FAMU 20/21
Propojení – Současnost — Profesionalita
→→→
Koncepce rozvoje FAMU 2016—2020
Autor koncepce: MgA. Marek Hovorka Spolupráce na koncepci: Mgr. Petr Kubica, Mgr. Kamil Fila
Osnova Úvod Koncepce FAMU 20/21 FAMU – Zázrak je teď Prestiž a atraktivita FAMU – Propojení Den projekcí Proměnit dům Blízkost s filmovými vědci a kritiky FAMU – Současnost FAMU – Profesionalita Tři pilíře – Společné hledání cest První pilíř / Den projekcí pro všechny studenty FAMU Host FAMU Prostor pro představení kateder SWAT analýza Druhý pilíř / Klauzury jako slavnost Třetí pilíř / Prezentovat vlastní film FAMU – Konkrétní i abstraktní 1/ Finance Nadační fond FAMU 2/ Komunikace Komunikace uvnitř školy Komunikace školy směrem ven 3/ Prezentace Distribuce filmů FAMU na festivalech Spolupráce s pražským kinem 4/ Studium Katedry Termíny Otevřenost bakalářského studia Posílení magisterského studia 5/ Spolupráce nejen mezi katedrami 6/ Mezinárodní programy FAMU International
Dvacet let 1/ Jasně definovaná vize a výrazný programový profil Vášeň pro film 2/ Originálně uchopený koncept Mít odvahu určovat trendy 3/ Budování týmu Rozvíjení kreativního kapitálu Horizontální způsob řízení 4/ Vytváření finanční stability Životopisy autorů Marek Hovorka Petr Kubica Kamil Fila Soupis příloh Nominační lístky Zástupci české audiovizuální scény Zahraniční hosté
Nejdůležitější je, že studenty neučím, co umím já. Musejí přijít na to, co umějí sami. Béla Tarr
Rozhodl jsem se připravit děkanský projekt v roce, kdy festival, který jsem založil, oslaví dvacet let. Je to stabilizovaný silný organismus zajištěný finančně a personálně tak, aby se mohl dál rozvíjet. Jde tedy o rozhodnutí seriózní a činěné s rozvahou. FAMU jsem začal studovat v roce 1998 a během svého studia, ukončeného v roce 2005, jsem zažil tři různé děkany. I díky této zkušenosti si plně uvědomuji, jak osobnost děkana ovlivňuje život školy. Děkan dává škole ráz, ovlivňuje její postavení ve společnosti i atmosféru, která mezi studenty a pedagogy panuje. S FAMU jsem zůstal v úzkém kontaktu i po ukončení studia. Vždy mě zajímalo dění na škole a její proměny. Podílel jsem se na řadě platforem, národních i mezinárodních, které studentským a absolventským filmům pomáhaly. Rozvíjel jsem publikační činnost a aktivity podporující reflexi a kritické myšlení, vždy výrazným způsobem směrované ke studentům FAMU a jejich filmům. Od školního roku 2013/2014 na FAMU působím jako externí pedagog. Vedu seminář Festivalové strategie pro studenty kateder produkce a dokumentární tvorby. Zaměřuje se na představení základních institucí podporujících vznik a šíření filmů, ryze prakticky se věnuje aspektům souvisejícím s producentskou přípravou i distribucí filmu, analyzuje festivalovou síť a dramaturgická východiska. V případě zvolení děkanem FAMU bych pozici ředitele festivalu předal a plně se věnoval nové práci. Marek Hovorka
→→→
Koncepce FAMU 20/ 21 Propojení – Současnost – Profesionalita
Název mé koncepce vychází z přesvědčení, že výjimečná historie nejvýznamnější české filmové školy je závazkem nutně inspirujícím promýšlení jejího současného stavu a především její budoucnosti. Navazovat na to nejlepší z FAMU znamená dívat se dopředu, rozhlížet se po světě, hrát významnou roli v kulturním a společenském životě. Pokračovat v tradici znamená neustrnout. Každá koncepce se pohybuje mezi konkrétním a obecným. Jsou problémy, o nichž lze sepsat desítky stran, ale cíle se dojde jen v dialogu a čestným jednáním. Svoji koncepci jsem postavil na třech pilířích, které významně obohatí podobu celého studia i atmosféru ve škole. Zároveň jsem připojil dílčí body, které pro rozvoj FAMU považuji za podstatné. Text jsem doplnil osobní reflexí, která představuje můj přístup k vedení a rozvíjení instituce. Dále přikládám nominační lístky a podpůrné dopisy.
→→→
FAMU — Zázrak je teď Tradice FAMU, k níž se hlásím, vyrůstá z vize filmařů založit a vybudovat národní filmovou školu a především pak z období konce padesátých a šedesátých let, na něž neodkazuji jako na mýtus, ale jako na čas, kdy „propojení – současnost — profesionalita“ byly žitou skutečností filmové školy. Šlo o období, ke kterému se dodnes vztahujeme jako ke zlaté době – navzdory tomu, že dnes jsou všechny podmínky pro to, abychom tvořili podobně významnou éru české audiovize. FAMU v té době dokázala reagovat na všechny aktuální pohyby. V otevřeném prostoru vzdělávání dokázala rozvíjet talentované tvůrce a dát důvěru filmařům, kteří i v nadcházejícím vice než půl století byli a jsou uměleckými vzory. V návaznosti na to nastavila vysoký profesionální standard všech filmových profesí, dodnes tolik vlastní českému filmu. Současnost šedesátá léta v mnohém připomíná. A ne jen technologickou revolucí, která proměnila film od jeho výroby přes jeho distribuci až k jeho archivaci. Tehdy se objevily lehké kamery se synchronním zvukem a rostl vliv televize. Dnes je kamera v každém telefonu, vysílají desítky televizních stanic, nekonečný prostor internetu polyká čím dál víc obrazů. Žijeme ve svobodné společnosti a stále jako bychom čekali na zázrak. Ale tím zázrakem jsou všechny příležitosti, které před FAMU nyní stojí.
Prestiž a atraktivita Dlouhodobě přemýšlím o vlivech, které stály za úspěšným obdobím šedesátých let. Vždy mě zajímalo dílo jako výsledek sil, které umožnily jeho vznik. Myslím, že lze vysledovat konkrétní prvky, které by měla filmová škola za každých okolností mít. Skeptici tvrdí, že film dnes již není magnetem, který by přitahoval nejvýraznější osobnosti odhodlané vnést do umění moment překvapení. Nemyslím si to a setkávání se studenty a začínajícími filmaři z celého světa mě v tom utvrzují. Dnes si ale studenti mohou vybírat z řady filmových škol nejen v Česku, ale i zahraničí. FAMU už není jediným místem, kde se přirozeně soustřeďují nejvýraznější postavy své doby. Proto musíme usilovat a rozvíjet její atraktivitu, aby byla první volbou pro ty nejtalentovanější. Problematika audiovizuální tvorby je dnes mnohem komplexnějši a cílem nemůže být jen autorský distribuční film. Film, televize i internetové platformy zcela proměnily současnou audiovizuální scénu. To je výzva a příležitost. FAMU by také měla být přirozeným centrem významných kulturních a společenských událostí. Do Prahy zavítá ročně mnoho výrazných osobností – umělců, vědců, myslitelů. Budu usilovat o to, aby hostitelské instituce vždy myslely na zapojení těchto inspirativních osobností do programu školy. Proč například tento týden nezavítá čínský umělec a disident Aj Weiwei na FAMU, namísto Knihovny Václava Havla?
Z vlastní zkušenosti vím, jak bylo v minulosti těžké smysluplně propojit FAMU s významnými hosty různých festivalů a institucí. Přitom exkluzivní přístup studentů k výrazným osobnostem je podstatným inspirativním a iniciačním momentem. A prestiž a povědomí o FAMU se tímto způsobem dále posílí, což bude mít zpětně pozitivní vliv na atraktivitu školy. Cílem je proměnit FAMU v prestižní a atraktivní školu, která se s trendy nebude míjet ani je nebude pouze kopírovat, ale která je bude určovat.
FAMU — Propojení Určujícím znakem filmové tvorby je — vedle tvůrčí nejistoty a řemeslné jistoty – skutečnost, že jde o kolektivní dílo. Je nezbytné obnovit všechny spojnice mezi katedrami a vybudovat nové. Současný stav vzájemné rezervovanosti až uzavřenosti jednotlivých kateder jde zcela proti duchu, který by měl vládnout filmové škole – a to se vším respektem k jedinečnosti vyučovaných oborů.
Den projekcí Právě pospolitost stála i za úspěchem filmařů československé nové vlny. Dodnes vzpomínají na projekce, kde A. M. Brousil promítal studentům nejvýznamnější zahraniční filmy. Byly navštěvovány studenty všech kateder a vedly ke společným diskusím mezi budoucími režiséry, kameramany, dramaturgy nebo střihači. Byly jejich společnou referencí, k níž se mohli vrátit kdykoli během procesu vzniku filmu, i příležitostí formulovat vlastní generační názor a pozici. Tento základní problém míjení chci vyřešit jedním společným dnem plným projekcí, kdy bude celá škola pohromadě. Podrobnější představu Dne projekcí popíši dále. Ideálním místem by byla například Nová scéna Národního divadla, dostatečně veliký prostor, který obsáhne celou fakultu. Navíc byl pro kinematografický zážitek konstruován.
Proměnit dům Takový prostor by měl být i místem pro neplánovaná setkání, příležitostí k navázání přátelství jako základu budoucích štábů. Sama architektura školní budovy tomu není příliš nakloněna. Z chladného schodiště vede příliš mnoho dveří. Proto je nezbytné udělat vše pro to, aby budova na nábřeží byla všemi vnímána jako společný prostor. Z tohoto důvodu chci vyhlásit architektonickou soutěž pro studenty architektonických škol a začínajících architektonických studií, jak vnitřní uspořádání proměnit. Osobně si umím představit, že prázdný prostor mezi schodišti může být vyplněný sofistikovanými barevnými sítěmi, které vytvoří nové zázemí pro setkání i odpočinek. Umělecká škola by měla nabídnout kreativní a hravé prostředí, jímž dosud prosluly především globální giganty typu Google. Jistěže vše musí odpovídat všem předpisům a tento nápad je jen
jedním z mnoha, nicméně podstatná je touha prostor školy proměnit tak, aby působil mnohem přívětivěji. Umělecká škola by měla být přirozeným místem studentského života, nikoli jen okénky v diáři. Ještě před deseti lety docházelo k náhodným setkáním a z nich vycházejícím impulzům například při stříhání filmů na jednotlivých katedrách. Dnes má téměř každý student svou vlastní střižnu a školu navštěvuje především v době, kdy v ní má být přítomen. Co není problém na školách se stovkami či tisíci studenty v ročníku, kteří ve vlnách proplouvají přednáškovými sály, ubírá podstatnou energii prostředí umělecké vysoké školy.
Blízkost s filmovými vědci a kritiky Podobná vzájemnost jako ta mezi studenty různých kateder existovala v období nové vlny také mezi filmaři a kritiky. Přestože byli tehdejší kritici přirozeně kritičtí ke vznikající tvorbě, byli zároveň velmi blízko vzniku filmů, například jako dramaturgové nebo asistenti. Proto mohli být směrem do společnosti předkladateli či překladateli nových hodnot – snažili se zprostředkovat, proč filmy nové vlny vypadají, jak vypadají, v čem je jejich hodnota, proč jsou mezinárodně úspěšné. Pociťovali tak svou spoluzodpovědnost za filmovou scénu, na níž se přímo podíleli a pro kterou byli díky svému širšímu kulturnímu zázemí přínosem. I tento prvek živé spolupráce mezi filmaři a filmovými vědci chci na FAMU vrátit a to právě formou dramaturgické spolupráce, asistencí při natáčení filmů nebo společnými projekcemi. Právě tato blízkost kritiků a filmařů přispěje v budoucnu ke společné odpovědnosti za novou kinematografii.
FAMU — Současnost FAMU stále vychovává skvělé profesionály, a přesto celek působí dezorientovaným, rozptýleným dojmem. Někteří jednotlivci se zorientují rychle, ale škola jakoby tápala. Dosud nedokázala zastřešit rychlé změny, jimiž audiovize prochází. Nechceme-li propadnout v blízké budoucnosti, musíme poznávat vše podstatné, co se ve světě děje. Ještě jednou se vrátím k Brousilovým projekcím, pro něž bylo charakteristické, že studentům všech kateder promítal a zároveň odborně analyzoval nejvýraznější zahraniční filmy současnosti. Často to byla jediná projekce v Československu. Tato výjimečná možnost umožnila i v uzavřené společnosti vytvořit otevřené prostředí se schopností vyjadřovat se moderními filmovými prostředky – a navíc způsobem, který byl srozumitelný nejen českým divákům. Zlaté období přineslo umění oslovit mezinárodní diváky stejně jako vysoký standard tvorby určené nejširšímu domácímu publiku. Tento typ přednášek dnes na FAMU téměř absentuje a studenti se setkávají se současným zahraničním filmem – až na dílčí výjimky uzavřené na vlastních katedrách — buďto nahodile nebo ve vlastním volném čase a podle vlastního zájmu. Škola na aktivní
formování současného filmového jazyka vlastních filmů v podstatě rezignovala. Podobně se soustředěně a komplexně nevěnuje televizi, žánrům a formátům, nezná je a neumí o nich kriticky přemýšlet. Je potřeba vykročit z přemýšlení „buď-anebo“ – umění, nebo řemeslo, televize, nebo film, komerce, nebo vysoké umění. Nemůžeme být jen chráněnou dílnou, která vede zákopovou válku s okolím, a stejně tak nesmíme být pouhým filmovým učilištěm. Absolventi školy musejí být znalí a sebevědomí natolik, aby dokázali audiovizuální prostředí proměňovat.
FAMU — Profesionalita K výjimečné vysoké škole patří nejen kvalitní vzdělávací prostředí, ale i schopnost uplatnění absolventů. FAMU v době Československé nové vlny dokázala studenty přímo spojit s profesionálním prostředím, velmi úzce spolupracovala s barrandovskými studii, Krátkým filmem i svěží Československou televizí. Podstatné je přemostění do reálného světa, díky němuž uměla FAMU využít potenciál svých studentů i rozvíjet vlastní renomé v Česku i v zahraničí. Vklad společnosti do studenta filmové školy je velký. Je proto důležité vztahovat tuto investici nejen k samotnému studiu, ale usilovat i o kvalifikované uplatnění vlastních absolventů. FAMU je akademickým prostředím, kterému je vlastní autorská svoboda a odvaha zkoušet a hledat. Z toho pramení schopnost inovovat, díky níž by absolventi měli být schopni rozvíjet a obohacovat filmový a televizní svět. Aby v tom však mohli být úspěšní, musí je škola připravit na systém a jeho pravidla. FAMU musí obsáhnout různost profesionálního prostředí. Absolventi by se v něm měli nejen vyznat, ale měli by se v něm i dokázat pohybovat. Měli by být schopni týmové práce, být odpovědní za odvedenou práci. Dodržování termínů je jedním ze základních pravidel studia. Stejně tak by měli dokázat producentsky řídit týmy, umět připravovat filmové a televizní rozpočty, využívat moderní způsoby financování filmů či propagační strategie zacílené jak na filmové profesionály, tak cílové divácké skupiny. Musejí dbát na profesionální vzájemnost při každém praktickém cvičeni a stejně tak musejí umět schopné studenty propojit s filmovými institucemi i výraznými osobnostmi. Samozřejmostí musí být úroveň a vybavenost klauzurních děl, která jsou klíčem k jejich respektu mimo prostředí školy.
Tři pilíře — Společné hledání cest Analýza příčin úspěchu období Čs. nové vlny i zjištění, že mnohé z toho, díky čemu tehdejší filmaři uspěli, dnes na FAMU chybí nebo nepatří mezi priority, je pro mě důležitým východiskem. Filmová škola je sice prostředím natolik tvůrčím a inspirativním ze své podstaty a tradice, že vždy umožní těm nejtalentovanějším a nejschopnějším alespoň během studia vyniknout. Ale to jistě není důvod, proč se se současným stavem spokojit. Za důležitou považuji analýzu učebních plánů a praktických cvičení. Je třeba s každým vedoucím katedry, s každým vyučujícím i s každou z kateder jako celkem projít rozvrh. A v duchu, který tento koncept nastoluje, definovat co mu odpovídá, co jej přesahuje, co mu schází. Podobně by tato reflexe měla směřovat ke vnitřní logice i vzájemné návaznosti jednotlivých předmětů a cvičení. Zvláštní důraz pak budu klást na propojování předmětů a cvičení mezi katedrami, pokud to podporuje jejich vnitřní smysl. Takováto diskuse by následně měla probíhat každé dva roky. Je mi jasné, že vše může dobře působit na papíře či v tabulkách, ale život tomu mohou vdechnout jen sami pedagogové a studenti. Základem mého přístupu je hledání bodů obnovy uvnitř školy. To se týká především všech pedagogů. Moji metodou vedení a směřování je rozprava a společné hledání cest. Chci jednat se všemi pedagogy, diskutovat s nimi o jejich předmětech a pokusit se je nadchnout pro vizi školy, jejímž základem je překlenutí rozporů a podpora vzájemnosti, která časem dokáže znovu pootáčet vnějším světem. A také chci vrátit na FAMU vášeň pro film, kterou překvapivě často postrádám. Věřím vzdělanosti a zkušenosti pedagogického sboru, jeho síle, o niž se lze opřít. Ve mně bude mít partnera, zpětnou vazbu ve společném dialogu nad směřováním celé školy, konkrétní výuky i reflexi pohybů na audiovizuální scéně. Nevěřím na prosazení změn pouze shora, pokud se neopírají o porozumění a podporu napříč katedrami, pedagogy a studenty. Podobně seriózní diskuse by se měla vést nad rozložením předmětů mezi zimní a letní semestr vzhledem ke skutečnosti, že letní semestr je mnohem více zaměřen na praktická cvičení a natáčení ročníkových filmů. Je ke zvážení, zda neproměnit dvousemestrální výuku v trimestry, kdy by třetí trimestr byl určen výhradně praxi. Ale toto vnímejme, vzhledem ke špatné zkušenosti s tímto modelem v minulosti, jako výzvu k diskusi napříč celou akademickou obcí. Jde o razantní změnu, která by se musela plnohodnotně připravit.
První pilíř / Den projekcí pro všechny studenty FAMU FAMU dnes chybí možnost soustavně sledovat současný světový film, moderní filmový jazyk, trendy a pestrost, jaké současná světová kinematografie nabízí. Zároveň postrádá – mimo FAMUFestu — příležitost ke společnému setkávání a intenzivnímu a soustředěnému propojování lidí napříč katedrami a ročníky. Proto první pilíř mé koncepce stojí na jednom dni v týdnu, kdy budou všichni studenti společně sledovat současné zahraniční i české filmy. Program tohoto dne bude postaven následovně:
→
V 10 hodin začne projekcí současného hraného filmu s přesahem k inovativní televizní produkci
→
Ve 14 hodin bude následovat projekce zaměřená na současné zahraniční dokumentární filmy s přesahem k hybridním filmovým tvarům a televizním formátům
→
V 17 hodin začne blok věnovaný animovaným a experimentálním filmům s přesahem k filmům natočeným vizuálními umělci, galerijním projektům a dalším audiovizuálním tvarům na pomezí animace, experimentu a umění
→
Ve 20 hodin uzavře Den projekcí Host FAMU, který osobně vybere film, jenž osobně uvede. Zde není nutností, aby šlo o současné dílo. Hosty budou zahraniční i čeští filmaři, filmoví profesionálové, kritici či teoretici, kteří v následujících dvou či třech dnech budou vést i vlastní modul. Důraz kladu na různost přístupů i zahraniční zkušenost přednášejících.
Host FAMU Hostem FAMU budou výjimeční čeští i zahraniční tvůrci, režiséři, kameramani, střihači, herci, kritici, ale i výtvarníci, spisovatelé, hudebníci či filosofové. Jak jsem již uvedl, FAMU dosud neměla jednoduchý nástroj, jak tento typ hostů vetknout do programu školy – a to jak hostů nabízených nejrůznějšími institucemi, tak ani vlastních. Je škoda, pokud vzácný zahraniční host nemůže mimo modulové výuky předstoupit před celou školu. Co se týče otázek souvisejících se zvaním těchto hostů, tak z vlastní zkušenosti vím, že zahraniční hosté při zvažování, zda pozvání jakékoli instituce přijmou, nebo ne, zohledňují i doplňující program. FAMU se tak snadno může stát smysluplnou volbou pro mnoho pořádajících institucí. Daný host vždy vybere jeden film či sérii krátkých filmů, které uvede a po nichž bude následovat diskuse. Někteří z těchto hostů mohou zároveň učit v rámci modulové výuky.
Prostor pro představení kateder Večerní projekce budou také jednou měsíčně věnovány představení tvorby jedné z kateder FAMU, a to včetně katedry fotografie. Půjde o výjimečnou příležitost vidět již hotové filmy (či fotografie), navíc v reprezentativním výběru dané katedry a se soustředěnou diskusí uvnitř celé školy. Pro všechny projekce bude charakteristické, že kromě úvodů budou následovat moderované diskuse napříč auditoriem s cílem vyvolat kritickou diskusi o zvolené metodě, formě zpracování a dalších výrazných znacích daných snímků. Na Den projekcí naváže předmět určený studentům jednotlivých kateder, kde budou všechny či některé z promítaných filmů analyzovány z profesního pohledu. Zároveň bude vypsán předmět Kamila Fily s názvem Filmová analýza, která stejné tituly nahlédne z perspektivy filmové kritiky.
Dramaturgy a přednášejícími, mimo stávající pedagogy FAMU, kteří souhlasili se zapojením do Dne projekcí, jsou například: Kamil Fila, filmový kritik Milan Kruml, expert na nové televizní formáty Karel Och, umělecký ředitel MFF Karlovy Vary Andrea Slováková, dramaturgyně sekce Fascinace věnované experimentálním filmům na MFDF Ji.hlava Zahraniční hosté, kteří přislíbili účast jako Hosté FAMU a pedagogové modulových dílen: Carlo Chatrian, umělecký ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Locarnu Heino Deckert, německý filmový producent a distributor Sergej Loznica, běloruský režisér, oba jeho hrané filmy byly zařazeny do hlavní soutěže festivalu v Cannes Oliver Stone, americký režisér, držitel tří Oscarů Americké filmové akademie
Jak jsem již uvedl, Den projekcí bude i příležitostí k náhodným a neformálním setkáním, které přirozeně podporují živý organismus umělecké školy.
SWAT analýza Uvědomuji si, že zrealizovat první pilíř tak, jak jsem jej nyní představil, je náročné jak z hlediska vnitřní organizace výuky, tak z hlediska produkčního zajištění místa, kvalitní promítací techniky i samotných hostů. Jsem ale přesvědčen, že jde o impulz naprosto klíčový. Proto jsem hned na začátku této kapitoly uvedl jako první bod společnou analýzu současných učebních plánů. Zde je třeba začít a při společném dialogu nad učebními plány pojmenovat, kam školu směrovat.
Realizace tohoto plánu bude náročná i ekonomicky. Proto plánuji významně oživit Nadační fond FAMU, o němž píši dále. Znám rizika, která s tímto pilířem souvisejí, ale zároveň vím, že jde o natolik podstatnou a přitom přirozenou proměnu fungování i myšlení FAMU, že ji považuji za klíčovou. Na základě rozhovorů s pedagogy i studenty napříč katedrami vím, že tento můj názor sdílejí. Cítím jejich velkou podporu. Navíc se při realizaci Dne projekcí mohu opřít o svou zkušenost ředitele festivalu, který všechny výše popsané úkoly pravidelně řeší.
Druhý pilíř / Klauzury jako slavnost Každý školní rok zakončuje představení dokončených filmů a cvičení, ale samotné klauzury FAMU jsou velmi strohé. Jakoby by byly určeny jen hodnotícím pedagogům, uzavřeny na jednotlivých katedrách a často bez účasti studentů z jiných ročníků. Přestože studenti následně tráví s vybranými pedagogy nad analýzou či dokončením díla více času, považuji současný stav za nedostatečný. Celá škola by měla vědět o filmech, které vznikly, studenti by se měli účastnit projekcí a diskutovat o povaze a smyslu promítaných děl. Klauzury vnímám jako školní slavnost, kterou vrcholí celoroční úsilí studentů a pedagogů. Klauzury jsou zároveň příležitostí k reflexi a sebereflexi. Rád bych navázal na koncept Klauzurní knihy, vydávané v minulých letech Nakladatelstvím AMU. Ta se skládala z textů oslovených autorů, kdy vždy tři čtyři z nich se prostřednictvím eseje věnovali tvorbě každé z kateder. Autoři textů byli voleni tak, aby reprezentovali různé polohy myšlení o filmu, od teorie, přes filosofii, po praxi. Vždy však tito autoři stáli nejen mimo samotné katedry, ale i celou školu. Chci se k tomuto nápadu vrátit a ještě jej rozvinout tak, aby více posloužil samotným studentům. Pro každé klauzury oslovím ve spolupráci se svými kolegy pět expertů, kteří budou přítomni všem příslušným projekcím dané katedry. Kromě textu, který jejich práci uzavře a který následně bude k nalezení na webových stránkách FAMU, bude spočívat těžiště jejich reflexe v osobním setkání přímo se studenty formou osobních schůzek, tzv. one-to-one meetingů. K nim, pokud to časový rozvrh klauzur umožní, dojde následující den po setkání studentů s vlastními pedagogy. Každá z diskusí bude mít minimální trvání třicet minut, během nichž dojde k detailnímu rozboru natočených filmů mezi expertem a studentem. Skupina expertů bude sestavena tak, aby zahrnovala teoretický, praktický i múzický aspekt. Dva z lektorů nebudou Češi, a to proto, aby byli studenti vystaveni konfrontaci vlastních filmů se vzdělanými zahraničními filmaři, kritiky a filmovými profesionály. Během jednoho dne tak studenti získají díky této sérii rozhovorů zpětnou vazbu například z pohledu dramaturga, distributora, kritika, zahraničního filmaře a zástupce filmového festivalu. Důležité je zaměřit se na lidi s praktickou zkušeností, s mezinárodním filmovým prostředím, ale i schopností vnímat právě dokončený film jako dílo se všemi jeho
možnostmi. V žádném případě mi nejde o vytváření opozice vůči vlastním katedrám, ale o rozšíření potenciálu reflexe studentského díla. Zvaní experti budou vždy vybráni společně s danou katedrou. Součástí klauzur bude také povinnost odevzdat do sedmi dnů krátký esej, ve kterém studenti pojmenují svou tvůrčí zkušenost. Na takto pojaté klauzury naváží již zmíněné každoměsíční prezentace jednotlivých kateder v rámci Dne projekcí.
Třetí pilíř / Prezentovat vlastní film Fenoménem dnešní doby, kterému se nelze vyhnout, je schopnost prezentovat záměr připravovaného či vznikajícího filmu. Formy prezentace jsou různé, osobní, před vybranou skupinou expertů či formou veřejného představení s publikem. Dnešní filmaři musejí být schopni obstát při všech těchto typech prezentací. Studenti musejí vědět, jaká specifika jsou spojena s prezentací uzavřenou a otevřenou, jak sepsat filmový treatment, jakou podobu má mít filmový showreel, jak v těchto případech strukturovat vývojový a jak výrobní rozpočet. Musejí vládnout schopností kvalifikovaně se rozhodnout, jak film prezentovat, v jaké fázi jeho vzniku, případně – u celovečerních projektů – v jaké fázi oslovovat konkrétní cílovou skupinu: instituce, experty, média. V bakalářském studiu by se měli studenti všech kateder naučit prezentovat. Jde o dovednost, která má dnes jasná pravidla i učitele. Podobně samozřejmou schopností je dnes prezentace filmového traileru či showreelu. Jde o základní dovednost, která rozhoduje o finanční podpoře, či nepodpoře daného díla. Na konci zimního semestru by všichni studenti bakalářského stupně prezentovali vlastní bakalářské filmy pedagogům FAMU i přizvaným filmovým expertům. Šlo by o menší uzavřené jednání, ovšem přítomni budou reální zástupci filmových institucí, například filmových fondů a festivalů, i nezávislí producenti a distributoři. Podobně jako v případě klauzur i v případě Uzavřené prezentace připravovaných bakalářských filmů budou následovat one-to-one meetingy, které v osobních rozhovorech zhodnotí formu prezentace i možnosti případné spolupráce. V případě absolventských filmů půjde o Veřejné představení připravovaných absolventských filmů a to v polovině čtvrtého ročníku. Každou prezentaci budou vést společně režisér a producent a bude obsahovat projekci traileru či režisérského showreelu. V sále budou přítomni kromě již zmíněných českých expertů i zahraniční kolegové a jako diváci studenti celé školy. Jazykem prezentace bude angličtina. Průběh osobních rozhovorů navazujících na představení připravovaných filmů bude stejný jako po prezentaci bakalářských filmů. Cílem těchto prezentací je naučit studenty
stručně a výstižně charakterizovat připravovaný film, oslovit potenciální podporovatele a spolupracovníky i rozvíjet povědomí o připravované tvorbě celé FAMU. Součástí širší výuky související s tímto bodem bude rozvíjení schopnosti připravit grantové žádosti včetně definice cílového publika a potenciálních finančních zdrojů či strategie propagace.
Shrnutí Rád bych shrnul, že výše zmíněné tři pilíře mají vést k prohloubení spolupráce napříč katedrami, schopnosti hlouběji reflektovat vlastní filmy a vnímat je v širším kontextu filmové produkce a distribuce. Rozvinout schopnost prezentovat připravované filmy a to v různých fázích vývoje a různým cílovým skupinám. Speciální důraz kladu na schopnost připravit film mezinárodně srozumitelný a pro zahraniční diváky atraktivní. Zároveň věřím, že se podaří vytvořit atmosféru sdílení a otevřenosti, vzájemného respektu a spolupráci napříč katedrami, pedagogy i studenty. Věřím, že hlubší znalost současné filmové tvorby povede k plnohodnotné přípravě vlastních filmů a cvičení i větší průpravě pro čas po absolvování školy. Vášeň pro film by měla být elektrizující každodenností a FAMU místem, které je sledováno se zájmem a respektem, místem, které je otevřeno různým idejím, osobnostem a tvůrčím objevům.
FAMU – Konkrétní i abstraktní Je mnoho úhlů pohledu, jimiž lze nahlížet současnou FAMU. V děkanském projektu je nemohu všechny popsat a nechci ani předstírat, že všechny problémy znám. Myslím, že to ani není možné, a bylo by to v tuto chvíli nefér. Proto jsem se na předchozích stránkách zaměřil na tři činitele, které (po)mohou rozvinout dialog mezi studenty a pedagogy i samotné studium. Podmínkou je pak komunikace — spojení, sdílení, výměna informací. P5ipojuji ještě soupis kr8tk7ch poznámek, vycházejících jak z mého dlouholetého kontaktu s FAMU, tak ze série rozhovorů s pedagogy, studenty i filmovými profesionály působícími mimo školu. Pracovně jsem je rozdělil do těchto základních okruhů: 1/ Finance 2/ Komunikace 3/ Prezentace 4/ Studium 5/ Spolupráce 6/ Mezinárodní rozměr
1/ Finance Nadační fond FAMU Paralelní financování FAMU prostřednictvím nadačního fondu vnímám vedle aktualizace výuky jako jednu z priorit. Je překvapivé, že FAMU měla svůj nadační fond donedávna takřka neaktivní. České audiovizuální prostředí je i díky fungujícímu filmovému fondu a systému filmových pobídek velmi dynamické a ekonomicky nadprůměrné ve srovnání s většinou dalších uměleckých oborů. Mnozí, kteří se v něm aktivně pohybují, vyšli z FAMU a jsou své škole do určité míry vděčni za získané vzdělání, zkušenosti i kontakty. Proto bych chtěl vybudovat podpůrný podporovatelský program propojený s Nadačním fondem FAMU, který do něj bude po vzoru velkých amerických univerzit zapojovat jak své bývalé absolventy, tak zástupce významných firem a subjektů působících v českém audiovizuálním prostředí. Jistě ne pro všechny, ale věřím, že pro většinu z nich roční příspěvek ve výši 10 000 Kč bude realistickou výší podpory. Zvláště když budou vědět, že tyto peníze jdou na rozvoj (vlastní) školy, která má silný vliv na rozvoj české audiovize. Vedlejším efektem bude oživení zájmu o dění na škole, případně vůle pomoci FAMU s konkrétními projekty či kontakty. Součástí tohoto podporovatelského projektu bude každoroční setkání všech podporovatelů, například slavnostní večeře po vzoru pařížského Národního baletu či opery, navíc za účasti některého z Hostů FAMU. Získané prostředky budou sloužit k vyššímu finančnímu ohodnocení pedagogů, zrealizování výjimečných projektů i k celkovému zkvalitnění zázemí školy.
2/ Komunikace Komunikace uvnitř školy Komunikace na internetu a sociálních sítích zůstává pro FAMU nenaplněnou výzvu. Pro odlehčení začnu tím, že bych si po zvolení děkanem zřídil osobní twitterový účet. Ten bych aktivně využíval výhradně směrem ke studentům. Bude samozřejmě na každém, zda jej bude sledovat, ale chci využít jakýkoli přímý komunikační kanál směrem ke studentům, případně i pedagogům, kde mohu přímým způsobem informovat o — z hlediska výuky — podstatných a — z hlediska tvorby – inspirativních podnětech. @tweetujicidekan Zároveň by FAMU měla mít pravidelný týdenní newsletter, který elegantně a přehledně upozorní na projekce, hosty a přednášky nadcházejícícho týdne, shrne úspěchy studentů FAMU a jejich filmů doma i v zahraničí a s předstihem připomene důležité studijní termíny, možné uzávěrky grantů či zprávy z akademického senátu.
Součástí vnitřní komunikace by měla být i příležitost pro společné setkání celé školy a diskuse nad jejím směřováním, minimálně jednou ročně, rychlá zpětná vazba v případech, kdy je to nutné, i pravidelně otevřené kanceláře vedení školy.
Komunikace školy směrem ven Aktualizace webových stránek včetně jejich designu je nutnost, kterou je třeba řešit okamžitě a zároveň nadčasově. Schopnost přehledné prezentace i vnitřní komunikace prostřednictvím webových stránek je v době internetu naprosto klíčová – a FAMU jako kreativní škola by měla být pro další vysoké školy příkladem. Podobně vlastní by jí mělo být aktivní a cílené užívání facebookové stránky a další komunikace na sociálních sítích. Jde o fenomén, který lze odvážně uchopit i v rámci studia samotnými studenty, ale s vědomím, komu je určena.
3/ Prezentace Distribuce filmů FAMU na festivalech Proměna role festivalů, které se staly svébytnou distribuční sítí, a jejich násobný nárůst v porovnání se stavem před deseti lety je důvod pro změnu způsobu oslovování a šíření filmů FAMU. Po vzoru ČFTA a ČFC může FAMU za částku v řádu několika desítek tisíc zřídit vlastní streamovací portál, určený pouze pro dramaturgy festivalů, případně distributory a sales agenty. Tímto jednoduchým nástrojem může systematicky oslovovat širokou škálu festivalů s cílem šíření dobrého jména i rozšíření příjmů školy o screening fee. Ne vždy má smysl, aby byl film doprovozen delegací, ale poznání světa filmových festivalů je pro studenty důležité. Navíc tak mohou navázat nové profesionální kontakty a seznámit se s aktuálními filmy a trendy, které by jinak neměli možnost zhlédnout. Spolupráce s pražským kinem Je dobrou tradicí FAMU, že dlouhodobě spolupracuje s českými festivaly na prezentaci vlastní tvorby. Tento typ spolupráce chci rozšířit o pravidelné projekce filmů FAMU v jednom z pražských artových kin. Konfrontace s festivalovými diváky je jiným typem zkušenosti, než s běžnými návštěvníky kina. Chci, aby studenti měli zkušenost s oběma typy diváků. Věřím, že takto pravidelně prezentovaná tvorba opět přispěje i k šíření dobrého jména školy.
4/ Studium Katedry Katedry se naučily řešit problémy, které nebyly řešeny na úrovni fakulty, samy za sebe. Příkladem mohou být samostatné webové stránky či různě vyjadřovaná neporozumění napříč obory. Výsledkem je škola se silnými, ale izolovanými, zapouzdřenými katedrami. Pověstné jsou příběhy neporozumění mezi dokumentem a kamerou, kamerou a režií, režií a scenáristikou, scenáristikou a… Chci ve spolupráci se všemi otevřít diskusi a toto naladění proměnit. Nelze to nařídit a nebude to hned. Přesto věřím, že je to zájem nás všech. Cílem je škola silná a otevřená, schopná absorbovat různé názory, akademie, jíž je vlastní respekt. Termíny Ke spolupráci patří i schopnost dodržovat dohody. Škola je provázaným mechanismem a nedodržování domluvených termínů je problém, který celý harmonogram vykolejí. V uměleckém prostředí mohou existovat výjimky, na půdě školy však nemohou být pravidlem. I toto se musí opírat o vzájemný respekt a dobrou vůli, nikoli jen o směrnice a příkazy. Otevřenost bakalářského studia Pokud na mnoha místech zmiňuji nutnost poznání nových televizních i internetových platforem a formátů, rozšíření výuky o dějiny televize, televizních formátů nebo žánrových filmů, cílím právě na rozšíření perspektivy bakalářského studia. Posílení magisterského studia V magisterském studiu budu klást důraz na možnost setkání s výjimečnými filmaři, kteří povedou v rámci výuky FAMU své několika týdenní moduly a během této doby budou se studenty vyvíjet jejich magisterské filmy či filmy čtvrtého ročníku. Právě dlouhodobější spolupráce nad konkrétním projektem, založená na hlubším poznání tématu, způsobu práce daného studenta i praktických zkušenostech lektora, povede k prohloubení schopností a možností studentů. U magisterských filmů budu podporovat zapojení koproducentů, ale pouze v případě, pokud to bude prospěšné pro daný film a jeho realizační tým. Důležitou otázkou vždy bude, zda má být výsledkem středometrážní nebo dlouhometrážní film. Například filmové ceny Český lev ve studentské kategorii počítají výhradně se střední metráží. Délka filmu ovlivňuje jeho potenciál v domácí distribuci, tak jeho oběh po zahraničních festivalech. Nechci ale, aby talentovaní a vyprofilovaní tvůrci, byli například okolnostmi podmínek Českého lva limitováni. Každý případ je třeba posoudit individuálně tak, aby zvolená cesta prospěla dílu a jeho autorům.
Součástí podpůrných aktivit směřovaných ke propojení absolventů s reálným světem filmové produkce bude sloužit „producentský hub“, sídlící v rekonstruovaných prostorách Studia FAMU. Pro úspěšné absolventy FAMU bude vypsána soutěž a nejvýraznějším projektům umožněno po dva roky sdílet kancelář a využívat jejího technického zázemí. Taková podpora přinese řadu synergických efektů.
5/ Spolupráce nejen mezi katedrami Smyslem spojení filmové, divadelní a hudební fakulty pod jednou akademií mělo svůj vnitřní smysl. Navzdory byrokracii i logistické obtížnosti je třeba hledat během bakalářského studia spojnice mezi fakultami, například propojit autory filmů se skladateli hudby, studenty režie s herci, ale třeba i scénografy. A naopak nabídnout hudební či divadelní fakultě možnost zaznamenat jejich koncerty a představení. Spolupráce se nabízí i s ostatními uměleckými školami, například s UMPRUM či AVU. Již dnes mohou scenáristé oživovat své příběhy v komiksech kreslených v dílně vedené na půdě atelieru ilustrace. Studenti UMPRUM mohou vytvořit plakát ke vznikajícím bakalářským filmům, zatímco studenti AVU se mohou teoreticky i prakticky střetávat se studenty FAMU nad otázkami blízkosti a vzdalování filmu a videoartu.
6/ Mezinárodní programy FAMU International Otázka FAMU International a rozvíjení programu vyučovaného na fakultě a jednotlivých katedrách je rovněž strategickým bodem rozvoje celé školy. Ze záměrů AMU vyplývá, že fakulty mají tyto programy rozvíjet a to i směrem ke spolupráci s podobně zaměřenými zahraničními školami a katedrami, v rámci studia joint degree (podobně jako například Univerzita Karlova). Jde o trend, který kvalitě školy může prospět a který rozšíří její mezinárodní renomé. Neméně významným faktorem je přítomnost zahraničních studentů v Praze. Jejich propojování se studenty z české FAMU chci uchopit systémově tak, aby se rovněž potkávali například nad přípravou jednoho konkrétního cvičení. Srovnání české a zahraniční zkušenosti při přípravě filmu včetně různosti uměleckých vlivů i produkčního zázemí je jedním z nástrojů, jak naučit české studenty přemýšlet při natáčení filmů z perspektivy mezinárodního publika.
→→→
Dvacet let Považuji za důležité popsat, jak jsem společně s mým týmem v uplynulých dvou desetiletích postupoval, protože věřím, že při vedení FAMU se mohu opřít právě o dosud vydobyté zkušenosti, schopnosti, znalosti a kontakty. Podařilo se nám vybudovat akci, která patří k nejvýraznějším filmovým událostem v České republice a dlouhodobě se těší respektu mezinárodního filmového prostředí — navzdory skutečnosti, že se věnuje nikoli hranému, ale dokumentárnímu a experimentálnímu filmu. Evropská filmové akademie zařadila MFDF Ji.hlava mezi deset evropských dokumentárních festivalů, jež nominují filmy pro evropskou filmovou cenu Felix. Podobně významným uznáním je také zařazení festivalu na soupis akcí, jejichž vítězný krátký film je automaticky kvalifikován pro americké Oscary. Nominaci festivalu podpořil režisér Godfrey Reggio a rozhodla o něm Americká filmová akademie. Festival se však těší mezinárodnímu renomé dlouhodobě. Již v roce 2006 jsem byl jedním z iniciátorů spojení evropských dokumentárních festivalů, které bylo o dva roky později založeno pod názvem Doc Alliance. Jde o unikátní projekt, který vzhledem k šíři svých aktivit a počtu členů nemá obdoby – jeho programem není pouze úzká vzájemná spolupráce na poli společné soutěžní sekce (Doc Alliance Selection), ale také mezinárodní online portál pro distribuci dokumentárních filmů (DAFilms) či evropský projekt zaměřený na rozvoj filmového vzdělávání (Doc Alliance Academy).
Základem současné pozice festivalu je systematický rozvoj čtyř základních rovin: 1/ Jasně definovaná vize a výrazný programový profil 2/ Originálně uchopený koncept, který se ostatními inspiruje, ale nekopíruje – má odvahu vytvářet vlastní původní projekty s mezinárodním dosahem 3/ Budování dobře se doplňujícího týmu, jeho motivace a zodpovědnost vůči každému jeho členovi 4/ Systematické vytváření finanční stability skrze dlouhodobá partnerství a spolupráce i péče o vícezdrojové financování Jednotlivé body rozepíši, abych ukázal, jak jsem v minulosti přemýšlel a postupoval. Jsem totiž přesvědčen, že podobný způsob myšlení je do značné míry univerzální — a umožní mi vhodným způsobem reagovat na výzvy, které nyní stojí před budoucím děkanem FAMU. Je přirozené, že nadcházející čtyři roky přinesou nám všem, a tedy
i budoucímu děkanovi otázky a témata, která dnes nikdo z nás nemůže tušit. Věřím, že právě detailnější nahlédnutí do mé zkušenosti poukáže na mou schopnost reagovat na nečekané podněty a výzvy, ale zároveň vytrvat v cílech, které považuji za podstatné. 1/ Jasně definovaná vize a výrazný programový profil I když se může zdát, že o úspěchu rozhodují kapitál a soubor vlivných konexí, má zkušenost to nepotvrzuje. Důležitou skutečností vždy bylo, že jsem reprezentoval instituci s inspirativním konceptem a seriózní vizí, kterou se dařilo proměňovat ve skutečnost. Od počátku nebyl festival jen místem projekcí, ale i reflexe uváděných filmů. A ta se záhy rozšířila z diskusí po projekcích do vlastních tiskovin a publikací. Právě publikační činnost byla určující a měla výrazný vliv na hlubší porozumění dokumentární kinematografii v českém prostředí. Podobně důležitá byla i energie věnovaná medializaci uváděných filmů. To, že se festival stal vícevrstvou platformou pro filmaře a jejich nejnovější snímky mělo vliv na proměnu vnímání dokumentů českým publikem. Skutečnost, že festival stojí na straně tvůrců, podtrhovaly aktivity na podporu financování, vzniku či distribuce dokumentárních snímků. Vášeň pro film „Výrazný programový profil“ je pro mě faktorem stejně důležitým jako schopnost inovovat a inspirovat. Právě programový profil, který v sobě spojuje čitelnost konceptu i výjimečnost výběru, je šémem, který celému projektu dává život. V případě Ji.hlavy jde o programové vymezení dokumentární kinematografie jako té, která je živou součástí filmového umění – v celé její šíři a pestrosti autorských přístupů. V zahraničí jsem se setkal s několika tisíci filmaři a filmovými profesionály – a zjistil jsem, že ti, kteří ovlivňují směřování kinematografie, svůj život filmu odevzdali. Vášeň pro film a seriózní orientaci vnímám jako základ, bez něhož na mezinárodním poli nelze uspět. Co lze uplatnit pro FAMU / Chci přinést jasný koncept, který lze shrnout do tří slov: „propojenísoučasnost-profesionalita“. V nich jsou vtělena všechna patra akademie — týmová práce, mezinárodní duch neoddělitelný od odpovědnosti za národní kinematografii, odbornost, která se snoubí s talentem. Vize s mezinárodním přesahem. Jasný profil filmů, které mají národní i mezinárodní instituce od FAMU očekávat. Schopnost přitáhnout nejvýraznější osobnosti své generace. Vášeň pro film je něčím, bez čeho prestižní filmová škola nemůže dýchat. 2/ Originálně uchopený koncept, který se ostatními inspiruje, ale nekopíruje – má odvahu vytvářet vlastní původní projekty s mezinárodním dosahem Jihlavský festival jsme budovali v době, kdy světová festivalová mapa byla mnohem chudší oproti dnešku. Svým způsobem jsme o několik let předznamenali světový trend budování nové sítě festivalů jako alternativní distribuční platformy i industry aktivit podporujících filmaře.
Mít odvahu určovat trendy Právě předznamenávání trendů je charakteristické pro můj přístup k budování instituce. Protože MFDF Ji.hlava nedisponuje vůči srovnatelným festivalům adekvátním rozpočtem ani silou trhu, musel jsem se opřít o jiné faktory. Z hlediska rozpočtu je ten jihlavský čtyřikrát až šestkrát nižší ve srovnání se stejně velkými festivaly v západní Evropě (například Visions du réel či Dok Leipzig). Český trh je pak mezinárodně téměř neviditelný, není tu například jediný kinodistributor, který by se výrazně věnoval zahraničním dokumentárním filmům — ale i trh celé východní Evropy je zatím velmi málo rozvinutý ve srovnání s Evropou západní. To vše se odehrává na pozadí dynamicky se rozvíjejícího televizního trhu a nových médií. Proto jsem velmi brzy začal usilovat o vytváření platforem, které pozici festivalu posilovaly. V roce 2001 to bylo uspořádání prvního Pitching Fora, jehož úspěch inspiroval založení Institutu dokumentárního filmu, který je od roku 2002 jeho pořadatelem. V roce 2004 jsem inicioval vznik trhu East Silver zaměřeného na nejnovější dokumentární filmy střední a východní Evropy (dnes pořádá Institut dokumentárního filmu). V roce 2006 jsme spustili online portál pro streamování a stahování dokumentárních filmů s názvem Doc-Air (dnes DAFilms, spravuje DocAir z. s.). V roce 2008 jsme založili platformu pro spolupráci klíčových evropských festivalů dokumentárních filmů s názvem Doc Alliance. A tak bych mohl ve výčtu pokračovat dále. Důležité je, že všechny založené projekty jsou dodnes funkční a je pro ně příznačné, že v době, kdy vznikaly, patřily k několika málo projektům svého druhu v Evropě či na světě. Co lze použít pro FAMU / Důležitou schopností filmařů je prezentovat filmy i sebe samé na klíčových filmových festivalech. S tím souvisí nová forma oslovení festivalů, sales agentů a distributorů ze strany FAMU i schopnost přemýšlet o vznikajících filmech v národní i mezinárodní perspektivě zároveň. Podobně, jako jsem od začátku rozvíjel festival otevřeným a tvůrčím způsobem, který nekopíruje, ale formuje, chci přistoupit i k FAMU. Nejde jen o to napsat, jakou školou bude FAMU za dva nebo za čtyři roky – podstatnější podle mne je, s jakými východisky bude proměňována. Změna musí přijít napříč katedrami, pedagogy i studenty, není otázkou jednoho člověka ani konkrétního výčtu změn 3/ Budování dobře se doplňujícího týmu, jeho motivace a zodpovědnost vůči každému jeho členovi Specifičnost filmového festivalu z hlediska personalistiky tkví v tom, že celoročně může zajistit pracovní pozice pro úzký okruh členů základního týmu. Naopak během několika předfestivalových měsíců se štáb rozroste na padesát spolupracovníků, během festivalu dokonce na tři sta. Z toho vyplývá přirozená nutnost hledat každý rok nové kolegy, protože model dvou či tří měsíčních úvazků lze opakovat několik let, ale nikoli dlouhodobě — každý potřebuje celoroční zajištění. Absolvoval jsem víc než sto výběrových řízení na konkrétní pozice, a to jak pro festival, tak pro další aktivity s ním spojené (DAFilms, Dok.revue, Academia Film Olomouc, Bio Oko). Díky této zkušenosti jsem si vytrénoval cit pro personalistiku.
Rozvíjení kreativního kapitálu Z pozice ředitele festivalu považuji za jednu ze svých priorit práci s týmem jako celkem i s každým jeho jednotlivcem. Filmový festival – podobně jako filmová škola – není kamennou institucí, ale prostředím výrazných osobností s kreativním potenciálem. Mnohokrát jsem zažil, jak obměna spolupracovníků na jedné pozici ovlivní nejen atmosféru, ale i celkové rozložení práce v celém týmu. Využít potenciál každé osobnosti, s níž spolupracuji, je jedním z mých klíčů, jak k personalistice, která je nezbytným předpokladem rozvoje festivalu i dalších aktivit, přistupuji. Zároveň je festival stejně jako škola institucí podmíněnou administrativou, účetnictvím, požadavky podporovatelů, kontrolními orgány. Jakýkoli tým musel být vždy zodpovědný vůči pravidlům, narůstající byrokracii, agendě související s desítkami grantových žádostí, průběžných a závěrečných zpráv, vyúčtování i finančních kontrol. V minulosti jsme byli jedním z prvních filmových festivalů, který získal podporu z evropských fondů, nyní čerpáme podporu z tzv. norských fondů (EEA grants) či Fondu partnerství v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce, což je fond spadající pod MF ČR, založený na základě spolupráce české a švýcarské vlády a je primárně určen samosprávám a podnikatelům. Grantová politika je pro život vysoké školy jednou z možností rozvoje a finanční stability pro klíčové pedagogy.
Horizontální způsob řízení Motivace týmu je důležitý faktor, bez něhož by jakákoli práce ustrnula a proměnila se v rutinu. Projekty, které jsem vedl, se vždy vyznačovaly pravým opakem. Progresivním přístupem a vysokou efektivitou. Festivalovým týmem prošlo v posledních letech několik desítek stážistů z českých vysokých škol, například v rámci programu FIND, kteří se následně stali našimi celoročními spolupracovníky, případně byli později zaměstnáni ve významných českých filmových institucích. Vlastní způsob řízení bych charakterizoval jako horizontální, nikoli vertikální. Distribuce kompetencí a zodpovědnosti, partnerské vedení jednotlivých projektů a sledování společných cílů vnímám v dnešní době a v múzickém prostředí jako nejefektivnější. Tento způsob v mém případě nevede ke ztrátě cíle, ale k jeho posílení využitím potenciálu všech spolupracovníků. Co lze použít pro FAMU / Nabízím FAMU moderní způsob řízení založený na otevřeném jednání, který umožní maximálním způsobem využít potenciál stávajících pedagogů. Jsem připraven v diskusi s nimi rozvíjet konkrétní výuku i sledování vyšších cílů školy. Chci je motivovat ke spolupráci a vlastnímu podílu na jejím rozvoji. Nebojím se ale v konkrétních případech hledat nové spolupracovníky a využít své zkušenosti pro kompetentní rozšíření pedagogického sboru.
4/ Systematické vytváření finanční stability skrze dlouhodobá partnerství a spolupráce i péče o vícezdrojové financování Finanční stabilita festivalu byla vždy mým dlouhodobým cílem. V českém prostředí, bez hlubší tradice filantropie a s nevýrazným podílem ministerstva kultury na podpoře kreativního průmyslu, byla jedinou možností stability péče o vícezdrojové financování. Struktura zdrojů je dlouhodobě využívána v nejvyšší možné míře. Její rozptyl sahá od mezinárodních, národních i regionálních grantů – a to pravidelných i jednorázových.
Dále zahrnuje práci s podporovateli ze soukromé sféry, a to na úrovni evropské, národní i regionální. Důležitým faktorem byla i práce s vlastními příjmy, založená opět na vícezdrojovosti (akreditace, ubytování, knihy, trička, tašky apod.). Finanční stabilita souvisí nejen s finanční podporou, ale i spoluprací s desítkami partnerských subjektů, velvyslanectví, mediálních domů či přímých dodavatelů. Co lze použít pro FAMU / Jedním z mých cílů je rozvoj Nadačního fondu FAMU, při němž mohu zúročit své dlouholeté kontakty a komunikaci se stovkami českých filmových profesionálů, zástupců firem aktivně působících v audiovizuální sféře i institucích. Druhou platformou finanční stability jsou grantové programy a spolupráce se zahraničními subjekty. S financováním však nesouvisí jen získávání nových či udržení stávajících zdrojů, podstatná je i jejich dobrá správa. Efektivita je jedním z nástrojů, jak vybudovat akci, která může být rovnocenná i finančně výrazně nákladnějším projektům.
→→→
Životopisy autorů předkládané koncepce FAMU 20/21
Marek Hovorka (1980, Jihlava)
absolvoval Katedru dokumentární tvorby FAMU filmem Světluška něžná — Jakub Deml a teoretickou prací věnovanou fenoménu televizních formátů reality-tv. Už během studia jihlavského gymnázia se podílel na kulturním životě nejmenšího krajského města, spolupracoval s jihlavským časopisem Zuzana a organizoval veřejné diskuse s představiteli kulturního a politického života. Ve čtvrtém ročníku gymnázia společně se spolužáky zorganizoval první přehlídku dokumentárního filmu, která se stala základem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Od samého počátku stál v jeho čele a postupnými kroky jej dovedl k jeho současnému statusu výrazné mezinárodní akce, největšího festivalu svého druhu ve střední a východní Evropě. Podílel se na jeho postupném rozšiřování a na rozvíjení všech doplňujících se aktivitách: publikační činnosti (dvouměsíčník o dokumentárním filmu Dok.revue, sborníky „do“), filmového trhu věnujícího se dokumentární tvorbě ze střední a východní Evropy East Silver, portálu Doc-Air, který se stal základem DAFilms.cz, mezinárodní platformy online distribuce dokumentárních a experimentálních filmů, Industry programu při MFDF Ji.hlava, jenž v sobě zahrnuje sérii aktivit zaměřených na podporu evropských režisérů (Inspirační fórum), producentů (Emerging Producers) či pořadatelů filmových festivalů (Festival Identity). Inicioval a zajišťoval spojení sedmi evropských dokumentárních festivalů s názvem Doc.Alliance (společně s CPH:DOX Copenhagen, Doclisboa, Docs Against Gravity FF, DOK Leipzig, FID Marseille a Visions du Réel Nyon). Byl členem organizačního výboru podílejícího se na proměně festivalu AFO. Na FAMU vede pro studenty kateder dokumentu a produkce seminář Festivalové strategie. V roce 2015 producentsky zajistil a scenáristicky spolupracoval s režisérem a pedagogem Jiřím Havelkou na přípravě scénáře hraného filmu s pracovním názvem Zahradník. Marek má dceru Lunu a syny Jonáše a Luku.
Petr Kubica (1973, Jihlava)
vystudoval obor Teorie a dějiny literatury a dramatických umění na Filozofické Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Absolvoval diplomovou prací o ruském režisérovi Alexandru Sokurovovi. Na fakultě spoluzaložil Filmový klub, byl členem Rady AČFK. V letech 1996 až 2009 provozoval jihlavské kino, kina v přilehlých obcích, letní kino i kino pojízdné. Městu Jihlava předal kino kompletně zrekonstruované, jedno z nejmodernějších v České republice. Od založení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stál v čele jeho programu a podílel se na většině jeho aktivit. Od roku 2002 působí na Katedře dokumentární tvorby FAMU, kde vede semináře věnované současnému světovému a českému dokumentu. V České televizi vede od roku 2012 Tvůrčí skupinu publicistiky a dokumentaristiky, která se věnuje vývoji a výrobě společensko-politických, historických a kulturních dokumentů i cyklů
(desítky solitérních dokumentů vlastní výroby a koprodukčních, cykly Český žurnál, Kmeny, Gottland), společenské publicistiky (ekologická investigativní žurnalistika a dokumenty Nedej se), docusoapů (Doktoři, Světští, Uzamčený svět), dokudramat (Televise bude!), populárních magazínů a lifestylových pořadů (Deník Dity P.), diskusních pořadů (Konfrontace PF), pořadů podporujících studentskou tvorbu (magazín Průvan, Maraton studentských filmů) a také zábavné a vzdělávací tvorbě pro děti (Lovci záhad, TvMiniUni). Petr má dceru Stellu.
Kamil Fila (1980, Znojmo)
vystudoval obor Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury. na Filozofické Fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval diplomovou prací o americkém režisérovi Davidu Lynchovi, která vyšla i knižně. V průběhu studií začal psát do několika periodik – Filmových listů na Letní filmové škole, kde později působil i jako lektor některých programových sekcí a spoluautor katalogů. Pravidelně začal publikovat v alternativním kulturním občasníku Živel a internetových periodik Filmpub, Filmweb a Moviezone. Působil jako spoluautor a lektor programu studentského filmového klubu na pražské Filosofické fakultě, lektor filmového klubu na Teologické fakultě v Praze a byl spoluautorem doprovodného filmového programu více výstav pražského Rudolfina a několika soukromých galerií. Od roku 2003 do roku 2008 byl stálým externistou filmového měsíčníku Cinema. Mezi léty 2005 až 2010 byl souběžně redaktorem filmového dvouměsíčníku Cinepur a souběžně mezi léty 2008 až 2012 redaktorem kulturní rubriky internetového deníku Aktuálně.cz. V letech 2005 až 2010 vyučoval na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze a Filosofické fakultě v Brně semináře filmově-kritického psaní. Během této doby přednášel i modulově na FAMU vybrané dějiny světového filmu. Průběžně se věnuje vedení a oponování diplomových prací studentů FAMU, Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku nebo Filmové školy Zlín. Několik let až do současnosti se podílí na semináři Média a dokument pořádaného v průběhu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Od začátku roku 2012 do konce roku 2015 byl redaktorem kulturní rubriky týdeníku Respekt. V roce 2013 získal novinářskou cenu Křepelka určenou pro novináře do 33 let. Podílel se na vzniku dvou knih s filmovou tematikou v nakladatelství Casablanca. V roce 2016 si založil vlastní webovou stránku Jestevetsikritik.cz zaměřenou na recenze filmové a televizní tvorby. Kamil ma dceru Adinu.
→→→
Soupis příloh (abecedně): Nominační lístk Čestmír Kopecký Mgr. Petr Marek Prof. Jan Němec doc. MgA. Helena Třeštíková Zástupci české audiovizuální scény, kteří koncepci osobně podpořili Petr Dvořák, generální ředitel ČT Karel Och, umělecký ředitel MFF Karlovy Vary Bojan Schuch, ředitel Institutu dokumentárního filmu Pavel Strnad, producent
Zahraniční hosté, kteří přislíbili účast v rámci výuky FAMU Heino Deckert, producent Carlo Chatrian, umělecký ředitel, MFF Locarno Sergej Loznitsa, režisér Oliver Stone, režisér
K A R L O V Y
V A R Y
____________________________________________________________________
I N T E R N A T I O N A L
____________________________________________________________________
F I L M
F E S T I V A L
____________________________________________________________________
Karel
Och
ARTISTIC DIRECTOR
FAMU K rukám předsedy AS FAMU Smetanovo nábřeží 2 116 65 Praha 1
Vážení kolegové,
Jeden z kandidátů na post děkana Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění pan Marek Hovorka mě před několika dny oslovil s nabídkou organizovat v rámci výuky pravidelné projekce současných zahraničních filmů pro studenty FAMU v případě, že bude do zmíněné funkce zvolen. Jeho nápad velmi vítám, cítím, že se frekventanti této prestižní školy o současnou světovou kinematografii nezajímají v míře obvyklé pro jejich kolegy z jiných zemí. Z podstaty mého zaměstnání jsem v pravidelném kontaktu se současnou filmovou produkcí a velmi rád ji prostřednictvím pravidelných setkání a následných diskusí zájemcům zprostředkuji. Takto aktivita souzní s dlouhodobou snahou MFF Karlovy Vary podporovat domácí tvorbu a tuzemské režiséry v jejich uměleckém směřování tak, aby bylo relevantní i za hranicemi České republiky. V Praze 12. ledna 2016
Karel Och umělecký ředitel MFF Karlovy Vary www.kviff.com
Panská 1, 110 00 Prague 1, Czech Republic E-mail:
[email protected], Tel: +420 221 411 011, Fax: +420 221 411 033
Negativ s.r.o. Ostrovní 30 110 00 Praha 1 T 224 933 755 F 224 933 472 E
[email protected] IČO 64577201 DIČ 001-64577201 BÚ 700890673 / 0300 REG Městský .soud v Praze odd. C, vlož. 41509
Akademický senát FAMU k rukám předsedy Ivo Trajkova Smetanovo nábřeží 2 116 65 Praha 1 V Praze, 23. ledna 2016 Vážení členové akademického senátu, rád bych tímto dopisem podpořil kandidaturu MgA. Marka Hovorky na funkci děkana Filmové a televizní fakulty AMU, k níž mě váže dlouholetý úzký profesní vztah. Pozice děkana je určující pro naladění a směřování celé školy, proto by v jejím čele podle mě měla stát manažersky zdatná osobnost, která má zároveň vztah k filmu v celé jeho šíři. Osobnost, která je schopná propojovat různé filmové profese a dát škole jasný směr, člověk, který má živý kontakt se současným filmem i celým audiovizuálním prostředím a je schopen reprezentovat danou instituci i na mezinárodní úrovni. Seznámil jsem se s Markovou představou o příštím směřování FAMU a držím palce jeho záměru ještě více propojit školu s dalšími filmovými institucemi i mezinárodní audiovizuální scénou. Rád mu v rámci svých možností budu pomáhat tyto cíle realizovat.
Se srdečným pozdravem,
Pavel Strnad
AS FAMU Attn: Ivo Trajkova Smetanovo nabrezi 2 116 65 Praha 1 Czech Republic
Leipzig, 20.01.2016
Dear Madam, dear Sir,
I’m happy to support the candidature of Mr. Marek Hovorka for the Dean of FAMU position, because I think that he brings the best qualifications for this job.
Marek Hovorka has worked in the field of film for many years and is a well-known and well-respected figure in the field of documentary. I have great respect for his work. He founded and developed one of the most inspiring and important European film festivals in Czech Republic. He also created several important activities for film professionals, for example EMERGING PRODUCERS, an educational project for a new generation of European producers.
I think that there are many similarities between being a dean of a film school and being a festival director, since both positions are very complex, both positions require manager skills, skills of a financial director, of representation, communication and - of course, at last but not at least, a certain sensitivity for cinema. Marek Hovorka’s excellent work in the past years has proved that he brings all these required qualities.
I also agree coming to FAMU as a lecturer for workshops or discussions.
Best regards
Heino Deckert
Deckert Distribution GmbH Gottschedstr. 18 04109 Leipzig Germany
Tel.: +49 (0) 341 215 66 38
[email protected] www.deckert-distribution.com
Amtsgericht Leipzig HRB 20182 Geschäftsführer: Heino Deckert USt-IdNr.: DE 813 867 196 Steuer-Nr.: 231/ 107 / 11212
Berliner Sparkasse SWIFT Code (BIC): BELADEBE IBAN: DE77 100 500 00 0630032777
January 18, 2016
TO WHOM IT MAY CONCERN
I know Marek Hovorka and his activities around Jihlava International Documentary Film Festival for years, we are in close professional contact and his work has a strong international respect and recognition. I understand and support his vision of sharing national and international perspectives during film studies and I am pretty sure he will be able to do a great work if he will be elected as the new dean.
If required, I will be available to host some lectures and workshop at Famu. This would also be a good occasion for me as the Artistic Director of Festival del Film Locarno to be closer to new talented generation of Czech filmmakers, whose films might be in future premiered at our festival. Sincerely,
Carlo Chatrian Artistic Director
