2016

Organizační kancelář Praha - Písek Sdružení auditorů, daňových a ekonomických poradců 186 00 Praha 8 - Karlín, Thámova 7 397 01 Písek, Jiřího Srnky 2500

AUDITORSKÁ DOPORUČENÍ č. 2-3/2016

předkládá:

Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Písek Jiřího Srnky 2500, 397 01 Písek

tel,fax: 382 216 203 mobil: 603 521 491 e-mail: [email protected]

auditor zapsaný v evidenci Komory auditorů ČR pod č.osv.1177, daňový poradce zapsaný v evidenci Komory daňových poradců pod evid.č.00384

Zpracoval: Kolektiv auditorů a daňových poradců Organizační kancelář Písek, Organizační kancelář Praha, sdružení,

Telefonické spojení: Doc. Ing. Karel Novotný, CSc. Ing. Karel Novotný Ing.Pavel Hrbek Ing. Jaromír Senft Ing.Veronika Boháčová Ing.Alena Řeřábková Ing. Bohumír Holeček (OK Písek) Bc.Jana Holečková (OK Písek) Ing.Lenka Holečková (OK Písek) Hana Jůzlová (OK Písek)

723 041 666 721 092 533 728 424 949 723 066 115 723 061 288 721 960 680 T-mobile 603 521 491 605 217 212 737 989 742 604 153 703

(c) Ing. Karel Novotný a kolektiv Organizační kancelář Praha + Písek

222 327 728 222 327 728 221 702 109 221 702 109 221 702 109 221 702 109 382 216 203 i fax 382 216 203 i fax

září 2016

2 Obsah

strana:

1. Úvod

3

2. Změny v zákonu o DPH a v kontrolním hlášení Změny v DPH, účinné od 29.7.2016 Změna sazeb DPH od 1.12.2016 (stravovací služby) Novela celního zákona Spotřební daně

4 5 8 8 8

3. Změny v oblasti daně z příjmů a v dalších zákonech Novely ZDP účinné v průběhu roku 2016 Novely dalších vybraných zákonů

9 11 14

4. K sestavení a zveřejnění účetní závěrky

15

5. K problému časového rozlišování nákladů u pachtovného

17

6. Souvislost pachtovného s novou metodou oceňování zásob

18

7. Novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (DNNV)

21

8. Elektronická evidence tržeb

22

Příloha: Metodika k evidenci tržeb v.1, pdf = materiál MF ČR

Zpracoval:

Kolektiv auditorů a daňových poradců OK Praha-Písek

Auditorská doporučení 2/2016

Organizační kancelář Praha+ Písek

3

1. ÚVOD Vážení obchodní přátelé, zasíláme Vám spojené druhé a třetí číslo našich letošních doporučení (vedle aktuálních informací, které jsme Vám zaslali v průběhu 1.pololetí). Je proto poněkud rozsáhlejší. Nejprve připomínáme a rekapitulujeme jednotlivé aktuality První aktualita (rozeslaná v lednu 2016) z nich se týkala zavedení režimu přenosu povinnosti odvodu DPH v tuzemsku (RPDP) u výrobců elektřiny a plynu při jejich dodání obchodníkům podle novely nařízení vlády č.11/2016 Sb. (původní nařízení vlády 361/2014 Sb. bylo předtím novelizované nařizením vlády 155/2015 Sb.). Druhá aktualita (/rozeslaná v únoru 2016) se zabývala problematikou účtování zemědělských provozních dotací ve vazbě na věrné a poctivé zobrazení v účetní závěrce 2016 a skutečnost, že o většině dotací, příslušejících roku 2015 bylo rozhodnuta až v roce 2016.. I když změny daňových zákonů by se měly dít promyšleně a s dostatečným předstihem, opak je v praxi stále pravdou. Častým zdůvodněním je zde nutnost přizpůsobení českého práva právu EU. To se týká změny celního zákona, která s sebou nese u určité změny v DPH s účinností od 29.7.2016 – jsou popsány v prvém příspěvku. Změny daňových zákonů by se neměly podle vyjádření soudu řešit formou „přílepků“ k jiným zákonům. Opak je však pravdou - všimněme si zde, kolikrát se v průběhu roku 2016 novelizuje zákon o daních z příjmů. Přitom změny, které jsou ve prospěch poplatníků, mohou nabývat účinnosti i zpětně (viz např. navýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě).. Další příspěvek upozorňuje na stanoviska MF ČR k některým otázkám při sestavení a zveřejnění účetní závěrky – ta musí být vždy podepsána statutárním orgánem. Další dva příspěvky se týkají problematiky časového rozlišení nákladů pachtovného za zemědělskou půdu a jeho vztahu k ocenění nedokončené rostlinné výroby k závěru roku. Zdá se, že nastává vhodný čas k tomu, provést v souvislosti s novelizovanou podobou účetních předpisů změny metody v účtování v obou případech, neboť dopady se u nich navzájem kompenzují a neovlivní tak významně účetní obraz za běžný rok ani za předchozí účetní období. Novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí nabývá účinnosti ke dni 1.11.2016 – tentokrát již obsah zákona odpovídá jeho názvu – tuto daň platí vždy nabyvatel. Nejaktuálnějším problémem současnosti je zřejmě elektronická evidence tržeb – té se věnujeme v poslední části. Upozorňujeme rovněž, že na webu www:etrzby.cz jsou dostupné materiály, které vydalo MF ČR k chystané elektronické evidenci tržeb. Asociace malých a středních podnikatelů (AMSP) poskytuje informace pro praxi na portálu www:eltrzby.cz. Přejeme Vám příjemné prožití babího léta. Ing. Bohumír Holeček a další členové Organizační kanceláře Praha + Písek



4

2. Změny v zákonu o DPH a v kontrolním hlášení Ing.Bohumír Holeček Rekapitulace změn zákona o dani z přidané hodnoty účinných od 1. 1. 2016

(zdroj: Informace GFŘ) Upřesnění definice stavebního pozemku Novela zákona o DPH přijatá již v prosinci 2014 přináší s účinností od 1. ledna 2016 změnu definice pojmu „stavební pozemek“. Účelem této změny nebyly fiskální důvody, ale upřesnění a rozšíření tohoto pojmu, aby byly správně zdaněny pozemky určené k zastavění a český zákon byl uveden do souladu s evropskou úpravou. Při prodeji stavebního pozemku se nadále uplatňuje základní sazba DPH 21 %. Jelikož předchozí definování stavebního pozemku otevíralo prostor k nežádoucím daňovým optimalizacím, může se stát, že v roce 2016 budou zdaněny některé pozemky, které díky nastavené praxi doposud zdaňovány nebyly. Generální finanční ředitelství publikovalo na internetových stránkách Finanční správy ČR dodatek k „Informaci k uplatňování DPH u nemovitých věcí“, který obsahuje bližší podrobnosti. Kontrolní hlášení Plátcům nově vznikla povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH, a to pouze elektronicky ve formátu a struktuře stanovené správcem daně. Jsou připuštěny všechny elektronické formy podání podle daňového řádu. Kontrolní hlášení obsahuje základní informace o přijatých a vydaných daňových dokladech. Kontrolní hlášení podávají právnické osoby měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, fyzické osoby pak měsíčně či čtvrtletně vždy dle periody podávání daňového přiznání. První kontrolní hlášení bylo podáváno za zdaňovací období leden 2016, a to do 25. února 2016. U fyzických osob – čtvrtletních plátců DPH bylo první kontrolní hlášení podáno za I. čtvrtletí 2016 do 25. dubna 2016. Rozšíření povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky S účinností od 1. ledna 2016 došlo ke zrušení § 101a odst. 3 zákona o DPH, který upravoval výjimku z elektronické formy podávání daňových přiznání k DPH pro fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl 6 mil. Kč. Tito plátci byli dosud oprávněni podávat daňové přiznání k DPH v listinné podobě. Nově tedy vzniká i těmto plátcům povinnost podávat daňová přiznání k DPH pouze elektronicky, a to u všech přiznání, která budou podávána po 1. lednu 2016. To znamená, že i daňové přiznání za zdaňovací období prosinec 2015 nebo IV. čtvrtletí 2015 musí být činěno výlučně elektronicky. Toto lze uskutečnit ve formě datové zprávy v požadovaném formátu a struktuře, která je odeslána přes daňový portál Finanční správy dostupný na www.daneelektronicky.cz anebo z datové schránky. K autentizaci lze využít buď uznávaný elektronický podpis, přihlašovací údaje z datové schránky anebo lze podání odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu. Posouzení osvobození při dodání nemovité věci Změnou v posuzování dodání nemovité věci, které je osvobozeno od daně, je počítání lhůty pro osvobození (5 let resp. 3 roky u nemovitých věcí nabytých do konce roku 2012). Od 1. 1. 2016 bude osvobozeno dodání nemovité věci po uplynutí 5 let od prvního kolaudačního souhlasu nebo od podstatné změny nemovité věci. Bližší informace lze nalézt v dodatku k



5 „Informaci k uplatňování DPH u nemovitých věcí“, který je publikován na internetových stránkách Finanční správy ČR. Režim přenesení daňové povinnosti u dodání nemovité věci Plátce musí po 1. 1. 2016 použít režim přenesení daňové povinnosti, pokud se rozhodne, že dodání nemovité věci plátci, u které již uplynula 5 letá lhůta pro osvobození (resp. 3 letá lhůta u nemovité věci nabyté do konce roku 2012), podrobí zdanění (odvodu DPH). Rozšíření RPDP v tuzemsku na dodání elektřiny či plynu obchodníkovi S účinností od 1. 2. 2016 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti i při dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi a při převodu záruk původu podle zákona upravujícího podporované zdroje energie. Za tím účelem bylo novelizováno nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb., novelou nařízení 11/2016 Sb. MF ČR vydalo na webu seznam certifikovaných obchodníků s elektřinou či plynem. Další změny v zákonu o dani z přidané hodnoty v průběhu roku 2016 (zdroj: důvodové zprávy k novelám, Zpravodaj ÚZ, komentáře Ing.Běhounka) Nový celní zákon č.242/2016 Sb. je doprovázen doprovodným zákonem č.243/2016 Sb., který nabyl účinnosti 29.7.2016 (s jedinou výjimkou – viz následující odstavec) Změna v evidenci poplatníků – zahraničních FO, účinná od 1.1.2017 Místně příslušným správcem daně u tzv. neusazených osob, tj. u osob povinných k dani, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu, bude nově Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj namísto Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Poznámka: GFŘ vydalo pokyn D-26, kterým se mění pravidla pro přesun spisu mezi územními pracovišti v rámci jednoho finančního úřadu (kraje), je-li důvodem změna pobytu, sídla nebo skutečného výkonu podnikání daňového subjektu. Tato pravidla se týkají tuzemských poplatníku – rezidentů ČR. Změny v zákoně o DPH, účinné od 29.7.2016 Kontrolní hlášení (KH) Novela DPH doprovodným zákonem zmírnila sankce související s kontrolním hlášením:  lhůta pro reakci na výzvu správce daně (obvykle na podání dodatečného KH) se prodlužuje z 5 kalendářních dnů na 5 pracovních dnů (§ 101g odst.3) (tedy většinou na týdenní lhůtu – ale pozor: lhůta pro podání řádného KH po výzvě FÚ zůstává na 5 kalendářních dnech)  pokuta 1 tisíc Kč za opožděné podání KH se automaticky promíjí při prvém opoždění v kalendářním roce za podmínky, že ve věci KH nedošlo u poplatníka k jinému prodlení (nový § 101j) (týká se pouze podání KH v zákonné lhůtě bez výzvy FÚ, k tomuto ustanovení jsou doplněna přechodná opatření: případná prodlení za leden až červenec 2016 nevadí a nebrání automatickému prominutí nového prodlení u KH, pokud lhůta pro jejich podání uplynula před 29.7.2016)  zavádí se možnost individuálního prominutí ostatních pokut udělených v souvislosti s KH (nový §101k): na žádost poplatníka podanou do 3 měsíců ode dne právní moci



6 platebního výměru se správním poplatkem 1 tisíc Kč – týká se pokut ve výši 10 , 30 a 50 tisíc Kč, lze žádat i o prominutí pokut udělených před 29.7.2016. Žádost však nelze podat o prominutí pokuty 1 tisíc Kč (tzn. více jak jedno zpoždění v roce je „natvrdo“ pokutováno) ani o prominutí těchto pokut: za podání chybného následného KH podaného na základě výzvy FÚ (až 50 tisíc Kč) a za závažné ztěžování či maření správy daní v souvislosti s KH (až 500 tisíc Kč) Poznámka: K promíjení pokut vydalo GFŘ pokyn D-29, kde jsou konkrétní podmínky pro promíjení stanoveny poměrně přísně. Plátce nesměl v posledních třech letech závažným způsobem porušit daňové či účetní povinnosti. Okruh tzv. ospravedlnitelných důvodů§ pro omluvu zpoždění v podání je poměrně úzký (nepříznivý zdravotní stav, živelní pohroma, nefunkčnost portálu EPO v poslední den lhůty či problémy s registrací). Určeno je také část pokuty, kterou může FÚ prominout (např. 100% pouze při zdravotních důvodech, vzniklých v době kratší než 10 pracovních dnů před doručením výzvy, pokud skutečné zpoždění v podání dodatečného KH nepřesáhlo 5 pracovních dnů). Z hlediska minulých prohřešků se přitom posuzuje jak sama společnost, tak i členové statutárních orgánů za předchozí 3 roky (fyzické i právnické osoby). Oprava výše DPH z pohledávek za dlužníky v insolvenci (§ 44) Rozpor ve výkladu ustanovení § 44 mezi NSS a GFŘ je vyřešen upřesněním textu v zákoně, který vyhovuje stanovisku GFŘ. Opravit DPH u pohledávky za dlužníkem v insolvenci lze od 29.7.2016 pouze u pohledávek, které vznikly v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku (doposud: nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu). Zároveň byl vypuštěn požadavek v § 44 odst.4 písm.b) na přiložení přehledu oprav – tento přehled nahrazuje kontrolní hlášení. Poznámka: Vyžádat DPH zpět si tedy můžeme u „starých“ předinsolvenčních pohledávek (kdy jsme ještě nemuseli tušit, že se odběratel dostane do potíží). Změna v uplatnění DPH ve vztahu ke svobodným pásmům Do 29.7.2016 bylo podle znění § 66 odst.1 dodání a umístění zboží do svobodného pásma, fungujícího pod dohledem celního úřadu (cca 10 se jich vyskytuje se i v tuzemsku) považováno za vývoz (tzn. osvobozené plnění s nárokem na odpočet). Následný prodej ve svobodném pásmu byl pak osvobozen od DPH podle § 68 odst.15. Novela uvedená osvobození ze zákona vypouští (zřejmě z důvodů zamezení podvodům), což znamená, že jak dodání zboží do svobodného pásma, tak i prodej v jeho rámci bude považován za klasické zdanitelné plnění. DPH u dodávky zboží osobou neusazenou v tuzemsku Podle úpravy účinné před 29.7.2016 se dodavatel – osoba neusazená v tuzemsku stal dodáním zboží v ČR plátcem a vznikala mu povinnost přiznat a odvést DPH (§ 6c odst.2). Pro kupujícího se tedy jednalo o klasickou tuzemskou dodávku. Nově se pro tuto transakci zavádí režim „reverse chargé“ (RC, resp. režim přenosu daňové povinnosti RPDP) a DPH přiznává a odvádí kupující (pokud není dodavatel neusazený v tuzemsku registrován v ČR jako plátce) a dodavatel se už nestává automaticky plátcem (tím by se stal, jen pokud by dodal zboží neplátci, vůči němuž by nebylo možné uplatnit režim RC).



7 Pokud se tedy staneme jako plátci DPH odběratelem zboží od osoby neusazené v tuzemsku, vzniká nám nová povinnost přiznat DPH podle § 108 odst.1 písm.d) a podle § 24 odst.5. Jde o obdobný postup jako při pořízení zboží s instalací nebo při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku. V daňovém přiznání k DPH pak odvod DPH vyplníme do ř.12 nebo 13: Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň plátce při jejich přijetí (§ 108). V kontrolním hlášení pak uvedeme odvod DPH v části A.2. – Odvod DPH z přijatých plnění dle § 108. Nárok na odpočet DPH máme právo uplatnit podle § 73 odst.1 pím.b) při spnění příslušných podmínek a uvádí se v DP v ř.43 nebo 44, v kontrolním hlášení se tento odpočet DPH neuvádí.. Daňový doklad při vývozu (§ 33a) Vývozem se obecně rozumí výstup zboží z území EU na území třetí země (mimo EU). Doposud bylo daňovým dokladem rozhodnutí celního úřadu. Za vývoz se již od 29.7.2016 nepovažuje umístění zboží do svobodného pásma (viz změny režimu DPH ve svobodných pásmech). Proto je celá definice podle § 33a zrušena a nově platí, že při vývozu má jít o doklad vystavený podle § 28 odst.1 písm.a), tedy standardní daňový doklad s náležitostmi dle § 29 zákona o DPH (což je vlastně vystavená faktura odběrateli do země mimo EU rozhodnutí celního úřadu se stává pomocným důkazním prostředkem o osvobozeném vývozu mimo EU, podobně k tomu mohou sloužit přepravní doklady nebo dovozní celní prohlášení příjemce ve třetí zemi). Nový tiskopis přiznání k DPH a úpravy v kontrolním hlášení Finanční správa zveřejnila nový tiskopis DPH vzor č.20 a vysvětlivky k němu vzor č.16 v databázi daňových tiskopisů dne 19.8.2016 (tedy pro podání k 25.8.2016 za červenec vzhledem ke změnám novely od 29.7.2016). Změny v tiskopise přiznání DPH jsou de facto formální a upřesňuje se pouze text k vybraným řádkům: řádky 7 a 8 : Dovoz zboží – nově odkaz na celý § 23 řádek 62: Celková DPH na výstupu, má upřesněný název, neboť se zde může v praxi vyskytnout vyšší částka nežli pouze součet řádků 1 až 13, ale např. i DPH odváděná podle §108, jinde v DP neuvedená (např. odvod DPH u neplátce, který vystavil daňový doklad nebo plátce z jiné země EU, který neodvezl zde nakoupené zboží mimo ČR a dodavatel z ČR prokázal osvobození při dodávce). Do aplikace EPO pro podání přiznání k DPH se tyto úpravy komentářů zřejmě dostanou se zpožděním, na vlastní zpracování údajů však nemají vliv. Změny v kontrolním hlášení Jedná se pouze o nové označení části A.2. v souvislosti s odvodem DPH při nákupu zboží od osob neusazených v tuzemsku od 29.7.2016 (byl doplněn podtržený text): A.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst.1 písm.. b),c) a d) (§ 24,25) (v případě plnění podle § 108 odst.1 písm.d) jde o plnění přijatá od 29.7.2016) Upřesněny byly také nové pokyny k vyplnění kontrolního hlášení ve smyslu zde uvedených změn v DPH.



8

Novela DPH zákonem č.113/2016 Sb, v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb s účinností od 1.12.2016 S nástupem 1.etapy elektronické evidence tržeb od 1.12.2016 se stravovací služby přeřazují ze základní sazby DPH (21%) do první snížené sazby (15%). Tato změna se netýká stravovacích služeb od DPH osvobozených a podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Změny v celním zákonu Nový celní zákon č.242/2016 Sb. nabyl účinnosti dne 29.7.2016 a zavádí tak s téměř tříměsíčním zpožděním principy nových celních předpisů, daných nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2015/1525 z 9.9. 2015, které jsou účinné od 1.5.2016. Zavádí nové vymezení celních režimů dle celního kodexu Unie, které má určitý dopad o do režimu DPH (viz uplatňování DPH ve vztahu ke svobodným pásmům). Celní režimy podle čl.5 bodu 17 celního kodexu Unie:  propuštění do volného oběhu  vývoz  zvláštní celní režimy (čl.210): o tranzit: vnější tranzit, vnitřní tranzit o uskladnění: v celním skladu nebo ve svobodném pásmu o zvláštní účel: dočasné použití nebo konečné užití o zušlechtění: aktivní zušlechťovací styk, pasívní zušlechťovací styk) Intrastat V návaznosti na §57 až 61 nového celního zákona byla nahrazena prováděcí vyhláška č.201/20015 Sb. Nařízením vlády č.244/2016 Sb.. Termínem pro předkládání hlášení Intrastat je nadále 12. pracovní den následujícího měsíce. Podmínky vykazování se nemění: práh pro vykazování zůstal na úrovni 8 mil. Kč objemu prodeje do EU či nákupu z EU, a to tehdy, pokud tento práh dosáhne od počátku kalendářního roku nebo od přidělení nového DIČ. Při vykazování hodnot v Intrastatu v CZK se upouští od přepočtu celním kurzem (naposledy za červenec 2016), Od srpna 2016 se transakce přepočítávají kurzem použitým účetní jednotkou pro účely DPH (viz §4 odst.5 ZoDPH: kurs ČNB ke dni povinnosti přiznat DPH, příp. směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou). Pro opravy chybných či nepřesných údajů platí princip, že nepřesnosti do 5% hodnoty jednotlivého řádku není třeba opravovat nebo upřesňovat (jak u hodnot Kč nebo u množství). Obdobná hranice platí pro následné dobropisy či vrubopisy. Pro chyby v údajích nomenklatury zboží, kód státu odeslání, původu či určení, kód povahy transakce, kód skupiny dodacích podmínek, kód druhu dopravy, příp. dalších kódu se zvyšuje hranice tolerance nesprávnosti: ta se nemusí opravovat,, pokud hodnota transakce nepřesáhla 10 tisíc Kč (doposud byl limit do 1 tisíce Kč). Spotřební daně Zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků Zavádí se postupné zvyšování spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků, a to na základě schváleného tříletého plánu. Sazby se zvýšily poprvé k 1. lednu 2016 a poté od stejného data i v následujících dvou letech. V důsledku nutného naplnění požadavku směrnice



9 Rady EU ohledně minimálního zdanění cigaret bude v roce 2016 činit zvýšení spotřební daně u cigaret přibližně 3 Kč na krabičku, pro roky 2017 a 2018 pak 0,90 až 1 Kč, respektive o 1,20 Kč na krabičku. Regulace předzásobení cigaret při změně sazby spotřební daně Od 1. 1. 2016 jsou postupně na trh zaváděny tabákové výrobky s vyšší sazbou spotřební daně. Cigarety s předchozí sazbou daně (tj. označené tabákovou nálepkou s písmenem „P“) bylo možné doprodávat pouze do konce března 2016. Ostatních tabákových výrobků se tato regulace netýká. Novou sazbu spotřební daně účinnou od 1. ledna 2016 reprezentuje písmeno „S“ na tabákové nálepce. Biopaliva Byla snížena daňová zvýhodnění na vysokoprocentní a čistá biopaliva. Zároveň již v souladu s požadavky Evropské komise nebude existovat možnost započíst tato daňově zvýhodněná vysokoprocentní a čistá biopaliva do plnění povinných minimálních podílů biopaliv, které mají být za kalendářní rok uvedeny na trh pohonných hmot. Zelená nafta V průběhu roku (původně s předpokládanou účinností od 1. 7. 2016) má být rozšířena možnost stávajícího daňového zvýhodnění motorové nafty spotřebované v rostlinné prvovýrobě i na motorovou naftu spotřebovanou v živočišné výrobě.. Dopad na inkaso spotřební daně je nízký, důvodem tohoto opatření je údajně zejména odstranění nejistoty přiřazování dopravy v některých případech zemědělské činnosti. V parlamentu prošla novela zákona o spotřební dani dne 13.7.2016 prvním čtením (po bouřlivé diskuzi), bude tedy schválena nejdříve na podzim. V současné době je k dispozici návrh nařízení vlády (zveřejněn v poště ZS ČR).

3. Změny v oblasti daně z příjmů a dalších navazujících zákonů Ing.Bohumír Holeček (zdroj: materiál MF ČR, Sagit ÚZ, materiály Ing.Běhounka) Zvýšení minimální mzdy Vláda ČR přijala na svém jednání dne 20. srpna 2015 nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým došlo ke změně výše citovaného nařízení o minimální mzdě. S účinností od 1. ledna 2016 se zvýšila jak základní sazba minimální mzdy, tak i sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem (při jejich omezeném pracovním uplatnění) – viz též Audop 1/2016. Výše hrubé minimální mzdy: základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 9.900 Kč za měsíc nebo 58,70 Kč za hodinu, sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí 9 300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu. Zvýšení limitu příjmů pro daňový bonus V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dochází ke zvýšení dolní hranice příjmu (ve výši šestinásobku roční minimální mzdy) pro vznik nároku na daňový bonus. Částka vzrůstá z 55 200 Kč (tj. 6 x 9 200 Kč) na 59 400 Kč (tj. 6 x 9 900 Kč). Adekvátně bude zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 4 950 Kč). Zvýšení limitu slevy na dani za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení



10 V důsledku zvýšení minimální mzdy bude možné uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku (viz níže) až do 9.900 Kč ročně za každé dítě. Zvýšení částky osvobozených důchodů (§ 4 odst.1 písm.b) ZDP) Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také k automatické valorizaci úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí na 356.400 Kč (tj. 36 x 9 900 Kč). Zrušení zdanění důchodů při souběhu s příjmy podle §7 a § 9 nad 840 tisíc Kč Toto zdanění poprvé pro rok 2015 zavedlo nové znění § 4 odst.3 ZDP. Zdanění se týkalo údajně cca 2000 důchodců, kteří podnikají nebo mají významné příjmy z pronájmu. Na základě stížnosti 17 senátorů zrušil Ústavní soud toto zdanění pro rok 2016 dne 20.7.2016, neboť v něm shledal porušení zásady rovnosti – pro rok 2016 se tedy toto zdanění již neuplatní. O zpětném uplatnění tohoto rozhodnutí i pro rok 2015 se zatím nemluví (podobná situace nastala i v případě, kdy ZDP popřel možnost základní slevy na dani pro důchodce – zde se soudní rozhodnutí nakonec promítlo i zpětně).

Důležité změny v zákoně o daních z příjmů a zákoně o rezervách účinné od 1. 1. 2016 V návaznosti na kategorizaci účetních jednotek zavedenou zákonem o účetnictví (viz také Audop 3/2015) byl novelizován i zákon o daních z příjmů, aby byl zachován daňový režim při prodeji cenných papírů mikro účetní jednotkou – právnickou osobou. Tito poplatníci budou i nadále při prodeji cenných papírů zahrnovat do základu daně z příjmů nabývací cenu cenného papíru (s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. w) a ze) zákona o daních z příjmů), i když už cenné papíry nebudou přeceňovat na reálnou hodnotu. S účinností od 1. 1. 2016 již zákon o daních z příjmů nedefinuje „zřizovací výdaje“ jako nehmotný majetek. Odpisování zřizovacích výdajů zaevidovaných do konce roku 2015 se dokončí podle stávajících předpisů. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zavedl novou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (§§ 11a až 11c) uvedených na trh do 1. ledna 2013 (viz Audop 3/2015 str.11). Tato rezerva navazuje na povinnost uloženou zákonem o odpadech provozovatelům FVE zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, a to formou plateb dílčích příspěvků v letech 2014 až 2018. Do základu daně bude celková částka hrazených příspěvků zahrnuta prostřednictvím uvedené rezervy vytvářené v závislosti na době daňového odpisování solárních panelů (§ 30b zákona o daních z příjmů). Jedná se o první daňově uznatelnou rezervu, která se tvoří nezávisle na účetnictví daňového poplatníka. Přechodné ustanovení umožňuje uplatnit předmětnou rezervu již za zdaňovací období započaté v roce 2015. Do tvorby rezervy lze zároveň zahrnout i částku připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014, ve kterých jsou splněny podmínky pro její tvorbu. Takto lze postupovat, i pokud by byla tvorba rezervy poprvé uplatněna za zdaňovací období roku 2016. Změna podmínek pro uplatnění slevy za umístění dítěte v mateřské školce či obdobném zařízení Od roku 2016 je možné uplatnit slevu v případě umístění dítěte do předškolního zařízení, kterým je:

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí, b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou



11 1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona. Dochází tak k úpravě podmínek pro poskytování slevy na dani za umístění dítěte předškolního věku v zákonem vyjmenovaných zařízeních. Do konce roku 2015 zákon definici zařízení neobsahoval a slevu na dani za rok 2015 tedy lze uplatnit na jakékoliv zařízení pečující o děti předškolního věku, které svým charakterem poskytuje péči obdobnou mateřským školám (včetně mateřské školy samotné).

Novely ZDP přijaté v průběhu roku 2016 (s účinností spadající do roku 2016) Novela ZDP zákonem č.105/2016 Sb, (novela zákona č.164/2013, o mezinárodní spolupráci při správě daní), účinná od 6.4.2016 Novela se týká povinností platebních zprostředkovatelů při vyplácení a zdańování úrokových plateb (platebním zprostředkovatelem v tomto smyslu může být i firma, pokud platí úroky věřiteli – fyzické osobě v zahraničí). Oznamovací povinnost platebního zprostředkovatele podle § 38fa ZDP byla novelou ZDP zrušena (naposled tedy byla plněna za rok 2015) a byla nahrazena oznamovací povinností dle zákona 164/2013 Sb., po této novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Problematika se týká úrokových příjmů z vkladů uložených v zahraničí, ale i úroků z půjček poskytnutých do a ze zahraničí. Ty jsou u příjemců – fyzických osob příjmem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Přitom tyto příjmy dosažené na území ČR jsou zdaňovány srážkovou daní u zdroje (obvykle sráží banka). Pokud jsou však ze zahraničních zdrojů, jsou dílčím základem daně. Oznamovací povinnost věřitele má zabránit zatajování těchto příjmů. Na úrovni EU je tato spolupráce upravena směrnicí 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (DAC – Directive on Administrative Cooperation). V roce 2015 také poprvé proběhla automatická výměna informací o finančních účtech podle tzv. Dohody FATCA uzavřené mezi Českou republikou a USA. Výměna informací o zahraničních účtech českých občanů (daňových rezidentů) bude v roce 2016 rozšířena na dalších několik desítek států. Česká finanční správa bude mít každoročně k dispozici podrobné informace o zůstatcích na účtech českých daňových poplatníků v zahraničí, bez nutnosti podstupovat proces získání informací na základě individuální žádosti. Tímto krokem by mělo dojít ke zrychlení a zefektivnění některých daňových řízení. V návaznosti na prováděcí předpis k DAC (příloha č.V Prováděcího nařízení Komise EU 2015/2378) budou také předávány informace podle čl.8 odst.1 směrnice DAC o „příjmech ze zaměstnání nebo odměnách ředitelů“ daňových nerezidentů, kteří působí ve firmách v ČR. V této souvislosti byl v ZDP rozšířen rozsah mzdového listu podle §38 odst.2 ZDP o den ukončení zaměstnání v ČR (týká se jen nerezidentů). Tento údaj se bude přenášet do přílohy č.2 k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a bude tak využit pro účely povinné automatické výměny informací. Poznámka: Stále si musíme ujasňovat a připomínat, že v ČR i přes tzv. zakázaný souběh funkcí (kdy např. jednatel nemůže být odměňován podle pracovní smlouvy, ale pouze na základě smlouvy o výkonu funkce), jsou jeho odměny ze smlouvy o výkonu funkce považovány z hlediska ZDP za příjmy ze závislé činnosti a budou evidovány na mzdovém listě (a v případě daňového nerezidenta se k nim vztahují výše uvedené povinnosti).



12 Novela ZDP zákonem č.125/2016 Sb., účinná od 1.5.2016 Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě (§35c ZDP) Pro celý rok 2016 bylo opožděně schváleno další zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. U druhého dítěte vzrostlo daňové zvýhodnění z 15.804 Kč na 17.004 Kč ročně, resp. 1 417 Kč měsíčně. U třetího a dalšího dítěte pak z 17.004 Kč na 20.604 Kč ročně, resp. 1. 717 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na první dítě a maximální výše celkového ročního daňového bonusu zůstává nezměněna. Mzdová účtárna tedy mohla začít uplatňovat vyšší zvýhodnění poprvé za měsíc květen, zvýšení se však použije pro celé zdaňovací období roku 2016 - zvýšení za měsíce 1 až 4 bude vypořádáno v rámci ročního zúčtování daně ze závislé činnosti nebo v daňovém přiznání poplatníka. Příjmy z provozu výroben elektřiny Příjmy plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob z provozování výroben elektřiny jsou v současné době zdaňovány jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění. Na uvedenou činnost je provozovateli Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) udělena licence. V reakci na novelu Energetického zákona od 1.1.2016 v případech, kdy tento novelizovaný zákon podle § 3 odst.3 nevyžaduje licenci ERÚ, umožňuje novela ZDP v § 7 odst.1 písm.c), aby se v případě, že poplatník bude provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW bez příslušné licence, nejednalo o příjem ze samostatné činnosti ale o tzv. ostatní příjem podle § 10 odst.1 písm.a). Tato úprava má vliv i v oblasti příspěvků a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které se z ostatních příjmů neplatí. Na druhé straně nelze proti příjmům podle § 10 uplatnit odpisy. Omezení osvobození dividend (od 1.5.2016) Osvobození přijatých dividend a podílů na zisku od tzv. alespoň 10% dcery nelze nově uplatnit, pokud jejich výplata u dceřiné společnosti snižuje základ daně (to by se mohlo stát v případě podílů od některé dcery v zahraničí – v ČR nepřichází v úvahu). Ve FZ 6/2016 vyšlo sdělení MF ČR k § 19 odst.3 písm.a) ZDP, které mění a upřesňuje seznam společností v jiných zemích EU, na něž lze aplikovat osvobození při přijetí dividend od minimálně 10% dcery. Uplatnění srážkové daně i při vyplácení podílů jiné osobě, než je společník (od 1.5.2016) Takové vyplácení lze podle ZOK provést, pokud jej umožní stanovy společnosti (např. výplata tantiém i těm členům představenstva, kteří nejsou akcionáři). Povinnost zavádí § 22 odst.1 písm.g) bod 3 a § 36 odst.2 písm. c) (doposud ZDP na tuto variantu nepamatoval).. Upřesnění snížení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů (od 1.5.2016) Nejde o věcnou změnu, spíše o terminologické upřesnění v § 23 odst.3 písm.c) bodu 8 (možnost snížit základ daně o bezúplatné příjmy, které ho zvýšily). Toto ustanovení vyvažuje zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů (§23 odst.3 písm.a) bod 16). Namísto podmínky „o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech“ se zavádí podmínka „hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. Výdaje na výzkum a vývoj (účinnost již pro celé období roku 2016) Nově by takovými výdaji (z hlediska odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34b odst.2) mohly být i výdaje na služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkum,u a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy.



13

Změny některých podmínek pro příjemce investičních pobídek S účinností od 1. 5. 2015 přináší zákon větší flexibilitu pro příjemce investičních pobídek z hlediska plnění podmínek podle zákona o daních z příjmů. Příjemce investiční pobídky, který se zúčastní přeměny společnosti a zároveň neporuší povinnosti stanovené zákonem o investičních pobídkách, již nebude muset vracet finanční prostředky, které na pobídce ve formě slevy na dani z příjmů v minulosti vyčerpal. Nadále však platí, že po fúzi či rozdělení sloučením či převodu jmění na společníka držitel investiční pobídky již dále slevu na dani z příjmů nemůže uplatňovat. To zamezuje jejímu spekulativnímu převádění. Zcela nově je příjemcům investiční pobídky umožněno, aby se na základě svého rozhodnutí mohli vzdát svého budoucího práva čerpat slevu na dani z příjmů a tím se zároveň vyvázat z plnění podmínek zákona o daních z příjmů. Tento úkon je nevratný. Navýšení přídělu do FKSP Na základě rozhodnutí vlády ČR byl novelou vyhlášky o FKSP č. 114/2002 Sb. Vyhláškou č.353/2015 Sb. navýšen základní příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituceo půl procentního bodu (tedy na 1,5 %) v roce 2016. Následně bude příděl navýšen o dalšího půl procentního bodu (tedy na 2 %) v roce 2017 a letech následujících.

Novela ZDP zákonem č.148/2016 Sb. (o podnikání na kapitálovém trhu), účinná od 1.6.2016 ZDP v § 21 stanovuje nižší sazbu právnických osob pro základní investiční fondy (5% namísto 19%). Za základní fond se nově považují i uzavřené podílové fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V § 17b odst.1 písm. b) byla změněna definice základního investičního fondu – podmínka „otevřenosti“ byla vyškrtnuta, stejně jako podmínka obchodování podílových listů na evropském regulovaném trhu (v § 17b odst.1 písm.a). Podle přechodného ustanovení novely bylo umožněno uzavřeným fondům použít sazbu 5% dokonce i zpětně za zdaňovací období 2015. Novela ZDP zákonem č.47/2016 Sb. branný zákon) , účinná od 1.7.2016 Novelou § 4 odst.1 písm.m) se osvobozují plnění poskytovaná vojákům v aktivní záloze povolaných k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku.

Novela ZDP zákonem č.113/2016 Sb. (doprovodný zákon k evidenci tržeb), účinná od 1.12.2016 Zavádí slevu na dani z příjmů pouze pro fyzickou osobu, která v daném období poprvé zaeviduje tržbu dle zákona o evidenci tržeb (tzn. zahájí elektronickou evidenci tržeb doplněn § 35ba odst.1) písm.h). Podle nového § 35bc činí sleva maximálně 5000 Kč, ovšem nejvýše 15% z rozdílu mezi základem daně podle § 7 a základní slevou na dani. Skutečný výdaj na zařízení pro evidenci tržeb (který bude uplatněn v daňových výdajích) tedy není rozhodující. Zároveň osvobozuje výhry z tzv. účtenkové loterie.



14 Osvobození dlouhodobých penzí z III. pilíře Zavádí se osvobození penzí z III. důchodového pilíře a důchodů z vybraného pojištění osob, pokud doba jejich pobírání bude činit nejméně 10 let. S tím souvisí - zákon o ukončení důchodového spoření tzv. II. pilíře Do systému důchodového spoření bylo možno spořit jen do konce roku 2015. V roce 2016 probíhá proces ukončení důchodového spoření, tj. likvidace důchodových fondů a vyplacení prostředků jejich účastníkům. Výplata prostředků bude osvobozena od daně z příjmů. Účastníci se budou moci rozhodnout, zda budou chtít prostředky vyplatit nebo převést na svoji smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění (III. pilíř). Prostředky, o které se účastníci nepřihlásí, penzijní společnost převede na účet určený finanční správou. Všichni účastníci budou mít možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění do I. pilíře za dobu účasti ve II. pilíři. Zákonem č.377/2015 Sb.,doprovodný zákon k ukončení důchodového spoření, dojde k těmto změnám v ZDP od 1.1.2017: - odpočet příspěvku na doplňokové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem)může činit až 24 tisíc Kč (doposud 12 tisíc Kč), - odpočet pojistného na soukromé životní pojištění může činit až 24 tisíc Kč (namísto 12 tisíc Kč) - limit pro osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní spoření (připojištění) či soukromé životní pojištění se zvyšuje na 50 tisíc Kč pro každého zaměstnance ročně ( doposud 30 tisíc Kč)

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie zákonem č.107/2016 ( účinnost od 6.4.2016, původní zákon č.165/2012 Sb.) Pro akciové společnosti, které jsou výrobci elektřiny z bioplynu, jejichž hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba, platila dosud výjimka z povinnosti rozkrýt vlastníky akcií v případě, že jsou příjemci podpory (zeleného bonusu z OTE). Ttao výjimka se novelou rozšiřuje také na akciové společnosti, jejichž hlavní činností je zemědělská výroba a které jsou . výrobci elektřiny z dalších obnovitelných zdrojů (vítr, sluneční záření, geotermální energie, energie vody/půdy/vzduchu, energie biomasy/skládkového plynu a kalového plynu z čistíren odpadních vod), - výrobci energie z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Související předpis: Vyhláška č.390/2015 Sb. O způsobu určení hlavního předmětu činnosti zemědělské výroby a způsobu vedení evidence seznamu zemědělských výrobců. Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění V roce 2015 vstoupily v platnost smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Kolumbijskou republikou a Pákistánskou islámskou republikou. Obě tyto nové smlouvy se začnou aplikovat od roku 2016. Od tohoto data se bude uplatňovat i Protokol mezi Českou republikou a Belgickým královstvím k dříve sjednané smlouvě o zamezení dvojímu zdanění.



15 Prokazování původu majetku – návrh zákona V rámci boje proti daňovým únikům budou zavedeny mechanismy, které zlepší možnost správců daně odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy a následně je zdanit. Zákon umožní správci daně vyzvat poplatníka k prokázání příjmů, pokud existuje významný rozdíl (alespoň 7 mil. Kč) mezi nárůstem jmění poplatníka, jeho spotřebou nebo jiným vydáním a příjmy vykázanými v daňovém přiznání. Poplatník je povinen prokázat, že majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhají. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese, bude mu základ daně, respektive daň stanovena pomocí tzv. pomůcek. Správce daně zároveň vyměří penále ve zvýšené výši 50 % nebo 100 % stanovené daně. Správce daně může také v určených případech vyzvat k podání prohlášení o majetku, pokud podle předběžného závěru hodnota majetku poplatníka přesahuje 10 mil. Kč (s výjimkou majetku, který je veden v rejstřících či evidencích). Návrh zákona nebyl ještě schválen Parlamentem, ale jeho účinnost by měla nastat v průběhu roku 2016. Praktické uplatnění tohoto postupu se předpokládá u omezeného okruhu případů s vykazovanou značnou disproporcí mezi přiznanou výší příjmů a jměním či spotřebou. Klíčové je však o tomto novém mechanismu vědět a v případě obdržení výzvy se správcem daně aktivně komunikovat.

4. K sestavování a zveřejňování účetní závěrky Ing.Bohumír Holeček (zdroj: KOOV č.464/18.11.15, časopis Účetnictví 7/2016) Zástupci KDP ČR a GFŘ projednali určité otázky, týkající se sestavování zveřejňování účetní závěrky (ÚZ). Z tohoto jednání vyplynuly ve stručnosti následující závěry: Podepisování ÚZ statutárním orgánem: jednotlivě po částech nebo vcelku ÚZ platná je taková, která je opatřena podpisovým záznamem statutárního orgánu (ať už v písemné či elektronické formě). Bývá doposud zvykem, že tímto podpisem jsou opatřovány jednotlivé složky účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha atd.). Podle GFŘ dnes neexistují oficiální formuláře rozvahy, výkazu zisku a ztráty ani další a MF nevydává žádné tyto oficiální formuláře. Účetní vyhláška pouze stanovuje jejich obsah (u výkazů v jednotlivých řádcích, u přílohy a výroční zprávy v odstavcích).. Je tedy možné uplatnit takový způsob, kdy ÚZ bude včetně všech jednotlivých částí spojena do jednoho dokumentu a opatřena jediným podpisem statutárního orgánu, neboť podle § 33a ZoÚ je účetní závěrka považována za účetní záznam jako takový. Na druhé straně nic nebrání tomu, zůstat u dosavadní praxe a ÚZ, i když je považována za jediný záznam opatřit podpisy statutárního orgánu několikrát, tzn. na jednotlivých částech k tomu mít vymezeny kolonky. Poznámky autora: Odtud vyplývá, že všechny části ÚZ by měly být opatřeny shodným datem jejich sestavení, neboť se jedná a datum, kdy byly ukončeny veškeré práce na ÚZ a ta byla předložena k podpisu. Neměla by tedy např. příloha uvádět jiné datum sestavení nežli výkazy. Pozor: Nejedná se o datum rozvahového dne (§19/1 ZoÚ), tzn. o okamžik, k němuž je ÚZ sestavena (to je obvykle 31.12.) ale o datum (okamžik) sestavení účetní závěrky (viz např. §19/odst.5,6 ZoÚ) – tedy datum ukončení prací na ÚZí. Tato obě data nutno uvádět a důsledně rozlišovat.



16 Pozor: Zpráva o vztazích podle ZOK má vlastní datum sestavení, a to nejpozději do 31.3. následujícího roku. Pokud bude statutární orgán opatřovat ÚZ jediným podpisem, pak je potřebné nad tímto podpisem uvést, kterých všech částí ÚZ se podpis týká – tedy použít titulní list ÚZ s jejím obsahem. Výroční zpráva je podle ZoÚ považována za samostatný dokument (§21) – může tedy zřejmě mít samostatné datum sestavení (pozdější nežli ÚZ). Musí však být předložena auditorovi k auditu společně s ÚZ. Pozor: Opisy výkazů a přílohy, přidávané prostřednictvím EPO, nejsou ÚZ, ale pouze opisem vybraných údajů z účetnictví – proto nejsou opatřovány podpisem (pouze se uvádí jméno a přijmení osoby, která ÚZ jako statutár podepisuje). Účetní závěrka Zveřejnění ÚZ bez podpisového záznamu není přípustné Zveřejněním ÚZ se rozumí její uložení do sbírky listin obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem, příslušným pro každou účetní jednotku.. Podle vyjádření GFŘ musí být zveřejněná ÚZ vždy opatřena podpisovým záznamem podle §33a ZoÚ (vlastnoručním podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem). U elektronického podpisu má kvalifikovaný elektronický certifikát platnost maximálně 12 měsíců – po vypršení této lhůty již nelze platnost podpisu ověřit, podle GFŘ však zůstává zabezpečena integrita obsahu i nadále. Pokud by byla zveřejněna ÚZ bez podpisového záznamu, nelze podle GFŘ upustit od správního trestu ve smyslu § 37a/1c ZoÚ ( pokutu by zřejmě ukládal finanční úřad). Poznámky autora: Vzhledem k nutnosti prokázání trvalého podpisového záznamu (včetně podpisového záznamu auditora na zprávě o auditu a na rozvaze) provádíme digitalizaci ÚZ, zkompletované s výroční zprávou a auditem metodou skenování jednotlivých listů písemností závěrky. Ta je sice pracná, dává však záruku, že podpisové záznamy nebudou zpochybněny. Zkompletovaná ÚZ včetně výroční zprávy, zprávy o vztazích a zprávy auditora se takto podává do sbírky listin ve formátu jediného souboru .PDF podle podmínek, uvedených na portálu www:justice.cz. Velikost naskenované jedné strany nemá překročit 150 kB, celý soubor pak 15 MB. V praxi to znamená volit spři skenování nižší stupeň rozlišení nežli 300 bpi (bitů na palec) – obvykle tedy volíme 150 bpi i za cenu zhoršené kvality. Daňové přiznání se do sbírky listin nezasílá. Pravidla pro podání vybraných údajů z ÚZ k DPPO určuje portál EPO – zde se vybrané údaje výkazů předávají ve formátu .XML (společně s DPPO) a do tohoto souboru se začleňuje i opis přílohy (E-příloha ve formátu .PDF nebo .DOC. Výroční zpráva ani zpráva auditora se nepřikládá. Zpráva o vztazích je nahrazena pro některé účetní jednotky samostatnou začleněnou přílohou Transakce se spojenými osobami: ta se vyžaduje pouze u auditovaných ÚJ a to pokud uskutečnily transakce se spojenou osobou v zahraničí nebo pokud uskutečnily transakce se spojenou osobou v tuzemsku a vykazují v DPPO za dané období daňovou ztrátu (také se týká držitelů příslibů investičních pobídek).



17

5. K problému časového rozlišování nákladů u pachtovného zemědělské půdy Ing.Bohumír Holeček (zdroj: účetní předpisy) Při kontrolách ze strany FÚ jsme v praxi narazili na problém – kontroloři přicházejí s otázkou, proč není část pachtovného za zemědělskou půdu, která odpovídá posledním třem měsícům kalemdářního roku (od 1.10. do 31.12.) zachycena formou časového rozlišení nákladů – tzn. zápisem Md 518/ Dal 383 – Výdaje příštích období. Takto by musela být zachycena část 3/12 (tedy čtvrtina) nákladů pachtovného, vyplývajícího ze stavu uzavřených pachtovních smluv pro další zemědělský rok (od 1.10 do 30.9. následujícího roku) . Naproti tomu do nákladů běžného účetního období (uvažujeme kalendářní rok) by byla zúčtována část 9/12 nákladů pachtovného podle stavu pachtovních smluv z předchozího roku (tzn. podle stavu k 1.10. předchozího roku) zápisem Md 518/ Dal Závazky (účet 325, příp. 379). Je skutečností, že účetní předpisy ukládají časově rozlišovat nájemné (placené dopředu či dozadu). ČÚS č.017 – Zúčtovací vztahy uvádí v odst.3.11.3: Prostřednictvím účtu skupiny 38x a položky C.1. pasiv rozvahy (myšlen účet 383 – Výdaje příštích období) se účtují náklady, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dopúosud uskutečněn. Účtuje se zde např. o nájemném a pachtovném placeném pozadu, prémiích a odměnách placených po uplynutí roku (avšak: prémiích a odměnách pouze takových, na které vznikl k rozvahovému dni nezpochybnitelný právní nárok – toto je zvláštní, již dříve komentovaný problém) Pokud neuplatňujeme výše uvedené časové rozlišení nákladů pachtovného, pak je potřeba si uvědomit a zdůvodnit, proč tak nečiníme. Návrh zdůvodnění pro případ, kdy účetní jednotka nepoužívá časové rozlišení pachtovného (doporučuji zahrnout do vnitropodnikové směrnice k časovému rozlišování nákladů a výnosů): Zemědělský pacht je zvláštním případem pachtu podle §§ 2345-2348 nového občanského zákoníku (vedle pachtu věci a pachtu závodu). Zemědělské pachtovné se podle § 2344 NOZ platí vždy ročně pozadu a je splatné k 1.říjnu (od data splatnosti se lze smluvně odchýlit). V zákoně je toto ustanovení proto, že zemědělci jako pachtýři plynou užitky z propachtovaného zemědělského pozemku až po dokončení sklizně: teprve jejjm následným, prodejem získává prostředky na úhradu pachtovného (případně uhrazuje pachtovné v naturáliích z této sklizně). Z hlediska účetního je vyčíslením a zahrnutím pachtovného do nákladů ke dni splatnosti (navazujícího na termín sklizně) dosaženo časového souladu mezi náklady pachtovného, závislého na velikostí propachtovaných pozemků v ha a mezi produkcí z těchto sklizených ha, zaúčtovanou do hodnoty vlastních výrobků ve stejném účetním období. Je tak dosaženo věrnějšího účetního obrazu, nežli by tomu bylo při časovém rozlišení pachtu, tzn. zahrnutí pachtovného za tři zbývající měsíce účetního období do nákladů (např. pomocí položky výdajů příštích období), a to z důvodů měnící se výměry propachtované půdy v jednotlivých hospodářských letech a také měnící se výše pachtovného. Příklad: Pokud by se podařilo pachtýři pro následující hospodářský zemědělský rok zdvojnásobit výměru propachtované půdy, příp. by začal platit dvojnásobné pachtovné, pak by při časovém rozlišení pachtovného, připadajícího na zbývající tři měsíce účetního období, zahrnul do položky výdajů příštích období 2 x větší náklady nežli v předchozím období,



18 přestože sklizeň a tedy produkce daného účetního a zdaňovacího období byla zúčtována z původní výměry zemědělské půdy a byly na ní vynaloženy náklady původního pachtovného, splatného po sklizni. Byla by tak do nákladů daného období zahrnuta vyšší částka nákladů, přičemž produkce z těchto nákladů bude dosažena a zúčtována až při další sklizni, tedy v dalším účetním a zdaňovacím období. Opačná odchylka by pak samozřejmě vznikala v případě úbytku propachtované zemědělské půdy. Podle ustanovení § 7 odst.2 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, mají být použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti účetního obrazu. Jak je zdůvodněno výše, použití časového rozlišení pro část nákladů pachtovného, které je placeno pozadu, naopak věrnost účetního obrazu daného období zkresluje, neboť k určitým změnám výměry propachtované půdy nutně meziročně dochází. Proto podle tohoto ustanovení zákona o účetnictví může účetní jednotka postupovat odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz – tzn. část pachtovného za zbytek účetního období časově nerozlišovat a dosáhnout věrnějšího obrazu v tom, že náklady pachtovného v daném období odpovídají výměře skutečně sklizené plochy půdy. Pozor však: situace není tak jednoduchá, protože od roku 2016 s novelou zákona o účetnictví a účetnictví podnikatelů nastupuje požadavek na nové, dokonalejší oceňování zásob vlastní výroby (viz Audop 3/2015) – tam patří i nedokončená rostlinná výroba. Proto je potřeba zvážit skutečnosti uvedené v následujícím příspěvku.

6. Souvislost pachtovného s novou metodou oceňování zásob Ing.Bohumír Holeček (vlastní úvaha – určeno k diskuzi) Podle novely zákona o účetnictví (viz Audop 3/2016) nastupuje v roce 2016 nový přístup k ocenění zásob vlastní výroby,.Do jejich ocenění zásob vlastní výroby by měly být zahrnovány veškeré přiřaditelné nepřímé výrobní náklady. Do ocenění nedokončené výroby, jako prvé etapy rostlinné výroby v zemědělství, vstupují doposud formou směrování na konkrétní výkony (které označují konkrétní plodiny či kategorie zvířat, příp. etapy prací – např. hnojení) konkrétní náklady přímé (spotřeba osiv, hnojiv, přípravků, krmiv a léčiv v ŽV, příp. spotřeba PHM a vynaložené náklady na externí služby), nepřímé náklady pak formou vnitropodnikových sazeb vlastních prací (ručních i strojových). V těchto sazbách jsou zahrnuty nepřímé výrobní náklady (osobní náklady obsluhy, tzn. lidská práce, potřeba PHM, odpisy strojů či budov, náklady na údržbu a opravy apod.), a to bez kalkulovaného zisku (nejde o sazby prací pro cizí odběratele navenek podniku, ale o vnitropodnikové sazby). Pachtovné zřejmě doposud nebylo součástí ocenění NV, protože vyhláška o účtování pro podnikatele neukládala zahrnovat do jejího ocenění veškeré sledovatelné náklady (pouze náklady přímé a vybrané nepřímé náklady). Pokud přijmeme závěr, že podle nových pravidel od roku 2016 by se mělo pachtovné jako jednoznačně přiřaditelný náklad stát součástí ocenění nedokončené rostlinné výroby (minimálně na konci účetního období), pak odpadá i argumentace, podle které jsme doposud neprováděli časové rozlišení nákladů pachtovného, placeného pozadu (viz předchozí článek).



19 V případě změny ve výši pachtovného se totiž bude současně měnit i hodnota NV k rozvahovému dni a dopad na náklady a výnosy bude totožný, neboť účetní obraz podniku bude vlastně doplněn o dva zápisy ve stejné hodnotě: Náklad pachtovného od 1.10. do 31.12.

Md 518 - Pachtovné

Dal 383 – Výdaje př. Období

Navýšení NV k 31.12. o toto pachtovné

121 – NV

581 – Zúčtování NV

Naopak lze uvažovat, že bude dosaženo věrnějšího a pravdivějšího účetního obrazu. Přitom lze uvažovat, že pachtovné nebude v tomto okamžiku přiřazováno jednotlivým plodinám podle osevního plánu (obděláváme jak půdu propachtovanou, tak i vlastní), ale bude zachyceno na pomocném výkonu např. 598 – Pachtovné pro RV příštího období, z něhož pro nové účetní období přejde na obdobný výkon 298 – Pachtovné pro RV běžného období. Vlastní rozúčtování celoročního pachtovného za zemědělský rok bylo bylo provedeno v kalkulační výsledovce na jednotlivé konečné výkony podle osevního, příp. sklizňového plánu (sklizených ha jednotlivých plodin). Rozlišování ha vlastní a propachtované půdy zde nepřipadá v úvahu a nedává smysl – jde o poměrný rozpočet nákladů. Přechod na tuto metodiku časového rozlišení pachtovného a ocenění NV by znamenal: Zahrnout do nákladů běžného roku (obvykle k 1.10) pouze 9/12 ročního pachtovného (Md 518 – Pachtovné/ Dal 325, příp.379 – Závazky z pachtovného) a zároveň uplatnit 3/12 pachtovného z předchozího roku jako dodatečné (/nedaňové) náklady minulého období (tzn. jako dodatečnou ztrátu minulého období) v důsledku změny účetní metody časového rozlišení zápisem: Md 426 – Jiný výsledek hospodaření min.období// Dal Závazky z pachtovného (účet 325, příp. 379). Na účtu závazků by se tak objevilo celoroční pachtovné minulého zemědělského roku, které bude vyplaceno. Náklady běžného období by pak byly doplněny o 3/12 nového pachtovného, placeného pozadu, zápisem: Md 518 - Pachtovné/ Dal 383 – Výdaje příštích období V dalším roce by již byla částka vytvořeného časového rozlišení převedena do závazků zápisem Md 383/ Dal 325, ,příp 379.. Změna ocenění NV výroby by jako změna metody byla zachycena zápisem: Navýšení NV k 31.12. o pachtovné za období 1.10. až 31.12. Md 121 – NV / Dal 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých období Vzhledem k tomu, že všechny účetní operace jsou účtovány v hodnotě pachtovného, příslušejícího období 3 měsíců (jednou za minulý zemědělský rok, podruhé za nový zemědělský rok) bude dopad změny metody, zachycený na účtu Jiný výsledek hospodaření minulých období dán pouze rozdílem ¼ starého a nového pachtovného. Pokud by rozdíl ve výši pachtovného nebyl žádný, dopad změn metod se eliminuje.



20 Proto lze doporučit spojit změnu metody oceňování nedokončené rostlinné výroby se změnou metody časového rozlišování pachtovného nyní, v závěru roku 2016 a uvést tak účetnictví plně do souladu s platnými předpisy.

7. Novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (DNNV) Ing.Bohumír Holeček (zdroj: znění novely, informace MF ČR) Dne 5.8.2016 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů novela zákonem č.254/2016 Sb., kterým se mění platnost zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. Po uplynutí tříměsíční legisvakanční lhůty tato novela podle plánu nabývá 1. listopadu účinnosti. Od 1. listopadu 2016 tedy připadne povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí vždy kupujícímu, tedy nabyvateli nemovitosti. ČR tak zavádí koncepci, která je používána ve většině evropských zemí. Úplným přechodem daňové povinnosti na nabyvatele (který za nedoplatek DNNV ručí nabytou nemovitostí) odpadá institut ručitele (kterým byl doposud prodávající). Návrhy podané na katastr do 31.10.2016 proběhnou ještě ve stávajícím režimu (před touto novelou). Novela přináší tyto další upřesnění: Při nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ni je předmětem DNNV úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je součástí této sítě. Inženýrská síť tedy podléhá DNNV pouze jako součást budovy, inženýrské sítě mimo budovu DNNV nepodléhají. Za nabytí vlastnického práva podléhajícího DNNV se považuje také prodloužení doby práva stavby. Novela upravuje určení základu daně u směny: Podle doplněného § 13 v odstavci 2 se při směně pro účely určení sjednané ceny nepřihlíží k hodnotě pozbývané nemovité věci – rozhodující je tedy hodnota nabývané nemovitosti (za podmínky, že nabytí podléhá DNNV a nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena). Srovnávací daňová hodnota se zvyšuje ze 75% ma 100% směrné hodnoty Základem daně při koupi nemovitosti bude nejméně kupní cena – ta se již nově nebude porovnávat s 75% ceny dle oceňovacích předpisů nebo se 75% směrné hodnoty, ale se 100% těchto hodnot. Podle upraveného § 14 odstavce 2 se tedy určí srovnávací daňová hodnota jako částka odpovídající 100% a) směrné hodnoty nebo b) zjištěné ceny. Směrnou hodnotu podle § 15 lze použít u pozemků: - na kterém není trvalý porost s výjimkou náletové dřeviny nebo živého plotu - na němž není zřízena stavba s výjimkou oplocení nebo zpevněné plochy do 25 m2 a - k němuž není zřízeno právo stavby.



21

Zvláštní cena podle § 18 se použije i na případ převodu jmění na společníka jako cena určená znalcem pro účely doložení přiměřenosti vypořádání poskytovaného ostatním společníkům. Nabytí nemovitých věcí při přeměnách právnických osob nepodléhá DNNV. U § 23 odst.2 se upřesňuje výlučnost zjištěné ceny v případě převodu obchodního závodu: pokud byly při nabytí vlastnického práva podle odst.1 písm. a) bodu 4 do zjištěné ceny započteny dluhy převzaté nabyvatelem, zjištěnou cenou nemovité věci je zjištěná cena bez započtení těchto dluhů. Nový zákon vedle toho odstraňuje další nedostatky, které se při aplikaci předchozí právní úpravy projevily. Především osvobozuje od daně z nabytí nemovitých věcí územní samosprávné celky (§6 odst.1), neboť v jejich případě se nejeví jako smysluplné daňově zatěžovat činnost vykonávanou ve veřejném zájmu. Výnos z daně by navíc znamenal pouze peněžní transfer mezi jednotlivými veřejnými rozpočty.

8. Elektronická evidence tržeb Ing.Bohumír Holeček (zdroj: web MF ČR www:etrzby.cz, web AMSP: www:eltrzby.cz) Informační linka MF ČR k EET : 225 092 392 (prac. dny 9 – 17 hodin) Proces nástupu elektronické evidence tržeb je upraven zákonem č.112/2016 Sb. o evidenci tržeb. Jeho účinnost byla určena od 1.12.2016, kdy se zavádí povinnost elektronicky evidovat tržbu pro 1.etapu poplatníků (týká se i neplátců DPH). Vybraná ustanovení, ukládající povinnost registrace, jsou účinná již od 1.9.2016. Podnikatelé se budou zapojovat do evidence tržeb postupně takto: v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby, ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod, ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství, ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti. Známé informace k 1. etapě: Evidence tržeb se má týkat těch stravovacích služeb, kdy je jídlo zákazníkovi podáváno k přímé konzumaci (na talíř a ke stolu). Jsou to ty transakce, které z hlediska DPH podléhají doposud základní sazbě DPH 21%. Od 1.12.2016 přejdou tyto prodeje do první snížené sazby DPH 15% (kromě podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků). Naproti tomu prodej jídla „k odnosu“ už dnes podléhá první snížené sazbě 15% a evidenci tržeb začne podléhat až ve druhé etapě (od 1.3.2017). Prodejce např. v bufetu či cukrárně tedy bude v období mezi 1. A 2. etapou pracovat ve dvou režimech: pokud vydává jídlo zákazníkovi k přímé konzumaci, pak tržba elektronické evidenci podléhá, pokud k odnosu, pak evidenci nepodléhá Měl by tedy u každého prodeje zapnout příslušný režim pokladny – neboť v prvém případě musí vydat zákazníkovi účtenku s unikátním kódem přiděleným MF ČR a tedy elektronicky nahlásit tržbu, ve druhém případě nikoliv.



22 Samozřejmě nebude bráněno tomu, by takový prodejce dobrovolně již od 1.12.2016 všechny své tržby hlásil v režimu elektronické evidence (a nemusel tedy přepínat pokladnu). Jde tedy o problém dočasný, který odpadne nástupem 2.etapy (maloobchod a velkoobchod). Vybrané informace z tiskové konference ministra financí k EET: I etapa se týká HORECO (hotelů, restaurací, pivnic, vináren, kaváren, cukráren, bufetů, provozoven typu fast-food) Školní jídelny – provozovatel soukromá škola: tržba od žáků – nespadá do EET tržba od zaměstnanců školy – nespadá do EET tržba od cizích osob – spadá do EET (nespadá pouze tehdy, pokud je provozovatelem jídelny příspěvková nebo veřejnoprávní instituce Pokud je však provozovatelem jídelny externí cateringová společnost, pak všechny tržby spadají do EET. EET by měla údajně zachytit cca 120 mlrd dosud neevidovaných tržeb, z nichž nejsou odváděny daně. Případný nárůst tržeb po náběhu EET u jednotlivých firem (oproti předchozímu období) nebude FÚ zpětně zkoumat a vyvozovat z této skutečnosti nějaké závěry. Prvé 2 měsíce náběhu EET by neměly být uplatňovány ze strany FÚ sankce, pouze upozornění na nedostatky (jinak hrozí podle zákona teoreticky až sankce 0,5 mil. Kč). Na webu MF ČR www.etrzby.cz je k dispozici podrobný metodický materiál (zde v příloze) a řada odpovědí na dotazy k EET (viz dále). Funguje informační telefonická linka K 1.11.2016 bude zahájen zkušební provoz centrálního serveru pro ověřování funkčnosti připojení (tzv. playground) a vracení unikátního kódu (FIK) k účtence. Běžná doba odezvy by měla činit cca 0,3 sekundy. V případě, že u prodejce dojde k poruše poklady, nemusí přerušit prodej – bude vystavovat účtenky bez kódu (ty musí mít vždy jeho vlastní unikátní kódy - pořadová čísla) a tyto hromadně odešle na server do 48 hodin v náhradním režimu. Od 1.9.2016 je také možno podávat žádosti o tzv. zjednodušený režim tam, kde není k dispozici trvalé a spolehlivé připojení k internetu (kde tedy není možná tzv. „fiskalizace“). V takovám případě nebude prodejce vydávat účtenky s kódem FIK, ale hlásit tržby do 5 dnů. Jaké jsou údaje zasílané finanční správě Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je: 

daňové identifikační číslo poplatníka,



označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,



označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,



pořadové číslo účtenky,



datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,



celková částka tržby,



bezpečnostní kód poplatníka (BKP),



23 

podpisový kód poplatníka,



údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také: 

celková částka plateb určených k následnému čerpání (přijatých záloh),



celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,



daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,



základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,



celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,



celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

Jaké údaje jsou uváděny na účtence Poplatník je na účtence povinen uvádět: 

fiskální identifikační kód (FIK),



své daňové identifikační číslo,



označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,



označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,



pořadové číslo účtenky,



datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,



celkovou částku tržby,



bezpečnostní kód poplatníka (BKP),



údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP). Co jsou to kódy FIK, BKP a PKP a k čemu slouží? o

o

Fiskální identifikační kód (FIK) je unikátní kód generovaný a zasílaný systémem Finanční správy, kterým potvrzuje přijetí datové zprávy o evidované tržbě. Bezpečnostní kód poplatníka (BKP) je kód generovaný automaticky pokladním zařízením podnikatele, který prokazuje jednoznačnou vazbu mezi účtenkou a podnikatelem, který ji vydal.



24 o

Podpisový kód poplatníka (PKP) je pomocným ochranným prvkem, který umožňuje kontrolu integrity a prokazuje odpovědnost podnikatele za vystavení účtenky. Je generován automaticky pokladním zařízením podnikatele, na účtenku je však povinně uváděn pouze v případech, kdy na účtenku nelze uvést z objektivních důvodů FIK (např. při výpadku spojení nebo při evidenci tržeb ve zjednodušeném režimu).

Způsob tvorby BKP a PKP stanoví Ministerstvo financí vyhláškou po nabytí platnosti zákona.

Autentizace od září a diskutované výjimky z EET (zdroj: web AMSP eltrzby.cz) Před spuštěním elektronické evidence tržeb od prosince letošního roku musí každý podnikatel, jehož se EET týká, požádat o AUTENTIZAČNÍ ÚDAJE (je to obdoba např. získání PIN pro zprovoznění elektronické platební karty). To je možné od 1. 9. 2016. Kroky k autentizaci jsou uvedeny níže. Současně však MF oznámilo výjimku pro STÁNKOVÝ PRODEJ občerstvení, který začne evidovat později. Elektronická evidence tržeb (EET) v praxi znamená, že první skupina podnikatelů (UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ a POHOSTINSTVÍ) začne od 1. prosince 2016 elektronicky on-line evidovat tržby, a zákazník obdrží od obchodníka účtenku s unikátním kódem finanční správy. Odklad nyní dostal stánkový prodej občerstvení, který neposkytuje hostům zázemí. Jinými slovy nemá např. stoly či židle, kde by host mohl nakoupené občerstvení zkonzumovat. Další důležitou změnou bude, že tržby z doplňkové činnosti bude moci podnikatel evidovat až společně s příjmy z hlavní činnosti. Má se jednat se např. o případy, kdy kadeřnice podává svým čekajícím zákaznicím kávu (jejíž cenu má započtenou do ceny kadeřnického výkonu) nebo jim prodává vlasové přípravky. Pozn.: Podle Metodických pokynů MF ČR nesmějí tržby z doplňkové činnosti přesáhnout 5% tržeb z hlavní činnosti a částku 175 tisíc Kč za rok. Pro všechny, koho se týká první vlna EET OD 1.12.2016 (tedy UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ a POHOSTINSTVÍ) platí nutnost AUTENTIZACE (tj. registrace k EET). Ta je možná již od 1. září 2016 a je vhodné nenechávat to na poslední chvíli, i kvůli možné přehlcenosti systému. Kroky k úspěšné autentizaci jsou tyto: 1. O autentizační údaje je možné požádat dvěma způsoby. Prvním z nich je zažádat elektronicky na Daňovém portálu, kdy poté budou podnikateli zaslány do datové schránky. Druhou cestou je osobně požádat na libovolném finančním úřadě, kde je podnikatel obdrží na místě v zapečetěné obálce. 2. Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí do webové aplikace Elektronická evidence tržeb. Zde je nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách, z nichž plynou evidované tržby. Poté v dané aplikaci získá digitální certifikát. 3. Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby.



25 4. Funkčnost pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou moci otestovat od 1. listopadu 2016. Kolem rozjetí EET vzniká řada otázek – některé z nich byly zodpovězeny ze strany MF ČR (viz dále). Aktuální jsou nyní především dotazy k registraci těch podnikatelů, kterých se týká 1.etapa – tedy požádání o tzv. autentizační údaje - viz druhá skupina dotazů. Dotazy a odpovědi MF ČR: Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem, zákazník ale částku uhradil v hotovosti na pokladně. Musí podnikatel tržbu evidovat? V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny dodavatele, kartou či obdobným způsobem, je tato platba evidovanou tržbou. Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady v hotovosti, zákazník mi ale částku uhradil převodem na bankovní účet. Musí podnikatel tržbu evidovat? V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně přímým převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat. Co když podnikatel nemá jistotu, jestli jeho přijímaná platba je evidovanou tržbou? Má-li podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, bude existovat možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu příslušné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro podnikatele vodítkem, jak postupovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Co má podnikatel v žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby uvést? Podnikatel musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platbu/platby, na kterou/které se má závazné posouzení vztahovat, a její/jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně podnikatel v žádosti vedle údajů o platbě/platbách uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, resp. zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv. Kdy budou podnikatelé moci podat žádost o závazné posouzení? Bude žádost nějak zpoplatněna? Žádost o závazné posouzení budou moci podnikatelé podat po nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona, tj. nejdříve 3 měsíce před spuštěním evidence tržeb, tj. od 1. září 2016. Žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Proč se e-tržby vztahují na platby kartou? Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem e-tržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni. Proč se e-tržby nevztahují na platby čistě převodem z účtu na účet?



26 Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu. Budou se e-tržby vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nepřijímají tržby v hotovosti, ale pouze převodem z účtu na účet? Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou. Budou se e-tržby týkat i neplátců DPH? Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv, přijímají-li za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání a nevztahuje se na ně výjimka. Budou evidenci tržeb podléhat i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrádky, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu? Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů, pokud si ale nebudou jisté, místně příslušný finanční úřad jim pomůže problém posoudit. Budou povinnosti evidovat tržby podléhat platby podnikatelům bez kamenné provozovny typu „kolotočáři“, „stánkaři“? Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají kamennou provozovnu, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovaly tržby. Z důvodu neexistence kamenné provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Jaká jsou specifika evidování v případě farmářských trhů ? Přijímá-li poplatník na farmářských trzích za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem a zároveň se jedná o příjmy z jeho podnikatelské činnosti, podléhají tyto platby evidenci tržeb. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají kamennou provozovnu, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. V první fázi začnou evidenci podléhat tržby podnikatelů, kteří na farmářských trzích prodávají jídla a nápoje k okamžité konzumaci, a to ať již jsou konzumována na místě či nikoliv (např. grilovaná kuřata, zmrzlina, káva atd.). Ve druhé fázi začnou evidovat tržby ti podnikatelé, kteří pouze přeprodávají zboží, které nakoupili od výrobců (příp. podnikatelů v zemědělství). Tržby podnikatelů v zemědělství, nebo podnikatelů ve výrobě (např. pekaři, cukráři, řezbáři, apod.), kteří prodávají svoje vlastní výrobky, začnou evidenci tržeb podléhat ve 3. fázi. (od 1.3.2018) Evidenci tržeb však nebudou podléhat platby v případech, kdy na farmářských trzích lidé prodávají své přebytky ze zahrádek, a nejedná se o příjmy z podnikání (ale o příjmy podle §10 ZDP).



27 Pokud by však podnikateli evidování tržeb běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, může požádat správce daně o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat prodejní automaty? Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů (jedná se především o automaty nepřipojené k síti a nevybavené tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají. Bude spropitné podléhat evidenci tržeb? Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. Jaká jsou specifika evidování v případě kaucí a záloh ? Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení této kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci. V případě, kdy byla kauce přijata převodem z účtu na účet, není ani její započtení evidovanou tržbou (nebyly splněny formální znaky evidované tržby). Záloha je platba přijatí k následnému vyúčtování - pokud bude přijata v hotovosti podléhá EET stejně jako případný doplatek z vyúčtování zálohy (blíže viz Metodika k EET). Jak se přihlásit do systému e-tržby a získat autentizační údaje? Co jsou to autentizační údaje a k čemu slouží? Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven). Kdy musí podnikatel požádat o autentizační údaje? Lze někoho k tomuto úkonu zplnomocnit? Pokud ano, musí být plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy? O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační



28 údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny. Jakým způsobem může podnikatel požádat o autentizační údaje, a jak dlouho trvá jejich vydání? Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů: - elektronicky na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo - osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce. Bude možné zaslat žádost o autentizační údaje prostřednictvím datové schránky? Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu. K čemu slouží certifikát? Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb. Je potřeba pro každé pokladní zařízení zvláštní certifikát? Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení. Jak bude probíhat vydání a instalace certifikátu? Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se pak bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému.

- konec materiálů -



2016

Recommend Documents