Ročník 10.
Záboří 7. 4. 2016
číslo 1/2016
Z jednání obecního zastupitelstva Vážení spoluobčané, od posledního čísla Zábořského zpravodaje až do jeho uzávěrky proběhly dvě schůze obecního zastupitelstva v Záboří, s jejichž průběhem bych vás rád seznámil. 27. 1. 2016 – projednávané body: Kontrola usnesení – všechny body z minulého usnesení byly splněny. OZ odsouhlasilo podání žádosti o bezúplatný převod pozemků p. č. 844/2 o výměře 3 031 m2 a p. č. 861/2 o výměře 790 m2 v k. ú. Záboří od Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupeného ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice. OZ odsouhlasilo bezúplatný převod pozemků p. č. 844/2 o výměře 3 031 m2 a p. č. 861/2 o výměře 790 m2 v k. ú. Záboří od Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupeného ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice do vlastnictví Obce Záboří. OZ odsouhlasilo podpis nájemní smlouvy č. 11N16/34 na pronájem pozemku p. č. st. 127/2 o výměře 194 m2 se Státním pozemkovým úřadem, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupeným ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice. OZ odsouhlasilo dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci č. 11N16/34, p. č. st. 127/2 o výměře 194 m2 Státnímu pozemkovému úřadu, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupenému ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice. Roční úhrada za užívání nemovité věci je stanovena dohodou a činí 582,- Kč. Celková úhrada za období od 1. 1. 1992 do 29. 2. 2016 činí 13 481,Kč. OZ odsouhlasilo prodloužení nájemní smlouvy na pronájem bytu v č. p. 54 paní Márii Čusové. Smlouva je prodloužena do 1. 12. 2016. OZ odsouhlasilo návrh firmy Arbocom, s. r. o, Nepomuk na úpravu zeleně hřbitova v Záboří. Práce bude zahrnovat i frézování kořenů a její cena bude 55 450,- Kč. OZ odsouhlasilo zakoupení nového křovinořezu. 16. 3. 2016 – projednávané body Kontrola usnesení – všechny body z minulého usnesení byly splněny. OZ odsouhlasilo žádost Automoto klubu Pačejov v AČR o povolení průjezdu obcí při RALLY AGROPA. Termín konání akce je 30. července 2016. OZ odsouhlasilo žádost o bezúplatný převod pozemku p. č. st 127/2 o výměře 194 m2 v k. ú. Záboří do vlastnictví Obce Záboří od Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupeného ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice. OZ odsouhlasilo převod pozemku p. č. st. 127/2 o výměře 194 m2 v k. ú. Záboří do vlastnictví obce Záboří od Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 Žižkov, zastoupeného ředitelkou Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, Rudolfovská 80, 370 01 České Budějovice. OZ bere na vědomí rozpočtové opatření č. 1/2016 a č. 2/2016. OZ schvaluje rozpočtové opatření č. 3/2016. OZ odsouhlasilo žádost o připojení RD č. p. 64 k obecnímu vodovodu. OZ odsouhlasilo darování dřeva, které zbylo po úpravě zeleně hřbitova v Záboří, do Zábořské hospůdky, za zajištění odvozu dřeva a následného úklidu prostor, kde se dřevo nacházelo. Za zastupitelstvo Pavel Marek
Číslo 1/2016
Jak se zábořský kostel stal částečkou světového dění „Jak toužím po tom, aby byly nadcházející roky proniknuté milosrdenstvím, aby se vyšlo vstříc každému člověku a přinesla se ke každému Boží dobrota a něha!“ Tato slova píše papež František v bule, jíž vyhlásil mimořádný Svatý rok milosrdenství. Mottem roku, který začne 8. prosince 2015 a skončí 20. listopadu 2016, je „Milosrdní jako Otec“. A právě den 8. prosinec roku 2015 byl v zábořském kostele doopravdy nevšední. Ke společné modlitbě se tam sešlo téměř 70 věřících, kteří tímto vlastně vyhověli přání papeže Františka! Zřejmě on sám nikdy dosud neslyšel a snad ani neuslyší jediné slovo o obci Záboří na Blatensku, ale přesto shromáždění měli pocit, že jsou ve spojení s ním a s celou katolickou církví. A teď popořádku.
Sestra Faustyna Kowalska, zemřelá v roce 1938, mladá polská řeholnice, nevynikala ani vzděláním, ani schopnostmi. Ovšem skrývala neuvěřitelně bohatý mystický život, o němž dlouho věděl pouze její zpovědník. On jí poradil, aby své zážitky sepisovala do sešitu. Tak vznikl „Deníček“, jenž se stal základem obnovení víry v Boží milosrdenství. Údajná soukromá zjevení obsahují mimo jiné nové formy zbožnosti, mezi něž patří například zvláštní korunka a úcta stále populárnějšího obrazu Milosrdného Ježíše. Je tomu už asi sedm let, kdy pan Josef Kadaně z Čečelovic koupil kopii obrazu, která byla následně panem farářem Jiřím Cihelnou požehnána a umístěna v kostele sv. Petra a Pavla v Záboří. Někteří farníci, jako manžele Břicháčkovi z Hlupína, projevili o tuto spiritualitu zájem. Nový farář Marcin Piasecki, shodou okolností Polák, zastihl úctu k Božímu milosrdenství poměrně rozšířenou mezi věřícími, proto se rozhodl zavést pravidelné modlení korunky u obrazu před každou bohoslužbou počínaje 12. dubnem 2015 – to nikdo ani netušil, že den předtím bude zveřejněna bula „Misericordiae vultus“, kterou papež František vyhlásil mimořádný Svatý rok milosrdenství. Dosud se takzvané Milostivé léto (také Jubileum nebo Svatý rok) vyhlašovalo pouze u příležitosti kulatého výročí narození a pak i smrtí Ježíše Krista. Tentokrát
Strana 2
měl být poprvé v dějinách Svatý rok spojený s určitým tématem, a to právě s milosrdenstvím. Farnost Záboří už řadu let nemá zázemí (fara je v dezolátním stavu), aby mohlo vzniknout nějaké modlitební společenství, proto jedinou možností setkávání je svatyně samotná. Ale i to bývá úplně vyhovující, což se zrovna dokázalo večer 8. prosince. Do kostela dorazili nejen místní, ale také věřící z okolních farností, aby se vyzpovídali, zúčastnili slavné mše a společné modlitby. I takto se zábořský chrám stal na chvilku opravdu částečkou světového dění. ThLic. M.Piasecki a J.Říhová, foto archiv ŘKF Blatná
Není Záboří jako Záboří Možná i vy jste se pozastavili nad historickou pohlednicí, zveřejněnou na str. 17 v minulém čísle Sobáčku (č. 48 z ledna 2016) coby „Pozdrav ze Záboří“. Jistě jím je, ale ne tím od nás - ze Záboří u Blatné, jak autor předpokládal. Patrně jde o Záboří u Protivína. Sice svým názvem (vyvozeným od polohy obce za bory – tedy za lesy) nemůžeme konkurovat obcím s názvem Nová Ves (62 obcí v ČR), či Lhota (31x) a Lhotka (28x), nebo Chlum a Petrovice (obě 25x), ale i tak ke zmýlení dochází a občas si obce stejného názvu vyměňují např. úřední poštu anebo odkazují na nesprávný spádový úřad. Jméno Záboří - kromě té naší u Blatné - nese více obcí: • Záboří – obec v okrese České Budějovice • Záboří nad Labem - obec v okrese Kutná Hora • Záboří – část obce Kly v okrese Mělník • Záboří – část obce Proseč v okrese Chrudim • Záboří – část města Protivín v okrese Písek • Záboří – část obce Vítězná v okrese Trutnov
Náhled článku v Českobudějovickém deníku. Nejvíce se samozřejmě setkáváme se záměnou s obcí Záboří u Českých Budějovic, dokonce si naše obce jednou popletl i bankovní úředník. Shodou okolností se na začátku roku na pana starostu a na mne, coby kronikářku, obrátil redaktor Otta Edwin, abychom s ním spolupracovali na podobě článku do Českobudějovického deníku, kde byl otištěn 18. 1. 2016. Zajímalo ho, co o sobě navzájem víme, jaké jsou rozdíly v aktivitě spolků, ale třeba i v životě obyvatel našich obcí. Počet obyvatel je
Číslo 1/2016
v porovnání totiž s malým rozdílem, našich 306 proti 362 Zábořákům od Českých Budějovic. My zde máme školu i školku, tato zařízení v Záboří u Budějovic chybí, ale stejně jako my to mají do nejbližšího okresního města 16 km! Nejstarší zmínka o našem Záboří se datuje do roku 1198, Záboří u Českých Budějovic má doloženu až skoro o sto let později - z roku 1292. Na druhou stranu je Záboří u Českých Budějovic vyhlášeno památkovou rezervací s dochovanými příklady lidové architektury selského baroka. Takové stavení u nás v Záboří u Blatné vlastně najdou zmýlení turisté jen jedno malé na návsi. Celý text článku vám přináší i náš zpravodaj: Jitka Říhová Záboří si vyměňují poštu a třeba i bankovního úředníka Starostové dvou jihočeských Záboří (celkem je obcí tohoto jména ovšem více) se sice nenavštěvují, ale podle jména či po telefonu se znají velice dobře. Několikrát do roka si přeposílají z Českobudějovicka na Strakonicko poštu a jednou to dokonce byl i bankovní úředník. A s nedorozuměními kvůli záměně obcí se setkává i Jitka Říhová, která pracuje jako památkářka na městském úřadu v Blatné. Stane se, že turisté, kteří jsou na výletě v Holašovicích, si najdou na mapě, že nedaleko je další zajímavá vesnice Záboří. A když na internetu hledají Záboří, narazí na stejnojmennou obec na Blatensku. To znamená, že neznalí regionu pak volají do Blatné, jako na „nejbližší“ městský úřad a ptají se, co je v Záboří zajímavého a jestli je tam nějaká otevřená památka, aniž by si uvědomili, že Blatná je vzdálená od Holašovic desítky kilometrů a je i v jiném okrese. A pokud by už měli volat na nějaký „nejbližší“ městský úřad kvůli informacím, tak by to byl českobudějovický magistrát. „Do Blatné mi volali i lidé, že bydlí v Záboří u Holašovic a potřebují něco opravit. Našli si na internetu, že teď patří Záboří pod Blatnou a chtěli poradit, co vše musí vyřídit,“ připojuje další úsměvnou historku Jitka Říhová, která shodou okolností v malebné vesničce na Strakonicku navíc sama žije. Letos bude poprvé psát obecní kroniku vyhodnocenou vloni jako nejlepší v rámci Svazku obcí Blatenska. „Porota ocenila práci Jaroslava Vorby, který mi kroniku předává,“ říká Jitka Říhová s tím, že se líbilo, jak vášnivý mykolog a zručný kreslíř dokázal naplnit stránky také zajímavými informacemi o tom, jaké bylo počasí a v souvislosti s ním, která že houba v okolí Záboří roste. Vše doprovodil krásnými ilustracemi. Obecní kroniku dříve vedly například i Marie Vokrojová a Marcela Morávková a v Záboří se vede také hasičská a školní kronika. Záboří na Blatensku má jen 306 obyvatel, ale může se pyšnit mateřskou i základní školou, sportovní halou, která je hojně využívaná, i další občanskou vybaveností. „Vlastníme prodejnu smíšeného zboží a kulturní dům s hospodou, obojí pronajímáme a dobře fungují,“ říká starosta obce Václav Kurz, který mimochodem rád vzpomíná
Strana 3
na osm let studií v Českých Budějovicích. Školy a hala v tak malé vesnici jsou podle starosty mimo jiné dědictvím z dob, kdy Záboří bylo střediskovou obcí. Teď představují někdy i jistou zátěž, ale nevzdali by se jich. Vždyť jsou i zázemím pestrého spolkového života. Výpravné štíty selských statků by se v Záboří na Blatensku nenašly, ale je zde památkově chráněné ojedinělé barokní schodiště ke kostelu sv. Petra a Pavla. K zajímavostem patří kostel sám a fara nebo tvrz. Ta je ale v soukromých rukou. Záboří na Českobudějovicku Václav Kurz nenavštívil, ale vzpomíná, že jednou služebně projížděl Zábořím nad Labem. Jitka Říhová jednou v Záboří na Českobudějovicku byla při školení pracovníků památkové péče. Starosta Josef Honsa ze Záboří na Českobudějovicku obec na Blatensku osobně nenavštívil, ale z přeposílání pošty ji za léta svého působení ve funkci zná alespoň na dálku. „Záboří je v České republice asi sedm,“ zmiňuje ohledně shodného jména Josef Honsa. Ke své obci dodává, že existují dvě teorie o tom, jak název vznikl.
Čím jsou si obě Záboří podobná? Ta první vychází z toho, že místo bylo za bory čili borovým lesem. Ta druhá hovoří o tom, že od severu bývala obec Bory, kterou zatopil ve středověku rybník Dehtář. Pro příchozí od severu tedy ležela obec za vsí Bory a možná proto Záboří. V současnosti má obec 362 obyvatel a patří pod ni ještě vesnice Dobčice a Lipanovice. Ženy z lipanovické pobočky Českého červeného kříže pořádají vždy v lednu spolkový ples a v březnu maškarní pro děti. V Dobčicích se v srpnu koná již několik let Gulášfest, „Minule bylo asi 21 účastníků,“ vyzdvihuje Josef Honsa s tím, že pro pětičlennou porotu je dost náročné všechny guláše okoštovat. Z památek vedle selských stavení (kterými jsou proslulé i nedaleké Holašovice) stojí za zmínku například špýchar. Před několika lety byl citlivě renovovaný a spolu s objektem hostince je dominantou protáhlé návsi. Na té se nachází i kaple, kde se v posledních letech koná v adventu malá výstava betlémů z „místních“ zdrojů. Otta Edwin, Českobudějovický deník
Číslo 1/2016
Strana 4
Aktuality ze školních škamen Začátek kalendářního roku 2016 se na ZŠ Záboří nesl převážně v duchu celkové rekonstrukce budovy školy, jídelny a tělocvičny. Provoz školy se neobešel bez komplikací, tou možná největší bylo protečení vody střechou sportovní haly během jejího zateplování. Z tohoto důvodu se muselo mnoho hodin tělesné výchovy přesunout do okolní přírody, což ale v přívětivém zimním počasí zase tak moc nevadilo. V současnosti se již přestavba chýlí ke konci, lešení pomalu mizí a zdi budov odhalují nový, mnohem veselejší háv.
dechnout. Žáci ZŠ Záboří dosáhli v porovnání s dalšími cca 150 základními školami v ČR doslova neuvěřitelných výsledků. Začněme od toho „nejméně úspěšného“: V problematice týmového řešení problému obsadila ZŠ Záboří 37. příčku, v matematické gramotnosti 20. a v přírodovědné gramotnosti 4. pozici. To nejlepší jsme si nechali na konec. V čtenářské gramotnosti byli žáci naší školy předstiženi pouze jedinou školou! Doufejme, že i v budoucnosti budou žáci ZŠ Záboří podobně úspěšní a budou se moci ke znalostem získaným na základní škole hrdě hlásit. MG Lyžařský kurs v Lipně nad Vltavou
I přes veškeré problémy se život na škole nezastavil. Následující články jsou toho rozhodně důkazem. Žáci uspěli v mezinárodním šetření základních a středních škol, milovníci zimních sportů se po roční odmlce zůčastnili lyžařského výcviku a fotbalisté se zúčastnili první sportovní soutěže v roce 2016 a osmáci s deváťáky se seznámili s historiíí čs. legií. Doufejme, že v nejbližší době se chod ZŠ vrátí do běžných kolejí a konec školního roku již proběhne v poklidné atmosféře Text a foto MG
„Na hory se bohužel nejede, je vás málo.“ Tato slova bohužel byla v loňském roce adresována žákům naší školy, když se ptali, zdali budou mít možnost seznámit se se světem dvou „neposedných prkének“. Stalo se tak poprvé po dlouhých osmnácti letech. Slib, že se za rok pokusíme lyžařský kurs opět uspořádat, byl sice zavazující, ale myšlený opravdu upřímně. Rok se sešel s rokem a před sportovní halou v Záboří už stála auta s rodiči a hlavně žáky, kteří se po roce čekání konečně dočkali. A že jich nebylo málo! Pořádně se naučit lyžovat zatoužilo více než 20 dětí hned z několika ročníků. Přípravy se ale neobešly bez komplikací, chvíli to vypadalo, že vyznavačům zimních radovánek zůstanou oči pro pláč. Zdravotní komplikace ovlivnily personální obsazení kursu, a tak se musel zkušený instruktor hledat mimo školu. Ten se naštěstí objevil v osobě p. Karbana z Blatné, jehož lyžařské dovednosti žáky doslova uhranuly. Po roční pauze nebylo vůbec jednoduché sehnat ani ubytování, neboť náš dlouhodobý „azyl“ v lipenském hotelu Lipenka již nebyl k dispozici a jiná ubytovací zařízení obsazují pravidelní návštěvníci.
Mezinárodní šetření PISA Na stránkách zpravodaje se většinou setkáváte s články týkajícími se převážně mimoškolních či soutěžních aktivit. Samotným výsledkům výuky se zde často nevěnujeme, ono změřit samotnou její kvalitu není zrovna jednoduché. Žáci si v dnešní době na školu převážně stěžují, většinu studijní látky považují za zbytečnou. Jak tedy zjistit, jak na tom vlastně žáci naší školy jsou? Na jaře loňského roku proběhlo na 345 českých základních a středních škol šetření PISA, které je považováno za největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání. Zaměřuje se na zjišťování úrovně gramotností (čtenářská, matematická, přírodovědná) patnáctiletých žáků. V lednu 2016 na naši školu dorazily výsledky tohoto projektu a popravdě jsme se údivem ani nemohli na-
Nakonec se podařilo zajistit čtyřdenní pobyt v chatě Lanovka, která se nachází přímo pod lyžařským areálem v Lipně nad Vltavou. Letos tedy již nikdo nemohl říkat tradiční: „Pane učiteli, já už po tom chození s lyžemi fakt nemůžu.“ Poslední dny ale přeci jen všechny sžírala nejistota: „Napadne vůbec sníh? My pěšky šlapat
Číslo 1/2016
Strana 5
nechceme!“ obávaly se děti do posledních momentů. Netuším vůbec, jak jsme si lyžařského Boha naklonili, ale těsně před odjezdem na hory tradičně začalo sněžit a mrznout, takže při příjezdu na nás čekaly krásně upravené sjezdovky, které většinu pobytu ozařovaly sluneční paprsky. Jak s oblibou říkám: „Pyreneje hadr!“ „Proboha, tenhle krpál mám sjíždět?“ vykřikovali před první jízdou Ti, kteří na nohou měli lyžáky poprvé. „Nebojte, žádná kaše není tak horká, jak se uvaří,“ dostalo se mírně nervózním žákům uklidňující odpovědi. A světe div se, lyžařští elévové se opravdu „nespálili“! Již první den byli všichni schopni sjet téměř vzorovými oblouky celou sjezdovku, druhý den si dokonce troufli i na svahy s přeci jen vyšším sklonem. Takhle šikovné začátečníky jsme už opravdu dlouho neměli! A pak že je dnešní mládež líná a neohrabaná! Kdepak, stačí mít chuť a chtít! Lyžařský kurs ale není jen zdolávání kilometrů z kopce dolů. Přeci se musíme také seznámit s místem pobytu! „Už zase půjdeme na večerní procházku? Asi umřu!“ Typická pubertální reakce už učitele v dnešní době opravdu nemůže překvapit. Odměnou všem za trošku odříkání byly krásné pohledy na noční hladinu Lipna. V létě, až v televizi poběží olympijské studio z Lipna nad Vltavou, tak si všichni budou moci říct: „Jééé, tady jsme všude v zimě chodili!“ Čas je ale neúprosný, a tak 4 dny zimních radovánek musely skončit. Nadšené děti si slíbily, že pokud to bude možné, vezmeme za rok opět Lipno nad Vltavou útokem. Kéž by se to opět podařilo! Text MG, foto Roman Kohout Legiovlak ve Strakonicích Téměř celý rok probíhá po celé České Republice projekt nazvaný „Legiovlak“. Tato akce má zvýšit povědomí široké veřejnosti o československých legiích a jejich zásluhách na vzniku samostatného československého státu. První zastávkou na její trase se staly Strakonice.
nádraží, kde nás již očekávala věrná replika legionářského vlaku z let 1918 až 1920. Zde se nás ujal průvodce stylově oblečený do dobové uniformy a poutavě vyprávěl o mnohdy přetěžkých údělech vojáků v nehostinné Sibiři. Nikdo si absolutně nedokázal představit, jak v jednom malém vagónu mohlo přebývat až 40 vojáků nebo jak vůbec bylo možné v polních podmínkách operovat zraněné bojovníky. Žáci si mohli vyzkoušet, jak se sedí za kulometem, prohlédnout si dobové lékařské nástroje či se seznámit s mnoha zajímavostmi, které i pro učitele byly doposud naprostou neznámou. Víte například, že díky legionářům skončila 1. světová válka o několik měsíců dříve? Pokud se podobné pikanterie chcete dozvědět i vy, neváhejte Legiovlak navštívit i v dalších destinacích. Určitě nebudete litovat. Text MG, foto Šárka Kučerová Sálová kopaná ve Strakonicích V minulém čísle Zpravodaje jsme Vám představili nové dresy, které nyní budou na sportovních akcích nosit zábořští žáci. Na svou premiéru si ale musely počkat více než čtyři měsíce. Jako první se do modrobílých souprav oblékli chlapci, kteří reprezentovali svou „alma mater“ na turnaji v sálové kopané. Do Strakonic futsalisté odjížděli s nadějí, že si vybojují postup mezi čtyři nejlepší okresní celky. Hned v prvním utkání se jim podařilo porazit ZŠ Dukelskou Strakonice 1:0 a zdálo se, že by se jim vytoužené přání mohlo splnit. Po prohře s Volyní a remíze s pozdějším vítězem z Katovic bojovali o postup do semifinále s papírově slabší Sedlicí. Bohužel tento klíčový zápas chlapci nezvládli a museli se spokojit pouze s bojem o 7. – 8. místo s Radomyšlí. Po výhře 4:2 obsadili nakonec Zábořáci slušnou 7. pozici.
Chlapcům to v nových dresech sluší, že? Poznáte, kdo je legionář? Byla by samozřejmě velká škoda, kdybychom propásli možnost seznámit se s nedílnou součástí našich dějin, a tak jsme ve čtvrtek 17. března vyrazili na strakonické
Po posledním hvizdu sice v týmu zavládlo mírné zklamání, ale věřme, že brzy přeci jen zábořští žáci dosáhnou větších sportovních úspěchů. Text a foto MG
Číslo 1/2016
Strana 6
Adventní koncert v Záboří Adventní koncerty v Záboří mají už dlouholetou tradici. Ten poslední se konal 22. prosince 2015. Počasí vůbec blížící se Vánoce nepřipomínalo. Teplota venku byla spíše „velikonoční“, žádný sníh, led ani mráz. Ani ten svařák na návsi u stromečku nebyl na zahřátí potřeba, i když k chuti přišel. Ale když se setmělo a zazněly první koledy, nacvičené našimi žáky MŠ a ZŠ, vánoční atmosféra tu najednou byla! Děti předvedly pásmo vánočních písní a koled s nadšením jako vždy. „To koukáte, jak jsme se to krásně naučily!“ říkaly jejich rozzářené oči, hledající v davu přihlížejících maminky, tatínky, sourozence a prarodiče. Další část adventního koncertu se pak konala v zábořském kostele sv. Petra a Pavla, kam se dav lidí přemístil. Tentokrát v kostele vystoupil BEDRS neboli Bělčický duchovní rytmický sbor. Tady už byla vánoční atmosféra dokonalá. Snad je to i majestátností samotné stavby a perfektní akustikou. Při adventních koncertech v zábořském kostele v minulých letech jsme měli možnost poslechnout si mnohé soubory i jednotlivce, ať už to byl Pěvecký spolek Prácheň, Prácheňský soubor písní a tanců, Pěvecký sbor Gymnázia Strakonice, Volné sdružení horažďovických zpěváků, Chrámový sbor sv. Martina z Radomyšle, Cover Ladies Radky Smíškové, vystoupení Lukáše Písaříka nebo sester Strolených. Každé vystoupení bylo jiné, některé se líbilo více, jiné méně, ale všechna měla jedno společné: pokaždé se podařilo navodit nádhernou atmosféru blížících se nejkrásnějších svátků v roce. Na chvíli se zastavit, zamyslet, poslechnout si krásné vánoční melodie, pozdravit se mezi sebou a popřát si do dalšího roku všechno nejlepší. Bělčický duchovní rytmický sbor přednesl písně mnohým naprosto neznámé, ale také koledy nejznámější a navodil tak vánoční náladu navzdory nevánočnímu počasí. Poděkování Obecního úřadu v Záboří patří právem všem účinkujícím na návsi u vánočního stromečku i v kostele, všem pořadatelům i sponzorům, firmě HAPON Horažďovice za zapůjčení auta jako pódia pro účinkující děti a ing. Ctiradu Klímovi za ozvučení akce. Text a foto Jaroslava Vodičková
V Záboří se slavilo MDŽ V Záboří se stalo již tradicí, že obec každoročně uspořádá společenský večer nebo chcete-li posezení pro ženy u příležitosti oslavy Mezinárodního dne žen. Ano, je to mezinárodní svátek, nejen výdobytek žen v době
minulé, jak se často prezentuje. Dokonce pochází z Ameriky a co je americké, je také samozřejmě dobré, ne? Dnešní mladá generace si nemůže pamatovat dobu červených karafiátů, kdy ovínění muži, slavící MDŽ na pracovištích, v lepším případě i domů své ženě přinesli omlácenou tuto květinu. V dnešní době jsou ale i ženy jiné. Jsou emancipované, samostatné, budují kariéru, mnohdy zastávají v práci vyšší post než muži, nicméně starost o domácnost a děti zůstávají i dnes z větší části jejich doménou. Každá doba přináší své a mně nepřísluší diskutovat o vztazích mezi muži a ženami. Mnohdy si my ženy myslíme, že nutně musíme mít všechny svatozář ze soužití s muži, ale přiznejme si, že ani my nejsme stále milé a laskavé víly, ale někdy jsou z nás také pěkné čarodějnice! A ruku na srdce, dámy, bez mužů by život nebyl to „pravé ořechové“.
Na oslavě MDŽ si ale stačíme samy. Ne že bychom muže mezi sebou na sále neviděly rády, ale dobrovolně je tam z výčepu nedostaneme a násilí neuznáváme. Výjimkou byl samozřejmě starosta s místostarostou, za to jim patří dík. Páteční oslavu nám zpestřil taneční soubor ZUŠ Blatná, který se představil ukázkami ze svého muzikálu Dvanáct měsíčků. Vystoupení bylo moc pěkné, tanečníci měli krásné kostýmy a krásně tančili. Bylo to opravdové pohlazení po duši. Dalším bodem programu bylo vystoupení souboru BABBA Revival ze Strakonic. Strakonické sokolky ve stříbrných parukách se na melodie švédské legendární skupiny ABBA doslova pořádně vyřádily. Všem vystupujícím patřil náš obdiv a potlesk. Potom už byla zábava na K-Bandu p. Klímy, který hrál k poslechu a tanci do ranních hodin. Celý večer se o ženy opět starala pánská obsluha (viz. fotografie), tentokrát v černých košilích se svítivě zelenou vázankou a kytičkou. Tak si je opět vyšperkovala jejich „vedoucí“ Veronika, která měla zase jako vždy nádherně nazdobené stoly. Je tedy jasné, že nám opravdu nic nechybělo. Občerstvení bylo výborné, nálada také, taneční parket plný, došlo i na country tance. Co dodat? Jenom poděkovat všem, kteří se o pěkný večer pro ženy zasloužili. Domů si ženy kromě hezkých zážitků odnášely i krásný žlutý petrklíč. Text a foto Jaroslava Vodičková
Číslo 1/2016
Strana 7
Z činnosti TJ ZD Záboří Poslední měsíce se činnost výboru TJ ZD v Záboří točila především okolo rekonstrukce sportovní haly. Během ní byla vyměněna okna a tělocvična zateplena. Na úklidu po všech stavebních pracích se podíleli i členové TJ. Mnohokrát bych jim chtěl tímto za odvedenou práci poděkovat. Vždyť bylo odpracováno přes 120 brigádnických hodin. Těšili jsme se, jak náš svatostánek rozkvete, bohužel v únoru při výměně střechy do tělocvičny několikrát zateklo, došlo k poškození zdí, ale hlavně byla notně poničena palubovka. V současné době se jedná se stavební firmou a její pojišťovnou o způsobu náhrady škod. Dle posledních informací by měla být hala vymalována a v letních měsících by měla přijít na řadu oprava podlahy. V současné době probíhá instalace digitální časomíry, kterou TJ zakoupila. Ta by měla společně se všemi dalšími opravami zkvalitnit všem sportovcům pobyt v zábořské tělocvičně. Nyní ale k příjemnějším stránkám chodu tělovýchovné jednoty. Mnoho z Vás se zúčastnilo tradičního sportovního plesu, který navštívilo více než 100 návštěvníků. První dubnovou sobotu proběhla rovněž valná hromada TJ. Nesmíme opomenout ani samotné sportovce. Stolní tenisté zakončili sezónu v OP krásným 3. místem, volejbalisté ve stejné soutěži finišují, o činnosti hokejistů a turistů se dozvíte v samostatných příspěvcích. Věřme, že v nejbližší době se už zase všichni budeme moci věnovat jen sportovním aktivitám a nebudeme svou energii vynakládat na nepříjemné záležitosti, jak tomu bylo v poslední době. MG
se sešli v Zábořské hospůdce, kde nám Verunka ohřála polévku a naposledy v roce jsme probrali všechno možné.
Za sebe i za ostatní přátele můžu říci, že procházka na závěr roku, s dobrými lidmi, je lepší než čas strávený u televize. Proto se těšíme na každého, kdo se rozhodne s námi po svých poznávat krásy přírody. Marie Antonyová, foto Bohumil Beneš
Hokejisté v Šumavské hokejové lize Zima už pomalu končí, a tak i jediný zimní sport, který se v TJ ZD Záboří hraje, se ukládá k „letnímu spánku“. Než se tak ale doopravdy stane, nastal čas, aby lední hokejisté zhodnotili svou sezónu.
Silvestrovský pochod Mám ráda tradice. Ať jsou to vánoční, velikonoční nebo pouťové. Nyní k nim patří i Silvestrovský pochod. Když jsme se v zimě rozhodovali, kam jít na Silvestra, nebylo to jednoduché. Okolí Záboří jsme už prošli několikrát, ale trasa Záboří, Čekanice, Lažany, Milčice, Záboří se nikdy neomrzí. Příslib hostinské Marušky z Lažan, že nám otevře hospodu, rozhodl. Vyšli jsme zdárně v půl deváté od Louže. Sešlo se nás tentokráte 21 turistů a dva psi. Sluníčko doprovázel mrazivý vítr, ale byli jsme teple oblečení a v ruksáčku měl každý svařák nebo placatici pro zahřátí. Prošli jsme lesem kolem hrobky a rybníka Chvalov do Čekanic. Tam jsme všichni obdivovali vysoké jedle, které rostou za rybníčkem na začátku Čekanic. Zvláštní byly dvojité kmeny srostlé k sobě několik desítek let. Z Čekanic do Lažan je to coby kamenem dohodil. Maruška měla v hospodě zatopeno a hodinku jsme si povídali v teple při pohárku. Cestou do Milčic jsme se kochali pohledem na stádo koní. Z Milčic do Záboří jsme sundali čepice i rukavice, protože svítilo sluníčko a vítr se utišil. Všichni jsme
I v letošním roce se zúčastnili Šumavské hokejové ligy, ve které v konkurenci šesti týmů odehráli celkem 20 zápasů. Ve čtyřech z nich se radovali z vítězství, pokaždé s týmem z Kasejovic. Z ostatních zápasů odešli bohužel poraženi, i když několikrát smolně o branku. V konečné tabulce nakonec zábořští hokejisté obsadili 5. místo. Závěrečnou tečku za sezónou obstaral tradiční turnaj účastníků Šumavské hokejové ligy, zde skončili hned na příčce za stupni vítězů. Na závěr popřejme všem hráčům, ať přes léto naberou dostatek síly do dalšího ročníku Šumavské hokejové ligy, kde, doufejme, budou i nadále šířit dobré jméno zábořského hokeje. Text MG, foto Jana Říhová
Číslo 1/2016
Strana 8
Dětský maškarní ples v Záboří V neděli, 6. 3. 2016 se konal v místním kulturním stánku dětský maškarní ples. Masek se sešlo hodně a protože všechny děti mají rády různé soutěže, přišly si na své. DJ František Mareš měl pro ně připraveno mnoho různých klání, při kterých si mohly vyzkoušet své dovednosti. Ať už to byla jízda na koloběžce, podlézání laťky, hod kroužků na kužele a jiné. Děti se vydováděly také ve veselém látkovém tunelu, ten byl ale spíše pro ty starší a nebojácnější.
Významného výročí se dožívají Duben Květen
Majerová Alena Blažková Emilie Cihla Bohuslav Kůrka Jaroslav
60 let 94 let 70 let 60 let
Obec Záboří přeje všem jubilantům pevné zdraví!
Opustila nás: Dne 15. prosince 2015 zemřela paní Jaroslava Čadová, Záboří č. p. 47.
Čest její památce! Kromě soutěží byl pochopitelně na programu hlavně tanec. Nechyběla ani tombola a promenáda všech masek, při které porota vybírala nejhezčí masku. V tombole pochopitelně vyhráli všichni a protože všechny masky byly krásné, porota došla k závěru, že všichni jsou první. Odpoledne se vydařilo a líbilo se nejen dětem samotným, ale i jejich rodičům a prarodičům. Velký dík patří pořadatelům! Text a foto Jaroslava Vodičková
Svoz nebezpečného odpadu Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční v sobotu 21. května 2016 od 9.00 hod. Kontejnery budou přistaveny na dvou místech: · na návsi „U Louže“ · v areálu čistírny odpadních vod ·
Nový zábořský občánek Od 25. března 2016 jsou Michaela a Roman Kotmelovi pyšnými rodiči syna Romana. Popřejme tímto malému Romanovi na jeho dlouhou cestu životem hlavně hodně zdraví a štěstí!
Na celkových finančních nákladech tohoto vydání zábořského zpravodaje se podílela firma:
Čtvrtletník vydávaný obcí Záboří. Redakční rada: Jaroslava Vodičková, Jitka Říhová, Pavel Marek, Michal Gutwirth. Náklad: 200 výtisků. Adresa: Obec Záboří, Záboří 88, 387 34 Záboří, tel. 383 494 333, e-mail OÚ:
[email protected], redakce:
[email protected]. Tisk: Blatenská tiskárna, s.r.o. Povoleno MK ČR E 17553 Uzávěrka příštího čísla: 1. 6. 2016