2016

Základní škola J. A. Komenského Kly, okres Mělník

Minimální preventivní program na školní rok 2015/2016 Motto pro školní rok: „Nachytej ho, až udělá něco dobrého a pochval ho!“

A. Minimální preventivní program Úvod Rizikové chování, drogy a jiné sociálně negativní jevy jsou velkým společenským problémem. Primární prevence spolu se vzděláváním ţákŧ v oblasti zdravého ţivotního stylu má za úkol předcházet sociálně neţádoucím jevŧm a zvýšit odolnost vŧči nim. Formovat takovou osobnost ţáka, která s ohledem na svŧj věk bude schopna se orientovat v dané problematice, zkoumat ji, ptát se, dělat rozhodnutí, která si bude váţit svého zdraví a zdraví ostatních, bude umět nakládat s volným časem a zvládat sociální dovednosti. Minimální preventivní program je celoroční program zaměřený na osobnostní a sociální rozvoj, na výcvik sociálně komunikativních dovedností dětí a na vyplnění jejich volného času. Je určen pro ţáky, jejich rodiče a pro všechny pracovníky školy. Zasahuje výchovnou i naukovou sloţku vzdělávání během celého školního roku a směřuje k pozitivnímu ovlivnění klimatu třídy, ke změně motivace ţákŧ a pedagogŧ a ke změnám vyučovacích metod. Vychází ze Školní preventivní strategie, která je součástí ŠVP pro ZV S dŧvěrou, tvořivě a spolu.

Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro kterou Základní školy J. A. Komenského Kly, okres Mělník platí tento MPP Kly 70, 277 41 kly Jméno a příjmení ředitele Mgr. Jana Palanská Telefon na ředitele 731 718 205 E-mail na ředitele [email protected] Jméno školního metodika prevence Specializační studium

Mgr. Jana Palanská

IZO Internetové stránky

600047784 www.zskly.cz

Právní forma

příspěvková organizace

Zřizovatel

Obec Kly

Ano

Počet ţáků k 1.9.2015 I. stupeň Ročník 1.A

II. stupeň

Počet ţákŧ 17

Ročník 6.

Počet ţákŧ 24

1.B

17

7.

27

2.

29

8.

18

3.

26

9.

20

4.

22

5.

27 Celkem

89

Celkem

138

Charakteristika školy Základní škola J. A. Komenského Kly, okres Mělník je pod tímto názvem zařazena do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení od 1. 9. 1998. Škola je úplná s prvním aţ devátým ročníkem a nachází se v obci s více neţ tisícem obyvatel. Ve školním roce 2015/2016 navštěvuje základní školu 227 ţákŧ, z toho 121 chlapcŧ a 106 dívek. Přibliţně 60% tvoří místní ţáci a 40% ţáci dojíţdějící z okolních obcí. Naše základní škola sdruţuje základní školu, školní jídelnu, školní druţinu (120 ţákŧ) a školní klub (60 ţákŧ). Máme jak ţáky nadané, kteří se uplatní na gymnáziích, tak ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kterých je letos 12. Ke všem se snaţíme zachovat individuální přístup. Na chodu školy se ţáci podílejí prostřednictvím Ţákovského parlamentu. Ve škole pŧsobí 15 učitelŧ, z toho 14 ţen, a 4 vychovatelky školní druţiny. Nekvalifikované jsou 2 učitelky, jedna studuje druhým rokem vysokou školu. Počet kvalifikovaných učitelŧ činí 86,6 %. Svou funkci zde zastává koordinátor environmentální výchovy, koordinátor školního vzdělávacího programu a autoevaluace. Ve škole v současné době pracují dvě asistentky pedagoga. Prŧměrná délka praxe učitelŧ je 20 let, prŧměrný věk činí 44,2 rokŧ. Vedení školy je sloţeno z ředitelky, zástupkyně, výchovných poradcŧ a vedoucí školní druţiny a klubu. Ţáci vyuţívají 6 tříd na prvním stupni a 7 odborných pracoven. Kaţdá třída je vybavena interaktivní tabulí, dataprojektorem a počítačem. Za školou je hřiště s travnatou plochou, běţeckým oválem a doskočištěm pro skok do dálky, dále je zde hřiště na košíkovou a volejbal. V blízkosti kolárny stojí venkovní tenisový stŧl. Byla zde postavena učebna v přírodě. Školní druţina a klub má k dispozici 4 učebny, které jsou vybaveny novým nábytkem, koberci, dvěma interaktivními tabulemi, počítači. Školní druţina a klub nabízí kaţdoročně okolo 15 zájmových krouţkŧ. Mezi rizikové prostory školy patří šatny v suterénu i u tělocvičny, sociální zařízení a poţární schodiště, vedoucí na školní pozemek. Školní vzdělávací program naší školy dokáţe rozvíjet všechny ţáky. Zařazení etické výchovy v kaţdém ročníku velmi silně posiluje prevenci jakéhokoliv nevhodného chování. Do vzdělávacího procesu zařazujeme krátkodobé i celoroční projekty ročníkové i celoškolní. Nejdŧleţitějším partnerem naší školy je zřizovatel. Podporuje školu jak v materiálním zabezpečení, tak i v aktivitách podporujících kulturní ţivot v obci. Zástupci zřizovatele se pravidelně zúčastňují velké většiny akcí školy, společně vítáme ţáky první třídy a loučíme se s absolventy školy.

Ve škole pŧsobí Klub rodičŧ. Podstatnou měrou se zasazuje o zlepšování materiálních podmínek. Setkání s rodiči se uskutečňuje na třídních schŧzkách, které se konají zpravidla 4x do roka a mají rŧznou podobu. Preferujeme model konzultací učitel – rodič – ţák. Kaţdý první čtvrtek v měsíci mezi 14.00 – 15.00 mohou rodiče konzultovat prospěch a chování s jednotlivými vyučujícími, kteří v této době mají konzultační hodiny. Ke zveřejňování podstatných informací slouţí nástěnka u vchodu, informační zpravodaj pro rodiče, zprávičky v místním a regionálním tisku. Dŧleţitým informačním zdrojem jsou webové stránky školy. Svou roli hraje i moţnost setkávání se s rodiči při příleţitostných akcích – Vánoční jarmark, besídky, Dny otevřených dveří. Rodiče řeší vzniklé problémy i se dvěma výchovnými poradci, kteří mají své konzultační hodiny pro ţáky i rodiče. Po vzájemné dohodě mohou výchovné poradce navštívit i v jiném termínu. Škola dlouhodobě spolupracuje se školským poradenským zařízením. Velmi těsná je spolupráce zejména v oblasti péče o ţáky s SPU, a to jak diagnostická činnost, tak náprava poruch, včetně individuálních vzdělávacích plánŧ.

Analýza současného stavu na škole Analýza problematiky rizikového chování na škole je dŧleţitá pro zjištění aktuálního stavu, stanovení příčin negativních jevŧ a vytyčení prognózy. K posouzení problematiky slouţí dotazníky a pohovory, které ukazují na informovanost ţákŧ o rizikovém chování, výpovědi jednotlivých ţákŧ a rodičŧ, dopisy ze schránky dŧvěry, která je umístěna naproti ředitelně, práce s ţáky v hodinách etické výchovy, výchovy ke zdraví a výchovy k občanství. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o malou školu, mají učitelé, rodiče a ostatní vcelku přehled o chování ţákŧ. Ţáci se aţ na výjimky chovají uctivě a slušně ke spoluţákŧm i k učitelŧm. Vedení školy, pedagogičtí pracovníci a provozní zaměstnanci dbají, aby prostředí školy, přilehlého hřiště, školního pozemku a prostor umístěných k odpočinku a výuce v přírodě bylo příjemné, motivující a estetické, a proto jsou i ţáci zapojeni do péče o tyto prostory v rámci pracovních činností, výtvarné výchovy, krouţkŧ a akcí školy. Škola nemŧţe bezprostředně odstraňovat vlivy zvenčí, ale mŧţe hledat cesty a snaţit se ve své práci vést ţáky k jiným, zdravějším ţivotním postojŧm. Se svými problémy se ţáci mohou obrátit na schránku dŧvěry, která je umístěna v 1. patře naproti ředitelně, tak i na třídního učitele, výchovné poradce a metodika prevence. Závaţné problémy spojené s rizikovým chováním se nevyskytují. Nejčastější problémy řešené při vyučování:  časté zapomínání pomŧcek  neplnění školních povinností  nekultivované chování  vulgární vyjadřování  vandalismus na školním majetku  nedodrţování školního řádu

 záškoláctví Nejčastější problémy řešené o přestávkách:  drobné fyzické potyčky, v minimální míře šikana  vulgární vyjadřování  nerespektování domluvených pravidel chování a jednání  vandalismus na školním majetku  nedodrţování školního řádu Momentálně se ve školních prostorách neřešily případy kouření. Smutnou skutečností však je, ţe jakmile ţáci opustí prostory školního pozemku, zapálí si cigaretu. Vztahy mezi ţáky jsou uspokojivé, aţ na několik výjimek, které se ihned řešily. Neustále se na vztazích ve třídních kolektivech pracuje díky jiţ zavedeným hodinám etické výchovy, kde má učitel prostor s celým kolektivem pracovat a pozorovat klima třídy. Na chodbě v 1. patře je umístěna informační nástěnka vztahující se k problematice – problémŧm s drogami, AIDS, ale i šikany a jiných sloţek rizikového chování. O její obsah a aktualizaci se stará metodik prevence.

Garant programu a spolupracovníci Zapojení pedagogických pracovníků do MPP 

 

 



Všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou zapojeni do MPP v rámci výuky – mají podle předmětŧ a ročníkŧ zařazena témata primární prevence ve svých tematických plánech, zajišťují volnočasové aktivity, krouţky, kulturní a sportovní akce. Pravidelně studují odborný časopis Prevence, který škola odebírá. Vedení školy v plné míře podporuje plnění MPP, klade dŧraz na začlenění problematiky prevence do tematických plánŧ a moţnosti dalšího vzdělávání všech pedagogických pracovníkŧ. Díky hodinám etické výchovy se třídní učitelé pravidelně scházejí se svou třídou – zpravidla kaţdé pondělí. Třídní učitel je nezastupitelnou osobou ve sféře vlivu na atmosféru třídy, na vytváření dŧvěry ve třídě a na podporu otevřené komunikace mezi ţáky ve třídě. Pro ţivot školní třídy je role třídního učitele klíčová. Třídní učitelé úzce spolupracují se školním metodikem prevence, výchovnými poradci a vedením školy. Nejlepším výchovným prostředkem je osobní příklad (neříkám něco jiného, neţ sám činím).

Vzdělávání pedagogických pracovníkŧ je realizováno na základě poptávky – plánu školy týkajícího se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníkŧ, aktuální potřeby, zájmu pedagogŧ a nabídky. Úkoly školního metodika prevence

          

Vypracovat MPP a Program proti šikaně a zajistit jejich plnění. Pravidelně se zúčastňovat setkání metodikŧ prevence. Spolupracovat s okresním metodikem prevence a zúčastňovat se rŧzných vzdělávacích akcí pro metodiky prevence a akcí zaměřených na primární prevenci. Koordinovat vzdělávání pedagogŧ školy v oblasti prevence. Připravovat a realizovat projekty a speciální aktivity. Spolupracovat s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování. Shromaţďovat a zajišťovat odborné informace pro ţáky, pedagogy a rodiče. Vést písemné záznamy o činnosti školního metodika prevence. Spolupracovat s třídními učiteli při zachycení varovných signálŧ v kolektivu třídy. Poskytovat poradenskou sluţbu pedagogŧm, ţákŧm a rodičŧm. Sledovat spolupráci se všemi zaměstnanci školy, rizika vzniku a projevŧ rizikového chování a navrhovat opatření.

Spolupráce s rodiči Děti tráví ve škole podstatnou část svého ţivota. Škola ale není jediným místem, které má na jeho vývoj podstatný vliv. Místem, které je v této roli nezastupitelné, je rodina. Proto je velmi dŧleţitá kvalitní spolupráce školy a rodičŧ a oboustranný vstřícný přístup. Je prokázáno, ţe vzájemná spolupráce výraznou měrou přispívá ke školní úspěšnosti dětí i k prevenci rizikového chování. Pokud není vyuţita příleţitost, kdy jsou rodiče motivováni ke spolupráci, není snadné později navázat vzájemnou komunikaci. Dŧleţitý je prostor pro neformální setkávání a vytváření společenských vztahŧ školy a veřejnosti. Velmi neformální a efektivní je moţnost účasti rodičŧ ve výuce a jejich podílu na výchovných a vzdělávacích činnostech organizovaných školou. Naše škola proto nabízí rodičŧm spolupráci nejen ve formě komunikace na třídních schŧzkách, individuální konzultace s třídním učitelem, metodikem prevence, výchovným poradcem, ředitelkou školy, ale organizuje i mnoho společných akcí pro rodiče i jejich děti – společná vánoční posezení, jarmarky, besídky, společné třídní schŧzky (dítě i rodič), rodiče mohou přijít na výuku, kdykoliv si udělají čas a domluví se s vyučujícím a vedením školy. Dále nabízíme moţnost zapŧjčení odborné literatury. Pravidelné informace o prospěchu a chování ţákŧ jsou rodičŧm podávány na třídních schŧzkách a konzultačních hodinách. Akutní výskyty rizikového chování řeší škola s rodiči okamţitě, doplňuje je zápisem z jednání a vţdy nabízíme rodičŧm vhodné poradenství.

Spolupráce s institucemi a organizacemi Budeme i nadále spolupracovat s městskými a obecními úřady (s odděleními sociální prevence, oddělením péče o dítě, kurátory pro mládeţ) a s pedagogicko-psychologickou poradnou. Budeme v kontaktu s centry protidrogových aktivit v regionu, hygienickými

stanicemi, Policií ČR a dalšími institucemi, kde se otázkami drog a jiných negativních jevŧ zabývají. Vedení školy spolupracuje s obvodním oddělením Policie ČR. Propagace Program zveřejňujeme na našich webových stránkách, ţáci jsou s ním seznamováni v hodinách etické výchovy, výchovy ke zdraví a výchovy k občanství, rodiče na třídních schŧzkách. Akce týkající se této problematiky máme zařazeny v přehledu školních akcí. Upozorňujeme na ně formou plakátkŧ (ve škole i v obci), informační nástěnky umístěné v 1. patře budovy školy, píšeme o nich do místního i regionálního tisku.

Cíl prevence na škole Motto pro školní rok: „Nachytej ho, aţ udělá něco dobrého a pochval ho!“ Dlouhodobým cílem programu je celoškolní realizace systémových, cílených dlouhodobých a kontinuálních činností a aktivit zaměřených na změnu a upevňování postojŧ ţákŧ ke zdravému ţivotnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a rozvoje osobnosti a komunikačních a sociálních dovedností. Je nám zcela jasné, ţe souhra kolektivu a příznivé sociální klima hrají nezbytnou roli ve školním ţivotě i v ţivotě jako takovém. Umět nabídnout pomocnou ruku bez očekávání, ţe na oplátku něco dostaneme, dokázat říci slova jako prosím, děkuji, není zač. To vše je dŧleţité nejen pro třídní kolektiv, ale i pro budoucí ţivot. V tomto školním roce bude věnováno pozornost následujícím základním přístupŧm:  soustavným a nenásilným zpŧsobem pŧsobit na změnu postojŧ ţákŧ ke zdravému ţivotnímu stylu, zařadit pravidla zdravého ţivotního stylu do ţivota ţákŧ,  spolupracovat při řešení záškoláctví,  nabídnout širokou škálu volnočasových aktivit (zájmové krouţky),  školit pedagogy,  vybavit učitelskou knihovnu novými odbornými materiály,  realizovat účinná opatření proti uţívání návykových látek, projevŧm šikany, agresivity, záškoláctví,  dŧsledně řešit případy poškozování školního majetku a tím vést ţáky k zodpovědnosti k cizímu majetku a k uvědomění si dŧsledkŧ společensky závadného jednání,  podporovat ţáky v pozitivním vztahu ke škole - budou se sami podílet na zlepšování prostředí v rámci pracovních činností, ale i na udrţování toho stávajícího,  rozvíjet dovednosti, které vedou k odmítání všech forem destrukce,  informovat rodiče o aktivitách školy v rámci MPP, o nabídce volnočasových aktivit, aktuálně informovat o výskytu rizikového chování, poţádat je o spolupráci a nabídnout pomoc.

Specifická prevence

Většina aktivit probíhá v rámci celého školního roku. Třídní učitelé a ostatní vyučující vyuţijí kaţdé příleţitosti, aby ţáky vedli k cílŧm, které máme před sebou. Na jakékoliv téma si mohou vyučující zajistit externí odborníky. Formy rizikového chování jsou rozděleny do ročníkŧ a k nim jsou přiděleny tematické okruhy předmětŧ našeho školního vzdělávacího programu, ve kterých by bylo vhodné je s ţáky probrat. Celková časová dotace pro specifickou prevenci činí 56 hodin během všech ročníkŧ základní školy. Stěţejními předměty, ve kterých se jednotlivá témata vyskytují, jsou prvouka, přírodověda, výchova ke zdraví, výchova k občanství, etická výchova, tělesná výchova. Znalosti, dovednosti a zpŧsobilosti jednotlivých typŧ rizikového chování jsou uvedeny v knize Michala Miovského Návrh doporučené struktury MPP prevence rizikového chování pro základní školy (2012). Ročník Prevence

7., 8., 9. Počet hodin celkem

1., 2.

3., 4.

5., 6.

Záškoláctví

1

0

1

0

2

Šikana/agrese

1

3

3

4

11

Rizikové sporty/doprava

1

2

3

2

8

Rasismus/xenofobie

0

1

1

1

3

Sekty

0

1

1

1

3

Sexuální rizikové chování

0

1

2

4

7

Adiktologie

2

2

4

2

10

Týrání/zneuţívání

1

1

1

1

4

Poruchy příjmu potravy

0

2

4

2

8

Počet hodin celkem

6

13

20

17

56

1. – 2. ročník

1

Rozloţení v ŠVP Prv – Místo, kde ţijeme EV – Škola jako model otevřeného partnerství

Šikana/agrese

1

Prv – Vztahy mezi lidmi EV – Škola jako model otevřeného partnerství

Rizikové sporty/doprava

1

Prv – Bezpečné chování – doprava, volný čas

Adiktologie

2

Prv - Osobní bezpečí

Týrání/zneuţívání

1

Prv - Vztahy mezi lidmi Ev – Sebepojetí, akceptace druhého

Záškoláctví

Počet hodin

3. – 4. ročník

Počet hodin

Šikana/agrese

3

Rizikové sporty/doprava

2

Rasismus/xenofobie

1

Sekty

1

Sexuální rizikové chování

1

Adiktologie

2

Týrání/zneuţívání

1

Poruchy příjmu potravy

2

5. – 6. ročník Záškoláctví

Počet hodin 1

Šikana/agrese

3

Rizikové sporty/doprava

3

Rasismus/xenofobie

1

Sekty

1

Sexuální rizikové chování

2

Adiktologie

4

Rozloţení v ŠVP Prv – Člověk a jeho zdraví Ev – Iniciativa ve vztahu k druhým Prv – Člověk a jeho zdraví Tv – Bezpečnost při pohybových činnostech Př – Lidé kolem nás Př – Lidé kolem nás Prv – Člověk a jeho zdraví Př – Člověk a jeho zdraví Ev – Iniciativa ve vztahu k druhým Př – Lidé kolem nás Př – Člověk a jeho zdraví

Rozloţení v ŠVP VkZ – Komunita (škola) Př – Lidé kolem nás VkZ – Tělesné, duševní a sociální zdraví VkO – Lidská setkání Ev – Techniky asertivního chování VkZ – Rizika dopravy VkZ – Bezpečnost silničního provozu Př – Lidé kolem nás VkO – Konflikty v mezilidských vztazích Př – Lidé kolem nás VkO – Konflikty v mezilidských vztazích Ev – Manipulační pŧsobení Př – Člověk a jeho zdraví VkO – Lidská setkání Př – Člověk a jeho zdraví VkZ – Zdravotní rizika Ev – Sebepoznání

Týrání/zneuţívání

1

Př – Člověk a jeho zdraví VkZ – Sebepoznání a sebepojetí

Poruchy příjmu potravy

4

Př – Člověk a jeho zdraví VkZ – Výţiva a zdraví

7. – 9. ročník

Počet hodin

Šikana/agrese

4

Rizikové sporty/doprava

2

Rasismus/xenofobie

1

Sekty

1

Sexuální rizikové chování

4

Adiktologie

2

Týrání/zneuţívání

1

Poruchy příjmu potravy

2

Rozloţení v ŠVP VkZ – Pravidla souţití Ev – Vztahy k jiným lidem VkZ – Záchranný systém, první pomoc Tv – Vhodnost sportŧ, první pomoc VkO – Právní vědomí Ev – Chování a jednání lidí VkO – Globalizace VkZ – Manipulativní vliv okolí, Sekty Ev – Manipulační techniky EV – Komunikace, Sexuální zdraví VkO – Podobnost a odlišnost lidí, Náročné ţivotní situace VkZ – Sexuální chování VkZ – Drogy, závislosti Ev – Techniky asertivního chování VkO – Náročné ţivotní situace VkZ – Sexualita Ev – Techniky asertivního chování VkZ – Problematika zdraví, Rozbor jídelníčku VkO – Pomoc v ohroţení ţivota

Nespecifická prevence Do nespecifické prevence jsou zařazeny programy zaměřené na rozvoj dovedností pro ţivot, které se skládají z programŧ zaměřených na rozvoj sociálních dovedností a dovedností sebeovlivnění (Miovský 2012). Celkový hodinový rozsah je 30 hodin od první do deváté třídy a je uskutečňován v rámci předmětu etická výchova.

1. – 3. třída – 10 hodin Představení se, vytvoření základních komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace. Seznámení se s moţnostmi neverbální komunikace, postoje těla, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky. Vytváření třídních pravidel, demokratické vztahy ve třídě a ve škole. Hledání řešení drobných problémŧ v mezilidských vztazích. Sebepojetí – sebepoznání, sebehodnocení, sebepřijetí, sebeprezentace, sebeovládání, podpora sebeoceňování. Pozitivní hodnocení druhých – v běţných podmínkách projevování pozornosti a laskavosti, vyjádření uznání, účinnost pochvaly, připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu. Akceptace druhého – záţitek přijetí pro kaţdé dítě, nácvik přátelského přijetí, umění odpustit. Pomocí empatie předpokládat reakci druhých. Elementární prosociálnost – darování, ochota dělit se, povzbuzení, sluţba, vyjádření soucitu, přátelství. Tvořivost v mezilidských vztazích-vytváření proţitku radosti pro druhé, společné plnění úkolŧ, zbavování se strachu z neznámého řešení úkolŧ a z tvořivého experimentování. Komunikace citŧ – identifikace, vyjádření a usměrňování základních citŧ, pocity spokojenosti, radosti, sympatie, smutku, obav a hněvu. Schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce. Péče o dobré vztahy – chování podporující dobré vztahy. Demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole. Chování podporují dobré vztahy – respektování druhého, podpora, pomoc.

4. – 5. třída – 10 hodin Zdvořilost, základní komunikační pravidla, kladení otázek, neverbální komunikace – postoj těla, mimika, gesta, podání ruky, zrakový kontakt. Sebepojetí - sebehodnocení, sebepoznání, sebepřijetí, sebeoceňování, sebeovládání. Empatie, pozornost a laskavost k druhým, pozitivní hodnocení druhých. Vyjádření a usměrňování základních citŧ, identifikace citŧ, otevřená komunikace, základní prosociálnost. Spolupráce, samostatnost, základní pravidla spolupráce, přijetí názoru druhého, odpovědnost, tolerance. Iniciativa ve vztahu k druhým, asertivita, agrese, pasivita, analýza chování druhých, nabídka k aktivitě, sebeovládání ve ztíţených podmínkách. Řešení problémŧ, moţnosti a dŧsledky řešení. 6. – 9. třída – 10 hodin Komunikace: otevřená komunikace - úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztíţených podmínkách, aktivní naslouchání - cíle,

výhody, zásady, zpŧsob a nácvik aktivního naslouchání. Dŧstojnost a identita lidské osoby: úcta k lidské osobě - lidská práva, zdroje lidských práv, svoboda, rovnost, potenciality člověka, pozitivní hodnocení druhých v obtíţných situacích, občanská zralost. Jedinečnost a identita člověka – rozvoj sebevědomí, hodnotová orientace, rozvoj sebeovládání a morálního úsudku, selfmanagement, úvahy nad mravními zásadami, radost a optimismus v ţivotě, stanovení osobních cílŧ a krokŧ k jejich dosaţení. Vztahy k druhým lidem, vzájemné poznávání ve skupině – třídě, prohlubování vztahŧ. Asertivní chování: přijatelný kompromis, konstruktivní kritika, přijetí pochvaly, poţádání o laskavost, stíţnost, otázka po dŧvodu, realizace svých práv, řešení konfliktŧ. Obrana před manipulací – asertivní techniky, manipulace, vysvětlení a nácvik jednotlivých asertivních technik. Reálné a zobrazené vzory: pozitivní vzory versus pochybné idoly – senzibilizace pro rozlišování vzorŧ, vliv reálných vzorŧ, prosociální vzory ve veřejném ţivotě, vzory ve vlastní rodině, vliv zobrazených vzorŧ a vhodné literární prameny, smysl autority, vztah k autoritě. Podpora pozitivního pŧsobení televize a médií – nabídka pozitivních vzorŧ v médiích, kritický přístup k pŧsobení médií, eliminace vlivu agrese, zvládání agrese, rozlišování mezi realitou a pseudorealistou, účinná obrana proti manipulaci médii, média a volný čas. Já – potencionální vzor pro druhé – smysl a cíl mého ţivota, postoje, zodpovědný ţivot, mé schopnosti a společnost, zdravý zpŧsob ţivota, autonomie a konformita. Iniciativa a komplexní prosociálnost: iniciativa ve ztíţených podmínkách – pozitivní formulace problémŧ, pomoc anonymnímu člověku, veřejná osobní angaţovanost. Ekonomické hodnoty – rozumné nakládání s penězi, vztah mezi ekonomikou a etikou, rozvíjení ekonomických ctností, šetrnost, podnikavost. Rodina – poznání vlastní rodiny a jejích pravidel, práva a povinnosti v rodině, role v rodině, formulace nevyslovených pravidel a očekávání, hodnota rodiny, zlepšení atmosféry v rodině, úcta k členŧm rodiny, úcta ke stáří. Dovednosti zvládání stresových situací, hledání pomoci při obtíţích.

Plánované školní akce          

Řada sportovních akcí (Mikovský kopec, Ţelezná ţena, Ţelezný muţ, Pohár ředitelky školy ve stolním tenisu, turnaj v malé kopané, turnaj ve florbalu, silový trojboj…..) Vánoční jarmark Oslava Dne dětí Exkurze, výlety Projektové dny Školní akademie Dopravní soutěţ, výuka na dopravním hřišti Hudební program Abraka Muzika Besedy s Městskou policií, Hygienickou stanicí Patronáty starších ţákŧ nad mladšími (I. a IX. třída)

Nabídka volnočasových aktivit školní druţiny a klubu Zájmové krouţky: Angličtina, tanečky, výtvarný krouţek, dovedné ruce, dramatický, pěvecký sbor, keramika, sportovní, počítače, přírodovědný krouţek, jóga, vaření, zdravotnický krouţek.

Programy pro volný čas: ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

ŠÍPKOVÁ RŦŢENKA – šípkový projekt MIRÁKULUM MILOVICE - výlet PTAČÍ SLET aneb VLAŠTOVIČKO LEŤ - projekt CESTA S VLAŠTOVIČKOU – zábavné odpoledne s táborákem POKLADY Z NAŠÍ ZAHRÁDKY – projekt o zelenině DINOPARK PRAHA - výlet Z POHÁDKY OVČÍ BABIČKY – projekt o chovu ovcí, vlně, plstění, pletení … DRAKIÁDA SVÁTEK STROMŦ – projekt o přírodě HÁDÁNÍ aneb HLAVY LÁMÁNÍ – vědomostní soutěţ ZÁBAVNÉ CENTRUM BECKILAND PRAHA - výlet OD OBILÍ AŢ K CHLEBU – projekt o pěstitelství a pekařství MYSLI, MYSLI, MYSLI – JAKÉ MÁME SMYSLY - projekt RUCE A RUČIČKY – projekt ŢIVÉ „ČLOVĚČE, NEZLOB SE“ – zábavné odpoledne SVÍČKÁRNA ŠESTAJOVICE – tvořivá exkurze MIKULÁŠSKÁ GALERIE – výtvarný projekt ČERTOVSKÁ DISKOTÉKA – zábavné odpoledne TAJEMSTVÍ KAPŘÍ ŠUPINKY – vánoční projekt

LEDEN

MÓDNÍ NÁVRHÁŘI - projekt MÓDNÍ PŘEHLÍDKA – zábavné odpoledne BESEDA S CESTOVATELEM JAK PEJSEK S KOČIČKOU PEKLI DORT – projekt s pečenými dobrŧtkami

ÚNOR

CINEMA CITY PRAHA FLORA – výlet do kina DŦM MÝCH SNŦ - projekt TRADIČNÍ MASOPUSTNÍ KARNEVAL HRÁTKY S PÍSMENKY - projekt

BŘEZEN

ŠERMÍŘI V TUHANI – výlet za zajímavostmi našeho okolí MOJE KAMARÁDKA KNIHA – projekt

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

TO VAJÍČKO MALOVANÉ, ZE SRDÉČKA DAROVANÉ – velikonoční projekt UKÁZKA VOSKOVÉ TECHNIKY MALOVÁNÍ KRASLIC – tvořivé odpoledne LETIŠTĚ AEROKLUB SAZENÁ – výlet za sportovními letadly JARO POD MIKROSKOPEM – badatelský projekt DOPRAVNÍ ODPOLEDNE V MĚLNÍKU ve spolupráci s Policií ČR VŠECHNY BARVY SVĚTA – zeměpisný projekt VČELÍN OŘECH, ZAHRADNÍ GOLF - výlet KAM NÁS STOPY ZAVEDOU – projekt o přírodě a myslivosti EXKURZE DO MYSLIVNY V TUHANI - pěší výlet ZAHRADNÍ SLAVNOST s divadýlkem a táborákem AKCE PRO DĚTI Z MATEŘSKÉ ŠKOLY – divadlo, soutěţení, tvoření HASIČI – projekt s ukázkou záchranářské práce hasičŧ VÝLET KE KONÍM DO LOBKOVIC A NA ZÁBAVNÉ HŘIŠTĚ DDM KULIČKIÁDA DÁME TĚLO DO POHYBU – sportovní projekt JAK PEČOVAT O SVÉ ZDRAVÍ – projekt a beseda se zdravotníkem

Návrh rozpočtu Besedy a přednášky 1 000,-

Vzdělávání pedagogů 2 000,-

Literatura 1 000,-

Odměny pro ţáky 1 000,-

Na školní rok 2015/2016 má škola vyčleněno 5 000,- Kč z rozpočtu školy od zřizovatele, případně po dohodě z rozpočtu Klubu rodičŧ. Krouţky škola poskytuje v rámci ŠD a ŠK za 80,- Kč měsíčně, navíc se hradí materiál na některé krouţky. Rovněţ tak si ţáci hradí vstupné na divadelní a filmová představení, exkurze a výstavy.

Řešení přestupků na škole Ve spojitosti s MPP bylo do školního řádu zakotveno několik bodů:  Ţák má právo na ochranu před sociálně patologickými jevy (před projevy rasové i jiné nesnášenlivosti, diskriminace nebo násilí, na ochranu proti zneuţívání návykových látek.  Ţák má moţnost promluvit s třídní učitelkou, výchovným poradcem nebo ředitelkou školy, cítí-li se ohroţen či omezován ve svých základních právech. Na zmíněné osoby se mŧţe obrátit i prostřednictvím Schránky dŧvěry.  Ţák je povinen chránit zdraví své i svých spoluţákŧ. Ve školních prostorách se chová tak, aby neohrozil ţivot nebo zdraví své i svých spoluţákŧ. Ţák má přísně zakázáno přinášet, drţet, distribuovat a zneuţívat návykové látky v areálu školy i na akcích pořádaných školou. Jakékoliv poţívání návykových látek, alkoholu, nealkoholického piva, cigaret i elektronických a manipulace s nimi je v příkrém rozporu se Školním řádem, je příp. hlášeno orgánŧm činným v trestním řízení a postihováno podle Pravidel pro hodnocení výsledkŧ vzdělávání ţákŧ.  Ţák je povinen zdrţet se chování, které by se dalo vykládat jako projev rasové nebo jiné nesnášenlivosti, diskriminace, vandalismu, násilí a šikany. Kaţdé takovéto chování bude tvrdě sankcionováno podle Pravidel pro hodnocení výsledkŧ vzdělávání ţákŧ.  Ţák je povinen neprodleně ohlásit kterémukoli pracovníkovi školy kaţdý projev chování uvedeného v předchozích dvou bodech. K oznámení lze vyuţít i Schránku dŧvěry.  Je nejpřísněji zakázáno týrání, kruté trestání, vyuţívání, špatné zacházení a veškeré činnosti, které by vedly k ohroţování a zdraví ţákŧ.  Pro bezpečnost a podporu zdravého vývoje je ţákŧm zakázáno nosit do školy či konzumovat omamné a psychotropní látky, alkohol, návykové látky, tabákové výrobky a jiné zdraví nebezpečné jedy, prekurzory a chemikálie.  Nechodí do školy pod vlivem jakýchkoliv návykových látek, které ovlivňují rozpoznávací schopnosti a sniţují sebeovládání (veškeré omamné a psychotropní látky, alkohol, chemikálie, barbituráty a další)  Nenosí do školy a nepouţívají nebezpečné předměty, zbraně, výbušniny, pyrotechnické výrobky a jiné obdobné předměty a předměty, které se jako zbraně dají pouţít nebo činí útok proti tělu dŧraznějším.  Ţáci šetří zařízení a majetek. Kaţdý je odpovědný za škody, které svým jednáním zpŧsobil. Postup při sledování absence a postihu záškoláctví:  Absenci sleduje a eviduje třídní učitel. Při časté absenci, pravidelné absenci v určitý den nebo neomluvené absenci informuje měsíčně výchovného poradce.  Kaţdé čtvrtletí předá přehled zameškaných hodin výchovnému poradci. Ten vypíše ţáky s méně neţ 5 zameškanými hodinami a předá jej ředitelce školy, která ţáky odmění.

 Výchovný poradce překontroluje dŧvody absence u 70 a více zameškaných hodin. V případě nejasností informuje ředitelku školy.  Ředitelka kontaktuje rodiče a ţádá je o vysvětlení. V případě nevěrohodnosti nebo podezření ze zahálčivého a nemravného ţivota mŧţe poţadovat lékařské potvrzení o nemoci ţáka, či jiný úřední doklad potvrzující dŧvod nepřítomnosti.  Není-li moţné předvídat nepřítomnost ve výuce, je zákonný zástupce ţáka povinen doloţit dŧvody nepřítomnosti ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnŧ od počátku nepřítomnosti. Toto mŧţe učinit osobně, telefonicky nebo písemně. Není tím zbaven povinnosti omluvit tuto nepřítomnost zápisem v ţákovské kníţce a stvrdit správnost zápisu svým podpisem.  Omluvenka se předkládá třídnímu učiteli ihned první den po příchodu do školy. Není-li omluvenka předloţena nejpozději do tří kalendářních dnŧ, jedná se o neomluvenou absenci. Omlouvání ţáka jinou osobou neţ zákonným zástupcem, lékařem, úřadem nebo zplnomocněnou osobou je nepřípustné.  Neomluvenou absenci do 10 hodin řeší třídní učitel (příp. výchovný poradce) s rodiči. O jednání se provede zápis, který všichni zúčastnění podepíší.  Neomluvenou absenci od 10 do 25 hodin řeší výchovná komise (TU, VP, ŘŠ, MP) s rodiči. Je uţitečné, kdyţ se jiţ v této fázi zapojí zástupce OSPOD. Z jednání se provede zápis, který zúčastnění podepíší.  Neomluvenou absenci nad 25 hodin řeší OSPOD. Jestliţe se podobný postup během roku opakuje a jednání zákonných zástupcŧ jiţ bylo správním orgánem řešeno jako přestupek, další takové oznámení je zasláno nejen OSPOD, ale i Policii ČR. Tabákové výrobky Konzumace tabákových výrobků ve škole  V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci tabákových výrobkŧ v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.  Tabákový výrobek je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.  Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením ţáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy. 

V případě porušení zákazu kouření informuje učitel zákonného zástupce nezletilého ţáka.

 V závaţných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliţe se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou pŧsobností. Škola mŧţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc. 

Z konzumace tabákových výrobkŧ ve škole je třeba vyvodit sankce.

Alkohol

 Prodej nebo podávání alkoholických nápojŧ osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněţ osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.  Tímto školním řádem škola stanoví zákaz uţívání alkoholu v prostorách školy i na všech akcích školou pořádaných a zákaz vstupu pod vlivem alkoholu.  Podávání alkoholických nápojŧ osobám mladším 18 let mŧţe být trestným činem nebo přestupkem. Konzumace alkoholu ve škole  V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 

Alkohol je třeba ţákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

 Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.  V případě, kdy je ţák pod vlivem alkoholu do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci.  Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, sepíše učitel o události stručný záznam s vyjádřením ţáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který zaloţí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.  V případě, ţe ţák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně zpŧsobilý k pobytu ve škole.  Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou pŧsobností a vyčká jeho pokynŧ. Škola mŧţe od orgánu sociálněprávní ochrany dítěte obce s rozšířenou pŧsobností vyţadovat pomoc.  Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe ţák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky.  Jestliţe se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou pŧsobností podle místa bydliště dítěte.  V případě uţivatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupcŧ, poskytne škola potřebné informace o moţnostech odborné pomoci při řešení takové situace.  Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněţ povaţováno navádění jiných ţákŧ k uţívání alkoholických nápojŧ.  V případě podezření na intoxikaci ţáka mŧţe pedagogický pracovník na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška). Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník

obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka.  Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, ţe se ţák intoxikoval ve škole. Nález alkoholu ve škole 

V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a)

Tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c)

Nalezenou tekutinu uloţí u vedení školy pro případ usvědčujícího dŧkazu.

d) Zpracují stručný záznam o události. 

V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka alkohol, postupují takto:

a)

Zabavenou tekutinu nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením ţáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomna ředitelka školy nebo její zástupkyně. Zápis záznamu zaloţí školní metodik prevence do své agendy. d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce ţáka, a v případě, ţe se jedná o opakovaný nález u téhoţ ţáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou pŧsobností. e) V případě podezření, ţe alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u ţáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

Omamné a psychotropní látky  Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk ţáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněţ navádění k uţívání těchto látek.  Tímto školním řádem škola stanovuje zákaz uţívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněţ sankci za porušení zákazu. Porušení zákazu bude vţdy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování ţáka.  Ten, kdo se hodnověrným zpŧsobem dozví, ţe jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a drţení omamných a psychotropních látek a jedŧ podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu

stíhání. Překazit takový čin lze tím, ţe ho včas oznámí orgánŧm Policie ČR nebo státnímu zástupci. Konzumace OPL ve škole  V případě, kdy je ţák přistiţen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.  Návykovou látku je třeba ţákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.  Podle závaţnosti momentálního stavu ţáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.  V případě, kdy je ţák pod vlivem OPL do té míry, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou sluţbu první pomoci.  Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník ihned zajistí vyjádření ţáka a vyrozumí vedení školy.  V případě, ţe ţák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně zpŧsobilý k pobytu ve škole.  V případě, ţe ţák není schopný dbát pokynŧ zaměstnancŧ školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně zpŧsobilý k pobytu ve škole.  Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynŧ. Škola mŧţe od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyţadovat pomoc.  Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, ţe ţák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je ţák schopen výuky (dbát pokynŧ pracovníkŧ školy).  Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou pŧsobností podle místa bydliště dítěte.  V případě uţivatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupcŧ, poskytne škola informace o moţnostech odborné pomoci při řešení takové situace.  Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uţivatele. Uţivatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, uţívání OPL je porušením školního řádu.  Navádění jiných ţákŧ k uţívání návykových látek je povaţováno rovněţ za nebezpečné a protiprávní jednání.  V případě podezření na intoxikaci ţáka mŧţe pedagogický pracovník na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin). Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením ţáka.

 Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, ţe se ţák intoxikoval ve škole. Distribuce OPL ve škole  Distribuce OPL je v České republice povaţována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a mŧţe být kvalifikována jako trestný čin. Mnoţství, které ţák distribuuje, není nijak rozhodující.  Přechovávání OPL je také vţdy protiprávním jednáním. Mnoţství, které u sebe ţák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíţe specifikováno buď jako přestupek nebo v případě mnoţství většího neţ malého jako trestný čin, ale toto mnoţství nemusí mít ţádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.  Jestliţe má pracovník školy dŧvodné podezření, ţe ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vţdy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protoţe se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.  Jestliţe se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou pŧsobností.  Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují zpŧsobem popsaným níţe. Nález OPL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:  Látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.  O nálezu ihned uvědomí vedení školy.  Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloţí látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.  O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. B. V případě, kdy pracovníci školy zadrţí u některého ţáka látku, kterou povaţují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:  Zabavenou látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.  O nálezu ihned uvědomí vedení školy.  O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením ţáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomna ředitelka školy nebo její zástupkyně.  O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce ţáka.  V případě, ţe je látka nalezena u ţáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Mŧţe to usnadnit léčbu, neboť u řady jedŧ jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, ţe některý z ţáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:  Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.  Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce ţáka.  Ţáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U ţáka v ţádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí. Postup při nahlášení krádeţe ţákem O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánŧm činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného ţáka (jeho zákonného zástupce), ţe má tuto moţnost. V případě, ţe je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánŧm činným v trestním řízení. Postup při vzniku škody Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záleţitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, ţe viníka škola zná, mŧţe na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, ţe nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, mŧţe škola vymáhat náhradu soudní cestou. Při závaţnější škodě nebo nemoţnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánŧm sociální péče.  Poškozování a projevy vandalismu jsou postihovány v rámci Pravidel pro hodnocení výsledkŧ vzdělávání ţákŧ a případného řízení s rodiči.

B. Program proti šikanování

Úvod Šikanování vnímáme jako jev, který doprovází společnou výchovně vzdělávací činnost. Chceme vytvářet takové prostředí, ve kterém se šikanování buď vŧbec neobjevuje, nebo v případě náznaku rozvíjející se šikany chceme být připraveni okamţitě pomoci a minimalizovat všechny její podoby.

Charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehoţ záměrem je ublíţit, ohrozit nebo zastrašovat ţáka, případně skupinu ţákŧ. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vŧči jedinci či skupině ţákŧ, kteří se neumí nebo z nejrŧznějších dŧvodŧ nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeţí, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhroţování či poniţování. Mŧţe mít i formu sexuálního obtěţování aţ zneuţívání. Rovněţ se mŧţe realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailŧ, sms zpráv, vyvěšování uráţlivých materiálŧ na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţákŧ třídní nebo jinou skupinou spoluţákŧ. Nebezpečnost pŧsobení šikanování spočívá zvláště v závaţnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoţivotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. Vzhledem k tomu, ţe šikana se v zárodečných fázích vyskytuje v téměř kaţdé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Dŧraz je nutné zaměřit na vytváření dobrých vztahŧ uvnitř třídních kolektivŧ, zabývat se jimi ještě před vznikem šikanování. Na prevenci šikany i při řešení jednotlivých případŧ by měli spolupracovat pedagogičtí pracovníci podle předem dohodnutých postupŧ.

Projevy šikanování Mezi základní formy šikany patří: Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeţe a ničení majetku oběti). Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). Za určitých okolností mŧţe šikanování přerŧst aţ do forem skupinové trestné činnosti a v některých opravdu závaţných případech mŧţe nabýt i rysy organizovaného zločinu.

Odpovědnost školy 1. Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a ţáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví ţákŧ v prŧběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevŧ). Z tohoto dŧvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi ţáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a kaţdé jeho oběti poskytnout okamţitou pomoc.

2. Z hlediska trestního zákona mŧţe šikanování ţákŧ naplňovat skutkovou podstatu trestných činŧ či provinění (dále jen trestných činŧ) vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublíţení na zdraví, loupeţe, násilí proti skupině obyvatelŧ a proti jednotlivci, poškozování cizí věci, znásilnění, kuplířství apod. 3. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu ţádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekaţení trestného čin. V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadrţování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování. Skutkovou podstatu účastenství na trestném činu mŧţe jednání pedagogického pracovníka naplňovat v případě, ţe o chování ţákŧ věděl a nezabránil spáchání trestného činu např. tím, ţe ponechal šikanovaného samotného mezi šikanujícími ţáky apod.

Prevence šikanování ve škole Základem prevence šikanování a násilí na školách je podpora pozitivních vzájemných vztahŧ mezi ţáky /a mezi ţáky a učiteli/. Při efektivní realizaci prevence šikanování usilujeme o vytváření bezpečného prostředí a za tím účelem: podporujeme solidaritu a toleranci, podporujeme vědomí sounáleţitosti posilujeme a vytváříme podmínky pro zapojení všech ţákŧ do aktivit třídy a školy uplatňujeme spolupráci mezi dětmi a rozvíjíme jejich vzájemný respekt rozvíjíme jednání v souladu s právními normami a s dŧrazem na právní odpovědnost jedince.

Školy a školská zařízení 1. Ředitelé škol a školských zařízení odpovídají za systémové aktivity školy v oblasti prevence šikanování a násilí. Vychází přitom z komplexního pojetí preventivní strategie, která je ve smyslu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. 21291/2010-28 - součástí Minimálního preventivního programu školy. Ředitelé zejména: Zajistí vzdělávání pracovníkŧ v akreditovaných kurzech k problematice šikanování. Vzdělávání pedagogických pracovníkŧ se řídí vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníkŧ, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníkŧ, v platném znění. Vzdělávání školního metodika prevence ve specializačním studiu se řídí § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníkŧ nad ţáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení ţákŧ do zařízení školního stravování. Především v prostorách, kde k šikanování jiţ došlo nebo kde by k němu mohlo docházet. Zajistí, aby ţáci i pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními dŧsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba povaţovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování. Zajistí doplňování školní knihovny o literaturu z oblasti problematiky násilného chování a šikanování 2. Pedagogičtí pracovníci vedou dŧsledně a systematicky ţáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahŧ zaloţených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu ţáka. Pomáhají rozvíjet pozitivní mezilidské vztahy a úctu k ţivotu druhého

člověka. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat vztahy mezi ţáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde pŧsobí, jako nedílnou a velmi dŧleţitou součást své práce. Dŧleţité aktivity školy nelze spojovat jen s určitým vyučovacím předmětem nebo skupinou předmětŧ. Vztahy a chování pedagogických i nepedagogických pracovníkŧ vŧči sobě a vŧči ţákŧm, ovlivňují chování ţákŧ. 3. Ve školním řádu budou jasně stanovena pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení. Organizace a řízení Otázka prevence šikany a její minimalizace úzce souvisí s dobrou komunikací jednotlivých pracovníkŧ školy. Organizace chodu školy musí umoţňovat častou a pruţnou komunikaci o problémových jevech. Komunikace : 1. Pravidelně – na pedagogických poradách informovat o případném podezření výskytu šikany. 2. Prŧběţně – kdokoliv z pracovníkŧ, kteří si všimnou příznakŧ nezdravých vztahŧ a nevhodného chování k některému z ţákŧ, neprodleně to sdělí třídnímu učiteli (případně i vychovatelce) a vedení školy. Následuje zostřené sledování vytipovaných ţákŧ a komunikace o jejich projevech. 3. Dotahování – po vyřešení případu shrnout postupy a výsledek řešení – poučení pro celý pedagogický sbor. Sloţení uţšího realizačního týmu : Třídní učitel/ka, školní metodička prevence, výchovný poradce, vedení školy. Vytipování rizikových míst, jejich prŧběţné sledování a přijetí opatření ke sníţení rizik : Chodby v areálu celé školy, WC, zavřené dveře tříd během přestávky, šatny.

Preventivně výchovná činnost ţákŧ S třídními kolektivy se pracuje na rozvoji pozitivních mezilidských vztahŧ. Za jejich rozvoj odpovídají především třídní učitelé, kteří dle moţností a konkrétní situace ve třídách najdou odpovídající organizační formy (etická výchova, výuka v jednotlivých předmětech, exkurze, výlety, projektové dny, školní akademie). Ţáci vědí, co je a co není šikana a jak se zachovat, kdyţ se v jejich blízkosti objeví. Třídní učitelé se zaměřují na činnosti rozvíjející pozitivní vztahy a provádějí zpětnou vazbu uplynulého období s rozborem. Ţáci jsou seznamováni s následujícími tématy a jsou u nich rozvíjeny tyto dovednosti: • Co je a co není šikana. • Co je a co není „bonzování”. • Jakým zpŧsobem se zastat oběti. • Jak vhodným zpŧsobem vyhledat pomoc dospělého.

Prevence ve výuce Všichni učitelé vnímají dŧleţitost vytváření bezpečného prostředí. Kromě práce ve svém předmětu se soustředí na rozvoj pozitivních vztahŧ. Umoţňují rozvoj spolupráce i zpětnou vazbu. Ţáci by měli znát a umět pracovat v komunitním kruhu, při skupinové práci, vyjadřovat se slušně a otevřeně při zpětné vazbě atd.

Pracujeme s pravidly tříd a dynamikou třídního kolektivu. Učitelé se snaţí vyhnout technikám a metodám, které neúčelně vytvářejí či zvyšují napětí a následně vytvářejí potřebu uvolnit (vybít si) negativní energii např.: • veřejné vyhlašování výsledkŧ písemných prací, • srovnávání jednotlivých ţákŧ a tříd, • ironizování, zesměšňování, • nenaplněné hrozby, častý křik, • nehlášené písemné práce, • vytváření stresového prostředí při učení.

Prevence ve školním ţivotě mimo vyučování Zde se jedná především o prevenci o přestávkách. Dohledy musí se zvýšenou intenzitou sledovat riziková místa.

Postupy řešení šikanování Odhad stádia šikany - počáteční či pokročilá – a její závaţnost Odhalení šikany bývá obtíţné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelŧ a dalších účastníkŧ. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity“ agresorŧ i postiţených. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování. Popis jednotlivých stádií šikanování: Oběť

Počáteční stadium Poměrně otevřeně mluví o tom, co se jim stalo a kdo je šikanoval.

Pokročilé stadium Ustrašení, zapírají, svá zranění apod. vysvětlují naprosto nepravděpodobnými výmluvami

Vyjadřují nesouhlas se Odmítají vypovídat, tvrdí, ţe nic šikanováním a bez většího neviděli a neslyšeli. Občas strachu vypovídají. přiznávají, ţe nesmějí nic říct, protoţe by měli peklo. Případné výpovědi pŧsobí podezřele. Ostatní členové Projevují soucit s obětí a Oceňují agresory, hledají pro ně neférovost ubliţování silnějších polehčující okolnosti. Oběť je skupiny slabším kritizována a znevaţována. Často je obviněna, ţe si to vlastně zpŧsobila sama. Atmosféra ve Malá soudrţnost, nespolupráce, Těţká atmosféra strachu, napětí, omezená svoboda projevu a nesvobody. „Špatně se zde dýchá“. skupině názoru. Atmosféra přesto ještě „ţivá“. Svědkové

Krizový scénář pro řešení počátečního stádia šikanování Jak postupovat při objevení problému (informací od rodičŧ, ţákŧ, vlastním pozorováním):

- vyučující nahlásí TU, ŠMP + VP a ti zvolí strategii řešení !! CHRAŇTE ZDROJ INFORMACÍ!! 1. krok - Odhad stádia šikanování informovat ŠMP, VP , (popř. TU ) - velmi dŧleţité je určit, jestli daný problém vyřeším (počáteční stádium) anebo jestli uţ problematika patří odborníkŧm (pokročilé stádium, neobvyklá forma šikanování - lynč) 4 kritéria: a) zpŧsob chování a vypovídání obětí a svědkŧ. Pokud jsou otevření, ochotní pomoci a nesouhlasí se špatným chováním – počáteční stádium, b) závaţnost a četnost agresivních projevŧ, c) čas – jak dlouho šikanování trvá, d) počet agresorŧ a obětí. Oznámení vedení školy, nástin řešení a vymezení rolí (kdo, co bude dělat – stanovit jednotný postup). 2. krok - Rozhovor s informátory a obětí provádí ŠMP + VP - rozhovor s informátory (rodič, kamarád, kolega – kdokoliv, kdo na problém upozorní) - nereagovat obranně - nezpochybňovat - dŧleţité je chránit zdroj a obsah informací! - dostanu-li signál od kohokoli – začnu třídu pozorovat (přímé varovné signály – ověřování informací) - dŧleţitá je empatie – nedávat rady, jen vnímat i jakoukoli „scifi“ výpověď, VŢDY ověřit - po odchodu informátora si vše zapsat - rozhovor s obětí - rozhovor musí být proveden tak, aby o něm ostatní nevěděli – možná pomsta agresorŧ! - nereagovat obranně - nezpochybňovat - empatie, otevřenost - dŧleţitá je empatie – nedávat rady, jen vnímat i jakoukoli „scifi“ výpověď ověřit - neslibovat něco, co nemŧžu splnit - dŧleţité je vše si zapsat pro další potřebu 3. krok - Nalezení vhodných svědkŧ ŠMP , VP, TU - spolupráce s informátory a oběťmi – vytipování svědkŧ - dŧleţití jsou ţáci, kteří sympatizují s obětí (sympatie x nesympatie oběti) - nevybíráme si podle svých sympatií a podle jejich chování! - výslech svědkŧ nejlépe mezi čtyřma očima (např. po vyučování, poţádat o odnesení pomŧcek do kabinetu), aby ostatní nevěděli (ochrana oběti) 4. krok – Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky - rozhovory individuálně! - nesmí se konfrontovat oběti s agresorem, ani jejich zákonní zástupci - přecházení konfliktu! - konfrontace svědkŧ (ale i tak max. 2 spolu) - pouze při protichŧdných informacích! OPATRNĚ! 5. krok – Ochrana oběti - zvýšená pozornost ve školním klimatu (třídním)

- zpřísnit dozory (ošetřit pohyb ţákŧ na záchodech, cestě do školy) a časté nahlíţení do třídy o přestávce (nenápadně) - po dobu šetření je moţné se souhlasem vedení nechat oběť doma, - doporučit rodičŧm odborníka v PPP , či v jiné instituci zabývající se touto problematikou, - praktický lékař. 6. krok – Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi - vnější obraz šikanování! (popis nemocného čili patologického chování) - nutnost poskládané mozaiky informací, (dŧkazy, musím mít jistotu o tom, co se ve třídě děje - vztahy) - konfrontace A – A (při rozporuplnosti informací – opět max. 2) 2 linie – rozdělení řešení: Linie Agresor a linie Oběť 7. krok- linie Agresor – výchovná komise - za účasti vedení školy + metodik prevence + výchovný poradce + třídní učitel + rodič + odborník = seznámení s problémem (postihy agresorŧ – odkaz na Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení) - Nástin struktury výchovné komise: - Úvod, přivítání – vedení školy - Seznámení rodičŧ s problémem, který jsme zjistili – projevy chování u jednotlivého konkrétního dítěte (agresora) – vedení školy, popř. řešitel problému (ŠMP, VP, TU) - Jaký postoj zaujímá škola k těmto nevhodným a neţádoucím projevŧm chování – vedení školy - Vyjádření zákonných zástupcŧ - Moţná navrhovaná řešení ze strany zákonných zástupcŧ, (moţnosti řešení pro nápravu chování u svého dítěte (agresora), aby se situace zlepšila, moţnost spolupráce se školou). - Seznámení rodičŧ s konkrétními moţnými řešeními, které navrhuje škola – vedení školy - Domluvit se na časovém horizontu (z hlediska nápravy chování agresora) - TU - Zpětná kontrola (zda se situace zklidnila) - TU - Nezapomenout upozornit rodiče na další výchovná opatření, pokud tato přijatá opatření nepomohou - vedení školy Pozn. zákonní zástupci jednotlivých ţákŧ (agresorŧ) by měli být zváni na jednání ve škole písemnou formou a mezi jednotlivými jednáními se zákonnými zástupci by měla být časová prodleva. Z tohoto jednání by měl být proveden zápis, který obsahuje (datum, struktura, závěr -na čem jsme se dohodli, podpisy všech zúčastněných, souhlas rodiče, ţe byl s celou záleţitostí seznámen a s navrhovanými řešeními souhlasí. ZAPOMÍNÁ SE!!! 8. krok – Linie Oběť : rozhovor se zákonnými zástupci obětí – TU, ŠMP, VP (popř. Vedení školy) – jiný den neţ výchovná komise, individuální setkání - sdělení zákonným zástupcŧm, co jsme v dané věci zjistili (závěry zjištění, domluva na dalších opatřeních) - časový horizont pro sledování situace (14 dní informace o situaci – rodinné a školní klima) - spolupráce (ochrana oběti) Kontakt na instituce / konkrétní odborník zabývající se problematikou šikany: pedagogicko-psychologická poradna,

praktický lékař, 9. krok – Práce s celou třídou - uzavření celé záleţitosti vedením školy ve třídě (VP, ŠMP, TU) - nastavení pravidel – charta třídy (nutno dodrţovat všichni!) TU + ŠMP a informování pedagogického sboru - třídu neustále sledovat - ozdravění třídy je dlouhodobý proces - při nezastavení problematiky šikanování kontaktovat ŠMP, VP (přivolaní pomoci – instituce zabývající se touto problematikou) Prevence – kamarádské vztahy a bezpečné klima.

Krizový scénář při zjištění pokročilé šikany (3. – 5. stádium) I. Odhad závaţnosti onemocnění chování, spolupráce, vztahy, celková atmosféra („dusná atmosféra“, strach, napětí, nesvoboda; souhlas s jednáním a normami agresorŧ, obviňování oběti, bagatelizace nebo popírání násilí, nespolupráce svědkŧ, popírání, odmítání vypovídat ze strachu z následkŧ, ustrašenost oběti – popírání násilí, sebeobviňování) závaţnost a četnost agresivních projevŧ (brutální projevy výsledkem delšího vývoje šikanování, i psychické formy psychoteroru) doba, po kterou šikanování probíhá (z výpovědí – déle neţ tři měsíce – rozvinutější forma) počet obětí a agresorŧ (větší počet A i O – náznak nastolení destruktivních skupinových norem) Při odhadu závaţnějších forem a stádia šikanování je závazný krizový plán, který upravuje: - zpŧsob ochrany oběti/-í - povinnosti pedagogických pracovníkŧ a jejich jednotný postup - ţádost o vstup specializovaného servisního zařízení - zajištění součinnosti – technické a organizační podmínky, případně personální - zajištění a koordinace informačních tokŧ - opatření – školní řád - zpŧsob další práce se třídou, s jednotlivými aktéry Co dělat při náhlém výbuchu násilí?  Děti i pedagog musí rychle zvládnout šok. Pokud jsou u situace pouze děti, okamţitě seţenou nejbliţšího pedagoga.  Okamţité zastavení pokračování násilí. Odtrhnout děti od sebe, jiné dítě poslat pro vedení školy, další pro dalšího pedagoga, který za mne převezme třídu, dozor.(Učitel z vedlejší třídy, kolega z kabinetu). V případě, ţe jde o přestávku, dozory odešlou ţáky do svých tříd (zabráníme chaosu, divadlu).  Ochrana oběti (agresory si odvedlo vedení školy a izolovalo je tak, aby zabránilo domluvě, včetně např. odebrání mobilních telefonŧ), provedení základního ošetření, případné přivolání lékaře. Projevení empatie vŧči oběti, zklidnění v chráněném prostředí – předání TU, rodičŧm. Pro TU zajištěno na tuto dobu suplování(vedení školy).  Vedení školy – zajišťuje nezbytné dozory, případné přivolání Policie, lékaře.Dále informuje rodiče oběti.  ŠMP okamţitě zahájí vyšetřování( výpověď svědkŧ, potom agresorŧ).  ŠMP o výsledku vyšetřování informuje vedení školy a společně rozhodnou o dalším postupu.  “Ošetření“ - zbytku třídy (ŠMP, TU)

II. Strategie vyšetřování zajištění bezpečí oběti, příp. informátora zvýšení pedagogického dozoru na rizikových místech, v rizikových situacích chránit a zabránit prozrazení informátora rozhovor s informátory, obětí – dokumentace poskytnutých prvotních údajŧ, dŧkazŧ kontaktování externího servisního zařízení – odborník na vyšetřování šikany, policie poskytnutí dosavadních dostupných informací, zajištění organizačních podmínek vyšetřování – místnost, součinnost) III. Závěry vyšetřování součinnost s dalšími subjekty – kompetenční mapa / co, kdo, kdy a jak zajištění ochrany oběti, resp. informátora (pravidelná setkání, telefonický kontakt, zajištění odborné péče, cílené sledování oběti, docházky, stanovení ochráncŧ oběti) prokázání a usvědčení agresorŧ, přiznání jednání výchovné komise (viz scénář zasedání výchovné komise)- realizace opatření oznámení o potrestání agresorŧ před celou třídou – vyjádření stanoviska a postoje školy léčba skupiny - intervenční program ve spolupráci s odborníky, restrukturalizace třídy nejčastěji rozbití stávající skupiny o vţdy vyloučit ze skupiny jádro agresorŧ o sestavit nově konstelaci ţákŧ – pozitivní tendence, přítomnost „hvězdy“ o realizace vnějšího nátlaku – kázeňská opatření, výchovná opatření o spolupráce se servisními zařízeními

Výchovná opatření 1. Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníkŧ – klinických psychologŧ, psychoterapeutŧ nebo psychiatrŧ. 2. Pro potrestání agresorŧ lze uţít i následující běţná výchovná opatření a klasifikaci chování: Napomenutí a dŧtka třídního učitele, dŧtka ředitele Sníţení známky z chování 3. Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíţeli, ale nezasáhli (mlčící většina). 4. V mimořádných případech se uţijí další opatření: Ředitelka školy doporučí rodičŧm dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. Ředitelka školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

Spolupráce s rodiči Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záleţitosti zodpovědná ředitelka školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníkŧ, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování dŧvěrnosti informací. Je nutné předem informovat rodiče o tom, co dělat v případě, kdyţ se dozvědí o šikanování.

Spolupráce se specializovanými institucemi 1. Při předcházení případŧm šikany a při jejich řešení je dŧleţitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry, v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie, v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (moţnost vstupovat do kaţdého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), 2. Dojde-li k závaţnějšímu případu šikanování nebo při podezření, ţe šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitelka školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR. 3. Ředitelka školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohroţují bezpečí a zdraví ţáka. Pokud ţák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, ředitelka školy zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu.

Evaluace MPP a PPŠ Preventivní programy budou vyhodnocovány k závěru kaţdého školního roku. Hodnocení se zaměří na: a) b) c) d) e) f) g)

projevy rizikového chování ţákŧ v prŧběhu roku, přijatá opatření a jejich účinnost, realizace plánovaných úkolŧ preventivního programu, školní akce a jejich úspěšnost, sledování zapojení ţákŧ do nabízených aktivit – školních i mimoškolních, postoje rodičovské veřejnosti k aktivitám školy a k situaci v jednotlivých třídách, práce kolektivu učitelŧ, akce dalšího vzdělávání pedagogŧ v oblasti primární prevence, vyuţití dotazníkŧ, slohových prací ţákŧ apod.

Legislativa v oblasti primární prevence Pro efektivní realizaci primární prevence je nezbytné dostatečné legislativní ukotvení, které vymezuje zásady primární prevence, ukotvuje systém včetně nastavení kompetencí jednotlivých subjektŧ na primární prevenci participujících a současně stanovuje nezbytnou dokumentaci, která se s realizací pojí. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisŧ je základním legislativním dokumentem, který upravuje oblast primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních a ukládá povinnost vytvářet podmínky pro zdravý vývoj dětí, ţákŧ a studentŧ a pro předcházení vzniku rizikového chování. Zákon č. 109/2002 Sb., o zařízeních ústavní výchovy, ochranné výchovy a zařízeních preventivně výchovně péče, ve znění pozdějších předpisŧ, upravuje oblast preventivně výchovné péče.

V roce 2005 byl přijat Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisŧ, který zpřísnil podmínky pro poţívání alkoholu, tabákových výrobkŧ a jiných návykových látek. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisŧ stanovuje kvalifikační předpoklady metodika prevence v pedagogicko-psychologické poradně Podle vyhlášky č. 317/2005 Sb., o DVPP a kariérním růstu, v platném znění, získává absolvent studia v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin další kvalifikační předpoklady pro výkon specializované činnosti prevence sociálně patologických jevŧ, za které mu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění náleţí příplatek ve výši 1 000 aţ 2 000 Kč měsíčně. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vypracovalo Národní strategii primární prevence rizikového chování dětí a mládeţe na období 2013 – 2018. Strategie vychází ze zkušeností z minulých let a opírá se o současné trendy na poli primární prevence. Cílem tohoto dokumentu je vytvořit takový systém prevence, kdy všechny zúčastněné subjekty budou komplexně pŧsobit na minimalizaci vzniku a sniţování míry rizikového chování u dětí a mládeţe. Dále se bude jednat o výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování, rozvoji psychosociálních dovedností, ke zvládání zátěţových situací osobnosti. Bude podporována motivace k opuštění rizikového chování, pokud jiţ nastalo. K tomu je zapotřebí stanovit mechanismy, role a kompetence jednotlivých orgánŧ a institucí včetně stanovení pravidel komunikace mezi nimi. MŠMT prostřednictvím tohoto dokumentu vymezuje i základní pojmy v oblasti prevence. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisŧ, popisuje postup při poskytování poradenských sluţeb, jejich účel, stanovuje typy školských poradenských zařízení. Vymezuje poradenské sluţby, které jsou zajišťovány školou a v přílohách popisuje mimo jiné standardní činnosti školního metodika prevence. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisŧ se zabývá problematikou dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (ve vztahu k primární prevenci zejména oblast sociálního znevýhodnění). Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přímo stanovuje, ţe školská zařízení pro zájmové vzdělávání budou uskutečňovat formy činností v zájmovém vzdělávání vedoucí k prevenci rizikového chování. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, ţáků a studentů č.j. 21291/2010-28 stanovuje systém organizace a řízení primární prevence rizikového chování u ţákŧ, začlenění primární prevenci do školních vzdělávacích programŧ, definuje Minimální preventivní program a doporučuje postupy školy a školských zařízení při výskytu jednotlivých rizikových forem ve školním prostředí. Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních (Č.j. MSMT- 22294/2013-1) charakterizuje šikanování, popisuje jeho projevy, vymezuje odpovědnost školy a minimální poţadavky na školu pro řešení šikany a povinnost vytvoření školního programu proti šikanování. Dále:  Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání ţákŧ z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Čj.: 10194/2002-14  Informace k postupu orgánŧ sociálně-právní ochrany dětí v případech záškoláctví č. j. 2014/11306-231

 Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

Důleţitá telefonní čísla Instituce

Telefon

Záchranná sluţba

155

Policie

158

Linka bezpečí

800 155 555

Policie ČR – preventivní a informační sluţba

315 631 303

Pedagogicko - psychologická poradna

315 623 045

Ordinace At NsP

315 670 511

Odbor sociálně právní ochrany dětí

315 635 311

Okresní hygienická stanice

315 622 443

Seznam videotéky na škole:               

Láska je láska Drogová problematika a sexuální výchova I., II. Prevence obchodu se ţenami Drogy Řekni drogám ne Je kouření moderní? Dokáţete nekouřit? Nepřátelé za volantem Chování člověka mezi lidmi Jíme, abychom ţili Neslané, nemastné? Zdravě a chutně jíst Oči hadŧ I., II. Neubliţuj mi- drogy Na zdraví Proto pozor, proto bacha

Seznam dostupné literatury na škole: KNIHY  Album lidských práv. Rada Evropy, 1996.  BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. Praha: ISV, 2003.  BENDL, S. Školní kázeň. Praha: ISV, 2001  CANGELOSI Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.

        

 

               

Dynamika drogové scény a sociálního klimatu dětí a mládeže. Brno, 2003. GERARD, J. M. Terapie homosexuality. Jihlava: Hnutí Pro ţivot, 2003. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001 KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování. Praha: Portál, 1997 KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál, 2011. KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy. Praha: VÚP, 2003. LAZAROVÁ, B. První pomoc při řešení výchovných problémů. Praha: Strom, 1998. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. a kol. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009. MIOVSKÝ, M. a kol.: Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2012. MIOVSKÝ, M. a kol.: Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2012. MIOVSKÝ, M., SKÁCELOVÁ, L., ZAPLETALOVÁ, J., NOVÁK, P. (Eds.): Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdruţení SCAN, Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2010. NEŠPOR K., MÜLLEROVÁ, M. Jak přestat brát drogy. Praha: Sportpropag, 1997. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha: Sportpropag, 1992. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Bažení. Praha: Sportpropag, 1999. NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách.. Praha: Sportpropag, 1996. NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí. Praha: Sportpropag, 1998. NEŠPOR, K. Návykové látky – romantické období končí. Praha: Sportpropag, 1995. NEŠPOR, K. Týká se to mne? Jak překonat problémy s alkoholem. Praha: Sportpropag, 1992. POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. PRESL, J. Drogová závislost. Praha: Maxdorf, 1995. Problematika dětské pornografie a její prevence na škole. VÚP, 2003. PROVAZNÍKOVÁ, H., VANÍČKOVÁ, E. Malá encyklopedie zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1997. ROGERS, V. Kyberšikana. Praha: Portál, 2011. SKÁCELOVÁ, L. Metodika práce s dětmi v oblasti primární prevence rizikových jevů. Brno: Poradenské centrum. SVOBODOVÁ, A., KOZÁK, J. Mládež a kouření. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1986. TYŠER, J. Školní metodik prevence. Most: Hněvín, 2006. VALENTA, J. Manuál k tréninku řeči lidského těla. Kladno: AISIS, 2004.

BROŢURKY  Cesta za poznáním šikany  Dětská prostituce  Domácí násilí

 Drogy – Jak vlastně vypadají (informační materiál pro rodiče)  Jak chránit děti před návykovými látkami  Likvidační ţivotní styl  Problémy pŧsobené alkoholem  Rŧţová linka se vám představuje  Řekni drogám ne! VZP  Sexuálně obtěţované děti  Sexuální zneuţívání dětí  Sociální toxiny  Stručný prŧvodce dětskou krizovou intervencí  Týrané dítě  Vývoj závislostí  Vyber si zdraví  Zdraví a dítě  10 krokŧ jak pomoci svému dítěti říkat „NE“ alkoholu a drogám. UČEBNICE  Slabikář dětských práv. Nadace Naše dítě, 2001.  KAŠPAROVÁ, Z., HOUŠKA, T. Sám sebou 1, 2, 3.

Závěr Minimální preventivní program školy a program proti šikaně jsou součástí výchovy a vzdělání ţákŧ po celou dobu povinné školní docházky. Účastní se ho pedagogický sbor, ţáci, rodiče a odborníci. V rámci těchto programŧ je nutné kombinovat poskytování informací z oblasti prevence sociálně patologických jevŧ s výcvikem v sociálních dovednostech. Preferovat přístupy zaměřené do oblasti zdravého ţivotního stylu a aktivního sociálního učení. Programy musí brát zřetel na věk a osobní charakteristiky jedincŧ. Budou mít smysl jedině tehdy, kdyţ všichni zúčastnění budou vidět smysluplnost své práce. Toho chceme dosáhnout dobrou a pravdivou informovaností, ochotou vyslechnout druhého a nalezením správné cesty v případě pomoci. Kly 15.9.2015 ____________________________ Mgr. Jana Palanská školní metodička prevence

Šikana podle paragrafů (podle JuDr. Chuděry) V právní praxi bývá pojem šikana pouţíván jako synonymum pro „úmyslné jednání, které je namířeno proti jinému subjektu a které útočí na jeho dŧstojnost“. Z hlediska výkladu pojmu šikanování není dŧleţité, zda k němu dochází slovními útoky, fyzickou formou nebo hrozbou násilí. Rozhodující je, kdy se tak děje úmyslně. Dále musí být splněny tato podmínky: -

pachatel se dopustil jednání, které splňuje znaky konkrétního trestného činu tak, jak jsou vymezeny v trestním zákoně musí být prokázán úmysl pachatele dopustit se takového jednání a míra společenské nebezpečnosti jeho jednání dosahuje intenzity stanovené v zákoně u trestných činŧ, jejichţ podstatou byla šikana, lze proto předpokládat, ţe právě s ohledem na rozšiřující se případy podobných jednání bude skutek jako trestný čin povaţován. Šikana bývá nejčastěji postihována podle ustanovení trestního zákona a to jako: - trestný čin omezování svobody - trestný či n vydírání - trestný čin vzbuzení dŧvodné obavy - trestný čin loupeţe - trestný čin ublíţení na zdraví - trestný čin poškozování cizí věci - trestný čin znásilnění, či pohlavního zneuţívání

K tomu, aby byl pachatel postiţen, musí být starší 15 let. K trestní odpovědnosti mladších 15 – ti let nedochází, neznamená to však, ţe nemohou být postiţeni jinak, případně mohou být postiţeni rodiče. Nezletilý pachatel mŧţe být postiţen nařízením ústavní výchovy, mŧţe nad ním být stanovený dohled. Pokud jde o trestní sazby, je v případě šikany moţný i jednočinný skutek, tzn. Ţe jedno jednání mŧţe být kvalifikováno jako více trestných činŧ. Pokud k šikanování došlo v prŧběhu vyučování, nese plnou zodpovědnost škola. Prokáţe-li se zanedbání ředitele školy nebo některého pedagoga, mŧţe být právně nebo pracovněprávně potrestán. Na školském zařízení lze v oprávněných případech poţadovat i náhradu škody vzniklé v dŧsledku šikany. A to jak náhradu na věcech, tak na zdraví, včetně zpŧsobené psychické újmy. Pokud dítě v dŧsledku šikany nemohlo např. docházet do školy, nese školské zařízení odpovědnost i za škody vzniklé rodičŧm dítěte v dŧsledku např. uvolnění ze zaměstnání, zajištění hlídání dítěte, zajištění doprovodu do a ze školy apod.

Stádia šikanování Motto: Školní šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svŧj zákonitý vnitřní vývoj. První stadium se v podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehož úkor je prima si dělat „legrácky“. Pak to ale jde dál, skupina si najde

jakéhosi otloukánka. Třetí stadium už je klíčové. Vydělí se jádro útočníkŧ a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane šikanování skupinovým programem. Michal Kolář První stadium: Zrod ostrakismu Jde o mírné, převáţně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je jiţ zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěţových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní ţáci slouţit jako hromosvod. Spoluţáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těţké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, ţe chození do školy je obtěţuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorŧ, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv jiţ pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou uţ osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o ţáky, kteří jsou v hierarchii nejníţe, tedy ti „slabí“. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorŧ jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáţe postavit. U členŧ „virem“ přemoţené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vŧdcŧm. I mírní a ukáznění ţáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spoluţáka a proţívají při tom uspokojení. Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Ţáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva ţádná. Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990, 1996, 1997, 2000 aj.