listopad – prosinec 2016 5/2016 Svátost biřmováníotu
11.12., 10.00 slavnostní mše s posvěcením varhan
Kaple na Dobrkově
Křtiny
Svatá Alžběta Uherská - Durynská Památka 17.11.
Po celý život vynikala pokorou a konáním skutků milosrdné lásky. Přes těžký úděl nezatrpkla a z lásky ke Kristu žila podle rad evangelia ve službě nemocným a ubohým. Zemřela v pouhých 24 letech.
Dušičky
Svatý rok milosrdenství
Dvouměsíčník farnosti Luže
Mariánská ikonografie Mariánská ikonografie
Úvodní stránka poezie
CHLUMEČEK 6/2016
Chryzantémy Jindřich Soukal Večer Dušiček nastal v tichém kraji. Dnes svátek mají ty drahé duše, jež nás rády měly, a my bychom jim blahopřát chtěli, k tomu, že dobře došly svému cíli, v životním boji šťastně zvítězily, a Bohem samým dnes již je jim přáno, co na hřbitovní bráně mají psáno: POKOJ VÁM! Je listopad, již dávno konec léta, však celý hřbitov znovu plně vzkvétá, tak jakoby se každá duše milá v tento svůj večer náhle převtělila do květů chryzantém! Tisíce svíček na hrobech zde září a zalévají jako svatozáří ty bílé květy, jež se lehce chvějí, když v nočním tichu slova písně znějí: Odpočiňte v pokoji! Je večer vzpomínek, i slza z oka kane, zde nad hrobem bytosti milované, vždyť bolestné je každé rozloučení – však v modlitbě najdeme ulehčení, s duší do vůle Boží odevzdanou, šeptáme: NA SHLEDANOU!
(MD )
strana 2
Úvodník Otce Josefa
CHLUMEČEK 6/2016
Nauč se oplácet kamenování oněch ubohých „nenávistníků“tím, že je začneš kamenovat Zdrávasy. (sv. Josemaría Escrivá) Sv. Josemaría Escrivá je zakladatel Opus Dei - česky to znamená Boží dílo. Dílo bylo založeno v roce 1928 španělským knězem sv. Josemariou Escrivá de Balaguer Milí přátelé a čtenáři časopisu Chlumeček, dnes bych chtěl spolu s vámi přemýšlet nad úryvkem evangelia sv. Marka, které nám představuje postavu, která vyniká vírou a odvahou. Jde o ženu, kterou Ježíš uzdravil z krvotoku (srov. Mt 9,20-22). Když procházela mezi zástupem, přistoupila zezadu k Ježíši, aby se dotkla střapce jeho šatů. „Řekla si totiž: »Jestli se dotknu jen jeho šatů, budu uzdravena«“ (v. 21). Jaká víra! Jakou víru měla tato žena! Uvažuje tak, protože ji oživuje veliká víra a naděje a se špetkou chytrosti pak uskutečňuje, co má na srdci. Přání, aby ji Ježíš uzdravil, bylo tak silné, že ji přimělo přestoupit předpisy stanovené Mojžíšovým zákonem. Tato ubohá žena byla totiž mnoho let nejenom nemocná, ale byla považována za nečistou, protože byla postižena krvotokem (srov. Lk 15,9-30). Proto byla vyloučena z liturgického života, manželského života i z normálních vztahů k bližním. Evangelista Marek dodává, že se radila s mnoha lékaři, vynaložila mnoho peněz na léčení a snášela bolestné kúry, ale bylo jí čím dál hůř. Tato žena byla společností odepsaná. Je důležité vzít do úvahy tuto její situaci, že totiž byla odepsaná, abychom pochopili rozpoložení její mysli. Pocítí, že Ježíš ji může vysvobodit z této nemoci i marginalizace a zostuzení, ve kterých dlouhé roky žila. Jedním slovem: ví, cítí, že ji Ježíš může zachránit. Tento případ vyjevuje způsob, jakým byla nezřídka žena vnímána a představována. Všichni - i v křesťanských komunitách - se musíme mít na pozoru před takovým pojetím, které hledí na ženu s předsudky a podezřeními, jež poškozují její nedotknutelnou důstojnost. Jsou to právě evangelia, která vracejí pravdu a přivádějí k osvobozujícímu pohledu. Ježíš obdivoval víru této ženy, které se všichni vyhýbali, a proměnil její naději ve spásu. Neznáme její jméno, ale těch pár slov, kterými evangelia popisují její setkání s Ježíšem, vykreslují postoj strana 3
Úvodník Otce Josefa
CHLUMEČEK 6/2016
víry, který je schopen obnovit pravdu a velikost důstojnosti každého člověka. Setkání s Kristem otevírá každému, muži i ženě všech míst a všech dob, cestu osvobození a spásy. Matoušovo evangelium praví, že jakmile se žena dotkla jeho šatů, „Ježíš se obrátil, uviděl ji“ a promluvil k ní. Jak už bylo řečeno, žena v důsledku svého postavení jednala ve skrytu, za Ježíšovými zády. Trochu se bála, aby nebyla spatřena, protože byla odepsaná. Ježíš ji však spatří a svým pohledem ji nic nevyčítá, neříká ji: „Odejdi, jsi odepsaná! Jsi nečistá, jdi pryč!“ Nikoli. Nic nevyčítá. Ježíšův pohled je shovívavý a něžný. Ví, co se stalo a snaží se s ní osobně setkat, což si ostatně žena sama přála. To znamená, že Ježíš ji nejenom přijímá, ale považuje ji za hodnou tohoto setkání až do té míry, že jí věnuje svou pozornost a promluví k ní. Oslovení „buď dobré mysli, dcero,“ je výrazem veškerého Božího milosrdenství k této osobě a ke každému, kdo je osočován. Kolikrát se jen cítíme vnitřně odepsáni kvůli svým hříchům, kterých jsme se tolikrát, tolikrát dopustili... A Pán nám říká: „Buď dobré mysli! Pojď! Pro mne nejsi vyděděnec, odepsaný člověk. Odvahu, dcero. Ty jsi dcera nebo syn. A to je moment milosti, moment odpuštění, moment vstupu do Ježíšova života, do života církve. Je to moment milosrdenství. Dnes nám všem, hříšníkům, ať už jsme velcí či malí hříšníci, ale všichni jimi jsme, Pán říká: „Buď dobré mysli, pojď! Už nejsi vyděděný. Odpouštím ti a objímám tě.“ Takové je Boží milosrdenství. Musíme mít odvahu jít k Němu, žádat odpuštění svých hříchů a ubírat se dál. Odvážně jako ona žena. „Uzdravení“ má tady mnoho významů. Pomysleme na hříšníky, na nás hříšníky. Stále děláme něco ve skrytu, máme potřebu dělat něco ve skrytu, protože se stydíme za to, čím jsme... A Ježíš nás od toho osvobozuje a pozvedá nás: „Vstaň a jdi!“ Pro Pána Boha, jak vidíme z toho příběhu, je konkrétní smrtelný člověk tou nejvyšší hodnotou, která na světě existuje s jeho každodenními potřebami. Vše ostatní z oblasti techniky i všeho dalšího má člověku sloužit. Tady také poznáváme, že nemoc není osudem člověka. Bůh si přeje, aby člověk vzdoroval své nemoci a naplnil svůj život. Kéž se nám daří „dotýkat“ se Ježíše, když si uvědomíme, kdy jako křesťané máme možnost být mu tak blízko, že se můžeme dotknout. Těch příležitostí je mnoho! Zvláště v letošním mimořádném roce Milosrdenství. Otec Josef strana 4
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 6/2016
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Pokračování ke svátosti kněžství
331. Jak se slaví svátost kněžství? U každého ze tří stupňů se svátost kněžství uděluje vkládáním rukou na hlavu svěcence ze strany biskupa, který pronáší slavnostní světící modlitbu. Tou biskup naléhavě prosí Boha, aby zvláště na svěcence vylil Ducha svatého a jeho dary vzhledem ke službě. 332. Kdo může udělovat tuto svátost? Přísluší platně svěceným biskupům jako nástupcům apoštolů, aby udělovali tři stupně svátosti kněžství. 333. Kdo může přijmout tuto svátost? Platně ji může přijmout pouze pokřtěný, mužského pohlaví: církev se cítí vázána touto volbou, kterou učinil sám Pán. Nikdo nemůže vyžadovat přijetí této svátosti, ale musí být církevní autoritou považován za vhodného ke službě. 334. Je požadován celibát od toho, kdo přijímá svátost kněžství? Pro biskupské svěcení je vždy požadován celibát. Pro kněžství jsou v latinské církvi normálně voleni věřící mužové, kteří žijí v celibátu a jsou ochotni jej věrně zachovávat pro Boží království (Mt 19,12); Ve východních církvích není dovoleno oženit se po přijetí kněžského svěcení. Trvalými jáhny se mohou stát také již ženatí mužové.
Pokračování příště
strana 5
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
Příprava na svátost biřmování Příprava na biřmování v naší farnosti je v plném proudu a stala se nejen záležitostí těch, kteří chtějí přijmout pečeť Ducha svatého, ale příležitostí nám ostatním, abychom si znova vyslechli zapomenuté pravdy, abychom rozdmýchali oheň Ducha svatého, který nám byl kdysi dán. A upřímně, kdo může o sobě říci, že je dobrým Kristovým učedníkem a nepotřebuje se opakovaně a neustále vzdělávat? Máme jistě ostych jít mezi mládež, protože to máme být my, kdo už tohle všechno zná? To oni se mají učit a připravovat? Jak by to vypadalo??? Opak je pravdou. Je dobré opakovaně naslouchat pravdám víry, je dobré společně naslouchat Božímu slovu a žasnout nad tím, jak k nám různě promlouvá, je dobré nebát se spolu s nimi modlit se a tvořit společenství a vzájemně se respektovat. A toto je příležitost. Všichni víme, že modlitba je jediný způsob, jak udržet naši víru živou. Jediný způsob komunikace, udržení a prohloubení našeho vztahu s Bohem. Je mnoho způsobů, jak se modlit. Každý víme, jak je to někdy obtížné, je to neustálý boj o modlitbu. Základem je jistě osobní modlitba, ale svou důležitost má i společná modlitba ve společenství. To nemyslím při mši svaté. Tyto přípravy nám tuto zkušenost nabízejí. Zkušenost, kdy zahoří srdce novým plamenem. Je to veliké oživení naší slabé víry. Jednotlivé lekce přípravy mají svá témata. Již jsme se zamýšleli nad prvenstvím Boha v našich životech, mluvilo se o lidské přirozenosti, o našich smyslech, o rozumu a vůli. O tom, jak jsou důležité vášně, jak jim dát hranice. Dále byly karikatury Boha. Jaký je vlastně náš obraz Boha. Při posledním setkání jsme se soustředili na Bibli. Její části, jak vznikala, její historičnost. A hlavně, jak se modlit s Božím slovem. Prakticky jsme si vyzkoušeli modlitbu Lectio divina a mohli jsme se vnořit do textu, jako bychom vstoupili do tajemného lesa. Přestali jsme chodit kolem a vstoupili jsme dovnitř…. Modleme se za naši mládež, aby jejich víra sílila a zrála, aby zodpovědně přijali svátost biřmování a stali se Kristovými učedníky s hořícím srdcem. ( ŠK ) strana 6
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
Křtiny V uplynulých dvou měsících jsme měli opět mnoho důvodů k radosti. Hned tři malí chlapci rozšířili řady naší farní rodiny. V neděli 4. 9. 2016 jsme svatým křtem přivítali mezi děti Boží Vojtěcha Radima Frencla. Přejeme mu do života sílu, odvahu a pevnou víru jakou měli jeho křestní patroni – velcí čeští světci, misionáři a Slavníkovští bratři sv. Vojtěch a sv. Radim.
V sobotu 17. 9. 2016 jsme oslavili křtiny našeho nového farníka Pavla Benedikta Remeše. Modlíme se za něj, aby následoval Krista a hlásal Evangelium v těžkých dobách jako svatý Pavel a také aby se dokázal v životě řídit heslem patrona Evropy sv. Benedikta a celého Benediktinského řádu – Ora et labora.
strana 7
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
V neděli 9. 10. 2016 proběhly další křtiny – tentokrát Antonína Rumpíka. Vyprošujeme pro něj ochranu Matky Boží, požehnání našeho Pána a ať je po vzoru svého křestního patrona sv. Antonína Paduánského věrným hlasatelem pravé víry.
Gratulujeme všem šťastným rodičům a kmotrům. strana 8
( PR )
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
Misijní den v Chocni V sobotu 24. září 2016 se šest dětí z naší farnosti rozhodlo jet na misijní den do Chocně. Program začínal v kostele sv. Františka Serafínského, kde nás uvítal ředitel PMD Mgr. Leoš Halbrštát. Z jeho úst zaznělo vyprávění o misiích v Bangladéši, které doprovodilo promítání.
Choceňské misijní klubko pro nás připravilo scénku O Abrahámovi a Izákovi. Potom jsme se na farní zahradě občerstvili napečenými dobrotami a výbornými palačinkami. Guláš na nás bohužel nezbyl. Následoval volný program, kdy si děti mohly vybrat z tvořivých dílniček nebo si zasoutěžit při návštěvě jednotlivých kontinentů. Celé odpoledne bylo doprovázeno kapelou Smile Back, při které si všichni mohli zatancovat a zazpívat. Vyvrcholením misijního setkání dětí byla mše sv., při které biskup Jan Vokál rozeslal misionáře do všech koutů, kde je potřeba misionářské práce. Bylo to radostné a přátelské setkání v misijním duchu. Budeme se těšit příště. Za misijní klubko Lucka Motlová strana 9
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
Brána do jistoty Žijeme na poutním místě, kam lidé putují za Matkou Boží, P.Marií, protože dobře tuší, že ona je tou branou do jistoty. 3. chlumecká pouť přinesla promluvu, která vykreslila ženu ve světle zbožnosti a panenství. Slova ZBOŽNOST a PANENSTVÍ nejsou v tomto světě příliš populární. Slova, která nás ženy spíše poškozují. Říci o některé ženě, že je zbožná panna, tak to v naší současnosti bude jako výsměch, pohana, něco, co tu ženu snižuje a vytváří dojem nezajímavé, nudné, „vše přijímající nanynky“. Současný svět v nás vyvolává pocit, že chce ženy chtivé všeho, co svět nabízí, ale on zatím potřebuje pravý opak. Potřebuje ženy – panny, které udržují svědomitě, trpělivě, vytrvale, odhodlaně, se vší moudrostí a s láskou své lampy, aby byly připravené na příchod svého Pána. Obraz evangelia o deseti pannách nás uvádí do pravdy. Do pravdy o tom, jak by měla každá žena žít, jak být vnitřně nastavena, ať už žije v manželství či ne. Náš obraz ženy je pokřivený. A nejen mezi nevěřícími, ale i mezi věřícími. Jak tato dvě krásná slova očistit? Jak je proměnit v něco, po čem každá žena zatouží a muži to budou v ženách hledat? Tato promluva to udělala tím, že nesmírnou silou, která z ní vycházela, pozvedala ženskost každé ženy. Něco-Někdo jakoby probouzel hrdost ze skutečného obrazu ženy. Jedině Ježíš pozvedá každou ženu. Ženy v dnešním světě zaměňují své role a snaží se vyrovnat mužům. Tím ale ztrácíme svou jedinečnost, svou niternost, svou intuici, svou zbožnost, své charisma. V současném světě se my ženy přizpůsobujeme mužské logice, tomu chladnému – tvrdému – bezcitnému světu. Chceme se mužům vyrovnat, ale tím nenahraditelně svět okrádáme o jemnou láskyplnou něhu, cit, který dokáže prostoupit a vyplnit to, co představuje mužskou roli, která je nezastupitelná stejně jako ta naše. A proto si nenechme vzít svou ženskou přirozenost, která je naším velikým obdarováním. Je to dar hřiven, který jsme povinni rozmnožovat. Chraňme si a udržujme své charisma zbožnosti, jemnosti a intuice. Jsou to veliké hodnoty. Hodnoty, které nám dává Bůh. Zbožnost je duchovní stav jednoty s Bohem, který ženu vnitřně zkrášluje. Jako P. Maria. Podívejme se na ní. Jak je krásná. Ano, nejkrásnější ze všech, protože je neustále v jednotě s Bohem. I o ní lidé, kteří s ní žili, museli říkat, že je zbožná panna, přitom byla matkou Ježíšovou a Josefovou ženou. Oni věděli o panenství srdce. Žena vnitřně krásná, zbožná, má srdce jemné láskou a strana 10
CHLUMEČEK 6/2016
stalo se...
dobrotou. Je v lásce marnotratná. Taková žena dokáže mnohem více milovat. A jedině v lásce jsme nesmrtelní. Zbožnost ženy je BÝT V LÁSCE a sjednocení s Bohem je sjednocení s LÁSKOU. Žena, která je sjednocena s Bohem, vykresluje svým životem obraz P. Marie. A proto ji prosme: P. Maria, pomoz nám, všem ženám, být tvým zářivým obrazem, aby zkrášlil tento svět. AMEN! Podpora misií v naší farnosti MISIJNÍ MOST MODLITBY Jako již tradičně jsme se i letos spojily s celým světem v modlitbě růžence. Společně s Pannou Marií na Chlumku v sobotu 22.10.2016 ve 20:00 jsme za svitu svíček mysleli na celý svět. NEDĚLNÍ MISIJNÍ KOLÁČ Neděle 23. 10. 2016 je světovým dnem misií. Modlíme se za ně, modlíme se, abychom přijímali všechny národy. Národy, které ani neznáme, svět který ani neznáme. A najednou přišli mezi nás ti, kteří žijí mezi námi, ti, kteří jsou mnohdy námi tak zavrhovaní. Přišli společně s námi oslavovat a chválit Boha. Ano, skutečně je to tak. Skupinka romských spoluobčanů, se kterými žijeme, přišla mezi nás k Matce Boží P.Marii a vyzpívali svou úpěnlivou prosbu Bohu, ale i nám, abychom je přijali do svých srdcí. Abychom je milovali, i když jsou jiní. Bůh otevíral při jejich zpěvu naše kamenná srdce. Misijní neděle se tímto stává nejen vzdálenou vzpomínkou na ty ve světě, ale je to moje realita teď a tady. Co já udělám? Dovolím, aby se mé srdce otevřelo těmto lidem? Dovolím, aby toto přijetí bylo skutečné a nejenom chvilkové pod dojmem krásné písně, která vyvolala u mnohých emoce a pláč? Je jistě Božím záměrem, abychom se navzájem všichni přijímali. Bůh stále vybízí k jednotě. I když jsme tak rozdílní, v Kristu jsme jedno Tělo. V Božích očích jsme všichni jeho milované děti. Nikdo neříká, že je to jednoduché, ale pokusme se. Znova a znova se pokoušejme o přijetí v LÁSCE. A proto, kéž nám ta otevřená srdce zůstanou, aby se do nich vešli nejen naši blízcí v rodině, ale celá obec, farní rodina, celá země, ve které žijeme, celý svět se vším, co se v něm děje. ,,Pane Ježíši, smiluj se nad námi hříšnými….Matko Boží, P.Maria, oroduj za nás.!“ (ŠK) strana 11
Historie farnosti – Kaple na Dobrkově
CHLUMEČEK 6/2016
Kaple Svaté Rodiny na Dobrkově Obec Dobrkov leží dva a půl km západně od Luže. Nejstarší písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349, kdy ji vlastnil podlažický klášter. Po husitských válkách a rozvrácení klášterního majetku ves přechází pod panství chrastecké. V roce 1542 prodali Kostkové z Postupic Dobrkov (spolu s dalšími osadami) Slavatům z Chlumu a Košumberka. Po devastaci třicetiletou válkou tady hospodařili jen dva sedláci a čtyři chalupníci, panský dvůr a jeden selský statek byly pusté a ladem leželo i mnoho polí. Koncem 18. století zde bylo asi 26 obydlených domů. Podnětem k vystavění kaple ve středu Dobrkova byla epidemie cholery v roce 1832, která zuřila ve většině obcí lužské farnosti. Jak píše historik Oliva: „ Ač všude v okolí na choleru mřeli, v Dobrkově se nikdo ani nerozstonal.“ (lékařská poznámka Z epidemiologického hlediska se cholera šíří vodou kontaminovanou výkaly, nebo fekáliemi kontaminovanými potravinami - Dobrkov měl tedy velkou výhodu, že byl na kopci a nestéká do něj žádný potok z jiné obce a byl tedy v jakési přirozené karanténě a zřejmě měl čistou vodu ze svých studní, které nikdo nekontaminoval.) Na poděkování Pánu Bohu z návrhu dobrkovského starosty Matěje Hlaváčka bylo usneseno, že Dobrkovští postaví kapli. Stavba byla dokončena v r. 1835 a vysvěcena byla 12. 6. 1836. „Dne 12. 6. 1836, o třetí neděli po sv. Duchu, přibyl děkan chrastecký a zároveň vikář a čestný kanovník královehradecký Josef Munzar s povolením biskupské konsistoře v Hradci Králové k posvěcení strana 12
Historie farnosti – Kaple na Dobrkově
CHLUMEČEK 6/2016
kaple Dobrkovské s velikým zástupem věřících z Podlažic, Chrasti, Rosic a sousedních osad. Procesí s p. vikářem šlo naproti až za Dobrkov procesí lužskému, jež přivedli pp. duchovní z Luže, po slavné mši sloužené na Chlumku. Následovalo slavnostní svěcení a kázání faráře lužského Františka Müllera.“ Mše svatá sloužívala se zde na sv. Josefa, třetí neděli po sv. Duchu – poutní mše sv. a druhého dne po svátku Jména Panny Marie s poděkováním při dožínkách. Obyvatelé sami konávali od r. 1836 v neděli a ve svátek odpolední v ní svou soukromou pobožnost. „Patronem je obec Dobrkovská, jež se zavázala pro budoucnost o kapli se starati a ji dále udržovati na své útraty v dobrém stavu, a kdyby potřebí bylo nového krytu, že ten na kapli z tašek a na věžičce z plechu pořídí, jakož i že za mši sv. slouženou ten den po svátku Jména Panny Marie v této kapli lužskému duchovenstvu manualní stipendium 30kr zaplatí, příležitost ku přívozu kněze dají a ostatní mešní potřeby ze svého pořídí.“ Architektonicky se jedná o jednoduchou novobarokní stavbu se sanktusníkovou věžičkou s dvojramenným křížem. Presbytář je zakončen polygonálně. Stěny celé kaple jsou po obvodu členěné pilastry, v průčelí je jednoduchý pískovcový portál se supraportou s mariánským piktogramem a půlkruhovým okénkem. Obdobné okno je i v presbytáři, ale je zatlučené dřevem. Na bocích jsou na každé straně jedno větší okno. Štít je také členěn pilastry, uprostřed má malé okénko a je zakončen trojúhelníkovým frontonem s latinským křížem. Na každé straně štítu je strana 13
Historie farnosti – Kaple na Dobrkově
CHLUMEČEK 6/2016
jeden malý kulovitý pískovcový čuček. V poměrně prostorné kapli je oltář Svaté rodiny a malý kůr bez varhan.
Čerpáno z knihy p.Václava Olivy - Z minulosti Chlumku a Luže a jeho okolí. ( PR a MD )
strana 14
Akce
CHLUMEČEK 6/2016
Otcova shovívavost – odpustky latinský název indulgentia označuje jak Otcovu shovívavost, tak odpustky, které jsou jejími plody (toto jedním slovem v češtině nevyjádříme) Proč se zajímat o odpustky? jedná se o důvěru k Otci, kterému věříme, že své odpuštění rozšíří na celý náš život že nás vysvobodí ze zbývajících důsledků hříchů, které již odpustil ve svátosti smíření že nás uschopní k činům lásky a růstu v lásce spíše než k opětovnému pádu do hříchu že rozšíří své odpuštění až tam, kam dovolíme, aby dosáhla jeho láska že osvobodí zemřelé od pozůstatků viny a dá jim podíl na věčné blaženosti Jak získat odpustky pro sebe či pro zemřelé? poutí ke Svaté bráně prožíváním nemoci a utrpení jako zkušenosti Pánovy blízkosti skutkem tělesného či duchovního milosrdenství k získání odpustků dále patří: slavení svátosti smíření slavení eucharistie vyznání víry modlitba za papeže a na jeho úmysly Z buly Misericordiae Vultus, č. 22
strana 15
Akce
CHLUMEČEK 6/2016
Dušičky – památka všech věrných zemřelých Nenechávejme se poplést současnou módou vydlabaných dýní a podobných nesmyslů anglosaského zpohanštělého halloweenu. České dušičky jsou o něčem jiném, než je pobíhání v kostýmech čarodějnic, příšer, čertů a smrtek. Děkujme za naši klidnou, tesknou a zádumčivou tradici vzpomínek a modliteb za naše mrtvé předky. A tuto tradici kupodivu udržují v naší pohanské zemi i ateisté či agnostici. Modleme se za naše zemřelé! Odpustky pro duše v očistci Od 1. do 8. listopadu je možné získat po splnění tří obvyklých podmínek /svátost smíření, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce/ denně plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. 1 a 2. listopadu je možné získat plnomocné odpustky, při návštěvě jakéhokoliv kostela za stejných podmínek, jak je výše v textu uvedeno. Pamatujme na naše zemřelé – oni pak budou pamatovat na nás přímluvou u Nebeského Otce! Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme! Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat… v dušičkový večer rozžehneme svíčky, modlíme se tiše, při nich za dušičky. Poslední již svíce, zvolna dohořívá, za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná. (PR)
strana 16
Akce
CHLUMEČEK 6/2016
Misijní bonbónek Zveme všechny děti k zapojení se do Misijního bonbónku během Adventu. V čem tato aktivita spočívá? Během adventní doby si střádej do své misijní pokladničky peníze za bonbónek, který si odřekneš. Pokladničku si můžeš vyrobit na setkání misijního klubka v sobotu 19. 11. 2016 nebo si ji můžeš vzít vzadu v kostele o první neděli adventní. Tento nastřádaný „poklad“ pak přines na Štědrý den na dětskou mši sv., kde ho budeme přinášet v obětním průvodu. Někteří střádají bonbónek každý den před večeří, jiní jednou za týden před nedělním obědem. Ukazují tím, že chtějí nejdříve vzpomenout na hladovějící děti a teprve potom se sami najedí. Už víš, jak to uděláš ty? Ať se mohou všechny děti takhle smát.
Při misijní neděli se vybralo mnoho peněz – všem upřímné Pán Bůh zaplať! sbírka kostelní - misie - 8661,misijní koláč pokladnička - 7567,misijní materiály /pokladnička/ 3770,Za PMDD Lucka Motlová a Johanka Jirásková strana 17
Obrazem...
CHLUMEČEK 6/2016
Křtiny
strana 18
Obrazem...
CHLUMEČEK 6/2016
Poutě na Chlumku
strana 19
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Typy zobrazení Panny Marie v umění – ikonografie – 6.část 3. Scény ze života Panny Marie: 3.1. Narození Panny Marie V Novém zákoně není o Mariině narození ani rodičích žádná zmínka. Od 5. století se v Jeruzalémě začalo 8. září spojovat s mariánskou úctou. V tento den byla v onom městě posvěcena bazilika zbudovaná na místě, kde se podle tradice narodila Maria – je to dnešní bazilika sv. Anny. Od 7. století se 8. září slaví jako svátek Narození Panny Marie. Narození Panny Marie bylo zasvěceno mnoho kostelů a je námětem mnoha uměleckých děl. Skutečný den Mariina narození ale není znám. Podle data 8. září byl později Katolickou církví stanoven 8. prosinec (devět měsíců zpět) jako den Mariina početí, kdy římskokatolická liturgie slaví Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie. Jakubovo protoevangelium ze 2. století, jehož autorství je připisováno Jakubu Alfeovu, považované církevní tradicí za apokryf, popisuje Mariino dětství. Není uznáno za součást kanonického Nového zákona, zejména pro nesoulad s kanonickými evangelii, pozdější vznik a četné chyby. Odtud se ale také dozvídáme o rodičích Panny Marie, Jáchymovi a Anně. Jméno Joachim je vykládáno jako „příprava na Pána“ a jméno Anna jako „milostná, laskavá“. Výtěžek svého hospodářství spravedlivě dělili mezi jeruzalémský chrám, pomoc chudým a vlastní potřeby. Byli však považováni za neplodné a chrámoví kněží proto dokonce jednoho dne z toho důvodu odmítli přijmout oběti, které chrámu přinesli. Hluboce ponížený Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny, a slíbil jim narození dítěte. Ve vysokém věku se jim pak narodila dcera, které dali jméno Marie. Otec zemřel krátce po jejím narození a Marie byla ve třech letech předána do strana 20
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
výchovy správě jeruzalémského chrámu. Scény z tohoto příběhu byly velmi oblíbeným tématem malířů až do Tridentského koncilu, který se konal v letech 1545-1563, definoval katolický biblický kánon a zároveň zakázal zobrazování apokryfních scén. Svatí Jáchym a Anna však zůstali v katolickém kalendáři dodnes a Narození Panny Marie je v něm jedním z velkých svátků přesto, že Bible o této události nepojednává.
Giotto – Narození Panny Marie Narození Panny Marie je příslibem příchodu Mesiáše. Jitřenka předchází Slunce. Maria oznamuje celému světu radost Spasitele. Hlavním cílem tohoto narození je vtělení Božího Syna. Maria je vedle Jana Křtitele – a přirozeně svého Syna – jediná ze všech svatých, u nichž strana 21
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
neslavíme jen narození pro nebe, ale i narození na tento svět. Bůh v tomto narození uskutečňuje svůj odvěký plán lásky. Svatý Petr Damiani ve svém kázání k Narození Panny Marie říká: „Všemohoucí Bůh ještě dříve, než člověk klesl do hříchu, předvídal tento pád a rozhodl přede všemi věky, že se vtělí do Marie Panny.“ „Dnes je den, ve kterém Bůh uskutečňuje svůj věčný plán, protože je nutné vybudovat dům, do kterého sestoupí Král, aby v něm přebýval. A dům je to krásný. Jestliže si Moudrost postavila dům se sedmi vzácnými sloupy, tento Mariin palác spočívá na sedmi darech Ducha Svatého. Šalomoun slavnostním způsobem zasvětil chrám z kamene. Jak oslavíme narození Marie, chrámu vtěleného Slova? V onen den sestoupí Bůh do tohoto chrámu zastíněn oblakem.“ K oslavení Mariina narození není nutné připomínat celou její velikost, ale při vědomí jejího významu je vhodné a žádoucí přijít k ní jako gratulanti. To znamená především tři věci: udělat si pro ni čas, snažit se jí udělat radost a hovořit s ní - což představuje nejen k ní promluvit, ale také ji vyslechnout. Jsme pro ni drahými dětmi, které touží dovést k úplnému a věčnému sjednocení s Bohem. Tato nabídka cesty je jejím hostitelským dárkem pro všechny, kteří si nejen v tento den na ni udělají čas a mají v srdci touhu po spáse. Panna Maria si nejen přeje, ale ve svých zjeveních přímo prosí, abychom svůj život stavěli na modlitbě, na modlitbě otevřeného srdce, díky které naše duše budou co nejčastěji v Boží blízkosti. Vybízí nás k modlitbě na její úmysly, "abychom tak svými modlitbami zastavili satanův plán s touto zemí, která je každý den stále dál od Boha a na místo Boha dává sebe a ničí vše, co je krásné a dobré v duších každého z nás." A dodává: "Proto vyzbrojte se modlitbou a půstem, abyste si tak byli vědomi, jak vás Bůh miluje, a plňte Boží vůli." (Poselství - Medžugorje 25. 10. 2008). Slavme Mariino narození s radostí a čistým srdcem! Jak se hodí na její gratulanty a jak přísluší Božím dětem. Kdo dítko spatří, každý žasne. Ten zvláštní mír, ty oči jasné, až úzko do nich pohledět! – Tak říkají. A žádný neví, strana 22
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
že v srdci malé spící Evy bdí nedotčen ten jitřní svět, jak stvořen kdys. A hadi hříchu s hrůzou se vyhýbají tichu, v němž jako perla v ulitě lilie Páně ukryta je. Ó, zpěvu plné ticho ráje, zatají dech – a slyší tě! (Václav Renč, Popelka Nazaretská )
3.2. Andělské zvěstování V katolickém liturgickém kalendáři je tento den uveden jako Zvěstování Páně. Zasvěcení kostelů se v českých zemích nejčastěji uvádí slovy Zvěstování Panny Marie nebo Panně Marii. Jako námět výtvarných děl se událost mnohdy označuje samotným slovem Zvěstování. Bývá zobrazena s archandělem Gabrielem, často jí podávající lilii a sestupujícího Ducha svatého od Boha Otce ve formě holubice.
strana 23
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Zdrávas Maria. milostí plná, Pán s Tebou - to jsou slova archanděla Gabriela a zároveň první verše modlitby k Matce Boží. Nyní přikládám k zamyšlení překrásnou homilii papeže Benedikta XVI. V překladu anděl říká: „Buď zdráva, milostiplná!“ Původní řecké slovo chaire ale znamená „raduj se“, „vesel se“. A to je první překvapení: v hebrejském světě se lidé zdravili šalom, tedy „pokoj“, zatímco ve světě řeckém chaire, „raduj se“. Anděl při vstupu do Mariina domu překvapivě používá řecký pozdrav: chaire, „vesel se, raduj se“. A když čtyřicet let poté Řekové toto evangelium četli, mohli v tom pozdravu nalézt důležité poselství. Totiž, že na počátku Nového zákona, na který tato stránka z Lukáše odkazuje, se otevřely dveře i světu pohanských národů. Od nynějška již veškerý lid Boží nezahrnoval pouze židovský národ, ale také svět jako celek a všechny národy. V tomto andělově řeckém pozdravu se objevuje všeobecný rozměr království skutečného Syna Davidova. Ale bude také vhodné hned zdůraznit, že andělova slova přejímají prorocký příslib knihy proroka Sofoniáše. Tento prorok inspirován Bohem pronesl k Izraeli tato slova: „Zaplesej, siónská dcero, zahlahol, Izraeli! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe“ (srov. Sof 3,14.17). Víme, že Maria dobře znala svatá Písma. Její Magnificat je upředeno ze starozákonních vláken. Můžeme si proto být jisti, že svatá Panna rychle pochopila, že jde o slova proroka Sofoniáše adresovaná Izraeli, „siónské dceři“, jakožto Božímu příbytku. Překvapivá skutečnost, která Marii vede k uvažování, však je, že tato slova – adresovaná celému Izraeli – se nyní zvláštním způsobem obracejí k ní samotné. Marii je jasné, že právě ona je „dcera siónská“, o níž prorok hovoří, a že tedy Pán má právě s ní zvláštní záměr. Chápe, že právě ona je povolána stát se skutečným příbytkem Božím, příbytkem nevystavěným z kamenů, ale ze živého masa, příbytkem, kterým je živé srdce. Chápe, že Bůh ve skutečnosti zamýšlí založit si jako svůj skutečný chrám právě ji, Pannu. Jak úžasné znamení! Nyní můžeme pochopit, proč Maria začala usilovně uvažovat, co ten pozdrav znamená. První výzvou Nového zákona je výzva k radosti. strana 24
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Zastavme se však nyní především u prvního slova – „raduj se, jásej“. V Novém zákoně zaznívá toto slovo jako vůbec první, neboť andělovo poselství Zachariášovi o narození Jana Křtitele se odehrává dosud na prahu mezi oběma smlouvami. Až tímto rozhovorem mezi andělem Gabrielem a Marií skutečně začíná Nový zákon. Lze proto říci, že prvním slovem Nového zákona je výzva k radosti: „raduj se, jásej!“. Nový zákon je skutečně „evangelium“, „dobrá zvěst“, jež probouzí radost. Bůh od nás není daleko, nezůstává neznámý, neskrývá se v hádance jako potenciální nebezpečí. Bůh je nám nablízku, je nám tak blízko, že se stává dítětem a my můžeme tomuto Bohu tykat. Této novinky si povšiml především řecký svět. Hluboce tuto radost vnímal, neboť v řeckém světě nebylo zcela jasné, zda existuje Bůh dobrý, či Bůh zlý, anebo zda snad neexistuje žádný Bůh. Tehdejší řecké náboženství hovořilo o mnoha božstvech. Řekové proto vnímali, že je obklopují nejrůznější božstva, jedno v protikladu ke druhému. Tak se jich zmocňoval strach, že pokud učiní něco, aby si naklonili jedno božstvo, druhé se možná urazí a bude se mstít. Žili proto ve světě naplněném strachem, obklopeni nebezpečnými démony, aniž by kdy mohli poznat, jak se před těmito protikladnými silami ochránit. Byl to svět plný strachu a opravdové temnoty. A nyní slyšeli slova: „Raduj se, tito démoni nejsou ničím, existuje pravý Bůh a tento pravý Bůh je dobrý! Miluje nás, zná nás, je s námi, a je s námi dokonce tak, že se stal tělem!“ Tuto velikou radost zvěstuje křesťanství. Poznat tohoto Boha je skutečně „dobrou zprávou“, slovem přinášejícím vykoupení. Pro nás, katolíky, jimž je vše jasné již od malička, to snad už žádné překvapení není. Možná tato osvobozující radost již není pro nás dost živá. Při pohledu na dnešní svět, v němž Bůh schází, však musíme konstatovat, že i tomuto světu vládne strach a nejistota: je dobré být člověkem, nebo ne? Je dobré žít, anebo ne? Představuje život doopravdy dobro? Anebo je to cosi zcela negativního? A lidé dnes skutečně žijí v jakémsi temném světě a musejí užívat anestetika, aby v něm přežili. A tak slovo „Raduj se, neboť Bůh je s tebou, je s námi“ je slovem, jež skutečně otevírá novou epochu. Nejdražší, úkonem víry musíme znovu přijmout a v hloubi srdce pochopit toto osvobozující slovo „Raduj se!“.
strana 25
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Tuto radost, kterou člověk přijal, si nemůže nechat pouze pro sebe. O takovou radost se musí pokaždé rozdělit. Radost – tu je potřeba někomu sdělit. Maria rychle vyrazila na cestu, aby svou radost přinesla své sestřenici Alžbětě. A od chvíle, kdy byla vzata do nebe, rozděluje radosti celému světu, stala se velkou utěšitelkou. Ona je naše Matka, pronáší slova radosti, důvěry, dobroty a zve nás, abychom se o radost dělili i mezi sebou. Přinášet druhým radost – to je skutečnou náplní adventu. Nikoli drahé dárky, na něž je třeba spousta času a peněz – to radost je skutečným vánočním darem! O tuto radost se můžeme dělit velmi prostě: úsměvem, dobrým skutkem, drobnou pomocí, odpuštěním. Nesme tuto radost a darovaná radost se k nám navrátí zpět. Snažme se zvláště nést hlubší radost z toho, že jsme poznali Boha v Kristu. Modleme se, aby naším životem prosvítala tato přítomnost osvobozující radosti Boží. „Neboj se!“ Druhé slovo, nad nímž bych chtěl rozjímat, také pronesl anděl: „Neboj se, Maria!“ Důvod k obavám tu ve skutečnosti byl. Vždyť nést teď na sobě tíhu světa, stát se matkou krále všehomíra, stát se matkou Syna Božího – to je břemeno! Takovou tíhu nemůže žádná lidská bytost unést! Avšak anděl říká: „Neboj se! Ano, nosíš Boha, ale Bůh nese tebe. Neboj se!“ Toto slovo „neboj se“ jistě proniklo Mariino srdce až do hloubky. Můžeme si představit, že se Panna k tomuto slovu v rozličných situacích navracela a znovu mu naslouchala. Když jí Simeon říká: „Tento tvůj syn bude znamením, kterému se bude odporovat, i tvou vlastní duši pronikne meč,“ v té chvíli by se Maria mohla poddat strachu. Ona se však navrací k andělovým slovům, aby znovu ve svém nitru zaslechla jejich ozvěnu: „Neboj se, Bůh tě nese.“ Když se pak během veřejného života spustí kolem Ježíše spousta odporu a mnozí budou říkat: „Pomátl se,“ ona znovu myslí na slova „Neboj se“ a může jít dál. Nakonec při setkání na cestě ke Kalvárii a pak pod křížem, když se zdá, že vše je v troskách, Maria znovu slyší v srdci andělova slova: „Neboj se!“ A tak stojí odvážně nablízku svému umírajícímu Synu, nechává se podpírat vírou a kráčí vstříc vzkříšení, Letnicím a založení nové rodiny církve.
strana 26
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
„Neboj se!“ Těmito slovy se Maria obrací také k nám. Již jsem zdůraznil, že tento náš svět je světem strachu – strachu z bídy a chudoby, strachu z nemoci a utrpení, strachu ze samoty a ze smrti. V tomto našem světě máme velmi rozvinutý sociální systém a je dobře, že sociální pojištění existuje. Víme však, že v okamžiku hlubokého utrpení a nejzazšího osamocení, spojeného s umíráním a smrtí, nás žádné pojištění ochránit nemůže. V takových chvílích platí jediné pojištění – to, jež přichází od Pána, jenž říká i nám: „Neboj se, já jsem stále s tebou.“ Můžeme upadnout, ale nakonec upadneme do rukou Božích. A být v Božích rukou znamená být v dobrých rukou. „Buď vůle Boží“ Třetí slovo: na konci rozhovoru Maria andělovi odpovídá: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ Maria takto předjímá třetí prosbu otčenáše: „Buď vůle tvá.“ Pronáší „ano“ vůči velké Boží vůli, jež je očividně pro lidskou bytost příliš velká. Maria říká „ano“ této božské vůli, vstupuje do této vůle, vkládá do Boží vůle veškerou svou existenci jedním velkým „ano“, a tak otevírá Bohu bránu světa. Adam a Eva svým „ne“ vůči Boží vůli tuto bránu zavřeli. „Buď vůle Boží“: Maria nás zve, abychom i my pronesli toto své „ano“, jež se zdá leckdy příliš těžké. Jsme pokoušeni dávat přednost vlastní vůli, ale ona nám říká: „Měj odvahu, i ty řekni: »Buď vůle tvá«, neboť tato vůle je dobrá.“ Zpočátku může připadat jako nesnesitelné břemeno, jho, jež nelze unést. Ve skutečnosti ale Boží vůle není břemenem. Boží vůle nám dává křídla, abychom mohli vzlétnout do výšin, a tak se mohli společně s Marií odvážit otevřít Bohu bránu vlastního života i my. Brány tohoto světa otevřeme tak, že řekneme „ano“ vůči jeho vůli, s vědomím, že tato vůle je skutečným dobrem a povede nás k pravému štěstí. Prosme Marii těšitelku, naši Matku a Matku církve, aby nám dodala odvahy vyslovit toto „ano“, dala nám také tuto radost, že jsme s Bohem, a aby nás vedla ke svému Synu, pravému životu. Amen! (Benedikt XVI., homilie, 18. prosince 2005) pokračování příště …. strana 27
( PR )
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Trocha nekorektního humoru…
Potká pan farář Marušku a ptá se jí: "Tak co Maruško, jak se máš?" "Celkem dobře pane faráři." odvětí Maruška. "A manžela už máš?" "Ano, mám." "A co děti, máte?" "No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde." "Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu a zapálím tam za vás svíčku a pomodlím se za vás." Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Marušku obklopenou dětmi. "Tak koukám, že vám Pán Bůh požehnal. A kolik té drobotiny máte?" "Celkem 10. Dvakrát trojčata, jednou dvojčátka a pak ještě dvě." "A kde máš manžela?" "Jel do Vatikánu sfouknout tu svíčku !"
Ozve se klepání na nebeskou bránu. Svatý Petr zakřičí: "Co je?" "Neříká se CO je, ale KDO je!" "Pane Bože, další učitelka…." ( PR ) strana 28
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
Ahoj holky a kluci!
strana 29
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
strana 30
Ostatní
CHLUMEČEK 6/2016
strana 31
CHLUMEČEK 6/2016
Informace
INFORMACE Duchovní obnova v době adventní bude 16. - 17. 12. s P. Františkem
Hylmarem SJ V neděli 13. 11. 2016 v 9.30 bude při slavností děkovné bohoslužbě uzavřena Svatá brána mimořádného roku Milosrdenství. Bránu uzavře biskupský delegát Mons. Josef Socha Modlitba za děti – zveme všechny maminky ke společné modlitbě jednou za čtrnáct dní v úterý (8. 11., 22. 11., 6. 12., 20. 12. a 3. 1. 2017) do rodinného centra DaR od 20.00. Více informací podá Jana Vodvárková (775 305 630). Setkání misijního klubka bude 19. 11. a 17. 12. 2016 od 14.30 v rodinném centru DaR. Budeme pokračovat ve stavbě misijního mostu, ve vyprávění o Matce Tereze a vybereme projekt pro Misijní bonbónek. Děkujeme všem, kdo se aktivně účastnili Misijního koláče (pomoc s napečením dobrot) a dětem a mládeži za pomoc při samotném Misijním koláči. Upřímné díky také všem dárcům. Návštěva sv. Mikuláše – v neděli 4. 12. po mši sv. Příprava na biřmování 2016 -17 listopad – 11. 11. a 25. 11. prosinec – 9. 12. a 23. 12. leden 2017 – 20. 1. únor – 17. 2. březen – 3. 3. a 18. 3. duchovní obnova P. J. Balík PhD. / pro mládež celá sobota/ - téma duchovní obnovy: manželství duben - 7. 4. Rorátní mše sv. 3. 12. 2016 v 7.00 na Chlumku Setkání farnosti s obnovou manželských slibů 30. 12. 2016 u sv. Bartoloměje Chlumeček číslo 6/2016 (listopad-prosinec) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), Š. Kostelecká (ŠK), M. Doležalová (MD), K. Vodvárková (KV) P. Remeš ( PR ), Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu – kontaktní email
[email protected] uzavírka příspěvků na leden 2017 je 25.12.2016 Neprodejné, pro vlastní potřebu. Všechna čísla časopisu jsou dostupná v pdf na našem webu farnosti www.chlumek.net Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net
strana 32