2016

Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie – Královská zádušní architektura II: Druhé přechodné období, Nová říše Petra Maříková Vlčková

20.10.2015

Druhé přechodné období (SIP): Vláda 14.-17. dynastie. DIVERSITA kulturních projevů: staroegyptská společnost, předovýchodní vlivy. Různá hlavní města: Avaris, Abydos, Théby. Známé královské hrobky: Tzv. Abydoská dynastie: jižní Abydos. 17. dynastie: Dra Abú en-Naga. Neznámé královské hrobky: 14. dynastie, Tzv. velcí Hyksósové (15. dynastie) – Avaris a 16. dynastie – Théby. Jižní Abydos, královské pohřebiště SIP: Důvod: přímé spojení s hrobkami panovníků pozdní Střední říše (Senusret III.). Min. 8 královských hrobek tzv. Abydoské dynastie: současná s 15. dynastií z Avaridy a 16. z Théb X jediné jméno: Veseribre Senebkaj. Silně poškozené a vykradené hrobky. Obr. 1 Dra Abú en-Naga: Západní břeh Nilu v Thébách. Královské pohřebiště 17. dynastie a Amenhotepa I. a jeho matky královny Ahmose-Nefertari (18. dynastie). Nekrálovské pohřebiště hodnostářů Nové říše. Dochovány části pohřebních výbav. Papyrus Abbott: O vykrádání hrobek. Obr. 2 Nová říše (NK): Absolutní datování: asi 1569-1070 př.n.l. Vláda 18.-20. dynastie. Hlavní město: Théby, Achetaton, Memfida. Královská pohřebiště: Dra Abú en-Naga, Údolí králů, Achetaton, Údolí královen. Obr. 3. Hlavní změny v královské zádušní architektuře: Oddělení místa pohřbu a zádušního kultu – tzv. chrámy milionů let. Nové typy zádušní literatury: Kniha mrtvých a její deriváty. Poslední královská pyramida = pyramida Ahmose I. v Abydu – tzv. kenotaf. V blízkosti kenotaf jeho babičky královny Tetišeri – postavil také Ahmose I. Velmi špatně dochovaná stavba. Reliéfy: nejstarší vyobrazení koní a koňmi tažených bojových vozíků. Obr. 4 Amenhotep I.: Poprvé prokazatelně dochází k prostorovému oddělení místa královského pohřbu a zádušního kultu. Chrám: 3x na západním břehu Nilu v Thébách: Dér el-Bahrí, Jižně od el-Tárifu, Dra Abú en-Naga. Hrobka: poloha neznámá: Údolí králů nebo Dra Abú en-Naga Údolí králů: ar. Wádí al-Mulúk. Královské hrobky 18.-20. dynastie. 2 větve: Východní údolí, Západní údolí. Hora el-Kurn „Roh“: přírodní pyramida – podobná situace jako se Senusretem III. a tzv. Anupovou horou v Abydu. Celkem 63 hrobek. 1979: seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Velká variabilita podoby hrobek. Obr. 5 Hrobky rané 18. dynastie: vycházejí z podoby Thutmose I (Obr. 6). Vstup: bezprostředně ze dna údolí či blízko k němu nebo vysoko ze skalní stěny: Thutmose III. (Obr. 7), Hatšepsut apod. Postupný vývoj: zapojení sestupného schodiště – ramp; tzv. šachta, oválné pohřební komory; nepravidelný půdorys – není lineární X lomí se; spíše menší.

1

Hrobky předamarnského období: Inovace: pohřební komory: obdélníkové, ve vstupu dřevěné dveře; pohřební komory obsahují tzv. krypty – zadní část pohřební komory, částečně zapuštěnou do podlahy, obsahuje sarkofág; postupné zvyšování počtů komor. Amenhotep III.: hrobka v tzv. Západním údolí, jedna z největších hrobek v Údolí, odlišná orientace, zapojení pohřebních komor dalších členek královské rodiny (královny Teje a Sitamon). Obr. 8 Královská hrobka v Amarně: Půdorys vychází z královských hrobek v Údolí králů X pro více jedinců: Achnatona, princeznu Maketaton, královnu Teji a královnu Nefertiti? Velmi poškozená – výzdoba částečně dochována jen v místnosti určené pro Maketaton. Č. 26 v rámci uspořádání hrobek v Amarně. Obr. 9 Závěr 18. dynastie: Místo pohřbů: Údolí králů. Nestandardní hrobky: tzv. skrýše: KV 55 (Obr. 10), KV 63; Tutanchamon, KV 62. KV55: jedna z tzv. skrýší. Obsahovala pozůstatky několika královských pohřbů z Amarnského období; mumie patří asi Achnatonovi. Změny za Ajeho a Horemheba: osové uspořádání, tzv. studnu nahradila jednoduchá, nezahloubená místnost, pestrobarevná výzdoba na modrošedém pozadí – Horemheb (Obr. 11) Výzdoba královských hrobek: Provedení výzdoby: Thutmose III.: rozvinutý papyrový svitek; Starší hrobky: malovaná výzdoba na žlutém pozadí (od Thutmose IV.); Haremheb: pestře malované reliéfy na modrošedém pozadí. Ramessovci: drží se v tradicích pozdní 18. dynastie. Motivy: Panovník v přítomnosti bohů. Výjevy a texty z náboženských sbírek zásvětních textů: Kniha mrtvých, Amduat, Litanie na Rea, Knihy bran apod. Výjimečné výjevy: Výjevy z pohřebních rituálů: oplakávání zemřelých, tzv. Otevírání úst; Plavba rákosovou houštinou apod. Ramessovci, 19. dynastie: Střídání základního uspořádání hrobek: Jediná osa, symetrie: Ramesse I., Sethi I.; Zalomená osa: Ramesse II.; Jediná osa, boční místnosti: Merenptah a jeho následovníci. Merenptah (Obr. 12): niky v rozích pohřební komory, neznáme funkci. Po Merenptahovi: půdorysy vychází z něj: pohřební komora s nikami. Ramessovci, 20. dynastie: Historicky složité období: přisvojování a úpravy starších královských hrobek = anomálie: dvě pohřební komory v jedné hrobce (Tausret / Setnacht – Obr. 13); pozměněné osy v hrobkách. Nástupci Ramesse III.: krátké vlády – jednoduché hrobky, uspořádané podél jedné osy, některé mají monumentální vstupní portál. Ramesse IV. (Obr. 14) : dochovány dva starověké plány. Poslední královská hrobka v Údolí králů: KV 4: Ramesse XI. – nedokončena. Údolí královen: eg. Ta-set-neferu „místo krásy“. Důvod založení: blízkost Údolí králů, vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně, posvátná Hathořina jeskyně. Celkem 110 hrobek: hrobky královen, členů královských rodin, nekrálovských hodnostářů. Počátek 18. dynastie (Thutmose I.) – 1. tisíciletí. Obr. 15 Nejznámější hrobka: královna Nefertari – Velká královská manželka Ramesse II. Č. VQ 66 – jedna z největších hrobek v Údolí. Výzdoba: Kapitoly z Knihy mrtvých, královna v přítomnosti bohů a bohyň X BEZ MANŽELA. Znovuobjeven: 1904 Ernestem Schiaparellim. Dlouhodobý proces restaurace maleb. Obr. 16 2

Kontrolní otázky Jak se vyvíjela královská zádušní architektura v Druhém přechodném období? Jak se transformovala pyramida jako symbol označující místo královského pohřbu v tomto období? Lze vysledovat určité rysy, které jsou charakteristické pro všechny královské hrobky Nové říše? Doporučená studijní literatura Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Reeves, N. Achnaton. Falešný egyptský prorok. Paseka 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). A. Siliotti: Údolí králů: Thébská pohřebiště a chrámy. Rebo 1998. Tutanchamon. Jeho hrob a poklady. Praha 2008. Weeks. Kent R.: Poklady Luxoru a Údolí králů. Ikar, 2006. Weeks, Kent R.. Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb. Rebo, 2004 Zamarovský, V. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Brána, 2003. Zamarovský, V. Jejich veličenstva pyramidy. Praha 1986.

Theban Mapping Project: http://www.thebanmappingproject.com

3

Obr. 2. Rekonstruovaná podoba jedné z královských hrobek 17. dynastie v Dra Abú en-Naze.

Obr. 1. Část královského pohřebiště SIP v Abydu, v okolí stavby Senusreta III. Obr. 4 Rekonstrukce pyramidového komplexu Ahmose I. v Abydu. Obr. 3. Pohřebiště a chrámy na západním břehu Nilu, Théby.

4

Obr. 5. Plán Údolí králů s očíslovanými hrobkami

Obr. 8 Amenhotep III. v tzv. Západním údolí.

Obr. 6. Thutmose I.

Obr. 7. Thutmose III.

Obr. 9. Královská hrobka v Amarně

Obr. 10. KV 55, hrob Achnatona?

5

Obr. 11. Ramesse I

Obr. 14. Ramesse IV.

Obr. 12. Merenptah

Obr. 13. Tausret / Setnacht

Obr. 15. Schematický plán Údolí královen Obr. 16. Královna Nefertari, Údolí královen.

6