Základní škola Lomnice, okres Sokolov
Preventivní program 2015/2016 Všichni dospělí byli nejdřív dětmi, ale málokdo si na to pamatuje. Antoine de Saint-Exupéry
Řed. školy : Mgr. Eva Kubíčková Předkladatel: Mgr. Eva Korbelová
1
Obsah Charakteristika školy …………………………………………………….3 Popis současného stavu problematiky SPJ……………………………….3 Preventivní program……………………………………………………...4 Návrh realizace…………………………………………………………...6 Metody využívané při realizace prevence………………………………..7 Časový harmonogram……………………………………………………8 Šikana…………………………………………………………………...12 Postup při selhání preventivních opatření školy…………………….….14 Pro rodiče……………………………………………………………….16 Program MPP…………………………………………………………...18
2
Charakteristika školy Základní škola v Lomnici se nachází 2 kilometry od Sokolova. Zřizovatelem školy je Obecní úřad Lomnice. Prostory školy Škola disponuje 5 budovami, budovou I. stupně, budovou II. stupně, budovou se ŠD. Celkem tedy s 10 třídami. Budovou s tělocvičnou a dvěmi odbornými učebnami. Ke sportovním účelům slouží také víceúčelové hřiště a prostory sálu DK. Samostatnou budovu má školní kuchyně s jídelnou. Ve školním roce 2015/2016 má škola 175 žáků, 16 učitelů, 5 asistentů pedagoga a 2 vychovatelky.
Popis současného stavu Škola je spádovou pro obce Svatava, Dolní Nivy, Boučí, Rozmyšl. Pedagogové školy byli zapojeni do projektu Minimalizace šikany – MIŠ (jaro 2010 v počtu 16- ti pedagogických pracovníků) V současnosti se škola zaměřuje na vytvoření funkčního krizového plánu tak, aby efektivně řešil situace spojené s porušováním ustanovení ŠŘ . Další důležitým úkolem je aktivní zapojení všech zaměstnanců školy do realizace a naplňování všech ustanovení tohoto krizového plánu. Neméně důležitá je práce na vytváření příznivého školního klimatu bez pomoci žáků však nerealizovatelná. Pokusíme se vzkřísit práci školního parlamentu.
3
Preventivní program Významným prvkem při realizaci cílů školního preventivního programu by měl být Školní parlament. Jeho pravidelná a konstruktivní činnost je stěžejním úkolem práce MP Cíle krátkodobé -
zlepšení znalostí žáků o drogách a dalších nebezpečných jevech v rámci vyučování
-
snažit se zvyšovat dovednosti žáků v odmítání návykových látek
-
oslovovat žáky v dané věkové skupině s relevantními informacemi
-
do předmětů OSV, RV, OV zařadit preventivní témata
-
také v ostatních předmětech během roku dle možností realizovat aktivity preventivního programu
-
aktivity prev. programu realizovat v rámci mimoškolních aktivit se snahou zaporodiče žáků, popř. organizace obce.
Střednědobé cíle -
vytvořit funkční preventivní program školy
-
podporovat výchovu ke zdravému životnímu stylu, osvojování pozitivního sociálního chování a rozvoje osobnosti
-
zlepšovat komunikační dovednosti žáků, pedagogů a ostatních zaměstnanců školy
-
zlepšovat schopnost vytvářet přátelské vazby, asertivní dovednosti, zlepšení sebeovládání, nenásilné zvládání konfliktů, zvládání úzkosti a stresu
-
zvyšovat sociální kompetence žáků, rozvíjet takové dovednosti, jež by mohly vést u žáků k odmítání různých forem sebedestrukce, agresivity nebo porušování zákona.
-
spoluvytvářet funkční síť spolupracujících organizací zabývajících se problematikou sociálně patolog. jevů
-
do spolupráce se školou zapojit rodiče
-
podporovat práci Školního parlamentu
-
zapojit do všech těchto aktivit zaměstnance školy
-
podporovat vzdělávání pedagogů v oblasti prevence rizikového chování
4
Dlouhodobé cíle -
minimalizovat výskyt rizikového chování žáků školy
-
snižovat projevy agresivity
-
vytvořit funkční strategii v oblasti prevence rizikového chování
-
rozvíjet sociální dovednosti, odpovědnost za chování a uvědomování si důsledků svého jednání
-
posilovat komunikační dovednosti
-
vytvářet pozitivní sociální klima, pocit důvěry, spolupráce, atmosféry klidu a pohody, což je cílem u všech cílových skupin.
Cílové skupiny -
žáci 1. – 9. ročníku
-
pedagogové a ostatní zaměstnanci školy
-
rodiče žáků a širší veřejnost
Seznam vybraných zařízení zabývající se problematikou sociálně patologických jevů. Webové stránky s tématikou školní šikany a kyberšikany Společenství proti šikaně, www.sikana.org E-Nebezpeci pro učitele, www.e-nebezpeci.cz Národní centrum bezpečnějšího internetu, www.ncbi.cz Sdružení Linka bezpečí (116 111), www.linkabezpeci.cz Poradna webu Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz Internet poradna, www.internetporadna.cz Kontaktní centrum, které přijímá hlášení, týkající se nezákonného a nevhodného obsahu internetu, www.Horka-linka.cz Poradna E-Bezpeci - poradenská linka zaměřená na prevenci rizikového chování na
5
Internetu, www.napisnam.cz Krajská koordinátorka prevence Ing. Eva Cíchová, tel: 354222446,
[email protected] Centrum protidrogové prevence, Sokolov, K. H. Máchy 1266, tel.: 352 621 501 linka bezpečí: 800 155 555 rodičovská linka: 288 852 222 KOTEC o. p. s. Sokolov, ul. M. Majerové 1764, tel. č. 733 745 827, 778 474 772 Anna Kozová, Petra Škodová, e-mail:
[email protected] Kriminální policie Sokolov - tel.: 420 974 376 319,
[email protected] [email protected] MÚ Sokolov – Odbor sociálních věcí - kurátoři pro mládež vedoucí oddělení sociální prevence Bc. Hana Trefilová:
[email protected] 359 808 139, 731 689 853 vedoucí oddělení péče o rodinu a dítě: Bc. Petra Valašíková:
[email protected] 359 808 135, 731 689 839 Linka naděje, po-pá 16 – 20 hodin, Sokolov, K. H. Máchy 1266, tel.: 352 622 962
Návrh způsobu realizace Pro pedagogy a zaměstnance Cílová skupina zaměstnanců školy má nesmírný význam pro splnění cílů preventivního programu. Abychom mohli pozitivně působit na žáky a další subjekty, které jsou v programu vyjmenovány, je třeba pochopitelně klást i velké nároky na ty, kteří budou myšlenky preventivního programu realizovat. To znamená, že je třeba v mnoha věcech změnit dosavadní přístupy k práci a vyzkoušet nové metody a formy práce. Důležité je, aby učitele práce bavila a měl pocit, že je ve svém zaměstnání dostatečně oceněn. V rámci DVPP by se učitelé měli zaměřovat na akce týkající prevence rizikového chování ve spolupráci s ředitelkou školy a metodikem prevence. Pro žáky Pro práci s dětmi byly do programu zařazeny oblasti, které se vzájemně prolínají a nelze je zcela přesně ohraničit a chápat jako samostatné celky. Jedná se o problematiku zdravého prostředí a
6
zdravého životního stylu, šikany a společenského chování, vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi, problém záškoláctví, návykové látky, kriminalita, vandalismus, první pomoc. Do této oblasti také patří otázka náročných životních situací (obrana před těmito situacemi a způsoby chování v těchto situacích), práce Policie ČR. Vytvoření funkčního školního parlamentu je cílem tohoto školního roku. V této cílové skupině byly také specifikovány i rizikové skupiny. Jedná se především o žáky prvních tříd – s tím souvisí problematika vstupu do školy. Žáci šestých tříd se zase potýkají s problémem jak úspěšně zvládnout přechod na vyšší stupeň. Informovat žáky o možných rizicích a zvýšit právní povědomí žáků. Vybírat takové partnery pro mimoškolní činnost, kteří by dětem nabídli atraktivní aktivity, které nejsou tak úzce spjaty se školou.
Metody využívané při realizaci prevence Program nezahrnuje jen problematiku šikanování ale i vhodná řešení v oblasti zneužívání návykových látek se zaměření na rozvoj sociálních dovedností. Z metod: přednášky a besedy, vzdělávací semináře, skupinová práce, simulační hry (hraní rolí ve fiktivních situacích) -
v rámci výuky předmětů OSV, OV. RV a ve spolupráci s některými organizacemi
-
výukové bloky – blok zaměřený na rizikového chování nebo zdravého způsobu života
-
skupinová práce
-
využití mimoškolních aktivit
-
vzdělávací semináře
-
se žáky řešit problémy a konflikty prostřednictvím komunitního kruhu
-
simulační hry (hraní rolí ve fiktivních situacích)
-
relaxační techniky
-
diskuse, rozhovor
-
kreslení
-
nácvik verbální a nonverbální komunikace
Nejčastěji využívané metody: diskuse, psychosociální hry, skupinové projekty, zapojení žáků do soutěží a mimoškolních aktivit, nabídku kulturních programů, přehlídku činnosti žáků na různých akcích, besedy s odborníky, exkurze. 7
Časový harmonogram Primární prevence v rámci jednotlivých předmětů - I.stupeň Primární prevenci na prvním stupni má na starosti třídní učitel. S jednotlivými tématy se děti setkávají především v prvouce, přírodovědě, vlastivědě a OSV. Při výuce lze využít různých metod, např. výklad, samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování, dramatickou výchovu nebo využít materiály školy z oblasti primární prevence. http://www.odyssea.cz/ E-mail:
[email protected] navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě osvojování a upevňování základních návyků v rámci - hygiena, životospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence - experimentování s alkoholem a cigaretami základy etické a právní výchovy zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných postižení všestranný rozvoj osobnosti žáka soustředěnost na včasné diagnostikování rizikového chování v třídních kolektivech důraz na spolupráci s rodiči environmentální výchova návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěžích výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. Před vstupem na II. stupeň by žáci měli umět:
definovat rodinu jako zázemí a útočiště
zvládat rozdíly v komunikaci s dětmi a dospělými
mít základní sociální dovednosti
umět se chránit před cizími lidmi
mít základní zdravotní návyky
umět si správně zorganizovat svůj volný čas
umět rozlišit léky a návykové látky
znát přesné informace o alkoholu, tabáku a dalších návykových látkách
znát následky užívání návykových látek
8
umět odmítat
Primární prevence v rámci jednotlivých předmětů - II.stupeň Práce na druhém stupni je velmi náročná na koordinaci, tak aby byla probrána všechna témata, ale nedocházelo k jejich překrývání a přesycení žáků informacemi. S tématy z oblasti prevence se pracuje v předmětech občanská výchova, rodinná výchova, OSV, přírodopis, chemie, dějepis, český jazyk. K práci s tématy lze využít metod výkladu, samostatné práce, práce s médii, projektové vyučování, skupinová práce, hraní rolí, práce s materiálem, besed, přednášek, exkurzí. Co by žáci po ukončení povinné školní docházky měli umět:
pojmenovat základní návykové látky
znát jejich účinky na lidský organizmus
orientovat se v problematice závislosti
znát základní právní normy
vědět, kde jsou kontaktní místa pro danou problematiku
posilovat své sebevědomí
správně se rozhodovat, odmítat
zaujímat zdravé životní postoje
orientovat se v problematice sexuální výchovy
bránit se různým formám násilí, vědět, kde hledat pomoc
zvládat základní sociální dovednost
Úkoly a činnost učitelů a jiných pedagogických pracovníků posílení úlohy učitelů v oblasti tvorby pozitivního sociálního klimatu, včasná diagnostika a intervence při riziku vzniku rizikového chování a kooperace s odborníky při jeho řešení. Zejména spolupráce s výchovnou poradkyní a třídními učiteli věnování pozornosti problematickým skupinám žáků nebo jednotlivcům, odhalování projevů asociálního chování mezi žáky – soustředit se zejména na problematiku šikany. v rámci prevence kouření vytvoření dostatečné informovanosti
9
sledovat často opakující se krátkodobé absence žáků – prevence záškoláctví. Spolupráce s rodiči žáků s tendencemi vyhýbat se školní docházce. V problematických případech možnost vyžadování lékařského potvrzení. sebevzdělávání učitelů v metodikách preventivní výchovy a ve výchově ke zdravému životnímu stylu v souladu s Národními vzdělávacími osnovami pro oblast prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže shromažďování a zpřístupňování materiálů pro pedagogický sbor zapojení vedení školy i kolegů do tohoto programu nově příchozím vyučujícím nabídnout všestrannou kolegiální pomoc Aktivity pro žáky výchova k odpovědnosti za zdraví své i ostatních – vytváření eticky hodnotných postojů a způsobů chování zaměření pozornosti na projekty prevence drogových závislostí, konzumace alkoholu, vandalismu, rasismu, násilí, komerčního sexuálního zneužívání apod. na základně provedeného průzkumu zaměřeného na zneužívání návykových látek věnovat nadále zvýšenou pozornost prevenci kouření - osvěta v rámci hodin OSV, OV, RV, třídnických hodin správná životospráva - poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a bulimie téma národnostních menšin ( rasismu a xenofobie ) zvyšování příznivého klimatu ve třídních kolektivech formou organizování výletů, exkurzí, ŠVP, dalších třídních akcí atd. organizování akcí směřujících k oživení klimatu ve škole zábavnou formou zpříjemnění školního prostředí (tématické dny, sportovní akce, školní výlety, atd.) účast v literárních, vzdělávacích, sportovních a jiných soutěžích environmentální výchova (třídění odpadu soutěž tříd apod.) Aktivity pro rodiče a veřejnost seznámení rodičů s MPP v rámci třídních schůzek nabídka propagačních materiálů o prevenci šikany a kyberšikany a NL seznámení rodičů s postupem školy v případě rizikového chování žáků na třídních schůzkách hovořit o nebezpečí šikanování a zneužívání NL zejména u starších žáků, kterým
10
rodiče povolují účast na diskotékách, pobyt venku ve večerních hodinách. Co by žáci po ukončení povinné školní docházky měli umět:
pojmenovat základní návykové látky
znát jejich účinky na lidský organizmus
orientovat se v problematice závislosti
znát základní právní normy
vědět, kde jsou kontaktní místa pro danou problematiku
posilovat své sebevědomí
správně se rozhodovat, odmítat
zaujímat zdravé životní postoje
orientovat se v problematice sexuální výchovy
bránit se různým formám násilí, vědět, kde hledat pomoc
zvládat základní sociální dovednost
11
Šikana Program proti šikanování ve škole slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole, zaměřuje se především na prevenci šikanování a ukazuje postupy řešení šikanování. Je určen všem pedagogickým pracovníkům školy, dále pak nepedagogickým pracovníkům, rodičům a žákům školy. Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení, kdy dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků. Proto je třeba klást důraz na budování otevřených, kamarádských a bezpečných vztahů mezi žáky ve třídě. Je důležité, aby pedagogové uměli rozpoznat a řešit počáteční stadia šikanování. Vnější charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit.
1. Přímá podoba šikany: fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeže, poškozování věcí, slovní útoky v podobě nadávek, pomluvy, vyhrožování ponižování, sexuální obtěžování až zneužívání, kyberšikana prostřednictvím elektronické komunikace (útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.).
12
2. Nepřímá podoba šikany demonstrativní přehlížení, ignorování žáka či žáků Znaky šikanování: a) záměrnost, b) cílenost, c) opakování (není podmínkou) d) nepoměr sil e) bezmocnost oběti, f) nepříjemnost útoku, g) samoúčelnost agrese. Formy šikanování: verbální šikana (přímá a nepřímá)
psychická šikana, součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií. fyzická šikana (přímá a nepřímá) - patří sem i krádeže a ničení majetku oběti. smíšená šikana - kombinace verbální a fyzické šikany, např. násilné a manipulativní příkazy apod.
13
Postup při selhání preventivních opatření školy Viz Přílohy krizového scénáře.
14
Pro rodiče Možné signály šikanování za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi; dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.; dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem; nechuť dítěte jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach; ztráta chuti k jídlu; dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o odvoz autem; dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu); usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"; dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně; dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad; zmínky o možné sebevraždě; odmítá svěřit se s tím, co ho trápí; dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze;
dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí;
dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, projevuje i zlobu vůči rodičům;
dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma; své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.); dítě se vyhýbá docházce do školy; dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.
15
Co mohu udělat pro své dítě, když moje dítě zneužívá návykové látky Jestliže je dítě pod vlivem drog a hrozí otrava, neváhejte zavolat lékaře. Používání drog není trestné, a dítěti proto žádný soudní postih nehrozí. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se hádat. Vážný rozhovor odložte na pozdější dobu. Nespoléhejte na zázračné okamžité řešení, ale spíše na dlouhodobou výchovnou strategii. Jejím základem je nepodporovat a neusnadňovat pokračující braní drog, naopak odměňovat každou změnu k lepšímu a povzbuzovat k ní. To, že taková strategie nepřináší vždy okamžitý prospěch ještě neznamená, že je neúčinná. Může se totiž jednat o příliš velký problém, jehož řešení vyžaduje více času a spojenců. Získejte důvěru dítěte a naslouchejte mu. To je těžké, zvlášť když říká a hlavně dělá z hlediska rodičů nesmysly a když hájí hodnoty pro rodiče nepřijatelné. Vyslechnout dítě ale ještě neznamená přistupovat na jeho stanovisko. Naučte se s dítětem o alkoholu a drogách mluvit. Bude-li dítě nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřete si protiargumenty. Uvědomte si své možnosti. Dítě, které bere drogy nebo pije, bývá většinou nezralé a neschopné se o sebe postarat. Může tisíckrát pohrdat názory rodičů, ale většinou si nedokáže opatřit základní prostředky k životu. V tom je Vaše šance a síla. Určitou základní péči jste sice povinni nezletilému dítěti poskytnout, ale mělo by cítit, že Vaše péče je jiná, když se chová rozumně a když ne. Cílem je, aby dítě pochopilo, že skutečná samostatnost předpokládá schopnost se o sebe postarat. Vytvořte zdravá rodinná pravidla. Dítě by mělo vědět, jaké předvídatelné důsledky bude mít jeho jednání. Mělo by mu být jasné, že je výhodnější, když se bude chovat přijatelně. Jestliže dítě, dospívající není ochoten ke změně, měl by nést důsledky. To se samozřejmě netýká situací, kdy je ohrožen život, např. při předávkování. (Teprve až vážné problémy, které drogy způsobí, jsou často důvodem k léčbě a změně). Předcházejte nudě. Musíte počítat s tím, že může být nutné trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít přehled, kde je, co dělá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním stylem. Pomozte mu se odpoutat od nevhodné společnosti. To má pro překonání problému často podstatný význam. Jestliže Vám potomek tvrdí, že si s lidmi, se kterými dříve bral drogy,
16
chce jenom pobýt nebo si povídat, buď lže, nebo podceňuje nebezpečí. Někdy je možné uvažovat i změně prostředí. Posilujte sebevědomí dítěte. Najděte a udržujte křehkou rovnováhu mezi kritickým postojem vůči chování dítěte ("nelíbí se nám, že bereš drogy") a respektem vůči jeho osobnosti a lásce k němu ("vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě"). Je to těžké, je to však nutné. Stejně nutné je i oceňovat třeba drobné pokroky a změny k lepšímu. Je také třeba vidět silné stránky dítěte, jeho možnosti a dobré záliby, které má možná z předchozí doby a na které se dá navázat. Spolupracujte s dalšími dospělými. Velmi důležitá je spolupráce v rodině. Rodiče by se měli ve výchově problémového dítěte dokázat domluvit. Jenom tak totiž nebude dítě uzavírat spojenectví s tím rodičem, který mu právě víc povolí. Důležitá je i spolupráce v rámci širší rodiny (babička), spolupráce s léčebnými zařízeními, školou, případně dalšími institucemi. Často až vážně míněná hrozba ústavní výchovy, nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii mohou přimět dospívajícího přijmout léčbu. Osvědčuje se také, když rodiče dětí s těmito problémy spolu hovoří v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace. Dokáží se navzájem pochopit a předávají si užitečné zkušenosti. Buďte pro dítě pozitivním modelem. K tomu je nutné, abyste myslel i na své zdraví a svoji tělesnou a duševní kondici a abyste měl své kvalitní zájmy. Neváhejte vyhledat profesionální pomoc pro sebe, jestliže dítě odmítá. V případě manželských nebo partnerských problémů se můžete např. obrátit na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pamatujte, že zvládáním problémů zvyšujete i šanci na ovlivnění dítěte. Přístup k dítěti, které má problémy s alkoholem nebo jinou drogou, shrnuje anglické slovo "tough love". V češtině to znamená "tvrdá láska". Myslí se tím dobrý vztah k dítěti, snaha mu pomoci, ale zároveň cílevědomost a pevnost.
17
Pokuste se Nepopírat problém. Zbytečně by se tak ztrácel čas a rozvíjela se závislost na návykové látce. Neskrývat problém. Někdo se za takový problém stydí a tají ho. Aby se dokázal v situaci lépe orientovat a citově i rozumově ji zvládat, měl by si naopak o problému s někým důvěryhodným a kvalifikovaným pohovořit. Měl by také hledat spojence. Neobviňovat partnera. Na to, abyste si vyřizovali s druhým rodičem dítěte staré účty a navzájem se obviňovali, není naprosto vhodná doba. Minulost se změnit nedá, budoucnost naštěstí často ano. Nehledejte v dítěti zneužívajícím drogy spojence proti druhému rodiči. Nezanedbávat sourozence dítěte zneužívajícího alkohol nebo jiné drogy. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi, problémem v rodině trpí a Vaši péči a Váš zájem potřebují. Nezanedbávat bezpečnost dalších lidí v domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim může být velmi nebezpečný, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je také třeba myslet na to, aby se drogami, které dospívající domů přinesl, neotrávil další sourozenec. Nefinancovat a tím neusnadňovat zneužívání drog . S tím souvisí i to, aby rodina zabezpečila cenné předměty a nenechala se okrádat. Krádež nemusí uskutečnit samotné dítě, ale jeho "kamarádi", kterým dluží za drogy. Jestliže začalo dítě zneužívat pervitin nebo opiáty bývá otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníz a cenné předměty. Nejde tu jen o majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné věci - totiž rozvoji závislosti. Argument, že by si dítě opatřilo prostředky jinak, např. prostitucí nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokračovat, je pravděpodobné, že k tomu dojde stejně. Nedat se vydírat. Vyhrožování fetováním, útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je častým a oblíbeným způsobem vydírání rodičů. Ano, všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Tím, že rodiče pod jejich tlakem ustupují, ovšem riziko nesnižují, ale zvyšují. Nevyhrožovat něčím, co nemůžete nebo nechcete splnit. Vyhnout fyzickému násilí. Fyzické násilí většinou nevede k cíli. Často jen živí v dítěti pocit ukřivděnosti, vede k sabotování snah rodičů a k útěkům. 18
Nejednat chaoticky a impulzivně. Nevěřit tvrzení, že má dospívající drogy pod kontrolou, případně, že snižuje dávky a že drogu brzy vysadí. Buďte připraveni na to, že dříve či později pravděpodobně přijde krize. Využijte ji a trvejte na změně životního stylu, případně na nějaké skutečně účinné formě léčby, jestliže není dospívající schopen zvládnout problém sám. Do nekonečna neustupovat. Požadavek, aby lidé, kteří berou drogy, do vašeho bytu nechodili, je rozumný. Nedělejte zbytečně "dusno". Parta a nevhodní přátelé by se tím stávali pro dítě ještě přitažlivější. Nezabouchnout dveře navždy. I když dítě odejde, je dobré být připraven mu pomoci, pokud přijme určité podmínky. Neztrácejte naději. Vaším tichým spojencem je přirozený proces zrání. I hrozivý problém se mnohdy podaří úspěšně zvládnout.
19
20