2016

DIVADELNÍ SEZONA 2015/2016

Opera: Janáčkovo divadlo: Bludný Holanďan, Rusalka, La traviata, Příhody lišky Bystroušky, Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas, Turandot, Prodaná nevěsta Divadlo Reduta: Alice in bed Mahenovo divadlo: Lazebník sevillský Balet: Janáčkovo divadlo: Bajadéra, Sněhurka a sedm trpaslíků, Made in USA Činohra: Mahenovo divadlo: Bůh masakru, Lysistrata / Aiás, Rozbitý džbán, Ostře sledované vlaky, Mandragora, Romeo a Julie Divadlo Reduta: Loupežníci, Nora, Ďáblice, Spílání Brnu, Kdyby, tak, a co pak

JANÁČKOVO DIVADLO

MAHENOVO DIVADLO

DIVADLO REDUTA

Kde hrajeme: JANÁČKOVO DIVADLO Rooseveltova 31/7, 602 00 Brno MAHENOVO DIVADLO Malinovského náměstí 1, 602 00 Brno DIVADLO REDUTA Zelný trh 4, 602 00 Brno Předprodej a objednávky vstupenek: NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, Dvořákova 11, 657 70 Brno TEL: +420 542 158 120 / E-MAIL: [email protected] www.ndbrno.cz

Tento projekt pro Vás připravila společnost PRO BONUSYS s.r.o. Dotazy a připomínky týkající se prodeje informačních brožur sdělujte, prosím, na číslo zákaznického servisu +420 602 371 099.

O 

opera

Giuseppe Verdi

LA TRAVIATA

Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Francesco Maria Piave podle románu A. Dumase ml. Dirigent: Jaroslav Kyzlink, Pavel Šnajdr Režie: Zbyněk Srba Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová O lásce, kterou přemohla až smrt. Dumasův román Dáma s kaméliemi Verdiho nadchl. Znal dobře místo děje – Paříž, město plné shonu, nikdy neměl příliš v oblibě a tragický příběh mu připomněl i jeho životní zkušenost. V roce 1847 se po delší době setkal s dávnou přítelkyní a interpretkou svých raných děl, sopranistkou Giuseppinou Strepponiovou. Sblížili se a jejich hluboký vztah trval až do konce jejího života. Léta žili ve volném svazku, a Verdi tak na vlastní kůži pocítil odpor společnosti vůči „nelegálnímu“ vztahu. Byli nuceni stáhnout se do  ústraní své usedlosti v  Sant Agatě. Jeho osobní prožitek tak bezpochyby umocnil pochopení a soucit s hlavní hrdinkou, které celou operou prostupují… Snad nikdo z  účastníků benátské premiéry, jež byla zničujícím fiaskem, nevěřil, že se právě stal svědkem zrodu jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších italských oper. Verdi vždy rád hledal pro své opery předlohy s dramatickou zápletkou a zvláštními charaktery a v Dumasově předloze je bezpochyby nalezl. Průzračná a jímavá lyrická hudba, v níž se italské bel canto úzce snoubí s dramatickým výrazem, tak dala vzniknout opernímu evergreenu. Klasická inscenace Zbyňka Srby nabízí pozoruhodný pohled do života žen na okraji.

Giacomo Puccini

TURANDOT

Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Giuseppe Adami a Renato Simoni Dirigent: Jakub Klecker, Ondrej Olos Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Simona Rybáková Uhodni, nebo přijdeš o hlavu. Krásná princezna Turandot se nechce vdávat. Pro své nápadníky připravila krutou zkoušku. Kdo uhodne tři hádanky, dostane ruku princezny, kdo ne, bude o  hlavu kratší. Kouzlu Turandot podlehne i  princ Kalaf, který hádanky rozluští. Pokořená Turandot se odmítne stát jeho ženou, a tak Kalaf navrhne princezně možnost rovněž hádat… Historie příběhu o krvelačné princezně sahá až do 12. století, kdy se objevil v díle perského básníka Nzámího. Do Evropy se dostal prostřednictvím sbírky pohádek Tisíc a jeden den, kde ho objevil italský dramatik Carlo Gozzi. I Pucciniho příběh se značnou dávkou exotiky, lásky a poezie zaujal. Tak jako v případě Madamy Butterfly snažil se získat s velkou pečlivostí představu o kultuře a písních vzdálené a exotické Číny. V průběhu kompozice však podlehl rakovině hrtanu a instrumentaci opery dokončil jeho přítel a žák Franco Alfano. Renomovaná umělecká dvojice režisér Jiří Nekvasil a výtvarník Daniel Dvořák spolu s kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou vytvořili působivou inscenaci v nejlepších intencích současného divadla.

O 

opera

O 

opera

Leoš Janáček

Příhody lišky Bystroušky libreto: Leoš Janáček dirigent: Tomáš Hanus, Jakub Klecker režie: James Conway scéna a kostýmy: Neil Irish

Velkolepá opera oslavující přírodu a věčný koloběh života. Příhody lišky Bystroušky patří k Janáčkovým nejlyričtějším a nejmelodičtějším operám. Jiskří humorem, laskavým a trošku rozmarně pichlavým zároveň a zaujmou zvláštním pojetím prolínání světa lidí a zvířat, zemitostí, laskavou životní filozofií až mystičností. Příhody lišky Bystroušky měly světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann. Režie byla svěřena mladému režisérovi Otakaru Zítkovi a výtvarníkem se stal malíř Eduard Milén.

Antonín Dvořák

RUSALKA

Nastudováno v českém originále Libreto: Jaroslav Kvapil Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Ondrej Olos Režie: Vladimír Morávek Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Jímavé tajemství lásky, zrady, bolesti a odpuštění. Nejúspěšnější operní dílo velikána české hudby. Překrásný pohádkový příběh, jenž vyvěrá z teskné pohádky Hanse Christiana Andersena, vypráví o velké lásce, štěstí i bolu, zklamání a zoufalství, které Dvořákova hudba vykresluje v tklivých melodiích. Jen málokdo toto dojemné vyprávění o vodní víle zamilované do pozemského prince nezná: na scénách všech operních divadel ve světě si opera našla své stálé místo. Nejen na svoji dobu prvotřídní libreto pochází z pera Jaroslava Kvapila. Rusalkou Dvořák definitivně potvrdil svoji pozici předního světového skladatele. Partitura překypuje vroucí melodikou, něžnou i dramaticky vypjatou. Pohádková atmosféra je plná melodické fantazie a mistrovské instrumentace. Nová inscenace je dílem vynikajícího divadelního a filmového režiséra Vladimíra Morávka, který do pohádkového světa vnesl osobitou poetiku evokující dávné severské a keltské báje. Recenze ocenily „velmi silné, hudebně strhující“ provedení, které označily za „jedno z nejnadějnějších čísel na repertoáru Janáčkovy opery za poslední dobu“ (M. Zapletal, Brněnský deník).

O 

opera

O O  

OPERA opera

Richard Wagner

BLUDNÝ HOLANĎAN

(DER FLIEGENDE HOLLÄNDER) Nastudováno v německém originále s českými titulky Libreto: Richard Wagner Dirigenti: Jakub Klecker, Pavel Šnajdr Režie: Roman Polák Scéna: Roman Borák Kostýmy: Peter Čanecký Potkal-li jsi loď na moři, rudé plachty má a černý stožár… K napsání opery o prokleté lodi inspirovala Wagnera nejen pověst o bludném Holanďanovi, ale taky osobní zkušenost. Skladatel tehdy prchal před věřiteli a útěk vyvrcholil bouřlivou plavbou od severských břehů do Anglie na škuneru, který se dostal do několikadenní bouře. V době útěku do Londýna byl Richard Wagner dva roky ženatý s Minnou Planerovou a první manželskou krizi již měli za sebou. Mladá herečka se sice kvůli němu vzdala divadla, prožívala s ním veškeré strasti bídy a  trpělivě snášela jeho nálady, přesto však pro ctižádostivého Wagnera ideál věrné ženy nesplňovala, a  vytvářel si proto vlastní ženské ideály. První takovou ženou byla postava Senty, oddané svému muži až za hrob. Jí začíná řada Wagnerových ženských postav, jejichž vlastní oběť přinese spásu mužskému hrdinovi. V Bludném Holanďanovi Wagner definitivně vykročil na cestu prokomponovaného hudebního dramatu, tolik typického pro jeho další tvorbu. Premiéra se uskutečnila za řízení skladatele v Drážďanech roku 1843. Dnes toto dílo patří k nejčastěji uváděným Wagnerovým operám na českých operních jevištích. Inscenace vznikla u příležitosti 200. výročí skladatelova narození.

Gioachino Rossini

LAZEBNÍK SEVILLSKÝ

(IL BARBIERE DI SIVIGLIA) Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Cesare Sterbini podle hry Pierre-Augustina de Beaumarchaise Dirigent: Ondrej Olos Režie: Sandro Santillo Scéna a kostýmy: Michele Chiapperino Já duší celého města jsem! Láska, lsti, intriky. V roce 1815 navštívil Rossiniho vévoda Francesco Sforza-Cesarini, impresário známého římského divadla di Torre Argentina. Skladatel se zavázal zhudebnit libreto, které mu vévoda předloží, a měsíc poté odevzdat hotovou partituru. Bylo potřeba, aby námět schválila cenzura, což se ukázalo jako velmi obtížné. Všechna předložená libreta byla zamítnuta – až na Lazebníka sevillského. Rossini tím nadšen nebyl, existoval tu totiž ještě jeden Lazebník sevillský, jehož autorem byl uznávaný doyen Giovanni Paisiello. Rossini dobře věděl, že starý maestro i jeho opera mají řadu příznivců, kteří by mu mohli uvedení nového díla znepříjemnit. Napsal tedy Paisiellovi zdvořilý dopis, v němž pokorně vysvětloval, proč se odvážil komponovat operu na stejný námět. Paisiello odpověděl, že záměr vřele vítá: tiše totiž předpokládal, že opera propadne. Nemýlil se. Při premiéře v roce 1816 opera skutečně skončila fiaskem. Onoho večera však nikdo z diváků netušil, že právě vypískal jednu z nejslavnějších a nejoblíbenějších oper budoucnosti… Členové převážně italského inscenačního týmu pro brněnské publikum připravili půvabnou podívanou ve stylu comedie dell’arte.

O   O

opera OPERA

O 

opera

Ivo Medek, Markéta Dvořáková

ALICE IN BED

Nastudováno v anglickém originále s českými titulky Libreto: Anna Daschke, Sjarona Minailo Dirigent: Ondrej Olos Režie: Rocc Scéna: Rocc Kostýmy: Rocc a Miro Sabo Svět za zrcadlem si musíš vybojovat sama… se sebou. Světová premiéra vokálně-instrumentální skladby pro šest hlasů, dětský hlas, čtyřhlasý sbor a  tanečníka, která vznikla spoluprací mezinárodního týmu čtyř autorů. Součástí této multimediální kompozice je video složka, které se ujali tvůrci počítačových her Jan Kavan a Lukáš Medek. Příběh je sondou do života Alice – úspěšné designérky počítačových her, která žije svůj umělecký, ale i osobní život vnitřně rozpolcená. Jedna polovina jejího já touží takřka chorobně po úspěchu a penězích; ta druhá se snaží těmto komerčním tlakům nepropadnout a hledá inspiraci v přebohatém hájemství fantazie svého dětství. Součástí Alice je i malá Alenka – dítě a symbol inspirace a kreativity. Inspirace se však ke komerčnímu úspěchu vůbec nehodí, proto je Alenka udržována Alicí, jež prahne po slávě, v umělém spánku. Její druhé já se ji naopak snaží probudit a znovu tak vzkřísit tvořivou složku jejího života skrze její dětství, symbolizované návraty k pohádkovým postavám Alenky v říši divů a za zrcadlem, s nimiž se shodou okolností setkává v nové počítačové hře…

Bedřich Smetana

PRODANÁ NEVĚSTA

Nastudování v českém originále. Libreto: Karel Sabina Dirigent: Jakub Klecker, Jaroslav Kyzlink Režie: Ondřej Havelka Scéna: Alexandra Grusková Kostýmy: Alexandra Grusková Klasická opera se skutečným provazochodcem! Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana rozhodl pro kompozici opery vpravdě národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Sám Havelka o  ní říká: „Základní inscenační princip není nikterak extravagantní, neboť se přiznám, že nejsem zvláštním příznivcem násilných aktualizací a posunů klasických děl do současnosti. Rozhodně však nejde o obvyklé, říkejme mu ,holubičkové‘ klišé, ke kterému se často uchylují inscenátoři v obavě, aby neposkvrnili tradiční posvátnost nejdůležitější české národní opery. Mým záměrem je vytvořit představení, které bude živým, pestrým a hlavně zábavným hudebním divadlem, vždyť koneckonců jde o komickou operu.“

O 

opera

O 

opera

Bohuslav Martinů / Henry Purcell

EPOS O GILGAMEŠOVI / DIDO A AENEAS Režie: Jiří Heřman Dirigent: Marko Ivanović, Václav Luks Scéna: Dragan Stojčevski Kostýmy: Alexandra Grusková Člověk miluje, protože miluje. Jsou mýty, které prochází napříč kulturami a ani s přibývajícími staletími neztrácí nic ze své aktuálnosti. Mýty, které se zabývají základními otázkami lidské existence, a ty, jež vypráví velké milostné příběhy. Mezi ty první patří babylonský Epos o Gilgamešovi, považovaný za nejstarší slovesnou památku světové kultury. Právě tento příběh nelítostného vládce Uruku Gilgameše, jeho přátelství k přírodnímu muži Enkiduovi a jejich filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě se stal inspirací k jednomu z vrcholných děl B. Martinů. Mezi velké milostné příběhy, které inspirovaly nespočet uměleckých děl, patří i tragická láska kartaginské královny Dido k trojskému hrdinovi Aeneovi. Námět vycházející z Vergiliovy 4. knihy eposu Aeneis se stal předlohou k více než stovce operních zpracování, z nichž některá náleží k přelomovým dílům operní literatury. Takovým je i opera velkého skladatele anglického baroka Henryho Purcella, který díky svému umění zachytit v  hudbě ty nejjemnější nuance lidských emocí, vdechl nešťastné Dido nesmrtelnost. Premiéra 13. května 2016 v Janáčkově divadle.

Bohumil Hrabal

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY Režie: Ivo Krobot Dramaturgie: Jan Gogola Scéna: Václav Špale Kostýmy: Alice Novotná Hudba: Zdeněk Kluka

Plácačka, razítko, divan a zrod hrdiny. Slavná kniha a slavný film, oceněný v r. 1967 Oskarem, vytvořily z této Hrabalovy prózy kultovní dílo. Bylo zřejmé, že uvedení skvostného díla na divadelním jevišti na sebe nedá dlouho čekat. Na „zdivadelnění“ Hrabala mají největší zásluhu a podíl dva muži, již zemřelý dramaturg Václav Nývlt a především režisér Ivo Krobot. Ten inscenoval na třicet Hrabalových textů na mnoha jevištích doma i v zahraničí. Pro uvedení Ostře sledovaných vlaků činohrou Národního divadla Brno připravuje nově upravený scénář doplněný motivy z prvního Hrabalova zpracování tohoto tématu – Legendy o Kainovi z r. 1949.

Č

činohra

Č

činohra

Č

činohra

Yasmina Reza

BŮH MASAKRU

Překlad: Michal Lázňovský Režie: Milan Schejbal Dramaturgie: Helena Michková, Ilona Smejkalová Scéna a kostýmy: Kateřina Baranowska Jsme rozumní lidé, nebo oběti svých pudů? Inteligentní současná komedie přední francouzské dramatičky. Jedenáctiletý Ferdinand a jeho kamarád Bruno se poprali na dětském hřišti. Jejich rodiče se setkávají, aby společně sepsali hlášení pro pojišťovnu a nepříjemnou situaci v klidu a přátelské atmosféře vyřešili. Jde přece o chápavé, vzdělané a rozumné lidi! Jediné nevhodné slovo, drobná neshoda a rozmrzelost však brzy rozpoutají bouři, v níž veškeré zásady života v civilizované společnosti rázem ustupují stranou… Vynikající hořkou komedii o tom, že v každém z nás dřímá sobectví, agrese a touha vrazit tomu druhému pěstí, napsala světově proslulá současná francouzská dramatička Yasmina Reza, známá u nás například jako autorka podobně laděné komedie Obraz (Kumšt). Příběh, známý i z filmové verze režiséra Romana Polanského, byl přeložen do mnoha světových jazyků a prošel úspěšně mnoha světovými jevišti, české a moravské scény nevyjímaje. Inscenace Milana Schejbala staví především na poutavém příběhu a skvělých hereckých výkonech předních členů činoherního souboru.

Niccolò Machiavelli

MANDRAGORA

Scéna: Martin Černý Kostýmy: Marta Roszkopfová Hudba: Petr Kofroň Dramaturgie: Martin Dohnal Režie: Ivan Rajmont Úprava: Ivan Rajmont Stačí jedna nevěra – a všichni jsou spokojeni. Nejslavnější a nepochybně nejzdařilejší renesanční komedie vůbec, ze které vycházeli nejproslulejší komediografové včetně Goldoniho a Molièra. Kalimach touží po milostných hrátkách s mladou a překrásnou Lucrezií, jež je však bohužel manželkou postaršího Mikuly, který sní o synovi a dědicovi. Sluha Ligur namluví Kalimachovi, aby se přestrojil za doktora a přesvědčil Mikulu, že pro zvýšení plodnosti musí Lucrezie užívat mandragoru. Mandragora však údajně nepochybně zahubí prvního muže, který se s ní bude milovat. Kalimach navrhne Mikulovi, že pro tento účel najde náhodného hlupáka… Italský učenec a diplomat Machiavelli napsal v době vyhnanství vynikající komedii, která vycházela z komedií antických, starořímské palliaty (starořímská komedie podle řeckého vzoru), středověké frašky (motiv mastičkářství) a nepochybně z rozvernosti a burlesknosti Boccacciova Dekameronu. Výbornými dialogy a rafinovanou prací se zápletkami položil Machiavelli základ moderní veselohře co do formy a charakteristiky.

Č

činohra

William Shakespeare

ROMEO A JULIE

Překlad: Martin Hilský Režie: Zdeněk Černín Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Hudba: David Rotter „Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“ Romeo a Julie je novodobý mýtus o lásce. Před více než čtyřmi sty lety ho zpracoval tehdy začínající dramatik a básník William Shakespeare. Byla to jeho první velká tragédie, která se stala autorovou nejúspěšnější hrou vůbec. V počtu uvedení by jí dnes mohl konkurovat snad jedině Hamlet. Romeo a Julie je zároveň jednou z prvních Shakespearových her uvedených u nás. V roce 1617 ji z Polska na Moravu přivezla anglická kočující společnost principála Greena, která hru, či její adaptaci, uvedla nejprve v Olomouci a dalších několika moravských městech a posléze také v Praze u příležitosti korunovace arciknížete Ferdinanda Štýrského. První pokus inscenovat Romea a Julii v češtině se uskutečnil až v roce 1805, a to poněkud kuriózně. Úředník pražského magistrátu Hynek Ignác Šiessler přeložil německou úpravu Christiana Felixe Weisse, jemuž původní Shakespearova hra připadala příliš drsná, takže ji ukončil happyendem. Ovšem kritikům, jako např. F. B. Mikovcovi, jeho přístup připadal jako „hnusné předělání Shakespeara“.

Aristofanés

LYSISTRATA

Podle Aristofana i Sofokla Přebásnění: Roman Sikora, Martin Čičvák Dramaturgie: Martin Kubran Režie: Martin Čičvák Scéna: Tom Ciller Kostýmy: Nina A. Stillmark Muži vládnou mečům. Ženy vládnou mužům – nebo světu? Aristofanés byl velký komediograf, jemuž nic lidského nebylo cizí. Proto přišel na úžasný nápad – učinit z milostné touhy mírotvorný prostředek aneb Chtíčem za mír! Chytrá a krásná Athéňanka Lysistrata se smluví se ženami dalších řeckých měst, zvláště pak se Sparťankou Lampito, že dokud nezavládne mezi muži mír, bude pro ně veškerá ženská náklonnost, zvláště ona erotická, zcela nedostupná. Odříkání potěšení je velmi mučivé – a nejen pro muže, ale i pro ženy úkol dodržet úmluvu znamená nadlidské úsilí. Nakonec, ale dobrá věc zvítězí a lze předpokládat, že zanedlouho po uzavření míru dojde v řeckých městech k populační explozi. Narodí se tak i hodně kluků, budoucích vojáků… Inscenátoři se snažili představit si, co vedlo k oné vzpouře Lysistraty a jejích družek, a rozhodli se podívat na celou kauzu z pohledu mužů. Souboj mužského a ženského elementu tak získává nové dimenze. Projeví se jako souboj vznešeného a nízkého, posvátného a profánního. Ve výsostně moderním výtvarném scénickém provedení také jako souboj gendrů, rodů a pohlaví. Režie se zhostí uznávaný tvůrce Martin Čičvák, který se tak po delší době vrací na jeviště Mahenova divadla – do svého prvního působiště.

Č

činohra

Č

činohra

Č

činohra

Friedrich Schiller / Thomas Zielinski

LOUPEŽNÍCI

Autor: Friedrich Schiller Režie: Thomas Zielinski Dramaturgie: Johana Součková Úprava: Johana Součková Scéna: Pavel Svoboda Kostýmy: Pavel Svoboda Hudba: Ivan Acher Současná gangsterka tarantinovského střihu! Příběh sporu dvou bratrů o čest, moc a lásku otcovskou i krásné dívky se stal jedním z klasických děl německé romantické literatury. Karl Moor, který je lstí bratra Franze vyhnán z domu, kolem sebe shromáždí skupinu „spravedlivých“ loupežníků, jejichž vyšším posláním je trestat zlo a domoci se spravedlnosti. Jak ale můžeme chtít zlepšit svět, když se sami dobrovolně řadíme mezi zločince? Slavná hra s  hlubokým myšlenkovým přesahem bude pro divadlo Reduta zásadně upravena a zmodernizována za přispění původní punkové hudby. Nastudování inscenace se chopil talentovaný režisér Thomas Zielinski (nar. 1972 v Berouně), který je vyhledávaným tvůrcem v České republice i v Německu, kde mimo jiné také vyučuje na Akademii múzických umění v Ludwigsburgu.

Heinrich von Kleist

ROZBITÝ DŽBÁN

Překlad: Kateřina Bohadlová Režie: Martin Františák K pádu někdy stačí, abys měl dvě nohy… Venkovský písař potkává brzy po ránu v kanceláři žalostně zřízeného rychtáře Adama. Naneštěstí začíná den soudu a žalobci už netrpělivě čekají. A ještě ke všemu je ohlášena i návštěva soudního rady, který se chce zúčastnit jednání v rámci své revizní cesty… Bože, to je nepříjemné! Vždyť Adam ani nemůže najít svou úřední paruku. A navíc chce selka Marta žalovat snoubence své dcery Evy Ruprechta, který jí údajně rozbil starodávný džbán. Ruprecht ovšem tvrdí, že viděl nějakého cizince, jak prchal oknem Evina pokoje a shodil džbán z krbové římsy. Marta se všemi prostředky snaží dceřinu pověst zachránit. Postupem času je stále jasnější, že Adam bude muset soudit hlavně své vlastní pochybení, svou vlastní vinu. Úřední hodiny tikají, čas běží a rychtář musí přistoupit k veřejnému líčení. Ale jak? Bez úřední paruky? S monoklem? A za zády se soudním radou Walterem?! Jiný by to vzdal, ale Adam je rychtářem už proklatě dlouho. Teď už nejde jenom o čest a dobrou pověst, tady jde zkrátka o všechno! Klasická komedie Heinricha von Kleista v novém, originálním a velmi současném překladu Kateřiny Bohadlové.

Č

činohra

Henrik Ibsen

NORA

Překlad: František Fröhlich Režie: Rastislav Ballek Dramaturgie: Martin Kubran Scéna: Stefan Milkov Kostýmy: Katarína Kováčiková Jak se stalo, že Torvalda Helmera opustila manželka. Nora a Torvald Helmerovi se připravují na zázrak. Po letech strádání se na ně obrátilo štěstí. Cítí zasloužené zadostiučinění. Přicházejí Vánoce… Dráždivý příběh o fatálním nedorozumění mezi mužem a ženou, kteří spolu tvoří rodinu, plánují budoucnost a obývají domácnost, aniž by si všimli, že žijí ve vlastních rozdílných světech… „V Redutě Národního divadla Brno se úpravy známého dramatu Nora od Henrika Ibsena ujal režisér Rastislav Ballek. A vytvořil hru pro jediné dvě postavy. Na výtvarně opulentní scéně Stefana Milkova hraje Noru nervní a přesvědčivá Eva Novotná a jejího jednoduchého muže Torvalda ještě přesvědčivější Petr Halberstadt, který působí, jako by se pro roli rigidního panáka narodil. Ostatní postavy jsou zpřítomněny jen promluvami a  ,odpověďmi‘ obou hlavních hrdinů. Konzervativnímu publiku nic z  toho nemusí vyhovovat, nicméně ozvláštnění mnohokrát hrané a zfilmované látky se povedlo. Zejména v působivém ztvárnění nefunkčnosti vztahu dvou lidí uvázlých ve falši manželského stereotypu.“ Jana Soukupová (idnes.cz)

Karl Schönherr

ĎÁBLICE

Úprava: Martin Františák / Režie: Martin Františák / Překlad: Karel Želenský / Dramaturgie: Martin Kubran Scéna: Jaroslav Čermák / Kostýmy: Marek Cpin / Hudba: Jiří Hájek Krásná, leč krutá groteska na půdorysu lidové balady. Pašerák se svou ženou v rozpadající se chalupě v drsném pohraničí Tyrolských alp počítají peníze utržené za kontraband a společně sní o domě na náměstí. Muž je nemocný, předčasně zestárlý, ale protřelý a stále nebezpečný. Žena je krásná a tajemná. Děti nemají, ale něco je přece poutá k sobě. Jako třetí do hry vstupuje mladý ambiciózní hraničář, který přichází se zodpovědným úkolem: přistihnout pašeráka s kontrabandem. Hranice tohoto trojúhelníku jsou plné nastražených pastí. Vzájemné svádění ženy a mladíka, předstírané aliance, domluvy a úskoky nakonec však přece jen přerostou ve skutečné vášně. Napjaté očekávání, kdo bude přichycen in flagranti, vrcholí v tragicko-groteskním finále… Ďáblice (Der Weibsteufel, 1914) patří vedle jiné Schönherrovy hry Víra a vlast (Glaube und Heimat) dodnes mezi nejhranější tituly v Rakousku. Uvádějí ji jak ochotnické spolky, tak i – s každou novou nastupující generací divadelníků – Burgtheater. Hra byla několikrát zfilmována, punc expresionistické balady ji provází od počátku. Téměř ikonickou podobu dostala v němém filmu Thy Name is Woman (1924) s uhrančivou Barbarou La Marr v titulní roli. Nutno dodat, že dobově populární démonizace ženy je v Schönherrově dramatu (zcela) neutralizována silným emancipačním vyzněním hry, které jasně odkazuje na Ibsenovu moderní dramatiku. Režisér Martin Františák sáhne po Schönherrově Ďáblici v krátkém čase již podruhé. V minulé sezoně ji inscenoval ve studiovém prostoru Městského divadla Zlín. Pro Divadlo Reduta připravuje se svým týmem inscenaci v nové vlastní úpravě a  ve  velkorysejší výpravě, k  níž vybízejí možnosti našeho jeviště. Vedle Hany Briešťanské a  hostujícího Zdeňka Juliny se na jevišti Reduty do nebezpečné hry pustí Zbyšek Humpolec, nepřehlédnutelný, ač čerstvý absolvent JAMU.

Č

činohra

Č

činohra

Č

činohra

Roland Schimmelpfennig

Kdyby, tak, a co pak Režie: Thomas Zielinski

Čtyři barvité výklady temné díry ve zdi. Roland Schimmelpfennig (1967), v současné době nejuváděnější německý dramatik, napsal hru s tímto podivným názvem na zakázku divadla Schauspiel Frankfurt v roce 2011. Svým jedinečným způsobem si v ní pohrává s motivy řemeslnické scény ze Shakespearova Snu noci svatojánské. Parta stavebních dělníků opravuje rozlehlý zchátralý dům. Práce se vleče, komunikace se stavbyvedoucím vázne, projekt neodpovídá realitě. Vrchol všech nedorozumění nastává v okamžiku, kdy se v čerstvě proražené díře ve zdi ztratí dělník Marek. Ale za zdí nic není! Přesněji – za zdí je Nic. Díra je, jak se zdá, nekonečná, a tudíž nastává vhodná chvíle udělat si přestávku. U piva a cigarety se roztáčí dialog, který volně přechází ve vyprávění několika paralelních příběhů. Svou roli v nich má i nevěrná manželka šéfa stavby, jež má poměr s jedním z řemeslníků, dále špatné svědomí jednoho z parťáků, jenž svou „fu- šeřinou“ možná zavinil tragédii téměř antickou, a zeď, která má být proražena – jenže nikdo neví, zda právě ona není zdí nosnou. Jak je u Schimmelpfennigových her zvykem, postavy se – zde díky fatální přítomnosti díry – doberou až k apokalyptickým a utopistickým otázkám, které však zůstanou nezodpovězeny, poněvadž máme „padla“. Premiéra: 7. dubna 2016 v divadle Reduta

Martin Františák

Spílání Brnu Režie: Martin Františák

„Vzít kostlivce ze skříně. K tanci.“ Éra německého divadla v Brně trvala tři sta let. Zrcadlila nelehký vývoj vztahů mezi Čechy a Němci a byla dramatičtější než leckterý divadelní kus. Zvláště pak budova dnešní Mahenovy činohry, postavená v  roce 1882 výhradně pro účely německého divadla, doslova nasákla dramatickými příběhy sklonku tohoto období. Ať už jde o  rok 1918, kdy se této budovy za bouřlivých okolností „zmocnili“ čeští divadelníci, nebo o rok 1945, který vedl k definitivnímu a často tragickému zpřetrhání pro Brno zcela přirozených českoněmeckých vazeb. Jiný a přesto podobný osud stihl i nedalekou Redutu. Režisér a umělecký šéf Mahenovy činohry v Brně Martin Františák se rozhodl přihlásit k zodpovědnosti za dědictví dnešního Národního divadla Brno a v jeho autentických prostorách bude autorsky spílat. Komu? Kostlivcům z brněnské divadelní skříně. Proč spílat? Snad pro spílání samé. Aby bylo vyspíláno, rozumějte vysloveno, to, o čem se dlouho mlčelo a dodnes mlčí. A aby po spílání přišel smír. S jedním městem na Moravě a s jeho prvním kulturním stánkem plným příběhů o velkém divadle a lidské malosti. Ostatně slavnou Musilovu anekdotu, že „Brno je rozlehlý sál s nízkým stropem, kde se můžeš rozběhnout, ale nesmíš vyskočit“, vykládal už Johann Nestroy, herec brněnských divadel, někdy kolem roku 1826. Premiéra: 18. února 2016 v divadle Reduta

B

balet Bogdan Pawlowski / Witold Borkowski

SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ

Libreto: Witold Borkowski, Stanislav Piotrowski Choreografie: Witold Borkowski, Asistent choreografie: Jarmila Manšingrová, Věra Vágnerová Scéna: Vojtěch Štolfa, Kostýmy: Alois Vobejda Pohádková stálice na brněnském divadelním nebi. Baletní pohádka o krásné Sněhurce, zlé maceše a sedmi trpaslících. Příběh, ve kterém se mísí pohádkové kouzlo, napětí a neobyčejná odvaha, začíná u kouzelného zrcadla. Kdo je na světě nejkrásnější?

Ludwig Minkus

BAJADÉRA

Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie: Jaroslav Slavický podle Mariuse Petipy, Scénografie: Ivo Žídek, Kostýmy: Josef Jelínek Klasický balet o třech dějstvích Diamant z pokladnice baletní klasiky. Přestože klasický balet Bajadéra (La Bayadére) měl svou premiéru v choreografii známého tvůrce Mariuse Petipy v petrohradském Mariinském divadle již v  roce 1877, je pro svůj orientální pohádkový námět a  brilantní taneční techniku často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes. Děj se odehrává ve staré Indii. Láska chrámové tanečnice (bajadéry) Nikie a vojevůdce Solora vyvolá hněv mocných nepřátel – Velikého brahmína, Mahárádži a jeho dcery Gamzatti, nevěsty Solora. Nikia umírá uprostřed náboženské slavnosti, je uštknuta zmijí schovanou v darovaném košíku květů. Pouze ve světě snů se Solor setkává se stínem milované Nikie… A tak je balet příběhem nenaplněné lásky s tragickým koncem, kde se nadpozemské bytosti nereálného světa střetávají se světem skutečným. Je neuvěřitelné, že přes nesporné choreografické, dramaturgické a hudební kvality čekala Bajadéra plných 136 let na své první uvedení na české scéně…

Serenade, Sofa, Lunar Sea - Noire Blanc

MADE IN USA

Hudba - P. I. Čajkovskij, W. A. Mozart ad. Choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton Od vrcholné baletní neoklasicky po strhující a pohybově vizuální divadlo. Podzimní premiéra bude věnovaná choreografům žijícím a tvořícím ve Spojených státech amerických. Dramaturgie večera je velmi pestrá a slibuje skvělou podívanou s mimořádnou choreografickou kvalitou. Dílo George Balanchina (1904 - 1983) bylo zásadní pro vývoj baletního umění v Americe 20. století a právem označujeme tuto světově významnou osobnost za otce baletní neoklasiky. V našem divadle uvedeme jeho dílo historicky poprvé. Olivier Wevers je naopak současný tvůrce, bývalý první sólista významných severoamerických baletních souborů - Pacific Northwest Ballet, Royal Winnipeg Ballet, který je v současnosti uměleckým ředitelem vlastního souboru Whim W‘Him - platformy soustředěné na tanec, choreografii a výkonné umělce zabývající se inovacemi a vzájemnou spoluprací. Poslední částí večera bude vizuálně taneční dílo světoznámého souboru Momix - tanečně pohybových iluzionistů pod uměleckým vedením Mosese Pendletona. Slibujeme večer plný kontrastů, od krystalické baletní neoklasiky po strhující vizuální a pohybové divadlo. Premiéra: 29. října 2015 v Janáčkově divadle.

B

balet

Pravidla použití informační brožury

1. 2.

3.

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

15. 16.

Platnost informační brožury je do 30. 6. 2016. Informační brožura se vztahuje na vybraná představení inscenací uváděná do 30. 6. 2016 v Janáčkově divadle, Mahenově divadle, v divadle Reduta. Kupóny jsou platné na tato představení: Opera: Janáčkovo divadlo: Bludný Holanďan, Příhody lišky Bystroušky, Rusalka, La traviata, Turandot, Prodaná nevěsta, Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas Divadlo Reduta: Alice in bed Mahenovo divadlo: Lazebník sevillský Balet: Janáčkovo divadlo: Bajadéra, Sněhurka a sedm trpaslíků, Made in USA Činohra: Mahenovo divadlo: Bůh masakru, Lysistrata / Aiás, Rozbitý džbán, Ostře sledované vlaky, Mandragora, Romeo a Julie Divadlo Reduta: Loupežníci, Nora, Ďáblice, Spílání Brnu, Kdyby, tak, a co pak Případná další představení, na která se budou kupóny vztahovat, a aktuální program k tomuto projektu naleznete vždy na www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel. Vyberte Národní divadlo Brno 2015/2016. V případě zájmu o zasílání měsíčních programů a aktualit nás neváhejte kontaktovat na emailu: [email protected], nebo se registrujte přímo u našeho obchodníka. Po předložení a odevzdání kupónů obsažených v kupónové knížce, která je nedílnou součástí informační brožury, obdržíte tyto slevy: 10 x vstupenku s 50% slevou z původní ceny vstupenky. Tuto slevu lze uplatnit pouze při osobním odběru vstupenek v Předprodeji na Dvořákové 11, Brno. Rezervace na vybraná představení je možná telefonicky (542 158 120), nebo v rezervačním systému divadla www.ndbrno.cz. Rezervace má platnost max. 5 dní, lze ji provést nejpozději však dva dny před představením. Volná místa jsou podmíněna kapacitou divadla a nejsou pro držitele informační brožury předem rezervována. Při rezervaci upozorněte, prosím, personál, že máte nárok na slevu, jinak Vám sleva nebude uznána. Slevy nelze kombinovat s jinými slevami nebo akcemi a sčítat navzájem. Pravidla použití nelze měnit. Národní divadlo Brno si vyhrazuje právo na změnu programu, titulu (platné i po zakoupení vstupenek) a cen vstupenek. Informační brožura je přenosná. Počet kupónů použitých najednou není omezen. Při nedodržení některého z uvedených pravidel Vám sleva nemusí být poskytnuta. Jakékoliv napodobování a kopírování této informační brožury a kupónů je trestné. Kupóny jsou nedílnou součástí informační brožury a jsou samostatně neprodejné. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek týkajících se našeho projektu nás prosím kontaktujte na telefonním čísle zákaznického servisu BONUSYS +420 602 371 099. Zákaznický servis BONUSYS je Vám k dispozici v pracovní dny od 9:00 do 17:00 hodin. Všeobecné obchodní podmínky jsou uvedeny v plném znění na našem webu www.bonusys.cz/ vseobecne-obchodni-podminky. Na této stránce jsou také informace sdělované spotřebiteli před uzavřením smlouvy a podmínky pro odstoupení od uzavřené smlouvy včetně formuláře o odstoupení od smlouvy. PRO BONUSYS s.r.o. je nezávislým distributorem této informační brožury, proto své připomínky a podněty týkající se provozu jednotlivých divadel sdělujte, prosím, na telefonní čísla uvedená v informační brožuře. Prodejce informační brožury není zaměstnancem Národního divadla Brno. Prodejem je pověřen firmou PRO BONUSYS s. r. o.

Aktuální program k tomuto projektu sledujte na www.bonusys.cz www.bonusys.cz

www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel

Kalendář - Program divadel

Informační brožuru vydává: PRO BONUSYS s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 IČO: 286 17 231 Obchodní oddělení a distribuce: Bašty 413/2 (Palác Padowetz), 602 00 Brno Telefon: +420 602 371 099, E-mail: [email protected] www.bonusys.cz Distributor je povinen Vám na vyžádání vystavit daňový doklad. Cena informační brožury je 999 Kč.