2016

sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH

04-06/2016

ARCHA Křest neděle 12.června 2016

Boží požehnání do dalších dnů a vše nejlepší! Narozeniny v květnu a červnu oslavili

Narozeniny v červenci srpnu oslaví:

Kumpánová Kateřina

70 let

Řežábková Iva

55 let

Hejnová Věra

65 let

Zikešová Šárka

45 let

Bořek Petr

40 let

Vamberský František

75 let

Kampová Hana

30 let

Jeníček Petr

30 let

a

Špaček Pavel

25 let

Kampová Anna

20 let

Stránská Dagmar

35 let

Oplištil Pavel

35 let

Prudká Irena

60 let

Sytko Helena

20 let

Stezku život mi dáváš poznat, vrcholem radosti je být s Tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho. Ž 16:11

S B Í R K Y

06.03.2016 13.03.2016 20.03.2016 27.03.2016 3.4.2016 10.04.2016 17.04.2016

4 163 Kč 4 643 Kč 4 464 Kč 5 864 Kč 5 746 Kč 3 855.Kč 3 867 Kč

2

4 187 Kč 24.04.2016 4 814 Kč 01.05.2016 3 993 Kč 08.05.2016 4 659 Kč 15.05.2016 22.05.2016 Alfa: 4 256 Kč 5 146.Kč 29.05.2016 3 529 Kč 05.06.2016

ÚVODNÍK Mnozí to o mne víte. Neumím „vyřizovat“ pozdravy. Ne že bych nechtěl. Ale tak nějak je nedokážu udržet v hlavě. Snažím se v tom změnit, neboť vnímám, že se jedná o jedno z požehnání církve. Je dobře posílat vzájemné pozdravy. Je dobře posilovat a povzbuzovat ve víře. To byl smysl i novozákonních pozdravů, které nejen apoštol Pavel připojuje v závěru svých listů. Také Ježíš vysílající svých sedmdesát povzbuzuje učedníky, aby přinášeli pokoj do míst, kam vstoupí. Evangelista Lukáš to vystihuje slovy: Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: ‚Pokoj tomuto domu!‘ A přijmou-li pozdrav pokoje, váš pokoj na nich spočine; ne-li, vrátí se opět k vám. (Lk 10:5n) Během letních prázdnin nás čeká nejedna dovolená, výlet, návštěva atd. Budeme mít možnost navštívit různá města a věřím, že i různá shromáždění Božího lidu. Někdo zavítá do sborů důvěrně známých. Jiný dostane možnost poznat nová společenství i mimo rámec CB. Další bude moci zapříst hovor například na pláži pod slunečníkem. Všechno je to výborné a obohacující pro nás samé. Zároveň nelze nepřemýšlet nad tím, zda se nejedná „náhodou“ od Boží dobré skutky, které předem připravil (viz Ef 2:10). Proto bych nás všechny rád povzbudil, abychom se v Duchu Kristově stávali požehnáním i pro ta místa, kde budeme. Buďme a stávejme se nositeli Božího pokoje všude tam, kam nás Bůh během letního času zavede. Věřím, že ovocem toho pak bude stejné jako ono ovoce, se kterým se vrátilo těch sedmdesát. Vrací se ke Kristu s radostí a nadšením. Srdce plná vděčnosti a úžasu nad tím, jak je Kristus dobrý. Nuže. Neváhejme! Přinášejme pokoj, protože se jedná o Kristovský pozdrav. A kdo ví? Možná budeme pro některé Božími posly – tedy anděly poslanými Bohem, aby se stávali požehnáním pro druhé (Žd 13:2). Moji milí … pokoj vám. Taby

Akce v červnu a o prázdninách 18.6. 25.6. 26.6. 2. - 9. 7. 9. - 16. 7. 16. - 23. 7. 25. - 29. 7. 30. 7. - 10. 8. 1. - 5. 8. 13. - 20. 8. 3. - 10. 9.

9:30

Svatební den Barbory Kampové a Marka Petráše Svatební den Petry Vilímové a Tomáše Marka Svatební den Jany Vávrové a Vítězslava Kalvacha Bohoslužba se službou Teen Challenge English Camp Rodinný English Camp Tábor Awany Zážitkový příměstský tábor - pořádá škola NOE Tábor dorostu - pořádá dorostová skupina Pardubice Anglický příměstský tábor - púořádá škola NOE Relax mládeže Relax 50+

3

FAQ1 o práci na Dukle V roce 2015 jsme více otevřeli přemýšlení o možném vykročení za hranice Polabin. Nyní se bavíme konkrétně o Dukle, kde máme školu NOE. Nutno podotknout, že se nejedná o novou myšlenku, ale o přemýšlení navazující na přemýšlení, které vyslovil při různých příležitostech Samuel Jindra a před ním minimálně ještě i Tomáš Holubec. A jak jsme se dozvěděli na červnovém členském shromáždění, tak ji vyslovil i bratr předseda Daniel Fajfr. V tuto chvíli jsme zcela na začátku. Možná bychom mohli povědět, že ve fázi modliteb a snění. Otevíráme se vůči Božímu Duchu. Předkládáme mu naše srdce i mysl. Prosíme, aby se jich dotýkal a podněcoval nás. Moc dobře si uvědomujeme, že k rozjezdu nové práce je potřeba zmocnění Ducha. Bez toho půjde jen o lidské snažení, ale ne o Boží království. Chceme snít a chceme nechat Boha, aby vedl naše sny a touhy. Proséval je a třídil, aby výsledkem byla Boží vůle a růst jeho království. Zkušenost z oboru stavitelství praví: „Papír snese všechno!“ Proto se bavíme hodně ze široka o „vyjití z Polabin“. Důvod je prostý. Ještě nás to nic moc nestojí. Dovolujeme si přemýšlet o věcech, které jsou správné i o věcech, které jsou slepou uličkou. Popouštět uzdu fantazii, aby Bůh mohl třídit naše myšlenky a odkrývat ty, které souzní s jeho záměrem. To všechno k tomu patří a je to dobře. Navíc přirozeným důsledkem jsou různorodé otázky. Je dobré na ně odpovídat a vyjasňovat, o čem se bavíme a o čem vůbec není řeč. Modlíme se jako starší sboru, aby Bůh dal Arše Ducha jednoty, Ducha síly, lásky a rozvahy. V Kristu starší sboru JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ KLADENÉ OTÁZKY?

1. Uvědomujeme si, kolik je práce a úsilí za tím, aby vznikl nový sbor? Ano. Zakládat nový sbor stojí mnoho úsilí a sil. Nejen těch fyzických, ale i duševních a především duchovních. Obdobně jako jakákoliv jiná práce je zakládání sborů nesmírně náročné a nelze ji dělat, aniž bychom do toho byli puzeni a vedeni Božím Duchem. Nutno přiznat, že jako starší nevidíme a nerozpoznáváme, že nás Boží Duch vede k zakládání nového sboru. Vnímáme, že nás Bůh vede, abychom vyšli z Polabin a šli za lidmi. Škola NOE v sobě nese obrovský potenciál a již nyní vidíme, že není myslitelné a možné rodiče žáků přivádět do Archy a na akce Archy. Rozpoznáváme, že je dobré nabídnout (nejen) rodičům akce a aktivity přímo v místě, kde je škola. Tedy v prostředí, které již znají a ke kterému již mají důvěru. Vyjít za lidmi je princip, který rozpoznáváme v Bibli. Bůh takto vedl Filip za etiopským dvořanem (Sk 8:26nn), damašského Ananiáše za Saulem (Sk 9:11), apoštola Petra za Korneliem (Sk 10:5). Ba co víc. Sám Ježíš nečeká, až lidé přijdou za ním, ale on přichází za nimi (např. Mt 4:23). 1

Často kladené otázky 4

Proto platí, že nyní nejdeme zakládat nový sbor, ale rozšiřovat práci Archy s tím, že pokud Bůh bude chtít a vyleje své požehnání, vznikne za deset, dvacet či třeba třicet let nový sbor.

2. Proč štěpit sbor tím, že chceme zakládat novou práci? Naším cílem není sbor štěpit, ale sbor vést k pokoji a jednotě stojící na Kristu (Ef 4:3). Jsme vděčni za otázku varující před štěpením sboru. Jedná se o otázku varující před nebezpečím, které může nastat i při sebelepších úmyslech. Ono bude přicházet, vytvářet atmosféru nedůvěry a zasévat svár spolu s neshodami. Rádi bychom tomu předcházeli, a proto vzniká i tento dokument, který odpovídá a některé z otázek, které jsou kladeny. Nebojíme se toho, že vykročení mimo Polabiny rozštěpí sbor. Naopak v tom vnímáme příležitost, jak můžeme jednak přinést evangelium dalším lidem 2, ale také rozšířit prostor, kde je možné realizovat víru3. Archa jako sbor je velmi široká, a proto je dobře, pokud můžeme nabídnout a podpořit ty, kdo chtějí Bohu sloužit a takto odpovídat na záchranu v Kristu.

3. Archa je v neděli poloprázdná, proč nepočkáme, až nás bude víc? Myslíme si, že nejsme jediní, kdo se modlí za plnou Archu. Toužíme po tom, aby Bůh naplnil Archu nejen početně, ale aby ji také prohlubovat v otázkách víry a vztahu s Bohem. Žel se statisticky ukazuje, že nejsme schopni výrazněji překročit hranici 180 členů. Několik let zpátky přijímáme nové členy a naše společenství se proměňuje. Nicméně stejnou měrou lidé přirozeně odchází (stěhování, úmrtím atd.). Obdobnou situaci zažili ve Vsetíně. Dlouhou dobu nebyli schopni překročit tuto hranici 180 členů, až se domluvili na tom, že začnou novou práci ve Vsetíně. Vyslali několik lidí, kteří rozjeli další práci. Výsledkem je, že ve Vsetíně je nyní mnohem více křesťanů, než bylo. A to nejen v „Majáku“, ale také i na „Jasénce“. Vsetínští k tomu přistoupili tak, že založili nový sbor. To my neděláme. Proč tom píšeme? Chceme ukázat na tento princip „hranice 180“, na kterou narážíme i my.

4. Nepovede to k zbytečné konkurenci mezi Archou a Duklou? To by bylo velmi škoda. Navíc by se jednalo o známku toho, že nestojíme plně na Kristu. Toto by mohlo hrozit nejvíce v případě, pokud by se v nedobrém trhla nějaká skupina z Archy a rozjížděla by sbor na vlastní triko. Díky Bohu tomu tak není. Navíc naším ideálem je tvořit jeden sbor, který je rozkročen na dvou místech. Sbor, kde je možné, aby se rozvíjela vzájemná úcta a tolerance. Bůh každého jednoho stvořil jedinečně. Každý z nás prožívá svůj vztah s Bohem jinak. Každý potřebujeme něco jiného. Někdo bohoslužbu s jasným řádem. Jiný vstoupit v písních do Boží přítomnosti. Další nacházet Boha v tichosti atd. Všechno je to dobře a je to žádoucí. Považme. Možná Bůh časem požehná našemu společenství tak, že bude žádoucí mít více než jednu bohoslužbu týdně. Mít tedy dvě či tři různé bohoslužby s tím, že oslovujeme pokaždé trochu jiný duchovní temperament, je bohatství. Již nyní se této vzájemné úctě a toleranci učíme. 2

Statisticky se ukázalo, že po té, co byla v Polabinách postavena Archa, je většina „nových“ lidí v našem společenství z Polabin a blízkého okolí. Jedná se o přirozený důsledek toho, že Archa je právě v Polabinách. 3 Viz například zamýšlený Fusion, který nabízí prostor pro nové vedoucí i hudebně nadané lidi nejen z Archy 5

Chceme na tom stát i nadále. Proto zraky hledíme na Duklu, neboť v rámci jednoho města je toto daleko více myslitelné než při sboru rozkročeného v různých městech.

5. Neztratí tím Archa mládež, protože tady zůstanou jen staří? Mládež v Arše je svébytná. Má svou vlastní kulturu, své programy a zájmy. Nebojíme se toho, že by Archa ztratila mládež. Navíc považme, že ve spolupráci se školou NOE, tou nejpřirozenější generací jsou rodiny s dětmi. Další věcí je to, že nezakládáme nový sbor, ale tvoříme prostor pro nové aktivity. Znamená to, že stále v Pardubicích je jen jedna Archa – jeden sbor. Ba co víc? Jaká je role např. Fusionu anebo kurzů angličtiny? Fusion není mládež, ale prostor, kde se mladí lidé setkávají s křesťanstvím a následně pokračují do mládeže. Kurzy angličtiny jsou opět misijním nástrojem, kde se lidé všech generací setkají s křesťanstvím a následně pokračují do kmenových (alt. generačních) aktivit v Arše.

6. Proč právě Dukla a ne jiné město v okolí? Např. Přelouč. Nebavíme o tom, že bychom zakládali nový sbor. Nechceme zakládat sbor a tedy vysílat tým lidí někam jinam. Chceme rozšiřovat práci a nabízený potenciál školy jako kontaktního nástroje je nasnadě. Otázka jiného města by byla na místě, pokud bychom v dané lokalitě měli již nějaké své členy anebo bychom chtěli cíleně zaštítit misionáře, kteří by začali v daném městě působit. Ani jedno nemáme, proto není tato otázka aktuálně na stole. Možná Bůh někdy v budoucnosti způsobí, že bude dobré obrátit svou pozornost třeba k Přelouči anebo Holicím. Nyní toto neřešíme.

7. Proč právě Dukla a ne jiné místo v Pardubicích? Vykročení z Polabin je úzce svázáno se školou NOE. V tuto chvíli je NOE na Dukle. Proto uvažujeme o Dukle. Pokud se škola usídlí jinde, přesouvá se přirozeně i komunita, která se vytváří okolo školy. Bude-li Bůh chtít, abychom šli jinam, přesune i školu. V tuto chvíli nejsme schopni vedle školy rozjíždět práci na dalším místě. Ale ve spolupráci s aktivitami školy je to jiné. Navíc, kdo ví? Možná za hodně dlouhý čas bude Archa v dobrém slova smyslu rozkročena na třech místech v Pardubicích. Dovedu si představit, že náš sbor bude mít tři pardubická centra – Polabiny, Duklu a Dubinu. Ale to je v tuto chvíli mimo diskusi a v hodně nejisté a vzdálené budoucnosti.

8. Nelezeme do zelí Slovu života a římskokatolické církvi? Je pravda, že prakticky na jedné adrese budou tři různé církve. V tuto chvíli se jedná o Salesiány Dona Boska; sbor Slovo života a škola NOE. Vedeme jednání a rozhovory jak se salesiány, tak i Slovem života. Z těchto rozhovorů vyplývá, že si do „zelí nelezeme“, ale spíše se navzájem podporujeme a doplňujeme v aktivitách a potřebách, které máme. Například salesiáni pracují s dětmi a mládeží. Ale nabízejí kroužky a aktivity, které my nenabízíme. A Fusion? S ním nepočítají zase oni. Nicméně v rámci aktivit vzniká pro místní rodiny bezpečné prostředí, kam rodiče mohou dát svou ratolest a vědět, že bude o ní náležitě postaráno.

6

A co se týče Slova života? Na dotaz, zda si nepolezeme do zelí, tak přišlo ujištění, že rozhodně ne. Jejich cílem není Dukla jako taková. Mají spíše diasporní rozměr. Tedy jsou jako sbor rozeseti po Pardubicku a místo, kde se nyní scházejí 4, využívají pro velmi příhodnou a zajímavou nabídku. Navíc se stále poohlížejí po vlastním zázemí, kterému pomáhá právě velmi výhodný nájem, který nyní mají.

9. Budu muset chodit do sboru na Dukle, když to mám blíž? Ne. Rádi bychom vyvrátili tento názor, který zazněl. Jednak pro to, že nezakládáme nových sbor, jak již bylo psáno. A také pro to, že je nemyslitelné někomu nařizovat, kam má chodit. Pokud někdy vznikne na Dukle společenství Božího lidu a následně i sbor, Bůh sám si povolá ty, kteří toto společenství mají tvořit. To není na nás, ale na Božím Duchu, který vane tak jak chce. Navíc, jak již bylo také psáno výše, cílem nejsou dva sbory. Toužíme po tom, abychom jako církev byli jedno v Pardubicích. Rádi bychom, aby Archa mohla být rozkročena na dvou místech a přirozeně tak být mnohem blíž lidem, než dosud je. ************* Od 1. 7. 2016 vejdou v platnost nové variabilní symboly plateb na účet sboru. Prosíme o provedení změny v nastavení trvalých příkazů a šablon a prosíme o uvádění správného variabilního symbolu při jednorázových platbách. V případě nejasností se obracejte na Marii Kampovou: tel.732 157 375 nebo [email protected] PLATBY NA ÚČET SBORU číslo účtu CB Pardubice: 2000380583/2010 variabilní symbol: xx+rodné číslo (bez čísla za lomítkem): do 30.6.2016

Dary

CTS Mládež Sbor Awana

4

Dary, desátky dary různé (po předchozí dohodě) dary mládež dary alfa dary Ukrajina dary Awana klub dary pro potřebné dary NOE vratná kauce CTS English Camp další akce mládeže (po předchozí dohodě) Relax 50+ Rodinný EC další akce sboru (po předchozí dohodě) Klub Awana tábor Awany další akce klubu (po předchozí dohodě)

Multiúčelové centrum v suterénních prostorách budovy, kde je škola NOE

7

68 44 55 77 99 22 33

66 11

od 1.7.2016

11 12 13 14 15 16 17 19 2 3 31, 32… 50 51 52, 53… 60 61 62, 63…

Svědectví V neděli 12. června jsme byli svědky křtu několika bratří a sester, kteří se též stali členy našeho sboru. Svědectví manželů Výborných, sestry Evy Suchánkové a Adélky Macháčkové, bratra Jana Dolečka si můžete přečíst na následujících stránkách! ŠÁRKA VÝBORNÁ Když začnu přemýšlet o svém životě a o vztahu k Bohu, tak musím upřímně napsat, že mě Bůh provází celý můj život. Vždy jsem ho měla někde ukrytého v sobě, ale okolnosti mého života, hlavně to, že jsem narozená v roce 1963 a to do ateistické společnosti a z části i do ateistické rodiny, mi nedovolily ho pojmenovat pravým jménem. Proto ani moje obrácení vlastně nebylo radikální. Pocházím z vesnice a moji předci byli všichni hluboce věřící lidé. Všichni byli pokřtěni a to i moji rodiče. Té výsady se už ale nedostalo mně a mojí sestře. Komunistická ideologie se podepsala na duchovní úrovni společnosti i na životě mých rodičů a nás dětí. Bibli jsme vždy měli doma, ale ve škole jsem slyšela každý den, že Bůh neexistuje, že Ježíš je vymyšlená postava, která není historicky doložená, a že náboženství je opiem lidstva. Nutili nás stranit se věřících spolužáků, biflovat se Darwinovu teorii stvoření a nosit rudé šátky a lhát, že vše dobré pochází jenom ze Sovětského Svazu a od soudruha Lenina a Stalina. Moje dětská duše tím trpěla, protože podvědomě věděla, že to není pravda. Moje studium na Pedagogické fakultě bylo stejné. Zlom nastal v roce 1989, kdy přišla změna v podobě sametové revoluce. Otevřely se nové cesty poznání a svobody vyznání. To jsem byla už vdaná a měli jsme malou dceru. Začali jsme se zajímat o duchovní obnovu a občas jsme šli na mši. Ale ne všechny směry svobody byly pro mě tou správnou cestou. Dalším Božím plánem pro můj život byl dlouholetý pobyt s rodinou v cizině, kde jsem si často musela sáhnout až na dno svých sil, aby rodina dobře fungovala a začala jsem se modlit a prosit Boha o pomoc. Bohužel ještě bylo stále hodně věcí, které člověka sváděly z cesty víry. Různí léčitelé, kartářství, jiné náboženské směry a často společnost našich přátel z různých koutů světa, kde nechyběl ani alkohol a cigarety. Bůh zřejmě viděl, že můj život ještě nemá ten správný směr, a tak pro nás nachystal jednu z nejtěžších zkoušek. Těžkou nemoc mého manžela. Nevím, zda to byl ten okamžik úplného obrácení, ale určitě vím, že až tehdy jsem doopravdy pochopila Boží velikost, moc uzdravení ve jménu Ježíše Krista a sílu modlitby za milovaného člověka. Psal se rok 2005. V listopadu minulého roku nás moje teta Jiřina přivedla do Archy. Stali jsme se pravidelnými návštěvníky nedělních bohoslužeb, absolvovali jsme kurzy Alfa, kde nám byly vysvětleny ještě věci, kterým jsme nerozuměli a došli jsme k tomu, že posledním krokem na naší cestě k Bohu je křest. Můj život se v posledních letech hodně změnil. Vím, že vždy budu jen hříšným člověkem, ale snažím se žít tak, jak nejlépe dovedu. Naučila jsem se lépe kontrolovat svoje

8

chování, odolávat pokušení přehnaného pití alkoholu, odolávat pokušení konzumního světa a žít v pokoře, protože mi bylo dovoleno poznat Boží velikost a Ježíšovo milosrdenství. Bohu moc děkuji za dar víry, kterým obdařil i mého manžela, za to, že jsme spolu mohli společně projít cestu ke křtu, děkuji mu za naši dceru i celou moji rodinu. Také mu moc děkuji za společenství milých lidí v Arše, které nás mezi sebe přijalo . Šárka Výborná KAREL VÝBORNÝ Pocházím z komunistické rodiny, kde víra v Boha neměla vůbec místo. Už jako malé dítě jsem se v tomto materialistickém světě dusil. Všemu jsem vzdoroval, protože někde uvnitř jsem cítil, že je něco vyššího, než o čem slyším doma. Měl jsem jeden záchytný bod, kterým byla moje teta, která je hluboce věřící. Vypravovala mi o Bohu v nebesích, jako Stvořiteli všeho co okolo sebe vidím i nevidím a o Ježíši Kristu, o našem Spasiteli. Mě se to moc líbilo, začal jsem o tom přemýšlet a dětsky jsem to vzal jako pravdu. Měl jsem rád dobro a pohádky, kde dobro zvítězí nad zlem. Potom přišlo to nejhorší co mě mohlo potkat. Ve čtrnácti letech mi tragicky zemřela maminka. To u mě spustilo neřesti všeho druhu. Jako odrostlé dítě jsem nevěděl, co mám dělat. Otec se uzavřel do sebe a moji kamarádi byli nevěřící lidé. Úplně jsem sešel z cesty a byl jsem si vědom, že vše nemůže dobře dopadnout. Ve skrytu duše jsem doufal v Boží pomoc. Jak šel čas, tak jsem dostával hodně darů i ran. Dar hudebního talentu, velice hodnou ženu a dceru, které moc miluji, dar dobře placeného místa v zahraničí, ale i různá onemocnění a problematické vztahy s mým otcem a bratrem. Bylo to těžké, ale dnes vím, že Bůh nám nedává poznat nic, co by pro člověka nebylo dobré. Vážím si všech ran, jako darů pro svůj růst. Zmínil jsem talent hudební, dobré místo v zahraničí, ale pořád mi něco chybělo. Přemýšlel jsem o životě a také o tom, proč jsem tak unavený, večer z koncertů a ze zkoušek tak vyčerpaný. Když mi bylo asi 40 roků dostal jsem od kamarádky zfilmovaný příběh o Ježíšovi. Musel jsem si tento film přehrávat skoro denně . Zjistil jsem, že potřebuji Ježíšovu přítomnost. Našel jsem to, co mému životu chybělo. Tak vznikla moje cesta k Bohu. Začal jsem si s Bohem a Ježíšem povídat. Později jsem pochopil, že to vše byla jenom moje duchovní příprava na zkoušky, které měly ještě přijít o 6 let později. Náš Pán mě vedl Duchem svatým, abych pochopil jeho záměr a zhostil se osudové zkoušky správně. Tím mezníkem v mém životě byla vážná nemoc (rakovina kůže a metastáze lymfatických uzlin). Zkouška moji víry, co jsem si odnesl z mého duchovního růstu. Byla to pro mě rána, ale nevzdával jsem to. Věřil jsem v moc Ježíšova uzdravení a měl jsem milovanou ženu a dceru a Boha. Po dvou těžkých operacích jsem činil pokání na odpuštění všech mých hříchů. Prosil jsem Boha, aby mě tady ještě chvíli nechal pro moji rodinu. Na své cestě k uzdravení jsem potkal celou řadu dobrých lidí, kterých si velmi vážím. Pomáhali mi se znovu vrátit do života. Největší pozemský dík patří mojí manželce, která musela vše se mnou prožít a dceři, která se dokázala sama osamostatnit dostudovat vysokou školu. Přijal jsem vše s pokorou a vědomím, že se může stát v životě cokoli, ale hlavně jsem zaujal postoj, že si za hodně věcí ve svém životě mohu sám. Od roku 2005 se vlastně stále uzdravuji a stále více si uvědomuji Boha a jeho sílu lásky k nám všem, jak nás dokonale zná a jeho oběť na kříži, kterou podstoupil za hříchy světa i naše. Moje obrácení a dar víry jsem získával postupně během svého života. Když se nad svým příběhem zamyslím, tak vím, že Boha jsem měl ukrytého ve svém srdci a postupně jsem mu začal otevírat dveře. Dnes prosím každý den Boha za odpuštění hříchů a děkuji mu 9

za jeho milosrdenství, za moje uzdravení. Protože jsem hudebník snažím se chválit Boha hudbou. Moje prosby byly vyslyšeny Duchem svatým a vznikl „ Melodram – Ježíš“. Jeho smysl je připomenout nám lidem obrovské utrpení, kterým musel Ježíš projít za nás na kříži. Mým velkým přáním je uvést tuto skladbu na veřejnosti, pokud náš nebeský Otec dovolí. Mým dalším přelomovým okamžikem bylo to, že jsme díky manželčině tetě Jiřině poznali společenství věřících lidí v Arše v Pardubicích, které již více jak rok navštěvujeme a připravujeme se na křest a těšíme se na další duchovní růst a chceme se aktivně zapojit do života Církve bratrské. Ještě jednou chci Ježíši Kristu a Pánu Bohu poděkovat za nekonečnou lásku, trpělivost a dobrotu, kterou si neumíme představit. Zavazuje mě to k věrnosti a ke službě, kde budu potřebný až do mé smrti. Karel Výborný EVA SUCHÁNKOVÁ Vyrůstala jsem ve věřící rodině, chodila jsem do besídky, dorostu a krátce i do mládeže, takže o Boží existenci jsem nikdy nepochybovala. Věděla jsem, že za mě Ježíš zemřel na kříži, ale nijak jsem to osobně nepřijímala a neprožívala. Bibli jsem občas četla i se modlila, ale v době dospívání jsem na Boha měla stále méně času. Byly tu mnohem lákavější věci, které mě naplňovaly. Obklopovala jsem se nevěřícími lidmi a jejich smysl života se stal i mým. I přesto, že jsem vždy všem tvrdila, že jsem věřící (křesťanka) můj život tak nevypadal, byla jsem sama v sobě pokrytcem, něco jsem tvrdila, ale jinak dělala. Boha jsem vyhledávala, jen když mě něco trápilo, vlastně jen tehdy když jsem ho potřebovala a jak se mi to hodilo. Vydala jsem se svou vlastní cestou! Přehlížela jsem Boží slovo, soustřeďovala jsem se jen na sebe. Můj život se stal kolotočem hříchů a já nevěděla jak z toho ven. Své hříchy, které jsem nevyznala, a pocit prázdnoty mě začaly ubíjet. Bohu jsem v svém životě nedávala prostor, aby mohl můj život změnit. Dávala jsem na první místo sebe. Zvrat v mém životě nastal, když jsem začala chodit s dnes již mým manželem. V modlitbě jsem přestala upřednostňovat sebe a prosit, aby Bůh jednal. Bůh měl se mnou své plány. Plně a upřímně jsem si začala uvědomovat, že už nechci žít jako doposud a spoléhat se jenom na sebe. Modlila jsem se, aby se Ježíš stal Pánem mého života a odpustil mi mé hříchy, více jsem děkovala za jeho lásku, jak mě chránil a svěřila jsem svůj život do rukou Ježíše. Tehdy jsem pochopila, proč za mě Ježíš zemřel. Strach a nejistota ze mě spadly. Můj život s Kristem se změnil. Každý den otevírám Bibli a těším se, co mi dnes chce Bůh povědět a kam mě chce vést. Když před svými nevěřícími přáteli řeknu, že jsem křesťanka, tak mé chovaní a jednání tomu musí odpovídat. Už se nebojím, co se mnou bude, co mne čeká v budoucnu, protože on se o mne postará, Jemu na 100% důvěřuji. Uvědomuji si svou závislost na nebeském Otci, takže s vděčností přijímám Jeho lásku i napomínání. Svým způsobem života a poslušností Božího Slova, chci dělat Bohu radost. Bůh je ten, který mě pozvedá a dává neskonalý pokoj do srdce. Dal smysl mému životu, jako nic pozemského dát nemůže. Chválím ho za to, že mi daroval věčný život, a že se pro svou církev jednou vrátí tak, jak to slíbil a budeme s ním v nebi. Eva Suchánková 10

ADÉLKA MACHÁČKOVÁ Mám věřící mamku a nevěřícího taťku, takže jsem odmala viděla dva různé přístupy k víře a snažila jsem se v tom najít nějakou svoji cestu. Znala jsem sice základní příběhy z bible, ale mezi příběhem Červené Karkulky a krále Šalomouna jsem neviděla žádný rozdíl. Stejně jako na vlak a na obchod jsem si hrála na Noemovu Archu. Ale u příběhu o naplnění Duchem Svatým mi najednou došlo, že tam přece jenom nějaký rozdíl bude. Pochopila jsem, že tenhle i všechny ostatní příběhy staly. Mamka chodila v neděli na shromáždění, ale mně se většinou nechtělo, zůstat doma a dívat se na pohádky znělo jako zábavnější plán. A když jsem s mamkou občas šla, nechtělo se mi do besídky, byly tam plyšáci, které jsem neměla ráda, a děti, se kterými jsem se kdoví proč nechtěla kamarádit, a nejhorší ze všeho byla velká panenka. Jednou přijely sestřenice z Prahy a asi jsme při shromáždění zlobily víc, než bylo snesitelné a tak mi mamka řekla, že do besídky prostě půjdu. Na malou besídku jsem už ale naštěstí byla velká ve střední besídce plyšáci a ani panenky nebyly. Naopak tam byly fajn děti, tak jsem do besídky začala chodit pravidelně a moc se mi tam líbilo. Když jsem se dozvěděla, že tyhle děti jedou v létě na tábor, kam jede i babička s dědou, chtěla jsem jet taky. Celý tábor jsem pozorovala, že všechny ty děti mají/vědí něco, co já nemám/nevím, ale mít/vědět potřebuju. Neuměla jsem to pojmenovat a ani nevěděla, co přesně pro to „něco“ mám udělat. Viděla jsem jenom na jeden malý krok dopředu: začít chodit na Awanu. Postupně jsem se dozvídala, že mě Bůh má rád, že proto přišel Ježíš, aby zemřel za hříchy všech lidí i za moje a že jediné, co mám udělat, abych to mohla mít, je hříchy vyznat a dát mu svůj život. To něco z tábora bylo najednou konkrétní. Jedou večer po Awaně jsem se modlila a prosila jsem Boha, aby mi odpustil všechny hříchy. Chtěla jsem, aby se se mnou modlila mamka, ale protože už bylo docela pozdě večer a já jsem v tu chvíli neuměla jednou větou říct, co chci, řekla mi mamka, ať neblbnu a neotravuju a jdu spát. Tak jsem se ještě chvíli modlila sama. Po Awaně jsem začala chodit do dorostu a potom na mládež a celou tu dobu jsem zažívala a zažívám věci, díky kterým vím, že mě Bůh má rád, že mu není jedno, co dělám, že pro mě má ten nejlepší plán, a že je pořád se mnou. V dubnu jsem se rozhodovala, jestli odjedu na rok studovat do Francie. Splnila jsem všechny podmínky, testy i pohovory dopadly dobře, mnohem líp než jsem čekala, jenom jistota a odhodlání opravdu odjet byly opravdu o dost menší než na začátku. Měla jsem týden na definitivní rozhodnutí. Modlila jsem se, aby mi Bůh pomohl se rozhodnout správně. V tom týdnu jsem mluvila se spoustou lidí a hodně z nich se se mnou z a to modlilo. Na konci tohoto týdne jsem se rozhodla, že nepojedu, a poprvé za ten týden jsem si byla jistá, že opravdu je Boží odpověď na tu spoustu modliteb. I taťka, který od začátku v podstatě počítal s tím, že pojedu, se s tím během pár dní smířil a už se k tomu nevracel. Adélka Macháčková

11

JAN DOLEČEK Pocházím z nevěřící rodiny. K víře jsem měl neutrální vztah, do kostela jsem chodil sporadicky o Vánocích. Víru jsem respektoval, ale nijak nebral vážně. Psal se květen roku 2015. Začátek veškeré změny v mém životě byla má vášeň ke cyklistice. Můj kamarád Daniel Míka, mě oslovil, zda-li bych se nechtěl zúčastnit jedné soutěže týmů, dnes známou jako 4PCE. Náš tým zvítězil, zůstal jsem i na následující program. Následující týden na mládeži jsme si měli dojít pro pohár. Nevěděl jsem, o co se v mládeži jedná, vidina poháru byla příjemná, tak jsem se dostavil. Mládež byla úplně něco jiného, než jsem dosud v životě měl tu čest poznat. Postupem času jsem začal navštěvovat mládež víc a víc, brzy jsem se stal členem skupinky M.Hambálka. Začal jsem žít svůj život s mládeží. Během let jsem jezdil s mládeží na spoustu akcí, relaxy, English Campy atd.. Postupně jsem uvěřil v existenci Boha, ale nikterak více jsem tuto otázku neřešil. Čekal mě přechod na vysokou školu a s tím i změna prostředí, priorit, studia. Všechny tyto faktory a jistá stagnace v mém duchovním životě vyústila v to, že jsem, na dnes již památném letním relaxu 2014, opustil mládež. Od té doby jsem mládež téměř nenavštěvoval. Vysoká škola mi otevřela spoustu příležitostí. Měl jsem chuť a touhu zkoušet nové věci a ne na všechny jsem zrovna pyšný. Chtěl jsem si užívat života co to jen šlo a v mém zájmu nechyběla ani děvčata. Neuvědomoval jsem si, že hřeším svým tělem a chtěl jsem zjistit, jestli mě Ježíš za mé počínání nějak potrestá. Ježíš prokázal svoji nekonečnou milost a trpělivě snášel moji svobodnou vůli. Dne 17.května 2015 jsem konečně prozřel. Věřím, že díky Duchu Svatému jsem si uvědomil, že v mém životě je prázdno. Že potřebuji opravdovou lásku. Lásku, kterou nám Bůh vyznal skrze svého syna Ježíše Krista. V tuto dobu ve mně začal působit Duch Svatý a říkal mi, ať se vrátím tam, kde je mé místo. Ať se vrátím skrze mládež k Bohu. Začal jsem znovu navštěvovat mládež a jel jsem se i podívat na English Camp. Slyšel jsem svědectví Daniela Miláčka a najednou mi všechno začínalo dávat smysl. Ježíš Kristus za mě zemřel na kříži. Nejsou to jen líbezně znějící slova, je to něco, co mě, jako člověka naprosto převyšuje. Tohle je důkaz Jeho lásky. Nedokážu ani popsat, jak jsem za tuto oběť vděčný. Zbytek prázdnin jsem trávil s mládeží a snažil se naslouchat Boží vůli. Myslím si, že nastal čas posunout se dál. Veřejně vyznat svoji víru křtem! V současné době je můj život neodmyslitelně spjat s Bohem. Ačkoliv to tak ne vždy vypadá, snažím se ve svém životě jednat tak, abych šel jako křesťan příkladem. Přemýšlím nad věcmi, než je udělám, zda-li jsou správné nebo nejsou. Snažím se v lidech vidět to dobré a i s lidmi, se kterými si nerozumím, chci najít společnou řeč. Nebojím se o Bohu otevřeně mluvit i před svými nevěřícími kamarády nebo rodinou. Jsem si jist, že být s Bohem, je ta nejlepší věc, co může člověka potkat, a již tento samotný fakt mi dodává jistotu a radost. Občas navštěvuji i bohoslužby v Praze, což mi umožňuje mít lepší kontakt s Bohem v průběhu týdne. Navštěvuji nejrůznější skupinky, ve kterých probíráme Boží Slovo. Věřím, že můj život má nový smysl a směr. Jsem velmi zvědav, kam mě Bůh na mé cestě životem dovede. Momentálně se chystám s naším týmem na English Camp 2016. Bude to můj první English Camp, kde budu v českém týmu. Zároveň budu na English Campu pracovat jako zdravotník. Je to pro mě velká výzva, zda-li dokážu být pro tým přínosem, zda-li bude má práce užitečná, a jestli vůbec dokážu před cizími lidmi mluvit o

12

Bohu. Doufám, že ano. Je to pro mě jedna z priorit v letošním roce! Bohu velmi vděčím za to, že jsem se k němu mohl dostat. Změnilo mi to můj život, ale věřím, že je to jen začátek. Jan Doleček

Za co se modlíme? A. Lidé  Nemocní a potřební v našem sboru  Lidé, kteří nemají možnost být mezi námi (např. s. Fürbachová, Kalvachová Věra v Naději ve Vysokém Mýtě) B. Archa  Podzimní Kurz alfa  Letní tábory a oba English campy  Posilu a inspiraci vedoucích letních akcí C. Škola NOE  Jednání o odkupu budovy pro NOE  Ochranu pro učitele a pracovníky školy D. Zahraniční misie  Dětský domov Obnovlenje a za Bohdanu a Míšu a rodinu pro ně  Další pokračování práce Honzy a Jarky POKUD BY NĚKDO CHTĚL BÝT ZAŘAZEN NA TENTO SEZNAM, KONTAKTUJTE PROSÍM REDAKCI SL. Martin Tabačan [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]

INFO: Po nedělní bohoslužbě je možné využít přítomnost starších sboru k osobním rozhovorům a modlitbám. Starší jsou připraveni k této službě vpředu v sále.

Vystoupení pedagogů školy NOE na Noci kostelů.

13

Noc kostelů 2016 v Arše I letos jsme se zapojili do celorepublikové akce Noc kostelů. Ta tentokrát proběhla trochu netradičně v červnu, konkrétně v pátek 10.6. V rámci programu již tradičně vystupovali žáci a učitelé školy Noe, kteří nám tentokrát představili, jak se učí „po anglicku“. Jako hosta si pozvali Matouše Kalvacha, známého jako Kalwich, který svými písněmi roztleskal děti i dospělé. Po pauze nás Martin Tabačan provedl biblickou hodinou – pro tuto příležitost speciálně přesunutou na pátek. Poté jsme se už vydali do našich vzpomínek na Izrael, Palestinu a Jordánsko, které jsme podpořili promítáním fotografií z této velmi zajímavé destinace. Celý večer jsme pak zakončili zpěvem chval se skupinkou. Jsme velmi vděčni za všechny modlitby a to nejen v rámci modlitebního setkání ve středu před Nocí kostelů. Neméně si vážíme také aktivní pomoci a účasti řady z vás. Atmosféra celého večera byla poklidná a zavítala k nám řada hostů, za což jsme s manželkou velmi vděčni. Hosté z blízkého i dalekého okolí jsou totiž tím hlavním důvodem, proč Noc kostelů pořádáme. Věřím, že jsme jim otevřeli nejen dveře, ale i srdce Archy a ukázali, že jsou vítáni. Vladimír Zbytek

1.třída s uč. Lucií Čermákovou

Škola NOE po anglicku na Noci kostelů Kvalitní výuka angličtiny je jednou z priorit vzdělávání na křesťanské škole NOE. Žáci naší školy měli na Noci kostelů příležitost ukázat, co všechno již umí. Pro rodiče a širokou veřejnost připravili hudebně dramatické vystoupení v angličtině. Archa byla rodiči a návštěvníky naplněna k prasknutí. Děti ze školky a prvňáčci zpívali anglické písničky s pohybovým doprovodem. Starší děti už zvládly sehrát pohádku O veliké řepě (The big turnip). Nejstarší žáci šesťáci pobavili publikum pohádkou O Popelce (The Cinderella) s řádnou dávkou anglického humoru. Videa a fotografie z akce můžete shlédnout na Facebooku a Youtube, stačí vyhledat školu NOE. Markéta Chmeová 14

Konference CB Ohlédnutí za jarní konferencí české části CB v Hradci nad Moravicí. Bude to bez pár dnů měsíc, co se konference uskutečnila. Pořadatelský sbor CB Opava pro delegáty zajistil na poměry Církve bratrské neobvyklé místo, konferenční prostory zámku v Hradci nad Moravicí, kde měli účastníci k dispozici kompletní zázemí, od ubytování, přes jednací sál až po restauraci a zahradu pro přestávky. Ač nejsem pravidelným účastníkem konferencí, troufnu si tvrdit, že v takovýchto prostorách se konference dlouho nekonala, pokud kdy vůbec. Program konference byl na rozdíl od zázemí již v obvyklém duchu, tedy velmi intenzivní. Sobotní část byla určena pro rozpravy nad situací v církvi, svoje příspěvky měli nejprve odcházející bratr předseda Daniel Fajfr, bratr tajemník, ředitel ETS, hospodář rady a další řečníci. Delší a živější pak byla rozprava nad stavem Dorostové unie a dorostu CB. Nedělní část pak byla věnována nejdůležitějším bodům jednání, a to volbě nového předsedy rady, nástupce br. Fajfra, volbě tajemníka a zprávám komisí pro „základní dokumenty CB“. Jak dopadla volba předsedy, předpokládám, již víte. Měli jsme tu čest přivítat nového předsedu, br. Davida Nováka, bezprostředně po konferenci u nás v Arše, kdy nám posloužil kázáním v rámci nedělní bohoslužby. Více bych se proto chtěl věnovat situaci kolem „základních dokumentů CB“, okolo kterých se roztočila dlouhá debata doplněná o celou řadu pozměňovacích návrhů. Mnozí asi víte, že jarní konference nebyla v tomto kalendářním roce jediná. Již na podzim se uskuteční druhá letošní tzv. Společná konference (české a slovenské části CB dohromady), která bude zaměřena na schvalování nové Ústavy CB, Řádu CB a Vyznání víry a Zásady CB. Tyto tři dokumenty tvoří společně s dodatky základ pro chod celé denominace. Jejich příprava a schvalování je tedy mimořádná zodpovědnost, výsledek ovlivní poměry v církvi na řadu příštích let. Aktuální podoby všech dokumentů jsou pro jednotlivé sbory k dispozici společně s výzvou od rady CB, aby je jednotlivá společenství v čele se staršovstvy prostudovala, připomínky či návrhy na změny pak adresovala nazpět do rady, resp. do komisí pro přípravu jednotlivých dokumentů. Návrhy, podněty nebo dotazy může vznést každý sbor CB v Čechách a na Slovensku. Výzva je to skutečně zásadní, je jen na nás, jak se k ní postavíme. Pro představu doplním, že na konferenci zazněly pozměňovací návrhy ponejvíce ze dvou sborů, ze Soukenické a z Brna Kounicovy. To je na můj vkus poněkud málo, vezmu-li v potaz, že v CB je celkem 76 sborů. I my z Pardubicích se máme možnost k téměř dokončeným dokumentům vyjádřit. S přáním božího pokoje br. Michal Picka

15

Schrána na desky Desatera v dějinách Božího lidu Po smrti krále Šalomouna izraelské království nevzkvétalo. Mocná říše za vlády krále Davida a Šalomouna se rozpadla na severní království Izrael s hlavním městem Samaří a jižní království Judsko s hlavním městem Jeruzalémem. Dnešní biblický příběh schrány se udál v době, kdy v Judsku vládl Jóšijáš, poslední dobrý král Judska před babylónským zajetím. V té době působil prorok Jeremjáš, jemuž Bůh zjevoval slovo v podobě obrazů. 9. SCHRÁNA JE NAPOSLEDY NESENA NA RAMENOU Jóšijáš vládl od svých osmi let a na trůnu vydržel jedenatřicet let. Bojoval proti pohanství a pečoval o Šalomounův chrám. Poněvadž se tato velkolepá stavba začala rozpadat, rozhodl se provést její generální opravu, při níž byla ve stříbrném pokladu nalezena kniha Zákona. Byl to vzácný text Pentateuchu (Pět knih Mojžíšových) nebo snad jen text Deuteronomia v podobě jak ho známe dnes nebo v podobě dřívější. V každém případě nalezený svitek připomněl králi i lidu starobylou smlouvu s Bohem a přikázání milovat Hospodina a sloužit mu celým srdcem a celou duší. Svitek obsahoval i Boží varování před opuštěním Hospodina a před službou jiným bohům. V tomto případě hrozil Boží soud. Král Jóšijáš knihu četl s velkou bázní, neboť si uvědomil, že Hospodin musí být velmi rozhořčen. Neboť otcové, ani oni sami, nejednali podle nalezené knihy. Proto roztrhl své roucho a plakal. Neprodleně svolal velké shromáždění lidu a Hospodinu slíbil, že ho budou následovat a jeho slovo v nalezené knize Zákona zachovávat. Jóšijáš, horlitel pro Hospodina, jak je v Písmu nazván, obnovil i opomíjený svátek společného hodu beránka, při němž se připomíná vyjití z Egypta. Slavnost začala obětováním a pokračovala vnesením schrány úmluvy do opraveného chrámu: "Svatou schránu dejte do domu, který vybudoval izraelský král Šalomoun, syn Davidův. Už ji nebudete nosit na ramenou."(2Pa 35, 3) Král tím naznačil, že Boží lid brzy schránu ztratí, že ji tentokrát ponesou naposledy. Vycházel z varovného textu nalezené knihy. Nevěřil, že jeho následníci budou v započaté reformě pokračovat, že budou milovat Hospodina celým srdcem a celou duší. Nemýlil se. Judsko už bylo na cestě duchovního úpadku a jeho nástupci úpadek jen prohlubovali. Ani opravený chrám, ani schrána úmluvy, ale ani obnovený svátek hodu beránka duchovní pád Judska nezastavily. Hrozivý Boží soud byl neodvratný. O tom však bude až desátý příběh schrány. Závěr dnešního příběhu bude o Bohu, který soudí, ale nezavrhuje. Svému lidu posílá aktuální, naléhavé slovo ústy proroků. Připomenu jen Jeremjáše. Předpověděl pád Judska, zničení Jeruzaléma, chrámu, i schrány úmluvy – ale zároveň zvěstoval odpadlému lidu naději: „Vraťte se synové odpadlí, já vaše odpadlictví vyléčím" (Jr 3, 22) I po prohrané bitvě zůstanete lidem vyvoleným. Poslání, které vám Bůh uložil, můžete stejně dobře plnit i po ztrátě chrámu, schrány úmluvy a třeba i v dočasném vyhnanství. Ale musíte uznat svou vinu, vrátit se k Hospodinu a milovat ho celým svým srdcem a celou svou duší. Podobnou Ježíšovu výzvu slyšíme i my dnes: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mt 22, 37) Ladislav Vopelák Literatura: Bible, Český ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2006. Ilustrovaná encyklopedie Bible, editor otec Michael Collinc, Knižní klub 2013.

16

Zájezd do Třebíče Poslední sobotu v květnu se řada členů sboru zúčastnila zájezdu do města Třebíč a Kralic nad Oslavou. V Třebíči jsme prošli židovskou čtvrť, navštívili židovský hřbitov a baziliku Sv. Prokopa, které byly 3. července 2003 zapsány do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako 12. památka v České republice, a první židovská památka mimo území státu Izrael. Přítomnost Židů v Třebíči, příp. v jejím nejbližším okolí, podávají zprávy již z 1. pol. 14. století (1338) a z počátku 15. stol. (před 1410). ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří dvě synagogy, budova židovské radnice, rabínův dům, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy, jako připomínka dlouhé a bohaté historie židovské obce v Třebíči. Unikátní ghetto se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě - úzké uličky, průchody, prampouchy, verandy a balkony židovských domů vytvářejí jedinečný ráz čtvrti. ŽIDOVSKÝ HŘBITOV Třebíčský je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších památek svého druhu na Moravě a od roku 2002 se právem pyšní zařazením mezi národní kulturní památky (nejvyšší domácí kategorie ochrany).

BAZILIKA SV. PROKOPA Románsko-gotická stavba patří ke klenotům evropského stavitelství.

17

KRALICE NAD OSLAVOU - PAMÁTNÍK BIBLE KRALICKÉ Vedle řady originálních dokladů tiskařského řemesla, mj. také originálních literek a drobných pomůcek, objevených ve velkém množství během archeologického průzkumu kralického tvrziště, nalezne množství artefaktů dobového života, dokumentující každodennost kralických tiskařů. Přímo v expozici se nachází rekonstrukce funkčního tiskařského lisu, na kterém jsou zhotovovány faksimile některých stran kralických tisků, které je možno následně porovnat s řadou exponátů vyšlých přímo z lisu bratrské tiskárny. Bible kralická – šestidílná zde byla tištěna v letech 1579 -1594 a první jednodílka, dodnes používaná, v r.1613.

DK-Pol.

18

Služby CB Kázání v mp4 a textové podobě Nahrávky biblických hodin v mp4

……………………………….

www.cb.cz/pardubice

……….………………………

kancelář Archy

Knihovna

Irena Hambálková Eva Heinová Dagmar Kalvachová D. Martin Hambálek Dagmar Kalenská Alois Blažek Petra Jindrová Marek Kalvach Petr Kalvach Jiří Čermák Marie Kampová

(půjčování knih vždy po shromáždění)

Prodej knih a hudby, Kavárna Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeže Evergreeni Chválící skupinka Chválící skupinka Kancelář sboru Pracovník kanceláře, pokladník Varhanní doprovod

Daniel Chráska

tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel. tel.

461 100 142 777 505 987 737 342 615 774 319 418 606 723 207 775 770 680 774 291 093 736 466 891 777 043 356 730 617 153 731 143 403 732 157 375 602 412 877

NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy: Číslo účtu: 2200446559/2010 Fio banka, a.s. Konst. Symbol: Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.

ELIM

P a r d u b i c e o. s.

křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Výbor pobočky:

Vladimír Lukáš – předseda Eva Widenská Eva Brzáková

Struktura činnosti. Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská) Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st. Volejbalový kroužek - vedoucí Michal Widenský Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800

19

Pravidelná setkání NEDĚLE ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA NEDĚLE

Modlitební chvíle Bohoslužba Bohoslužba Kurz Alfa Seniorklub Studium Bible Klub maminek Awana klub Studium Bible Dorost Mládež Evergreeni

09:00 hod. 09:30 hod. 09:15 hod. 18:00 hod 16:45 hod. 18:30 hod. 09:00 hod. 17:00 hod. 18:30 hod. 16:30 hod. 18:00 hod. 18:00 hod.

Archa, kavárna Archa, velký sál Kvasín Archa, kavárna Archa, malý sál Archa, sudé týdny Archa Kvasín, sudé týdny Archa, klubovna Archa, malý sál Archa, malý sál

Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby. 2016

Dary

CTS Mládež Sbor Awana

do 30.6.

68

Dary, desátky dary různé (po předchozí dohodě) dary mládež dary alfa dary Ukrajina dary Awana klub dary pro potřebné dary NOE vratná kauce CTS English Camp další akce mládeže (po předchozí dohodě) Relax 50+ Rodinný EC další akce sboru (po předchozí dohodě) Klub Awana tábor Awany další akce klubu (po předchozí dohodě)

44 55 77 99 22 33

66 11

od 1.7.

11 12 13 14 15 16 17 19 2 3 31,32… 50 51 52,53… 60 61 62,63…

Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích. Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu. Martin Tabačan [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected] Uzávěrka příštího čísla září 2016. Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.

20

Církev bratrská- Archa Pardubice Lonkova 512 540 09 Pardubice [email protected] www.cb.cz/pardubice

Kazatel Martin Tabačan tel. 774 134 301 [email protected]

Starší sboru Pardubice Radomír Kalenský tel. 606 788 791 [email protected] Marek Kalvach tel. 736 466 891

[email protected] Dagmar Kalvachová Pol. tel. 736 658 176 [email protected]

Petr Kotas tel. 602 309 227 [email protected] Daniel Pirkl tel. 777 876 926 [email protected] Jakub Řehák tel.775 322 268 [email protected] st. pověřen péčí o Kvasín: Petr Kotas tel. 602 309 227 [email protected]