2016

Komunistický list otevřený celé levici

XXVI. ročník č.

1 / 2016

Vážení čtenáři, myslím, že naši čtenáři pochopí, že takový úvodní článek, jak jsem si připravoval a začal jej psát, jsem nemohl nechat až na „poslední chvíli“, měl-li vyjít jako již obvyklý „otvírák“ v lednu 2016. Pak je docela možné, že se nějaké docela nejčerstvější poznatky do jeho obsahu samozřejmě nemohly dostat. Avšak i tak, stejně jako minulá léta, i rok 2015 byl neobyčejně bohatý na lidi a události, o kterých se psalo či vysílalo. Nechci pochopitelně naše čtenáře přesvědčovat o své výhradní pravdě, i když vím, že mnohé události bývaly rozporné a orientovat se v nich bylo skoro až nemožné. Neodmítám ze zásady ani všechno, čemu se říká někdy hanlivě „bulvár“, takovými časopisy přetékají novinové kiosky a mnoho bulvárního se objevuje i v jiných sdělovacích prostředcích, jako je třeba Blesk, Ahoj, Chvilka pro tebe atd. Byl bych však nerad, aby si někdo myslel, že všechny takovéto barevné časopisy (třeba i Blesk), házím „do jednoho pytle“. Dají se tu najít zajímavé materiály, i když … čeho je moc, toho je i příliš. Ale redakce těchto časopisů postupují podle svých odhadů a musejí na to přihlížet, zvlášť v době, kdy se všechno měří na peníze (“jsme v tržní ekonomice“, jak říkával náš exprezident V. Klaus). A možná, že mnohým vůbec nedocházelo, co to znamená a ze zkušeností, snad omezených jen

1

na kontakty s lidmi „dole“, s obsluhou různých přepážek, atd., si myslím, že to asi mnohým nedochází dosud. Neboť kdyby jim to docházelo, přizpůsobili by se jistě pravidlům, která prosazovali již dávní podnikatelé (H. Ford – „šetřit je třeba i s tím, čeho je hodně“; nebo i náš zlínský Baťa, který měl pravidlo „náš zákazník, náš pán!“). Snad jen „ťuknu“ k některým lidem a událostem roku 2015, o kterých se dost neinformovalo: případ rodiny Kramných, různé „excesy hvězd“ a to sportovních nebo mediálních (zpěváci, herci, sportovci, atd.) Ne že by se o nich snad nemělo psát, ale vyvstává tu otázka, zda ty mnohé texty nepřekračují již často míru vkusu. Rovnou chci sdělit, že ani my v Naději se nechceme bránit jisté zajímavosti, ale že být v pravém smyslu bulvárem nehodláme. Co chceme, bylo již i na stránkách Naděje mnohokrát sděleno: Informovat a formovat názory čtenářů, vést naše uživatele k samostatným úsudkům, a to vyžaduje znát i teoretické základy našeho učení, vycházet i z toho, že dějiny dělají lidé. Ti jsou i omylní, ale ne libovolně, vytvářejí je na základě své praxe a zákonitostí, které mají danou objektivní platnost (Engels). A s touto základní výbavou bychom měli přistupovat i k současnosti, která se nám před očima stává minulostí. Ala ta minulost není a nemůže být mrtvá, je živá a podléhá mnoha rozdílným úsudkům a hodnocením. Vezměme si jako příklad třeba dějiny revoluce husitské i Jana Husa, jehož výročí jsme si i na stránkách Naděje připomínali. Jak rozdílně se na Husa dívají protagonisté církve katolické a třeba marxističtí dějepisci, v současné době necitovaní, a když, tak spíše hanlivě (jako příklad: Kurt Konrád, Zdeněk Nejedlý i zprvu Josef Macek a mnozí další). A totéž platí i o politických událostech naší přítomnosti, jako byla třeba cesta papeže Františka na Kubu, či před tím navázání diplomatických styků USA s Kubou, ale i třeba z druhého konce z planety stavba letecké základny Ruska v Bělorusku, nebo události na Ukrajině a na blízkém Východě. O mnoha těchto faktech se Naděje snažila informovat, i když informací bylo mnoho a jinde, a to z různých pozic. Nemůže být nic horšího než to, když mnozí naši příznivci, a tedy i čtenáři Naděje říkají, že se o politiku nezajímají, že je již unavuje a otravuje. Uznávám však, že vyznat se v té spleti sdělení, z nichž některá se opakovala až příliš často, jiná zazněla jen někdy, a skoro až okrajově, bylo téměř nemožné. Nelze však ani spoléhat na to, že „čas ukáže“. Bouřlivá přítomnost nutí nás všechny, abychom přečasto vyjadřovali své jasné a všeobecné pozice. Totéž se týká i úkolů starých a mladých. Ti mladí jsou jen zdánlivě nepolitičtí, ale to politika je

2

dokáže vtáhnout do sebe a prokázat, jak co myslí. Přiznám se, že k mým oblíbeným knihám patří rozsáhlé dílo Alberta Pražáka. Pro ty, kdo nevědí, kdo to byl, tak chci jen sdělit, že prof. A. Pražák byl literárním historikem a v časech 1. republiky se stal univ. profesorem Komenského filozofické fakulty v Bratislavě. A nebyl jediným Čechem, který pomáhal na Slovensku po r. 1918 vychovávat novou inteligenci. Ta kniha se jmenuje “Národ se bránil“ a je přehledem, jak zní i její podtitul – obrana národa a českého jazyka od nejstarších dob až k době Protektorátu. Zvlášť pro nás by mohla být zajímavá i její závěrečná část, kde A. Pražák (mj. předseda České národní rady v pražské květnové revoluci), přehlíží skupinu tehdy mladých českých básníků, co vystoupili na obranu ohroženého státu a vlastně i jazyka. Nezdá se snad mnohým z nás – a já o tom již také v Naději psával, že takové ohrožení trvá dodnes a že by bylo zapotřebí – již pro pitvoření českého jazyka – zahájit 2. národní obrození? Jen některá jména zmiňovaná Pražákem: Seifert, Bednář, Palivec, Hora, Holan, Josef Čapek, Jan Čarek, atd. A to, prosím, nebyli všichni komunisté! Srovnávám tyto osobnosti s mnoha našimi divadelníky, herci, režiséry i spisovateli, stejně tak mi jde na mysl, kdo vytrval z těch, co byli „za komunistů“ oceňováni i jako „nositelé řádů“. Zřejmě jim věrnost a vděk nebyly vlastní. Kdo vytrval z básníků, byl Miroslav Florian, Karel Sýs, ale také Ivan Skála. Je jich málo, ale vzpomeňme na dnes již klasickou báseň Mirka Floriana „Podzimní epištola“, mj. otištěnou také v Naději, ale i jinde, třeba ve sborníčku M. Floriana, Májové sirény z r. 1991, které vydala Naše pravda. Připomeňme si doslova heroický boj o Julia Fučíka, vedený členy Společnosti Julia Fučíka v Praze, atd. Ta báseň Miroslava Floriána dokáže posílit i ty mdlé, co nad básněmi mávnou rukou třeba i s úšklebkem „no, nějaká básnička“. Ale její síla je v přesvědčení, že ani při dočasné porážce našeho hnutí není zápas o lepší svět ztracený, ba že má perspektivy. Ostatně i ti, přesvědčení liberálové našich časů přebírají, byť po svém a v zájmu svých peněženek, mnohé z toho, co razili již i naši předchůdci. Zdá se mi totiž, že oživení liberalismu v naší přítomnosti přišlo v době, kdy tento proud se sám musel vyčerpat, je již přežilý a proto ti, co se jej zastávají, a mají k tomu všechny možné „tribuny“, myšlenkově zůstávají zcela vedle. A vrátím-li se v této souvislosti ještě k M. Florianovi, hlavou mi táhne jeho úvod k Podzimní epištole: „Komunisté se nemusí jen kát. Nemají proč se stydět za svou víru“. Jaká je v těchto dvou řádcích síla i naděje! Měli bychom si toho být vědomi… Josef Bílek, šéfredaktor

3

OLGA SOMMEROVÁ – BOJÍM SE NOVÉ TOTALITY PŘEČETLI JSME PRO VÁS „…Bezprávné postavení muslimských žen je něco zrůdného. A pokud se Evropa začne zalidňovat muži, kteří mají k ženám vztah, jako u nás ve středověku, zbabělými chlapíky, kteří chtějí uplatňovat právo šaria, tak bůh s námi. Chci pomáhat lidem v nouzi, ale otázkou je, kolik z těch migrantů jsou utečenci před válkou. Myslím, že víc je těch, kteří chtějí nestydatě okupovat a zneužívat Evropu. …Vůbec jsem nepochopila Angelu Merkelovou, když v létě s takovou lehkostí a naivitou otevřela dveře mladým zdatným frajerům, kteří by měli doma chránit své rodiny a svobodu své země a ne zbaběle utíkat do bohaté Evropy…“ Z magazínu MF Dnes ze 6. 11. 2015 vybrala -svJAK SE BRÁNIT ISLAMIZACI ? Lidská blbost nezná hranic a pověrčivost lidí je neuhasitelná a nezničitelná. Lidstvo ve své nevědomosti a negramotnosti chtělo být od počátku své existence vedeno mazanými proroky, věrozvěsty a Mesiáši jako poslušné stádo tupých ovcí svými pastýři. Už jsme si začali myslet, že tahle doba starověkých otrokářských ideologií již skončila. Ale dnes se přesvědčujeme o tom, že náboženství je nezničitelné a má-li vhodné podmínky, vniká do vědomí ubohých lidí jako rakovinový nádor. A lidé, ovlivnění militantní náboženskou ideologií, jsou ochotni nasadit i vlastní život ve jménu své pravdy a vidiny budoucího posmrtného Ráje. A ve jménu této své tzv. Pravdy boží jsou připraveni jako Boží bojovníci nemilosrdně vyvražďovat bezvěrce a jinověrce. O tom, že náboženství vždy bylo, je a bude vždy jenom příčinou nenávisti, ohniskem napětí a roznětkou všech válek, se dnes přesvědčujeme na existenci Islámského státu, Talibánu, Al Káidy a jejích četných odnoží. Křesťané, zdá se, už tuto vražednou etapu své krvavé historie mají za sebou. Na křižácká těžení, bratrovražedné války protestantů s katolíky, inkviziční procesy s upalováním čarodějnic a kacířů a na genocidu indiánů v Americe, by už nejraději zapomněli. Ale již to, že prvním člověkem zrozeným dle Bible, Talmudu i Koránu, byl bratrovrah Kain, o něčem svědčí. Kainovo znamení nosíme všichni na svém čele. Trvalý mír mezi lidmi nikdy nezavládne. I Ježíš nám sděluje: „Nepřišel jsem na svět uvésti pokoj, ale krev a meč!“ Rozdělit člověka! Tyto Ježíšovy výroky však církev už moc nevytahuje. Také by je z Bible raději vymazala. Žádné náboženství není mírumilovné, ale válkychtivé. V našem, dosud sekulárním státě, je dnes už dokonce zakázáno kupírovat uši a ocasy psům. V humanitární společnosti se to považuje za týrání zvířat… Jindřich Kříž, Třeboň

4

Americká sněmovna reprezentantů přijala návrh zákona pozastavujícího přijímání syrských a iráckých uprchlíků. Každý uprchlík ze Sýrie či Iráku bude prověřen ještě před svým příchodem do USA! Čtvrtek 19. 11. 2015 je temným dnem demokracie. Náš velký vzor za oceánem nepochopil vstřícnost Evropy, a zradil všechny »vítače« uprchlíků. V Kongresu razantně převážily protiuprchlické hlasy nad rozhodnutím prezidenta Obamy přivítat desetitisíce vzdělaných a pro pracovní trh v USA přínosných uprchlíků. Poměr 289:137 otřásl všemi demokraty. Co jste nám to, američtí přátelé, udělali? Stavidla fašismu v baště demokracie a svobody byla otevřena... Situace pro EU, a zvláště pro Českou republiku, nepředstavitelná. Každý den se na nás valí propagandistická masáž, že uprchlíci jsou přínosem, že je musíme přijímat, že naše obavy o bezpečnost jsou liché, že tito lidé nepřinášejí jen islám, ale i vzdělání, pracovitost, lásku a porozumění, toleranci ke křesťanům a dalším světovým vírám. Ti občané, kteří těmto nesmyslům nevěří a oprávněně poukazují na obrovské civilizační, ale i bezpečnostní riziko pro Evropu, dostávají nálepky - islamofob, xenofob a v poslední době velmi oblíbené fašista, fašizující hnutí... Jak s touto situací naložit? Očekávám razantní kroky směrem k USA, které tyto demokratické hodnoty svým skandálním hlasováním pošlapaly. Kongres USA by měl být označen za hnízdo fašismu. Očekávám razantní vystoupení našeho lidskoprávního ministra Dienstbiera, který se na protest ihned vzdá svého amerického občanství a počastuje kongresmany nějakou formulkou o fašistech. Očekávám, že ČR navrhne Evropské unii zavedení sankcí vůči USA. Fašismus nesmí zůstat nepotrestán! Očekávám smršť odsuzujících prohlášení jak od politiků v čele s pány Štětinou, Schwarzenbergem a Zlatuškou, tak i komentátorů v čele s pány Pehem, Mitrofanovem, Honzejkem, a jiných ochránců práv nelegálních migrantů, kteří nás každodenně přesvědčují, že být proti je čiré zlo. Očekávám vyjádření úderné »české pětky« europoslanců v čele s panem Polčákem, který slovo fašizující používá pro všechny, kteří islamisty odmítají.

5

Takže vážení vymývači mozků, vy všichni v mainstreamových médiích, konejte. Poukažte na nedemokratický krok Sněmovny reprezentantů, označte americké kongresmany za fašisty. Prostě zachovejte kontinuitu a dejte je na pranýř. Na stejný pranýř, na který tak vehementně stavíte nás, občany české země, i s prezidentem Zemanem. Odsuďte je stejně, jako to činíte s cca 80 procenty občanů ČR, kteří odmítají islamizaci Evropy a České republiky. Ti všichni jsou podle vašich kritérií xenofobové a fašisté. Přiřaďte tedy k českým xenofobům a fašizujícím elementům i fašisty a xenofoby z Kongresu USA. Ivan DAVID z Halo novin 11. 1. 2015 vybral–st-

SVAZ SLOVANSKÉHO SOKOLSTVA Na podzim 2015 oslavil jindřichohradecký Sokol 130. výročí založení. My si teď připomeňme jinou sokolskou organizaci – Svaz slovanského sokolstva. Kromě věhlasného spolku Sokol, který se od svého založení v roce 1862 rychle rozšiřoval do českých a moravských měst a obcí, existoval také Svaz slovanského sokolstva. Představitelé Sokola (České obce sokolské) byli totiž neúnavní jak ve své snaze vylepšit tělesnou zdatnost a sportovního ducha českého národa, tak jeho vlastenectví, mravní zápal a tah na branku ve věci tak důležité, jako byla národní nezávislost a samostatnost. Svaz slovanského sokolstva byl z iniciativy představitelů Sokola založen v roce 1908, i když neoficiálně u nás působil už od přelomu 19. a 20. století – u jeho zrodu totiž byly první pražské sokolské slety, resp. ohlas, který tyto akce vyvolaly u dalších slovanských národů. Těch se totiž účastnily jak cvičenci z Čech a Moravy, ale také Češi, žijící ve Vídni a dalších částech c. k. monarchie, které byly slovanské – např. Halič nebo jihoslovanské země, kde byl už tradičně ohlas největší. Později se pro sokolskou myšlenku slovanské nezávislosti nadchli i Slovinci, Srbové a Chorvaté a odtud byl už jen krok ke zřízení Svazu slovanského sokolstva. Ve Svazu však byli členy např. i naši rodáci, žijící ve Francii a také ti jezdili na slavné slety do Prahy. Z nich se později vytvořilo jádro slavné Roty Nazdar, bojující v rámci cizinecké legie a pod francouzskou vlajkou během 1. světové války proti Rakousko-Uhersku. V roce 1912 se v Praze konal 6. všesokolský slet, který byl organizován jako první slet Svazu slovanského sokolstva a zúčastnilo se ho 4 000 zahraničních sokolů. Když začala 1. světová válka, nemohla skomírající a proti dohodovým mocnostem bojující monarchie strpět existenci

6

organizace, spolupracující s nepřítelem. Během války bojovala proti Rakousku nejen Francie, ale také Srbsko a c. k. úřady popuzoval fakt, že sokolská organizace, o jejichž vlasteneckých a národně emancipačních snahách se všeobecně vědělo, působí po vypuknutí 1. světové války vlastně ještě „podvratněji“, protože Rakousku nepřátelské Srbsko bylo členem Svazu slovanského sokolstva. Činnost Svazu byla tedy zakázaná a jak představitelé Sokola, tak Svazu slovanského sokolstva byli uvězněni. Zajímavé bylo, že sokolské jednoty vznikaly během války i v našich legiích. Po 1. světové válce se činnost Svazu podařilo obnovit, i když v jiných podmínkách a poměrech, ale sokolové ze zahraničí se dál účastnili nácviku a vystoupení na sletech. Jejich zástupci se podíleli na organizaci a vystoupeních památného X. všesokolském sletu v roce 1938. Druhá světová válka a německá okupace znamenala nejen zákaz Sokola, ale také Svazu slovanského sokolstva. Po válce byl u nás Sokol obnoven a působí dodnes, činnost Svazu slovanského sokolstva se obnovit nepodařilo, i když za jeho nástupce můžeme považovat nevládní organizaci Světový svaz sokolstva. Svaz slovanského sokolstva měl svoji pobočku také v Jindřichově Hradci, kde působil při místní sokolské organizaci. Zprávy o jeho činnosti se dostaly do Ohlasů od Nežárky a z nich vyplývá, že několik zahraničních, především jihoslovanských sokolů se účastnilo i jindřichohradeckých sletů, a to už před 1. světovou válkou. Spolupráce pochopitelně pokračovala i v dobách První republiky, kdy se zahraniční sokolové dostali do našeho města jako členové a reprezentanti Svazu slovanského sokolstva a návštěvníci Jindřichova Hradce v roce 1925 během Krajinské výstavy. -sv-

I ČESKÝCH PRELÁTŮ SE TO TÝKÁ Hlava katolické církve papež František šokoval sněm Vatikánských ortodoxních kardinálů mj. i těmito interními diskusními výroky: Co si myslíte, kdo jsem já, že jsem nějaký zástupce Boha na zemi, nějaký polobůh? Jsem jen obyčejný člověk jako i Vy všichni! Nač jsou Vám obrovské majetky? Nač Vám byla Vatikánská banka? Do Božího království si je i tak neseberete. Zde na zemi alespoň pomáhejte chudým tohoto světa najíst a obléknout se. Proč převážně všichni kněží hypnotizují lidi náboženstvím a nepochopitelnými kázáními? Naučme raději lidi žít s Bohem tak, aby nemuseli chodit do kostela jako náměsíční, bez rozmýšlení o tomto světě. To mi připadá, jako když nemocný musí chodit na dialýzu. Věřící nejsou nemocní! Neučte věřících nazpaměť písmo svaté a bibli, naučte je raději opravdově a šťastně žít! Z církve svaté se udělala jakási zvláštní škola a v ní je nenaučíte opravdově žít.

7

Jménem církve se omluvte, tak jako já, všem nevinným lidem za všechny války světa, neboť pod všemi byla a je podepsána církev a náboženství! A to od nespravedlivých náboženských výprav křižáků do Svaté země, až po dnešní nevýslovné projevy náboženských keců o nesnášenlivosti. Jménem církve se také ospravedlňujte všem obětem sexuálního zvěrstva kněží spáchaných na dětech a ženách. S celibátem budeme muset něco udělat, protože všem normálním kněžím je jasné, že tyto ostudné činy jsou důsledkem potlačování přirozených hormonálních a pudových potřeb člověka, tak jak byl stvořen. Sestupte s piedestalu, i my kněží jsme jen lidé, a i když si hrajeme na bohy a nasazujeme si masku čistých a neposkvrněných hříchem, příroda si s člověkem, tak jak byl stvořen, své vždy udělá. Byli jsme stvořeni i s pohlavními orgány a ty jsou nedílnou součástí našich těl a jsou řízeny mozkem a hormony. To, co Vám říkám, není sebechvála. Pochopte prosím to, co jsem pochopil i já už dávno. To ne Bůh stvořil člověka k obrazu svému, ale člověk si od pradávna vytvářel Bohy na svůj obraz!!! Jděte ve jménu Božím! Z Halo novin 11. 1. 2015 vybral–mfDALŠÍ Z INTERPELACÍ NAŠÍ POSLANKYNĚ ALENY NOHAVOVÉ

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v příštím roce mají být navýšeny důchody o 40 korun, a to podle vzorce o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Důchodci to vnímají, a oprávněně, jako výsměch. Jsou tím pobouřeni a já jim bohužel musím dát za pravdu. I já bych se na jejich místě takto cítila. Než dostat přidanou směšnou částku, je možná lepší nedostat nic. Jednorázový příspěvek, kterým jsme se pokusili alespoň zmírnit nejhorší dopady, většina důchodců bere jako klasické „držústné“, ne-li přímo jako politický úplatek. Ale situaci to systémově neřeší. Obdobná situace nenastala poprvé a bohužel, pokud se systémově nezmění zákony, pravděpodobně ani naposled. Co uděláme, pokud budou ceny inflace i mzdy pro příští rok stagnovat a zvýšení důchodů bude dle stávajícího vzorce pro následující rok opět směšnou parodií, třeba jen čtyři koruny? Také jim je pošleme? Budeme znovu hledat cesty přes jednorázové příspěvky? Budeme znovu licitovat jak při mariáši, zda přidat šest set, tisíc nebo dvanáct set? Jsme jako poslanci skutečně připraveni spáchat politickou sebevraždu, nebo stávající zákon změníte? Proto se ptám, paní ministryně, jste

8

připravena připravit a prosazovat systémové řešení? Pokud ano, tak jak a kdy vládě takový valorizační mechanismus, který zajistí úměrnou a především důstojnou valorizaci, navrhnete? Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, co se týče současných valorizačních pravidel, tak ta tady platí už hodně let s určitou výjimkou těch předchozích vlád. A já vlastně, když tato vláda nastoupila, tak jedna z prvních věcí, kterou jsem nesla na vládu, bylo zpět zavést ten mechanismus, tak jak je dnes, a zároveň jsem tenkrát na jaře 2014 nesla také návrh na to, aby vláda znovu získala zmocnění v některých výjimečných případech, kdy by právě byla nízká valorizace, ji navýšit. Pro rok 2015 vláda vlastně zaručila určitou výši valorizace také mimo ten daný mechanismus. Nicméně tenkrát jedna z koaličních stran, hnutí ANO, byla proti. To, že se tak stalo, že - já se jinak domnívám, že skutečně důchody by měly růst tak, jak prostě je inflace a reálné mzdy, že na tom nic špatného není. A bohužel ale s určitým zpožděním se nám ukazují ty indexy. Takže stejně jako vy, pro mě těch 40 korun samozřejmě je také naprostý výsměch, proto se to v letošním roce kompenzovalo tím jednorázovým příspěvkem. A to, že se licituje o jeho výši, no to se prostě licituje jenom z důvodu toho, že u nás těch lidí, kteří pobírají důchod a kterých se to týká, je 2,9 milionu, což je opravdu už téměř třetina, nebo blíží se to třetině počtu našich obyvatel. Takže každé sebemenší zvýšení v tom státním rozpočtu, když se to vynásobí, bohužel dělá poměrně velkou částku. A jinak znovu opakuji, že já jsem zase i v letošním roce nesla na vládu návrh, aby valorizace byla zafixovaná na určité procento, aby se toto nestalo, a zase jsme byli za ČSSD sami, takže se to neprosadilo. Ale neprosadilo se to prostě čistě z důvodů rozpočtových. Teď se očekává, že pro valorizaci od roku 2017 už budou ty ukazatele příznivější a že by se skutečně valorizace i podle toho stávajícího mechanismu, tak jak je, měla pohybovat v rozmezí mezi 200 až 300 korunami. A pro situaci, kdy by se zase měla opakovat situace s tou strašně nízkou inflací, tak vlastně skupina koaličních expertů, která teď definuje parametry toho zmocnění pro vládu, na kterém už jsme se teď všichni shodli, že by mělo být. A jenom bych ještě připomněla, že tady myslím platilo asi 15 let a za tu dobu je různé vlády využily myslím třikrát. 9

Poslankyně Alena Nohavová: Ještě ve zbývajícím čase si dovolím položit dotaz, který i já dostávám při setkání s našimi občany, zda by nebylo vhodnějším řešením pravidelně valorizovat všem důchodcům důchod o pevnou částku. Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc dosavadní procentuální valorizace nevede k tomu, aby tito důchodci nebyli ohroženi pádem do chudoby. A použitím jen procentuální valorizace se ty nůžky mezi důchodci dále rozevírají. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Ano, o tom my také diskutujeme. V tuto chvíli zřejmě ale jeden z návrhů, který už půjde do legislativního procesu, zaručí určitou minimální výši toho nejmenšího důchodu vzhledem k částce životního minima. Ale co se týče tohoto návrhu, to máte pravdu, já to také slýchám. Nicméně tady máme rozsudek – myslím, že to byl Nejvyšší, nebo dokonce Ústavní soud, který nás už jednou napadl za to, že máme systém příliš založen na solidaritě a je vlastně svým způsobem diskriminační vůči těm lidem, kteří si vydělávali za svého života hodně vysoké částky, protože je tam strop. Takže my pořád tady u toho vašeho návrhu vlastně balancujeme s tím, že bychom rádi více přidali těm nízkopříjmovým, ale vlastně nemůžeme, protože to vlastně platí ti lidé, kteří měli velmi vysoké výdělky a nedostávají důchody v tak poměrné vysoké výši, jak by měli. -St-

O OKRESNÍ KONFERENCI KSČM Po necelých dvou letech se opět uskutečnila okresní konference KSČM Jindřichův Hradce, tentokrát ale ve Velkém Ratmírově. Ze základních organizací na ni bylo delegováno 45 delegátů s rozhodujícím hlasem, dalších 12 účastníků bylo přizváno a pozváno bylo též 8 hostů. A účast více než 95 % delegátů byla více než slušná. Navíc jsme mezi hosty přivítali předsedu KSČM s. Vojtěcha Filipa, 1. místopředsedu ÚV KSČM s. Petra Šimůnka a také předsedkyni Republikové rady Levicových klubů žen s. Květu Šlahúnkovou. Program konference byl vlastně tradiční. Po projednání organizačních záležitostí potřebných pro zdárný průběh následovala zpráva o činnosti okresní organizace KSČM od minulé konference, kterou přednesla staronová předsedkyně OV KSČM s. Alena Nohavová. Ta také vytýčila návrh hlavních úkolů na další období.

10

V následujícím krátkém vystoupení s. Radek Nejezchleb seznámil účastníky konference s postupem zpracování stanoviska konference ke sjezdovým materiálům. Vystoupení předsedy mandátové a volební komise nám potvrdilo, že jednání konference je co se týkalo účasti zcela bez problémů – viz již zmíněnou účast. Osm účastníků vystoupilo v diskusi k různým oblastem činnosti KSČM nejen v okrese. V následující volební části jsme zvolili do funkce předsedkyně Alenu Nohavovou, do funkce místopředsedy Stanislav Míku, tři členy okresní revizní komise, tři členy okresní rozhodčí komise a jejich předsedy. Na krajskou konferenci jsme zvolili 7 delegátů a náhradníka, na IX. sjezd pak delegáty 4 a náhradnici. Do ÚV KSČM jsme i na další období nominovali s. Tomeše Vytisku. A do Jč KV KSČM pak s. Stanislava Míku a s. Radka Nejezchleba. Velká pozornost byla orgány OV a delegáty konference věnována nominaci kandidátů pro volby do zastupitelstva kraje, které se uskuteční zřejmě první víkend října letošního roku. Stanovili jsme toto pořadí: s. Vytiska Tomeš, JUDr. J. Hradec radní Jč.kraje KSČM; 61 let s. Nejezchleb Radek Kunžak revizor ČD KSČM; 41 let s. Pavlů Karel, Ing. Slavonice místostarosta KSČM; 54 let s. Nohavová Alena Třeboň poslankyně KSČM; 55 let p. Němec Vítězslav Studená starosta BZPP; 60 let p. Švec Vlastislav Dačice hasič BZPP; 37 let s. Bulantová Radka Slavonice zdr.sestra KSČM; 36 let s. Schmidová Petra Soběslav zdr.sestra KSČM; 34 let s. Novotná Alena Slavonice ved.provozu KSČM; 56 let s. Doktor Václav Třeboň řidič záchr.služby KSČM; 40 let Delegátům únorové krajské konference zároveň navrhujeme zvolit s. Tomeše Vytisku „jedničkou“ krajské kandidátky. Vyjádřili jsme také souhlas s nominací s. Mr. Heleny Vrzalové z Brtnice coby kandidátky KSČM pro volby do Senátu PČR ve volebním obvodu se sídlem v Jihlavě, ve kterých volí také 18 obcí našeho okresu z Dačicka a Slavonicka. V následujícím usnesení bylo mimo jiné schváleno: V oblasti propagace strany: − pokračovat v organizování společensko-politických akcích ve všech sedmi stranických střediscích okresu s cílem zvýšení jejich počtu − v rámci okresu nadále organizovat setkání s občany za účasti poslankyně a uvolněného radního a to i v menších místech okresu

11

−

usilovat o další zvýšení propagace strany a jejích aktivit, zejména prostřednictvím webových stránek, facebooku a emailových informací − k tomu je nutno urychleně dořešit změnu domény webových stránek OV KSČM − hledat další cesty k zintenzivnění činnosti s mladými členy KSČM z okresu a usilovat o zapojení dalších mladých lidí do aktivit strany hledat další cesty, jak seznamovat občany s názory KSČM. Ve volebních záležitostech: − usilovat o dosažení lepších volebních výsledků a k tomu organizovat tradiční i netradiční akce o při volbách do Senátu PČR ve volebním obvodu číslo 52 – Jihlava (v roce 2010 to bylo 14,83 % hlasů) o při volbách do krajského zastupitelstva (v roce 2012 to bylo 20,62 hlasů) − delegovat zástupce KSČM do okrskových volebních komisí s cílem obsadit minimálně 95 % všech okrskových komisí v okrese − pokračovat v každoročních setkáních zastupitelů zvolených za KSČM či členů KSČM Ve vnitrostranické oblasti: − předložit Jč KV KSČM návrh na stanovení Tomeše Vytisky lídrem krajské kandidátky pro volby do kraje − informovat o závěrech okresní konference v ZO, na střediskových poradách a členských schůzích, zveřejněním v Naději a prostřednictvím webových stránek OV KSČM. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM

BLAHOPŘEJEME Vše nejlepší, především však zdraví, štěstí a spokojenost přeje Okresní výbor KSČM Jindřichův Hradec soudružkám a soudruhům, kteří se v období mezi vydáním Naděje č. 1/2016 (13. ledna 2016) a Naděje č. 2/2016 (9. února 2016) dožili či dožijí životních výročí a to 70, 75, 80 a více let. Jsou to: 1. 1. Štekl Jan, Ing. z Pluhova Žďáru 14. 1. Sosna Jiří ze Soběslavi 15. 1. Šoul Miroslav, Ing. z Jindřichův Hradec 18. 1. Rašková Marie ze Soběslavi 19. 1. Bednářová Anna z Jindřichův Hradec

12

21. 1. Pixa Jiří 25. 1. Hejda František 28. 1. Morkusová Antonie Pils Karel 29. 1. Mošová Marie Pražáková Marie Svoboda Robert 30. 1. Hrádková Vlasta 3. 2. Koutný Jaroslav 5. 2. Duchoň Jaroslav 6. 2. Sobotková Božena Turčíková Danuše 7. 2. Fialková Marie 8. 2. Šmídová Jiřina

z Plavska z Pohoří z Dačic ze Suchdola nad Lužnicí z Nové Bystřice ze Slavonic z Třeboně z Jindřichova Hradce z Dačic z Plavska ze Slavonic z Českých Velenic z Jindřichův Hradec z Dačic. OV KSČM Jindřichův Hradec

13

14

Jízdní řád zvláštního autobusu: 1. OKRUH z Jindř. Hradce do Velkého Ratmírova - zast. MHD Na Točně na sídl. Hvězdárna - zast. MHD v Jáchymově ul. – u SOŠ - zast. MHD sídl. Vajgar – trojstředisko - zast. MHD sídl. Vajgar – bazén - zast. MHD Jitka rozcestí - zast. MHD Jarošovská ul. u sídl. U Nádraží - zast. MHD na Masarykově nám. - zast. MHD Pravdova - Děbolín – odbočka na Velký Ratmírov. - Velký Ratmírov

18:40 18:45 18:50 18:52 18:55 19:00 19:05 19:10 19:15

2. OKRUH z Jindř. Hradce do Velkého Ratmírova - zast. MHD v Jarošovské ul. u sídl. U nádraží - zast. MHD Pravdova - zast. MHD na Masarykově nám. - zast. MHD na nábřeží L. Stehny - zast. MHD sídl. Hvězdárna – točna - zast. MHD v Jáchymově ul. – u SOŠ - zast. MHD Vajgar – bazén - Děbolín – odbočka na Velký Ratmírov - Velký Ratmírov

19:30 19:35 19:38 19:42 19:50 19:55 20:00 20:05

Odjezd autobusu zpět /po stejné trase/ 1. autobus – odjezd v 1:30 z Velkého Ratmírova 2. autobus – odjezd ve 2:25 z Velkého Ratmírova.

Každý cestující uhradí v autobuse za obě jízdy 20,- Kč a z Děbolína pak 10,-Kč.

15

NEJBLIŽŠÍ AKCE, NABÍZÍME, INFORMUJEME, PŘIPRAVUJEME  Na sobotu 20. února připravujeme společně s Domem dětí a mládeže 10. ROČNÍK TURNAJE V KÁČE. Jde o stolní hru pro všechny věkové kategorie. Startovné bylo stanoveno i tentokrát na 20,-Kč za účastníka. Není třeba se přihlašovat, stačí jen přijít před začátkem turnaje.  chcete-li navštívit WEBOVÉ STRÁNKY OV KSČM Jindř. Hradec, zadejte do vyhledávače „OV KSČM Jindřichův Hradec“ a pak postupujte podle nabídky. Druhou možností pak je zadat adresu: www.kscm.mypage.cz.  OV KSČM má také FACEBOOKOVÉ STRÁNKY, ty nejdete na adrese: http://www.facebook.com/ovkscm.jhradec.  PŘIHLÁŠKA DO KSČM – zájemci o členství v KSČM se mohou nově přihlásit, mimo již tradičních cest /prostřednictvím ZO KSČM, OV KSČM/, také přes webové stránky KSČM (ve vyhledávači zadáte „kscm“ a nahoře na stránce kliknete na část „PŘIPOJTE SE“ a pak si každý zájemce může vybrat postup.  máte-li zájem o PRAVIDELNOU ČETBU NADĚJE, obraťte se na OV KSČM a jistě se dohodneme na způsobu distribuce našeho listu pro Vás. „Předplatné“ pro rok 2016 zůstává i nadále nezměněno a to ve výši 50,-Kč na rok.

PIŠTE, ROZŠIŘUJTE NÁS, DÁVEJTE NÁS ČÍST OSTATNÍM ! ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !

ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !

NECHTE NÁS KOLOVAT !

NECHTE NÁS KOLOVAT !

Vydává zdarma nepravidelně OV KSČM Jindř. Hradec, IČO 00496936. Adresa redakce – OV KSČM Jindřichův Hradec, Bezručova 514/II, tel. číslo 384 361626, 602 159 388, 725 646 025; E-mail: [email protected]. Registrační značka MK ČR E 11670. Uzávěrka tohoto čísla – 8. 1. 2016, vydáno 9. 2. 2016; XXVI. ročník – číslo 1/2016. Šéfredaktor – Josef Bílek.

16