2016

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Mateřská škola Kestřany

Čaroděj čas Aktualizováno pro školní rok 2015/2016

Motto: „Dětem můžeme dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají myšlenky vlastní. Můžeme se snažit být jako ony, nesnažme se však, aby ony byly jako my, neboť život nekráčí zpět. (Chalíl Džibrán: Prorok)

Č. j. MS 47/2015 Obsah: 1

Identifikační údaje o mateřské škole

3

2

Obecná charakteristika školy

4

3

Podmínky vzdělávání

5

3.1 Vybavení školy

5

3.2 Životospráva

5

3.3 Psychosociální podmínky

5

3.4 Řízení mateřské školy

6

3.5 Personální obsazení školy

6

3.6 Spolupráce s rodiči

7

3.7 Spolupráce s organizacemi

7

4

Organizace vzdělávání

9

5

Charakteristika vzdělávacího programu

10

6

Vzdělávací obsah

14

7

Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

24

8

Evaluační systém

24

Školní vzdělávací program je platný pro školní rok 2015/2016. Byl zpracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a projednán na pedagogické radě dne 30. 09. 2015. V Kestřanech 30. 09. 2015

Mgr. Věra Chaloupková ředitelka školy …………………………… 2

1 Identifikační údaje o mateřské škole Název školy: Mateřská škola Kestřany, okres Písek Adresa: Kestřany 52, 398 21 Kestřany IČO: 75 00 55 65 Zřizovatel: obec Kestřany Mateřská škola Kestřany byla zřízena 1. 9. 1977, od 1. 1. 2003 je příspěvkovou organizací Typ: předškolní zařízení s celodenním provozem Ředitelka školy: Mgr. Věra Chaloupková Kontakt:

telefon: 724 929 188 e-mail: [email protected] www stránky: http://www.ms.kestrany-pisecko.cz/

Provozní doba:

6.15 – 16.00 hodin

3

2 Obecná charakteristika školy Mateřská škola v Kestřanech započala svoji činnost 1. září 1977. Tehdy byla adaptována z dětského útulku a základní školy pro 1. – 5. ročník, kde byl v červnu 1977 ukončen provoz. Zprvu byla mateřská škola dvoutřídní (jedna třída MŠ a jedna třída jeslová). Od září 1984 je mateřská škola pouze jednotřídní. Po zrušení okresních úřadů, od 1. 1. 2003, je příspěvkovou organizací a má vlastní právní subjekt. Mateřská škola se nachází v centru obce. Ke škole přiléhá prostorná zahrada, kde bylo v závěru roku 2014 za podpory zřizovatele obce Kestřany a Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vybudováno nové přírodní hřiště ve středověkém stylu, které podněcuje děti především k pohybovému vyžití, ale umožňuje mnoho dalších aktivit, například denní zařazování prvků environmentální výchovy. K pohybovým aktivitám škola pravidelně využívá také obecní tělocvičnu. Škola poskytuje dětem celodenní péči, podmínky pro vytvoření prvotních návyků sociálního chování a jako první stupeň školské soustavy se snaží poskytovat podnětné prostředí pro získávání základních vědomostí a dovedností. Ve vzdělávání upřednostňujeme vlastní prožitek situace, pohyb, sounáležitost s přírodou. Okolí školy umožňuje obohacovat environmentální aktivity o velké množství podnětů. Ve vzdálenosti asi 3 km jižně od obce se nachází národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně. Severně od obce přírodní památka Velký Potočný.

4

3 Podmínky vzdělávání

3.1

Vybavení školy

Mateřská škola v Kestřanech je po celkové rekonstrukci. V prostorách školy mají děti k dispozici hernu, jídelnu, ložnici, sociální zařízení, šatnu. V herně jsou umístěny hračky v otevřených policích, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně vybírat a zase ukládat na místo. Je zde utvořeno několik koutků. Na celé ploše herny je zátěžový koberec. Snažíme se, aby prostředí všestranně podporovalo aktivitu a iniciativu dětí. Vytápění školy je centrální z oddělené kotelny. Škola je vytápěna ekologickým palivem, peletami. Záměry: V dalším období se zaměříme na modernizaci vnitřního vybavení školy a ŠJ.

3.2

Životospráva

Zařízení má vlastní školní jídelnu, která zajišťuje stravování i pro MŠ Putim. Jídla jsou připravována v souladu s platnými normami, plnohodnotná a vyvážená. Je zachována vhodná skladba jídelníčků, dodržována technologie přípravy pokrmů a nápojů. Děti mají dostatek tekutin mezi podávanými pokrmy, příruční stolek s vlastními hrnečky dětí a konvici s nápojem v herně. Stravování probíhá třikrát denně, mezi jídly jsou přiměřené odstupy, ne více než tři hodiny. Děti mají dostatečné porce a mají možnost si přidat. Do jídla děti nenutíme, avšak požadujeme, aby alespoň ochutnaly. Při stolování dbáme na klidný průběh a na vytvoření kulturně estetických návyků. Děti si samy chodí pro jídlo do kuchyňky a uklízejí po sobě použité nádobí do odkládacího okénka. Pravidla přihlašování a odhlašování jídla jsou součástí školního řádu školy. Záměry: Kulturu stolování stále zlepšovat a zpříjemňovat, ať už zajištěním klidného průběhu stravování, tak i různými doplňky. Pro další období chceme opatřit polévkové mísy, aby si děti, alespoň předškolní, mohly polévku nalévat samy.

3.3

Psychosociální podmínky

V organizaci dne se snažíme zachovat pravidelnost. Umožňujeme tak dětem orientaci v časových představách a získání jistoty a pocitu bezpečí. Respektujeme přitom ale právo dětí na vlastní spontánní aktivity, podněty a nabídky. Denně jsou děti dostatečně dlouho venku. Aktivity venku maximálně podporujeme a pobyty krátíme jen v případě deště, mlhy, velkého horka nebo mrazu. Aktuální podmínky učitelky vyhodnotí vždy v souladu s hygienickou 5

vyhláškou č. 410/2005 Sb. Na zahradě i při vycházkách mají děti dostatečný prostor pro volné pohybové vyžití, ale zároveň probíhá i cílená plánovaná činnost. Po obědě děti odpočívají v zastíněné místnosti na svém lůžku. Poslouchají pohádky, relaxační hudbu. Záměry: Budeme se snažit, aby nabídka činností byla pestrá a odpovídala heterogennímu složení třídy. 3.4 Řízení mateřské školy Pracovní povinnosti zaměstnanců školy jsou jasně vymezeny v pracovních náplních. Kolektiv školy pracuje jako tým a zve ke spolupráci rodiče. Ředitelka školy zřizuje jako svůj poradní orgán pedagogickou radu. Při plánování pedagogické práce vychází ředitelka a další pedagogičtí zaměstnanci z hodnocení předešlých let, využívá se zpětné vazby. Ředitelka vypracovává ve spolupráci s ostatními pedagogy školní vzdělávací program, který je ještě dále pedagogickým kolektivem rozpracováván v třídním vzdělávacím programu. Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem, orgány státní správy a dalšími organizacemi v okolí školy. Další podmínky vzdělávání a bezpečnosti a ochrany zdraví jsou součástí školního řádu MŠ Kestřany. Dokumenty jsou přístupné na internetových stránkách a nástěnce školy. Projednání ŠVP a řádu je také součástí programu schůzek s rodiči, které škola svolává dle aktuální potřeby. Záměry: Při zajišťování akcí nadále spolupracovat s mateřskou školou v Putimi a ZŠ v Písku. 3.5 Personální obsazení školy Kolektiv školy je plně kvalifikovaný. Zaměstnanci školy si neustále doplňují vědomosti, pravidelně se vzdělávají samostudiem, na seminářích a dalším studiem. Paní učitelka je absolventkou kurzu logopedické prevence a snaží se dětem zajišťovat kolektivní i individuální péči. Pro školní rok 2015/2016 pečuje o děti čtyřčlenný kolektiv. Mgr. Věra Chaloupková

ředitelka školy

absolvovala JU v Českých Budějovicích (Učitelství pro MŠ a PVČ)

Bc. Lenka Dryeová

učitelka, školnice

absolvovala JU v Českých Budějovicích (Učitelství pro MŠ)

6

Lenka Filousová, DiS.

asistentka pedagoga absolvovala VOŠ Prachatice (Sociální práce a sociální pedagogika)

Jaroslava Srnková

kuchařka, vedoucí ŠJ, uklízečka Střední škola s maturitou České Budějovice (Provoz obchodu)

Záměry: Pravidelně aktualizovat plán dalšího vzdělávání podle potřeby školy. 3.6 Spolupráce s rodiči Rodiče školy jsou informováni o práci mateřské školy, činnostech, zajištění a podmínkách provozu, plánech a vizi průběžně na svolaných schůzkách, nástěnkami, internetovými stránkami školy, individuálními rozhovory, při neformálních akcích školy. Aktuální informace mohou sledovat na nástěnce v šatně dětí, na internetových stránkách http://www.ms.kestrany-pisecko.cz/, zprávami v tisku. Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, měly by znát a respektovat pravidla soužití dětí, která ve škole platí, vyjadřovat se k nim, obohacovat svými nápady a návrhy školní vzdělávací program. Rodiče mohou před nástupem dětí do MŠ využívat adaptační režim a pobyt ve škole společně s dítětem. Rodiče mohou vstupovat do tříd, pozorovat nebo účastnit se činností, spolupracovat s učitelkou, dětmi, konzultovat cíle výchovy svého dítěte a postup, jak dítě podporovat a dále rozvíjet. Rodiče mohou také využívat individuálních předem domluvených hodin. Záměry: Snažit se o aktivní zapojení rodičů do dění školy, neustále zdůrazňovat důležitost pravidelného logopedického cvičení a usilovat o zlepšení komunikativních kompetencí dětí. 3.7 Spolupráce s organizacemi Mateřská škola Kestřany je zapojena do sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu Mrkvička. Tento projekt na celostátní úrovni administruje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a v Jihočeském kraji koordinuje Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích. Škola tak pravidelně dostává metodickou podporu a další pomůcky ke své práci. Ve školním roce 2014/2015 začala MŠ Kestřany spolupracovat s Mensou. Snažíme se dětem poskytovat nadstandardně podnětné prostředí. Děti mohou navštěvovat kroužek Malý šikula, který pracuje podle metody Mensa NTC.

7

Škola se snaží rozvíjet také mezinárodní spolupráci a vyvíjí aktivity v rámci projektu Krůček po krůčku do sousední země Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem. Děti jsou seznamovány s jazykem sousední země, v odpoledních hodinách ve škole pracuje kroužek německého jazyka. Škola spolupracuje také s místními organizacemi a zřizovatelem, podílí se na pořádání kulturních a sportovních akcí jako např. „Hledání velikonočních vajíček“, cyklozávody aj. Záměry: Pokračovat v započatých aktivitách a snažit se stále zlepšovat jejich kvalitativní stránku.

8

4 Organizace vzdělávání Při práci s dětmi využíváme takové metody a prostředky, které jsou přiměřené věku dětí. Hlavní a nejdůležitější prostor má hra, respektujeme právo dětí na vlastní spontánní aktivity, podněty a nabídky. Jednou z metod je používání komunitního kruhu, který napomáhá budování vztahů založených na vzájemné úctě, respektu a dodržování pravidel. Děti se učí vzájemně komunikovat sami mezi sebou i s dospělými, hovořit otevřeně o problémech a budovat v sobě pocit sebevědomí, mít vlastní názor, umět spolupracovat, zvládat pocity, ale i dokázat říci ne. Orientační uspořádání dne 6.15 – 7.45 scházení dětí, spontánní činnosti, individuální či skupinová práce, pohybová chvilka 8.30 – 9.00 hygiena, ranní svačina, pitný režim je zajištěn po celý den, dokončení činností 9.00 – 9.45 diskuse, komunitní kruh, didakticky cílené aktivity, náměty a závěry pro další práci 9.45 – 11.45 pobyt venku, případně přechod do tělocvičny 11.45 –12.15 oběd, hygiena, školáci si čistí zuby 12.15 – 14.00 pohádka, příběhy na pokračování, relaxační hudba, ukolébavky odpočinek, spánek 14.00 – 16.00 postupné vstávání, průběžná odpolední svačina, spontánní aktivity dětí, pokračování v činnostech, za příznivého počasí pobyt na zahradě a postupné rozcházení děti domů.

9

5 Charakteristika vzdělávacího programu Cílem a snahou mateřské školy je, aby se děti již od předškolního věku učily postojům, které spočívají v úctě ke zdraví, praktickým dovednostem chránícím zdraví a sounáležitosti s přírodou. Zdraví považujeme za hodnotu, kterou můžeme ovlivňovat svým chováním a svými návyky, které nezáleží pouze na fyzických předpokladech, ale také na dobrých předpokladech duševních. Podporujeme každodenní aktivity venku. Učitelka promyšleně a cílevědomě plánuje všechny činnosti během dne, upřednostňuje praktické činnosti a prožitky dětí. Volí činnosti individuální i skupinové, řízené i spontánní. V průběhu dne zařazuje relaxační činnosti (pohyb, odpočinek, relaxační hudbu, reflexní terapii). Každá činnost vede k naplnění konkrétního vzdělávacího cíle. Učitelka má vždy na paměti, co prováděnou činností u dítěte rozvíjí (co se učí), s jakou hodnotou se dítě setkává, zda má dítě prostor projevit svou samostatnost. U předškolních dětí a dětí s odkladem školní docházky se snaží dosáhnout optimální úrovně připravenosti na vstup do ZŠ. Mateřská škola se také snaží zajistit integraci dětí se speciálními vzdělávacími a výchovnými potřebami, a to ve spolupráci se speciálně pedagogickými centry, pedagogicko-psychologickými poradnami, pediatry a dalšími institucemi, které se v tomto procesu angažují. Vize: „ Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let, poskytovat dítěti odbornou péči, vychovávat jej všestranně pro život a dobré zařazení do společnosti.“

Hlavní vzdělávací cíle:  Vytvořit dítěti takové prostředí a podmínky, aby dosáhlo podle svých možností předpokládané úrovně vzdělání.  Umožnit optimální rozvoj osobnosti dítěte na základě prožitku.  Podporovat rozvoj samostatnosti v oblasti komunikačních dovedností.  Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami.  Vést děti ke zdraví a praktickým dovednostem chránícím zdraví, tvořit a zlepšovat pohodu prostředí a podmínky zdravého učení.

10

Vytvořit dítěti takové prostředí a podmínky, aby dosáhlo podle svých možností předpokládané úrovně vzdělání Prováděcí plán: Cíle: Respektovat individualitu dítěte

Prostředky:  promyšlená pedagogická diagnostika  možnost volby práce a vyžití dítěte

Umožnit dítěti kontakt se stylem

 prodlužování doby koncentrace, poslechu

práce v ZŠ, příprava na ZŠ

 nabídka samostatná práce se školáky (frontální, skupinová i individuální)  uvolnění ruky, grafomotorická cvičení  návštěva výuky v základní škole

Naplňovat potřeby dítěte

 fyziologické potřeby (pohyb, pitný režim, jídlo, pohodlný oděv)  bezpečí – poznat prostředí, pomocná ruka pedagogických pracovnic, znát své postavení ve skupině  seberealizace – dostatek pochvaly, kladná motivace

Umožnit optimální rozvoj osobnosti dítěte na základě prožitku Prováděcí plán: Cíle: Vytvářet situace vyžadující aktivní

Prostředky:  motivující a podnětné prostředí

řešení dětmi Vytvářet možnosti přímého kontaktu

 vycházky do přírody, okolí školy, obce

s přírodou, prostředím, okolím

 promýšlet cíl a náplň pobytu venku

Poskytovat dostatek materiálů, náčiní

 zajistit dostupnost výtvarného materiálu  využívání TV náčiní  využívat pomůcky i na pobyt venku

11

Podporovat rozvoj samostatnosti v oblasti komunikačních dovedností Prováděcí plán: Cíle:

Prostředky:

Poskytovat dětem vhodné vzory

 vstřícné vztahy mezi zaměstnanci organizace

sociálních vztahů

 vystupování a komunikace na veřejnosti

Předkládat dětem dostatek

 každodenní četba pohádek, příběhů

poslechových situací

 zajištění divadelních a hudebních představení případně dalších motivačních programů

Naučit se vědět, proč to dělám, co

 společné diskuse, vyprávění zážitků

tím rozvíjím, zda mám šanci se

 vzájemné naslouchání (komunitní kruh)

samostatně rozhodnout

 učit se porozumět, zachytit hlavní myšlenku

Zaměřit se na bohatost dětského

 slovní hrátky, hádanky, přednes, dramatizace

slovníku

 učit se reprodukovat krátké texty

Prevence vadné výslovnosti

 artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry  spolupráce s klinickým logopedem, logopedická cvičení, jazykové chvilky

Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami Prováděcí plán: Cíle: Zajišťovat podmínky pro individuální speciální péči

Prostředky:  odklad školní docházky (vzdělávání podle zpracovaného individuálního plánu)  děti se SVP (vzdělávání podle zpracovaného a schváleného IVP podle doporučení odborníků)  spolupráce s PPP, SPC, pediatry

Umožnit společnou výchovu dětí

 zajištovat kontakt v průběhu dne

zdravotně postižených a zdravých

 umožňovat účast na všech akcích MŠ  zajišťování odborné konzultační péče

12

Vést děti ke zdraví a praktickým dovednostem chránícím zdraví, tvořit a zlepšovat pohodu prostředí a podmínky zdravého učení Prováděcí plán: Cíle: Uvědomění si vlastního těla

Prostředky:  aktivity zaměřené na poznávání svého těla  respekt k přirozeným lidským potřebám podle modelu A. Maslowa  smyslové a psychomotorické hry

Vytváření zdravých životních návyků

 činnosti směřující k prevenci nemoci a k ochraně zdraví, zdravotně zaměřené a relaxační činnosti  každodenní pobyt venku, dostatek pohybových aktivit  příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů při hrách a dopravních situacích, k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí

13

4 Vzdělávací obsah Obsah vzdělávacích činností nabízených dětem zahrnuje podněty z okolního světa, života. S dětmi řešíme vše, s čím přicházejí nebo mohou přijít do styku. Vzdělávací nabídka je uspořádána do 5 integrovaných bloků:

1

Co všechno dokáže kouzelník Podzim

2

Kouzelný svět pohádek

3

Kouzla paní Zimy

4

Jarní čarování

5

Letní radovánky aneb jak kouzlí sluneční paprsky

Jednotlivé integrované bloky Školního vzdělávacího programu MŠ Kestřany vždy zastřešují všechny vzdělávací oblasti RVP PV, tzn. oblast biologickou, psychologickou, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální, a hlavní vzdělávací cíle školy. Vzdělávací obsah je dále rozpracováván v třídním vzdělávacím programu a podrobně měsíčních plánech, kde jsou dále stanovovány další dílčí cíle RVP PV, vzdělávací nabídka, rizika a průběžně jsou vyhodnocovány očekávané výstupy. V průběhu roku může být vzdělávací obsah doplňován o aktuálně vzniklé situace vycházející ze zájmu dětí.

Ad 1) Co všechno dokáže kouzelník Podzim Charakteristika integrovaného bloku Co uzrálo pod sluncem: ovoce, zelenina i jiné dary podzimu; poznáváme a rozlišujme podle chuti. Změny v přírodě, znaky podzimního počasí. Zvuky kolem nás – umění se ztišit, sluchová cvičení. Hrajeme si na pekaře a cukráře. Pečeme a zdobíme hnětýnky. Chystáme podzimní vystoupení pro babičky a dědečky. Připravujeme se na vítání občánků. Sbíráme přírodniny ke hrám, umíme z nich něco vyrobit, umíme si s nimi hrát. Pozorujeme dění na školní zahradě. Co se děje v přírodě, změny v živé i „neživé“ přírodě. Vyrábíme společně draky, pouštění draků … co můžeme o dracích říci? Zkoumáme změny počasí, sílu a účinky větru. Příroda se ukládá k odpočinku, co dělají zvířátka? 14

Akce „Svatý Martin na zimu, veze bílou peřinu“; lampionový průvod s rodiči kolem tvrzí. Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická. 

Podporovat rozvoj pohybových a manipulačních dovedností, osvojení si věku přiměřených praktických dovedností, učení sebeobslužným dovednostem.

Dítě a jeho psychika – oblast psychologická 

Podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvíjet jeho intelekt a řeč, vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení. Získávání relativní citové samostatnosti.

Dítě a ten druhý – oblast interpersonální 

Posilovat, kultivovat a obohacovat vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu vztahů Rozvoj kooperativních dovedností.

Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní. 

Rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně a prosociálně.

Dítě a svět – oblast environmentální. 

Založit elementární povědomí o vlivu člověka na životní prostředí v nejbližším okolí, vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti s přírodou.

Okruhy činností, vzdělávací nabídka Prioritou bude: Aktivity podporující sbližování dětí a přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy. Činnosti sebeobslužné v oblasti hygieny, stolování, oblékání a úklidu. V tomto bloku se budeme zkoumat, poznávat a zjišťovat, co umíme, co nás zajímá, co nás spojuje, učit se umět si pomáhat. Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, sledování rozmanitosti a změn v přírodě a v počasí, kladení otázek a hledání odpovědí, objevování. Praktické užívání hraček, pomůcek, předmětů (přírodnin), se kterými se dítě běžně setkává. Podzimní aktivity - pouštění draků, práce s těstem – pečení a zdobení hnětýnek, pečení brambor, dýňodlabání, výroba lampionků, lampionový průvod. Kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách a další činnosti podporující sbližování dětí.

15

Volitelná témata: 

Školka plná kamarádů



Sklízíme plody podzimu



Podzim barvami čaruje



To je zlaté posvícení



Draku, ty si vážně drak?



Co dělají zvířátka?



Svatý Martin

Očekávané výstupy v úrovni klíčových kompetencí 

Kompetence k učení: Klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje, chce věcem porozumět. Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje a všímá si souvislostí. Získanou zkušenost dále uplatňuje v dalším učení.



Kompetence k řešení problémů: Problémy, na které stačí, se snaží řešit samostatně, náročnější s oporou a pomocí dospělého. Při řešení postupuje cestou pokusu a omylu.



Kompetence komunikativní: Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.



Kompetence sociální a personální: Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.



Kompetence činnostní a občanské: Svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat. Chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.

Ad 2) Kouzelný svět pohádek Charakteristika integrovaného bloku Zvyky a tradice adventu; poznáváme dobré a zlé, návštěva čerta a Mikuláše; pokusy a experimenty - jak se proměňuje větvička v teple; prožíváme dobu čekání a těšení se, učíme se ztišit a naslouchat, jak cinkají zvony a zvonečky; připravujeme dárky a prožíváme radost z obdarování, vymýšlíme, jak potěšit ostatní.

16

Nepříznivé počasí je jako stvořené pro pohádky - umíme nějakou vyprávět? Zkoušíme pohádky dramatizovat, vyrábět loutky, kulisy. Snažíme se o navození pohodové atmosféry, stmelení kolektivu. Uměli bychom si vytvořit pohádkovou knížku? S knihami se kamarádím, návštěva knihovny. Chystáme vánoční vystoupení. Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická 

Vést dítě ke zdravým životním návykům a postojům, osvojovat si poznatky důležité k podpoře zdraví. Naplňovat potřeby dítěte.


Rozvoj poznávacích procesů a funkcí, rozvoj citů a vůle, sebepojetí a sebe nahlížení. Vytvářet základy pro práci s informacemi.


Podpora utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému; osvojení se elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem.

Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní. 

Uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, zvládat změny prostředí.


Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i změnám.

Okruhy činností, vzdělávací nabídka Prioritou bude: Vytvářet dětem příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků, činnosti směřující k prevenci úrazů hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi. Poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů. Spontánní hra. Činnosti zajišťující spokojenost a radost a vyvolávající veselí a pohodu. Hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii. Běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým. Spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě.

17


S čerty nejsou žerty



O čem pohádka vypráví?

Očekávané výstupy v úrovni klíčových kompetencí: 

Kompetence k učení: Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu dění v prostředí, ve kterém žije.



Kompetence k řešení problémů: Všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.



Kompetence komunikativní: V běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou.



Kompetence sociální a personální: Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí. Ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.



Kompetence činnostní a občanské: Odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem. Spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.

Ad 3) Kouzla paní Zimy Charakteristika integrovaného bloku Nový rok a Tři králové; hry se sněhem, zimní sporty – bobujeme, sáňkujeme, hrajeme hokej… tvoříme ze sněhu a ledu. Co dělají v zimě stromy a tráva? Druhy oblečení, péče o zdraví a otužování. Kdo jsou to Eskymáci? Jak se chrání před zimou zvířátka, čím se živí, můžeme jim pomoci? 18

Výroba a příprava masek, masopustní veselice, příprava hostiny a hodování, jak se dříve lidé bavívali, jaké profese známe. Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická 

Zlepšovat tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu; zdokonalování hrubé i jemné motoriky; osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě.


Rozvoj komunikativních dovedností, mluvního projevu, ale i vnímání a naslouchání. Posilování přirozených poznávacích citů; rozvoj schopnosti sebeovládání.

Dítě a ten druhý – oblast interpersonální Posilování,

kultivování

a

obohacování

vzájemné

komunikace;

posilování

prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní. 

Uvedení do světa materiálních a duchovních hodnot, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané. Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností.


Vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí. Pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit.

Okruhy činností, vzdělávací nabídka Prioritou bude: Zdravotně zaměřené činnosti, činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí, činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí. Estetické a tvůrčí aktivity, hudební a literární (přednes, recitace, dramatizace, zpěv), ale i výtvarné a pohybové. Hry zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků. Činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých znakových systémů, symbolů, obrazců. Přípravy a realizace společných zábav (vánoční besídka, maškarní karneval).

19


Sněhové nápady



Poznáváme profese



Chystáme a slavíme masopust

Očekávané výstupy v úrovni klíčových kompetencí 

Kompetence k učení: Dítě se učí nejen spontánně, ale i vědomě, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje. Pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí.



Kompetence k řešení problémů: Pozná řešení, která jsou funkční a vedou k cíli. Chápe, že vyhýbat se problémům nevede k cíli. Uvědomuje si, že svou aktivitou může situaci ovlivnit.



Kompetence komunikativní: Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)



Kompetence sociální a personální: Uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky. Projevuje citlivost, vnímá nespravedlnosti.



Kompetence činnostní a občanské: Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky. Má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení.

Ad 4) Jarní čarování Charakteristika integrovaného bloku Seznamujeme se s příchodem jara u vody (vynášení Morany), s významem vody. Experimentujeme a děláme pokusy. Prožíváme Velikonoce – malujeme vajíčka, kuřátka, zajíce, učíme se koledy. Zasejeme obilí, řeřichu – pozorujeme růst, staráme se o bylinkovou zahrádku. Pomáháme s jarním úklidem – myslíme na Den země. Připomenutí a opakování třídních pravidel, co smím a nesmím, ale i pravidel v dopravě. Učíme se předpisy, značky, druhy dopravních prostředků. Přinesl mě čáp nebo vrána? Co dělala maminka, abych vyrostl? Kdo jí pomáhal a pomáhá? Je těžké se o děti starat? Den matek – to je moje rodina. Kdo se stará o děti, které „nemají“ maminku, tatínka? Sledujeme i rodinky zvířátek a jejich mláďátka. 20

Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická 

Rozvoj a užívání všech smyslů. Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základu zdravého životního stylu.


Stimulovat rozvoj vzdělávacích dovedností, osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka. Rozvoj a zpřesňování smyslového vnímání, přechod od názorného myšlení k pojmovému, rozvoj paměti a pozornosti.


Rozvoj interaktivních a komunikativních verbálních i neverbálních dovedností.

Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní 

Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách.


Vytváření povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jeho vývoji a proměnách.

Okruhy činností, vzdělávací nabídka Prioritou bude: Lokomoční pohybové činnosti i nelokomoční pohybové činnosti, turistika, míčové hry. Smyslové a psychomotorické hry, dramatické činnosti, mimické vyjadřování nálad. Komentování zážitků, vyřizování vzkazů, samostatný projev a vyprávění, popis situace. Námětové hry a činnosti na téma rodina, přátelství, hry s dopravní tématikou a s úkony procvičující orientaci, jízda zručnosti. Výlety do okolí, do velkého města, práce s mapou. Činnosti zaměřené k seznamování s elementárními číselnými a matematickými pojmy. Aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi, kamarádství, role dané pohlavím, úctu ke stáří. Hry zaměřené na poznávání a rozlišování různých společenských rolí. Volitelná témata:  S pramínkem kolem světa  Co dělá tráva a první jarní kytičky  Jarní dvorek  Velikonoční tradice a svátky

21

 Cestujeme bezpečně  Mám tě rád, maminko Očekávané výstupy v úrovni klíčových kompetencí 

Kompetence k učení: Odhaduje své síly. Orientuje se v prostředí, ve kterém žije.



Kompetence k řešení problémů: Zpřesňuje si početní představy, vnímá elementární matematické souvislosti, pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh.



Kompetence komunikativní: Samostatně vyjadřuje své myšlenky, vede smysluplný dialog. V běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu.



Kompetence sociální a personální: Samostatně se rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor.



Kompetence činnostní a občanské: Má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení. Váží si práce i úsilí druhých. Chápe, že pracovitost je přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost a pohodlnost a nízká aktivita má svoje nepříznivé důsledky.

Ad 5)

Letní radovánky aneb jak kouzlí sluneční paprsky Charakteristika integrovaného bloku Slavíme MDD - vyjadřujeme svá přání. Co už všechno dovedu? Kam se vydáme na výlet? Co uděláme, když se ztratíme? Už ses někdy ztratil? Cesta za kestřanským pokladem, spaní předškoláků ve školce. Zvládnutí odloučení od rodiny. Tady žiju, tady bydlím. Bezpečnost o prázdninách, kde nám může hrozit nebezpečí; Připomenutí a opakování pravidel. Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická 

Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti. Uvědomění si vlastního těla.


Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen.



Hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti.



Činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů. Cvičení organizačních dovedností.


Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými.

Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní 22



Vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, ke kultuře a umění. Rozvoj společenského i estetického vkusu.


Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu.

Okruhy činností, vzdělávací nabídka: Prioritou bude: Činnosti zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí. Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen. Seznamování s různými vzdělávacími prostředky, technikou. Záměrná pozorování, rozhovory o výsledcích. Příležitosti pro rozvoj vůle, vytrvalosti a ovládání. Setkávání s uměním, přibližování kultury i poznávání jiných kultur. Volitelná témata:  Prožíváme svůj den  Pojedeme na výlet  Loučíme se s předškoláky  Poznáváme okolí Kestřan Očekávané výstupy v úrovni klíčových kompetencí: 

Kompetence k učení: Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody, techniky.



Kompetence k řešení problémů: Všímá si dění ve svém okolí; přirozená motivace k řešení problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.



Kompetence komunikativní: Dovednost využít informativní a komunikativní prostředky, encyklopedie, počítač, telefon apod. Ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky.



Kompetence sociální a personální:k jejich odlišnostem a jedinečnostem. Je schopnost chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní



Kompetence činnostní a občanské: Má základní představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je v rozporu, a snaží se podle toho chovat. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí.

23

5 Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Bezbariérový přístup školy a vzdělání učitelek nabízí prostor pro integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a zařízení je docházce těchto dětí nakloněno. V případě integrace takových dětí budou učitelky postupovat a pracovat podle individuálně vzdělávacích plánů, které zpracují ve spolupráci s rodiči a s příslušnými odborníky. Vzdělání přizpůsobí potřebám, které vyplývají ze zdravotního oslabení dítěte. Vyskytnou-li se ve třídě děti mimořádně nadané, bude zpracován individuální vzdělávací program, který bude přizpůsoben mimořádným schopnostem. Těmto dětem bude také dána možnost se dále vzdělávat formou nadstandardních aktivit.

6

Evaluační systém

Nezjišťujeme, kdo je lepší a kdo horší, ale zda jsme my sami vynaložili své osobní maximum. 1. Evaluace vstupní – vycházíme ze složení skupiny, která se změnila s příchodem nově přijatých dětí, dále z případných změn podmínek, hodnocení loňského školního roku. 2. Evaluace průběžná – poskytuje okamžitou zpětnou vazbu k právě probíhajícímu tématu, reakce dětí, osobní zkušenosti. 3. Evaluace závěrečná – po ukončení školního roku. Záznamy o dětech: 

Při hodnocení dětí respektujeme vždy možnosti dítěte, zdravotní stav, rodinné prostředí, momentální stav… poznáváme, v čem je úspěšné, co mu jde, jeho talent. Zjišťujeme, co mu dělá problémy, kde jsou nedostatky. Z těchto zjištění pak vyvozujeme další postup pro svoji práci. Další vyhodnocování provádíme průběžně dle potřeby dítěte. Případný záznam o dítěti je důvěrný dokument, který slouží k vyhodnocení vývoje dítěte, optimalizace jeho rozvoje nebo jako podklad pro informaci rodičům. (Záznam vkládáme dítěti do složky, kterou případně doplníme výkresem apod.)

24

Hodnocení ŠVP A TVP Vlastní vyhodnocování, pozorování, diagnostika přináší pedagogům školy zpětnou vazbu o správně zvoleném postupu. Učitelky provádí společně hodnocení jednotlivých bloků s ohledem na celý vzdělávací proces, porovnání TVP se ŠVP, zda došlo k naplňování stanovených hlavních i dílčích vzdělávacích cílů a následně tří hlavních záměrů vzdělávání RVP (rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání, osvojení si základů hodnot, na nichž by měla být založena naše společnost a získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osoba působící na své okolí). Hodnocení ŠVP a TVP provádí pedagogický kolektiv průběžně dle potřeby, písemně potom vždy na konci měsíce. Hodnocení bývá také na programu porad zaměstnanců. Ředitelka vyhodnocuje naplňování na základě kontroly: 

Průběžně - sledováním projevů dětí, ovzduší na třídách, odezvy rodičů a návštěvníků školy.



Plánovaně – pravidelnou kontrolou dokumentů, hospitací.

Rodiče se podílí na vyhodnocování na schůzkách s rodiči, při každodenním setkávání, na akcích školy. Všechny závěry, hodnocení a připomínky jsou zapracovávány písemně do pololetního hodnocení a závěrečného hodnocení na konci školního roku. Na tomto se podílí celý kolektiv školy, závěrečnou zprávu zpracovává ředitelka.

25

2016

Recommend Documents