2016 ROČNÍK 26

ČASOPIS 3. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

1/2016 — ROČNÍK 26

BĚHÁME S TĚMI, KTEŘÍ NEMOHOU – NOVÁ GENERACE UMĚLÉ KŮŽE SE BUDE POUŽÍVAT TAKÉ VE FNKV - ROZHOVOR S PŘEDNOSTOU ORL MARTINEM CHOVANCEM – ÚJMA NA ZDRAVÍ A JEJÍ ODČINĚNÍ – EVROPSKÝ TÝDEN MOZKU – THC TLUMÍ BOLEST – PROMOČNÍ PROJEVY – ZAKARIA: NA OBRANU LIBERÁRLNÍHO VZDĚLÁNÍ – ŠONKA: POLITIKA, VĚDA A OBČANSKÁ SPOLEČNOST – HANÁK: OŇUŇÁVÁNÍ – PLES 3. LÉKAŘSKÉ FAKULTY VE FOTOGRAFIÍCH

EDITORIAL. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

Tomáš Čupka: Mladý lékař v Německu: pro i proti. . . . . . . . . . 46

AKTUALITY

Jaroslav Šonka: Politika, věda a občanská společnost. . . . . . . . 48

Petr Oliva: Běháme s těmi, kteří nemohou . . . . . . . . . . . . . . 4 Martin Král: Hudební talenty 3. LF rozezněly Rock Café . . . . . . 6 Monika Poláchová, Hana Vitásková: Poděkování studentům 3. lékařské fakulty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Lucie Olivová: Návštěva švýcarského odborníka na dětské popáleniny nadchla lékaře i studenty . . . . . . . . . . . . . . 10 Jolana Boháčková: Do dvou let by nejnovější kožní náhrady

TEXT Fareed Zakaria: Na obranu liberálního vzdělání . . . . . . . . . . . 53 RES PUBLICA Jiří Hanák: Oňuňávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Tomáš Sedláček: Česko-čínskoruská unie? . . . . . . . . . . . . . . 67

mohla používat i klinika popáleni FNKV . . . . . . . . . . . . . 11

Cyril Höschl: Náhod jak naseto. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Denisa Dybowiczová: Jakákoliv pomoc je lepší než žádná . . . . . 14

Michal Anděl: Ekonomie vymknutá z kloubů. . . . . . . . . . . . . 71

Zemřel profesor Jan Vavřinec, vážený a zkušený dětský lékař . . . 17

Jindřich Šídlo: Iluze jménem referendum . . . . . . . . . . . . . . 73

Jolana Boháčková: Od beatníků k medicíně (rozhovor s Martinem Chovancem) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

ORBIS PICTUS Miroslav Kršiak: Esej o kráse (a dalších duchovních pocitech). . . 77

MEDICÍNA

Pavel Klinecký: Kousek Ježíšova rodokmenu. . . . . . . . . . . . . 78

Újma na zdraví a její odčinění (kulatý stůl 3. LF UK a PF UK) . . . . 23

Benjamin Thorpe: Jaké je být „erasmákem“ na 3. LF UK. . . . . . . 81

Evžen Hrnčíř: Když zásady slušnosti nestačí, nepomůže někdy

Petr Toman: Černobyl svolává svoje děti . . . . . . . . . . . . . . . 83

ani nová metodika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Táňa Králová: Jsme pod lavinou žalob. Porodník je ohrožený druh (rozhovor s profesorem Davidem Cibulou) . . . . . . . . . . . 31

VE FOTOGRAFIÍCH Národní dům na Vinohradech ožil plesem 3. lékařské fakulty. . . 90

Richard Rokyta: Evropský týden mozku. . . . . . . . . . . . . . . . 34 Jolana Boháčková: THC tlumí bolest a pomáhá při léčbě zeleného zákalu (rozhovor s profesorem Richardem Rokytou). . . . . . 37

POST SCRIPTUM Jaroslav Veis: Czechia aneb kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

VZDĚLÁNÍ Lenka Vostrá: Je v našich rukou, jakými se staneme lékaři. . . . . 41 Michal Anděl: Je potřeba být empatický, ale také si zachovat citový odstup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Editorial Vážené a  milé čtenářky a  vážení a  milí čtenáři, ví-

mezi orientací na všeobecné vzdělání a  úzce specia-

tám vás při čtení prvního čísla časopisu Vita Nostra

lizované vzdělání, o  rozdílném směřování univerzit

Revue ročníku 2016.

ve Spojených státech amerických a  univerzit evrop-

Pomalu doháníme zpoždění, které bylo způsobeno

ských. Zakaria rozviřuje diskuzi, která podněcuje

loňskými událostmi, především odchodem dlouhole-

k  přemýšlení jistě každého, kdo pracuje na vysoké

té šéfredaktorky paní Mgr. Fleissigové a  také novým

škole. Úryvek pochází z  knihy, kterou vynikajícím

formátem našeho časopisu. Nový formát se osvědčil

způsobem přeložil Jaroslav Veis.

a  umožnil nám rozšířit paletu příspěvků. Jak jsem již

Z  jiných médií jsme přetiskli zajímavé články pu-

zdůraznil ve čtvrtém čísle ročníku 2015, které vyšlo za-

blicistů Šídla, Sedláčka a  jednoho z  profesorů 3. LF

čátkem tohoto roku, chtěl bych poděkovat všem členům

Höschla. Text Jaroslava Šonky Politika, věda a občanská

redakční rady za velikou obětavost, zejména pak paní

společnost byl napsán přímo pro Vita Nostra Revue na

šéfredaktorce Jolaně Boháčkové a  dále panu redakto-

podnět Jaroslava Veise, stejně tak komentář Jiřího Ha-

ru Jaroslavu Veisovi za získávání úžasných článku od

náka Oňuňávání. Nechybí krátká esej profesora Krši-

svých literárních přátel a také za jeho vlastní tvorbu.

aka. Objeví se již po druhé a  na nějaký čas bude vy-

V tomto čísle naplňujeme vše, co jsme si předsevza-

cházet pravidelně. Zmiňujeme rovněž vynikající knihu

li. Máme zprávy z  fakulty, které jsou demonstrovány

docenta Šprindricha a  profesora Neurwirta Kompen-

promočním projevem pana děkana prof. Anděla a také

dium náhradního zobrazování.

studentským promočním projevem čerstvě promované

Trochu se zpožděním zařazujeme také příspěvek

lékařky Lenky Vostré. Pokračujeme i  v  rozhovorech

pana faráře Pavla Klinovského o  Ježíši Kristu, který

s novými přednosty, kterých je nyní poměrně dost. Ten-

pronesl na předvánočním shromáždění v  kostele Sv.

tokrát jsme vyzpovídali nového přednostu ORL kliniky

Jana Nepomuckého. Vyznačuje se vysokou literární

docenta Martina Chovance.

a věcnou úrovní.

Velice vítáme rozhovor s  doktorem Zajíčkem

Zájem jistě vzbudí i vynikající čin Denisy Dybowic-

o návštěvě prof. Schiestla a  vývoji umělé kůže, což je

zové, která dostala cenu rektora Karlovy univerzity za

úžasná věc. Tato nová technika bude rozvíjena ve spolu-

lékařskou pomoc při srážce Pendolina s kamionem. Po-

práci s  naší Klinikou popáleninové medicíny, což pro

zitivních lidských vlastností bychom si měli stále více

fakultu i  nemocnici představuje veliký pokrok a  něco

vážit v záplavě obecných jevů, které provází vývoj naší

naprosto převratného v popáleninové medicíně.

společnosti a které se některým z nás vůbec nelíbí.

Za zmínku jistě stojí i  nový překlad Fareeda Za-

Mezi aktualitami publikujeme také článek o půlma-

karii na ochranu liberálního vzdělání. Jedná se

ratonu, o charitativním hudebním festivalu 3. lékařské

o zásadní text o  směrování univerzit všude na svě-

fakulty nebo o každoročním tradičním fakultním plesu

tě. Hovoří o  neustálém a  zároveň nutném rozporu

i s fotografiemi.

2

VITA NOSTRA — 1/2016

Z medicíny jsme přetiskli ještě zajímavý rozhovor

a 3. lékařské fakulty. Medicína je etický obor a vtrhnutí

s  prof. Davidem Cibulou Jsme pod lavinou žalob, po-

byznysu do medicíny má v  mnoha případech neblahé

rodník je ohrožený druh. Píše o  směřování medicíny

následky. My se musíme stále držet etického principu,

a o zájmu mediků o jednotlivé lékařské obory v sou-

chceme lidem pomáhat a k tomu musíme nacházet po-

vislosti s  právní situací. Lékaři se nechtějí věnovat

moc také v  legislativě a  u  ve veřejnosti. Veřejnost by

porodnictví, protože jsou neustále pod tlakem nejrůz-

měla lékaře v jejich snaze podporovat a ne si na ně neu-

nějších žalob. Rodiče, jejichž dítě v první třídě příliš

stále stěžovat.

neprospívá, svalují vinu na práci porodníků a  žalují

Přeji vám všem, abyste v roce 2016, který už běží na

porodnice. To je závažná věc a  stojí skutečně za dis-

plné obrátky, měli co nejvíce drobných radostí ze své

kuzi a za poznání. Problematikou medicíny a  práva se zabývá rozsáhlejší text o novém způsobu odškodňování zdravotních

práce, protože medicína, i  když mnohdy pod tlakem právního prostředí, radosti přináší. Přeji hezké čtení, které vám přinese radost.

poruch podle metodiky Nejvyššího soudu České republiky z  pera docenta Hrnčíře a  také příspěvek Marka

Richard Rokyta,

Váchy, pronesený v  rámci kulatého stolu Právnické

předseda redakční rady Vita Nostra Revue

EDITORIAL

3

Běháme s těmi, kteří nemohou Petr Oliva, jeden ze zakladatelů běhu Running With Those That Can’t

Více než desítka studentů 3. LF UK a podruhé v řadě také

Pro  naplnění tohoto cíle si  členové RWTTC zvolili

proděkan fakulty profesor Tomáš Kozák stáli na startu

sportovní běžecké události, které tvoří osu aktivit charity.

pražského půlmaratonu v rámci projektu Running With

V rámci pražského půlmaratonu, každoroční hlavní akce

Those That Can’t – Běháme s těmi, kteří nemohou. Cha-

projektu, bylo do závodu na speciálních sportovních vozíč-

ritativní občanské sdružení Running With Those That

cích zapojeno 24 dětí s hendikepem za pomoci 133 běžců.

Can’t (RWTTC) založili studenti 3.  lékařské fakulty

Slavnostního ceremoniálu, během  kterého rodiny

Univerzity Karlovy v Praze v roce 2009. Organizace usi-

hendikepovaných dostaly pět nových sportovních vo-

luje o zvýšení viditelnosti a povědomí o osobách se spe-

zíčků Benecykl, se zúčastnil také děkan 3. lékařské fa-

ciálními a  komplexními potřebami a  o  pomoc s  jejich

kulty UK prof. Michal Anděl a přednostka Ústavu ošet-

integrací do činností každodenního života.

řovatelství Hana Svobodová.

4

VITA NOSTRA — 1/2016

AKTUALITY

5

Hudební talenty 3. LF rozezněly Rock Café Martin Král, student 3. LF UK

Již počtvrté v řadě se v pražském klubu Rock Café uskutečnil Charitativní hudební festival 3. LF, na kterém již tradičně vystoupili posluchači 3. lékařské fakulty se svými kapelami. Napříč téměř všemi hudebními žánry se představilo sedm hudebních uskupení. V klubu panovala výborná undergroundová atmosféra a díky hojné návštěvnosti se podařilo vybrat 14 tisíc korun. Celou částku tentokrát věnujeme Dětskému domovu ve Vrbně pod Pradědem.

6

VITA NOSTRA — 1/2016

AKTUALITY

7

8

VITA NOSTRA — 1/2016

Poděkování studentům 3. lékařské fakulty Monika Poláchová, Hana Vitásková

V minulých dnech naše zařízeni obdrželo od studentů

Těší nás poznání, že v dnešní uspěchané době posta-

3. lékařské fakulty UK charitativní dar 14 tisíc korun.

vené především na financích a obchodu, se ještě najdou

Částku vybrali studenti na charitativní hudební akci

lidé, kteří myslí na potřebné – naše děti. Váš postoj nás

sdružení TRIMED a  prostřednictvím jejího zástupce

naplňuje optimismem. Ať patří budoucnost právě vám,

Martina Krále pak předali našemu zařízení. Dovolte,

lidem, kteří si uvědomují, že děti potřebují pomoci,

abychom vám všem za toto vstřícné gesto poděkovali.

podpořit, zažít krásné chvíle v létě, byť bez rodiny, ale

Vaše gesto totiž pomůže těm nejpotřebnějším – dětem.

v láskyplné náruči a péči odborníků, kteří se snaží dě-

Naše zařízení sestává z dětského domova a základní

tem jejich nelehký úděl zvládnout i pochopit.

školy. Je to zařízení, kde pečujeme o  děti s  nařízenou ústavní výchovou. Mnoho dětí má různá specifika.

Mgr. et Mgr. Hana Vitásková je ředitelkou ZŠ, DD, ŠD a ŠJ

Staráme se o  děti s  lehkým mentálním postižením, se

Vrbno pod Pradědem. Mgr. Monika Poláchová působí jako

středně těžkým mentálním postižením, s kombinovaný-

etoped, psychoped tamtéž.

mi poruchami, poruchami chování i  psychiatrickými poruchami. V rámci vzdělávání poskytujeme péči i dětem s autismem. Do našeho zařízení přicházejí děti ve věku tři až 19 let. O tyto děti se stará tým pracovníků jako speciální pedagogové, psychopedi, etopedi, vychovatelé, správní zaměstnanci, všichni pod vedením paní ředitelky. Zařízení má 24 hodinový nepřetržitý provoz. Při práci s  dětmi se užívají různé specifické výchovně vzdělávací metody, arteterapie – máme krásnou keramickou dílnu, dramaterapie – děti hrají divadlo, máme také pěknou počítačovou místnost, sportovní prostory, využívá se cvičení jógy, nácviky relaxace, děti pracují v technické dílně, šijí a podobně. Před pár dny naše děti vyhrály v krajském kole soutěže dětských domovů první místo a postupují do celostátního kola.

AKTUALITY

9

Návštěva švýcarského odborníka na dětské popáleniny nadchla lékaře i studenty Lucie Olivová, studentka 3. LF UK

Začátkem dubna navštívil 3. lékařskou fakultu dok-

V průběhu dvou dnů se konalo několik workshopů

tor Clemens Schiestl, vzácný host z  Univeristy Chil-

a přednášek, kterých měli možnost se účastnit lékaři,

dren’s Hospital v Curychu. Tento špičkový odborník na

zaměstnanci 3. LF, studenti i široká veřejnost. Na kli-

popáleninovou medicínu se zaměřením na dětské pa-

nice popáleninové medicíny si vyslechli přednášku

cienty představil v Praze projekt EuroSkinGraft, na kte-

i  s  praktickou ukázkou péče o  děti s  popáleninami.

rém v Curychu s týmem dalších odborníků pracuje pod

Posluchárna kliniky byla plná a  operační sál poté

vedením profesora Ernsta Reichmanna už 15 let. Cílem

taktéž, takovou příležitost si nechal ujít jen málo-

projektu je vytvořit novou generaci kožní náhrady, kte-

kdo. Odpoledne téhož dne se konal v Jindřišské věži

rá by se měla v budoucnu využívat pro léčbu těžkých po-

workshop o  aplikaci umělé kůže pro širokou ve-

pálenin a vybraných kožních onemocnění.

řejnost. Následující den na půdě 3. lékařské fakulty přednášel doktor Schiestl o  kožních náhradách těžce popálených dětí a  jejich vývoji. Představil svou práci a  prezentoval výsledky, kterých bylo dosud v  Curychu dosaženo. Své povídání doprovodil množstvím zajímavých fotografií a příběhů z vlastní praxe, po přednášce následovala krátká diskuse. Velice si vážím možnosti poslechnout si nejnovější informace ze světa vědy od předního odborníka ve svém oboru. Přednáška doktora Schiestla byla velmi obohacujícím a příjemným zážitkem.

10

VITA NOSTRA — 1/2016

Do dvou let by nejnovější kožní náhrady mohla používat i klinika popálenin FNKV Jolana Boháčková Za pozváním předního odborníka na popáleniny doktora Clemense Schiestla stojí přednosta kliniky popáleninové medicíny Robert Zajíček. Doufá, že by mohli z výzkumným týmem z Curychu spolupracovat dlouhodobě a nejnovější model umělé kůže do dvou let vyzkoušet na zdejších pacientech. To vy jste pozval doktora Schiestla do Prahy?

Švýcarsku a  pak po celém světě. V  intervalu dvou let

Komunita popáleninářů v Evropě není nijak rozsáhlá.

bychom se mohli zařadit do multicentrické studie a sta-

Péče o  dětské popáleniny je centralizovaná a  v  každé

li bychom se jedním z  center, kde se bude nová kůže

zemi jsou dvě, tři centra, takže se z  různých kongre-

zkoušet.

sů a  přednášek známe. Kontakt s  doktorem Schie-

Je dost náročné vše sladit. Co funguje ve Švýcarsku,

stlem mi zprostředkovali přátelé z  Německa, se kte-

nemusí fungovat tady, co funguje na dětech, nemusí

rými jsem spolupracoval. Chtěli jsme k  nám pozvat

fungovat u  dospělých, a  podobně. Je potřeba mít tým

nějakého výborného inovativního chirurga, který dělá

a zkušené pracoviště, které by bylo schopné aplikaci za-

zajímavé věci a kombinuje to s výzkumem. Většinou je

bezpečit, aby vše probíhalo za podmínek, které si oni

někdo vynikající chirurg nebo dobrý výzkumník, který

stanoví.

s praktickou medicínou nemá tolik zkušeností. Já jsem chtěl, aby návštěva pokryla všechno, praktickou část,

Ten horizont dvou let vidíte reálně?

abychom mohli s odborníkem diskutovat o praktických

Ano. Oni viděli naše výsledky, viděli, co tady děláme

věcech, ale aby to splňovalo určité akademické nároky,

a  byli spokojeni. Pokud vyřešíme veškerou adminis-

Samozřejmě jsme také chtěli vědět, v  jaké fázi se na-

trativu a připravíme se, abychom pak nebyli zaskočeni

chází výzkum vývoje umělé kůže.

mezinárodními regulemi, mohli bychom aplikaci nové

Doktor Schiestl patří k  týmu lékařů, kteří ve Švýcarsku pracují na projektu vývoje umělé kůže už 15

umělé kůže skutečně do dvou let u nás u některých pacientů také zkoušet.

let. Investovali do něj mnoho milionů franků a  je to

Samozřejmě, že každý výzkum se může nějak

v  dnešní době jediný životaschopný projekt týkající

zkomplikovat, ale to, že kůži již vyzkoušeli na de-

se vývoje umělé kůže v  Evropě. Dostali se již do fáze

seti pacientech a  mají dobré výsledky histologické,

aplikace na pacienta. Novou kůži použili na deseti pa-

funkční i  kosmetické, pro nás představuje jistou zá-

cientech a chtějí její aplikaci rozšířit nejdřív po celém

ruku úspěchu.

AKTUALITY

11

Takže s návštěvou doktora Schiestla jste byli

umělé kůže, který naše pracoviště použilo v roce 2002

spokojeni, měla úspěch?

jako první ve východní Evropě. My máme asi 50 pacien-

Návštěva měla tři fáze. První, u  nás na klinice, byla

tů, oni jich má ještě víc, dětí i  dospělých. Mluvilo se

vyloženě praktická, měli jsme seminář o  konkrétních

o tom, co se povedlo a co naopak ne.

chirurgických postupech, byl určen hlavně pro naše

A  samozřejmě se konala také přednáška akade-

pracovníky, pro náš tým. Doktor Schiestl nám ukazoval,

mická, která se týkala spíš teorie a výzkumu, především

jak a proč co dělá, byli jsme společně na sále, viděli jsme

zmiňovaného velkého švýcarského projektu. Mluvilo se

jiný přístup k operování.

o tom, jakým způsobem pracují, jaké mají výsledky, jak

Pak jsme měli takový workshop ve spolupráci

během těch 15 let postupovali, než se dostali k  tomu,

s univerzitou, který byl určený také studentům, popá-

že ze dvou centimetrů kůže dokážou připravit plát plně

leninovým specialistům z  ČR, plastickým chirurgům

hodnotné kůže.

a lidem, které zajímají dnešní možnosti operace pomocí

Univerzita v  Curychu je prestižní špičkové pra-

umělé kožní náhrady. Týkal se aplikace starého modelu

coviště perfektně finančně zajištěné. Jsem hrdý, že nás

12

VITA NOSTRA — 1/2016

chtějí do projektu zapojit, a  při konfrontaci výsledků mám pocit, že jsme neztratili krok. V  Curychu mají spoustu placených sester i dokorů, mají za sebou obrovský rozpočet, obrovské týmy edukovaných lidí, sociálních pracovníků, psychologů, v  rámci nejvyspělejšího zdravotnictví v  Evropě. To, že naše výsledky jsou srovnatelné, mě naplňuje optimismem. Takovéto

Gratulujeme jubilantům!

návštěvy a vzájemná výměna zkušeností nás posouvají zase o krok dál.

MUDr. Vojtěch Kubálek, CSc., z Ústavu patologie 3. LF UK a FNKV 3. května oslavil úctyhodné 80. narozeniny.

Co konkrétně jste si z návštěvy odnesli?

Prof. MUDr. Václav Mandys, CSc., přednosta Ústavu

Setkáváme se s  velkým množstvím úrazů dětí, které se

patologie 3. LF UK a FNKV slavil 18. dubna 65. narozeniny.

dotknou horkých kamen, čili kontaktní popáleniny v oblasti dlaně rukou. Nejsou to rozsáhlé plochy, ale hluboké. V místě se často tvoří jizva a vznikají změny, které brání v plnohodnotném pohybu ruky. Doktor Schiestl nám vysvětlil a  ukázal, jak odebírá z  oblasti plosky nohy kůži, která se podobá kůži v  oblasti ruky. My jsme používali kůži z oblasti zadečku, což je ovšem kůže úplně jiné kvality. On odebírá štěp z  oblasti nenášlapové zóny plosky

Doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc., přednostka Ústavu cizích jazyků 3. LF UK oslavila 65. narozeniny 9. května. Prof. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské biofyziky a lékařské informatiky 3. LF UK slavil 12. května 60. narozeniny. MUDr. Jana Bělinová, lékařka I. interní kliniky 3. LF UK a FNKV slavila 17. dubna 60. narozeniny.

nohy, která je podobnější kůži v oblasti rukou a tím pá-

Doc. MUDr. Eva Gojišová, přednostka Stomatologické

dem dosahuje lepších výsledků.

kliniky 3. LF UK a FNKV slavila 11. března 65. narozeniny.

Byl naopak on něčím překvapen? Výhledem z  operačního sálu přímo na hřbitov, to se jen tak nevidí… Byl překvapený některými z  výsledků aplikace umělé kůže. To, jak nějakou ránu zavřeme, je jedna věc. Jak vypadá za dva či tři roky, je věc druhá. Byl překvapen, jakým způsobem jsme schopni řešit i komplikovaná zranění. Líbilo se mi, že mluvil i  o  svých neúspěších. Nechoval se jako člověk, který by se jen chlubil tím, co všechno umí, dokázal se na sebe a  na svou práci dívat

Doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D., ředitel nemocnice a přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a FNKV oslavil 65. narozeniny 28. března. Doc. MUDr. Milan Jaroš, CSc., docent I. interní kliniky 3. LF UK a FNKV oslavil krásných 85. let 5. dubna. Prof. MUDr. Martin Krbec, CSc., přednosta Ortopedickotraumatologické kliniky 3. LF UK a FNKV slavil 3. května 60. narozeniny. MUDr. Tomáš Vedral z Chirurgické kliniky 3. LF UK a FNKV slavil 24. března 60. narozeniny.

i kriticky.

AKTUALITY

13

Jakákoli pomoc je lepší než žádná O srážce Pendolina s kamionem Denisa Dybowiczová

Toho dne (22. července 2015) jsem zrovna jela ranním

tržnou ránu na hlavě, tak jsem mu přikládala kapesník

Pendolinem z Ostravy do Prahy. Kamarádka měla pro-

na čelo. Mezi tím se objevil nepříjemný kouř a pach ně-

moci, tak jsem jí chtěla osobně pogratulovat. Za šest let

čeho spáleného, lidé začali být nervózní.

studia mám trasu už vžitou, pamatuji si, že jsem se ten den jen těšila, až si dám ve vlaku kafe.

Když jsem vylezla, myslela jsem, že jsem v  hloupém akčním filmu a že se mi to jen zdá. Stevard zakřičel, zda

A  najednou to přišlo. Srážka. Seděla jsem v  zadní

je tady někde lékař nebo zdravotník. Nějak automaticky

části vlaku, takže střet kamionu s Pendolinem jsem po-

jsem řekla, že jsem studentka medicíny, odpověděl, abych

cítila jen jako prudký náraz. Hned jsem ale začala mít

šla okamžitě s ním, že vepředu jsou zranění. Běželi jsme

pocit, že je něco špatně. Jeden pán se praštil a měl menší

proti proudu lidí, kteří utíkali odtamtud pryč.

14

VITA NOSTRA — 1/2016

A  pak jsem to uviděla. Zmatek. Mnoho zraněných

Vrátila jsem s k pánovi s hlubokou ranou v rameni.

venku. Křik. Bolest. Krev. To, co bylo kdysi vagónem,

Začala mu už opravdu hodně krvácet a nikde žádný ma-

byla jen hromada pokrouceného plechu. Nemohla jsem

teriál. Rozhlížela jsem se okolo a  viděla jsem na seda-

tomu uvěřit. Na to nás nikdo nepřipravil.

dlech látkové podhlavníky. Přiložila jsem mu je na ránu

I  s  odstupem času si v duchu promítám stále doko-

a zastavovala krvácení. Pak už se do vlaku začali hrnout

la celou situaci a připadá mi nereálná. Pořád mi mozek

záchranáři, když si přebrali zraněné, řekla jsem si, že

nebere, co všechno se tam dělo a jak jsem tam mohla jít

se jim tam nebudu motat a vyšla jsem ven.

s holýma rukama.

Tam byli ti, kteří byli zranění, ale ještě byli schopni

Uvnitř vlaku, nebo tedy toho, co z  něj zbylo, byli

vylézt. I  tam jsem pomáhala, zastavovala krvácení,

zranění. Na levé straně seděl pán, který měl hlubokou

uklidňovala jsem zraněné. Jeden pán postupně upadal

ránu v oblasti ramene, ale komunikoval, byť naříkal, po-

do šoku, byl při vědomí, ale postupně ho ztratil, až ho

vzbudila jsem ho. Šla jsem dál, protože jsem viděla, že na

záchranáři museli začít resuscitovat. Zpětně jsem se

zemi leží lidé, kteří nereagují. Úplně dopředu do vlaku

dověděla, že on byl druhou obětí, která ve Studénce ze-

jsem se nedostala, ale viděla jsem, že tam byli další, kteří

mřela.

vyprošťovali lidi nejblíže kabině strojvedoucího.

Mezi tím vším nastal jeden moment, kdy jsem měla

Klekla jsem si a  sklonila jsem se ke zraněným na

pocit, že se čas zastavil. Viděla jsem hasiče, jak na nosít-

zemi. Pán ve vínově červeném triku nereagoval, ale

kách někoho vynášejí. Ten člověk byl zakrytý plachtou.

stále dýchal. Dala jsem ho s  dopomocí do zotavovací

A mně podle vzhledu došlo, že je to pán ve vínově čer-

polohy. Upřímně řečeno, dávat někoho do téhle polohy,

veném triku. Začala jsem mít pochybnosti, jestli jsem

mezi sedadly vlaku, kde se ani dva lidi neminou bylo

něco neudělala špatně.

fakt strašné. Víc se dělat nedalo, viditelné krvácení neměl. Přešli jsme k ležící paní. Ta postupně upadala do

Bylo to zvláštní. Jste a najednou nejste. Nedocházelo mi to.

šoku, ale byla při vědomí, protože velmi intenzivně kři-

Postupně sanitky a  vrtulník začaly odvážet všechny

čela bolestí. Opět jsme ji dali do zotavovací polohy. Je to

zraněné. Ani nevím jak, ale zbylo nás tam pár nezraně-

těžké, když máte holé ruce, improvizujete. Řekla jsem

ných lidí z celého vlaku. Zavolala jsem mámě, co se stalo,

si, že jakákoliv pomoc je lepší, než žádná.

a  požádala ji, ať pro mě přijede autem, že chci domů

Postupně začaly houkat sirény a bylo slyšet zvuk vr-

a  nikam nejedu. Sedla jsem si na druhou stranu perónu,

tulníku. Nevím, jak dlouho trvalo, než přijeli. Pro mě to

nohy mi visely do kolejiště. A pak to přišlo. Robot přestal

byla celá věčnost.

fungovat a já jsem se rozbrečela. Všechno mi to začalo do-

Ten mladý stevard přiběhl po několika minutách s  lékár-ničkou. Upřímně řečeno jsem měla chuť se

cházet a  moje ruce od krve toho byly důkazem. Nebyl to americký film, ale hnusná, syrová realita.

rozesmát, protože taková autolékárnička byla opravdu

Člověka občas napadne takové to „co by, kdyby“,

k  ničemu. Dráhy by se v  tomto směru měly rozhodně

ale představy jsou opravdu slabý odvar. Realita je ti-

polepšit a vlaky lépe vybavit.

síckrát horší. Nekonečné vteřiny křiku, bolesti, utrpení.

AKTUALITY

15

Usilovně přemýšlíte nad jednou jedinou věcí – jak zachránit to nejcennější, co každý z  nás má: život. A  někdy, někdy se snažíte z  plných sil, vydáte maximum a nestačí to. Ta bezmoc je neskutečná. I když to za chvilku bude rok od události, stále na to myslím. Měla jsem nějakou dobu problém se s  tím srovnat, protože na takové situace žádná škola nepřipraví. Ti tři lidé, kteří umřeli, jeli na výlet, nebo kamsi. Trápila mě představa, zda jsem udělala všechno, jestli se to nedalo udělat jinak. Měla jsem štěstí, že jsem se v říjnu dozvěděla o Dostálových dnech urgentní medicíny v Ostravě. Jedna část byla věnována Studénce 2015. Přednášejícího lékaře

Ocenění

letecké záchranné služby si ze zásahu moc dobře pa-

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ocenil prestižní

matuji. O  přestávce jsem si s  ním promluvila a  on mě

Bolzanovou cenou tři studenty UK. V lékařské kategorii byla

utvrdil v tom, že jsem nic neudělala špatně, že pomoc

vybrána doktorská dizertační práce s  názvem „Molecular

kterou jsem poskytla, byla dobrá. Pro ty, kteří tam zemřeli, se nedalo udělat víc. Jsem vděčná za Mimořádnou cenu rektora UK a nesmírně si jí vážím. Byla bych ráda, kdyby se můj příběh stal inspirací i pro další studenty (nejen medicíny), aby se nebáli pomáhat poskytnout první pomoc – protože jakákoliv pomoc je lepší, než žádná! MUDr. Denisa Dybowiczová ještě jako studentka medicíny jela 22. července 2015 vlakem Pendolino, který naboural do kamionu stojícího na kolejišti ve Studénce. Jako jedna z mála poskytla před příjezdem záchranářů první pomoc zraněným cestujícím. Za tento mimořádný čin prokazující rozvahu v kritické situaci získala cenu rektora UK. Stejnou cenu získal i Julius Lukeš za svou rychlou pomoc kubánskému cestujícímu při své letecké cestě z Kuby, jak popsal již v minulém čísle Vita Nostra Revue.

16

mechanisms of iron transport across plasma membrane in mammalian cells“ RNDr. Kamily Balušíkové, Ph.D.  Cílem práce bylo přispět k pochopení molekulárních mechanizmů, které se podílejí na transportu netransferinového železa přes plasmatickou membránu v  savčích buňkách. Projekt byl zaměřen na popis transportu netransferinového železa v  lidských buňkách in vitro a  in vivo při nedostatku nebo přetížení železem. Cenu prof. MUDr. Karla Weignera pro nejlepší absolventy lékařských oborů převzal MUDr. Matěj Patzelt za své studijní projekty, se kterými úspěšně prezentoval fakultu nejen na tuzemských, ale i  zahraničních vědeckých konferencích a soutěžích. Studenti Denisa Dybowiczová a Julius Lukeš byli oceněni za mimořádný čin prokazující rozvahu v kritické situaci. Foto: Zleva Kamila Balušíková, maminka Julia Lukeše, Matěj Patzelt a Denisa Dybowiczová.

VITA NOSTRA — 1/2016

Zemřel profesor Jan Vavřinec, vážený dětský lékař Profesor pediatrie MUDr. Jan Vavřinec, DrSc., ze-

současnosti působil jako vedoucí dětské části Diabe-

mřel v  68 letech uprostřed aktivní a  činorodé práce

tologického centra na Klinice dětí a  dorostu 3. LF UK

a  zanechal za sebou opravdu naplněný život. Pomáhal

a FNKV.

léčit ty nejmenší a  patřil mezi novátory a  vizionáře ve

Profesor Vavřinec patřil k velmi vzdělaným dětským

svém oboru. Měl neuvěřitelný přehled a znalosti o celé

pediatrům a  zasadil se o  prosazení mnoha nových di-

dětské pediatrii.

agnostických a  léčebných postupů. Nejvíce se věnoval

Pocházel z  Klatovska a  studoval Fakultu dětského

dětské endokrinologii a především diabetologii. Kromě

lékařství UK v Praze. Absolvoval v roce 1973 a poté na-

klinické praxe se zabýval také vědou, řešil a  koordi-

stoupil na 2. dětskou klinikou FN v  Motole, kde začal

noval mnoho klinických studií a velmi rád také učil.

jako sekundární lékař, pak odborný asistent. Po dvou-

Byl členem českých a  zahraničních pediatrických

letém intermezzu (1989-1990) v pozici zdravotnického

a diabetologických společností. Pravidelně organizoval

zástupce na 2. dětské klinice v Brně se vrátil na 2. dět-

setkání dětských endokrinologů a  diabetologů, tra-

skou kliniku v  Motole jako docent a  pak profesor pe-

dičně v Karlových Varech. Napsal a podílel se na mnoha

diatrie do funkce přednosty kliniky. Řadu let byl také

monografiích, je autorem řady vědeckých článků v čes-

proděkanem 2. lékařské fakulty. Od roku 2006 do

kých i zahraničních periodikách. Čest jeho památce!

AKTUALITY

17

Od beatníků k medicíně Klinika otorinolaryngologie má po letech nového přednostu. Teprve osmatřicetiletý Martin Chovanec přišel z 1. lékařské fakulty a specializuje se na chirurgické zákroky na hlavě a krku. I když si kdysi vybral otorinolaryngologii, aby nemusel sloužit jako poslední voják v ČR, stal se z něj vynikající specialista a jako jeden z mála ve svém oboru se věnuje chirurgii spodiny lební a chirurgii vnitřního ucha. Na kliniku by rád vrátil vědecký výzkum.

18

VITA NOSTRA — 1/2016

Jakou máte v rámci ORL specializaci?

let působil jako lektor. Takže jsem se vlastně cítil jako

Dneska je otorinolaryngologie velmi široký obor. Už

doma. Na anatomii byl mým školitelem profesor Smeta-

název oboru, otorinolaryngologie a  chirurgie hlavy

na, který mě seznámil s  problematikou nádorové bio-

a krku říká, že se zabývá onemocněním ucha, nosu a hr-

logie a vědecké práce. Oběma velmi vděčím za to, že mě

tanu, v  širší míře chirurgií nemocí hlavy a  krku. Roz-

přilákali k oboru, vědě i pedagogice.

voj oboru vedl k  tomu, že již není možný univerzální otorinolaryngolog, který ovládá komplexně celý obor.

A proč jste se vůbec rozhodl studovat medicínu?

Každý z nás se po základním vzdělání dále profiluje do

Podával jsem si přihlášky na několik vysokých škol

jedné, dvou či tří subspecializací. Ty pak může skutečně

v Praze, na chemii, ekonomii a všechny tři lékařské fa-

dovést k  dokonalosti a  dále je rozvíjet. Já se zaměřuji

kulty. Dostal jsem se všude. Byl jsem tenkrát fascinovaný

především na onkologii a onkologickou chirurgii hlavy

beatníky a  myslel jsem si, že strávím život autostopem

a  krku včetně rekonstrukcí, chirurgickou léčbu štítné

a poznáváním života. Tak jsem si řekl, že když mám po-

žlázy a příštítných tělísek a dále pak neurootologickou

znávat život, musím začít u člověka. Z toho mi vyplynulo

chirurgii a chirurgii spodiny lební.

logické rozhodnutí – studovat člověka a  jeho zdraví. A v tom jsem se našel. Ale na druhou stranu mí rodiče

Proč jste se rozhodl pro tento obor? Nebo spíš, jak

působili ve zdravotnictví a to mě jistě vnitřně ovlivnilo.

se to stalo? Nebylo to vlastně úplně rozhodnutí, ale spíš náhoda.

Začínal jste na 1. LF. Proč jste se rozhodl odejít na

Upřímně, věděl jsem, že chci dělat nějaký chirurgický

Vinohrady?

obor, ale klasická chirurgie mě nepřitahovala. Původně

Klinika 3. LF UK a FNKV je pro mě atraktivní kom-

jsem uvažoval o urologii, neurochirurgii a také trochu

binací klinické medicíny, vědecké i pedagogické práce.

o  otorinolaryngologii. V  pátém ročníku mě nadchla

Pod vedením předchozího přednosty docenta Hahna, se

stáž na Otorinolaryngologické klinice 1. LF UK a  Fa-

zásadním způsobem rozvíjela neurootologie, která řeší

kultní nemocnice v  Motole. Líbil se mi obor ale i  pří-

onemocnění vnitřního ucha a  sluchově-rovnovážného

stup ke studentům. V neposlední řadě musím přiznat,

nervu. Historicky zde byly profesorem Chládkem prove-

že bych po škole patřil k  těm, kteří museli nastoupit

deny v ČR vůbec první neurootologické chirurgické zá-

povinnou vojenskou službu vůbec jako poslední. Chtěl

kroky pro Ménièrovu chorobu i nádorová onemocnění.

jsem se věnovat medicíně, takže mi bylo jasné, že musím

Jde o téma, kterému jsem se mohl věnovat na svém pů-

pokračovat v postgraduálním studiu.

vodním pracovišti. Na zdejší klinice tato problematika

Štěstěna mi přála a já jsem se v rámci svých volontérských aktivit zatoulal zrovna na onu kliniku. Dostal

naopak chyběla. I proto jsem se rozhodl přihlásit do výběrového řízení.

jsem nabídku od profesora Betky stát se jeho postgraduálním studentem. Rovněž se naskytla možnost spolu-

S čím jste na kliniku přišel, jak ji chcete vést?

pracovat s  Anatomickým ústavem, kde jsem několik

Jeden z mých učitelů a dobrých přátel je profesor Astl,

AKTUALITY

19

který vede Kliniku otorhinolaryngologie a  maxilofa-

Je zájem mezi mladými lékaři a studenty o tento

ciální chirurgie 3. LF UK a  UVN. Protože si ho velmi

obor?

vážím, a viděl jsem, že se mu daří zásadním způsobem

Zájem je dvojí. Do jedné vlny patří lidé, kteří obor sku-

měnit koncept kliniky k svému obrazu, řekl jsem si, že

tečně poznali, lidé, kteří se v rámci svých mimoškolních

by mohlo být zajímavé opět spolupracovat jak na poli

aktivit přišli podívat a zjistili, že náš obor není jenom

klinické medicíny, tak na poli pedagogických aktivit,

trhání mandlí, ale má širokou škálu uplatnění a člověk

ale i vědy a výzkumu.

si může najít, co ho zajímá. Může se stát perfektním

Když jsem se snažil informovat na kvality medi-

chirurgem, mikrochirurgem, endoskopickým chirur-

cíny, spokojenost studentů a  lékařů ve výcviku, bo-

gem nebo excelentním diagnostikem, může se věnovat

hužel jsem se mnoho pozitivního nedozvěděl. A  to

zmíněné problematice rovnováhy. Zkrátka člověk si

pro mě byla výzva. Zároveň si myslím, že je třeba čas

najde uplatnění. A když se rozhodne, že už nechce pra-

od času udělat nějakou změnu. Líbí se mi německý

covat v nemocnici, může poměrně snadno přejít do am-

model, v němž člověk nemůže vést pracoviště, na kte-

bulantní sféry.

rém vyroste a naopak jinam přináší zkušenosti a ná-

Pak existuje druhá skupina lidí, kteří hledají nějaký

zory ze svého původního pracoviště. Snad i  proto je

takzvaně malý obor a  nechtějí se vydat cestou interny

úroveň v Německu velmi vysoká. Nadto existuje dobrá

nebo chirurgie. Větší zájem o ORL mají dívky, ale to je

provázanost s teoretickými obory a klinickým výzku-

do jisté míry tím, že mezi studenty je více žen.

mem. Na 3. LF a  ve FNKV také působí řada zajímavých

Prozradíte nám nějaké konkrétní změny, které na

lidí, se kterými bych rád spolupracoval. Je tady špič-

klinice plánujete?

ková plastická chirurgie a  v  rámci řešení onkolo-

Vypracoval jsem pro mladé lékaře studijní program.

gické problematiky by bylo výhodné spolupracovat

Upřesňuje, co všechno by měli zvládnout v  určitých

s plastiky. Takovou možnost jsem na svém původním

fázích svého vzdělávání před atestací, aby z  nich byli

pracovišti neměl. Obecně v  České republice se za-

opravdu kvalitní odborníci.

tím příliš nedaří mít v rámci onkologie hlavy a krku

Podařilo se nám na klinice zavést několik novinek.

komplement rekonstrukčního chirurga, onkologů

Spolupracujeme s  Klinikou rehabilitace a  klinickým

a  otorinolaryngologa. Mám pocit, že bychom tady

logopedem. Vznikl tak tým pro léčbu poruch polykání.

mohli vybudovat perfektní tým.

Snažíme se dále rozšířit spolupráci s  gastroenterology a  radiodiagnostiky. Obdobně věřím, že se nám poda-

Rád učíte. Co děláte nejradši? Vědu, kliniku nebo

ří ve spolupráci s  neurology, internisty a  dalšími obory

výuku?

formovat společné spánkové centrum. Provádíme i řadu

Velmi rád operuji, ale jsem rád i  v  běžném kontaktu

výkonů, které na klinice nebyly, ať už jde o uvedenou neu-

s lidmi v ambulanci a moc rád učím studenty i své mladší

rootologickou chirurgii nebo např. miniinvazivní video-

kolegy. Vždy mě také bavila práce v laboratoři.

endoskopickou krční chirurgii. Mám velkou radost, že

20

VITA NOSTRA — 1/2016

vidím zájem lékařů, kteří jsou hnacími motory budoucích

závrati. Proto jsem vyhledáván v celé republice a někdy

změn. Věřím, že pracoviště bude brzy vybaveno chirur-

i  lidmi ze zahraničí. Rád bych tuto problematiku dále

gickým laserem, který na klinice zásadně chybí.

rozvíjel i zde, byť na mém původním pracovišti se v této

Velmi si cením spolupráce s  ostatními pracovišti.

problematice již profilují další lékaři.

Skvělá je spolupráce s  anesteziology a  plastickými chirurgy. Zde vidíme i témata ke společné vědecké práci.

Mimochodem, lákala vás někdy práce v zahraničí?

S kolegy z rehabilitace spolupracujeme na zotavování pa-

Dnes mnoho mladých lékařů odchází na Západ.

cientů po chirurgické léčbě onemocnění vnitřního ucha,

To je bohužel realita. S  politováním musím konstato-

rovnovážného a lícního nervu. Chceme nastartovat něja-

vat, že ti nejlepší studenti lékařských fakult republiku

ký vědecký projekt. Rádi bychom prohloubili spolupráci

opouštějí. Jak situaci sleduji, zůstali především ti, které

s oftalmology, neurology, neurochirurgy a stomatology.

poutala láska nebo silná vazba k republice a přátelům.

V  rámci svého výzkumu na první lékařské fakultě

Tam možná patřím já. Dostal jsem několik velmi zají-

jsem se věnoval nádorovým kmenovým buňkám dlaž-

mavých nabídek, dokonce i nedávno, přesto bych se rád

dicového epitelu, což je blízké plastice a  problematice

soustředil na své nové místo právě v ČR. Doufám, že kli-

hojení různých chronických defektů. Věřím, že bychom

nice něco pozitivního přinesu.

mohli najít společnou řeč s klinikou popáleninové medicíny a  s  rozvojem biotechnologií také s  dermatology

Máte čas i na něco jiného než na medicínu?

a chirurgy. Doufám v navázání bližší spolupráce s pre-

Snažím se čas si udělat. Mám malou dceru a věnuji se rodi-

klinickými obory a teoretickými ústavy.

ně. Mám rád sport, hlavně běh, u kterého mohu přemýšlet

Považuji za klíčové, abychom začali pracovat právě

a zároveň si užít přírodu. Vyhovují mi tratě okolo deseti

na vědeckém programu kliniky. Nyní jsem ve fázi vyhle-

kilometrů. Jezdím na kole. Ještě na škole a na začátku své-

dávání potenciálních zájemců, kteří by chtěli přispět

ho profesního života jsem se rehabilitoval dýdžejováním.

k rozvoji kliniky a stali by se z nich nejen špičkoví lé-

Hudbu mám stále rád, ale jsem již jen uživatel.

kaři, ale i perfektní postgraduální studenti a vědci. Nelze také opomenout spolupráci s Klinikou otorhi-

Máte nějakou neřest?

nolaryngologie a  maxilofaciální chirurgie 3. LF UK

Často jsem chodíval pozdě, ale opravdu se snažím něco

a UVN. Mimo vědecké aktivity je naším společným cí-

s  tím dělat. Moje žena mi nedávno říkala, že od doby

lem rozvíjet systém pregraduální výuky v oboru.

co působím na novém pracovišti, mě nikdy neviděla tak brzy a rychle vstávat.

Zmínil jste, že se chirurgické léčbě závratě v Česku nikdo nevěnuje. Je ještě něco, čemu se věnujete jen vy? Provádím v  rámci ČR některé unikátní výkony především pro komplexní patologie v oblasti spodiny lební. Nikdo se skutečně cíleně nezabýval chirurgickou léčbou

AKTUALITY

21

MEDICÍNA

22

VITA NOSTRA — 1/2016

Újma na zdraví a její odčinění Kulatý stůl 3. LF UK a PF UK První ze série kulatých diskusních stolů zaměřených na dopady nového Občanského zákoníku na české zdravotnictví se uskutečnil v úterý 5. dubna 2016 na Právnické fakultě UK za účasti téměř dvou desítek odborníků, ale i specializovaných médií a studentů. Tématem debaty byla problematika Újmy na zdraví a jejího odčinění a zkušenosti z prvních dvou let fungování nového Občanského zákoníku, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014. Kulatý stůl připravilo Centrum zdravotnického práva, společné pracoviště 3. lékařské fakulty a Právnické fakulty UK a diskutovali v něm akademici, soudci a soudní znalci, advokáti a zástupci státní správy; zazněl i hlas zástupce pacientů. Debata byla věnována převážně právním aspektům problematiky újmy na zdraví. Kulatý stůl uvedli děkani obou fakult. Prof. MUDr. Michal

Ukazuje se, že studenti právnických fakult a  studenti

Anděl, CSc., děkan 3. lékařské fakulty UK ve svém úvodním

medicínských fakult mají dosti odlišný způsob myšlení

slově nejen poděkoval organizátorům, ale upozornil na dva

a  bylo by velice žádoucí, aby se studenti práv naučili

aspekty, v nichž se kromě jiného právní problematika stýká

hrát alespoň několik skladeb na klaviaturu lékařství

s medicínskou: vedle znaleckých posudků je to zejména roz-

a  naopak – už proto, že jak tvrdíme my genetici, bu-

hodování klinického lékaře v  situacích pod emočním i  ča-

doucnost patří hybridům. Proto tyto semináře považuji

sovým tlakem s vědomím odpovědnosti, kterou zdravotnické

za neobyčejně prospěšné.

zařízení nese za jím zvolenou strategii. Ocenil také příležitost k debatám, která ze zahájením série kulatých stolů otevírá.

Jak již bylo řečeno panem profesorem Dvořákem, s  účinností od 1. ledna 2014 platí nový Občanský zá-

Děkan Právnické fakulty UK prof. JUDr. Jan Kuklík,

koník a přichází paragraf § 2958, který je svým způso-

DrSc., připomněl výraznou změnu soukromého práva,

bem vágní a který říká, že při ublížení na zdraví odčiní

k níž přijetím nového Občanské zákoníku došlo a nutnost

škůdce újmu poškozenému peněžitou náhradou vyvažu-

přenášení debaty o jejích důsledcích z neformální půdy na

jící – pozor! – za prvé plně vytrpěné bolesti a za druhé

půdu akademickou. Zdůraznil rovněž ambici zahajované

další nemajetkové újmy. Vznikla-li poškozením zdraví

série kulatých stolů představit diskutovaná témata širší ve-

překážka lepší  budoucnosti poškozeného, nahradí mu

řejnosti a zejména studentům.

škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši

Úvodními příspěvky pak zahájili diskusi moderovanou

náhrady takto určit, stanoví se podle zásad ekvity –

JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D. z  katedry občanského

tedy podle zásad slušnosti. Co k  tomu říct? Nový para-

práva PF UK její vedoucí prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.,

graf § 2958 je volněji formulovaný, tedy řečeno jinými

a přednosta Ústavu etiky 3. LF UK Mgr. Et Mgr. Marek

slovy, vyžaduje výraznou soudcovskou osobnost, která

Vácha, Ph.D, jehož příspěvek v redakční úpravě přinášíme.

najednou má větší pole působnosti. Metodika určení

MEDICÍNA

23

výše odškodnění vychází ze základní hodnoty, kterou je

– bolest fyzická, organická, biologická – řekněme ono

1 % z průměrné mzdy, tedy dnes 251 korun 28 haléřů.

zlomené stehno. Jenomže potom je tu ještě další typ,

Kdybychom měli takto počítat, tak bychom zhruba řekli,

bolest emoční, která není ani měřitelná ani viditelná

že zlomené žebro vyjde asi na pět tisíc korun a zlomené

– například úmrtí dítěte. Mé tělo je v pořádku, ale po-

stehno na čtyřicet tisíc korun. Dobře, ale dodávám, že se

ciťuji to jako velmi silnou bolest. Třetí bolest a  třetí

jedná pouze o to, čemu říkáme fyzické bolesti.

rozměr člověka je sociální rozměr a  sociální bolest,

Problém bolesti je neobyčejně zajímavé téma

kdy například cítím pocity osamění a  podobně. Tělo

nejenom pro právo, ale především pro medicínu, pro-

je biologicky v  pořádku, ale bolest je vnímaná jako

tože nejenom právo, ale i lékařství je praktická disciplí-

velmi závažná. A konečně čtvrtou bolestí je bolest spi-

na: když lékař udělá chybu, pacienti zemřou. Problém

rituální, kterou ne nutně musíme spojovat s  řekněme

bolesti je ale veličina, kterou nelze dost dobře klasifi-

náboženským kontextem pacienta – je to spíše otázka

kovat, na kterou sice máme určité škály a  dotazníky

smyslu přebývání na této zemi.

a  snažíme se ji nějakým způsobem oznámkovat, ale

Viktor Frankl si na této bolesti založil celou svou

pořád to zůstává neobyčejně subjektivní. Existuje na to

logoterapii, když se snažil pacientům vrátit důvod

řada kazuistik – nedávno jsem byl kontaktován ženou,

jejich existence na Zemi. Ještě musím něco sdělit své-

která žádala o  amputaci dolní končetiny z  důvodů ne-

mu vnukovi, ještě musím dopsat knihu, musím udělat

snesitelných bolestí, jež ovšem pociťovala subjektivně.

úkol, který když ho neudělám já, tak na této planetě

Lékaři, které kontaktovala, však nechtěli do amputace

nebude vůbec udělán apod. Frankl si všiml, že pacienti

jít, protože se domnívali, že to ještě není tak zlé a kon-

vydrží velké množství bolesti, pokud mají důvod ji sná-

četina je zachranitelná. Chci tím příkladem říct, že

šet. Kladu váženému kolegiu otázku, jakým způsobem

nejsme schopni sdělit druhému člověku, jak velkou bo-

klasifikovat tuto bolest a  jakým způsobem za ni žádat

lest cítíme

odškodnění, pokud k něčemu takovému dojde. Zlomené

Filozofové by věděli – jedná se o problém, kterému se

stehno je viditelná věc. Emocionální, sociální nebo spi-

říká kvália, kdy nejsme schopni jeden druhému sdělit

rituální bolesti takové nejsou, ale dnes je bereme vážně.

nerelační subjektivní pociťované obsahy, které vnímá-

Dnes nám do lékařství vstupuje psychosomatická medi-

me ve své mysli. Takový je i  problém bolesti. Navíc to

cína, která se těmito zbylými třemi rozměry pacienta

lékař komplikuje tím, že řekne, že zlomené žebro nebo

velmi intenzivně zabývá a přichází s myšlenkou, kterou

zlomená stehenní kost je cosi, co je objektivně viditelné

v  podstatě všichni intuitivně známe, že totiž fyzické

a čeho se můžu dotknout.

projevy bolesti mohou být důsledkem úniku z  nějaké

Dnes ovšem lékařská etika vcelku jednotně a jedno-

tíživé životní situace nebo reakcí na těžké životní situa-

značně označuje čtyři rozměry existence člověka a od-

ce. Člověk není jen suma orgánů, které lze případně

tud vycházející čtyři bolesti, kdy všechny je nutno

opravit, a  to, že některé věci nejsou měřitelné, nutně

brát velmi vážně. První je bolest, o  které jsem mluvil

neznamená, že neexistují. To je moje první poznámka.

24

VITA NOSTRA — 1/2016

Druhá se týká už zmiňované metodiky určení výše

společnosti, všímá si té britské, kde najednou určité

odškodnění, která se snaží vytvořit i  základní rám-

komunity mají své právo (šaría) a  jiné komunity žijí

covou částku odpovídající – cituji: pomyslné hodnotě

podle jiného práva, každý má tu svoji etiku. Žehrá na

zmařeného, tedy neskončeného lidského života při

to, že už nikdo v Británii nezná ani Dickense, ani Bibli,

stoprocentním vyřazení ze všech sfér společenského za-

ani Shakespeara a ptá se, co vlastně ty občany spojuje

pojení. Tato částka byla vyčíslena na 400 průměrných

jiného než to, že mají stejný pas nebo ID. Sacks si stě-

platů, což je, pokud dobře počítám, 10 milionů 274 ti-

žuje a  říká – cituji: že z  hříchu se stala nemorálnost,

síc 400 korun. V případě, že se jedná o velmi mladého

z nemorálnosti deviace a z deviace alternativy a všech-

člověka nebo jsou tam další závažné okolnosti, může

ny alternativy jsou povolené. Ptá se, kde se společnost

být částka až zdvojnásobena. Tedy znovu kladu otáz-

shodne na společné morálce.

ku, zdali vůbec lze hodnotu lidského života vyčíslit na

Naši pacienti jsou víc a  víc praktikující hinduisté,

oněch 20 milionů korun a jestli takovéto vyčíslování má

praktikující budhisté, agnostici, ateisté, Židé, skan-

nějaký význam.

dinávští protestanti etc. Pro lékaře je pak těžké na-

Moje poslední poznámka: v  citovaném § 2958 se

jít hodnotový systém pacienta, protože už nemůže

mluví o  tom, že nelze-li výši náhrady určit, stanoví se

spoléhat jako kdysi na to, že jeho vlastní i  pacientův

podle zásad ekvity, tedy podle zásad slušnosti. Přítomní

hodnotový systém jsou víceméně společné. Najednou se

právníci ví mnohem lépe než já, že je to zásada, která

dotýkáme úplně jiných světů, jiných vesmírů a je potře-

pochází ještě ze starého Říma a  byla stanovena pro ty

ba se na tyto situace připravit.

případy, kdy zákon určité situace neošetřuje a nebo je

Takže tato má poslední poznámka se týká ovzdu-

příliš tvrdý. Pak se spoléhá na výraznou soudcovskou

ší obecné slušnosti, obecné mravnosti. Připomeňme

osobnost, která bude jednat podle zásady ekvitas

jeden ze základních etických odstavců, že mravnost

a  slušnosti. Tato má poslední poznámka je možná po-

etymologicky

někud provokující, ale myslím si, že by tady měla za-

nráviťsa – to co se líbí, co je vhodné, a uvědomme si, že

znít. Spočívá v tom, že základy obecné slušnosti, obecné

každá společnost má svou mravnost nastavenou jinak,

mravnosti jsou zásady, které fungují v kulturách, které

že mravnost je skutečně jakýsi kus plastelíny, která

mají řekněme jednu obecnou morálku, na níž se všichni

formuluje společenské mínění a  může se vychylovat

obyvatelé té dané společnosti a kultury shodnou. Tak to

na jednu nebo druhou stranu. Jsou společnosti, které

mohlo fungovat v římském světě nebo jemu podobných

mají hodnoty mravnosti nastaveny dosti odlišně. Tak-

světech. V našem světě tomu tak již není, žijeme v plu-

že můj poslední bod se týká otázky, zda jsme schopni

ralitní společnosti.

alespoň rámcově definovat, co je to ekvitas a  zda se

Dovolím si tu citovat možná provokativní výrok britského filozofa a  mimochodem také židovského ra-

definujeme

podle

staroslovanského

v  České republice všichni alespoň rámcově shodneme na společně vyznávaných hodnotách.

bína Jonathana Sackse, který když mluví o  morálce

MEDICÍNA

25

Když zásady slušnosti nestačí, nepomůže někdy ani nová metodika Evžen Hrnčíř, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství

Poté, co na počátku roku 2014 nabyl nový občanský zá-

její aplikace předmětem právních polemik. Nejistoty

koník (zákon č. 89/2012 Sb.) účinnosti, byla zrušena

byly odstraněny až vydáním nařízení vlády č. 276/2015

vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztí-

Sb., o  odškodňování bolesti a  ztížení společenského

žení společenského uplatnění, vydaná Ministerstvem

uplatnění způsobených pracovním úrazem nebo nemo-

zdravotnictví po dohodě s  Ministerstvem práce a  so-

cí z povolání, které nabylo účinnosti dne 26. října 2015.

ciálních věcí, podle které se až do té doby postupo-

Zrušená vyhláška č. 440/2001 Sb. umožňovala

valo při stanovení odškodnění za bolest a  za ztížení

vyřešit otázku výše odškodnění za škody na zdraví

společenského uplatnění. Důvodem byl údajně právní

způsobené obecnými úrazy (kterých bylo nejvíce při

názor, podle kterého nemůže výkonná moc (minis-

dopravních nehodách) mimosoudní cestou. Po jejím

terstva, kde zmíněná vyhláška vznikla) zasahovat do

zrušení vznikla obava, že nebude-li se moci stano-

moci soudní.

vení výše náhrady za bolest a za ztížení společenské-

Propracovaný systém postupů, kterými se lékaři

ho uplatnění řídit závěry lékařských posudků, které

pokoušeli podle zrušeného předpisu řešit exaktně

musí vycházet z odborné argumentace a jsou přezkou-

odbornou otázku kvantifikace nejrůznějších zdravot-

matelné, a  bude-li možné stanovovat výši finančních

ních postižení, byl nahrazen tímto ustanovením

kompenzací podle naprosto vágních „zásad slušnosti“,

§ 2958 občanského zákoníku: „Při ublížení na zdraví

skončí řada případů, které by v  minulosti byly vyře-

odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou,

šeny mimosoudně, soudními jednáními. Soudci by

vyvažující plně vytrpěné bolesti a  další nemajetkové

pak svými na ničem nezávislými rozhodnutími mohli

újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší bu-

navodit stav odporující zákonnému principu legi-

doucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i  ztížení

timního očekávání a právní jistoty (podle kterého lze

společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto

důvodně očekávat, že každý právní případ bude roz-

určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

hodnut obdobně jako případy již rozhodnuté, jež se

Vyhlášku č. 440/2001 Sb., bylo možné ode dne 1. ledna 2014 používat podle určitého výkladu záko-

s nově řešeným právním případem v podstatných znacích shodují).

níku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) pouze pro posuzování zdravotních následků pracovních úrazů a  nemocí z  povolání, avšak i  v  těchto případech byla

26

VITA NOSTRA — 1/2016

Nová metodika s novým jazykem i novými problémy

náhrady se nezměnil. Změnilo se zejména navyšování základního bodového ohodnocení bolesti (nikoliv však zásadním způsobem) a to, že finanční hodnota jednoho

Nejvyšší soud České republiky na zrušení zmíněné vy-

bodu není stanovena fixní částkou, nýbrž je odvozena

hlášky reagoval vypracováním a  vydáním „Metodiky

z  průměrných výdělků dosahovaných v  určitém roce

Nejvyššího soudu k  náhradě nemajetkové újmy na

v zaměstnanecké sféře.

zdraví podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského

Tato metodika ale přináší zcela nový princip stano-

zákoníku“. Pokud jde o  stanovení bodového ohodno-

vení výše finančního odškodnění za ztížení spole-

cení za bolest, vyšla tato metodika z přílohy č. 1 k vy-

čenského uplatnění navozeného úrazem. Nový princip

hlášce č. 440/2001 Sb., přičemž princip stanovení výše

je poměrně komplikovaný a  používá „vlastní jazyk“,

MEDICÍNA

27

tedy termíny, které jsou definovány takovým způso-

náhrady za ztížení společenského uplatnění hodno-

bem, že jejich význam neodpovídá jejich obvyklému sé-

ceny a  od jejichž zhoršení se odvozuje výsledná fi-

mantickému obsahu. Čtenářům, kteří nemají speciální

nanční částka přiznaná postiženému pacientovi:

vyškolení v této problematice, jsou proto některé termí-

myšlení, řešení problémů, rozhodování, provádě-

ny téměř nesrozumitelné.

ní mnohočetných úkolů, diskuse, přemisťování, chůze, řízení, oblékání, příprava jídla, základní

Stručně lze nově zavedený systém charakterizovat

mezilidská jednání, složitá mezilidská jednání,

následujícím způsobem:

rodinné vztahy, intimní vztahy, život v  komunitě,

• Výši náhrady za ztížení společenského uplatnění

rekreace a volný čas, náboženský a duchovní život,

může stanovovat (vzhledem ke složitosti celého

politický život a  občanství. S  cílem věc technicky

systému) pouze lékař - znalec z oboru zdravotnic-

a matematicky zjednodušit se ke stanovení výsledné

tví, odvětví stanovení nemateriální újmy na

finanční částky využívá počítačový program, jímž

zdraví. K  získání takové kvalifikace je třeba

mohou (proti úhradě) disponovat znalci, kteří se

úspěšně absolvovat kurz věnovaný problematice

touto problematikou hodlají zabývat.

stanovení nemateriální újmy na zdraví pořádaný

• Finanční částky přiznané za pokles schopnosti vy-

Společností medicínského práva České lékařské

konávat jednotlivé činnosti se sečtou a  součet pak

společnosti J. E. Purkyně, obhájit vyřešení vzo-

vytváří základ pro výplatu odškodnění za ztížení

rového i vlastního případu, uspět v písemném tes-

společenského uplatnění. (Základní částku je pak

tu a složit zkoušku před komisí, jejímž členem je

možné upravit podle věku, případně podle jiných

kvalifikovaný lékař a soudce.

okolností maximálně na dvojnásobek, tedy nikoliv

• Lékař, který stanovuje odškodnění za ztížení

tak významnou měrou, jako tomu bylo v minulosti.)

společenského uplatnění, určí, o kolik procent se

• Kdyby pacient vůbec nemohl vykonávat všech

v  důsledku posuzované škody na zdraví zhoršila

74 hodnocených aktivit, základní výše jeho od-

schopnost pacienta vykonávat některé činnosti

škodnění (před korekcí zohledňující věk a  pří-

(označené jako „aktivity a participace“).

padně jiné skutečnosti) by činila čtyřsetnásobek

• Těchto činností („aktivit a participací“) se při stano-

průměrného měsíčního platu v  zaměstnanecké

vení výše náhrady za ztížení společenského uplatně-

sféře v předchozím roce. (Dnes je to částka o něco

ní zohledňuje celkem 74. Každé z  nich odpovídá

vyšší než 10 milionů Kč.)

28

určitá finanční částka. O kolik procent se schopnost

• Stanovení náhrady za ztížení společenského

pacienta vykonávat tuto činnost v  důsledku posu-

uplatnění se má provádět podle zdravotního

zované škody na zdraví zhorší, tolik procent z  fi-

stavu, který u posuzovaného pacienta existoval po

nanční částky odpovídající této aktivitě dostane. Pro

jednom roce od úrazu, jehož následky jsou hodno-

ilustraci uvádím příklady některých z činností („ak-

ceny (v některých případech po delší době, až po

tivit a  participací“), které jsou při stanovení výše

dvou letech). Posuzující lékař (znalec), náležitě

VITA NOSTRA — 1/2016

vyškolený v  posuzování nemateriální újmy na

Úskalí při praktické aplikaci tohoto systému je však víc:

zdraví, musí vycházet z odborných závěrů učině-

• Není zcela zřejmé, co se jednotlivými aktivitami

ných odborníky těch lékařských oborů, do jejichž

a  participacemi myslí. I  když ke každé aktivitě

rámce spadají odchylky od normálního zdravotní-

a  participaci existuje upřesňující výklad vycháze-

ho stavu, jejichž důsledky jsou hodnoceny.

jící z  Mezinárodní klasifikace funkčních poruch

• Odškodnění za ztížení společenského uplatně-

(kterou používají především rehabilitační lékaři),

ní může být stanoveno výhradně za omezení vy-

přesná interpretace některých pojmů zůstává ne-

plývající ze zdravotních následků příslušného

jasná.

úrazu (nikoliv za ty důsledky celkově nepříznivé-

• Omezení mnohých aktivit a participací zpravidla

ho zdravotního stavu, na nichž se podstatnou

není možné zjistit lékařským vyšetřením (prová-

měrou podílejí i odchylky od normálního zdravot-

děným v ordinaci, ve zdravotnickém zařízení).

ního stavu, které s  příslušným úrazem nijak ne-

• Nelze vždy zaručit optimální spolupráci pacienta

souvisejí).

při hodnocení jeho různých životních omezení. Nelze zcela vyloučit, že pacienti motivovaní k dosažení co největšího finančního prospěchu budou

Kritická úskalí

uvádět i demonstrovat větší životní omezení, než jakými v souvislosti s určitým úrazem reálně trpí.

Tento systém má celou řadu závažných úskalí, která

• Není zřejmé, zda je lékař z  titulu své kvalifikace

jsou podle některých názorů tak zásadní, že by bylo

schopen některé aktivity posuzovat (např. ob-

vhodné jej zcela odmítnout, zrušit.

lékání, přípravu jídla, náboženský a  duchovní

Velmi závažným nedostatkem je zejména neexis-

život, politický život a občanství a řadu dalších).

tence jakýchkoliv kriterií, podle nichž by měl lékař

• Většinou nelze odlišit, jaká část omezení aktivi-

stanovovat procentní míru poklesu schopnosti jedince

ty odpovídá různým nemocem, resp. jaká část

vykonávat nějakou činnost („aktivitu a  participaci“).

omezení připadá na hodnocenou poruchu zdraví

Lékař jistě dokáže velmi přesně specifikovat, jakou mě-

a jaká na obecné zdravotní poruchy pacienta. To se

rou je omezen pohyb nebo svalová síla končetiny, avšak

týká zejména stanovení výše finanční kompenza-

neexistuje žádný všeobecně přijatý a nezpochybnitelný

ce u lidí vyššího věku nebo polymorbidních.

způsob, na jehož základě by bylo možné odvodit, o kolik

• Neexistuje pojistka proti zneužití tohoto prin-

procent se v důsledku takové jasně definované zdravotní

cipu. Při neexistenci jednoznačných posudkových

poruchy sníží schopnost postiženého jedince vykonávat

kritérií a při odvozování závěrů ze subjektivních

takové aktivity, jakými jsou třeba oblékání, příprava

tvrzení pacientů finančně zainteresovaných na

jídla, rodinné vztahy, intimní vztahy, život v komunitě,

výsledku učiněného posouzení a při možné zain-

rekreace a volný čas, náboženský a duchovní život, poli-

teresovanosti posuzujících lékařů může docházet

tický život a občanství atd.

ke vzniku extrémních posudkových závěrů.

MEDICÍNA

29

• U  některých nemocí je tento princip nevhodný. (Některé nemoci mohou v  době odškodnění způ-

upravovat posuzování následků pracovních úrazů a nemocí z povolání.

sobovat jen minimální omezení aktivit, přestože

Lékařská veřejnost, která měla možnost se k  této

jejich prognóza je velmi závažná. Předpokládaný

problematice v připomínkovém řízení vyjádřit, takový

budoucí stav ale metodika nezohledňuje.)

princip zcela jednoznačně a  rezolutně odmítla. Po

• Zaváděný systém zásadním způsobem mění dosud

jednoznačně odmítavých reakcích ze strany odborných

zavedené relace při odškodňování zdravotních po-

lékařských společností byl tedy zcela opuštěn. V  na-

ruch postihujících různé tělesné soustavy. Velmi

řízení vlády č. 276/2015 Sb. se neuplatnil (toto nařízení

vysoké odškodnění odpovídá poruchám duševním,

vlády hodnotí ztížení společenského uplatnění pacien-

nervovým nebo postižení pohybového aparátu,

tů analogickým způsobem, jakým to činila zrušená vy-

neboť tyto odchylky od normálního zdravotního

hláška č. 440/2001 Sb., ve znění pozdějších úprav).

stavu mohou významně ovlivňovat téměř každou

Při jednání týmu, který připravoval „Metodiku Nej-

ze zohledňovaných aktivit a  participací. Naopak

vyššího soudu k  náhradě nemajetkové újmy na zdraví

velmi nízké odškodnění odpovídá závažným posti-

podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zá-

žením vylučovacího, zažívacího nebo oběhového

koníku“, však nebylo možné stejný odmítavý odborný

ústrojí. (Skutečnost, že je pacient léčen hemodia-

lékařský postoj prosadit. (Výsledky jednání týmu se-

lýzou nebo že je po splenektomii, naprostou větši-

staveného Nejvyšším soudem České republiky a z nich

nu hodnocených aktivit a participací neovlivní.)

vyplývající návrhy ani nebyly předmětem obvyklého připomínkového řízení, jaké se standardně odehrává

Lékařská veřejnost nový princip odmítla

při koncipování a přijímání zdravotnických předpisů.) Převážily názory a postoje soudců a jiných členů týmu, kteří neměli odborné lékařské vzdělání a tedy ani před-

Při vytváření předpisu, podle kterého by měla být

stavu o možnostech a limitacích seriózního lékařského

stanovována výše náhrad za bolest a  za ztížení spole-

posouzení zdravotního stavu a jeho praktických dopa-

čenského uplatnění u  pracovních úrazů a  nemocí

dů. Nepomohla ani argumentace, že v žádné jiné zemi

z  povolání, prosazovali představitelé Ministerstva

se podle takového principu při odškodňování důsledků

zdravotnictví a  Ministerstva práce a  sociálních věcí

zdravotních poruch nepostupuje.

uplatnění stejného principu stanovení odškodnění za

Obávám se, že výše charakterizovaná metodika

ztížení společenského uplatnění, jaký přinesla výše

Nejvyššího soudu České republiky není optimálním zá-

zmiňovaná metodika. Analogický systém hodnocení

kladem pro stanovování přiměřené a  spravedlivé výše

odškodnění za ztížení společenského uplatnění, jaký

náhrad za ztížení společenského uplatnění. Přestože

používá zmiňovaná metodika Nejvyššího soudu Čes-

jsem v  ní náležitě kvalifikován (a  mám oprávnění ji

ké republiky, byť v  poněkud zjednodušené podobě,

aplikovat), jsem zastáncem názoru, že by měla být zá-

byl navržen jako součást nařízení vlády, které mělo

sadním způsobem pozměněna nebo zrušena.

30

VITA NOSTRA — 1/2016

Jsme pod lavinou žalob. Porodník je ohrožený druh Táňa Králová Operuje nejtěžší onkogynekologické případy, učí na lékařské fakultě, přednáší po světě, publikuje, organizuje mezinárodní konference, řeší personální krizi v  porodnictví. To je problém, kterým doktor Cibula i  jako šéf Sdružení nemocničních gynekologů a  porodníků dost žije. A  vážně varuje, že pokud se něco nezmění, současná péče v  porodnictví se neudrží. Bude hůř. „Kdybych se dnes rozhodoval, porodnictví určitě dělat nepůjdu,“ říká erudovaný odborník. Profesorem se David Cibula stal již v necelých 41 letech. V republice byl nejmladším ve svém oboru.

MEDICÍNA

31

Nedostatek lékařů v českém zdravotnictví je už

že lékař, který projde byť jen stížností, neřkuli žalobou,

takový evergreen. Je u porodníků situace horší než

se pak chová jinak, nerozhoduje stejným způsobem.

u jiných specializací?

V České republice není snad jediná porodnice, která by

Nemám srovnání. Věnuji se tomuto oboru a jedno vím

se s tím nesetkala. Je to už skoro lavina žalob. Znám ve

určitě. Situace se dramaticky zhoršuje a málokdo si to

svém okolí spoustu porodníků, kteří řeší soudní spory.

uvědomuje. I  naše odborná veřejnost se chlubí, jaké

Kdybych se dnes rozhodoval, porodnictví dělat určitě

máme skvělé výsledky, nízkou prenatální úmrtnost.

nepůjdu.

Pokud zřizovatelé, potažmo ministerstvo zdravotnictví jako hlavní hybatel něco neudělají, péče v porodnictví

Při takové frekvenci zřejmě nejde jen o zpackané

se na současné úrovni neudrží.

případy, kdy se žalobám nelze divit… Neřekl bych, že tu existuje silná právnická lobby, kte-

Proč mizí lékaři z porodnic?

rá by naváděla pacienty. Je ale v povědomí určité části

Závažných důvodů je několik. Předně je to malá právní

populace, že je tu zdroj nějakého potenciálního zisku,

ochrana lékařů. Žalovat lékaře je velmi jednoduché

pokud se při porodu něco zkomplikuje. Stačí i komuni-

a  částky na odškodnění se zvyšují. Není přesná sta-

kační neshoda s  personálem. Dříve se psaly stížnosti

tistika, ale odhaduje se, že polovina žalob z  celého

k přednostovi, dnes se podává žaloba. Řeknou si – zku-

zdravotnictví je v gynekologii a zejména v porodnictví.

síme to. Nic je to nestojí.

Všichni předpokládají, že když jde zdravá žena rodit, přinese si za tři dny domů zdravé miminko.

Jsou i výjimky, jak jsme nedávno viděli u případu zdravotní sestry z Rumburku. Soudce nevzal v po-

To je celkem přirozené.

taz znalecký posudek.

Ale ono to tak úplně nefunguje. I při nejlepší péči v nej-

Ke konkrétním kauzám se nechci vyjadřovat. Porodnic-

lepších porodnicích se rodí miminka, která z nějakého

tví se při současné právní ochraně lékařů stává ob-

důvodu nejsou úplně v pořádku. Neměla dostatek kyslíku

rovsky rizikovým oborem. Nebude jej chtít nikdo dělat,

v průběhu porodu nebo před ním. Tím neříkám, že když

pokud se ochrana nezvýší. Mám kolegy, kteří najednou

se stane nějaká závažná chyba, nemá se dohledat příči-

dostanou žalobu na porod, který proběhl před několika

na. Ale zdejší porodnice jsou nesmírně rizikovým pra-

lety, a dítě je dnes postiženo nějakými důsledky. Nikdo

covištěm. Lékaři jde úplně o všechno.

si už nepamatuje, co se stalo před dvěma lety.

Jak to myslíte?

Ve které zemi je právní ochrana lékařů vyvážená?

Člověk studuje, řadu let si buduje kariéru a pak ho jeden

Nějakou dobu jsem pobýval v Austrálii. Tam je jednak

případ zlikviduje. Vezme mu práci. A když mu ji nevez-

zastropovaná výše finančních náhrad, zadruhé státní

me, ztratí sebedůvěru, jistotu. To už vám nikdo nevrá-

zástupci akceptují pouze zřetelně opodstatněné žalo-

tí. Články v  odborné literatuře velmi hezky dokládají,

by. Ty se ovšem málokdy dostanou k  soudu, protože

32

VITA NOSTRA — 1/2016

se vypořádají finančně. Pokud zdravotnické zařízení

lávání do atestace. Za pět let ji získá a v momentě při-

nebo lékař udělali chybu, mají snahu se s  pacientem

chází s tím, že má privátní ambulanci nebo ho koupilo

domluvit. Zatřetí v Austrálii existuje finanční zaintere-

privátní IVF centrum.

sovanost právníků žalující strany, pokud soud prohrají. To dohromady vytváří ochranu pro zdravotníky. Nic ta-

A má tato situace nějaké řešení?

kového u nás není.

Jistě. Pracovat na zvýšení atraktivity oboru a  přilákat více mladých lékařů. Zastropovat ambulantní síť.

I mezi studenty medicíny se traduje, že porodník

Dalším počinem by bylo zavázat lékaře, kteří budou

je jednou nohou v kriminále. Volí pak raději jiné

nově odcházet do ambulantního sektoru, aby měli po-

obory?

vinnost pohotovostních služeb, alespoň po několik

Určitě. U státních zkoušek se ptáme mediků, co chtějí

dalších let. Tím by se i  zvýšila erudice ambulantních

dělat. Těch, kteří si vyberou porodnictví, je skutečně

specialistů a  udržela větší soudržnost mezi lůžkovým

málo.

a ambulantním sektorem.

Které jsou další důvody, proč porodnice zápolí s ne-

Do zahraničí porodníci neutíkají?

dostatkem lékařů?

V našem oboru to není velký problém. Že lékaři migrují,

V  naší zemi je specifická situace. Máme hustou síť

tak to je a bude vždycky. Nevidím v tom nic špatného.

ambulantních gynekologů a rozšiřující se síť IVF center

Časem tady určitě budeme mít více lékařů z jiných zemí,

(centra asistované reprodukce – pozn. red.). Práce je

to je přirozené. Naše HDP a platy budou vždy jiné než ve

v nich lépe placená, v IVF centrech výrazně lépe, zátěž

Švýcarsku nebo Velké Británii.

a  odpovědnost je přitom nesrovnatelně menší. Lékaři nemají noční služby ani stres na porodních sálech. Lo-

Spontánní zánik malých porodnic je tedy přirozený?

gicky přecházejí do ambulantního sektoru.

Říkalo se, že počet porodů není jedinou kvalifikací. Musí se přihlédnout k  regionální dostupnosti a  záleží

Utíkají z velkých i malých nemocnic?

i  na konkrétním zdravotnickém zařízení. Ale že bude

Ve velkých a  fakultních nemocnicích není situace tak

ubývat porodnic, je nezbytné a  logické. Důvod bude

špatná. Mladým lékařům poskytujeme komplexní vzdě-

i personální, nebudou primáři ani porodníci.

lání, dokážeme si je vychovat a  udržet. Špatné a  stále horší je to na menších pracovištích. Onkogynekolo-

(Deník.cz, 7. března 2016, původní, rozsáhlejší verze

gickou péči není problém soustředit do několika center

rozhovoru vyšla v Týdeníku Dotyk 19. února 2016)

v republice, ale síť porodnic musí být hustší, aby byla za-

Foto: David Neff, MAFRA

chována určitá dostupnost. Primáři ve většině menších porodnic jsou zoufalí. Je to klasický obrázek: nastoupí mladý lékař, oddělení do něj investuje po dobu vzdě-

MEDICÍNA

33

Evropský týden mozku Richard Rokyta

Evropský týden mozku, pořádaný Společností pro neu-

Přestože o mozku víme již hodně, ještě stále zbývá

rovědy, se i  letos těšil obrovskému zájmu. Špičkoví neu-

mnoho věcí, které nevíme a  které je třeba řešit. Sou-

rovědci z  celé České republiky přednesli celkem 14

časný výzkum v  neurovědách tvoří 65 % celého vý-

přednášek, jejichž posluchače tvořili především studen-

zkumu v  oblasti lékařství. Otevírá nové perspektivy

ti pražských gymnázií, ale také vzdělaní senioři. Oba

a možnosti léčby, ale zároveň uzavírá některé kapitoly

přednáškové sály (v jednom se přednášelo, ve druhém se

a překonané způsoby léčby.

vysílal televizní přenos) byly prakticky pořád plné, každé přednášky se tedy zúčastnilo okolo 200 lidí.

34

Základem vědy je kritická diskuse a  ta se uplatňovala při všech čtrnácti přednáškách. Pestré diskuse

VITA NOSTRA — 1/2016

a  dotazy v  neformálních částech přednášek se týkaly nejen mechanismů různých poruch nervového systému, ale také jeho léčby, tedy praktické aplikace neurovědních poznatků. Celému přednáškovému cyklu předcházela tisková konference za účasti prof. Sykové, prof. Rokyty, prof. Syky a  prof. Šonky. Zdůraznili některé priority neurověd a to jak výzkumné, tak klinické. Vzhledem k zájmu i mediálnímu ohlasu (televize, rádia, tisk) lze prohlásit, že Evropský týden mozku byl velice úspěšný a jistě zvýšil zájem o neurovědy mezi gymnaziálními studenty.

Evropský týden mozku se konal od 4. do 16. března v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Byl organizován Společností pro neurovědy a  jejím předsedou prof. MUDr. Josefem Sykou, DrSc. Spoluorganizátorem byl i  Ústav experimentální medicíny v  čele s  jeho ředitelkou prof. MUDr. Evou Sykovou, DrSc. Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR

Program: Mozek, fakta, naděje

Epilepsie a věštění z křišťálové koule

Funkční magnetická rezonance mozku

Gliové buňky a jejich úloha

Mozek, hlad a jídlo – kde končí zdraví a začíná nemoc?

Regenerace v mozku, míše a periferních nervech, možnosti neurochirurgického využití

Význam přiměřeného spánku pro zdraví a vybrané poruchy spánku

Jak bezpečně do mozku aneb moderní trendy v mikroneurochirurgii

prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMA

prof. MUDr. Josef Vymazal, DrSc.

prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., FCMA

doc. MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D.

doc. RNDr. Alexandr Chvátal, DrSc.

prof. MUDr. Eduard Zvěřina, DrSc., FCMA

MUDr. Jan Klener

Mozek a konopí

Dynamika vývoje mozkových sítí

Bolest, kapsaicin a jeho receptory

Hluboká mozková stimulace v léčbě neurologických chorob

prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA MUDr. Jiří Paleček, Ph.D.

Mozek, sluch a řeč

prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., FCMA

MEDICÍNA

prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.

prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

Duševní poruchy v současném světě prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

35

36

VITA NOSTRA — 1/2016

THC tlumí bolest a pomáhá při léčbě zeleného zákalu Jolana Boháčková Jedním z řečníků Evropského týdne mozku byl také profesor Richard Rokyta. Jeho příspěvek s názvem „Mozek a konopí“ se zabýval využitím konopí v medicíně, mimo jiné také jeho účinky při tlumení bolesti.

Na Evropském týdnu mozku jste měl přednášku na

zy mozkomíšní ve vyšších stádiích, potom u  chronické

téma mozek a konopí. Jakým způsobem se v medicí-

bolesti vyššího stádia a bolesti u AIDS a HIV pozitivních

ně u nás dnes užívá konopí?

lidí. U těchto chorob je účinek jasně prokazatelný. Konopí

Konopí je v  České republice poměrně velký hit. Před

má ale i další léčebné účinky, například se s úspěchem po-

dvěma roky byl po dlouhých jednáních v  parlamentu

užívá při léčbě glaukomu (zeleného zákalu). Také se vyu-

schválen zákon o  legálním používání konopí. Jak ale

žívá při léčbě Parkinsonovy choroby, ale v tomto případě

konopí vlastně používat? Již v prvním návrhu byla uve-

nejsou provedeny dostatečně validní klinické studie, kte-

dena nesmyslná cena, měsíc používání konopí by stál

ré by jeho prospěšnost jednoznačně prokazovaly.

12 tisíc korun, což reálně není možné. Takže se hledal způsob, jak konopí dovážet. Největší a nejlepší nabídku

Takže prokázané účinky jsou zatím pouze při tlu-

dodal stát Izrael, kde je léčba konopím velmi rozvinutá.

mení bolesti?

Navrhoval tři tisíce korun, to je však také moc. Násle-

Tlumení bolesti a  léčba glaukomu. Nicméně konopí

dovala další soutěž, kterou vyhrály laboratoře Slušovi-

samo má řadu pozitivních účinků, jak na kardi-

ce. Konopí se tedy začalo vyrábět u nás a prvních něko-

ovaskulární systém, tak na mozkovou činnost. Bohu-

lik kilogramů směřuje do lékáren.

žel má také vedlejší účinky, o  kterých se mluví méně. Asi 25 % vedlejších účinků se týká oběhového systému.

V jaké formě se prodává?

THC snižuje krevní tlak, takže pacienti mohou omdlé-

Využívá se konopná substance tetrahydrokanabidol,

vat, zároveň ovlivňuje rytmicitu srdce, může způsobit

známý jako THC. Vyskytuje se jedině v  rostlinách,

arytmii, tachykardii. Samozřejmě musím zmínit vliv na

konkrétně v rostlině konopí seté nebo konopí indické,

duševní činnost, zhoršování paměti, vybavování. Není

ze kterých se extrahuje a získává. Nikde jinde v přírodě

to lék, který by byl absolutně bez vedlejších účinků.

se tato substance nevyskytuje.

Je třeba dodržovat přísné indikace. Smí ho podávat

THC má skutečně prokazatelné léčebné účinky na

asi devět typů specializovaných lékařů, kteří musejí vy-

několik chorob. Z  hlediska bolesti, kterou se zaobírám

psat elektronický recept. Člověk si jej nemůže jen tak

já, se využívá při tlumení bolesti u  roztroušené skleró-

koupit.

MEDICÍNA

37

Vedle toho ovšem existují jiné konopné látky – kana-

Jaký je rozdíl v užívání kanabioidů a opioidů?

bidioly, které je také možné tělu dodávat. Mnoho ved-

Dřív se použití těchto dvou látek dohromady vylučovalo,

lejších účinků nemají, ale také nemají přílišné účinky

ale teď se studuje synergní použití. Oboje tlumí bolest,

léčebné. Jsou velmi vhodným doplňkem třeba léčby

ale každá z těch látek se váže na jiné receptory. Kanabi-

THC. Dají se koupit jako potravinový doplněk a nepod-

oidy se vážou na CB1 a CB2 receptory, které se vyskytují

léhají lékařské kontrole.

po celém mozku v obrovském množství. K něčemu tam přece musí být, ne? Nově se také zjistilo, že obrovské

Jakým způsobem je THC podáváno?

množství kanabioidových receptorů se nachází v  tě-

Jednak ve formě rozpuštěné látky v  čaji nebo tablety.

hotné děloze. Nevíme, k čemu tam jsou, ale nějaký dů-

Také se může vdechovat, ale nekouří se, používá se odpa-

vod to mít bude, příroda nikdy nedělá nic jen tak.

řovač, který stojí kolem dvou tisíc korun. Nejrozšířenější v Evropě je vdechovací přípravek Sativex. V žádném pří-

Chystá se nějaká konference, kde se lidé dozvědí víc?

padě se z  lékařského hlediska nedoporučuje rekreační

Někteří kolegové jsou v kontaktu s Johns Hopkins

užívání THC, což je vlastně kouření marihuany.

University v Baltimore a budou participovat na zmíně-

Lék je vždy přesně definován chemicky. Kromě

ném výzkumu a praxi tady v České republice. V Praze se

mastiček, u kterých nadužívání není tolik nebezpečné,

bude na podzim pořádat konference. Jedna se nedávno

by lidé neměli konopí užívat bez dávkování. Pouze la-

konala v  Brně na Mendelově univerzitě. Zabývali se

boratoře mohou garantovat chemicky přesný obsah

ale především technologickou stránkou problému, pří-

v jedné dávce.

pravou toho léku.

Už se mezi lékaři využívání konopí rozšířilo? Ne, povědomí mají zatím malé. Teď byla ve spoluprá-

Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR

ci s  Johns Hopkins University v  Baltimore založena společnost, která se bude zabývat výzkumem konopí a jeho praktickým využíváním, a měla by se starat i o jistou osvětu mezi lékaři. Prozatím se zájmem přicházejí spíše pacienti, ale ti jsou často mylně informovaní. Čím to je, že se THC začalo používat k lékařským účelům tak pozdě? Marihuana je přece známá už dlouhou dobu. V Izraeli THC používají už dvacet let, my jsme trochu pozadu.

38

VITA NOSTRA — 1/2016

Knižní novinka: Kompendium muskuloskeletálního zobrazování Jiří Neuwirth, Jan Šprindrich

Kniha autorů Jiřího Neuwirtha a Jana Šprindricha shrnující současné poznatky o zobrazování pohybového aparátu a  měkkých tkání a  diferenciální diagnostiku onemocnění na rtg, CT, MR, sonografických i  PET-CT obrazech právě vychází v nakladatelství Triton. Traumatologická část popisuje anatomii na různých zobrazovacích metodách a obsahuje často hodnocené metrické údaje. Dále popisuje poranění jednotlivých oblastí, včetně klasifikací používaných v  radiologii, ortopedii a traumatologii. Netraumatologické části knihy zahrnují obecnou semiologickou

diferenciální

diagnostiku

kostí,

kloubů

a měkkých tkání, topografické řazení onemocnění a členění typů a  stupňů chorob dle zobrazovacích znaků. Následuje kapitola s  výčtem nejčastějších operací pohybového aparátu, s pooperačními změnami a komplikacemi na zobrazovacích metodách. Na závěr shrnuje zásady poučení pacienta před diagnostickým ozářením, zásady radiační ochrany a typy a zásady užití kontrastních látek. Kniha končí vzpomínkami nestora osteologické radiologie profesora Koláře. Potřebám rychlé orientace v  běžné interpretační praxi slouží 174 schémat obsahujících více jak 300 obrázků, 134 tabulek, 574 křížových odkazů a přes 2500 hesel v rejstříku. Knihu využijí nejen radiologové, ale i ortopedi a traumatologové a tím přispěje k tolik potřebné interdisciplinární spolupráci.

MEDICÍNA

39

VZDĚLÁNÍ

Je v našich rukou, jakými se staneme lékaři (absolventský projev) Lenka Vostrá, absolventka oboru všeobecné lékařství na 3. LF UK

Není to tak dávno, co jsme v  prvním ročníku skládali

A  právě našim rodičům, partnerům a  spolužákům

karpální kůstky, fascinovaně hleděli na lebku a  učili

chci tímto poděkovat, že nám věřili, podporovali nás ve

se obsah fossa pterygopalatina. Tato chvíle byla v  ne-

slabých chvilkách a  byli tu pro nás bez výjimky vždy,

dohlednu a  my v  nejistotě, zda k  ní vůbec dospějeme.

když jsme to potřebovali.

Před jednou z našich největších zkoušek jsme se za vý-

Jak jsme postupovali dál a dál, pomalu se zvyšova-

chodu slunce scházeli na pitevně a po západu opouště-

la naše sebedůvěra. Z  piteven jsme se přesunuli do

li chodby naší fakulty, abychom na kolejích ještě stihli

nemocnice a začali se potkávat s živými pacienty a ode-

otevřít anatomické učebnice. „No jo, ale tady je podtr-

bírat podrobné anamnézy. Někteří z nás si v této době

žený úplně všechno?!“ O iluze jsme přišli rychleji, než

uvědomili, že bude poněkud lepší, nebudou-li se svými

proslulí básníci. Úspěch byl vykoupen litry vypité kávy,

pacienty příliš komunikovat, a  tak brzy podpoří řady

dny a  týdny strávenými u  knih a  hrozícími dekubity

chirurgů, anesteziologů či patologů.

v oblasti glutei maximi.

Dnešní den byl pro spoustu z  nás jistě obrovskou

Po každé zkoušce jsme byli zase o  něco bledší,

motivací, cílem a odměnou za vytrvalou snahu přesvěd-

o  chlup šedivější a  o  pár zážitků s  přáteli chudší. Na

čit naše examinátory o  tom, že si zasloužíme stát zde

druhou stranu jsme utužili rodinné vztahy – to když

jako absolventi 3. lékařské fakulty.

během zkouškového byli rodiče a domácí mazlíčci ti je-

Nyní si ovšem troufám tvrdit: jsme si vědomi, že tu

diní, kteří akceptovali naše nenálady a výbuchy zoufal-

nic nekončí, naopak. Tímto slavnostním ceremoniálem

ství. Testovali jsme i naše partnery, kteří trpělivě sná-

přijímáme na svá bedra zodpovědnost, a to nejen za své

šeli, když jsme po nocích studovali a ve dne byli nevrlí

pacienty, ale také hlavně za sebe. Je v našich rukou, ja-

a nevyspalí.

kými se staneme lékaři – a já nám z celého srdce přeji,

Přátelství posílená společným učením, sdílenou radostí nebo upřímnou podporou, když se nedařilo, byla také důležitou součástí celého studia.

VZDĚLÁNÍ

abychom byli lékaři, kteří především: Naslouchají, neboť rozhovor je někdy tím nejlepším terapeuticko-diagnostickým prostředkem.

41

Jsou trpěliví, protože cesta stát se dobrým lékařem není nikterak krátká ani jednoduchá. Jsou pokorní – to až nám přijde první výplata a my zjistíme, že jsme na tom za dob studií a  kapesného od rodičů byli vlastně lépe. Jsou pečliví – když se místo zachránců světa v zářivě bílých pláštích staneme stroji na bezchybné papírování a vyťukávání kódů do počítače. Jsou zapálení – trochu toho lehce fanatického nadšení si naše povolání zřejmě žádá, ale nenechme se strhnout úplně, hrozí snadné vyhoření. Buďme lidští – to snad abychom nezapomněli, že do naší ambulance přišel člověk, nikoli sama choroba. A  naposled, buďme také lékaři, kteří jsou vstřícní – protože v drtivé většině lékař nepracuje sám a ke své činnosti potřebuje hned několik pomocných rukou a hlav, které jsou připraveny být mu k dispozici. Na závěr mi dovolte vyjádřit naše vřelé poděkování také pedagogům, kteří nás provedli teoretickými, preklinickými a klinickými obory, nejednou nám byli vzory a získali si naši lásku pro jejich obor. Poděkování patří také naší fakultě, za poskytnuté zázemí ke studiu, a  studijnímu oddělení za provázení všemi úseky studia, jejich organizaci a  ochotě vyřešit s námi každou potíž.

42

VITA NOSTRA — 1/2016

Je potřeba být empatický, ale také si zachovat citový odstup (promoční projev) Michal Anděl

Jsou dny, které si pamatujeme – první den školy,

la dobrou existenci. Těch důvodů může být celá řada

maturita, přijímačky na univerzitu, imatrikulace, pro-

– někdo šel studovat medicínu kvůli partnerovi, nebo

moce, seznámení s partnerem, svatba či narození dítě-

kvůli kamarádům ze třídy na gymnáziu.

te nebo smrt někoho z blízkých. Osobně si myslím, že

Ať již to byl důvod jakýkoliv, již první a druhý ročník

je to tím, že nejlépe si pamatujeme něco, co je spojeno

vás musel přesvědčit o tom, že studium lékařství je po-

s emocí. Také díky tomu je výuka u lůžka či dobře při-

měrně dosti tuhá řehole a  že od vás vyžaduje hodiny

pravená klinická konference tak významná pro výuku

a hodiny příprav ke zkouškám. Ti, kteří zůstali, prokáza-

medicíny: ukazuje totiž nejen fakta a  jejich souvis-

li, že jejich rozhodnutí jít studovat medicínu stálo na

losti přírodovědné, ale také souvislosti, které se týkají

pevných základech. Vy, kteří tu stojíte dnes, jste museli

nemocného. Nejde jen o molekulárně biologické či pa-

uspět u desítek větších a menších zkoušek. Mnohé jste

tologické pozadí jeho příznaků a stesků, ale také o sub-

se naučili a věřím, že nejen k vašemu prospěchu.

jektivní stránku nemoci, či chcete-li, trochu novodobějším označením o příběh.

Příběh vašeho studia nebyl jistě jen příběhem vaším. Stojí za ním také příběh rodičů a prarodičů. Ti často víc,

Dnešním dnem vyvrcholil příběh vašeho studia. Jis-

než jste si uvědomovali, prožívali vaše zkoušky, úspě-

tě nezačal imatrikulací, ale vašimi představami o  me-

chy, ale i neúspěchy, vaše váhání, pochybnosti, hledání

dicíně. Někteří jste děti lékařů či zdravotních sester

i nalézání. V den vaší zkoušky čekali trpělivě na zprávu

a  o  nemocnicích či lékařských praxích, o  nemocných

a byli vám za ni vděčni. Ať již vědomě či podvědomě si do

a jejich příznacích či o problémech s pojišťovnami jste

vašeho studia promítali své životy, své naděje, své vzpo-

často slýchali již doma u  večeře či nedělního oběda.

mínky a  své představy. Možná tolik, že vám to někdy

Jiní jste uvažovali či dokonce snili o medicíně z jiných

mohlo lézt na nervy. Počkejte ale dvacet či pětadvacet

důvodů – mohlo se jednat o  onemocnění vaše či něko-

let, nebudete jiní.

ho z vašich blízkých, sourozenců, rodičů či prarodičů.

To ale vůbec není všechno. Na fakultě jste se po-

A  další jste si mysleli, že medicína je slušné praktické

stupně proplétali s  příběhy kolegů z  vašeho kroužku.

povolání, které pomáhá dalším a  vám může dát doce-

Začali jste znát jejich sourozence a  znali historky

VZDĚLÁNÍ

43

z jejich domova. Něco vám často připadalo imponující,

Možná, že se některých z  vás začaly dotýkat i  pří-

jindy naopak otřesné. V  každém případě jste se také

běhy pacientů, což je ale o  něco složitější. Empatický

stali těmi, kteří před zkouškou drží palce mnoha svým

lékař či lékařka by se mohli snadno nechat vtáhnout do

kolegům, radují se s  nimi v  případě úspěchu či sdílejí

pacientova příběhu a stát se v něm aktivním. Pozor, to

smutek nebo rozladění v  případě neúspěchu. Je to tak

ale není cílem medicíny. Cílem medicíny je umět stanovit

v pořádku. Nikdo z nás není ostrovem sám pro sebe, jak

diagnózu, dle diagnózy nasadit správnou léčbu a pokud

píše John Donne, každý žijeme v nějaké komunitě, sdí-

možno pacienta nejen správně léčit, ale také vyléčit. Lé-

líme radosti i  stesky našeho okolí. Teď už se to nějak

kař musí samozřejmě stát na straně pacienta, tedy musí

dohromady slévá, teď již se z vás stává jeden promoční

umět stát na straně pacienta, být empatický, vnímavý

ročník obsahující všechny ty navzájem propletené pří-

k  jeho potřebám a  připravený mu pomoci. Varuji však

běhy.

před tím, aby se lékař nechal příliš hluboko vtáhnout

44

VITA NOSTRA — 1/2016

do pacientova osudu. To je nejlepší cesta k tomu, že se

kvalitní univerzitní vzdělání, máte jisté zaměstnání,

lékař nebude rozhodovat v podmínkách emoční neutra-

které vás může intelektuálně uspokojovat, ale i celkem

lity. Pod emočním tlakem totiž vzniká riziko možnosti

důstojně živit. Uchází se o  vás spousta nemocnic tady

chybného rozhodnutí. Prosím, snažte si uchovat při vší

v Česku i v zahraničí. Na rozdíl od mnoha jiných v této

empatii dostatečnou emoční neutralitu. Ta vám umožní

zemi naprostá většina z vás bude mít kde bydlet, bude

mít chladný rozum a  dostatečný citový odstup od zá-

mít dostatek prostředků nejen k  obživě, ale i  na záli-

važných rozhodnutí, která se často dotýkají pacientova

by, možnost cestovat, sportovat, navštěvovat koncerty

zdraví, života a smrti.

a mít rodinu.

Na druhé straně se vám však dostalo privilegia na-

Při vší nespokojenosti s prozatím poměrně malými

hlížet do života nemocným, často závažně nemocným.

platy si prosím někdy uvědomte širší kontexty nabytého

To je privilegium, které mají jen nemnozí. Važte si ho

vzdělání a šanci s ním spojenou. Je spousta jiných, kte-

a snažte se občas o něm přemýšlet. Obohacení, které tak

rým se nepodařilo vystudovat ani střední školu, natož

lékař nepřímo dostává, je jedinečné. Přivádí nás často

pak vysokou. Je také spousta těch, kteří vystudovali

k úvahám o směřování vlastních životů, o jejich smyslu

obor, ve kterém jsou šance na zaměstnání velmi malé.

a o otázkách s tím spojených. Také proto jsou mnozí lé-

Při vší potřebě zlepšovat sociální poměry zejména mla-

kaři hlubocí myslitelé či se snaží uspět v umění tak, aby

dých lékařů, buďte šťastni, že jste si zvolili právě lékař-

ještě další cestou hledali smysl bytí.

ství. A buďte za to také vděčni.

Aniž bych chtěl nějak lacině přemítat o  smyslu na-

Vaše první kroky v nemocnicích již máte za sebou.

šeho života či o kolektivním smyslu našich životů, mám

Když jsem s některými z vás mluvil, zdálo se, že se vám

dojem, že lékař má možnost si uvědomit fragilitu naše-

v  nemocnicích docela líbí. Cítíte, že vás čeká pěkný

ho vezdejšího života a vnímat jeho neopakovatelný dar.

profesní život v  zaměstnání, které může dát životu

Když k tomu připojíme znalost genetiky, stojíme užaslí

smysl.

před jedinečností každého života a  před jeho neopa-

Moc vám přeji za sebe i  za učitele fakulty, aby

kovatelností. Přestože své geny sdílíme s našimi předky

tomu tak bylo, a také, abyste dovedli skloubit váš život

i potomky a také z největšího dílu s našimi současníky,

profesní s  životem rodinným či partnerským, aby pro

jsme každý trochu jiný. Každý se vyvíjíme za poněkud

vás povolání bylo víc inspirací, radostí a  výzvou, než

jiných podmínek okolního prostředí a to jak prostředí

knutou, povinností či problémem. A abyste si i po létech

fyzického, tak prostředí spojeného s psychickým půso-

vzpomněli na léta studentská jako na ta, která vás nejen

bením. Vědomí tohoto faktu pak vede k úctě k ostatním

formovala medicínsky, ale také lidsky.

i pokoře před silami, které naše bytí, náš vesmír i náš

Quod bonum felix faustum fortunatumque eveniat.

mikrokosmos pohánějí. Proto si prosím alespoň občas uvědomte, že patříte k šťastnějším v této zemi i na této planetě. Získali jste

VZDĚLÁNÍ

45

Mladý lékař v Německu: pro i proti Tomáš Čupka

Již během studií se moji kolegové zmiňovali, že chtějí

to ale upravilo a  byl jsem schopný na pracovišti nor-

hned po promoci začít pracovat v zahraničí. Také jsem

málně fungovat. Navíc jsem musel svého nového šéfa

se tou myšlenkou zaobíral, ale na rozdíl od ostatních

přesvědčit, že lékařské vědomosti a zkušenosti získané

jsem chtěl nejdříve zůstat dva až  tři roky v  Čechách

v  Čechách jsou opravdu na velmi dobré úrovni. Zpo-

a potom, již trochu zorientovaný v oboru, vycestovat.

čátku totiž projevoval jistou nedůvěru, jakoby všichni

Po promoci jsem dostal příležitost nastoupit na gy-

zahraniční lékaři měli horší vzdělání než němečtí. Po

nekologicko-porodnickou kliniku v Praze, kde jsem po-

několika společných službách však zjistil, že i  český

tkal skvělé lékaře, kteří byli ochotni mě zaškolit a uvést

systém je na srovnatelné úrovni a mým odborným zna-

do klinické praxe. Byla to výborná zkušenost, na klini-

lostem lze důvěřovat.

ce se mi velice líbilo a vše nasvědčovalo tomu, že nako-

Srovnávám-li roční pracovní zkušenost v  České

nec změním plány a zůstanu v Praze, a to i přes obecně

republice s nyní již dvouletou z Německa, zaznamenal

známé problémy s  přesčasovými hodinami a  nedosta-

jsem několik rozdílů. První je v  dodržování pracovní

tečným finančním ohodnocením. Po roce mi ale nebyla

doby. Na naší klinice v Německu se dbá na včasné odcho-

prodloužena pracovní smlouva a  odjezd do zahraničí

dy z práce. Finanční ohodnocení absolventa v Německu

se stal opět variantou řešení dané situace. I přesto, že

je lepší, z platu je možné normálně žít a ještě i něco uše-

jsem našel pár pracovních nabídek v ČR, rozhodl jsem

třit, což se mi v ČR nedařilo. Přesčasy jsou respektovány

se pro práci v zahraničí. Byla to výzva, zároveň touha

a propláceny. Na postgraduální vzdělávání má na naší

vyzkoušet něco nového a seznámit se s úrovní medicíny

klinice každý lékař vyčleněný finanční příspěvek. Na

jinde ve světě.

odborné kurzy je udělováno studijní volno a zároveň je

Aby člověk získal zaměstnání v  zahraničí, musí

ohodnoceno jako normální pracovní den.

splnit jisté administrativní a  jazykové požadavky. Po

Nechci však budit klamný dojem, že je v  Německu

jejich splnění jsem absolvoval krátkou hospitaci, na

lepší všechno. Kvalita lékařské péče je z mého pohledu

které se mi zalíbilo natolik, že jsem podepsal pracovní

v  ČR na světové úrovni a  v  některých ohledech před-

smlouvu na pět let. Začátky byly těžké, i když jsem slo-

čí i  německou. Specifickým německým problémem je

žil jazykovou zkoušku, která je při nástupu nutností,

existence „papíru skoro na všechno“, což zdržuje kaž-

neměl jsem potřebnou profesní lékařskou slovní zásobu

dodenní činnosti. Je zapotřebí brát zřetel také na daň,

a profesní hantýrku v němčině.

kterou je nutné zaplatit v  podobě vykořenění. Člověk

Kolegy moje jazykové problémy nezajímaly a  situaci mi nijak neulehčovali. Po zhruba dvou týdnech se

46

odchází ze známého prostředí, kde vyrůstal, studoval a žil, je vzdálen od rodiny a přátel.

VITA NOSTRA — 1/2016

Pokud mám hodnotit svou situaci po dvou letech po-

Autor textu je absolventem 3. LF UK a v současné době

bytu a  práce v  zahraničí, musím konstatovat, že jsem

pracuje na klinice v Bádensku-Württembersku.

našel dobré pracovní místo, kde se nadřízený zajímá

Do následujícího čísla Vita Nostra Revue připravujeme

o své zaměstnance a kde funguje postgraduální systém

anketu mezi mladými lékaři, kteří se rozhodli odejít

vzdělávání, mám volný čas, jsem schopný vytvářet úspo-

z České republiky pracovat do zahraničí. Jaké mají důvody

ry. Proto prozatím o odchodu z Německa neuvažuji.

k odchodu a jak se jim v cizině daří? Více ve Vita Nostra

Kdyby se ale situace v Čechách změnila, to znamená,

Revue 2, 2016.

že by se zlepšilo finanční ohodnocení nejen mladých lékařů, navýšil se počet zdravotnického personálu a systém postgraduálního vzdělávání měl skutečnou podporu, určitě bych o návratu do Čech uvažoval.

VZDĚLÁNÍ

47

Politika, věda a občanská společnost Jaroslav Šonka

Věda je specializovaná činnost, jejímiž protagonis-

zmiňovaných „úzkých oblastí“, stávají součástí veřejné

ty jsou odborníci ve velmi úzkých oblastech. Věda má

diskuse. Tyto případy mohou být velmi různé a  je dů-

ovšem vliv i  na jiné oblasti, například na zdravotnic-

ležité o nich vědět. Připomeňme si třeba debatu o nuk-

tví, kde hraje značnou roli odbornost těch, kteří léčí

leárních zbraních, iniciovanou Albertem Einsteinem,

například koleno či hlavu, ale pacient by asi po krát-

která byla lidskoprávním vyhodnocením možností nuk-

ké debatě odmítl představu, že se s  jeho kolenem dělá

leárního arzenálu.

„věda“. V tomto případě se očekává jen uplatňování vě-

Této diskusi předcházela jiná, iniciovaná po první

deckých výsledků a  hovoří se právem o  „umění léčit“.

světové válce Philipem Lenardem (1862-1947), nosi-

Čas od času se některé impulzy z oblasti vědy, z oněch

telem Nobelovy ceny za fyziku z  roku 1905 (za objev

48

VITA NOSTRA — 1/2016

katodového záření). Původně přítel Alberta Einsteina

rý po svém objevu indukované imunotolerance padl do

(Nobelova cena v  roce 1921) stal se jeho zavilým od-

komunistické debaty o lysenkistické pseudovědě a stálo

půrcem a  Einsteinovy myšlenky označil pojmem „ži-

ho to možná Nobelovu cenu.

dovská fyzika“. Lenard napsal knihu o německé fyzice,

Jak tedy na to? Po roce 1989 jsme příliš často slyše-

kterou měl za něco podstatně jiného. Vyloučil z  této

li zavádějící větu „přenechme to odborníkům“. Dodnes

vědy nejen Alberta Einsteina, ale i  „árijce“ Wilhelma

tak argumentují někteří zdánliví experti atomové loby.

Conrada Röntgena (1845-1923, Nobelova cena v  roce

Nikdo u  nás dostatečně nevyhodnotil západoněmecký

1901), kterého vnímal jako oborového konkurenta. Je

příklad organizace vědecké činnosti po roce 1945. Tam

to jeden z  nejtragičtějších příkladů závisti a  nezdravé

vznikla po zkušenostech z doby nacismu koncepce ne-

kompetitivity ve vědě a veřejných výstupů, které nega-

přenechávání věci odborníkům. Pokud je vědec ve svém

tivně ovlivnily celou společnost. To, co navrhoval Ein-

oboru špičkou, musí současně pochopit společenský

stein, a  co následně potvrzovaly experimenty, Lenard

význam své činnosti a  umět ji zařadit do občanského

popíral. Na rozdíl od většiny německých fyziků se stal

kontextu. Musí veřejnosti svou činnost vysvětlovat,

nadšeným nacistou. Jeho příklad společenského vy-

aby se jako „odborník“ nezačal podobat filmové postavě

ústění vědecké činnosti je obzvláště scestný, ale ne jedi-

doktora Mabuse, ale především aby se nestal někým,

ný. Věda a politika tedy souvisejí, na což je třeba si po-

jako v  reálu byl dr. Mengele. Pozitivním příkladem

svítit, i na pozadí historie vědy v nacistickém Německu.

vysvětlování a veřejné reflexe vlastní elitní činnosti je

Soutěživost a veřejně viditelná závist ovšem není to

Albert Einstein, jehož pak podpořil občansky aktivní

nejdůležitější, na co příklad Philipa Lenarda ukazuje.

spoluzakladatel moderní matematiky Bertrand Russell

Upozorňuje nás zejména na to, jaká může být role věd-

jak návodem k porozumění teorii relativity, tak ideou,

ců ve společnosti, a jak jsou vědci jako osobnosti často

že nelze dopustit zneužití vědeckých poznatků.

svedeni společenskou interpretací své činnosti. Z pozi-

Západoněmecké chápání společenského zapojení

ce zdánlivé elity se nejprve staví nad spoluobčany a in-

vědy a  jejích protagonistů nepřišlo samo sebou, sti-

terpretují sama sebe jako někoho, kdo je oprávněn au-

mulovali je po roce 1945 západní spojenci. Vysvětlování

toritativně hovořit i o věcech, které se nacházejí mimo

smyslu vědy a  jejích výsledků se připojilo ke koncepci

jejich specializaci. Skromněji působí, když naopak

celoživotního občanského vzdělávání, ve kterém ob-

před výsledky své činnosti varují, jako to učinil Albert

čané kladou otázky a  dostávají odpovědi od těch, kte-

Einstein. V  obou případech však jde o  jasné politické

ří věci rozumí. Mám osobní zkušenost z  Německého

působení, ať již je to vstřícné vysvětlování v  prostoru

ústavu pro výzkum rakoviny v Heidelbergu. Vědci zde

demokratické společnosti, osobně definovaná vášeň,

mají povinnost přednášet i  pro veřejnost – pro mladé

nebo režimní propaganda. K propagandistické činnosti

lidi (se svou specializací na rakovinu plic jsem mu-

využívaly vědce především totalitní režimy: připomeň-

sel přednášet obzvláště často), pro pacienty v  rekon-

me politický vliv lysenkizmu a osud Milana Haška, kte-

valescenci, ale i  pro zástupce průmyslu či vesnických

VZDĚLÁNÍ

49

spolků. Podobný mechanismus práce s  občanskou

Česká energetická koncepce je příkladem opačného

společností jsem ovšem obsluhoval i  později, poté, co

přístupu. Je totiž plodem onoho zhoubného přístupu

jsem se začal věnovat politickým vědám. Principy Ev-

„přenechme to odborníkům“. Kritická a otevřená disku-

ropské unie, občanských svobod, průmyslových po-

se se nekoná, kritici jsou propagandisticky zatlačováni

litik, ekologie, to vše je nutné veřejnosti vysvětlovat.

do pozadí. Občas se sice objeví lehké kritické komentáře

Přivolaní odborníci se ovšem musejí otevřeně podrobit

o „bláznivých Němcích“, o obtížných zastáncích alterna-

kritické diskusi. I novináři mají v německém prostředí

tiv, ale nikdo nevysvětluje hospodářskou problematiku

časté kurzy, kde se probírají jak aktuální témata, tak

české energetické koncepce, například nutnost dotací

otázky etiky vlastní činnosti. Většina takových akcí

a  dlouhodobého příslibu výkupních cen elektřiny. Jen

dostává v Německu finanční podporu Spolkové centrály

takový přístup může zaručit ekonomickou udržitelnost

pro politické vzdělávání, která vznikla v  roce 1953 za

české koncepce založené na atomových elektrárnách.

podpory USA, tedy okupační mocnosti. V  internetové

Kde je vlastně trh, měly by se ptát ekonomické vědy?

prezentaci www.bpb.de najdeme v  němčině (ale také

A politické vědy by mohly najít jiný, „podezřelý“ aspekt

v  angličtině) materiály, které se týkají politických zá-

tohoto rozhodování: Čím větší je suma investovaná ze

sad i otázek vědy.

státního rozpočtu, tím větší jsou provize zúčastněných

Dobrým příkladem tohoto přístupu je německá

osvícených odborníků, kteří spolurozhodují, ale necítí

debata o  omezování a  konečném zrušení atomových

svou povinnost vysvětlovat vědecké principy a  veřejně

elektráren, tedy rozhodnutí prvotně politickém. V čes-

hodnotit alternativy.

ké reflexi najdeme na toto téma především povýšené

Dobré i špatné příklady prokazují, že propojení vědy,

a pohrdlivé komentáře těch, kteří o energetické politice

jejího hospodářského uplatnění a  veřejné a  politické

rozhodují. V nabídce zmíněné Spolkové centrály oproti

diskuse je nejen prospěšné, ale i nutné. Ono „přenech-

tomu najdeme informace o  tom, jaký inovační impulz

me to odborníkům“ je občansky nepřípustný přístup

dalo toto politické rozhodnutí právě vědecké činnosti.

a povinnost odborníků vysvětlovat své představy je jas-

Alternativní technologie vedly k  početným inovacím

ná. Podtón „tomu nemůžete rozumět“ je zhoubný: bez

v nejrůznějších oborech výzkumu a k postupnému zlev-

podstatného zapojení vědeckých debat do kontextu ob-

ňování jen neprávem tak nazývaných alternativních

čanské společnosti a politiky se neobejdeme.

zdrojů energie. Geotermie, vítr, i  slunce vedou i  ke změně uvažování veřejné správy, která naopak hledá

Autor, dlouholetý spolupracovník Evropské akademie

informační zdroje pro své rozhodování. Z  politického

v Berlíně, je původní profesí biolog.

pohledu je důležitá i  decentralizace a  regionalizace,

Psáno pro Vita Nostra Revue.

která je s  touto energetickou reformou spojena. Odbornost řady vědeckých disciplín zde jasně komunikuje s veřejným vnímáním a politickým rozhodováním.

50

VITA NOSTRA — 1/2016

MEDICÍNA

51

TEXT

52

VITA NOSTRA — 1/2016

Na obranu liberálního vzdělání Fareed Zakaria Americký politolog indického původu Fareed Zakaria je považován za jednoho nejvlivnějších intelektuálů současnosti a jeho názory na liberální politiku sledují demokratičtí politici i veřejnost v celém světě. Pozornost si získal především knihou o moderní demokracii Budoucnost svobody, která péčí nakladatelství Academia několikrát vyšla i u nás, stejně jako další z jeho důležitých studií Postamerický svět. V týdeníku Respekt týden co týden vychází překlad jeho pravidelného politického komentáře amerického i světového dění. Poslední Zakariovou knihou je jeho studie zaměřená na stav moderního vysokého školství, nazvaná Na obranu liberálního vzdělání. Polemizuje v  ní s  dnes častou koncepcí univerzity zaměřené pouze na předávání znalostí a  pracovních postupů, tedy na výchovu úzce specializovaných odborníků bez širšího chápání rozmanitosti moderního a  postmoderního světa. On sám preferuje vzdělání liberální, rozvíjející kreativitu, laterální myšlení, komunikaci a schopnost vzdělávat se celoživotně. Knihu připravuje k vydání nakladatelství Academia a Vita Nostra Revue přináší rozsáhlou ukázku její druhé kapitoly věnované historii debaty o podobě vysokoškolského vzdělání.

Stručná historie liberálního vzdělání

na memorování a  recitování homérské epiky.1 Tím, že se ponoří do světa bohů a bohyň, králů a válečníků, se

Po větší část lidských dějin bylo vzdělání přípravou na

měly děti zdokonalovat v řeckém jazyce a sát poučení,

povolání. Lovci, zemědělci i  bojovníci učili mladé, jak

pravidla i hodnoty, jež byly považovány za důležité pro

lovit, obdělávat půdu a  bojovat. Dětem z  vládnoucích

vládnoucí elitu. Klíčovým prvkem řeckého vzdělání

tříd se dostávalo poučení v umění, jak vést válku nebo

byla tělesná výchova. V  městském státě Sparta, nej-

jak vládnout, ale i  to bylo míněno především jako pří-

extrémnějším příkladu tohoto přístupu, byli chlapci,

prava na roli, kterou v budoucnosti budou ve společnosti

kteří byli po narození shledáni jako neduživí, pone-

zastávat, a žádný širší účel to nemělo. Vše se však začalo

cháni osudu, aby zemřeli. Ostatní byli posíláni do tvr-

měnit před pětadvaceti stoletími v antickém Řecku.

dých výcvikových táborů, kde se od nejútlejšího věku

Ještě předtím se vzdělávání v  Řecku zaměřilo na zdokonalování se v  areté, což zhruba znamená něco jako ctnost či schopnost stávat se moudrým. Jak píše Bruce A. Kimball, který se historii vzdělávání věnuje dlouhodobě, bylo takové studium zaměřeno převážně

TEXT

zocelovali, aby se mohli stát spartskými bojovníky. 1 Kniha Bruce Kimballa, Orators and Philospophers: A  History of the Idea of Liberal Education (Řečníci a  filozofové: Dějiny ideje liberálního vzdělání, New York, Teachers College Press, 1986) přibližuje nejstarší a antické vzdělávání. V částech kapitoly, věnovaných tomuto období, vycházím kromě jiných zdrojů z Kimballovy knihy.

53

Zhruba v  pátém století před Kristem začaly někte-

dosáhne ctností a schopnosti kvalitně žít tím, že bude

ré řecké městské státy, zejména Atény, experimentovat

studovat rétorická umění, jazyk a morálku. Tato deba-

s novým způsobem vlády. „Říkáme našemu uspořádání

ta – mezi těmi, kdo chápou liberální vzdělání instru-

demokracie,“ poznamenal aténský státník Perikles ve

mentálně, tedy jako nástroj, a těmi, kdo vidí jeho smysl

slavnostní řeči nad padlými v  roce 451 před Kristem,

v něm samotném – pokračuje až do současnosti.

„neboť moc není v  rukou menšiny, nýbrž všeho lidu.“

Obecně vzato získávalo praktičtější zdůvodnění

Tato inovace ve způsobu vlády vyžadovala souběžnou

liberálního vzdělání v antických dobách převahu. Obě

inovaci ve vzdělávání. Nestačilo už jen získat základní

dvě tradice se však nikdy zcela neoddělily. Římský stát-

dovednosti, jak si opatřit potravu – občané se museli

ník a  filozof Cicero, který jako jeden z  prvních užíval

také naučit řádně řídit svou společnost. Pro Řeky za-

pojem artes liberales, požadoval, aby se hledání prav-

čalo být podstatné spojení mezi co nejširším vzděláním

dy spojovalo s  rétorikou, považovanou tehdy za uži-

a  svobodou. Když o  pár let později chtěli popsat tento

tečnější dovednost. „Řečnický projev odvíjí svou krásu

přístup k  učení Římané, vytvořili si pro něj termín

i  plnost od znalostí,“ napsal někdy kolem roku 55 po

„liberální“ vzdělání, přičemž vcházeli z  původního

Kristu. A  i  když debata stále pokračuje, platí, že libe-

latinského smyslu slova, tedy „týkající se svobodného

rální vzdělání v sobě vždy spojuje oba přístupy – prak-

člověka“. O víc než dva tisíce let později viděl americký

tický i filozofický.

sociální reformátor Frederick Douglass (1818 – 1895),

Ústředním tématem liberálního vzdělání od po-

který se narodil jako otrok, totéž spojení. Když se

čátku zůstávají přírodní vědy. Vyjma toho, že v oněch

jeho pán dozvěděl, že mladý Frederick umí dobře číst,

časech byl důvod studovat zcela opačný, než jak zní

rozzuřil se: „Učení zkazí i toho nejlepšího negra na svě-

dnešní argumenty. Ve starověkém světě, a ještě po řadu

tě. Když zvládne přečíst si Bibli, navždycky ho to jako

dalších staletí, byly přírodní vědy vždy považovány

otroka znehodnotí.“ Douglass si vzpomínal, že s  jeho

za cestu k  abstraktním znalostem. Praktický význam

výrokem „instinktivně souhlasil a  od té chvíle věděl,

neměly. Humanitní předměty jako jsou jazyk či dějiny

jaká cesta z otroctví ke svobodě je ta nejpřímější“.

naopak vybavovaly mladé lidi k tomu, aby mohli dobře

O  tom, zda má liberální vzdělání smysl, se lidé

fungovat jako politici, dvořané, právníci a  obchodní-

přeli od počátku. (Možná je intelektuální nesouhlas

ci. A přece Řekové a Římané studovali kromě rétoriky

podstatnou součástí samotné myšlenky.) První velký

a  gramatiky také geometrii a  astronomii. V  prvním

spor se odehrál už v  antickém Řecku mezi filozofem

století před Kristem byl tento duální přístup ke vzdě-

Platonem a  řečníkem Isokratem. Platon a  jeho stou-

lání „konečně a definitivně formalizován“ do systému

penci včetně Aristotela považovali vzdělání za hledání

popsaného jako „sedmero liberálních/svobodných

pravdy. Inspirováni Sokratem využívali dialektického

umění“. Kurikulum bylo rozděleno mezi přírodní

způsobu uvažování a  diskursu k  usilování o  znalosti

vědy a humanitní předměty, tedy předměty teoretické

v jejich nejčistší podobě. Isokrates naopak tíhl k staré

a praktické. O několik století později přišlo rozdělení

tradici areté. Spolu se svými stoupenci věřil, že člověk

do dalších dvou podskupin: trivia – gramatiky, logiky

54

VITA NOSTRA — 1/2016

a  rétoriky a  kvadria – aritmetiky, geometrie, hudby

se projevoval i  v  částech Evropy  osídlených muslimy:

a astronomie.

v madrasách maurského Španělska v Granadě, Cordo-

Vojáci a  státníci přirozeně kladli větší důraz na

bě, Seville i jinde.

předměty, které považovali za praktické – dnes bychom

S pozdním středověkem se nachýlila ke konci i éra

řekli humanitní. Přesto však vždy přetrvávala idea

evropské stagnace. Rozmach globálního obchodu

širšího vzdělání. V osmém století, když francký král Ka-

i  cestování vyžadoval od těch, kdo stáli v  čele tohoto

rel Veliký (germánský kmen Franků osidloval rozsáhlá

procesu, větší znalosti a  kvalifikaci v  oblastech, jako

území dnešního Německa, Francie, Belgie, Nizozemska

byly zeměpis, právo a  přírodní vědy. Městské státy,

a  Lucemburska) upevňoval svou říši, založil, jak píše

které mezi sebou hospodářsky soutěžily, vyhledávaly

Bruce Kimball, na svém dvoře školu a ustavil jejím mi-

jednotlivce s  co největšími dovednostmi a  nejlepším

strem anglického učence Alcuina (už tenkrát platilo,

vzděláním. Místem, kde se začalo rozvíjet podnikání,

že nejlepší je mít v čele školy Angličana). Alcuin a jeho

obchod a kapitalismus se díky dlouhému pobřeží stala

žáci se zaměřili na gramatiku a textovou analýzu a ma-

Itálie. Skupiny učenců se v  mnoha italských městech

tematiku odsunuli, ale pořád vyučovali jistou podobu

pustily do studia teologie, kánonů a občanského práva

svobodných umění. Úsilí o  hlubší pochopení se nikdy

i dalších předmětů. Tito učenci putovali ze vzdálených

nevytratilo. Dokonce i  v  temném období středověku

míst a často se sdružovali podle země svého původu, při-

udržovaly kláštery tradici učení se a bádání.

čemž každé takové skupině se říkalo „národ“ (latinské

Proč se evropská výuka přesunula do klášte-

natio), což bylo jedním z prvních případů použití toho-

rů? Jedním z  vlivů mohl být islám, nejrozvinutější

to slova. Některé z  těchto „národů“ si najímaly místní

středověká civilizace – něco takového je obtížné si

učence, začaly pořádat zkoušky znalostí a sdružovaly se

dnes představit. V islámském světě fungovaly desítky

do skupin, jimž se začalo říkat universitas. V zájmu za-

madras – škol, kde se studovala historie, politologie,

chování nezbytné svobody a autonomie tyto organizace

přírodní vědy, hudba a  řada dalších předmětů a  kde

rovněž vyžadovaly zvláštní ochranu před místními zá-

probíhal i  výzkum (i  když ne všem islámským vzdě-

kony, jíž se jim také dostávalo.

lávacím institucím se říkalo madrasy). Islámské vzdě-

V roce 1088 tak byla v Boloni založena první evrop-

lávání přinášelo inovace, zejména ve studiu matema-

ská univerzita. Během následujícího století se podobné

tiky. Slovo algebra pochází z arabského výrazu al-jabr,

instituce zrodily v  Paříži, v  Oxfordu, v  Cambridgi

což znamená „znovuspojení oddělených částí“. Jméno

a v Padově. Kolem roku 1300 existovalo v západní Ev-

perského učence al-Chorezmího bylo přeneseno do la-

ropě patnáct až dvacet univerzit. Tyto školy sice ve svém

tiny jako algoritmi, z čehož vznikl „algoritmus“. V je-

počátku nebyly baštami svobodného bádání, avšak

denáctém století byla káhirská škola al-Azhar a Niza-

poskytovaly prostor, kde mohli učenci debatovat o ně-

miyah v  Bagdádu známá díky svým akademickým

kterých tabuizovaných předmětech, znovuobjevovat,

výsledkům po celém světě a stejně tak tomu bylo i s ji-

překládat a studovat Aristotelovy spisy a pečlivě zkou-

nými centry vzdělání arabského světa. Vliv islámu

mat zákony. Větší část badatelské práce se však i přesto

TEXT

55

odehrávala mimo univerzity, na nichž hrálo velkou roli

anglické koleje byly zakládány ve třináctém století pro

náboženství. Například i  pouhé úvahy o  vzájemném

učence zabývající se bohoslovím, jejichž povinnosti

postavení  hvězd a  Země byly považovány za kacířství.

podle Delbanca zahrnovaly „sloužit mši za duši donáto-

Studenti v  mnoha městech, ač se jim dostávalo stejné

ra koleje, neboť díky jeho podpoře se nemuseli věnovat

svobody a  výjimečného postavení jako kléru, ovšem

podřadnější práci“. Náboženský vliv byl silný – veřejné

požadovali mnohem víc. Heslo padovské univerzity

přednášky například byly sekulární odnoží nedělní

znělo Universa universis patavina libertas – „Padovská

mše, kurikulum ale bylo pestré a zahrnovalo i předmě-

svoboda je pro každého univerzální“.

ty z jiných oborů nežli teologie.

Ve čtrnáctém století se rovnováha mezi praktickými

Ještě sekulárnější začaly být koleje v devatenáctém

a filozofickými vědomostmi začala opět vychylovat. Ně-

století, kdy větší zodpovědnost za výchovu kněží pře-

kteří italští učenci a autoři dospěli k závěru, že univerzi-

braly semináře. Začaly se zároveň víc lišit od evropských

ty jsou příliš specializované, a začali usilovat o návrat

univerzit, které se stále víc zaměřovaly na výzkum, a to

evropského vzdělávání k řeckým a římským kořenům.

zejména v Německu. Na rozdíl od univerzit, které často

Tito humanisté odmítali vysoce detailní scholastický

neměly ustálenou formální podobu, definovala koleje

přístup k  výuce a  teologii, který na středověkých

už podoba budov. Impozantní kamenná stavba obvykle

univerzitách převažoval. Namísto toho prosazovali,

mívala otevřené nádvoří a  ložnice studentů byly v  po-

jak poukazuje zesnulý badatel Paul Oskar Kristeller2,

stranních  křídlech. Uvnitř byla „společná“ (common)

„znovuzrození umění a  psaní, schopnosti formulovat

místnost, kde se studenti mohli setkávat, kaple, kde se

a  učit se“, což „vedlo k  novému a  intenzivnímu studiu

mohli modlit, a  knihovna, kde mohli číst. Tento ang-

antické literatury a historie“. Během následujících dvou

lický model rezidenční koleje se rozšířil do celého ang-

století se do celého zbytku Evropy začalo šířit to, čemu

loamerického světa a  dodnes je typickým prostředím,

se říká renesanční humanismus.

v němž žijí a studují pregraduální studenti.

Tyto tradice vzdělanosti však nedaly vznik zku-

Na

počátku

dvacátého

století

tak

významné

šenosti, kterou dnes považujeme za liberální vzdě-

univerzity, mezi nimi i  Harvard a  Yale, přijaly model

lání. Jeho moderní tradice toho má méně společného

rezidenční koleje, kde jsou studenti i ubytováni. Zčásti

s univerzitou a více s kolejí (college). „Kolej, jak ji dnes

je k  tomu vedla snaha zachovat intimitu prostředí ko-

chápeme,“ píše Andrew Delbanco, profesor Columbia

lejí svobodných umění, přičemž zároveň usilovaly o to,

University, „je v  podstatě anglický nápad3.“ Nejstarší

aby se z nich staly významné výzkumné univerzity. Na

2

Německo-americký historik a odborník na renesanci, 1905-1999 (pozn. překl.)

3 Pokud jde o  počátky amerických vysokých škol, vycházím kromě jiných pramenů zejména z vynikající knihy Roberta Delbanca Kolej: Co byla, je a měla by být (College: What It Was, Is, and Should Be), Princeton, Princeton University Press, 2012) (pozn. autora). [Robert Delbanco (1952) je ředitelem Amerických studií na newyáboženství. (pozn. překl.)]

56

rezidenční kolej se tak začalo pohlížet jako na cosi, co v  sobě nese specifické kvality, povyšující prožitek liberálního vzdělání nad vlastní kurikulum. Výhody takového uspořádání jsou dnes často popisovány termíny jako „kombinace učení a  života“, „vzdělání rovného s  rovným“ nebo „laterální vzdělání“. Samuel

VITA NOSTRA — 1/2016

Eliot Morison, legendární historik Harvardu, popsal snad nejlépe, v čem spočívá největší přínos takovéhoto rezidenčního uspořádání: „Naučit se obsah učebnic lze účastí na přednáškách a četbou, ale právě společné studium, diskuse, jídlo i pití, hry i modlitby členů kolejního společenství, v  němž jsou všichni pospolu mezi sebou i se svými učiteli, je nedocenitelným darem, jehož se tu člověku při budování charakteru dostává.“ Důraz na charakter, pramenící z  religiózních počátků kolejí, zůstává přinejmenším teoreticky cílem téměř všech liberálních kolejí. Nejstarší americké koleje vznikaly podle anglických předobrazů. Mnozí ze zakladatelů Harvard College byli absolventy Eammanuel College, která je součástí univerzity v  Cambridgi. Možná proto, že v  Americe nebyly koleje zakládány striktně jako semináře, často ve svém kurikulu zahrnovaly celou řadu oborů včetně přírodních věd, humanitních předmětů a práva. Od stu-

i  technologicky a  ve srovnání s  tím vypadalo studium

dentů se očekávalo, že budou studovat všechny předmě-

na kolejích poněkud zastarale. Po mnoha úvahách při-

ty a srovnávat je mezi sebou, protože se soudilo, že vše

pravil profesorský sbor na Yale v  roce 1828 studii ob-

sjednocuje moudrost Boží. Takový přístup ke vzdělání

hajující klasické kurikulum. Studie nejenže významně

zřetelně vyjadřují slova kardinála Johna Newmana, vy-

ovlivnila americké koleje na celé půlstoletí – leckdo by

slovená v 19. století: „samotný obsah znalostí je tu těs-

také mohl říct, že zastavila nevyhnutelný vývoj –, ale

ně propojen, jakožto jednání i dílo Boží“. Byla to teolo-

popsala i  ústřední rozpor v  pojetí liberálního vzdě-

gická verze toho, čemu dnes fyzici říkají jednotná teorie

lávání, který trvá dodnes.

pole.

Studie vysvětlovala, že podstatou liberálního vzdě-

První americké koleje se držely kurikula, jež by se

lávání „není učit, co je typické pro to které povolání,

dalo popsat jako Bůh a Řekové – teologie a klasická stu-

nýbrž položit základy, jež jsou společné všem“. Své dva

dia. Na počátku devatenáctého století se však nad tímto

hlavní cíle popsali profesoři z Yale způsobem, který zní

přístupem rozpoutala významná debata. Lidé se ptali,

smysluplně dodnes: naučit přemýšlet a  dodat myšlení

proč se od studentů vyžaduje, aby studovali starověkou

specifický obsah.

řečtinu a  latinu. Množily se návrhy, aby studijní plá-

Dvěma významnými cíli duševní kultury jsou kázeň

ny zahrnuly také moderní jazyky a  době odpovídající

a  obsah mysli − posilování její kapacity a  její napl-

předměty. Země se rychle rozvíjela, rostla hospodářsky

ňování znalostmi. První z obou cílů je pravděpodobně

TEXT

57

důležitější. Rozhodujícím faktorem kolejního studia

že se musí stát hybnou silou, která požene rychle se in-

by tudíž mělo být každodenní a důrazné rozvíjení stu-

dustrializující hospodářství vpřed.

dentových schopností. Předepsána by měla být taková

Ve snaze rozptýlit přetrvávající obavy napsal Eliot

odvětví studia a takové metody výuky, které co nejlépe

do časopisu Atlantic Monthly dvoudílnou stať nazvanou

podpoří jeho schopnost udržovat pozornost, zacílit tok

„Nové vzdělání“. Uvedena byla slovy, která by mohli

myšlení, analyzovat předmět, který má být zkoumán,

pronést rodiče i dnes, jen by museli reflektovat pohlaví

sledovat a  přesně rozlišovat, vést debatu, přesně vy-

dítěte: „Co mohu udělat pro svého chlapce? Jsem rád,

važovat důkazy předkládané k  posouzení, probouzet,

že si mohu dovolit poskytnout mu to nejlepší vzdělání,

zvyšovat a  ovládat imaginaci, dovedně uspořádávat

jaké je k  mání. Byl bych pyšný, kdyby se z  něho stal

poklady, jež naše mysl obsahuje, probouzet a vést pro-

duchovní nebo učenec, avšak nemyslím, že by na to

buzený talent.

byl ustrojen. Chci mu dát praktické vzdělání, takové,

Přestože vlastním cílem yaleské studie byla ob-

které ho připraví lépe, než jsem byl já připraven, aby

hajoba klasického kurikula, v  širším pohledu snášela

pokračoval v mém podnikání či v jiné činnosti, jež ho

argumenty na podporu názoru, že učení se myslet je

přitahuje.“ Eliotova odpověď zněla, že Američané po-

důležitější než předepsaná témata a  knihy. O  padesát

třebují zkombinovat to nejlepší z  rozvíjejících se ev-

let později stejné argumenty oživil člověk z Harvardu,

ropských výzkumných univerzit s nejlepšími tradicemi

který se s nimi dal do boje.

klasických amerických kolejí.

Charles Eliot byl nepravděpodobný kandidát na

Navrhl proto, aby se významné americké univerzi-

prezidenta Harvardu. Už proto, že byl přírodovědec,

ty začaly věnovat výzkumu, avšak až na postgraduální

a  to v  době, kdy v  čele škol, jako byly Harvard, Yale

úrovni, přičemž studenti před promocí by měli svo-

a  Princeton, stáli duchovní. Promoval na Harvardu

bodu věnovat se široce svým zájmům. Projevil tak

v roce 1853 a vzápětí byl ustanoven jako učitel a později

tím schopnost opravdu pochopit a  zvládnout nastu-

odborný asistent matematiky a  chemie. I  když doufal,

pující trendy ve vzdělávání, například oddělování

že bude jmenován profesorem, nestalo se tak, a  navíc

přírodovědného vzdělání a  humanitních oborů nebo

jeho otec v  téže době přišel o  jmění. Eliot se rozhodl

nástup technického školství. Požadoval, aby koleje za-

odcestovat do Evropy, kde na vlastní oči spatřil rapidní

čaly pečlivě rozlišovat mezi vzděláním orientovaným

proměnu vysokého školství a zejména vzestup výzkum-

profesně a liberálně, přičemž to druhé považoval za dů-

ných univerzit v  Německu. Po návratu do Spojených

ležitější. Několik měsíců poté, co stať vyšla, bylo Char-

států se v roce 1865 stal profesorem na Massachusetts

lesi Eliotovi nabídnuto, aby se stal prezidentem Harvar-

Institute of Technology. Harvard právě v  této době,

du. Vydržel v tomto postavení čtyři desetiletí – dost, aby

podobně jako řada dalších kolejí, procházel bouřlivým

přetvořil univerzitu i celou Ameriku.

obdobím. Musel čelit volání po vzdělání více zacíleném

Eliot provedl na Harvardu tolik transformačních

na budoucí povolání, a tím vyhovět požadavku připravit

změn, že není možné je vyjmenovávat – a v podstatě tím

po skončení války Severu proti Jihu Američany na to,

položil základy moderní americké univerzity. Jedna

58

VITA NOSTRA — 1/2016

z jeho reforem, možná ta nejdůležitější, alespoň pokud

sebemoudřejší člověk, jenž nezná jeho osobnost, jeho

šlo o  studenty před promocí, bylo prosazení kurikula

předky a jeho dosavadní život.“ Eliot byl přesvědčen, že

založeného na „spontánní rozmanitosti výběru“. Jiný-

americké liberální vzdělávání by mělo umožňovat volit

mi slovy, v  rámci jeho nového systému měli studenti

si vlastní způsob studia, tím povzbuzovat představivost

jen několik povinných kurzů a  množství volitelných.

a  pochopit svou jedinečnost. Mnozí mu oponovali, že

Do té doby bylo kurikulum na amerických univerzitách

některé předměty nestojí za to, aby byly vyučovány.

stanoveno z větší části pevně. Studenti se zapisovali do

Řešení podle Eliota však spočívalo v tom, že učitelé na-

kursů a studovali předměty v předem určeném pořadí,

bídnou studentům svou volbu a studenti se rozhodnou,

a  tak postupovali rok za rokem. Učitelský sbor věřil,

co se jim líbí.

řečeno s yaleskou zprávou, že může vybírat „nábytek“, jímž měla být mysl studentů vybavena.

Eliotovy názory rozhodně nesdíleli mnozí vlivní pedagogové té doby, zejména ne prezident princeton-

S  tím Eliot zásadně nesouhlasil. Pravděpodobně

ské univerzity James McCosh. (Přesně řečeno, projev,

byl ovlivněn svým protestantstvím a  jednotlivce po-

z něhož jsem citoval, pronesl Eliot v rámci veřejné deba-

važoval za nejlepšího hybatele vlastního osudu. Avšak

ty na toto téma právě s McCoshem v New Yorku.) Skot-

možná nejpodstatnější ze všeho bylo, že v sobě nesl du-

ský duchovní a filozof McCosh soudil, že univerzity by

cha Ralpha Walda Emersona s  jeho typicky americký-

měly studentům poskytovat přesně daný rámec výuky

mi idejemi, v těch dobách velice vlivnými. Podle Emer-

a hierarchii předmětů – a pokud tak nečiní, selhávají ve

sona je úkolem každého člověka objevit svůj vlastní

své roli ochránců a průvodců. Zejména náboženství by

hlas a  vyjádřit ho. „Věřte v  sebe sama,“ psal Emerson

nemělo být chápáno jako obyčejný předmět, který by si

v  „Soběstačnosti“. „Tahle ocelová struna rozezní kaž-

student mohl jednoduše a jen na základě nějakých vr-

dé srdce.“ Emerson zdůrazňoval autenticitu jako opak

tochů buď zapsat, nebo ho vynechat. Eliotovy myšlenky

napodobování, a reklamní kampaně společnosti Apple

však s  americkou kulturou jejím důrazem na indivi-

jako by kopírovaly jeho chválu samostatného a  jedi-

dualismus a  svobodu volby ladily víc. Během času za-

nečného myšlení („Think Different – Mysli jinak!“).

čal systém volitelných předmětů v americkém vysokém

V projevu v roce 1885 přednesl Eliot argumenty na podporu systému volitelné výuky jazykem, který zní ra-

školství převažovat, byť samozřejmě zůstávaly významné výjimky.

dikálně i dnes – a se kterým by spousta současných ro-

Na počátku dvacátého století začalo mezi někte-

dičů asi nesouhlasila. „Když je americkému mladíkovi

rými občany, pedagogy a  veřejnými činiteli narůstat

osmnáct, sotva mu může být užitečná zvenčí vnucovaná

znepokojení, zda vzdouvající se přistěhovalecká vlna

povinnost,“ psal v textu Eliot. „Dobře připravený osm-

nepovede k tomu, že Spojené státy začnou ztrácet svůj

náctiletý mladý člověk dokáže sám sobě zvolit – tedy ne

charakter. V  roce 1920 pak profesor angličtiny na Co-

nikomu ze svých vrstevníků nebo nějakému fiktivnímu

lumbia University John Erskine vypsal dvouletý kurs,

univerzálnímu mládenci, jen sám sobě – lepší studijní

který pojmenoval General Honors (Obecné hodnoty).

program, než mu může vybrat jakýkoli učitelský sbor či

Erskine „chtěl mladým lidem z  nejrůznějších prostře-

TEXT

59

dí poskytnout společný kulturní základ, něco, o  čem

1952 Hutchins, jehož je možné považovat za otce posu-

soudil, že ve Spojených státech slábne,“ napsal o  tom

nu k  programu velkých děl, poskytl ukázkový příklad

harvardský badatel Louis Menand. Erskine soudil, že

takové debaty. „Donedávna Západ považoval za zcela

nejlepší cestou k  tomu, aby člověk byl skutečně vzdě-

samozřejmé, že cesta ke vzdělání vede skrze velká díla,“

laný, je ponořit se do významných děl minulosti.

psal Hutchins. „Nikdo nemohl být vzdělaný, pokud

V  roce 1930 přešel pedagog Mortimer Adler, který

se neseznámil s  nejlepšími díly této tradice.“ Doba se

učil v části Erskinova programu z Columbie na Universi-

sice proměnila, avšak žádné politické ani společenské

ty of Chicago. Jeho přítel Robert Maynard Hutchins tam

proměny nesmí „tuto tradici znehodnotit nebo ji uči-

byl čerstvě jmenován prezidentem a oba zahájili společný

nit pro moderního člověka nepodstatnou,“ ujišťoval

seminář pro studenty nižších ročníků věnovaný kla-

rovněž. Bohužel však, jak už jsme si všimli, neměl tak

sickým dílům, které formovaly západní kulturu. Kurs ča-

úplně pravdu. Každý, kdo sestavoval studijní program

sem dostal podobu, jíž se začalo říkat program „velkých

založený na velkých dílech, stavěl ho s vírou, že za sta-

děl“ – základem kurikula byla četba předepsaných knih

rých dobrých časů byli lidé přivyklí studovat soubor

z  historie, literatury a  filozofie, kterou následovala

klasiků, na němž panovala shoda. Jenže od samého po-

debata v malých skupinách studentů pod vedením učite-

čátku liberálního vzdělávání se diskutovalo i o tom, co

lů. O  několik let později se přesunula z  Chicaga na St.

by měli muži (i ženy) číst a jak velká by měla být svoboda

John’s  College v  Annapolisu dvojice profesorů String-

volby, v jejímž rámci by mohli uspokojovat svou vlastní

fellow Barr a  Scott Buchanan a  zahájili tam vlastní

zvídavost. Filozofka z  University of Chicago Martha

program velkých děl. Barr s Buchanbanem tím radikálně

Nussbaumová tvrdí, že sokratovská tradice hledačství

proměnili předpromoční kurikulum na malých školách,

už ve své podstatě odmítá přístup postavený „na kano-

na nichž stále platila tradice výuky sedmi svobodných

nických textech s  morální autoritou“. Jak dále píše,

umění. Z  úhlu velkých děl se učily dokonce i  přírodní

„ironií současných ‚kulturních válek‘ je, že ústředními

vědy, přestože pohled klasiků byl v mnohých případech

postavami studijních programů ‚velkých děl‘, tak jak je

zastaralý a nahradily ho nové poznatky.

mnozí konzervativci navrhují, jsou často Řekové. Jenže

Ve třicátých a čtyřicátých letech – možná i proto, že

právě řečtí filozofové se ničemu tolik nevyjadřovali a na

imigrační vlna se zavedením přistěhovaleckých kvót

ničem se tolik neshodovali, jako na omezenosti právě

v letech 1921 a 1924 zmírnila – začal zájem o společný

takových studijních programů.“

základ opadat. Základní program postavený na velkých

Jsem si jistý, že během času se měnily i  moje vlast-

dílech dnes nabízí ve Spojených státech v nějaké formě

ní názory na toto téma. Jiné jsem měl jako student, jiné

asi 150 škol, i když jen hodně málo z nich vyžaduje, aby

jako vyučující předpromočního studia a  jiné nyní jako

ho pregraduální studenti absolvovali, tak jako to vyža-

rodič. Jako studenta před promocí mě idea společného

dují na Columbii, v Chicagu a na St. John’s.

základu přitahovala. I  když jsem se nakonec nerozho-

Přes všechny klady kurikula založeného na souboru

dl, že ho budu studovat, přesto jsem si přál, abych měl

velkých děl, bylo vždy předmětem debat. V eseji z roku

v některých oblastech lepší základy, a také jsem zjistil,

60

VITA NOSTRA — 1/2016

že to musím rychle dohánět. Když jsem pak v osmdesá-

k tomu, že víc oceňuji hodnotu otevřenosti, jež je libe-

tých letech učil studenty před promocí, zaráželo mě

rálnímu vzdělání přirozeně vlastní – tedy možnost ne-

nejen, jak jsou bystří, ale také jak málo toho vědí třeba

chat mysl rozběhnout se do šíře a svobodně se věnovat

o základních událostech amerických dějin. Byli schopní

tomu, co mě zajímá. Moje zkušenost je taková, že pokud

analyzovat, cokoli jste jim předložili, avšak když jste je

jsem si nějaký kurz zapsal jen veden pocitem, že se mu-

požádali, aby seřadili šest událostí v  chronologickém

sím něco o nějakém předmětu dozvědět nebo získat pa-

pořadí, hodně z toho dokázali splést. Soudil jsem, že by

třičnou kulturní znalost, tak se z  mé paměti vypařil.

stálo za to chtít po nich, aby se seznámili s  některými

Takové, které jsem si zapsal, protože mě nefalšovaně za-

skutečnostmi nebo knihami – tedy svou mysl něčím za-

jímaly nebo protože mě inspiroval vynikající učitel, ve

bydleli – což by jim dalo základnu, z níž by mohli vyrazit

mně zanechaly mnohem trvalejší i silnější otisk. Konec

svobodně se toulat. Ke svému toulání pak měli spoustu

konců, když se člověk o  něčem chce dozvědět alespoň

prostoru. Mějme na paměti, že většina z  těch, kdo se

základní informace, může si vždycky přečíst knihu,

společného základu zastávají, jej nepovažují za dosta-

která se daného předmětu týká, nebo jednoduše použít

tečný pro liberální vzdělání. Studijní programy na Co-

Google. Zásadní výzvou však je naučit se číst kriticky,

lumbii a v Chicagu poskytují hodně voleb. Společný zá-

analyzovat data a  formulovat myšlenky – a  ze všeho

klad představuje jen úměrnou část celkového kurikula.

nejvíc těšit se z intelektuálního dobrodružství natolik,

Společný základ má i  své sociální přínosy. Všichni

abychom se do něj pouštěli snadno a často.

studenti mohou sdílet jednu intelektuální zkušenost.

Oblíbit si učení je dnes větší výzvou než bylo dříve.

Mohou ji společně probírat, společně se z ní těšit nebo

Sledoval jsem své děti, jak vyrůstají obklopeny úžasnou

litovat jejích slabin. Každopádně je to příležitost, která

nabídkou zábavy, navíc okamžitě dostupné v počítačích,

stmeluje. „Poté, co projdou společným základem,“ píše

tabletech a chytrých telefonech. Bohatství, různorodost

o tom Delbanco s odkazem na studijní program na Co-

a přitažlivost dnešních her, televizních show a videí je

lumbii, „žádný ze studentů už nemůže říct, že někoho

uchvacující. Mnohé z  těch věcí jsou úžasně kreativní

jiného nezná.“ Vědomí sounáležitosti s  větším spole-

a některé z nich jsou i intelektuální výzvou – k dispozici

čenstvím přináší užitek i v dalším průběhu života, kdy

jsou i chytré videohry. Všechny jsou však projektovány

se od člověka očekává, že bude schopen spolupracovat

tak, aby dětem učarovaly a případně vyvolaly závislost.

s  vrstevníky a  kolegy na dosahování společných cílů

Síla moderní zábavy je tak všestravující, že může začít

i  v  profesním prostředí. Univerzitní kampusy se dnes

vyžadovat aktivní a trvalé zaujetí, a podobně jako čtení

stále víc diverzifikují, studenti tráví víc času soustředě-

nebo psaní se může stát každodenní rutinou.

ni na úzké studijní cíle, stejně tak bývají úzce zacíleny

A  přece čtení – troufám si tvrdit, že zejména čtení

jejich mimoškolní aktivity, a proto je žádoucí, aby něco

knih – zůstává jednou z  nejdůležitějších cest ke sku-

určovalo i jejich kolektivní vzdělávací zkušenost.

tečným znalostem. Pokud chceme nějaký předmět po-

Pořád ještě chovám sympatie k  argumentům na

chopit do hloubky, existuje jen málo jiných způsobů,

podporu společného základu. Dospěl jsem však časem

než si o dané věci přečíst knihu. Bylo tomu tak po celá

TEXT

61

staletí a nic se na tom nezměnilo. Zároveň musejí děti

nější. Dnešní nabídka kurzů některých kolejí, jež je na

číst s potěšením – ne vnímat čtení jako něco, co po nich

první pohled absurdní, má právě tuto inspiraci a není

rodiče chtějí, než jim dovolí zahrát si videohru nebo

to jen uskutečněné přání podvratného levičáckého

se dívat na televizi. Není tak důležité, zda teenager čte

profesoriátu.

raději Sbohem město C. od Philipa Rotha nebo romány

Další posun, opět bez vztahu k  jakékoli teorii

Jane Austenové. Nechci odsuzovat nové způsoby zá-

liberálního vzdělání, souvisí s  ústupem od přísné-

bavy a technologii. Otevírají nové možnosti vzdělávání

ho hodnocení, zejména v  humanitních oborech. Vý-

i  způsob myšlení. Naše děti budou v  mnoha ohledech

sledky studentů amerických kolejí jsou v  posledních

bystřejší i rychlejší než my. Avšak dobrý vzdělávací sys-

desetiletích stále lepší. Nejvyššího hodnocení (A) dnes

tém musí zachycovat realitu světa, v němž žijeme, a vy-

dosahuje 43 % všech studentů. V  šedesátých letech

chovávat k tomu, abychom byli schopni jí spíše čelit než

to bylo 15 %. Je to přímý důsledek celé řady faktorů

předstírat, že žádné výzvy neexistují.

a  bezesporu rostoucí kvalita studentů je jen jedním

A pak jsou tu ještě ty zvláštní studijní kurzy, řekně-

z  nich. Další důvody jsou byrokratické a  filozofické,

me o  „transgenderových rolích ve východoafrické po-

například

ezii“, ze kterých se konzervativním kritikům vysokých

vysokých škol, které započalo v  šedesátých letech.

oslabování

hierarchického

uspořádání

škol pění krev. Mají pravdu, když je takový bizarní

Z  osobní zkušenosti mohu potvrdit, že udělování

a úzký obsah děsí, ten však vyplývá z důvodů, jež mnoh-

dobrých známek může vyhovovat zájmům univerzit-

dy nemají nic společného s politikou. Některé z nejvíc

ních učitelů. Když jsem jako asistent učil na Harvardu,

kontroverzních rysů moderního liberálního vzdělání

rychle mi došlo, že dát někomu B mínus, nebo dokonce

se zrodily nikoli z  intelektuálního přesvědčení, nýbrž

ještě horší známku vedlo ve velké míře ke stížnostem

z  pohodlí byrokratů. S  tím, jak se z  amerických kole-

studentů. Žádali, abych vše ještě zvážil nebo jim třeba

jí staly nejlepší světové univerzity, začaly požadavky

dal šanci práci přepracovat, a  dokonce se s  takovými

dané jejich druhou rolí převažovat nad těmi, jež souvi-

záležitostmi vydávali za svým školním poradcem nebo

sejí s  jejich rolí původní. Na většině velkých univerzit

přímo za děkanem. Pro mě to znamenalo spoustu prá-

převážil výzkum nad výukou – za učení nikdo defini-

ce. Mnohem jednodušší strategií bylo dát každému

tivní profesuru nedostane. Neméně důležité je, že ku-

B plus nebo i  A  minus, přičemž jednoznačné A  zů-

rikulum se začalo přizpůsobovat tak, aby vyhovovalo

stávalo vyhrazeno pro práce nepochybně kvalitní.

výzkumu. Profesoři zjišťují, že učit základní kurzy je

(Zkoušel jsem tomu odolat, ale dozajista jsem vinen

nudné a únavné, byť pro studenty to může být zajímavé

tím, že jsem víc než jednou zvolil snadnější cestu.) Ne-

a  užitečné. Mnohem jednodušší je nabízet semináře

můžu říct, zda podněty jsou pořád tytéž, avšak všiml

související s tématem jejich momentálního bádání, a je

jsem si, že podíl známek A  nebo A  minus na Harvar-

jedno jak nepatrné, obskurní nebo bezvýznamné téma

du vzrostl z jedné třetiny (1986) na polovinu (2006).

pro studenty to je. Navíc, čím víc se znalosti specializu-

Nejčastěji udělovanou známkou na Harvardu je dnes

jí, tím se kurzy nabízené studentům zdají být tajem-

jasné A, dokonce ani ne A minus.

62

VITA NOSTRA — 1/2016

Nejvýraznějším posunem v  systému liberálního vzdělání během posledních sta let je však degradace

„vzájemné nepochopení… nepřátelství a  nechuť.“ Více on sám:

výuky  přírodních věd a  technických předmětů. Histo-

„Nejednou jsem byl přítomen setkání lidí, kteří byli

ricky viděno, od prvopočátků rozvoje řeckého a  řím-

v rámci standardů tradiční kultury považování za vysoce

ského vzdělávání bylo na přírodovědecké bádání nahlí-

vzdělané a  kteří se zřetelným gustem dávali najevo, jak

ženo skrze „filozofii přírody“. Ve středověku byl tento

neuvěřitelně nevzdělaní jsou přírodovědci. Jednou či

předmět považován za součást úsilí vysvětlit božské

dvakrát mě to vyprovokovalo, abych se společnosti zeptal,

stvoření a to, jakou roli v něm má člověk. V éře vědecké

kdo z přítomných by mohl vyložit druhý termodynamický

revoluce, jež vyvrcholila v  devatenáctém století teorií

zákon. Odpovědi byly chladné a negativní. A přece otáz-

vývoje druhů Charlese Darwina, se studium přírodních

ka, kterou jsem kladl, je přírodovědným ekvivalentem

věd dostávalo do stále většího střetu s  náboženstvím.

otázky: Četl jste něco od Shakespeara? Dnes si jsem vě-

Liberální vzdělání však nadále zůstávalo postaveno na

dom, že kdybych položil dokonce ještě jednodušší otáz-

zbožném pohledu usilujícím pochopit nejen tajemství

ku – třeba co je podle vás hmota nebo zrychlení, což je

života, ale také jeho smysl, a  přírodní vědy tak v  jeho

přírodovědným ekvivalentem otázky Umíte číst? – stěží

rámci začaly ztrácet své ústřední postavení. Jak píše

by jeden z  deseti těchto vysoce vzdělaných lidí myslel,

Anthony Kronman , rozvoj přírodních věd vedl k tomu,

že vůbec mluvíme stejným jazykem. Takže sice stavíme

že „hmotný vesmír a  jeho strukturu bylo nyní možné

velký chrám moderní fyziky, ale většina nejchytřejších

popsat s ohromující přesností, avšak vesmír byl připra-

lidí západního světa tomu rozumí zhruba stejně, jako by

ven o  svůj smysl i  účel. Výsledkem bylo, že fyzikální

tomu rozuměli jejich předkové v období neolitu.“

4

vědy se přestaly podstatněji zabývat hledáním odpově-

V roce 2003 se podobně jako Snow postavil za návrat

di na otázku po smyslu života.“ Přírodní vědy tak byly

přírodovědné gramotnosti všech pregraduálních stu-

odsunuty stranou a ponechány vědcům – což byla velká

dentů tehdejší prezident Harvardu Lawrence Summers.

ztráta pro společnost jako takovou.

Bývalá prezidentka Princetonu Shirley Tilghmanová,

Poté, co ve fyzice proběhla kvantová revoluce, a zej-

sama přírodovědkyně, prohlásila v roce 2010, že disku-

ména od druhé  půle dvacátého století začali mít laici

se o veřejné politice je ochuzována tím, že současná ame-

stále větší potíže s tím, aby chápali, o co v přírodních

rická společnost prokazuje naprostou přírodovědnou

vědách jde, a dokázali si to přiřadit ke svým znalostem

nevědomost. I ti, kdo nejsou sami přírodovědci, by měli

z  ostatních oborů. V  roce 1959 napsal anglický fyzik

vědě rozumět, uzavřela, a  samotným vědcům rovněž

a spisovatel C. P. Snow slavný esej „Dvě kultury“ v němž

jen prospěje, když budou mít dobré základy i  v  jiných

varoval, že polarizace znalostí do dvou táborů vytváří

předmětech. A přece se od té doby změnilo jen pramálo.

4 Anthony Townsend Kronman (1945) je profesorem Yale Universty a v letech 1994–2004 byl děkanem právnické fakulty. Specializuje se na problematiku vědy, teorii společnosti a  profesní zodpovědnosti. (pozn. překl.)

TEXT

Přeložil Jaroslav Veis.

63

RES PUBLICA

64

VITA NOSTRA — 1/2016

Oňuňávání Jiří Hanák

Ferdinand de Mestek, dávný pražský podskalský frajer,

jící dceři mazala prsa cibulí, neboť podle mínění matky

léčil lidi z  naivity a  důvěřivosti lépe a  levněji, než

jí málo rostla. A cibule, to ví přece každý, táhne a prsa

kdokoliv jiný, a to tradiční místní medicínou. Po zapla-

porostou. Jak to dopadlo nevím, v  každém případě ta

cení jedné koruny vstoupil člověk do setmělého stanu,

dívenka musela znamenitě smrdět či vonět, to podle

dostal facku a pochopové ho zadním východem vykopli

vztahu k cibuli. Mně by voněla.

ven. Takový šťastlivec pak nadšeně líčil ostatním, jak

Když to podtrhnu a  sečtu, báby kořenářky ledacos

rychlá, laciná a účinná je to léčba, jen neváhejte, zaplať-

zvládly. Jitrocel na bolest, bylinky na nespavost, něco

te a vstupte!

na nechutenství. Nevím, zda také na rozežranost. Prý

Na pana Ferdinanda jsem si vzpomněl hned, jen co

i  laskavec na lásku dovedly uvařit a  kdoví, co ještě, já

jsem si přečetl: Česká republika se zavazuje podporovat

to nevím. Nikdy jsem ale neslyšel, že by se na vládách

šíření, propagaci a používání tradiční čínské medicíny

dožadovaly „podporovat šíření, propagaci a  používání

v  ČR a  ve střední a  východní Evropě a  podporovat vý-

tradiční české medicíny doma a  ve střední a  východní

stavbu česko-čínských center tradiční čínské medicí-

Evropě“. Ani stavění klinik či center pro své lékařství.

ny. Tolik z  protokolu, podepsaného o  velikonoční ná-

Jenže čínská tradiční medicína je zatraceně ona-

vštěvě „strýčka Si“ (čínský kontinentální prezident)

čejší. Jednak je o tisíc let starší, jednak kromě bylinek

u  „Rudého jitřního vánku“ (český prezident). Dikce

pracuje s takovými zázračnými ingrediencemi, jako je

a  povinnosti jako z  kapitulačního dokumentu. Ona to

prášek z rohu nosorožce, pyj z jakéhosi jelena a s růz-

kapitulace také byla. Před zdravým rozumem a vlastní

nými součástkami tygra ussurijského a podobně. Tomu

důstojností. V  každém případě výsledek ponižujícího

samozřejmě nemohly české medicinwomenky konku-

oňuňávání strýčka Si Rudým vánkem.

rovat nikdy. Před staletími tuto zázračnou zvířenu

Jsem dalek toho, abych kafral do medicíny tradičně

nahrazovaly z  domácích zdrojů. Rozemletými mozky

čínské či té západní vědecké. Konec konců i  na té tra-

netopýrů, zmijí žlučí či sušenou žábou. Kde také v brd-

diční čínské může něco být. Vzpomínám si například,

ských hvozdech vzít nosorožce či tygra ussurijského,

že když jsme si jako kluci odřeli do krvava kolena, po-

že. To už je ale stejně passé. Léčitelé (na hanlivý termín

čurali jsme si je a bylo desinfikováno. Babiččin lektvar

kořenáři či kořenářky zapomeňte) už pracují jen s by-

na kašel z kopřiv, řebíčku, cibule a medu byla medicína

linkami. Propásli totiž poslední možnost modernizace.

tak extra hnusná a silná, že se kašel lekl a rychle utekl

Neboť stoprocentní náhradou prášku z rohu nosorožce

po prvním napití. Dokonce znám matku, která na radu

je prášek z rozemletých nehtů. Nejlépe těch z palců na

jakési tradiční přírodní medicinwomenky své dospíva-

nohou, lépe se strouhají.

RES PUBLICA

65

Nezdá se mi, že by čínští léčitelé do svého cent-

„Už tu bylo x lidí, kteří byli velice spokojeni. Mohu

ra v  nemocnici v  Hradci Králové ten roh, jelení pyj

garantovat, že se žádnému pacientovi nic nestane“.

a částky tygra vozili a používali. Je to drahé, dostupné

Akutní to otrava  oňuňaismem. Víra či servilita, která

jen mocným a bohatým. Zřejmě pracují jen s jehličkami

hory přenáší? Copak by si i nejprestižnější kliniky svě-

a bylinkami. A určitě už někomu i pomohli. Jenže Čes-

ta mohly dovolit takové tvrzení? Panu Prymulovi po-

ká lékařská komora jako garant zdravotnictví v  České

skytnu gratis neboli zdarma, jak říkají reklamy, nápad,

republice má s  tím provozem problém. Jsou postupy

jak ospravedlnit náš závazek šířit, propagovat a použí-

čínských léčitelů vědecky ověřené a  kým? Neví se. Je

vat tradiční čínskou medicínu: nechť léčí a vyléčí hradní

onen Číňan v bílém plášti, zřejmě řídící léčitel v onom

Rudý jitřní vánek z jeho neuropatie a cukrovky. Podaří-

středisku, vystudovaný lékař? Neví se. Udělal v  Česku

li se to, bude to důvod důvodů a všichni nevěřící včetně

zkoušky? Neví se. Z bezmoci podala ČLK trestní ozná-

ČLK zůstanou s hubami otevřenými. Pokud ne, zůstává

mení. A  bylo jí to platné jako oné marškumpačce ze

u  představy zšeřelého stanu pana Ferdinanda. Neboli

Švejka, která musela pochodovat před svým hejtmanem

o dobře oňuňaný kořenářský byznys.

a volat: Mysleli jsme, že si pomůžeme, a prd jsme si pomohli! Velkým zastáncem tradiční čínské medicíny je ředitel Hradecké nemocnice Roman Prymula. Jeho slova:

66

Autor je přední český komentátor a jeden ze zakladatelů samizdatových Lidových novin, do nichž v současné době opět píše Poslední slovo. Psáno pro Vita Nostra Revue.

VITA NOSTRA — 1/2016

Česko-čínskoruská unie? Tomáš Sedláček Pod tlakem z Východu se nemění národ, ale z nějaké příčiny Hrad. Naše zahraniční politika, zejména ta hradní, začíná být

A ne že nám zde bude čínská ambasáda oficiálně napo-

celkem průhledná a na jedno brdo. Již druhý prezident

mínat ministra kultury kvůli jeho názorům.

v  řadě odmítá, zesměšňuje, relativizuje, zpochybňuje,

Takto přece rovnocenné vztahy nevypadají. Když

uráží a  boří cokoliv, co přichází ze Západu, od USA

blízký spolupracovník minulého prezidenta Klause

nebo EU. Odmítá „diktát z Bruselu“ a „tlak z USA“, ale

vydal knihu, kde přímo viní z teroristických útoků na

zato více než nadrženě a  ochotně otvírá své lůno pro

dvojčata a  Pentagon samotné USA, řekl někdo z  USA

Rusko a Čínu. Servilita a pionýrsky nadšenecké vítání

něco? Dostali jsme diplomatickou noticku, zchladly

čínského prezidenta zde nemělo od roku ’89 obdoby.

naše obchodní styky, snížily se investice, zanevřelo na

Ani při návštěvě Clintona, Bushe, ani za Obamy nepro-

nás USA? Ne. Tak jakýpak tlak či diktát?

bíhala taková šaškárna. Jediné, co chybí, jsou pionýr-

A právě zde spočívá tajemství: EU a USA kritizovat

ské košile a šátky. Hlavní zástupce svobodného a demo-

otevřeně lze, protože si to mohou dovolit, Rusko, Čínu

kratického světa, americký prezident, zde nebyl vítán

se bez následků kritizovat nesmí, po kritice hrozí msta.

obřími vlajkami, protože je to prostě trapné. Pokud to

Takže jsme v situaci, kdy tam, kde máme plnohodnotný

takto mají Číňané rádi, proč ne. Ale člověk se trošku

vliv, cítíme diktát, a naopak tam, kde žádný vliv nemá-

musí podivit nad psychologickou zvláštností režimu,

me, cítíme fascinaci a příležitost. Tomu se říká perverze.

který si nechá vydláždit cesty potěmkinovským davem,

Pokud je v  České republice nějaký tlak či diktát,

svým komparsem a pak z toho má radost, jak mu onen

pak z Východu. Je to podobné situaci, kdy zloděj křičí:

kompars tleská. Jen těžko si představit, že by podobné

chyťte zloděje. A to se často stává, že to, čím člověk sám

obskurní divadlo mohlo vzniknout za Havla. Možná

trpí, vidí v jiných. Třeba jako když hlavní opinionma-

v nějaké jeho absurdní hře.

ker Zeman křičí „pozor na opinionmakery“. Když elita

Že jsou Čína nebo Rusko veliké? To se budeme dvo-

Zeman a jeho mluvčí křičí „pozor na elity“. Nebo když

řit všem velikým? Vždyť velcí jsou i USA nebo Německo!

hnědnoucí Hrad z hnědnutí viní humanisticky laděnou

A pro nás mnohem mnohem výraznější partneři. Přesto

oponenturu.

se jim lísat nemusíme – nikdo to po nás totiž nechce. Partnerství na podbízení založit nelze. Partnerství lze

A propos, buď se cosi fašizuje, nebo se to sluníčkuje. Obojí ale jaksi nejde.

vybudovat jen na vzájemném respektu, rovné směně

Pod tlakem navíc není národ, ale z  nějaké příčiny

a učení se od sebe (včetně oboustranného napomínání).

Hrad. Trochu mi to připomíná mé zděšení, když nám

RES PUBLICA

67

ve čtvrté třídě prvního stupně vtloukali do dětských

to jedno. Má cenu kvůli těmto čtyřem procentům mě-

hlav, že vše dobré je ze socialistického bloku a  vše zlé

nit ráz Česka? Zhoršit kvůli nim vztah se zbývajícími

ze Západu. Zděšení proto, že jsem si tenkrát jako malý

96 procenty našich vývozců? Ideologie stranou, toto je

kluk říkal, jak to musí být hrozné pro dospělé lidi žít

nemoudré i z čistě hokynářského pohledu. Nemám nic

v takovém průhledném systému lží. Přece na tom Zápa-

proti obchodu s Čínou či Ruskem.

dě něco dobrého být musí a na Východě zase něco, aspoň

Obchodovat ano. Lísat se ne. A už vůbec ne nechávat

něco, špatně. Vždyť už z těch Hvězdných válek dítě ví,

si (skrze našeho prezidenta republiky) do hlavy sypat

že nic není čistě dobré a nic není čistě zlé. Po generaci

jejich antievropskou a antiamerickou ideologii.

se dostáváme pomalu do podobné situace. Jediné, co se nesmí kritizovat, nýbrž jen obdivovat, je polototalitní

Autor je ekonom. Jeho oceňovaná kniha Ekonomie dobra

Východ. Ještě pár let tohoto přešlapování, a  uvízneme

a zla byla vydána v několika desítkách jazyků.

v zemi nikoho, jak se to povedlo některým nešťastným

(Hospodářské noviny, 31. března 2016)

zemím mezi Ruskem a EU. Už v roce 2014 jsem psal (a mnozí se mi smáli): Rusko činí kolem tří procent našeho exportu, Čína procen-

68

VITA NOSTRA — 1/2016

Náhod jak naseto Cyril Höschl Na tomto místě jsme si onehdy (magazín Lidových novin

Poznámka, že nejde o relikt zániku nějaké hvězdy,

Pátek, 5. 2. 2016) položili otázku, zda odpor k přistě-

protože se to opakuje, a  má to tedy rytmus, mi připo-

hovalcům je projevem strachu z neznáma, či naopak ze

mněla vracející se motivy kýženosti či hrozby kontaktu

známa. Nedávno proběhla médii zpráva, že se podaři-

s  mimozemskými civilizacemi. Kdesi v  nitru chovám

lo zachytit rádiové signály z hlubin čtyři miliardy svě-

přesvědčení, obalené povrchními pochybnostmi, že

telných let vzdáleného koutu vesmíru. To mimochodem

ve vesmíru nejsme sami. Je-li vesmír nekonečný, pak

znamená, že ten kout mezitím patrně přestal existovat,

je téměř jisté, že v něm je možné všechno. I to, že jsou

protože ony pulzy vyslal před časem, jenž je srovnatelný

někde v nekonečnu nějaké další Lidové noviny s páteční

se stářím naší planety (asi 4,54 miliardy let), respektive

přílohou a úvahou o mimozemšťanech (ET). A i kdyby

celé sluneční soustavy.

byl zakřivený, je pravděpodobnost života v  něm ne-

RES PUBLICA

69

pochybně vysoká, uvážíme-li, jak zázračně se život

Bohužel (xenofobové by řekli, zaplať pánbůh) musí-

okamžitě uchytí v  každé sotva obyvatelné nice ark-

me zchladit hlavy. Zaprvé, podobné naděje (pulsary) už

tických hlubin či himálajských výšin. Podobné niky

tu byly a vyhasly. Zadruhé, ty signály jsou svým zdrojem

zřejmě nabízí kdejaká exoplaneta. A  že jich musí být,

tak silné, že vznikají patrně nějakým přírodním jevem.

je-li vesmír vskutku nekonečný! (Ovšem nekonečný ne-

Určitě sem čtyři miliardy světelných let nedofoukne

může nebýt, protože co by pak bylo „za ním“?) Stačí mít

nějaký tamní žižkovský vysílač. A  zatřetí, je to tak

přiměřenou gravitaci, trochu uhlíku, kyslíku a  vody

strašně daleko, že i  sebekratší „dialog“ typu „otázky

a  obíhat kolem hvězdy ve vzdálenosti implikující při-

a odpovědi“ by trval celou věčnost, a tak bychom se od

jatelnou teplotu a přiměřené roční doby – a je to tady.

ET v  žádném případě nedožili nejen genocidy, ale ani

A takových souher náhod (?) je v nekonečném vesmíru

odpovědi na otázku „jak se máte“. Takže naší morálce,

určitě jako naseto.

kontaminované černobílým myšlením v tom smyslu, že

Kdykoli jsem však projevil naději, že se kontak-

čemu nerozumím, to považuji za špatné a nebezpečné,

tu s  mimozemskými inteligentními bytostmi ještě

zbývají jako první na ráně zase jen ti imigranti. ET mají

dožijeme, hned se na mne sesypala snůška nelibosti od

protentokrát kliku, že se ještě nestačili předvést něja-

xenofobů. Co prý blázním, ET by nás určitě ihned zni-

kou kolonizací cizího území, znásilňováním, řezáním

čili. Ať se podívám na to, jak dopadli američtí indiáni,

hlav či teroristickým útokem v základní škole či ve vla-

když se „konečně dočkali“ kontaktu s dosud neznámou

ku. Ta trocha dokulata zváleného obilí zatím prakticky

civilizací. ET jsou potenciálně nebezpeční a vlastně od-

nikoho neděsí.

pudiví. Ani nevíme, jak by vypadali a jak by se chovali. Pryč s nimi! To dráždivé neznámo však přitahuje i na-

(Lidové noviny, 11. března 2016)

dále, a tak zpráva o možná inteligentním signálu z hlubin vesmíru rozechvívá naše struny.

70

VITA NOSTRA — 1/2016

Ekonomie vymknutá z kloubů Michal Anděl Masivní dovoz palmového oleje poškozuje životní prostředí i naši ekonomiku

Ty jsou zdrojem olejů, které se začaly v  nebývalé míře užívat v  potravinářském průmyslu už před několika desetiletími. V posledních deseti letech však množství

Indonéské pralesy v  nebývalém rozsahu hoří. Požáry

potravin, které mají zakomponovaný některý z produk-

významně zmenšují rozlohu deštných pralesů. Spá-

tů spojených s palmami, tedy palmový, kokosový nebo

lená země je připravována na výsadbu nových palem.

palmojádrový tuk, významně narostlo.

RES PUBLICA

71

Když jsem byl malý kluk, byly na trhu dva typy zmrz-

Za těchto okolností jsou namístě důležité otázky:

lin, jedním z  nich byla tak zvaná ovocná, která měla

proč občas evropští a také čeští zemědělci na protest vy-

vysoký podíl vody, druhá mléčná, na bázi mléka. Kdo

lévají mléko do polí či vyhánějí krávy na silnice? Proč

se podívá na složení zmrzliny prodávané v  současné

orgány Evropské unie limitují výrobu mléka a  proč je

době, v naprosté většině případů zjistí, že obsahuje pal-

dováženo do Evropy tolik palmového či kokosového

mový nebo kokosový tuk. Zmrzlinu čistě mléčnou lze

oleje? Globální ekonomie sice snižuje ceny potravinář-

koupit výjimečně, nebo většinou velmi draze. Kdo chce

ských výrobků, ale přináší mnoho dalších přidaných

porovnat chuť, brzy zjistí, která ze zmrzlin je vyrobena

nákladů: náklady na dopravu, zhoršování životního

z mléčného a která z tropického tuku.

prostředí úbytkem pralesů či nesmyslné dotace za to,

Podobně je to s  řadou dalších potravinářských vý-

aby se nevyrábělo mléko. V případě palmového i koko-

robků. Palmový tuk je v celé řadě různých tyčinek, v ná-

sového oleje se zdá, že se globální ekonomie dosti vy-

plních čokolády, dortů či dalších sladkostí. Někdy se

mkla z kloubů.

snad používá i jako náhrada sýra.

Jistě, mléčný či vepřový tuk není kvůli svému poměrně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin

Další přidané náklady

nejvhodnější, proti palmovému či kokosovému však nepředstavuje z  tohoto hlediska nevýhodu. Může se v  mnoha výrobcích kombinovat s  velmi vhodným ole-

Ty tam jsou doby, kdy byly rostlinné tuky před-

jem řepkovým či dražším olivovým. Složení potravinář-

stavovány jako výhodné proto, že neobsahují cho-

ského výrobku obsahující takový tuk pak může před-

lesterol. Dnes víme, že za naprostou většinou plasma-

stavovat spíše výhodu.

tického cholesterolu, který představuje základní riziko

Vedle aspektů zdravotních jsou tu i  aspekty pod-

infarktu myokardu či mozkové cévní příhody, stojí

pory domácích ekonomik. Pro Česko i pro Evropu jsou

především jeho endogenní syntéza, tedy laicky řečeno

charakteristická stáda krav. Patří k místní krajině. K té

cholesterol, který si z  přijímané potravy vytváří naše

ostatně patří v posledních letech i řepka. Pokud není vy-

tělo samo. Ta nemá s  cholesterolem v  potravě mnoho

stavená pesticidům, představuje ideální zdroj tuku. Za

společného. Stoupá především s  přísunem nasycených

těchto okolností je masivní dovoz produktů tropických

mastných kyselin a také s celkovým energetickým pří-

palem jednou z  absurdních stránek moderního glo-

jmem. Obsah nasycených mastných kyselin je v zásadě

bálního světa.

srovnatelný v palmovém či kokosovém oleji a v hovězím či vepřovém tuku. Máslo a sádlo tedy nepředstavují zá-

(Lidové noviny, rubrika Názory, 11. února 2016)

kladní zdravotní nevýhodu proti tuku palmovému či kokosovému.

72

VITA NOSTRA — 1/2016

Iluze jménem referendum Jindřich Šídlo

Nenene, nenecháme se zlákat dnešním projevem

S referendem je to jako s přímou volbou prezidenta:

prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně (Prezident Ze-

docela dobře to zní v kampani a nezávazně i ve volebním

man oslovil 11. 3. 2016 u příležitosti projednávání zá-

programu. Problém samozřejmě nastává ve chvíli, kdy

kona o  referendu Poslaneckou sněmovnu, pozn. red.).

máme sliby o program splnit. Protože to je samozřejmě

Nebudeme si všímat jeho omšelých srovnání prestiže

dost komplikovaná záležitost: technicky, filozoficky,

uklízečky a poslance. Mimochodem, Zeman byl poslan-

věcně. O  čem všem se může hlasovat? Kolik lidí musí

cem více než osm let a dva roky sněmovně dokonce před-

přijít, aby byl výsledek platný? Kdo si o  referendum

sedal. A jak koneckonců říkával někdejší předseda Nej-

vlastně může „říct“?

vyššího soudu Otakar Motejl, úřad může klidně dlouho fungovat bez svého šéfa – nikoliv však bez uklízečky.

To je docela slušný prostor, v  němž máte vždycky šanci se nedohodnout - pokud nechcete. A  upřímně

Dokonce se nenecháme nachytat ani nahrávkou na

řečeno, referendum – stejně jako přímou volbu prezi-

nekonečnou výměnu na téma „prezident cituje ve sně-

denta – nikdo nikdy moc nechtěl a  nechce, pokud

movně ukradené e-maily předsedy vlády na neonacis-

pomineme Tomia Okamuru, který ovšem příliš neví,

tickém webu“. Prezident by měl jen doufat, že se někde

o čem je řeč.

náhodou neobjeví komunikace jeho nepostradatelných

Anebo chce, ale jaksi jen někdy. ODS si třeba před

mužů Mynáře s  Nejedlým, protože si ještě určitě pa-

dvěma lety před eurovolbami vzpomněla, že by byl dob-

matuje, jak se kdysi země bavila nad rozhovory jeho

rý nápad schvalovat v  referendu tak banální otázku,

někdejšího poradce Miroslava Šloufa s  jeho přítelem,

jako je přijetí eura. Nic proti. Politici stejné ODS ovšem

mafiánem Františkem Mrázkem.

ve stejný čas urputně na radnicích po celé zemi blokova-

To, o co dnes jde, je obecné referendum. V ústavě je vepsáno víc než dvacet tři let – a  za celé ty roky jsme

li všemožně návrhy na místní referenda třeba o hazardu či stavbě nové radnice.

zažili přesně jedno, speciální, o vstupu České republiky

Podobně je na tom ovšem ČSSD, která na referen-

do EU. Zákon o obecném plebiscitu ale nemáme dodnes,

dum přísahá už víc než 20 let – znovu, pokud náhodou

byť se jej třeba právě vláda Miloše Zemana pokoušela

nejde třeba o referendum o přesunutí nádraží v Brně.

kdysi dávno prosadit. Neúspěšně. Teď se ale zdá, že Češi

Věřme ale Jiřímu Dienstbierovi, že to s referendem

jsou možnosti rozhodovat o  některých věcech ve vše-

tentokrát myslí opravdu vážně. Ovšem že by to zna-

lidovém hlasování nejblíže, kam se kdy dostali. Tedy

menalo nějakou velkou jistotu, že lidé někdy o  něčem

možná.

opravdu rozhodnou, také říct nelze.

RES PUBLICA

73

Důležité jsou tu samozřejmě detaily – v tomhle pří-

ta voličů, přesně 3 446 758 lidí. (Proti bylo 1 010 447

padě podmínka, podle níž budou výsledky referenda

a Václav Klaus.) Do volebních místností dorazilo tehdy

platné, pokud na otázku odpoví kladně nebo záporně

55,21 procenta voličů, což je o  pár procent méně, než

25 procent oprávněných voličů, což je přesně 2 108 880

kolik obvykle chodí ke sněmovním či prezidentským

lidí. Jak se tak říká: tak to tedy good luck.

volbám. Kolik takhle žhavých témat, která vyženou

Není to samozřejmě úplně nesplnitelná podmínka.

lidi v  pátek a  sobotu k  referendu, máme k  dispozici?

V  roce 2003 hlasovalo pro vstup do EU 77,33 procen-

Elektronická evidence tržeb? Kouření v  restauracích?

74

VITA NOSTRA — 1/2016

Vážně? A  to všechno v  nadcházejících časech, kdy bu-

kde se rozhodovalo o stavbě radnice a nákupního cent-

dou v Česku volby častěji než Vánoce?

ra. (A  radnice tenkrát v  obou případech prohrála.)

A  tak se nedivme, když budou slavná referenda

Jinde ale plebiscity, zejména o  hazardu, zkrachovaly,

(pokud samozřejmě ústavní zákon projde, což věru

i když probíhaly třeba společně s komunálními volbami

není jisté) dopadat jako ta obecní: z celé vlny posledních

na podzim 2014 – hranice pětatřicetiprocentní účasti se

let platily výsledky pouze dvou, která se konala v soubě-

ukázala jako nepřekonatelná laťka. (Zeptejte se třeba

hu s prezidentskou volbou v lednu 2013 v Praze 7 a Plzni,

v Praze 8, Štětí, Ústí nad Labem nebo v Lovosicích.) A  o  účinnosti referend vám, také jistě ochotně, povypráví na Slovensku, kde mají zákon už dlouho, a  dokonce si uspořádali po referendu o  vstupu do EU v  roce 2003 šest dalších všelidových hlasování. A  k  žádnému nikdy nepřišla nadpoloviční většina voličů, jak to požaduje zákon. (Naposledy před rokem zatoužilo o  „ochraně rodiny“ hlasovat jen 21 procent Slováků.) Takže žádný strach: v  referendu nejspíš sice hned tak o  ničem nerozhodnete, ale bavit se jím i  s  prezidentem můžeme ještě libovolně dlouho. Autor je šéfredaktorem politického zpravodajství a  názorové sekce Hospodářských novin. (iHned.cz, 11. března 2016)

RES PUBLICA

75

ORBIS PICTUS

76

VITA NOSTRA — 1/2016

Esej o kráse (a dalších duchovních pocitech) Miloslav Kršiak, Ústav farmakologie 3. LF UK

Existuje krása nezávisle na člověku? Například krásná

(1874-1928). Podle něj jsou hodnoty dány apriori, jsou

krajina? Krása květů, bystřin, mořského příboje, hor,

to „pociťovatelné“ jevy. Podobně český filozof Emanuel

hvězdné oblohy? Domnívám se, že krásná krajina, kvě-

Rádl (1873-1942).

ty a  podobně existovaly ještě před vznikem člověka. Trpělivě čekaly miliardy let až je někdo – asi až člověk – začne být schopen vnímat. Je to jako s pravdou, bo-

Evoluční a antropologická poznámka:

hem, duchem a podobnými jevy. Jejich existence může

Lidé si často myslí, že člověk je tady již milióny let.

být zpochybňována. Nedají se zjistit přístroji, prokázat

Týká se to však předchůdců člověka. Nejstarší známé

objektivně, vědecky. Tyto jevy však dokáže vnímat/po-

kosterní pozůstatky moderního člověka (Homo sapi-

znávat/pociťovat člověk, navíc jen osobně.

ens sapiens) jsou však až z doby asi před 200 tisíci lety. A  doklady pro to, že tento náš druh začal projevovat

Pocit krásy patří mezi duchovní pocity, tedy určitou

smysl pro krásu, jsou staré jen několik desítek tisíc let

skupinu jevů ve vědomí charakterizovaných pocitem

(například jeskynní malby). To je v miliardovém trvání

dobra/zla, posvátna, osobního poslání, některých blíz-

evoluce tak krátká doba asi jako mrknutí oka v  životě

kých osobní vztahů, inspirace. Kromě duchovních poci-

člověka.

tů existují ve vědomí i pocity duševní (například pocit myšlení) nebo tělesné (například pocit hladu).

Můžete namítnout, že smysl pro krásu již dávno projevují i  zvířata (například při výběru partnera

Krása je projevem hmoty. Avšak ne každá hmota je

pro páření – třeba pávi). Jenže Homo sapiens sapi-

krásná – například vyhořelý les, hnijící mrtvola. Krásné

ens projevuje smysl i  pro krásu, která není nutná pro

jsou jen ty projevy hmoty, které jsou projevem života

úspěšné šíření vlastních genů nebo pro vlastní přeži-

(nejen biologického) a  nikoliv smrti, zdraví a  nikoliv

tí (tedy není nutná pro zdatnost v  biologické evoluci).

nemoci.

Tím, a nejen tím, se člověk začal lišit od zvířat.

Filozofická poznámka: Jak jsem později zjistil, podobně již smýšleli i  jiní lidé, filozofové. Třeba německý filozof Max Scheler

ORBIS PICTUS

Z  nepublikovaného souboru „Eseje proti proudu (mainstreamu)“, které si prof. Miloslav Kršiak píše do šuplíku.

77

Kousek Ježíšova rodokmenu Pavel Klinecký

5

Salmón měl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje 6 a Isaj Davida krále.

David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy… (Matoušovo evangelium, 1. kapitola) Ježíšův rodokmen je čtení zajímavé. Nikoli však jako

Bóaz, Rachab, Rút, Isaj, David, Šalomoun a  Uriáš. Ve

informace pro genealogy, nýbrž jako sdělení pro všech-

dvou verších je tak připomenuto devět příběhů, devět

ny, kteří chtějí porozumět, kdo je Ježíš Kristus a proč je

lidských osudů. A  všechny jsou podložím Ježíšova

základem křesťanství. Co znamená celý ten zjev Ježíšův,

adventu! Mezi příběhy však nepanuje harmonie ani

který dal vzniknout nejrozšířenějšímu světovému ná-

komplementarita, nýbrž napětí.

boženství. Co znamená jeho příchod, advent a Vánoce,

S první známou postavou přichází první překvapení.

co je obsahem jeho učení, jaký je jeho životní příklad

Rachab, po kralicku Raab, je totiž – nevěstka. Profe-

a co znamená jeho smrt. A co znamená vzkříšení…

sionálka v  nejstarším prý řemesle získala nehynoucí

Koho toto zajímá, bude číst také Ježíšův rodokmen.

zásluhy při záchraně několika izraelských mužů v Jeri-

Koho zajímá, kdo byl Ježíšův prapradědeček, má smůlu.

chu. Statečně a láskyplně chránila své blízké, vydávajíc

Ostatně jsme jinde četli, že Maria před narozením Ježí-

se na velmi riskantní cestu. Budiž jí všechna čest, ale

še nepoznala muže a  rodokmen Ježíšův končí – Jose-

stopy šlapání chodníku na ní zůstaly. Její největší od-

fem. Podivuhodná okolnost, napsaná mezi řádky, je

měnou je skutečnost, že se ocitla v rodokmenu Ježíšově.

důležité upozornění, co takový rodokmen je a co není

Patří sem, také kvůli ní a za ní Ježíš přišel na svět.

a jak jej číst.

Bóaz hraje důležitou roli při záchraně Rút. Všimne si

Některá jména z  rodokmenu jsou neznámá, zdají

jí, ženy původně nenápadné, při sklizni a poručí žencům

se tam být jen do počtu, pro čtenáře v  prvních stole-

sklízet trochu nepořádně, aby na paběrkující Rút zbylo

tích možná znamenala víc. Třikrát čtrnáct jmen, tedy

co nejvíc. Když na ni o několik dní později narazí v noci,

„třikrát dvakrát symbolických sedm“ je signálem, že

když se chystá ulehnout, uvědomí si nejen, že se mu Rút

rodokmenu máme rozumět jako typologii lidí různých

líbí, nýbrž že mu ji posílá sám Bůh. „Samo nebe“, jak

dob, pohlaví a  velmi různé minulosti. Aby totiž bylo

cudně říkáme my… Bůh Bóazovi Rút poslal jistě i k ra-

jasné, proč i kvůli komu Ježíš přišel do tohoto světa.

dosti a potěšení, ale i k zodpovědnosti. Protože „navždy

Uvnitř rodokmenu je zajímavé dvojverší. Zahrnuje

zůstáváš zodpovědný za to, cos k  sobě připoutal“,

devět jmen, z  nichž sedm známe z  Bible velmi dobře:

jak říká liška malému princovi. Bóaz v  rodokmenu

78

VITA NOSTRA — 1/2016

zastupuje muže rozhodné, schopné bouchnout pěstí do

ji nebude považovat za svou a svou ochrannou ruku nad

stolu a říci: „tohle udělám, protože to je dobré“ a říci to

ní neotevře. Jenže Hospodin netřídí lidi na to, jaké jsou

s rozmyslem a myslet to vážně. A pak to udělat.

národnosti nebo do kterého kostela, synagógy, mešity

Rút to v životě nemá lehké. Představuje v rodokmenu

či gompy chodí. Mnohem důležitější je, že Rút má dob-

všechny, kteří na první pohled nemají idylický život.

ré srdce. I  proto, když se přistěhuje do Izraele, nikdo

Přijde o  muže, nemá žádný velký majetek. A  hlavně,

se k  ní nechová nějak skrz prsty. Naopak jí Hospodin

je pohanka, Moabiťanka, to bude v  kontextu staro-

prokáže velké milosrdenství: pošle jí do cesty Bóaze.

zákonní zbožnosti nahrávat předsudku, že věčný Bůh

A Rút přijme Hospodina jako svého jediného Boha.

ORBIS PICTUS

79

Izai (Isaj, Jišaj) je otec Davidův. Nic jiného na něm

izraelský král! Pro oči otrokyň svých služebníků se David Míkal od-

není, ale všichni budou po staletí opakovat, že „vyjde

dnes odhaloval jako nějaký blázen.“

proutek z pařezu Izai“ (Iz 11, 1). Z toho proutku vzejde

větil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého

Mesiáš, Spasitel, Zachránce, Pomazaný, Christos.

otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vévodou

Z proutku Jišajova.

Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem

A David… David je tu připomenut jako otec Šalomou-

tak dováděl.

22

21

I  když budu ještě víc zlehčován než teď

nův. Dva králové Izraele v  těsném sousedství sedláka

a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen

Bóaze a  nevěstky Rachab. Šalomoun je král, proslulý

právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“

uvážlivostí, údajně autor Písně písní i  knihy Kóhelet,

(Starý zákon, Druhá kniha Samuelova 6)

Kazatel. Jenže maminkou Šalomounovou byla Batšeba,

Tenkrát opět Pelištejci ukořistili truhlu smlou-

kráska, kterou, omývající se na střeše bez oděvu, zahlé-

vy. Truhla smlouvy byla svědectví i pečeť, důkaz Boží

dl – král David. Batšeba, jak tvrdě bez pardonu připomí-

přítomnosti, Izrael její ztrátu chápal jako potvrzení,

ná Ježíšův rodokmen, byla manželka Chetejce Uriáše,

že Bůh odešel, opustil je, případně není. Bůh je pryč.

oddaného Davidova vojáka. Rozumějte, král David měl

A  tu se truhla vrací. Dobyli ji, David ji získal zpátky

syna Šalomouna s manželkou někoho jiného, Šalomoun

a už ji vezou na slavnostním voze. Kolem zástupy roz-

byl, ó hrůzo, levoboček, bastard a  parchant… A  Uriáš

jásaných, zpívajících, bubnujících, tančících. A  David

se tak stává, ó hrůzo, zavražděným sokem krále Božího

se postaví do čela průvodu. Neobléká královské roucho

lidu a Batšeba svedenou i ukradenou manželkou jiného

nýbrž roucho kněžské, efód. A David v kněžském rou-

muže, pak vdovou… to vše v rodokmenu Ježíšově!

chu poskakuje, tancuje, tleská, možná i  kotrmelcuje,

Co bylo na Davidovi zajímavé? Jeho příběhů máme ve Starém zákoně na čtyřicet kapitol, ale v rodokmenu je zmíněn pouze jeho syn zrozený ze smilstva a z vraž(…) David šel s  radostí přenést Boží schránu

z  domu Obéd-edómova do Města Davidova.(…)

Bůh je blízko. Čím si David zasloužil tolik pozornosti Písma i  židovské tradice a  hlavně, čím si zasluhuje pozornost

dy. Připomeňme jinou epizodu Davida života: 12

snad se i  pitvoří, prostě „blbne“. To vše z  radosti, že

14

A  David poskakoval před Hospodinem ze vší síly; byl

naší? Položíme-li všechny jeho činy vedle sebe, bude na nás navždy svítit krásná bláznivá radost z přítomnosti Hospodinovy.

David a všechen iz-

Dnes je právě Davidova živelná, skoro živočišná

raelský dům vystupovali s  Hospodinovou schránou za

radost z  blízkosti Boží činem pro nás nejinspira-

ryčného troubení polnic. 16 Když Hospodinova schrána

tivnějším.

přitom přepásán lněným efódem.

15

vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla. 20 (…)

Autor je českobratrský evangelický farář a publicista.

vyšla Davidovi vstříc se slovy: „Jak se dnes proslavil

80

VITA NOSTRA — 1/2016

Jaké je být „erasmákem“ na 3. lékařské fakultě? Benjamin Thorpe, student 3. LF v programu Erasmus+

Všichni víme, že Erasmus je mezinárodní program, kte-

Každý se rovněž obává práce spojené s vyplňováním

rý vysílá studenty do cizích zemí, aby poznali jiné kul-

žádostí, papírováním a také možným opakování zkou-

tury, naučili se starat sami o sebe, seznámili se s nový-

šek na původní univerzitě. Tohle se ale vůbec netýká 3.

mi lidmi, naučili se nové jazyky a  také si občas užili

lékařské fakulty UK v  Praze. Ulevilo se mi, když jsem

nějakou party. Zní to skvěle, ale pro všechno v  životě

zjistil, že s uznáním zkoušek a známek bych neměl mít

musíme vynaložit nějaké úsilí a něco tomu obětovat.

žádné problémy.

Jakmile jsem přijel do Prahy, musel jsem si

Pro nás zahraniční studenty hraje obrovskou roli

zvyknout na hodně věcí – na novou měnu, poprvé jsem

úroveň angličtiny na fakultě. Protože pocházíme z růz-

hledal byt na webu pouze v češtině, na nedostatek lidí,

ných částí Evropy, potřebujeme k výuce společný jazyk.

kteří mluví anglicky, na počasí, které vypadá úplně

Na 3. LF UK umí velmi dobře anglicky jak vyučující

jinak než na jihu Španělska, na to, že nemám iberskou

a koordinátoři Erasma, tak i paní v jídelně a kdokoliv,

šunku ani maminčinu tortillu. Tehdy mi to všecko při-

s kým byste kdy mohli potřebovat mluvit. Je to jako při-

padalo důležité.

jet na pár hodin do Anglie.

ORBIS PICTUS

81

Pokud by měl někdo dostat cenu „nejlepšího ang-

A také samotná Praha. Skvělé město, kde je toho tolik

ličtináře“, byli by to spolužáci. Jsou to nejlepší mluvčí

k vidění, stalo se tu mnoho historických událostí, člověk

angličtiny a to je skvělé, protože k cílům Erasma patří

je v  okamžiku zahrnut daty. Pozorování západu slunce

mimo jiné zdokonalení se v  angličtině. Většina mých

z  Karlova mostu s  trdelníkem nebo se zmrzlinou udělá

spolužáků pocházela z  Norska, Německa a  obecně

člověka šťastným na celý život, určitě je to jeden z divů

ze severských států. S  kamarádem ze Španělska jsme

světa, myslím trdelník se zmrzlinou, ne ten západ slunce.

ale v  našem ročníku našli tři spolužáky, kteří mluvili

Když všechny své zážitky a  zkušenosti poskládám

španělsky, a tak jsme se občas cítili trochu jako doma.

na váhu, dobré na jednu stranu a horší na druhou, po-

Občas je příjemné na chvíli se odpojit od angličtiny

zitiva určitě převažují. Erasmus jako takový je skvělá

a vrátit se k používání rodného jazyka.

zkušenost, skvělá příležitost a ještě víc to platí, pokud

Pobyt je spojený také s  potkáváním nových přátel.

si člověk zvolí skvělé místo studia. 3. LF UK takovým

Každý nový student se obává stejné věci, že nikoho

místem je, je to skvělé anglické prostředí v  úžasném

nezná, v  takové situaci jsou ale všichni a  všichni stojí

městě, kde se studenti ze zahraničí cítí vítáni. Není

o něčí přátelství. A to platí pro všechny Erasmy na ce-

prostě důvod sem nejet!

lém světě, ale na 3. LF UK je tak početná mezinárodní komunita, že je snadné seznámit se jak s  „erasmáky“ tak i s „neerasmovskými“ studenty. „Erasmovský“ výbor vždy pořádá uvítací party, na které se spolužáci potkají a možná se stanou přáteli na celý život. Kdo se nemůže z nějakého důvodu zúčastnit, může se domluvit mailem na kafe nebo na setkání kdekoli jinde v tom krásném českém městě jménem Praha. O  „neerasmovských“ studentech mohu mluvit jen v  dobrém. Spolužáci na 3. LF UK mi tolik pomáhali, a  ne jen se studiem. Mnozí pocházejí z  různých částí Evropy a jsou ve stejné situaci jako my. Museli si poradit s češtinou, od shánění bytu po rozmluvu s českými pacienty. Pomohou sehnat zápisky z přednášek, pozvou do facebookových skupin, kde se dají získat všechny potřebné informace, poskytnou dropboxová a  gmailová hesla a podobně. „Erasmoví“ studenti mají samozřejmě předměty z  mnoha ročníků, je možné se jich ptát na jejich zkušenosti a  na zkoušky z  předchozích let, protože mají mnohdy čerstvé informace.

82

VITA NOSTRA — 1/2016

Černobyl svolává svoje děti Petr Toman

Poprvé jsem k černobylské zóně přijel v roce 2010. Hledal

Přestal jsem obvolávat vyhlášené vědce a  lékaře.

jsem tu zabijáckou radiaci tak intenzivně, že jsem první

Třeba jsem měl jen smůlu, ale pokaždé to dopadlo

noc nedokázal usnout. Splnil se mi sen, byla to láska na

stejně: „A jaký máte na

první pohled. I když dost úchylná, protestovala moje žena.

se a divili mé naivitě. Raději jsem se vrátil do poloroz-

Za rok jsem byl zpátky. Poflakoval jsem se kolem

padlých vesnic kolem zóny. Tam si lidé nikdy o peníze

plotu zóny, hledal senzace, mutanty, všechno to, čeho

svůj projekt rozpočet?“ ptali

neřekli.

je plný internet. Celé území mi připadalo jako nějaký druh blázince, ale zvědavost vítězila. Jenomže život si tam plynul svým tempem a  já mu byl ukradený. Moje

Tady není nikdo zdravý

okouzlenost z  prvního setkání byla pryč. Zbyla jen

Irina Kozyreva je lékařka a  psycholožka z  Ivankiva.

všednost, která mě deptala.

Mluvila angličtinou se silným slovanským přízvukem,

To byla první lekce, kterou jsem od Černobylu dostal.

ale zajímavě a  dlouho. O  fobiích, nočních můrách,

Že věci se dějí bez ohledu na má přání a představy, a že

depresích. O tom, co není vidět na ulici a drží se to doma

je na čase udělat si pořádek v sobě. Že pochopit nezna-

pod pokličkou nebo protrpí ve snech.

mená přečíst více knih a strávit více hodin u počítače.

„Tady není nikdo zdravý. Všichni jsou nemocní

Klíčem k  pochopení je pokora a  vyvlečení se z  pout

–  někdo fyzicky, někdo psychicky. Třeba můj otec si

vlastních předsudků.

ještě dnes vysvlékne všechno oblečení na verandě, stále

S každou další návštěvou to bylo lepší. Postupně se

se bojí radiace,“ vyprávěla Irina a dodávala: „A já mám

objevovaly příběhy, o kterých jsem nikdy nečetl, mlčelo

pořád v  hlavě, že na trávu se nešlape, v  řece nekoupe

se o nich i na Youtube. Narážel jsem na ně po celé Ukra-

a do lesa nechodí. Děti přijdou ze školy a jdou spát, ne-

jině – v Kyjevě, Charkově, Dněpropetrovsku i v Jevpato-

mají sílu ani na úkoly. Na jaře mají takové alergie, že

rii na Krymu. Tragické osudy, bolesti, smutky…

nevystrčí nos z  domu.“ Když jsem se jí ptal, co s  tím,

A  začal jsem chápat, že realita leží kolem vnějších hranic plotu a  ne uvnitř zóny. Že čísla z  dozimetrů,

odpovídala: „Řešení? Odjet odtud pryč, tady lidé nemají žít.”

opuštěné domy, rozpadající se sarkofág nebo panenky

Přitom je městečko Ivankiv třicet kilometrů od  za-

položené na plynových maskách, které tam přinášeli

kázané zóny, tedy oficiálně na čistém území. Setkal

lidé pro větší drama svých fotek – to všechno je dnes

jsem se tam s  matkami, které mne úpěnlivě prosily:

hlavně turistická atrakce a dobrý způsob, jak pumpnout

„Vezměte moje dítě sebou. Alespoň na pár dní, ať je ve

o peníze adrenalinové návštěvníky.

zdravém prostředí. Vidíme, jak je jim hůř a hůř.”

ORBIS PICTUS

83

A čeho se, Toňo, tak bojíš?

Toňo, tak bojíš?” ptal jsem se. „Stroncia a cesia. Když se

„Nehledej pořád senzace,” brzdila mě Antonia, u  kte-

ti dostanou do těla, budou si pomalu dělat svou práci.”

ré jsem bydlel. „Černobyl máme zasunutý v  hlavě, ale

I po třiceti letech byla opatrná.

to je historie. Nemůžeš každý den přemýšlet nad tím,

Stejně jako můj průvodce Ivan Hrebeňuk, který mě

že půda, po které denně chodíš, jídlo, které dáváš svým

nikdy nenechal nastoupit do auta, dokud jsem si v nej-

dětem… že to všechno je otrávené. Žiješ normální život,

bližší louži pořádně neomyl boty. „Nepokoušej osud!”

i když tušíš, že úplně normální není.”¨

nabádal mne.

Zároveň striktně vyžadovala, abych nikdy, ale oprav-

Valerij naopak chodil do zóny na hřiby, sušil je na

du nikdy, nechodil do domu v pohorkách a kalhotách, ve

zimu a  prodával kolem výpadovky na Kyjev. Dírami

kterých jsem se předtím pohyboval v zóně. „A čeho se,

v  plotě zakázané zóny tahal železo do sběru, strhával

84

VITA NOSTRA — 1/2016

izolaci z kabelů, aby se dostal k mědi a přivydělal si pár

Ani vlastní děti se nás neptají

hřiven.

Ivan Hrebeňuk likvidoval následky havárie přes deset

„Příště tě vezmu sebou. Je tam božský klid,” loučili

let. Má titul likvidátor první kategorie a žije s rodinou

jsme se před dvěma roky. Nevzal, za půl roku zemřel.

na sídlišti Berezniky v  Kyjevě. O  sobě a  o  Černobylu

O život ho připravila výduť na mozkové tepně. „Lariso,

nechtěl moc mluvit, většinou odvedl řeč a nechával mě

a kde je Valerij pohřbený, chtěl bych za ním zajít,” ptal

tápat. Přitom toho tolik věděl! Proklínal jsem ho za to:

jsem se jeho družky. „Co já vím, nezajímá mě to.”

„Vždyť jsme přátelé, Ivane, známe se roky, tolik vodky

Ani Larisa už nežije, v  polovině dubna mi to volal

jsme spolu vypili a ty mlčíš!“

francouzský fotograf Guillaume Herbaut. Ani bábuška

„Ale on o  tom nemůže mluvit, i  když jste kamará-

Nina, hluchoněmá stařenka, která žila v domku naproti.

di!” říkala mi Světlana Tavanceva, psycholožka z Char-

ORBIS PICTUS

85

kova, když jsem si jí stěžoval. „Černobyl je strach na

mizel koňak z láhve, konečně se rozpovídal. Ne o minu-

celý život. Neustálý strach z toho, co bude. Likvidátoři

losti, ale o přítomnosti. O nekonečné frustraci a zmaru.

zabránili něčemu daleko horšímu, ale co z  toho měli?

„Nikoho nezajímáme, ani vlastní děti se nás neptají,

O tom se těžko mluví. Černobyl byl horší než válka. Víš

co jsme tam zažili. Vlády čekají, kdy konečně umřeme,

proč? Protože ve válce domov znamená bezpečí a  zá-

aby nám nemusely platit kompenzace. A když přijdeme

chranu. Ale likvidátoři se vraceli domů pomalu umírat.”

k lékaři, jen si vyslechneme: „Jo, vy jste Černobylec? Co

Trvalo tři roky, než se Ivan rozmluvil. Během jedné

s vámi…” Ivan dnes prý nemá komu zavolat. „Přátelé ze

návštěvy Kyjeva mi zavolal, že se večer sejdeme. A ať se

starých časů jsou buď mrtví, nebo nemocní. Nebo se jim

raději předtím pořádně najím. Chodili jsme pak tam

bojíš ozvat. Pracovali jsme na stejném místě a  oni teď

a zpátky kolem jezera mezi paneláky, poprchávalo a jak

mají rakovinu. A já si říkám, kdy to taky přijde.”

86

VITA NOSTRA — 1/2016

Zatím ještě žiju, tak se dívám z okna

Nohy mu neslouží, v rukou neudrží ani lžíci, přestal

Michailo Rožok dva roky denně projížděl zónu a  stří-

být soběstačný. „Spálilo mi to nervová zakončení a bude

lel s ostatními myslivci z celé Ukrajiny domácí zvířata

to horší a horší. Zatím ještě sedím, tak se alespoň dívám

– psy, krávy, ovce, slepice… Jejich majitele ze dne na den

z  okna.” Ostatní kurýři, se kterými se Leonid střídal,

evakuovali a pro zvěř nebylo na náklaďácích místo.

jsou už po smrti.

Leonid Budkowski pracoval těsně po  havárii jako

Nebo Oleg Šimonko. Šestadvacátého dubna 1986 měl

kurýr. Když bylo potřeba, sedl v  noci na motorku a  jel

noční šichtu na pátém reaktoru, který se právě dokon-

na elektrárnu, aby předal zapečetěnou vojenskou poštu.

čoval. Ráno jeho partu nikdo nepřijel vystřídat. Tak šel

„Už jste viděl někoho jezdit na motorce v roušce?” smál

pěšky na čtvrtý blok, kde byly šatny. Cestou překračoval

se ve svém domku v Ivankivu, kde tráví zbytek života.

kusy grafitu vymrštěné z reaktoru.

ORBIS PICTUS

87

Odpoledne se mu udělalo špatně, z  nemocnice

Musím se tam podívat za každou cenu

v Pripjati ho vrtulník transportoval do Kyjeva. Nevěděli,

Černobyl je na jednu stranu detailně zmapovaná tech-

co s ním. Dávka ozáření byla nesmírná. „Za pár dní mě

nologická a  přírodní katastrofa. Na druhou stranu je

šoupli do letadla a vzali do Moskvy. Ležel jsem na oddě-

to něco neuchopitelného, s  čím nemáme žádnou zku-

lení s hasiči. To byli ti kluci, kteří zkoušeli hasit požár

šenost. Jako kdyby havárie otevřela dveře, do kterých

reaktoru. Jeden po druhém umírali, viděl jsem to.”

lidstvo nemělo nikdy nahlédnout.

Proč právě Oleg přežil, nikdo neví. Už nikdy pak ne-

Proč tam jezdím? Mísí se tam všechny moje stra-

pracoval, život trávil v sanatoriích a nemocnicích. V době

chy, stejně jako fascinace. Bylo mi jedenáct let, když

havárie mu bylo čtyřiadvacet let. „Vzpomínat nechci,” říká.

jsme stáli v  pražském prvomájovém průvodu. Lehce

88

VITA NOSTRA — 1/2016

poprchávalo ze šedivé oblohy a  já poprvé slyšel, že

Autor je nezávislý fotograf a  novinář a  mimo jiné ho

v Sovětském svazu se stalo něco špatného.

zajímají sociální témata střední a  východní Evropy.

Říká se, že si Černobyl svolává svoje děti. Třiadva-

Kromě ceny Czech Press Foto získal za své fotografie

cetiletá Oksana se narodila sedm let po havárii, oba její

i řadu zahraničních ocenění.

 

rodiče mají titul „likvidátor první kategorie“. „Poslední

(Týdeník Reportér, 24. dubna 2016)

dobou mám pocit, že se tam musím podívat za každou cenu,” řekla mi nedávno.

ORBIS PICTUS

89

Národní dům na Vinohradech ožil plesem 3. lékařské fakulty Foto: Antonín Krč

Začátkem března se v Národním domě na Vinohradech

Marka Šmause, rodící se saxofonové legendy známé pod

konal již osmnáctý Reprezentační ples 3. lékařské fa-

jménem Johny & Francis Sax, také sestreské duo TBee

kulty UK. Zahrál oblíbený orchestr Brand New Band,

Girls a  samozřejmě nechybělo vystoupení pěveckých

rock’n’rollová skupina Twisted Rod a  jazzrockové trio

sborů A Patella a Clavicula a úžasná taneční vystoupení.

90

VITA NOSTRA — 1/2016

VE FOTOGRAFIÍCH

91

92

VITA NOSTRA — 1/2016

VE FOTOGRAFIÍCH

93

Post scriptum: Czechia aneb kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme Jaroslav Veis

Před druhou světovou válkou vyráběl pan Leibich

jejich identita je jasná, ale my Yárdové (takový je zhruba

v  Krásné Lípě unikátní motorku. Jmenovala se Če-

fonetický přepis) jsme vykořeněni.

chie, německy Böhmerland a  měřila od předního kola

Leč dosti stesků, zpátky do Česka. Ta debata vypa-

k zadnímu tři metry dvacet, čímž se zapsala do historie

dá, jako kdybychom se vrátili ke čtvrtstoletí starému

jako nejdelší motocykl světa. Kdybychom u tohoto svě-

sporu, jen o  jednoslovném pojmenování našeho stá-

tového významu Čechie zůstali, mohl být klid.

tu v  češtině. Vždyť tam není nic o  Moravě! Ani jediné

Jenže není a tak můžeme jen žasnout, o čem všem lze v  Česku vést neúnavnou, bohužel však unavují-

písmenko! Chybějící Morava je fakt bolavé téma, tedy na některých místech.

cí debatu. Stejně jako možnosti, za co všechno se dají

Když se rozpadalo Československo, dělily se statky

utrácet veřejné peníze. Jedním z  takových příkladů

především hmotné, avšak i  ty nehmotné. Patřily mezi

je Czechia, razantní pokus myslitelů z  Černínského

ně vlajka, název země a hymna. O vlajku Slováci nestáli

paláce zavést nové jednoslovné pojmenování naší země

a nechali nám ji bez řečí. Z názvu země si vzali přiro-

v angličtině: Czechia. Jak ozřejmily mnohé debaty od-

zené Slovensko a nám zbylo Česko, které ovšem většina

borníků a  laiků poučených i  nepoučených, evidentně

lidí chápala jako jakýsi nedůstojný odřezek, ač slovo lze

trpíme jednak tím, že máme ve světě jen dlouhé, úřední

v tezauru češtiny nalézt už dvě století. Zpočátku Česko

jméno Czech republic, dále, že ho někdo zkracuje jen

nikdo neužíval. Hymnu jsme si rozdělili rovným dílem.

na Czech, což nás činí polovičními, případně, že si nás

Tedy, jistý zádrhel tu byl, není jasné, komu připadla

budou plést s  Čečnou a  nakonec, že nám pořád říkají

ta moravská. Básník Jan Skácel o ní kdysi napsal slou-

Czechoslovakia.

pek. Soudil, že tou hymnou je krátká pauza mezi Kde

Těm námitkám sice nerozumím, ale jisté porozu-

domov můj a  nad Tatrou sa blýská. Doufejme tedy, že

mění pro ně mám. Taky mám se svým dlouhým jménem

moravská hymna zní nadále, v krátké chvíli, než znovu

Jaroslav v angličtině potíže. Jenomže jeho krátká verze

usedneme po vyslechnutí té české.

Jarda zní anglicky skoro jako ta Czechia a zatímco Jaro-

Jenže, jak říká jiný básník, čas je velký hoblík a dnes

slav mě spolehlivě usazuje mezi Slovany, Jarda může pa-

je Česko zcela přirozenou součástí jazykového korpusu.

třit někam do širokého pásma mezi Gdaňskem a Bang-

Obávám se, že handrkování o anglickou verzi názvu na-

kokem. Takový Michal nebo Petr s  Karlem, ti se mají,

šeho státu je opět jen nesmyslnou ztrátou času. A ještě

94

VITA NOSTRA — 1/2016

nesmyslnější je snažit se pořídit si na to, jak budou lidé

jako důvěra, s  níž jejich čarování z  veřejných peněz

našemu státu familiárně říkat, úřední razítko, pří-

proplácíme. Pamětníci příprav na pražskou olympiá-

padně vymáhací dekret.

du, na jejíž propagaci se vyplatily desítky miliónů, aniž

Jestli nám ve světě budou říkat Czechia, se totiž na

kdokoli alespoň požádal o laskavé vzetí návrhu v potaz

žádném ministerstvu, žádným zápisem do katalogu

mezinárodním olympijským výborem, je poučné. Bylo

OSN, ba ani písmeny našitými hokejistům na prsa ne-

by fakt zajímavé vědět, za co konkrétně se ta miliarda

rozhodne. Vedle neviditelné ruky trhu totiž funguje

utratila. A mimochodem, fakt si někdo myslí, že ty po-

i neviditelný, leč slyšitelný jazyk lidí, který rozhoduje,

hádkové příběhy budou přesvědčivější, než reálné his-

jaký název se na patře uchytí.

torky o pražských taxíkářích?

Navíc stojí zato si vzpomenout, co všechno nejrůz-

A přece, přestože ta názvoslovná debata má pro ne-

nější ministerstva či diktátoři na podobné téma po svě-

zaujatého pozorovatele možná rysy čehosi na pomezí

te vymysleli a  předepsali. Jen namátkou: že Falklan-

absurdního dramatu Havlova či dokonce filozofie cimr-

dům se bude říkat Malvínské ostrovy, Barmě Myamar

manovského rodu, jedno prozrazuje: jakousi přetrváva-

nebo obyčejné Libyi Libyjská lidová socialistická dža-

jící nejistotu, co jsme vlastně zač, z čeho jsme se zrodili

mahírie.

(a k čemu se opravdu odkazujeme) a co vůbec chceme.

Ale znovu back to Czechia. To handrkování o  název státu má ještě jeden rozměr: ministryně Šlechtová se rozdurdila, že se o Czechii rozhodlo za jejími zády,

Pochybujeme o  sobě, tedy jsme. Což je dobře. Nebo naopak. Je to dobře?

protože jí to udělalo čáru přes rozpočet a  to doslova. Vyhrožuje, že teď bude nutno do Bruselu vrátit víc než miliardu, která byla použita na kampaň Czech republic – Land of stories, tedy země příběhů, která má do Česka přilákat víc turistů. Logo kvůli tomu nechali udělat, a  teď ho můžou vyhodit. Ta víra v  čarovnou moc loga a  rebrandingu, což jsou oblíbená zaklínadla marketingových a reklamních mágů, je až odzbrojující. Stejně

POST SCRIPTUM

95

VITA NOSTRA REVUE: Časopis 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vychází 4× ročně v českém jazyce. Vydavatel a sídlo redakce: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ruská 87, 100 00 Praha 10. IČO: 00216208; www.lf3.cuni.cz. Ročník 26, číslo 1, květen 2016 Redakční rada: Předseda: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA Členové: prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., FCMA; Jolana Boháčková; PhDr. Martina Hábová; MUDr. Lucie Hubičková Heringová, Ph.D.; Lucie Olivová, Jakub Polách, doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc.; Jaroslav Veis.

Šéfredaktorka: Jolana Boháčková, 3. lékařská fakulta UK, Středisko vědeckých informací, Ruská 87, 100 00 Praha 10, e-mail: [email protected], [email protected] Grafický návrh: Carton Clan, Petrohradská 3, Praha 10 Sazba: Jan Murdych Tisk: TIGIS Print, spol. s r. o., U Elektry 650/2, Praha 9 Expedice: SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Praha 9 Objednávky na distribuci a inzerci: přijímá šéfredaktorka Časopis je zájemcům zasílán bezplatně. Fotografie a ilustrace bez uvedeného zdroje: archiv 3. LF UK a autoři příspěvků

Registrace: MK ČR E15377 ISSN 1212-5083 Web časopisu: http://www.lf3.cuni.cz/vnr

ČASOPIS 3. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY

1/2016 — ROČNÍK 26

BĚHÁME S TĚMI, KTEŘÍ NEMOHOU – NOVÁ GENERACE UMĚLÉ KŮŽE SE BUDE POUŽÍVAT TAKÉ VE FNKV - ROZHOVOR S PŘEDNOSTOU ORL MARTINEM CHOVANCEM – ÚJMA NA ZDRAVÍ A JEJÍ ODČINĚNÍ – EVROPSKÝ TÝDEN MOZKU – THC TLUMÍ BOLEST – PROMOČNÍ PROJEVY – ZAKARIA: NA OBRANU LIBERÁRLNÍHO VZDĚLÁNÍ – ŠONKA: POLITIKA, VĚDA A OBČANSKÁ SPOLEČNOST – HANÁK: OŇUŇÁVÁNÍ – PLES 3. LÉKAŘSKÉ FAKULTY VE FOTOGRAFIÍCH