Ku r ý r 27/2016 Občasný týdeník www.publicumcommodum.cz Ověřené i neověřené zprávy a komentáře. Můžete přispět svými postřehy a názory i vy . Příspěvky posílejte na adresu –
[email protected]. V dalším čísle Kurýra se jimi budeme zabývat. Nechcete-li Kurýra dostávat, sdělte nám to. Děkujeme.
Jenom takový malý výlet Před rokem v srpnu se v Havlíčkově Brodě na Letní žurnalistické škole odehrála debata o ruské propagandě. Účastníci diskuse se shodli na tom, že stát zatím na sílící ruskou propagandu v Česku nijak nereaguje. Například neexistuje oficiální databáze propagandy. Žádný z úřadů nic podobného nemá. Takže se pak úplně v pohodě může stát, že editor nějaké televize pozve na debatu člověka, jehož názory jsou zjevně cinknuté ruskou propagandou. Možná z nevědomosti, možná záměrně. Tak třeba – sestřelení malajsijského boeingu MH17 nad Ukrajinou. Letoun společnosti Malaysia Airlines na cestě z Amsterdamu do Kuala Lumpur v polovině loňského července sestřelila loni raketa Buk ruské výroby. Vyplývá to z konečné zprávy nizozemských vyšetřovatelů. V troskách stroje zahynulo 298 lidí, z toho asi dvě třetiny byli Nizozemci. Na palubě bylo také asi 80 dětí. V Českém rozhlase hovoří o nehodě letadla. V České televizi pro změnu sestřelení nazývají tragedií boeingu. Sestřelení civilního letounu se tak trochu změkčuje. Nehoda může potkat kohokoliv, tragedie se stávají často. Vzpomeňte si, jak o sestřelení jihokorejského letadla 1. září 1983 se u nás nepsalo, že byl civilní letoun společnosti Korean Air 007 sestřelen, ale že let „byl zastaven“. Tehdy zahynulo na jeho palubě všech 269 lidí. Sestřelení civilního letadla je vždy obrovskou tragedií, protože většinou jde o nevinné oběti omylu kandiduje za SPO či záměny civilního stroje za vojenský. Po většinou se Bojovník prokáže viník, následuje omluva a finanční odškodnění pozůstalým. To ale neplatí v ruských případech. Rusové zatvrzele odmítají odpovědnost, snaží se vždy celou událost zpolitizovat, o odškodnění si mohou pozůstalí nevinných obětí nechat jenom zdát. Rusové se i v případě sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou od začátku snažili svést vyšetřovací komisi na špatnou cestu. Nejprve naznačovali, že šlo o teroristický čin uvnitř letadla, později se snažili přesvědčit komisi, že mohlo jít o sestřelení jiným letadlem (ukrajinská stíhačka), či že byl boeing sestřelen z území, ovládaného Ukrajinou. Komise postupně všechny tyto varianty vylučovala, až dospěla k jednoznačnému závěru – letoun byl sestřelem raketovým systémem BUK z území, které ovládali proruští separatisté. A to za jednoznačných okolností. Systém byl na území, ovládaném povstalci, dopraven z teritoria Ruské federace a po sestřelení letounu byl zase odvezen zpět. Takový nevinný výlet na daču. Jako v Hobitovi, „cesta tam a zase zpátky.“ Ukrajinci by museli dovézt raketový system do Ruska, pak ho odvézt na Ukrajinu, sestřelit letadlo, odvézt system zase do Ruska a nakonec zpět na Ukrajinu. Zatímco na tiskové konferenci předseda mezinárodní vyšetřovací komise Fred Westerbeke předčítal závěry vyšetřování, ale i později, Česká televize ve spodní liště tvrdošíjně prezentovala ruské stanovisko, že Kreml odmítá závěry, že raketa by byla vystřelena z území, ovládaného rebely. Výsledky mezinárodní vyšetřovací komise považuje za politickou provokaci. Dokončení na str. 3
Kam se hrabe Putin, se svým zkrocením sibiřské tygřice na Miloše Zemana. Alespoň podle Františka Ringo Čecha, který se na svém webu pochlubil příběhem ze života Miloše Zemana. „Byli jsme loni ve Vysokých Tatrách. Ivanka, Miloš, Jarda Hlinovský, Fico a Mečiar. Cestou na Terryho chatu vyrazil proti nám medvěd. Velký černý grizzly hladový s tesáky vystrčenými a s pěnou u mordy. Všichni jsme vykřikli hrůzou, jedině Miloš zůstal klidný. Medvěd vida Miloše zarazil se a zůstal stát. Miloš k němu přistoupil a zahleděl se mu do očí. Jaká síla z toho pohledu vyzařovala! Jaká záře ho obklopila. Grizzly sklopil hlavu, začal provinile mňoukat a pomočil se strachy. Dostal od Miloše s každé strany pohlavek, všem nám olízl ruku a s pištěním zmizel v kleči. Boga jego - do paroma volal Mečiar a klekl si před Milošem. Všichni jsme ho následovali. Ten nám pokynul abychom povstali a pokračovali v cestě na Terryho chatu. Lech Walesa a Marila Rodovič už na nás čekali s haluškama s dvojitým špekem." Mimochodem, ta amurská tygřiče, co ji Putin “uspal”, později prý pošla.
Za bolševika se vyprávěla historka, jak přivedli valutového cizince na mýtinu, aby si střelil medvěda. Když se jim podařilo dostat medvěda na určené místo, postavil se na zadní, přední packy dal nad hlavu a začal tancovat. Šlo o starého cirkusového medvěda, kterého si někde vypůjčili, aby se dostali k cizincovým markám. Ať tak či onak, neměl by ten Čech dostat svěrací kazajku?
Kolik nás stojí Šabatová a Dienstbier Na veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou se za posledního 2,5 roku obrátilo s žádostí o pomoc 7.310 lidí ve věku nad 60 let. Polovina stížností se prý týkala důchodů, řeší také problémy s exekucí. Podněty seniorů tvoří třetinu z celkového počtu stížností, kterými se ombudsmanka dosud zabývala. Prostým vydělením dostaneme počet 2 924 stížností, kterými se ombudsmanka v daném období zabývala. Kolik jich vyřešila či alespoň částečně stěžovatelům pomohla, zpráva úřadu ombudsmanky neříká. Není to jejím účelem. Skutečným smyslem této zprávy má být vykreslení velmi pracovité úpřednice, které neleží na srdci nic menšího než všeobecné blaho seniorů, potažmo veškerého lidstva. Obávám se, že čirý opak je pravdou. Podstatně méně pracovitý je kolega této bývalé komunistky ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury se mu ve Sněmovně neříká „ministr bez protfeje“, ale „ministr bez práce.“ Přezdívka naráží na to, že za dva roky mu ve Sněmovně neprošly žádné návrhy zákonů. Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek šel ještě dál. „Jste jediný ministr za dvacet let, kterému neprošel jediný návrh,“ pochválil Dienstbiera, když bylo jasné, že neprojde jím navržené zvýšení pravomocí ombudsmanky Šabatové „aspoň jste nepoškodil žádného občana ČR.“ To přece za ty peníze, co nás tato vykutálené dvojka stojí, jistě stojí
Dokončení ze str. 1 V rozhovoru pro Parlamentní listy někdejší spolupracovník ministrů obrany, zpochybňuje závěry vyšetřovací komise. Podle standardů a doporučených postupů přijatých ICAO prý hlavním vyšetřovatelem této letecké nehody měla být Ukrajina, na jejímž území k ní došlo. Nelíbí se mu, že delegovala šetření nehody na Holandsko, odtud sice pocházela většina obětí, ale z hlediska mezinárodně-právních předpisů nepatřilo mezi státy, zainteresované na nehodě. Dále se analytikovi nelíbí, že „k vyšetřování příčin nehody nebylo přizváno Rusko, přestože spadalo do kategorie států, které podle zmíněné přílohy mohou k letecké nehodě poskytnout důležité informace“. Předseda komise Westerberke se několikrát zmínil, že na některé žádosti o poskytnutí informací Rusko vůbec nereagovalo, či případně informace nedodalo. Letecký expert v ČT na to šel jinak.Vyjmenoval, kde všude došlo k sestřelení letadla, včetně toho, že civilní dopravní letoun sestřelily i USA a Izrael. Celá záležitost jako by se tím relativizovala. Divák nepozná, že proruská propaganda jede na plné pecky. Je známá věc, že jedním z prostředků proruské propagandy u nás je úsilí zahlušit veřejný prostor strašnou spoustu informací k jedné dané konkrétní události. Vytvořit naprostý chaos. V podstatě zahltit veřejný prostor tak, aby nepoučený čtenář, člověk, který nemá čas ověřovat si jednu informaci na padesáti serverech, v novinách, v televizi, tak aby nutně nabyl dojmu „Bůhví, jak to celé bylo.“ Mezinárodní vyšetřovací komise se teď bude snažit zjistit, kdo sestřelení civilního letadla nařídil a kdo řídil operaci stěhování raketového systém BUK z Ruska na Ukrajinu a zase zpátky. Jenomže co si svět počne, až se ukáže, že stopy vedou do Kremlu?
Na kůň!
dvorní rada J. W. Goethe.
Kolega J. V. si mě posteskl: „Dělám soustavně tu chybu, že Kurýra čtu, stejně jako spoustu dalších zpravodajských zdrojů a dělá se mi hůř a hůř. Je šílené, jak je celý ten marasmus ve světě, v EU, v Rusku a potažmo i u nás perfektně načasován a sladěn, to nemůže být náhoda. Člověk by neměl propadat konspiračním teoriím, nebo začne psát celé věty velkými písmeny, aby lidi vyburcoval. Tak si nějak navzájem vsugerujme optimismus a na kůň!!“
Kanadský pohár to jen potvrdil. A to je dobré znamení před nadcházejícími volbami, kdy novináři a všichni analytici považují za favorita hnutí ANO, a za outsidera ODS. Měli by to brát všichni vážně, protože ve volbách již nejde jen o Světový pohár, ale o budoucnost nás všech. Nebo to není dost optimistické? No, v každém případě jsou volby už příští týden.
Tak jsem si řekl, že zkusím něco optimistického. Třeba takhle: nebylo větších outsiderů na hokejovém Světovém poháru než tým České republiky a výběr Evropy. Alespoň podle novinářů a zámořských expertů. A ejhle. Tým Evropy (mimo jiných tvořený také šesticí slovenských hokejistů se probil až do finále, sehrál dva vcelku vyrovnané zápasy s v současné době asi nejlepším týmem na světě Kanadou.
Kandidáti ODS do Senátu v Praze
Čeští hokejisté skončili ve skupině na třetím místě, když prohráli pouze s nedostižnou Kanadou. Vyhráli nad favorizovanou Amerikou a v normálním hracím čase remizovali s výběrem Evropy, prohráli až v prodloužení při hře tři na tři gólem po nešťastné chybě obránce Kempného. Favorizované USA skončily až za Jandačovým týmem.
Irena Bartoňová Pálková
Šedivá je teorie a zelený je strom života, říkával
Takže úsměv na tváři a „na kůň.“
Obvod č. 19 – Praha 11
Marta Šorfová Obvod č. 22 – Praha 10 Obvod č. 25 – Praha 6
František Stárek “Čuňas”
Nastal čas, kdy je třeba zase volit ODS
Zeman s Klausem skákali na Rhodu podle ruské píšťalky Když zemřel Nelson Madela v roce 2013 chystaly se na jeho pohřeb desítky světových státníků v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou a britským premiérem Davidem Cameronem. Zemanův předseda vládyJiří Rusnok raději zůstal doma. Proč? To vysvětlily mikrofony v Poslanecké sněmovně, které zachytily jeho rozhovor s ministrem obrany Pickem. "Ty vole, teď ještě zase zemřel Mandela," postěžoval si Rusnok. "Kdo tam pojede?" zeptal se vedle sedící ministr obrany. "Ty vole, já doufám, že prezident. Já jsem ve strachu, abych ještě nemusel jet tam," dává Rusnok najevo nechuť cestovat do Jihoafrické republiky. "To je navíc dálka jako prase.“ Prezident tam nejel. Českou republiku na pietní akci na johannesburgském stadionu reprezentoval jen ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. Teď se přední světoví politici sjeli na pohřeb izraelského prezidenta, nositele Nobelovy ceny míru Šimona Peréze. Do Izraele přijeli kondolovat prezident Obama a Gauck, premiér Hollande, princ Charles a téměř stovka dalších celebrit z celého světa. Českou delegaci měl vést „jen“ ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, na poslední chvíli se ale přidal i váhající premiér Sobotka. Prezident Miloš Zeman a bývalý prezident Václav Klaus raději zvolili soutěž v rektálním alpinismu na Rhodu, a odjeli na konferenci, kterou pořádal Putinův kámoš z KGB, ruský oligarcha Vladimír Jakunin. Ten je kromě jiného kvůli ruské anexi Krymu na sankčním seznamu našich spojenců USA. Trochu možná překvapilo, že na Rhodos neodjel take vicepremiér a ministr financí, předseda hnutí ANO a český oligarcha Andrej Babiš. To by pak byla celá trojka pěkně pohromadě. Nad Babišovou koblihou by mohli spřádat plány na referendum o vystoupení z EU. Na dveře do Bílého domu tak pro Miloše Zemana nejspíš přibyl další zámek. Do první stovky světových státníků mají Zeman s Klausem hodně daleko.
Podobnost čistě náhodná? „Kléma ten má pod čepicí“, básnil kdysi František Halas. Syn svobodné matky asi nemohl být hlupák, když se z chudoby vyšvihl do čela státu. Samotář Gottwald trávil v mládí každou volnou chvilku četbou. „Sedával nad knihami do dvanácti nebo dvou hodin,“ vzpomínala později jeho někdejší bytná. „Když ho v noci něco napadlo, nebyl líný vstát z postele, rozsvítit petrolejku a honem si to zapsat.“ Odchod na Hrad však znamenal zhoršení jeho alkoholismu i strachu z Moskvy. Strach zesílil po nálezu štěnice ve svém hradním bytě. Gottwald si byl jist, že Stalin sleduje každý jeho krok. Miloš Zeman vyrůstal v neúplné rodině,, jeho matka se rozvedla, když mu byly dva roky. V knize Jak jsem se mýlil v politice přiznává, že jediné „imprinty“, které si z dětství odnesl byla láska k přírodě a láska ke knihám.“Hltal jsem bez rozmyslu, co mi do ruky přišlo,“ přiznává Zeman „četl jsem i na kolínském hřbitově, tím jsem vzbudil podezření správce hřbitova, že chci krást květiny.“ O Gottwaldovi se vedou spory, zda to byl geniální politik nebo alkoholik a masový vrah. „První dělnický prezident“ byl bezesporu obojím. Určujícím v jeho životě byl rozpolcený vztah ke Stalinovi. Kým je „První prezident volený lidem“ ukáže teprve historie. Ale shoda mnoha věcí v jeho životopisu a v životopisu Gottwalda je až zarážející. Ostatně Zeman přiznává, že jeho první chybou bylo, když v devíti letech hluboce želel Gottwaldovy smrti. „Vyjadřoval jsem dětskou lítost nad jeho smrtí,“ přiznává Zeman, „a dodnes si vzpomínám na ustrašený obličej učitelky, která se mnou okázale souhlasila.“
Babiš i Zeman se mají omluvit
nařčených osob. Případ o to závažnější, že se k těmto výrokům uchylují osoby z nejvyšších pater české politiky.
Soud uložil ministru financí Andreji Babišovi (ANO), aby se omluvil moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu Novákovi (ČSSD) za svůj výrok, v němž označil přípravu průmyslové zóny v Karviné za Novákův "kšeft" a "tunel". Babiš má Novákovi zaplatit odškodné ve výši 100.000 korun. Omluvu za své loňské vystoupení v České televizi má zveřejnit v Mladé frontě Dnes, Právu a Deníku. Verdikt není pravomocný, ministr se chce odvolat. Omlouvat se nehodlá.
A společné obě kauzy mají i to, že oba politici rozhodnutí soudu neuznávají, jako by se domnívali, že oni jsou soudní mocí v tomto státě nepostižitelní. A tak se odvolávají a hodlají se soudit až do hrdel a statků.
Omluvit se podle soudu má i prezident Miloš Zeman za svoje nedoložené výroky o Ferdinandu Peroutkovi. Podobně jako Andrej Babiš, ani prezident se za svoje výroky omlouvat nehodlá. U soudu Hrad naopak požaduje trest pro výtvarníky ze skupiny Stohoven, kteří převlečeni za kominíky stáhli prezidentskou standartu a místo ní vyvěsili na Hradě obří červené trenýrky.
Svazy sdružující "pétépáky" končí Svazy sdružující bývalé příslušníky Pomocných technických praporů, známé jako "pétépáci", ukončí svou činnost. Důvodem je vysoký věk jejich členů. O rozpuštění organizace ke konci roku rozhodli delegáti Českého svazu Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací. Ke stejnému kroku se chystají i moravskoslezská organizace i sám Svaz Pomocných technických praporů.
Co mají oba případy společné?
Frajer Luke z Olomouce
Na jedné straně jde o klukovinu, možná provokaci, která k mladé umělecké generaci jaksi patří. Umělci přiznali, že standartu za trenýrky vyměnili a že při tom přestřihli lanko na stožáru standarty. Soudu řekli, že jsou připraveni škodu uhradit. Hájili se také tím, že mají právo na svobodný projev. Hons soudkyni řekl, že přijme jakýkoli trest. Činem prý skupina chtěla lidem říct, že by se neměli bát vyjadřovat své názory.
Vzpomínáte na film Frajer Luke s Paulem Newmanem? Bezstarostný mladíček se dostal do vězení za banální ničení majetku v opilosti.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v srpnu uvedl, že podle něj veřejnost rozhodnutí soudu nepřijme. Členy skupiny, které říká "Sto hoven", označil za chudáky. Možná by se měl zamyslet sám nad sebou. Případ vyvěšení trenýrek na Hradě se nyní znovu vrátí k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací soud zrušil rozhodnutí, podle kterého není vyvěšení trenýrek trestným činem. Hrad rozhodnutí vítá. Podle výtvarné skupiny Ztohoven, která trenýrky vyvěsila, jde o nehospodárné protahování soudního řízení. Na straně druhé jde o neuvážené výroky, které zásadně poškozují morální kredit bezdůvodně
Člověk, který ničil parkovací automaty, dostal stejně dlouhý trest jako vrah. Podobně kuriózní případ řešil Vrchní soud v Olomouci. Dnes již bývalý ředitel Městské policie ve Šternberku Pavel Pospíšil byl obžalován za to, že zneužil peníze vybrané z parkovacích automatů. Automaty sice neničil, ale „okrádal“. Škoda, kterou městu způsobil, podle obžaloby přesáhla 1,3 milionu korun. Zpronevěřené peníze si ale nenechal a naházel je do jiných automatů, kteří pro změnu okradli „jeho“. Jenomže co může hrací automat, nesmí člověk. A tak vyfasoval čtyři roky natvrdo. A to měl zřejmě štěstí, že ty automaty nebyly náhodou senátora Ivo Valenty. To by byl soud ještě přísnější.
KRAJSKÉ a SENÁTNÍ VOLBY 2016 ODS: Jednodušší a nižší daně Česká republika má jeden z nejsložitějších daňových systémů na světě. Průměrná firma musí ročně strávit 406 hodin plněním daňových povinností, což je 2. nejhorší výsledek mezi evropskými zeměmi. Ve světovém srovnání je náš daňový systém na 122. místě ze 189 zemí a jsme tak téměř nejhorší mezi vyspělými státy. Příklad: Firmy v České republice potřebují na plnění daňových povinností v průměru o 218 hodin více než na Slovensku. Firmy v České republice tráví nad daněmi 2,5krát delší dobu než firmy v Rumunsku. Daňový systém v ČR je svou kvalitou až na 122. místě na světě, Slovensko přitom dosáhlo 73. místa. Po Itálii máme nejhorší daňový systém v rámci vyspělých zemí světa. Český daňový systém je třeba zjednodušit tak, aby si každý mohl sám spočítat, kolik má odvést na daních. Proto navrhujeme ZRUŠENÍ DANĚ Z NABYTÍ NEMOVITOSTÍ ZRUŠENÍ SILNIČNÍ DANĚ PRO OSOBNÍ VOZIDLA POSTUPNÉ SJEDNOCENÍ DPH DO JEDNÉ SAZBY ZACHOVÁNÍ ROVNÉ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMU Tuzemské podniky musí věnovat daňovým přiznáním a plnění všech daňových předpisů v průměru 406 hodin ročně.
Náš typ V silné konkurenci na Praze 6 kandiduje do Senátu za ODS František Stárek, známý též pod přezdívkou Čuňas. V sedmdesátých letech pomáhal organizovat undergroundové hudební produkce. Byl souzen za výtržnictví při politickém procesu se členy kapely Plastic People of the Universe. Od roku 1979 vydával vlivný kulturní samizdat Vokno, za což byl odsouzen k dvěma a půl letům vězení. František Stárek je také jedním ze signatářů Charty 77. Po revoluci působil 17 let v BIS. Od roku 2008 působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. "Já mám pocit, že to spojení vstupu oligarchů do politiky a ubývání občanských svobod, tak jak se levice pořád snaží přenášet rozhodování na stát, je skutečně pro svobodu občanů to nejhorší, co se může stát," vysvětluje František Stárek proč chce vstoupit do politiky.
Víte-li o někom, kdo by měl zájem Kurýra take dostávat, zašlete nám jeho e-mailovou adresu. Děkujeme Veřejný kurýr – občasný týdeník. Vydává spolek Publicum commodum. dobrovolné sdružení, které sdružuje své členy na základě společného zájmu o veřejné dění na úrovni obcí, krajů a států s vůlí stavět se proti negativním jevům, záměrům a činnostem, které život občanské společnosti a veřejné dění poškozují a ohrožují. Členové se věnují především problematice, která je spojená s obdobím II. a III. odboje, tj. historickému období 1938 – 1945 a 1948 až 1989. Místopředsedkyně Jaroslava Janderová. Odpovědný redaktor Ivan Bednář Archív starších čísel http://www.publicumcommodum.cz/index.php/verejny-kuryr-obcasny-tydenik
