Závěrečná zpráva o působení učitele u krajanů Školní rok 2014/2015 Destinace (země, místo): Srbsko, Bela Crkva Jméno, příjmení: Ilona Kirchnerová Charakteristika výuky Kurzy češtiny pokračovaly v tomto školním roce s mírnými obměnami, a to ve čtyřech obcích: Bela Crkva, Kruščice, Češko Selo a Vršac. V Kruščici probíhá výuka v nezměněné formě jako v předchozích letech, pokračuji ve spolupráci s pěveckým sborem České besedy a repertoár českých písní se nám podařilo rozšířit i o scénická čtení (např. Svatá noc od Karla Čapka, v rámci vánočního programu). Na konci minulého školního roku byla zformována dívčí pěvecko-recitační skupina Kruška Lejdis, která ve svém působení pokračovala i celý následující školní rok. V Bele Crkvi tento rok neprobíhal kurz pro dospělé, kurz pro děti zůstal zachován a rozšířila se spolupráce s folklorním souborem České besedy, s nímž se nám podařilo nazkoušet krátkou dramatizaci Legendy o svaté Kateřině (v rámci Svatokateřinského bálu) a posléze divadelní představení Zlatý kolovrat, které se dočkalo 3 repríz. U Čechů Jižního Banátu výuka opět neprobíhala a v současné době nemáme žádný kontakt. V Českém Sele je situace, co se výuky týče, nezměněna. V letošním roce se nám ve spolupráci s Ambasádou České republiky v Bělehradě podařilo úspěšně zapojit Češko Selo do mezinárodní Noci s Andersenem. V Gáji byl 28. 9. uspořádán první ročník Svatováclavské jízdy, na které jsme vystoupili s místním folklorním souborem a dětmi navštěvujícím kurz českého jazyka s dramatizací Legendy o svatém Václavu, ale zájem o výuku v druhém pololetí ustal a do současnosti nebyl obnoven. Zcela nově se otevřela výuka ve Vršci, jelikož tam byla v květnu roku 2014 založena Česká beseda a od října bylo požádáno o výuku českého jazyka v krajanské komunitě. V současné době probíhá výuka jednou týdně ve třech kurzech – děti, dospělí – začátečníci a dospělí pokročilí (zejména formou konverzace). Proběhl také individuální přípravný kurz studentů, kteří se letos zúčastní kurzu v Dobrušce, anebo studia na vysoké škole. Podmínky výuky Jsou v podstatě stejné jako v předešlém roce. V Bele Crkvi využíváme prostory třídy v Českém domě a sál. V jednání je také přenesení části výuky do budov organizace Škola Plus.
V Kruščici se učilo převážně v sále Českého domu, když byl potřeba větší prostor, v jarních a letních měsících také venku, což bylo spojeno s nejrůznějšími aktivitami (hry, divadlo, sportovní aktivity, zpěv). Jako dar Královéhradeckého kraje jsme dostali novou magnetickou tabuli, což považuji za veliký přínos. V Českém Sele vzhledem k malému počtu dětí se výuka přesunula z Českého domu přímo do rodiny Bůžkových. Ve Vršci se zpočátku učilo v prostorách místního kulturního centra, neboť Česká beseda neměla svoje vlastní prostory. Tato situace se v druhém pololetí změnila a nyní se tedy učí v prostorách České besedy, kde jsou podmínky vyhovující. Náplň výuky Kruščice Práce s malými dětmi se opírá zejména o učení českých písniček lidových i umělých, dětský pěvecký sbor Hruštičky pokračuje v činnosti. Stejně jako s předchozím učitelem i se mnou děti procvičovaly měsíce, data, hodiny, názvy dnů, zvířat, barev, oblečení atd., jinými slovy stále rozšiřujeme slovní zásobu, často formou her a kvízů ale snažíme se také rozšířit znalosti z gramatiky a pravopisu. Tradice vynášení Morany pokračuje, pásmo z minulého roku bylo rozšířeno o další písně a texty a průvod vesnicí měl letos ještě více diváků (akce vyvrcholila zasazením hrušně jako symbolu obce Kruščice). Vánoční divadelní hra na motivy barokní hry Rakovnická hra vánoční, jejíž zkoušení započalo již minulého roku, byla letos uvedena v adventním čase pod názvem Kruščická hra vánoční. Tři králové, tři andělé a tři pastýři za doprovodu 20 ovcí sklidili úspěch nejen v Kruščici, ale také v Bele Crkvi, kde byla hra reprízována, a také ve Vršci, kde byla zapojena do komplexnějšího vánočního programu. Se staršími dětmi jsme zpívali známé i nové písničky, sledovali české filmy. Spíše namátkově, podle aktuální potřeby, jsme probírali gramatiku a cvičení. S děvčaty druhého stupně základní školy pokračujeme v činnosti s pěvecko-recitačním tělesem Kruška Ladys, se kterým jsme natrénovaly voicebandové pásmo, na dalším se pracuje a repertoár českých písní byl obohacen o další kousky. Podařilo se nám dotáhnout do konce realizaci vydávání časopisu, který je věnován dění v obci, její historii a obyvatelům. Časopis Pod hruškou vychází každé tři měsíce (máme za sebou lednové a dubnové číslo, červencové číslo je v procesu vzniku) a v redakční radě jsou kromě dětí druhého stupně také děti prvního stupně a zapojili se i předseda a členové České besedy Kruščice. Vydali jsme kalendář pro rok 2015, ve kterém byly fotky obce Kruščice nafocené mými studenty. Jak bylo uvedeno výše, spolupracuji také s pěveckým sborem České besedy Kruščice, ve kterém se učíme české lidové i umělé písně a zároveň zde probíhá i konverzace pouze v češtině, což vnímám také jako jistou speciální formu výuky. Nově jsme se pokusili o vytvoření jakéhosi pásma z písní a textů, jinými slovy o scénické čtení doplněné písněmi, a to v rámci vánočního programu. Četl se jeden z apokryfů Karla Čapka s názvem Svatá noc. Ve znamení zrodu je také pásmo věnované zbojnictví a zbojnickým písním. Folklorní taneční soubor České besedy Kruščice se v červnu zúčastnil festivalu Polabská Vonička v Nymburku, a to s velikým úspěchem, a proběhl také třetí ročník festivalu Lepota različitosti (Krása různorodosti), který se rok od roku rozrůstá. V prvním ročníku se jednalo o festival pěveckých sborů, v minulém roce se festival rozšířil na dva dny, a byl tak doplněn o vystoupení folklorních tanečních souborů. V letošním roce jsme zahájili festival večerním varhanním koncertem Petra Adama Michny v kostele Svatého Jana Nepomuckého v Českém Sele. Češko Selo Vlivem odchodu některých dětí na střední školy se počet dětí ustálil na 3 – jedna dívka předškolního věku, jedna dívka v první třídě základní školy a jeden chlapec na druhém stupni základní školy. Kvůli tomu je práce se skupinou nesourodá, nicméně jsme schopni pracovat jakýmkoli způsobem, zejména propojením s hudební a výtvarnou výchovou, sledováním českých pohádek a filmů pro děti.
Zároveň se snažím využívat prostory Českého Sela i jiným způsobem, a to k mimoškolním aktivitám všech studentů. V letošním roce za největší úspěch považuji zrealizování Noci s Andersenem v prostorách Českého muzea v Českém Sele a v prostorách Českého domu. Akce se zúčastnilo 30 dětí ze všech obcí, ve kterých učím, a také velký počet dospělých. Děti a někteří dospělí absolvovali bojovou hru s tematikou českých tradičních strašidel, a seznámili se tak s klasickými českými pohádkami zejména, ale nejenom, Jana Drdy. Bela Crkva Někdy těžko zvladatelný kolektiv se v letošním roce ustálil na počtu 7 dětí a vykazuje ve srovnání s Kruščicí typické rysy městského prostředí – nekontrolovatelnou fascinaci telekomunikačními médii a módní televizní tvorbou, hlučnost a mnohdy nemístnou soutěživost, vybíravost co do stylu výuky, filmů atd. Mnohé děti umí či rozumí dobře česky, pěkně zpívají a dobře reagují na otázky, s mírným nátlakem jsou schopny si zapisovat do sešitu. Nicméně u některých z nich je docházka čistě náhodná, proto se mi také nepodařilo uskutečnit s nimi větší projekt. Výjimkou je pásmo koled, které jsme uvedli v rámci programu u příležitosti Mikulášské besídky. Kurz pro dospělé zanikl, neboť o výuku nebyl zájem. Nově vzniklý kurz pro mládež měl, jakož i v předchozím roce, jediný cíl: nacvičit divadelní představení na masopust. Tomu se podřídila veškerá společná činnost. Část z nich jsou Srbové bez českých předků. Podařilo se nám nacvičit folklorní dramatizaci Legendy o svaté Kateřině, která byla uvedena v rámci tradičního Svatokatarinského bálu. Za úspěch letošního roku však považuji zejména secvičení divadelního představení Zlatý kolovrat na motivy známé balady Karla Jaromíra Erbena, které bylo uvedeno jako premiéra v Bele Crkvi v rámci Masopustních oslav a dočkalo se ještě dalších dvou repríz v Kruščici a ve Vršci. Gáj V Gáji byl 28. 9. uspořádán první ročník Svatováclavské jízdy, na které jsme vystoupili s místním folklorním souborem a dětmi navštěvujícími kurz českého jazyka s dramatizací Legendy o svatém Václavu, ale zájem o výuku v druhém pololetí ustal a do současnosti nebyl obnoven. Vršac Ve Vršci je výuka ještě v počátcích, ale velmi slibně se rozbíhá. Nejmenší účast je zatím v dětské skupině, která je věkově nesourodá (od předškolních dětí po děti druhého stupně základní školy), ale i přesto se nám podařilo vytvořit základy pro další práci. Dva kurzy pro dospělé – začátečníci a pokročilí – pracují velice dobře. Dle mého mínění nebyl v tomto školním roce prostor pro větší akce (divadla, pásma, atd.), ale účastníci kurzů se pravidelně zúčastňují všech akcí, které pořádáme v jiných besedách, takže je jenom otázka času, kdy něco kreativního vytvoříme sami. Vršacká beseda se velmi aktivně ujala pořádání kulturních akcí české menšiny ve městě, ať už je to právě probíhající Měsíc české kultury, Výstava českého fotografa Stanislava Valnohy (Moje divna Češka i Srbija), nebo výstava věnovaná českému folkloru. Zároveň Vršac navštívilo již několik českých souborů, např. Folklorní soubor Šafrán z Jablonce nad Nisou, nebo kapela Pražská frajerka. Navázána byla také spolupráce s Ústeckým krajem, která vyvrcholila návštěvou českých krajanů v Ústí nad Labem a přilehlém okolí. Nejvýznamnější aktivity během roku spolupráce na organizaci kulturního dění - vystoupení českých souborů – pěvecký sbor Panoptikum (Ústí nad Labem), Valašská cimbálová muzika pod vedením Jaroslava Kneizla, Dětský folklorní taneční soubor Břeclavánek (Břeclav), folklorní soubor Šafrán (Jablonec nad Nisou), pěvecký soubor Švarcavan (Nosislav u Brna) spolupráce při kulturních aktivitách všech Českých besed a Národní rady
spolupráce na prvním ročníku Svatováclavské jízdy v Gaji spolupráce s místní katolickou obcí (účast pěveckého sboru České besedy Kruščice na biřmování v kostele sv. Trojice v Kruščici) spolupráce s místními folklorním soubory - mj. organizace vystoupení v České republice na festivalu Polabská Vonička v Nymburce vystoupení foklorního tanečního souboru České besedy Kruščice a Foklorního tanečního souboru České besedy Bela Crkva v Rumunsku na festivalu Banát fest (pořádá organizace Člověk v tísni) uskutečnění divadelních představení Legenda o svaté Kateřině, Legenda o svatém Václavu, Zlatý kolovrat, Kruščická hra vánoční spolupráce s lokální televizí Banát (pravidelný pořad o menšinách Gradjani) spolupráce na programu Mikulášské besídky v Bele Crkvi druhý ročník vynášení Morany v Kruščici, který se setkal s velkým ohlasem, proto doufám, že proběhne i další ročník Noc s Andersenem v Českém Sele doplněná bojovou hrou a promítáním českých pohádek četná vystoupení se všemi hudebními tělesy, která tady vedu (Kragujevac, Veršac, Grabenac,…), a zároveň aktivní spolupráce s folklorními tanečními soubory spolupráce na pořádání třetího ročníku festivalu Lepota različitosti v Kruščici, který se letos rozrostl na tři dny (varhanní koncert v kostele sv. Jana Nepomuckého v Českém sele v předvečer festivalu, jeden den pěveckých sborů, jeden den folklorních tanečních skupin). Festivalu se zúčastnil i pěvecký sbor Panoptikum z Ústí nad Labem a Valašská cimbálová muzika pod vedením Jaroslava Kneizla, akce byla podpořena také ambasádou ČR začátek vydávání českého časopisu Pod Hruškou v Kruščici akce Kolektivní pečení perníků v Kruščici
Plánované akce na rok 2015/2016
udržení, resp. rozvinutí tradic, festivalů a spolupráce, které se nám podařilo v předchozím školním roce uskutečnit prohloubení spolupráce s rumunskými krajany v letošním roce se podařila navázat spolupráce s folklorním souborem Břeclavánek z Břeclavi a byli jsme tak pozváni k účasti na jejich folklorním festivalu realizace internetového českého rádia ve spolupráci s Českou národní radou realizace několikadenního vzdělávacího workshopu v Bele Crkvi pro místní krajany ve spolupráci s Českou národní radou. Plánuje se i spolupráce s Filozofickou fakultou v Bělehradě a Filozofickou fakultou v Brně
Závěr Práce českého učitele v Srbsku je bezpochyby smysluplná, výuky se přímo účastní cca 50 osob, další desítky až stovky mají užitek z činnosti mimo kurzy (rozhlas, TV, divadlo, atd.). Jako největší přínos vnímám hlubší kontakt s českým prostředím a komunikaci s rodilým mluvčím. Práce s jednotlivými Českými besedami je víceméně dobrá, spolupráce s organizací Češi jižního Banátu neprobíhá. Největší podporu zde vnímám od svých studentů, jejich rodičů a vůbec místních obyvatel, ať už se jedná o české krajany, nebo srbské obyvatelstvo, které se do aktivit Čechů také rádo zapojuje. Nejaktivnější besedou je nadále Česká beseda Kruščice. Snažíme se také navázat spolupráci s českými skauty a propojit je tak se stejnou organizací v Bele Crkvi (ve vedení místních skaut jsou z 90 % také příslušníci české menšiny).
Ráda bych také poděkovala dalším osobám aktivně pracujícím s mládeží, což je zejména předseda České besedy Kruščice Jozef Irović, choreograf místního folklorního tanečního spolku Zlatko Irović a choreografka folklorního tanečního souboru České Besedy Bela Crkva Valentina Votipka.
