SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Logistika a mezinárodní obchod Téma: Dokumenty v mezinárodním obchodu
Vypracovala:
2013/2014
Natálie Zipserová
Katedra oděvnictví
ANOTACE Tato semestrální práce je zaměřena na mezinárodní obchod a dokumenty důležité k jeho uskutečnění. První část práce se vztahuje k mezinárodnímu obchodu, jak probíhá, jaké jsou jeho nástroje a formy. Druhá část informuje o jednotlivých nejpoužívanějších dokumentech v mezinárodním obchodu.
Klíčová slova: mezinárodní obchod, logistika, dokumenty, celní řízení, zboží
ANNOTATION This work is focused on international trade and documents relevant to its implementation. The first part relates to international trade as it happens, what are the tools and forms. The second section indicates the individual documents most commonly used in international trade.
Keywords: international trade, logistics, documents, customs procedures, goods
Key words:
OBSAH
ANOTACE .................................................................................................................. 2 OBSAH ...................................................................................................................... 3 1. Úvod ..................................................................................................................... 5 2. Mezinárodní obchod ............................................................................................. 6 2.1. Nástroje zahraničního obchodu ............................................................................................................... 6 2.2. Formy zahraničního obchodu ................................................................................................................... 6 2.3. Incoterms ........................................................................................................................................................... 7
3. Dokumenty v mezinárodním obchodu ................................................................... 9 3.1. Dokumenty obchodní ................................................................................................................................ 10 3.2. Dokumenty pro celní úřady .................................................................................................................... 12 3.2.1. Intrastat ....................................................................................................................................................... 14 3.2.2 Extrastat ....................................................................................................................................................... 14 3.3. Dokumenty přepravní a skladovací .................................................................................................... 15 3.4. Dokumenty platební a úvěrové ............................................................................................................. 16 3.5. Pojišťovací dokumenty ............................................................................................................................. 16
4. Závěr .................................................................................................................... 18 Literatura ................................................................................................................. 19 Seznam příloh .......................................................................................................... 20 Přílohy ..................................................................................................................... 21
1. Úvod Semestrální práce pojednává o mezinárodním obchodu a dokumenty potřebnými k jeho fungování. Cílem práce je stručně popsat co je to mezinárodní obchod, jak funguje, jaké jsou jeho nástroje a formy, seznámit se se samotnými dokumenty potřebnými k zahraničnímu obchodu a pro přehlednost je rozdělit do jednotlivých kategorií. Zahraniční obchod je historicky jedním z nejstarších a nejvýznamnějších ekonomických vztahů, které působí vně státu. Jeho význam stoupl zejména vlivem globalizace, vstupu zemí do EU, vývoje IT a dopravy. Zjednodušil se tok informací, zrychlil se finanční tok a obchodování se zeměmi je o mnoho jednodušší. V rámci EU se obchoduje se zbožím, aniž by podléhalo celnímu řízení, naopak ze zemí mimo EU toto řízení probíhá a je k němu potřeba mnoho dokumentů. K zahraničnímu obchodu ať už v rámci EU nebo mimo EU je potřeba hromada různých dokladů o vyváženém nebo dováženém zboží. V druhé části této práce jsem se snažila uvést příklady používaných dokumentů a některé jsou pro ukázku obsaženy v příloze.
5
2. Mezinárodní obchod Mezinárodní či zahraniční obchod značí výměnu kapitálu, zboží a služeb přes hranice daného státu. Ve většině zemí představuje mezinárodní obchod významný podíl hrubého domácího produktu (HDP). Mezinárodní obchod byl uskutečňován i v dávné historii, ale jeho ekonomický, sociální a politický význam je na vzestupu až v posledních staletích. Obchodování po celém světě dává spotřebitelům a zemím příležitost získávat zboží a služby, které nejsou v jejich vlastních zemích k dispozici. V mezinárodním obchodu se objevuje téměř každý druh výrobku např. jídlo, oblečení, oleje, šperky, víno či měny a akcie. Jako služby jsou v mezinárodním obchodu označovány doprava, cestovní ruch, bankovnictví či poradenství. Produkt, který je prodáván na celosvětový trh je export a produkt, který lze koupit z celosvětového trhu je import. Zahraniční obchod je ve srovnání s obchodem v rámci jednoho státu náročnější. Jedná se zejména o jazykovou bariéru, vzdálenost, kurzové riziko, právní bariéru či náboženství daných spolupracujících zemí.
2.1. Nástroje zahraničního obchodu Nástroje mezinárodního obchodu dělíme na autonomní a smluvní. Smluvními se rozumí obchodní smlouvy, dohody a závazky vyplývající z členství v mezinárodních organizacích. Autonomní dělíme na pasivní tarifní (cla, celní sazebníky apod.) a pasivní netarifní (celní řízení, embargo apod.). Dále jsou aktivními autonomními prostředky např. dotace, daňové úlevy, propagace apod.
2.2. Formy zahraničního obchodu Export je vývoz zboží nebo služeb do zahraničí. Důsledkem exportu je příliv kapitálu do země, odkud se zboží nebo služby vyvážejí. Export se dále dělí na přímý, tj. když tuzemský producent a zahraniční odběratel jsou v přímém kontaktu a na nepřímý export, kdy mezi producenta a odběratele vstupuje sprostředkovatel, který nakupuje v tuzemsku a prodává
6
v zahraničí. Nevýhodou nepřímého exportu může být marže, kterou si sprostředkovatel připočítá. Reexport je vývoz zboží a služeb, které byly předtím dovezeny. Přímý reexport znamená, že reexportér nakoupí zboží v zahraničí a jiné zemi ho prodá, aniž by vstoupilo co země reexportéra. Nepřímý reexport naopak znamená, že reexportét doveze zboží do své země a odtud ho vyvze. Import značí dovoz zboží nebo služem do zahraničí. Jeho důsledkem je odliv kapitálu do země, kam se dováží. U přímého importu tuzemský producent nakupuje v zahraničí
a u nepřímého
importu
nakupuje
tuzemský
producent
od
tuzemského
zprostředkovatele zboží zahraniční. [1]
2.3. Incoterms Incoterms (International Commercial Terms) je soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodu. Incoterms vznikly v roce 1936 v Paříži, Mezinárodní obchodní komora je vydala za účelem odstranění problémů spojených s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí. Protože
mezinárodní
obchod
procházel
velkými
změnami,
byly
v posledních
letech upravovány postupně do dnešní podoby. Tato pravidla se zabývají vztahy vyplývajícími z kupní smlouvy, povinnostmi při celním řízení, balení zboží čí přebírání dodávky. Přestože Incoterms byly vždy určeny pro mezinárodní obchod, používají se někdy i v rámci smluv při vnitrostátních obchodních transakcích. Od roku 2000 obsahují Incoterms 13 doložek, dělí se do čtyř kategorií a určující je zde první písmeno anglické zkratky. Od 1. 1. 2011 platí nová verze Incoterms obsahující pouze 11 položek a 2 kategorie (podmínky použitelné pro všechny druhy přepravy a podmínky použitelné pouze pro námořní přepravu). V praxi se však ale stále používají i doložky z roku 2000. [2]
7
Skupina E - Zboží je odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího, kupující za něj dále zodpovídá. EXW (Ex Works) – ze závodu (ujednané místo) Skupina F - Prodávající je zde vyzván k dodání zboží dopravci, kterého určí kupující. FCA (Free Carrier) – vyplaceně dopravci (ujednané místo) FAS (Free Alongside Ship) – vyplaceně k boku lodi (ujednaný přístav nalodění) FOB (Free On Board) – vyplaceně na loď (ujednaný přístav nalodění) Skupina C - Prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží. CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné (ujednaný přístav určení) CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení) CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do (ujednané místo určení) CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení) Skupina D - Prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží. DAF (Delivered At Frontier) – s dodáním na hranici (ujednané místo). Tato podmínka byla k 1. 1. 2011 zrušena.
DES (Delivered Ex Ship) – s dodáním z lodi (ujednaný přístav určení). Tato podmínka byla k 1. 1. 2011 zrušena.
DEQ (Delivered Ex Quay) – s dodáním z nábřeží (ujednaný přístav určení). Tato podmínka byla k 1. 1. 2011 zrušena.
DDU (Delivered Duty Unpaid) – s dodáním clo neplaceno (ujednané místo určení).Tato podmínka byla k 1. 1. 2011 zrušena.
8
DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno (ujednané místo určení) DAT (Delivered At Terminal) – s dodáním na terminál. Tato podmínka byla zavedena od 1. 1. 2011
DAP (Delivered At Place) – s dodáním na místo. Tato podmínka byla zavedena od 1. 1. 2011
Obr.1 Incorerms 2000: Převod rizik z prodávajícího na kupujícího [7]
3. Dokumenty v mezinárodním obchodu K průběhu jednotlivých transakcí a operací v zahraničním obchodu je nezbytné doložit několik desítek originálních dokladů, dle odhadů je to průměrně asi čtyřicet dokumentů. Každý z těchto dokumentů bývá vyhotovován v několika kopiích.
9
Kromě klasických forem korespondence mezi obchodními partnery, dělíme početnou skupinu dokumentů potřebných v zahraničním obchodě do následujících skupin. Dokumenty obchodní Dokumenty pro celní úřady Dokumenty přepravní a skladovací Dokumenty platební a úvěrové Dokumenty pojišťovací a další
3.1. Dokumenty obchodní Mezi tyto dokumenty lze zařadit ty, které kupující a prodávající vystavují v souvislosti s uzavíráním kupní smlouvy a jejím plněním. Vzhledem k značnému počtu těchto dokumentů, jsou dále uvedeny jen ty nejpoužívanější. Poptávka bývá prvním impulzem ke spolupráci v mezinárodním obchodu. Poptávku vypracovává kupující a je adresována potencionálním dodavatelům. Dokument ve svém obsahu specifikuje o jaké zboží má kupující zájem a blíže specifikuje i požadavky na dané zboží, např. kolik kusů je potřeba za jakou cenu apod. (viz Příloha č.1) Nabídka již představuje návrh kupní smlouvy a obsahuje všechny údaje, potřebné k jejímu uzavření. Pokud je přijata, stává se jedním z dokumentů kupní smlouvy. Nabídka také může mít podobu faktury, která předvídá, jak bude vypadat faktura budoucí, ale neslouží jako podklad pro placení (viz. Příloha č.2).V některých zemích je tato forma nabídky používána jako dokument požadovaný při předkládaní žádosti o dovozní licenci. Objednávka je návrhem kupní smlouvy, je zpracována kupujícím podle jeho požadavků na její obsah. Bývá odpovědí na nabídku prodávajícího, nebo využívá informace o dodacích možnostech exportéra získané jiným způsobem, např. od obchodního zástupce. Nejčastěji se používá mezi obchodními partnery, kteří spolu už spolupracují dlouhodobě.
10
Stává se jedním z dokumentů kupní smlouvy, pokud je objednávka protistanou přijata (viz Příloha č.3). Potvrzení objednávky je vystavováno prodávajícím a vyjadřuje jeho závazek splnit objednávku kupujícího a přijmout podnímky, které jsou v ní obsaženy. Jde o jeden z dokumentů kupní smlouvy. Kontrakt obsahuje všechny formální i obsahové náležitosti kupní smlouvy včetně podpisů obou spolupracujících stran. U uzavření smlouvy touto formou bývají přítomni jak prodávající, tak i kupující. Jde spíše o vyjímečnou formu úmluvy, kterým smluvní strany přikládají značný výžnam, nebo které se uzavírají při příležitosti osobních setkání dodavatele a odběratele. Specifikace dodávky uvádí detailní požadavky na zboží, jež má být dodáno v rámci uzavření kupní smlouvy. Jde většinou o upřesnění dílčích dodávek, např. pokud jde o počet jednotlivých typů, vybavení výrobků příslušenstvím, jejich provedení co do barvy, materiálu apod. Specifikace tak může reagovat na upřesněný odhad poptávky či na individuální přání konečných spotřebitelů. Obchodní faktura v mezinárodním obchode něbývá spojena se zvláštními požadavky na formu ani obsah. Exportén fakturuje v době objednávky a ve faktuře specifikuje dodané zboží co do druhu a množství, uvádí zpravidla jednotkovou cenu a celkovou částku za dodávku vyjádřenou ve sjednané platební měně. Tento dokument se stává podkladem pro placeni kupujícím v souladu s dohodnutou platební podmínkou (viz příloha č.4). Balící list představuje dokument, který poskytuje další detailní informace o dodávce zboží a umožňuje snadnější kontrolu dodávky. Udádí detailní obsah jednotlivých obalových jednotek jako např. kartonů, beden apod. Prodávající nebo kupující opatřují také dokumenty oficiálně požadované pro vývoz či dovoz daného druhu zboží a pro úhradu kupní ceny do zahraničí. Může tak jít o vývozní nebo dovozní licence v zemích s nesměnitelnou měnou o platební povolení apod. Kromě toho prodávající a kupující vystavují některé dokumenty, které často upřesňují podmínky kupní smlouvy v průběhu jejího plnění a mívají vztah k uskutečňování dopravy. Při některých 11
dodacích podmínkách zasílá kupující prodávajícímu dopravní dispozice (uvádí například přístav, nábřeží, jméno lodi, dobu nákladky a další informace nezbytné k nalodění zboží). Exportér sleduje dodací lhůtu a plnění kupní smlouvy kupujícím a po splnění některých podmínek (např. po úhradě části kupní ceny předem) uvolňuje zásilku k odeslání. Tento pokyn uděluje svému subdodavateli či vnitropodnikově výrobní jednotce nebo skladu. O odeslání zboží informuje kupujícího avizováním zásilky s uvedením nezbytných podrobností o zahájení dopravy. [3]
3.2. Dokumenty pro celní úřady Celní řízení je nedílnou součástí každé mezinárodní obchodní transakce a má dopad na financování celé operace. Je důležité z hlediska kontroly pohybu zboží a výběru cla a dalších daní a poplatků v zemi dovozu. Ve většině případů spadá celní řízení v zemi dovozu do povinnosti kupujícího. S vyměřením a inkasem dovozního cla chodází k navýšení ceny dováženého výrobku na tuzemský trh a tím i jeho cenovému znevýhodnění oproti domácí produkci. Celní opatření mohou tímto způsobem chránit odvětví domácí výtoby před zahraniční konkurencí. Účelem celního řízení je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu a uplatnit příslušná opatření. Pro účely podání celního prohlášení v obchodním styku bývá v zemích Evropské unie obvykle používáno celní prohlášení v listinné formě Jednotného správního dokladu (JSD). Pojem JSD znamená jednotný správní doklad a dnes nahradil dříve používanou zkratku JCD a pojem jednotná celní deklarace. JSD je dokument, kterým je zboží propuštěno
do celního
režimu při
dovozu
zboží
do
České
republiky
nebo
při vývozu z Evropské Unie. JSD je využíván také ve speciálních celních režimech, kdy sice zboží neopustí hranice našeho státu, ale je uloženo například do celního skladu nebo svobodného celního pásma. Doklad JSD je předkládán celnímu úřadu při celním odbavení zboží a zejména při dovozu zboží pak slouží k vyměření daní a jiných poplatků, souvisejících s dovozem zboží do České republiky. Při vývozu zboží z Evropské unie se již dnes, po kompletním přechodu na systém e-vývoz, JSD doklad nevyužívá. Vývoz je realizován elektronicky pomocí elektronické celní deklarace s tím, že je možné vytisknout tzv. Vývozní doprovodný doklad (VDD). [4] 12
V následujícím schématu je vysvětleno zpoplatnění při dovozu zboží při celním řízení ze zemí mimo Evropskou unii. DPH v těchto případech činí většinou 21% a samotné clo asi 5%. Tato čísla se liší také podle druhu zboží nebo podle toho, jak s doručovaným zbožím budeme dále zacházet, pokud je to dar, zboží pro obchodní či soukromé účely. Zásilky, na které lze uplatnit ustanovení osvobození od dovozního cla dle Nařízení Rady ES č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla jsou: •
zásilky, které splňují podmínky pro osvobození od dovozního cla pro zboží obsažené v zásilkách odesílaných soukromou osobou ze třetí země soukromé osobě, která se nachází na celním území Společenství (dovoz neobchodní povahy do 45 EUR).
• zásilky, které splňují podmínky zboží nepatrné hodnoty pro osvobození od cla, nebo DPH (viz obr.č.2). [5]
Obr. č.2: Schéma pro zpoplatnění dováženého zboží [8]
13
3.2.1. Intrastat Intrastat je statistický systém sběru a zpracování dat, pro sledování obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a tedy i Českou republikou. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, slouží jako národní stupeň sběru statistických dat o intrakomunitárním obchodu pro Eurostat, který je statistickým orgánem Evropské unie. Díky údajům získaných z Intrastatu se sestavuje statistika zahraničního obchodu a zveřejněné údaje používají především podnikatelské subjekty při sledování svého podílu na trhu a objevování trhů nových. Údaje pro systém Intrastat v České republice vykazují obchodní subjekty (fyzické i právnické osoby) registrované k DPH, které pro tyto účely nazýváme zpravodajskou jednotkou a dosáhly prahu pro vykazování údajů v průběhu kalendářního roku od toho měsíce, kdy prahu dosáhly, od 01. 01. 2009 byl stanoven limit 8 milionů korun. Zpravodajské jednotky obchodující pod tímto limitem, jsou od výkaznictví pro Intrastat osvobozeny. Výkazy se podávají v listinné nebo elektronické formě místně příslušnému celnímu úřadu každý měsíc na předepsaných tiskopisech, nebo stanovenými programovými aplikacemi po předchozím písemném oznámení o vzniku povinnosti vykazovat údaje a registraci. Při vykazování údajů do systému Intrastat se zpravodajská jednotka může také nechat zastupovat specializovanou službou na základě smluvního vztahu. [6]
3.2.2 Extrastat Zahraniční obchod s ostatními státy světa je sledován v systému Extrastat. Nezahrnují se do něj údaje o zboží umístěném do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, propuštěném do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží bezprostředně po některém z těchto celně schválených určení. Dále nejsou v Extrastatu vykazovány údaje o zboží propuštěném do celního režimu tranzitu. Data sbírá Celní správa ČR z Jednotných správních dokumentů (JSD). Primárně jsou údaje z těchto dokumentů zdrojem informací pro správu daní i cel, sekundárně jsou využívány pro účely statistiky zahraničního obchodu.
14
3.3. Dokumenty přepravní a skladovací Do této skupiny patří zejména potvrzení odesílatele o převzetí, kterým zasílatel potvrzuje, že převzal zásilku uvedenou v dokumentu o přepravě. Druhým nejpoužívanějším dodkladem je speditérské potvrzení o odeslání zísilky, které potvrzuje její neodvolatelné odeslání, uvádí údaje o stavu zásilky, o způsobu a datu odeslání, místu odeslání, místu určení apod. Legitimační dokumenty jsou používány ve všech dopravních oborech. Jejich typickým představitelem je nákladní list (viz příloha č. 5). Funkce tohoto listu spočívá v potvrzení o uzavřené přepravní smlouvy, v potvrzení dopravce o převzetí zboží a jeho závazku dopravit zboží do sjednaného místa. Existuje nákladní list CMR (pro mezinárodní cestní nákladní přepravu zboží), JPP CIM (pro mezinárodní železniční přepravu zboží), AWB (letecký nákladní list), námořní konosament. Dispoziční dopravní dokumenty plní rovněž tyto funkce, ale jsou navíc cennými papíy a je s nimi spojeno právo disponovat se zbožím. Oprávněný držitel dispozičního dokumetu má právo požadovat vydání zboží u dopravce, a naopak dopravce může zboží vydat pouze držiteli dispozičního dokumentu. Mezi dispoziční dokumenty patří konodamenty, náložné listy a některé druhy skladištních a vydacích listů. Konosament je dokument vyplňuje kapitán lodi jež převáží náklad zboží a to v několika originálech a kopiích. Při tom musí všechny údaje konosamentu souhlasit s ostatními dokumenty a samozřejmě se skutečností - signa, adresy, váhy, kupující, prodávající, počet beden atd. Balicí list, někdy jsou též používána označení konsignace, specifikace. Je to podrobný seznam zboží podle jednotlivých druhů a množství v zásilce. Jedno vyhotovení se vkládá buď do zásilky, nebo se upevňuje na vnější straně obalu (bedny) zásilky. Jde o důležitý dokument, který usnadňuje a urychluje celní odbavení (viz příloha č.6). [3]
15
3.4. Dokumenty platební a úvěrové Dokumenty platební a úvěrové mají úzkou souvislost s placením, s financovánm obchodu a se zajišťováním některých rizik. Tato skupina dokumentů je velmi různorodá. Používají se ve vztahu mezi bankami a jejich klienty (např. žádost o otevření akreditivu), ve vztahu mezi obchodními partnery (např. směnka vystavená dodavatelem na odběratele), jsou vystavované bankami ve prospěch oprávněných osob (např. bankovní záruka) apod. (viz příloha č.7)
3.5. Pojišťovací dokumenty Pojištění slouží k úhradě škod způsobených na majetku. Nejčastějším případem pojištění v zahraničním obchodě je pojištění zboží při jeho přepravě (dopravní pojištění). Pojistnou hodnotou je v tomto případě hodnota zboží vč. nákladů na jeho dopravu, příp. ušlý zisk, clo, a další výlohy spojené s přepravou zboží do místa určení. Pojišťovna u tohoto typu pojištění poskytuje plnění (pojistnou prémii) za poškození, zničení nebo ztrátu zboží, pokud k tomuto
došlo
jakoukoliv
nahodilou
událostí
(vzniklou
tedy
náhle,
nečekaně
a nepředvídatelně) pokud dotčený typ události není z pojištění v rámci uzavřené pojistky předem vyloučen. V praxi se dopravní pojištění zboží nejčastěji uzavírá buď podle dodací parity (Incoterms) nebo tzv. "ze skladu do skladu" (warehouse to warehouse - zahrnuje i pojištění nebezpečí spojená s nakládkou, překládkou a vykládkou). Hlavní dokladem v této skupině dokladů je tedy pojistka, dokládající uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva se uzavírá písemnou formou. Pojistná částka představuje horní limit plnění pojišťovny a stanovuje si ji pojistník (tedy ten, v jehož prospěch je pojistka uzavřena). Do této částky se kromě hodnoty zboží v době uzavírání pojistky zahrnuje i přepravné, pojistné, skladné, očekávaný zisk a u některých dodacích parit i clo a další daně platné v zemi určení zboží. Při sjednávání pojistné smlouvy se od klienta obvykle požaduje specifikace zboží a balení, způsob nebo metoda lodění nebo nakládky, teritoriální informace, údaje týkající se hodnoty/ohodnocení
zboží.
dopravní
prostředek/dopravce/místo
nakládky/překládky/vykládky zboží, výše a způsob pojistného krytí. U všech výše uvedených 16
dokladů se doporučuje předkládat kopie (třeba úředně ověřené), pojišťovna může požadovat některé další doklady dle svého vlastního uvážení a povahy celého případu. [4]
17
4. Závěr V semestrální práci jsem představila co znamená mezinárodní obchod, jaké jsou jeho pravidla a jaké dokumenty jsou k němu potřeba. K mezinárodnímu obchodu se váže spousta pravidel, např. k mezinárodní pravidla Incoterms. Tato pravidla se zabývají vztahy vyplývajícími z kupní smlouvy, povinnostmi při celním řízení, balení zboží čí přebírání dodávky. Přestože Incoterms byly vždy určeny pro mezinárodní obchod, používají se někdy i v rámci smluv při vnitrostátních obchodních transakcích. Zmínila jsem se také o celním řízení, jak probíhá a co je k němu potřeba. V celním řízení může obchodníka nebo soukromou osobu zastupovat tzv. celní deklarant, kterým může být např. Česká pošta či soukromá firma. Poplatky spojené s celním řízením se liší dle druhu dovezeného zboží nebo podle toho, jak s doručovaným zbožím bude dále zacházeno, např. pokud je to dar, zboží pro obchodní či soukromé účely. K samotnému obchodování se zbožím či službami je také potřeba zajistit a vyplnit spoustu dokumentů. Ať už při poptávce, nabídce, samotném obchodování, dodání a přepravě zboží, pojištění zboží při dopravě apod. V práci jsem uvedla několik základních potřebných dokumentů k obchodování se zahraničím a také vyhledala některé vzory pro ukázku, které jsou obsaženy v příloze. Mimo zmíněné dokumenty existuje ještě celá řada dalších, což poukazuje na skutečnost, že k tomuto obchodování je potřeba spousta informací a znalostí.
18
Literatura [1] Zahraniční obchod. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 30. 1. 2014 [cit. 2014-12-14]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_obchod [2] The new Incoterms® 2010 rules. In: International Chamber od Commerce [online]. 2010 [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: http://www.iccwbo.org/products-and-services/tradefacilitation/incoterms-2010/ [3] MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace /: Hana Machková, Eva Černohlávková, Alexej Sato a kolektiv. 5., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. [4] Dokumenty v zahraničním obchodu. In: Czech Trade [online]. 2008 [cit. 2014-1214] Dostupné z:http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/reference/czechtrademedia/dokumenty-v-zahranicnim-obchodu/ [5] Očekáváte zásilku ze zahraničí?. In: Česká pošta [online]. 2024 [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/rady-a-navody/ocekavate-zasilku-ze-zahranici [6] Intrastat. In: CEDA service & consulting s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Dostupné z:http://www.intrastat.cz/co-je-intrastat [7] Incoterms. In: Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms [8] Změna bezcelního limitu při dovozu ze zemí mimo EU. In: Temná komora [online]. 2011
[cit.
2015-01-02].
Dostupné
z: http://www.temnakomora.cz/topic/9503-zmena-
bezcelniho-limitu-pri-dovozu-ze-zemi-mimo-eu/
19
Seznam příloh Příloha č.1: Poptávka Příloha č.2: Nabídka Příloha č.3: Objednávka Příloha č.4: Faktura Příloha č.5: Nákladní list Příloha č.6: Balící list Příloha č.7: Platební dokumenty
20
Přílohy Příloha č.1: Poptávka
Poptávka Moravské tiskařské závody Slezská 4, 567 89 Zlín, tel./fax: 0645/34 45 12, Internet:
[email protected] Grafotechny, s. r. o. Nezvalova 18 280 07 Kolín 2002-11-05
Poptávka po perforovacích strojích a pojízdných regálech Vážený pane řediteli, z Vašich informačních materiálů jsme se dověděli, že vyrábíte perforovací stroje a pojízdné regály. Naše firma v nedávné době přijala mnoho nových zaměstnanců, a proto potřebuje nové zařízení do našich tiskařských závodů. Obracíme se tedy na Vás s těmito požadavky na perforovací stroje a pojízdné regály.
Potřebujeme 20 kusů perforovacích strojů, které mají přídavná zařízení na drážkování, umožňující všechny druhy řádkové perforace a také kulatou a obdélníčkovou perforaci. Délka perforace do 65 mm, výkon stroje 120 zdvihů za minutu a průměr jehel od 1 do 3 mm. Cena jednoho kusu do 20000 tisíc korun. A dále potřebujeme 100 kusů pojízdných regálů na odkládání potištěného materiálu v ceně do 10 tisíc korun.
Uvítáme, když nám s Vaší nabídkou, v níž uvedete cenu strojů a pojízdných regálů, zašlete také více informačních materiálů o vašich výrobcích. S pozdravem Ing. Ivo Juřík prokurista
21
Příloha č.2: Nabídka
Nabídka Dílny pro opravu mechanizmů Přerov Cukrovar, a. s. Velkomoravská 18 695 01 Hodonín 2002-12-09 Upřesnění služeb z časopisu Moravskoslezský železničář. Vážení panové, děkujeme za Váš dotaz na naše služby a zároveň tímto dopisem Vám upřesňujeme námi inzerované služby v časopisu Moravskoslezský železničář. Naše firma opravuje všechny druhy akumulátorových vozíků, šnekové vykládače, pásové dopravníky, kontejnery a hydraulické nakládače, a to buď servisní službou, nebo v opravárenských střediscích, z nichž je nejbližší v Kunovicích. Dále pak provádíme pravidelný servis u výtahů všech typů, revizní činnost u zvedacích zařízení a tlakových nádob a školení vazačů, jeřábníků a řidičů plošinových vozíků. Informace o cenách dostanete na čísle 0 68/427 39. S pozdravem Ing. Daniel Vašek ekonomický poradce
22
Příloha č.3: Objednávka
Objednávka Agropress Beroun, a. S. Zemědělské družstvo 252 28 Černošice u Prahy 2002-01-13 Objednávka obilovin po úpravě nabídky
Vážení pánové děkujeme Vám za snížení ceny obilovin, které v současné době potřebujeme. A tímto u Vás objednáváme tyto druhy obilovin. 200 tun krmné pšenice po Kč. 3.200 za tunu 300 tun potravinářské pšenice ´´ ´´. 3.500 ´´ Dále požadujeme, aby potravinářská pšenice obsahovala nejméně 25% lepku, což si ověříme ve Vašem skladu atestem při přejímce v příštím týdnu. Má-li Vaše družstvo zájem, prodat spadaná jablka na výrobu moštu, ať se telefonicky spojí s JUDr. Alešem Hanákem nebo Ing. Vítězslavem Hrdličkou na tel. č. 0 2/56 89 32 S pozdravem Daniel Vašek vedoucí zásobování
23
Příloha č.4: Faktura
24
Příloha č.5: Nákladní list
25
Příloha č.6: Balící list
26
Příloha č.7: Platební dokumenty (akreditiv)
27
