2013 Občanské demokratické strany

LISTY Informační bulletin Občanské demokratické strany

4/2013

Česko po povodních str.6–11

Martin Kuba a Miroslava Němcová:

Oslovení členské základny, příznivců i podporovatelů ODS str.4 a 5

OBSAH 4–5

MARTIN KUBA MIROSLAVA NĚMCOVÁ

6

TOMÁŠ CHALUPA

7

ZBYNĚK STANJURA

9

OLDŘICH VLASÁK

12

Oslovení členské základny, příznivců i podporovatelů ODS

4–5

Jaké je poučení z letošních povodní? Rychlé odstranění škod na dopravní infrastruktuře

9

Brusel slibuje pomoc se záplavami. Budeme si však muset rok počkat IVANA ŘÁPKOVÁ

O sběrnách a výkupnách mají rozhodovat obce

13

BOHUSLAV SVOBODA

16

DAVID HAVLÍČEK

17

PETR SOKOL

12

V Praze jsme jedinou skutečnou opozicí Povodně nastartují ekonomiku

16

Levicová vláda v Zemanově „odbornickém“ balení

LISTY 4/2013 Vydává ODS Publishing, s. r. o. Adresa vydavatelství a redakce: Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, tel.: 234 707 160, 161, 164, e-mail: [email protected], http: www.ods.cz. Registrace u MK ČR E 12908. Redakční uzávěrka: 4. 7. 2013. Inzerci přijímá: [email protected].

Vážené členky, vážení členové, Občanská demokratická strana i česká vláda a koalice se po událostech z minulých týdnů ocitly ve velmi složité situaci. Máme-li se podílet na dalším rozvoji České republiky, musíme zachovat chladnou hlavu a přicházet s řešeními, která zajistí stabilitu. Po rezignaci Petra Nečase na post předsedy Občanské demokratické strany jsem jako první místopředseda převzal jeho povinnosti v rámci strany. Chtěl bych ještě jednou podtrhnout usnesení výkonné rady, ve kterém Petru Nečasovi poděkovala za veškerou práci, úsilí a výsledky, kterých pro Českou republiku i pro ODS dosáhl ve všech svých stranických i ústavních funkcích. Odchod premiéra Petra Nečase také automaticky znamenal to, že jsme museli začít hledat jeho nástupce na post předsedy vlády. Bylo mojí povinností jako úřadujícího předsedy najít řešení, které by co nejdříve zklidnilo situaci v ODS, dokázalo ji co nejvíce sjednotit a bylo silným mediálním signálem. Během tří dnů se nám podařilo shodnout na návrhu Miroslavy Němcové na post premiérky vlády ČR. Pro Miroslavu Němcovou se nám podařilo také zajistit písemně stvrzenou podporu 101 poslanců na půdorysu stávající koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Považuji to za velmi důležitý krok. Chci velmi poděkovat Miroslavě Němcové, že tuto nabídku přijala. Chci poděkovat grémiu a členům výkonné rady, kteří se scházeli v Praze v těchto dnech velmi často. A hlavně chci poděkovat Vám všem, celé ODS, že jsme zůstali jednotní. Přesto se prezident Miloš Zeman rozhodl jmenovat premiérem Jiřího Rusnoka. Považuji to za velmi nešťastné rozhodnutí. Úřednická vláda nikdy nebyla v ČR instalována proti vůli sněmovny, ale vždy po dohodě politických stran ve chvíli, kdy nebylo možné najít parlamentní většinu. Miloš Zeman se nezachoval jako moderátor politické diskuze, ale jako silový hráč, který prosazuje své vlastní řešení. Je to naprosto nestandardní řešení v parlamentní demokracii. Považoval bych za standardní, že se Miloš Zeman bude chovat analogicky ke krokům Václava Klause z roku 2005, který opětovně svěřil vládu sociální demokracii, byť ta se zmítala v problémech, měnila premiéra Grosse po jeho aféře s financováním bytu a mimochodem v té době měla podporu veřejnosti kolem osmi procent. V tuto chvíli tedy máme nového premiéra. Za současné situace je prakticky jisté, že jeho vláda v Parlamentu důvěru nedostane. Ústava pak dává prezidentovi ještě jednu možnost jmenování premiéra dle jeho uvážení, poté bude prezident dle ústavy jmenovat předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Teprve pak mluví ústava o rozpuštění sněmovny a tím pádem o předčasných volbách. Koalice vyslovila svoji podporu Miroslavě Němcové. Levice tedy nemá pro předčasné rozpuštění sněmovny potřebnou ústavní většinu. Považuji nyní za jediné racionální rozhodnutí nepodpořit vládu Jiřího Rusnoka a jednat tak, aby prezident ve svém druhém návrhu jmenoval člověka, za kterým stojí parlamentní většina, tedy Miroslavu Němcovou. Vykročení prezidenta tímto směrem nás staví do situace, kdy je povinností konzervativní strany, jako je ODS, obhájit pozici Parlamentu v parlamentní demokracii. Nejen pro řešení téhle situace, ale i všech budoucích. Proto teď nemůžeme podpořit rozpuštění sněmovny, ale trpělivě v ní hájit principy parlamentní demokracie. V nadcházejících měsících nás čeká supervolební čas. Zatím nevíme, budou-li parlamentní volby v řádném termínu, nebo ne. Chci Vám všem slíbit, že udělám vše, co bude v mých silách, aby ODS do nadcházejících voleb šla co nejlépe připravená. Chci všechny požádat o jednotu a chladnou hlavu při rozhodování. Z praxe lékaře na ARO vím, že v kritických situacích je nutné zachovat klid a soustředit se jen na to, co je klíčové. Jsme v krizovém managementu a je na nás všech, jak tuhle možná nejtěžší zkoušku v životě ODS zvládneme. Snažil jsem se od kongresu být co nejvíce mezi Vámi na Vašich sněmech a setkáních a velmi si vážím možnosti získávat Vaše pohledy z regionů. Velmi rád kdykoli přijmu pozvání na Váš sněm a jsem připraven velmi otevřeně o všem diskutovat s Vámi všemi. Nemá cenu si cokoli nalhávat, situace je pro ODS vážná. Ale pokud si uvědomíme, kde stojíme, máme pevnou půdu pod nohama a šanci vykročit zpátky tam, kam ODS vždy patřila. Je to jen na nás.

Martin Kuba, úřadující předseda ODS

Existuje-li ve sněmovně většina, nerozpouští se Tímto textem se obracím na všechny členy ODS a věřím, že jejich prostřednictvím také na naše příznivce, podporovatele a voliče. Pádem vlády Petra Nečase se ocitla ve velmi komplikované situaci nejenom ODS, ale celá Česká republika. Musím ponechat stranou příčinu pádu vlády, protože o trestním stíhání, které je vedeno, mám informace pouze z médií a nemohu z nich vyvozovat žádné závěry, které by věc objasnily. Je třeba tedy řešit aktuální problémy, které pádem vlády vznikly. Vedení ODS bylo informováno o rozhodnutí předsedy vlády podat demisi na mimořádném zasedání v pozdních večerních hodinách v neděli 16. června. Den poté podal předseda vlády demisi oficiálně do rukou prezidenta republiky. Za 48 hodin, ve středu 19. června, vystoupilo vedení ODS s návrhem na řešení vládní krize. Náš návrh spočíval v zachování koalice dosavadních stran (ODS, TOP 09 a starostové, LIDEM). Členové vedení ODS mě jednomyslně nominovali do čela této nové vlády. Den poté tuto nominaci stvrdila výkonná rada ODS i naši poslanci, senátoři a europoslanci. Chronologii událostí uvádím pouze proto, abychom si připomněli, že vedení ODS dokázalo velmi rychle reagovat na vzniklou situaci, chopilo se iniciativy. Získali jsme podporu uvnitř ODS a posléze také u koaličních partnerů. Mohli jsme tedy jet na jednání s prezidentem republiky do Lán s tím, že návrh, který mu předneseme, má nejenom oporu v ústavě, ale také podporu rozhodující většiny v Poslanecké sněmovně. Výsledek jednání, která prezident ČR vedl s parlamentními stranami, známe. Rozhodl se obejít Parlament a to považujeme za velmi nebezpečný krok. Prezident Václav Klaus také musel hledat řešení těžkých vládních krizí. V letech 2002–2006 pády premiérů socialistických vlád V. Špidly a S. Grosse, v roce 2006 patovou povolební situaci ve sněmovně. Vytvořil dobrý precedent, spočívající na respektu k většině poslaneckých hlasů (101). Umožnil tedy vznik vlády s parlamentní podporou. Prezident Miloš Zeman postupuje jinak, navzdory deklarované sněmovní většině. Během týdne bude sestavena vláda Jiřího Rusnoka a podle dosavadních postojů politických stran by neměla získat důvěru ve sněmovně. Ale vidíme každý den, jak se situace mění, a proto musíme na výsledek hlasování počkat a další kroky od něj odvinout. Odmítáme podpořit rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb za stavu, kdy je dostatek hlasů pro vznik pravicové vlády. Důvodem našeho odmítání je obrana parlamentního charakteru naší země a také obava z možné naprosté nadvlády levice nad našimi životy. Spočítejme si to: socialistický prezident a jím doplněný Ústavní soud, kraje, také v Senátu již existuje ústavní antipravicová většina a stejná situace může nastat po volbách i ve sněmovně. A to už je kriticky vážné. Myslím, že je třeba mluvit se všemi, kteří jsou unaveni a zmateni z toho, co se děje na politické scéně, a chtějí to nějak rychle vyřešit. Volají po předčasných volbách. Je třeba všem trpělivě vysvětlit hrozbu ústavní většiny (živnostníkům, stejně jako našim rozzlobeným voličům). Je třeba jim říci, že se nebojíme o své poslanecké platy a židle, ale že jde o mnohem více. Selhání demokratů ve zlomovém roce 1948 je třeba brát jako významné varování. Prostě: existuje-li ve sněmovně většina, nerozpouští se. To by neudělal žádný parlament na světě. Jiné by to bylo, pokud by současná „101“ přestala existovat. I na tuto variantu musíme být připraveni. Znamenalo by to předčasné volby s mnoha komplikacemi politickými i ekonomickými (například otázka přípravy a schvalování státního rozpočtu). Ale předbíhám. Za dva týdny budou poslanci rozhodovat o rozpuštění sněmovny (je třeba ústavní většiny – 120 hlasů). Jsem si jista, že tento návrh ČSSD neprojde. Začátkem srpna se pravděpodobně bude hlasovat o důvěře vládě J. Rusnoka. Potom se rozhodneme co dál. Vážení členové ODS, vím, že uplynulé týdny nám přinesly obrovský stres i obavy o osud naší strany. Jsem přesvědčena, že jsme společně schopni tuto těžkou a složitou situaci zvládnout. Listy ODS, 2013 Miroslava Němcová, místopředsedkyně ODS

6

Jaké je poučení z letošních povodní? Tomáš Chalupa místopředseda ODS Letos nás zasáhly deváté povodně za šestnáct let a ani v dalších letech se našim zeměpisným šířkám nevyhnou. Je proto třeba se ohlédnout za posledními dny a zhodnotit, co se udělalo dobře, co špatně a jak to příště zlepšit. Jedna letošní zkušenost je určitě pozitivní. Nejen já, ale i další lidé ze záplavových oblastí si povodní neprošli poprvé, a tak, zatímco před jedenácti (či šestnácti) lety jsme příliš nevěděli, jak se přesně chovat, letos byla příprava a zvládání povodní o mnoho rychlejší a profesionálnější. To je pro mě důležité zjištění. Stále však máme co napravovat. Nemile mne překvapila neodpovědnost řady vodáků, kteří se v době nebezpečí vydávali na řeky a v několika případech za svůj hazard zaplatili životem. Do budoucna je proto třeba zvážit, zda nezpřísnit opatření v době nouzových situací, což se týká i letos hojně zaznamenaných případů rabování. Zamyslet se je třeba také nad stavbami poblíž řek. Možnosti státu jsou v tomto směru omezené, protože schvalování územního plánu je v pravomoci obcí a krajů, proto budeme potřebovat i součinnost zástupců samospráv. Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na minimalizaci následků povodní podíleli. Mnoho toho během těch krizových dní zaznělo o fundovanosti některých rozhodnutí. Uvědomme si však, že se v mnoha případech jednalo o situace v řádech minut, v nichž se ne vždy podaří zvolit to nejlepší řešení. Vyhodnocování bude nepochybně náplní naší práce v nejbližších týdnech.

Komunikace na prvním místě Jak sami víte, práce na komunální úrovni se mění, zvláště ve velkých městech. To, co dříve bylo projednáváno v komisích, radách a následně rozhodnuto zastupitelstvem, se nyní stává předmětem rozhodování veřejnosti.

20. 6. Praha – CEVRO

13. 6. Vysočina, hotel Rytířsko

21. 5. Středočeský kraj – CEVRO

14. 6. Zlínský kraj, Modrý dům

21. 6. Plzeňský kraj, hotel Angelo

15. 6. Pardubický kraj, Modrý dům

Je velmi pozitivní, že se lidé zajímají o dění ve své obci a mají chuť se zapojit. Někdy se však stává, že různá apolitická sdružení, iniciativy a podobně vznikají účelově. My na to musíme umět reagovat, a to dříve, než je problém na stole. Určitě jste zaznamenali existenci peticí a referend. Tuto situaci však vnímám jako hraniční, k níž bychom neměli dojít. Z nedaleké minulosti mám na mysli stavbu obchodního centra v Plzni, situaci se stavbou radnice na Praze 7 a jiné. V květnu se proto rozběhly semináře určené pro zvolené zastupitele na komunální úrovni. Jak bylo z naší strany přislíbeno, díky podpoře poslaneckého klubu v Evropském parlamentu a CEVRO je realizujeme regionálně přímo u vás. Hlavním tématem je komunikace s občanskou společností.

Projekt poběží do září a probíhá v neformální atmosféře. Starostové diskutují a vzájemně si tak mohou předat spoustu užitečných zkušeností. Je třeba učit se novým věcem, novým způsobům, jak s veřejností komunikovat a hledat tak společně konsenzus společných představ o dalším rozvoji. Lektor, který semináře vede, získal zkušenosti z mnoha projektů a především čerpal v zahraničí. Některá regionální sdružení si jej doplnila další možností, jak na sobě zapracovat. Většinou se jednalo o zvládání konfliktních situací, komunikaci změn apod. Jak jsem se vyjádřil již několikrát, mým cílem je nabízet takový obsah vzdělávání, který bude smysluplný, moderní a pomůže vám ve vaší práci. Chtěl bych, abychom v této oblasti byli o krok napřed. Tomáš Chalupa

7

Zbyněk Stanjura:

Rychlé odstranění škod na dopravní infrastruktuře Červnové povodně způsobily vysoké ztráty také na dopravní infrastruktuře. Celkové škody budou vyčíslovány ještě několik měsíců, nicméně už nyní je jasné, že se budou pohybovat v řádech několika miliard korun.

Činnost ministerstva dopravy nebyla nejpodstatnější během samotných záplav, ale jeho důležitost se projeví v nadcházejících měsících v době obnovy silnic a železnic. S tímto vědomím bylo již v průběhu povodní připraveno několik materiálů na vládu, aby následná rekonstrukce mohla začít co nejdříve. Nejprve výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil uvolnění 1,3 miliardy Kč z rezerv na opravy komunikací ve vlastnictví státu a krajů (dálnice, rychlostní silnice, silnice I.-III. třídy, železnice). K této částce vláda přidala další 2 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že k velkým škodám došlo i na silnicích ve vlastnictví

obcí, které na opravy nemají dostatek financí, schválila vláda půl miliardy korun na opravu místních komunikací. Tato částka byla na základě reálnějších odhadů škod navýšena na 1 miliardu Kč. Celkově je nyní k dispozici 4,3 miliardy Kč a v případě potřeby je možné tuto částku ještě navýšit. Ministerstvo dopravy také urychleně připravilo celou řadu nefinanční pomoci – objízdná trasa po dálnici D8 byla osvobozena od zpoplatnění, ministerstvo koordinovalo stavby provizorních mostů, byly připraveny detailní metodické pokyny pro starosty pro co nejjednodušší čerpání dostupných financí. Zároveň jsme zavedli možnost zálohových plateb s cílem umožnit co nejrychlejší obnovu postižených komunikací. Povodně jsou vždy těžkým testem fungování jednotlivých složek státu. Nikdy se jim nedá úplně předejít, ale v letošním roce se ukázalo, že opatření, která byla na základě minulých zkušeností přijata, pomáhají snižovat jejich následky a dopad na občany v samotném průběhu povodní i po něm. Chtěl bych tímto také poděkovat všem složkám IZS a zaměstnancům ministerstva dopravy za jejich nasazení. autor je předseda poslaneckoho klubu ODS

• 3,3 mld. Kč na opravu dálnic, silnic I.–III. třídy a železnic • 1 mld. Kč na opravu místních komunikací • Zálohové platby • Jasné pokyny pro zmapování škod a čerpání prostředků

Postup vedení ODS den po dni Během dvou týdnů následujících po 13. červnu se sedmkrát sešlo grémium, čtyřikrát výkonná rada a třikrát společně jednaly kluby zákonodárců ODS. Ihned po 13. červnu se sešlo grémium, které konstatuje svoji podporu Petru Nečasovi a dodává, že doufá, že příslušná místa co nejdříve poskytnou občanům relevantní informace. Obdobně se usnesli i zákonodárci a výkonná rada, která dodala, že politickou dohodu o obsazení některých míst ve veřejném sektoru nepovažuje za trestnou činnost. V neděli večer po jednání grémia ODS oznámil Petr Nečas rezignaci na post předsedy vlády České republiky. Následující zasedání výkonné rady a také zákonodárců Petru Nečasovi poděkovalo a pověřilo grémium jednáním o složení nové vlády. Grémium následně oznámilo, že nominantkou ODS na premiérku České republiky je Miroslava Němcová. Poté její nominaci jednomyslně podpořila i výkonná rada a zákonodárci ODS. Koaliční partneři poté potvrdili, že přijímají Miroslavu Němcovou za společnou nominantku, což v úterý potvrdilo 101 podpisů poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM. Prezident Zeman přesto jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka. Rozhodnutí prezidenta Zemana výkonná rada označila za „nestandardní“ a konstatovala, že ODS takovou vládu nepodpoří. Po jmenování Jiřího Rusnoka má prezident dle ústavy ještě jednou právo vybrat předsedu vlády, následně toto právo přechází na předsedu či předsedkyni sněmovny. Až pak ústava hovoří o předčasných volbách. –soch–

8

Bleskové povodně trápily Česko Při cestách s premiérem Petrem Nečasem a ministry Bendlem a Chalupou zachytil objektiv našeho fotografa rozbouřený živel na řadě míst naší republiky. Povodeň převrátila život mnoha tisíc lidí. Nabízíme kaleidoskop fotografií mapujících stav katastrofy.

Jiří Papež:

S půdou musíme hospodařit šetrně Dopady lokálních povodní zhoršuje podle poslance a místopředsedy zemědělského výboru Jiřího Papeže eroze zemědělské půdy. Červnové záplavy nám opět připomněly jak moc.

Sesuv půdy na stavbě dálnice D8

„Poslední roky se potýkáme s důsledky nešetrného hospodaření s půdou. Na polích, a to i těch svažitých, se pěstují nevhodné širokořádkové rostliny, jako je kukuřice nebo řepka. Oproti minulosti tak půda není dostatečně chráněna a při intenzivních srážkách a přívalových deštích vodu nezadrží. Déšť tak do postižených obcí často splavuje i zeminu z okolních polí a jen zhoršuje trápení lidí, které velká voda vyhání z domovů,“ vysvětluje příčiny Jiří Papež. Podle něj je přitom logické, že se v posledních letech zemědělci na tyto pro krajinu nevhodné plodiny zaměřili. Prostě mají například díky výrobě biopaliv dobrý odbyt a vydělávají. Konečný efekt pěstování nevhodných rostlin na nevhodných místech je ale negativní.

Vojtěška místo kukuřice Přesto Jiří Papež odmítá, že by stát v této oblasti zaspal. Naopak. „Stát v žádném případě neselhal. Už od povodní v roce 1997 aktivně hledáme nástroje, jak přimět farmáře k šetrnějšímu zacházení s půdou. Konkrétně jsme například zákonem vytvořili podmínky pro vznik tzv. suchých poldrů, do kterých se může voda rozlít. Již za minulého vedení ministerstva zemědělství došlo také ke zpřísnění podmínek, za

kterých zemědělci hospodaří. Rozšířila se například plocha půdy na svazích, na kterých se nepěstují zmíněné širokořádkové rostliny. Stát na dodržování těchto pravidel více dohlíží a v případě jejich porušení hrozí farmářům odebrání části dotace. Hrozba tímto trestem je poměrně účinná a vede farmáře k uváženějšímu využívání půdy,“ uvádí konkrétní příklady „protierozních“ opatření Jiří Papež. Důležité je podle něj motivovat zemědělce také k tomu, aby rozčleňovali velké lány na menší celky a oddělovali je pásy travnatých a hustých rostlin, které lépe zadržují vodu. „Tlak na zemědělce přitom nemůže jít jen od státu, ale musí ho vyvíjet i obce, jejichž vedení zná místní podmínky nakonec nejlépe. Dobrým příkladem jsou Němčovice na Rokycansku, které si dokonce na zemědělské společnosti hospodařící za jejich humny vybojovaly náhradu škody za vyplavenou vesnici,“ dodává Papež.

Na Plzeňsku zvládli povodně na jedničku Povodně se nevyhnuly ani Přešticím na Plzeňsku, kde je Jiří Papež doma. Díky zkušenostem a opatřením z minulosti ale město podle jeho názoru zvládlo situaci dobře. „Již po předchozích povodních se vyčistilo koryto řek, vznikly zmiňované suché poldry na lukách a ve spolupráci s Povodím Vltavy byly vystavěny protipovodňové hráze. Nyní se město chystá za pomoci státu i k pozemkovým úpravám, aby pozemky pravidelně zasahované povodněmi byly převedeny do majetku obce,“ přibližuje situaci na Přešticku Jiří Papež. Dobře byl z jeho pohledu připraven celý Plzeňský kraj, včetně hracholuské přehrady. „Troufám si říci, že i díky tomu byly napáchané škody menší než při povodních v minulosti,“ uzavírá Papež. –jur–

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 9

Oldřich Vlasák:

Brusel slibuje pomoc se záplavami. Budeme si však muset rok počkat Evropský parlament z iniciativy naší frakce Evropských konzervativců a reformistů přijal usnesení k nedávným záplavám v Evropě. Hlavním bodem tohoto usnesení je požadavek na Radu a Komisi, aby uvolnily postiženým státům včetně České republiky pomoc z Fondu solidarity EU. Pro připomenutí: Fond solidarity EU vznikl po rozsáhlých záplavách ve střední Evropě v roce 2002 s cílem pomoci členským státům uhradit část nákladů spojených se záchrannými operacemi a následným odstraňováním škod v případech přírodních katastrof, jako jsou záplavy, požáry či zemětřesení. Od té doby byl využit již v 52 případech přírodních katastrof, přičemž pomoc pro 23 evropských států dosáhla 3,2 miliardy eur. Česká republika z něj čerpala již třikrát, a to vždy v souvislosti s povodněmi (poprvé 129 milionů eur na zmírnění následků škod vzniklých v roce 2002, podruhé 5,1 milionu eur na škody z roku 2010 a naposledy 10,9 milionu eur na škody později v témže roce). Podle platných pravidel mohou členské státy obdržet prostředky z tohoto fondu, pokud o ně požádají do deseti týdnů od katastrofy. Je také definován minimální rozsah škod, který musí být překročen, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro Českou republiku činí 872 milionů eur. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. Pomoc přitom činí 2,5 procenta zjištěné škody, v případě velké "národní pohromy" pak pomoc může narůst o 6 procent. Uvolnění pomoci je vázáno na formální rozhodnutí Evropského parlamentu a rady, které rozhodují o rozpočtu a jeho změnách.

Na základě tohoto rozhodnutí Komise podepíše s členským státem příslušnou smlouvu a v jedné splátce pomoc členskému státu uvolní. Je třeba poznamenat, že Fond solidarity EU nepředstavuje operativní nástroj pro řešení dopadů přírodní katastrofy. Finanční podpora může být poskytnuta pouze na základě žádosti postiženého státu a vlastní rozhodnutí o změně rozpočtu trvá několik měsíců. Kupříkladu poslední řešený případ se týká záplav ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku, které tyto země zažily na přelomu října a listopadu 2012 a které vyvolaly škody ve výši 381,1 milionu eur. Teprve v dubnu 2013 Komise navrhla vyplatit postiženým státům 14,3 milionu eur, přičemž Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpočtovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejně tak jako na souhlas Rady, si tyto země budou muset ještě několik měsíců počkat. Na pomoc z Bruselu si tak budeme muset počkat i my. Pokud vše půjde hladce, dorazí nejdříve za rok. V Evropském parlamentu jsme proto apelovali na Komisi, aby proces urychlila a aby předložila návrh nového jednoduššího nařízení o Fondu solidarity EU, který by mimo jiné Komisi umožnil, aby byly postiženým členským státům poskytovány platby záloh bezprostředně poté, co o ně požádají. autor je místopředseda Evropského parlamentu

10

Litoměřicko sužují povodně pravidelně, říká Ladislav Chlupáč. Litoměřicko patří k oblastem nejsilněji zasaženým červnovými povodněmi. Rozliv vody v obcích kolem Litoměřic přitom zmírnil dopady povodní na Ústecku a Děčínsku.

„Litoměřicko je nejsložitějším povodňovým uzlem. V rámci naší obce s rozšířenou působností bylo částečně nebo úplně zaplaveno patnáct obcí. Část z nich leží u Labe, část u Ohře, část v laguně mezi Labem a Ohří, zbytek pod soutokem řek,“ přibližuje oblast zasaženou letošními povodněmi starosta Litoměřic za ODS Ladislav Chlupáč a zdůrazňuje, že od roku 2002 se město a jeho okolí potýká s následky povodní již po sedmé. Ta letošní byla svým rozsahem srovnatelná s povodní v roce 2002. Právě Ladislav Chlupáč proto může zhodnotit, jak se v praxi projevila některá protipovodňová opatření z minulosti. „Zkušenosti nasbírané během minulých povodní nám významně pomohly zvládat mimořádné situace. Krizový štáb v Litoměřicích se scházel dvakrát denně a operativně řešil vše potřebné nejen v rámci Litoměřic, ale i v rámci spolupráce s krizovými štáby jednotlivých obcí. Bylo nutné vyhodnocovat řadu údajů, mezi něž patřila i výška hladiny řek, průtoky nebo množství odpouštěné vody z vltavské kaskády a z Nechranic. Sledovali jsme průběžně množství srážek, vsakování vody i stav spodní vody. Koordinací činností krizových štábů a složek integrovaného záchranného systému jsme

v první fázi předešli mnohem větším škodám,“ říká Ladislav Chlupáč a pokračuje: „Osvědčila se protipovodňová opatření, která uchránila před zatopením větší část Terezína, Bohušovice nad Ohří, Píšťany, ale třeba i podnik Lovochemie. V Křešicích voda zábrany překonala, protože byly budovány na dvacetiletou vodu.“ Na základě svých zkušeností by se Ladislav Chlupáč přimlouval za to, aby měl stát do budoucna účinnější prostředky k řešení majetkových záležitostí v místech, kde je plánována stavba protipovodňových opatření. Starosta Chlupáč také potvrzuje, že povodně přinesly vedle spousty stresových okamžiků i obrovskou vlnu solidarity. „Lidé, kteří se ještě nestačili vzpamatovat z poslední povodně, opravit své domovy a splatit úvěry, se dostávají pod obrovský psychický tlak. Nechybí proto slzy a pocity beznaděje. Povodně však kromě hrůzy přinesly i nevídanou vlnu lidské solidarity. Obrovské nasazení předvedli profesionální i dobrovolní hasiči a desítky dobrovolníků,“ nezapomene zmínit Ladislav Chlupáč. Velký dík podle něj patří záchranářům ze šumavského národního parku, kteří jako jedni z prvních přijeli do Litoměřic s vozy vybavenými technikou, která pomohla při odstraňování prvotních následků a při poskytování první pomoci. „Všem bych chtěl moc poděkovat, a to včetně premiéra Petra Nečase a ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Oba zde byli dvakrát a o situaci se nejen zajímali, ale pomáhali ji účinně řešit konkrétními rozhodnutími přijatými na vládě i v ústředním krizovém štábu.“ –jur–

Mgr. Ladislav Chlupáč • 61 let, ženatý, 3 děti • původní profesí pedagog • starostou Litoměřic je od roku 2002 • člen ODS od roku 2001, pod jeho vedením se Litoměřice zařadily na severu Čech mezi nejúspěšnější žadatele o evropské dotace

11

Petr Bendl:

Povodně musí být poučením Letošní povodně zasáhly každého z nás. Ať už přímo, nebo nepřímo se týkají všech občanů České republiky. Následky vidíme kolem sebe a podle zkušeností z minulých záplav už víme, že jejich odstraňování bude trvat dlouho. Rozsáhlé škody způsobila velká voda na soukromém i na obecním majetku. Někteří lidé teď začali hledat viníka, který to všechno způsobil. Je dobré poučit se z uplynulých chyb, ale ani ve zjitřené době se nesmíme nechat strhnout ke zkratkovitému obviňování. Nacházíme se v období, kdy klimatologové předpovídají zvýšený výskyt extrémních projevů počasí, jako jsou dlouhotrvající sucha nebo prudké povodně. Bohužel, tyto jevy se opakují častěji než dřív. Nedá se na ně zvyknout, ale důležité je připravit se na ně. Od povodňové katastrofy v roce 1997 se mnohé zlepšilo a určitě se mnohé ještě zlepšit dá. Musíme ale vycházet z racionálních a nikoliv emocionálních argumentů. Vltavská kaskáda a její úloha při povodních opět vzbudily řadu protichůdných názorů. Ostře nesouhlasím s nepravdivými výroky o údajně pozdním a málo účinném odpouštění přehrad. Vycházím z reálných možností, které kaskáda má. Přehrady na Vltavě nebyly primárně stavěny jako ochrana před povodněmi, proto jim mohou zabránit jen částečně. Potenciál kaskády zadržet povodňové průtoky byl ke snížení následků povodně využit maximálně. Od pátku 31. května do pondělí 3. června zadržovalo například vodní dílo Orlík přitékající povodňovou vlnu tak, že odtok byl výrazně nižší než přítok. To umožnilo vybudovat mobilní hrazení podél Vltavy (zejména v Praze a dalších městech na dolním toku), a pomohlo tak výrazně oddálit příchod povodně. Kaskáda využila maximální možnosti své retence za situace, kdy do ní v krátké době přitékalo velké množství vody. Není v lidských silách zabránit přírodním katastrofám velkého rozsahu. Můžeme je však zmírnit a to se nám letos podařilo. Samozřejmě vnímám lidské tragédie, které je provázely, ale protipovodňová prevence se na mnohých místech výborně osvědčila. Od poslední velké povodně financovalo

ministerstvo zemědělství 251 protipovodňových opatření, letošní záplavy zasáhly 93 z nich. Dobrá zpráva je, že 78 zcela splnilo svůj účel, když ochránilo lidské životy a majetky. Tři fungovaly částečně, čtyři byly projektovány na nižší vodu a dalších osm ještě není dokončeno. Opakované povodně by měly být poučením, abychom v budoucnu už nestavěli nové domy a chaty v záplavových oblastech, protože tím zbytečně riskujeme majetky i životy. Krajinu musíme chránit nejenom čištěním rybníků a koryt velkých řek, ale i malých potoků, které letos ukázaly svoji sílu. Čeká nás hodně práce. Povodeň zaplavila více než 50 tisíc hektarů zemědělské půdy. Ztráty na rostlinné výrobě odhadujeme předběžně na 1,1 miliardy korun, rybáři přišli o 400 tisíc kilogramů ryb, poškozeni jsou i drůbežáři. Škoda na vodohospodářském majetku dosáhla podle předběžných odhadů 2,2 miliardy korun, na kanalizacích a vodovodech více než 100 milionů korun. Prioritou ministerstva zemědělství je napravit škody a účinně pomoci zaplaveným. Státní zemědělský intervenční fond proto zahájí výplatu záloh na zemědělské dotace v nejkratším možném termínu. Ministerstvo chce podpořit zemědělce formou nízko úročených povodňových půjček. Inspektoři odloží u zemědělských subjektů zasažených povodněmi všechny plánované kontroly. Státní veterinární správa umožní chovatelům hospodářských zvířat zdarma prověřit vzorky vody z používaných napájecích zdrojů. Veterináři tak předejdou ohrožení zdraví lidí i hospodářských zvířat. Pokusíme se spustit také další formy pomoci podle aktuálních potřeb zemědělské veřejnosti. Současné úkoly jsou teď jasné: rychle a účinně pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují, a udělat všechno pro to, abychom v budoucnu ještě lépe ochránili naši zemi i lidi. autor je poslanec

12

Ivana Řápková: Lepší platební morálka Malí a střední podnikatelé budou lépe chráněni proti zpožděným platbám svých odběratelů. „Menší dodavatelé si dlouhodobě stěžují na špatnou platební morálku svých odběratelů a pozdní hrazení faktur. Především velcí odběratelé přitom často hřeší na to, že drobní živnostníci jsou na jejich odběrech závislí, a faktury hradí opakovaně se zpožděním. Schválené změny v obchodním zákoníku reagují na novou evropskou legislativu a stanovují pevné lhůty splatnosti a lhůty pro převzetí zboží nebo služby,“ shrnuje poslankyně ODS Ivana Weberová. Na 30 dní se zkracuje maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Zákon pamatuje také na sankce pro firmy, které stanovené lhůty nebudou respektovat.

O sběrnách a výkupnách mají rozhodovat obce Policejní statistiky dokládají, že kriminalita spojená se sběrem a výkupem kovů za poslední roky stále roste. Jedná se hlavně o výkup kradených kovových předmětů včetně těch, jejichž výkup je zákonem výslovně zakázán.

Podobně je to i s povinností identifikovat prodejce odpadu a vést evidenci vykoupeného odpadu, což někteří z provozovatelů sběren a výkupen nedodržují. Nedávný experiment Českého rozhlasu na Vysočině například ukázal, že většina sběren je ochotná klidně vykoupit i dopravní značky, a to bez evidence prodávajícího. Ačkoliv je ze zákona určeno hned několik institucí, které jsou oprávněny provoz sběren a výkupen kontrolovat, nedaří se zamezit častému porušování zákona. A není divu, vždyť třeba jen v Moravskoslezském kraji je registrováno přes devět set zařízení, která mají platné oprávnění k nakládání s odpady. Současná podoba zákona o odpadech určuje, že tato oprávnění vydávají krajské úřady. A možná, že právě v tom je kámen úrazu. O tom, zda na katastru nějaké obce bude působit sběrna odpadů a jakou bude mít provozní dobu, by měly rozhodovat právě ony obce. Není totiž tajemstvím, že právě obce se stávají častým terčem kriminality spojené s výkupem kovů. Z jejich majetku se pravidelně ztrácejí kanálové vpusti, kovový obecní mobiliář či kovové prvky

z obecních staveb. A jsou to také starostové, na které se s žádostí o pomoc obracejí občané, jejichž majetek také nezůstal uchráněn před zloději kovů. Proto jsem spolu s kolegy navrhla a předložila jednoduchou novelu zákona o odpadech, podle které to budou obce, které budou napříště provozování sběren a výkupen povolovat a také rozhodovat o jejich provozní době. A možná, že to povede i ke snížení počtu těchto zařízení. To by bylo žádoucí právě kvůli zajištění důslednější kontroly a dodržování platných zákonů. A tudíž i ke snížení s tím spojené kriminality. Někteří kolegové by chtěli jít jinou cestou a úplně zakázat výkup kovů pro fyzické osoby. To by znamenalo, že by nemohl být vykoupen ani legální kovový odpad, a obávám se, že by to mohlo vést k nárůstu počtu černých skládek. Proto bychom se neměli stavět proti výkupu kovů jako takovému. Měli bychom ale zajistit, aby probíhal tak, abychom skrytě nepodporovali kriminalitu a naopak ochránili majetek obcí i občanů. autorka je místopředsedkyně Výboru pro bezpečnost Parlamentu ČR a poslankyně za Ústecký kraj

13

Bohuslav Svoboda:

V Praze jsme jedinou skutečnou opozicí Titulky některých internetových serverů se škodolibostí sobě vlastní nedávno křičely do světa, že ODS po 22 letech ztratila vládu nad Prahou. Na první pohled se to jeví jako katastrofa. Je to však opravdu taková tragédie? Ano, z pohledu předsedy regionálního sdružení ODS v Praze je tato ztráta velmi nepříjemná. Praha byla dlouhodobě hlavní baštou ODS a to, že zde nemáme primátora, bezesporu ztrátou je. I já nesu za tuto ztrátu svůj díl odpovědnosti a budu se z ní zodpovídat před členy ODS. Je vysoce pravděpodobné, že kdybych na podzim 2011 neinicioval vznik koalice s TOP 09, ODS by pražského primátora měla. Tehdejší koalice ODS a ČSSD by po uměle vyvolané a následně uklidněné vzájemné koaliční roztržce pokračovala vesele dál. Jednou ze zásadních změn by bylo, že primátor by se nejmenoval Svoboda, ale úplně jinak, a za nitky by opět tahali nikým nevolení „političtí podnikatelé“. Pražská ODS by sice měla svého primátora, ale nevyhnutelně by směřovala k další volební porážce – troufám si odhadovat, že mnohem katastrofálnější než v roce 2010.

Nepochybuji o tom, že podobné výzkumy měla i TOP 09, a proto se rozhodla zatáhnout za záchrannou brzdu a koalici rozbít. Upřednostnila tak svůj zájem nad zájmem Pražanů. Pražská ODS tento krok TOP 09 pochopila a já jsem pyšný na to, že žádný z našich zastupitelů nekývl na formální i neformální nabídky TOP 09 na jinou formu spolupráce či duhovou koalici. Pražská ODS zůstala jednotná. V současné době jsme jedinou skutečnou opozicí a já věřím, že tato opozice bude v blížících se parlamentních a komunálních volbách zúročena ve volební vítězství a Praha bude opět baštou ODS. Voliči nejsou hloupí a moc dobře chápou, že TOP 09 se zpronevěřila své předvolební rétorice a krok, který udělala, byl veden jediným cílem – pokusem o oslabení pražské ODS.

Volební vítězství a porážky

Výsledkem tak je, že máme v Praze primátora, který hned na úvod své vlády odmítne přijmout primátorský řetěz, jejž zřejmě ve své neznalosti považuje za jakýsi znak přežilého režimu. Písmeno „T“ v názvu TOP 09 má symbolizovat „tradici“, ta však Tomáši Hudečkovi nic neříká. Neúcta k tradici a nulová pokora k historii by však nebyly to nejhorší, co naše hlavní město čeká. Za mnohem horší považuji, že TOP 09 vypsala svým postupem bianco šek pražské ČSSD, ovládané protřelými šíbry, vedenými předsedou zastupitelského klubu Pochem. TOP 09 si již nemůže na pražském magistrátu dovolit další „škatulata, hejbejte se“, proto až do konce volebního období musí na zastupitelstvu skákat tak, jak bude pražská ČSSD pískat. Je komické, když pan Hudeček odmítá, že by snad vytvořil s ČSSD koalici. Úsměvné je to proto, že každé hlasování pražského zastupitelstva musí být učiněno většinou všech zastupitelů. TOP 09 však v zastupitelstvu potřebnou většinu nemá. V překladu to znamená, že pokud bude chtít TOP 09 něco prosadit, bude potřebovat při každém hlasování hlasy ČSSD. Jsem přesvědčen o tom, že ČSSD si této své luxusní pozice dokonale užije a jediný, kdo na tom bude opravdu škodný, budou občané Prahy. Při protřelosti pražských socialistických matadorů ani nechci myslet na to, co budou za svou podporu od TOP 09 chtít. Moje fantazie je v tomto směru bohužel obrovská… ODS je v Praze v opozici, což sice není nijak oslav hodný stav, ale má naději. Pokud se nezvrátí nastavený proces rehabilitace pražské ODS, můžeme mít ambice na to, stát se znovu hlavní pravicovou silou v hlavním městě. Pokud však pražskou ODS ovládnou staré struktury, které ji zatáhly do obrovských problémů, či se ODS rozhádá a bude vystupovat nejednotně, nebude nám pomoci a nezasloužíme si nic jiného než další porážky v řadě. Voliči totiž umí odpouštět, ale nebudou tak činit věčně.

Bianco šek pro ČSSD Začátek ztráty primátorského postu pro ODS nezačal letos na jaře, ale již dávno, někdy kolem roku 2007, kdy v pražské politice převážila moc nikým nevolených „politických podnikatelů“ nad zvolenými politiky. Veřejnosti a médiím chvíli trvalo, než tento „mocenský převrat“ na pražském magistrátu odhalily, o to horší však mělo toto odhalení důsledky. Výsledkem byly dvě porážky ODS v našem hlavním městě – věc takřka neslýchaná. Jak v parlamentních, tak v komunálních volbách 2010 skončila ODS až na druhém místě za vítěznou TOP 09. To by snad ještě nebylo tak strašné, pokud by ztráty ODS nebyly tak výrazné. Jestliže v roce 2006 získala ODS v Praze 48,3 %, o čtyři roky později to bylo již jen 24,7 %. V komunálních volbách byla tato porážka ještě citelnější. Fenomenální výsledek z roku 2006 ve výši 54,4 % se po čtyřech letech u moci smrskl na 23,1 %.

Změna koaličních poměrů I kvůli těmto katastrofálním volebním výsledkům jsem na podzim 2011 dělal vše, co jsem mohl, aby se pražská ODS vyvázala z područí pražského podnikatelského polosvěta, který ovládal jak část ODS, tak ČSSD. Výsledkem bylo ustavení koalice ODS a TOP 09. Voliči i většinou členů ODS oceňovaná pravicová koalice netrvala déle než jeden a půl roku. TOP 09 ji letos na jaře kvůli smyšleným záminkám vypověděla, aby následně uzavřela koalici – chcete-li opoziční smlouvu – s ČSSD, kterou ještě nedávno označovala za kmotrovskou stranu. Několikrát jsem veřejně deklaroval a stojím si za svým i dnes, že hlavním a de facto jediným důvodem vypovězení koalice s ODS ze strany TOP 09 byl fakt, že TOP 09 se zalekla vzrůstající popularity ODS v Praze. Pražské ODS se v posledních měsících dařilo napravovat svou pošramocenou pověst a naše interní výzkumy dokazovaly, že zatímco ODS svou oblibu navyšuje, TOP 09 kvůli absolutní nevýraznosti svých představitelů podporu nápadně ztrácí.

autor je předseda pražského regionálního sdružení a bývalý primátor

14

Jan Procházka: Zeman vizionář působí směšně Jan Bauer poslanec Poslední dny přinesly v EU dvě dobré zprávy – členské země se po krkolomných jednáních shodly na způsobu, jakým se budou napříště zachraňovat krachující banky, a na summitu byl schválen první úsporný rozpočet v historii Unie. A to navzdory zatvrzelému postoji evropského parlamentu, ovládaného socialisty. Průběh všech jednání ale zároveň ukázal, že země EU nejsou ve svých názorech zdaleka jednotné a že diskuze o dalším směřování evropské integrace je v plném proudu.Toho si zřejmě nevšimnul prezident Miloš Zeman, když v Berlíně přednesl svou vizi Evropy s jednotnou armádou, zahraniční politikou a tvrdě bojující s terorismem. Jistě, snaží se v přehršli výroků najít skulinku, kterou by zaplnil a podepsal svým „zemanovským“ rukopisem. Vzhledem k reálnému dění na půdě eurozóny a celé Unie jsou ale jeho slova spíše směšná. Vize prezidentovi neberu, má na ně právo. Tyhle měl ale pronášet před lety. Nevím, zda měl jako rentiér na Vysočině k dispozici internet, svými výroky přednesenými v roli prezidenta ale zatím za realitou ostudně zaostává.

Český vývoz slaví v Rusku úspěch

Na konci měsíce května proběhla zahraniční cesta premiéra a ministra průmyslu a obchodu do Ruska. Tato cesta byla sice silně medializována, ale některé věci přeci jen zůstaly pod povrchem a nebylo by špatné na ně upozornit. Jak všichni dobře víme, český export se v posledních letech velice výrazně zabydlel v Evropské unii. Více než 80procentní podíl na takto vysoce konkurenčním společném trhu je jistě známkou dobré kvality českých vývozců. Ale přílišná závislost má i svá negativa a ta jsme pocítili poměrně silně v průběhu dluhové krize, kdy standardní trhy Evropské unie byly zasaženy několikafázovou recesí. Naopak o Rusku a zemích bývalého sovětského bloku se ještě nedávno mluvilo jako o krajinách, jejichž podíl musí v našich exportech klesat. Ještě že tyto hlasy nebyly vyslyšeny a že stále nová Exportní strategie s Ruskem počítá jako s prioritní zemí. Nejen, že Rusko prolétlo finanční krizí s noblesou, která nebyla podložena jen aktivní surovinovou politikou, ale nespornou výhodou tohoto trhu jsou naše dlouhodobé vazby, dobrá schopnost se dorozumět a zejména schopnost porozumět ruské duši. Rusko je pro nás stále stěžejní partner a nejinak je tomu v portfoliu společnosti, již vedu, tedy v Exportní a garanční pojišťovací společnosti. Tato instituce plní mezeru na finančním trhu a pomáhá českým vývozcům exportovat na trhy, které vykazují známky

vyššího rizika a problémů plynoucích z jisté neznalosti místních poměrů. Rusko je v naší firemní angažovanosti lídrem, jehož podíl sice mírně klesá a je vytlačován ambiciózním Tureckem, ale stále si udržuje roli jedničky. Tato cesta ukázala nejen u českých exportérů, ale i bank, právních poradců a dalších subjektů trhu (více než 80 členů doprovodné mise), že tomu bude takto i nadále. Většinou se do médií dostanou pouze velké obchody – elektrárny, železnice, dálnice, rafinérie – a tak tomu bylo i u této mise. Ale EGAP dlouhodobě pomáhá i menším firmám, a to nejen v Rusku. Jen za posledního 1,5 měsíce máme pojištěné exporty pro malé a střední firmy do Chile, Argentiny, Mongolska, Kazachstánu, zajímavostí je pivovar v Etiopii, nemocnice v Gabunu a mnohé další české produkty, které vyvážíme na druhý konec světa a o kterých se zase tolik nemluví. A je to škoda, protože úspěšné případy táhnou a ukazují i ostatním, že uspět se dá téměř kdekoliv. Věřím, že takto úspěšných zahraničních misí bude přibývat. autor je generální ředitel EGAP

15

Glosa Jaroslava Kubery Říkám jim kvíkalové. Nejdříve něco s obrovským nadšením zavedou a pak se stejným zaujetím kvíkají, když je to špatně, a navrhují další změny. Typické je to s přímou volbou prezidenta republiky. Pokud si dobře pamatuji, byl hlavním přívržencem u nás v Senátu Jiří Dienstbier mladší. Upozorňovali jsme ho na úskalí nejen samotného ústavního zákona, ale i toho prováděcího. Odpověď? Velké nic, jen fráze o právech lidu zvolit si svého prezidenta. Nyní, když vidí, jak prezident bourá systém parlamentní demokracie, zase kvíkají, že je nutné změnit ústavu a udržet tak Zemana na uzdě. No, dámy a pánové všech stran, co jste hlasovali pro přímou volbu, to skutečně nešlo odhadnout dřív? Podobně dračí zákon předkládá nyní TOP 09/STAN. Týká se přímé volby starostů. I tady říkám: skutečně chcete opustit minimálně stopadesátiletou tradici, že zastupitelstvo volí ze svých řad starostu? Skutečně chcete vyvolat situaci, kdy přes noc budeme mít v čele obcí a měst nějaké dva tisíce Zemanů? Přesně k tomu jejich nedomyšlený zákon vede – k zablokování práce na radnicích v situaci, kdy je odlišné politické orientace starosta a většina zastupitelstva. www.pravybreh.cz

16

David Havlíček: Poslanci odmítli zásahy Senátu v zákoně o státním občanství Nový zákon o státním občanství schválili poslanci v původním znění a odmítli tak návrh Senátu, aby udílení státního občanství podléhalo soudnímu přezkumu. „Absolutně nepřijatelné pro nás je, aby v případě zamítnutí měl člověk nárok na soudní přezkum tohoto rozhodnutí. Jde o zásadní změnu filozofie udílení státního občanství, které chápeme jako privilegium, nikoliv nárok,“ komentoval Jan Vidím odmítavý postoj poslanců ODS.

Povodně nastartují ekonomiku Povodně opět dorazily do Česka. Přišly nečekaně, a i když země byla daleko lépe připravená než v roce 2002, zanechaly za sebou škody. Ty největší jsou samozřejmě na lidských životech.

Celkem velká voda vzala život 12 lidem, bohužel části z nich kvůli jejich vlastní nezodpovědnosti. Povodně způsobily také velké materiální škody. Celkový účet ještě není známý, ale současné odhady se pohybují kolem 30 miliard korun. Ještě větší škody ale byly odvráceny. Vděčíme za to mimo jiné větším zkušenostem i protipovodňovým opatřením, do kterých jsme od roku 2007 investovali celkem 14,5 miliardy korun. A vděčíme za to samozřejmě i integrovanému záchrannému systému. Po povodních se lidé také ptají ekonomů: poškodí taková katastrofa ekonomiku, nebo jí paradoxně prospěje? Odpověď záleží na úhlu pohledu. Pokud bychom se podívali na ekonomiku jako stav bohatství, tak samozřejmě povodně způsobily jeho pokles. Byly poškozeny či zničeny domy, výrobní kapacity firem klesly a velké škody způsobila velká voda také na infrastruktuře. Bohatství občanů a firem tedy pokleslo. Opačné dopady ale budou mít povodně na ekonomický výkon čili na přidanou hodnotu, která každoročně

ve státě vzniká. Jak uvádí například guvernér ČNB Miroslav Singer, náprava škod po povodních může urychlit růst HDP o desetiny procentního bodu. Největší impuls pramení samozřejmě ze strany vlády, která již vyčlenila na povodně 7,3 miliardy korun a je připravena poskytnout další prostředky. Další zdroje půjdou samozřejmě z rozpočtů krajů, obcí, ale i Evropské unie, pojišťoven, soukromých firem a domácností. Řada zejména stavebních firem a jejich zaměstnanců tak bude mít dostatek příjmů, aby přežila dopady krize eurozóny. Pokud bychom použili prostý „účetní“ pohled, tak při opravách v hodnotě 30 miliard korun by HDP vzrostl téměř o procento. Samozřejmě ale část prostředků bude pocházet z původně jiných plánovaných investic. Zkrátka, když domácnosti budou mít vyplavený dům, tak nákup nového auta raději odloží. Konkrétní dopad do ekonomiky pak bude záležet právě na těchto takzvaných substitucích. Je zde ale ještě jeden pozitivní impulz. Ekonomie je společenskou vědou a zkoumá chování lidí a společnosti. Již v minulosti se přitom potvrdilo, že lidé velmi těžce nesou relativní pokles svého bohatství bez ohledu na to, jestli se jedná o nízkopříjmové nebo vysokopříjmové domácnosti. Reakce celé společnosti je pak také totožná – rychle se vrátit na svou původní úroveň. Lidé tak zvýší tempo práce, vyhrnou si rukávy a roste jejich produktivita. Například podnikatelé tak zvýší úsilí při získávání zakázek a zaměstnanci pracují více, aby získali vyšší odměnu za svou práci. Povodně tedy způsobily velké škody, ale z hlediska ekonomického výkonu mohou vedle prorůstových opatření vlády české ekonomice paradoxně pomoci k návratu k růstu. vedoucí oddělení ekonomických analýz Úřad vlády ČR

17

Petr Sokol:

Levicová vláda v Zemanově „odbornickém“ balení Poprvé v dějinách České republiky zažívá naše země situaci, kdy volby vyhrálo spojenectví nelevicových stran, ale ve Strakově akademii bude přesto zasedat levicová vláda. Bude sice zahalena rouškou sloganu o vládě odborníků, ale každý, kdo si najde chvilku a prostuduje životopisy či stranickou příslušnost ministrů Rusnokova kabinetu, nemůže pochybovat o tom, že nám bude vládnout levice. Několik ministrů patří dosud k ČSSD a řada dalších je bývalými členy či hodnostáři této strany. Pro ODS i celou pravici se díky tomu přes aktuálně nevysoké preference otevírá příležitost vymezit se proti levicové vládě, kterou si nikdo nezvolil. Bumerang přímé volby

Bohoušovi nepřátelé

V těžkých dobách se vždy najde dost těch, kteří říkají, že oni již dávno věděli, co hrozí. Totéž platí i pro dnešní situaci, ale přesto je třeba připomenout jeden fakt, který nesmí zapadnout a z kterého se musí česká pravice poučit. Tím faktem je skutečnost, že bez zavedení přímé volby prezidenta bychom se do dnešní situace nedostali. Je sice pravda, že by podle české ústavy mohla premiéra, který je politicky „odnikud“, jmenovat i Parlamentem zvolená hlava státu, ale v takovém případě by prezident nemohl své konání opírat o miliony voličů, kteří si podle jeho názorů myslí přesně to, co on v praxi provádí. Ano, zavedení přímé volby prezidenta bylo chybou samo o sobě. Většina odborníků dopředu upozorňovala na nebezpečí, že přímo volený prezident rozloží stranický systém. Pod tlakem médií, že si přímou volbu přejí občané, a požadavků Bártových Věcí veřejných občanští demokraté v rámci koaličního kompromisu na přímou volbu přistoupili a nyní za to z politologického pohledu bohužel platí.

Podobně umně ovšem prezident Zeman brnká na mylnou, ale v naší zemi velmi rozšířenou představu, že vláda odborníků je mnohem lepší než vláda složená z politiků zvolených za politické strany. Prezident proto mluví o vládě odborníků, přestože by na místě bylo spíše pojmenování úřednická vláda. Jenže ani to by přesně nesedělo, protože v Rusnokově vládě zasednou, stejně jako v předchozích „úřednických týmech“ – Tošovského a Fischerově –, navzdory pojmenování také mnozí straníci. Vždyť jakým odborníkem či úředníkem v oblasti sociálních věcí je bývalý ředitel Lesů ČR a člen sociální demokracie František Koníček? Samozřejmě žádným. A jakým nestraníkem Marie Benešová, která ještě na jaře jako místopředsedkyně zasedala ve vedení sociální demokracie? Také žádným, stejně jako třeba designovaný ministr zahraničí a člen ČSSD Jan Kohout. Oba jen patří do určité skupiny levicových politiků, které bychom mohli označit nejenom jako přátele Miloše Zemana, ale také naopak jako nepřátele Bohuslava Sobotky. Členství v této neformální skupině je aktuálně vstupenkou na klíčová ministerská křesla.

Nejen proti pravici, ale proti všem stranám Jádro současné ústavní a politické situace ovšem nespočívá jen v tom, že prezident proti většině ve sněmovně odmítl jmenovat středopravicovou koalici. Daleko nebezpečnějším rysem Zemanova postupu je skutečnost, že současný prezident zapomněl na svou kariéru v čele ČSSD, z které vybudoval velkou levicovou stranu a stvořil z ní důstojnou, i když pro nás názorově nepřijatelnou, alternativu ke Klausem založené ODS. Nyní Zeman nedbá na nutnost stabilního stranického systému a ve svém tažení obrazně řečeno vylévá s panenkou ČSSD vaničku všech politických stran. Levicová část veřejnosti mu za to tleská, protože naskakuje zejména na argumenty o mandátu z přímých voleb a pádu pravicové vlády. Obcházení parlamentního systému a destrukce politických stran ovšem možná daleko více poškodí levici, kde prezident Zeman hledá díru na politickém trhu. Vraťme se ještě k prezidentskému argumentu o mandátu z přímých voleb. Ten je samozřejmě lichý i proto, že současný prezident Zeman dostal v prvním kole volby 1,2 milionu hlasů, a i když k tomu přičteme hlasy prezidentského kandidáta ČSSD Dienstbiera, dostaneme přibližně dva miliony hlasů. Obě nelevicové strany dosavadní koalice – ODS a TOP 09 – ovšem dostaly v parlamentních volbách také dva miliony hlasů. Proč by měly být jedny hlasy cennější než druhé? Jistě, Zeman je dostal později, ale zase dosud u nás platilo, že o osudu vlády rozhodují sněmovní volby.

Oranžový smích přes slzy Prezidentova taktika štěpení ČSSD, zdá se, zatím funguje. Projevuje se to už i v tom, že sociální demokraté otočili ve věci předčasných voleb a začínají uvažovat o tom, že předčasné volby a bojkot všech potenciálních vlád nejsou jedinou možností, jak budou postupovat. Smích nad pádem Nečasova kabinetu na sociálnědemokratických rtech rychle tuhne a ČSSD se z pozice favorita příštích voleb propadla do značné nejistoty. Naopak pro ODS se v dané situaci otevírá příležitost, jak se profilovat v kontrastu k levicové vládě, která vznikla bez podpory sněmovní většiny a která bude v první řadě nástrojem v rukou prezidenta, jehož pomocí se bude Miloš Zeman snažit posunout dlouhodobě těžiště české politiky na pražské Hradčany. Zatím se to občanským demokratům daří, jak ukázala rychlá shoda na premiérské kandidátce i jednotný postup dosavadní koalice, přestože TOP 09 byla nominací Miroslavy Němcové hodně zaskočena. Konzervativní uměřenost a důraz na dodržování nejen litery nejvyššího zákona, ale také ústavních zvyklostí, je tím, co pravicový volič nyní očekává. Stejně tak bude ve většině citlivý na případné pokusy nové levicové vlády otočit českou zahraniční politiku k eurohujerství nebo k více východní orientaci. I to může být parketa pro občanské demokraty, které nyní čeká úkol získat zpět konzervativně-liberální voliče. autor je politolog

18

REGIONY

Povodeň ničila severní Čechy Na dalším postupu se shodujeme Více než stovka členů ODS v Jihlavě diskutovala s úřadujícím předsedou M. Kubou a nominantkou ODS na premiérku M. Němcovou o tom, jak by se ODS měla postavit k současné politické situaci. Podle M. Kuby občanští demokraté na Vysočině v drtivé většině dosavadní postup grémia podporují. „Spolu s Miroslavou Němcovou jsme nabídli, že rádi zavítáme na diskuse se členy přímo v regionech, protože v této situaci to považuji za naprosto nezbytné,“ říká Kuba, „po prvním setkání na Vysočině mohu říct, že jsme se ve většině věcí shodli a ODS trvá na pozicích, které prezentovalo grémium.“ „Příjemně mě překvapilo, kolik členů má o setkání zájem. Rozhodně není pravda, že by ODS měla být myšlenkově vyprázdněná. Naopak. Ze všech oblastí Kraje Vysočina přijeli na setkání významní představitelé regionu a diskuse byla velmi věcná,“ říká M. Němcová, „členové si chtějí svoje názory vyříkat a pro nás z toho vyplývá jednoznačná povinnost, abychom s nimi mluvili.“ „Těší mě, že pozvání na dnešní setkání přijala víc než stovka členů. Ze členů jsem cítil odhodlání se s aktuální situací poprat a začít pracovat na všech úrovních. Poslední kroky prezidenta Zemana vnímám jako motivaci pro členy, aby si uvědomili, že za ODS není náhrada a že je to na nás, abychom zabezpečili další fungování pravice v České republice,“ zdůraznil Miloš Vystrčil, předseda regionálního sdružení Vysočina. Jihlava, 1. 7. 2013

Náš kraj zasáhly rozsáhlé povodně, škody přesahují 3 miliardy korun, bylo zasaženo více než padesát obcí. V této nelehké době se zvedla obrovská vlna solidarity, dobrovolníci se snaží pomoci nejen materiálně, ale pomáhají odklízet následky po povodních, aby se lidé mohli vrátit do svých domovů. Premiér Petr Nečas společně s ministry Tomášem Chalupou a Petrem Bendlem přijeli do našeho kraje a řešili situaci s krizovým povodňovým štábem. Vláda přislíbila pomoc nejen postiženým občanům, ale také podnikatelům a firmám. Starostové městských částí Ústí nad Labem-Střekov Miroslava Lazarová a centrum Jan Tvrdík i starosta

Litoměřic Ladislav Chlupáč naspali za poslední týdny jen pár hodin a snaží se, aby se města vrátila zase k normálnímu životu. Rád bych touto cestou poděkoval všem pracovníkům integrovaného záchranného systému, našim členům a dobrovolníkům, kteří se aktivně zapojili při odklízení v zaplavených místech – Radimu Holečkovi, Tomáši Krausovi, Lence Jaremové, Františku Janatovi a spoustě dalších. Zvláštní poděkování patří Janu Kubatovi za jeho pomoc nejen na Střekově a Radku Vonkovi za zajištění humanitární pomoci pro řadu obcí. Petr Fiala