3/27/2012
STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie
STŘEDNÍ ŘÍŠE – ÉRA RENESANCE
závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z
Ictaueje
Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a
dohlížecí aparát
Petra Maříková Vlčková 30.03.-31.3.2012 EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA
Byrokracie:
Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních
cest
Chrámy částečně osvobozeny Systém nucených prací – branná povinnost Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a
povinností – nárůst úřednického aparátu.
Nosič královské pečeti – kancléř – rozsáhlé pravomoce a povinnosti Vezír – Rechmire – Povinnosti vezíra- hlavní ministr
Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka
(centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na rozvoj střední třídy
Panovníci 12. dynastie cca 1994-1797 př. n. l Panovník Amenemhet I Senusret I Amenemhet II Senusret II Senusret III Amenemhet III Amenemhet IV Sebeknofru
Raná 12. dynastie Délka vlády 30 let 45 let 38 let 8 let 18 let 44 let 9 let 3 roky
poměrně známé období
= známe hrobky všech panovníků Ustanovení typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. V. Lištu nový způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem
založení nového
hlavního města – Amenemhet I. = (Amenemhet-)Ictauej upevňování postavení
Egypta v rámci mezinárodních vztahů obchod defenzivní architektura útok
1
3/27/2012
Amenemhet I. odchod z Théb – založení nového hlavního města – Amenemhet-ictauej literární prameny: Naučení Amenemheta I. povídka O Sinuhetovi postavil systém Vládcových zdí v SV deltě pronikání na jih do Núbie pyramidový komplex – Lišt Od 20. roku vlády – koregence se svým synem Senusretem I. zavražděn při harémovém spiknutí – povídka O Sinuhetovi
Bílá kaple v Karnaku
Senusret I. Syn a koregent Amenemheta I. Jeden z nejlépe známých vládců dokončení kolonizace Dolní Núbie – ke 3. kataraktu 2 soubory náboženské literatury – Kniha dvou cest, Texty rakví tzv. Bílá kaple v Karnaku expanzivní politika – západ – proti Libyjcům, na východě – mírové styky a obchod počátek zúrodňování Fajjůmu – zavlažovací a odvodňovací kanály kult božstev – 35 lokalit – Karnak, Héliopolis, stoupá význam Abydu – Usir – stély soukromníků – vrchol – Senusret III.
OBDOBÍ KLIDU: AMENEMHET II., SENUSRET II. Rodinné vztahy: otec (Senusret II.) – syn a
koregent (Amenemhet II) – vnuk a koregent (Senusret II.) Zahraniční kontakty: obchodního charakteru – Přední východ, Punt, Kréta Poklad z Tódu (Amenemhet II) Anály Amenemheta II. Z Ptahova chrámu v Memfidě (svolávání armády – kořist odměňování) Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění) Pohřebiště: Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II.) pohřby královských žen: poklady
2
3/27/2012
Pozdní 12. dynastie od Senusreta III. po konec
Hetep-Senusret (Káhún)
Senusret III. nejistá koregence s otcem nejvýznamnější panovník Střední říše administrativní reforma omezení moci nomarchů zavedení nových centrálních správních
12. dynastie rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III. snaha omezit moc místních vládců – nomarchů X posílení pozice tzv. středního stavu dokončení kolonizace Fajjúmské oázy
panovníci = zbožštění
ještě za svého života Senusret III. – Núbie Amenemhet III. - Fajjúm
královská zádušní
architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků abnormality – jeden panovník = více hrobek postupná ztráta území v Núbii – Amenemhet IV. u 2. kataraktu
Abydos
jednotek – „oddělení“ (waret)
výsledek = destabilizace země
rozdělení půdy ve Fájjúmu upevnění egyptské moci v Núbii Kontrola cest v Syropalestině Pyramidový komplex: Dahšúr Abydos
3
3/27/2012
ZÁVĚR 12. DYNASTIE
Amenemhet III. dlouhá koregence se Senusretem III. (20 let)= návaznost na jeho vládu vrcholné období Střední říše úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn jeho rodina – panovnická tradice konce MK Nárůst významu královských žen – psaní jmen v kartuších pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr Hawwára (starověký Labyrint)
Členové rodiny Amenemheta III. Amenemhet IV. Syn/vnuk ? Nástup jako starší muž
Chrám v Biahmu
hrobka: Mazghúna ?
SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK Dcera Amenemheta III. a manželka
Amenemheta IV. = po smrti nástup na královský stolec PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK = plná královská titulatura Specifický styl zobrazování
VÝVOJ KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY
VLÁDA 12. DYNASTIE V NÚBII
návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv. JIHOEGYPTSKÉ PRVKY pojmenování jednotlivých součástí pohřebního komplexu členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí terasovité uspořádání pohřebního komplexu zapojení hrobek členů královské rodiny do prostoru královské
hrobky a posléze i samotné pyramidy postupně se komplikuje přístup do podzemí – vztah s Usirem
zapojení sušené cihly do staveb pyramid = zrychlení a zefektivnění stavby
pohřby členek královské rodiny – zachovalá výbava – tzv. poklady
existence více hrobek pro jednotlivé panovníky:
skeleton z kamene a příčné zídky = základní vazební
jednotka
Senusret III.: Dahšúr, Abydos Amenemhet III.: Dahšúr, Hawwára
specifický případ: komplex Senusreta III. v Abydu
4
3/27/2012
Hrobky princezen Láhún
PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ Návaznost 12. a 13. dynastie sídelním městem zůstává ICTAUEJ pokračování tradice ve smyslu královské architektury Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků
13. DYNASTIE až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X kontinuita úředníků – změna v pojetí královské moci Neznáme místa hrobek – jen několik pokračování zádušního kultu Senusreta II. v Kahúnu = představitel města je stává vezírem uznáváni ve středním a Horním Egyptě Delta se postupně osamostatňuje
HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ Lokality na V od Pelusijského ramene
5
