4/2011
Úvodník Váţení spoluobčané, máme krásný čas adventní, čas předvánočního shonu, po kterém bude následovat snad nejkrásnější období roku – Vánoce. Nastává tak i čas bilancování, co jsme si letos naplánovali, slíbili, stihli, či nestihli… A co jsme nestihli… nevadí, však je přece před námi rok další, do něhoţ si můţeme dát řadu krásných a moudrých předsevzetí. Jen mějme na mysli, ţe méně je někdy více. Podzimní čas byl i čas procházek. Mnoho z nás se vypravilo proti proudu Vřesůvky, kde se nám usadil tvor chráněný, ne však vítaný. Bobr. Kousek proti proudu nad gumovými vaky si postavil tento nevítaný vetřelec svůj hrad. Kdo ještě dílo tohoto zvířecího stavebního inţenýra neviděl, běţte se tam podívat, stojí to za to. Protoţe však bobr svojí činností zvedl hladinu potoku o téměř metr, bude muset být jeho stavba odstraněna, aby v případě velké vody nedošlo ke škodám na majetku. Při procházce za bobrem mě potěšila pod „Horkou“ i krásně vysekaná plocha mezi polní cestou a potokem. Postarala se o to rodina Dlabalova, jimţ přilehlé pole patří. Podobně je krásně vyčištěný a náletových dřevin zbavený prostor mezi cestou a „Mrchovištěm“. Zde zase pilně pracovali zaměstnanci Obecního úřadu. Velkou radost jsem měl nejen já, ale i velká většina občanů ze dvou akcí. Oslavy 100 let Sokola v Čehovicích se opravdu velmi povedly a to nejen díky obětavým organizátorům, všem příchozím, ale i přístupu pana Hrubana, majitele „Kulturáku“. Myslím si, ţe díky jeho znovuzprovoznění obec opravdu hodně získala. Druhou akcí, opět hojně navštívenou bylo „čertovské“ rozsvícení vánočního stromu s nádhernou vánoční atmosférou. I této akce se zúčastnilo hodně občanů. Ţe by se konečně blýskalo na lepší časy? V souvislosti s povedeným rozsvícením vánočního stromu zavzpomínaly paní Kremlová a Kekeňáková, jak dříve na Štědrý den i na Štěpána chodili koledníci – a to nejen mladí, ale i dospělí. Z koledníků nejvíce vynikal pan Vrbecký. Za recitaci koled s vytrubováním dostávali koledníci od lidí výsluţku. Finále koledování pak probíhalo před tehdejším obecním domem, kde dnes bydlí Kremserovi. Poslední adventní neděli měli všichni občané moţnost zajít si do Obecního domu ochutnat zabijačkové speciality. O jejich výrobu a následnou obsluhu spoluobčanů se postarali zaměstnanci obecního úřadu a zastupitelé. Jmenovitě manţelé Diváčtí, Růţičkovi, Říhovi, Smékalovi a pánové Květoslav Cásek, Jaroslav Dlabal ml., Jiří Jiruše, Zbyněk Jura, Miloš Kremla a paní Ilona Koblásová. Velmi mě potěšil i starý pergamen, který mi zapůjčil pan Jaroslav Dlabal starší. Krásně dokumentuje vtipnou, i kdyţ mírně drsnou formou, smysl pro humor myslivců v letech šedesátých. Jeho přepis najdete v závěru tohoto vydání Vašich Čehovských listů. Na závěr dnešního úvodníku bych Vám všem chtěl popřát krásné a hlavně klidné proţití svátků vánočních a v novém roce 2012 Vám přeji, navzdory všudypřítomnému strašáku krize, jen příjemné záţitky. Jaroslav Špaček
1
Rozhovor se… starostou Milanem Smékalem 1/ Pane starosto, blíží se nám vánoční čas, možná je ta pravá chvíle na bilanci nejen minulého čtvrtletí, ale i celého roku. Z čeho máte největší radost a co Vás naopak trápí? Největším počinem letošního roku byla určitě oprava komunikace ke hřbitovu, zbývá provést výsadbu zeleně v ulici, ta je plánována na podzim příštího roku. Vlastními silami jsme pokračovali v opravách chodníků směrem k autobusové zastávce. Dařilo se nám pravidelně provádět sečení v obci i v intravilánu a to i přes nečekaně časté poruchy sekací techniky. Největší radost mám z rekonstrukce mateřské školy, která se dle ohlasů, a to nejen čehovských občanů, líbí a je velmi zdařilá. Po tříletých přípravách se nám podařilo přestěhovat do přízemí budovy MŠ kanceláře obecního úřadu, coţ je také pro většinu občanů příznivý fakt. 2/ Několik občanů si mi stěžovalo kvůli opětovnému zavážení hliníku z jiných lokalit. Někteří jsou již proti tomu, aby se v zavážení hliníku odjinud než z Čehovic vůbec pokračovalo. Jaké tedy máte plány s hliníkem, kam až zavážení bude pokračovat? Na pracovní schůzce zastupitelů jsem zastupitele informoval, ţe jsem dostal nabídku na získání hlíny, která by se dala pouţít na rekultivaci skládky v hliníku v části směrem od hřbitova. Všichni zastupitelé s tímto návrhem souhlasili. Do budoucna máme v plánu provést osetí této plochy trávou. Pracovníci obce zřídili dřevěné oplocení, které by mělo zabránit dalšímu zaváţení této části. Dalším krokem, o kterém uvaţujeme, je navršení hlíny od kopce na sáňkování a navýšení hráze směrem od kolejí. Tím by došlo ke zvětšení prostoru pro odkládání sutě při případných opravách nebo demolicí domů v Čehovicích. Firma, která naváţela hlínu a prováděla úpravu terénu, přispěla do obecní pokladny částkou 15 000,- korun. V ţádném případě nemám v úmyslu zaváţet hliník, ale myslím si, ţe rekultivace jiţ byla potřebná. 3/ Jak se Vám líbilo letošní „Mikulášské zastavení“ s rozsvěcením obecního vánočního stromu? S tímto nápadem přišel Školský a kulturní výbor, který se po opakovaně nízké účasti dětí na Mikulášské diskotéce rozhodl ji neuspořádat. Aby ale děti o předvánoční akci nebyly ochuzeny, padl návrh pozvat Mikuláše pod vánoční strom. Nápad se mi líbil a tak jsem přislíbil oslovit sloţky a podnikatele v obci o sponzorské příspěvky. Setkal jsem se s velice vstřícným přístupem a tak Mikuláš dětem naděloval opravdu hodnotné balíčky. Všichni přítomní se mohli zahřát svařákem a čajem, dokud jim nebylo opravdu teplo. Akce se líbila, proto ji určitě uspořádáme i v příštím roce. Chtěl bych zde poděkovat všem, kteří se na její organizaci podíleli, samozřejmě ţe poděkování patří také Mikulášovi a jeho doprovodu. Za finanční příspěvek děkuji Sokolům, hasičům, rybářům, zahrádkářům, pánům Tomáši Novickému a Gottwaldovi, paní Sedlářové, manţelům Hrubanovým a za cukrovinky manţelům Říhovým. 3/ Jaké máte plány pro obec na příští rok?
Bylo-li třeba zahřál nabízený svařák svařáku…
Stěţejním úkolem je dokončit změnu územního plánu, aby mohlo dojít k prodeji mlýna. Dalším cílem je udělat novou střechu na obecním domě a v případě získání dotace zde provedeme i výměnu oken za plastová. Dokončíme chodník aţ k autobusové zastávce a samozřejmě budeme průběţně provádět údrţbu obce i jejího okolí. Na závěr bych chtěl popřát všem, aby je o letošních Vánocích čekaly jen dny plné pohody, odpočinku, spokojenosti a ty aby pak pokračovaly i v novém roce 2012. Děkuji za rozhovor. Pokud máte na starostu či nějakého zastupitele zajímavou otázku, napište mi (
[email protected]) nebo dotaz vhoďte do mé poštovní schránky, v příštím čísle ČL Vám na ni odpoví.
2
Z činnosti místních organizací: Sokol Čehovice oslavil 100 let od založení V sobotu 22. října se v krásně zrekonstruovaném sále kulturního domu v Čehovicích konalo slavnostní zasedání u příleţitosti stého výročí zaloţení sokolské organizace v naší obci. Organizátoři na akci pozvali místní občany i rodáky, kteří se dostavili v poměrně hojném počtu, a kapacita sálu i dalších místností tak byla téměř zaplněna. Účastníky přivítal starosta obce Milan Smékal, úvodní projev přednesl starosta Sokola Čehovice Zbyněk Jura, který také obdrţel plaketu za dlouhodobý přínos pro místní organizaci. V následující diskusi vystoupili, mimo jiné, pánové Vladimír Frgál, Milan Coufal a za rodáky ing. Stanislav Labounek. Paní Květoslava Michalcová, dlouholetá a úspěšná cvičitelka, ve svém projevu připomněla slavnou historii čehovských sokolů, kteří kromě sportovních aktivit hráli v 50. letech minulého století divadelní hry, s nimiţ hostovali v mnoha sálech prostějovského okresu a před druhou světovou válkou dokonce i ve Vídni. TJ Sokol Čehovice byl v rámci okresu proslulý také díky soustavné práci s mládeţí, kterou vedli paní Michalcová, pan Vladimír Frgál a další. Účastníci zavzpomínali i na nacvičování spartakiádních skladeb a sestav pro sokolské akce na místním hřišti. Na závěr slavnostní části setkání byli za dlouholetou aktivní činnost vyznamenáni Květoslava Michalcová, Františka Mlčochová a Vít Lochman. Pro účastníky byl zdarma připraven slavnostní oběd a odpoledne se prodával guláš ze zvěřiny, který se svými pomocníky připravil Jaroslav Dlabal mladší. Velké poděkování patří také Janu Hrubanovi, který sokolům poskytl prostory své restaurace. V odpoledních hodinách se účastníci odebrali na místní hřbitov, kde byl slavnostně poloţen věnec na památku zesnulých členů místní organizace TJ Sokol. Starosta obce Milan Smékal pak vyzval přítomné k minutě ticha a pronesl krátký projev. Následující prohlídka rekonstruovaných prostor mateřské školy a obecního úřadu zaujala všechny zájemce. V průběhu celého odpoledne se v malém sále promítaly filmy a fotografie, jeţ byly převedeny do digitální podoby. Účastníci tak mohli zavzpomínat na svá mladá léta a připomenout si slávu sokolských akcí z nedávné i dávné minulosti. Zájemci si mohli a stále mohou na obecním úřadě za 150 korun objednat DVD s těmito unikátními filmovými záběry. Stojí opravdu za to – na záběrech pánů Vladimíra Frgála, Josefa Gryči a dalších můţeme sledovat, jak třeba sokolská mládeţ v 70. letech na hřišti předváděla tance na melodii tehdy populární Sugar Baby Love ve vlastní choreografii a v moderních zvonových kalhotách, které všem ušil Petr Spisar. Fotbalové příznivce jistě potěší záběry na naše hřiště, kde se v 60. letech hrála velká kopaná a v dalších desetiletích tradiční hodová utkání ţenatých proti svobodným nebo sokolů proti hasičům. Na hřišti se také předváděla gymnastická cvičení na nářadí. Bohuţel, ve srovnání s dnešními akcemi, můţeme na historických záběrech vidět doslova hlavu na hlavě. Ţe by televize a počítače tak moc zlikvidovaly jakoukoliv chuť občanů k návštěvě různých zde pořádaných akcí? Kolorit doby dokumentovaly záběry na početné průvody, které se pořádaly u příleţitosti spartakiád a sokolských akcí. Spartakiády, konané kaţdých pět let, měly svá okrsková a okresní kola. Čehovské hřiště tak několikrát hostilo cvičence z okolních obcí. Některé záběry jsou staré uţ několik desetiletí, takţe máme moţnost vidět naše prarodiče a rodiče, z nichţ někteří uţ nejsou mezi námi. Aţ do pozdních večerních hodin se ze sálu „Kulturáku“ ozývala ţivá hudba, kterou zajišťovali pánové Vladimír Frgál a Antonín Janík z Pivína. Starosta sokola Zbyněk Jura nejprve vyzval k tanci nejstarší členku, paní Michalcovou, další se k nim následně přidali. Akce byla důstojným připomenutím kulatého výročí naší sokolské organizace. Tento text vznikl na základě článku publikovaného v Prostějovském deníku. Miloš Mlčoch
3
Fotbalové okénko Podzim B-týmu ve znamení zbytečných remíz Šest zápasů odehrálo čehovské béčko v průběhu podzimní části 4. prostějovské okresní ligy. Po první polovině sezony se místní FC LadziMil Čehovice B nachází aţ na pátem místě z celkových sedmi druţstev, kdyţ se podařilo vyhrát jediné utkání. Naopak hned tři klání skončila remízami, a to vţdy v zápasech, které měly být dle předvedené hry jednoznačně pod naší kontrolou. Spousta zbytečných chyb především v obranné hře ve většině utkání tak stále sráţí případné ambice našeho celku na postupové příčky. V listopadu odstartovala další futsalová sezona Pod hlavičkou FK Agro Vláčil Čehovice se místní tým pustil uţ do čtvrté sezony sálového fotbalu. Před sezonou tým opustil loňský nejlepší střelec Patrik Fréhar, který přestoupil do Skalky, a dlouhodobá opora a hráč A-týmu malé kopané Zdeněk Hrubý, jehoţ cesta vedla do Sokola Bedihošť, za který nastupuje ve velkém fotbale. Jako náhrada přišlo hned několik nových tváří z Prostějova a okolí. Stejně jako v předchozích sezonách provází čehovský tým velmi střídavé výkony. První turnaj v sobotu 19. listopadu přinesl pouze poráţky s trojicí poměrně hratelných týmů. O týden později nastoupila kompletní základní sestava, coţ se odrazilo v dosaţených výsledcích. Výhry 2:0 a především 9:0 nad Sokolem Dubany B vlily do týmu dostatek pozitivní energie a nadšení do nadcházejících kol. Rychlou cestou na zem byly dvě poráţky a remíza na turnaji 11. prosince v Nezamyslicích. Opět nastoupila nejsilnější sestava a s vírou ve své fotbalové schopnosti se pokusila hrát se soupeři otevřenou partii. Malá hala s menšími rozměry hřiště však přeje spíše hře ze zajištěné obrany, která se nám tu vyplatila v loňské sezoně. Místo toho přišlo neuvěřitelné mnoţství individuálních chyb, jimiţ se soupeř dostával do vyloţených brankových příleţitostí. To nemohlo skončit jinak, neţ výše zmíněným výsledkovým fiaskem. Vzhledem k tomu, ţe na letošní sezonu se podařilo poskládat zatím asi nejlepší tým, není vše ztraceno. Přes vánoční prázdniny bychom rádi zapracovali na organizaci naší hry, coţ se snad projeví i ve výsledcích po Novém roce. Na fotografii vpravo vidíte letošní ţákovský tým ve sloţení: Aleš Hebelka, David Špaček, Roman Koblása, Tomáš Piskovský, Dominik Smékal, Jan Pur a Pavel Ošťádal. Čehovský kulturák v zimě ožívá sportem Kromě pravidelných ţákovských tréninků kaţdé úterý v 17:30 hodin se v nově zrekonstruované tělocvičně čehovského Kulturáku schází skupiny nadšených sportovců, ať uţ se jedná o florbal nebo sálovou kopanou hranou na malé branky. Páteční večery stále vyplňuje cvičení Zumby. Pro další zájemce však stále zbývá dostatek volných termínů, takţe neváhejte a vyuţijte nových moţností sportovního vyţití. Michal Špaček
Zahrádkáři Váţení čtenáři, přátelé, v minulém vydání ČL jsem vám popsal náš zájezd do Javorníku a Polska. Dnes bych se chtěl zmínit o výstavách, kterých jsme se svými vzorky zúčastnili nebo ji přímo pořádali. Ta první byla okresní ve dnech 8. aţ 10. října v Čelčicích. Na ní vystavovalo celkem 12 základních organizací z našeho okresu a 5 firem přes 460 vzorků ovoce, zeleniny, květin, bonsají, chemické ochrany a ukázky pletení košíků s moţností jejich
4
nákupu. Výstavu navštívilo přes 600 občanů. Od nás z Čehovic jsme se prezentovali 57 vzorky od 7 členů. Naše kolekce byla velmi pěkná a pořadateli vysoce hodnocena, za coţ všem našim zahrádkářům děkuji. Celá výstava, v porovnání s jinými, byla všemi hosty a návštěvníky velmi chválena. Myslím si, ţe se máme čím chlubit. Nejlepší vzorky této výstavy byly převezeny na celostátní výstavu Hortikomplex, která se konala ve dnech 13. aţ 16. října na olomouckém výstavišti v pavilonu G. Na ní prostějovská expozice dostala cenu za kreativitu. Tato výstava byla v republikovém hodnocení vyhodnocena jako nejlepší v roce 2011. I zde jsme měli zastoupení několika vzorky. Většina vzorků z okresní výstavy pak byla převezena k nám na naši výstavu, která se uskutečnila od 28. do 30. října v čehovském Obecním domě. Ke shlédnutí zde bylo 135 odrůd ovoce, zeleniny a květin od 17 vystavovatelů. Výstava se všem velmi líbila, nemáme se za co stydět a je důkazem, ţe i u nás v Čehovicích umíme vypěstovat pěkné ovoce. K občerstvení jsme podávali dětem mošt z ovoce z našeho sadu, dospělé jsme pak hostili grogem, čajem nebo kávou. Všem vystavovatelům bych proto chtěl za tuto práci a přispění také poděkovat. V lednu ještě chystáme ochutnávku (degustaci) zimních odrůd jablek, na kterou tímto dopředu všechny zájemce zvu. Na 12. února 2012 plánujeme výroční schůzi s přednáškou o pěstování chryzantém, na kterou zveme tímto i nečleny naší ZO. Na závěr jménem našeho výboru i jménem svým přeji všem klidné a bohaté Vánoce, bohatou nadílku pod stromečkem a v novém roce 2012 pevné zdraví, štěstí a pohodu s bohatou úrodou na vašich zahrádkách. Za výbor ZO ČZS Čehovice Stanislav Lutera
Hasiči Čehovice uspořádali I. Ročník „drakiády“ Za časů našich praprarodičů patřilo k běţným podzimním radovánkám pečení brambor a jablíček ve ţhavém popelu, nebo pouštění podomácku vyráběných papírových draků. Mladší generace toto zná jiţ jen z vyprávění, či z malebných obrázků malíře Josefa Lady. Napadlo nás tedy, pokusit se přiblíţit zapomenuté tradice i našim dětem a mládeţi. Byť jsme Sbor dobrovolných hasičů, usoudili jsme, ţe s ohněm si není radno zahrávat, a proto jsme zvolili bezpečnější formu v podobě pouštění draků, a rozhodli se uspořádat I. ročník drakiády. Mohli se pouštět draci různých barev, tvarů, velikostí, podomácku vyrobení nebo i koupení v supermarketu. Chtěli jsme hlavně vyuţít posledních krásných dnů babího léta, a proto byl termín konání akce stanoven na volný sváteční den – 28. září. Není přece nutné, aby jej děti trávily u televizorů nebo počítačů, ale vyuţily ho k pobytu na čerstvém vzduchu. Výborné bylo, ţe se mohli zúčastnit spolu se svými dětmi také rodiče či aktivní prarodiče. Mnozí škarohlídi si sice mysleli, ţe nám nebude foukat vítr, ale opak byl pravdou. Před hasičskou zbrojnicí se v devět hodin ráno sešlo 22 dětí vyzbrojených svými papírovými chloubami. Společně jsme se přesunuli na vytyčené stanoviště na pole nad rybníkem. Děti vyuţily příleţitosti a ihned se do vzduchu vznesli první draci. Soutěţilo se v kategoriích o nejvyšší vzlet draka, létající výrobek zakoupený, nebo doma vyráběný zaručený originál. Musíme pochválit i rodiče, kteří s velkým zápalem pomáhali svým ratolestem udrţet draky co nejdéle ve vzduchu. Někteří z nich byli touto činností zcela pohlceni. Nejmenší děti vyuţily moţnosti vyrobit si na místě svého malého papírového dráčka, kterého pak vyzdobily barevnými fixy a ocásky z krepového papíru. Pokud pak zúčastněné chlapce a děvčata pouštění draků omrzelo, mohli se věnovat dalším připraveným soutěţím s hasičskou tématikou, nebo si vyzkoušet hasičské zásahové oděvy a vybavení. Při pobíhání po poli rychle ubývají síly a na čerstvém vzduchu všem dobře tráví, byla proto pro unavené soutěţící připravena malá svačina a teplý čaj. Na závěr byli výherci jednotlivých kategorií oceněni hodnotnými cenami, za které musíme poděkovat všem sponzorům. Jsme rádi, ţe se díky pěknému počasí drakiáda vydařila a věříme, ţe se příštího ročníku zúčastní ještě větší počet dětí i jejich nadšených rodičů.
5
Oceněni byli: v kategorii o nejvyšší vzlet draka: 1. místo – Simona Coufalová 2. místo – Ladislav Fildán 3. místo – Andrea Soukupová v kategorii o nejoriginálnějšího zakoupeného draka: 1. místo – Michal Svozil 2. místo – Aleš Hebelka 3. místo – Natálie Mračková v kategorii o nejoriginálnějšího doma vyrobeného draka: 1. místo – David Špaček 2. místo – Petr Kardinál 3. místo – David Čergel Rostislav Svoboda ml., starosta SDH Čehovice.
Pozvánka na Vánoční koncert Obecní úřad Čehovice zve všechny občany na Vánoční koncert, který se bude konat v kostele sv. Prokopa dne 26. prosince v 16.00 hodin. V podání ţesťového tria „THE FLASH BRASS“ uslyšíte známé i méně známé vánoční melodie. Účinkují: Stanislav Bartošek – trubka I Stanislav Bartošek ml. – trubka II Tomáš Bartošek - trombón a Ingrid Silná – varhany.
Pozvánka na dětský karneval Dne 28. ledna se v Kulturáku bude konat dětský maškarní karneval. Začátek je v 15.00 hodin, k tanci i poslechu bude hrát reprodukovaná hudba, vystoupí kouzelník, občerstvení pro malé i velké bude pochopitelně také zajištěno.
Pozvánky na další čtvrtletí: 26. prosince – Vánoční koncert v kostele – pořádá obec 28. prosince – Turnaj ve stolním tenise v sále Kulturáku – pořádá Sokol 1. ledna – tradiční novoroční fotbálek všech proti všem – pořádá Sokol 28. ledna – maškarní dětský karneval – pořádá J.Hruban
Společenská kronika: V roce 2011 se narodili tito noví čehovští občané: Tomáš Čergel, Michal Rusky, Tomáš Svozil, Eliška Seimlová, Štěpán Raus, Anna Marie Čergelová, Matěj Kratochvíl. Navţdy nás ale opustili tito spoluobčané: Ludmila Zmeškalová, Vladimír Zmeškal, Ludmila Hrbáčková, Marie Novotná, Růţena Vrbecká, Josef Dvořák, Marie Hejdušková, Terezie Krchňáková, Josef Hloušek, Drahomíra Horáková, Josef Troneček, Jan Kekeňák, Vladimír Hanel, Marie Zápařková a Ludmila Dlabalová. Čest jejich památce
6
V prvním čtvrtletí 2012 oslaví svá ţivotní jubilea tito občané: Leden Únor Březen
70 75 85 70 75
Josefa Dohnalová Marie Pavlíková Marie Dlabalová Ludmila Jenišová Josef Dohnal Ludmila Lochmanová
Všem jubilantům blahopřejeme a přejeme pevné zdraví. Zapsaly: Jana Jurová, Petra Růžičková a Lenka Říhová
Knihovna Zprávy z knihovny Veřejné čtení pohádek Na téma Humor a legrace v pohádkách proběhlo v naší knihovně ve středu 5. října 2011 další z tradičních čtení. Tentokrát se sešlo 16 dětí a jeden dospělý čtenář. Příběhy se točily kolem legračních situací, humoru. První ukázal, jak je důleţité se naučit ve škole „dobře počítat“. Z kníţky Pohádkový dědeček si děti vyslechly příběh Jak se kluci neuměli spočítat. Naši malí čtenáři to však, na rozdíl od hrdinů příběhu, dovedli. Hledali, „čeho“ je právě sedm, a věřte, ţe uspěli – Sedm trpaslíků, Sedm divů světa, sedm dnů v týdnu, Sedmero krkavců, Sedmihradsko, sedmikráska, sedm teček berušky. Berušku si společně i s tečkami všichni nakreslili s doprovodem pěkné říkanky. No, ti menší se sice trošku s tečkami přepočítali, ale – ony se tak pěkně kreslily...! Druhý příběh, Uragán, byl z kníţky Sempé Goscinny – Mikulášovy přestávky. Zavedl posluchače mezi kamarády do školy, ve které měly děti trochu netradiční jména (Kryšpín, Albín, Viktorín atd.), ale stávaly se jim stejné průšvihy jako jim. Třetí příběh z pera Astrid Lindgrennové, Děti z Bullerbynnu, dětem také nebyl aţ tak neznámý. Dokonce uţ předem tušily, co se Lassemu u jezera asi přihodí a proč. Mezitím se děti zasmály legračním hádankám a anekdotám. Reagovaly výborně, chápaly nadsázku a vtip. Společnými silami vyluštily i kříţovku, která veselé odpoledne zakončila. Některé děti si pak také vypůjčily kníţku k domácímu čtení. Všechny si odnášely drobný dárek, záloţku do knihy a sladkost.
Výhra v soutěži Zapojili jsme se také do čtenářské soutěţe Knihorej v rámci akce Celé Česko čte dětem. Odpovídali jsme na otázky týkající se knihy Pavla Šruta – Lichoţrouti. Uspěli jsme a tak do naší knihovny putovala, v tašce s logem akce, odměna v podobě pohádkové kníţky Anny Obrové: Medvědí babi a její kouzelná rodina a další čtenářské drobnosti pro děti.
Beseda o knize s autorem Čtenáře knihovny a zájemce z řad občanů jsme společně s autorem pozvali v úterý 13. prosince 2011 do Kulturáku na besedu a prezentaci knihy „Jedenapadesátý aneb historie 51. vrtulníkového pluku vesele i vážně“. Napsal ji místní občan ing. Jaroslav Špaček. Jde jiţ o druhé, doplněné vydání knihy. Autor nás provedl nejzajímavějšími momenty knihy a seznámil se vznikem tohoto díla. Čekali jsme především zájemce z řad muţské populace, ale převahu měly na besedě ţeny. Účastníky autor pobavil dalšími historkami, které se do knihy nevešly. Zájemci měli moţnost zakoupit si knihu za výhodnou cenu i s věnováním autora. Jeden výtisk autor daroval do místní knihovny, kde si ji zájemci mohou vypůjčit a přečíst. Pokud si někdo chce knihu ještě zakoupit, můţe tak učinit na obecním úřadě.
7
Anketa Blíţí se Vánoce a tak jsem na webu knihovny vypsala anketu: Uvítáte mezi dárky pod stromečkem knihu? Výsledky mne příliš nepřekvapily, odráţí pouze to, co uţ dávno knihovníci vědí. Čte se méně a méně … V anketě odpovídali respondenti takto: Ano jistě, bez kníţky to nejsou ty pravé Vánoce
52%
No, mým hlavním přáním určitě nebyla, ale přečtu si ji
31%
Brr, ne, knihu nechci
17%
Já osobně kníţku určitě uvítám. Také pro nejmenší děti se o kníţku pod stromečkem přimlouvám. Jedno z hesel akce „ Celé Česko čte dětem“ totiţ hlásá: „ Čtenářem se člověk nerodí, čtenáři musíme ukázat cestu. Všichni chceme, aby z našich dětí vyrostli moudří, dobří a šťastní lidé.“ Jak toho dosáhnout? Čtěme dětem! Hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování, posiluje jeho sebevědomí. Ale ať uţ pod stromečkem najdete dárek jakýkoli, mějte z něj především radost, právě o to dárci přece jde. Přeji všem, nejen čtenářům naší knihovny, pěkné, klidné prožití svátků vánočních a hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v novém roce 2012. knihovnice Božena Spáčilová
MATEŘSKÁ ŠKOLA V měsíci říjnu vystoupili naši nejmenší na oslavě 100. výročí zaloţení TJ Sokol Čehovice. Taneční vystoupení, Včelí medvídci s molitanovými kostkami, sklidilo úspěch u publika. Součástí oslav byl i Den otevřených dveří v mateřské škole, kde si hosté mohli prohlédnout zrekonstruované prostory s novým vybavením. Ve spolupráci s rodiči děti vyrobily „dýňová strašidýlka“, která společně s výtvarnými pracemi dětí a jinými výrobky zpestřily výstavu ovoce a zeleniny pořádanou místní organizací Českého svazu zahrádkářů. V mateřské škole jsme se rozloučili s podzimem pohádkou o skřítkovi z Hajadel, který vymýšlí sny pro zimní spáče – zvířátka, povídáním a hrami o změnách v přírodě. S ekologickým programem „Dobrou noc, jeţku“ přijely pracovnice Svazu ochránců přírody IRIS z Prostějova a vyprávěly o jeţkovi, jak ho poznáme, čím se ţiví a také o tom, co dělat, kdyţ na podzim najdeme malého jeţka. A co bylo pro děti nejzajímavější? Přece ţivý jeţek, kterého přivezly s sebou. Ukázal dětem svoje tlapky s drápky, zuby, jak umí rychle běhat a dupat a také při jídle mlaskat. Na závěr děti pro jeţka vyrobily úkryt z listí. Pro děti to byl vskutku nezapomenutelný záţitek. Nastalo období adventu a s ním spojené zvyky a tradice. Ve školce jsme přivítali Mikuláše, anděla a čerta s nadílkou, někteří se slzičkami v očích. Kaţdé dítě řeklo básničku nebo zazpívalo písničku a obdrţelo od nás čokoládový adventní kalendář a balíček se sladkostmi a ovocem, který pro ně přichystal starosta obce. Děti si uţívají předvánoční atmosféry poslechem pohádek a jejich dramatizací, zpěvem vánočních koled, tancem. Také nás navštívil klaun Hubert s programem „Konkurz do cirkusu“. Děti si s klaunem zadováděly a zaţily spoustu legrace, aţ jim tekly slzy. Vyzkoušely si ţonglování, házení a chytání krouţků na kouzelnou tyčku, chůzi v obrovských botách a jiné. Nakonec obdrţelo kaţdé dítě zvířátko z balónku. V rámci spolupráce s rodiči jsme tentokrát připravily „Předvánoční tvoření“, kde si děti společně s maminkami a babičkami vyrobily andělíčky z papírového tácku, z těstovin a také z láhve. Výrobky byly vystaveny za okny MŠ, doufáme, ţe jste si je prohlédli a ţe se líbily. Maminky i děti pracovaly s nadšením a plánovaly si, jak jim tato výzdoba zkrášlí o Vánocích jejich domovy. Děti se jiţ jako kaţdoročně těšily na vystoupení s pásmem básní, písní, her a tanečků. Zahrály pohádku „Stromeček a zvířátka“, společně s rodiči a hosty si zazpívaly vánoční koledy, předaly přáníčka a netrpělivě se pustily do rozbalování dárků. Největším překvapením byla kuchyňka, kterou pro děti vyrobil pan Milan Dvořák a sedací souprava zakoupená z darů od rodičů. Mile nás překvapily paní Odehnalová a Soukupová, které darovaly látky, z nichţ paní Soukupová ušila prostěradla a loţní povlečení. Moc děkujeme! Děti i zaměstnankyně touto
8
cestou děkují zřizovateli – Obecnímu úřadu Čehovice a všem rodičům za dobrou spolupráci. Také pánům Kroupovi a Coufalovi, ing. Koutné a manţelům Rausovým za finanční dary a výtvarné potřeby. Nesmíme zapomenout ani na Obecní úřad z Obědkovic, který téţ věnoval věcný dar. Velký dík patří i manţelům Hrubanovým – za jejich finanční dar byla zakoupena didaktická pomůcka – soubor tematických fotoobrázků, který vyuţijí pedagogické pracovnice ve své kaţdodenní vzdělávací činnosti a který by školka z běţných prostředků nemohla koupit. Přejeme Vám všem krásné proţití vánočních svátků, hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody v Novém roce 2012 Svatava Frgálová, Božena Spáčilová
Zpráva o výnosech sbírky na velkou opravu kostela sv. Prokopa V Čehovských listech pravidelně přinášíme informace o průběhu sbírky na velkou opravu našeho kostela. Za uplynulé období od 13. března do 15. prosince 2011 věnovali dárci na tuto opravu celkem 198.350,- Kč. Protoţe jde o poslední zprávu v letošním roce, uveřejňujeme stručnou statistiku o darech: 1. Stavitel chrámu sv. Prokopa s darem 10.000,- Kč a vyšším 3 dárci s dary celkem 92.000,- Kč. 2. Dary na obnovu chrámu sv. Prokopa od 5000,- Kč do 9.999,- Kč 9 dárců s dary celkem 54.000,- Kč 3. Dary na obnovu chrámu sv. Prokopa od 3.000,- Kč do 4.999,- Kč 3 dárci s dary celkem 10.000,- Kč 4. Dary na obnovu chrámu sv. Prokopa od 1.000,- Kč do 2.999,- Kč 27 dárců s dary celkem 35.000,- Kč 5. Ostatní dary na obnovu chrámu sv. Prokopa 17 dárců s dary celkem 7.350,- Kč Dosud přispělo 59 dárců. Někteří z nich nejsou občany naší obce, ale jejími příznivci a připravovanou opravu podporují. Někteří dárci přispívají opakovaně. V evidenci dárců se jejich opakované dary sčítají a jsou vedeni jako jeden dárce. Za jednoho dárce evidujeme i společný dar vícečlenné rodiny. Věříme, ţe i v nastávajícím roce 2012 bude sbírka dále úspěšně pokračovat. Abychom mohli realizovat první kroky k zahájení velké opravy, potřebujeme shromáţdit nejméně 500.000,- aţ 600.000,- Kč. Podaří se nám to do konce příštího roku? Chceme docílit toho, aby nejstarší stavební památka v obci, postavená našimi předky, uţ dále nechátrala a nekazila stále se zlepšující vzhled jejího centra, ale stala se znovu jeho důstojnou dominantou. Naší snahou je předat chrám nastupujícím generacím v dobrém stavu. V úterý dne 13. 12. 2011 v 9.00 hodin se konala porada osob zainteresovaných na přípravě velké opravy. Porady se zúčastnili zástupci Národního památkového úřadu, starosta obce Čehovice, zástupci prostějovského děkanátu, Arcibiskupství olomouckého a Římskokatolické farnosti sv. Prokopa. Během první části byla provedena podrobná prohlídka kostela, jeho interiéru i exteriéru se zaměřením na posouzení vlhkosti obvodového zdiva kostela, stavu stropu a pláště budovy kostela. Další část jednání pokračovala v kanceláři starosty obce. Všichni přítomní posoudili návrh na velkou opravu kostela, předloţenou dokumentaci, přípravu projektu, technologii, moţné dodavatele prací (bude výběrové řízení) a vlastní provedení stavby. V zápise z tohoto jednání se mimo jiné uvádí, ţe farnost nechceme zadluţit a vlastní realizace bude zahájena aţ po zajištění finančního krytí opravy. Všichni přítomní se budou na přípravě akce i její realizaci podílet. Na závěr chceme s vděčností poděkovat všem dárcům, kteří jiţ do sbírky přispěli. Za kaţdý i sebemenší dar: Pán Bůh zaplať! Všem občanům Čehovic přejeme poţehnané svátky vánoční, dobro, pokoj, mnoho štěstí a darů zdraví v nastávajícím Novém roce 2012. dr. Karel Kavička
9
Kolik řečé naděláš, tolikrát seš Hanákem.. aneb Kótek hanáčtiny Lekce č. 4: „Mladé Cófal de do škole“ Belo nebelo, jednyho krásnyho dňa zavolala Cófalka mladyho. „Ludine, poď sem!“, promlovila k němo mile. „Joţ máš dosť roku a furt málo rozomo, pudeš do škole!“ „Ale mamo, eště mně nebelo ani třenáct roku! Nenoť mně!!!“, čitá oplégr. „Ešle nepudeš do škole, bodeš na věke blbé jak pantok! Val pro tuţke a kabelo!“ „Já ale meslim, ţe na to nemám buňke...“, okecává to mladé Cófal. „Nemlov a bal! Chceš bet jak stréc Tónek?“ „Ten blbé??? Co řikal ţe na Oxfordo dřel jak barevné??? To teda nechco ani pomeslet!!“ „Te seš chetré jak sedm prdelé!!! Meslim, ţe z tebe bode dobré óřednik, nebo aspoň očetel.“ „To bech měl dosť peněz“, čitá Ludin. „A bodeš mně dělat svačene do škole, mamo?“, pokóši se smlóvat dál. „To viš ţe ja! A nerépé se v nose“, oklidňoje ho mama. Ludin si otře mastnó hobo do rokávo a začéná hledat kabelo. Tak začéná školní docházka na Hané...
Slovní zásoba mladé mladý, potomek, syn, taktéţ krajově oplégr Ludin Ludvík domácky na pět promlovit promluvit (historicky odvozeno od pomlovit - pomluvit) dosť dost – víc neţ tak akorát rozom rozum – abstraktní kategorie chování přisuzovaná zpravidla vyšším primátům mama máma, matka tata táta, otec notit nutit – běţný výchovný prostředek, zlidověl i na Hané oplégr 1. výhonek, 2. potomek (rozlišuj sen – syn, cera – dcera) na věke na pořád, na věky blbé ...nakonec, kdo z nás není, ţe??? pantok nástroj dřevorubce s dlouhým toporem neoplývající přílišnou inteligencí, avšak svou účinnou a nezdolnou drtivou silou valit 1. kotoulet, 2. tlačit se, 3. v imperativu Val! rozkaz k bezprostřednímu opuštění současného teritoria (např. „Val do postele“ – běţ do postele, ale urychleně!!!!) kabela 1. taška, 2. aktovka (i školní), 3. nezbytný prostředek pro kabelový přenos (technicky) buňke mnoţné číslo od buňka – základní stavební prvek ţivých organismů, často i Hanáků stréc 1. sourozenec od taty nebo mamy, 2. univerzální substantivum pro označení jakéhokoliv dospělého, 3. stréc Křópal – mýtická postava hanáckých dějin 10
Oxford 1. velmi zvláštní základní škola v Olomouci – Řepčíně, zpravidla navštěvovaná barevnějšími spoluobčánky, 2. velmi obyčejné město v Británii Bristol 1. velmi známá restaurace v Olomouci, 2. něco podobného jako Oxford ve Velké Británii pomeslet pomyslet chetré jak sedm prdelé terminus technikus ze zlatého fondu ústní lidové hanáčtiny: doslovný překlad „chytrý jak sedm prdelí“ nemůţe nehanákovi poskytnout dosti přesnou představu o vlastnostech nositele tohoto charakterového rysu očetel ten, který tváří tvář před ţáky ve škole simuluje intelektuální převahu svačena svačina – drobná kalorická školní pomůcka répat se 1. rýpat se, hrabat se, 2. répat – provokovat otirat utírat hoba ústa, velkohobé – ústnatý hóba 1. předmět k utírání tabule (otirani tabole), 2. jedlý (aspoň jednou) lesní přízemní plod, 3. zařizovací předmět bytů niţších kategorií, zpravidla zdarma rokáv rukáv (krátké rokáv – krátký rukáv, dlóhé rokáv – dlouhý rukáv)
Gramatické okénko Rozkazujeme hanácky: Pravý Hanák (dále jen pH) je sice pracovitý, ale zároveň přirozeně líný. Jak známo, lenost je matka pokroku. Kombinace lenosti a nutnosti práce však donutila pH vypořádat se s touto skutečností jednou pro vţdy (na věke) a to navýsost elegantně – vymyslel rozkazovací způsob. Touto cestou se lze často dosíci jistého blahobytu při maximálním omezení vlastních aktivit. Jak rozkazovat? Některá nepravidelná, ale užitečná slovesa například takto: 1. osoba jedn. č. - Pamatuj! pH sám sobě nikdy nerozkazuje!!! 2. osoba jedn. č. - Přenes! (přines), Dělé! (dělej), Nekecé! (neodmlouvej), Val! (táhni, běţ /rychle/) 3. osoba jedn. č. - připojením zápony -te: Přeneste!, Děléte!, Nekecéte!, Valte! 1. osoba mn. č. - zavání pokrytectvím, protoţe více Hanáků je dohromady ještě línější neţ jeden jediný pH – ke tvaru 2. os. j. č. přidáme zápoj -me: Přenesme!, Děléme! (téměř nepouţívané), Nekecéme!, Valme! 2. osoba mn. č. - zvýšeným hlasem pronesený tvar 3. os. jedn. č. - uvědomte si, ţe stojíte proti přesile pH!!!: Přeneste!!!, Děléte!!!, Nekecéte!!!, Valte!!! 3. osoba mn. č. - onikání bylo zrušeno na Hané se zrušením nevolnictví – „onikat“ znamená „unikat“ – hrozily totiţ hrozně hrozitánské emigrační vlny hroznů pH, zejména do českých měst, např. Vídně, často ještě podporované štvavými tiskovinami (viz. „Dopisy Oněginu“) Cvičení 1. Popište vlastními slovy běţný den na Oxfordu v Olomouci-Řepčíně. Procvičujte přitom následující slovíčka: Očetel, pitné reţim, hóba, tabola, černá, hoba, chetré, cigán, blbé, Ludin, cezi jazek, anglické jazek, veplazené jazek, vepřové jazek, chotny jidlo, nechotna jidelna, Kdo chebi?, chebi svačena, soché rohlék, seté Deţo nevěři hladovimo Ludinovi, kdo nevěři ať tam běţi Cvičení 2. Nebojte se a rozkazujte: 1. pracuj!, 2. neprotestujme!, 3. kup!, 4. neutrácejte!, 5. uvař!, 6. ukliďte!, 7. nekuřte a nepodkuřujme! 8. ruce vzhůru! 9. odevzdej peníze a vezměme si je! 10. neboj se a utíkejme!
11
Cvičení 3. Doplňujte věty: 1. Piješ jak ... (houba). 2 ... ! (neprovokuj). 3. ... (tabule) je černá jak vix. 4 ... (učitel) jo ... (neutřel) hóbó, ale ... . (rukávem). 5. ... (nemysli!), nebel to obečéné rokáv – bel to rokáv ... (dlouhý). 6. Nehleď a vetahni si svojo ... (svačinu)! 7. Bodeš jinak hladné jak vlk a bodeš vidět ... a ... (rodiče, tj. tátu a mámu) dvakrát! 8. Kdebe to tak dělale všeci, nevešle be se ti ledi (mn. č. od „člověk“) ani na ... (třídní) schuzke. Tak jez! 9. Kdeţ nemám buňke na očeni, bodo ... (učitel). 10. Kdeţ mám hlad, pošlo tě kópit rohlék. Toţ ... (kotoulej, válej se, opouštěj teritorium!)! Autor Libor Smital, převzato z www.olomouc.com
Zdravotnické okénko: Infarkt může potkat každého Onemocnění srdce a cév postihují stále častěji lidi středního věku. Výjimečný není ani třicátník, kterého postihne akutní infarkt myokardu. Na vině je nezdravý ţivotní styl - nedostatek pohybu, nevhodně sloţená strava, stres a u mladších lidí především kouření. Mezi rizikové faktory pak patří vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a genetika. Stále častěji se tak do ordinací dostávají mladí lidé, coţ dříve nebylo běţné. Uţ dávno neplatí, ţe se riziko akutního infarktu myokardu týká jen lidí starších šedesáti let. Právě naopak, onemocnět mohou i lidé krátce po třicítce. Typickým pacientem je dnes muţ středního věku, který je pod neustálým tlakem, ţije ve stresu a nemá čas na to, aby se staral o své zdraví. Infarkt myokardu se samozřejmě nevyhýbá ani ţenám, které jsou nejohroţenější v období po menopauze, kdy jejich organismus přestanou ochraňovat hormony. Co je infarkt? Akutní infarkt myokardu patří mezi nejzávaţnější onemocnění srdce. Způsobuje ho sníţený průtok krve a naprosté ucpání srdeční tepny. K tomu dojde, pokud se v cévách usazují aterosklerotické pláty, které vznikají ukládáním cholesterolu. Zvýšený cholesterol způsobuje nadměrný příjem ţivočišných tuků, dále souvisí i se sníţeným spalováním a ukládáním tuků v těle: nezdravý sedavý způsob ţivota, stres a nepravidelná strava, večerní přejídání. Při srdečním infarktu dochází k poškození srdečního svalu. Děje se tak v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem, protoţe přívodná céva je kriticky zúţená nebo zcela uzavřená. Srdce tak začne strádat a ta část srdečního svalu, která je závislá na postiţené srdeční tepně, začíná odumírat vlivem nedostatku ţivin a kyslíku. Pokud se pacientovi nedostane včas pomoci, můţe zemřít. Proto je nutné, aby se mu dostalo co nejrychleji specializované péče. Náhle uzavřená tepna se musí uvolnit do šesti aţ dvanácti hodin. Jen tak je moţné minimalizovat následky infarktu a pacienta vrátit co nejdříve a v co moţná nejlepší kondici zpět do aktivního ţivota. Na pacienty s infarktem myokardu se specializuje většina krajských nemocnic, u nás nejbliţší je Fakultní nemocnice v Olomouci, kam se sváţejí pacienti ze širokého okolí kdykoliv v denní či noční dobu. Jak se pozná infarkt? Akutní infarkt myokardu můţe přijít náhle a zcela bez varování. Cítíte tupý tlak nebo pálení za hrudní kostí, která se šíří do levé paţe a krku? Potíte se? Máte pocit schvácenosti, nevolnosti a dušnosti? S největší pravděpodobností na vás zaútočil infarkt. Přijde-li infarkt, pomoc musí být rychlá V případě náhlé srdeční příhody je třeba rychlého a cíleného jednání. Lidé s akutním infarktem vyţadují co nejrychlejší lékařskou péči. Postupujeme následujícím způsobem: 1. Pokud pozorujeme u člověka příznaky infarktu, ihned voláme záchrannou sluţbu (číslo 155). 2. Co nejdříve podáme lék obsahující látku Acidum acetylosalycilicum (např. Aspirin nebo Anopyrin). Ten chrání srdce a navíc zabraňuje nedostatečnému okysličení té části srdce, která je závislá na postiţené srdeční tepně a byla ucpána následkem infarktu. Navíc pomáhá i rychlejšímu zprůchodnění postiţené tepny a předchází vzniku dalších komplikací.
12
3. Dokud nepřijede lékař, snaţíme se postiţenému člověku zajistit naprostý tělesný klid, udrţujeme s ním slovní kontakt a dbáme také na to, aby se zbytečně nenamáhal. Jakákoliv námaha by jeho stav jen zhoršila 4. Pokud by se u člověka postiţeného infarktem objevily komplikace, jako kolaps spojený s bezvědomím, kdy postiţený nereaguje na silné zatřesení ani oslovení, a není viditelné dýchání, pak neváháme a zahájíme resuscitaci (viz. minulý díl zdravotnického okénka). S čím si můžete splést infarkt? U mnoha lidí, kteří mají problémy se zády, se mohou objevovat podobné příznaky jako při akutním infarktu myokardu. Lze je však snadno odlišit od skutečného infarktu. Bolesti zad, které způsobuje například blokáda v oblasti hrudní páteře, často vyzařují do středu hrudníku, zpravidla však do jednoho konkrétního místa a mají charakter „bodavé“ bolesti. Jedná se o bolestivý syndrom způsobný vlivem páteře. U skutečného infarktu myokardu se však bolest projevuje spíše po celém úseku hrudi, je tupého rázu a navíc se současně objevují i ostatní příznaky, které jsou způsobené dráţděním „bloudivého nervu“. Jak se vyhnout infarktu? Předejít infarktu můţeme jen řádnou prevencí a vhodným ţivotním stylem. Ten by měl zahrnovat jak správnou ţivotosprávu s velkým přísunem zeleniny a ovoce, tak i odpovídající pracovní vytíţení – bez nadměrného a kaţdodenního stresu. Dále pak pravidelné pohybové aktivity a také dostatek přirozeného odpočinku, bez kterého tělo a organismus nemůţe regenerovat. Vyváţená strava a zelenina je na prvním místě. Důleţitý je vyšší příjem rostlinných tuků, především olivového oleje. Naopak je dobré sníţit příjem ţivočišných tuků v podobě vepřového tučného masa. Velmi vhodná je změna ţivotního stylu, eliminace působení stresu zvýšeným pohybem, a to hlavně na čerstvém vzduchu. Pravidelně se hýbejte. Počítá se kaţdá fyzická aktivita. Pokud moţno se vyhýbejte přepalovaným tukům, uzeninám a tučnému masu. Kdyţ on je to tak dobré, ţe? Naopak jídelníček obohaťte o čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, libové maso a ryby. To zas tak moc dobré není, pravda? Nekuřte. A pokud uţ kouříte, snaţte se co nejdříve přestat. A hlavně – nezapomínejte odpočívat! Nemusíte přece zvládnout úplně všechno... Změny v péči Největší změnou v kardiologii oproti minulosti je dostupnost péče. V devadesátých letech běţně kardiologičtí pacienti čekali na vyšetření i půl roku a další měsíce na léčbu. I kdyţ se o tom nemělo nahlas mluvit, pacienti byli selektováni často ještě před branami nemocnice. V praxi to znamenalo, ţe mnoho pacientů umíralo velmi rychle, mnohdy ještě dříve, neţ se dočkali vyšetření. V roce 1999 byl průměrný věk pacientů s infarktem 58 let, dnes je to o šest let více. Důvodem není to, ţe by celkově přibývalo starších pacientů, ale fakt, ţe se jiţ pacienti neselektují a pomoci se dostává všem.
Okénko do společnosti Aneb prohřešky, kterých se nejčastěji dopouštíme Od malička nám většina rodičů správně vštěpuje, co je a není správné, a jak bychom se ve společnosti měli chovat. I při velké snaze se i v dospělosti č asto dopouštíme „menších“ společenských přestupků, které si ani v dané chvíli nemusíme uvědomit. Nemusíme se pohybovat ve vysokých politických či společenských kruzích, i tak bychom měli dodrţovat určitá „nepsaná“ pravidla společenského chování. A to se nejedná jen o dnes zejména mladší generací snad cíleně „zapomínané“ zdravení, ať se jiţ jedná o setkání se na ulici či při vstupu do místnosti. Postupně si na stránkách ČL připomeneme pár nejčastějších „společenských kiksů“. Dnes tedy první dva z nich: Představení doprovodu Ať už se pohybujeme v prostředí mezi kamarády nebo mezi kolegy v práci, je přinejmenším zdvořilostí představit svůj doprovod, s nímž přijdeme. Obzvlášť, pokud jsme jedinou osobou, kterou váš doprovod v daném kolektivu zná. Samozřejmě jsou nepatrné rozdíly v tom, jestli představujete kamaráda nebo svého nadřízeného. To vše se dá oželet, opomenutí samotného představení už je ale závažnější prohřešek.
13
Uvolnění místa v dopravním prostředku Základním kladným charakteristickým rysem dobrého chování každého z nás je automatické uvolnění sedadla tomu, kdo ho potřebuje více – starším, nemocným a těhotným ženám. I za cenu, že jsme měli zrovna hrozný den, děsně nás bolí nohy a autobus je nacpaný k prasknutí.
Naše křížovka: Dnešní kříţovka nás zavede do tajů kulinářství.
Slavnostní menu Ještě poměrně nedávno se pro slavnostní příležitosti doporučovala hostina o devíti chodech; dnes se jich podává maximálně pět, častěji jen tři nebo čtyři. Úvod slavnostního jídla patří samozřejmě aperitivu. Až čtvrthodinku po něm přichází na stůl studený předkrm, polévka nebo teplý předkrm. Ten v některých zemích nahrazuje ryba. Studený předkrm by neměl být příliš sytý, zato má dráždit výraznou chutí a těšit oko efektní úpravou. Tradiční součástí menu je - zejména v země - polévka, a to v úměrném množství a nepříliš vydatná. Hodí se hovězí nebo zeleninový vývar, klasickou slavnostní polévkou je želví, podávaná v malinkém hrníčku s kávovou lžičkou. Z Ameriky přišel zdravý zvyk začínat stolování čerstvým zeleninovým salátem. Teplý předkrm bývá doma servírován jen výjimečně, protože vzdaluje hospodyni ze společnosti - na rozdíl od studeného, který lze připravit předem. Dříve se běžně podával nejen hlavní masitý chod, ale po něm ještě pečeně ze zvěřiny nebo drůbeže a na zvláštním talířku teplá zelenina. Všechny tyto chody nyní většinou nahrazuje jediný, jehož součástí je ovšem vedle přílohy i bohatá zeleninová obloha. Během jednoho stolování by se neměly opakovat stejné druhy masa ani stejné způsoby jeho úpravy, jako je pečení, smažení, dušení. Vždy působí osvěžujícím dojmem, když je součástí některého chodu typická ... (tajenka). U nápojů se postupuje od lehčích ke sladším s vyšším obsahem alkoholu. Na závěr lze servírovat leccos, řez dortu se šlehačkou je skutečně jen jednou z mnoha možností. Moučník může být teplý nebo studený, zmrzlina v podobě poháru nebo jako palačinka, jindy přijdou k chuti spíš sýry a čerstvé ovoce. Zatímco prkéno se třemi nebo pěti pečlivě volenými sýry je takřka závaznou tečkou za každou slavnostní večeří ve Francii, středomořské země dávají přednost osvěžujícímu ovoci, které navíc dekoruje po dobu stolování tabuli. Teplé dezerty, jako palačinky, povidlové taštičky, ovocné knedlíky nebo buchtičky s vinným šodó, bývají ve světě považovány za typické speciality. Těmi se také vedle svíčkové česká hostitelka nejlépe zavděčí cizokrajné návštěvě.
VODOROVNĚ: A. Ničit ohněm; vězeň. - B. Karelofinský epos; báňské podniky. - C. Těžký kov; slepičí produkty; hora v německé části Šumavy (Luzný). - D. Ledaže; Adamův syn; vzorec oxidu křemíku; spolupracovník. - E. Tajenka. - F. Dřeviny s kmenem; Olga (domácky); americká farma; otvor v místnosti. - G. Anglická jednotka hmotnosti; zlatavě; německy "klus". - H. Látky zvyšující tvorbu svalstva; týkající se oka (řídce). - I. Panamský klobouček; druhá výsada paroží. SVISLE: 1. Starý lyžařský pozdrav; peřej. - 2. Svatá země. - 3. Svobodný statek; náš dřívější politik. - 4. Bulharská měna; filmová role A. Quinna. - 5. Barvivo na vejce; obal komety; iniciály Motejla. - 6. Značka voltampéru; koupací nádoby; špatná. - 7. Jméno herce Delona; český prozaik (Jiří). - 8. Členové tajné policie; anglicky "jezero". - 9. Tvoji; belgické lázně; nejinak. - 10. Jazyky (slovensky); souhvězdí. - 11. Podnik v Novém Kníně; malá chata. - 12. Jamajská hudba; oři; zkratka Uranových dolů. - 13. Tohle; dřívější svítidlo; prkenný strop (nářečně). - 14. Anglicky "dospělý"; zemědělský pracovník. - 15. Náš bývalý komunistický politik; český zpěvák. - 16. Vkusný. - 17. Zkratka taiwanské tiskové agentury; malý Ota. Pomůcka: adult, CYNA, Lusen, Olič, trott.
Výherci z minula: 1. cena: 2. cena: 3. cena:
Jarmila Koudelková Ivo Troneček Metoděj Jura
kniha dle vlastního výběru do 300,- Kč salám káva
14
Odpovědi na cvičení z hanáčtiny: Cvičení 1. Kaţdy podle svého… Cvičení 2. 1. dělé!, 2. nekecéme!, 3. kop!, 4. neotrácéte!, 5. ovař!, 6. okloďte!, 7. nekořte a nepodkořojme! 8. roke/pracky navrch! 9. Dé sem prache a vemte si jich! 10. nebuj se a otikéme! Cvičení 3. 1. hóba. 2. nekecé. 3. tabola. 4. očetel, neotřel, rokávem. 5. nemesli, dlóhé. 6. svačeno. 7. tato, mamo. 8. třédni. 9. očitel. 10. val.
____________________________________________________________________________________ Redakční rada: Ing. Jaroslav Špaček, Michal Špaček, Mgr. Miloš Mlčoch Ph.D. Evidenční číslo ministerstva kultury: MK ČR E 20489. Nákladem 200 výtisků vydala obec Čehovice v prosinci 2011 ____________________________________________________________________________________ A na závěr slíbená myslivecká romance:
Myslivecká romance – či balada? Jara jede v traktoru, poslouchá zpěv motoru. Snivě hledí do polí, vnímá krásy okolí. Rudé slunce mlhou hoří, pohádkové jevy tvoří. Tu se staví do pozoru! Co to vidí na obzoru?? „Čeňo, Ty jsi znalec zvěře, jsou to kanci nebo keře?“
Lidi, to je k nevíře, máme černou v revíře! Bachyně a tři lončáci, to jsou ale kabrňáci! Honem pušky kulovnice, zavaţte téţ nohavice! Nedej Huberte a všichni svatí, ať pak neteče nám z gatí!“ A tak jedou za rybníky – na ty černé – na čuníky.
Láďa Kadlec zbystří zrak: není to tak, ani tak – „Jaro – běda – přeběda, já zas vidím medvěda. Rychle domů, hezky zticha, ať nám nerozsápe břicha.“ Otočí se domů tryskem, strach oběma třese pyskem. Doma hned myslivce volá: „Rychle sem, já jedu z pola!
Děda Konečný však míní: „Je nás málo na tolik sviní. Já mám zkušenosti z války, budu střílet raděj z dálky.“ Karel Mézl zrakem slídí – mnoho stop prý všude vidí. „O patrony máte bídu, nechte pušky pěkně v klidu. Otmar jak se na ně vrhne, tak je všechny klidně strhne!“
Frgál říká: „To je hon – srdce bije jako zvon! Hojnost bude v kuchyni, aţ přinesu bachyni. Lončák – ten je lepší v mase, avšak z bachně prý zase nadělá se vţdycky víc, ovaru a jitrnic!“ Honza Koutný – předseda, kaţdému hned radu dá: „Černá, jak je jednou v poli, tak ji klidně kaţdý skolí! Kanci – chlapi, to je hračka“ – ho však z toho chytla sračka. A tak přes hon celičký, byl doma u mamičky. Jarda – co by hospodář, starostí má plnou tvář. V zamyšlení váţí kroky: „A někdo běţte chystat troky!
15
Aspoň jeden bude náš, připravte vše na guláš! Šťastným střelcům v klobouky, zatknu já pak zálomky.“ Mikulášek, mysliveček je opravdu maličký, zato však výborně střílí koroptve a zajíčky. Dnes však dech se nějak krátí, má strach, zde se domů vrátí. Na rty se mu povzdech dere: „Snad se papeţ neposere!“ Frantík Rottů puká z fajky: „Na tohle je třeba Lajky! Já uţ viděl jinší kusy tam – na Podkarpatské Rusi! Jděte všichni pěkně, klidně, postupujte potichu, nikoho ať nenapadne, střílet kance do štichu!“ A Pepíček Potácelů říká: „Já mám přesnou střelu, vypnu prsa, stáhnu břuch, přiblíţím se jako duch. Já střílím vţdy v levém gardu, prostřelím mu myokardu!“
Pan Holásek rychle chvátá: „Zpráva ta má cenu zlata!“ Náramně je dneska hbitý, v duchu vidí porci z kýty. „A kaţdý dejme ňákou kačku na večerní kyblovačku!“ Laďa Mézlů – alias Červ, napnutý má kaţdý nerv. Čeká vţdy aţ Frgál střelí – načeţ mu klidně zavelí: „Jaromíre, pěkně stůj! Já jsem střílel – ten je můj!“ Ivan z drátů akty tvoří, černým slečnám rád se dvoří. Tato černá Ti však můţe na Tvůj hrob přinést růţe. Franta Přikryl vášní hoří, v hlavě se mu plány tvoří: „Vyfotím se s kančí hlavou, všichni puknou před mou slávou, s gloriolou kolem hlavy, půjdu to říct do Opavy!“
Franta Pavlík kulí oči, ke zvěři se štorcem točí: „Kanci? Ti se ve mně zmejlí, spletou si mě s tenkou špejlí! A já pak jako jediný, zle jim zcuchám štětiny.“
Kuncovi se jazyk plete: „Toť hon pro mne – pro hraběte! Pošlu na ty potvory – psa z Hraběcí obory! Obrovitou kančí hlavu s klektáky a páráky pověsím si jako trofej do komnaty na háky!“
Na Péťovi je uţ znát inţenýrství kandidát. Pušku nese v rukou klidně, říká: „Je mě nějak bídně! Nevím, co bych za to dal, kdyby to byl cornwall! Ovšem, téţ by bylo fajn, kdyby to byl pietrajn!“
Břeťa Dlabal potáh gatě říká: „Uţ na Křivoklátě král Karel s Buškem z Velhartic skolili jich na tisíc! Pak zapili to vínem rudým, pajšl dali lidem chudým! Mnoho let nás od nich dělí, ale lordi ještě nevymřeli!“
Joţka Lorinc klidně vece; „To je pro mne mucha přece, co je to pro Slováka, sloţit klidně diváka! U nás je jich tolik v kraji – ţe si s nimi děti hrají!“
Na Balaši stále znát – myslivec – aristokrat! Dnes si vykračuje křepce, v duchu sobě sladce šepce: „Jsem přec gurmán, ţádný kmán, kančí lásku já si dám! Upravená na ledvinku,
bezvadně pak chutná k vínku, a aby to vše mělo glanc, pak si dáme preveranc!“ Jára Dlabal tuše zradu, takticky se drţí vzadu. „Já nechci mít ostudu – to tam raděj nepudu!“ A tak statečně jdou kňourům blíţe, jako Bivoj – český kníţe. Jak se blíţí, dech se tají, plné gatě strachem mají. Uţ jsou jenom na sto kroků!!! Pytel prachu, pytel broků!!! Co to skáče z oranice???? Vţdyť já vidím tři zajíce za sebou jak čárují a zaječku následují! Pročeţ klidně jedou zpátky, domů jdou zadními vrátky. A snad nikdo neví dosud, PST jaký zlý je potkal osud.
Stalo se v Čehovicích, L.P. 1969
16
Ocenění Sokoli s gratulanty
Vystoupení dětí na sokolské oslavě
Naši borci v útoku
Účastníci sokolské akce před MŠ
Čtení pohádek
Ocenění drakiádníci
Autoři fotografií: Jiří Hrbáček, Boţena Spáčilová, Jaroslav Špaček, Jakub Špaček, Kateřina Štoplová
17
