D_TVF TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 5 prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prosinec 2011
SOCIÁLNÍ A SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Rodinný model • Služební model • Liberální model – Reziduální – Univerzální
• • • •
Neoliberální model Zaměstnanecký model Konzervativní model Sociálně-demokratický model
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
2
RODINNÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Rodinná péče: tradiční základní zabezpečení – Další metody: charita, dary, žebrota, vzájemná pomoc, …
• Obecní „nadstavba“: – Chudinská péče (pastoušky, starobince) – Domovské právo
• Péče náboženských a charitativních organizací – Určitá státní podpora těchto institucí
• Merkantilismus: zájem na výchově dětí, zejména mužů (vojsko) • Důvody poklesu významu rodinného modelu: – Industrializace (pokles úlohy zemědělství) – Urbanizace a migrace
• Rozsáhlejší sociální zabezpečení až ve 20. století 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
3
Poverty -
10
low
high
ROWNTREEHO CYKLUS CHUDOBY
0
Childhood
3.12.2011
Youth
Family Jaroslav Vostatek
Empty nest
Old age 4
SLUŽEBNÍ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Služební sociální model obecně: není důvod pro rodinné dávky • Praxe: (též) příplatky k platu na manželku, výchovné apod. • Veřejní zaměstnanci New Yorku dnes: – Spoření na úhradu péče o děti, aby mohli být zaměstnáni • Spoření nepodléhá dani z příjmů
– Příspěvek zaměstnavatele až 800 $ ročně na úhradu péče o dítě 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
5
LIBERÁLNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Klasický liberální model: rodina a děti = soukromý problém – Sociální pomoc pro potřebné
• Liberální model modifikovaný: – Nízké univerzální dávky pro rezidenty s dětmi, financované ze státního rozpočtu
• Neoliberální model: rodina a děti = soukromý problém – Faktické zohlednění rodiny v dani z příjmů • Teorie: platební schopnost = platební schopnost rodin – Splitting – Společné zdanění manželů – Odpočitatelné položky: nezaopatřené děti a manželka (bez vlastních příjmů) – Daňový bonus – Záporná daň z příjmů 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
6
AMERICKÁ MATEŘSKÁ DOVOLENÁ • USA a Austrálie – jediné vyspělé země bez placené mateřské (rodičovské) dovolené • Family and Medical Leave Act (1993): 12 týdnů neplacené rodičovské dovolené pro zaměstnance: – s min. 12 měsíci práce pro stávající podnik – v podnicích s min. 50 zaměstnanci – → 40 % pracovníků nemá nárok
• Několik států USA poskytuje placenou dovolenou s částečnou kompenzací výdělku po dobu několika týdnů – Kalifornie, New Jersey – 6 týdnů, 55 % a 67 % mzdy – Washington – 5 týdnů, jednotná dávka – Kalifornie, Havaj, New Jersey, New York, Rhode Island – analogie nemoci, temporary disability insurance
• 25 % podniků nabízí plně placenou mateřskou dovolenou • 20 % podniků nenabízí žádnou mateřskou dovolenou (placenou či neplacenou) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
7
BRITSKÉ MATEŘSKÉ: TÉMĚŘ UNIVERZÁLNÍ DÁVKA (2011/2012) • Mateřské pro zaměstnankyně (Statutory Maternity Pay, SMP) – Vyplácí zaměstnavatel, po dobu (až) 39 týdnů (do 2007: 26 týdnů) – Prvních 6 týdnů: 90 % výdělku (bez stropu) – 7.-39. týden: strop: 128,73 £ týdně („standard SMP“)
• Otcovské (Statutory Paternity Pay) – 1-2 týdny, 128,73 £ týdně
• Mateřské pro ostatní (Maternity Allowance) – Vyplácí Jobcentre Plus těm, které nemají nárok na SMP, a OSVČ • Podmínka: výdělečná činnost 26 týdnů v posledních 66 týdnech
– Standardní sazba: 128,73 £ týdně 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
8
BRITSKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI • Návrh Beveridgeovy Zprávy: – Dávka 8 s týdně pro všechny děti (kromě 1. dítěte, pokud jeden rodič pracuje) – Růst dávky s rostoucím věkem dítěte – Koncepce: úhrada existenčního minima – Financování ze státního rozpočtu
• Velká Británie 1945/1946 („family allowances“) – – – –
•
Univerzální dávka 5 s (0,25 £) týdně Od 2. dítěte Příspěvek na úhradu nákladů Financování ze státního rozpočtu
Velká Británie 1977-1979: child benefit (Labour Party) – Náhrada family allowances & child tax allowances – Od 1. dítěte
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
9
BRITSKÉ DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ DĚTÍ Velká Británie: odpočet od základu daně z příjmů • 1798 – 1805 • 1909: zvýhodnění závislé na věku dětí – – – – –
Daňová progrese: výhoda pro bohatší Od 1 . dítěte Po dobu nezaopatřenosti dítěte Daňový výdaj, nevykazuje se Zrušení odpočtu koncem 70. let • Též: Austrálie, Kanada, Dánsko, západní Německo, Izrael, Nový Zéland
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
10
BABY BONUS V AUSTRÁLII • Od 1995-96: univerzální dávka pro sociálně potřebné – Jednorázová výplata – Nárok mělo 85 % rodiček
• Od 2002: univerzální dávka • Od 2009: baby bonus pro sociálně potřebné – Rodinný příjem do 75 000 A$ (6 měsíců po porodu nebo adopci) – 2009: 5 185 A$ ve 13 splátkách po 14 dnech 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
11
PLACENÁ RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ V AUSTRÁLII OD 2011 • Baby bonus jen při vícečetném porodu (test příjmů) • „Placená rodičovská dovolená“ • Volební slib 2007: 18 měsíců, bez testu
– 18 týdnů, test příjmu – Výše: minimální mzda (543,78 $ týdně), podléhá dani z příjmů – Žena může mít též nárok na placenou mateřskou dovolenou od podniku (např.: 6 týdnů) – Podmínka: určitá pracovní činnost před otěhotněním (jinak je nárok na baby bonus) – Omezený nárok na Family Tax Benefit, part B 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
12
ZAMĚSTNANECKÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Příplatky ke mzdě pro pracovníky s velkými rodinami – 19. století: některé velké podniky – 20. léta 20. století (Francie, Belgie): reakce na tlak na zvyšování mezd • „Vyrovnávací fond“ zaměstnavatelů – financování přídavků na děti
– Řecko: příplatky ke mzdě na základě kolektivní smlouvy • Příplatek 5 % ze mzdy za každé 1.-3. dítě a 10 % na manželku (bez ohledu na její event. příjem)
• Belgie 1930 (zákon): 1. celostátní povinný systém přídavků na děti
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
13
KONZERVATIVNÍ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Sociální zabezpečení má odpovídat stavovským rozdílům (předchozím příspěvkům do systému) – Sociální pojištění • Mateřské a rodinné dávky sociálního pojištění • Odbytné při opuštění systému sociálního pojištění z rodinných důvodů • Pozůstalostní důchody • Náhradní doby pojištění za péči o děti
• Daň z příjmů: důrazné zohlednění rodiny – Zásada platební schopnosti – životní minimum celé rodiny nelze zdaňovat
• Rodina (s tradiční dělbou práce) – zásadní význam – Stát má pomáhat až po vyčerpání možností rodiny 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
14
SOCIÁLNÍ RODINNÉ POJIŠTĚNÍ • Poskytovatelé přídavků na děti: – Rodinné vyrovnávací pokladny (Familienausgleichskassen) • Německo (SRN) 1954-1964 – Přídavky na 3. a další dítě od 1954 (obnovení přídavků na děti)
• Švýcarsko dnes
• Financování: pojistné hrazené zaměstnavateli
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
15
NĚMECKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI •
1936: 10 RM měsíčně – Od 5. dítěte – Pro rodiny dělníků a úředníků s měsíčním příjmem do 185 RM
• •
1938: již od 3. dítěte 1954: 25 DM pro 3. a další dítě
Německo
Od 2010
Pořadí dítěte
Přídavky na děti
1.
184 €
2.
184 €
3.
190 €
4. a další dítě
215 €
– Obnovení přídavků na děti – Financování: příspěvky zaměstnavatele
• •
1955 též pro nezaměstnané 1961: od 2. dítěte – Financování: spolkový rozpočet
• • • •
1975: od 1. dítěte, zrušení odpočitatelné položky na děti – koaliční vláda soc. dem. a liberálů 1983: znovuzavedení odpočitatelné položky – první Kohlova vláda 1996: zavedení opčního systému 2009: jednorázový roční příplatek 100 € na dítě
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
16
NĚMECKÝ OPČNÍ SYSTÉM OD 1996 • Volba daňového poplatníka mezi přídavky na děti a odpočitatelnou položkou při výpočtu základu daně z příjmů • Odpočitatelné položky neoslabují podněty k práci • Přídavky na děti jsou výrazným sociálním prvkem • Integrované pojetí, které má smysl jen při koordinované koncepci obou složek – Odpočitatelná položka na úrovni životního minima
• Přídavky na děti jsou vyšší než efekt odpočitatelné položky u rodin s nižšími a středními příjmy – Většina rodin bere přídavky na děti
• Právní výklad (Spolkový ústavní soud): – Existenční minimum dítěte nelze zdaňovat – Daňové osvobození existenčního minima dítěte lze realizovat také formou přídavků na děti • Podporu rodin s dětmi představuje pouze ta část přídavků na děti, která převyšuje odpočitatelnou položku 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
17
NĚMECKÉ PŘÍDAVKY NA DĚTI A DAŇOVÝ ODPOČET NA DĚTI
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
18
NĚMECKÁ POLITIKA SPD • Výstavba jeslí a celodenních škol • Více věcných dávek pro chudé děti • Zvyšování přídavků na děti bez vazby na příjmy = „podpora rodin kropící konví“
CDU/CSU • Zvýšit přídavky na děti • Odstupňovat přídavky podle počtu dětí
Koaliční vláda CDU/CSU, FDP • Přídavky na děti zvýšit až v roce 2013 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
19
NĚMECKÁ DĚTSKÁ PŘIRÁŽKA • Dětská přirážka (Kinderzuschlag) – k přídavkům na děti • Pro rodiny s nízkými příjmy – Ochránit rodiny před pádem do sociální sítě (HartzIV) – Rodiče schopni pokrýt své základní potřeby, nikoliv však již potřeby svých dětí – Na žádost – Dávka činí maximálně 140 € na každé dítě žijící v rodině 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
20
MATEŘSKÁ DÁVKA = MATEŘSKÉ 1. Nemocenská koncepce = původní koncepce – Pojistná potřeba: pracovní neschopnost rodičky po porodu a příp. i před očekávaným termínem porodu = zdravotní důvody na straně matky – Rakousko 1888/1889: 4 týdny po porodu, nárok na nemocenské • 1917: 6 týdnů po porodu
– Československo od 1920: 6 týdnů před porodem + 6 týdnů po porodu – Samostatná dávka v mateřství nemusí být, stačí nemocenské – Většina zemí EU: 14-18 týdnů, nejde příliš nad rámec nemocenské koncepce
2. Nemocensko-rodičovská koncepce 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
21
MATEŘSKÉ 1. Nemocenská koncepce 2. Nemocensko-rodičovská koncepce – Pojistná potřeba: pracovní neschopnost rodičky + nezbytnost celodenní osobní péče o dítě v prvním období jeho života = důvody zdravotní a výchovné • Nevhodnost jeselské péče min. v 1. roce života dítěte
– Československo od 1.7.1987: 28 týdnů • Dvojčata a osamělé matky: 37 týdnů • Péče jiné ženy nebo muže: 22 týdnů • Konstrukce: jako nemocenské, sazba 69 % 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
22
ČESKÁ PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ • Podmínka: účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních 2 letech • Možnost střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě (od 2009) – Na základě písemné dohody – Od počátku 7. týdne ode dne porodu – Při střídání v péči o dítě se zastaví výplata dávky matce a začne se vyplácet dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu – Četnost střídání není omezena
• Redukční hranice: jako u nemocenského (2010) • Sazba dávky z denního vyměřovacího základu: – 70 % (od 1.7.2010) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
23
ČESKÉ MATEŘSKÉ Změny od 2008 • Zrovnoprávnění vdaných a svobodných matek – Sjednocení délky PPM pro vdané a osamělé matky na 28 týdnů • 30 % dětí se u nás rodí mimo manželství
– Vícerčata: nárok na dávku zůstává po dobu 37 týdnů
• Nezaměstnané ženy nemají nárok na PPM – Od 2008: rodičovský příspěvek 7 600 Kč rovnou od narození dítěte – ve čtyřleté variantě – Rodičovský příspěvek znamená pro většinu z nich vyšší částku než případná PPM, vypočtená z omezených příjmů v posledních 2 letech 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
24
ČESKÉ MATEŘSKÉ
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
25
ČESKÉ MATEŘSKÉ 2008, 2009 a od 1.7.2010
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
26
MATEŘSKÉ Týdny
% ze mzdy
EU: návrh Směrnice EU
Německo
14
100 %
Malta
14
100 %
• Min. délku poskytování zvýšit ze 14 na 18 týdnů
Kypr
16
75 %
Belgie
15
77 %
Kanada
15
55 %
Švýcarsko
8
100 %
Singapur
8
100 %
Nový Zéland
12
53 %
Velká Británie
6
90 %
USA
0
0%
Austrálie
0
0%
3.12.2011
– Usnesení Evropského parlamentu: 20 týdnů
• Vyplácet 100 % mzdy – Dnešní minimum: sazba nemocenského
ILO: doporučuje min. 18 týdnů /od roku 2000/
Jaroslav Vostatek
27
MATEŘSKÉ (% ze mzdy) a RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ (týdny) 2003
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
28
SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÝ MODEL ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI • Sociální práva pro každého, nezávisle na rodině i trhu (rovné šance pro každého) – Bez ohledu na předchozí příjmy, příspěvky nebo výkony – Rodina se 2 výdělečnými rodiči (dual earner model) – Relativně vysoká úroveň univerzálních dávek a služeb, kombinace s dávkami závislými na výdělku pro ekonomicky aktivní – Sociální investování (přínos pro zaměstnanost a růst)
• Zabezpečení veřejných služeb pro rodiny s dětmi je důležitější než peněžité dávky • Daňové výdaje: ne 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
29
JESLE A ŠKOLKY • EU: posílit veřejné instituce péče o děti předškolního věku • Jesle a školky by měly mít možnost poskytnout místa pro děti podle barcelonských cílů: – 90 % dětí od 3 let až do školního věku a – 33 % dětí pod 3 roky
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
30
TĚHOTENSKÉ VE ŠVÉDSKU • Dávka (pregnancy benefit) pro případ, že zaměstnavatel nemůže přeřadit těhotnou zaměstnankyni: – Pracovní kapacita snížena nejméně o 25 % v důsledku těhotenství • Fyzicky namáhavá práce (výplata dávky až po dobu 50 dní, nejdříve však od 60. dne před očekávaným dnem porodu) • Rizikové podmínky práce
– Možnost pracovat část dne: dávka ve výši 75 %, 50 %, nebo 25 % – Nárok na dávku není v posledních 10 dnech před porodem 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
31
OŠETŘOVÁNÍ DÍTĚTE VE ŠVÉDSKU Dočasné rodičovské (temporary parental benefit) • Péče o nemocné dítě ve věku do 12 let – Též při onemocnění osoby, která pečuje o dítě – Též pro návštěvu dětského lékaře či dětské kliniky
• 60 dní ročně pro oba rodiče dohromady – Možnost čerpat dalších 60 dní • Netýká se onemocnění osoby pečující o dítě
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
32
ČESKÉ OŠETŘOVNÉ • Dříve: „podpora při ošetřování člena rodiny“ • Zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu, že musí – Ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo – Pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla
• Od 2009: možnost přiznat ošetřovné postupně dvěma osobám při jedné potřebě ošetřování • Sazba dávky: 60 % denního vyměřovacího základu • Doba poskytování: až 9 kalendářních dnů (16 dní: osamělá osoba) • 2010: karenční doba 3 dny, doba poskytování až 6 (13) dní 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
33
OŠETŘOVÁNÍ DÍTĚTE V NĚMECKU • Nemocenské – Doba poskytování až 10 pracovních dní • Max. 25 dní na pojištěnce v kalendářním roce bez ohledu na počet nemocných dětí • Osamělí rodiče: dvojnásobek (20 a 50 dní)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
34
PORODNÉ • Potřeba: jednorázové výdaje spojené s narozením dítěte • Výbavička apod.
• Východiska pro politiku: – Potřeba klesá s pořadím dítěte • Porodné může s pořadím dítěte klesat
– Stimulace počtu porodů (?) • Porodné na 2., 3. a 4. dítě má být vyšší
• Jen asi ve třetině vyspělých zemí (ale ve většině evropských zemí) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
35
PORODNÉ VE FINSKU • 1938: zavedeno pro sociálně potřebné rodiny • 1948: pro všechny matky • Volba: – 140 € nebo – Balíček věcí pro dítě (věci stačí na několik měsíců) • Balíček je mnohem cennější • Většina matek volí balíček – i v případě 2. a 3. porodu
3 * porodné při narození dvojčat 6 * porodné při narození trojčat 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
36
PORODNÉ VE FINSKU
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
37
PORODNÉ V ČESKU • Jednorázový příspěvek matce na náklady související s narozením dítěte » Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů
• 2007 – 1 dítě – dvojčata – trojčata
17 760 Kč 53 120 Kč 79 680 Kč
• 2008-2010 – za každé dítě 13 000 Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
38
PORODNÉ V ČESKU 2011 • 2 podmínky pro nárok na dávku od 1. 1. 2011: – Narození 1. dítěte – Příjem rodiny nesmí přesáhnout 2,4násobek životního minima. • Pro stanovení životního minima se přitom započítává i narozené dítě/děti. • Osamělá matka: hraniční příjem pro nárok na porodné: 10 752 Kč = 2,4*(2 880+1600) • Rodičovský pár: hraniční příjem pro nárok na porodné: 16 992 Kč = 2,4*(2880+2600+1600)
• Porodné: 13 000 Kč – Dvojčata, trojčata: 19 500 Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
39
RODIČOVSKÉ (RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK) • Účel vzniku: plně nebo částečně ušlý výdělek z důvodu péče o malé dítě (do stanovené věkové hranice) • Koncepce ve většině evropských zemí: – Částečná finanční náhrada ušlého příjmu – Střídání rodičů v péči o dítě je možné • Výjimečně i: – společná péče obou rodičů – Část nároku podmíněna střídáním rodičů
• Česko: univerzální dávka za zajištění řádné a celodenní peče o dítě do 4 let věku – Od 2004: možnost neomezeného výdělku – Do 2007: jednotně poskytovaná dávka – Od 2008: třírychlostní dávka: možnost volby poskytování: • Do 2, 3, nebo 4 let věku dítěte 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
40
ŠVÉDSKÉ RODIČOVSKÉ • Celkem 480 dní na dítě (2010) – 2 rodiče (společná péče) à 240 dní, 180 dní lze přesunout na 2. rodiče – Čerpání: dlouhé období v celku, jednotlivé dny, část dne • Části dne: 12,5 %, 25 %, 50 %, 75 %
• Možné čerpání: – Od 60. dne před očekávaným dnem porodu (těhotné ženy) – Do věku 8 let nebo do ukončení 1. roku školní docházky – Adopce: 8 let od převzetí dítěte do péče, nejdéle však do věku 10 let
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
41
ŠVÉDSKÉ RODIČOVSKÉ • 3 různé úrovně (2010): – Nemocenské [sjukpenningnivå] • 390 dní (55 týdnů a 5 dní)
– Základní [grundnivå] – pro osoby bez příjmu nebo s nízkým příjmem • 180 SEK denně • 390 dní
– Minimální [lägstanivå] • 180 SEK denně (děti nar. před 1. 7. 2006: 60 SEK) • 90 dní (12 týdnů a 6 dní) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
42
NĚMECKÉ RODIČOVSKÉ Elterngeld od 2007 (předtím: výchovné) • Sazba: 67 % čistého výdělku příslušného rodiče – Max. 1 800 €, min. 300 € měsíčně – Výdělek do 1 000 €: zvyšování sazby až na 100 % • Za 2 € výdělku: zvýšení sazby o 0,1 %
– + 300 € za další dítě současně narozené – + 10 % sourozenecký bonus (další děti v rodině, v závislosti na jejich věku a počtu: např. 1 starší dítě do věku 3 let))
• Doba poskytování: 14 měsíců – 1 rodič max. 12 měsíců (osamělý: 14)
• Výdělečná činnost: max. 30 hodin týdně 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
43
ČESKÝ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK • 3 výměry – pevné měsíční částky: zvýšená, základní, snížená – čerpání rodičovského příspěvku po dobu 2, 3 nebo 4 let
• rychlejší čerpání ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte – Jen pro rodiče s PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den
• klasické čerpání – v základní výměře (7 600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte – o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM
• pomalejší čerpání – po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
44
RODIČOVSKÉ 2011
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
45
RODIČOVSKÉ OD 2012 • Rodičovský příspěvek dle potřeb rodičů • Rodiče budou mít možnost volit si délku rodičovské dovolené i výši rodičovského příspěvku podle svých aktuálních potřeb. Namísto stávajícího systému, kdy je možné vybrat si buď dvouletou, tříletou, nebo čtyřletou rodičovskou, má být matce nebo otci umožněno pružně si určit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun, maximálně však do čtyř let věku dítěte. Změna bude možná jednou za tři měsíce. • Výše příspěvku bude činit nejvýše 11 500 korun měsíčně. Pro získání možnosti volby výše příspěvku bude stačit, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství splní alespoň jeden z rodičů dítěte. • Rodičovský příspěvek budou dostávat i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení pro děti. Od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku bude zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc. Zrušen je tedy limit čtyř hodin denně, maximálně však pěti dnů v měsíci.
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
46
ČESKO
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
47
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ: CELKOVÁ A PLACENÁ (FTE)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
48
RODIČOVSKÉ A FTE PAID LEAVE 1. Zvýšená výměra 2. Základní výměra – – – – –
11 400 Kč 7 600 Kč
78 % rodičů, celkově o 19 000 Kč více než v 1. a 3. variantě Ø mateřské za 28 týdnů 72 400 Kč (107 392 Kč) Rodičovské za 3 roky 235 600 Kč Celkem 308 000 Kč (342 992 Kč) Týdenní mateřské ve výši 100 % čisté mzdy (11 230 * 7) / (0,85 * 30,4) = 3 042 Kč
– FTE paid leave: 308 000 / 3 042 = 101,2 týdnů – Varianta Center for Economic and Policy Research (VVZ = ø mzda) • (18 665 * 7) / (0,892 * 30,4) = 4 818 Kč • FTE paid leave: 342 992 / 4 818 Kč = 71,2 týdnů
3. Snížená výměra 3 800 Kč 4. Nižší výměra: postižené děti ve věku 7-15 let: 3 000 Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
49
RODIČOVSKÉ • Velké rozdíly v konstrukci dávek mezi jednotlivými zeměmi • Full-Time Equivalent (FTE) Paid Leave
• 21 bohatých zemí: pořadí podle FTE: – Švédsko 47 – Norsko 44 – Německo 42 – Řecko 34 – Finsko 32 – Francie 29 – Kanada 28 – Nový Zéland 28 – Španělsko 27 – Japonsko 26 (výrazná rovnost pohlaví)
– Náhradový poměr * doba poskytování dávky – Náhradový poměr: relace k (Ø) mzdě – Doba poskytování: v týdnech – Výsledek zaokrouhlen na celé týdny
• Sociální pojištění – většinou
• Česko 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
71 (101) 50
ŠTĚDROST PLACENÉ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ A CHUDOBA RODIN S DĚTMI Poverty
35 USA 30
25
UK
20
AUS CAN FRA AUT ITA BEL NET
15
SWI GER
10
DEN FIN NOR
5
SWE
0 0 r= -.826**
20
40
60
80
100
Total Paid Leave
**significant at the 0.01 level, one-tailed test
Sou rces: LIS, SCIP
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
51
PRIORITY EVROPANŮ: JAK OVLIVNIT POČET DĚTÍ 1. Snížit nezaměstnanost, pružná pracovní doba, služby péče o děti 2. Rodinné dávky, daňové výhody 3. Náklady na vzdělání dětí, bydlení 4. Rodičovská dovolená, mateřské dávky Pramen: Eurobarometer 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
52
MODELY PŘÍDAVKŮ NA DĚTI • Liberální model = nulová koncepce – Děti = soukromý problém (USA, Nový Zéland)
• Modifikovaný liberální model: pomoc chudým rodinám – Přídavky na děti: samostatná dávka sociální pomoci • Nebo: dávka pro rodiny s dětmi
– Diferenciace přídavků na děti podle příjmu rodiny • Dánsko: přídavky na děti nejsou pro bohatší (testování příjmů) • Česko: přídavek na dítě, sociální příplatek – Dávky „státní sociální podpory“
• Model univerzální dávky → na všechny děti – Jednotná sazba: Slovensko 2009 21,25 € (640 SKK) – Modifikace: • kromě 1 dítěte, nebo kromě 1. dítěte • Diferenciace podle věku • Family Income Supplement (VB) – navíc k přídavkům na děti 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
53
DĚTSKÉ DÁVKY: ČESKO • Přídavek na dítě (2010) – Nárok: rodinný příjem < 2,4 násobek životního minima rodiny – Diferenciace podle věku dítěte: do 6 let 6 – 15 let 15 – 26 let
500 Kč měsíčně 610 Kč měsíčně 700 Kč měsíčně
• Sleva na dani z příjmů na vyživované dítě poplatníka 11 604 Kč ročně 967 Kč měsíčně
– Daňový bonus – pokud je sleva na dani vyšší než daň • Max. 52 200 Kč ročně (= na 4,888 dětí)
– = univerzální přídavek na dítě daňového poplatníka – Výdaje 2010: 11 mld. Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
54
PŘÍDAVKY NA DĚTI: Pokles s pořadím dítěte
Velká Británie
2007
Irsko
2009 (max. 8 dětí)
Počet dětí
Přídavky na děti
Počet dětí
Přídavky na děti
1. dítě
75,62 £ (112 €)
1. a 2. dítě
166 €
2. a další dítě
50,70 £ (75 €)
3. a další dítě
103 €
Velká Británie: přídavek na dítě 2010 20 £ týdně – 1. dítě 13,20 £ týdně – ostatní děti
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
55
PŘÍDAVKY NA DĚTI: Růst s pořadím dítěte Finsko
2007
Švédsko
2007
Pořadí dítěte
Přídavek na dítě
Počet / pořadí
Přídavek na dítě
1.
100 €
1 dítě
1 050 SEK (116 €)
2.
110,50 €
2. dítě
1 150 SEK (127 €)
3.
131 €
3. dítě
1 584 SEK (155 €)
4.
151,50 €
4. dítě
1 910 SEK (211 €)
každé další dítě
172 €
5. a další dítě
2 100 SEK (232 €)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
56
PŘÍDAVKY NA DĚTI: Růst i pokles s věkem dítěte Nizozemí
2009
Dánsko
2007
Věk dítěte
Přídavek na dítě
Věk dítěte
Přídavek na dítě
Do 6 let
65,00 €
Do 2 let
1 157 DKK (155 €)
6 – 12 let
78,92 €
3 – 6 let
1 046 DKK (140 €)
od 12 let
92,85 €
7 – 17 let
823 DKK (110 €)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
57
RODINNÉ PŘÍDAVKY: ITÁLIE • Dávka – klesá s příjmem rodiny – roste s počtem členů rodiny – odstupňována po 100 € příjmů • Příklad: rodina se 4 členy (bez invalidů): Roční příjem Do 12 500 € 25 000 – 25 100 € Nad 67 000 €
3.12.2011
Měsíční dávka 258,33 € 121,83 € 0€
Jaroslav Vostatek
58
PŘÍDAVKY NA DĚTI A DAŇOVÉ SLEVY Rodina (2 výdělky) se 2 dětmi ve věku 7 a 14 let, 2001
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
59
ČESKÝ SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK DO 2010 • Dávka pro rodiny s nízkými příjmy – od roku 2011 neplatí – Péče o min. 1 nezaopatřené dítě – Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje dvojnásobek životního minima rodiny – platí i nadále • Příjmem je i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě
• Sociální příplatek se zvyšuje: – dítě je dlouhodobě (těžce) zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné – zdravotní postižení nebo osamělost rodiče – rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do 3 let jejich věku – rodinám, kde dítě studuje na střední nebo vysoké škole v denní formě studia
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
60
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK 2011 Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte Věk nezaopatřeného dítěte v rodině
dítě dlouhodobě nemocné
dítě dlouhodobě zdravotně postižené
dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené
do 6 let
1 0061) 1 0722)
2 1363)
2 4003)
od 6 do 15 let
1 314
2 6173)
2 9403)
od 15 do 26 let
1 508
3 004
3 375
1)
Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte ve výši 7 600 Kč. Rodina bez nároku na rodičovský příspěvek (dítě starší 4 let věku). 3) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte ve výši 7 600 Kč, případně na rodičovský příspěvek do 15 let věku dítěte ve výši 3 000 Kč, pokud dítě nepobírá příspěvek na péči. 2)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
61
ČESKO: RODINNÉ DÁVKY mil. Kč
1995
2000
2005
2010
Přídavek na dítě
12 770
12 748
11 195
3 862
Sociální příplatek
6 029
6 199
4 779
3 100
Rodičovský příspěvek
5 824
7 691
12 627
27 722
428
581
895
1 565
1 722
2 759
4 579
7 410
893
785
819
431
18
8
5
4
Porodné Pen. pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek Daňový bonus 3.12.2011
11 000 Jaroslav Vostatek
62
Poverty -
10
low
high
NOVÉ CYKLY CHUDOBY
0
Childhood
3.12.2011
Youth
Family
Jaroslav Vostatek
Empty nest
Old age
63
ZÁKLADNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ RODIN • Sociálně-demokratický model – Rovné příležitosti pro všechny děti – Veřejné služby pro rodiny s malými dětmi – Přídavky na děti
• Konzervativní model – Rodina jako základ státu, dělba práce v rodině – Daňová podpora rodin s dětmi, přídavky na děti jako alternativní řešení
• Neoliberální model – Děti jako soukromá aktivita (investice ?!) – Daňová podpora osob s dětmi – kombinace se sociální pomocí (záporná daň z příjmů) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
64
SOCIÁLNÍ A SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁNÍ • Vyšší vzdělání – vyšší výdělek – Velké a narůstající rozdíly ve výdělcích – Vyšší nezaměstnanost méně kvalifikovaných • I mezi mladými nezaměstnanými • Nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných • Více než polovina nezaměstnaných ve věku 25-34 jsou dlouhodobě nezaměstnaní
• Nárůst rozdílu v kvalifikaci mezi mladými a staršími • Vysoká soukromá čistá současná hodnota vyššího vzdělání – Česko na 4. místě v rámci OECD za Portugalskem, Itálií a USA
• Veřejná soukromá čistá současná hodnota vyššího a vysokoškolského vzdělání – Česko: v rámci OECD podprůměrná hodnota u vyššího vzdělání a nejvyšší hodnota u vysokoškolského vzdělání – 30 % studentů VŠ v OECD nedokončí studium (Česko: přes 30 %) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
65
VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH OECD • Ø OECD: 6,1 % HDP (2008) – Výdaje na studenta vzrostly v letech 1995-2007 o 43 %
• Značné rozdíly mezi zeměmi – i ve struktuře nákladů, platech, délce výuky, velikosti tříd … • OECD: prostor pro efektivnější sdílení nákladů mezi státem a domácnostmi • Vysokoškolské vzdělávání: Ø OECD: 1,5 % HDP (2006) – Nejvyšší podíl na HDP: USA, Kanada, Korea (jižní) • Vysoký podíl soukromých výdajů – Není projevem nízké efektivnosti VŠ vzdělávání v USA
– Prudký nárůst penetrace: ze 20 % (1995) na 38 % (2009) – Výdaje na studenta vzrostly v letech 1995-2007 o 14 %
• Školky (vzdělávání ve věku 3-4 roky): prudký nárůst penetrace: ze 40 % (1998) na 70 % (2009) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
66
CELKOVÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁNÍ V ZEMÍCH OECD (% HDP)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
67
ROČNÍ VÝDAJE NA STUDENTA (USD, parita KS) NA 1. A 2. STUPNI VZDĚLÁVÁNÍ
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
68
METODY FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁNÍ • Veřejné financování veřejných škol • Veřejné financování soukromých škol – Voucher system
• Soukromé školství, reformované veřejné školství: plné školné – – – –
Stipendia státní, krajská, firemní apod. Přímé platby (out-of-pocket) Studentské půjčky Odložené školné
• Kombinace modelů – – – – 3.12.2011
Nízké školné (regulační poplatek) Školné diferencované podle příjmů rodičů Stipendia sociální Stipendia prospěchová Jaroslav Vostatek
69
PODSTATNÉ ROZDÍLY VE FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ • 1. a 2. stupeň vzdělávání: veřejné financování – cca 90 % výdajů (ø OECD) • 3. stupeň vzdělávání (VŠ): velké rozdíly mezi zeměmi v podílu veřejného financování – Pod 5 % výdajů: Dánsko, Finsko, Norsko – Přes 75% výdajů: Chile a Korea – Školné: • 8 zemí OECD: žádné školné • Třetina zemí OECD: více než 1 500 $ ročně (pro tuzemce) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
70
PROGRESSIVE VOUCHERS • Návrh: R. Reich (2000), podpora: R. Vedder, CATO Journal, 2005 • Cíl: zabezpečení dostupnosti vzdělání 1. a 2. stupně pro děti z nízkopříjmových rodin • Školné: 6 000 $ ročně • Rodina s 1 dítětem: voucher v hodnotě 12 % * (70 000 – X) kde X je roční příjem rodiny X od 70 000 $ ročně: X = 0:
voucher 0$ voucher 6 000 $ = plné dotování školného
• Očekávané uplatnění voucherů: – – – –
40 % rodin dostane voucher na plnou úhradu školného 40 % rodin dostane voucher na částečnou úhradu školného 20 % rodin nedostane voucher Na všech (soukromých i veřejných) školách 1. a 2. stupně
• Svobodný výběr školy • Privatizace zefektivní školství (neoliberalismus, Chicago)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
71
SOUKROMÁ ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA VYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ V $ A JEJÍ SLOŽKY
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
72
VEŘEJNÁ ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA VYŠŠÍHO A VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V USD A JEJÍ SLOŽKY
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
73
PROPADOVOST VYSOKOŠKOLÁKŮ (NEDOKONČÍ ANI Bc.)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
74
VNITŘNÍ MÍRA VÝNOSNOSTI VEŘEJNÝCH INVESTIC DO VŠ VZDĚLÁNÍ PRO MUŽE A ŽENY 14
P e rc e n ta g e .
12 10 8 6 4 2 0 New Zealand
Canada
Denmark
Finland
Norway
Sweden
United Kingdom
United States
Male Female 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
75
VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ VÝDAJE NA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ (% HDP)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
76
PODÍL SOUKROMÝCH VÝDAJŮ NA INSTITUCE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ: 2000 A 2007
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
77
PODÍL PŮJČEK NA VEŘEJNÉ FINANČNÍ POMOCI STUDENTŮM VŠ: 1998 A 2007
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
78
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
79
ROČNÍ ŠKOLNÉ NA VEŘEJNÝCH UNIVERZITÁCH (Ø, DENNÍ STUDIUM, TUZEMCI, 2006/7, $)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
80
KLASIFIKACE SYSTÉMŮ FINANCOVÁNÍ VŠ VZDĚLÁVÁNÍ PODLE OECD
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
81
3 SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
82
SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÝ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ • Právo na vysokoškolské vzdělání – Rovné příležitosti, sociální rovnost – Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko • Některé z těchto zemí zavedly či zavádějí školné pro zahraniční studenty
• Žádné nebo zanedbatelné školné – NZ: poplatky ve výši do 20 % nákladů (Watts Report, 1987) – NZ Labour Party zavedla školné ve výši 10 % nákladů (1990)
• Štědré systémy pomoci studentům: většina studentů může využívat stipendií či veřejných půjček na studium nebo životní náklady • Vysoká relace veřejných výdajů na vysokoškolské vzdělání k HDP 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
83
NEOLIBERÁLNÍ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ • Vzdělání je soukromý statek, v zásadě jako každý jiný • Vysokoškolské vzdělání = soukromá investice (ne: právo na vysokoškolské vzdělání) – Vytvořit trh vysokoškolského vzdělávání – Deregulace, privatizace • Výnosnost vzdělání = argument pro privatizaci
– Oddělit financování a poskytování – Instituce vysokoškolského (terciárního) vzdělávání (TEI) – stanoví školné – Oddělit výuku a výzkum
• USA, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie (NL a GB se přidaly po 1995) – Relativně vysoký podíl daně z příjmů na veřejných příjmech
• Neoliberálové si netroufli realizovat plně tržní přístup – Vysoké školné = potenciálně vysoká bariéra pro dostupnost VŠ vzdělání – Školné převyšuje 1 500 $ ročně • USA: státní univerzity: 6-8 tisíc $; elitní soukromé instituce: 30 000 $ i více 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
84
NEOLIBERÁLNÍ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ •
Celkové roční náklady studentů v USA (vč. bydlení a stravy, 2010): – Veřejná univerzita (4 roky): – Soukromá univerzita (4 roky):
•
27 967 $ ročně 40 476 $ ročně
Rozvinuté systémy podpory studentů – Přes 75 % studentů dostává veřejnou podporu (dostupná data jen za USA, AUS, NZ, NL)
• •
(Vstupní) penetrace v průměru (69 %) významně nad ø OECD a mírně nad ø konzervativních zemí (s nízkým školným) Dostupnost není nižší než v jiných systémech – Údaje ovlivněny i zahraničními studenty
• •
Financování veřejných univerzit: podle počtu studentů (equivalent full-time students) v jednotlivých nákladových kategoriích Manažerský styl řízení univerzit (jako soukromé podniky) – Vyšší platy, finanční motivace, relativně krátkodobé kontrakty – Outsourcing služeb
•
Struktura financování britských veřejných vysokých škol (2006): – 50 % - vládní základní dotace – 25 % - školné – 25 % - ostatní (podniky, veřejné instituce, charita)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
85
NEOLIBERÁLNÍ SUBMODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ • Japonsko, Korea • Vysoké školné – přes 4 500 $ ročně – Značná finanční zátěž studentů a jejich rodin – Excelentní studenti v Japonsku: snížené nebo nulové školné
• Méně rozvinuté systémy podpory studentů – Poměrně málo studentů dostává veřejnou podporu • Japonsko: 1/3
• (Vstupní) penetrace: Japonsko 49 %, Korea 71 % – Podprůměrná hodnota v Japonsku je vyvážena vyšší penetrací v bakalářském studiu
• Veřejné výdaje na vysokoškolské vzdělávání: Japonsko nad ø OECD 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
86
RYCHLÝ RŮST ŠKOLNÉHO V USA
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
87
2 IDEÁLNÍ MODELY ŘÍZENÍ UNIVERZIT
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
88
KONZERVATIVNÍ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ • Vzdělání (titul) jako výraz společenského statutu a schopností • Všechny ostatní evropské země s disponibilními údaji (Rakousko, Belgie, Česko, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Španělsko), Mexiko • Nízká úroveň školného na veřejných univerzitách – Nízká finanční bariéra pro studium (nulová: Česko, Irsko, Mexiko)
• Méně rozvinuté systémy podpory studentů – Půjčky od státu či garantované státem nejsou k dispozici, nebo jsou jen pro malou část studentů 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
89
KONZERVATIVNÍ MODEL VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ • Méně rozvinuté systémy podpory studentů – Čerpání studenty: pod 40 % • Údaj nezahrnuje veřejnou podporu rodin (daňové výdaje, bonusy, příspěvky na bydlení) – Francie: velké příspěvky na bydlení (využívá jich 1/3 studentů)
– Polsko: plná úhrada školného některým studentům – Půjčky od státu či garantované státem nejsou k dispozici, nebo jsou jen pro malou část studentů
• Vysoká závislost sektoru na veřejných zdrojích • (Vstupní) penetrace (ø 50 %) pod průměrem OECD – Belgie: vyváženo penetrací v bakalářském studiu
• Relativně nízké výdaje na studenta • Školné a veřejné dotace nejsou nutně hlavními faktory ovlivňujícími rozhodování o studiu na veřejných VŠ 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
90
PENETRACE VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ: VISEGRÁD A Ø OECD
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
91
VÝDAJE NA VYŠŠÍ A VŠ VZDĚLÁVÁNÍ A PENETRACE (velikost kola odráží podíl soukromého sektoru)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
92
DRUHY DOTACÍ A PŮJČEK STUDENTŮM VŠ • 3 druhy veřejných dotací (grantů): – Základní univerzální dotace – Testované dotace (na potřebnost) – Zásluhové dotace (merit-based grants)
• Studentské půjčky: – Půjčky z veřejného fondu – Půjčky od soukromých bank s veřejnou dotací nebo garancí – Půjčky se splátkami závislými na příjmu • Zvlášť přitažlivé, ale k jejich úspěšné realizaci jsou však nutné některé předpoklady (OECD) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
93
OECD: RŮZNÉ MIXY DOTACÍ A PŮJČEK NA VZDĚLÁNÍ • Stipendia a jiné dotace: rodinné dávky apod., – NE: daňové výdaje (Austrálie, Belgie /Vlámsko/, Kanada, Česko, Finsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemí, Norsko, Slovensko, Švýcarsko, USA)
• Více než 1/3 zemí (za něž jsou údaje) využívá pouze stipendia a jiné dotace a transfery jiným soukromým jednotkám • Island využívá pouze studentské půjčky • Ostatní země využívají jak stipendia a jiné dotace, tak i studentské půjčky • Argumentace pro studentské půjčky: – Více klientů – Část nákladů přesunuta na ty, kteří mají prospěch ze vzdělání
• Argumentace proti studentským půjčkám: – Stipendia a jiné dotace více podporují studenty s nízkými příjmy – Správní náklady na půjčky – Souběh s jinými dotacemi studentů a poskytovatelů půjček 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
94
VEŘEJNÉ DOTACE VŠ VZDĚLÁVÁNÍ: STIPENDIA, JINÉ TRANSFERY, STUDENTSKÉ PŮJČKY (% z celkových veřejných výdajů na VŠ vzdělání, 2007)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
95
NĚMECKO: PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ (BAföG) • Zákon na podporu vzdělávání Bundesausbildungsförderungsgesetz (BAföG) • Podpora se vypočte: Normativní potřeba v závislosti na typu vzdělání, bydlení a zdravotním a pečovatelském pojištění (následující snímek), plus případný přídavek za péči o dítě (113 € za 1. dítě a 85 € za každé další dítě) – Zohlednitelný příjem a majetek studenta /majetek do 5 200 € se nebere na zřetel/ – Zohlednitelný příjem manžela (registrovaného partnera) a rodičů /např. u manžela či 1 rodiče se nebere zřetel na příjem do 1 070 €/
• Vypočtená podpora se rozdělí na 2 poloviny: – Jedna polovina = dávka – Druhá polovina = bezúročný úvěr 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
96
SAZBY POTŘEB NĚMECKÝCH STUDENTŮ PODLE BAFÖG (měsíčně) Ausbildungsstätte (vzdělávací instituce) VŠ a VOŠ jsou na 5. řádku 1. weiterführende allgemeinbildende Schulen und Berufsfachschulen ab Klasse 10 sowie Fach- und Fachoberschulen, wenn der Besuch keine abgeschlossene Berufsausbildung voraussetzt 2. Berufsfachschul- und Fachschulklassen, die in einem zumindest zweijährigen Bildungsgang einen berufsqualifizierenden Abschluss vermitteln, wenn der Besuch keine abgeschlossene Berufsausbildung voraussetzt 3. Abendhaupt- und Abendrealschulen, Berufsaufbauschulen, Fachoberschulklassen, deren Besuch eine abgeschlossene Berufsausbildung voraussetzt 4. Fachschulklassen, deren Besuch eine abgeschlossene Berufsausbildung voraussetzt, Abendgymnasien, Kollegs 5. Höhere Fachschulen, Akademien, Hochschulen 3.12.2011
bei den Eltern wohnend
Inkl. KVund PVZuschlag
Keine Förderung
Keine Förderung
465 €
538 €
216 €
289 €
465 €
538 €
391 €
464 €
543 €
616 €
397 €
470 €
572 €
645 €
422 €
495 €
597 €
670 €
Jaroslav Vostatek
Nicht bei Höchstsatz den Eltern inkl. KV- + wohnend PV-Zuschlag
97
VÝPOČET MAJETKU A PODPORY BAFÖG (VÝSLEDNÁ DÁVKA 301,50 €, BEZÚROČNÝ ÚVĚR 301,50 €)
Bedarfssatz Zeitwert Motorrad
4 500 €
Grundbedarf Student/in
373 €
Sparbuch
1500 €
auswärts wohnend
224 €
Vermögen gesamt
6 000 €
Zuschlag Krankenversicherung
62 €
Zuschlag Pflegeversicherung
11 €
abzüglich Vermögensfreibetrag
5 200 €
anzurechnendes Vermögen (im Sinne des BAföG)
800 €
Anrechnungsbetrag Vermögen (1/12)
66,67 €
670 € abzüglich Anrechnungsbetrag aus eigenem Vermögen
66,67 €
Förderungsbetrag
603,33 €
Förderungsbetrag (gerundet)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
603 €
98
NĚMECKO: ODPOČET NÁKLADŮ NA STUDIUM OD ZÁKLADU DANĚ Německá daň z osobních příjmů: • Nezdanitelné příjmy: 8 004 € ročně • Odpočty od základu daně mj.: – Sonderausgaben (mimořádné výdaje) – jen v daném roce – Werbungskosten (získávací náklady) – i v předchozích letech, formou převodu ztráty do příštího roku (příštích let) • Nutno pracovat v oboru (velmi široce pojatém)
Rozsudek Spolkového finančního dvora (Bundesfinanzhof) 2011: • Náklady na studium lze uplatnit jako získávací náklady – Nájemné, školné, poplatky, výjezd do zahraničí v rámci studia, cestovní náklady, laptop, odborná literatura, kancelářské potřeby … – Příjemci podpory vzdělávání: podpora se nezohledňuje celá – Daňové přiznání nutno podat (podávat) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
99
NĚMECKO: DAŇOVÁ PODPORA STUDIA
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
100
SKRUKTURA PŘÍJMŮ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ V NĚMECKU PODLE SOCIÁLNÍHO PŮVODU (2009) Příjmová skupina Nízká Střední Vyšší Vysoká 3.12.2011
Rodiče
Výdělek
26 % 35 % 47 % 63 %
30 % 30 % 27 % 21 % Jaroslav Vostatek
Státní podpora BAföG 32 % 22 % 14 % 6% 101
PŘÍJMY VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ VE ŠVÝCARSKU: OD RODIČŮ, VLASTNÍ VÝDĚLEK, STIPENDIA A PŮJČKY, OSTATNÍ
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
102
SOCIÁLNÍ STIPENDIUM V ČESKU • Nárok: vysokoškoláci, kteří splňují podmínky pro získávání přídavků na děti, pokud rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. 1,5 * ŽM
• Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na 10 měsíců v akademickém roce. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
103
UBYTOVACÍ STIPENDIUM V ČESKU OD 2005/2006 • Starý systém veřejné finanční podpory ubytování studentů vysokých škol byl založen na institucionální dotaci vázané především na počet lůžek v ubytovacích zařízeních školy. • Příjemcem veřejné finanční podpory ubytování se stal přímo student vysoké školy, který splní určitá kritéria. • Pro přiznání ubytovacího stipendia je rozhodující stipendijní řád konkrétní vysoké školy. Student musí splnit následující kritéria: – je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, – nepřekročil standardní dobu studia v probíhajícím studijním programu ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, – nemá místo trvalého pobytu v okrese, v němž je místo jeho studia. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
104
ODLOŽENÉ ŠKOLNÉ: TEORIE (NICHOLAS BARR, 2008) • Variabilní školné: – Univerzita stanoví školné (zákonný limit) • Prostor pro konkurenci
• Nárok na půjčku ve výši školného a životních nákladů – Úroky na úrovni úroků z vládních dluhopisů • UK: nulová reálná úroková míra (= dotace úroků) = chyba – Dotace jsou příliš drahé, třetina půjček se univerzitám nevrátí
– Splácení z nadprůměrných příjmů po absolvování VŠ • Po 25 letech se dál nic nesplácí • Většina studentů je z rodin s dobrými příjmy (proto nefinancovat VŠ jen z daní) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
105
DUÁLNÍ SYSTÉM ŠKOLNÉHO • Určitý počet zemí: přechod k duálnímu systému – Většina studentů: žádné nebo mírné školné – Menšina studentů – obory s vysokou poptávkou (business, právo): „tržní“ školné na úrovni blízké plným nákladům studia
• Vzorový příklad: Austrálie – Studenti v systému Higher Education Contribution Scheme (HECS) platí (nebo splácí formou půjček) školné stanovené vládou – Zahraniční studenti a rostoucí počet domácích studentů platí podstatně vyšší školné
• Instituce v řadě jiných zemí účtují vyšší školné za tržně orientované programy (než za jiné programy) • Mnoho evropských zemí využívá duální systém pro studenty ze zemí mimo EU • Duální systém by mohl být využíván pro sociálně významné účely a ke zvýhodnění prioritních oborů studia či naopak 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
106
DIFERENCIACE ŠKOLNÉHO (OECD) • Paralelní školné: v jednom oboru a v jedné třídě jsou studenti s různě vysokým (duálním) školným – Některé země střední a východní Evropy • Ve více případech tržní školné zůstává instituci, zatímco školné (poplatky) studentů za státní peníze plynou do státního rozpočtu – Česko: 7 000 studentů „celoživotního vzdělávání“ platí (vyšší) školné, ve stejných třídách (OECD)
– OECD: paralelní školné je inherentně nerovné (různé školné za stejné kurzy) – nelze doporučit
• Možná diferenciace školného: – Bakalářské a magisterské programy – Obory: podle poptávky a podle vládních priorit 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
107
AUSTRÁLIE: HIGHER EDUCATION CONTRIBUTION SCHEME (HECS) • Vláda platí školné po dobu studia – Školné na úrovni třetiny nákladů
• Splácení po dokončení studia: % z příjmů – Využití daňového systému s vysokým stupněm compliance • Jinak splátky nebudou dostatečné a systém nebude udržitelný
• Vysoké startovací náklady: dlouhá doba mezi poskytnutím půjčky a splácením – Vláda musí financovat VŠ jako dosud – I tak bohatá země jako Austrálie musela „couvat“: • Zvýšit školné pro studenty • Zhoršit parametry splácení půjčky (nižší limit příjmů vyloučených ze splácení) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
108
NOVÝ ZÉLAND: PŮJČKA AŽ POTOM • Shoda s HECS (Austrálie): – Počátkem 90. let přechod od systému bez školného k systému se školným na úrovni 1/3 nákladů vzdělání – Splácení půjčky s využitím daňového systému
• Odlišnost NZ: – Studenti platí školné a – Půjčku si mohou vzít potom (po dokončení studia?)
• Doporučení OECD pro Česko: Austrálie nebo NZ jako náměty – Jon File, Thomas Weko, Arthur Hauptman, Bente Kristensen, Sabine Herlitschka. OECD Reviews of Tertiary Education: Czech Republic, 2009 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
109
ENSURING THE LONG-TERM FINANCIAL SUSTAINABILITY OF TERTIARY EDUCATION Secure sufficient funding levels to enable TEIs to meet the growing expectations of society and respond to the growing demand by students, in a context of tight budgets • Expansion of tertiary education systems has led to critical budgetary pressures which are not easily resolved in light of competing priorities for the use of public funds • Need to rethink the appropriate balance between public and private contributions Ensuring the long-term financial sustainability of tertiary education • Devising a funding strategy consistent with the goals of the tertiary education system • Countries are seeking to design funding approaches consistent with the policy goals sought for their tertiary education systems. This includes the introduction of elements of funding more directed towards performance and results. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
110
POLICY DIRECTIONS: THE PRINCIPLE OF COST-SHARING • Use cost-sharing between the State and students as the principle to shape the funding of tertiary education: – Provide public subsidies for tertiary education, regardless of sector of provision – Charge tuition fees to students, especially if limited public funding either: • rations the number of students; • jeopardizes levels of spending per student; or • restricts financial support for disadvantaged groups.
– Countries with little tradition of fees should launch a public debate on the consequences of an heavy reliance on public money for funding tertiary education – Consider tuition fee stabilisation policies to ensure cost containment and moderation – Allow institutions to differentiate tuition fees across courses 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
111
POLICY DIRECTIONS: INSTITUTIONAL FUNDING • Institutional funding for instruction should be formula-driven, relate to both input and output indicators and include strategically targeted components: – Block grants should rely on transparent formulas based on a balanced array of input and output indicators – Performance-based funding mechanisms should be carefully implemented – A possible model is a contractual relationship between institutions and the State – Institutional funding to include targeted development programmes – Institutional funding to be adjusted to the particular mission of the institution – Institutions to be autonomous in the use of their block grants – Funding to offer some stability for long-term development – Sources of institutional funding to be diversified – Complementary streams for the funding of capital infrastructure 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
112
POLICY DIRECTIONS: BASIS TO ALLOCATE PUBLIC SUBSIDIES • Publicly subsidise tertiary programmes in relation to the benefits they bring to society – Implications: • the public funding of educational activities which generate educational externalities (benefits to others not appropriated by the individual receiving the education) to the benefit of society as a whole, irrespective of the nature of the provider • levels of public funding which reflect the magnitude of educational externalities relative to private benefits
– Difficulty: assess educational externalities – Possibilities: • differentiate by type of programme (shortage areas, if it responds to labour market needs, foster innovation or serve communities’ aspirations) • approval of new programmes to be preceded by an assessment of relevance • interconnectedness with quality assurance 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
113
POLICY DIRECTIONS: INSTITUTIONAL COST EFFECTIVENESS • Improving cost-effectiveness – possible responses: – More funding on the basis of graduation rates – Reduction of public subsidies for students who remain too long in the system – Conversion of loans into grants if students graduate within nominal time – The elimination of low enrolment and/or duplicated programmes with possible redeployment of academics across education programmes – Rationalizing faculty to respond to student contractions – Increasing use of shared facilities – Increasing student mobility between institutions
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
114
POLICY DIRECTIONS: STUDENT SUPPORT • Back the overall funding approach with a comprehensive student support system: – Aim for a universal student support system with two major components: • A loan system with income-contingent repayments; • A means-tested grants scheme.
– Grants scheme to be based on assessed need – Loans system to be universal with income-contingent repayments and means-tested subsidies – Student aid entitlements to cover living costs – Students who attend private institutions should benefit, under the same conditions, from the student support system – Creation of an agency to manage the student support system
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
115
OBECNÝ RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ (OECD)
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
116
ZÁKLADNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁNÍ • Sociálně-demokratický model – Rovné šance → právo na vzdělání ve veřejném školství – Národohospodářský přínos vzdělání – Propojení s podporou zaměstnanosti matek (jesle, školky)
• Konzervativní model – Odpovědnost rodiny, stavovský přístup – Přínosnost vzdělávání – Diverzifikace a regulace školství
• Neoliberální model – Vzdělání jako soukromá investice – Vysoká soukromá efektivnost vzdělání – Privatizace a diverzifikace zefektivní vzdělávání 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
117
SOCIÁLNÍ A SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ BYDLENÍ • Investiční a běžné náklady bydlení – Vysoké – Velké rozdíly – Sociální význam
• Regulace – Nákladů výstavby – Nájemného
• Státní podpora – Výstavby: dotace a daňové výdaje, hypotéky, jiné úvěry • Nájemních domů • Osobního vlastnictví bytů a domů
– Bydlení: příspěvek na bydlení • Dávka sociální pomoci (nikoliv finální dávka sociální pomoci) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
118
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ • Distorze na trhu bydlení – Vlády nespoléhaly na tržní řešení (vysoké nájemné by vedlo k tlaku na mzdy) – Ovlivňování nabídky bydlení
• USA: Public Housing Act (1937) – Veřejné půjčky, regulace nájemného (ve vybraných lokalitách), dotace novostaveb (domů, bytů)
• Západní Evropa: podobné metody – Nedostatek bydlení po 2. světové válce, delší doba adaptace stavebnictví – Sociální bydlení (obecní/veřejné a družstevní) – podstatně větší význam než v USA 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
119
DÁVKA NA BYDLENÍ Přechod k ovlivňování poptávky – od 70. let • USA 1972: Experimentální program dávek na bydlení (11 let) – Chování 30 000 domácností a administrativní praktiky ve 12 lokalitách – Největší sociální experiment v USA – Hlavní výsledek: malý vliv dávky na ceny i na výběr lokality • Sousedé, zaměstnání a školy – důležitější faktor než dávka
• USA 1982: Zpráva prezidentské komise: dávka na bydlení má být primární formou podpory bydlení lidí s nízkými příjmy • Velká Británie, Nizozemsko: dávka na bydlení zavedena navíc k dotacím novostaveb (tyto dotace postupně odbourat) • Německo: Wohngeld – dávka pro nízkopříjmové domácnosti platící relativně vysoké nájemné
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
120
DÁVKA NA BYDLENÍ • Cíl: dostupnost bydlení pro rodiny s nízkými a podprůměrnými příjmy – Potenciální problémy: • Negativní motivace na trhu bydlení a trhu práce (past chudoby, morální riziko) • Administrativní náročnost
• Variantní řešení: – Záporná daň z příjmů – Účelová dotace (voucher na bydlení) • Příslušní teoretici podporují vouchery také na zdravotní péči, na vzdělání, potraviny, péči o děti, dopravu … • The devil is in the details 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
121
HOUSING VOUCHER PROGRAM (USA) Section 8 Housing Choice Voucher Program • Příjem domácnosti musí být nižší než 80 % mediánu v okrese – ¾ voucherů rezervovány pro nejchudší rodiny (do 30 % mediánu)
• Příjemci dávky musí vynaložit 30 % svého měsíčního příjmu na nájemné a služby • Program dotuje zbytek nákladů na bydlení až do místního maxima (standardního tržního nájemného) • Bydlení musí splňovat minimální standardy • Nárok na dávku není – Mnoho potřebných domácností dávku nepobírá
• Řada místních úprav dávky • Diskuse o antimotivačním působení dávky, zejména při kombinaci s jinými sociálními dávkami 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
122
HOUSING VOUCHER PROGRAM (USA) • Po získání voucheru má rodina 60-120 dní na vyhledání bydlení • Inspekce pak prověří kvalitu bydlení a nájemné – Nájemné musí být rozumné – Pokud je nájemné vyšší než standard, musí rodina rozdíl platit sama (až do limitu 40 % příjmu)
• Dávka se platí přímo majiteli budovy (bytu) • Přes 2 mil. příjemců dávky (2005) – Velká Británie: 4 mil. – Nizozemí: 1 mil. (31 % všech nájemníků) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
123
PŮVODNÍ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ V ČESKU Základní výpočet dávky: PB = ZMDom – (ZMDom * P) / (ZM * 1,4) PB P ZM ZMDom
= příspěvek na bydlení = rozhodný příjem rodiny = životní minimum rodiny = částka životního minima určená na náklady na domácnost • Dávka pro domácnosti s nízkými příjmy • Dávka nebere zřetel na náklady bydlení • Konstrukce jako dávka sociální pomoci v širším slova smyslu – dávka v rámci sociální pomoci – ze vzorce pro výpočet je zřejmé využití konstrukce záporné daně z příjmů 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
124
ČESKÝ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ • Výše příspěvku na bydlení: Náklady na bydlení – 30 % * rozhodný příjem – Skutečné náklady nebo normativní náklady
/Praha: 35 %/
• Nižší z obou hodnot
• Normativní náklady na bydlení: Ø náklady na bydlení – podle velikosti obce a počtu členů domácnosti – nájemní byty: částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a ceny služeb a energií – družstevní byty a byty vlastníků: obdobné náklady – propočet na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících
• Výdaje 2009: 2,3 mld. Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
125
NORMATIVNÍ NÁKLADY NA BYDLENÍ Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 Počet osob v rodině
Počet obyvatel obce
Praha
nad 100 tis. obyvatel
1
6 363
5 117
4863
4 406
4 293
2
9 183
7 478
7 130
6 505
6 350
3
12 557
10 328
9 872
9 056
8 852
4 a více
15 744
13 055
12 506
11 521
11 276
3.12.2011
50 000 - 99 10 000 - 49 999 999 obyvatel obyvatel
Jaroslav Vostatek
do 9 999 obyvatel
126
NORMATIVNÍ NÁKLADY NA BYDLENÍ Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 Počet osob v rodině
Počet obyvatel obce
Praha
nad 100 tis. obyvatel
50 000 - 99 999 obyvatel
10 000 - 49 999 obyvatel
do 9 999 obyvatel
1
3 723
3 723
3 723
3 723
3 723
2
5 584
5 584
5 584
5 584
5 584
3
7 818
7 818
7 818
7 818
7 818
4 a více
9 950
9 950
9 950
9 950
9 950
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
127
ČESKO
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
128
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ OD 2012
• Doba poskytování příspěvku na bydlení se začne omezovat na sedm let během deseti let – Neplatí pro postižené a seniory nad 70 let
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
129
DOPLATEK NA BYDLENÍ: DÁVKA POMOCI V HMOTNÉ NOUZI • Příspěvek na živobytí • Doplatek na bydlení – Úhrada odůvodněných nákladů na bydlení (nájem, služby spojené s bydlením, náklady za dodávky energií) tak, aby částka živobytí zbyla rodině (osobě) Výše příspěvku = částka živobytí – příjem – přiměřené náklady na bydlení • Přiměřené náklady na bydlení: max. do výše 30 % příjmu (Praha: 35 %)
Částka živobytí: pro každou osobu individuálně, na základě hodnocení její snahy a možností • Živobytí rodiny = součet jednotlivých částek živobytí • Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima
• Mimořádná okamžitá pomoc 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
130
ZÁKLADNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ BYDLENÍ • Sociálně-demokratický model – – – –
Právo na bydlení (?!) Regulace nájemného, sociální bydlení ve veřejných bytech Domovy pro vybrané sociální skupiny (mj. matky s dětmi) Příspěvky na bydlení pro sociálně slabší občany
• Konzervativní model – Bydlení jako výraz společenského postavení – Sociální bydlení, dílčí regulace nájemného, státní podpora spoření na bydlení, příspěvky na bydlení
• Neoliberální model – Prioritní význam trhu bydlení – Intenzívní daňová podpora bydlení ve vlastním (hypotéky) – Omezené příspěvky na bydlení 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
131
ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI Vznik: • v řadě vyspělých zemí: až fatální rozměry nezaměstnanosti
Později: • relativně štědré poskytování podpory v nezaměstnanosti • právo na hledání zaměstnání obdobného tomu, které nezaměstnaný ztratil • posun od štědré politiky: zavedení povinnosti účasti na rekvalifikaci • kdo odmítne, nedostane dávku, popř. je mu významně snížena 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
132
„PAST CHUDOBY“ • Při dané úrovni dávky v nezaměstnanosti se nemusí vyplatit nastoupit do zaměstnání – přijde se o dávku • Rozhodovací proces nezaměstnaného: – Zvýšení příjmu (čistý výdělek minus dávka v nezaměstnanosti), nebo – Nevynaložení pracovního úsilí a ztráta volného času, který navíc může být využíván rozumně (např. výchova dětí) – Příjmy z šedé ekonomiky apod. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
133
ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI Dnes: • jiná situace: nehrozí hlad • hrozí ztráta perspektivy a chuti do práce • „přitvrzování“ podmínek pro přiznání dávek v nezaměstnanosti ve vyspělých zemích – vyústění: až zrušení podpory v nezaměstnanosti jako zvláštní dávky a výhradní orientace na sociální pomoc
• zásadní otázka: – poskytovat samostatnou dávku v nezaměstnanosti, nebo nechat dopadnout do sociální sítě (nárok na dávky sociální pomoci) ?
• zvláštní dávka v nezaměstnanosti = preference zabezpečení v nezaměstnanosti 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
134
PROGRAMY ZAMĚSTNANOSTI • „Aktivní“ programy zaměstnanosti – Podpora vytváření pracovních míst – Podpora zahájení samostatné výdělečné činnosti – Vzdělávací a rekvalifikační programy apod.
• „Pasívní“ programy zaměstnanosti = dávky v nezaměstnanosti: – Odstupné: jednorázové podnikové nebo státní zaopatření – Podpora v nezaměstnanosti • pravidelně se opakující dávka sociálního pojištění • konstrukce: většinou procento z výdělku
– Pomoc v nezaměstnanosti • peněžitá dávka sociální pomoci
– Dřívější odchod do starobního důchodu 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
135
EU: ČISTÉ NÁHRADOVÉ POMĚRY V POJIŠTĚNÍ V NEZAMĚSTNANOSTI Figure 12. Unemployment Insurance Net Replacement Rates in the EU Member States.
Source: SCIP and MISSOC.
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
136
MODELY ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI • • • •
Sociální pojištění – převažující model Sociální pomoc Státní zaopatření Podnikové zaopatření – Odstupné – Výsluha
• Gentský systém 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
137
POJIŠTĚNÍ V NEZAMĚSTNANOSTI V USA • Státní programy pojištění v nezaměstnanosti • Federální zákon z roku 1935 • Federální a státní UI payroll taxes – Federální: 6,2 % z mezd, výdělkový strop
• Podmínka získání dávky v typickém případě: – Ztráta zaměstnání výlukou (bez vlastního zavinění) – Nedostatek práce v oboru (odvětví)
• Dávky na úrovni cca 50 % předchozí mzdy • Doba poskytování dávky cca 26 týdnů 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
138
BRITSKÉ UNIVERZÁLNÍ DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI • Jobseeker's Allowance (dávka pro hledače zaměstnání) – Podmínka: placení příspěvků na národní pojištění – Doba výplaty: max. 26 týdnů – Hlavní sazby dávky 2010/2011: • Do věku 25 let 51,85 £ týdně • Od věku 25 let 65,45 £ týdně
• Employment and Support Allowance (ESA) – Snížená sazba dávky v nezaměstnanosti – hodnotící fáze 13 týdnů • 65,45 £ týdně
– Work Related Activity Component – Support Component 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
25,95 £ týdně 31,40 £ týdně 139
HARTZOVA KOMISE (NĚMECKO) 2002: Kommission für moderne Dienstleistungen am Arbeitsmarkt, vedoucí: Peter Hartz, personální ředitel Volkswagenu • Série reforem známých jako Hartz I – Hartz IV – Realizace 2003 – 2005 • Příklad: nové typy zaměstnávání: "Minijob“ a "Midijob", s menšími nebo postupně narůstajícími daněmi a pojistným
– Hartz IV: sloučení pomoci v nezaměstnanosti a sociální pomoci (Sozialhilfe) pro práceschopné 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
140
NĚMECKÁ REFORMA DÁVEK V NEZAMĚSTNANOSTI 2005 Do 2004: • Dávka v nezaměstnanosti – Dávka sociálního pojištění: 60-67 % předchozího výdělku po dobu 12-36 měsíců (podle věku a odpracovaných let)
• Pomoc v nezaměstnanosti – Dávka státního zaopatření: 53-57 % předchozího výdělku
Od 2005: • Arbeitslosengeld I – Dávka sociálního pojištění v nezaměstnanosti
• Arbeitslosengeld II (též: Hartz IV) = Sozialgeld – Dávka sociální pomoci (státní zaopatření) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
141
ARBEITSLOSENGELD I (DÁVKA V NEZAMĚSTNANOSTI I) • Dávka sociálního pojištění v nezaměstnanosti • Sazby: – Bezdětní – Péče o dítě do 18 let:
60 % čistého výdělku 67 % čistého výdělku
• Doba výplaty: – 12 měsíců, podmínka: práce min. 2 kalendářní roky = čekací doba
• Krácení doby výplaty až na 3 měsíce při nesplnění čekací doby
– 18 měsíců, podmínky: věk přes 55 let, práce min. 2 kalendářní roky
• Zájem o zprostředkování práce 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
142
ARBEITSLOSENGELD II (DÁVKA V NEZAMĚSTNANOSTI II) • Dávka sociální pomoci (státní zaopatření) – Zajištění existenčního minima
• Pro práceschopné: „Fördern und Fordern" (podporovat a vyžadovat) • Testuje se: úspory, životní pojištění, příjem manžela či partnera – Lze mít auto v ceně do asi 7 500 € a dům (vlastní bydlení) do 130 m² (více osob – větší výměra)
• Lze nutit k přijetí jakéhokoliv místa • Možnost přivýdělku • Jednotlivec: 359 € měsíčně + náklady na přiměřené bydlení (2009) • Kritika (FDP): mnoha nezaměstnaným se (i nadále) nevyplatí pracovat 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
143
SOZIALGELD (SOCIÁLNÍ DÁVKA) • Sociální dávka/pomoc od 2005 • Zajištění existenčního minima • Pro práceneschopné, potřebné osoby, které – Žijí ve společenství (Bedarfsgemeinschaft) s práceschopnou potřebnou osobou s nárokem na Arbeitslosengeld II a – Nemají nárok na „Základní zabezpečení ve stáří a při snížení výdělečné schopnosti“
• Plná výše dávky: 359 € měsíčně • 1 osamělá osoba s dítětem
– – – – 3.12.2011
Dospělá osoba: 90 % základní sazby (90 % * 359 € = 323 € ) Dítě do 5 let: 60 % Dítě 6 – 13 let: 70 % Dítě od 14 let: 80 % Jaroslav Vostatek
144
NĚMECKÉ DÁVKY SOCIÁLNÍ POMOCI • Arbeitslosengeld II (dávka v nezaměstnanosti II) – Zajištění existenčního minima pro práceschopné
• Sozialgeld (Sociální dávka) – Zajištění existenčního minima pro práceneschopné (neschopné pracovat 3 hodiny denně – trh práce), žijící ve společenství s práceschopnou potřebnou osobou
• Základní zabezpečení ve stáří a při snížení výdělečné schopnosti (= název dávky) – Zajištění existenčního minima – Základní sazba 359 € měsíčně (jednotlivec) • Další příslušníci domácnosti: po 80 % základní sazby
– O něco výhodnější podmínky než Hilfe zum Lebensunterhalt
• Sozialhilfe (Sociální pomoc) – Téměř zbytečná dávka – měla být zrušena
• Hilfe zum Lebensunterhalt (Pomoc k živobytí) – Poslední dávka sociální sítě – Základní sazba 351 € měsíčně – Každý 11. občan je příjemcem této dávky
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
145
KURZARBEITERGELD (KUG) Dávka při částečné nezaměstnanosti (Německo) • Snížení výdělku v důsledku vynuceného a přechodného zkrácení pracovní doby • Sazba dávky: 60 % nebo 67 % (péče o nezaopatřené dítě) z výpadku čistého výdělku • Zkrácení pracovní doby musí být předem projednáno se závodní radou a s úřadem práce – I v části podniku
• Doba poskytování podle sociálního zákoníku: 6 měsíců – Konjunkturní balíčky: • Prodloužení až na 24 měsíců (letos již jen 18 měsíců) • Úhrada 50 % pojistného sociálního pojištění z KUG úřadem práce (od 7. měsíce a při zvyšování kvalifikace: 100 %)
• Formy: – konjunkturelles Kurzarbeitergeld (konjunkturní) – zcela rozhodující – Saison-Kurzarbeitergeld (sezónní) – Transfer-Kurzarbeitergeld (restrukturalizační) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
146
KONJUNKTURELLES KUG POČTY PŘÍJEMCŮ
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
147
ČESKÁ PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI • Hlavní podmínky: – 1 rok zaměstnání (nebo jiné výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné SZ) v posledních 3 letech – Nepobírání starobního důchodu
• Náhradní doby zaměstnání mj.: – pobírání plného invalidního důchodu – osobní péče o dítě ve věku do 4 let – osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
148
ČESKÁ PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI Výše podpory
% Ø čistého výdělku 2008 (OSVČ: vyměřovací základ pro pojistné SZ) • První 3 měsíce 50 % • Po zbytek podpůrčí doby 45 %
2009, 2010 • • • •
První 2 měsíce 65 % Další 2 měsíce 50 % Po zbytek podpůrčí doby 45 % Strop: 58 % * Ø celostátní mzda za 1.-3. Q předchozího roku – 2009: 58 % * 22 942 Kč = 13 307 Kč – 2010: 58 % * 22 896 Kč = 13 280 Kč
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
149
ČESKÉ NOVINKY 2011 • Člověk, který bez vážných důvodů sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane na podpoře jen 45 % předchozího průměrného výdělku, zatímco ostatní začínají na 65 %. • Kdo dostal od zaměstnavatele odstupné, zatím pomoc nepotřebuje. Podpora se mu však nezruší úplně, ale jen na odpovídající počet měsíců odloží. – Přísnější pravidlo lze přitom na první pohled snadno obejít. Zákon totiž hovoří o "odstupném z posledního zaměstnání".
• Kdo si přivydělává, nedostane podporu. Od ledna si už lidé nebudou moci k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat polovinu minimální mzdy jako dosud, tedy 4000 Kč.
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
150
ČESKÉ NOVINKY 2012 Nezaměstnané čekají veřejně prospěšné práce • Lidé, kteří budou registrováni na úřadu práce déle než dva měsíce, budou moci být vyzváni – bez ohledu na své vzdělání a předchozí praxi – aby se zapojili do veřejně prospěšných prací v rozsahu do 20 hodin týdně. Pokud to nezaměstnaný odmítne, může přijít o podporu a být vyřazen z evidence úřadu práce. Mělo by se to týkat zejména těch uchazečů, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadu práce. • Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají mít nově lidé, kteří odpracovali rok za uplynulé dva roky místo nynějších tří. Nově na ni budou mít nárok i studenti, kteří předtím pracovali a platili pojištění. • Kdo dá bez uvedení vážného důvodu výpověď z místa, které mu zprostředkoval úřad práce, bude se moci do evidence nezaměstnaných znovu přihlásit až za šest měsíců. Větší volnost při výběru rekvalifikace • Uchazeč o zaměstnání si sám bude moci vybrat poskytovatele rekvalifikace. Pro tento případ bude stanoven maximální limit úhrady ceny. V případě, že cena rekvalifikačního kurzu přesáhne stanovený limit, bude rozdíl cen dorovnávat sám uchazeč. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
151
ODSTUPNÉ OD 2012 • Odstupné se při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn má nově řídit počtem odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Až dosud se vyplácí tříměsíční odstupné bez ohledu na počet odpracovaných let. • Ten, kdo pracoval pro firmu méně než rok, bude mít od ledna nárok na odstupné jen ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Kdo odpracoval rok a více, ale méně než dva roky, odnese si dvojnásobek měsíčního platu. Nárok na tříměsíční odstupné má nově mít jen člověk, který u zaměstnavatele vydrží aspoň dva roky. 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
152
ČESKÁ PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI Délka podpory v Česku („podpůrčí doba”) 2008 • 6 měsíců • 9 měsíců • 12 měsíců
do věku 50 let ve věku 50 - 55 let ve věku nad 55 let
Od 2009 • 5 měsíců • 8 měsíců • 11 měsíců 3.12.2011
do věku 50 let ve věku 50 - 55 let ve věku nad 55 let Jaroslav Vostatek
153
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PŘIVÝDĚLEK • Možnost přivýdělku – Pracovní nebo služební poměr – Dohoda o provedení práce – Dohoda o pracovní činnosti
• Odměny z přivýdělků se sčítají a nesmí přesáhnout 50 % minimální mzdy (4 000 Kč měsíčně) • Povinnost nahlásit práci na úřadě práce – 1 den před nástupem do práce – do 8 kalendářních dnů doložit
• Krátkodobé zaměstnání – po dohodě s úřadem práce – maximálně na 3 měsíce – odměna není sledována 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
154
ČESKÁ PODPORA PŘI REKVALIFIKACI • Výše podpory: 60 % Ø měsíčního čistého výdělku – nebo vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
• Podpůrčí doba: po celou dobu rekvalifikace – s výjimkou dob požívání starobního důchodu, dávek nemocenského pojištění a vazby • platí i pro podporu v nezaměstnanosti
• Strop: 65 % * Ø celostátní mzda za 1.-3. Q předchozího roku – 2009: 14 913 Kč – 2010: 14 883 Kč 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
155
GENTSKÝ SYSTÉM PODPOR V NEZAMĚSTNANOSTI Předchůdci moderních systémů: • Podpory vyplácené odbory svým členům • Gentský systém podpor v nezaměstnanosti – Dotace ústřední nebo místních vlád do soukromých fondů pojištění v nezaměstnanosti, většinou obhospodařovaných odbory • Roční dotace podle objemu dávek poskytnutých v předchozím roce
– Československo od 1925: zákon o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (přiznávané odborovou organizací) – Dánsko, Finsko, Švédsko, Belgie, Island: dobrovolné pojištění organizované odbory přetrvalo dodnes • Dánsko: státní dotace se podílejí na úhradě dávek z více než 2/3 • Nepojištění mají nárok na státní sociální pomoc v nezaměstnanosti • Finsko: vytvoření nezávislého fondu pojištění v nezaměstnanosti, který nepožaduje členství v odborech 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
156
ŠVÉDSKÁ UNIVERZÁLNÍ DÁVKA A GENTSKÝ SYSTÉM • Základní podpora v nezaměstnanosti – Univerzální dávka pro rezidenty ve věku od 20 let: 320 SEK denně – Podmínky: registrace na úřadu práce, zapojení do plánu hledání práce
• Dobrovolné pojištění: Gentský systém – Podmínky: členství v jednom z 36 fondů nezaměstnanosti (min. 1 rok) • Asi 90 % zaměstnanců je členy fondu
– Fondy dotuje stát • 2006: necelých 10 % dávek financováno členskými příspěvky
– Dávka až 80 % normálního příjmu (v posledních 12 měsících vč. období nezaměstnanosti), maximálně však 680 SEK denně, podléhá dani z příjmů – Po 200 dnech: maximálně 70 % – Po 300 dnech, do 450. dne: maximálně 65 % – Po 300 dnech lze získat místo v programu trhu práce „Job and development guarantee“ – Maximální výše dávky není dostatečně valorizována • Některé odbory podporují kolektivní připojištění – bez státních dotací 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
157
DÁNSKÝ FLEXICURITY MODEL FLEXICURITY = FLEXIBILITY + SECURITY Vysoká pružnost trhu práce (snadné vyhození zaměstnance) + Štědrý sociální systém + Aktivní politika zaměstnanosti = Nízká nezaměstnanost • Ne zcela průkazná efektivnost flexicurity – Švédsko má rigidní trh práce a většinou mělo nižší nezaměstnanost než Dánsko – Velká Británie a Irsko dosáhly snížení nezaměstnanosti při pružném trhu práce a nízkých dávkách v nezaměstnanosti – Vysoké veřejné výdaje na flexicurity – Velký daňový klín 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
158
DÁNSKÝ FLEXICURITY MODEL
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
159
FLEXICURITY: NÍZKÁ OCHRANA ZAMĚSTNÁNÍ A ŠTĚDRÉ DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
160
FLEXICURITY: VYSOKÉ VEŘEJNÉ VÝDAJE A VYSOKÉ DAŇOVÉ BŘEMENO
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
161
DÁNSKÝ FLEXICURITY MODEL • Flexicurity model není produktem cílené strategie, ale spíše vedlejším produktem dlouhého historického a institucionálního vývoje a sociálních kompromisů (Bredgaard, Larsen, Madsen, 2005), (Anderson and Svarer, 2006) – Nebrat!
• Zcela nevhodná aplikace by byla v zemi s vysokou nezaměstnaností a s fiskálními problémy
3.12.2011
Jaroslav Vostatek
162
ZÁKLADNÍ MODELY ZABEZPEČENÍ ZAMĚSTNANOSTI A V NEZAMĚSTNANOSTI • Sociálně-demokratický model – Právo na práci (původně ?!) – Podpora zaměstnanosti, zejména vzdělávání a rekvalifikace – Dávky v nezaměstnanosti
• Konzervativní model – Pojištění v nezaměstnanosti – Podpora zaměstnanosti
• Neoliberální model – Klíčový význam trhu práce, liberalizace trhu práce – Omezené podpory v nezaměstnanosti (integrace se sociální pomocí) 3.12.2011
Jaroslav Vostatek
163
