Bankovnictví prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.
Základní pojmy a prvky finančního systému Finanční systém:
napomáhá uskutečnit a usnadňuje realizovat jak reálné (věcné), tak finanční (peněžní) transakce, tzn. směnné vztahy; představuje souhrn tří základních prvků, odrážejících reálnou a finanční stránku: finanční
dokumenty;
finanční
instituce;
finanční
trhy.
Základní pojmy a prvky finančního systému Finanční dokumenty:
všechny formy cenných papírů, které umožňují dokumentování závazků, tj. finančních transakcí mezi stranami uzavírajícími kontrakt; zajišťují likviditu trhu; likvidita = snadnost a rychlost, s jakou je možno převést aktivum z jedné formy do jiné a použít jako platební prostředek.
Základní pojmy a prvky finančního systému Formy finančních dokumentů:
v materializované podobě → dlužník potvrzoval bankéři svůj závazek v písemné podobě nebo bankéř vydával vkladateli písemné potvrzení o přijetí vkladu; v dematerializované podobě → zápisy na účtech klientů, je nutno prokázat příslušné vlastnické nároky.
Základní pojmy a prvky finančního systému Finanční instituce:
vytvářejí finanční dokumenty a obchodují s nimi; zprostředkovávají rozhodující část pohybu finančních zdrojů mezi účastníky trhu;
poskytují služby: transakční; zprostředkovatelské; pojišťovací; obchodování s cennými papíry a investice do cenných papírů.
Základní pojmy a prvky finančního systému Finanční trhy:
místo, kde probíhá hmotně motivované nakupování a prodávání specifického zboží → finančních dokumentů; prostřednictvím nabídky a poptávky jsou určeny nejen ceny finančních dokumentů, ale i úrokové sazby; představují souhrn nástrojů, postupů, institucí a vztahů mezi nimi, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků → od těch, kteří je vlastní, k těm, kteří jimi chtějí disponovat;
Základní pojmy a prvky finančního systému
přesun finančních prostředků probíhá dobrovolně na základě dohody zúčastněných stran.
Měření kvality finančního trhu: a/ hloubka trhu -
existuje velký počet objednávek na nákup CP i na prodej CP; rozdíly v cenách za sebou realizovaných obchodů jsou malé, vývoj cen je plynulý a ne skokový.
Základní pojmy a prvky finančního systému b/ šířka trhu - charakterizuje okruh potenciálních investorů, kteří nakupují a prodávají CP → pokud je okruh investorů velký, je trh široký; - široký trh se vyznačuje velkou cenovou stabilitou.
Základní pojmy a prvky finančního systému Peněžní trh:
obchoduje se s finančními instrumenty se splatností do 1 roku;
typické jsou: velké objemy operací; velký počet účastníků; velké rychlosti operací; nízké transakční náklady. umožňuje koordinovat cash flow mezi různými finančními institucemi.
Základní pojmy a prvky finančního systému Formy přesunu peněžních prostředků na peněžním trhu:
krátkodobé úvěry poskytované obchodními bankami; obchodní úvěry poskytované si podniky navzájem;
půjčky na mezibankovním trhu;
emise krátkodobých cenných papírů (CP).
Základní pojmy a prvky finančního systému Kapitálový trh: -
obchodování s finančními instrumenty se splatností delší než 1 rok.
a/ Primární trh
trh nových finančních dokumentů (první prodej CP); techniky prodeje: neveřejná nabídka - uzavřená emise; veřejné nabídky - veřejný úpis, tender, aukce.
Základní pojmy a prvky finančního systému b/ Sekundární trh
obchodovány již jednou prodané cenné papíry;
umožňuje zajistit likviditu aktiv držených v cenných papírech v závislosti na momentálních potřebách a očekáváních investora; umožňuje vhodně řídit skladbu portfolia cenných papírů.
Základní pojmy a prvky finančního systému Organizovaný trh – reprezentován burzou.
Burza CP → trh, na kterém jsou obchodovány v daný čas a na určeném místě prostřednictvím oprávněných osob vybrané cenné papíry (hlavní trh, vedlejší trh, volný trh).
Neorganizovaný trh – prostřednictvím bank a finančních zprostředkovatelů je obchodována značná část cenných papírů;
prodej přes přepážku (OTC trhy);
méně regulovaný, podmínky pro obchodované instrumenty jsou volnější.
Základní pojmy a prvky finančního systému Burza v New Yorku
Základní pojmy a prvky finančního systému Regulace finančního systému:
významná pro stabilitu ekonomiky jako celku; rámec pro regulaci a dohled tvoří příslušná legislativa; realizace prostřednictvím: centrální
banky;
ministerstva
financí;
specializovaných
regulace.
institucí dohledu a
Bankovní systém ČR
představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi; bankovní instituce → mají pověření provádět bankovní operace a poskytovat bankovní služby; společné rysy bankovních systémů: existence výsadní
centrální banky;
právo emise hotovostních peněz;
náplň činnosti obchodních bank (depozitní a úvěrové operace).
hlavní
Bankovní systém ČR Bankovní systém: Jednostupňový - banky jsou podřízeny centrální bance (nejsou ziskově motivovány)
Dvoustupňový - obchodní banky podnikají za účelem dosažení zisku
Bankovní systém ČR
Bankovní systém ČR Historie bankovního systému: 28.10.1918 – vznik samostatného Československa; 11.3.1919 – Bankovní úřad ministerstva financí; 10.4.1919 – zákon o zavedení koruny československé (Kč); 14.4.1920 – zákon o akciové bance cedulové; 1.4.1926 – Národní banka Československá; 1945 – 1948 znárodnění akciových a zrušení soukromých bank a družstev; 1945 – 1989 jednostupňový bankovní systém;
Bankovní systém ČR
1948 – Investiční banka, od r.1958 pouze depotní operace; 1950 – Státní banka československá – SBČS;
1964 – Československá obchodní banka;
1967 – Státní spořitelna;
1969 – Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna;
od r.1868 – Živnostenská banka;
v r. 2007 – UniCredit Bank ČR.
Bankovní systém ČR Vznik dvoustupňového bankovního systému u nás:
od r.1990 → SBČS rozdělena na centrální banku a obchodní banky; 1.1.1990 → Komerční banka Praha a Všeobecná úvěrová banka Bratislava.
Legislativa:
zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Bankovní systém ČR Vznik centrální banky u nás:
1816 – Privilegovaná Rakouská národní banka, k emisi uznáno i ministerstvo financí;
1878 – Rakousko-Uherská banka – už výsadní právo na emisi peněz, vysoký stupeň kontroly vládou; 1918 – vznik Československé republiky – ministerstvo financí;
1926 – Národní banka Československá
1950 – Státní banka československá
1993 – Česká národní banka
Bankovní systém ČR Centrální banka
výsadní právo emise hotovostních peněz na daném území;
„banka bank“;
vrcholný subjekt měnové politiky;
vrcholná instituce bankovního dozoru;
banka vlády;
správce státního dluhu;
správce devizových rezerv;
reprezentant vůči zahraničí.
Bankovní systém ČR Česká národní banka v Praze
Bankovní systém ČR Výsadní právo emise hotovostních peněz na daném území
z důvodu unifikace bankovek je emise bankovek zákonem svěřena jediné bance – centrální (dříve cedulové).
Nejstarší CB:
podle data založení – Sveriges Riksbank v roce 1668; podle zahájení činnosti – Bank of England v roce 1694.
Bankovní systém ČR „Banka bank“
CB prostřednictvím různých nástrojů reguluje do určité míry činnost obchodních bank;
poskytuje úvěry obchodním bankám (OB), shromažďuje část depozit OB, vede účty OB; CB – věřitel poslední instance.
Vrcholný subjekt měnové politiky
prostřednictvím regulace nabídky peněz OB reguluje do jisté míry i celkovou nabídku peněz v ekonomice;
účinnost měnové politiky je přímo úměrná míře samostatnosti CB.
Bankovní systém ČR Vrcholná instituce bankovního dozoru
prověřuje legálnost a oprávněnost bankovních operací v zemi; cílem je ochrana klientů bank, zabezpečení stability a důvěryhodnosti bankovního systému;
schvaluje a prověřuje zásady pro zakládání nových bank, vykonává dohled nad peněžními a kapitálovými trhy.
Bankovní systém ČR Banka vlády
vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní moci a správy a některé podniky ve státním vlastnictví; CB je institucí veřejnou, její činnost by měla sloužit zájmům veřejnosti!
Správce státního dluhu
poskytuje úvěry na státní dluh a operuje se státními cennými papíry;
přímé úvěrování vlády bez účasti státních cenných papírů je zakázáno – možné ohrožení měnové stability.
Bankovní systém ČR Správce devizových rezerv
CB shromažďuje devizové rezervy a operuje s nimi na devizovém trhu;
pohyby kurzu domácí měny ovlivňuje CB přes nákupy a prodeje zahraničních měn.
Reprezentant vůči zahraničí
CB je reprezentantem vlády na zasedáních Mezinárodního měnového fondu a Světové banky; CB je mluvčím vlády v měnových otázkách vůči zahraničí.
Bankovní systém ČR Bilance CB:
základní informace o činnosti CB lze nalézt v pravidelné a veřejně publikované bilanci (rozvaze); sestavuje se k určitému datu a jednou ročně musí být auditorsky ověřená; má jinou vypovídací schopnost než bilance obchodních bank (aktiva nelze považovat za způsoby užití zdrojů a pasiva nejsou zdroje).
Bankovní systém ČR Zisk CB:
CB hradí ze zisku nezbytné náklady na svoji činnost; vytvořený zisk používá CB k doplnění rezervního fondu a ostatních fondů vytvářených ze zisku; část zisku je zdrojem zvýšení kapitálu; rozhodující podíl zisku je odváděn do státního rozpočtu.
Bilance CB - zjednodušená AKTIVA CB
Pokladní hotovost Nakoupené cizí CP Úvěry poskytnuté domácím bankám Úvěry domácím nebank. subjektům Úvěry státu Úvěry zahr. subjektům Devizové rezervy a zlato Majetkové účasti DHM a DNM Nakoupené vlastní CP Ostatní aktiva Ztráta Aktiva celkem
PASIVA CB
Emise oběživa Povinné minimální rezervy bank Dobrovolné rezervy bank Vklady domácích nebank. subjektů Vklady státu Vklady zahraničních subjektů Kapitál Rezervní fondy Rezervy Emitované vlastní CP Ostatní pasiva Zisk Pasiva celkem
Bankovní systém ČR Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
ČNB je ústřední bankou ČR a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; právnickou osobou se sídlem v ČR, nezapisuje se do obchodního rejstříku; v majetkoprávních vztazích při nakládání s vlastním majetkem má postavení podnikatele.
Bankovní systém ČR Hlavní cíl ČNB → stabilita české měny:
určuje měnovou politiku;
vydává bankovky a mince;
řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank; vykonává dohled nad prováděním bankovních činností a pečuje o bezpečné fungování a rozvoj bankovního systému.
Bankovní systém ČR Nejvyšší řídící orgán ČNB = bankovní rada
7 členná (guvernér, 2 víceguvernéři, 4 vedoucí pracovníci ČNB); členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky.
ČNB je povinna:
2x ročně (nejméně) podávat Parlamentu Zprávu o měnovém vývoji; 1x za 3 měsíce (nejméně) informovat veřejnost o měnovém vývoji.
Bankovní systém ČR Všeobecná ustanovení:
Na všechny bankovní operace ČNB včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství. zaměstnanci ČNB jsou povinni zachovávat mlčenlivost i po skončení pracovního vztahu. Zaměstnanci mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím souhlasem bankovní rady.
Zákon č.21/1992 Sb., o bankách
Bankovní systém ČR Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§4).
Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu; b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
Bankovní systém ČR Další činnosti vykonávané bankou:
investování do CP na vlastní účet;
finanční pronájem;
platební styk a zúčtování;
vydávání a správa platebních prostředků ;
poskytování záruk;
otevírání akreditivů;
Bankovní systém ČR
obstarávání inkasa;
finanční makléřství;
uložení a správa CP nebo jiných hodnot;
směnárenská činnost;
pronájem bezpečnostních schránek aj.
Bankovní systém ČR Licence
žádost o licenci se předkládá ČNB; minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady; o udělení licence rozhoduje ČNB;
pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba;
Bankovní systém ČR
splacení základního kapitálu v plné výši; důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena; technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky; a další – viz zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
Bankovní systém ČR Organizační struktura banky:
Statutární orgán (nejméně 3členný, složený z vedoucích zaměstnanců banky). Dozorčí rada Řídicí a kontrolní systém (musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností banky). Pravomoci statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách. Banky jsou povinny bez zbytečného odkladu uložit u ČNB výpis z obchodního rejstříku, resp. jeho změny.
Bankovní systém ČR Bankovní dohled:
Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému ČNB. Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce.
Bankovní systém ČR Opatření k nápravě a pokuty: Zjistí-li ČNB nedostatky v činnosti bank, je oprávněna:
vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu; pokutu dle závažnosti až do výše 50 000 000 Kč (uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu); změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených;
Bankovní systém ČR
nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky;
zavést nucenou správu;
uložit pokutu do 50 000 000 Kč;
snížit základní kapitál banky za účelem úhrady ztráty.
Bankovní systém ČR Nucená správa: ČNB může rozhodnout o zavedení nucené správy v bance v případě, že nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje: a) důvody pro zavedení nucené správy, b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce,
Bankovní systém ČR c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.
Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.
Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky. Správce je zaměstnancem České národní banky a má postavení statutárního orgánu.
Bankovní systém ČR Odnětí licence:
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky, ČNB licenci odejme → tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy. Licence může být dále odňata, jestliže: banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry;
Bankovní systém ČR
žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence; přetrvávají závažné nedostatky v činnosti zahraniční banky, která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky, nebo došlo k jejímu úpadku.
Bankovní systém ČR Pojištění pohledávek z vkladů
Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů, který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku, je řízen pětičlennou správní radou. Fond při své činnosti spolupracuje s ČNB a Ministerstvem financí. Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období 5 let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován 1 člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.
Bankovní systém ČR
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků. Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
Bankovní systém ČR Výpočet náhrady:
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni (náhrada se vyplácí v české měně).
Bankovní systém ČR
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce výše vypočtené, nejvýše však v částce odpovídající 100 000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB k rozhodnému dni. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne zahájení plateb.
ČNB a měnová politika Měnová politika
souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat splnění cílů hospodářské politiky.
Cíle měnové politiky:
stabilita cenové hladiny;
podpora ekonomického růstu;
úroveň zaměstnanosti;
vyrovnanost platební bilance;
cenové stability ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb (→ od nich se odvíjí úročení komerčních úvěrů).
ČNB a měnová politika
Diskontní sazba
- je úrok z diskontního úvěru. Banky mají možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svoji přebytečnou likviditu, když o to požádají 15 minut před uzávěrkou účetního dne v Zúčtovacím centru ČNB (minimální objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč). Takto uložená depozita jsou úročena diskontní sazbou, která proto obvykle představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu → touto sazbou tedy ČNB ovlivňuje zprostředkovaně měnovou bázi.
ČNB a měnová politika
Lombardní sazba
- je úrok z lombardního úvěru. Tento typ úvěru je poskytován centrální bankou komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů → banky si můžou přes noc od ČNB vypůjčit formou tzv. repo operace likviditu; musí však o to požádat nejpozději 25 minut před uzávěrkou účetního dne v Zúčtovacím centru ČNB (minimální objem není stanoven). Finanční prostředky v rámci tohoto úvěru jsou úročeny lombardní sazbou, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.
ČNB a měnová politika
Dvoutýdenní Repo sazba
- „repo operace“ jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňují množství peněz v ekonomice (měnové báze) → banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů; obě strany se při této operaci zavazují, že po uplynutí doby splatnosti vrátí ČNB věřitelské bance zapůjčenou jistinu, která je zvýšená o dohodnutý úrok a věřitelská banka zase vrátí ČNB její cenné papíry. Základní doba těchto operací je 14 dní. Vyhlášená repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky při repo operacích uspokojovány.
ČNB a měnová politika
Povinné minimální rezervy
- každá banka a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci, je povinna držet na svém účtu v Zúčtovacím centru ČNB (tzv. clearingový účet) předem stanovený objem peněžních prostředků, tj. povinnou minimální rezervu (PMR), která je stanovena na 2 % z objemu primárních závazků dané banky nebo stavební spořitelny (hlavně vkladů od nebankovních subjektů) v předchozím období → banky tedy musí na svém clearingovém účtu udržovat takový denní zůstatek, který v průměru za 14 dní dá minimálně stanovené PMR pro daný cyklus (délka cyklu je měsíc). V roce 1999 ukončila ČNB proces snižování sazby PMR na úroveň 2 %, která se rovná výši sazby PMR stanovenou ECB pro banky v Hospodářské a měnové unii ((EMU).
ČNB a měnová politika Měnové agregáty
představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity; značí se velkým písmenem M a číslicí 1 až 5; měnový agregát vyššího stupně v sobě zahrnuje celý předchozí měnový agregát a navíc další, méně likvidní aktivum; náplň měnových agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a mění se i v čase;
pomocí zvoleného agregátu centrální banky měří množství peněz v oběhu.
ČNB a měnová politika Nástroje měnové politiky Nepřímé nástroje
Přímé nástroje
Diskontní sazba
Pravidla likvidity
Povinné minimální rezervy
Úvěrové kontingenty
Operace na volném trhu
Povinné vklady
Reeskont směnek
Doporučení, výzvy, dohody
Lombardní úvěr Konverse a swapy Intervence devizového kurzu
ČNB a měnová politika Diskontní sazba
úroková sazba CB, za kterou mohou OB čerpat úvěry od CB;
nejnižší úroková míra v ekonomice; změna diskontní sazby CB vede ke změně poptávky OB po úvěrech.
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Povinné minimální rezervy
obecně jsou jedním ze základních nástrojů měnové politiky, kterým může centrální banka ovlivňovat objem likvidity (volných prostředků); v podmínkách výrazného přebytku likvidity však tato role ustupuje do pozadí a PMR slouží zejména jako rezerva prostředků pro hladký průběh mezibankovního platebního styku v bankovním systému;
ČNB a měnová politika
každá banka (včetně stavebních spořitelen), pobočka zahraniční banky, a od 1. 1. 2012 i družstevní záložna je povinna držet na svém účtu u ČNB „PMR“, tj. určitý předem stanovený objem likvidních prostředků; banky udržují PMR na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB anebo na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen, nebo případně na zvláštním účtu pro PMR; předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR. S platností od 12. 7. 2001 je touto základnou objem primárních závazků dané banky vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky.
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Operace na volném trhu
základní nástroj měnové politiky ČNB od r.1994;
cílem je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice, získat chybějící prostředky ke krytí schodků v běžném hospodaření státního rozpočtu; představují nákup nebo prodej převážně krátkodobých státních CP centrální bankou bankám obchodním; prováděny většinou ve formě repo operací (na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu).
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Reeskont směnek
představuje eskont již eskontovaných směnek;
CB reeskontem směnek zvyšuje úvěrovou kapacitu a likviditu obchodních bank; úročí se diskontní sazbou stanovenou CB.
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Lombardní úvěr
úvěr poskytovaný proti zástavě CP (jistý doplněk reeskontu směnek);
poskytován bankám s výraznějšími problémy s likviditou (vysoká úroková sazba, tzv. lombardní sazba).
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Konverze a swapy
konverze - nákupy nebo prodeje zahraničních měn CB za domácí měnu bez zpětných operací → působí na nabídku peněz trvale (nenávratně); swapy - kombinace promptního obchodu s následnou zpětnou operací (nákupy nebo prodeje zahraničních měn CB za domácí měnu s tím, že v budoucím dohodnutém termínu se uskuteční zpětná operace).
ČNB a měnová politika
ČNB a měnová politika Konverze a swapy:
představují vědomé ovlivňování úrovně devizového kursu centrální bankou;
zaměřeny především na regulaci hodnoty domácí měny vůči měnám zahraničním; důsledek – revalvační a devalvační tlaky na kurs.
Intervence na devizových trzích •
•
přímé - nákupy nebo prodeje domácí měny či měn zahraničních (konverse, swapy) ze strany CB;
nepřímé - nákup nebo prodej zlata, úpravy diskontní sazby.
ČNB a měnová politika Pravidla likvidity
stanovení závazné struktury pasiv a aktiv obchodních bank a závazných vazeb mezi pasivy a aktivy těchto bank. AKTIVA
BANKOVNÍ BILANCE (zjednodušená)
PASIVA
Vlastní movitý a nem. majetek
Vlastní kapitál
Cenné papíry
Vklady
Úvěry klientům
Úvěry od CB
Vklady u jiných bank
Úvěry od jiných bank
Pokladní hotovost
ČNB a měnová politika Úvěrové kontingenty (limity úvěrů, úvěrové stropy)
spočívají v direktivním stanovování limitů úvěrů: relativní úvěr. kontingent – maximální výše úvěru, kterou je CB ochotna poskytnout OB; absolutní úvěr. kontingent – CB stanovuje OB maximální výši úvěru, který tato banka může poskytnout. CB používá výjimečně a krátkodobě; úrokovými limity může centrální banka komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů (a naopak - minimální úrokové sazby z přijímaných depozit.
ČNB a měnová politika Povinné vklady
některým subjektům může být stanovena povinnost ukládat vklady, otevírat běžné účty a provádět některé další operace výhradně přes centrální banku; nejčastěji se týkají státních orgánů místní moci a správy; CB tak přímo kontroluje nabídku peněz vůči těmto orgánům a do jisté míry i dispozici s peněžními prostředky (účely použití); míra vlivu tohoto nástroje na celkovou peněžní zásobu je pak dána podílem těchto orgánů na celkových finančních aktivech a rozsahem omezení dispozice s peněžními prostředky u nich.
ČNB a měnová politika Doporučení, výzvy, dohody
Doporučení - mají charakter přání centrální banky na chování obchodní banky v nejbližším období, nemusí být písemné; Výzvy - tvrdšího charakteru než doporučení, jsou konkrétní a důrazné, nemusí mít písemnou podobu. Dohody - písemný závazek mezi centrální bankou a obchodní bankou, po podepsání jsou právně závazné.
Cíle bankovního podnikání Bankovní rentabilita Solventnost banky Bankovní likvidita Banky nakupují peníze ve formě:
vkladů na požádání; emisí úvěrových CP; půjček od jiných bank; prodeje akcií. 90-97 % kapitálu bank patří vkladatelům a jiným věřitelům → banky obchodují s cizími penězi!
Cíle bankovního podnikání Konkrétní důsledky nízké míry vlastního kapitálu:
mimořádná pozornost je věnována kvalitě bankovních úvěrů; nebezpečí ztráty likvidity (značnou část peněz má banka ve formě vkladů na požádání a krátkodobých termínovaných vkladů).
Cíle bankovního podnikání Bankovní rentabilita Výnosy převyšují náklady → ZISK (zdroj financování rozvoje banky a dividend akcionářů). Míra obratu vlastního kapitálu = čistý zisk / vlastní kapitál Dosažení vyššího zisku (při stejné výši bankovních aktiv, popř. pomalejším růstu aktiv oproti růstu zisku): zvýšením úrokových sazeb u poskytnutých úvěrů; změnou skladby bank. aktiv; opatřováním levnějších zdrojů apod.
Cíle bankovního podnikání čistý zisk aktiva vlastní kapitál aktiva čistý zisk aktiva vlastní kapitál aktiva
čistý zisk aktiva aktiva vlastní kapitál
míra obratu bankovních aktiv míra vlastního kapitálu
Čím je vlastní kapitál nižší, tím je nižší míra vlastního kapitálu. ↓ nebezpečí ztráty likvidity
Cíle bankovního podnikání Solventnost banky
platební schopnost banky uhrazovat ze svých běžných příjmů a rychlým zpeněžením vlastního majetku běžné náklady a závazky i v případech, kdy v jejím hospodaření došlo ke ztrátě; předpokladem solventnosti je rentabilní hospodaření.
Solventnost umožňuje:
pokračovat v provozní a úvěrové činnosti; nepřenášet špatné výsledky hospodaření na vkladatele a věřitele, od nichž přijala půjčky.
Cíle bankovního podnikání Jak zachovat solventnost, je-li výsledkem hospodaření ztráta?
investovat do výnosných a snadno mobilizovatelných aktiv; v době ztráty v hospodaření aktiva prodat a uhradit splatné závazky. Banka nesmí řešit svou insolvenci použitím vkladů klientů!!!
Cíle bankovního podnikání Zajištění solventnosti banky:
dosahování vyšších výnosů než jsou její výdaje;
dostatečná výše vlastního kapitálu;
cílevědomé umístění části vlastního kapitálu v likvidních aktivech.
Předcházení insolvenci
zásada co nejmenšího rizika (dlužník je zkoumán z hlediska důvěryhodnosti a spolehlivosti);
zásada rozdělení rizika (menší úvěry dlužníkům, v různých oborech a odvětvích);
více
zásada zajištění úvěru předmětnými hodnotami a osobními jistotami.
Cíle bankovního podnikání Bankovní likvidita • schopnost banky vyplatit klientům na požádání jejich vklady; • úvěrová a vkladová pozice banky musí být v rovnováze; • zachování likvidity probíhá v hotovostní i bezhotovostní formě (rovnocenné a zastupitelné).
Obnovení likvidní pozice banky:
banka požádá o půjčku jinou banku;
banka požádá o půjčku centrální banku;
při převodu z účtu na účet použije banka svůj vklad na mezibankovním spojovacím účtu nebo na účtu povinných minimálních rezerv; prodejem CP, které za tímto účelem nakoupila.
Cíle bankovního podnikání Likvidní stav banky ovlivňuje:
sladěnost lhůt splatnosti (aby na den či období, v němž banka bude mít splatné závazky, byly k dispozici jiné splatné pohledávky); sladěnost částek úvěrových obchodů (sladit částky ukládaných obnosů s částkami požadovaných úvěrů); mobilita aktiv (změna v použití některých aktiv – reeskont směnek, prodej CP apod.); mobilita pasiv (aktivnější provádění pasivních úvěrových obchodů – opatření krátkodobých půjček u jiných bank, nabídnutí koupě depozit, emitování CP s potřebnou lhůtou splatnosti apod.)
Cíle bankovního podnikání Bankovní regulace a dohled
Bankovní regulace - souhrn pravidel (zákonů, vyhlášek, opatření) upravujících vznik, působnost a zánik peněžních institucí. Bankovní dohled - nezávislá kontrola toho, jak jsou pravidla a směrnice regulující činnost bank dodržována.
Od roku 1993 vykonává dohled ČNB: - odbor politiky bankovního dohledu; - odbor analýz a inspekce bank. Cílem je minimalizace rizika v oblasti bankovního podnikání, maximalizace bezpečnosti a transparentnosti.
Zajištění úvěru Úvěrové riziko → klient nesplatí bance poskytnutý úvěr, neuhradí smluvený úrok a výlohy (trvá celou dobu úvěrového vztahu zvyšuje se úměrně s délkou splatnosti úvěru). Příčiny vzniku úvěrového rizika:
nedostatečné zhodnocení bonity zákazníka;
zákazník porušuje smlouvu během trvání úvěru.
Zajištění úvěru → před nepříznivými důsledky úvěrových rizik se banky chrání různými opatřeními a nástroji.
Zajištění úvěru Další rizika spojená s úvěrem: •
•
•
inflační riziko - menšení reálné hodnoty úvěrových aktiv banky; kurzové riziko - úvěrová aktiva mají formu devizových pohledávek; úrokové riziko - k financování dříve poskytnutých a níže úročených půjček je nutno obstarávat dražší peněžní zdroje.
Zajištění úvěru Zajištění úvěru spočívá: 1. v omezování vzniku rizikových situací:
zkouška úvěrové způsobilosti dlužníka;
limitování úvěru;
úvěrová kontrola dlužníka.
2. v možnosti banky uspokojit svou pohledávku postihem jmění dlužníka nebo třetí osoby. Cíl: komplexně zhodnotit veškerá rizika v souvislosti s trváním úvěrového vztahu ze strany úvěrového žadatele.
Zajištění úvěru Zkouška úvěrové způsobilosti zahrnuje: 1. zkoušku právních poměrů žadatele;
2. zkoušku osobní důvěryhodnosti žadatele; 3. zkoušku hospodářské situace dlužníka.
Zajištění úvěru 1. Zkouška právních poměrů žadatele
= ověření, zda žadatel splňuje právní předpoklady k uzavírání hospodářských smluv. Právní a faktická existence se prokazuje:
výpisem ze zápisu do obchodního rejstříku; originálem nebo notářsky ověřeným živnostenského listu nebo koncese;
opisem
průkazem totožnosti u fyzické osoby.
Úvěrové smlouvy je nutno uzavírat jen se skutečně oprávněnými představiteli podniku!
Zajištění úvěru 2. Zkouška osobní důvěryhodnosti žadatele = komplexní charakteristika klienta, která nevyplývá z číselných údajů jeho hospodaření, ale z vlastností prokázaných na základě předchozí i současné spolupráce s bankou. Znaky důvěryhodnosti klienta:
stálost při volbě banky a pobočky;
přesné a včasné plnění všech závazků;
dostatečný zůstatek na účtu, kdy není požadován úvěr; žádné či minimální reklamace na dodávané zboží a prováděné služby klientem; serióznost při jednání atd.
Zajištění úvěru 3. Zkouška hospodářské situace dlužníka = nejsou stanoveny obecně závazné postupy – jde o vnitřní záležitost banky; cílem je posoudit skutečné hospodářské poměry žadatele o úvěr a zhodnotit: a) proč klient žádá o úvěr; b) zda mu může být povolen; c) v jaké výši a za jakých podmínek (na jakou lhůtu splatnosti, za jaký úrok, jaké bude zajištění úvěru atd.)
U komplexní zkoušky hospodářské způsobilosti klienta se hodnotí: •
obchodní postavení klienta
•
finanční situace podniku.
Zajištění úvěru Obchodní postavení klienta Banka zkoumá postavení klienta jako výrobce a obchodníka. Za tímto účelem analyzuje:
růstovou dynamiku podniku;
postavení podniku na trhu z hlediska jeho pověsti;
kvalitu produkce;
diverzifikovaný či úzce specializovaný výrobní program;
jaký má podíl na trhu (místním, národním, mezinárodním);
právní formu podniku;
skupinové oborové postavení dlužníka a rizika spojená s daným oborem, budoucí vývoj příslušného oboru; rizika s úvěrováním klientů, kteří vyvážejí zboží apod.
Zajištění úvěru Finanční situace klienta Finanční analýza představuje rozhodující prvek prověrky bonity klienta, je zaměřená na: •
analýzu zisku;
•
analýzu cash flow;
•
analýzu úvěrového zatížení a kapitálové struktury;
•
analýzu likvidity;
•
hodnocení podnikatelského projektu.
Zajištění úvěru Rating klienta banky - na základě hospodářských a finančních ukazatelů lze provést jednoduché hodnocení (rating) klienta banky.
Banka klienty člení do tří (resp. více tříd):
klienti úvěrově způsobilí (hospodaření je nadprůměrné, stabilně průměrné) – pro banku představují nejmenší či žádná úvěrová rizika; klienti problémoví (průměrně hospodařící s občasnými výkyvy) – představují průměrná úvěrová rizika; klienti úvěrově nezpůsobilí (dlouhodobě podprůměrní s častými likvidními obtížemi) představují největší úvěrová rizika, banka v tomto případě úvěr odmítá.
Zajištění úvěru Limitování úvěru Na základě hodnocení (ratingu) klienta banka uplatňuje limitování úvěru, tj. stanovení nejvyšší částky úvěru, kterou je banka ochotna poskytnout dlužníkovi s přihlédnutím k rizikům s ním spojeným → limit úvěru průměrně rizikovému klientovi může být zvýšen, nabídneli dostatečné zajištění úvěru, nebo banka poskytne klientovi úvěr na kratší než požadovanou lhůtu splatnosti. Druhy limitů:
absolutní úvěrový limit – nejčastější forma (zahrnuje buď všechny úvěry žadatele, nebo se může týkat jednotlivého druhu úvěru);
relativní úvěrový limit – banka se v úvěrové smlouvě zaváže financovat určité procento vystavených faktur (pohledávek klienta).
Zajištění úvěru Bankovní kontrola
průběžná činnost během trvání úvěrového vztahu; smyslem je včas identifikovat problematické úvěrové případy a včas reagovat tak, aby byla zabezpečena návratnost úvěru; cílem bankovní kontroly je ověřování:
zda nedochází ke zhoršování obchodního a finančního postavení dlužníka, zda nedochází ke zmenšování dlužníkem poskytovaných jistot, zda byl úvěr použit na sjednaný účel.
Porušování smluvních úvěrových podmínek banka zpravidla řeší pomocí finančních sankcí, popř. ukončením úvěrového vztahu, mobilizací úvěrových záruk, soudním vymáháním dluhu apod.
Zajištění úvěru Úvěrové zajištění (úvěrové záruky) Dává bance možnost uspokojit své pohledávky mobilizací sjednaných záruk, jestliže klient nemůže nebo nechce splnit své závazky vůči bance. Členění úvěrových záruk dle formy zajištění:
osobní – za úvěrovou pohledávku ručí bance vedle příjemce úvěru i další třetí osoba;
reálné (věcné) – dává bance právo na určité majetkové hodnoty, které patří tomu, kdo zajištění poskytuje - zpravidla příjemci úvěru.
Zajištění úvěru Členění úvěrových záruk dle svázanosti s pohledávkou:
akcesorické – tj. těsně, nerozlučně spojené se zajišťovanou pohledávkou → zanikne-li pohledávka, automaticky zanikne i zajišťovací vztah; abstraktní – tj. samostatně stojící právo, nezávislé na zajišťované pohledávce → nezanikne automaticky se zánikem pohledávky, ale jejím uspokojením vznikne právo na vrácení záruky.
Zajištění úvěru Osobní formy zajištění – ručení Ručením na sebe bere třetí osoba závazek uspokojit nároky věřitele v případě, že tak neučiní hlavní dlužník → dostává se tím do postavení vedlejšího dlužníka (rukojmího).
Formy ručení: 1. akcesorické
subsidiární ručení – věřitel (banka) se obrací na ručitele až tehdy, kdy závazek neuhradil hlavní dlužník; solidární ručení – banka (věřitel) se může obrátit v termínu splatnosti závazku stejně na hlavního dlužníka jako na vedlejšího (na ručitele).
2. abstraktní - není-li ručení věcně omezeno, ručí rukojmí bance za veškeré závazky hlavního dlužníka, tj. za staré i nové a bez návaznosti na jejich částky.
Zajištění úvěru Osobní formy zajištění – směnečné zajištění Založeno na vlastnosti směnky → jedná se o cenný papír jakožto zajišťující instrument, tj. směnečná pohledávka může být majitelem směnky vymáhána s větší jistotou než jiné úvěrové pohledávky.
Depotní směnka – finanční směnka, kterou vystavuje ve prospěch banky příjemce úvěru (popř. třetí osoba) a deponuje ji u banky jako úvěrovou záruku.
Po úhradě závazku dlužníkem je směnka navrácena zpět; v případě neuhrazení je použita jako nástroj vymáhání pohledávky vůči dlužníkovi.
Zajištění úvěru Osobní formy zajištění – přistoupení k závazku Založeno na tom, že třetí osoba se bez souhlasu dlužníka písemně dohodne s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek → tím se stává dlužníkem vedle původního a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně.
Zajištění úvěru v této formě poskytuje obvykle mateřská společnost, jejíž dceřiný podnik žádá banku o úvěr.
Zajištění úvěru Reálné formy zajištění: •
Zástavy movitých věcí, práv a pohledávek.
•
Zástavy nemovitostí.
•
Předání (převedení) věci do vlastnictví.
•
Postoupení (cese) pohledávek.
Zástavní právo
právo, které vázne na věci; slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku z peněžení zástavy;
Zajištění úvěru
může být uplatněno i vůči každému dalšímu nabyvateli zástavy, který o zástavním právu musel vědět.
Přístup k zástavě u movitých věcí: odevzdání zastavené věci věřiteli; vyznačení v listině, která osvědčuje vlastnictví zástavy; uschování u třetí osoby. Přístup k zástavě u nemovitých věcí: vklad zástavního práva do katastru nemovitostí.
Zajištění úvěru Zástavy movitých věcí, práv a pohledávek Jako zástavy zajišťující úvěrové pohledávky bank jsou vhodné předměty a hodnoty, které:
mají relativně stabilní hodnotu;
jsou jednoznačně specifikovatelné;
dají se snadno zpeněžit;
jsou možné fyzicky předat.
Frekventovanými formami jsou: •
zástavy pohledávek – jsou možné za předpokladu, že předmětem jejich plnění je věc, právo nebo jiná majetková hodnota, např. zástava termínovaných vkladů;
Zajištění úvěru
zástavy cenných papírů - snadná převoditelnost, vysoká likvidita, snadné ocenění, např. vybrané akcie a dluhopisy, které jsou obchodovatelné na burze, směnky a dispoziční CP.
Zástava nemovitostí
Hypotéka – zatížení nemovitosti ve prospěch zástavního věřitele, kterému dává právo uspokojit svoji pohledávku ze zastavené nemovitosti v případě, že úvěrový dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas – (akcesorický typ); Hypotekární dluh – abstraktivní alternativa hypotéky, není spojen s konkrétní úvěrovou pohledávkou, flexibilnější – bez nových záznamů v pozemkových knihách k zajištění různých pohledávek.
Zajištění úvěru Předání věci do vlastnictví
Majetek dlužníka se smluvním způsobem převede do vlastnictví věřitele. Zájem dlužníka dále tento předmět používat se řeší dodatečným ujednáním o pronájmu nebo o předání věci do držby. Výhoda pro zástavního věřitele – předmět nespadá při konkurzu či vyrovnání do konkursní podstaty nebo do vyrovnávací částky. Jakmile dlužník splní své závazky, věřitel je povinen předat vlastnictví zpět.
Zajištění úvěru Postoupení (cese) pohledávek K zajištění úvěru mohou sloužit pohledávky dlužníka vůči třetím osobám:
postoupení pohledávek = převedení pohledávky na nového věřitele (změna v osobě věřitele pohledávky) → není nutný souhlas dlužníka; je dáno písemným prohlášením příjemce úvěru (postupitel, cedent), který postupuje své pohledávky vůči třetí osobě jako zajištění přijatého úvěru bance, tj. novému věřiteli (postupník, cesionář).
Zajištění úvěru Centrální registr úvěrů (CRÚ) = informační systém, který:
soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob; umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ;
účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území ČR; účastník CRÚ je povinen provádět pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ; garantem projektu a rozvoje systému CRÚ je ČNB.
Úvěrové obchody bank
Banka při těchto obchodech poskytuje klientům dočasně úvěr, resp. půjčku. Banka se stává věřitelem a účtuje svému dlužníku úrok, tj. cenu úvěru. Věřitel = banka
Dlužník = klient
Úvěrové obchody se v bankovní rozvaze promítají na straně aktiv.
Úvěrové obchody bank Funkce úvěru:
redistribuční - banky redistribuují úvěrové zdroje klientům; emisní - realizují emisi peněz do oběhu.
Druhy úvěrů dle splatnosti
krátkodobé – do 1 roku;
střednědobé – 2 až 5 let;
dlouhodobé – od 5 do 20 i 30 let.
Úvěrové obchody bank Základní principy poskytování úvěrů
krytí každého úvěru úvěrovým zdrojem;
úvěr musí splňovat návratnost a výnosnost;
zhodnocení bonity subjektu a objektu úvěru;
princip smluvního vztahu;
u rozsáhlých úvěrů rozložení rizika na více bank;
účtování úroku v rámci rozpětí úrokových sazeb;
schopnost splácet úvěr;
záruky úvěrových obchodů - jištění.
Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr
úvěr poskytovaný bankou v pohyblivé výši na běžném účtu klienta;
vzniká uzavřením úvěrové smlouvy;
úvěrový rámec – povolený rozsah přípustného debetu.
Účel:
vyrovnání výkyvů běžného účtu;
sezónní potřeba oběžného majetku;
dlouhodobější potřeba oběžného majetku;
krátkodobé investiční výdaje ve formě meziúvěru (překlenovací úvěr).
Kontokorentní úvěr
Kontokorentní úvěr Splatnost úvěru: - krátkodobá, zpravidla 1 rok; - ke dni splatnosti úvěru musí být běžný účet vyrovnán.
Zajištění úvěru: - vyplývá z bonity klienta a výše úvěru. Cena úvěru:
úroková sazba ze skutečné výše čerpaného úvěru, tzv. čistá (netto) úroková sazba; provize z nevyužité úvěrové částky (pohotovostní provize);
Kontokorentní úvěr
provize za překročení úvěrového rámce; obratová provize (odměny za vedení BÚ, za provádění platebního styku).
Výhody:
pohotové čerpání v aktuální potřebě;
nevázanost na pevný splátkový kalendář.
Nevýhoda:
patří k nejdražším úvěrům.
Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr
poskytován soukromým osobám a domácnostem ke krytí spotřebních výdajů; určen pro nákup spotřebního zboží, zaplacení služeb a nákladů osobní spotřeby.
Z hlediska subjektu, který úvěr poskytuje:
přímý spotřebitelský úvěr;
nepřímý spotřebitelský úvěr.
Z hlediska způsobu poskytování:
jednorázový;
revolvingový - kontokorentní úvěr, úvěrová karta.
Spotřebitelský úvěr Z hlediska účelu: - účelové spotřební úvěry; - neúčelové spotřební úvěry.
Z hlediska zajištění: - nezajištěné úvěry; - zajištěné úvěry. Doklady pro banku
občanský průkaz
doklad o zaměstnání (potvrzení o mzdě či platu)
Spotřebitelský úvěr Banka neprovádí zkoušku úvěrové způsobilosti klienta.. Výše neúčelových úvěrů:
minimální výše: 20 000 – 50 000 Kč; maximální hranice: zpravidla 150 000 Kč, u vyšších úvěrů → zajištění ručitelem.
Cena:
úroková sazba ( 8 % - 16 % p.a.);
poplatky za vyřízení a vedení úvěru;
roční procentní sazba nákladů (RPSN) přibližně o 4 % vyšší než je úroková sazba.
Spotřebitelský úvěr Výhody:
rychlý zdroj finančních prostředků;
většinou není nutno dokládat účel použití
Nevýhody:
vyšší úrokové sazby a vysoké poplatky vzhledem k výši úvěru (RPSN); většinou krátká doba splatnosti.
Lombardní úvěr Lombardní úvěr
zajišťovaný zástavou movité věci nebo práva:
pravý lombardní úvěr
nepravý lombardní úvěr.
Podle druhu zástav: •
Lombardní úvěr na cenné papíry;
•
Směnečný lombardní úvěr;
•
Lombardní úvěr na zboží;
•
Lombardní úvěr na pohledávky;
Lombardní úvěr
jiné lombardy (na vkladní knížky, životní pojistky, autorská práva, drahé kovy a jiné cennosti).
Cena se odvíjí od:
bonity klienta;
zástav;
vedlejších nákladů spojených s úschovou, správou a případným zpeněžením zástavy.
Ručitelský (avalový) úvěr Ručitelský úvěr
závazkového typu – banka se stává garantem klientova platebního závazku; banka přejímá záruku za závazek svého klienta vůči třetí osobě;
Základní formy:
avalový úvěr ve formě ručení;
směnečný aval (doložka „per aval“)
Ručitelský (avalový) úvěr Cena (avalová provize):
výše se řídí převzatým rizikem; zpravidla 0,5 % - 2,5 % z částky, za kterou se banka zaručuje.
Důvody využití ručení:
bankovní ručení za platební závazky klientů;
účelová ručení: - celní záruky, - dopravní záruky, - dodavatelské záruky.
Směnečný úvěr Směnka
cenný papír obsahující zákonem předepsané náležitosti; majitel směnek má nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek uvedených na směnkách.
Využití:
úvěrový prostředek (obchodní úvěr);
platební prostředek;
zajišťovací prostředek;
prostředek k získání bankovního úvěru;
prostředek k získání likvidních prostředků.
Směnečný úvěr Podstatné náležitosti směnky
označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny;
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní částku;
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
jméno toho, kdo má platit;
údaj splatnosti, tedy času, kdy má být placeno;
údaj místa, kde má být placeno;
datum a místo vystavení směnky;
podpis výstavce.
Směnečný úvěr Členění směnek
podle způsobu vystavení: - směnka vlastní;
- směnka cizí;
podle podstaty směnečné operace: - obchodní směnka;
- finanční směnka;
podle lhůt splatnosti: - denní směnka (fixní);
- vistasměnka;
- datasměnka;
- lhůtní směnka.
Směnečný úvěr Směnka je ze zákona převoditelným CP. Převod je možný:
indosamentem (rubopisem) – majitel směnky (indosant) převede práva ze směnky na další osobu (indosatář); postupem práv (cesí) – řeší občanský zákoník, není běžné.
Plnění směnky: - všichni, kdo směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ni zaručili, jsou majiteli směnky solidárně zavázáni a majitel může požadovat plnění na každém z nich (není vázán pořadím, ve kterém se zavázali).
Směnečný úvěr
Směnečný úvěr Směneční eskontní úvěr
spočívá v nákupu směnky bankou před její splatností se srážkou diskontu;
diskont - rozdíl mezi směnečnou částkou a částkou, kterou banka skutečně vyplatí při odkupu směnky majiteli.
Směnečný úvěr
Směnečný úvěr Cena:
úrok stanovený na základě diskontní úrokové sazby OB; eskontní provize – za výlohy spojené s poskytnutím úvěru;
ostatní náklady – související poplatky a výlohy;
eskontní úvěr je levnější než kontokorentní.
Směnečný úvěr Negociační úvěr
přizpůsobený průběhu zahraničně obchodním operacím; dovozce předem zprostředkovává zahraničnímu dodavateli u banky eskont směnky vystavené vývozcem na dovozce nebo banku; negociační banka – odkupuje směnku spolu s ostatními dokumenty; pověřovací list – základní instrument negociačního úvěru; vývozce obdrží úhradu za dodané zboží prodejem směnky a dokumentů negociační bance.
Směnečný úvěr
Směnečný úvěr Komentář ke schématu:
1 uzavření kontraktu včetně formy placení, bankovního spojení;
2 žádost o negociaci či její zprostředkování;
3 příkaz k negociaci (odkup směnky a
dokumentů);
4a vývoz zboží a 4b předložení dokumentů směnky se žádostí o jejich odkup; 5 eskont směnky; 6 předložení směnky v den splatnosti bance dovozce.
a
Směnečný úvěr Akceptační úvěr
banka akceptuje směnku, kterou na ni vystaví klient nebo na jeho příkaz třetí osoba; banka činí směnku důvěryhodnější a obchodovatelnou; banka se na směnce podepíše s doložkou „přijal“, „akceptováno“ → tím se stává hlavním dlužníkem.
Náklady akceptačního úvěru:
akceptační provize – relativně nízká;
ostatní výlohy – kolkovné, poštovné, apod.
Směnečný úvěr Remboursní úvěr
přizpůsobený průběhu zahraničně obchodním operacím; remboursní banka na žádost dovozce akceptuje směnku, kterou na ni vystavil vývozce.
Výhody pro vývozce:
jistota, že vyvezené zboží dostane zaplaceno;
možnost eskontu akceptované směnky u další banky.
Výhody pro dovozce:
akcept směnky je vázán na skutečnost, že zboží bylo odesláno a vývozce splnil podmínky kontraktu.
Směnečný úvěr
Směnečný úvěr Komentář ke schématu:
1 žádost dovozce o akcept směnky – sjednání remboursního úvěru;
2 oznámení akceptu směnky vývozci;
3 odeslání zboží dovozci;
4a odeslání směnky s příslušnými dokumenty přímo na remboursní banku nebo 4b přes banku vývozce; 5 akcept směnky a odeslání směnky vývozci; 6 složení peněz dovozcem u remboursní banky před splatností směnky; 7a předložení směnky k zaplacení vývozcem nebo 7b bankou vývozce; 8 zaplacení – složení peněz u banky vývozce.
Střednědobé a dlouhodobé úvěry Střednědobé a dlouhodobé úvěry
doba splatnosti musí přesahovat dobu jednoho roku;
u střednědobých – do 4-5 let;
u dlouhodobých - do 10 let, ale i více.
Účel:
na pořízení dlouhodobého majetku, na investiční výstavbu;
k financování oběžného majetku;
k financování rozpočtového deficitu státu;
na výstavbu bytového fondu;
na zakoupení zaměstnaneckých akcií apod.
Střednědobé a dlouhodobé úvěry Střednědobé úvěry
oblíbené, přijímá je klient vykazující velkou míru zhodnocení své produkce.
Dlouhodobé úvěry
představují pro banku nejrizikovější obchody, přísné podmínky přidělení;
rizikovosti odpovídá i úroková sazba; cena je většinou vyšší než u krátkodobých úvěrů, banky však mohou střednědobé úvěry úrokově zvýhodňovat.
Emisní půjčka Emisní půjčka
je úvěr poskytnutý odkoupením dluhopisů (obligací), které dlužník emituje za účelem opatření finančních zdrojů; dluhopisy jsou cenné papíry, v nichž se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplácet úroky ve stanovených termínech; dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit;
dluhopis může být vydán v listinné nebo zaknihované podobě.
Emisní půjčka Emise dluhopisů = soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise se přidělí stejné
identifikační označení podle mezinárodního systému číslování CP (ISIN) je-li přidělováno, resp. jiný údaj identifikující dluhopis.
Emisní půjčka Emisní půjčku tvoří:
množství dílčích dluhopisů, které mohou být roztříděny do sérií;
dluhopisy v každé sérii znějí na stejnou nominální hodnotu a splatnost; součet všech nominálních hodnot všech dílčích dluhopisů představuje částku emisní půjčky.
Emisní půjčka Náležitosti dluhopisu:
údaje o emitentovi;
název dluhopisu, který obsahuje slovo „dluhopis“;
jmenovitou hodnotu;
údaj o schválení emisních podmínek;
výnos dluhopisu nebo způsob stanovení jeho výše;
datum emise;
způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty dluhopisu a výnosu z něho;
data splatnosti dluhopisu a výnosu z něho;
identifikační a číselní označení dluhopisu aj.
Emisní půjčka
náležitosti dluhopisu jsou vyznačeny na plášti; pro účely uplatnění práva na výnos z dluhopisu lze vydávat kupóny = CP na doručitele. listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu; v posledních letech – dluhopisy evidovány v zaknihované podobě v centrálním počítači střediska pro CP.
Emisní půjčka
Emisní půjčka Členění dluhopisů
dle emitenta:
průmyslové –vydávají podniky;
bankovní – emitovány peněžními ústavy;
státní a komunální – ústřední vláda, země, obce.
dle stanovení výnosu:
ziskové – pevný úrok a podíl na zisku;
indexované – chrání před znehodnocením vlivem inflace;
s pohyblivým úrokem - dle aktuální úrokové sazby na kapitálovém trhu;
s pevným (fixním)úrokem – procento z nominální hodnoty obligace.
Emisní půjčka Další druhy dluhopisů:
výměnné – průmyslové, možno přeměnit na akcie; odběrní (opční) – zajišťují právo na odběr akcií, avšak při odběru nezanikají; rizikové - za účelem ozdravení finanční situace dlužníka – riskantní; prioritní – přednostní nárok věřitele na majetkový podíl při případné likvidaci podniku; prémiové – v pravidelných termínech se losují, mimořádný výnos pro vylosované.
Emisní půjčka Vybavení emisní půjčky
celkové uspořádání úvěrových, úrokových a kurzových podmínek půjčky → důležité pro emitenta i finanční investory.
K vybavení půjčky náleží: 1. 2. 3. 4.
částka půjčky; rozdělení půjčky; úročení; splácení.
Emisní půjčka Částka půjčky
řídí se úvěrovou potřebou emitenta; závisí na hospodářské způsobilosti a na investičním záměru; nutno přihlížet ke kapacitě kapitálového trhu; částky průmyslových obligací bývají menší než částky státních půjček; emise státních a komunálních dluhopisů ovlivňuje měnový a úvěrový vývoj.
Emisní půjčka Rozdělení půjčky
celková částka je dělena na dílčí dluhopisy, které mohou být rozděleny do sérií;
každý dluhopis zní na určitou nominální hodnotu – půjčka obsahuje dluhopisy s nižší, ale i s vyšší nominální hodnotou; důvodem členění je zhodnocení okruhu potenciálních věřitelů.
Emisní půjčka
Emisní půjčka Úročení půjčky
emitent vyplácí úrok ve stanovených termínech;
většina dluhopisů je v úschově a správě banky, která obstarává inkaso úroků za věřitele a zúčtuje úroky ve prospěch běžného účtu klienta; u pevně zúročitelných dluhopisů - úrok je vyjádřený procentní sazbou z nominální hodnoty dluhopisu (dle aktuální úrokové sazby na kapitálovém trhu).
Emisní půjčka
od nominální hodnoty obligace odlišujeme tržní cenu (kurs) obligace; vztah nominálního úroku ke kursové ceně obligace představuje renditu (efektivní vyjádření úročení dluhopisu = faktické úročení, faktický zisk).
p
P 100 , C
kde: p’…rendita, vyjádřená roční úrokovou sazbou, P… nominální úroková sazba dluhopisu, C…kurs dluhopisu.
Emisní půjčka Výnos půjčky dále ovlivňuje:
Emisní disážio a ážio
rozdíl mezi kurzovou a nominální cenou obligace;
disážiová půjčka (pod pari) – emisní kurz nižší než nominální hodnota – u obligací. Splátkové ážio a disážio půjčka je emitována v nominální hodnotě, ale je splácena ve vyšším kurzu – splátkové ážio; jen zřídka splácení v nižším kurzu.
Emisní půjčka
Úrokové termíny
termíny, v nichž jsou úroky splatné;
renditu zvyšuje i kratší úrokové období (pololetní, čtvrtletní…) – získané úroky se mohou opět reinvestovat.
Úroková konverze
následné změny nominální úrokové sazby;
emitent půjčku vypoví a věřiteli nabídne převzetí níže úročené půjčky; neprovádí se u obligací s proměnlivým úrokem.
Emisní půjčka
Náklady půjčky nominální úrok – vyplácen po dobu trvání půjčky až do splatnosti obligací; disážiový rozdíl, popř. ážiový rozdíl; jednorázové výlohy – odměna vedoucí bance konsorcia, náklady na tisk obligací, náklady na propagaci, výlohy spojené s projednáváním emise – formou úrokové srážky; poplatek za uvedení půjčky na burzu; běžné náklady – poplatky při výplatě úroků, při vyúčtování splátky apod.
Emisní půjčka Splácení půjčky
najednou – u menších půjček, v příp. velkých se vytváří tzv. účelová finanční rezerva a kapitál se umísťuje do CP; postupné splácení – dle smlouvy po uplynutí jisté doby od emise; řídí se splátkovým plánem (součástí podmínek půjčky).
Emisní půjčka Zprostředkování emisní půjčky:
Vlastní emise – emitent umísťuje půjčku samostatně, bez pomoci banky; Cizí (zprostředkovaná) emise – emitenti využívají spojení bank na větší množství finančních investorů.
Průběh emisní půjčky:
Přípravná činnost (prospekt emitenta CP; souhlas s emisí CP; kód ISIN); Vlastní umístění dluhopisů (veřejné upsání půjčky subskripce; volný prodej půjčky.
Emisní půjčka Přípravná činnost
Prospekt emitenta CP – základní význam při emisi půjčky; obsahuje: informace týkající se CP (výše půjčky, její splatnost, způsob umořování, výše úroku, zajištění, období prodeje dluhopisů aj.) a informace právního, hospodářského a finančního postavení emitenta; umožňuje zhodnotit a ocenit stávající a budoucí efektivnost půjčky a rizika investování.
sjednání příslibu převzetí emisní půjčky;
souhlas s emisí obligací – MF se souhlasem ČNB;
vydání emisní půjčky zveřejněno v burzovním oznamovateli (úředním finančním věstníku).
Emisní půjčka Vlastní umístění dluhopisů
Veřejné upsání půjčky (subskripce)
v příp. prodeje půjčky ve velmi krátkém období;
mezi emitentem a bankou uzavřena smlouva o převzetí půjčky; při emisi CP emitent získává okamžitě likvidní prostředky a banky přebírají finanční riziko neúspěšného umístění celé půjčky.
Volný prodej půjčky
vhodné pro emitenta, kteří nepotřebují kapitál naléhavě;
např. při emisi zástavních listů a dluhopisů komunálních půjček.
Emisní půjčka Státní a komunální dluhopisy
jedná se o nejjistější úvěrové investice; zaujímají důležitou úlohu v bankovních obchodech; státní obligace emitují vlády, státní a veřejnoprávní orgány a podniky;
komunální dluhopisy emitují místní samosprávné celky – města, obce).
Emisní půjčka Výhody:
Rentabilita - výnosnost dluhopisů zajišťována různými způsoby (daňovými úlevami, úpravou emisního nebo splatného kurzu dluhopisu, výhodným termínovým úrokem apod.)
Likvidita - prodej usnadňuje bonita emitenta a prvotřídní zajištění.
Stát se zavazuje k jejich zpětnému odkupu
Emisní půjčka Splácení státních dluhopisů
zajištěno rozpočtovými příjmy; u komunálních obligací lze využít také krytí komunálním majetkem. Z hlediska splatnosti rozlišujeme: státní dluhopisy – střednědobé, popř. dlouhodobé CP; státní pokladniční poukázky – krátkodobé CP.
Emisní půjčka Státní pokladniční poukázka
krátkodobý cenný papír obchodovatelný většinou na diskontním principu; obvykle ho dávají do oběhu státní orgány (ministerstvo financí, centrální banka aj.); ke krytí deficitu státního rozpočtu; většinou se používají pokladniční poukázky s dobou splatnosti 28, 84 a 182 dní (tj. 4, 12 a 26 týdnů) a nominální hodnotou 1 000 000 Kč; lze je obchodovat na TKD (trh krátkodobých dluhopisů - organizuje ČNB), jehož účastníky jsou především velké banky.
Emisní půjčka Slaďování splátek s emisí nových dluhopisů
tímto se zabývá správa státního dluhu (součást ministerstva financí) v rámci řízení státního dluhu; nová emise státních dluhopisů: prodejní nabídka – dluhopisy nabízeny ke koupi za hotové peníze; refundační nabídka – nové dluhopisy jsou nabízeny k výměně za starší.
Úvěrový úpis Úvěrový úpis (závazková listina, dlužný úpis)
alternativa emisní půjčky; banky úvěr poskytují na základě podepsané písemné závazkové (dlužní) listiny – úvěrového listu; závazková listina slouží věřiteli jako důkaz o pohledávce, není však cenným papírem, neumožňuje popř. ztěžuje převedení pohledávky na jiného věřitele.
Úvěrový úpis Formy zprostředkování úvěru:
úvěry poskytované jednou bankou (menší úvěry s kratší dobou splatnosti, technicky nejjednodušší a nejlevnější); úvěry poskytované klubem bank (velké a dlouhodobé úvěry, věřitelem je menší skupina bank, jedna banka je zprostředkovatel a důvěrník klubu, na úvěru se podílejí stejným dílem);
úvěry konsorciálního typu (skupina bank v čele s konsorciální bankou, která se podílí největší částkou, skupina řídících bank-většími částkami a skupina participantů-menšími částkami).
Úvěrový úpis Členění půjček:
Půjčky shodné lhůty splatnosti: - přímé (dlužník a věřitel)
- nepřímé (účast zprostředkovatele-banky): a) pevně převzaté – banka převezme podepsaný závazkový list; b) zprostředkované – zprostředkovatelská banka provede zkoušku úvěrové způsobilosti a zprostředkování úvěru u jiných bank; c) refinanční – zprostředkovatelská banka získá zdroje od jiného ústavu, tzv. trojstranný obchod (např. pojišťovací ústavy).
Úvěrový úpis
Revolvingové úvěry: věřitelé se zavazují k poskytnutí krátkodobého úvěru a při splatnosti k jeho opětovnému nahrazení; dlužník nezná předem náklady na celou půjčku: - přímé revolvingové půjčky – při splatnosti je krátkodobý úvěr nahrazen dalším; - nepřímé revolvingové půjčky – zprostředkovatelská banka uzavírá s dlužníkem úvěrovou smlouvu na celou dobu trvání půjčky, je ve spojení s jinými bankami, které refinancují půjčku revolvingovými termínovými vklady a krátkodobými půjčkami.
Úvěrový úpis Postup poskytnutí půjčky
Úvěrový příslib – obsahuje výši úvěru, lhůtu splatnosti, rozložení splátek, úrokovou sazbu, druhy zástav atd. Sepsání úvěrové smlouvy a podepsání závazkové listiny – obsahuje bezpodmínečný slib dlužníka splácet úvěr. částku ve stanovených termínech a provádět úrokové platby.
Úvěrový úpis Splácení půjčky
jednorázová platba v termínu splatnosti;
několik splátek dle dohodnutého splátkového plánu.
Náklady úvěru
úroková sazba (vyšší než u emisní půjčky);
další poplatky a výlohy – právní, cestovné, poštovné, pohotovostní provize, u klubu bank či konsorcií zprostředkovatelský poplatek apod.
Úvěrový úpis Typy poskytovaných úvěrů
úvěr na investice - na nákup dlouhodobého majetku (nejčastější);
úvěr na oběžný majetek - na zásoby;
úvěr na účasti - na nákup akcií;
jiné dlouhodobé úvěry - na družstevní bytovou výstavbu; konsolidační (sanační) úvěr - u podniků s finančními obtížemi.
Úvěrový úpis Výhody oproti emisní půjčce:
nevyžaduje povolení státního orgánu ani konzultaci s institucí kapitálového trhu;
projednání a poskytování bez časových ztrát (dlužník se obrací přímo na věřitelský ústav); lépe přizpůsobeny individuálním podmínkám; dlužník neoslovuje širší hospodářskou veřejnost a neinformuje ji o své hospodářské situaci.
Úvěrový úpis Nevýhoda: Věřitel nemůže půjčku zpeněžit před lhůtou splatnosti, protože se nejedná o cenný papír.
Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr
bankovní úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti (i rozestavěné); poskytovat hypoteční úvěry a vydávat hypoteční zástavní listy mohou pouze banky na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
Hypoteční úvěr Druhy hypotečních úvěrů
neúčelový hypoteční úvěr (tzv. americká hypotéka) - pro klienta nemá žádné omezení; účelový hypoteční úvěr - klient může použít pouze na účely definované bankou.
Hypoteční úvěr Smlouva o hypotečním úvěru
upravena Obchodním zákoníkem;
náležitosti smlouvy:
identifikace smluvních stran,
určení částky úvěru,
závazek věřitele poskytnout peněžní prostředky,
závazek dlužníka vrátit poskytnuté
peníze a zaplatit úroky.
Hypoteční úvěr Zajištění hypotečního úvěru
zástavním právem k nemovitosti (i rozestavěné), která nemusí být v osobním vlastnictví; nemovitost musí být zapsána v katastru nemovitostí; doplňkový zajišťovací instrument → životní nebo úvěrové pojištění žadatele.
Hypoteční úvěr Výhody:
nízké úrokové sazby v porovnání s jinými druhy úvěrů;
možnost snížení daňového základu o zaplacené úroky až do výše 300 000 Kč;
státní podpora formou úrokové dotace;
rychlost získání velkého objemu cizích zdrojů.
Hypoteční úvěr Nevýhody:
zadlužení na velmi dlouhou dobu; úroková sazba neplatí po celou dobu splácení úvěru; sankce v případě předčasného splacení úvěru; úvěr většinou nepokryje celou cenu nemovitosti; vklad zástavního práva může trvat až tři měsíce.
Faktoring Faktoring
smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek bankou, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru; vyvinul se z eskontu směnek a cese pohledávek; specializované faktoringové firmy, většinou dceřiné společnosti významných bank.
Faktoring Odkup pohledávek
bez možnosti zpětného regresu na dodavatele – riziko nezaplacení pohledávky přechází na faktoringovou společnost; s možností zpětného regresu – riziko nezaplacení zůstává na dodavateli; varianta, kdy riziko nezaplacení se dělí mezi faktoringovou společnost a dodavatele.
Faktoring Podmínky odkupu:
doba splatnosti pohledávek nesmí být delší než 180 dní; pohledávka vznikla na základě dodavatelského nezajištěného úvěru; s pohledávkou nesmí být spojena jiná práva třetích osob;
musí existovat možnost postoupení (cese) pohledávky; pohledávka je za subjektem s akceptovatelnou bonitou a z přijatelné země.
Faktoring Další podmínky:
minimální obrat fakturovaných pohledávek (cca 15 mil. Kč);
pohledávky musí být za větším počtem odběratelů; objem fakturovaných pohledávek za žádným z odběratelů nesmí být vyšší než stanovený podíl (cca 20 %).
Faktoring Úvěrové limity (výše odkupovaných pohledávek):
revolvingový úvěrový limit na každého odběratele – stav odkupovaných pohledávek vůči jednotlivým odběratelům nesmí překročit stanovený limit; měsíční revolvingové úvěrové limity na každého odběratele – rozepsány na jednotlivé měsíce; speciální úvěrové limity na každou dodávku.
Faktoring Průběh faktoringového případu: 1. 2. 3. 4.
5.
6.
Žádost dodavatele o faktoring pohledávek. Ověření bonity odběratelů faktor. společností. Sjednání faktoringové smlouvy. Dodávka zboží a vystavení faktury dodavatelem (originál odběrateli, kopii faktoringové společnosti). Cese pohledávky –postoupení pohledávky na nového věřitele odběratele, tj. na faktoring. společnost. Předfinancování (je-li domluveno) - vyplacení mezi 60 a 90 % z fakturované částky.
Faktoring Postup v době splatnosti: Faktoringová společnost inkasuje pohledávku od odběratele:
pohledávka je řádně zaplacena – faktor poukazuje částku ve prospěch dodavatele; odběratel řádně nezaplatí – faktor provede ve stanoveném termínu garanční platbu ve prospěch dodavatele a sám pohledávku vymáhá.
Faktoring Faktoring v systému dvou faktorů: Uplatňuje se v rámci mezinárodního faktoringu:
Export faktor – faktoringová společnost v zemi vývozce; Import faktor – faktoringová společnost v zemi dovozce, přebírá úvěrové riziko dovozce, proto až na základě jeho podmínek může export faktor uzavřít definitivní smlouvu s vývozcem.
Faktoring Druhy faktoringů z hlediska funkcí:
Pravý (bezregresní) – plní všechny tři základní funkce: převzetí úvěrového rizika, předfinancování a celkovou správu pohledávek. Nepravý (regresní) – riziko nezaplacení zůstává na dodavateli. Maturity faktoring – výplata až při splatnosti pohledávky, není předfinancování. Advance faktoring – označuje se faktoring, který je spojený s předfinancováním.
Faktoring Druhy faktoringů z hlediska způsobu postoupení pohledávky:
Zjevný faktoring – cese pohledávek na faktoringovou společnost je dlužníkovi oznámena, což znamená, že hradí závazek přímo faktoringové společnosti. Tichý, skrytý faktoring – cese není oznámena, z pohledu odběratele se věřitel nemění, zůstává jím dodavatel.
Faktoring Cena faktoringu
Faktoringová provize (0,2-3 % z výše faktorované pohledávky): riziková
složka – vyplývá z převzetí úvěrového rizika faktoringovou společností, závisí na bonitě odběratele;
náklady
spojené se zpracováním faktoringu.
Úrok – vyskytuje se, když je faktoring spojen s předfinancováním.
Forfaiting Forfaiting
odkup střednědobých, popř. dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu, přičemž forfaitér nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce; z francouzského „forfait“ – paušální cena či koupě, dohoda o paušálu; forfaiting znamená odkup pohledávky s budoucí splatností, která je zajištěna směnkou s bankovním avalem nebo bankovní zárukou.
Forfaiting Požadavky na pohledávky:
výhradně zajištěné, zpravidla avalem banky;
splatnost může dosahovat 5 až 8 let;
ve volně směnitelných měnách;
podloženy abstraktním snadno převoditelným instrumentem.
Forfaiting Průběh forfaitingové operace:
Kontraktační fáze
– jednání mezi vývozcem a forfaitérem o podmínkách forfaitingu pohledávek, uzavření smlouvy;
Realizační fáze
– prodej pohledávky vývozcem a inkaso pohledávky forfaitérem, popř. její vymáhání.
Forfaiting Náklady forfaitingu:
diskont – částka, kterou si forfaitér sráží z celkové výše pohledávky při jejím odkupu; závazková provize – za údržbu pohotových finančních prostředků v době od sjednání kontraktu do skutečného odkoupení pohledávky; zpracovatelská provize – náklady na zpracování případu, odvislé od jeho složitosti.
Forfaiting Výhody forfaitingu
pro dodavatele → okamžitá úhrada pohledávky; pro banku (forfaitéra) → možnost využití volného kapitálu.
Forfaitér přebírá všechny druhy rizika: nezaplacení pohledávky dlužníkem; nepříznivý kurzový vývoj; změny úrokových sazeb; které jsou vzhledem dlouhodobosti forfaitingu důležité.
Leasing (pronájem) Leasing
zpravidla třístranná operace, kdy pronajímatel pořizuje předmět leasingu nájemci jím vybraným dodavatelem do dlouhodobého pronájmu; předmět leasingu zůstává po celou dobu pronájmu ve vlastnictví pronajímatele, náklady a výnosy spojené s užíváním předmětu náleží nájemci.
Leasing Druhy leasingu:
finanční leasing - finanční pronájem s následnou koupí najaté věci; operativní leasing - účelem nájemce není předmět koupit, ale pouze jej po určitou dobu užívat.
Leasing Proces leasingu:
leasingová smlouva;
splátkový kalendář;
pojištění financování předmětu.
Leasing Výhody:
snadnost a rychlost vyřízení leasingové smlouvy;
menší nároky na analýzu bonity klienta.
Nevýhody:
nutné zdroje na uhrazení akontace; předmět leasingu po celou dobu placení leasingu nájemci nepatří; leasingové smlouvy jsou zpravidla nevypověditelné ze strany nájemce; vyšší náklady než u bankovních úvěrů.
Bankovní vkladové produkty Bankovní pasivní obchody
k opatřování peněžních zdrojů banky, forma získávání cizího kapitálu; k provozování bankovních aktivních obchodů → k poskytování úvěrů.
Bankovní vkladové produkty Základní formy získávání cizího kapitálu Přijímání vkladů Emise bankovních dluhopisů Speciální depozitní produkty
Bankovní vkladové produkty Bankovní vkladové produkty
vklady na běžných účtech;
vklady na vkladových účtech;
vklady na vkladních knížkách;
vklady na vkladních listech;
vklady v rámci stavebního spoření;
jiné formy vkladů.
Bankovní vkladové produkty Vklady na běžných účtech (vklady na viděnou, na požádání, běžné vklady, vista vklady):
dispozice s vkladem není omezena;
slouží k provádění platebního styku;
podkladem je písemná smlouva mezi bankou a klientem; důležitý zdroj refinancování pro banku.
Bankovní vkladové produkty Základní náležitosti smlouvy o běžném účtu:
označení majitele účtu;
měna, ve které je účet veden;
osoby oprávněné disponovat s prostředky na účtu;
stanovení úrokové sazby;
předávání zpráv o stavu a pohybech na účtu;
poplatky za vedení účtu.
Bankovní vkladové produkty Náklady a výnosy běžného účtu:
ze zůstatku platí banka majiteli účtu úrok; úroková sazba relativně malá (možnost kdykoliv disponovat s prostředky na BÚ); úroky podléhají dani z příjmů; úročení vychází z valutování, tj. časových okamžiků připsání či odepsání prostředků z účtu (float zisk); banky si účtují poplatky a provize za vedení účtů a provádění platebních operací → významnější než úroková sazba.
Bankovní vkladové produkty Čerpání prostředků z běžného účtu:
pouze do výše kladného zůstatku; u kontokorentních účtů je možný přechod do debetu, za který klient platí bance úroky; u nepovoleného debetu čerpání bankou sankciováno.
Bankovní vkladové produkty Zrušení běžného účtu:
smlouvu o BÚ může majitel i banka kdykoliv s okamžitou platností vypovědět;
smlouva zaniká doručením výpovědi bance, popř. klientovi; po zániku smlouvy banka vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu; pokud nebylo možno zůstatek vyplatit, banka jej eviduje, ale neúročí, až do doby promlčení (4 roky od zániku smlouvy).
Bankovní vkladové produkty Vklady na vkladových účtech
slouží k dočasnému uložení volných prostředků;
cílem je dosažení úrokového výnosu; důležitý zdroj pro banky – nižší obslužné náklady;
podkladem je písemná smlouva.
Bankovní vkladové produkty Základní náležitosti smlouvy:
označení majitele účtu;
měna, ve které je účet veden;
určitá doba, na kterou je účet zřízen, nebo výpovědní lhůta, pokud je účet zřízen na dobu neurčitou;
osoby oprávněné disponovat s prostředky na účtu.
Bankovní vkladové produkty Základní formy vkladů na vkladových účtech:
netermínované vklady; jednorázové vklady na pevnou lhůtu (termínované vklady);
postupné vklady na pevnou lhůtu (spořící účty);
vklady s postupnou splatností (bankovní renta);
jednorázové vklady s výpovědní lhůtou;
postupné vklady s výpovědní lhůtou.
Bankovní vkladové produkty Vklady na vkladních knížkách
jsou relativně likvidní, umožňují spořit alespoň s minimálním výnosem;
průběžně lze ukládat a vybírat; nejsou s nimi spojeny žádné dodatečné náklady;
nelze využít elektronické formy nakládání s prostředky takto uloženými
oblíbeny u starší generace (tradice);
označovány jako úsporné vklady.
Bankovní vkladové produkty Základní druhy vkladních knížek:
Obyčejné vkladní knížky
majiteli plynou z vkladů výnosy – úroky;
převážně ve formě vkladů s výpovědní lhůtou.
Výherní vkladní knížky
majiteli přinášejí výnos ve formě možné výhry, prémie apod.; základem je losování dle herního plánu vydaného bankou.
Bankovní vkladové produkty Založení vkladní knížky:
vkladní knížky jsou vystavovány pouze na jméno;
klient je povinen prokázat svoji totožnost; u fyzické osoby musí být uvedeno jméno, příjmení, adresa, datum narození (rodné číslo);
u právnické osoby musí být uvedeno identifikační číslo.
Bankovní vkladové produkty Vklady na vkladních listech
jedná se o převzetí pevného jednorázového vkladu peněžním ústavem;
vkladní list je vystaven pouze na jméno; vkladní list musí obsahovat náležitosti předepsané pro cenné papíry;
od vkladu na vkladní knížce se liší pevnou částkou a jednorázovostí;
musí být uvedena výše vkladu;
úroky lze vybírat dle vyhlášených podmínek.
Bankovní vkladové produkty Pojištění vkladů fyzických osob
zavedeno novelou zákona o bankách č.156/1994 Sb.;
pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků v české měně nebo v cizí měně; náhrada: nejvýše v částce odpovídající
100 000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky.
Platební styk Platební styk upravuje:
zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku; banka plní úlohu zprostředkovatele → provádí platební operace na podkladě příkazů klientů;
banka má hmotnou a právní odpovědnost za včasné a správné zúčtování.
Platební styk Tuzemský bezhotovostní styk
obvykle organizován prostřednictvím bank; banky mají svůj účet u clearingové banky (u nás ČNB).
Platební styk Mezinárodní bezhotovostní styk
prostřednictvím mezinárodních zúčtovacích systémů nebo prostřednictvím vzájemných účtů; nostro účty – účty, které má daná banka u jiné banky; loro účty – účty, které daná banka vede pro jiné banky.
Platební styk Přijímání příkazů
na tiskopisech bank (písemné příkazy);
na magnetických médiích (mag. páska, disk);
dálkovým přenosem (po telekomunikační síti).
Platební styk Povinné náležitosti platebního příkazu:
bankovní spojení plátce;
bankovní spojení příjemce;
částka;
označení měny;
podpis (kód), u právnické osoby označení příkazce; datum vystavení.
Platební styk Další údaje platebního příkazu:
splatnost příkazu;
konstantní symbol (charakter platby);
variabilní symbol (identifikace platby);
specifický symbol (ke kontrolním účelům).
Platební styk Formy bezhotovostního platebního styku:
Tuzemský platební styk – bankovní převody, platební karty, směnky, šeky aj.; Zahraniční platební styk – hladké platby, dokumentární platby.
Platební styk Bezhotovostní tuzemský platební styk: 1. Bankovní převody
Příkaz k úhradě – je příkazem plátce:
jednorázový;
trvalý.
Příkaz k inkasu - podnět k platbě dává příjemce: trvalý (nájemné, pojistné, stravné apod.)
Platební styk 2. Platební karty
pro provádění plateb a výběrů hotovostí z běžného účtu; druhy platebních karet:
charge karta – úhrada dle měsíčního výpisu
kreditní, úvěrová karta – revolvingový úvěr;
debetní karta – platy zúčtovány ihned po provedení;
elektronická peněženka – čipová karta, má uložen ekvivalent hotových peněz v určité výši, odepsání částky ihned při placení.
Platební styk Náležitosti platební karty: -
označení vydavatele karty; jméno držitele platební karty; číslo platební karty; platnost platební karty; záznam dat → nejrozšířenější ve formě magnetického proužku.
Platební styk Průběh transakce kartou - ověření transakce (autorizace); - přenos transakce do clearingového systému; - zúčtování plateb.
Platební styk VISA Card
San Francisco, založena 1958
výnosy 10.421 miliard USD (2012)
celková aktiva 40.013 miliard USD
vlastní jmění 27.630 miliard USD
zaměstnává 8 500 v USA
kartelové dohody
sponzorství..
Platební styk MasterCard
New York, založena 1966 (1979 – MasterCard)
výnosy 7.391 miliard USD (2012)
celková aktiva 12.462 miliard USD
vlastní jmění 6.917 miliard USD
zaměstnává 6 700 v USA
kartelové dohody
sponzorství..
Platební styk Historie platebních karet:
předchůdci – úvěrové známky z kovu
první platební karta 1914 Western Union
1. mezinárodní 1948 Air Travel Card
1. kreditní karta 1951 v USA
karta spojena s běžným účtem v roce 1974 v USA; první platební karta v českých zemích sloužila jako průkazka k bankovní přepážce s tuzexovým účtem.
Platební styk Druhy a typy karet:
debetní;
kreditní;
charge.
Elektronické → především e-nákupy, po blokaci nelze zneužít. Embasované → plastické výlisky jména (po blokaci nepatrné riziko zneužití).
Platební styk Ochranné prvky platební karty
Platební styk 3. Šeky Šek = cenný papír, obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku šekovníku, aby vyplatil z jeho účtu peněžní částku majiteli šeku.
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový.
Náležitosti šeku
Platební styk Druhy šeků:
šek na řad („order“ šek);
šek na jméno („rekta“ šek);
šek na majitele, doručitele, držitele („au porteur“ šek);
„bianco“ šek;
šek k inkasu.
Platební styk Cestovní šeky
vystavují renomované banky a specializované společnosti;
pro klienty cestující do zahraničí;
do komise zahraničním bankám:
splatnost
podpis šeku
kontrasignace
Platební styk 4. Směnky
nepatří mezi nejrozšířenější formy placení;
převoditelnost směnky;
banky přijímají tuzemské a zahraniční směnky k inkasu → banka uzavírá s klientem smlouvu o inkasu.
Směnky slouží jako prostředek:
k získání úvěru (eskontního, obchodního);
placení a ručení;
k získání hotovosti před dobou splatnosti.
Platební styk
Děkuji za pozornost.
Použitá literatura
Dvořák, P. BANKOVNICTVÍ pro bankéře a klienty. Linde : Praha, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. Plíva, S. a kol. Bankovní obchody. ASPI : Praha, 2009. 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8. Šenkýřová, J. a kol. Bankovnictví. VŠFS : Praha, 2010. 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6.
