2011. Koncert pro Japonsko

PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY

3/2011

Koncert pro Japonsko obalka_4_1.indd 1

8/4/11 1:35 PM

Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu 2 Schůze Senátu Jan Knotek 4 Pro a proti: Novela zákona o důchodovém pojištění Alena Palečková a Zdeněk Škromach 6 Týden českého designu v Indii Pavlína Heřmánková 9 Ve Slovinsku o čerpání Evropských dotací Petr Šilar 10 Zasedání Asociace evropských Senátů Jaroslav Müllner

2

Zasedání Asociace evropských Senátů 11 Albánie, důležitý spojenec v islámském světě Tomáš Jirsa 12 Návštěva z Polska Pavlína Heřmánková 13 Senátoři jednali v Itálii Luděk Sefzig 14 Senát – aktivní součást zahraniční politiky 16 Konference Finanční perspektiva Alena Gajdůšková 18 Spravedlnost v právním státě Petr Pithart

10

Z minulosti se musíme poučit 20 Rozhovor s místopředsedou Senátu Zdeňkem Škromachem 22 Jubilující Jaroslav Musial Milan Štěch 23 15 let Senátu František Jakub 24 Z minulosti se musíme poučit 26 Senát – místo k jednání 28 Šedesát let svobodného vysílání Petr Kostka 30 Regionální kaleidoskop

24

Rožmberkové ve Valdštejnské jízdárně 34

33 Předseda Senátu v regionech Pavlína Heřmánková 34 Rožmberkové ve Valdštejnské jízdárně Petr Pavelec 36 Zaslechnuto na schůzích Senátu 38 Restaurování Valdštejnovy truhly Martin Brouček 40 Legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek 42 Ve stručnosti 44 Křížovka o ceny

Na titulní straně houslový virtuos Václav Hudeček na koncertu v Senátu Foto: Martin Vlček

obalka_2_3.indd 2

8/4/11 1:36 PM

01_editorial 8/4/11 1:37 PM Stránka 1

Editorial

Vážení čtenáři,, jsem rád, že v rozbouřených vodách české politické scény mohl Senát v uplynulém čtvrtletí prokázat svou nezastupitelnou roli stabilizující ústavní instituce. Díky současnému složení horní parlamentní komory je navíc Senát klíčovou vyvažující silou a pojistkou vůči činnosti vlády a Poslanecké sněmovny, i když stále ne v takové míře, jakou by nespokojená česká veřejnost nyní potřebovala. Senátoři se v předchozích měsících zabývali celou řadou zásadních legislativních návrhů. Některé z nich byly zamítnuty, jiné rozsáhle přepracovány a vráceny s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Takový byl osud například novely zákona o důchodovém pojištění, tedy takzvané malé důchodové reformy. O průběhu schůzí pléna, projednávaných bodech i tématech, které se diskutovaly na konferencích, se ostatně můžete dočíst v článcích a polemikách uveřejněných v časopisu, který právě držíte v rukách. Potřebnou kontinuitu zachovával Senát v oblasti zahraniční politiky. V dubnu na půdě horní parlamentní komory proběhla jednání s maďarským prezidentem Pálem Schmidtem, v květnu přijal mé pozvání do České republiky předseda Senátu Parlamentu Rumunska Mircea Geoana˘ a v červnu jsme mohli ve Valdštejnském paláci uvítat předsedu Parlamentu Maďarské republiky László Kövéra, maršálka polského Senátu Bogdana Borusewicze či předsedu Evropského parlamentu Jerzyho Buzka. Ve Valdštejnském paláci se při benefičním koncertu vzpomínalo také na Japonsko, postižené tsunami a havárií Jaderné elektrárny Fukušima. Pozici českého Senátu jsem hájil na 13. setkání předsedů parlamentů zemí Regionálního partnerství v Bratislavě nebo na 13. zasedání Asociace evropských Senátů v Madridu. V květnu zazářil český design v Indii, kam jsem v doprovodu dalších senátorů a více než dvou desítek podnikatelů vycestoval, abych podpořil vstup českých firem na rozsáhlý indický trh. Na následujících stránkách se přitom dočtete nejen o zahraničních výjezdech senátorů, ale také o cestách po vlastech českých. Jarní a letní měsíce nám i široké veřejnosti již tradičně zpříjemňuje celá řada kulturních akcí pořádaných Kanceláří Senátu. Hojnou účast občanů zaznamenaly červnové i červencové koncerty, pořádané ve Valdštejnské zahradě v rámci Kulturního léta. Další hudební vystoupení jsou připravena na srpen i září. Budu se těšit, že se s Vámi, milí čtenáři, na některé z akcí, které Senát pro veřejnost pořádá, setkám. Užijte si krásné léto a přijďte načerpat inspiraci do Valdštejnské zahrady!

Dear readers, I am glad the Senate has once again proved its irreplaceable role of a stabilising constitutional institution in the troubled waters of the Czech political scene. Thanks to its current composition the Senate is a key balancing power and a security measure against the activities of the government and the Chamber of Deputies, though still not to such a degree the unsatisfied Czech public would need now. Senators discussed an array of essential bills in past months. Some of them were rejected, some extensively changed and returned back with amendments to the Chamber of Deputies. That was the case of the amendment of the act on pension insurance scheme, so called small pension reform. You may read about the plenary sessions, items discussed or topics debated during conferences, in articles and polemics published in the issue you are just holding in your hands. The Senate has kept the necessary continuity in the area of foreign policy. In April, negotiations with the President of Hungary Pál Schmidt took place at the Senate, in May, the Speaker of the Romanian Senate Mircea Geoana˘ accepted my invitation and in June we had the chance to welcome the Speaker of the Hungarian Parliament László Kövér, the Marshall of the Polish Senate Bogdan Borusewicz and the President of the European Parliament Jerzy Buzek. The Waldstein Palace also hosted a benefit concert for Japan struck by tsunami and the accident in the nuclear power plant in Fukushima. I represented the Czech Senate at the 13th Meeting of Presidents and Speakers of Parliaments of the Regional Partnership countries in Bratislava or at the 13th Meeting of the Association of European Senates in Madrid. In May, Czech design excelled in India where I travelled together with other senators and more than two dozens Czech businessmen to support accession of Czech companies to the vast Indian market. Following pages offer more reading about senators travelling not only abroad but also in their homeland. The Senate Chancellery usually makes spring and summer months more pleasant for us and the public by organising many cultural events. Concerts in June and July held in the Waldstein Garden as a part of the Cultural summer scored plenty of visitors. More musical events are being prepared for August and September. I am looking forward to meeting you, dear readers, during some of the events offered by the Senate to the public. Enjoy a beautiful summer and please come to draw inspiration to the Waldstein Garden!

1

Senát

02_03_schuze 8/4/11 1:40 PM Stránka 2

Legislativa

SCHÒZE SENÁTU Během druhého čtvrtletí letošního roku projednali senátoři na schůzích přes 100 bodů, mezi nimiž bylo 53 návrhů zákonů. 13 jich Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a dva zamítl. U dvou návrhů zákonů nezískalo žádné možné stanovisko v Senátu potřebnou většinu, a tak k nim Senát nepřijal usnesení. Senátoři také projednali 14 mezinárodních smluv a 15 dokumentů s evropskou legislativou. Senát navrhl změny v novele důchodového zákona

Stop Národnímu programu reforem

Hlavním účelem návrhu zákona bylo reagovat na nález Ústavního soudu, jímž byl ke dni 30. září 2011 zrušen § 15 zákona o důchodovém pojištění, upravující způsob stanovení výpočtového základu pro důchody. Znění návrhu zákona předložené vládou a schválené Poslaneckou sněmovnou však současně přináší řadu dalších, s tímto nálezem Ústavního soudu nesouvisejících zásadních změn v systému důchodového pojištění – zejména výrazné zvyšování důchodového věku, znevýhodnění odchodu do předčasného starobního důchodu, zkrácení doby pro opětovný vznik nároku na vdovský/vdovecký důchod, změnu stanovení výše základní výměry důchodů či změnu mechanismu zvyšování vyplácených důchodů. Z uvedených důvodů přijal Senát komplexní pozměňovací návrh, jímž se vypouštějí z návrhu zákona ta jeho ustanovení, která zásadním způsobem parametricky mění důchodové pojištění a přitom nesouvisejí s provedením nálezu Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna se s komplexním pozměňovacím návrhem Senátu neztotožnila a na své 19. schůzi dne 21. června schválila návrh zákona ve svém původním znění.

Národní program reforem byl připraven českou vládou jako příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020. Z toho důvodu musí být koncipován na celé období do roku 2020. Celý dokument a uvedená reformní opatření vlády jsou členěny podle hlavních oblastí, které představují strukturální překážky hospodářského růstu naší země. Tyto oblasti identifikovala na základě široce pojatých konzultací Rada pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské unie a naše vláda k nim přidala oblast nedokončené páteřní dopravní infrastruktury. Rovněž je doplněn o východiska, na nichž je současně založen Národní plán reforem. Tato východiska reflektují domácí reformní úsilí vlády i doporučení Národní ekonomické rady vlády, která se na tvorbě a připomínkování dokumentu podílela. Senát se ovšem s Národním plánem reforem neztotožnil a po několik hodin trvající rozpravě ho odmítl. Součástí usnesení je i několika stránková příloha, která zdůvodňuje odmítnutí tohoto plánu. Mezi jeho nejvíce kritizované části patří například nepřistoupení České republiky k Paktu Euro plus, které staví naši republiku v rámci Evropské unie do nevýhodné pozice. Dále Senát kritizuje pokračování v reformách nastartovaných již minulou vládou, které podle převažujícího názoru v Senátu nejenže nepomohly ke stabilizaci veřejných rozpočtů, ale naopak se díky nim stav veřejných financí za přispění zrychleného zadlužování neúnosně zhoršil. Zároveň tyto reformy výrazně přispěly ke zhoršení hospodářské výkonnosti české ekonomiky. „Systémově vidí Senát jako nepřehlédnutelný problém, že Národní program reforem přesahuje svým desetiletým horizontem 2,5násobně délku časového mandátu této vlády, a ta přitom nepovažovala za nutné ho průběžně konzultovat s opozicí a oběma komorám Parlamentu ho dává jen na vědomí. Nelze proto předpo-

Zvýšení soudních poplatků v Senátu neprošlo Vzhledem k tomu, že se téměř 10 let soudní poplatky v České republice neměnily, přišla vláda s návrhem na jejich zvýšení. Hlavním cílem tohoto návrhu zákona je dorovnat výši soudních poplatků k průměrné mzdě. Přestože ústavní pořádek zaručuje každému právo na soudní ochranu, je podle Senátu přístup k soudní ochraně u části lidí již dnes značně limitován jejich sociálním postavením. Náklady na soudní řízení tvoří mimo jiné soudní poplatky a zejména pak náklady na právní pomoc. Dle mínění senátorů novela zákona velmi zpřísňuje podmínky úplného osvobození od soudních poplatků, kterého lze dosáhnout pouze výjimečně. Ve svém souhrnu navrhovaná právní úprava omezuje ústavně a mezinárodními úmluvami garantované právo na spravedlivé projednání věci před soudem. Z tohoto důvodu Senát PČR návrh zákona zamítl. Poslanecká sněmovna se s vetem Senátu neztotožnila a 21. června schválila návrh zákona ve svém původním znění.

Senát

2

02_03_schuze 8/4/11 1:40 PM Stránka 3

kládat, že následující vlády budou tento materiál nutně akceptovat a řídit se jím. Ve skutečnosti nejde o Národní program reforem, ale o dlouhodobé rozvedení úkolů obsažených ve vládním prohlášení současné Nečasovy koaliční vlády, včetně vymezení prostředků a cest k jejich dosažení, to znamená reforem klíčových segmentů veřejných financí. Na straně zdrojů to je především daňová reforma a část důchodové reformy (zejména dopady případného přijetí varianty opt-out), na straně výdajů pak ostatní reformy – sociální a zdravotní, případně školská a opět důchodová,“ uvedl na schůzi mimo jiné předseda Senátu M. Štěch. Usnesení Senátu bylo zasláno vládě České republiky a předseda Senátu o něm rovněž informoval Evropskou komisi.

Novela loterijního zákona vrácena do Poslanecké sněmovny Novela loterijního zákona, která nově upravuje podmínky pro povolování a provozování hazardu, obsahuje podle senátorů některé chyby. Aplikováním zákona v podobě, jakou schválila Poslanecká sněmovna, by se podle senátorů snížily pravomoci obcí při povolování hracích automatů, navíc jsou některá ustanovení v novele retroaktivní. Pro vrácení novely zpět poslancům se vyslovilo 59 senátorů, proti nebyl žádný hlas. Přijatý pozměňovací návrh podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek.

Senátní ne vládní reformě zákona o veřejném zdravotním pojištění K hlavním cílům vládního návrhu zákona náleží především potřeba vytvořit legální prostor pro možnost poskytování tzv. nad-

a na to navazuje již zmíněný článek 301 Listiny, který předpokládá poskytnutí nebo garanci péče z veřejného zdravotního pojištění na základě rovného postavení všech pojištěnců. Je zcela zřejmé, že zavedením standardní a nestandardní péče ještě tak, řekl bych, vágně upravené, tento princip nebude zajištěn. A zatřetí připomenu Nález Ústavního soudu pod č. 207/2003 Sb., kde byl publikován, který praví, že z hlediska ústavních a základních principů nelze veřejnou zdravotní péči dělit na jakousi základní levnější a na nadstandardní dražší,“ uvedl mimo jiné předseda Senátu M. Štěch. Z výše uvedených důvodů Senát novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění zamítl a poslal zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu hlasování.

Nové návrhy senátních návrhů zákonů

standardní zdravotní péče, zvýšení regulačního poplatku za každý den poskytování ústavní péče, lázeňské péče nebo péče v dětských léčebnách a ozdravovnách z 60 Kč na 100 Kč a přijetí opatření, která by měla vést k optimalizaci výdajů systému zdravotního pojištění v oblasti léčiv. V Senátu byl tento návrh zákona podroben ostré kritice a v rozpravě, která trvala více jak pět a půl hodiny, opakovaně zaznívaly návrhy na jeho zamítnutí. Hlavní důvody, jež k návrhu na zamítnutí senátory vedly, jsou tři oblasti, ve kterých je novela v přímém rozporu s Listinou práv a svobod. Tyto oblasti shrnul ve své řeči předseda Senátu Milan Štěch. „Článek 301 Listiny základních práv a svobod praví, že každý má právo na ochranu zdraví, a to že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. V tisku 148 je odkaz, že tyto podmínky de facto bude stanovovat prováděcí předpis. Myslím si, že to je zcela doložitelný rozpor s Listinou. Druhý okruh je ten, že článek 6 odstavec 1 Listiny praví, že každý má právo na život,

Na osmé schůzi Senátu byly přikázány výborům v prvním čtení dva návrhy senátních návrhů zákonů. První z nich je návrh senátora Petra Pakosty a dalších senátorů, jenž navrhuje novelizovat zákon o obcích. Hlavním cílem této předlohy je upravit zákon o obcích tak, aby byly zcela jasně vymezeny podmínky, za nichž je možné konat místní referendum o oddělení více částí obce. Při vzniku nové obce po oddělení ze stávající by pak nebylo nutné se obracet na soud se žádostí o posouzení a výklad zákona, jako je tomu v současnosti. Druhý návrh, který předložili senátor Zdeněk Škromach, senátorka Dagmar Terelmešová a další senátoři, je návrh novely zákona o sociálních službách. Záměrem této novely je posunout o 2 roky uplatňování nového systému financování sociálních služeb, podle kterého by kompetence v oblasti financování sociálních služeb měly od 1. ledna 2012 z Ministerstva práce a sociálních věcí přejít plně do působnosti krajů.

Návrhy na státní vyznamenání Na poslední schůzi v první polovině roku nominuje Senát pravidelně několik osobností z řad veřejného nebo kulturního života a navrhuje je prezidentovi republiky k udělení či propůjčení státních vyznamenání. Tentokrát se tak stalo na 9. schůzi Senátu a mezi navrhovanými osobnostmi na udělení či propůjčení vyznamenání jsou například bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen, profesorka Blanka Říhová, armádní generál Karel Kutlvašr, zpěvačka Jarmila Šuláková či architekt Jan Kaplický. Celkem navrhl letos Senát vyznamenat 27 osobností. Jejich seznam naleznete na www.senat.cz, 9. schůze, senátní tisk 112. Jan Knotek ředitel organizačního odboru Kanceláře Senátu

3

Senát

04_05_pro_proti 8/4/11 1:41 PM Stránka 4

Legislativa

NOVELA ZÁKONA O DÒ C Na červnové schůzi projednávali senátorky a senátoři novelu důchodového zákona, jež byla připravena vládou jako reakce na nález Ústavního soudu, který si vyžádal změnu výpočtu penzí. Soudu se nelíbilo, že dosavadní systém dostatečně nezohledňuje, kolik lidé odváděli státu na důchody. Výše penzí má být podle novely vázána na průměrnou mzdu.

RNDr. Alena Palečková

PRO

místopředsedkyně Senátu Zodpovědný krok správným směrem Vývoj posledních let ve světě a zvláště v Evropě dosti jednoznačně ukazuje, že model paternalistického státu se vyčerpal, resp. narazil na své limity. V oblasti důchodového systému lze toto tvrzení doložit mnoha čísly z různých statistických a demografických prací. Dovolím si na úvod ocitovat alespoň některá. V současné době je v naší republice 22 % lidí nad 60 let věku, v roce 2030 to bude 33 % a v roce 2050 se předpokládá 39 %. Stejně varující je tedy i poměr ekonomicky aktivních vůči seniorům, který ze současných téměř 2:1 klesne do roku 2050 na 1,2:1. Přitom schodek našeho důchodového účtu je již dnes kolem 30 miliard ročně. Původně bohulibá myšlenka, že má-li se společnost dobře, měla by se umět rozumně postarat i o potřebné, narazila postupem doby na dvě překážky. Společnost si při správě veřejných statků často nevede hospodárně a nenakládá pouze s financemi, které má skutečně k dispozici. Zároveň se samotná idea tak či onak nezaviněně „slabších“, jimž je třeba pomoci, rozšířila natolik, že dnes jsme „potřebnými“ prakticky všichni. Koncept pečovatelského státu, podobně jako jiné utopie minulých století, tak sráží na kolena představa, že stát je schopen nahradit hodnoty, na nichž společnost dosud stála: především rodinu jako základní, a to i ekonomickou jednotku státu a individuální lidskou odpovědnost za svůj osud jako nutný impulz k vlastní aktivitě a snažení. Smutným výsledkem je bohužel zásadní rozvrat jmenovaných hodnot. Stát, který se nakonec přece o vše postará, aniž by se trápil tím, zda je jeho zásah systémový, spravedlivý či prostě mravný, totiž nutně posiluje způsob žití tady a teď, bez ohledu na minulost i budoucnost, bez ohledu na předky i potomky. Není těžké si domyslet, že jestli někde nemůže podobný přístup dlouhodobě fungovat, je to právě v péči o to, co se mnou bude, až nebudu moci pracovat. Český průběžný důchodový systém ve své nynější podobě s ideou žít a užít prostě nemůže jít dohromady. Máme-li maximálně jedno nebo dvě děti a zároveň se od časů, kdy byl zaveden, dožíváme dra-

Senát

4

maticky vyššího věku, je jasné, že se v něm nedostává a hlavně nebude dostávat peněz. Buďto zásadně zvýšíme věk odchodu do důchodu, nebo budeme víc a víc platit na sociálních odvodech (přičemž už dnes je máme skoro nejvyšší v Evropě), nebo plošně snížíme vyplácené důchody. Nápad, že se prostě budeme jen dál a dál zadlužovat a ono to nějak dopadne, prostě není možným řešením rovnice, v níž se změnilo příliš mnoho ukazatelů. Ke cti Topolánkově i Nečasově vládě je třeba říci, že tuto skutečnost poprvé veřejně a nahlas přiznaly. Důchodová reforma, kterou připravila současná vládní koalice, je jednoznačně zodpovědným krokem vpřed. Nemění pravidla uprostřed hry, ale mladým lidem, kteří se na to mohou dobře připravit, říká: začněte si na své stáří také šetřit sami a stát vás v tom podpoří. Počítejte s tím, že věk odchodu do důchodu se bude postupně zvyšovat. Buďte zodpovědní ke své budoucnosti. A v neposlední řadě, což jsem obzvláště ráda, sděluje: je dobré mít děti a dobře je vychovat. K naprosto nezbytným změnám se sice odhodláváme pozdě, ale jednu výhodu to má: můžeme se poučit z chyb těch, kteří neudržitelný model renovovali dříve. Výpadek z průběžného systému nesmí být příliš velký (proto ona „pouhá“ tři procenta) a musí být finančně kryt. Zdrojem bude postupné sjednocení sazeb z daně z přidané hodnoty Ano, jistě se dalo postupovat i razantněji, třeba cestou rovných minimálních důchodů, jak navrhuje Václav Klaus (a zatrhl Ústavní soud). Idea to možná není špatná, i když morálně přinejmenším sporná (rovný důchod vs. nerovné sociální odvody), každopádně ale předpokládá občanstvo nezkažené pečovatelským státem. Premiér Petr Nečas je v této věci více praktikem a volí citlivé pozměnění parametrů tak, aby se nikdo nemusel cítit výrazně poškozen a nový koncept nebyl s každou novou vládní sestavou měněn. Levice by mu za to měla zatleskat, a ne nebezpečně zabředávat do ohlupování veřejnosti.

04_05_pro_proti 8/4/11 1:41 PM Stránka 5

Ò CHODOVÉM POJI·TùNÍ Senát po čtyřhodinové rozpravě schválil k novele zákona komplexní pozměňovací návrh, který z ní vypouští ta ustanovení, jež nesouvisejí s výroky Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna se však 21. června s míněním Senátu neztotožnila a novelu důchodového zákona schválila v původním znění.

PROTI

Ing. Zdeněk Škromach místopředseda Senátu

Vláda se rozhodla vykročit se vztyčeným čelem do neznáma ČSSD považuje za potřebné realizovat v rámci důchodové reformy kroky, které na jedné straně dlouhodobě finančně stabilizují český důchodový systém v reakci na demografické stárnutí české společnosti a na straně druhé vytvoří předpoklady pro zachování, popř. růst celkové výše důchodů (náhradového poměru důchodu ke mzdě), které budou vypláceny budoucím důchodcům. Má přitom na paměti potřebu ochránit tzv. zvlášť zranitelné skupiny osob, mezi něž patří z pohledu důchodového systému zejména osoby s dlouhodobě nízkými pracovními příjmy, dlouhodobě nezaměstnaní či osoby s nepříznivým zdravotním stavem. To vyžaduje nalezení shody o kombinaci takové míry solidarity (příjmové, generační, mezi pohlavími, bezdětných s rodinami vychovávajícími děti apod.) a ekvivalence, která umožní zajistit pokud možno pro co největší počet obyvatel České republiky důchody v takové výši, která jim umožní důstojný život ve stáří bez ohrožení chudobou. K dosažení těchto cílů byla ČSSD připravena vždy hledat politický kompromis se stranami, jejichž vnímání priorit reformy důchodového systému je jiné. Vždy jsme byli připraveni hledat řešení, pokud jde o provádění parametrických změn v průběžném důchodovém pojištění (včetně diskuze o tempu a rozsahu nepopulárního zvyšování důchodového věku), které představuje pro většinu obyvatel České republiky jistotu ochrany před chudobou ve stáří. Stejně tak jsme předkládali vlastní návrhy, pokud jde o fungování soukromých důchodových systémů, které mohou důchodovému systému pomoci zvýšit ekvivalenci od středně příjmových skupin výše, zefektivnit způsoby zapojení zaměstnavatelů do financování doplňkových důchodů, zejména pro zaměstnance, kteří jsou vystaveni celoživotně nebo po velmi dlouhou dobu těžkým či rizikovým pracovním podmínkám, jimž se ani za současného stavu technického a technologického pokroku nelze

vyhnout, zejména v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice, zdravotnictví aj. Realitou současného politického vývoje však je, že vláda se rozhodla vzít důchodovou reformu plně do svých rukou bez ohledu na názory a návrhy opozice a bez ohledu na názory sociálních partnerů, popř. nezávislých expertů, kteří přicházeli s vlastními analýzami, podněty a návrhy. Důkazem je např. příprava a schvalování návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, v níž vláda připojila ke změnám reagujícím na zrušení § 15 tohoto zákona Ústavním soudem řadu razantních parametrických změn včetně časově nijak neomezeného zvyšování důchodového věku, které podstatně zhorší podmínky současných i budoucích důchodců. Z obou priorit, na které poukazuje Evropská unie ve svých doporučeních (dlouhodobá finanční stabilita a přiměřené důchody), se rozhodla pro řešení, které je založeno na prosazování finanční stability na úkor přiměřenosti důchodů, a toto řešení silou vládní koalice prosadila. Obdobně vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny návrhy zákonů o důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření, které s nikým neprojednala. Sice je formálně poslala do vnějšího připomínkového řízení, ale na došlé připomínky nebrala zřetel, připomínkové řízení nevypořádala a obešla i tripartitu. Bez ohledu na zásadní výhrady, že vyvedení části pojistného z průběžného důchodového pojištění v situaci, kdy nejsou vytvořeny sebemenší rezervy pro krytí transformačního deficitu v řádu mnoha stovek mld. Kč, kdy i letošní rozpočet vinou špatného výběru daní směřuje k prohlubování deficitu veřejných financí a spásu má přivést razantní zvýšení DPH, návrhy obou zákonů schválila. Předtím si vláda odsouhlasila, že nebude provádět RIA, tedy analýzy nákladů, dopadů a přínosů této úpravy, aby se nemusela bát, a rozhodla se, že vykročí se vztyčeným čelem do neznáma. Věřím, že každý soudný člověk pochopí, že touto cestou se ČSSD vydat nemůže.

5

Senát

06_08_indie 8/4/11 1:43 PM Stránka 6

Zahraniãní politika

Na pozvání viceprezidenta Indie a předsedy horní komory Parlamentu M. H. Ansárího přicestoval na reciproční návštěvu Indie ve dnech 8. až 13. května předseda Senátu Milan Štěch s delegací. Cesta měla jasný cíl – otevřít rozsáhlý indický trh českému průmyslu a designu.

P

ředsedu horní parlamentní komory doprovázel místopředseda Senátu Petr Pithart, člen Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu a předseda senátorského klubu ODS Richard Svoboda, místopředseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Jan Horník a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální poli-

tiku Senátu Jan Žaloudík. Návštěvy se zúčastnila taktéž 24členná podnikatelská delegace. Tu tvořili umělečtí skláři, výrobci umělecky zpracovaného užitkového skla, křišťálu a porcelánu, výrobci šperků, módní návrhářka Liběna Rochová, zástupci automobilového designu Škoda Auto a představitelé CzechTrade. Návštěva byla připravena a realizována ve spolupráci s velvyslancem České repu-

06_08_indie 8/4/11 1:43 PM Stránka 7

bliky v Indii Miloslavem Staškem, který českou delegaci po celý týden doprovázel. Politická jednání vedla senátní delegace na nejvyšší úrovni. Předseda Senátu se setkal s prezidentkou Indické republiky Pratibhou Devisingh Patil, viceprezidentem Indie a předsedou horní komory Parlamentu Indické republiky Muhammadem Hamídem Ansárím, premiérem Manmohanem Singhem, předsedkyní dolní komory Parlamentu Indie Meirou Kumar, předsedkyní opozice v Dolní sněmovně Parlamentu Sushmou Swaraj, guvernérem státu Maharáštra Kateekalem Sankaranarazenem a členy vlády státu Maharáštra, ministrem zahraničních věcí S. M. Krišnou, ministrem pro malé a střední podniky Virbhadraou Singhem, ministryní kultury Kumarou Selja a dalšími představiteli státní správy. Členové senátní delegace se rovněž poklonili památce M. Gándhího. Hlavními tématy jednání s politickými představiteli byly možnosti dalšího rozvoje česko-indického obchodu, uplatnění českého průmyslu, výrobků a technologií na indickém trhu, příležitosti zapojení českých firem do plánované rozsáhlé modernizace výzbroje indické armády, participace na rozšíření indické jaderné energetiky a infrastrukturních projektech. Připomínala se dlouholetá tradice působení českých firem v Indii. „České produkty a technologie obstojí díky své kvalitě i cenové dostupnosti na indickém trhu. Věřím, že vůle pokračovat v té nejlepší tradici vzájemné spolupráce je oboustranná,“ konstatoval při jednáních M. Štěch. Diskuze se vedla rovněž k problematice účasti českých firem ve

Senátní delegace v čele s předsedou Senátu M. Štěchem u památníku M. Gándhího výběrových řízení v Indii a transparentnosti těchto tendrů. Předseda Senátu zdůraznil zájem České republiky na tom, aby byly zachovány stávající podmínky působení českých firem na indickém trhu, a to až do uzavření dohody o volném obchodu mezi Indií a Evropskou unií. M. Štěch také ujistil indické představitele, že naše republika podporuje snahy Indie stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN. S představiteli Bombaje a státu Maharáštra jed-

06_08_indie 8/4/11 1:43 PM Stránka 8

Senátní delegace v čele s předsedou Senátu M. Štěchem při jednání s viceprezidentem Indie a předsedou horní komory Parlamentu M. H. Ansárím nal M. Štěch o dalším rozšíření produkce Škody Auto, která má v regionu v současnosti dva závody, možnostech spolupráce v oblasti zemědělství, zpracovatelském průmyslu a jaderné energetice. Diskuze se vedla také o příležitostech spolupráce v oblasti filmového průmyslu. Indičtí filmaři totiž mají stále větší zájem o natáčení filmů a reklamních spotů v České republice. Návštěva M. Štěcha a projekt Týden českého designu v Indii měly zásadní obchodně-ekonomický přínos i pro české malé a střední podniky. S velkým zájmem indické podnikatelské klientely se setkaly odborné semináře, které se pořádaly v Dillí a Bombaji ve spolupráci s indickými obchodními komorami. Představitelé indického průmyslu, obchodu a umění se na nich seznámili se současnou českou sklářskou a keramickou tvorbou, zahrnující tradiční křišťál, moderní porcelán, umělecky zpracované užitkové

nát a studio AJETO, hravou bižuterii vystavila společnost G&B beads. Porcelánovou tvorbu prezentoval rovněž G. Benedikt Karlovy Vary, designovaná svítidla zase Brokis, Eco-Design či Lasvit. Prezentaci českého designu uspořádala podnikatelská delegace taktéž v bombajském Enchanté Café a v rámci obchodního semináře v prostorách indické obchodní komory, kterého se zúčastnila i indická celebrita a bollywoodská hvězda českého původu Yana Gupta. Týden českého designu vyvrcholil galavečerem, který se pro více než tisíc hostů pořádal v zahradních prostorách českého zastupitelského úřadu. Návštěvníci zhlédli přehlídku skutečně nadčasové kolekce Timeless návrhářky Liběny Rochové. Během celovečerní show byl prezentován taktéž automobilový design Škody Auto a české sklo. Odborně laděné, společenské i kulturní akce, které se v rámci týdne věnovaného českému designu v Dillí a Bombaji pořádaly, zaznamenaly nebývalý mediální ohlas, což napomohlo oslovit i širokou veřejnost a prohloubit zájem indických subjektů o české produkty.

Předseda Senátu M. Štěch a prezident indické obchodní komory D. Dandekar při předávání protokolárního daru (vpravo velvyslanec Stašek, vlevo modelka Yana Gupta) „Návštěva předsedy Senátu Milana Štěcha v doprovodu senátní a obchodní delegace představovala nejvýznamnější přínos do vzájemných vztahů z české strany za posledních pět let. Navázala na výstupy z předchozí návštěvy viceprezidenta a předsedy horní komory indického Parlamentu M. H. Ansárího v České republice v červnu 2010, upevnila politickou relaci s Indií a významným způsobem posunula vnímání indické veřejnosti ve vztahu k českému designu a technologiím,“ zhodnotil návštěvu velvyslanec Miloslav Stašek. Mgr. Pavlína Heřmánková tisková tajemnice předsedy Senátu a pro záležitosti Senátu

Předseda Senátu M. Štěch na semináři o českém designu v sídle indické obchodní komory v Bombaji sklo, šperky a další originální produkty současného sklářského a módního designu. Český design okouzlil indickou veřejnost také na výstavě „Jemná krása českého skla a Zázraky českého designu“, kterou v prestižní dillíské galerii Lalit Kala Akademi zahájil 10. května předseda Senátu M. Štěch a velvyslanec M. Stašek. Svou unikátní autorskou tvorbu zde představili sklářští umělci Jiří Pačinek a Jiří Tesař, designerský tým Jan Němeček a Michal Froněk ze Studia Olgoj Chorchoj a dynamičtí skláři z Marienberg-Glass Design ACDT. Úspěšnou sériovou kolekci užitkového skla vystavili designéři z Bohemia Machine Glass. Uměleckým sklem ve stylu secese a Art Deco se prezentovala rodinná sklářská firma František Halama – Original Czech Art Glass, která na českém trhu působí již od roku 1932. Český porcelán a křišťál zazářil v podání firem Crystalex, Český porcelán a Moser. Kolekci šperků na výstavě předvedly Český Gra-

Senát

8

Předseda Senátu M. Štěch při jednání s  prezidentkou Indické republiky Pratibhou Devisingh Patil

09_slovinsko 8/4/11 1:43 PM Stránka 9

Zahraniãní politika

VE SLOVINSKU O âERPÁNÍ EVROPSK¯CH DOTACÍ Ve dnech 3. až 7. června navštívili senátoři Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Slovinskou republiku. Delegaci vedenou předsedou komise Petrem Šilarem tvořili senátoři Vítězslav Jonáš, Miroslav Nenutil, Karel Šebek a senátorka Dagmar Terelmešová. Ve Slovinsku se zajímali zvláště o způsob čerpání peněz z evropských fondů.

racovní cesta byla zahájena ve městě Brežice, které se nalézá na hranici Slovinska a Chorvatska. Senátory přivítal starosta města Ivan Molnar spolu s dalšími členy městské rady. Hostitelé delegaci seznámili s charakteristikou regionu, který je známý především vodní turistikou a lázeňstvím, pěstováním vína a cykloturistikou. Během jednání se hovořilo zvláště o čerpání fondů Evropské unie. Radnice města prostřednictvím evropských financí provedla rekonstrukci místního muzea a vojenských kasáren, která byla změněna na víceúčelový městský dům. Celkem Břežičtí vyčerpali 2,7 mil. eur. Mezi další velké investice v oblasti patří postupná obnova hradu a čistička odpadních vod. Zajímavé bylo zjištění, že ve městě funguje na 250 zájmových spolků a sdružení.

P

Starosta města Piran P. Bossman a senátor P. Šilar Další den se delegace přesunula do oblasti Krasu. Cestou navštívila komplex krasových jeskyní Postojna jama a prohlédla si zázemí, které je u této atraktivní lokality vytvořeno a které dává práci lidem z okolí. Následoval přejezd do Sežany, známé chovem lipického koně, tzv. lipicána. Oficiální jednání s vedením Sežany se uskutečnilo večer a zúčastnili se jej mimo jiné místostarosta Sežany David Škrabar a poslanec slovinského Parlamentu Miroslav Klun. Diskuze se týkala především změn, které nastaly po vstupu Slovinska do Evropské unie, a předávání osobních zkušeností v této oblasti. Předposlední den své cesty delegace věnovala návštěvě přímořského regionu. Senátoři navštívili města Terst, které kdysi bylo největším a nejvýznamnějším přístavem Rakousko-Uherska, a přestože si je nárokovala bývalá Jugoslávie, nakonec připadlo Itálii, dále Portorož a Piran. Senátoři jednali se starostou města Piran Petrem Bossmanem a místostarostou Gašparem Mišičem. Město sdružuje

celkem 7 obcí o rozloze 47 km2. Ve zdejší oblasti se pěstuje víno, chovají ovce a vyrábí mořská sůl. Nezanedbatelným zdrojem obživy je pro místní obyvatele turistika. Region je připraven na další investice a místní zastupitelé by v této oblasti rádi spolupracovali i s naší republikou. Radnice je proto připravena pomoci zájemcům z České republiky s nákupem pozemků, přípravou podkladů i projekční činností. Největší problémy má oblast s rekonstrukcí historických objektů, dále s infrastrukturou a dopravou. Region má menší kupní sílu, v současné době se zavírají obchody a mnoho lidí hledá problematicky zaměstnání. Radnice se snaží podporovat příliv mladých rodin plánovanou výstavbou bytových domů. Nyní se realizuje velká investiční akce, spolufinancovaná z prostředků Evropské unie, a to je rybí přístaviště – zde Piranští získali dotaci ve výši 3,5 mil. eur, dále oprava historického domu, kde bude vybudována galerie. Na tento projekt čerpají dotaci ve výši 2 mil. eur. Při svém odjezdu ze Slovinska delegace ještě krátce navštívila muzeum I. světové války v Tolminu a položila květiny u památníku zdejších obětí. V našich učebnicích dějepisu se toho o tomto místě mnoho nedozvíme. Kromě mnoha bezejmenných českých vojáků, paradoxně bojujících a padlých na obou stranách fronty, se bojů zúčastnily i dodnes známé osobnosti české kultury. Na zdejší frontě bojoval například fotograf Josef Sudek, který zde přišel o ruku, básník Fráňa Šrámek nebo malíř Josef Váchal. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova se během cesty mohla zaměřit nejen na to, jak se s čerpáním fondů z prostředků Evropské unie vypořádávají různé regiony Slovinské republiky, ale objevila zde i mnohé podnětné náměty ke své další práci. Ing. Petr Šilar předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova

Senátní delegace se zástupci města Piran

9

Senát

10_madrid 8/4/11 1:44 PM Stránka 10

ZASEDÁNÍ ASOCIACE EVROPSK¯CH SENÁTÒ V hlavním městě Španělska Madridu se ve dnech 16.–17. června uskutečnilo 13. zasedání Asociace evropských Senátů. Českou stranu reprezentoval předseda Senátu Milan Štěch, Kancelář Senátu zastupoval její vedoucí František Jakub.

V

lastní konference proběhla 17. června v prostorách Senátu Španělska. Svými předsedy nebo místopředsedy zde dále byly zastoupeny horní komory parlamentů Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemí, Polska, Ruska, Slovinska, Švýcarska, Velké Británie a pořádajícího Španělska. Se statutem pozorovatele byli účastni též představitelé Senátu Lucemburska. První téma zasedání, „Senát a jeho mechanismy pro spolupráci s regiony“, se ukázalo jako velmi aktuální a nosné. Jak uvedl ve svém úvodním projevu Francisco Javier Rojo, předseda španělského Senátu, lze nejen ve Španělsku, ale v Evropě obecně pozorovat dva protisměrné trendy – tendence k centralizaci některých kompetencí a současně procesy decentralizační, přenášející odpovědnost na úroveň regionů. Za této situace roste význam a role Senátu, který je složen z volených zástupců regionů, čímž je legitimován reprezentovat v rámci Parlamentu jejich zájmy. Ve Španělsku se tato role významně projevuje například v oblasti jazykové či dotační politiky. Předseda českého Senátu Milan Štěch ve svém projevu hovořil mimo jiné i o většinovém systému voleb do českého Senátu, který ve svém důsledku vede i k původně nezamýšlené regionalizaci horní parlamentní komory. „Velmi záhy se začalo ukazovat, že zvolený volební systém nepomáhá primárně znalcům zahraniční politiky, ale spíše komunálním politikům, starostům, radním a zastupitelům. Právě ti byli voličům nejlépe známi, o spokojenosti s jejich prací na radnici se tak začasté hlasovalo i v senátních volbách,“ uvedl mimo jiné M. Štěch. Dále podotkl, že dnes se český Senát stává nejvyšším patrem komunální politiky, neboť senátorů bez komunálního mandátu je velmi málo. „Od složení Senátu se odvíjejí priority a zájmy jeho členů. Regionální a komunální témata se obrážejí v množství energie věnované projednávání různých návrhů zákonů, ale i v přímé komunikaci se zájmovými organizacemi krajské a obecní samosprávy,“ uvedl na závěr svého vystoupení předseda Senátu Parlamentu České republiky M. Štěch. Regionální faktor ve složení a fungování horních komor Parlamentů zúčastněných zemí byl obsažen ve všech vystoupeních. Váha regionalismu se pochopitelně v jednotlivých zemích liší podle konkrétního historického a politického vývoje, avšak ve všech zemích má významnou roli, ovšem kromě Velké Británie, což je vzhledem k historii Sněmovny lordů pochopitelné. Jakkoliv nebyl český Senát složen primárně na regionálním principu, i zde se v průběhu jeho moderní existence postupně stále více prosazují regionální témata, jak uvedl ve svém vystoupení Milan Štěch. To ukazuje, že trend sílící role horních komor v ob-

Senát

10

lasti otázek regionální politiky je otázkou evropského rozměru a může vést k vážným úvahám o rolích Senátů v budoucnosti. Druhé téma posunulo těžiště diskuze ještě o jednu řídicí úroveň níže, k municipalitám. Téma „Senát a jeho mechanismy pro spolupráci s místními samosprávami“ bylo diskutováno v úzké návaznosti na předchozí. Konkrétní aktivity jsou v senátech svěřeny senátním výborům ustaveným pro tuto problematiku. Kromě plenárního zasedání poskytla konference též řadu příležitostí k bilaterálním jednáním. Česká delegace absolvovala setkání s delegací Ruské federace v návaznosti na změny ve vedení Rady federace Federálního shromáždění Ruské federace. Obsahem byly otázky týkající se upřesnění termínů a obsahů jednání plánovaných styků mezi oběma komorami. Kromě politiků se setkali též na pracovních jednáních kancléři horních komor Parlamentů, aby si vyměnili zkušenosti a náměty týkající se zajištění chodu těchto institucí. Za zmínku zde jistě stojí zjištění, že ve většině Senátů je již dnes běžná distribuce projednávaných tisků pouze elektronickou cestou. Zasedání Asociace evropských Senátů potvrdilo, že setkání spojené s výměnou zkušeností a informací je pro účastníky přínosné a inspirující, zejména v této pro Evropu nelehké době, kdy je třeba se vypořádat s řadou rizik a problémů. Navíc se ukazuje, že ani tak na první pohled konzervativní instituce, jakými senáty jsou, se neubrání změnám. Jejich role se vyvíjejí v čase a tyto změny je třeba pozorně sledovat. PaedDr. Jaroslav Müllner ředitel sekretariátu předsedy Senátu

Zahraniãní politika

ALBÁNIE, ° DULE LEÎÎIT IT¯ ¯ SPOJENEC NA BALKÁN BALKÁNùù J

ako zpravodaj Parlamentního shromáždění Rady Evropy jsem na přelomu června a července byl součástí delegace, která navštívila Albánii. Náš trojčlenný tým tvořili ještě moldavský poslanec a spoluzpravodaj Gregori Petrenko a člen sekretariátu PACE Bas Klein. O současné albánské politické krizi jsme jednali s premiérem a předsedou Demokratické strany Salim Berishou, předsedou opoziční Socialistické strany Edim Ramou a předsedou třetí parlamentní strany Ilirem Metou. Sešli jsme se také s diplomatickým sborem Evropské unie v Albánii, s velvyslancem Unie pro Albánii Ettorem Sequi, předsedou Ústavního soudu Bashkimem Dedjou, s předsedy volebních komisí a poslanci parlamentu. Do Albánie jsem se vracel po osmi letech a byl jsem mile překvapen, jak se tato tříapůl milionová země za tu dobu změnila. Věděl jsem, že se Albánie stala členem NATO (2009) a má bezvízový styk s Evropskou unií (2010). Ještě před osmi lety si návštěvník Albánie odvážel dojem země plné bunkrů a odpadků podél cest a ulic. Komunistický diktátor Enver Hodža byl připraven bránit se jak Sovětskému svazu, tak kapitalistickému Západu a nechal vystavět po celé Albánii více než sedmdesát tisíc (!) bunkrů. Výsledkem jeho vlády byla nejen totální izolace země, ale i naprostá chudoba. Po revoluci v roce 1990 se země otevřela světu, ale nebyla připravena na množství zboží v plastových obalech. Nejen že za komunismu plasty v Albánii neexistovaly, neexistoval ani žádný systém svozu domovního odpadu. A tak se prvních deset let po revoluci odpadky prostě vyhazovaly…. Dnes jsem však přijel do normální středomořské evropské země. Ulice hlavního města Tirany jsou buď v generální rekonstrukci, nebo jsou obsypané kavárničkami, restauracemi a obchody. Z ulic zmizeli žebráci, bunkry, černé stavby i všudypřítomné odpadky. Komunistický režim Envera Hodži byl jedním z nejtvrdších v Evropě a Albánci jsou nesmírně hrdí na adaptaci své země na funkční demokratický systém. Ačkoli se většina z nich (60 %) hlásí k islámu, jsou Albánci velmi proameričtí a usilují o členství v Evropské unii. Albánské ženy chodí v minisukních a těsných tričkách a islámský šátek uvidíte opravdu jen výjimečně. Vlažnost k doktrínám islámu potvrzuje i skutečnost, že nejlepší balkánská rakija se pálí a pije právě v Albánii. V posledních deseti letech bylo v Albánii postaveno několik katolických i ortodoxních kostelů a národ je nábožensky opravdu tolerantní. Skoro se však zdá, že si „osud“ zahrává s mladou albánskou demokracií. V parlamentních volbách v roce 2009 těsně vyhrála Demokratická strana (70 mandátů ze 140) a vytvořila koalici s maličkou „integrační“ stranou (4 mandáty). Ačkoli byly volby evropskými pozorovateli prohlášeny za standardní a demokratické, Socialistická strana (66 mandátů) je neuznala a na protest již druhý rok bojkotuje činnost Parlamentu. Díky tomuto bojkotu nemůže

Parlament přijímat žádné zákony, které vyžadují kvalifikovanou většinu. Bojkot zastavil i integrační proces do Evropské unie a paralyzuje činnost vlády předsedy Demokratické strany Saliho Berishy. Socialistická strana pravidelně svolávala protivládní demonstrace, kde na jedné z nich byly letos v lednu za nevyjasněných okolností zastřeleni čtyři lidé. Napětí ve společnosti bylo veliké. Všeobecně se očekávalo, že patovou situaci rozhodnou komunální volby v květnu tohoto roku a potvrdí převahu jedné či druhé strany. Klíčové komunální volby v půlmilionové Tiraně vyhrál předseda Socialistické strany a dosavadní starosta Edi Rama rozdílem deseti (!) hlasů. Vzhledem k takto těsnému výsledku a mnoha stížnostem, že lidé omylem vhazovali volební lístky do nesprávných uren (volilo se i do městských obvodů a krajů), nechala volební komise všechny hlasy přepočítat. Po započítání všech platných, ale nesprávně vhozených lístků zvítězil kandidát Demokratické strany Lulzim Basha o 90 (!) hlasů. A výsledek? Socialisté bojkotují parlament, odmítají výsledek voleb v Tiraně a svolávají své příznivce do ulic. Albánská politická situace má v pozadí skutečnost, že Socialistická strana, která je dnes druhou největší albánskou stranou, má ve stanovách, že když prohraje parlamentní volby, předseda musí rezignovat. A to se Edimu Ramovi evidentně nechce. Sjezd socialistů proto schválil usnesení, že volby nebyly prohrané, ale „ukradené“. A předseda zůstává. Pozice starosty v Tiraně je evidentně ještě více lukrativní post, zcela nechávám stranou pouliční řeči o provizích za vydaná stavební povolení, a vypadá to, že Edi Rama je odhodlán využít všech prostředků udržet si funkci. Skoro jsem se obával podobných scénářů, které nastaly v roce 1998 po pádu pyramidových her: na začátku devadesátých let naskočila ekonomicky nepoučená albánská populace na hru „letadlo“, resp. pyramidové hry, do nichž většina národa vložila svůj majetek, aby o něj rychle přišla… Tehdy se střílelo v ulicích a obyvatelstvo plenilo banky a další veřejné budovy. Velvyslanec Evropské unie pro Albánii Ettore Sequi mne však uklidňuje: „Situace je jiná, tehdy přišlo mnoho lidí o všechno, teď přichází několik lidí jen o něco.“ Mezinárodní společenství vyvíjí obrovskou aktivitu, aby Albánci respektovali své demokratické instituce a jejich rozhodování a neeskalovali politické napětí. Do země přijíždí množství diplomatů a politiků, kteří jednáním a rozhovory pomáhají uklidňovat politickou krizi. Možná překvapivě, ale Albánie jako člen NATO a o členství v Unii usilující země je pro nás důležitý a mimochodem docela příjemný spojenec z islámského světa. A takové spojence potřebujeme. Ing. Tomáš Jirsa místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

11

11_albanie.indd 11

Senát

8/4/11 1:45 PM

12_polsko 8/4/11 2:30 PM Stránka 12

NÁV·TùVA Z POLSKA aršálek polského Senátu Bogdan Borusewicz zahájil 21. června dvoudenní oficiální návštěvu České republiky, kterou uskutečnil na pozvání předsedy Senátu PČR Milana Štěcha. Hlavními tématy diskuze předsedů obou Senátů bylo nadcházející předsednictví Polska v Radě Evropské unie a jeho priority a předsednictví České republiky ve Visegrádské skupině. „Doufám, že předsednictví Polska bude stejně úspěšné, jako bylo české,“ zdůraznil B. Borusewicz. Prioritami polského předsednictví je vytváření zdrojů růstu, rozpočet Evropské unie a využívání smluv a dohod se třetími zeměmi. Kromě toho se bude Polsko v čele Unie zaměřovat na otázky západního Balkánu a tamější země, které usilují o vstup do Unie. Zdůraznil, že pro Polsko je důležité Východní partnerství. S ohledem na dění v uplynulých měsících se Evropská unie bude muset zaměřovat taktéž na situaci v severní Africe.

M

Pozornost věnovali šéfové horních parlamentních komor jaderné energetice. M. Štěch poukázal na to, že naše země je na energii z jádra závislá. Radikální postoj Německa ovšem rozvoj tohoto druhu energetiky komplikuje. Předseda českého Senátu zdůraznil, že je potřeba posilovat jadernou bezpečnost, ale nelze se zcela vzdát jaderné energie. B. Borusewicz konstatoval, že snaha Německa o zamezení jaderné energie dopadne na celou Unii. 96 % polské elektřiny sice nyní pochází z uhlí, ovšem Polsko se chystá vystavět jadernou elektrárnu na severu země. Obě země proto v této otázce budou muset postupovat jednotně. M. Štěch a B. Borusewicz se věnovali rovněž parlamentní kontrole Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Maršálek Senátu připomněl konferenci o bezpečnosti a obraně, která se uskutečnila letos v Bruselu, a rovněž avizoval konferenci, jež polské předsednictví svolává na 6. září do Varšavy. Předsedové se shodli na tom, že je nejvyšší čas, aby Evropská unie začala v souvislosti s otřesy v severní Africe jednotně řešit migrační politiku a opatření k zachování Schengenského prostoru. Diskuze se dále týkala rozvoje dopravní infrastruktury. M. Štěch se zajímal i o problémy s čínskou firmou, která staví v Polsku dálnici. Podotkl, že rovněž exministr dopravy Vít Bárta plánoval oslovit čínské firmy pro stavbu českých dálnic. B. Borusewicz poznamenal, že je třeba, aby se naše republika poučila z polských zkušeností. Čínské firmy jsou podle něj v oblasti podnikání velmi agresivní. „Smlouva, která s nimi byla uzavřena na budování dálnice, byla z jejich strany plánovaný podvod. Po vybu-

Senát

12

dování části dálnice totiž chtěli uzavřít dodatky ke smlouvě a více peněz za její dostavění. Naše země nejsou na tak nesolidní jednání zvyklé, tyto obchodní metody jsou obvyklé v Asii nebo možná v Africe. Kontrakt byl proto zrušen a bude vybrán jiný dodavatel. Celá věc bude předána soudu k projednání,“ uvedl B. Borusewicz. Ve Valdštejnském paláci se maršálek Borusewicz setkal rovněž se členy senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie a Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. V doprovodu 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky si poté B. Borusewicz zpříjemnil návštěvu Prahy plavbou parníkem po Vltavě. Maršálek polského Senátu se v české metropoli setkal rovněž s premiérem Petrem Nečasem. Na polské ambasádě pronesl oslavnou řeč při příležitosti předání Komandérského kříže řádu za zásluhy Anně Šabatové. Polská republika tak ocenila podíl A. Šabatové na spolupráci s polskými disidenty v boji proti totalitě. Následně se V. Borusewicz setkal se zástupci polské menšiny žijící u nás. Večer prvního dne cesty se vrátil do Valdštejnského paláce, kde na počest hosta pořádal předseda Senátu M. Štěch slavnostní večeři. Druhý den položil B. Borusewicz kytici k hrobu neznámého vojína a prohlédl si Národní památník na Vítkově. Poté se setkal s předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou a s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Mgr. Pavlína Heřmánková tisková tajemnice předsedy Senátu a pro záležitosti Senátu

13_italie 8/4/11 1:46 PM Stránka 13

Zahraniãní politika

SENÁTO¤I JEDNALI V ITÁLII D

elegace Výboru pro záležitosti Evropské unie ve složení předseda výboru Luděk Sefzig, místopředseda výboru Otakar Veřovský a členové výboru Zdeněk Besta a Tomáš Grulich navštívila ve dnech 7.–12. května Italskou republiku. Program zahraniční cesty byl rozdělen do tří tematických částí – kromě setkání se zástupci partnerských výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu Italské republiky a zástupci exekutivy (Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva pro záležitosti Evropské unie) se delegace výboru zúčastnila také Evropského festivalu ve Florencii a měla možnost setkat se se zastupiteli regionu Valle di Ledro.

Setkání se zástupci Parlamentu a exekutivy Tématem všech setkání na parlamentní i exekutivní úrovni (delegace výboru se setkala s Komisí pro EU Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu Italské republiky, Komisí pro ústavní záležitosti, Komisí pro zahraniční záležitosti a přistěhovalectví, představiteli Ministerstva pro politiku EU a Ministerstva zahraničních věcí) byla současná situace v jižním Středomoří, která způsobuje zvýšený migrační tlak především na Itálii. K břehům italského ostrova Lampedusa připlulo již cca 30 tis. imigrantů. Itálie je přesvědčena, že tento problém by měl být řešen na celoevropské úrovni – požaduje proto posílení aktivit FRONTEXu, revizi Schengenské dohody, zlepšení bilaterálních dohod se zeměmi severní Afriky (readmisní dohody) a solidaritu ostatních členských států při řešení tohoto problému. Česká republika naopak zastává názor, že ochrana příslušného úseku vnějších schengenských hranic je odpovědností jednotlivých členských států a nemělo by docházet k přesunutí této odpovědnosti na Evropskou unii prostřednictvím agentury FRONTEX. Shoda panuje na nutnosti provést revizi Evropské sousedské politiky a důsledně dbát na to, aby finanční prostředky vynakládané na pomoc postiženým zemím nebyly zneužívány a byly skutečně smysluplně využívány tak, aby v těchto zemích byly nastartovány demokratizační procesy. Delegace výboru však několikrát připomínala nutnost nezapomínat při řešení migračních problémů jižního Středomoří ani na země Východního partnerství. Dalšími neméně důležitými diskutovanými tématy byly nový model ekonomického vládnutí v Unii, implementace evropského semestru, přijetí Paktu Euro plus či vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu. Zmíněna byla i otázka kontroly principu subsidiarity národními parlamenty, kdy považuji za nešťastné rozhodnutí COSACu nepokračovat v koordinovaných testech subsidiarity. Věřím však, že jednotlivé parlamentní komory budou kontrolu subsidiarity i nadále provádět a vzájemně se informovat prostřednictvím databáze IPEX. V souvislosti s ukončením činnosti Západoevropské unie bylo diskutováno i o možnostech další formy spolupráce v oblasti Společné zahraniční a bezpečností politiky.

Evropský festival ve Florencii V rámci Evropského festivalu ve Florencii se delegace výboru zúčastnila politického bloku mezinárodní konference nazvaného

„State of the Union“, který byl věnován hodnocení prvního roku fungování Evropské unie po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost. V dopolední části konference moderované předsedou Evropského univerzitního institutu Josepem Borrellem jsem vystoupil se svým příspěvkem na téma „Lisabonská smlouva – mýty a fakta o legislativních pravomocích národních parlamentů“. Mezi další řečníky patřili např. předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou, předseda Ústavního výboru Evropského parlamentu Carlo Casini a další. Dopolední blok uzavřel se svým příspěvkem chorvatský prezident Ivo Josipovič. V odpolední části konference věnované úloze Evropy v globalizovaném světě vystoupil např. italský ministr zahraničních věcí Franco Frattini či maďarský ministr zahraničních věcí János Martonyi. Prostřednictvím telemostu přednesl krátkou zdravici účastníkům konference i prezident Italské republiky Giorgio Napollitano. Během programu ve Florencii měla delegace výboru možnost jednat s prezidentem florentského Evropského univerzitního institutu a bývalým předsedou Evropského parlamentu Josepem Borrellem, který vyjádřil své uspokojení s aktivní českou účastí na festivalu. Naše republika byla totiž jednou z 10 zemí, které se v letošním roce zúčastnily prvního ročníku Evropského festivalu ve Florencii. J. Borrell současně také informoval o zatím dlouholeté bezvýsledné snaze přizvat i Českou republiku k členství v této prestižní univerzitní a vědecké instituci.

Setkání ve Valle di Ledro V alpském údolí Valle di Ledro se delegace výboru seznámila s historickou i současnou podobou česko-italských vztahů a zajímala se o vznik zajímavé a netradiční historické vazby mezi obyvateli Valle di Ledro a obyvateli několika českých obcí především na Příbramsku, která přetrvává již téměř jedno století. Osobní vazby mezi českými a italskými rodinami započaly v době 1. světové války. Vzhledem k tomu, že údolím Valle di Ledro vedla hranice rakousko-italské fronty, znamenal rok 1915 nucený odchod tisíců lidí z údolí do Čech. Tyto vazby se dnes přeměnily v oficiální partnerství mezi Valle di Ledro a českými městy na Příbramsku, v roce 2008 byla podepsána Dohoda o partnerství. Každý rok dochází k několika velkým organizovaným návštěvám Čechů ve Valle di Ledro a Lederských v Čechách. Kromě toho spolupracují společně např. také místní požární sbory, konají se nejrůznější společné kulturní a společenské akce. Delegace výboru také uctila památku padlých českých legionářů v Arcu. Celkově cestu výboru hodnotím velmi pozitivně, nepochybně přispěla k vzájemné informovanosti, dalšímu rozvoji italsko-českých bilaterálních vztahů a upřesnění názorů na aktuální evropská témata. MUDr. Luděk Sefzig předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie

13

Senát

14_15_zahranicni_politika 8/4/11 1:47 PM Stránka 14

Zahraniãní politika

SENÁT – AKTIVNÍ SOUâÁST âESKÉ ZAHRANIâNÍ POLITIKY 21. dubna Předseda Senátu Milan Štěch pořádal ve Valdštejnském paláci slavnostní oběd na počest prezidenta Maďarské republiky Pála Schmidta. Setkání se zúčastnily taktéž manželky obou politiků. Předseda Senátu vyzdvihl, že česko-maďarské vztahy lze označit za velmi přátelské a stabilní. Vzájemná spolupráce se prohlubuje také díky členství obou zemí v Evropské unii, NATO, Visegrádské skupině a v rámci řady dalších platforem. Dobré vztahy existují také mezi občany obou států, o čemž podle M. Štěcha svědčí zvyšující se zájem Čechů o Maďarsko a Maďarů o Česko jako turisticky zajímavé země. Správným směrem se podle M. Štěcha vyvíjí i hospodářská kooperace. Obchodní bilance je vcelku vyrovnaná a kromě krizového roku 2009 zaznamenává stále nárůst. Diskuze se týkala nastavení daňového systému, činnosti odborů a fungování parlamentů. Pozornost se soustředila rovněž na některé aspekty nové maďarské ústavy.

Předseda Senátu M. Štěch a předseda rumunského Senátu M. Geoana na tiskové konferenci lem Schwarzenbergem, ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem a dalšími členy vlády.

Předseda Senátu M. Štěch vítá prezidenta Maďarské republiky P. Schmidta s manželkou 5. a 6. května Na pozvání předsedy Senátu Milana Štěcha navštívil Českou republiku ve dnech 5. a 6. května předseda Senátu Parlamentu Rumunska Mircea Geoana. M. Geoana jednal v sídle Senátu se členy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, zástupci Výboru pro záležitosti EU a členy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Na počest hosta pořádal ve Valdštejnském paláci M. Štěch slavnostní večeři. Jedním z témat jednání byl společný zájem České republiky a Rumunska stát se členy Rady OSN pro lidská práva. „I v tomto směru musí probíhat spolupráce zemí EU tak, aby si při kandidaturách v mezinárodních organizacích pokud možno nekonkurovaly,“ sdělil při tiskové konferenci M. Geoana. Během své návštěvy v ČR se pan Geoana setkal s prezidentem republiky Václavem Klausem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou, předsedou vlády Petrem Nečasem, 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Kar-

Senát

14

10. května 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka přijal v přítomnosti předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jana Hajdy delegaci z čínské provincie Čchung-Čching. V čele delegace stál ekonomický představitel provincie pan Xiang Tao. V úvodu jednání svou provincii představil a vyjádřil přesvědčení, že ekonomická spolupráce České republiky a provincie Čchung-Čching se bude rozvíjet a prohlubovat. Provincie se opírá o strojírenství a těžařský průmysl. Česká delegace potvrdila zájem na rozvíjení vzájemně výhodných ekonomických vztahů a místopředseda Sobotka podpořil další jednání českých podnikatelů s čínskými partnery z province Čchung-Čching. 16. května Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková přijala ve Frýdlantském salonku moldavskou delegaci vedenou A. Stojanoglem, předsedou Výboru pro národní bezpečnost, obranu a veřejnou správu Parlamentu Republiky Moldávie. Zahraniční hosté projevili zájem o naše zkušenosti se vstupem do Evropské unie, o něž Moldávie v současné době – v čele s proreformně orientovanou vládou „Aliance pro evropskou integraci“ – usiluje. Hovořilo se také o posledním vývoji ohledně separatistické oblasti Podněstří. Setkání

14_15_zahranicni_politika 8/4/11 1:47 PM Stránka 15

mituje výši financí na infrastrukturní projekty. „Když se na zajisté dobře míněné záměry Bílé knihy podívám z reality skutečných možností, vývoje, modernizace a nové výstavby infrastruktury v naší zemi, tak mám obavy z naplnění těchto záměrů. Kladu si otázku, jak byl materiál Evropské komise diskutován a projednán s jednotlivými členskými státy,“ konstatoval M. Štěch. Upozornil, že Strategie Dopravy v ČR, kterou v lednu schválilo Ministerstvo dopravy pod vedením tehdejšího ministra Víta Bárty, vychází z toho, že do roku 2025 bude včetně evropských zdrojů k dispozici 500 mld. Kč. K naplnění potřeb obnovy a rozvoje dopravní infrastruktury by však bylo třeba 1,15 bilionu Kč.

Jednání s moldavskou delegací se zúčastnil také senátor Jaroslav Doubrava, člen Výboru pro záležitosti Evropské unie. 19. a 20. května Předseda Senátu Milan Štěch a vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub se zúčastnili v Bratislavě 13. setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství. Účastníci zasedání se zabývali problematikou rozvoje infrastruktury a následného rozvoje turistického ruchu v regionu. Setkání předsedal předseda Národní Rady Slovenské republiky Richard Sulík. „Kvalitní infrastruktura je nezbytným předpokladem pro hospodářský a sociální rozvoj jednotlivých zemí regionu. Funkční propojení zemí je nutnou potřebou pro posílení naší konkurenceschopnosti a efektivní spolu-

31. května 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se sešel s místopředsedkyní vlády Gruzie a státní ministryní pro reintegraci Gruzie Ekaterinou Tkeshelashvili. „Gruzie je ve složité mezinárodní situaci, část jejího území je okupována a v jižní Osetii a Abcházii byly vyhlášeny takzvané nezávislé státy. Gruzie je přitom stát s přirozenými vazbami na euroatlantický prostor a já se domnívám, že Evropská unie tuto oblast trochu zanedbává, což je chyba,“ řekla po jednání místopředsedkyně gruzínské vlády. „Integrace Gruzie do euroatlantického prostoru je i úkolem pro nás. Připustíme-li totiž porušování suverenity ve zdánlivě malé oblasti, v příštím kroku se tato chyba obrátí proti nám. Je proto v našem vlastním zájmu podporovat Gruzii v jejím úsilí o zachování integrity, celistvosti a v přibližování se NATO a Evropské unii,“ dodal Přemysl Sobotka.

1. místopředseda Senátu P. Sobotka a místopředsedkyně gruzínské vlády E. Tkeshelashvili

Účastníci setkání předsedů Parlamentů zemí Regionálního partnerství práce jako regionu,“ předeslal ve svém projevu M. Štěch. Zároveň však vyjádřil skepsi nad možnostmi naplnění jednotlivých cílů, které Evropská komise zakotvila v Bílé knize rozvoje evropské dopravy. Cestu k jejich naplnění komplikuje zaměřenost členských států na fiskální konsolidaci veřejných rozpočtů, což zásadně li-

2. června Předseda Senátu Milan Štěch pořádal slavnostní večeři na počest předsedy Parlamentu Maďarské republiky László Kövéra. Šéfové komor se shodli na tom, že česko-maďarské vztahy lze hodnotit jako dlouhodobě přátelské, stabilní a velmi dobré. Diskuze se vztahovala zvláště k rozhodnutí stávající maďarské vlády zrušit opatření předchozího kabinetu, který zavedl povinné důchodové připojištění. Tento krok, jak vyplynulo z debaty, totiž de facto vedl ke zhroucení veřejných financí v Maďarsku. Setkání se zúčastnila taktéž místopředsedkyně Senátu Alena Palečková, předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig, předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petr Šilar a senátor Pavel Trpák.

15

Senát

16_17_konference 8/4/11 1:47 PM Stránka 16

Mezinárodní konference

V SENÁTU P¤EDNÁ·EL JERZY BUZEK Na pozvání předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha navštívil v červnu Českou republiku předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Hlavním bodem jeho programu bylo vystoupení v Senátu na konferenci Finanční perspektiva Evropské unie a priority České republiky, která se konala v Jednacím sále Senátu 20. června.

J

erzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, je nyní spolu s předsedou Evropské komise Barrosem a předsedou Evropské rady von Rumpeyem trojjedinou hlavou Evropské unie, toho, co v Čechách pojmenováváme Brusel. Společně a za spoluúčasti národních parlamentů tyto instituce utváří evropské strategie, politiky i evropský rozpočet. Životopis Jerzyho Buzeka je spjat s hnutím Solidarita, vědeckou dráhou i pozicí premiéra Polska. Je členem nejsilnější frakce Evropského parlamentu křesťansko-demokratické. Do Prahy J. Buzek zavítal v předvečer polského předsednictví Evropské unii a na počátku debaty o připravované finanční perspektivě pro léta 2014 až 2020. Jeho vystoupení bylo proto očekáváno nejen členy našeho Parlamentu, ale i velvyslanci a zahraničními médii, kteří byli mezi hosty v Senátu.

Konferenci uvedl předseda Senátu Milan Štěch slovy: „Ekonomický vývoj, jehož jsme jednak aktéry a jednak svědky, je mimořádně dramatický a přináší nová překvapení, vyžaduje objektivní zhodnocení i nová řešení.“ Upozornil na nutnost racionálnějších přístupů naší republiky k Evropské unii jak z ekonomických, tak z politických pozic víc než kdykoliv v minulosti. Vyslovil přání, aby účastníci odcházeli z konference s větším přesvědčením, že evropský projekt je projektem budoucnosti, nejen přítomnosti. V klíčovém vystoupení konference předseda Buzek komentoval aktuální krizovou situaci a apeloval na nutnost podpory eurozóny, na které všichni závisíme. Pozice k tématu konference shrnul ve

Senát

16

čtyřech bodech. Evropský parlament má poprvé v historii odhlasovanou vlastní pozici k víceletému finančnímu rámci 2014 až 2020. Budoucí víceletý finanční rámec musí odrážet cíle Evropské unie ze strategie Evropa 2020 včetně finančního krytí a opětovného nastartování vnitřního trhu. Navrhuje restrukturalizaci hlav (tzv. headingů) rozpočtu Unie na tři: Evropa 2020 (se 4 oddíly: znalostní a inovační politiky k posílení růstu; kohezní politika a zaměstnanost; udržitelné řízení zdrojů; občanství), dále Globální Evropa a Administrativa. „Rozpočet Evropské unie by neměl být vnímán jako spořitelna, ale spíše jako investiční banka a zájmem každého členského státu by mělo být získat úroky z investic v podobě evropské přidané hodnoty. Musíme si uvědomit, že 94 % peněz z rozpočtu se vrací zpět členským státům. Pokud chceme dosáhnout vytýčených cílů, je třeba rozpočet navýšit rozpočet nejméně o 5 % proti r. 2013,“ řekl Jerzy Buzek. Dále informoval, že usnesení Výboru pro politické výzvy (SURE) vyzývá ke svolání meziparlamentního zasedání (konventu) k debatě o budoucích zdrojích rozpočtu Evropské unie. Budoucí zdroje musí snížit administrativní zátěž členských států a být férovější a transparentní. Závěrem zdůraznil, že se „nejedná o revoluci, ale evoluci. Přece jen se pořád bavíme o pouhém 1 % HDP Unie, což je nic ve srovnání s rozpočtem USA, který činí 25 % HDP USA.“ Vystoupení panelistů by se dala rozdělit do dvou částí; to, co zaznívalo velmi podobně ve všech vystoupeních, a další aspekty. Shoda panovala zejména v kritice nepřistoupení České republiky k Paktu Euro plus, podpoře minimálně zachování současné výše evropského rozpočtu a zájmu naší země na zachování současné proporce kohezní politiky. Ekonom Michal Mejstřík k Paktu Euro plus řekl: „Obecným cílem bylo posílit ekonomický pilíř hospodářské měnové unie a přinést novou kvalitu koordinace hospodářských politik s cílem zvýšit konkurenceschopnost a zajistit tak větší míru konvergence posilující naše sociálně tržní hospodářství. Členové se potažmo zavázali podpořit konkurenceschopnost, zaměstnanost, přispívat k udržitelnosti veřejných financí a posílit finanční stabilitu. Česká republika tam (pozn. do Paktu Euro plus) nevstoupila. Já si myslím, že je to zbytečné. Na druhé straně se domnívám, že je naprosto podstatné, že naše země tento pakt může dodržovat dobrovolně.“ Jan Mládek nepřistoupení k paktu označil přímo za fatální chybu, kterou komentoval: „Česká republika se toho potřebuje účastnit, nemá zapotřebí, aby byla nějak marginalizována.“ Luděk Sefzig upozornil, že v době evropských voleb „nezaregistroval jeden jediný stát a jedno silnější politické hnutí, které by

16_17_konference 8/4/11 1:47 PM Stránka 17

ochotně diskutovalo eventuální finanční restrikce v rámci šetření, v rámci evropského rozpočtu. Toto neoblíbené téma nikdo nediskutoval.“ K pozici České republiky pak řekl, že Česká republika je tak na hraně mezi čistým příjemcem a čistým dárcem. „Doufáme, že brzy budeme čistými plátci, protože to svědčí o kvalitě naší ekonomiky.“ Vnímá potřebu Evropské komise mít další příjmy a zajistit je např. dodatečným zdaněním v oblasti energetiky nebo dopravy. Předseda hospodářského výboru Jan Hajda v tomto směru prohlásil: „Jsem pro podporu návrhu daně z finančních transakcí. A jsem rovněž toho názoru, že bychom se měli hlásit ke sjednocení daňového základu tak, jak to vyžaduje Evropská unie.“ Senát v usnesení prezentovaném Luďkem Sefzigem přijal stanovisko, že evropský rozpočet by měl zůstat zachován na úrovni blízké 1 % HDP. Petr Zahradník ve vztahu k rozpočtu vyzdvihl důležitou schopnost evropského rozpočtu přispívat k fiskální disciplíně a nutnost jeho provázání se Strategií EU 2020, která je klíčovou doktrínou konkurenceschopnosti Evropské unie. O nutnosti znát a počítat s kondicionalitami mluvil v souvislosti se směřováním naší země

i Michal Mejstřík. Petr Zahradník ve své prezentaci uvedl mimo jiné, že z celkové sumy prostředků pro kohezní politiku je téměř 8 % alokováno ve prospěch České republiky (pozn. počet obyvatel České republiky jsou 2 % obyvatel Evropské unie). Podpořil také ostatní v pozici ke struktuře evropského rozpočtu: „Obhajoba nebo přiblížení se obhajobě významné alokace ve prospěch kohezní politiky plus další opatření, která podporují konkurenceschopnost, by měla být zřejmě do budoucna naším zájmem.“ Vladimír Špidla hovořil o zájmech České republiky se znalostí evropského prostředí, historických zkušeností, faktů o čerpání evropských fondů i strategických úvah. „Je správné, abychom posilovali ty prvky, které jsou komunitární, což znamená udržet co nejvyšší rozpočet. Udržet současný stav strukturální politiky, tzn. neposilovat zemědělskou politiku, ale asi ji ani příliš neoslabovat,“ řekl V. Špidla. Podle jeho slov bychom měli jen podmíněně souhlasit se vznikem nových struktur, podpořit Evropskou komisi ve všech zjednodušujících plánech a podpořit také vlastní příjmy Evropské komise pomocí daňových příjmů. Měli bychom se podle něj zapojit do úvah o evropském energetickém společenství. Naše konference byla nejvýznamnějším počinem poslední doby nejen tím, že byla na nejvyšší evropské i národní parlamentní a expertní úrovni. Otevřela debatu o strategické pozici naší země a o jejím národním zájmu, kterému musí odpovídat pozice a postupy prosazované v evropských institucích, projektech, politikách i strategiích. Podle většiny expertů, i v kontextu s vystoupením Jerzyho Buzka, v zásadních oblastech, jako je Pakt Euro plus, strategie EU 2020, poměr mezi mezivládním nebo komunitárním principem, výší evropského rozpočtu Česká republika nyní postupuje spíš proti svému bytostnému zájmu než v jeho prospěch. O tom a o prioritách České republiky pro další rozpočtovací období jsou nutné další expertní i politické debaty. V Senátu jsme na ně připraveni. PaedDr. Alena Gajdůšková místopředsedkyně Senátu

18_19_spravedlnost 8/4/11 1:48 PM Stránka 18

Konference

SPRAVEDLNOST V PRÁVNÍM STÁTù V pondělí 18. dubna uspořádali místopředseda Senátu PČR Petr Pithart a předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v Jednacím sále Senátu konferenci Spravedlnost v právním státě, nad níž převzal záštitu předseda Senátu Milan Štěch. Na konferenci vystoupili významní právníci i filozofové, mj. Jan Sokol, Zdeněk Kühn, Jiří Přibáň, Tomáš Halík, Vladimíra Dvořáková, Václav Bělohradský. Přinášíme zkrácenou verzi vystoupení Petra Pitharta. Jak se dobírat spravedlnosti Chci mluvit o férových procedurách „dobírání se dobra“: lze dobro – spravedlnost, přirozené právo, legitimitu – nahlédnout, nalézt, poznat, objevit a pak už jen prostě držet? Anebo je možné se toho všeho toliko znovu a znovu dobírat? Dobro, které tak či onak prostě nahlédneme, může být – a často už bylo – docela nebezpečné. Nikoli proto, že by jeho obsah a smysl musely být samy o sobě zlé. Ale proto, že chyběla věrohodná cesta k němu, právě ono „dobírání se“. Přizpůsobené nám, nedokonalým, chybujícím lidem. Půjdu ještě dál a řeknu, že dobro je už sám tento pravidly upravený proces hledání a nalézání. Dobro tedy není něco, co lze nahlédnout, dovodit, čemu lze prostě uvěřit. Jsem dokonce spolu s Rogerem Scrutonem přesvědčen, že i ona kýžená přirozená práva jsou něčím jako dodatečně se utvořivším psychologickým reflexem právních procedur – pokud ovšem tyto procedury odpovídají alespoň minimu spravedlnosti. Taková minimální spravedlnost předpokládá procedury zajišťující, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci, že mají být slyšeny obě strany a že žádná strana nemá být odsouzena, aniž by byla slyšena. To vyžaduje nejen nepředpojatého soudce, ale i nepředpojatého předsedajícího jednání parlamentu.

i formalistu, i když si to sám o sobě nemyslím. Ne že bych ideály přirozeného práva nesdílel, jen si myslím, že cesta k nim vede přes dobré procedury spíše než přes složité myšlenkové konstrukce a zpravidla málo sdělný jazyk. Jde mi, řečeno s Habermasem, o takové řečové situace, ve kterých jsou všechny lidské bytosti rovné a mohou bez zábran a donucení formulovat své názory, jakož i osobní a skupinové zájmy. Oporou takové situace je pro mě už přízemní etika diskurzu, nikoli až nějaká etika založená bůhvíjak metafyzicky.

Věřím v rozvažující demokracii Jsem přesvědčen, že kde jsou pravidla dohadování a rozhodování lidí dostatečně obecná, nešitá někomu či něčemu na míru, kde je zaručeno, že bude slyšena i druhá strana, kde jsou pravidla stálá, přehledná i pro nezasvěcence, předvídatelná a nerozporná, tam všude je šance se k přirozené spravedlnosti přiblížit. I kdyby nebyla zapsaná v žádné chartě či deklaraci. Férové procedury

Kde sídlí spravedlnost? Odmítám se zařadit do zavedených škatulí: věřím v přirozené právo, v nadosobní dobro a spravedlnost; ale zároveň věřím, že k přirozenému právu, k nadosobnímu dobru jako k ideálům vede spolehlivě jen cesta skrze disputace, spory, jednání, přes celospolečenský diskurz podle férových pravidel psaných i nepsaných. V tomto smyslu vede přes důraz na formu práva. Věřím, že jakkoli složité je nalézání spravedlnosti, dohadování o dobru a spravedlnosti je důležitější než tak či onak objevené přirozené právo, nazřené dobro, nalezená spravedlnost. Kde je, kde sídlí ta spravedlnost? Je v lidských srdcích, říká filozof Václav Bělohradský. Je v přirozeném světě našich představ o obecném dobru, říkají mnohem učeněji stoupenci přirozeného práva, jusnaturalisté. Anebo, a to je druhá, střízlivější, ale dosti praktická možnost, ke které se přikláním: spravedlnost nebydlí nikde, kam by se k ní mohlo ukázat. Ale je vždycky možné se jí dobírat, máme-li k dispozici pokud možno jasná, přesná, předem dohodnutá pravidla. Spravedlnost je podle mě především spravedlností procesuální. V tomto smyslu bych byl zřejmě označen za pozitivistu, snad

Senát

18

v právních sporech mají tentýž smysl jako pravidla, která jsou předpokladem deliberativní (rozvažující) demokracie. V dnešní době známe spíše „agregační demokracii“, v níž se hlasuje podle disciplinovaných zájmových skupin. Deliberativní demokracie ale hledá nejlepší rozhodnutí v dlouhodobém zájmu všech. Předpokládá proto dodržování pravidel věcné debaty. Je založena na podobných principech jako dobré

18_19_spravedlnost 8/4/11 1:48 PM Stránka 19

jednací řády soudních řízení: jde o to, aby se účastníci debaty museli držet tématu, aby se ve věcných sporech vyhýbali osobním argumentům, aby byli struční a mluvili nikoli jedni o koze a druzí o voze. Jde tu o morálku otevřenosti, stručnosti a přesnosti. Přesnosti například v tom smyslu, že se účastníci nejdříve dohodnou na obsahu pojmů, o kterých mluví.

Zážitky z montovny práva Myslím nyní na jednací řády zákonodárné komory. Na pravidla dílny, dnes někdy bohužel spíše montovny práva. Moje pojetí spravedlnosti v právu tedy nevychází z bůhvíjak filozofických premis ani z morálních maxim, ale ze zcela střízlivých zkušeností zákonodárců. Z jejich permanentní časové tísně, kdy často nestačíme prostudovat a prodebatovat všechny zákonné předlohy, z četnosti omylů, z přehlédnutí zákonodárců zavalených jednotlivými tisky, z nedorozumění při hlasování, z neférovým způsobem omezené či vyloučené obecné rozpravy, z osvědčených fíglů kolegů zákonodárců, kteří tzv. komplexním pozměňovacím návrhem nenápadně mění celou původní zákonnou předlohu, aniž to mnozí, či dokonce většina přítomných rozpozná, nemluvě o vládě či legislativní radě, která schválila něco docela jiného. Mnou parafrázovaná slova zaskočených zákonodárců nejsou slyšet dnes a denně, to bych přeháněl. Ale za těch patnáct let jsem jich slyšel dost a dost. Už několik let se snažíme jednací řád zdokonalit, zpřesnit. Na počátku byla iniciativa kolegyně senátorky Soni Paukrtové. Nazvala ji tehdy „legislativní stop-stav“, s přiznaným cílem zpomalit proces tvorby práva, omezit počet platných zákonů, ztížit možnosti měnit v závěrečné fázi projednávání připravené zákonné předlohy, vůbec omezit počet novel a novel těchto novel. Senát však má podle ústavy na posouzení a schválení mnohasetparagrafových kodexů pouhých třicet dnů. Je to zcela absurdní – ale změnu ústavy, prodloužení lhůty na projednání velkých kodexů, se nám pro odpor sněmovny prosadit nepodařilo. Ona sama má přitom na jejich projednání tolik času, kolik si sama určí: tím, že se dohodne na termínu projednání. Ačkoli právě na kodexy by se pozornost Senátu měla soustředit. Někteří hledáme potvrzení našich pravd o tom, co je dobro, v ideologiích, v náboženské víře, v učených doktrínách. Ale přitom máme v Senátu (abych nemluvil za jiné) nedokonalý jednací řád. Takový, který zatím umožňuje zcela vyloučit rozpravu, pozměnit z podnětu jediného senátora návrh zákona v poslední chvíli bez důkladnějšího zdůvodnění a bez stanoviska navrhovatele.

Dědictví generála Roberta Velký problém „co je právo, když ne jen to, co je napsané“ zůstane věčný, tak jako dualita legálnosti a legitimity. Stejně jako budou věčné dokonalé lidské ideály a nedokonalá lidská společenství. Dobro, spravedlnost a hodnoty nejsou od toho, abychom se jich jednou provždy v úterý odpoledne dobrali, ale aby nám nedaly pokoje. Není to rezignace na slavný problém. Naopak, toto vědomí nás nabádá: již teď, když myslíš, mluvíš, reaguješ či nereaguješ na to, co řekli a napsali jiní, přeš se s nimi, již tehdy obcuješ se spravedlností, s dobrem. Anebo také se zlem. Dobro a zlo není až potom, když je vše hotovo, usneseno, rozsouzeno a uzákoněno. Dobro je už v tom, jak pozorně a nezaujatě nasloucháš jiným, zejména oponentům, jak na ně reaguješ, jak s nimi hledáš či nehledáš přijatelné řešení. Buď je to tedy „to“, něco, nač můžeme ukázat – anebo je to „jak“, cesta, po které již jdeme, pravidla, kterými se toho všeho, co chováme v hlavách a srdcích jako ideály, dobíráme. Teď už je nejvyšší čas přihlásit se k bezprostřední inspiraci: Jak se dobrat dobra je výstižný titulek, kterým před lety opatřil ústavní soudce Vojtěch Cepl předmluvu ke knize Henryho M. Roberta Robertova pravidla jednacího řádu. Název předmluvy je výstižný, přesto jdu ještě dál: dobra se lze spíše jen dobírat, nikoli dobrat (děkuji češtině i Vojtěchu Ceplovi). Tato nejobecnější pra-

vidla jednání lidských kolektivů sepsal americký generál Robert již v době americké občanské války, ale byla pak více než sto let zdokonalována, devětkrát přepracována, takže lze mluvit o kolektivním díle. Nejsou to pravidla pro nějakou konkrétní instituci – v tom je jejich přínos a originalita. Jsou to obecně správná pravidla pro situace, kdy více lidí spolu jedná, dohaduje se a očekává se od nich věcně správné rozhodnutí. Ve světě jednajících lidí vytvářejí tato slavná pravidla řád, který se blíží dokonalosti. A tedy spravedlnosti, dobru.

Pravidla hospodské debaty Čím jsem starší, tím více se obávám rozdělovat svět kolem sebe na prostředky a cíle. V právu na formu a obsah, pozitivní a přirozené právo. Je to počínání opovážlivé a hlavně nebezpečné. Sebeproblematičtější prostředky jsou pak už vždycky snadno posvěceny cíli. Rozvržení světa na prostředky a cíle nám už jaksi samo uvolňuje ruce, zbavuje nás skrupulí. Přitom skrupule, zvnitřněné, často nepojmenované zábrany, jsou tím, co náš svět dosud udržuje v relativním míru. Dobro jsou pro mě takové prostředky a pravidla, jež umožňují ve skutečném dialogu vzájemně si naslouchajících svobodně hledat věcně správná řešení konkrétního sporu. Třeba o tom, jak mají znít slova zákona. Nebo jak má znít rozhodnutí v soudní síni. Naše potřeba monologů se však zejména v poslední době zdá neukojitelná. Naše hluchota, když mluví ten, s kým předem nesouhlasíme, je absolutní. Zlozvyk skákat si do řeči je pak přímo pandemický. A nemusí to být jen spor mezi lavicemi zákonodárců či sofistikovaný spor na stránkách odborného právnického časopisu – může to být i vzrušená debata v hospodě. Lidé se přou buď tak, že vítězí ten se silnějším hlasem a ochotou prát se, nebo tak, že pravdu, dobro, spravedlnost mohou nahlédnout obě svářící se strany. Mohl bych zde mluvit o dalších sférách, které potřebují dobré procedury: jednací řády pro regulaci veřejnoprávních médií, pro řešení etických problémů novinářů, lékařů, pro rozhodování v profesních komorách střežících etiku náročných povolání... Připomenu už ale jen stručné právnické úsloví, které nikoli náhodou nebude v latině, ale ve střízlivé, pragmatické angličtině – Procedures Precedes Rights. Čili: procedury mají vrch nad právy, jsou důležitější než jednotlivá oprávnění. Máš-li k dispozici dobré procedury, domůžeš se svých práv spíše, než když máš velkolepá práva, ale procedury jsou bídné. Věřím, že tomu tak je. Anebo lépe: věřím, že by tomu tak být mělo. doc. JUDr. Petr Pithart místopředseda Senátu

19

Senát

20_21_rozhovor 8/4/11 1:49 PM Stránka 20

Zdenûk ·kromach, místopfiedseda Senátu

RÁD BYCH ZÒSTAL KLUKEM Pane místopředsedo, víte, že se v Senátu říká, že pokud Vás chce někdo rychle sehnat, nejlepší je to na facebooku? Vážně? Je pravda, že facebook hodně používám. Zdá se mi, že je to velmi efektivní komunikační kanál, kterým můžu snadno oslovit občany a své voliče. Pracuji na počítači denně a facebook mám vždy dole v rohu zapnutý. Takže spojení se mnou je v tomto směru opravdu jednodušší. Ale měl jste s ním nedávno nějaký problém. Co se stalo? To byla kuriózní příhoda. Najednou mi facebook přestal fungovat a přišel e-mail, že můj profil zrušili, protože jsem neexistující osoba. Dost jsem se vyděsil: tolik textů, tolik fotografií a různých dokumentů jsem tam měl uložených. Okamžitě jsem v noci začal budovat profil nový a hned se mi hlásili noví a noví přátelé. Zároveň jsem se ale spojil s centrálou v Americe, kde jsem musel prokázat svoji totožnost – poslal jsem jim svůj naskenovaný diplomatický pas a oni mi profil do tří dnů opět obnovili. A to je normální, že se takhle někomu zruší facebook? Normální to není, ale stává se to. Po této zkušenosti se mi přihlásilo asi 15 lidí, kterým se stalo totéž. Oni všichni to ovšem nechali být a založili si profil nový. Já bych chtěl tímto vzkázat všem, které by potkalo něco podobného, ať to nevzdávají a snaží se o obnovení svého původního profilu. Za zrušením stránky je buď zlá vůle někoho z nepřejících, nebo se nějaký uživatel jen tak baví a shazuje práci ostatních. A jelikož stránky v Americe spravují roboti, nemají možnost vyhodnotit, zda stažení profilu je správné. Na svém prvním facebooku jste měl 5 000 přátel. A kolik jich máte nyní? Jejich počet je na facebooku stále stejný. Nemůžete mít víc přátel než 5 000, zatím to kapacita tohoto média neumožňuje. Mám stále ještě takových cca 500 lidí, kteří by se rádi stali mými příznivci, ale musejí počkat, až se někdo z mých přátel odhlásí, což se sice zřídka, ale občas také děje. Moje síť příznivců je opravdu široká a já jsem za to moc rád. Musím se pochlubit, že mám více přátel než leckterá elektronická média. Prošel jste ve svém životě mnoha povoláními i různými funkcemi. Od topiče přes odboráře až po místopředsedu vlády. V jaké pracovní pozici jste byl nejspokojenější? Která byla nejnáročnější? A které byste se nejraději úplně vyhnul, kdybyste si mohl dát životní repete? Nejspokojenější jsem byl určitě v době, kdy jsem pracoval ve výrobě v hodonínské Sigmě jako obráběč a montážník armatur. Když jsem si udělal svoji práci, měl jsem čistou hlavu a dostal jsem zaplaceno za to, co jsem udělal. Odpoledne pak jsem měl dostatek volného času na své zájmy a koníčky. Nejnáročnější pozice, když pominu funkci poslance, což je duševně velmi vyčerpávající práce, byl asi post předsedy odborové organizace. Na této pozici musíte umět vycházet s lidmi, musíte řešit problémy, s kterými se na vás

Senát

20

obracejí. Tehdy jsem vždy říkával: přichází ke mně odborář se svým problémem a já ho vítám s úsměvem. Když se pak loučíme, on odchází s úsměvem a mně zůstane jeho problém. A čemu bych se nejraději vyhnul? Tak to je složité. Já bych spíše s klasikem řekl: vše, co jsem dělal, jsem dělal rád. Myslím, že veškerá moje práce ať již v kotelně, úpravně vody či v kanceláři měla vliv na mé zkušenosti, jež se nedají nahradit a jež se zúročují v celé mé další politické kariéře. Vy se zabýváte sociální politikou, v současné době zvláště důchodovou reformou. Vaše obšírné vyjádření k novele zákona o důchodovém pojištění máme v časopise v rubrice Pro a proti. Dokázal byste několika málo slovy vyjádřit zásady pro stanovení důchodu ideálního pro stát i uživatele? Penze by měla být spravedlivá a pro lidi zajišťovat důstojnost dožití. Shodou okolností jsem dnes slyšela tento vtip: starší paní nastupuje do autobusu a za volantem sedí stařík. Paní zaváhá a pak prohlásí, že raději počká na příští autobus. To bych Vám neradil, slečno, odvětí řidič. Za mnou jede můj otec… Jaký věk do důchodu je podle Vás optimální? Ukončení práce není ani tak otázka věku jako spíše toho, jak se kdo cítí. V určité fázi je kontraproduktivní prodlužovat odchod lidí do důchodu. Podle průzkumů je člověk schopen dělat kvalitně svoji práci do 60 let a zákon by měl umožňovat ukončit práci třeba 5 let před oficiálním termínem. Další prodlužování odchodu věku do důchodu bez zajištění alternativní zaměstnanosti je v současnosti

20_21_rozhovor 8/4/11 1:49 PM Stránka 21

tici, kteří si práci v Parlamentu neumí pořádně představit. A velmi příjemné je zjištění, že do Senátu jsou voleny osobnosti, každý je zde sám za sebe, složení senátorského sboru je tedy kvalitní. Vaše životní heslo zní: nejhorší je smrt z vyděšení. Kdy jste byl v tomto směru smrti nejblíže? Já jsem se nikdy ničeho nebál, nikdy jsem neměl úctu k autoritám, a to ani na základní škole. Svým heslem jsem chtěl vyjádřit spíše to, že si vždy stojím za svým názorem, nebojím se ho prosadit. Člověk by neměl podlehnout okolnostem a nebát se projevit svůj názor. Taková těžká situace byla pro mne například při volbě prezidenta. Zvedl jsem ruku pro Jana Švejnara, i když to nebylo tehdy jednoduché.

dost kontraproduktivní. A navíc je zjištěné, že lidé, kteří odešli do předčasného důchodu, se dožívají vyššího věku. Ale stanovit přesnou hranici odchodu je velmi složité, je nutno se také podívat, jak velký bude důchod a hlavně, kdo ho zaplatí. Od roku 1996 jste pracoval jako poslanec v Poslanecké sněmovně, nyní jste prvním rokem v Senátu. Proč jste se po letech strávených v Poslanecké sněmovně rozhodl kandidovat do Senátu? Co byste chtěl v Senátu prosadit nebo změnit? Tak za prvé jsem měl pocit, že je třeba něco v mé kariéře změnit, posunout se dál. A přejít z dolní do horní parlamentní komory, to je přece kariérní růst, ne? Já jsem ovšem chtěl do Senátu kandidovat již před 6 lety, kdy jsem byl ministrem. Tehdy jsem se kandidatury kvůli práci ve vládě vzdal. A v loňském roce jsem chtěl posílit svou přítomností v Senátu pozici sociální demokracie a to se mi povedlo. Naše strana získala v Senátu větší vliv, změnil se poměr sil. A teď se tady věnuji sociálním tématům a lidským právům. Vzhledem k charakteru práce v této komoře mám na to dostatek prostoru, více než v Poslanecké sněmovně, kde často hoří občanská válka. A jak se v Senátu cítíte? Překvapila Vás horní parlamentní komora něčím? Žádné velké překvapení se nekonalo, vždyť já přece do Senátu chodil předkládat návrhy zákonů ať už jako poslanec nebo jako člen vlády. Tak jsem věděl, kam kandiduji, ne jako někteří oblastní poli-

I podle tohoto životního hesla je znát Váš smysl pro humor, Vaši tvář neopouští úsměv. Předpokládám, že jste životní optimista. Mýlím se? Jsem optimista, věřím, že lidé jsou v jádru dobří. Dneska však lidem úsměv a pohoda chybí. Mně úsměv vždycky pomáhal. Když se na někoho usmějete, těžko už vám pak vrazí facku. Úsměv láme bariéry. A navíc, člověk, který se usmívá, se podle posledních průzkumů dožívá až o dvanáct let více než ti ostatní.

Narodil jste se poslední den v roce ve znamení Kozoroha. Pro toto znamení je důležitá stabilita a zakládá si na svých zažitých zvycích. Máte nějaký zvyk, který zásadně neměníte? S tou stabilitou asi budete mít pravdu. Na jaře jsme s manželkou oslavili třicet let společného života, což v české vysoké politice není zas tak běžný jev. Nemám rád velké změny a zakládám si na tom, že držím vždy slovo. I když je to pro mne občas nevýhodné. A když slavím narozeniny, slaví je se mnou celý svět. A to je super, ne? Jakou nejlepší radu jste kdy dostal? Náš učitel češtiny na základní škole nám vždycky říkával: realita všedních dnů vás uzemní, snílkové. A já se snažím celý život bojovat za to, aby mne to neuzemnilo moc. Rád bych zůstal celý život klukem. V letošním roce oslavíte půlkulaté narozeniny. Co byste si nejvíce přál dostat od svých blízkých a od kolegů? Moc bych si přál, aby vztahy v rodině byly tak dobré jako doposud, aby byli všichni zdraví. Moje rodina mne vždy v mé kariéře podporovala, měl jsem a mám výborné rodinné zázemí. A materiální dárek? Miluji obrázky ze svého rodného kraje, obrázky, z kterých dýchá pohoda a optimismus. No a pár volných míst na stěně by se u nás jistě ještě našlo. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu

21

Senát

22_musial 8/4/11 1:49 PM Stránka 22

P¤ED ÎÁDN¯M REÎIMEM ZÁDA NEOH¯BAL Jaroslav Musial slavil 90. narozeniny. Přejeme mu pevné zdraví! a devadesát let svého života zažil Masaryka, Beneše, Háchu, Gottwalda, Zápotockého, Novotného, Svobodu, Husáka, Havla, Klause… Zažil první Československou republiku, druhou okleštěnou republiku, Protektorát Čechy a Morava, lidově demokratickou ČSR, poté ČSSR, také ČSFR a teď Českou republiku. Měnila se doba, měnily se politické poměry, ale on byl a zůstal svůj. Nic neměl zadarmo, ke všemu se musel propracovat svou pílí a houževnatostí, byl příkladem pro druhé. Měl přirozený respekt, protože uměl. Zažil „pády“, protože nikdy neohnul hřbet, vždy byl poctivý a spolehlivý. Pochází z hornické rodiny, po maturitě se díky Františku kardinálu Tomáškovi dostal do Arcibiskupského semináře v Olomouci. Během druhé světové války totálně nasazen, v r. 1943 nacisty uvězněn, školu musel přerušit, zbyly jen nucené práce. Vydržel a přežil. Celý život ho provází touha a odhodlání znát, vědět, vzdělávat se. Po válce se proto pustil do studia: nejprve Právnická fakulta Univerzity Karlovy a poté Vysoká škola báňská v Ostravě. Stal se doktorem práv a inženýrem. V padesátých letech však totalitní režim vyžadoval od občanů jiné „kvality“. Úspěšný byl ten, který nevybočoval, přizpůsobil se. To ale mladý absolvent VŠ neuměl a ani nechtěl. Věděl, co je čest. Věděl, co podporovat a co odmítat. Proto nepodepsal petici požadující nejvyšší trest pro Miladu Horákovou, proto odmítal i sloučení ČSSD – jejímž členem byl od r. 1938 – s KSČ, a stal se tak podezřelý a pro stát nebezpečný. Následovala vazební věznice, problémy s hledáním práce, Železnorudné doly v Ejpovicích, poté Mníšek pod Brdy, vězení na Pankráci; pokusy usvědčit ho z vlastizrady se nezdařily… Až po letech mohl pracovat jako báňský inženýr v Bílině, v Duchcově a v Záluží u Mostu. Pak přišlo Pražské jaro 1968, Jaroslav Musial se angažoval, v dolech zakládal Klub angažovaných nestraníků (KAN) a Klub politických vězňů K 231, což po invazi pěti armád, se kterou se nemínil smířit, přineslo další útrapy. Za Husákovy normalizace se musel živit jako kopáč, jako zedník – šamotář v Poldi Kladno i v košických Východoslovenských železárnách.

Z

U příležitosti 90. narozenin poblahopřál J. Musialovi 29. dubna ve Valdštejnském paláci předseda Senátu Milan Štěch

Senát

22

Teprve po listopadu 1989 mohl JUDr. Ing. Musial volněji dýchat. Stal se prvním přednostou Okresního úřadu v Teplicích, v roce 1996 byl zvolen senátorem, jako doyen řídil Ustavující schůzi Senátu. V Senátu vykonával funkci místopředsedy, stále se angažuje v Konfederaci politických vězňů ČR a v Českém svazu bojovníků za svobodu. Prezident Václav Havel mu v roce 2000 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. My všichni, kteří jsme měli to štěstí, poznali jsme ho a mohli jsme s ním spolupracovat, si Jaroslava Musiala vážíme a máme ho rádi pro všechno lidské, jež z něj vyzařuje. I přes svůj složitý život nezatrpknul, má rád lidi, je statečný, upřímný. Umí být veselý a vtipný, nechybí mu empatie a je vždy připraven pomoci těm, kteří pomoc potřebují. To, že je člověk se smyslem pro čest, pravdu a spravedlnost, dokazoval celý život nikoli pouhými slovy, ale konkrétními činy. Milan Štěch předseda Senátu

23_senat 8/4/11 1:50 PM Stránka 23

PATNÁCTILET¯ SENÁT První ustavující schůze Senátu se konala 18. prosince 1996. Letos v prosinci tomu tedy bude 15 let, kdy senátoři poprvé zasedli do senátorských lavic, aby začali psát první stránky historie české horní parlamentní komory. 15. výročí, které si letos připomínáme, připravila Kancelář Senátu několik akcí. Ty mají za cíl informovat o tom, jak se novodobý Senát vyvíjel, jak pracoval a do jaké míry ovlivnil legislativní prostředí naší země. Právě legislativa, respektive role ústavní pojistky je spolu se zahraniční parlamentní diplomacií a s maximální otevřeností vůči veřejnosti hlavní prioritou činnosti Senátu. Poslední červnový den byla v historických prostorách Valdštejnského paláce otevřena výstava s názvem „15 let českého Senátu“. Slavnostní vernisáž, na kterou byli pozváni všichni, kteří během této doby získali senátorský mandát, zahájil současný předseda Senátu Milan Štěch. Ve svém projevu připomněl, jak těžce Senát před 15 lety vznikal. Podle jeho názoru však urazil velký kus cesty a nevede si špatně. „Často se připomíná, že Senát navazuje na prvorepublikovou tradici. Ano, to je pravda – ale pro každodenní politickou realitu to má jen malý význam. Lidé tu tradici nemají zažitou, kromě nejstarších generací je prakticky zapomenutá. My z této tradice samozřejmě musíme čerpat, ale nemůžeme na ni spoléhat. Pozice Senátu je jen a jen v našich rukách, o minulost se opírat nelze,“ uvedl M. Štěch. Závěrem poděkoval všem bývalým i současným senátorkám a senátorům i všem zaměstnancům Kanceláře Senátu. „Ti všichni odváděli a odvádějí profesionální a zodpovědnou práci a respekt, který si horní komora postupně získává, je hlavně jejich zásluha,“ zakončil svůj příspěvek předseda Senátu M. Štěch. Jako hlavní řečník vystoupil první předseda Senátu a nynější místopředseda Petr Pithart. Ve svém projevu se zaměřil na motivy, které vedly ke vzniku Senátu, i na překážky, jež byl novodobý Senát nucen při svém zrodu překonávat. „Vagon Senátu byl připojován k už rozjetému vlaku ústavních institucí, a tak musel nutně být vnímán veřejností jako cosi evidentně zbytného, pro poslance pak jako rušivý, ba iritující moment,“ uvedl P. Pithart. O Senátu hovořil jako o nemilovaném dítěti, které byli rodiče přinuceni adoptovat, protože to kdysi v tísni slíbili a nedalo se to vzít zpět. „Na neexistenci Senátu byl zcela hmatatelný politický zájem,“ zdůraznil první předseda Senátu. Vzpomněl, jak senátoři od prvních chvil čelili skepsi a pochybám o smyslu druhé komory. „Museli jsme sami sebe, respektive instituci Senátu pořád obhajovat. Stáli jsme všichni od rána do večera v obranném gardu a přitom jsme museli zakládat a obydlovat instituci, naplňovat jednací řád, zavádět nepsaná pravidla s předpokladem, že se z nich stanou zvyklosti. To ovšem bylo vzrušující, tvořivé počínání. Každý krok, každé rozhodnutí bylo poprvé. Věděli jsme, že chtě nechtě zakládáme tradice, a byli jsme, na tom bych rád trval, maximálně svědomití. A také pracovití. Schůze Organizačního výboru trvaly někdy i několik hodin: všechno jsme ze všech stran vážili a pečlivě formulovali,“ řekl ve svém projevu P. Pithart. Výstava v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce přibližuje od roku 1996 až do současnosti všech osm dosavadních funkčních období horní komory Parlamentu. Ve vitrínách mohou návštěvníci vidět fotografie z nejdůležitějších akcí doplněné navíc o drobné artefakty – dary zahraničních návštěv, historické listiny, průkazy senátorů apod. Ke každému funkčnímu období rovněž náleží panel znázorňující tehdejší jmenné složení vedení Senátu a předsedů jednotlivých výborů a komisí spolu s grafem vystihujícím legislativní činnost horní

K

Předseda Senátu M. Štěch a místopředseda Senátu P. Pithart otvírají výstavu 15 let českého Senátu komory. Dva další panely představují zvolené senátory podle senátních volebních obvodů. Výstava se stručně zmiňuje i o vývoji parlamentarismu naší země v 19. a 20. století. Velkou atrakcí a zajímavostí pro všechny je nepochybně historické pohyblivé diorama znázorňující obstrukční scény v rakouské Říšské radě v 19. století a také vybrané citáty senátorů ze schůzí pléna Senátu. A že jsou to opravdu vtipné glosy, o tom se mohou přesvědčit i čtenáři časopisu Senát, z něhož autoři panelů čerpali inspiraci a jehož všechna čísla jsou pro návštěvníky k dispozici pro nahlédnutí a prolistování. Výstava ve Valdštejnském paláci potrvá do 31. ledna 2012 a veřejnosti je zdarma přístupna o víkendech i během Dne otevřených dveří 28. října. K 15. výročí byla také první červnový den vydána speciální dopisnice, na jejíž grafické úpravě Kancelář Senátu spolupracovala s Českou poštou. V neposlední řadě se bude v sobotu 17. září od 14 hodin ve Valdštejnské zahradě konat tradiční setkání senátorek a senátorů s občany. Pro připomenutí kulatého výročí bude vydána mimořádná informační brožura a zájemci mohou v Informačním centru Senátu dostat speciální pamětní razítko. Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku. Často se v médiích objevují výsledky průzkumů podpory Senátu ze strany veřejnosti. Procentní vyjádření „spokojenosti“ občanů je v posledních letech stabilně vyšší než u Poslanecké sněmovny a nově také než u vlády, i když výsledek okolo 25–30 % jistě není nejlepší a není čím se chlubit. Nicméně to dle mého názoru souvisí s určitou mírou obecné nespokojenosti občanů s politikou jako takovou. Přál bych si ale, aby ti, kteří na dotazníkovou otázku odpovídají negativně, přišli do Senátu ať už o víkendu do historických prostor nebo během týdne na jednu z mnoha odborných konferencí, seminářů nebo kulturních akcí, a možná by svůj pohled na horní komoru změnili. Ing. František Jakub vedoucí Kanceláře Senátu

23

Senát

24_25_pietni_akty 8/4/11 1:51 PM Stránka 24

NEZAPOMÍNÁME

S

tejně jako každoročně i letos se senátorky a senátoři zúčastnili řady pietních a vzpomínkových aktů. Předseda Senátu Milan Štěch se poklonil památce padlých mimo jiné v Lidicích a Ležákách. Obě tyto obce se staly symbolem druhé světové války a do té doby nevídané krutosti, kterou přinesla. Letos uplynulo 69 let od chvíle, kdy se osud obou obcí tak tragicky naplnil. Pietní akt v Památníku Lidice se konal 11. června. M. Štěch se ve svém vystoupení zaměřil na ztrátu historické paměti. Připomněl, že vyhlazení Lidic je sice dílem německých nacistů, kteří se tak mstili za smrt říšského protektora Heydricha, ale spoluodpovědnost nesou i čeští kolaboranti. „Často se zapomíná na jméno továrníka Jaroslava Pály, který svým udavačstvím – navíc zaměřeným úplně mylným směrem – lidickou tragédii vlastně rozpoutal. Jako

nezapomínáme na jména nacistických vrahů, neměli bychom zapomínat ani na jména kolaborantů,“ řekl. Výsledkem Pálovy horlivosti bylo 340 mrtvých – z toho 60 žen a 88 dětí. Lidice přitom ve skutečnosti neměly s atentátem na Reinharda Heydricha vůbec nic společného. Nacisté se však rozhodli udělat z nich exemplární případ. Předseda Senátu připomněl, že lidická tragédie (společně s atentátem na Heydricha) také významně přispěla k anulování Mnichovské dohody. Odmítl v této souvislosti, že by vinu za brutální průběh heydrichiády nesli parašutisté, kteří říšského protektora zlikvidovali. „Vina padá výhradně na nacisty a kolaboranty. Rozhodně ne na parašutisty nebo londýnský exil a prezidenta Beneše. Takovou interpretaci považuji za zvrácenou,“ uzavřel Milan Štěch. Osm dní po vzpomínkovém aktu za Lidice se obdobná akce

24_25_pietni_akty 8/4/11 1:51 PM Stránka 25

odehrála v prostorách Pietního území Ležáky. Zúčastnily se jí stovky lidí nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Předmětem vystoupení předsedy Senátu byly tentokrát snahy o přepisování či falešný výklad dějin, které se dle jeho názoru stále objevují. Úkolem politické reprezentace je podle předsedy horní komory především jasně deklarovat a hájit historickou a právní pozici Československa a České republiky. Zapochyboval v té souvislosti, zda sudetoněmecký landsmanšaft skutečně chce slyšet omluvy za excesy, k nimž došlo během odsunu, nebo zda mu jde o něco úplně jiného. Zdůraznil také, že je třeba mít neustále na paměti historické proporce a kauzalitu okupace a následného odsunu. „Odmítám hlasy přirovnávající průběh a hrůzy války rozpoutané nacistickým Německem k tomu, co po válce udělali někteří Češi. Právě německý fašismus byl tak krutý, že řada našich lidí to po válce neunesla a udělala chyby. Okupace byla příčina, odsun teprve následek. Navíc šlo o výsledek mezinárodních dohod,“ řekl mimo jiné Milan Štěch. Dodal také, že vinu za dezinterpretaci historických souvislostí nesou částečně i domácí sdělovací prostředky. Nezapomenout je přitom právě to, co dlužíme obětem vyhlazení Lidic a Ležáků. „A nezapomenout znamená pamatovat si správně,“ uzavřel předseda Senátu. Vzpomínkových akcí se účastnil i 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Hovořil například na pietním shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě koncem června, na pietním shromáždění k 62. výročí popravy generála Heliodora Píky u budovy generálního štábu v Praze nebo na pietním setkání k 61. výročí popravy JUDr. Milady Horákové ve vazební věznici Pankrác. M. Horáková byla popravena 27. června 1950 jako poslední ze čtyřčlenné skupiny odsouzenců. Ve svém projevu hovořil 1. místopředseda Senátu o tom, že v současné době nestačí jen uctívat památku obětí komunismu a být zahleděn do minulosti. „Musíme dnes také nesmlouvavě odporovat všem, kteří demokracii využívají jen k tomu, aby si svou osobní existenci a mocenský vliv zajistili prostřednictvím živení třídní nenávisti, laciného populismu a slibů, které nejsou schopni nikdy plnit, což v minulosti prokázali,“ uvedl mimo jiné 1. místopředseda Senátu P. Sobotka. Pietního setkání u symbolického hrobu Milady Horákové se zúčastnila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková. Vyzdvihla čestnost a statečnost hluboce věřící ženy, která se díky svým mravním zásadám nutně střetla s oběma totalitními režimy minulého století. „Tato mimořádná žena neustupovala zlu a násilí a svým životem hlásala, že existují trvalejší hodnoty než okamžitý osobní pro-

spěch. Je vzácným a velmi potřebným příkladem i pro naši pragmatickou dobu. Bez statečných lidí, kteří pravdu a spravedlnost nepovažují za nepotřebnou veteš, společnost zákonitě upadá. Važme si proto těchto postav naší historie a buďme jim vděčni,“ uvedla mimo jiné A. Palečková. Přítomna byla například také v Terezíně nebo v pražských Ďáblicích, kde se konal pietní akt obětem rudého teroru z let 1948–1989. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se poklonila památce obětí druhé světové války. Zúčastnila se například shromáždění k 66. výročí vypálení obce Javoříčko nebo k uctění památky padlých v Pražském povstání na Staroměstském náměstí. I ona apelovala na to, abychom nezapomínali na minulost a abychom se z ní poučili. „Svoboda, demokracie, mír nejsou samozřejmé a je velmi nebezpečné je za samozřejmé považovat. Proto je třeba i ve jménu hrdinů z Pražského povstání, ve jménu všech obětí válek a válečných konfliktů odmítnout všechny ideologie založené na nadřazenosti, nenávisti a netoleranci,“ uvedla mimo jiné A. Gajdůšková. Od začátku roku do konce července se předseda Senátu, místopředsedové Senátu a další senátoři zúčastnili více než pěti desítek různých pietních a vzpomínkových shromáždění. Red.

25

Senát

26_27_misto_k_jednani 8/4/11 2:24 PM Stránka 26

Pfiehled akcí

SENÁT – MÍSTO K JEDNÁNÍ 12. dubna V Jednacím sále Valdštejnského paláce uskutečnil Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice seminář s názvem Připravenost státních maturit. Cílem této akce bylo seznámit veřejnost se stavem připravenosti státních maturit, a to nejen po stránce obsahově organizační, ale také co do připravenosti vysokých škol vnímat výsledky státních maturit jako adekvátní informaci suplující přijímací řízení. Seminář zahájil předseda výboru Jaromír Jermář. Se svými příspěvky vystoupili senátor M. Chládek, L. Němec, náměstek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, P. Zelený, ředitel CERMATu, dále rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a zástupce Pedagogické fakulty UK Praha. V řízené diskuzi vystoupila řada zástupců asociací a občanských sdružení ve školství. Počet hostů přesáhl 160 účastníků z celé republiky.

15. dubna Předseda Senátu Milan Štěch předal stříbrnou pamětní medaili Senátu bývalému předsedovi představenstva koncernu Volkswagen Group prof. Carlu Hahnovi u příležitosti 20. výročí začlenění značky Škoda do skupiny Volkswagen. Předseda Senátu při slavnostním ceremoniálu zdůraznil, že rozhodnutí tehdejší československé vlády v čele s Petrem Pithartem a konstruktivní vyjednávání ze strany tehdejšího vedení Volkswagenu vedlo před 20 lety k začlenění společnosti Škody do koncernu Volkswagen, což lze považovat za příkladnou, jednu z nejvydařenějších privatizací 90. let.

„Škoda byla dobrou investicí pro koncern, ale prospěch z tohoto spojení měla i Česká republika. Modernizace Škody a její expanze na světový trh následně pozitivně ovlivnily celý automobilový průmysl v ČR a umožnily vytvořit desetitisíce pracovních míst také v řadách dodavatelských firem,“ upozornil předseda Senátu. Slavnostního aktu v historických prostorách Valdštejnského paláce se vedle senátorů účastnili také předseda představenstva Škoda Auto, a. s. Winfried Vahland, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Johannes Haindl, místopředseda vlády České a Slovenské federativní republiky v letech 1990–1992 Václav Valeš, tehdejší ministr průmyslu Jan Vrba, tehdejší ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek, tehdejší ministr bez portfeje Miroslav Grégr, tehdejší ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek a řada dalších. 17. dubna V Hlavním sále Valdštejnského paláce se uskutečnil humanitární koncert ve prospěch Japonska pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha. Spolupořadateli koncertu byly senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, Open Guitar a Česká kultura. Dobrovolné příspěvky hostů přinesly celkem částku 35 tisíc korun, kterou na místě předali předseda sdružení Open Guitar Vilém Žák a předseda sdružení Česká kultura Jan Páleníček zástupkyni Velvyslanectví Japonska v Praze. Finance byly následně poskytnuty Červenému kříži, který v zasažené oblasti působí. M. Štěch ve svém projevu připomněl, že 11. března tohoto roku zasáhlo pobřeží ostrova Honšú silné zemětřesení, následované ničivou vlnou tsunami. Při této zkáze zahynuly tisíce lidí a mnozí jsou dodnes nezvěstní. Hospodářské škody Japonska přesáhly 100 miliard dolarů a ve velkém rozsahu byla poškozena i elektrárna Fukušima. „Vím, že občané Japonska jsou stateční a velmi pracovití lidé. Nepochybuji o tom, že svojí pílí důsledky katastrofy překonají, ztráty na životech tisíců lidí ale nic nenahradí. Hluboká solidarita je v takových případech zcela na místě a dnešní naše setkání toho bude, jak věřím, potvrzením,“ uvedl předseda Senátu. Prostory sídla Senátu rozezněla hudební vystoupení Smetanova tria a Kvarteta Apollon. Na koncertu vystoupil rovněž houslista Václav Hudeček, klavíristka Kateřina Marešová, Matěj Žák s hrou na kytaru a Ladislav Horák s hrou na akordeon. 26. dubna Ústavně-právní výbor organizoval konferenci na téma Potřebnost mediální výchovy v ČR – Mediální výchova na ZŠ. Akce se konala za podpory Centra mediálního vzdělávání. Cílovou skupinu tvořili ředitelé a pedagogové základních škol, úředníci krajských úřadů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Konferenci zahájil Miroslav Antl, předseda Ústavně-právního výboru, za odbornou veřejnost vystoupili Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK, Jiří Snítil z Centra mediálního vzdělávání, Helena Pavličíková, Markéta Pastorová, Jiří Závozda a další. Účastníci se zaměřili na otázky mediální výchovy a prevence, zejména na vývoj a roli mediální výchovy v českém prostředí, na problematiku mediální gramotnosti a na možnosti a způsoby implementace mediální výchovy do škol. 27. dubna Předseda Senátu Milan Štěch pořádal seminář Vývoj sociální politiky po roce 1990. Hlavními řečníky byli Petr Miller, bývalý federální ministr práce a sociálních věcí, a Igor Tomeš, jeho první ná-

Senát

26

26_27_misto_k_jednani 8/4/11 2:24 PM Stránka 27

městek. Seminář moderoval ing. Petr Víšek, který se také podílel na revoluční změně sociální politiky na počátku 90. let minulého století. V zainteresovaném publiku byli Květa Kořínková, federální ministryně kontroly, Jindřich Vodička a Vladimír Špidla, bývalí ministři práce a sociálních věcí České republiky, a dále řada vysokých úředníků tehdejších ministerstev sociálních věcí, kteří se na změnách osobně podíleli. Seminář konstatoval, že změny roku 1990 nebyly nahodilou improvizací. Protože již od roku 1987 pracovaly ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí s vědomím předsedy ROH dva odborné týmy, připravující desovětizaci československé sociální politiky. 11. května Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pod záštitou místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha pořádal konferenci k návrhu na opatření směřující k podpoře trvale udržitelného růstu české ekonomiky a zaměstnanosti. Konference se konala v rámci schůze Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci se sociálními partnery. Jejím úkolem bylo zvážit náměty na urychlení překonání dopadů hospodářské, finanční a sociální krize, která se nevyhnula ani České republice, a posoudit návrh na zajištění dostatečných vlastních zdrojů pro čerpání fondů Evropské unie v rámci strukturálních programů a dalšího využití Evropského fondu globalizace. Hlavními referujícími byli předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Následně vystoupili Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, a Veronika Ondráčková, ředitelka odboru Ministerstva financí. Přítomné informovali o stavu čerpání peněz z Evropské unie a seznámili je se stavem prací na přípravě budoucího programovacího období po roce 2013. 24. května Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury uspořádala spolu s Ústavně-právním výborem konferenci Přímá volba prezidenta republiky: důvody, podmínky, důsledky, která byla organizována ve dvou panelech. V prvním, politologickém panelu vystoupili M. Klíma, M. Novák, M. Kubát a T. Lebeda. Jejich úkolem bylo zamyslet se nad důvody, které v historii a v zahraničí vedly k prosazení přímé volby hlavy státu. Následně tyto důvody porovnali s českou realitou. Všichni jmenovaní řečníci se shodli, že přímá volba hlavy státu je racionální při snaze o změnu systému, v němž by hlava státu měla hrát výraznější roli. Jinak hrozí stát s prvkem destability a oslabování vlády. V panelu konstitucionálním promluvili A. Gerloch, K. Klíma, R. Suchánek a L. Vyhnánek. Zamýšleli se nad konkrétní podobou, jakou by měl případný návrh příslušné změny Ústavy mít, resp. nad otázkami, jež by měly být vyřešeny. Jedná se především o pojetí odpovědnosti prezidenta republiky (právní, politická) a o úpravy kompetenčního katalogu. Dílčí témata dotčená v obou panelech se stala předmětem živé diskuze přítomných expertů, senátorů a hostů.

26. května Předseda Senátu Milan Štěch pořádal ve spolupráci s Evropským hnutím ČR mezinárodní konferenci na téma Perspektivy spolupráce Evropské unie s Ruskou federací. Úvodní slovo přednesl předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jozef Regec. Konference se osobně zúčastnil pan S. B. Kiseljov, velvyslanec Ruské federace v ČR, který též vystoupil. Mezi účastníky akce byli místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, předseda Evropského hnutí ČR emeritní senátor Edvard Outrata, předseda Výboru pro záležitosti EU senátor Luděk Sefzig, 1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR Jiří Schneider, významní odborníci České a Slovenské akademie věd a představitelé bankovního a podnikatelského sektoru, kteří se zabývají vztahy s Ruskou federací. Vystupující řečníci se věnovali vztahům Evropy a České republiky a Ruské federace v širokých historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech. Hodnotili pozitivně rozvíjející se kontakty a spolupráci s Ruskou federací ve všech oblastech společného zájmu. V referátech i diskusi se objevila řada témat a oblastí, které mají potenciál pro další spolupráci v různých oblastech. Vícekrát bylo zdůrazněno, že spolupráce Evropské unie a České republiky, jakožto člena Unie, a Ruské federace přináší výhody oběma stranám. Celý stenozáznam z konference naleznete na http://www.senat.cz/cinnost/konference_seminare. 7. června Ústavně-právní výbor Senátu uspořádal v Jednacím sále odbornou konferenci Prevence internetové kriminality a děti: technologie, edukace, legislativa, na kterou byli přizváni odborníci z oblasti in-

formačních technologií a komunikací, pedagogové, sociální pracovníci, odborníci z oblasti prevence, právníci a také zástupci dětí. Konference byla zaměřena na tři hlavní okruhy problémů – technologie a partnerské vzdělávací projekty, vzdělávání, výchovu a účinné formy prevence kriminality páchané na dětech a na právní prostředí v naší zemi a prevenci online kriminality. Konferenci zahájil předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl, který poté vystoupil v rámci bloku Právní prostředí v České republice a prevence internetové kriminality. Ve svém vystoupení kromě zdůraznění důležitosti takových preventivních akcí pro zvýšení bezpečnosti dětí doslova rozpoutal odbornou konfrontační diskuzi týkající se nespolupráce (nad)národních telekomunikačních operátorů s orgány činnými v trestním řízení a naznačil jejich možnou trestní odpovědnost. Z diskuze vyvstala nutnost urychlené legislativní nápravy nesprávného výkladu nálezu Ústavního soudu ČR (viz č. 94/2011). Důležitá byla i účast zástupců Dětského parlamentu, kteří ze svého pohledu komentovali bezpečnostní problémy spojené s užíváním internetu. Pozn. Podrobný přehled všech seminářů, konferencí, setkání a dalších aktivit Senátu naleznete v elektronické verzi časopisu na www.senat.cz.

27

Senát

28_29_svobodna_evropa 8/4/11 2:25 PM Stránka 28

Konference

·EDESÁT LET SVOBODNÉHO VYSÍLÁNÍ U příležitosti šedesáti let od zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda do Československa se 5. května v Hlavním sále Senátu konala mezinárodní konference. Vyvrcholil tak dlouhodobý projekt Českého rozhlasu, který historii, ale i současnost Svobodné Evropy mapoval a připomínal. Nad konferencí převzal záštitu 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Dalšími spoluorganizátory byl Český rozhlas, Filozofická fakulta UK a Ústav pro studium totalitních režimů.

Ú

vod konference patřil zahajovacím projevům Přemysla Sobotky a hostů konference předsedkyně vlády Slovenské republiky Ivety Radičové a předsedy vlády České republiky Petra Nečase. „Už v mé pracovně, kde jsem se s premiérkou Radičovou a premiérem Nečasem před konferencí setkal, bylo cítit, že oba mají ke Svobodné Evropě živý vztah a osobní vzpomínku, což mě samozřejmě potěšilo,“ přiznal se později novinářům Přemysl Sobotka. Ten ve svém vystoupení mimo jiné uvedl: „Když se podíváme do novodobých českých dějin, rychle zjistíme, že rozhlasové vysílání se zapsalo v historii českého národa významným způsobem do řady zlomových historických okamžiků. Připomněl bych pozitivní občanskou reakci na vyhlášení mobilizace česko-

slovenské armády v době ohrožení republiky hitlerovským Německem v září 1938, explozivní sílu bojového signálu výzev pražského rozhlasu 5. května 1945 či podobnou roli budovy Československého rozhlasu na Vinohradech i řady dalších regionálních rozhlasových studií v srpnu 1968. Nejdelším působením v boji proti totalitě se však může pochlubit rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která svým vysíláním byla často jediným zdrojem pravdivých informací pro Čechy a Slováky v letech 1951–1989 po dobu dlouhých třiceti osmi let. Komunistická diktatura se snažila Svobodnou Evropu umlčet rušícími stanicemi, někdy i pokusy o teroristické útoky, ale především a hlavně zuřivou kontrapropagandou. Jejím symbolem se stal především termín ‚štvavá vysílačka‘. Za-

28_29_svobodna_evropa 8/4/11 2:25 PM Stránka 29

stavme se na okamžik u tohoto faktu. Soudruzi zpravidla nepoužívali termín ‚lživá vysílačka‘. Ona je tato radiostanice totiž opravdu především až do nepříčetnosti ‚štvala‘ – hlavně záplavou pravdivých zpráv, kterých se nám jinak ve světě takzvané lidové demokracie a později reálného socialismu nedostávalo. Svobodné Evropě vděčíme za mnoho, především že většina z nás jejím poslechem nesla v sobě alespoň malý plamínek naděje a nenechala se zcela vylisovat do tvaru, který si z nás přáli mít naši komunisté a jejich kremelští nadřízení.“

Na úvod konference rovněž promluvil prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, který připomenul, že to byl právě Český rozhlas, který pod svá křídla Svobodnou Evropu vzal, když končila s vysíláním pro Českou republiku z Mnichova. „Kvalitní žurnalistika na Svobodné Evropě je dodnes vzorem rozhlasákům a já jsem rád, že alespoň na chvíli se Svobodná Evropa propojila s Českým rozhlasem,“ uvedl Peter Duhan. Slovo v úvodním bloku

dostal rovněž viceprezident Svobodné Evropy John O’Sullivan. Ten se zaměřil především na současnost a budoucnost vysílání Svobodné Evropy a nezapomněl poděkovat za to, že Česká republika poskytla Svobodné Evropě prostor pro kompletní redakci. Konference kromě úvodní části sestávala ze tří bloků zaměřených na historii, ale i současnost Svobodné Evropy a na charakter a úroveň žurnalistiky novinářů, kteří ve Svobodné Evropě pracovali. Rozhodně byl potěšující zájem mladé generace, převážně studentů Filozofické fakulty, kteří patřili k nejpozornějším posluchačům. Aby ne, o Svobodné Evropě přišli říct své postřehy, osobní vzpomínky a zkušenosti takové osobnosti jako Jiří Stránský, Karel Hvížďala, bývalý ředitel československého vysílání RFE Pavel Pecháček nebo bývalí disidenti Václav Malý a Petr Pithart. Odbornou historickou část konference prezentovali Vilém Prečan, Jiří Pernes a z mezinárodněpolitického kontextu 70. a 80. let dvacátého století Oldřich Tůma. Organizátoři nezapomněli ani na slavný případ agenta Minaříka, který na konferenci podal Jan Kalous. Dále vystoupili historici Prokop Tomek a Pavel Paleček.

Mezinárodní charakter konference potvrdil Ross Johnson, vědecký pracovník Hooverova institutu a také poradce prezidenta RFE/RL. K aktuálnímu dění ve Svobodné Evropě se ve svém příspěvku vyjádřil Akbar Ayazi, ředitel vysílání Svobodné Evropy do Afghánistánu. Celá konference, až na závěrečný panel osobností, měla výrazně odborný ráz; je proto dobře, že organizátoři připravují sborník, ve kterém budou všechny příspěvky zahrnuty. Vyvrcholením konferenčního dne byla slavnostní vernisáž výstavy „Svobodně!“, nazvaná jako celý projekt připomínek výročí Rádia Svobodná Evropa. Výstava byla umístěna ve Valdštejnské zahradě až do 17. června a na dvanácti panelech seznamovala návštěvníky s Čechy a Slováky působícími ve Svobodné Evropě, s jejich prací a také s životními osudy. Vernisáž byla umocněna slavnostním koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který zahrál Rapsodii v modrém George Gershwina a Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka. Právě z poslední, 9. věty této symfonie vybral Ferdinand Peroutka znělku českého vysílání. Znělku, která se stala symbolem nezávislých necenzurovaných zpráv pro komunisty spoutané Československo. A jak uvedl Přemysl Sobotka: „Historie i současnost Svobodné Evropy rozhodně stojí za pozornost – minimálně kvůli varovnému mementu, když si uvědomíme, jak snadno jsme v  roce 1948 svobodu ztratili a jaké nekonečné úsilí muselo s mnoha oběťmi být vynaloženo, abychom ji po neskutečných jednačtyřiceti letech získali zpět.“ PhDr. Petr Kostka poradce 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky

29

Senát

30_32_kaleidoskop 8/4/11 1:54 PM Stránka 30

a

Regionální

k VO č. 6 – Louny MARCEL CHLÁDEK 1. května navštívil senátor Marcel Chládek město Kryry. Nejprve byl přijat starostou města, poté se sešel i s odcházejícím ředitelem školy Kamilem Krausem a vzhledem k tomu, že vzdělávání a školství je jejich společným tématem, stihli spolu rozebrat nejen problémy základního školství v Kryrech, ale i problémy celostátní. První máj byl také ve znamení akce Svátek dobré nálady, v rámci kterého Kryrští připravují recesistický průvod, jehož se zúčastňují stovky lidí. Senátor společně se starostou a s dalšími dvěma tisíci přihlížejícími mohli vidět celou řadu vtipných masek, ale i nejrůznějších strojů. Počínaje mopedy přes trabanty a traktory a konče vojenskými vozidly.

Krejča jako účastník IV. ročníku soutěže v požárním sportu dětí Otavský plamínek ve Strakonicích. Nad soutěží převzal záštitu a také ji finančně podpořil, osobně také ocenil vítěze celého klání.

VO č. 30 – Kladno JIŘÍ DIENSTBIER 21. dubna zahájil senátor Jiří Dienstbier na půdě Senátu neobvyklou výstavu Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích pod názvem: Život na Mayrau – Hornictví na Kladensku. V úvodním slovu poukázal na důležitou a neodlučitelnou roli hornictví na Kladensku a nutnost zachování hornické tradice pro budoucí generace v jejich povědomí. Samotná výstava ukázala unikátní exponáty z hornického prostředí. Jedním z nejzajímavějších byl tachograf vynálezce ing. Karlíka, který měřil rychlost klesající a stoupající klece v jámě dolu.

e l

d i

ležitosti Dne Země. Kromě velkého množství pneumatik, plastových i skleněných lahví, kusů nábytku a drobného komunálního odpadu byla nalezena např. i travní sekačka či televizor. Část účastníků spojila úklid s cyklovýletem. Večer byla akce zakončena setkáním s občany a besedou se senátorem.

VO č. 43 – Pardubice MILUŠE HORSKÁ Jedenáctý ročník benefičního golfového turnaje SVÍTÁNÍ Cup připravil 7.  května Golf&Country Club Svobodné Hamry a Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ Pardubice. Turnaj byl již tradičně setkáním žáků a klientů školy SVÍTÁNÍ s jejich kamarády a sourozenci, kde změřili své síly bez ohledu na zdravotní či golfový handicap. Integrační význam akce podpořili svou přítomností herečka Jana Švandová, zpěvák

Návštěva města Kryry

VO č. 12 – Strakonice MIROSLAV KREJČA První květnovou sobotu se v senátním obvodu č. 12 konaly hned dvě zajímavé akce. První z nich byl pokus a vzkříšení kdysi velice oblíbeného turistického pochodu Švejkova 50 v Písku. Senátor Miroslav Krejča společně s provozovatelem Královské elektrárny města Písku Markem Andělem, iniciátorem tohoto comebacku, samozřejmě jednu z připravených tras dopoledne absolvovali. Druhou část dne strávil senátor

Výstava Život na Mayrau

VO č. 38 – Mladá Boleslav JAROMÍR JERMÁŘ 16. dubna se skupina dobrovolníků pod záštitou senátora Jaromíra Jermáře vypravila do lesů v okolí Bělé pod Bezdězem, aby pomohla přírodě odlehčit od odpadků a různých věcí, které do ní nepatří. Senátor Jermář tuto akci pořádal tradičně při pří-

Golf pro žáky Svítání

Otavský plamínek

Senát

30

Den Země v Bělé pod Bezdězem

Jiří Korn a hokejový brankář Dominik Hašek. „Během slavnostního zahájení jsme si pro známé hosty připravili malý golfový závod. Abychom vyrovnali rozdílné handicapy účastníků tohoto miniturnaje, hráli zkušení golfisté Jana Švandová, Jiří Korn a Dominik Hašek namísto golfovými holemi dět-

30_32_kaleidoskop 8/4/11 1:54 PM Stránka 31

d

s o

o k

p senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, se zúčastnily děti z celé republiky. Obrázky mladých malířů může veřejnost zhlédnout v Návštěvnickém středisku v Čížově. U příležitosti vernisáže bylo 16. dubna vysazeno 16 nových stromků.

Sázení stromků v Čížově

Orlický sekáč skými deštníky,“ uvedla Miluše Horská, ředitelka školy SVÍTÁNÍ a senátorka.

VO č. 48 – Rychnov nad Kněžnou MIROSLAV ANTL 4. června se uskutečnila v Nebeské Rybné lidová letní slavnost Orlický sekáč. Po zahájení slavnosti se senátor Miroslav Antl zúčastnil mše svaté v kostele sv. Filipa a Jakuba a poté pozorně sledoval obdivuhodné výkony sekáčů, kterým po skončení předal ocenění – a také vlastní cenu, tzv. Senátorské víno. Letošního ročníku Orlického sekáče se zúčastnilo 27 mužů, které čekala plocha louky 10 x 10 metrů, a 10 žen, které kosily 5 x 10 metrů. Kromě soutěže sekáčů byl součástí sobotního dění v Nebeské Rybné rovněž bohatý doprovodný program, během něhož si senátor Antl zahrál s dětmi basketbal a jako bývalý basketbalista přitom vysvětloval základy basketbalové techniky a metodiku střelby na koš. Pomoc pro příhraniční obce VO č. 52 – Jihlava MILOŠ VYSTRČIL Intenzivní kamionová doprava na silnici II. třídy z Kostelce do Slavonic způsobuje obcím, které na této trase leží, tak velké problémy, že se situace stává neúnosnou. Na dubnovém setkání, které pro zástupce těchto obcí pořádal senátor Miloš Vystrčil, si popis problémů vyslechl i poradce ministra dopravy David Čermák. Zúčastnění se shodli na třech variantách řešení: úplném zákazu vjezdu kamionů na tuto silnici,

zákazu tranzitní nákladní dopravy anebo ponechání stávajícího stavu s tím, že silnici je nutné rozšířit a opravit.

VO č. 54 – Znojmo MARTA BAYEROVÁ K 20. výročí zřízení Národního parku Podyjí uspořádala jeho Správa mimo jiné i celostátní soutěž Příroda kolem nás. Této malířské soutěže, nad kterou převzal patronát

Vysazovaly se tradiční ovocné stromy, které v této lokalitě kdysi běžně rostly. Celé akce se aktivně zúčastnila i senátorka M. Bayerová. První týden měsíce června patřil ve Znojmě dětem. V den jejich svátku 1. června navštívila senátorka Marta Bayerová společně se zástupci hnutí „OMMO“, za které byla zvolena v komunálních volbách 2010 do Městského zastupitelstva Znojma, děti z Praktické školy zřízené při Speciální škole ve Znojmě. Po předání tradičního dortu a drobných dárků proběhla s dětmi beseda.

31

Senát

30_32_kaleidoskop 8/4/11 1:54 PM Stránka 32

Křest knihy M. Vavryse

Pod Křenovskó májó VO č. 57 – Vyškov IVO BÁREK 13. června 2011 se konal v Křenovicích již tradiční 25. ročník folklorního festivalu Pod Křenovskó májó. Toto výročí přítomní oslavili krátkým vzpomínáním na léta minulá, ale hlavně skvělým programem a výbornými výkony všech vystupujících. A bylo opravdu na co se dívat, co poslouchat. V programu vystoupily folklórní skupiny Křenováček, Křenovák, Dubinka, Turiec, Májek a Javorník. Senátor Ivo Bárek, který opět převzal záštitu nad konáním festivalu, předal Regině Kokešové poděkování a grafický list Senátu za dlouholetou vzornou organizaci tohoto festivalu.

VO č. 69 – Frýdek-Místek EVA RICHTROVÁ

ročí založení Denního stacionáře Školy života pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Pro tuto organizaci jako bývalá primátorka Frýdku-Místku vykonala mnoho. Pravidelně také zaštiťovala kulturní a sportovní akce s mezinárodní účastí pořádané Školou života. „Záštitu nad těmito smysluplnými akcemi jsem přebírala s veškerou vážností a úctou,“ uvedla Eva Richtrová s tím, že lidé s mentálním postižením vycítí, kdo to s nimi myslí upřímně.

VO č. 73 – Frýdek-Místek PETR GAWLAS Koncem dubna proběhl v kavárně NOIVA v Českém Těšíně křest knihy „Kantořina versus střepy“ spisovatele a pedagoga Miloslava Vavryse. Kmotrem této sbírky místy vtipných, místy syrových a hořkých, ale o to pravdi-

Senátorka Eva Richtrová byla v květnu čestným hostem slavnostní akademie k 20. vý-

Akademie stacionáře

Senát

32

Nová cyklostezka v Bohumíně

vějších příběhů a střípků z převážně učitelského prostředí se stal senátor Petr Gawlas, bývalý žák Miloslava Varyse a následně i jeho dlouholetý kamarád a kolega z pedagogického sboru odborného učiliště v Třinci. Nezbývá než popřát, ať se tato sbírka, která vás nejednou donutí k hlubokému zamyšlení, líbí a najde si hodně spokojených čtenářů.

VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA Cyklo-vodáckou kontrolní objížďku Bohumínem absolvoval v květnu s vedoucími úředníky zdejší radnice senátor Petr Vícha. Projeli si trasu nové cyklostezky, prohlédli podchod pro pěší pod dálnicí i psí útulek a nakonec vyměnili kola za lodě, aby zkontrolovali výstavbu nástupních míst pro vodáky na řece Odře. Další hromadná vyjížďka čeká Petra Víchu na konci července, kdy hodlá s některými kolegy ze Senátu absolvovat za dva dny trasu dlouhou přes 400 kilometrů z Třince až do Prahy.

33_stech_kraje 8/4/11 1:55 PM Stránka 33

KRAJÒM A OBCÍM SE NEDOSTÁVÁ FINANâNÍCH ZDROJÒ ředseda Senátu Milan Štěch spolu s místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou, místopředsedkyní Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Hanou Doupovcovou a místopředsedou Ústavně-právního výboru Senátu Milošem Malým uskutečnili ve dnech 25. a 26. května návštěvu Zlínského kraje. Mezi témata, která senátní delegace projednala s hejtmanem Zlínského kraje Stanislavem Mišákem, členy Rady kraje a vedením města Zlín, patřil rozvoj dopravní infrastruktury v kraji, situace zdejšího školství a zdravotnictví, nezaměstnanost v regionu a boj proti přeshraniční kriminalitě. Hejtman Mišák upozornil, že jak v oblasti sociálních služeb, tak v oblasti dopravní obslužnosti musí vedení kraje řešit velmi složitou situaci a řadu problémů, které jsou důsledkem počínání stávající vlády. „Stát se zbavuje svých povinností a přenáší je na kraje. Zároveň mu ale neposkytuje finanční prostředky na jejich plnění, čímž se kraje dostávají do takřka neřešitelné situace,“ upozornil hejtman Mišák. „Současná vláda není schopná problémy řešit, je pohlcena vlastními vnitřními konflikty, proto své kompetence přehazuje na kraje a nutí je, aby se s touto situací vypořádaly. Tím trpí nejen rozpočty krajů a obcí, ale dopady pociťují i sami obyvatelé,“ souhlasil předseda Senátu. Předseda a místopředsedkyně Senátu s doprovodem navštívili Gymnázium Lesní čtvrť Zlín, kde diskutovali se studenty, a Univerzitu Tomáše Bati. Hejtman Mišák poukázal na to, že Univerzita Tomáše Bati připravila řadu pro kraj přínosných projektů, které lze financovat z evropských zdrojů. Jejich realizaci ovšem zamezilo rozhodnutí ministra financí Miroslava Kalouska, že nebude poskytovat prostředky na jejich kofinancování. V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně se předseda Senátu setkal s tamními lékaři, kteří vyjádřili nespokojenost s tím, že za stejné výkony dostávají od Veřejné zdravotní pojišťovny nižší úhradové platby než jiná srovnatelná zdravotnická zařízení. Senátní delegace jednala rovněž s vedením Slováckých strojíren v Uherském Brodu a prohlédla si zdejší Vzdělávací centrum. Účastníci diskuze se shodli na tom, že v současné době je nedostatek odborníků v technických oborech. „Mladí lidé nemají o tyto obory zájem, protože učňovské obory jsou ve společnosti znevažovány a uměle se vytváří atmosféra, že manuálně pracující člověk je něco méně. To se musí změnit, protože HDP České republiky stojí na průmyslu a zvláště zpracovatelský průmysl se bez technicky vzdělaných odborníků neobejde,“ zdůraznil předseda Senátu. V Luhačovicích diskutovali M. Štěch a A. Gajdůšková s představiteli zdejšího lázeňství. Shodli se na tom, že záměr vlády omezit financování lázeňské péče bude znamenat ohrožení mezinárodně uznávaných tradičních českých lázeňských center a v řadě případů i jejich krach. Druhý den cesty se předseda Senátu zúčastnil XII. Sněmu Svazu měst a obcí. Ve svém projevu připomněl neblahé centralizační aktivity vlády, například destrukci úřadů práce, na niž má navázat velká strukturální změna celého systému vyplácení sociálních dávek.

P

Delegace při prohlídce Vzdělávacího centra Slováckých strojíren v Uherském Brodu Následně jednal s vedením města Kroměříž. Poté se senátní delegace přesunula na Moravské Slovácko. V prostorách Železáren Veselí se M. Štěch setkal se starostou Veselí nad Moravou, zástupci nadace Moravské Slovácko, vedením Z-GROUP a zástupci odborů. V budově Železáren Veselí si M. Štěch prohlédl galerii malíře Joži Uprky, jehož 150. výročí od jeho narození si letos připomínáme. V obci Kněždub, místa narození a odpočinku J. Uprky, jednal M. Štěch se starostou obce, navštívil muzeum v malířově rodném domě a položil kytici k hrobu J. Uprky. Oficiální cestu uzavřela senátní delegace návštěvou obce Vlčnov, kde J. Uprka na přelomu 19. a 20. století často pobýval a kde namaloval svá stěžejní díla. O aktuálních problémech jednal předseda Senátu také v Jindřichově Hradci, kam na oficiální návštěvu zamířil 14. června. Se starostou města Stanislavem Mrvkou, místostarostou Bohumilem Komínkem, místostarostou Pavlem Vejvarem, ředitelem Národního muzea fotografie Miloslavem Paulíkem a předsedou zdejších odborů Bohumilem Krejčím diskutoval zejména problematiku tvorby nových pracovních míst a dopady chystaných sociálních opatření vlády na město a občany. Během návštěvy města se předseda Senátu zúčastnil besedy se studenty jindřichohradeckých středních škol. Navštívil firmy Fruko-Schulz, SOME Jindřichův Hradec, Kasalova pila a Waldviertler Sparkasse. Mgr. Pavlína Heřmánková tisková tajemnice předsedy Senátu a pro záležitosti Senátu

33

Senát

ROÎMBERKOVÉ

V

e Valdštejnské jízdárně, která je součástí sídla Senátu, právě probíhá výstava věnovaná jednomu z nejslavnějších českých šlechtických rodů s názvem Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Návštěvníci mohou zhlédnout téměř 600 exponátů, které jsou spjaty s působením Rožmberků. Výstavu pořádá Národní památkový ústav, spolupořadateli jsou Senát Parlamentu ČR a Národní galerie v Praze. Výstava, nad kterou převzal záštitu předseda Senátu Milan Štěch, potrvá do 20. srpna. 6. listopadu 1611 zemřel na zámku v Třeboni Petr Vok, poslední mužský potomek proslulého rodu Rožmberků, a právě v roce 2011 si připomínáme výročí 400 let od této události. Výstava ve Valdštejnské jízdárně představuje podstatné momenty dějin tohoto rodu a poprvé v historii na jednom místě shromažďuje reprezentativní soubor přibližně 550 uměleckých děl a historických dokumentů připomínajících rožmberské kulturní dědictví. Exponáty jsou zapůjčeny od téměř 70 partnerů, státních institucí, církve i soukromých sběratelů. Od poloviny 13. století Rožmberkové zastávali téměř v každé generaci nejvyšší funkce na dvorech českých králů a výrazně zasahovali do vnitropolitických i mezinárodních událostí. Sídlem rodu byl nejprve hrad Rožmberk na jihu Čech a od roku 1302 se

V JÍZDÁRNù 34_35_rozmberk.indd 34

8/4/11 1:56 PM

V˘stava rožmberskou rezidencí stal Český Krumlov. Rožmberkové postupně ovládli podstatnou část území jižních Čech. Na svém panství budovali města a reprezentační sídla, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i světských staveb a institucí, pečovali o rozkvět hospodářství. Velkolepý palác posledních Rožmberků na Pražském hradě byl první renesanční stavbou tohoto typu na území Čech. Rožmberské kulturní dědictví jako celek představuje podstatnou a neopominutelnou součást identity a historické paměti českých zemí. Na výstavě si návštěvníci mohou prohlédnout významná umělecká díla, předměty denní potřeby, mince, knihy, hudební nástroje, zbraně, vědecké pomůcky, archivní písemné dokumenty, archeologické památky a řadu dalších artefaktů spjatých s Rožmberky a jejich dobou. Výstava zavede návštěvníka do časového období středověku až raného novověku. Mezi nejcennější umělecké památky na výstavě patří světově proslulá díla Mistra Třeboňského oltáře, který je označován za jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností gotického malířství evropského formátu. Vystaveny jsou dva obrazy z doby kolem roku 1380 – Adorace Páně Hlubocká a Zmrtvýchvstání Krista, které jsou spojovány s Třeboňským klášterem augustiniánů v Třeboni založeným v roce 1367 bratry Joštem, Petrem, Janem a Oldřichem z Rožmberka. Na výstavě se představuje také dosud nikdy nevystavený iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis (Rožmberská růže) od Jakuba Cantera z roku 1497. Báseň věnoval tehdejšímu rožmberskému vladaři Petru IV. z Rožmberka a její děj zasadil do mýtického Řecka, kde v žertovném a erotickém tónu vypráví

Římskokatolická farnost Vimperk, Madona z Vimperka, foto Hugo Moc Soukromá sbírka, obraz Petra Voka z Rožmberka s privilegiem pro městys Vyšší Brod

příběh o nenaplněné lásce. Důležitou roli zde hraje také bohyně Venuše, od níž básník odvíjí příběh o božském původu erbovního znamení Rožmberků – červené růže. Tato básnická fikce ve své době posilovala prestiž prvního aristokratického rodu v českých zemích. Vystaveno je množství portrétů Rožmberků, z nichž asi nejpřekvapivější jsou dosud zcela neznámé obrazy Petra Voka z Rožmberka z počátku 17. století s vyobrazením řádu lebky, jehož podoba byla zatím známa pouze z písemných pramenů. Neméně zajímavý je dosud nikdy nevystavený a umělecky mimořádně kvalitní posmrtný portrét Viléma z Rožmberka. Na výstavě je také možnost poprvé spatřit ilustrovaný lobkovický inventář, v němž jsou na krásných a dokumentárně mimořádně hodnotných kresbách zachyceny předměty reprezentační i denní potřeby (talíře, mísy, poháry atd.) z majetku poslední manželky Viléma z Rožmberka, Polyxeny z Pernštejna. Významná část z nich, jak nás upozorňují rožmberské heraldické symboly, byla původně součástí rožmberské pokladnice a kunstkomory. Vidět můžete i tři velká plátna z telčského zámku představující legendu o dělení růží. Vítek z Prčice, praotec všech větví Vítkovců, na nich rozděluje svým synům jednotlivá panství. Plátna byla těsně před výstavou podrobena restaurování a laboratornímu i uměleckohistorickému výzkumu, který přinesl zcela nová a zásadní zjištění. Nyní je bezpečně jisté, že plátna vznikla již v 16. století, pravděpodobně krátce po jeho polovině. V Jízdárně se představil také prvotisk první české „ústavy“, tzv. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, v němž se v úvodních pasážích stanovuje přednostní postavení Rožmberků před všemi českými pány. Vystaveny jsou i dopisy nešťastně provdané Perchty z Rožmberka, s níž je spojována legenda o Bílé paní. Nechybí ani populární pijácká pokutní registra Petra Voka z Rožmberka, díky nimž získal Petr Vok pověst bonvivána. Kniha je plná originálních zápisů i kreseb hostů Petra Voka na bujarých večírcích na zámku v Bechyni. Podobné zábavy byly ovšem běžné i na dvorech ostatních mladých šlechticů. Mezi exponáty lze nalézt také madonu z farního kostela ve Vimperku, která patří mezi vrcholná díla krásného slohu z teritoria patřícího po jistou dobu do rožmberského držení. Virtuózně tesaná socha vychází z díla Mistra Krumlovské madony a svou uměleckou hodnotou se přibližuje Krumlovské a Třeboňské madoně. Ve veršované historické kronice ze sedmdesátých let 13. století je poměrně podrobně popsán zakladatel rožmberské dynastie Vok I. z Rožmberka jako skvělý rytíř v čele početného vojenského oddílu. Právě tento záznam byl inspirací pro vytvoření modelu rožmberského jezdce na koni v životní velikosti, který vítá návštěvníky výstavy ve vestibulu Valdštejnské jízdárny. V době posledních Rožmberků se motiv jezdce objevuje nejen na pečetích, ale stále častěji i na jiných výtvarných dílech či prostředcích rodové reprezentace, často současně s rodovým erbem v tradiční nebo rožmbersko-orsiniovské formě. Frekventovaný je v mincovní ražbě, medailérství nebo knihařství, a dokonce i ve formě nástěnných maleb nebo štukových reliéfů na průčelích reprezentativních budov, na fasádách městských domů nebo na klenbách slavnostních palácových interiérů. Jedním z renesančně pojatých příkladů zobrazení rožmberského jezdce nacházíme na štukovém reliéfu klenby Zlatého sálu zámku Kratochvíle. Tento výjev je použit jako oficiální symbol celé výstavy. Exponáty jsou na výstavě průběžně obměňovány, výstavu bude tedy možné navštívit i opakovaně. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se na jediném místě představuje rožmberské dědictví v takovém rozsahu a rozmanitosti. Je velmi pravděpodobné, že se v naší generaci taková výstava již nebude opakovat, neměl by si ji proto nechat ujít žádný milovník historie ani jihočeský patriot. Mgr. Petr Pavelec ředitel Národního památkového ústavu územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

35

34_35_rozmberk.indd 35

Senát

8/4/11 1:56 PM

36_37_zaslechnuto 8/4/11 1:57 PM Stránka 36

Zaslechnuto

CO TAKÉ ZAZNùLO NA SCHÒZÍCH Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství Náš výbor také projednal tuto materii a určil mne zpravodajem, protože jsem z kraje rybníků a kolegové se mylně domnívali, že velryba je jenom velká ryba, takže tomu budu rozumět. Není tomu tak, všichni víme, že je to savec z řádu kytovců…A abych byl dobře připraven na vaše otázky, tak jsem si přinesl encyklopedii velryb, a varuji vás, že kdo bude navrhovat pozměňovací návrhy na zvýšení nebo snížení kvót lovu velryb, tak budu z té knihy předčítat. Tomáš Jirsa

věcech, a vše to vyústí nakonec v hlasování o tom, jestli vypustit či nevypustit druhý odstavec článku 6. Nechci naplnit tento sál skepsí, ale mám bohužel ten pocit, že je to úplně jedno, jestli to vypustíme, nebo nevypustíme, tak evropští byrokraté uregulují Evropskou unii nakonec k smrti, ať tady uděláme to či ono. A já si to nepřeji, aby bylo jasno. Ale obávám se, že na moje v této chvíli menšinová slova dojde. A bohužel ti, kteří někdy hájí vehementně tady některé záležitosti Unie, tak ve skutečnosti k tomu možná, k tomu konci Evropské unie, přispívají. Petr Vícha

Hluboce jsem přemýšlel nad tím, jestli se mám v tomto hlasování postavit na stranu plejtváků nebo inuitů, a skoro jsem kvůli tomu nespal, protože mám rád inuity i plejtváky. A po hlubokém a dlouhém přemýšlení jsem dospěl k tomu, že bychom se snad měli vzdát členství v této úmluvě s odůvodněním, že nejsme ani místně, ani věcně příslušní, a na znamení dobré vůle prohlásit slavnostně, že ve svém právním řádu ponecháváme zákaz dovozu a prodeje velrybích produktů tak, aby bylo vidět, že to nebereme na lehkou váhu. Jiří Pospíšil Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace Ale na to podstatné, tisíciletou kultivaci člověka, zapomínáme. Prostě brát úplatky, nechat se korumpovat není slušné. Slušný člověk to nedělá. A ostatní slušní lidé s ním o tom nemají mluvit. Tomáš Töpfer Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru Regionů a parlamentům členských států – Přezkum rozpočtu EU Nevím, pane senátore, zda se stanu šťastným člověkem. Obávám se, že už na to mám po sezóně. ministr financí Miroslav Kalousek Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod Už dobrou hodinu a půl tady vedeme diskuzi, patří to sem. Tu o tom, kdo může za to, že nebyla přijata evropská ústava, tu o jiných

Senát

36

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti Já si myslím, že je to vyzkoušeno už na veterině. Dělá se to u psů, vůbec to nebolí, to jsou ty čipy, které vám nastřelí na krk, projdete jakýmkoliv rámem a budete krásně všude registrováni. Není to vůbec žádný problém, všechny instituce, zejména úředníci v Bruselu, to velmi rádi podpoří, protože to zjednoduší jejich práci. Takže já bych to možná navrhoval, ale pak bychom museli z ústavy vyškrtnout právo na soukromí. Tomáš Töpfer Národní program reforem Těch, kteří budou přidavači u zedníků, případně budou dělat pomocné práce, těch s ohledem na Gaussovu křivku bude jistě vždy celkem dost, pokud nějakým rozmařilým sociálním systémem je neuvrhneme do polohy vleže na postel. Jiří Čunek

36_37_zaslechnuto 8/4/11 1:57 PM Stránka 37

To, že to je, řekl bych, primitivní cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti, cesta, kdy bychom si přáli, aby lidi chodili do práce a děkovali za to, že tam mohli strávit čas, a nechtěli žádnou mzdu. Jiří Bis Já tady vidím trošku i ruku pana ministra Dobeše, který nedávno prohlásil: Mí učitelé mi rozumějí. A já, když jsem viděl některé jeho kroky, tak bych chtěl říci, že já mu tedy moc nerozumím, a myslím si, že tady v sále nejsem sám. Možná že někdy i pan premiér má problém si porozumět s panem ministrem… To jsou opravdu skvělé cíle, ale když nevíme, jakou cestou k těm cílům půjdeme, tak je to v podstatě jenom snůška hloupostí. Takových cílů, které tady jsou, tak vám vymyslím za tu cestu, než si zase sednu zpátky do lavice, třicet… Ale přece není možné, aby Ministerstvo školství udělalo pouze to, že vezme ten cíl, který dala Evropská unie, ten cíl napsala, jako že to je její cíl, a podložila to dalšími nášlapnými minami, které si vymysleli sami. Marcel Chládek Novela zákona o důchodovém pojištění Omlouvám se těm, kteří uvěřili tomu, že jsem omluven. A radovali se, jak to hezky půjde. Tak nepůjde… Plašíme milé babičky v domech pro seniory, kterým je osmdesát a obávají se, aby se jim neprodloužil věk odchodu do důchodu… Člověk by měl mít právo jít do důchodu, kdy chce. Takoví lidé už mezi námi jsou, my k nim ovšem většinou nepatříme. Já myslím, že třeba pan Hušák může jít do důchodu již zítra. Pan Fejk pozítří. Další mohou jít popozítří… V Čechách je zvláštní, že skoro všichni se do důchodu těší. Na jedné straně všichni nadávají, jak to bude hrozné, ale všichni už se nemůžou dočkat, až v tom důchodu budou. Jaroslav Kubera Není pravda, že práce člověka opotřebovává. Člověk je opotřebováván životem. Protože řada výzkumů říká, že duševní stav lidí dlouhodobě nepracujících je horší než u lidí pracujících. Není to práce, která opotřebovává člověka. Naopak, práce člověku neškodí, umožňuje mu přežívat. A dokonce ho někdy i živí... Stát by tedy měl být malý. Naším úkolem by mělo být, abychom mohli zajišťovat lidi na stáří. Protože se tady bavíme o zajišťování lidí na stáří. Snižovat státní agendu. Snižovat počty agentur. Snižovat rozhazování ve státních maturitách. Sčítání známých údajů většinou k ničemu nepotřebných. Zakládání dalších podpor pro kdeco. Prostě většinu peněz stát už nepoužívá na zajištění svých základních funkcí. Ale jakoby místo lidí zajišťuje, aby se jim dobře žilo. Jiří Pospíšil Není „horník jako horník“. Jsem Horník a dovedu si představit, že jsem schopen dožít a dopracovat se do 67 let. Nedovedu si představit horníka, kterého jsem viděl na Dolní Rožínce nebo v jiných dolech, že je schopen se v plné síle tohoto věku také dožít. Jan Horník

Novela zákona o ochraně ovzduší Mluvilo se tady hodně o tom, co to bude znamenat pro zemědělce a pro dovozy a vývozy. Řekl bych také, co to bude znamenat pro nás, kteří auty jezdíme. Bude to znamenat to, že místo levného svinstva z palmových olejů budeme do svých automobilů lít svinstvo z drahé řepky, protože bude chráněné celními bariérami. Zaplatíme jednak to, že zemědělci zvýší výrobu, aby vyhověli budoucí směrnici, která nařídí 30 %, takže krajina bude ještě zhuntovanější než dnes, půda se bude devastovat ještě více než dnes, zemědělci na tom vydělají, protože jim to zaplatíme z daní. Podruhé to zaplatíme v tom, že budeme mít dražší svinstvo v motorech, protože nám to nařizuje Evropská unie. Celní ochrana má vždycky dva důsledky. Nejenže jedné vybrané skupině pomůže, ale další většinou větší skupině ublíží. Jiří Pospíšil

Toto už naše země zažily. Napoleon nás kdysi dávno odřízl od zdrojů cukru vyráběného levněji z cukrové třtiny. V důsledku toho se rozvíjelo zemědělství, které vyrábělo daleko dražší cukr z plodin, které rostou na našem území. Vzpomeňte si, jaký křik vyvolalo, když docházelo k omezování výroby, a co bylo logické na křiku, že nebylo omezování výroby spravedlivé. Na tyto důsledky je třeba pomýšlet i nyní, když pokřivujeme vytvoření zdroje energie pro naše automobily. Luděk Sefzig Konvergenční program České republiky K vystoupení pana předsedy Štěcha – chci zejména poděkovat za jeho ohleduplnost, se kterou šetřil můj čas s ohledem na to, že mě dnes čeká jednání K 9. Rád bych připomněl, že před tímto jednáním budu mít ještě jednání s odboráři o reformách. Když jsem ráno vstával, věru jsem přemýšlel, na co se těším více. V každém případě budu mít dnes radostné až pěkné odpoledne… Poslední poznámku – k vystoupení pana senátora Čunka, který řekl, že občané jsou merit. Já se také cítím občanem, a proto se ohrazuji proti této definici. Jednak nevím, co merit je, jednak se mě to dotýká. Na shledanou! ministr financí Miroslav Kalousek Sdělení Komise – kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti Já jsem velmi sledoval ty barcelonské síly a poslouchal jsem Vladimíra Špidlu, jak říkal, že to vlastně o ničem není, „to je jenom takové doporučení“. Tak to v Evropě chodí. Nejprve nějaká europoslankyně přijde na to, že šedivé veverky nám žerou hnědé a jen tak o tom promluví. Za týden se toho někdo ujme a připraví doporučení. Další rok už je z toho směrnice a další rok už je to nařízení. Jaroslav Kubera Já bych navrhl: Vážená komise, děkujeme za informace, že utrácíte peníze za něco, co vůbec nepatří do vaší kompetence. Ještě bych možná napsal „naše evropské peníze“, protože to jsou i naše evropské peníze. S pozdravem Senát Parlamentu ČR. A pak bychom si to rozdali jako opravdoví volení zástupci tohoto lidu, o tom, jak se budou vychovávat naše děti. Jiří Pospíšil

37

Senát

38_39_depozitar 8/4/11 1:57 PM Stránka 38

M

ezi nejstarší a nejhodnotnější artefakty, které jsou ve Valdštejnském paláci, patří bezesporu řezaná komodová skříň z roku 1615. Představuje  vynikající ukázku řezbářské umělecké práce pod vlivem německé pozdní renesance. Bohužel se nám nezachovala ve zcela původní podobě. Originální jsou pouze řezby na čelní ploše, které jsou však ochuzeny o jeden chybějící reliéf ve výplni dvířek. Hladký korpus byl navíc nově upravován a nahrazován v průběhu 19. století. Snahou Kanceláře Senátu bylo ztracenou řezbu v dubovém dřevě rekonstruovat tak, aby se vzhled čelní stěny co nejvíce přiblížil historické podobě. K realizaci opravy došlo na přelomu minulého a letošního roku. Pohledové prvky komodové skříně jsou z dubového mořeného dřeva. Ve vnitřní konstrukci a na zádech je použit smrk. Ve výzdobě čelní strany dvou zásuvek se opakují hlavy andílků a rostlinné i ornamentální detaily příznačné pro dané slohové období. Za zmínku stojí datace 1615. Je provedena vrypem řezbářského dláta a sama o sobě se stala zdobným prvkem, který se neobvykle opakuje pětkrát, vždy nad hlavou andílka. Ústřední část skříně dosahuje nejvyšší výšky, aby se mohla projevit funkčnost a výzdoba dvířek i plochy mezi nimi. Má zde být zobrazeno v řadě pět reliéfů s biblickými scénami. Na prvním vidíme Adama a Evu, druhá výplň chybí (byl zde výjev představující Izákovu oběť), následuje Zvěstování Panny Marie, Klanění pastýřů a reliéf Zmrtvýchvstání. Celý korpus po obou stranách ohraničují svislé reliéfní pilastry s polofigurami, které před sebou drží v jedné ruce erb s monogra-

mem. Vlevo je umístěn mužský symbol s písmeny I K, vpravo symbol v podobě ženy s písmeny L K. Pod erby visí závěs ovocných plodů.

Komu patří monogramy? Viditelné monogramy na nábytku zpravidla patřily objednateli a dá se říci, že představovaly dedikaci k významným příležitostem rodinného a společenského života. Ať už byly požadovány pro případ svatby nebo k prezentaci osobního majetku. Naopak signatury truhlářů a řezbářů pracujících na takové zakázce bývají skryty na rubových stranách a uvnitř korpusů. Přítomnost monogramů svádí k myšlence, že by se mohlo jednat o artefakt zhotovený daného roku za účelem svatebního daru. Ovšem v rodině Valdštejnů se v tomto roce ani v následujícím pod iniciálami neskrývá nikdo, kdo by měl být mezi zamýšlenými osobami novomanželů. Patří-li iniciály svatebčanům, tak náleží příslušníkům z jiného rodu. Z literatury je známo, že roku 1628 císař Albrechtovi udělil v léno vévodství Meklenburské u Baltského moře. Severoněmecká oblast s městy Lübeck a Mecklenburg byla známým krajem nábytkového řezbářství, stojícím na zpracování tvrdého dřeva dubu a ořechu. V nově získaném území, které vévodovi náleželo, mohlo snadno dojít ke kontaktu s dobově moderním nábytkovým kusem. Byl-li získán na místě, ještě za života Valdštejna, muselo by k tomu dojít mezi léty 1627-1631, respektive od doby, kdy bylo vévodství obsazeno císařskou armádou, do chvíle, než Meklenbursko ztratil. V roce 1628 se Valdštejn načas zabydlel v meklenburském zámku

38_39_depozitar 8/4/11 1:57 PM Stránka 39

Z depozitáfie Kanceláfie Senátu Gustrow. Možná že i odtud si mohl některé nábytkové kusy nechat dopravit do Čech. V té době již pražský palác stál a skříň mohla být převezena přímo do jeho interiérů. Nedaleko Meklenburku (Mecklenburg) se nacházela i další severoněmecká umělecká střediska. Největší byla v Brémách (Bremen). Jedna z autorek třídílného soupisu mobiliáře Valdštejnského paláce z roku 1983, PhDr. Květa Křížová, která byla vyzvána, aby se účastnila celého procesu rekonstrukce, upozornila mj. na souvislost s pracemi brémských mistrů a poukázala na obdobný (místy až totožný) historický nábytek z doby kolem roku 1600. Jedná se o truhlu, jejíž originál přechovává Focke-Museum v Brémách. Ze srovnávacích fotografií je zřejmé, že naše skříň není žádný nahodilý solitér, ale nábytkový kus zapadající do jisté dobové produkce německé oblasti. Rozhodnutí, jak náročnou rekonstrukční práci provést, bylo schváleno v roce 2010. Došlo k souhlasnému stanovisku vedení Národního památkového ústavu i Kanceláře Senátu na základě odborných konzultací spolupracovat s Restaurátorskou sochařskou školou Akademie výtvarných umění v Praze, která představuje sku-

Původní stav k roku 1945 tečnou špičku v oboru, má vynikající zázemí a zkušené pedagogy. Pod vedením prof. Petra Siegla byl tak zahájen dlouho očekávaný návrat do úplného estetického vzhledu. Rekonstrukce je přístup, který znamená znovuzrození památky v původní hmotě a formě. Naštěstí ve fotoarchivu tehdejšího památkového ústavu byl nalezen snímek (pocházející z doby prvních soupisů majetku po roce 1945) zachycující původní stav historického předmětu. Letitá fotografie se stala jediným vodítkem k vytvoření náhrady. K realizaci projektu byl vybrán mladý talentovaný umělec Pavel Charypar, který se pokorně vcítil do rukopisu a záměru autora. Ke spolupráci byl přizván i znalec historie oboru restaurování a památkové péče PhDr. Vratislav Nejedlý, CSc. Podle zvětšené fotografie byla provedena sochařská rekonstrukce v modelovací hlíně a sádrový odlitek výsledného stavu. Navržená tvarová modelace byla posouzena odbornou komisí s doporučujícím závěrem, že je možné přistoupit k řezbě do dřeva. Dokončená řezba byla patinována a povrchově upravena do nejpřirozenějšího odstínu barvy sousedního reliéfu dvířek. Na průběhu rekonstrukce tohoto historického předmětu se podařilo úspěšně propojit zájem vedení všech tří zmíněných institucí. Výsledkem vzájemné spolupráce je kvalitní a trvalé restaurátorské provedení, které bylo prezentováno na veřejné výstavě diplomových prací výše uvedené školy v červnu a červenci letošního roku. Kompletní komodová skříň bude na konci července trvale umístěna ve Valdštejnském paláci na tzv. prohlídkovou trasu, aby byla na očích veřejnosti. Bylo rozhodnuto, že bude vystavena v Předpokoji. Krom návštěvníků ji tak budou moci vidět také členové delegací a představitelé různých zemí, mj. i zástupci Spolkové republiky Německo.

Stav před opravou

Skříň, nebo komoda? Nábytek se zařazuje a určuje v prvé řadě podle toho, k čemu slouží. Na počátku nábytkových forem byla truhla, která patří do nábytku ukládacího. Přístupem shora přes odklápěcí víko se projevuje nepraktická organizace v ukládání předmětů, která vedla k nepřehlednosti. Vylepšení bylo prováděno vloženými patry. Z větší truhly vzniká praktičtější zásuvková skříň. Postupem času dochází k typologickému a účelovému větvení názvosloví podle předmětu. Námi popisovaný nábytkový kus byl vyroben v období přechodu renesance a baroka. Nese výzdobu čelní plochy jako truhla se zásuvkou, ale velikostí a užitností se řadí ke skříni s dvířky a zásuvkami. Proto můžeme použít označení komoda skříňového typu, neboť má od každého z těchto typů něco. Zásuvky jsou jako u komody, dvířky zase připomíná skříň. Není také jasné, zda sloužila k ukládání oděvů, nebo nádobí. Mohla být umístěna v ložnici, rovněž i v jídelně. Zřejmě nejvýstižnější název by tedy měl znít komodová skříň. Můžeme ovšem použít i označení zásuvková skříň. Pro potřeby odlišení od ostatních jednotlivých kusů sbírky používáme pracovní název vyřezávaná komoda. Je bližší současnému všeobecnému vnímání a zároveň slouží k rychlé orientaci. Zahrnuje i různá původní

Komodová skříň po restaurování označení tohoto kusu, kterých se mu dostalo ve starších zápisech. Např. komoda řezbovaná s biblickými výjevy (viz popis v evidenci), skříň prádelník (viz restaurátorská zpráva), skříň s bohatou figurální řezbou (viz katalog výstavy „Albrecht z Valdštejna a jeho doba“, kde byl tento nábytkový kus naposledy vystaven...). Martin Brouček oddělení správy majetku Kanceláře Senátu

39

Senát

40_41_legendy 8/4/11 1:58 PM Stránka 40

Legendy Vald‰tejnského paláce

JAK HRABù OSTROUHAL D

o roku 1848 bylo možné navštívit Valdštejnskou zahradu o svátcích nebo každou neděli. V důsledku událostí tohoto roku se tehdejší majitel Kristián z Valdštejna rozhodl zahradu uzavřít a bylo ji možné navštívit jen o květnovém svatojánském svátku. Svatojánská pouť se konala na svátek sv. Jana Nepomuckého a byla to vždy velkolepá a hojně navštěvovaná akce. Začínala na Staroměstském náměstí, pokračovala Karlovou ulicí ke Karlovu mostu, průvod prošel ulicí Mosteckou na Malostranské náměstí (dříve Radeckého) s odbočkou k Valdštejnské zahradě, pak pokračoval ulicí Nerudovou (Ostruhovou) až ke Svatovítskému chrámu. Kristián z Valdštejna byl jedním z největších odpůrců zrušení roboty, stavěl se výrazně proti demokratickým snahám a obhajoval protičeskou politiku císařství. Zasloužil se i o to, aby se zakladatel Národního muzea František Palacký nestal členem Sboru Národního muzea, naopak se sám nechal jmenovat jeho předsedou. Neblaze se podepsal i na úpravách paláce: staré malované stropy nechal podvléci novými a restaurování vzácných nástěnných obrazů a fresek svěřil malíři pokojů Frieblovi. Výsledkem neodborného zásahu nebylo jejich restaurování, ale hrubé pokažení. V r. 1853 odkoupil z Černínského paláce mramorové ostění, které nechal zabudovat do Hlavního sálu. Ten tak zcela změnil svou tvář, z dob Albrechta z Valdštejna zůstal zachován v podstatě jen strop. Stavebně změněna byla i jízdárna, aby se v ní v roce 1854 mohl konat honosný šlechtický karusel. Nechal také vypustit a zavézt rybníček.

Nová služebná ve Valdštejnském paláci Jeho povaha se projevovala i ve vztahu ke sloužícím. Byl nepříjemný, vyžadoval naprostou poslušnost a pokoru, takže služba u něho byla značně náročná. Ne každý to snášel, sloužící se často střídali, málokdo vydržel delší dobu. Jeho správce se choval stejně. Když nastoupila druhá kuchařka Anička, netušila, co ji čeká. Přišla z venkova, bylo to její teprve druhé místo, zkušeností měla málo. Zpočátku proto vykonávala spíše pomocné práce, ale do jejích povinností patřilo také nakupování některých potravin. Palác byl sice většinou zásobován velkododavateli, ale pro některé čerstvé potraviny, jako byla vejce či v letních měsících zelenina, se chodilo do hokynářství na Pětikostelním náměstí. Každé ráno si vzala Anička košík a měla stanovený čas, kdy podle pokynů vrchní kuchařky měla přinášet výpěstky mělnických zemědělců, kteří brzo ráno přijížděli na Malou Stranu. Okruh zákazníků hokynářství nebyl velký, potkávala tam většinou již známé tváře. Jednou z nich byla vetchá stařenka, která tam chodila každý den, i když její nákupy byly velice skrovné. Možná že ani tolik nepotřebovala zásoby, jako spíše se setkávat s lidmi. Sedávala na lavičce před krámem a ráda se s každým pobavila. Jednoho dne, když Anička odcházela, ji babička poprosila, jestli by ji mohla doprovodit domů, protože se jí udělalo zle. Bylo to jen kousek – na kraj Tomášské ulice, a tak Anička usoudila, že malé zdržení snad nebude vadit. Babičku uložila do postele, uvařila jí bylinkový čaj a odebrala se za svými povinnostmi. Od správce si ovšem po návratu vyslechla výtky, kde se toulá. Když stařenku druhý den na lavičce neviděla, zeptala se hokynáře, jestli o ní něco neví. Ten jen konstatoval, že ho ten den nenavštívila. Anička se proto zašla do jejího bytu podívat a našla ji v posteli zesláblou a nemocnou. Zavolala k ní babku kořenářku, která jí dávala všemožné lektvary, ale nebylo to nic platné. Do čtrnácti

Senát

40

40_41_legendy 8/4/11 1:58 PM Stránka 41

dnů se stařenka stěhovala na malostranský hřbitov. Aničce to bylo líto, ale měla aspoň dobrý pocit, že pro ni udělala, co mohla. Po pár týdnech sháněl Aničku v paláci jakýsi posluha, který přinesl obsílku, že se má dostavit k notáři do Nerudovy ulice. Dost se vyděsila, protože nevěděla o žádném důvodu, proč by měla jednat s notářem, ale po práci tam přece jenom zašla. A tam ji čekalo velké překvapení: notář jí sdělil, že babička z Tomášské ulice jí odkázala velký statek i s polnostmi na okraji Prahy. Tak na ní chtěl jen podpis a zaplatit úřední poplatky. Podpis nebyl problém, ale na poplatky si musela peníze sehnat. Pomohli jí rodiče, takže brzo dostala klíče a mohla se jít podívat na své nové nemovitosti. Byla udivená, že babička vlastnila takový majetek a sama bydlela velice skromně v suterénním bytě, a také, že statek, ač neobýván, byl ve velmi pěkném stavu. To vysvětlil soused, který k ní zašel, když viděl, jak si budovy prohlíží. Babička statek zdědila po strýci a neměla potomků, tak mu levně pronajala pole a za to měl na statek dohlížet a udržovat ho tak, aby nechátral. Anička byla na jednu stranu ráda, že se dostala k takovému majetku, ale na druhou nevěděla, co si s tím počít. Soused měl ovšem řešení: měl dva syny, tomu staršímu samozřejmě předá své hospodářství, ale pro mladšího by nic nezbylo. Takže rozhodl, že mladší Karel bude hospodařit na statku Aničky. Že se později vzali, bylo jen logickým vyústěním situace.

Ze služebné statkářkou Nejdříve si ale musela vyřídit své záležitosti u Valdštejnů. Ač všechny – dnes bychom řekli – personální záležitosti vyřizoval správce paláce, tentokrát si Aničku zavolal samotný hrabě Kristián a vyzvídal, jak se k majetku dostala. Samozřejmě se mu nějaké informace donesly a on si těžko připouštěl, že jeho obyčejná služebná by se mohla stát statkářkou. Pokoušel se Aničku odradit, snad i v úmyslu, aby se nějakým způsobem k majetku dostal. Jeho argumenty i jistá míra zastrašování ale na Aničku nezapůsobily. Že statek byl prázdný, protože tam straší? Tak ať, já se nebojím. Že nemá peníze na pacholky ani na nástroje? Nevadí, nějak si poradím. A docela s radostí opouštěla nerudného pána, který nebyl u nikoho oblíben. A taky že si poradila. S vervou se dala do práce a spolu se svým mužem se jim podařilo statek zvelebit, a později dokonce dodávali nějaké potraviny i do Valdštejnského paláce. Statek tam stojí dodnes, teď ovšem již ne na okraji Prahy a dávno už neslouží k původnímu účelu. Zbylo tam jen staré ruchadlo, které na dvoře připomíná staré časy. Ale byl to v historii Valdštejnské paláce asi jediný případ, kdy se obyčejná sloužící osoba rázem dostala do společenské vrstvy, která se mohla do jisté míry až měřit s majitelem této honosné usedlosti. Mgr. Bohumil Dušek ředitel odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu

41

Senát

42_43_strucnost_n 8/4/11 2:25 PM Stránka 42

Ve struãnosti ... ... převzetí petice 14. června převzal předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář na 1. nádvoří Valdštejnského paláce petici Zachraňte Operu! – Petice za zachování samostatnosti obou souborů Státní opery Praha. Petici do Senátu přinesli členové Státní opery Praha. Při té příležitosti zazpívali slavný sbor z Verdiho opery Nabucco. Zaměstnanci Státní opery Praha odmítají sloučení s Národním divadlem a trvají na samostatnosti obou souborů. Dle nich rozhodnutí ministra kultury o spojení obou divadelních domů není podloženo žádnou konkrétní ekonomickou, právní ani uměleckou analýzou.

... Přemysl Sobotka zahájil mezinárodní dětskou výstavu 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka zahájil 1. června v Lidicích mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu Lidice 2011. Před slavnostní vernisáží předal ocenění 49 dětem z celé republiky a také zahraničnímu vítězi Ceny poroty, který je z Hong Kongu. „Symbolicky, 1. června na Den dětí, jsme zahájili tuto výstavu, která nejen dětem připomíná historickou tragédii druhé světové války a okupace Československa. Smyslem této pravidelné akce je posilovat v dětech historické povědomí. Letošní téma Tady bydlím – to jsem já přitáhlo neuvěřitelných 25 450 dětských výtvarných prací z 66 zemí světa napříč naší planetou včetně například Džibuti, Číny, Indonésie, Etiopie či Mongolska,“ uvedl Přemysl Sobotka.

... ceny za propagaci české kultury a vědy v cizině Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí uspořádala slavnostní akt, na kterém představitelé Společnosti pro vědu a umění ocenili osobnosti z oblasti vědy a kultury za uměleckou a vědeckou činnost a propagaci české kultury a vědy v cizině. Mezi letošní laureáty společnost vybrala divadelní režisérku Hanu Burešovou, literárního vědce Petera Demetze, který je odborníkem na dějiny německé literatury, a dirigenta Jiřího Kouta. Osobně si přišla převzít ocenění zakladatelka českého skautingu Dana Seidlová. Za mnohaletou hereckou tvorbu získal cenu herec Josef Somr. Malíř a grafik Jaroslav Šerých ocenění obdržel za

Senát

42

celoživotní výtvarnou tvorbu a za jedinečný přínos k lyrické abstrakci. „Je to právě divné, že když umělci sedí ve svých ateliérech, jsou v relativním klidu, nejsou to šoumenové, obdrží tuto vzácnou cenu,“ uvedl malíř. Básník Karel Šiktanc cenu získal za propagaci poezie všedního dne i existenciálních otázek. „Jsem rád, že se do té dobré společnosti sem vešla i poezie,“ uvedl K. Šiktanc. Ocenění získal i profesor František Šmahel, bývalý polistopadový ředitel Historického ústavu Akademie věd, a herečka Marie Tomášová

42_43_strucnost_n 8/4/11 2:25 PM Stránka 43

... konference pro krajany Ve dnech 3.-4. října pořádá Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí konferenci s názvem Migrace a česká společnost. Posláním konference je na půdě Senátu ve spolupráci legislativy, exekutivy a současného výzkumu popsat stávající problematiku migrací, především emigrace z České republiky a imigrace do naší země v základní siluetě a souboru důležitých témat. Jedná se o první širokou diskuzní platformu, které se zúčastní zástupci šesti ministerstev a Úřadu vlády. Konference bude druhý konferenční den zaměřená také na Čechy žijící v zahraničí a na možnosti hledání činnosti krajanských spolků do budoucnosti, na výměně zkušeností Čechů žijících v zahraničí v integraci cizinců v České republice a na zprostředkování informací pro nově příchozí Čechy do zahraničí. Bližší informace u tajemnice komise Bronislavy Hegrové – e-mail: [email protected], telefon 257 072 762.

... stop drogám Předseda Senátu Milan Štěch se 28. června setkal se zástupci Občanského sdružení Řekni NE drogám – řekni ANO životu. Hlavními tématy diskuze byl význam primární prevence, úloha rodiny, školy a médií při eliminaci drog mezi mladými lidmi a financování protidrogových opatření. „Vítám aktivity, které se zaměřují proti šíření drog ve společnosti a na ochranu mladých lidí před nimi. Především je třeba zajistit dostatečnou informovanost o rizicích

roce se turnaje zúčastnilo 12 kvalitních týmů. Turnaj nezačal pro družstvo Senátu příliš šťastně. V prvním zápase byla znát nesehranost hráčů a i přes nespornou snahu prohráli 1:2. V dalších zápasech se dařilo o mnoho více a senátní tým postoupil ze základní skupiny z druhého místa. V semifinále se podařilo po urputném boji porazit vítěze druhé základní skupiny. Ve finále hráči narazili na celek Avataru, se kterým jako s jediným v základní skupině prohráli. Finálový zápas v základní hrací době branku nepřinesl, a tak se muselo rozhodnout v penaltové loterii, kdy byl šťastnější celek soupeře, a tak senátní tým skončil v turnaji na vynikajícím druhém místě.

... z redakční pošty I Před časem jsme měli možnost si se staršími dětmi našeho kolektivu mladých hasičů prohlédnout nádherné prostory Senátu a besedovat se senátory Jaroslavem Doubravou a Zdeňkem Škromachem. Jako první se nás ujal J. Doubrava, který děti seznámil se základními údaji o Senátu Parlamentu České republiky a ukázal hlavní místnosti Valdštejnského paláce. V zasedací místnosti jednoho z výborů Senátu nás poté přijal místopředseda Senátu Z. Škromach, který zodpověděl všechny, někdy i velmi všetečné otázky dětí, ale také informoval o činnosti senátorů, náplni jejich práce. Děti si mohly udělat svůj obrázek o činnosti našich senátorů a poznat, že i oni jsou normální, obyčejní, veselí a starostliví lidé. Senátor Jaroslav Doubrava nám pak umožnil vyzkoušet si posezení v senátorských lavicích v Jednacím sále, projít se s průvodkyní Mytologickou chodbou, prohlédnout si Hlavní sál, Rytířskou síň a další prostory. Odcházeli jsme plni nevšedních zážitků. Chtěli bychom touto cestou poděkovat nejen za umožnění návštěvy, ale i za to, jak se nám senátoři i ostatní pracovníci Senátu věnovali. Alena Flígrová vedoucí dětských kolektivů mladých hasičů Libouchec u Ústí nad Labem I V tajence křížovky mi vyšlo, že „Český Senát má nyní patnáct senátorek.“ A já dodávám, že to je chvályhodné, ale mělo by jich být, dle mého názoru, aspoň 30 %. Hana Podroužková, Praha 7

spojených s užíváním drog. V tomto směru stále existuje velký prostor ze strany médií, která by měla o nebezpečí návykových látek informovat více,“ zdůraznil na setkání M. Štěch. Rovněž senátorka Božena Sekaninová, která byla na setkání přítomna, je přesvědčena, že klíčová je v dané problematice informovanost dětí a zvláště rodičů. „Znepokojuje mě, že se Česká republika stává evropským centrem drog. Alarmující je rozrůstání mafií, které se na našem území živí pěstováním, výrobou a distribucí drog,“ dodal senátor Karel Kapoun. Předseda Rady Občanského sdružení Vlastimil Špalek zdůraznil, že v boji proti návykovým látkám je nezbytná prevence i postihování užívání a šíření drog.

I Při sobotní návštěvě Prahy jsem poprvé navštívila běžně otevřené prostory českého Senátu. Byla jsem překvapena, že vydává i vlastní časopis, který jsem si doma přečetla, a lépe se tak jeho prostřednictvím seznámila s prací Senátu. Myslím si, že Senát je potřebný a chápu ho hlavně jako takovou pojistku nad novými zákony. Milada Heráková, Česká Lípa I Při víkendové návštěvě Senátu jsem si kromě prohlídky Valdštejnského paláce s radostí přečetl i aktuální číslo časopisu Senát. Díky za zajímavé informace. Vladimír Nováček, Praha 7

... výherci křížovky z minulého čísla ... fotbalový turnaj v Jiřetíně pod Jedlovou Jako již tradičně se fotbalová reprezentace Senátu zúčastnila turnaje v malé kopané v Jiřetíně pod Jedlovou, který je pořádán pod záštitou starosty a bývalého senátora Josefa Zosera. V tomto

Tajenka zní: Český Senát má nyní patnáct senátorek. První cenu, výpravnou publikaci Valdštejnský palác a pozvání do Senátu, získává Iva Nováková, Pelhřimov. Další výherci obdrží drobný dárek: Dana Fašinová, Jihlava; Milan Jedlička, Brno; Karel Mahdal, Přeštice; Ludmila Bystroňová, Ostrava; Hana Budínová, Jindřichův Hradec

43

Senát

KfiíÏovka Pomůcka: APA, ili

Značka aktinia

1. část tajenky

Nebo

Perský panovník

Kmínový likér

Hodnota

Rarita

Papoušek šedý

Závodní stráž

Již

Ptačí potrava

Značka sodíku

4. část tajenky

Vlákna

Spojka

Smrt

Rakouská tisk. agentura

Značka kusu

Pravoslavný obraz

Imatrik. zn. ČSA

Neshody

Název řím. 50

Biblická hora

Dělená na polovinu

Karetní odpor Existuje Mužské jméno Sundávat pokrývku hlavy

Slovenská řeka

Malá částka

Zhoubná nemoc

Fotbalový obránce

Kombinéza

Řadová číslovka

Druh skotu Anglicky mapa

Typ vysoké školy

Severské zvíře

Písmena velké rošády

Vysévaná Obořit (se)

Bol Druh žáby

Aneb

Jeden vylosovaný luštitel bude odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty.

Plť Létající talíř Utažené smyčky

Solmizační slabika

Řídící pracovník

Anglické univerzitní město

Česká řeka

Tajenku zašlete do 31. 10. 2011 na adresu: K. Kozáková, Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem: [email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu.

Značka samaria

Kamarád Šebestové

Rusky nebo

Tábořiště

Druh pytláků

Keramická součást některých kamen Značka astatu

Značka křemíku

Popěvek Pysk

Knižně nebo

Citoslovce rupnutí

Obr

Značka platiny

Horský vrchol

Část Moravy

Mravouka

60 kusů Klepetáči

Italské město

Zrak

Dávat rady

Sibiřská řeka

Společenská hra

Žal Číslovka

Oslovení mezi trampy Prase

Evropský parlament

Tečka

Mládě drůbeže

Atletické nářadí

Rodové společenství

101

Průbojná

Slovenské město Malý ohon Toužit

Porosty zvířat

Uložená částka

Značka žehliček

Mužské jméno

Tady

Španělsky řeka

Souhlas

Značka zinku

Elektronvolt

St. plošná míra

Primát

2. část tajenky

Silný křik

Předložka

Přirozený logaritmus

Zármutek

Plynný prvek

Značka europia

O co

3. část tajenky

Značka telluru

Značka ruských letadel

Ženské jméno

Zlatnická míra

Bochník

Složení redakční rady: Květa Kozáková (šéfredaktorka), Milan Štěch, Bohumil Dušek, Ondřej Gabriel, Pavlína Heřmánková, František Jakub, Jaroslav Müllner, Vladimír Špidla. Foto: M. Vlček, T. Martinec, P. Heřmánková, R. Šťastný, E. Báchor, ČTK a archiv Kanceláře Senátu. Autor křížovky: B. Dušek. Redakční uzávěrka: 30. 6. 2011 Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 072 652, e-mail: [email protected], ročník XV., číslo 3/2011, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o. Senát

44

krizovka_03_2011.indd 44

8/4/11 2:09 PM

2

KULTURNÍ LÉTO V SENÁTU 4

obalka_2_3.indd 3

8/4/11 1:36 PM

KULTURNÍ LÉTO V SENÁTU

obalka_4_1.indd 4

8/4/11 1:35 PM