Odpady
12/2010 cena 85 Kč / 4,2 EUR
odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
téMa: BIOODPaD Greenwashing a jeho sedm hříchů Katalog odpadů – skupina 15 Zpráva o životním prostředí Proč recyklovat stavební odpady
Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz
OD000558
editorial
Vážení čtenáři,
OD000477-7
přišla mi tisková zpráva s nadpisem „Uděláme trochu rachot“. Hmmm - zajímavé. Co to může být? To byste nevěřili: druhý ročník Evropského týdne redukce odpadu (nevymýšlím si, má to dokonce webové stránky European Week for Waste Reduction 2.0). Dále cituji z tiskové zprávy: „Akci, do které se v tomto roce přihlásilo 30 organizací ze 16 zemí sedmadvacítky, má zahájit koordinované bubnování na prázdné obaly pod heslem Hlučte proti odpadu. Týdenní akce, spolufinancovaná programem Evropské komise Life+, si klade za cíl zvýšit povědomí o možných strategiích a politikách zaměřených na boj proti stále rostoucímu objemu odpadu, který produkujeme." Člověka taková zpráva potěší. Evropská unie je na tom zjevně tak dobře, že může platit i za mlácení do prázdných barelů. Ach, kdeže Řecko na hranici bankrotu, kdeže Irsko potácející se nad propastí. Financovat bubnování proti odpadu, to je nám třeba. Škoda že ještě žádného opilce, kopajícího po večerech do popelnic, nenapadlo, že by si mohl dát žádost o grant. Vlastně ne, popelnice není technicky vzato obal. Ale snad by se to nějak dalo navlíknout. Třeba že do nich kope na protest proti vysoké produkci směsného komunálního odpadu. A prachy z Unie jsou tu coby dup. Pamatuji se, že se už bubnovalo proti různým věcem. Proti Temelínu například, myslím že i proti spalovně v Opatovicích. Ale opravdu nemám žádné zprávy, jestli to zabralo. Nemám nic proti bubnování. Na pražském Petříně se scházejí lidé, aby bubnovali při úplňku, což může být za horké letní noci a s dostatkem alkoholu celkem legrace. Šlo by to i proti odpadům, ale bude to dost poetické? Česká republika se do chvályhodné „odpadové" akce zatím nezapojila. Nicméně tisková zpráva říká, že by mohla být v budoucnu zajímavým účastníkem. Tak uvidíme, kdo zabubnuje. Toto je poslední číslo našeho časopisu v letošním roce. Jménem celé redakce časopisu Odpady vám všem přeji krásné Vánoce, veselý Nový Rok (s bubnováním?) a hodně zdraví a úspěchů v roce 2011.
Jarmila Šťastná, šéfredaktorka
odpady.ihned.cz
str. 3
obsah téma: bioodpady
kauza
str. 19 | trend vede k průmyslovým kompostárnám
Budoucnost kompostárenství je v provozu řízené, monitorované a dokumentované aerobní biotechnologie, která je schopna přetvořit biologický odpad v kvalitní produkt.
nakládání s odpady
Greenwashing a jeho sedm hříchů Udržitelnost v praxi
5 8 9
nakládání s odpady
O další sanaci ve Spolaně musí rozhodnout Ministerstvo financí Změny ISPOP v roce 2011 Proč recyklovat stavební odpady? Spor o sběr historického elektroodpadu
10 11 12 14
téma: bioodpad
Biologické dosušování pro výrobu alternativního paliva str. 4
katalog odpadů
str. 22 | v cihelně s nápadem
Dekontaminace budov A1420 a A1030, znečištěných dioxiny, byla dokončena začátkem roku 2008. Od té doby se čeká na rozhodnutí úřadů, co dál.
kauza
Setkáváme se i u nás s fenoménem, který se nazývá greenwashing? Ovlivňuje nás a měli bychom o něm vědět, až se rozhodneme udělat něco pro životní prostředí?
praxe
str. 10 | o další sanaci ve spolaně musí rozhodnout ministerstvo financí
spektrum
str. 8 | GreenwashinG a jeho sedm hříchů
15
Při výrobě cihel se daří využít veškerou produkci odpadní škváry z výtopen v okolí i kaly z výroby celulózy.
Bioplynová elektrárna ve Švábenicích Rekonstrukce zvýšila kapacitu kompostárny o pětinu Trend vede k průmyslovým kompostárnám Bioplynová stanice v Číčově Odpady míří zpět do přírody
17 18 19 20 20
praxe
Mechanicko-biologická úprava odpadů v Itálii V cihelně s nápadem Snižování produkce odpadů z pohledu statistiky Zpráva o životním prostředí v roce 2009
21 22 23
str. 25 | obaly, filtry a čisticí tkaniny
Z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo v roce 2009 recyklací využito 70 % a energeticky téměř 8 %.
katalog odpadů – skupina 15
Obaly, filtry a čisticí tkaniny Čisticí utěrky – systém pro opakované použití Jaké novinky nastupují u obalů? Nepoužívejte zbytečně igelitky
25 26 26 27
servis
Bojovníci proti změnám klimatu mění strategii Graf měsíce: Dovozy a vývozy druhotných surovin Do diáře Co nového ve Sbírce zákonů Společnost
28 28 29 29 30
24 odpady 12 | 2010
spektrum
Češi už zrecyklovali téměř 19 tisíc tun bílého elektra
Výroba biosložky údajně zvýší produkci skleníkových plynů
Byznys s biopalivy zřejmě škodí přírodě Z nejnovější studie Evropského institutu pro politiku životního prostředí vyplynulo, že když EU naplní své cíle, aby 10 procent v benzinu a naftě tvořily biosložky, přinese to paradoxně o 56 milionů tun skleníkových plynů více. Dopad na životní prostředí tedy bude přesně opačný, než se očekávalo. Evropa si desetiprocentní cíl stanovila do roku 2025. Podle studie kvůli tomu bude potřeba přeměnit 69 tisíc kilometrů čtverečných země, což je přibližně dvojnásobek plochy Belgie. Zemědělská technika, doprava surovin a průmyslové zpracování je podle autorů evropské studie daleko horší zátěží, než je získaná ekologická výhoda samotného použití biosložky v naftě a benzinu. Evropská komise sice zavedla pravidla, aby se kvůli biopalivům nekácely lesy a používaly zemědělské předpisy EU, ve třetích zemích se však těmito normami neřídí. Podle tisku se například v Indonésii odlesňují miliony hektarů půdy kvůli poptávce po palmovém oleji.
Podle Jaroslava Šebka z Asociace soukromého zemědělství je honba za evropským "nesplnitelným cílem" velmi výdělečný obchod. "Kdyby to tak nebylo, nerostla by všude řepka," řekl ČTK. V roce 2009 se vyrobilo v Česku téměř 155 tisíc tun metylesteru řepkového oleje a kolem 90 tisíc tun bioetanolu. Rozhodující výrobci metylesteru jsou ústecká Setuza s kapacitou 100 tisíc tun, Agropodnik Jihlava (70 tisíc) a Primagra Milín (35 tisíc). Vloni zahájily provoz dva noví výrobci - společnost Oleo Chemical Liberec s kapacitou 70 tisíc tun a Preol Lovosice (člen skupiny Agrofert) s kapacitou 100 tisíc tun. Bioethanolu se v roce 2009 vyrobilo u nás kolem 90 tisíc tun. Jeho výrobci jsou Agroetanol TTD Dobrovice, s kapacitou milionu hektolitrů a od roku 2007 PLP Trmice a Ethanol Energy Vrdy s kapacitou 1 milion, respektive 700 tisíc hektolitrů biolihu. Tyto látky se používají jako příměsi do motorových paliv. n
Téměř 19 tisíc tun elektroodpadu zrecykloval kolektivní systém ELEKTROWIN od ledna do konce září. Každý občan od začátku roku odevzdal k recyklaci bezmála 1,8 kilogramu vysloužilého elektrozařízení. Recyklace elektroodpadu zabránila vzniku více než 28 500 tun oxidu uhličitého a ušetřila pře 110 000 MWh elektřiny. Mezi nejčastěji recyklovaná zařízení po ledničkách a mrazničkách patří velké spotřebiče, jako jsou pračky, myčky na nádobí nebo třeba sporáky. Těch skončilo v posledním čtvrtletí ve sběrných dvorech nebo u prodejců elektra 1849 tun, od začátku roku pak 5430 tun. Drobného
Sběr elektroodpadu za prvních 9 měSíců 2010 (výběr) Středočeský kraj hlavní město praha Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj pardubický kraj
2527 tun 2339 tun 1743 tun 473 tun 967 tun 989 tun
elektra, jako jsou rychlovarné konvice, vysoušeče vlasů nebo holicí strojky odevzdali Češi 1485 tun. V recyklaci drobného elektroodpadu lidé mají stále co dohánět. Podle průzkumu je totiž stále běžné vyhodit drobný elektroodpad do popelnice. Přitom i z drobného elektra lze znovu využít často až 90 procent. n
energetická náročnost domácích spotřebičů klesla třikrát
Domácí rozpočty jsou až z 20 % zatíženy výdaji za spotřebu energií. Vybavenost domácími spotřebiči je v České republice vysoká. Spotřebiče pořízené na počátku 90. let mají dvakrát vyšší spotřebu než současné spotřebiče těch nejúspornějších energetických tříd, u kombinovaných chladniček a mrazniček mají dokonce třikrát vyšší spotřebu než dnes nejúspornější třída A++. Také samotné stárnutí spotřebiče způsobuje například u chladniček nárůst spotřeby elektrické energie o 1-2 % ročně, a to především kvůli stárnutí izolační pěny. Nedávno byl vyhlášen program Partnerství Zelená úsporám, jehož organizáto-
ry jsou MŽP, SFŽ, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., a partnery jsou výrobci bílé techniky, Pražská energetika a sdružení CECED a ELEKTROWIN. Na webových stránkách www.zelenausporam-partnerstvi.cz se každý může zorientovat v nabídce těch nejúspornějších výrobků v oblasti bílého zboží napříč všemi značkami. Stránky nabízí základní informace o nejúspornějších produktech dostupných na trhu, ale i celou řadu rad, jak spotřebiče úsporně provozovat a vhodně recyklovat. Seznam se průběžně aktualizuje, dvakrát ročně se mohou upravit i kritéria pro jejich výběr. n
Stručná charakteriStika jednotlivých produktů Vybavenost domácností v ČR k 2004 (v %)
Chladničky
Automatické pračky
Myčky nádobí
Sušičky prádla
99,4
88,5
13,2
1,9
Průměrné stáří spotřebiče 9,2 roku
7,6 roku
3,5 roku
5,3 roku
Spotřeba energie u současně dostupných spotřebičů
až třikrát nižší spotřeba než u výrobků z počátku 90. let
Třikrát nižší spotřeba energie a čtyřikrát nižší spotřeba vody ve srovnání s výrobky počátku 70. let
dvakrát nižší spotřeba energie a o 1/4 nižší spotřeba vody ve srovnání s výrobky starými 7 let
V energetické třídě a (s tepelným čerpadlem) až o 50 % nižší oproti běžným sušičkám.
Označení nejúspornějších spotřebičů na štítcích
a++
a-10%/a/a-c
a-10 %/a/a
a
Zdroje: Český statistický úřad, ELEKTROWIN, a .s., SEVEn, CECED
odpady.ihned.cz
str. 5
spektrum
Investice do nízkouhlíkových technologií
Iniciativa EU pod názvem NER300 vyčlení významnou finanční podporu nejméně na osm projektů zaměřených na technologie zachycování a ukládání uhlíku a nejméně na 34 projektů zaměřených na inovativní technologie pro obnovitelné zdroje energie. Evropská komise nedávno vyhlásila první výzvu k předkládání návrhů. Na realizaci programu s Komisí spolupracuje Evropská investiční banka (EIB). Podniky, které mají zájem návrh předložit, mají tři měsíce na to, aby podaly nabídku na vnitrostátní úrovni. Iniciativa NER300 je financována z příjmu z prodeje povolenek na emise CO2, což představuje kolem 4,5 miliardy eur.
V každém členském státě bude financován nejméně jeden a nejvýše tři projekty. Výrobní a provozní náklady projektů budou financovány až do výše 50 % a zbývající finanční prostředky poskytnou sponzoři a členské státy (celkový objem finančních prostředků tak dosahuje zhruba 9 mld. eur). V kategorii projektů pro obnovitelné zdroje energie obdrží finanční podporu celkem 34 projektů zaměřených na bioenergii, koncentrovanou sluneční energii, sluneční fotovoltaickou energii, větrnou, geotermální a hydroelektrickou energii, energii oceánů a správa rozptýlených obnovitelných zdrojů energie (inteligentní sítě). n
zachycování a ukládání uhlíku Finanční podporu obdrží osm projektů zaměřených na: n separace co2 ze zplynovaného paliva před jeho spalováním, zachycování co2 po procesu spalování, kyslíkové spalování a průmyslové využití, n ukládání co2 do hlubinných zásobníků slané vody a ukládání co2 do vytěžených zásobáren uhlovodíku, n elektrárny, které se účastní projektů na zachycování a ukládání uhlíku, musí mít výrobní kapacitu alespoň 250 MW a musí být navrženy tak, aby zachytily alespoň 85 % svých emisí co2.
Na trhu vítězí starší typy baterií Využití nejstaršího typu baterií, niklmetalhydridových (Ni-MH) u nás rychle klesá. Pohybuje se kolem 5 % a používají se hlavně u nářadí. Na českém trhu jsou do všech elektronických přístrojů z 85 % využívány baterie typu Li-Ion (lithium-ionové). které mají delší životnost i vyšší kapacitu než Li-MH. Nejmodernější lithium-polymerové akumulátory (Li-Pol) s nižším objemem a hmotností jsou používány pouze v 10 % případů. Vyplývá to z aktuálních statistik internetového obchodu BatteryShop.cz. Masivnějšímu rozšíření moderních Li-Pol baterií brání jejich vysoká cena. Jsou proto využívány hlavně pro hi-tech elektrostr. 6
niku. U běžných přístrojů by výrazně zvyšovaly cenu, hodnota akumulátoru totiž tvoří až pětinu ceny notebooku či mobilu. n
oblíbenější jsou starší typy baterií, zejména kvůli ceně
Ú p Místa vytipovaná pro trvalé úložiště s jeho vybudováním vesměs nesouhlasí (pačejov)
Co s jaderným odpadem
Evropská komise zveřejnila návrh směrnice pro nakládání s radioaktivním odpadem. Pokud bude schválena podle plánu v roce 2011, státy sedmadvacítky musí do konce roku 2015 představit plány pro nakládání a uskladnění radioaktivního odpadu. Komise primárně navrhuje stanovit právně závazný a vymahatelný rámec EU, který zajistí, aby všechny členské státy uplatňovaly společné normy vytvořené v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Normy by se měly vztahovat na všechny fáze bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem až po jeho konečné uložení. Návrh směrnice počítá s vytvořením společných úložišť, na kterých se může dohodnout více států, nebo dovoluje export jaderného odpadu za účelem konečného uložení v rámci EU (vývoz mimo EU zakazuje).
Jako nejvhodnější a nejbezpečnější způsob konečného ukládání je označeno hlubinné úložiště. Směrnice však nespecifikuje hloubku, ani další parametry úložiš , stejně jako termíny pro jejich vybudování. Většina států s výstavbou nákladných hlubinných úložišť nespěchá. Nejdále zatím pokročilo Finsko, které plánuje vybudování úložiště v roce 2020. Následuje Švédsko (2023) a Francie (2025). Česká republika podle materiálů skupiny ČEZ počítá se zprovozněním prvního hlubinného skladu až v roce 2065. V EU je nyní v provozu 143 jaderných reaktorů ve 14 členských zemích. Ročně státy EU vyprodukují 7000 kubických metrů vysoce radioaktivního odpadu, přičemž většina tohoto materiálu se ukládá v dočasných úložištích, které jsou však ohroženy pády letadel, požáry nebo zemětřesením. n
kdo nestihl reACH? Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) na svých stránkách spustila zcela novou sekci, která by měla pomoci podnikům, jež (ne svoji vinou) nesplnily první termín registrací látek k 30. 11. 2010. ECHA si je podle své zprávy vědoma, že v odůvodněných případech se mohou firmy dostat do potíží se splněním termínu registrací, a právě v těchto případech nabízí svou pomoc. Zmíněná pomoc může například představovat stanovení náhradního termínu registrace v souladu s čl.20 odst.2. nařízení REACH.
Nové zřízená sekce "kontaktní skupina ředitelů (DCG)" obsahuje například souhrnnou zprávu mapující 28 neproblematičtějších otázek a odpovědí, kterou vypracovala expertní skupina řešitelů. V tomto dokumentu lze nalézt situace, u kterých je možné požádat ECHA o pomoc a zároveň zde uživatel nalezne i základní informace o údajích, které bude nutné doložit. Agentura ECHA se sídlem v Helsinkách zajišťuje registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, aby tyto postupy byly v celé Evropské unii stejné. n odpady 12 | 2010
V so k řo m te ne te na za př el m V ko na zo I, zp
e
Je ce (a
k
Za vá v in uz bu kt bl Po lá no
po sle
od
spektrum
Úspora skleníkových plynů pro elektrárny prunéřov
flaSh
porovnání emiSí před a po zavedení kompenzací (t/rok)
-
e ,
h
h
ie le ío e
V dubnu 2010 vydalo MŽP souhlasné stanovisko EIA k obnově elektrárny Prunéřov II s podmínkou, která měla kompenzovat použití technologie s nižší účinností, než mají nejlepší dostupné technologie. Šlo o požadavek na úsporu 205 082 tun CO2 za rok, což by za dobu 25 let předpokládaného provozu elektrárny bylo téměř 5,13 miliónů tun CO2. V nedávno zveřejněných kompenzačních opatřeních navrhuje ČEZ nemodernizovat elektrárnu Prunéřov I, ale k roku 2019 ji vyřadit z provozu. Od 1. 1. 2016 pak
TZL
SO2
NOX
Roční emise z elektráren prunéřov (plán)
400
6250
7600
Rok 2016-2018 po uplatnění kompenzace
296
5277
5726
Rok 2019-2023
210
3384
4206
převést blok B21 elektrárny Prunéřov II do omezeného provozu 1500 hodin za rok. Těmito opatřeními se v letech 2016 až 2018 každoročně uspoří 358 tis. tun CO2 a v období 2019 až 2023 každoročně 1675 tis. tun CO2. Celkově dojde v období let 2016 až 2023 k úspoře 9,446
eh
á-
Jediným středoevropským zástupcem ve Weee Foru je Jan Vrba (asekol)
V Praze proběhlo zasedání technické komise evropské asociace WEEE Forum, která sdružuje evropské organizace zabývající se sběrem a tříděním elektroodpadu. Významným projektem asociace je projekt WEEE Labex, který má za cíl vytvořit jednotné evropské standardy pro zpracování starých elektrozařízení. V ČR jsou členy asociace tři kolektivní systémy. Cílem projektu WEEE Labex je vytvořit jednotné evropské standardy pro sběr, dopravu i zpracování elektrozařízení. V současné době má totiž každý stát jiné požadavky na zpracování elektroodpadu
kIC má smlouvu s Dalkií
de
m ní n
10
od prvního ledna 2011 začne fungovat nový informační systém iSpop, kde se počítá se šestinásobným nárůstem ohlašovatelů. V této souvislosti bude současný iSpop v době od 17. 12. 2010 mimo provoz!
evropské standardy pro elektroodpad
4
-
mil. tun CO2 (tj. skoro dvakrát víc, než požaduje MŽP). Tím ČEZ, a. s., také splní další podmínku ze stanoviska EIA, která ukládá snížení ročně vypuštěných emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku v komplexu elektráren Prunéřov. n
Zařízení na termické zpracování komunálního odpadu v Karviné, oficiálně Krajské integrované centrum (KIC), uzavřelo smlouvy o smlouvě budoucí s Teplárnou Dalkia, která stojí v bezprostřední blízkosti budoucí spalovny. Podle smlouvy by měla teplárna odebírat teplo spalovnou produkované. Předběžnou smlouvu podepsali v sídle Moravskoslezského kraje za společodpady.ihned.cz
nost Dalkia místopředseda představenstva společnosti Dalkia ČR Laureat Barrieux a Jiří Lukeš, člen představenstva Dalkie ČR; signatáři za společnost KIC Odpady byli předseda představenstva Josef Tuhý a místopředsedkyně Silvie Součková. Podle hejtmanova náměstka a předsedy dozorčí rady KIC Miroslava Nováka (ČSSD) se spalovna musí postavit v blízkosti sítí
a v řadě případů s ním není nakládáno způsobem, který by byl ohleduplný k životnímu prostředí. Nový soubor standardů by měl být projednán a schválen do konce roku a v Evropě by měl začít platit nejpozději do roku 2012. Na tvorbě projektu se velmi aktivně podílel český kolektivní systém ASEKOL. Inicioval například vytvoření pracovní skupiny pro tvorbu standardů v recyklaci CRT obrazovek a jednatel společnosti Jan Vrba je dokonce jako jediný zástupce ze zemí střední a východní Evropy členem řídícího výboru projektu. n tepla, aby se teplo produkované spálením odpadů mohlo dále využívat. "To, že teplo z KIC odebere Dalkia, bude znamenat méně emisí do ovzduší a tisíce tun ušetřeného černého uhlí, které se nebude muset při výrobě tepla spálit," uvedl Novák. Podle něho navíc technologie čištění spalin v KIC bude mnohem modernější než obdobná zařízení ve starých zdrojích. Díky dodávce tepla se spalovny nebudou v určité hodiny nebudou kotle teplárny v provozu. n
neapoli hrozí, že jí bude zastaven přísun peněz z evropských fondů. Městu se stále nedaří vyřešit patnáct let trvající problém s odpadky, přestože na to dostává od Bruselu dotace. neapoli podle odborníků hrozí rozšíření nakažlivých chorob kvůli přemnoženým krysám.
Skoro sedmdesát procent spotřebitelů v evropě preferuje skleněné obaly na nápoje a jídlo před ostatními obalovými materiály. překvapivé je, že zhruba 40 procent respondentů je údajně ochotno si za sklo připlatit.
str. 7
kauza
Greenwashing a jeho sedm hříchů
Setkáváme se i u nás s fenoménem, který se nazývá greenwashing? Ovlivňuje nás a měli bychom o něm vědět, až se rozhodneme udělat něco pro životní prostředí? Definice říká, že greenwashing je jednání, při kterém jsou spotřebitelé uváděni v omyl, co se týče environmentálních postupů firmy nebo environmentálních přínosů určitého výrobku nebo služby. Samotné slovo odkazuje k „brainwashing“, vymývání mozků. Greenwashing je tedy podobné vymývání, ale zelené. V listopadu 2007 zveřejnila Terra Choice, přední americká společnost zabývající se environmentálním marketingem, studii o environmentálních prohlášeních na spotřebitelském trhu a při té příležitosti definovala šest hříchů greenwashingu (viz box). Reakce na studii byla podle jejích zpracovatelů hlučná, globální a dlouhotrvající. Zejména rozjitřila spotřebitele, kteří touží nakupovat správné věci, které podle jejich mínění podpoří ochranu životního prostředí. Greenwashing jim ukazuje, jak často se stávají obětí falešných prohlášení, což určitě tomuto oboru nepřidá na důvěryhodnosti. V dubnu 2009 byla zveřejněna další studie, která zkoumala momentální stav na trhu. Zjišťovala, kolik výrobků používá pro svou propagaci prohlášení o tom, že je „přírodní“, „ekologický“, „biologicky rozložitelný“ a tak dále, a nakolik jsou tato prohlášení pravdivá. Od listopadu 2008 do ledna 2009 proběhlo šetření TerraChoice u největších obchodníků v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii. Instrukce zněla: zaznamenat každý produkt, který používá jakýkoliv druh environmentálního prohlášení. O každém výrobku i prohlášení bylo zaznamenáno co nejvíce detailů, jakýchkoliv dalších informací, vysvětlení nebo nabídek. Všechna získaná prohlášení pak byla testována podle nejlepších praktik, zejména podle návodů a metodik U.S. Federal Trade Commission, Competition Bureau of Canada, Australian Competition & Consumer Commission, a standardů pro environmentální značení ISO 14021. Z USA a Kanady se sešlo 2219 produktů a bylo k nim zaznamenáno 4996 zelených prohlášení (to znamená, že na každý výrobek byla nejméně dvě prohlášení). Z těchto 2219 severoamerických produktů jich více než 98 % spáchalo alespoň jeden ze šesti hříchů greenwashingu a byl objeven hřích sedmý. Pouze dvacet pět výrobků ze všech nespáchalo žádný hřích - tedy se dá říci, že splňovaly to, co deklarovaly. Porovnání mezi roky 2007 a 2009 str. 8
ukázalo, že daleko více produktů má environmentální prohlášení. V obchodech, které byly navštíveny v letech 2007 a 2008, se celkové množství "zelených produktů" se zvýšilo o průměrně o 79 % (v rozmezí 40 % až 176 %) . V jiné studii TerraChoice se ukázalo, že podíl zelené reklamy se za posledních 20 let zdesetinásobil, a od roku 2006 ztrojnásobil.
Proč se to děje?
Spotřebitelé stále více žádají zelenější produkty. Ve snaze pečovat o své rodiny a svou planetu požadují, aby zboží a služby byly z podstaty „udržitelnější“ (což je jinými slovy „zelenější“). Chtějí, aby takové výrobky byly snadno dostupné a jejich kvalita byla ověřitelná. Výrobci a prodejci samozřejmě chtějí vyhovět tomuto požadavku, ostatně
ho -svými marketingovými aktivitami sami vyvolávají a podporují. Studie TerraChoice bohužel ukazuje, že mnoho výrobků označených obecně jako „zelené“ by vlastně měly být označeny jako výrobky, které „tvrdí-že-jsouzelené“. Ve skutečnosti jen velmi málo produktů skutečně vyhovuje podmínkám pro označení environmentálním prohlášením. Většina z nich je nanejvýš zelenější než jejich konkurence. Podle studie je greenwashing mezinárodním fenoménem. Nejviditelnějším rozdílem mezi jednotlivými zeměmi jsou témata, s kterými jsou environmentální prohlášení spojena, a jak jsou tato témata využívána v marketingu. V Austrálii je například mnohem častěji používáno téma ochrany vodních zdrojů a snižování spotřeby vody. Označení „Water Savings“ zde má
Sedm hříchů greenwaShingu 1. Hřích skrytého porovnání hřích páchá ten, kdo tvrdí, že je produkt zelený na základě bezdůvodně zúženého souboru vlastností a atributů, aniž by se věnovala pozornost jiným důležitým environmentálním aspektům. například papír není nutně environmentálně výhodný jen proto, že se vyrábí z udržitelně pěstovaných lesů. Stejně nebo i více důležité jsou další aspekty výroby, jako spotřeba energie, produkce skleníkových plynů a znečištění vody a ovzduší.
zh za 1,6 pi no u V vý
im vo té př ta ký
%
2. Hřích nepřítomnosti důkazu hřích páchá ten, jehož environmentální prohlášení není podloženo dostupnými podpůrnými informacemi nebo certifikací třetí stranou. Obecným příkladem jsou ubrousky a toaletní papíry, které tvrdí, že mají obsah různého procentuálního množství recyklovaného papíru, aniž by k tomu byl jakýkoliv důkaz. 3. Hřích neurčitosti hřích páchá každé prohlášení, které je tak špatně nebo široce definováno, že jeho skutečný význam nejspíš nebude spotřebitelem pochopen. příkladem je prohlášení typu „zcela přírodní (all natural)“. arsen, uran, rtuť a formaldehyd se všechny vyskytují zcela přírodně a přitom jsou jedovaté. „zcela přírodní“ nemusí nutně znamenat „zelený“. 4. Hřích nepodstatného hřích páchá prohlášení, které může být pravdivé, ale je naprosto bezvýznamné nebo nenapomáhá spotřebiteli najít environmentálně výhodnější výrobek. Obecným příkladem je prohlášení „cFc-free“. Toto velmi časté označení nebere v úvahu, že cFc (chlorfluorované uhlovodíky) jsou už dávno zakázány zákonem. 5. Hřích menšího ze dvou zel hřích páchá prohlášení, které může být pravdivé u některé kategorie produktů, ale neupozorňuje spotřebitele na environmentální riziko, které mu hrozí od celé kategorie. příkladem této kategorie jsou organické cigarety (zdůrazňuje se „organické“, aniž by se bralo v potaz obecné nebezpečí kouření), nebo vozidla pro sportovní účely poháněná alternativními palivy.
u
Ci né
6. Hřích malé lži nejméně častý hřích se spáchá tím, že environmentální prohlášení je prostě lež. Častým příkladem jsou výrobky falešně tvrdící, že jsou certifikovány nebo registrovány pod energy Star (značka energetické úspornosti).
ní je pr v vý jíc kt m sk
7. Hřích falešné značky nově objevený hřích páchá marketing, když chce využít požadavek spotřebitelů na certifikaci výrobku třetí stranou. Vytvoří falešné značení nebo falešné potvrzení třetí stranou (certifikačním orgánem). Typickým příkladem jsou výrobky z Číny, které nesou evropské označení ce, ačkoliv žádnou certifikací neprošly.
te lo šo vě
Odpady 12 | 2010
Od
kauza
m
e, ě uo
ýš
m
no
y.
u
10
zhruba třináct procent všech výrobků, zatímco jinde je to v průměru 0,4 % až 1,6 %. Pro Velkou Británii je zase typické označení „Natural“. Je jím označeno 42,7 % ze všech produktů, zatímco u jiných národů je to v průměru 29,2 %. V USA je zase nejčastěji zmiňovanou výhodou recyklovatelnost výrobku. Obecně není vůči greenwashingu imunní žádný trh. Zájmy ochrany životního prostředí jsou globální. Mnoho témat, jako je například změna klimatu, překračuje všechny hranice. Jiná témata, znečištění vody, vystavení toxickým látkám a karcinogenům, jsou sice
lokální, ale rovněž se o nich ví na celém světě. Nepřekvapuje proto, že poptávka po zelených produktech i greenwashing jsou globální rovněž.
jaké se v tom skrývá nebezPečí
Studie má za cíl vyvolat a udržovat tlak na zachování pravdivosti informací poskytovaných spotřebiteli ze strany obchodníků a marketingových společností. Studie zpracovala velký objem dat a poprvé byl proveden průzkum v Autrálii a Velké Británii. Jako produktové kategorie s vysokou frekvencí environmentálních prohlášení a značným
Porovnání environmentálních Prohlášení sPojovaných s výrobky % 45
USa
40
Kanada
35
Velká Británie
30
austrálie
25 20 15 10
Jarmila Šťastná
5 0
zájmem spotřebitelů byly identifikovány hračky a další výrobky pro děti, kosmetika a čisticí prostředky. Pokud by narůstající množství zelených environmentálních prohlášení znamenalo, že výrobci a prodejci se stále více zaměřují na udržitelné produkty, byl by to pozitivní trend. Studie však ukazuje opačný efekt. Nekorigován přináší greenwashing rizika. Spotřebitel s dobrým úmyslem může být greenwashingem naveden ke koupi produktu, který nevyhoví jeho environmentálním očekáváním. Když se to stane, je důvěra spotřebitele ztracena a stejně je ztracena environmentální výhoda z jeho (správného) nákupu. Kompetitivní tlak nelegálních environmentálních prohlášení vede k odklonu trhu od produktů, které nabízejí skutečné (tedy legálně potvrzené ) výhody. To ve svém důsledku zpomaluje pronikání výrobků s environmentálními inovacemi na trh. Greenwashing proto kontraproduktivní. Vede k cynismu spotřebitelů a pochybnostem o všech environmentálních prohlášeních. Spotřebitelé vzdávají naději, že jejich dobře míněné výdaje by mohly jít na environmentální účel, který si sami vybrali. Snaha po udržitelné spotřebě pak není dost silná, aby k ní také nasměrovala trh. Studie na závěr poskytuje výrobcům a marketérům návody, jak se vyvarovat hříchů greenwashingu. Je jich mnoho. Nejpodstatnější návody jsou však uvedeny na konci studie: a) Tell the truth. Always. b) Always tell the truth. n
přírodní
Biologicky Organické rozložitelné
Udržitelné energetická lesní hosúčinnost podaření
Kvalita ovzduší
udržitelnost v praxi
Citujeme ze zprávy IP/10/1157, zveřejněné v Bruselu dne 22. září 2010: Díky slibu evropských maloobchodníků podporovat způsob spotřeby, který je udržitelnější z hlediska životního prostředí, nacházejí evropští zákazníci v obchodech stále více ekologických výrobků. Vyplývá to ze zprávy zabývající se dosahováním dobrovolných cílů, které si stanovili členové Evropského maloobchodního fóra (iniciativa Evropské komise a odvětví maloobchodu). Kromě zajištění širší nabídky udržitelných výrobků v supermarketech maloobchodníci také pokročili ve zmenšování své ekologické stopy tím, že věnují zvýšenou pozornost opatřením Odpady.ihned.cz
Ochrana vody
Recyklovatelný
k účinnému využívání zdrojů. Je však stále třeba mnoho zlepšit v komunikaci se spotřebiteli o otázkách udržitelnosti. Zpráva doporučuje zřídit systém pro oceňování osvědčených postupů. Od zahájení činnosti maloobchodního fóra v roce 2009 si maloobchodníci stanovili soubor jednotlivých a konkrétních ekologických kroků, které přispívají k udržitelné spotřebě a výrobě. Prioritními oblastmi činnosti maloobchodníků jsou energetická náročnost budov a zvýšení prodeje udržitelnějších výrobků. Bylo stanoveno přibližně 280 závazků ve třech kategoriích: co prodáváme, jak prodáváme a jak komunikujeme.
(překlad - kce -) Zdroj: Environmental Claims in Consumer Markets, TerraChoice Group Inc., 2009
Monitorování prvního souboru závazků na rok 2009 ukázalo mnoho příkladů osvědčených postupů. Z návštěv obchodů v různých členských státech vyplynulo, že maloobchodníci nabízejí svým zákazníkům více ekologických výrobků. Sem patří rozšířená nabídka výrobků s ekoznačkou a organických výrobků. Řetězec supermarketů Carrefour zvýšil oproti roku 2006 počet organických výrobků vlastní značky o 83 %, zatímco Mercadona dosáhla 100% úspěšnosti v oblasti využití obalových odpadů v obchodech a distribučních střediscích. Společnost Asda Wal*Mart snížila oproti roku 2005 emise CO2 z vozového parku o 40 % a Lidl dosáhl v roce 2009 snížení emisí CO2 o 10 000 tun jen díky používání nákupních tašek vyrobených z recyklovaného materiálu. n -kcestr. 9
nakládání s odpady
o další sanaci ve spolaně musí rozhodnout Ministerstvo financí V několika objektech neratovické Spolany bylo před lety prokázáno jedno z největších světových znečištění dioxiny. Sanaci provedla společnost BCd CZ, a. s., pomocí technologie zásaditého katalytického rozkladu, jehož licenci vlastní. položili jsme několik otázek panu Grahamu Hamiltonovi, generálnímu řediteli BCd, a. s. Od dokončení sanace dvou budov (známých jako 1420 a 1030) v areálu Spolany Neratovice uběhly dva roky. Jak s tímto odstupem času hodnotíte provedenou sanaci a její výsledky?
Dekontaminace budov označovaných jako A1420 a A1030 byla dokončena začátkem roku 2008. BCD CZ provedla ošetření budov, chemického závodu, zbytkových chemikálií a okolní kontaminované půdy, která obsahovala nejvyšší množství dioxinů ze všech světových projektů, dle nejvyšších standardů známých pro nespalovací technologie. Všechny strany zainteresované v posouzení projektu ocenily úspěšnost prací. Technologie BCD je světově unikátní a ve Spolaně prokázala svou účinnost. Jak je využívána nyní?
Výrobní závod a zařízení jsou v současné době ve Spolaně nevyužité, neboť se čeká na vyřešení otevřeného sporu mezi BCD CZ a Ministerstvem financí ohledně stavu smlouvy. Práce na vyčištění kontaminované půdy a stavebních materiálů byly ukončeny v listopadu 2008. Do března 2009 bylo odstraněno zbytkové znečištění z pracovního prostředí. Od té doby průběžně probíhá údržba závodu a předpokládá se, že závod i jeho zařízení je možno opětovně uvést do činnosti do tří měsíců od vydání takového pokynu. K obnovení provozu by bylo zapotřebí jen drobných prací. V areálu Spolany jsou další prostory, které potřebují sanace. Jsou i tyto oblasti zmapovány, případně se pro ně chystají sanační práce?
V prostorách Spolany je několik problémů vyžadujících okamžitou pozornost. Jde o vyčištění takzvané budovy SAE (stará amalgamová elektrolýza) a okolní půdy a podzemních prostor budovy, které jsou vysoce kontaminovány rtutí a v některých oblastech směsí str. 10
„Úspěch technologie BCd v projektu Spolana dioxin je znám po celém světě,“ říká Grahame Hamilton
rtuti, dioxinu a jiných perzistentních organických polutantů (POP). Vyčištění této budovy bylo předmětem zakázky z roku 2003, která byla přidělena české stavební firmě. Technické řešení firmy se však na základě výsledků zkoušek v pilotním projektu ukázalo jako nevhodné. BCD CZ na vlastní náklady realizovala pilotní studii, která ukázala, že vlastní vybavení a zařízení schopné vyčistit půdu kontaminovanou rtutí a dioxiny na velmi vysokou úroveň, jakou požaduje ČIŽP ve svém rozhodnutí. Od roku 2003 kromě menších prací neprobíhá žádné čištění budovy SAE, která tak díky kontaminaci prostředí představuje potenciální nebezpečí pro lidské zdraví. BCD CZ nabídla přímo stavební firmě i Ministerstvu financí určitou škálu technických a finančních řešení, která by umožnila dokončení projektu. Na základě učiněných podání bylo schváleno zvýšení hodnoty ekonomické záruky poskytnuté Spolaně, a. s., vládou, aby práce mohly pokračovat. Ministerstvo financí tuto nabídku stále aktivně podporovalo, avšak její podání bylo učiněno ve stejném termínu jako oznámení takzvaného obřího ekotendru v říjnu 2008 a poté veškeré kontakty s firmou ustaly.
Za druhé se jedná o dekontaminaci podzemních vod v celém areálu Spolany. Poradenská firma, která prováděla rovněž technický dozor nad projektem dioxinů realizovaným BCD CZ, právě dokončuje komplexní průzkum kontaminace podzemních vod celého areálu Spolany. Přesné řešení, které firma na základě průzkumu doporučí, není zatím známo. Nicméně se dá předpokládat, že spolu s vyčištěním podzemních vod bude odstraněna také zbytková kontaminace z budovy A 1400. Zdálo by se to rozumné, jelikož odstranění kontaminace v nenasycené zóně je standardní praxí před zahájením dekontaminace podzemních vod. BCD CZ disponuje vybavením, které by tuto mohlo tuto dekontaminaci provést. Nicméně, na rozhodnutí pro využití nespalovací technologie se stále čeká. Konkrétně mám na mysli budovu A 1400 Již v roce 2008 se hovořilo o tom, že by měla být rovněž sanována technologií BCD.
V budově A 1400 se nachází přibližně 7-10 000 tun půdy s vysokou kontaminací lindanem. Jedná se o 150krát vyšší koncentraci, než uvádí ČIŽP ve svém rozhodnutí o dekontaminaci. Budova Lindan, A1400 sousedí s budovou A1420 kontaminovanou dioxiny (ta již byla zbourána, vyčištěna a odstraněna). Podzemní prostory budovy A1400 byly odkryty při výkopech souvisejících s dekontaminací budovy A1420. Bylo jasné, že bez vyčištění budovy A1400 dojde k opětovné kontaminaci již vyčištěné půdy v budově A1420. Dekontaminace Lindanu proběhla s použitím technologie BCD CZ úspěšně v projektu Spolana a rovněž v rámci projektů ve Španělsku i jiných zemích, např. USA. Původní odhad množství materiálu v podloží budovy A 1400 vyžadujícího dekontaminaci činil zhruba 3600 tun. Podrobný průzkum však ukázal, že bude nutno odstranit dalších 7-10 000 tun půdy kontaminované lindanem. Odpady 12 | 2010
nakládání s odpady Tento materiál je jádrem sporu mezi BCD CZ a Ministerstvem financí. Jak uvádíme, jednání o sanaci budovy 1400 probíhala již od roku 2009 a byla přerušena kvůli vyhlášení "ekotendru". Navázali jste jednání s novým vedením Ministerstva životního prostředí, které by mohlo být této věci vstřícnější?
Ministerstvo životního prostředí původně podporovalo okamžité odstranění 7-10 000 tun materiálu kontaminovaného lindanem. Požadovalo rychlé jednání. Na schůzce konané v červnu/ červenci 2010 Ministerstvo financí oznámilo Ministerstvu životního prostředí, že záležitost se řeší a že materiál bude odstraněn v rámci nové zakázky, na niž bude v dohledné době vypsáno výběrové řízení. BCD CZ měla být do výběrového řízení připuštěna. Byla nastolena otázka odstranění zařízení BCD CZ (zdá se být nesmyslné demobilizovat zařízení ze stále vysoce kontaminovaného areálu Spolany), avšak Ministerstvo financí se jednoznačně vyjádřilo v tom smyslu, že stávající smlouvu je nutno vyřešit, k čemuž je nutno odstranit linku a zařízení. Ministerstvo životního prostředí doporučilo urgentní odstranění zbytkového odpadu a podpořilo využití technologie BCD CZ. Je však nutné podotknout, že Ministerstvo životního prostředí není smluvní partner v případě provádění prací; realizaci a smluvní záležitosti může řešit pouze Ministerstvo financí. Uvažovali jste také o účasti ve zmiňovaném ekotendru?
BCD CZ se pokusila vytvořit konsorcium a byla připravena předložit nabídku ve výběrovém řízení, avšak bylo jí sděleno, aby se nenamáhala, neboť celou věc mělo vyhrát jedno ze tří konsorcií vedených českým subjektem. Ekotendr neklade důraz na předkvalifikaci technických schopností nakládání s nebezpečným odpadem a kontaminovanou půdou. Je snadné zjistit, že důraz byl kladen na kontrolu zavážek a spaloven. Schopnosti BCD CZ byly účastníky výběrového řízení zpochybňovány. Vítěz se v podstatě nebude muset zaměřit na dekontaminaci materiálu, která je často nákladná, ale pouze na umístění materiálu na skládky. Na celém světě je k dispozici jen málo technologií, které nevyužívají spalování. Úspěch technologie BCD v projektu Spolana dioxin je znám po celém světě. Je tedy nepravděpodobné, že v České republice by byla k dispozici konkurenční technologie nevyužívající spalovny. BCD CZ má jako jediná licenci na technologii BCD v Evropě, mohla by však poskytnout sublicenci na technologii konsorciu, které by technologie a technických znalostí BCD CZ chtělo využít. Postup sanací se zastavil. Hrozí nějaké nebezpeční z prodlení, tj. mohou se nebezpečné látky z prostoru budovy 1400 dostat ven do okolí, případně do již vyčištěných oblastí?
K možnosti opětovné kontaminace již vyčištěné budovy A1420 nevyčištěnou zeminou z budovy A1400 kontaminovanou lindanem se vyjádřil profesor
Změny Ispop v roce 2011 Od začátku roku 2011 se rozběhne nový informační systému iSpOp. Pracovníci CENIA doporučují všem ohlašovatelům, aby se podrobně seznámili s jednotlivými manuály. Manuály budou dostupné na webu ISPOP. Letos se počítá s šestinásobným nárůstem ohlašovatelů (odhad je třicet tisíc), tudíž lze předpokládat přetíženou telefonní linku a nebude velký prostor pro vaše individuální dotazy. Přístup do systému ISPOP bude mít ohlašovatel, ověřovatel (tj. úřady) a nově zmocněnec. Jeden subjekt = jedna registrace subjektu, nezávisle na počtu provozoven, ekologů atd. Vlastník přístupových údajů, tzv. správce subjektu, bude mít možnost přidělovat další přístupové údaje. Registrace provozoven je nutná pouze pro agendy IRZ a pro oblast ochrany ovzduší. Pro tyto dvě agendy budou Odpady.iHned.CZ
PrOSTřeDNiCTVíM iSPOP V rOCe 2011 HláSí: n ohlašovatelé, kteří hlásí dle zákona
o ovzduší
n ohlašovatelé, kterým vznikla povinnost
hlásit za rok 2010 do iRZ
n ohlašovatelé, kteří povinně podávali
hlášení prostřednictvím iSpOp v roce 2010 n e-pRTR (příloha č.1 nařízení 166/2006/ eS) V roce 2012 se přidají ti, kteří jsou povinni hlásit dle složkových zákonů, do iRZ a nově i problematiku obalů.
k dispozici dva odlišné formuláře a dvě odlišné IČP (Identifikační Číslo Provozovny). Pozor neplést s IČO přiděleným živnostenským úřadem!
Holoubek (Recetox-Tocoen) ) v aktualizované analýze rizik v listopadu 2008 a lednu 2009. BCD CZ již upozornila Ministerstvo financí, že environmentální pojištění ve výši 750 milionů Kč poskytnuté jako podmínka v původním výběrovém řízení a zajištění plnění technologie BCD, již bylo porušeno. Profesor Holoubek ve své aktualizované analýze rizik uvedl, že pokud kontaminovaná zemina z budovy A1400 nebude zakryta, dojde k jejímu vylouhování do podloží a ke kontaminaci jiných zemin a rovněž k přenosu kontaminace do řeky Labe. V letních měsících představuje riziko a problém rovněž uvolňování znečišťujících látek do atmosféry. Jaké očekáváte další kroky ?
BCD CZ arbitráž buď vyhraje, nebo prohraje. Pokud BCD CZ vyhraje, pak může Ministerstvo financí dokončit příslušné smluvní záležitosti a projekt může být dokončen před koncem roku 2011. Pokud BCD CZ arbitráž prohraje, odstraní své technologické vybavení a odejde z České republiky. V takovém případě nebude jisté, zda se v dohledné době uskuteční dekontaminace areálu Spolana, a zejména zda budou použity skutečně špičkové metody a technologie. Ministr životního prostředí v roce 2002 ujistil saskou vládu o tom, že Česká republika dodrží své mezinárodní závazky í a postará se o vyčištění kontaminace. Bylo by prospěšnější jednou provždy napravit tuto starou ekologickou zátěž, než doufat, že silné deště nezvednou hladinu řeky. n - kce -
Autorizaci bude možno provádět elektronickým podpisem nebo formou listinného potvrzení, a to do 5 dnů. Rozhodujícím bude v tomto případě datum, resp. razítko pošty, které se rovná datu podání. Elektronický podpis se vkládá vždy úplně nakonec, tj. před odesláním. Pokud vložíte elektronický podpis do prázdného formuláře, případně do rozpracované práce, bude elektronický podpis znehodnocen. Telefonická podpora na čísle 267 225 267 bude sloužit pouze pro technické problémy. V souvislosti s náběhem nového systému bude současný ISPOP mimo provoz v době od 17. prosince 2010. Podání hlášení znamená ve stručnosti stáhnout si příslušný formulář (hlášení). Případně můžeme využít formulář vlastní, ale pozor na datový standard! Přehled datových standardů je k dispozici na stránkách ISPOP. Vyplníme pouze formuláře relevantní vzhledem k naší činnosti. Termíny hlášení vyplývají z příslušných složkových zákonů. n -jhmstr. 11
nakládání s odpady
proč recyklovat stavební odpady? Odpadů vzniká lidskou činností obrovské množství. Jednou nezanedbatelnou komoditou odpadů jsou i odpady stavební, specifikováno ještě lepším označením jde o odpady stavební a demoliční. Na stavbách, jako jsou domy, kanceláře, nemocnice, továrny, silnice, dálnice, které člověk potřebuje ke svému životu a činnosti, nezadržitelně hlodá zub času. Jednoho dne vznikne potřeba se jich zbavit – zbořit, rekonstruovat, prostě změnit k lepšímu. Při této činnosti vzniká zákonitě mnoho odpadů. V minulosti se jednoduše odvezly někam za dům, za osadu, za ves, za město, do nějaké rokliny, díry vytěženého lomu apod. S rozvinutou průmyslovou revolucí se našel jiný způsob: recyklace. Těžké drticí a třídicí stroje jsou schopny odpad rozdrtit a roztřídit. Recyklace stavebních a demoličních odpadů je tedy jejich jednoduchá úprava, během které dochází ke změně jejich fyzikálních vlastností. Odpady – vybourané kusy betonu, cihlového zdiva či asfaltu – jsou rozdrceny na drobnou frakci a roztříděny do takových zrnitostních frakcí, které jsou snadno využitelné, například při stavební výrobě. V 90. letech minulého století začala recyklace stavebních a demoličních odpadů pronikat i na náš trh. Dnes je již tato cesta poměrně běžná a značně rozšířená. Má to v první řadě ekologický efekt, neboť vyprodukovaný odpad
je rozumným způsobem zpracován tak, že není žádnou „ekologickou bombou“. Ekologický však i v tom, že není nutné otevírat nové lomy a pískovny, a také odpadá velký objem dopravy odpadů i vytěžených surovin. Nezanedbatelný je však i efekt ekonomický. Vyrobené stavební recykláty, kterými je nahrazováno přírodní kamenivo, je možné pořídit za zlomkovou cenu přírodního kameniva. Koneckonců – omezení dopravy surovin má rovněž značný ekonomický efekt. Prakticky každá velká aglomerace má již dnes vybudovánu síť recyklačních závodů. Těchto recyklačních subjektů je v celé republice značné množství. Nedávná hospodářská krize má negativní dopady zejména ve stavebnictví. Koneckonců však také přispěla k lepšímu způsobu recyklace stavebních a demoličních odpadů. Je totiž velice nutné, aby bylo dosaženo co nejvyššího materiálového využití vyprodukovaných stavebních a demoličních odpadů. Tím lze na všech stavbách dosáhnout v rozumné náhradě přírodních surovin nemálo nákladů. Jak na to? Především tím, že budeme provádět kvalitní recyklaci a vyrábět jen kvalitní stavební recykláty, které
Běžný stavební odpad suťového charakteru, kterého je nejvíce
str. 12
„Bylo by vhodné, aby využitelný stavební a demoliční odpad již nebyl vnímán jen jako odpad,“ říká dr. Vlastimil Boháč
budou schopny v mnoha směrech plně nahradit adekvátní přírodní kamenivo. Dále samozřejmě tím, že se nebudeme bát stavební recykláty používat jako adekvátní náhradu přírodního kameniva. Mnozí architekti i investoři se totiž stále ještě bojí toho, že se jedná o odpad, který podle jejich mínění nelze využívat pro lidskou činnost. Důležitou podmínkou, kterou je nutné rovněž vzít v úvahu, je i legislativní pomoc. Bylo by vhodné, aby využitelný stavební a demoliční odpad již nebyl vnímán jen jako odpad a bylo by možné s ním nakládat i jinak než pouze v režimu odpadů. To znamená včetně silného omezení příjmu takového odpadu na skládky, kde dochází k jeho znehodnocování. Naše legislativa by měla daleko tvrději postihovat každého, kdo se stavebního odpadu zbaví (samozřejmě bezplatně) někde na „černé“ skládce, či dokonce v přírodě. O to více by naopak měla být podporována činnost všech subjektů, které se snaží o rozvoj recyklace stavebních a demoličních odpadů. Je to základní cesta zajištění jejich materiálového využití. n Dr. Vlastimil Boháč, B&p, s. r. o.
Odpady 12 | 2010
nakládání s odpady
Nové kontejnery na veletrhu zaujaly Na významném enviromentálním veletrhu IFAT ENTSORGA 2010 v Mnichově se letos prezentovala také společnost REFLEX Zlín, s. r. o. V expozici, v níž do dálky dominoval průhledný nasvícený zvon, se mohli návštěvníci seznámit s několika novinkami v sortimentu stacionárních a podzemních kontejnerů na tříděný odpad. Zaujal například sklolaminátový kontejner o objemu 1800 l se spodním výsypem, jehož vývoj navazuje na předchozí menší model o objemu 1100 litrů, který byl letos na jaře oceněn GRAND PRIX na veletrhu FOR WASTE v Praze. Konstrukčně je kontejner připraven pro sběr biologicky rozložitelného odpadu ve venkovních prostorách. Korpus kontejneru je ze dvou skořepin. Mezi vnitřním a venkovním pláštěm je mezera 40 mm, ve které jsou uloženy ocelové součásti vyprazdňovacího mechanismu a zároveň je zde řešeno odvětrávání, které umožňuje přístup vzduchu, redukci plynů a následného zápachu. Dna kontejneru s otvory pro cirkulaci vzduchu jsou
překryta mřížkou pro oddělení bioodpadů od případného výluhu odtékající tekutiny a odpařování. Jelikož mají o tyto kontejnery velký zájem města, začínají ve vývojovém centru Reexu Zlín připravovat podobný kontejner o objemu 3200 litrů. Další novinkou, představenou v Mnichově je sklolaminátový kontejner na sklo. Kontejner zvonového tvaru o objemu 2500 litrů je vybaven kompletní zvukovou izolací včetně tzv. zpomalovačů, které zabraňují volnému pádu lahví či sklenic na dno. U tohoto výrobku bylo poprvé pro německého zákazníka ALBA Berlín aplikováno na boku průhledné okno ke kontrole naplnění kontejneru obaly. Pro holandskou rmu Meerlanden byl vyvinut oranžový sklolaminátový kontejner na sběr plastových obalů se čtyřhrannou základnou. Kontejner má dvě verze speciálních vhozů s možností uzamykání. Rovněž u tohoto výrobku byla aplikována průhledná okna. Novinkou v sortimentu podzemních kontejnerů byla verze pro ko-
munální odpad s vhazovacím válcem a elektronickou jednotkou se čtecím zařízením čipových karet. Pro dekorativní část tohoto kontejneru bylo použito tropické dřevo. Na IFAT bylo rovněž vystavena nadzemní část zcela zapuštěného kontejneru s kovovým vhazovacím sloupkem a horní podlahou v imitaci trávy. Jedná se o design připravený pro město Most. U výrobku s obchodním názvem CITY podzemní kontejner je originálním způsobem řešena bezpečnostní bariéra proti nechtěnému pádu do šachty v době vyprazdňování kontejneru. Tato konstrukce je levnější než bezpečnostní podlaha a zvýhodňuje tak cenu nálního podzemního kontejneru. Výrobek je dodáván zkompletovaný jako celek včetně polyesterové šachty, jejíž instalace do země není v místě mimo inženýrské sítě nákladná. Již první měsíce po veletrhu ukázaly, že prezentace na veletrhu byla pro společnost REFLEX Zlín úspěšná a vystavené novinky návštěvníky zaujaly. - rz -
Výrobní areál REFLEX Zlín, spol. s r. o.
Odpady.iHned.CZ
str. 13 OD000564
nakládání s odpady
spor o sběr historického elektroodpadu
dva kolektivní systémy, ReMa Systém a asekol, vedou již delší dobu spor ve věci přidělení zakázky na likvidaci historického elektroodpadu. nyní ve věci rozhodl nejvyšší správní soud. Oba účastníci sporu však interpretují výsledek rozdílně. Z tIskové Zprávy společnostI reMa systéM:
Společnost REMA Systém dosáhla dalšího úspěchu ve svém sporu s Ministerstvem životního prostředí Za pravdu jí dal Nejvyšší správní soud a otevřel tak cestu k nápravě současné situace. Proti rozsudku již neexistují řádné opravné prostředky. Rozsudek se dotýká systému financování sběru a likvidace starých elektropřístrojů, které byly na trh uvedeny (prodány) ještě před platností zákona o odpadech z roku 2005. Pro oblast telekomunikačních a IT zařízení získala zakázku společnost ASEKOL, přestože největší podíl 85 procent trhu doložila společnost REMA Systém. Proti Ambrozkovu rozhodnutí podala REMA Systém řadu správních žalob k Městskému soudu v Praze, v nichž namítala nezákonnost napadených rozhodnutí. Městský soud v létě 2009 žalobě vyhověl a rozhodnutí ministra životního prostředí zrušil. Proti rozsudku podali ministr životního prostředí i firma ASEKOL kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nyní rozhodl tak, že kasační stížnost ministra životního prostředí zamítl a ostatní
přezkumu nebylo to, zdali byl ASEKOL zapsán právněně, či nikoliv. Na rozdíl od našeho kolektivního systému je to právě společnost REMA Systém, kdo nemá od roku 2005 od státu oprávnění sbírat historický elektroodpad, a přesto za jeho likvidaci vybírá od svých klientů peníze. Navíc má již rok a půl Městským soudem v Praze zrušeno oprávnění na sběr veškerého vyřazeného elektra na území ČR. Společnost ASEKOL již podala návrh u MŽP k provedení hloubkového finančního auditu všech subjektů, které se u nás zabývají sběrem elektroodpadu. Záměrem byla snaha poukázat na netransparentnost nakládání s vybranými příspěvky a možné finanční machinace. REMA Systém hrozí žalobou za ušlý zisk, který má být ve výši několika stovek milionů korun. Ovšem u zpětného odběru elektrozařízení se jedná o zákonné plnění povinností výrobců a dovozců elektrozařízení, které je veřejnou službou občanům, aby mohli zdarma odevzdávat vysloužilé elektrospotřebiče. Proto mají být kolektivní systémy neziskové, a proto musí být založeny pouze výrobci a dovozci. n
(ASEKOL a jeho zřizovatelé) odmítl. V odůvodnění rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl, že ministerstvo životního prostředí nevedlo společné řízení o všech žádostech o zápis do Seznamu pro zajištění financování nakládání s historickými elektrozařízeními pro určitou skupinu, a tím se dopustilo těžké vady řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Z tIskové Zprávy společnostI asekol:
Nejvyšší správní soud ČR (NSS) v říjnu tohoto roku rozhodl o kasační stížnosti Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) a několika výrobců elektrozařízení v řízení, které se týká zápisu do seznamu výrobců. Předmětem přezkumu ze strany NSS byla pouze formální stránka řízení, tedy s jakým okruhem účastníků mělo být řízení vedeno. V souvislosti s rozsudkem NSS vyšel ve středu 3. listopadu v Hospodářských novinách článek, v němž se tvrdilo, že verdikt soudu zpochybnil oprávněnost sběru historického elektroodpadu společností ASEKOL ve prospěch společnosti REMA Systém. Nic takového ovšem nenastalo. Předmětem soudního
–jhm– Zdroj: TZ ASEKOL, TZ REMA Systém
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ ČASOPISU ODPADY V BALÍČKU S HOSPODÁŘSKÝMI NOVINAMI SE SLEVOU 30 %. < 2'3$' mDVRSLV RGERUQÚ
iQt V RGSDG\ SUR QDNOiG
D ÍLYRWQt
FHQD .m
3¼Ë/2+$ .2081È/1Ë 2'3$'<
Objednejte si roční předplatné časopisu Odpady společně s Hospodářskými novinami za cenu 4 729 Kč vč. DPH. Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do 28. 2. 2011.
(85
SURVW¿HGt
6DQDmQt SUiFH Y\VWDmt MHÅW OHW QD KRGQ .DWDORJ RGSDGÔ VNXSLQD
±
RGSDGÔ 0QRÍVWYt mQ VH PH]LUR VQtÍLOR 9H¿HMQp ]DNi]N ]H]HOHQDO\
0VtmQtN
OVWYt (FRQRPLD
\
KQHGF] DV RGSDG\L
Y\GDYDWH
800 11 00 22 -
[email protected] OD000557-1
str. 14
Odpady 12 | 2010
bioodpady
téma
Biologické dosušování pro výrobu alternativního paliva ne všechny země mohou založit funkční výrobu kompostu spojenou s uplatněním na trhu. předpisy a dotační politika v zemědělství, chybějící zkušenosti s využitím v zahradnictví a při tvorbě krajiny představují nepřekonatelné překážky, které bývají odstraněny až po několikaletém lobování. Pro provoz zařízení musí být zajištěn nejen přísun vstupních surovin, ale i odbyt prostřednictvím trhu. Existuje však možnost vyrobit z běžných bioodpadů biomasu k energetickému využití, a to na bázi aerobní fermentace (biologické sušení). Jako výchozí suroviny lze použít čistírenský kal, seno, slámu a odpad z údržby zeleně, tedy materiály, které se vyskytují v dostatečném množství a nelze je samostatně přímo zhodnotit na trhu s odpady. Vyráběné
biopalivo je nejméně ze 70 % tvořeno rostlinným materiálem pocházejícím ze zemědělství a označuje se zkratkou BDB.
PodoBně jako komPost
Technologie aerobní fermentace probíhá na zastřešené ploše v pásových provzdušňovaných a překopávaných hromadách, podobně jako u běžné výroby kompostů. Proces výroby BDB
Porovnání Průběh tePloty Při komPostování a aerobní fermentaci Vyskladnění
0
1
2 BdB 3
Fáze odbourávání mineralizace
odpady.ihned.cz
4
5
Fáze přeměny
6
7
8
9
Fáze syntézy dozrávání
10
11
týdny
°C 80 70 60 50 40 30 20 10 0
se iniciuje a řídí nucenou aerací, kdy je do kompostované hromady vháněn nebo vysáván vzduch pomocí perforovaných, betonových, provzdušňovacích kanálů umístěných po celé délce pod profilem zakládky. Provzdušňovací systém je jádrem aerobní technologie. Vzhledem k tomu, že během fermentace dochází ke sléhávání zakládky (zanáší se póry, kterými proudí vzduch), je nutné tento systém doplnit o mechanické překopání, které je prováděno v časovém intervalu 1x týdně. Jeho hlavním účelem je provzdušnit kompost, a tím dosáhnout řízené mikrobiální činnosti. Dalším důvodem překopávání je řádné promísení všech použitých substrátů a minimalizace teplotní a vlhkostní nehomogenity – na povrchu, a především na dně kopy je materiál silně ochlazován a fermentace v této části neprobíhá dostatečně intenzivně, při nižší teplotě nemusí být také zajištěna dostatečná hygienizace. Průměrná doba zrání na ploše je zhruba 21 dní v závislosti na typu komstr. 15
téma
bioodpady
postovaných materiálů a klimatických podmínek. Optimální počáteční vlhkost vsázky je okolo 60 %, výsledná vlhkost na konci zrání pak 35-40 %. Po ukončení překopávání a zrání se substrát ze zakládky pomocí kolového nakladače expeduje do zastřešeného skladu.
Řízení Procesu
Pro snížení obsahu pachových látek ve vzdušnině, která je odsávána z haly a ze dna zakládky, je součástí technologie biofiltr. Jeho úkolem je odstranit mikrobiálně odbouratelné znečištění vzduchu (organické nečistoty a pachy) pomocí mikroorganismů zachycených na nosném povrchu. Jako filtrační náplň biofiltru bude použit aktivní fermentát (rašelina, kompost, vřes, kůra), který se po ztrátě filtrační schopnosti zpracuje ve fermentační lince. Řízení, obsluha fermentační linky a celé výrobní haly bývá automatizovaná prostřednictvím řídicího systému (ŘS). ŘS přijímá signály z jednotlivých větších, či menších logicky spojených souborů zařizení a monitorování systémů a zpětnou vazbou předává signály k řízení těchto souborů. Řízení a monitoring budou prováděny z centrálního velínu nebo pomocí místních ovládacích panelů. Jednotlivá zařízení budou vybavena systémem nouzového odstavení a spínače budou umístěny ve velínu a na strategických místech v celém areálu. Zejména teplota představuje důležitou indikační hodnotu pro optimální průběh kompostování a je podle zákona používána jako důkaz provedené hygienizace. Při biologickém sušení se používají tyčové teploměry z ušlechtilé nerezové oceli, jež měří teplotu každou hodinu v pěti místech průřezu zakládky. Informace o teplotě se odesílá pomocí rádiového signálu do řídicí sta-
pro město Liberec zpracovala společnost Trigad studii možnosti energetického využití městského biologicky rozložitelného odpadu a případně regionálního gastroodpadu. Studie se promítla do závěrů projednávání energetické koncepce města v rámci územního plánu v půli roku 2010. ing. dytrich (vpravo) při podpisu smlouvy.
nice. Senzor je tak použitelný v každém bodě kompostárny, není omezen žádnou délkou kabelu. Pro každou zakládku je v závislosti na změřené teplotě regulováno provzdušňování ventilátory, proces fermentace je řízen individuálně. Srdcem řízení procesu je programovatelná jednotka s obslužným panelem pro znázornění parametrů a jejich změnu. S řídicí jednotkou je spojena záznamová jednotka, která znázorňuje měřené údaje jednotlivých zakládek. Vždy jsou znázorněny aktuální měřené teploty s jejich minimálními, maximálními a průměrnými hodnotami, které jsou pro kontrolu procesu a jeho řízení důležité. Výstupem záznamové jednotky se tak stává jak v digitální, tak tiskové podobě informace o vstupech do zakládky, průběhu reakce, hodnota výstupu.
kvalita BioPaliva
Na lince pro úpravu biologického odpadu je technologií aerobního vysoušení vyráběno biopalivo, které splňuje defi-
nici výrobku ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 482/2005, resp. její novely z 21. 12. 2006 je podle přílohy č. 1 zařazena tato biomasa do skupiny O2 a kategorizována v procesu termické přeměny jako spalování čisté biomasy. Palivo BDB může být certifikováno jako využitelné palivo podle přílohy číslo 4 nařízení vlády 146/2007 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Emisní limity spalovacích zařízení na biomasu, a to pro kapacitu 0,2-50 MW, jsou stanoveny za normativních stavových podmínek (pro suchý plyn, vztažené k referenčními obsahu kyslíku 11 %). Tyto limity jsou pro SO2 stanoveny na 2500 mg/m3, pro oxid dusíku jako NOX na hodnotu 650 mg/m3, pro tuhé znečišťující látky je limit 250 mg/m3 a pro oxid uhelnatý (CO) 650 mg/m3. Vyrobené biopalivo (BDB) může být spalováno v režimu spalování nebo spoluspalování biopaliva na středním nebo velkém zdroji znečistění. Zbytky po spálení lze dále využít jako hnojivo např. aplikované s kejdou nebo fugátem z BPS přímo na pole ve vhodném poměru běžnou zemědělskou technikou.
BdB u nás
Biologickým sušením se u nás zabývá společnost Trigad, která realizovala provozní pokus aerobní fermentace s 24 tunami čistírenských kalů, 4 tunami sena a 2 tunami odpadu z úprav zeleně. Pokus proběhl v kooperaci s výrobcem provzdušňovacího systému COMPOnent. I za nepříznivých rámcových podmínek (pokus proběhl v říjnu) se během tří týdnů zrání snížil obsah vody z původní vstupní směsi 20,2 tun na méně než jednu čtvrtinu – 4,6 tun. Z energetického hlediska byla nepříznivá energetická bilance (čistírenské kaly bez vnějšího přísunu energie nehoří) pozitivní díky biologickému dosoušení. Výhřevnost výsledného produktu se pohybuje okolo 12 000 kJ/kg, na úrovni horšího hnědého uhlí. Optimistické byly i výsledky spotřeby energie pro ventilaci a překopávání. V současné době se pracuje na projektových podkladech prvního zařízení v České republice – projekt byl podpořen ze Státního fondu pro životní prostředí. Zdá se, že zpracování biomasy představuje zajímavou možnost pro překlenutí chybějícího trhu s kompostem. Rovněž se jedná o rozumnou cestu, jak ekonomicky zhodnotit na trhu čistírenské kaly z důvodu zákazu skládkování. n Ing. DavID DytrIch
Sklady výrobků BdB
str. 16
Ku
B v
B p st
Již vy En ko vý
od na hn te te bi en kt Zí zp do ob ob
E
L
d
V
K
B
b
L
M i
R p
J h
z (
G e
Trigad, s. r. o.
odpady 12 | 2010
od
bioodpady
www.somejh.cz
a-
téma
aeny
o
í
-
ku eo
t oo
i ě.
Bioplynová elektrárna ve Švábenicích
Bioplyn z obnovitelných zdrojů a biogenních odpadů je ideálním příkladem obnovitelných zdrojů energie a jeho získávání nabývá stále více na významu. Již pět bioplynových elektráren u nás vybudovala společnost ENSERV Energieservice, součást rakouského koncernu Energie AG. Dalších šest ve výstavbě. Bioplyn vzniká při bakteriálním odbourávání organického materiálu, například z rostlin, močůvky nebo hnoje. Oproti kompostování probíhá tento proces bez přístupu vzduchu, jde tedy o anaerobní fermentaci. Získaný bioplyn se používá jako primární zdroj energie pro místní výrobu elektřiny, která je pak dodávána do veřejné sítě. Získávané teplo lze využít různým způsobem. Mohou to být dodávky tepla do dálkové teplovodní sítě, zásobování objektů nebo dodávky tepla do sušiček obilí a substrátů na výrobu hnojiva.
ElEktrárny vE výstavbě
n
iy
í.
ni
a-
e-
n
10
Lokalita
Výkon kW
Zahájení provozu
dubinka i
526
únor 2011
Velešovice
526
únor 2011
Karlovice
1000
únor 2011
Bratčice
1000
duben 2011
ing. František Bureš, majitel bioplynové stanice
K největším a nejmodernějším elektrárnám patří bioplynová elektrárna ve Švábenicích. Elektrárna je zásobována kukuřicí a jáhly z vlastní zemědělské produkce, jakož i 2500 tunami prasečí kejdy ročně. Dosahuje výkonu okolo 1000 kW, vyrábí okolo 7,1 mil. kWh elektřiny, což odpovídá zásobování elektřinou pro 3000 domácností. Bioplynová elektrárna v areálu o rozloze přibližně jednoho hektaru ve Švábenicích je v provozu od prosince 2008 a v červenci 2010 byla rozšířena. n
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
Kukuřičná siláž uskladněná pro další využití
- jhm -
bioplynové ElEktrárny v provozu Lokalita
Výkon
Surovina
Zahájení provozu
Mutěnice, ing. Vojtěch Marek
526 kW
Kejda, hovězí tuhý hnůj, kukuřičná a GpS siláž
Květen 2009
Radešínská Svratka, pRoaGRo
888 kW
Kejda, hovězí tuhý hnůj, kukuřičná, GpS, travní siláž
prosinec 2009
Kejda, hovězí tuhý hnůj, kukuřičná a GpS siláž
Listopad 2009
Kejda, hovězí tuhý hnůj, kukuřičná, GpS a ccM siláž
Únor 2010
Jevíčko, hanácká zemědělská
1000 kW
zahnašovice (holešov), doubrava
888 kW
GpS: siláž z celých drcených rostlin, luskovin, obilnin (budované s know-how enSeRV energieservice)
odpady.ihned.cz
Produkt manager: Kamil Koranda Kontakt: 384 372 029 e-mail:
[email protected] Prodejní a servisní střediska: SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408, SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405, 602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860, 725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318, 602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471, 725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324, SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice: mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827 210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849, SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212 OD000496
str. 17
téma
bioodpady
rekonstrukce zvýšila kapacitu kompostárny o pětinu
t k
přímo u elektrárny Ledvice a na hraně dolu Bílina stojí kompostárna pitterling, která nedávno prošla razantní rekonstrukcí a rozšířením.
Čl ko no
Kompostárna, která zde funguje od roku 1992, vždy těžila ze svého umístění v průmyslové zóně. Značná část vyrobeného kompostu směřovala na rekultivace výsypek v okolí. Postupným vývojem se spektrum služeb rozšířilo na zpracování bioodpadu, výrobu a prodej kompostových substrátů a organominerálních hnojiv. „Na rekultivace dnes jde 40-50 procent celkové produkce,“ říká Luboš Hora ze společnosti Ekodendra, která kompostárnu vlastní. „Zbytek odebírají města, firmy zabývající se zahradní a krajinářskou tvorbou a hodně prodáváme přímo lidem, kteří si pro kompost přijedou.“ Velká rekonstrukce, kterou kompostárna prodělala, byla spolufinancována Fondem soudržnosti EU a Státním fondem životního prostředí. Zahrnula výstavbu kompostové haly, haly fermentace/hygienizace, třídicí haly a dalšího vybavení. Kapacita kompostárny se tím zvýšila o 10 000 tun/rok, na současných zhruba 50 tisíc tun, kterou je však podle potřeby dále možné zvyšovat. Velkou výhodu vidí Luboš Hora ve zpevněných plochách a novém zastřešení mísicí a třídicí haly: „Lépe se nám teď třídí a míchá materiál.
nový hygienizační box pojme až 160 m materiálu 3
str. 18
Jezdí k nám zákazníci, kteří potřebují namíchat substrát podle konkrétní receptury, třeba na střešní zahradu nebo fotbalové hřiště. To se za špatného počasí na otevřené ploše dělalo velmi obtížně.“ Rekonstrukci dominuje velká kompostovací hala, kam se naváží namíchané vstupní suroviny ze zkompostování. Hala má dvě provozně nezávislé lodi. "V každé lodi je v podlaze zabudováno šest kanálků. Jejich průměr je dostatečně velký, takže jimi může odtékat přebytečná voda, ale taky se jimi provzdušňuje substrát. Každý má vlastní ventilátor a funguje nezávisle," vysvětluje Luboš Hora. Celý systém provzdušňování je napojen na biofiltr a pomáhá také regulaci teploty v hale, kde může v létě dosáhnout vzduch teploty až 70 stupňů.
kompostárna pittErling Rekonstrukce probíhala: 09/2009 - 06/2010 Financování: celkové uznatelné náklady: 45,3 mil. Kč dotace eU z opŽp: 23,2 Kč (51 %) dotace SFŽp: 4,079 mil. Kč (9 %) příspěvek příjemce dotace: 18, 1 mil. Kč (40 %)
in Ja in in in in n
„na rekultivace jde dnes zhruba polovina naší produkce,“ říká Luboš hora
Další z nových staveb je fermentační box, kde se provádí hygienizace bioodpadů z velkokuchyní, jídelen a sběru bioodpadů z domácností. Má obsah 160 m3 a momentálně se zde rozjíždí poloprovoz. Surovina pro něj se připravuje a míchá v kontejneru. Po naplnění a uzavření boxu se směs intenzivně provzdušňuje. „Během dvaceti čtyř hodin proběhne hygienizace vlastním teplem,“ popisuje Luboš Hora. Směs zhruba týden vychládá a pak se dále kompostuje. Průběh hygienizace se detailně sleduje a zaznamenává, včetně grafu průběhu teplot. Fermentační box není napojen na biofiltr jako kompostárenská hala. Je vybaven speciální fólií, která nepropouští vznikající plyny, ani zápach. Kuchyňské zbytky a další suroviny dodávají na kompostárnu svozové firmy. „Zatím nejsme, ani nechceme být svozovka,“ uvažuje Luboš Hora. „Obchod s odpady se ale hodně přitvrzuje. Není vyloučeno, že nás situace dožene ke svážení těchto odpadů, abychom si zajistili jistotu dodávky surovin.“ Nyní odebírají materiály za minimální ceny. Dodavatelé zaplatí za odebrání tuny listí nebo trávy kolem 100-150 Kč. Za odpad, který musí projít fermentací, je to zhruba 650 korun za tunu. „Výhodou je, že 15-20 % vstupní suroviny pochází z vlastních provozů Ekodendry, která provozuje zahradnické služby,“ uzavírá Luboš Hora. n
pr m sc př ve tiv ře zn Na m Vš zp rů ko up re si n
te ná is ly ci pr n
zp ho je vh dn Ty ob př če n
- jhm -
od zp
odpady 12 | 2010
od
o-
ní -
o-
m,“
e. e
.
m t
-
bioodpady
téma
trend vede k průmyslovým kompostárnám Členové sekce Kompostárenství při cz Biom se sešli na nově rekonstruované kompostárně pitterling, aby diskutovali o budoucnosti svého oboru. debaty se zúčastnili: ing. Josef Šrefl, cSc., agrointeg, s. r. o. Jan Tomek, odbor odpadů MŽp ing. Luboš hora, ekodendra, s. r. o. ing. Květuše hejátková, agentura zeRa ing. Ladislava Matějů, Státní zdravotní ústav ing. Klaus Marijczuk, Fabok, s. r. o. n Šrefl
Tato nová kompostárna představuje provoz řízené, monitorované a dokumentované aerobní biotechnologie. Je schopna „nepotřebný“ biologický odpad přetvořit v kvalitní produkt. Splňuje veškeré aktuální hygienické a legislativní požadavky. Představuje technické řešení na špičkové evropské úrovni, znamená významný krok dopředu. Naznačuje trend, kam by se podle mého názoru měly kompostárny ubírat. Všechno je pod střechou, plochy jsou zpevněné, zařízení umožňuje vyrábět různé substráty atd. Kvalitní produkt – kompost má pak podstatně větší šanci uplatnit se v tržním systému. Jeho reálná hodnota je podstatně vyšší, než si prozatím jsme ochotni připustit. n Hejátková
Jsem zastáncem jednodušších technologií pro kompostování. Tohle je nákladná technologie a musíme počítat i s výdaji na komplexní systém kontroly, který se vyplatí až od určité kapacity, stejně jako technologie spodního provětrávání. n Hora
Když chcete jako jednu ze surovin zpracovávat bioodpady z komunálního odpadu nebo kuchyňské zbytky, je průmyslová technologie daleko vhodnější. Navíc si myslím, že i podle dnešní legislativy jako jediná možná. Tyto druhy bioodpadu zvláště v letním období silně zapáchají a nedovedu si představit pracovat s nimi v nezabezpečeném prostředí. n Hejátková
m-
Jenže kolem osmdesáti procent bioodpadů z obcí a měst je tráva, s jejímž zpracováním není vůbec žádný problém
10
odpady.ihned.cz
a lze ji zpracovávat zemědělskou technologií se zachováním všech podmínek a pravidel ochrany životního prostředí včetně jistoty kvality pro využití na zemědělskou půdu. Kuchyňských zbytků je proti tomu zanedbatelné množství, což by se v technologii mělo zohlednit především v ekonomice a ochraně životního prostředí (logistika systému sběru a třídění se správnou specifikací koncové technologie). n marijczuk
Velká zastřešená kompostárna na kapacitu 50-60 tisíc tun je samozřejmě drahá. Jenže když pro stejnou kapacitu postavíte několik malých kompostáren, dostanete se k mnohem vyšším celkovým nákladům. Navíc v malých kompostárnách neuhlídáte kvalitu a i malé kompostárny musí mít monitoring. n Hora
V našem zařízení máme velmi důkladný monitoring všeho, co se dá, a úřady to po nás požadují. Což je absurdní, protože většina kompostáren je otevřená a měřit je vůbec nejde, takže kontrola je nemožná. Bohužel při kontrolách stále platí, že ten, kdo má věci v pořádku, musí prokázat svou nevinu. n tomek
Je pravda, že většina kompostáren u nás je technicky nedokonalá a má často potíže s odbytem kompostů. Proto myslím, že by bylo třeba do kompostování více zapojit zemědělce. Do budoucna by se mělo uplatnit decentralizované kompostování, které bude založené na projektech úzké spolupráce obcí a zemědělců, přičemž sami zemědělci by měli být provozovateli vlastních kompostárenských zařízení.
n matějů
Půda akutně potřebuje doplňovat humus, k čemuž je kompost ideální. Farmáři ho však teď nechtějí používat, protože z něj mají obavy (a taky je obtížnější používat na pole kompost, než jen rozmetat hnojiva). Kdyby ale měli svůj vlastní kompost, určitě by mu víc věřili. n Hejátková
V Rakousku funguje velmi dobře spolupráce měst a zemědělců. Města vozí do kompostáren na farmách své odpady z údržby zeleně a odebírají si část vyrobeného kompostu. Farmář zná dobře zdroj suroviny, takže nemá obavy potom kompost použít na svých polích. n Šrefl
Takové zemědělské kompostárny pak mohou skutečně být jednodušší, zemědělec je schopen si vstupní surovinu uhlídat a tak i mít důvěru ve výsledný produkt. Na druhou stranu se rozvíjí ve městech a obcích komunitní a domovní kompostování, o jehož systémovém přínosu nejsem přesvědčen. Lidem se rozdávají kompostéry, které ze značné části nebudou schopni využívat a stanou se pak výrobnou metanu, který uniká do ovzduší. Tato forma řešení vypadá ekonomicky příznivěji pouze zdánlivě. Pokud sečteme náklady na celý systém a porovnáme je s náklady na vybudování kompostárny s kvalitní technologií, vyjde kvalitní technologie nesporně ekonomicky výhodněji. n tomek
Kompostéry skutečně nejsou moc efektivní, ale jejich význam je spíše propagační a osvětový. Učí lidi třídit a nakládat s biologicky rozložitelnou složkou komunálního odpadu. n matějů
A ještě je tu jedna cesta, kterou mizí spousta kompostovatelných materiálů - a to jsou kompostárny na skládkách, které se prezentují jako komplexní zařízení pro nakládání s odpady. Tím, že provozují „kompostárnu“, získávají nejlevnější rekultivační materiál na skládku. Zpracoval - jhm -
str. 19
téma
bioodpady
Bioplynová stanice v Číčově V podbrdském Číčově roste bioplynová stanice, kterou bude provozovat společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Kogenerační jednotka bude mít instalovaný výkon 526 kW, což odpovídá spotřebě více než 1000 domácností za rok. Zdroj
vybrané paramEtry bioplynové stanicE ČíČov Suroviny
hovězí kejda, kukuřičné siláže, travní senáže
elektrická účinnost
40,4 %
dodaná elektřina
3,372 GWh ročně
Množství surovin za rok
20 tisíc tun
Fermentory
celkový objem 2800 m3
plynojem
500 m3
nádrže na kal
2000 m
3
Součástí předplatitelských výhod je elektronické zpravodajství Newsletter měsíčníku Odpady přináší dvakrát měsíčně aktuální zpravodajství o nakládání s odpady a životním prostředí
Přihlaste se k zasílání ZDARMA na adrese:
[email protected]
OD000565
str. 20
bude v provozu 7750 hodin ročně (tj. téměř 90 % běžného roku) a vyrobí více než 3 miliony kWh elektřiny. Jako „palivo“ zde bude sloužit hovězí kejda a energetické plodiny. Ty při fermentaci produkují bioplyn s vysokým obsahem metanu. Tento je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny. Kromě ní je dalším výstupem teplo v podobě horké vody. „K prvnímu tzv. krmení fermentorů by mělo dojít v březnu 2011,“ přiblížil další program číčovské „bioplynky“ vedoucí projektu za ČEZ Obnovitelné zdroje Adam Moravec. Dodavatelem vstupního substrátu, kterého spotřebuje bioplynová stanice 55 tun denně, bude sousední farma a další drobní producenti z blízkého okolí. Energetické plodiny v podobě travní senáže a kukuřičné siláže jsou skladovány po celý rok. n - jhm -
Trojice kruhovitých skeletů o výšce 6 metrů jsou základem pro budoucí fermentory a skladovací nádrž bioplynové stanice.
odpady míří zpět do přírody co je to ViTahUM? zjednodušeně řečeno je to hnojivo získávané z odpadu. ačkoliv jde o technologií budoucnosti, nejde o technologii nijak novou. Už téměř před sto lety se začal v Pražské čisticí kanalizační stanici vyrábět první průmyslový kompost z bioodpodů. Autory této technologie byli údajně docenti Německé techniky pánové Ernest a Kroulik. Ti vyráběli produkt Feka, ve kterém byl zastoupen nevyhnilý čistírenský kal, popel, městské smetky a rašelina. Postupně se pak tato technologie dále rozšiřovala do dalších míst Čech a Moravy i do zahraničí. Dnes pod značkou VITAHUM najdeme certifikované organické hnojivo hnědé až šedočerné barvy, které se vyrábí za použití osvědčených biotransformačních procesů z kalů komunálních čističek odpadních vod a dalších biologicky rozložitelných látek. U nás například na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi a Jindřichově Hradci. Vzájemným mísením a zráním těchto složek dochází ke vzniku humusní zeminy bohaté na živiny, kterou lze použít pro technické ozeleňování při rekultivaci parků, lesoparků, průmyslových zón nebo povrchových důlních děl a skládek. Hodí se také pro terénní úpravy při stavbě komunikací
k ČEmu jE vHodný vitaHum pro technické ozeleňování - zakládání, rekultivace a sanace veškeré zeleně Terénní úpravy, rekultivace parků, sanace apod. – technické ozeleňování Výživová vrstva pro městskou zeleň (rekultivace parků, lesoparků, intravilán průmyslových zón, povrchové úpravy průmyslových zón) Rekultivace biologicky aktivní vrstvy povrchových důlních děl, skládek náhrada ornice u velkých stavebních projektů – úprava terénu při stavbě komunikací hnojivo pro zahradnické firmy
nebo jako hnojivo v zahradnických centrech. Podle rozhodnutí Státního zdravotnického ústavu z roku 2007 lze hopoužít na jakoukoliv půdu nezemědělského charakteru. Výroba produktu VITAHUM elegantně řeší zpětné využití čistírenských kalů, které by jen těžko hledaly jiné využití. Zbytečně by zabíraly místo na skládkách a svým nekontrolovaným rozkladem a reakcemi s ostatním odpadem by nepříznivě ovlivňovaly životní prostředí. n - kce -
odpady 12 | 2010
praxe
Mechanicko-biologická úprava odpadů v Itálii
na efektivnějším nakládání se směsným komunálním odpadem se v itálii významně podílí mechanicko-biologická úprava (MBÚ). Hlavními cíli a výhodami tohoto typu nakládání s odpady je snížení množství odpadů určených ke skládkování, zlepšení jejich spalitelných vlastností, či umožnění dalšího využití jednotlivých frakcí na výstupu z MBÚ zařízení. Mechanicko-biologickou (aerobní) úpravou je každoročně zpracována necelá čtvrtina veškerého italského komunálního odpadu. Tento způsob nakládání s odpadem je na druhém místě po skládkování (necelých 45 %), následován spalováním (přibližně 10 %), kompostováním (7 %), a jinými formami využití (viz časopis Odpady 11/2010). Podle aktuálních oficiálních dat bylo v posledním vyhodnoceném roce (2008) touto metodou zpracováno přibližně 8,4 milionů tun odpadů. Zpracovávané odpady jsou složeny v poměru 89,4 % ze směsných komunálních odpadů, zbylých 10,6 % představují odpady pocházející například z úpravy městských a průmyslových odpadních vod, zbytkové frakce z odděleně vytříděných komunálních odpadů, jako je papír, plast, kovy, dřevo, či odpady pocházející z průmyslu textilního a agrárního. V současné době se v Itálii nachází přibližně 130 MBÚ zařízení. Celková povolená kapacita všech zařízení přesahuje 14,3 milionů tun odpadu. Největší počet MBÚ zařízení je umístěn v severních regiónech země, kde se obecně nachází většina zařízení zpracovávajících odpady.
Toky odpadů
Zařízení aerobního mechanicko-biologického zpracování, používané v Itálii, zpracovávají odpady v rámci oddělených toků či v rámci jednotného toku. V prvním případě je v rámci mechanické předúpravy na vstupu do zařízení získána organické frakce, která je postoupena k další biologické úpravě. Suchá frakce je dále samostatně upravována a putuje k energetickému využití nebo finálnímu odstranění na skládce. Oddělený tok je v Itálii aplikován v 72 zařízeních. V případě druhého typu spočívá mechanická úprava jednoduše v drcení veškerého vstupního odpadu a další úpravy společně s biologickou frakcí odpady.ihned.cz
(tzv. biosušení). Jednotný tok byl používán ve 20 MBÚ zařízeních (podle údajů k roku 2006. Výstup ze zařízení představoval v roce 2008 přibližně 7,1 milionu tun odpadů. Složení výstupů dle oficiálních dat: suchá frakce 27,6 % (asi 2 mi. tun), biostabilizátor 13,4 % (946 765 tun), palivo z odpadů 12,2 % (862 096 tun), skarty 23,3 % (1,6 milionu tun), dalšími složkami na výstupu jsou vlhká frakce (4,9 %), biologická vysušená frakce (1,4 %), kovy (0,4 %), a další materiály jako dřevo a plast (16,8 %). Finální destinace výstupních frakcí z MBÚ zařízení je následující: přibližně 4 miliony tun, odpovídající 56,1 %, jsou uloženy na skládkách odpadů, 15,4 % (přibližně 1 mil. tun), je předáno do spaloven odpadů, přičemž více než polovina (56 %) je tvořena palivem z odpadů, necelých 5 % (349 061 tun), tvořených biostabilizátorem, je použito při rekultivaci skládek. Ve výrobních zařízeních k výrobě energie je využito 3,3 % (235 073 tun) převážně tvořených palivem z odpadů, a konečně 2,3 % (164 199 tun) představují kovy, které jsou předány k materiálovému využití.
požadavky na palIvo
Ne všechna MBÚ zařízení mají současně povolení ke zpracování a výrobě paliva z odpadů. V Itálii má pro palivo z odpadů praxe i legislativa označení CDR (Combustibile Derivato dai Rifiuti). Italská legislativa stanovuje požadavky na zařízení, které tzv. palivo vyrábějí, a současně stanovuje požadavky na vlastnosti tohoto paliva (obsažené složky, minimální výhřevnost atd.) a režim jeho spalování. Palivo z odpadů zůstává od počátku své produkce až do jeho využití (spálení) v režimu odpadových předpisů. CDR je zákonem zahrnuto mezi speciální odpady (legislativní dekret č. 152/2006 – italský kodex práva životního prostředí). Legislativa rozlišuje palivo z odpadů CDR a CDR-Q, palivo z odpadů vyšší kvality. Nejčastěji je toto odpadové palivo spáleno v příslušných zařízeních ke spalování odpadů s energetickým využitím (monozdroje určené ke spalování CDR, cementárny a spalovny odpadů).
Výstupy ze zařízení MBÚ celkem 7,1 milionů tun odpadů
Suchá frakce 27,6 % Biostabilizátor 13,4 % palivo z odpadů 12,2 % Skarty 23,3 % Vlhká frakce 4,9 % Biologická vysušená frakce 1,4 % Kovy 0,4 % dřevo a plast 16,8 %
Počet MBÚ zařízení autorizovaných k výrobě CDR je 64 (údaje ke konci roku 2008), z toho 40 v provozu a toto palivo fakticky vyrábějící. Celková kapacita zařízení s povolením k výrobě paliva byla ke sledovanému roku 6,7 milionu tun. Množství vyrobeného paliva má každoroční nárůst. V roce 2008 bylo vyprodukováno přes 862 tisíc tun CDR. Největší počet MBÚ zařízení, na jejichž výstupu je i CDR, se nachází na severu země v regionech Piemonte, Lombardie, Benátsko, ve středozemních regionech Toskánsko a Lazio a na jihu v Kalábrii a Apulii.
MeTodIcký pokyn
V lednu 2007 byl vydán dekret italského Ministerstva životního prostředí a územní a mořské ochrany (Ministero dell Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare) obsahující obsáhlý metodický pokyn stanovující kritéria pro identifikaci a použití nejlepších dostupných technik u zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů spadajících mezi činnosti regulované str. 21
praxe právními předpisy IPPC (v Itálii upravené legislativním předpisem č. 59/2005). Mechanicko-biologická úprava má v Itálii více než desetiletou tradici, legislativní zázemí a oporu veřejného mínění, které v ní spatřuje důležitou alternativu k tradičním způsobům zpracování odpadů. Kapacita MBÚ zařízení má každoroční mírně narůstající trend. Moderní zařízení splňují požadavky národní legislativy, případně požadavků dalších přísnějších,
které jim při povolení může stanovit místní orgán státní správy (například požadavky na jejich umístění – v dostatečné vzdálenosti od obydlených zón, na jejich integraci do krajiny, na zachycování pachů tak, aby nedocházelo k obtěžování okolí). Zařízení jsou často pod neustálým dohledem orgánů státní správy. V případě, že je přímo u MBÚ zařízení i zdroj k energetickému využití odpadu na výstupu, je toto zařízení elektronicky napojeno na systémy míst-
v cihelně s nápadem
Schopnost využít nové trendy v klasické výrobě udělaly ze společnosti Zlínské cihelny jednu z nejúspěšnějších společností v oblasti maloformátové výroby. Závod ve Zlíně-Malenovicích je zrekonstruovanou cihelnou, kterou postavila firma Baťa v roce 1938. Dnes má kapacitu 18 milionů plných cihel ročně. „Naše přednost spočívá v nižší energetické náročnosti. Přešli jsme z výpalu závislého na drahém mazutu a plynu na fluidní spalování odpadu z briketárny Vřesová. Pomocí speciálně vyvinutých mobilních palníků jsme energetickou náročnost ještě i snížili. Přechodem na tyto palníky a levné odpadní, přitom velmi výhřevné palivo bylo možné přidávat do původní suroviny ještě i škváru a odpad z výroby celulózy, čímž se nám podařilo potřebu tepla snížit o 30 procent,“ říká jednatel Ing. Zdeněk Vašík. V cihelně se nyní daří zlikvidovat veškerou produkci odpadní škváry z výtopny TON Holešov, TON Bystřice pod Hostýnem a CTZ Uherské Hradiště. Zatímco donedávna vedlejší produkt ze své výroby byly tyto firmy nuceny ukládat na skládky, cihelny dnes škvá-
ing. zdeněk Vašík – jednatel firmy.
ru plně využijí ve výrobě. Jde přitom o 6500 tun ročně. Stejného efektu dosahují také využitím kalů z výroby celulózy z Olšanských papíren. „Přirozeně že z tohoto způsobu výpalu se vytváří i přebytek tepla, které z chladicího pásma pece odebíráme do sušáren,“ přidává k dobru inženýr Vašík. „Díky tomu jsme zcela eliminovali potřebu vytápět sušárny plynem, což je další významná úspora. Spotřebu plynu jsme v důsledku toho snížili o l,4 mil. m3 ročně. Váhu cihel jsme díky vylehčení přídavkem škváry a papírenských kalů snížili o 15 procent, čímž jsme samozřejmě o stejné procento snížili také náklady na dopravu.“ Přímá výroba v cihelně je v podstatě bezodpadová, protože surové, suché i pálené zmetky se automaticky semelou do surovinové směsi a opět jsou z nich vyrobeny cihly. Dokonce i popel z pece přidávají do výrobní směsi, z níž se vyrábějí cihly.
ních úřadů, které umožňují například kontinuální sledování vypouštěných emisí do ovzduší. Příklady MBÚ zařízení, včetně popisu jejich technologií, provozovaných v severoitalských regionech Lombardie a Piemonte v rámci systému Ecodeco®: http://www.ecodeco.it/gruppo/cms/ ecodeco/en/index.html. n Mgr. Veronika toMáškoVá Zdroj: ISPRA - Rapporto Rifiuti 2007, 2008 a 2009
odpadů. Šlo o směs štěrku a jemnozrnné zeminy, nacházející se ve vstupní surovině mezi svrchními sprašemi a spodními jílovci, který byl pro cihlářskou výrobu nepoužitelný. Vhodným vedením selektivní těžby v letech 2008–2009 vytěžili v Žopech u Holešova celkem 287 tis. tun, které byly vyvezeny na blízkou stavbu nadjezdu dálnice u Hulína. Tento materiál se díky tomu dostal na stavbu ze vzdálenosti pouhých 12 kilometrů a stavební firma tím ušetřila prostředky na drahém kamenivu. Co se dnes honí hlavou Ing. Zdeňka Vašíka? Fotovoltaika. Po vytěžení surovin zůstala obrovská plocha pozemku, kterou nelze rozumně využít. Proto se už v roce 2009 vrhl do přípravy fotovoltaické elektrárny o kapacitě 500 kWp ve vytěžené části dobývacího prostoru cihelny v Malenovicích. „S obavami jsem sledoval dění týkající se budoucnosti fotovoltaických elektráren. Vždyť veškeré naše dosavadní úsilí by téměř vyšlo nazmar, ale dnes už je elektrárna po kolaudaci. Naše elektrárna nebyla postavena na úrodné půdě a elektřinu, kterou vyrobí, spotřebujeme při vlastní výrobě lícových cihel a dalších našich produktů, “ uzavírá Zdeněk Vašík. n
S z
d ná al
Po iZ 20 za pr ro
ce Po ro st pr pr šu je v
te pr a2 m 6% př pr ku né vl ný ni pe po
st m
alžběta škarpichoVá
SelekTIvní Těžba
dávkování cihlářské zeminy a přísad určených pro výrobu.
str. 22
Na základě těžební studie, kterou vypracoval Báňský inženýring Olomouc, byl proveden rozbor suroviny, která byla ukládána na skládku
z úložiště k cihlářské peci.
odpady 12 | 2010
p u
Z
od
h e :
9
a ,
l-
ť
a
í
10
praxe
Snižování produkce odpadů z pohledu statistiky důležitým nástrojem pro snižování množství produkovaných odpadů je snižování materiálové náročnosti výroby, a s tím spjaté zavádění nejlepších dostupných technik (BaT) nejen ve výrobě, ale také v oblasti nakládání s odpady. Pozornost věnuje tomuto problému i Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2009. Podle získaných statistických dat zaznamenává vývoj celkové evidované produkce odpadu v roce 2009 oproti roku 2003 pokles o 20 % (graf 1). Meziročně poklesla v roce 2009 celková produkce odpadů o 5,4 %. Pokles celkové produkce odpadů mezi roky 2003 a 2009 je ovlivněn změnami struktury průmyslu a výroby, rozvojem průmyslových technologií a technologií pro úpravu a zpracování odpadů zvyšujících efektivitu výroby a významný je také ekonomický vliv spočívající v růstu cen primárních surovin. Pozornost vyžaduje zejména kategorie nebezpečného odpadu, jehož produkce zaznamenala mezi lety 2003 a 2009 zvýšení celkem o 7 %, přičemž meziročně (2008-2009) to bylo celých 6 %. Zvyšování produkce NO pokračuje, přestože ve Státní politice životního prostředí je stanoven cíl prevence vzniku a snížení měrné produkce nebezpečného odpadu, snižování nebezpečných vlastností odpadu, substituce nebezpečných látek a materiálů, budování technických kapacit pro nakládání s nebezpečnými odpady a odstranění odpadu polychlorovaných bifenylů (PCB). Také v Plánu odpadového hospodářství ČR je jedním ze strategických cílů maximální využití odpadů jako náhratis.t 40 000
dy primárních přírodních zdrojů. Jako hlavní opatření vyjmenovává POH iniciaci a podporu změn výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání; dále nahrazování – za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné – nebezpečných materiálů a složek, používaných jako suroviny, méně nebezpečnými, a konečně minimalizace objemu a hmotnosti výrobků při zachování jejich funkčních vlastností.
MaTerIálová SpoTřeba
Produkce odpadů je úzce provázána s růstem ekonomiky a také s domácí materiálovou spotřebou (Domestic Material Consumption, DMC). Podle údajů ve Zprávě kopíroval vývoj DMC v posledních letech vývoj ekonomiky, zejména pokud jde o materiálově náročná odvětví, jako jsou stavebnictví, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel. Po pětiletém období růstu v letech 2003–2007 poklesla DMC v 2008 meziročně o 1,7 % na 193,4 mil. tun. V posledním sledovaném roce 2008 se již začaly projevovat známky hospodářské krize, která se odrazila na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) a na nižší spotřebě materiálů.
Graf 1 CelkoVá produkCe odpadů V Čr V leteCh 2oo3-2009 (tis. tun)
35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
pozn: data byla stanovena podle platné metodiky pro daný rok. pro rok 2009 jsou uvedena předběžná data. Zdroj: VÚV T. G. M. - CeHO, CENIA (ISOH)
odpady.ihned.cz
I přes rostoucí trend po roce 2002 byla úroveň materiálové spotřeby v roce 2008 na 65 % hodnoty z roku 1990, zátěž životního prostředí spojená se spotřebou materiálů je v současnosti stále výrazně nižší než na začátku 90. let. Snižováním DMC ČR přispívá k poklesu globálních zátěží životního prostředí, uvádí Zpráva. Největší podíl na DMC tvoří stavební nerostné suroviny, které ve vysoké míře přispěly k růstu DMC v letech 2002–2007. V roce 2008 byl zaznamenán pouze marginální pokles o 0,7 mil. tun (o 0,9 %). Vzestup této položky je možné přičítat výraznému růstu stavební výroby v ČR. Druhou nejvýznamnější položkou DMC jsou uhlí a produkty z uhlí, jejíž objem stagnoval v letech 2002–2007 a v roce 2008 došlo k mírnému poklesu této položky na 54,3 mil. tun (o 4,2 %). K nárůstu naopak docházelo v případě ropy a produktů z ropy.
ZávISloST na ZahranIčí
Podíl dovozu na DMC, tzv. materiálová závislost na zahraničí, stále roste. Mezi lety 2002 a 2008 došlo k nárůstu o 7 %, v roce 2008 o 2,1 %. Tento významný vzestup byl zapříčiněn zejména zvyšující se spotřebou ropy a zemního plynu, jejichž naprostá většina pochází z dovozu. Vysoká závislost na zahraničí spojená s dodávkami fosilních paliv je ze strategického hlediska pro ČR nepříznivá, říká se ve Zprávě. Podle statistických zjištění je DMC na osobu v ČR o zhruba 16 % vyšší, než je průměr EU15 a o 17 % vyšší, než je průměr EU27. Relativně vysoká hodnota DMC v ČR je dána druhou nejvyšší spotřebou fosilních paliv na osobu ze všech srovnávaných zemí a průměrnou spotřebou nerostných surovin. Naopak spotřeba biomasy je v ČR třetí nejnižší za Bulharskem a Maďarskem. Vysokou spotřebu fosilních paliv je možné přičíst vysokému podílu tuhých paliv na primární energetické základně (51 % v roce 2007, resp. 47 % v roce 2008) a stále poměrně vysoké energetické náročnosti. Jelikož je Zpráva soubor str. 23
praxe Graf 2 struktura doMáCí MateriáloVé spotřeBy V Čr podle skupin Materiálu
statistických dat, nemůže se vyjádřit k problému nevyužívaného energetického potenciálu směsných komunálních odpadů, který by mohl výrazně přispět ke snížení závislosti ČR na dovozech fosilních paliv. DMC je považována za indikátor celkové zátěže životního prostředí. Podle Zprávy je cílem zajistit její sestupnou tendenci i po opětovném nastartování ekonomického růstu. Toho je možné dosáhnout zejména změnou struktury ekonomiky ve prospěch méně materiálově náročných průmyslových odvětví a služeb, technologickými inovacemi ve výrobě a snížením prozatím vysokého podílu uhlí na primární energetické spotřebě ve prospěch kapalných a zejména plynných paliv. Cesta k energetickému využití odpadů by tedy měla být otevřená. n
2000
Rostlinná biomasa určená pro výživu Rostlinná a živočišná krmiva dřevo a produkty ze dřeva Stavební nerostné suroviny průmyslové nerostné suroviny Rudy a produkty z kovů Uhlí a produkty z uhlí Ropa a produkty z ropy zemní plyn a produkty ze zemního plynu ostatní
JarMila šťastná Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2009, Ministerstvo životního prostředí.
2008
2000
2008
6.6 6.0 3.2 32.8 8.1 2.1 33.2 4.2 3.8 0.1
3.8 5.2 2.6 42.2 6.8 3.0 28.1 5.0 3.4 0.0
Zdroj: ČSÚ, COŽP UK
Zpráva o životním prostředí v roce 2009
Každoroční inventura stavu našeho životního prostředí přinesla mnoho statisticky podložených informací. Mezi ty nejdůležitější patří: odpady
Celková produkce odpadu od roku 2000 klesá, meziročně poklesla o 5,4 %, n z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo v roce 2009 recyklací využito 70 procent a energeticky osm procent, n produkce nebezpečného odpadu vzrostla mezi roky 2003 a 2009 o 7,5 %, ačkoliv v meziročním srovnání byl zaznamenán její pokles, n nejčastějším způsobem odstraňování odpadu je nadále skládkování, na skládkách loni skončilo 96 procent odstraňovaných odpadů.
n
voda
Odběry vody pro veřejnou potřebu a pro průmysl klesají, současně se snižuje spotřeba vody v domácnostech. Pokračuje zvyšování podílu obyvatel připojených na vodovody, kanalizace a také na kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod, n postupně se zlepšuje jakost vody ve vodních tocích, n do vod vypouštěného anorganického dusíku přibylo z 1000 tun na 1200 tun.
n
půda a ZeMědělSTví
Spotřeba hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, která se od roku 2000 zvyšovala, zaznamenala v roce 2009 v případě minerálních hnojiv meziroční pokles o 38,4 % a v případě přípravků na ochranu rostlin pokles o 11,4 %, n neustále vzrůstá množství zastavěných ploch, většinou přitom vznikají na zemědělské půdě, zvětšuje se fragmentace krajiny.
energie, v roce 2009 byl zaznamenán meziroční pokles o 7,8 %, n největší energetickou spotřebu má průmysl 39,8 %, doprava 24,6 % a domácnosti 22,1 %, n energetická náročnost hospodářství v roce 2009 meziročně poklesla o 1,8 % n podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny meziročně vzrostl z 5,17 % v roce 2008 na 6,79 % v roce 2009, n spotřeba materiálů meziročně poklesla o 1,6 % po období nárůstu v letech 2003-2007. n Zdroj: ČTK
ovZduší
Emise skleníkových plynů od roku 1990 poklesly o 27,5 %, n emise okyselujících látek klesly v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 o tři %, emise ozonu o čtyři %, n nadlimitním koncentracím jemného prachu bylo v roce 2009 vystaveno 18 procent obyvatel; koncentracím přesahujícím cílový imisní limit pro benzo(a) pyren bylo vystaveno zhruba 36 procent obyvatel a pro přízemní ozon 23 procent obyvatel. Opakovaně dochází k překročení imisního limitu pro NO2 na dopravně zatížených lokalitách.
n
str. 24
hoSpodářSTví
průmyslová produkce v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí meziročně klesla o 13,6 %, n pokračuje snižování konečné spotřeby
OD000504-5
n
n
námět pro strany 23 a 24 poskytla společnost iniSoFT, s. r. o. , nenese však odpovědnost za obsah článků, ani za názory autorů.
odpady 12 | 2010
skupina 15
katalog odpadů
obaly, filtry a čisticí tkaniny
Skupina 15 podle Katalogu odpadů zahrnuje odpadní obaly a dále absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené. Subjekty uvádějící na trh či do oběhu obaly nebo balené výrobky mají podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, povinnost využití odpadů z obalů. Tuto povinnost vesměs plní prostřednictvím autorizované obalové společnosti (EKO-KOM, a. s.). Počet zapojených subjektů se v průběhu let trvale zvyšuje, v loňském roce bylo zapojeno skoro 21 tisíc subjektů (firem uvádějících na trh obaly).
za rok 2009 zaevidováno celkem 827 795 tun vzniklých obalových odpadů, což tvoří 92 % z celkového množství vzniklých obalových odpadů. Tento údaj se výrazně liší od údajů Českého statistického ústavu, který uvádí pro celou skupinu 15 (tedy včetně čisticích tkanin atd.) celkovou produkci zhruba 744 tisíc tun. Rozdíly jsou způsobeny různými metodikami pro sběr dat. Podle údajů EKO-KOM byly papí-
Z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo v roce 2009 recyklací využito 70 % a energeticky téměř 8 %. Vzniklé obalové odpady odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů. Ve srovnání s rokem 2008 však došlo k poklesu vzniklých obalových odpadů, a to o více než 6 %. V rámci systému EKO-KOM bylo
Produkce odPadů skuPiny 15 katalogu odPadů v roce 2009 (v tunách) Druh odpadu
produkce odpadu celkem
v tom způsob nakládání na straně původce odpadu Využití celkem
odpady skupiny 15 celkem 744 506 v tom: 15 01 Obaly (včetně sbíraného KO) 15 01 01- papírové a lepenkové obaly 490 771 15 01 02 - plastové obaly 74 491 15 01 03 - dřevěné obaly 18 568 15 01 04 - Kovové obaly 3 643 15 01 05 - Kompozitní obaly 3 858 15 01 06 - Směsné obaly 96 015 15 01 07 - Skleněné obaly 23 749 15 01 09 - Textilní obaly 172 15 01 10 - obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 13 881 15 01 11 - Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 372 15 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy 15 02 02 - absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 403 15 02 03 - absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 1 583
R1-R13 2 795
Odstraňování celkem d1-d15 794
Ostatní způsoby celkem n1-n18 740 918
652 1 127 30 616 8 189 5 0
68 22 6 0 0 507 0 0
490 051 73 342 18 533 3 027 3 851 95 319 23 744 172
150
89
13 642
11
0
361
8
98
17 297
0
5
1 578 zdroj dat: ČSÚ
odpady.ihned.cz
str. 25
katalog odpadů rové/lepenkové obaly recyklovány z 94 %. Plastové obaly tvořily tak největší podíl energeticky využitých obalových odpadů (19 %). Zpráva o životním prostředí za rok 2009 zdůrazňuje, že v posledních měsících roku 2008 a v prvních třech čtvrtletích roku 2009 došlo v důsledku celosvětové ekonomické krize k vý-
skupina 15 raznému omezení průmyslové výroby a dramatickému propadu cen využitelných surovin, resp. odpadů (zejména kovů, papíru, plastů). Poslední čtvrtletí roku 2009 následně přineslo částečné oživení poptávky po druhotných surovinách a též růst jejich výkupních cen. Přes tyto nepříznivé vlivy nebyl v průběhu roku 2009 zaznamenán výrazný
propad vykazovaných statistických hodnot. Z pohledu mezinárodního srovnání dosahuje v roce 2006 největšího procenta recyklace obalových odpadů Belgie, a to 79 %. ČR zrecyklovala 63 % obalových odpadů v roce 2006 a je tedy pátou zemí v EU27 s největší recyklací obalových odpadů. n - kce -
Čisticí utěrky - systém pro opakované použití V průmyslu, tiskárnách, automobilových dílnách a výrobních podnicích se denně používají tisíce čisticích utěrek. Udržují tak nástroje, stroje a výrobní zařízení čisté. Používají se například v kovoobráběcím průmyslu, kde se při výrobě uvolňují kovové piliny, oleje a chladicí mazací látky, které pak následně nesmí způsobit poškození nebo znečištění finálních výrobků. Navíc se musí podniky vypořádat s přísnými povinnostmi a předpisy, především při zacházení s materiály znečištěnými oleji a rozpouštědly. Společnost MEWA, servisní společnosti v oblasti průmyslových textilií, dodává absorpční podložky vážící pouhých 600 gramů, které jsou schopné pojmout 2,5 až 3 litry kapalin. Jsou hojně využívány v dílnách a v průmyslové výrobě a jejich dodavatel k nim nabízí full servis, zahrnující pravidelnou výměnu použitých utěrek a dodávku utěrek vypraných, připravených k použití. Absorpční podložky jsou ve smluvně sjednaném rytmu vyzvedávány, ekologicky vyprány, v případě potřeby vyměněny a dodány zpět zákazníkovi. Tento cyklus lze opakovat až padesátkrát.
absorpční podložky jsou často využívány v dílnách a průmyslových provozech
Speciálním recyklačním systémem pro vodu, používanou pro praní a máchání, lze oproti běžným pracím procesům ušetřit až 50 procent vody. Navíc se použitá voda na praní z procesů máchání filtruje, čistí a znovu použije pro další praní. Pere se pomocí
biologicky odbouratelných pracích a pomocných prostředků v co nejmenším možném dávkování. Oproti tradičnímu pracímu procesu to znamená až o 85 procent nižší zatížení životního prostředí. Několikastupňové znovuzískávání tepla z pracích a sušicích zařízení přes tepelné výměníky značně snižuje energetickou spotřebu pro ohřev vody a vytápění podnikových prostor. Plně nasátá podložka, která směřuje k ekologickému vyprání a novému použití, není odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Oproti tomu jednorázové papírové ubrousky nebo textilní utěrky končí po jednom použití v odpadu a podle druhu znečištění mohou být zařazeny do nebezpečného odpadu. Systém opakovaného použití, certifikovaný normami DIN EN ISO 9001 a 14001, proto významně snižuje zátěž na straně firem. n - jhm -
Jaké novinky nastupují u obalů? Vývoj a nové požadavky na obaly byly hlavními tématy čtvrtého ročníku obalového kongresu pořádané obalovým institutem SYBA. Ve skupinovému balení nápojů směřují trendy ke snížené hmotnosti obalu a snížení spotřeby energie. Diskutabilní v našich podmínkách je avizovaná fotodegradabilita (známá také jako oxo-degradabilita), kde k fragmentaci dochází pomocí UV (slunečního) záření. Ohromný boom zažívá u spotřebitelů spotřebitelské balení piva v PET lahvích. Podíl 0,9 % v roce 2007 se zvýšil na 7,1 % v červenci 2010. Na úspěchu se podílel i objemový formát a tvar obalu, jeho nerozbitnost, opětovná uzavíratelnost, lehkost, lahve bez zálohy str. 26
a bariérové vlastnosti dostatečné pro uchování piva. V bloku zaměřeném na ekologické aspekty balení představila společnost Alesco svou produkci zaměřenou na teplem smrštitelné biodegradovatelné fólie (tzv. bioshrinkfilms). Fólie na bázi PLA se rozloží v kompostu z 95 % do šesti měsíců a přitom kvalitu kompostu nezhorší. Současným hlavním handicapem těchto bioplastových fólií je stále vysoká cena. Ve srovnání s fóliemi z ropných produktů (PE) je cena až šestkrát vyšší. Česká inspekce životního prostředí zveřejnila výsledky kontrol u výrobců a distributorů s ohledem na jejich povinnost při recyklaci a dalším využití obalových odpadů. Větší pozornost se věnuje vysledovatel-
ing. Vlado Volek z obalového institutu SyBa upozornil, že peT lahve se derou do dalších sektorů nápojů - po vínu i do jiných alkoholických nápojů.
nosti potravin i obalů, což je spojeno s označováním (šarže, datum spotřeby). Obalový kongres, jehož generálním partnerem byla AOS EKO-KOM, a. s., ukázal, že se průmysl zabývá řešením otázek týkajících se vylepšování funkčnosti obalů i minimalizací jejich dopadu na životní prostředí. n - ekoodpady 12 | 2010
n
„M ob
V př ře Li vy at v ur na
ře Li ob „B au ně tiv se Li ig
Zá
Če le vý dá jsm po kv zů Li ně m né vy ad př ce
bě na ne le kt vh ob ča do v
Js
M m ta vý ná ná ro
od
v-
% y
e-
í
ce
o-
-
u
e
y
sný
ně
m-
-
y).
o-
10
skupina 15
katalog odpadů
nepoužívejte zbytečně igelitky „Místo igelitek, které jsou v supermarketech zdarma, je vhodné používat opakovaně použitelné obaly jako jsou textilní tašky,“ říká Filip Linek. V zahraničí je běžné, že si lidé na nákup přinesou vlastní látkovou tašku, říká ředitel společnosti Oskar Plast Filip Linek. Podle něho je v ČR stále poměrně vysoká spotřeba polymerových sáčků a tašek. Protože tyto obaly končí často v přírodě, uvědomuje si Linek nutnost urychlení jejich rozpadu, aby nehyzdily naše okolí dlouhé stovky let. Používat rozložitelné obaly je podle ředitele společnosti Oskar plast Filipa Linka nutné, protože minimálně 10 % obalů zůstává pohozených v přírodě. „Běžné obaly se rozkládají až tři sta let a u některých vůbec není jisté, jestli se někdy rozpadnou,“ uvedl Linek. Pozitivní podle něj ale je fakt, že v roce 2009 se 59 % obalů v ČR recyklovalo. Přesto Linek říká: „Nepoužívejte zbytečně igelitové obaly.“
Západ – lidé maJí vlastní tašky
Česká firma Oskar plast přichází s obalem, který se sám rozloží. „Řešením je výroba oxo-degradabilních plastů. Přidáním aditiv do polymerových výrobků jsme schopni mnohonásobně zkrátit poločas plného rozpadu obalů. Přitom kvalita, vzhled i bezpečnost obalů zůstává naprosto identická,“ vysvětluje Linek. Standardní polymer se podle něj také rozpadá, ale aditiva „rozsekají“ molekuly na menší, které jsou stravitelné pro mikroorganismy. Polymer s aditivy se rozpadne za 2 až 10 let, říká Linek a dodává: „Cena aditiv je vysoká, ale přidáváme jich málo, většinou to zvýší cenu obalu maximálně o 10–15 %.“ „V západní Evropě je naprosto běžné, že člověk jde do supermarketu nakupovat s vlastní taškou. U nás to tak nefunguje, ale věříme, že to tak za pár let bude. Konkrétně místo igelitek, které jsou v supermarketech zdarma, je vhodné používat opakovaně použitelné obaly, jako jsou textilní tašky. V současnosti se začínají zase vracet síťovky do kapsy,“ říká Linek o nakupování v supermarketech.
Jsou bioobaly eko?
Mohlo by se zdát, že lepší alternativou mikrotenových sáčků jsou papírové tašky. Není to ale podle Linka pravda, výroba papíru je hodně energeticky náročná a navíc je papír objemově náročný. „Do kartonu se vejde 200 papírových tašek nebo 2000 mikrotenových odpady.ihned.cz
sáčků. Třeba Ahold spotřebuje měsíčně 2 miliony mikrotenových sáčků a kdyby měl vozit 2 miliony papírových tašek, tak se zvýší počet kamionů na našich silnicích,“ uvedl Linek. Některé společnosti používají tzv. bioplasty, které při výrobě používají kombinaci polymeru a škrobů (PLC). Musí ale být až čtyřikrát silnější než standardní polymerové tašky, a proto je jejich výroba pro životní prostředí paradoxně náročnější, tvrdí Linek. Lepším řešením je výroba z kyseliny polymléčné (PLA), což znamená výrobu z rostlinných škrobů. Tyto tašky jsou 100% rozložitelné, lze je kompostovat, ale jejich cena je tak vysoká, že se s nimi prakticky nesetkáme.
V červenci 2004 psal Ekolist o jiném rozložitelném plastu na podobném principu. Materiál v ČR představil Karel Bloch, majitel dnes již zaniklé firmy Ecoplastic, která získala krátkodobou licenci od britské firmy Symphony Environmental. Tento podnikatelský záměr ale skončil v troskách. „Nikdo to nekoupil,“ vysvětloval v roce 2008 Karel Bloch lakonicky. Podle Blochových předběžných odběratelů byla důvodem nezájmu vysoká cena tašek. Nicméně Karel Bloch, přestože jej podnik s rozložitelnými plasty stál „fůru peněz“, neztrácel důvěru v to, že rozložitelným plastům patří budoucnost. „Za pár let se to tu uchytí, jako v Kalifornii,“ myslí si Karel Bloch.
pomohla by legislativa
V roce 2009 odhadoval bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, že obchodníci v Česku ročně rozdají zákazníkům až tři miliardy plastových tašek. Náklady na jejich výrobu dosahovaly prý až několika desítek milionů korun ročně. Nahrazení klasických igelitek kompostovatelnými obaly se kvůli vysoké finanční náročnosti neočekává. V současnosti kromě Oskar plastu dodává rozložitelné plasty na český trh několik dalších firem, například K.O.S. – plastic, HBA Bio nebo TART. Tyto společnosti ale vyrábí obaly z PLA, tedy z rostlinných škrobů a plně kompostovatelné. „Pomohla by změna legislativy, která by tyto obaly zvýhodnila. Nyní o ně není zájem, protože jsou asi čtyřikrát dražší. Kompostovatelné obaly jsou rozhodně lepší možnost než přidávání aditiv do polymerových výrobků. Může se stát, že z těchto plastů automobilka v rámci recyklace udělá nárazník a on se za dva roky rozpadne,“ upozorňuje František Kessner ze společnosti K.O.S. – plastic. A jak se staví k tématu nadměrné spotřeby igelitových tašek supermarkety? V hypermarketech Albert klesla jejich spotřeba po jejich zpoplatnění v září 2009 na polovinu. Tašky k nákupu zdarma dnes dávají pouze řetězce Tesco a Globus. Tesco se však snaží podporovat opakované obaly jinou cestou: do prodeje přišly jutové tašky pro opakované používání. n Martin singr Psáno pro server Ekolist.cz
str. 27
servis
Boj proti změnám klimatu mění strategii
D
1
c e V ž S a K
zastánci drastického snížení emisí oxidu uhličitého dnes o klimatických změnách hovoří mnohem méně než kdysi. co se stalo? Ačkoliv se někteří aktivisté stále spoléhají na zastrašovací taktiku, mnozí z nich dnes věnují více času zdůrazňování „přínosů“ jejich politického receptu. Už se nezaobírají hrozící klimatickou zkázou, nýbrž ekonomickým blahem, které přijde v důsledku zavedení „zelené“ ekonomiky. Příklady lze nalézt po celém světě, ale jeden z nejlepších se nachází v mé vlasti - Dánsku. Vládou jmenovaná komise akademiků tady nedávno předložila návrhy, jak by se Dánsko mohlo bez ohledu na ostatní země stát za 40 let společností bez fosilních paliv. Tento cíl vyráží dech: více než 80 % dodávek energie v Dánsku dnes totiž představují právě fosilní paliva, která jsou výrazně levnější a spolehlivější než jakýkoliv zdroj zelené energie.
iluzorní přínosy
Žádná země sama o sobě nemůže pro zastavení globálního oteplování mnoho udělat. Kdyby se mělo Dánsko skutečně stát do roku 2050 zemí bez fosilních paliv – a zůstat jí až do konce století – výsledkem do roku 2100 by bylo oddálení vzestupu průměrné globální teploty o pouhé dva týdny. Být průkopníkem je jen stěží zárukou bohatství. Německo hrálo ve světě vedoucí roli při instalaci slunečních kolektorů a dotovalo je celkovou část-
kou 47 miliard eur. Trvalým odkazem je mohutný účet a spousta neefektivních solárních technologií, které v celé této často oblačné zemi stojí na střechách a dodávají do sítě triviálních 0,1 % z celkového objemu energie. Také Dánsko si už vyzkoušelo roli inovátora zelené energie – stálo na světové špičce v oblasti větrné energetiky. Výsledky jsou jen stěží inspirativní. Dánská větrná energetika je téměř úplně závislá na dotacích daňových poplatníků a Dánové platí nejvyšší sazby za elektřinu ze všech průmyslových států. K přenosu sluneční a větrné energie ze slunečných a větrných oblastí do míst, kde žije nejvíce lidí, se musí vybudovat stejnosměrná vedení. Dále je zapotřebí vynalézt mechanismy skladování, aby dodávky energie nebyly přerušeny, kdykoliv nesvítí slunce nebo nefouká vítr.
Fosilní paliva, Fosilní názory
Stoupenci „uhlíkových škrtů“ tvrdí, že technologie zelené energie se dražšími pouze zdají být, poněvadž cena fosilních paliv neodráží náklady jejich dopadů na klima. I kdybychom to však zohlednili, hrálo by to jen malou roli. Nejrozsáhlejší ekonomická metastudie ukazuje, že celkové budoucí dopady na klima by ospravedlnily daň ve výši zhruba 0,01 eur na litr benzinu (0,06 dolaru na galon ve Spojených státech)
„Ještě je zapotřebí vynalézt mechanismy skladování, aby dodávky energie nebyly přerušeny, kdykoliv nesvítí slunce nebo nefouká vítr,“ poznamenává k alternativním zdrojům známý (bývalý) ekolog Bjorn Lomborg.
- oproti zdanění, které již dnes platí ve většině evropských zemí, je to nicotná částka. Posun směrem od fosilních paliv nebude snadný. Politici musí dát prioritu investicím do výzkumu a vývoje zelených energií. Snaha vynucovat „uhlíkové škrty“ namísto prvotních investic do výzkumu se rovná zapřahání vozu před koně. Převratná řešení nejsou automatickým výsledkem kombinace zdanění fosilních paliv a dotací na současnou zelenou energii: navzdory mohutným výdajům spojeným s Kjótským protokolem se investice účastnických zemí do výzkumu a vývoje, vyjádřené jako procento HDP, nezvýšily. Skutečnou změnou, která je zapotřebí, je nicméně pochopení, že drastické a brzké „uhlíkové škrty“ jsou na globální oteplování chabou odpovědí – bez ohledu na to, v jakém balení jsou podávány. n Bjorn LomBorg Zdroj: www.ihned.cz, redakčně kráceno
300
937
200
Statistika dovozů a vývozů druhotných surovin v prvním a druhém čtvrtletí roku 2010 potvrzuje názor, že naše republika je v tomto oboru výrazně exportní. Vývozy u některých komodit přesahují dovozy až několikanásobně. Výjimkou jsou skleněné střepy, kde je naopak dovoz desetkát vyšší než vývoz, a kupodivu textil – zde zřejmě stále hrají svou roli second-handy.
o I V v o n K h
2
h 1 k R M t s d K n
2
150
p V K v m n K
100 50 0
1
p S S c s n K
250
Dovozy A vývozy DRuhotných suRovin
p Z n S č K
2
GRAF měsíce tis. tun
1
Šrot ocelový
Šrot měděný
Šrot hliníkový
Střepy skleněné
papír sběrový
plasty
Textil (oděvy)
2
B
zdroj: ČzSo
str. 28
odpady 12 | 2010
od
y,
ý
e-
odo d
u
servis
Do diáře 15. 12. 2010
chrudim-píšťovy, konferenční prostory ekomonitor Veřejné zakázky v oblasti ochrany životního prostředí Seminář k zákonům č. 417/2009 Sb. a 179/2010 Sb. Kontakt: www.ekomonitor.cz
16. 12. 2010
praha, budova ČS VTS Zákon o odpadech po novele včetně novelizovaných prováděcích předpisů Seminář - propojení novelizovaných částí zákona s prováděcími předpisy Kontakt: www.bovapolygon.cz
17. – 20. 1. 2011
ostrava, Výstaviště Černá louka Infotherma 2011 Veletrh - ekologické a ekonomické vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech Kontakt: agentura inforpres, s. r. o., http://infotherma.cz/
25. – 27. 1. 2011
hradec Králové 12. běh rekvalifikačního kurzu Podnikový ekolog Rekvalifikační kurz, akreditovaný MŠMT, je organizován formou šesti třídenních soustředění, pořádaných s odstupem 14 dnů až 3 týdnů. probíhá do červne 2011 Kontakt: www.empla.cz/skoleni-seminare/
27. – 29. 1. 2011
praha-holešovice, Výstaviště Solar Praha Souběžně s 13. ročníkem veletrhu Střechy praha proběhne 7. ročník jediné specializované výstavy v ČR zaměřené na fotovoltaické systémy Kontakt: www.strechy-praha.cz/
2. – 3. 2. 2011
praha, Státní zdravotní ústav Vodárenská biologie 2011 Konference - hygiena pitné vody, úprava vody, ochrana povodí, eutrofizace, mikrobiologie vody, rizikové organismy, legislativa, Kontakt: www.ekomonitor.cz
23. – 24. 3. 2011
Beroun, Best Western hotel Grand
Průmyslová ekologie II cílem konference je vytvořit platformu pro setkávání provozovatelů průmyslových zařízení, investorů, zástupců státních orgánů a výzkumných pracovníků. základní informace o akci Kontakt: www.ekomonitor.cz
3. – 5. 5. 2011
praha-Letňany, pVa For waste & cleaning 2011 6. mezinárodní veletrh nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie, úklid a čištění Kontakt: aBF, a. s., www.forwastecleaning.cz
chyStané SemInáře a konFerence ekomonItor
12. 1. 2011
ropné látky v životním prostředí chování ropných látek v životním prostředí, právní předpisy pro jejich odstraňování, dekontaminační metody předpisy pro skladování RL a manipulaci s nimi.
2. – 3. 2. 2011
Vodárenská biologie 2011 Tradiční konference pro hydrobiology, hydrology, pracovníky ve vodárenském průmyslu, zástupce laboratoří, vědecké pracovníky a pracovníky vysokých škol i vysokoškolské studenty
2. 3. – 3. 3. 2011
těžba a její dopady na životní prostředí III
16. 3. 2011 a 6. 4. 2011
Využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství - zemědělské bioplynové stanice Seminář z cyklu Využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství zemědělské bioplynové stanice. Seminář je určen zejména zemědělským podnikatelům. Účastnící budou mít možnost navštívit BpS s odborným výkladem provozovatele. Účast na semináři je bezplatná.
23. 3. 2011 – 24. 3.2011
Průmyslová ekologie II cílem konference je vytvořit platformu pro setkávání provozovatelů průmyslových zařízení, investorů, zástupců státních orgánů, výzkumných pracovníků, konzultačních firem a nevládních neziskových organizací a umožnit jim diskusi a výměnu zkušeností v mezioborové oblasti dopadů lidských aktivit na životní prostředí. podrobné informace a přihlášky na www.ekomonitor.cz
Co nového ve sbírce zákonů ČáStka 106 Ze dne 14. října 2010 � 285 - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb. � 286 - nález Ústavního soudu ze dne 10. srpna 2010 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení čl. 8 odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního města hradec Králové č. 8/2003 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 18/2004, č. 8/2005, č. 11/2006, č. 4/2007 a č. 3/2008 ČáStka 110 Ze dne 29. října 2010 � 300 - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů ČáStka 120 Ze dne 30. lIStoPadu 2010 � 330 - zákon, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů ČáStka 122 Ze dne 1. ProSInce 2010 � 333 - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ČáStka 124 Ze dne 3. ProSInce 2010 � 337 - Vyhláška o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky
SeZnam InZerce firma
Komerční banka Orresant s.r.o. REFLEX Zlín, spol. s r.o. SOME Jindřichův Hradec s.r.o. Inisoft, s.r.o. ASEKOL s.r.o.
tel.
fax
str.
-
-
2 3
-
-
13
384 372 029 -
-
17 24 32
So
10
odpady.ihned.cz
str. 29
servis SPoleČnoSt odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 12. ročník XX, vychází 15. 12. 2010 cena výtisku 85 kč, roční předplatné 935 kč
Ministr drobil se rozhodl napomoci rozvoji podnikání v ČR. Jedním z navrhovaných opatření je i zrušení povinnosti zpracovávat poh, což by mělo ušetřit kolem 60 mil. korun
na půdě Liberárního institut proběhl diskuzní večer na téma odpady - (zatím) nevyužitý potenciál. přednášejícími byli (zleva) Martina Vrbová (eKo-KoM), Tomáš drápela (plzeňská teplárenská) a pavel Bernát (Termizo). Vše moderoval Miroslav Ševčík (Liberální institut).
adresa redakce: dobrovského 25, 170 55 praha 7 tel.: 233 071 427, e-mail:
[email protected] http://odpady.ihned.cz ředitelka divize odborného tisku: ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: ing. Jarmila Šťastná Zlom: Libor hofman manažer titulu: petr pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail:
[email protected] Vydává: econoMia, a. s., dobrovského 25, 170 55 praha 7, IČo: 00499153 tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou distribuce a volný prodej: dobrovského 25, 170 55 praha 7, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:
[email protected] Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska postservis Předplatné a distribuce v Sr: L.K. permanent, s.r. o., Magnet press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: divize nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] Internetová inzerce: divize nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected]
na kompostárně pitterling společnosti ekodendra se sešli členové Kompostárenské sekce BioM, aby diskutovali o budoucnosti kompostování u nás (více na straně 19).
nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. iSSn 1210-4922 MK ČR 6330 poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. autorská práva k časopisu náleží vydavateli. přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2010 econoMia, a. s.
Vítězem druhého ročníku e.on energy Globe award ČR se stal zdeněk halík. V Boršicích u Blatnice provozuje pěstitelskou pálenici a rozhodl se, že peckami ze švestek, které zpracovává v pálenici, bude vytápět svůj rodinný dům.
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 935 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2731
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.: OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ: DIČ: Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.: OBEC:
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, Vyplněný lístek odešlete na adresu: jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE str. 30
odpady 12 | 2010
Zajistěte si včas předplatné
i na rok 2011
Získáte navíc: – více informací v nové úpravě – zdarma plný přístup na web www.odpady.ihned.cz a do elektronického archivu – dvakrát měsíčně elektronický newsletter ve formátu PDF – členství v Benefitklubu vydavatelství Economia s mnoha výhodami a slevami
www.odpady.ihned.cz
Přesvědčte se, že Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 OD000556-1
NOVÁ BARVA V TŘÍDĚNÍ ODPADŮ
ČERVENÁ Nesete do kontejnerů tříděný odpad? Máte jednu ruku volnou? Přiberte s sebou i vaše
drobné elektro a baterie
OD000478-3
Červené kontejnery už i v ulicích vašeho města www.cervenekontejnery.cz