Odpady
06/2010 cena 85 Kč / 4,2 EUR
odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
PŘÍLOHA: ODPADY A OBCE Katalog odpadů – skupina 10 Euronovela zákona o odpadech byla schválena Infrastruktura je na evropské úrovni Trh druhotných surovin oživuje
Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz
JEDNODUCHÉ PODZEMNÍ KONTEJNERY - SEMI UNDERGROUND SEMI CONTAINERS / EINFACHER UNTERIRDISCHER CONTAINER SEMI
typ / type / modell
1,5 m3
3 m3
5 m3
1,5 m3
3 m3
5 m3
h - výška / height / höhe
2,7 m
2,8 m
2,9 m
w - průměr / diameter / durchmesser
1,2 m
1,4 m
1,9 m
270 kg
340 kg
450 kg
0,9 m
0,9 m
0,9 m
c - objem / capacity / kapazität
g - hmotnost / weight / gewicht l - výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe
PODZEMNÍ KONTEJNERY - CITY
CITY UNDERGROUND CONTAINERS / CITY UNTERIRDISCHER CONTAINER 2 m3
3,2 m3
5 m3
výška A / height / höhe
2,4 m
2,9 m
3,5 m
1,95 m
1,95 m
1,95 m
1,4 m
1,9 m
2,5 m
2,1 x 2,1 m
2,1 x 2,1 m
2,1 x 2,1 m
"
typ / type / modell
průměr C / diameter / durchmesser hloubka šachty B / shaft depth / schachttiefe podlaha / floor / boden
280 / 600 kg
310 / 630 kg 340 / 660 kg
Hmotnost sestava/beton / total weight/concrete / gewicht der zusammensetzung/beton
530 / 850 kg
560 / 880 kg 610 / 930 kg
#
hmotnost kontejner/beton / weight of the container/concrete / gewicht des containers/beton výška vhozu / throwing hole height / einwurfhöhe
0,7 m
0,7 m
0,7 m
OD000531
REFLEX Zlín, spol. s r.o. tř. Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín, Czech Republic tel.: +420 577 644 535, tel./fax: +420 577 644 515 e-mail:
[email protected] www.reflex-zlin.cz
Reflex Production Facility: Pod Jurým 240,763 11 Zlín-Lužkovice, Czech Republic tel./fax: +420 577 104 944
$
www.ifat.de
editorial
Vážení čtenáři, v poslední době Brusel i jiné úřady vyzývají k ochraně biodiverzity. Podle průzkumu si lidé u nás myslí, že biodiverzita je rozhodně něco, co by se mělo podporovat, ale zas tak moc nevědí, co to vlastně je. Možná by to chtělo aspoň malou propagační kampaň. Člověk obecný si spojuje biodiverzitu s kytičkami a něčím zeleným. To je pravda, ale ne zcela. Ve skutečnosti se kulturní krajina z hlediska biodiverzity často blíží poušti. Zahrady: trávník „jako když střelí“, ve kterém majitel hubí všechno, co se jen trochu vymyká. Na záhonech pár tújí a dřišťálů, aby se o to nemusel nikdo starat. Všechno pečlivě uklizené, nikde ani list, ani smítko. Totéž v parcích – je tam organizováno, uklizeno, jednotno, zastřiženo a vymeteno. Ve městech se každý zarostlý plácek vyklučí a v lepším případě se tam udělá rekreační zóna – cestičky, trávníky, sem tam keř, sem tam strom (anebo se radši postaví něco báječného ze skla a betonu). Ach ano, ještě macešky kolem cesty. Pole: deset hektarů kukuřice, padesát hektarů řepky, sto hektarů obilí. Čistá monokulturní poušť. Trochu cvrkotu je jen na okrajích polí mezi bodláky a kopřivami, kde už se nedá orat. Jenže právě o ten cvrkot jde: koexistují tu spousty různých druhů, perou se o místo a slunce a vodu. V džungli desítek druhů rostlin se potulují nejrůznější brouci, žáby, slepýši, motýli, klíšťata, housenky, užovky, čolci, myši, krtci a vůbec veškerá žoužel. A všichni potřebují jídlo a mít se kam schovat. Líp to jde tam, kde je z našeho pohledu nepořádek. Ideální jsou nikdy nesekaná houští a místa, kde se válí spadané listí, popadané větve, staré stromy a tak dále. Tam má šanci biodiverzita, tedy druhová rozmanitost. Nemyslí, že bychom měli nechat pole zarůst plevelem. Snad by ale šlo nechat žoužel v klidu žít tam, kde to aspoň trochu jde. Z tohoto hlediska by tedy možná bylo lepší tu rokli s bažinou za vesnicí být, i když nevypadá moc dobře a kvákají v ní žáby. On pozemek může být cenný, i když na něm nestojí nějaký barák, ať si developeři říkají, co chtějí. Krásný červen vám přeje
NOVÉ PERSPEKTIVY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ONLINE REGISTRACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY:
www.ifat.de/tickets/en
SVĚTOVÝ VELETRH PRO VODNÍ A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A ZIMNÍ ÚDRŽBU ČÍSLO 1
13.–17. ZÁŘÍ 2010 NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ MNICHOV
MEZINÁRODNÍ NABÍDK A PRO ODPADOVÉ A SUROVINOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
➜ Všechna odvětví, všechny produkty a služby ➜ Technologičtí lídři, specialisté a nové firmy z celého světa ➜ Pro každé použití a nasazení to správné řešení ➜ Prvotřídní rámcový doprovodný program pro informace a networking ➜ Široké spektrum služeb a produktů pro odpadové a surovinové hospodářství Další informace a podrobnosti o programu: www.ifat.de Oficiální zástupce veletrhu pro ČR a SR: EXPO-Consult+Service, s.r.o Tel. 545 176 158 Tel./Fax 545 176 159
[email protected] www.expocs.cz
Jarmila Šťastná, šéfredaktorka
odpady.ihned.cz
str. 3
A WORLD OF ENVIRONMENTAL SOLUTIONS OD000518
obsah KAUZA
odpAdy A obce
str. 8 | nA PLZEŇsKU VYBUDOVALI InFrAstrUKtUrU nA EVrOPsKé úrOVnI Od Sapardu po operační programy – v Plzeňském kraji vědí všechno o financování projektů sběrných dvorů
nAKládání s odpAdy
KAtAlog odpAdů
str. 10 | POPtáVKA PO DrUhOtných sUrOVInách OPět OžIVUjE
speKtrUm
5
V infrastruktuře odpadového hospodářství jsme na evropské úrovni 8
nAKládání s odpAdy
10 11 12
str. 4
Tříděný sběr komunálního odpadu úspěšně překonal krizi Ve sběrném dvoře recyklují stavební odpad Jeden zákon se změnil na tři Unikátní bioplynová stanice Kompostejnery na sídlištích Černé skládky na katastrech obcí Fond Asekol rozdělil více než 2,2 mil. korun KAtAlog odpAdů – sKUpinA 10
str. 27 | chYstAjí sE šPIčKOVá VěDEcKá cEntrA
prAxe
14 15 16 17 18 19 22
Odpady z tepelných procesů 23 Průmyslové využití hliníkových stěrů 24
přílohA: odpAdy A obce
Aktuální informace a výměna zkušeností
prAxe
str. 23 | ODPADY Z tEPELných PrOcEsů
KAUZA
Poptávka po druhotných surovinách opět oživuje Na velikosti (ne)záleží Kontroly ztěžuje nepřítomnost důležitých dokladů v provozovně
str. 16 | jEDEn ZáKOn sE ZměnIL nA třI Nedávno schválená euronovela zákona o odpadech převádí do našeho zákonodárství požadavky nové evropské směrnice.
Hodnocení údajů ohlášených do IRZ 26 Studie LCA: Recyklace elektroodpadu se vyplatí 27 servis
Průzkum říká: Prodejci se chovají vzorně Graf měsíce: Materiálové využívání odpadů Do diáře Nové knihy Co nového ve Sbírce zákonů Společnost
28 28 29 29 29 30
13 odpady 06 | 2010
spektrum
podpora zpracovatelů autovraků
podle Sza je snadné se vyhnout ekologické likvidaci autovraků
V prvním čtvrtletí roku 2010 se do programu na podporu systému pro nakládání s autovraky přihlásilo 135 provozovatelů autovrakovišť. V prvním čtvrtletí roku zlikvidovali kolem 18 000 autovraků. Za tyto zlikvidované autovraky bude poskytnuta dotace ve výši 7,2 milionu korun. Program je určen i pro obce a ostatní organizace státní správy a samosprávy, u kterých je podporováno odstranění tzv. „staré zátěže“, to je odstavených autovraků, u nichž nebyl zjištěn vlastník. Sdružení zpracovatelů autovraků oznámilo, že podává ke Komisi Evropských Společenství stížnost na implementaci legislativy EU do národní úpravy ČR. Podle SZA nebyly dosud v legislativě, a tedy ani v praxi, vyřešeny zásadní existenční otázky fungování odvětví ekologické likvidace autovraků, jako je financování činnosti sběrných a zpracovatelských míst či stabilizace sítě zpracovatelů a zajištění její dostatečné technické a technologické úrovně. Naopak podle SZA systém umožňuje, aby se občané mohli vyhnout ekologické likvidaci vozu po skončení životnosti. Vybudování sítě zpracovatelských zařízení pak zcela ztrácí smysl. Stížnost byla odeslána dne 29. 4. 2010. n
Další podzemní kontejnery v písku Město Písek uvedlo do provozu další dvě stanoviště podzemních kontejnerů na separovaný odpad v historickém jádru města (městské památkové zóně). Finanční náklady na jejich vybudování dosáhly přes tři miliony korun. Na postupné zbudování celkem šesti podzemních kontejnerových stání získalo město Písek prostřednictvím Městských služeb Písek, s.
r. o., dotaci z Ministerstva životního prostředí ČR a Státního fondu životního prostředí ČR ve výši 4,9 mil. Kč. Zbývající stanoviště podzemních kontejnerů na separovaný odpad se připravují a jejich výstavba by se měla realizovat v nejbližší době. Zhotovitelem všech těchto podzemních kontejnerových stání je na základě již uskutečněného výběrového řízení STRABAG, a. s. n
Starosta města ing. Miroslav Sládek, místostarosta Mgr. Tomáš dušek a místostarostka Mgr. hana Rambousová při uvedení kontejnerů do rpovozu.
ekologický „supertendr“ pokračuje
podle ministra Janoty nejde nyní tendr zastavit
odpady.ihned.cz
Státní zakázka na odstranění starých ekologických škod v hodnotě zhruba 115 miliard korun bude pokračovat. Zrušení zakázky by totiž podle právních analýz vypracovaných pro MF bylo problematické a riskantní a v případě takového kroku by státu hrozily žaloby od účastníků tendru. Podle ministra Janoty nelze v této fázi tendr zastavit. „Z právních stanovisek jednoznačně vyplývá, že toto zadávací řízení lze obecně zrušit pouze v případech, kdy tak stanoví zákon o zadávání veřejných zakázek, respektive koncesní zákon, nebo kdy to zadavateli, což je v daném případě MF, nařídí Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže. Toto se nestalo,“ uvedl pro ČTK Janota. Dodal, že advokátní kanceláře nenašly zákonem podloženou možnost jak zadávací řízení nyní zrušit. Pokud však vláda žádnou z nabídek účastníků při standardním řízení nepřijme, bude možné projekt usnesením vlády zrušit bez rizika vyvolání arbitráže. Hospodářská komora vítá, že „supertendr“ na odstranění ekologických škod bude pokračovat, protože zakázek pro český průmysl je obecně nyní nedostatek. „Nadále ale prosazujeme, aby se na něm jako subdodavatelé podílely také české firmy střední velikosti,“ uvedl pro ČTK viceprezident komory Pavel Bartoš. n str. 5
spektrum
miliardy na jaderném účtu Podle zprávy SÚRAO bylo na tzv. jaderném účtu ke konci roku 2009 nashromážděno celkem 13,5 miliardy korun. Celkové náklady na přípravu hlubinného úložiště byly vyčísleny na zhruba 47 miliard korun. Odvody jsou stanoveny na 50 Kč/ MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách, což znamená,
že ČEZ coby jejich provozovatel odvádí okolo 1,3 miliardy korun. Z prostředků uložených na jaderném účtu budou hrazeny náklady na přípravu, výstavbu, provoz a uzavření hlubinného úložiště, na úpravu vyhořelého jaderného paliva do formy vhodné k uložení a na samotné uskladnění. n
Spalovna podle svých zastánců zlepší stav emisí v Karviné
podpora centru v karviné
peníze na jaderném účtu rostou, ale pořád jich není dost
Další vozidlo poháněné CNG Společnost Pražské služby má další vozidlo na svoz komunálního odpadu poháněné stlačeným zemním plynem (CNG). Jde o součást společného ekologického projektu Magistrátu hl. m. Prahy a Pražských služeb a Pražské plynárenské. Projekt probíhá od roku 2007. Emise pevných částic z těchto vozidel jsou téměř nulové. Redukce škodlivin významně ovlivňuje tvorbu smogu, přízemního ozonu a skleníkového efektu. Automobily, které jsou v provozu v Praze, mají navíc insta-
lovány speciální prachové filtry, které zachycují jemné prachové částice. Vozidla jsou používána v nejvíce zatížených oblastech, jako je centrum města. Pražské služby plánují postupně převést na CNG padesát aut na svoz komunálního odpadu, vozů samosběrného metení a vozidel silničního značení. I další pražské společnosti svážející komunální odpad už CNG nákladní automobily zakoupily (.A.S.A., AVE), nebo v nejbližší době zakoupí (Komwag, Ipodec). n
Vozidla na cnG jezdí v praze od počátku roku 2008
str. 6
Podle ministryně životního prostředí Rut Bízkové je ministerstvo připraveno finančně podpořit výstavbu spalovny neboli krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů v Moravskoslezském kraji. Kraj s dalšími pěti městy ho chce postavit v areálu bývalého dolu Barbora v Karviné. Čtyřicet procent z nutných pěti miliard by přitom měla pokrýt dotace z evropských fondů, stát by se měl spolupodílet deseti procenty, zbytek má pokrýt úvěr od Evropské investiční banky, který už je předjednán. „Je reálné, že ty peníze kraj získá. Počítáme s tímto projektem. Záleží ale na tom, zda se projekt včas připraví. Musí být realizován do podzimu 2015, dokdy je možné peníze čerpat,“ konstatovala Bízková na konferenci Odpady 21 v Ostravě. Krajské centrum má ročně zpracovat dvě stě tisíc tun odpadu a produkovat elektřinu a teplo. O toto množství vyrobeného tepla se pak má snížit výkon sousední teplárny, která využívá černé uhlí. Tím se podle zástupců projektu sníží emise v dané lokalitě. n
Nová třídicí linka v Jihlavě
V jihlavském průmyslovém parku začala pracovat nová linka na dotřiďování separovaného odpadu. Vybudovala ji nákladem 38 milionů korun společnost ASMJ, s. r. o. Jde o společný projekt Služeb města Jihlavy (SMJ) a společnosti .A.S.A. Linka má roční kapacitu 10 tisíc tun odpadu, ve dvou směnách zaměstnává 21 lidí. Jde to druhé zařízení svého druhu v kraji Vysočina. Jihlava je důležitým hráčem krajského integrovaného systému nakládání s odpady. Domácnosti Vysočiny ročně uloží do separačních kontejnerů a popelnic na směsný odpad 150 tisíc tun odpadu, to je zhruba 300 kilogramů odpadků na občana. Linka zpracovává papír (karton, noviny, časopisy, jiné druhy papíru), plast (PET lahve, folie, případně jiné druhy
hosté při slavnostním otevření provozu
recyklovatelných plastů), dále separuje plasty z obcí a firem včetně folií a směsných plastů dodávaných externími dodavateli. Odpad je tříděn a lisován nebo jinak upravován a poté předáván k dalšímu zpracování tuzemským i zahraničním zpracovatelům, především v rámci Evropské unie. n odpady 06 | 2010
spektrum
producenti solárních panelů lobbují Evropský solární průmysl se snaží získat výjimku z připravované novely evropské směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek (RoHS). Zamýšlené zahrnutí solárních panelů do působnosti legislativy, která se původně vztahovala pouze na do-
Tellurid kademnatý nebo amorfní křemík?
mácí elektrické spotřebiče a elektroniku, by podle nich ohrozilo jejich konkurenceschopnost a zbrzdí boj s globálním oteplováním. S rozšířením působnosti směrnice na veškeré elektrické spotřebiče a elektroniku počítá loňský návrh švédského předsednictví. Pracovní verze zprávy Evropského parlamentu zvažuje udělení výjimky pro kadmium obsažené v tenkovrstvých solárních článcích (konkrétně se jedná o tellurid kademnatý). Ve zprávě se píše, že pozitiva vyplývající ze zákazu používání kadmia by nedokázala vyvážit negativa vyplývající z využívání energeticky náročnějších a z technologického hlediska podřadných alternativ. Kolem výjimky se zřejmě rozbíhá konkurenční boj výrobců. Aliance pro netoxické solární technologie (NTSA) na rozdíl od jiných sdružení tvrdí, že by solární panely do působnosti směrnice RoHS spadat měly, aby byli výrobci motivováni k využívání netoxických fotovoltaických technologií. Oproti současným a z hlediska RoHS problematickým technologiím, které využívají tellurid kademnatý, existují čisté alternativy s amorfním křemíkem, uvádí NTSA. n
e-odpady v rozvojových zemích Rychle rostoucí prodeje elektrických a elektronických spotřebičů způsobily v posledních deseti letech rychlý růst množství nebezpečného odpadu v rozvojových zemích, což má negativní vliv na veřejné zdraví a životní prostředí. V Číně nyní vzniká kolem 2,3 mil. tun e-odpadů za rok, což je druhé největší množství na světě, hned po USA, kde vzniká kolem 3 mil. tun ročně. Odpovídající recyklace může snížit environmentální škody, snížit emise CO2 , vytvořit „zelená“ pracovní místa a získat zpět cenné kovy, jako jsou zlato, stříbro a palladium. Je proto nutné rychle zajistit transfer technologií a v rozvojových zemích vybudovat recyklační kapacity. Nedávno zveřejněná studie zahrnuje informace z 11 rozvíjejících se zemí Asie, Afriky a obou Amerik a odhaduje současné a výhledové množství e-odpadů a způsoby, jak se s ním nakládá. V porovnání s rokem 2007 je množství vznikajícího e-odpadu v Indii pětkrát odpady.ihned.cz
větší, než se odhadovalo. E-odpadů pocházejících z mobilních telefonů bude do roku 2020 v Indii oproti odhadům osmnáctkrát více. Recyklaci v těchto zemích doprovází četné problémy: legislativní bariéry (neexistence potřebných zákonů), technologické a odborné bariéry, jako je neuplatňování ekologických standardů, a také nedostatky v infrastruktuře sběru, respektive vysoké náklady na logistiku. Nefungují zde centra inovace, která by pomáhala aplikovat hi-tech technologie, existuje však značný potenciál pro recyk-
laci v „neformálním sektoru“, kde probíhá neoficiální recyklace, obvykle zajišťovaná individuálně. Zdá se, že lepší potenciál pro vytvoření moderních recyklačních postupů je vetší v malých a jednodušších ekonomikách, jako je například Jižní Afrika. V těchto zemích však zase, jak uvádí studie, by bylo jednodušší vyvážet problematický e-odpad ke zpracování k certifikovaným zpracovatelům (s certifikátem OECD), než budovat vlastní kapacity. Studie je dostupná na www.unep.org, autoři Schluep, M., et al. (2009). n
flash euronovela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, byla dne 13. 5. 2010 schválena prezidentem. Vyšla ve Sbírce zákonů ze dne 21. května v částce 54 pod číslem č. 154/2010. o změnách, které s sebou tato novela přináší, najdete více na straně 16 časopisu.
„celosvětově vzniká za rok 20-50 milionu tun odpadních elektrických a elektronických zařízení. Je to obrovský, dnes nepříliš využívaný nadzemní důl surovin.“ Mgr. Miloš Polák, rema systém, a. s., na konferenci Průmyslová ekologie
Spotřeba plastových tašek v hypermarketech albert klesla po jejich zpoplatnění o polovinu. zvýšilo se opakované využívání vlastní tašky, protože prý zákazníci myslí na životní prostředí. „V časopise odpady číslo 4/2010 píše tiskové oddělení MŽp, že byly zodpovězeny všechny dotazy na helpdesk iSpop. S tím nemohu souhlasit. V průběhu února 2010 jsem zaslal dva dotazy, ale dosud nebyl zodpovězen ani jeden.“
Množství e-odpadu v indii raketově roste (ulice v Bombaji)
Vladimír Jureček, odpadový hospodář OZO Ostrava, s. r. o.
str. 7
kauza
Na Plzeňsku vybudovali infrastrukturu na evropské úrovni Starší z nás jistě pamatují, že za každou vsí bylo „křápiště“, kdy bylo možno najít úplně vše, a návštěva těchto prostor byla pro nás děti vždy velkým dobrodružstvím. V obcích „střediskových" a městech byly maximálně výkupny druhotných surovin. popeláři vyváželi popelnice do roklí u velkých měst. pojem nebezpečný odpad nikomu nic neříkal. Takto stručně vypadalo nakládání s odpady do doby vzniku prvního zákona o odpadech v roce 1991. Obce si po jeho přijetí uvědomily, že plnění povinností ze zákona je pro ně dost náročné a především nákladné. Začaly se proto slučovat do účelových svazků a mikroregionů. Řešení problémů ve větším územním celku dávalo lepší předpoklady pro získání finanční podpory z předstupních fondů EU. Mikroregion Radbuza byl jeden z prvních v Plzeňském kraji, kdo požádal o podporu z předvstupního fondu SAPARD. Na základě analýzy nakládání s odpady na území mikroregionu, praktických zkušeností představitelů samospráv a potřeb jednotlivých obcí zažádal o podporu na výstavbu čtyř sběrných dvorů odpadů. Administraci celého projektu zajišťovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje (RRA PK, o. p. s.). Celková doba od zahájení příprav do slavnostního otevření všech čtyř sběrných dvorů byla dva a půl roku. Průměrná cena jednoho sběrného dvora byla 1,2 mil. Kč. Spolupráce všech obcí mikroregionu i krajského úřadu byla velmi dobrá. Všechny dotčené orgány si dobře uvědomily šanci zlepšit infrastrukturu
„Zkušeností z přípravy projektů a jejich financování by bylo na malou knížku. dělali jsme všechno od a do Z a možná neskromně říkám, že kdybychom nezačali osvětou a informovaností veřejné správy, tak v plzeňském kraji nové sběrné dvory nebyly. Všichni jsme se museli mnoho naučit. Bohužel teď, když už to umíme, finanční zdroje docházejí,“ říká Lenka Šlajsová z RRa pK.
„Za dobu dvaceti let, kdy se v České republice začalo v odpadovém hospodářství něco opravdu dělat, jsme v třídění odpadů předčili vyspělou Evropu, která měla v odpadech čtyřicet let náskok. V infrastruktuře odpadového hospodářství a v myšlení obyvatel jsme na stejné, ne-li lepší úrovni, než v ostatních evropských zemích,“ dodává Marek Sýkora, RRa pK
a vytvořit podmínky pro správné nakládání s odpady. Do tohoto období také spadá začátek spolupráce se společností Eko-kom, a. s. V roce 2004 byl schválen Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje, na jehož zpracování se podílela i naše
agentura. Z analýz i z praktických zkušeností vyplynulo, že pro dobré nakládání s komunálními odpady by měl být sběrný dvůr odpadů v každé obci nebo městě s více jak 2000 obyvatel. V menších obcích, které nemají spádovou oblast alespoň 5000 obyvatel, je výstavba, ale především následný provoz sběrného dvora velmi neekonomický.
Co nemá Chybět Ve sběrném dVoře Zpevněný povrch na celé ploše sběrného dvora nebo alespoň v prostorách kontejnerových stání. n přístřešky by měly být pod uzavřením. n Co nejvíce kontejnerů pod přístřeškem – povětrnostní vlivy jako déšť prodražují odstranění odpadů. n Větší sběrné dvory by měly mít mostovou váhu. n Jsou potřeba plochy pro ukládání BRO včetně výkonných štěpkovačů. n Instalace kamerového systému s vysokým stupněm rozlišení v areálu i před vjezdem do Sd. Aby dvůr fungoval V majetku obce provozovaný odbornou oprávněnou společností n Bezplatné využívání sběrných dvorů odpadů (stavební suť v omezeném množství), případně i pro spádové obce na základě smluvních vztahů. n V malých obcích zajištění řádných ambulantních svozů nebezpečných odpadů. n pro obce, které sběrný dvůr provozují, zajistit podporu na provoz např. z poplatků za skládkování. n Finanční náklady na provoz sběrného dvora v průměrném městě (5000 obyvatel) činí 600 000 – 800 000 Kč ročně. průběžné informace pro obyvatele e o sběrném dvoře a jeho službách, zveřejňované v místních periodikách. Spolupráce obcí s kolektivními systémy, které zabezpečují zpětný odběr vybraných komodit (zlevnění provozních nákladů) n
str. 8
Vyskytly se Obtíže
Vyhlášením Operačního programu infrastruktura se otevřela možnost získat finanční podporu. Osm obcí vytvořilo Účelový svazek obcí pro výstavbu sběrných dvorů ve velkých sídlech Plzeňského kraje. Žádost i realizaci celého projektu administrovala RRA PK. Vše se podařilo úspěšně dovést do konce a koncem roku 2006 bylo slavnostně otevřeno osm nových, v souladu s legislativou vybavených sběrných dvorů odpadů. Náklady na jejich výstavbu dosáhly více než 23 mil. Kč vč. DPH, podpora z OPI činila 19,7 mil. Kč. Průměrná cena jednoho sběrného dvora se postupně vyšplhala na částku kolem 2,9 mil. korun. Negativním prvkem u obou vyhlášených programů (SAPARD i OPI) bylo Odpady 06 | 2010
kauza
V obci Strašice na plzeňsku byl sběrný dvůr vybudován s pomocí podpory z Operačního programu Infrastruktura. do provozu byl uveden v roce 2006. na snímku je prostor před vybudováním sběrného dvora a po jeho dokončení.
jejich financování. Žadatel musel nejprve uhradit dodavatelské faktury. Až poté byly proplaceny poskytovatelem podpory do stanovené výše (až do 85 % uznatelných nákladů). To nutilo žadatele zajistit si úvěr (na základě výběrového řízení), aby mohly být faktury včas uhrazeny. Proplácení ze strany poskytovatele podpory bylo velmi administrativně náročné a zdlouhavé (někdy i pět měsíců). Vytvoření svazku sice dávalo větší předpoklad pro získání podpory, ale administrace svazku a jeho udržitelnost (po dobu 5 let) je časově i finančně značné náročná. Zahrnovala například vykazování účetnictví v elektronické i písemné podobě (nákup účetního programu zhruba 25 tis. Kč, jeho aktualizace každého půl roku, měsíční účetní výkazy), každoroční kontrolu hospodaření, pravidelné svolávání shromáždění členských obcí svazku, vyvěšování veškerých dokumentů svazku – pozvánek, návrhů rozpočtu, schválených
rozpočtů, závěrečných účtů, dokládání zveřejnění těchto dokladů na úředních deskách všech členských obcí a mnoho dalšího.
VýzVy OPžP
Na základě již získaných zkušeností administrátor žádostí RRA PK, ani obce neměly tendenci vytvářet účelové svazky, rozhodly se požádat samostatně. V první výzvě Operačního programu životní prostředí – Prioritní osa 4 bylo podáno dalších osm žádostí – všechny uspěly a byly řádně zrealizovány. U těchto projektů došlo ke kladnému posunu v oblasti financování. Významnou úlevou bylo zavedení průběžného financování, takže odpadlo složité zajišťování úvěrů. Faktury byly propláceny průběžně a termín proplácení ze strany SFŽP se zkrátil na maximálně do 60 dnů od žádosti o platbu. Celkem bylo vystavěno dalších osm sběrných dvorů odpadů v celkové hodnotě přes 41 mil. Kč. Průměrná cena sběrného dvora byla 5,2 mil. Kč. V další výzvě OPŽP v září 2009 jsme podávali dalších osm žádostí o finanční podporu. Všechny projekty úspěšně prošly schvalovacím procesem, ale kvůli úbytku finančních prostředků z osmi podaných žádostí uspěly pouze tři. Operační program životního prostředí není bohužel bezedný. Neúspěšné projekty byly opětovně podány v rámci mimořádné XIX. výzvy v květnu letošního roku, plus jeden nově připravený projekt sběrného dvora.
S využitím finanční podpory z fondů bylo v Plzeňském kraji vystavěno celkem 23 sběrných dvorů odpadů, z toho 20 jich kompletně administrovala RRA PK včetně realizace výstavby až do fáze závěrečného vyhodnocení akce a následných kontrol. Další 3 sběrné dvory budou vystavěny v letošním roce. V současné době je v Plzeňském kraji provozováno 69 sběrných dvorů odpadů. Aritmeticky je to jeden sběrný dvůr pro 8282 obyvatel. Průměrná dojezdová vzdálenost okolo 10 km, což je podle průzkumu maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni kvůli odložení odpadu ujet. Tyto jedinečné výsledky v infrastruktuře odpadového hospodářství Plzeňského kraje jsou zásluhou mnoha faktorů: možností získat finanční podporu, motivací obcí, součinností všech dotčených orgánů (Kraje, ORP, obcí, dodavatelů, projektantů, atd.) a především ochoty implementačního orgánu, Státního fondu životního prostředí ČR, pomáhat a spolupracovat se žadateli. Přes veškerá úskalí, která vyvstala v počátcích, je v současné době tato spolupráce bezchybná. Všichni, úředníci i žadatelé, jsme se museli hodně naučit. Bohužel, když už to umíme, finanční zdroje docházejí. n Lenka ŠLajsová, Regionální rozvojová agentura plzeňského kraje, o.p.s.
Rozmístění sběrných dvorů na území plzeňského kraje
Odpady.IhnEd.CZ
OD000504-2
situace se VýrazNě zlePšila
Sběrné dvory odpadů se u nás budují zhruba devět let. Adekvátně k tomu, jak stoupají nároky na vybavení, stoupají i náklady na výstavbu. Počáteční průměrná cena (v roce 2001) na výstavbu a vybavení SD byla kolem 1,2 mil. Kč. V současné době je tato cena v úrovni zhruba 5,2 mil Kč. To svědčí nejen o stále se zlepšující úrovni vybavení SD, ale i bohužel o neustále rostoucích cenách.
námět pro tuto rubriku poskytla společnost InISOFT, s. r. o. , nenese však odpovědnost za obsah článků, ani za názory autorů.
str. 9
nakládání s odpady
poptávka po druhotných surovinách opět oživuje Trh druhotnými surovinami zaznamenal od počátku roku 2010 pozitivní vývoj. pro obor druhotných surovin, tedy pro recyklační firmy, však zatím nebyl optimální. Na konci roku 2008 a téměř po celý rok 2009 byl trh druhotných surovin podroben tak prudkému a dlouhodobému propadu cen a odbytu, jaký nebyl dosud zaznamenán. V celém rozsahu se potvrdila fatální závislost hospodaření s druhotnými surovinami na konjunkturálním vývoji světových trhů. Tato závislost měla dopady do zaměstnanosti, finanční způsobilosti i vlastní existence recyklačních firem. Samozřejmě je s ní spojena také schopnost materiálového využití komunálních a průmyslových odpadů. V souvislosti s podstatným omezením národní i světové průmyslové výroby se ceny druhotných surovin snížily až o 50 %, na počátku roku 2009 se odbyt propadl u železného šrotu až o 80 %.
Čekání na konec krize
Katastrofální situace se počala měnit na konci léta 2009, kdy začalo docházet k mírnému oživení. Zvýšila se, i když kolísavě, poptávka po železných i neželezných kovech v důsledku zavedení šrotovného v některých zemích, došlo však i k mírnému oživení poptávky po stavební oceli. U sběrového papíru se zvýšila poptávka po smíšeném papíru a odpadech lepenky k uspokojení potřeb obchodu před koncem roku. Zjevně
Opatrný bOOm podle ČTK vylétly ceny druhotných surovin nahoru. Cena starého papíru ve sběrnách surovin dosahuje dvou korun za kilogram. Tomu odpovídá i cena, za kterou shání starý papír zpracovatelé. Tuna lepenky stála loni 1800 korun, teď stojí přes tři tisíce korun. „Zájem je teď o všechny druhy papíru a nečekáme, že by poptávka teď nějak klesala,“ řekl ČTK Jaroslav Tymich z asociace papírenského průmyslu. „V Německu teď vyrostla nová papírna, takže poptávka po papíře v nejbližší době klesat nebude,“ míní Tymich. Ceny za výkup se po republice hodně liší, různé ceníky má podle lokality i jedna firma. Záleží většinou na tom, jaká konkurence kolem dané sběrny je. Boom v druhotných surovinách má však vliv i na počet případů krádeží drahých kovů, kterých opět přibývá. Během krize přitom krádeže prakticky vymizely: ceny byly tak nízko, že zlodějům nestálo za námahu vozit ukradený materiál do sběren.
Zdroj: ČTK
str. 10
se opatření k oživení světové ekonomické situace začala promítat pozitivněji i do trhu s druhotnými surovinami. Taková byla východiska pro počátek roku 2010. Letošní rok byl na svém počátku poznamenán očekávaným ukončením hospodářské krize, na druhé straně však také nepřízní počasí. To pro trh druhotných surovin znamenalo zvýšení poptávky, ale také nedostatek zdrojů ve sběru a výkupu. Ve svém důsledku to vedlo k prudkému nárůstu cen, který trval až do poloviny dubna. Vývoj zaznamenaly dvě nejvýznamnější komodity oboru, tj. sběrový papír a kovový šrot.
sběrový papír
Postupné zvyšování poptávky papírenského průmyslu v tuzemsku i na vývoz se v současnosti týká všech druhů, tj. smíšeného papíru, lepenek, novin a časopisů, odpadů obchodních domů. Ceny v zimních měsících stále rostly vzhledem k nedostatku nabídky ovlivněné nepřízní počasí, především u materiálu z komunálních zdrojů. V současnosti se již trh vyrovnal, dochází k poklesu cen u některých druhů na úroveň přijatelnější pro odběratele. Ceny se dostaly v průměru na úroveň stejného období roku 2008, další znatelný nárůst cen se pro nejbližší období neočekává.
Železný šrot a barevné kovy
Výrazné oživení obchodu železným šrotem nastalo na konci ledna po muslimských svátcích, kdy na trh vstoupily asijské země, a zejména turecké ocelárny. Také zde došlo k nárůstu cen ovlivněné jak počasím, a tím nedostatkem nabídky, tak hospodářským vzrůstem. Postupně se i u této komodity trh vyrovnal, v současné době je však poznamenán věcnými problémy na trhu ocelářskými produkty, ale také spekulativními vlivy. Důležitým faktorem je také to, že na konci prvního čtvrtletí došlo k dohodě, zřejmě kartelové, největších světových producentů železné rudy o cenové úrovni této primární suroviny, která by měla znamenat její podstatné zdražení. Ceny se v průměru dostávají na úroveň léta roku 2008. U barevných kovů byl nárůst cen i odbytu ještě razantnější. Také zde se
Cena z tunu lepenky stoupla stoupla za rok skoro dvojnásobně
ceny v průměru vrátily na úroveň roku 2008. Výjimku tvoří šrot z legované oceli, kde poptávka v Evropě nyní převyšuje nabídku, ceny navíc ovlivňuje vysoká kotace cen niklu na světových komoditních burzách, takže cenová úroveň v současnosti je na nejvyšší úrovni za poslední roky. Proti roku 2008 se zvýšila o 20 %. Tento pozitivní vývoj na trhu s druhotnými surovinami však pro recyklační firmy není optimální. Prudké zvyšování cen poznamenává jejich ekonomiku negativně. Znamená zvýšení konkurence na trhu vstupů, tedy při výkupu. Pro dodržení obchodních dohod jsou nuceny natolik zvyšovat ceny, že jim to krátí finanční výnosy, tedy obchodní marži. To jim potom v plné míře nemusí umožnit plnit své finanční závazky vůči bankám. Obávat se je možno také toho, že po prudkém zvýšení cen bude následovat stejný propad. Současné určité uklidnění trhu je proto pro recyklační firmy dobré. Pro další období bude pro trh druhotných surovin důležitý vývoj na měnovém trhu, hlavně změny kotací dolaru a eura, úroveň trhu primárních surovin v cenách i objemech a hlavně hospodářský vývoj v tuzemsku a ve světě. n Ing. MIroslav Horák, SpdS-apOREKO
Odpady 06 | 2010
nakládání s odpady
na velikosti (ne)záleží
Firma OdES, s. r. o., působí na našem trhu od roku 1993. Od té doby dodala celou řadu linek a zařízení na zpracování pevných odpadů. V minulém roce vyrobila a nainstalovala ve spalovně SaKO Brno největší dvourotorový drtič, který byl vyroben v ČR.
změny na základě zkušeností
Prvním vyrobeným zařízením byl dvourotorový drtič odpadů, který zkonstruoval externí konstruktér. Podkladem mu tehdy byl pouze obrázek v západoněmeckém časopise o odpadovém hospodářství. Vyrobené zařízení bylo podrobeno testům a po úpravách prodáno. Nedávno se tento "historický"
Odpady.ihNEd.CZ
výrobek objevil opět v naší provozovně, protože potřeboval opravu. Díky tomu jsme mohli posoudit, jak vypadají a pracují zařízení ze začátku existence firmy v porovnání se současnými výrobky. Při vizuálním porovnání starého a nového drtiče nejsou na první pohled žádné diametrální rozdíly, což jen dokazuje, že na počátku jsme zvolili správnou koncepci jejich provozu. Při podrobnějším studiu ale zjistíte, že konstrukce nového drtiče obsahuje mnoho změn. Většina z nich má základ v komunikaci se zákazníky – byly provedeny na základě zkušeností z reálných provozu. Mimo celkové zesílení a vyztužení nejvíce namáhaných komponent je v konstrukci drtiče jednou z hlavních změn nová převodovka. Tu, kterou původně vyráběla firma ODES, nahradila převodovka renovované firmy NORD. Změněno bylo také uchycení převodovky ke stojanu drtiče. Oproti původnímu pevnému uchycení nyní dáváme přednost uchycení pružnému, které mnohem lépe zachycuje rázy a tím zvyšuje spolehlivost zařízení. Chod drtiče a jeho případné přetížení odpadem hlídá reverzační automatika. Původní modul od firmy PaP, automatizace a regulace, s. r. o., nahradila sériově vyráběná automatika od firmy Bernecker&Rainer. Firma PaP se ale nadále stará o její programování a servis. Tyto a další změny měly podstatný vliv
na prodloužení životnosti drtiče při používání v extrémních podmínkách.
největší drtiČ
Zkušenosti našich zákazníků z provozů, kam byla naše zařízení dodána, jsou cennou informací při konstrukci nových zařízení. Na základě zkušeností firma ODES zkonstruovala a dodala v minulém roce dosud největší vyrobený dvourotorový drtič v ČR – nyní je instalován ve spalovně SAKO v Brně. Jedná se o zařízení s délkou pracovních válců 2400mm a celkovou hmotností 20 tun. Pohon zajišťuje dvojice hydraulických pohonů od švédské firmy Hägglunds. Střižná síla na jeden segment dosahuje 11 000 N. Drtič je konstruován a určen k drcení velkoobjemového odpadu, jako jsou postelové matrace, pneumatiky, nábytek atd. před spálením. Firma ODES, s. r. o., se touto realizací dostala na úroveň velkých evropských firem. V sortimentu odpadů se objevují nové druhy výrobků, které je nutno zpracovávat. Tyto výrobky jsou složeny z více druhů materiálů. Po skončení jejich životnosti vznikají společnosti starosti jak s nimi naložit. Každý požadavek na zpracování odpadu je pro firmu ODES, s. r. o., výzvou, kterou se snaží co nejlépe uchopit. n MIcHal FrIMl, jednatel a majitel společnosti OdES, s. r. o.
str. 11
OD000532
Firma byla založena z iniciativy dvou pracovníků vývojového oddělení tehdejšího ZAZ, státní podnik, v Jaroměři (později TANEX, a. s.). ZAZ byla skupina podniků, které zpracovávaly surovou kůži jako surovinu pro oděvní průmysl. Vývojové oddělení pracovalo v rámci holdingu jako centrum pro inovaci zařízení jednotlivých provozů. ODES, s. r. o., začal vyvíjet první typy pomaloběžných drtičů odpadů. Spolu s firmou M&B system, s. r. o., ve Vagónce Studénka byl tou dobou jediným výrobcem těchto zařízení v ČR. Postupem času se sortiment rozšiřoval na základě požadavků zákazníků. Od pomaloběžných drtičů se rozšířil na výrobu dopravníků a dalších zařízení, které firma kompletuje do technologických linek, jejichž je výrobcem. V současné době firma zaměstnává dvacet pět interních, a také několik externích pracovníků. Původní pronajaté prostory proto již přestaly stačit a firma se přestěhovala do prostor vlastních.
nakládání s odpady
kontroly ztěžuje nepřítomnost důležitých dokladů v provozovně
Na plnění povinností provozovatelům zařízení ke sběru a výkupu odpadů se zaměřila Česká inspekce životního prostředí v Libereckém kraji.
V oblasti nakládání s komunálními odpady v obcích se situace v Libereckém kraji zlepšuje (separace využitelných složek, provoz sběrných dvorů, zpětné odběry výrobků). Na druhé straně se podnikající subjekty naží ušetřit za poplatky za odstraňování odpadů. Předávají je často do nepovolených zařízeních, spalují je, případně používají k úpravám terénu bez povolení.
doklady na provozovně
Nárůst těchto způsobů nakládání s odpady byl pracovníky OOH znamenán v průběhu roku 2009. Jednalo se o případy, kdy byly odpady spalovány přímo na otevřeném ohništi nebo v kotlích na tuhá paliva, které sloužily k vytápění provozoven. OI Liberec řešil minimálně deset takových případů a uložil sankce ve výši
PRODÁVÁTE FIRMU Společnost ECO - F a.s. má zájem o koupi malé nebo střední společnosti, která poskytuje služby v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady nebo podobných oblastech. OD000529-4
str. 12
600 tis. Kč. Spalovány byly především odpady dřevotřísky, plastů, použitého papíru, textilu a komunální odpady. Při nepovolených terénních úpravách bylo nejčastěji zjištěno využívání stavebních odpadů a odpadů ze slévárenských výrob. Za tyto delikty byly uloženy pokuty ve výši kolem 700 tis. Kč. Jedním z legislativních nedostatků, se kterým se pracovníci ČIŽP setkávají při kontrolách, se týká dokladů prokazujících produkci odpadů a způsob nakládáním. Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech, přímo nepředepisuje povinnost mít tyto doklady k dispozici přímo v provozovně. U zařízení často chyběl provozní řád nebo průběžná evidence odpadů za delší období. Tyto doklady byly podle provozovatelů buď na ředitelství, na centrálním pracovišti či u odpadového hospodáře, účetní apod. V těchto případech stanoví ČIŽP termín, ve kterém mají být doklady předloženy. Mnohdy však bývají vyhotoveny až dodatečně. Byla by potřebná změna legislativy (z hlediska zákona o odpadech i živnostenského), aby byly při kontrolách k dispozici alespoň hlavní doklady. Nyní nemusí mít podnikající subjekt na provozovně ani ve svém sídle výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenská oprávnění.
co bylo pokutováno
V roce 2009 bylo OI Liberec, oddělením odpadového hospodářství, zahájeno celkem 68 správních řízení ve věci uložení pokuty a čtyři správní řízení o stanovení nápravných opatření a lhůt k jejich provedení. Právní moci nabylo 63 rozhodnutí o pokutě v celkové výši 3 855 100 Kč. Sankce zařízení pro sběr a výkup odpadů činily 1 135 000 Kč. Nejčastěji byla uložena pokuta za porušení provozního řádu, tím že byl proveden výkup odpadu, který nebyl uveden v provozním řádu. Původcům odpadů byly uloženy sankce v celkové výši 1 078 000 Kč. Jednalo se převážně o delikty, kdy subjekt nakládal s odpadem v nepovoleném zařízení, neměl souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem nebo měl nesprávně (případně vůbec) evidoval produkci odpadů. Zařízení pro využívání odpadů byla sankcionována především za rozpory
„při kontrolách provozovatelé často nemají u provozovaného zařízení jeho provozní řád, ani průběžnou evidenci odpadů za delší období,“ říká danuše hráská
s provozním řádem (např. za shromažďování odpadů mimo určená místa) a za špatné vedení evidence. Celkově byly uloženy pokuty ve výši 320 tis. Kč. U těchto typů zařízení se často setkáváme se skutečností, že souhlas k provozu zařízení od krajského úřadu je podmíněn tzv. rekolaudací (změnou využití dle stavebního zákona). Subjekt však začne zařízení ihned provozovat. Když pak k rekolaudaci nedojde, odpady zůstanou na místě a je velmi problematické tuto „zátěž “ odstranit. Zařízení pro odstraňování odpadů (skládky a spalovny) byla pokutována v celkové výši 1 030 000 Kč. Jednalo se především o uložení sankce za nevybírání poplatků za ukládání odpadů na skládku a jejich neodvádění příslušné obci, dále za chybně vedenou evidenci odpadů. Další pokuty byly uloženy v oblasti chemických látek a přípravků (chybná označení). Nižší pokuty byly uloženy v oblasti obalů, kdy subjekty neprokázaly, jakým způsobem mají zajištěný zpětný odběr a procentuální využití obalových odpadů. n Ing. Danuše Hráská, Česká inspekce životního prostředí, Oi Liberec
Odpady 06 | 2010
obce a odpady
Příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2010
Obec Zašová na Valašsku má nový sběrný dvůr od podzimu loňského roku.
aktuální informace a výměna zkušeností Již pojedenácté se 9. a 10. června sejdou v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové odborníci na komunální odpadové hospodářství.
D
voudenní konference s podtitulem Hospodaření s komunálními odpady nabízí příležitost k získání aktuálních informací a vyměně zkušeností mezi zástupci obcí, měst, podniků a organizací.
ZKUŠENoSTI a STRaTEGIE Přednášky a diskuse se člení do pěti hlavních programových bloků. První se bude věnovat rozvoji odpadového hospodářství ČR. Podrobnou informaci si vyžaduje stávající úprava zákona o odpadech, která prošla několika závažnými novelizacemi. Důležitý je rovněž předpokládaný vývoj právních norem v oblasti nakládání s odpady, ať jde o euronovelu, která je již na konci legislativního procesu, nebo o přípravu návrhu zcela nového zákona o odpadech. Ten by měl být hotov v příštím roce. Předpokládá se, že přinese závažné změny, například zařazení problematiky zpětných odběrů do samostatného zákona. Druhým programovým blokem je strategie měst a obcí v odpadovém hospodářství. Na loňské konferenci se rozsáhle disčerven 2010
kutovalo o strategickém dokumentu Svazu měst a obcí a Asociace krajů o odpadovém hospodářství měst a obcí. Letos by měly být představeny závěry vyplývající z aktualizace tohoto dokumentu. Na programu jsou přednášky o prognóze produkce, skladbě a nakládání s komunálními odpady nebo přehled zařízení pro sběr, úpravu, zpracování a odstranění odpadů. V bloku věnovaném zpětnému odběru výrobků, se bude hodně hovořit o spolupráci kolektivních systémů s městy a obcemi. Dojde rovněž na zhodnocení účinnosti zpětného odběru elektrozařízení zajišťovaného kolektivními systémy. Ekonomika odpadového hospodářství obcí je název čtvrtého bloku, který ukončí první den setkání. Přednášky se budou věnovat vývoji nákladů na odpadové hospodářství obcí a ekonomickým nástrojům k efektivnímu řízení nakládání s odpady. INTEGRoVaNÉ SYSTÉMY Na programu druhého dne konference bude pátý blok – odborné přednášky a pa-
nelové diskuse k přípravě a realizaci integrovaných systémů nakládání s odpady. Projektů na přípravu regionálních řešení se rozbíhá několik a jejich zástupci se přijedou podělit o své zkušenosti. Dá se očekávat, že mnohokrát bude zmiňována nutnost spolupráce obcí a krajů v rámci integrovaných systémů, která je pro úspěch těchto projektů klíčová. Tento programový blok se bude zabývat i praktickými aspekty třídicích systémů v městech a obcích, zejména výhodami a nevýhodami různých sběrových systémů pro využitelné odpady (pytlové systémy sběru nebo oddělený sběr biologických odpadů apod.). V průběhu konference budou v prostorách kongresového centra prezentovat organizace a firmy zajímavé novinky pro komunální systémy. Loni to byl například nový typ kontejneru pro sběr biologicky rozložitelných odpadů. Uvidíme, jak budou firmy reagovat na vlnu zájmu o sběr a zpracování bioodpadů včetně kompostování a bioplynových stanic. Součástí programu bude již tradiční vyhlášení vítěze soutěže obcí O křišťálovou popelnici za rok 2009. Konferenci pořádá EKO-KOM, a. s., spolu s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení: ASEKOL, s. r. o., EKOLAMP, s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s. Partnery konference jsou již organizace sdružující odpadářské firmy SVPS, ČAOH. Mediálními partnery jsou časopisy Odpady a Moderní obec. Podrobné informace a přihlášku nalez/kce/ nete na www.ekokom.cz
13
Příloha
obce a odpady
Tříděný sběr komunálního odpadu úspěšně překonal krizi Hospodářská krize ovlivnila i odpadové hospodářství, především nakládání s využitelnými složkami odpadů, a to snížením poptávky po druhotných surovinách doprovázené extrémním poklesem cen na trhu s jednotlivými komoditami.
STabIlIZačNí PRoGRaM SE oSVĚDčIl Po roce od zahájení Stabilizačního programu lze konstatovat, že se osvědčil jako nástroj k udržení a dalšímu rozvoji tříděného sběru v České republice. Tato skutečnost je patrná i z dosahovaných výsledků tříděného sběru na obcích. V roce 2009 byla výtěžnost tříděného sběru papíru, plastů, skla a nápojových kartonů 35,8 kg/obyvatel/rok, což je úroveň srovnatelná s rokem předcházejícím. Z krajů dopadly nejlépe hlavní město Praha (45,2 kg/obyv./rok), Plzeňský kraj (42,8 kg/obyv./ rok) a Královéhradecký kraj (39,8 kg/obyv./ rok). Naopak nejnižších výtěžností je dosahováno v krajích Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský. Tyto regiony však mají velký potenciál růstu. Města a obce spolu s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM i v průběhu loňského roku zahušťovaly sběrnou síť a nakoupily více než 11 tisíc nových kontejnerů pro sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Ke konci roku 2009 bylo na území ČR více než 189 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, což se projevilo i ve zkrácení docházkové vzdálenosti ke stanovištím tříděného sběru, která loni činila průměrně 113 metrů. MíRNÉ oŽIVENí PoPTÁVKY I přes stabilizaci systému třídění a recyklace odpadů nelze mluvit o návratu situace do stavu před krizí. Poptávka po druhotných surovinách je sice od konce roku 2009
14
vyšší, ale ceny u většiny komodit jsou zhruba poloviční proti minulosti. Výjimkou jsou v posledních měsících kovy a některé třídy papíru, jejichž ceny výrazně vzrostly. Otázkou je, jak dlouho se tyto vyšší ceny udrží. Z krize v letech 2008–2009 vyplynula důležitá věc: Obecní systémy tříděného sběru odpadů jsou správně nastavené. S pomocí vhodných nástrojů, založených na spolupráci průmyslu a komunální sféry, jsou schopny si zachovat svou funkčnost i při déletrvajících problémech na trhu s druhotnými surovinami. Naopak jako velmi nestabilní prvek se ukázaly systémy sběru
PETR balNER EKO-KOM, a. s.
Recyklace odpadů z nevratných obalů v systému EKO-KOM (v procentech) 100
Papír
80
Sklo
60
Celkem Plasty
40
Kovy
20
2004
2005
2006
2007
2008
2009 ZDROJ: EKOKOM, a. s.
FOTO: ARCHIV
T
ato situace ohrozila dlouhodobě budovaný systém třídění a recyklace odpadů v ČR. Ke zmírnění dopadů krize výrazně napomohl v průběhu loňského roku tzv. Stabilizační program, jehož cílem bylo především zachovat rozsah separace odpadů v obcích a zajištění úpravy vytříděných odpadů na druhotnou surovinu. Pouze odpad upravený do podoby kvalitních druhotných surovin totiž lze uplatnit na trhu i v době krize, a tím zajistit jeho využití. Stabilizační program vznikl na základě spolupráce autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., Svazu měst a obcí ČR a Hospodářské komory ČR. Hlavním cílem programu je s použitím ekonomických a dalších nástrojů omezit dopad poklesu cen druhotných surovin na systémy třídění domovního odpadu a zachovat tok odpadů od sběru až ke konečnému využití v podmínkách hospodářské recese.
založené na komerčním výkupu odpadů (například výkupny). Řešením pro budoucí regionální integrované systémy nakládání s odpady je především rozvoj obecních systémů sběru odpadů. Tříděný sběr odpadů v obcích je nedílnou součástí využití obalových odpadů v ČR. V roce 2009 bylo v systému EKO-KOM vytříděno a následně využito 565 569 tun odpadů z nevratných obalů (»komunálních« i komerčních). Bylo tak dosaženo 71 % recyklace obalových odpadů. Do systému se zapojilo 20 573 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží a 5861 obcí, kde žije 10,39 mil. obyvatel (98,8 % populace ČR). Pro veškeré materiály tak společnost EKOKOM splnila všechny požadavky zákona n na jejich využití a recyklaci.
Díky Stabilizačnímu programu se podařilo udržet třídicí systémy v chodu.
červen 2010
obce a odpady
Příloha
N
ový sběrný dvůr vybudovala na podzim roku 2009 v Zašové na Valašsku stavební firma Mézl a Janíček ve spolupráci s obecním úřadem a zlínskou společností ENVIprojekt. Pro obec, kde dříve nebylo provozováno žádné místo sběru a výkupu odpadu, ani další zařízení pro nakládání s odpady, to byla významná událost. Areál, který podnikatelé dnes již úspěšně provozují, je vybaven standardním zařízením pro umístění veškerých vytříděných složek komunálního odpadu včetně nebezpečného. K tomuto účelu ve sběrném dvoře slouží 11 velkoobjemových kontejnerů, deset 240litrových plastových nádob, deset plastových sudů o objemu 120 a 220 litrů. Jsou tam rovněž umístěny dva kontejnery na zářivky, jedna nádoba na baterie a jeden plastový box o objemu 500 litrů. Firma Mézl a Janíček ze svých podnikatelských zdrojů přispěla zhruba deseti miliony korun na výstavbu areálu včetně pořízení moderní technologie na recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Investiční záměr se zašovským podnikatelům a obecnímu úřadu podařilo uskutečnit díky podpoře z Operačního programu Životní
prostředí, prioritní osy 2.4., oblasti 2.4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady. Dotace pokryla 85 % výdajů na výstavbu a nákup technologie pro sběrný dvůr. Celková investice si vyžádala 6,5 milionu korun. Kontejnerová drticí jednotka s magnetickým separátorem, dopravníkem, pásovou vahou a mobilní třídicí jednotkou je v provozu již od loňského podzimu. Při plném vytížení jednotka může ročně zpracovat až 60 tisíc tun odpadů. Zařízení slouží občanům i firmám z obce Zašová včetně její místní části Veselá. »Připravujeme uzavření smlouvy s obcí Střítež nad Bečvou. Jsme připraveni recyklovat i stavební a demoliční odpad z nedalekých obcí Hrachovec, Krhová, Vidče a také z okolních měst Zubří, Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí. Naší snahou je, aby drticí jednotka byla neustále v provozu. Aby ji k recyklaci objemného materiálu ze staveb a demolic využívalo co nejvíce stavebních firem. V areálu máme dostatečné prostory pro návoz materiálu ke zpracování. Získaný recyklát úspěšně používáme při výstavbě chodníků apod.,« /lm/ uvedl podnikatel Bronislav Janíček.
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
Ve sběrném dvoře recyklují stavební odpad
Kontejnerová drticí jednotka je v provozu již od podzimu 2009.
Komplexní systém nakládání s odpady BATERIE
červen 2010 OD000492
Vyřešíme Vaše zákonné povinosti a zpětný odběr
ELEKTROODPAD
www.remasystem.cz www.remabattery.cz
15
Příloha
obce a odpady
Jeden zákon se změnil na tři Letos v březnu schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR novelu zákona o odpadech, projednávanou jako poslaneckou iniciativu poslanců Václava Mencla, Robina Böhnische, Vladimíra Dlouhého a Vlastimila Aubrechta. Senát s ní vyslovil souhlas 21. dubna 2010.
Reakcí na řízení týkající se autovraků je pak doplnění povinností výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků (přiměřená hustota míst zpětného odběru, zpřesnění informační povinnosti výrobců vůči zpracovatelům autovraků).
N
NoVÝ oDPaDoVÝ ZÁKoN Přípravy návrhu nového odpadového zákona byly zahájeny letos v lednu s tím, že vzniknou dva zákony – zákon o odpadech a zákon o zpětném odběru odpadních výrobků. Každá pracovní skupina se zaměřuje na jedno konkrétní problematické téma odpadového hospodářství. Členy těchto skupin jsou zástupci Ministerstva životního prostředí ČR i dalších ministerstev, České inspekce životního prostředí, agentury CENIA, klíčových hráčů na trhu a neziskových organizací. Jde například o hierarchii nakládání s odpady. V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována takto: n předcházení vzniku odpadů, n příprava k opětovnému použití, n recyklace odpadů, n jiné využití odpadů, například energetické využití, n odstranění odpadů. Možnost odchýlení od této hierarchie je nastavena jen v tom případě, když se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícím vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Je třeba také definovat stav, kdy odpad přestává být odpadem. Tato situace může nastat například tehdy, pokud byl odpad předmětem některého ze způsobů využití a splňuje další podmínky, jako například běžnou využitelnost ke konkrétním účelům apod. Využití věcí přitom nesmí vést k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo na lidské zdraví. Součástí legislativy jsou ekonomické nástroje a snaha omezit administrativní náročnost včetně vedení evidence. Návrh nového odpadového zákona se dotýká rovněž dalších oblastí – biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných odpadů včetně zdravotnických, komunálních odpadů a poplatků za nakládání s nimi a podmínek provozu zařízení k nakládání s odpady. Zahrnuje také kontrolní mechanismy a nástroje vynucování dodržování zákonných povinností. Závěry z jednání pracovních skupin byly zpracovány do tzv. rozšířených Tezí odpadového hospodářství v České republice. O dalším harmonogramu prací na přípravě nového zákona o odpadech a zákona o zpětném odběru odpadních výrobků rozhodne vedení Ministerstva životního prostředí. Veřejné projednání těchto rozšířených tezí se uskutečnilo na kulatém stolu, který uspořádala ministryně životního prostředí Rut Bízková letošního 28. května. n
ovela vznikla na přelomu let 2009 a 2010 a odborné veřejnosti byla představena na kulatém stole ministra životního prostředí.
DŮVoDY PřIJETí NoVElY Je to zejména povinnost České republiky převést novou rámcovou směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství (ES) č. 98/2008, o odpadech a zrušení některých směrnic do 12. října letošního roku. Kromě toho reaguje na několik řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství. Jedno z nich (řízení č. 2006/2478) je proti ČR vedeno kvůli nesprávné transpozici směrnice Rady ES z roku 1999 o skládkách odpadů. Další řízení je z roku 2008 a týká se neprovedení směrnice EP a Rady ES o odpadních bateriích a akumulátorech. Třetím řízením (z roku 2009) je nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. O transponování evropské rámcové směrnice se jednalo již za ministra životního prostředí Martina Bursíka, byla snaha, aby se veškeré potřebné změny objevily v novém odpadovém zákoně. Na dohodu o jeho rámcové podobě však nedošlo a čas se ukázal být příliš drahým. Proto se uskutečnila jakási »nouzová« verze, a to přijetí samotné euronovely, které nás může uchránit před případnými sankcemi ze strany EU. Zákon o odpadech by měl být předmětem přípravy a projednání ve volebním období nové vlády. Zvažuje se rozdělení na část odpadovou a část týkající se zpětného odběru odpadních výrobků. Podle Zdeňky Bubeníkové, ředitelky odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, přípravy na nové právní úpravě nejdříve začínají zpracováním tezí, které jsou diskutovány s odbornou veřejností. JaKÉ NoVINKY PřINÁŠí Obsahem euronovely jsou nové povinnosti, technické záležitosti i úprava některých definic s ohledem na evropskou legislativu – například, jak je definován nebezpečný či
Nakládání s odpady budou řešit tři zákony: V současné době tzv. euronovela stávajícího zákona o odpadech– transpozice evropské rámcové směrnice, která již byla přijata. n Později to bude zcela nový zákon o odpadech. n Zákon o zpětném odběru odpadních výrobků, na kterých se pracuje. n
16
komunální odpad, původce odpadu a další. Jiné definice jsou doplňovány ve smyslu evropské právní úpravy – skládkování, využití odpadu, pojem obchodníka s odpadem. Mezi nebezpečnými vlastnostmi odpadu je nově uvedena také senzibilita. Důležitá jsou ustanovení, týkající se energetického využití odpadu. Stejně jako rámcová směrnice o odpadech, tak euronovela zákona o odpadech obsahuje vzorec pro výpočet energetické účinnosti spaloven komunálního odpadu. Pokud spalovna komunálního odpadu dosahuje určité hodnoty účinnosti (hodnoty budou uvedeny v příloze č. 12 zákona o odpadech), tak se nebude jednat o odstraňování komunálního odpadu, ale o jeho využití. Energetická účinnost se počítá z ročního množství vyrobené energie, vstupu paliv a množství energie v odpadech. Všechny tři české spalovny by měly těchto hodnot dosahovat, takže budou považovány za zařízení na využití odpadů. Nově bude mít obce možnost stanovit v obecně závazné vyhlášce systém nakládání s komunálními odpady i pro biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu. Původním záměrem bylo, že budou mít zavedení sběru bioodpadů jako povinnost. Euronovela ustoupila od povinnosti, dala ale obcím možnost stanovit ho vyhláškou. Záleží totiž na jejich reálných možnostech, jak zajistit a financovat tento sběr a jaké jsou možnosti zpracování vytříděné suroviny a odbyt kompostu. »Euronovela zavádí povinnost státu zpracovat tzv. Programy předcházení vzniku odpadů, které musí obsahovat konkrétní opatření a cíle. Stanou se součástí Plánu odpadového hospodářství ČR. Tyto programy musí být podle směrnice přijaty do roku 2013,« uvedla Zdeňka Bubeníková, ředitelka odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. V oblasti skládkování odpadů se právní úprava mění tak, aby byla plně slučitelná se směrnicí č. 1999/31/ES, o skládkách. Jde zejména o tři fáze – kontrolu skládky před zahájením ukládání odpadů, udělování souhlasu krajského úřadu s uzavřením skládky a stanovení podmínek pro následnou péči o skládku. Povinné je finanční zajištění první fáze provozu skládky ještě před jejím zahájením, a to ve formě pojištění či účelově založeného účtu. Nově je také upravena povinnost zajistit stažení baterií a akumulátorů z trhu, pokud byly na trh uvedeny po 26. září 2008 a obsahují více kadmia, než povoluje směrnice o bateriích a akumulátorech.
MIlENa GEUSSoVÁ
červen 2010
n Co vás přivedlo k výstavbě obecní komunitní kompostárny? Možnost zpracovávat trávu, listí a větve z veřejných prostranství. Zájem spoluobčanů o sečení a následné sušení trávy totiž výrazně poklesl a situace se stávala neudržitelnou. Navíc na hřištích a veřejných plochách nelze posečenou trávu nechat volně ležet. Všechnu tuto hmotu dnes využijeme a není to pro nás již nežádoucí odpad. Je tu ještě druhý efekt. Do kompostárny s roční kapacitou 24 tun odpadu občané přivážejí zbytky z údržby svých zahrad, například ořezy větví, trávu apod. Vlivem osvěty, ale také v souvislosti se zahuštěním zástavby a rozvojem sadových úprav zahrad již nelze pálit větve u rodinných domků. Jsem mile potěšen, jak si na služby obecní kompostárny lidé rychle zvykli. n Jaké stroje a zařízení jsou pro obsluhu kompostárny zapotřebí? Komunální traktor, štěpkovač, překopávač kompostu, čelní nakladač, prosévací síto a elektrocentrála. Celkové náklady na stavbu kompostárny dosáhly 3 562 435 Kč. Nebýt dotace ze Státního fondu životního prostředí (178 178120 Kč) a z Fondu soudržnosti (3 028 070 Kč), o komunitní kompostárně bychom dodnes jen snili. Jelikož jsme malá obec, o pomoc jsme požádali odborníky z ENVIprojektu Zlín, kteří náš investiční záměr zpracovali a pomohli nám i s jeho realizací. Rád bych zdůraznil, že kompostárnu jsme postavili v extravilánu obce. n V rámci projektu jste zakoupili i200 kompostérů pro obyvatele rodinných domů. Není to zbytečné, když mohou využívat kompostárnu? Rozhodně není a zájem spoluobčanů to potvrzuje. Ve výběrovém řízení jsme nakoupili 160 kusů 900litrových a 40 kusů 720litrových kompostérů, v nichž se dá zpracovat běžný drobný bioodpad z domácností – slupky ovoce, zeleniny, posekaná tráva z bezprostředního okolí domů, zbytky po ostříhání okrasných rostlin, listí atd. Ukazuje se, že v kompostéru se najednou dá zpracovat bioodpad, který dříve běžně putoval na komunální skládku. Zatímco v roce 2008 jsme na ni svezli 281 tun směsného odpadu, v roce 2009 to bylo
červen 2010
FOTO: AUTORKA
Tupesy leží v malebném podhůří Chřibů, na pomyslné spojnici hradu Buchlova a Velehradu. Proslavily se zejména hrnčířskou výrobou – oblíbenou majolikovou keramikou. Rovněž si udržují svou vinařskou tradici. Loni na podzim se zařadily k obcím, které úspěšně řeší problematiku nakládání s odpady. O více informací jsme požádali starostu obce Tupesy Mgr. Oldřicha Vávru.
Do kompostárny s roční kapacitou 24 tun odpadu občané přivážejí zbytky z údržby svých zahrad, například ořezy větví, trávu apod., říká starosta Mgr. Oldřich Vávra.
o něco méně – 262 tun. Předpokládám, že letos díky kompostárně a kompostérům u rodinných domků bude objem komunálního odpadu ještě nižší. n K pěti hnízdům pro sběr separovaného odpadu loni na podzim přibyla další čtyři a k tomu ještě 24 nových kontejnerů. Projeví se tato investice ve zvýšeném třídění odpadu už v letošním roce? Určitě, 1095 obyvatel obce má k dispozici 31 sběrných nádob pro sběr skla, papíru a plastu. Napojové kartony mohou dávat do kontejnerů na plast, přičemž svozová firma je následně dotřiďuje. V roce 2009, kdy systém v tomto rozšířeném počtu hnízd a nádob byl v provozu zhruba jen tři měsíce, vytřídil každý Tupesan v průměru 8 kg skla, 9 kg plastů a 5 kg papíru. Podle nynější stálé naplněnosti kontejnerů můžeme v letošním roce předpokládat výrazný nárůst vytříděného množství. To by se mělo projevit ve snížených nákladech na provoz odpadového hospodářství – v roce 2009 činily 639 149 korun, přičemž z obecní pokladny bylo zapotřebí vynaložit 159 tisíc korun. Očekáváme, že při zachování loňské cenové hladiny poplatku za svoz odpadu obec letos zaplatí »jen« 67 tisíc korun, což je o 58 % méně než n v roce 2009.
lIbUŠE MIaRKoVÁ
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
Na kompostárnu si lidé rychle zvykli
Příloha
www.somejh.cz
obce a odpady
Produkt manager: Kamil Koranda Kontakt: 384 372 029 e-mail:
[email protected] Prodejní a servisní střediska: SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408, SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405, 602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860, 725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318, 602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471, 725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324, SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice: mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827 210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849, SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212 OD000493
17
Příloha
obce a odpady
Kompostejnery na sídlištích Na některých sídlištích v Praze 4 a Praze 15 se od letošního května postupně objevují kompostejnery, nové nádoby na tříděný odpad. Je to pilotní projekt akciové společnosti Pražské služby a městských částí nazvaný Bioodpad z domácností.
K
ompostejnery, do nichž biologický odpad patří, se používají již řadu let. Dobře je znají například občané v pražských Dolních Chabrech. Tam se uskutečňoval od roku 2004 pilotní projekt hl. města Prahy a bylo tam na dva roky umístěno 800 nádob. V roce 2006 projekt převzaly Pražské služby, které nabízejí odvoz bioodpadu po celé Praze. Zatím to však byly kromě firemních zákazníků pouze lokality s rodinnými domky, sběrnou nádobu obhospodařoval vždy ten zákazník, který za jeho pronájem a odvoz obsahu platil. Vlastníkům pozemků u rodinných domků to však šetří řadu starostí, kam s odpadem ze zahrady. Pronájem kompostejneru na vegetační období (duben až listopad) stojí podle velikosti mezi 600–960 Kč. Praha není prvním městem v České republice, které zajišťuje sběr a využití bioodpadu. Velká anonymní sídliště však jsou z tohoto hlediska velkou neznámou. Čeští občané jsou v evropském srovnání v třídění odpadu poměrně velmi dobří, ale bioodpad je přece jen něco jiného než sklo, plasty, papír či nápojové kartony. Kompostejner hnědé barvy je také nepoměrně složitější nádobou než běžný kontejner. Na vnitřních stěnách jsou například svislá žebra, která zabraňují přilepení odpadu, nádoba je kryta proti dešti a vlhkosti, jsou na ní odpařovací a větrací otvory a dole má odkapávací rošt.
KoMPoSToVÁNí V ÚholIčKÁCh Na kopečku poblíž obce Úholičky v blízkosti Velkých Přílep za severním okrajem Prahy je oplocený objekt. Dříve sloužil armádě jako sklad dílů raket k protivzdušné obraně hlavního města. Dnes se tu dělá kompost. Největším zpracovatelem pražského biood-
MIlENa GEUSSoVÁ
FOTO: ARCHIV
bUDoU lIDÉ PřEMÝŠlET? Projekt na pražských sídlištích počítá s umístěním kompostejnerů vedle nádob na směsný odpad, aby měli občané manipulaci s bioodpadem co nejjednodušší. Nádoby budou označeny nálepkami BIOODPAD
a obrázky, co se do nich vhazovat smí i co se nesmí. Každá domácnost, která se zúčastní pilotního projektu, dostane do poštovní schránky přehledně zpracované informace o separaci bioodpadu. Také na dveřích domů bude umístěn informační plakát. Osvětová kampaň a její úroveň je totiž podstatnou podmínkou úspěchu projektu. Obyvatelé sídlišť nesekají trávníky, ani neprořezávají stromy. Přesto se v jejich odpadkových koších hromadí poměrně velké procento toho odpadu, který je bioodpadem a je využitelný pro výrobu kompostu. Některé průzkumy uvádějí, že je ho po vytřídění plastů, skla a papíru až 40 %. Cílem je proto, aby co největší část skončila právě v kompostejnerech a ne na skládkách směsného odpadu. Obsah kompostejnerů však bude poněkud jiný, než je tomu u těch, které si pronajímají jednotlivci a firmy, působící například v zahradnictví či pražských parcích. Budou Pražané umět rozlišovat, co do biodpadu patří a co nikoliv? Že do kompostejnerů nesmějí dávat například žádné zbytky vařeného jídla, prošlé potraviny z ledniček apod.? Zkušený zahrádkář by si tento tzv. gastroodpad na svůj kompost určitě neumístil. Gastroodpad z provozoven má svůj vlastní systém sběru, ale jeho využití není v kompostování. Jde o jiný chemický proces, kde výstupem je například energeticky využitelný bioplyn.
padu na kompost je společnost JENA, která provozuje tři kompostárny. Ta poblíž Úholiček je vybavena mobilní technologickou kompostovací linkou, vybudovanou s pomocí evropské dotace. Správné kompostování ve velkém je docela věda, pokud má být kompost opravdu kvalitní a odpovídat příslušným certifikátům. Jak vysvětluje Jan Švejkovský, ředitel firmy JENA, cyklus výroby kompostu je zhruba tříměsíční, vyrábí se tedy dávkovým způsobem. Po svozu se bioodpad uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní – aby se rozptýlil a promíchal. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem. Uvnitř zakládek vzniká poměrně vysoká teplota – až 70 stupňů. Kdyby se při překopávání neuvolňovala, materiál by se mohl vznítit. Konečnou fází je prosévání, na což mají v Úholičkách zařízení s hodinovým výkonem 100 m3. Kompost se upravuje podle požadavku zákazníka, který ho kupuje – přidává se obvykle různé množství zeminy, písku nebo rašeliny. Využívá se v zemědělství a pro pražskou zeleň či na rekultivaci. Co zbude, to se buď znovu založí do kompostu, nebo také odveze do spalovny. Při správné technologii kompostování nevznikají nepříjemné pachy, protože kompost nekvasí. Pro obyvatele okolních obcí tedy není kompostárna nepříjemným objektem – navíc doprava bioodpadu neprobíhá denně, takže se místní komunikace příliš nezatěžují. »Loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu,« říká vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb Jan Marisko. Provozní řád kompostárny umožňuje zpracovávat až 12 tisíc tun odpadu, takže rezervy na rozšíření sběru bioodpadu tu jsou dostatečné. Bioodpad se zatím svážel od více než 4000 dodavatelů, letos už jich n Pražské služby evidují téměř 4450.
Jak uvedl Jan Marisko, vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb, a. s. (na snímku), loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu.
18
Bioodpad se uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem.
červen 2010
EKO
V roce 2009 zajistil systém EKO-KOM využití a recyklaci pro
obce a odpady
Příloha
71%
OD000533
obalů prodaných v ČR.
www.ekokom.cz
červen 2010
EKOKOM ruka inz A4.indd 1
19 26.5.2010 14:56:26
obce a odpady
»černé skládky« na katastrech obcí Nelegální ukládání odpadu, tzv. černé skládky, to je problém, který se neustále opakuje. Přinášíme některé základní informace a konkrétní zkušenosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) s neoprávněným nakládáním s odpady na katastrech obcí.
PRÁVNí ÚPRaVa: PřEDTíM a NYNí Současný zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) upravuje problematiku »černých skládek« bohužel méně efektivně než předchozí právní úprava. Zákon č. 125/1997 Sb. na rozdíl od nyní platného zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku shromážděné. Pojďme si stručně popsat princip tehdejší právní úpravy v tomto směru. Vycházejme z případu, kdy na konkrétním pozemku konkrétního vlastníka bylo po delší dobu zjištěno neoprávněné uložení většího množství odpadu – »černá skládka«:
20
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
P
latná legislativa pojem »černá skládka« nezná. »Černou skládkou« pro účely článku můžeme označit lokalitu, kde se po jistou dobu shromažďují odpady jednoho či více různých druhů a kategorií, dané místo není pro tento způsob nakládání s odpady technicky vybaveno a tento způsob zde nepovolil příslušný správní orgán. Jsou to rovněž případy, kdy osoba, či osoby odpovědné za navezení odpadů, nejsou známy, a je více než obtížné je následně zjistit. »Černé skládky« se objevují jak na veřejných prostranstvích, tak na soukromých pozemcích. Společným znakem postižených lokalit často bývá snadný přístup automobilem. Podle druhů nahromaděných odpadů představují riziko pro zdraví občanů a životní prostředí. Míra nebezpečí je vždy závislá na charakteru a vlastnostech odpadu a na podmínkách postižené lokality, na které je odpad uložen. V posledních několika letech patří mezi převažující složky odpadu, které jsou odkládány na k tomu neurčených lokalitách – »černých skládkách«, odpady stavební, staré textilie, pneumatiky, starý nábytek, složky komunálního odpadu a již méně vysloužilé elektrospotřebiče. V menším měřítku jsou to odpady klasifikované jako nebezpečné – azbestová krytina, zbytky barev, olejů či chemikálií, staré autobaterie a další. Z technicky nezabezpečené lokality, kde je neřízeně ukládán odpad, může do okolí unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v přilehlém okolí. Častým doprovodným jevem »černých skládek« je také nepříjemný zápach, výskyt hlodavců, nebo například vznícení nelegálně uložených odpadů.
Z neřízeně ukládaného odpadu může unikat řada znečišťujících látek, které negativně působí na okolní biotopy, případně na zdraví osob v okolí.
pokud okresní úřad nezjistil právnickou nebo fyzickou osobu odpovědnou za nezákonné umístění odpadu, přecházela povinnost zajistit zneškodnění (nyní odstranění) odpadu na vlastní náklady na vlastníka nemovitosti, tj. onoho pozemku, n vlastník nemovitosti se však mohl »vyvinit« z odpovědnosti prokázáním, že nezpůsobil ani nezavinil umístění odpadu a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat; v takovém případě mu okresní úřad uhradil účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu, n pokud byl původce odpadu znám, ale nezdržoval se na území ČR, zajistil zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad; náklady s tím spojené byl opět povinen hradit původce odpadu, na kterém je následně okresní úřad vymáhal. Předmětná právní úprava tedy měla poměrně jasnou konstrukci, která jí dopomohla k efektivnějšímu řešení případů »černých skládek« než v současné době. Nyní platný a účinný zákon nezná již prakticky žádnou odpovědnost vlastníka nemovitosti za odpady uložené v ní nebo na ní, pokud není zároveň vlastníkem nebo původcem zde shromážděných odpadů. Odpovědnost za nakládání s odpady má primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců, či jiných oprávněných osob a dále s nimi n
nakládá podle definovaných podmínek. Jako původce odpadů, které produkují fyzické osoby nepodnikající, tj. občané obcí, pak v platném zákonu o odpadech figuruje sama obec, a to od chvíle, kdy občan odloží odpad do sběrných nádob nebo na místa určená obcí. Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Uvedenou základní povinnost dále specifikuje § 12 odst. 2 zákona o odpadech, a to tak, že pokud zákon nestanovuje jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. JaK MohoU obCE PoSTUPoVaT Obec má určité možnosti, jak v případech »černých skládek« postupovat. Kontrolní a sankční kompetence obecního úřadu uvádí ustanovení § 79 odst. 1 písm. e), h) a dále § 80 odst. 1 písm. a), b), c), d) zákona o odpadech. Důležitou kompetencí, kterou ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím má pouze obec, je možnost stanovení nápravného opatření podle § 80 odst. 1 písm c) téhož zákona. Existují i jiné nástroje než zákon o odpadech. Skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadů nebo odpadů mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek může obecní úřad udělit pokutu do 50 tisíc korun. Jelikož je předmětem právní ochrany také zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa, jsou v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) upraveny sankce za správní delikty právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec (respektive obecní úřad). Například podle ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích je předmětem správního deliktu neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen vzhled obce. Podle § 58 odst. 3 téhož zákona je předmětem správního deliktu znečištění veřejného prostranství, narušení životního prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo. Obce ze svých rozpočtů někdy samostatně financují i odstraňování některých »černých skládek«, u kterých se nepodařilo zjistit odpovědnou osobu. Je to činnost záslužná, ale stojí je to nemalé finanční náklady. Obec je v takovém případě navíc v roli původce odpadů a měla by plnit povinnosti stanovené v § 16 zákona o odpadech. JaK PřEDChÁZET »čERNÝM SKlÁDKÁM« Ze zkušeností České inspekce životního prostředí je zřejmé, že důvodem vzniku »černých skládek« může být například nedostatečná informovanost. Občané často červen 2010
OD000535
Příloha
obce a odpady
OD000535
dostatečně nevědí o možnostech bezplatného předání řady odpadů na sběrný dvůr, odevzdání nepoužívaných elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru přímo v prodejnách nebo například o možnostech nabídnout staré oděvy charitativním sdružením. Dostatečný počet sběrných nádob a míst určených obcí k odkládání komunálního odpadu a jeho složek, jakož i vhodná vzdálenost umístění od obytných domů, může být funkčním opatřením, kterým lze alespoň částečně předcházet vzniku »černých skládek« v katastru jednotlivých obcí. Vhodným způsobem, jak zamezit vzniku nové nebo zvětšování již vzniklé »černé skládky«, je ztížení přístupu na místa, kde již v minulosti došlo k nelegálnímu ukládání odpadů, upozornění nebo výstrahy na takových místech, osvěta a vzdělávání, aktivní zapojení občanů do péče o kvalitu životního prostředí, zpřísnění sankcí za nedovolené odkládání odpadů ze strany obcí. Velmi důležitá je samostatná kontrola obce zaměřená na nakládání s odpady u firem a živnostníků působících v obci. Významným prvkem je také vyváženost výše poplatku, který občané platí za komunální odpad. Nastavení vysokých poplatků může některé obyvatele vést k nelegálnímu odstraňování odpadů. Obec by jim měla vždy nabídnout takové služby, aby se nevyplácelo odkládat odpad na místa jiná, než která pro tyto účely stanovila.
červen 2010
ZKUŠENoSTI čIŽP Při kontrolách stále zjišťujeme, že ne všichni starostové znají legislativu na úseku odpadového hospodářství. Nedostatečná informovanost přetrvává zejména ve vztahu k nakládání se stavebními odpady včetně azbestu a výkopových zemin. Obce a jejich občané často s tímto odpadem nakládají mimo režim zákona o odpadech na k tomu neurčených a nevhodných lokalitách. Například inspekce uložila v roce 2009 sankci přes 200 tisíc korun obci v kraji Vysočina za to, že dlouhodobě umožňovala navážení odpadů zejména stavebních a demoličních a odpadní výkopové zeminy na pozemky, které nebyly podle zákona o odpadech k nakládání s odpady určeny. Na předmětný pozemek byly uloženy stovky tun stavebních odpadů a odpadních zemin. Sankci potvrdil jako odvolací orgán Ministerstvo životního prostředí. Pozitivní je, že většina obcí po kontrole ČIŽP sjedná nápravu a s odpady začne nakládat v souladu se zákonem. U stavebních odpadů je vhodným řešením například jejich předávání oprávněným osobám k recyklaci. Takzvané recykláty mohou obce následně vhodným způsobem použít na svém katastru. Další alarmující případ, tentokrát zapálení »černé skládky« vybudované za vědomí obce občany obce, řešila Česká inspekce životního prostředí na základě podnětu v loňském roce ve Středočeském kraji. Jedné obci tam byla uložena pokuta 270 tisíc
Příloha
korun. Obec stanovila obecně závaznou vyhláškou místo, kde mohou obyvatelé odkládat jim vznikající dřevní odpad. V rámci odborné přípravy členů jednotky sboru dobrovolných hasičů probíhají například různá cvičení – před jedním takovým cvičením starosta oslovil občany, že mohou na místo pro dřevní odpad odkládat i odpady jiné. Na zmíněné místo tak byly nelegálně shromážděny pneumatiky, plastové obaly, kovové plechovky apod. V den hasičského cvičení takto nashromážděné odpady zapálil sám starosta obce. To potvrdila Policie ČR, která případ prošetřovala ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. Inspekce na základě výpovědí svědků zjistila, že tímto způsobem starosta odstraňoval odpady již několik let. Tyto příklady nejsou klasickými »černými skládkami«. S ohledem na své kompetence je ČIŽP většinou nešetří, leč stojí za zamyšlení. Obec je nejen původcem odpadu, který má zákonem stanovené pravomoci, ale je též sama pověřena veřejnou správou na úseku ochrany životního prostředí i odpadového hospodářství. Vhodný a ideální stav by byl, kdyby obec jako původce byla vnímána coby vzor pro ostatní původce odpadů n na svém katastru. PETR haVElKa náměstek pro sekci technické ochrany životního prostředí a ředitel odboru odpadového hospodářství Ředitelství ČIŽP
21
Příloha
obce a odpady
Fond aSEKol podpoří více než 30 projektů
Třetí ročník grantového řízení Fondu ASEKOL opět přiznal dotace veřejně prospěšným projektům na na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Pomoc přesahující 2,2 mil. Kč získá 31 subjektů. Více než polovina projektů spadá do žadateli dlouhodobě nejoblíbenějšího Programu Rekonstrukce.
o
udělení dotací rozhodla v květnu osmičlenná Rada Fondu ASEKOL. Její členové posuzovali 47 přihlášených projektů, z nichž se rozhodli podpořit dvě třetiny. V letošním řízení tedy žadatelé zaznamenali vůbec nejvyšší úspěšnost. Jednoznačně nejčastější požadavek se týkal zabezpečení sběrného dvora, a to zejména prostřednictvím kamerového systému. »Zdá se, že mnohé sběrné dvory již vyřešily zpevnění ploch, kontejnerová stání či oplocení. Nyní se jejich provozovatelé začínají stále více soustřeďovat na instalaci kamerových systémů, které ve sběrných dvorech pomáhají zvýšit prevenci krádeží a vandalismu,« uvedl Mgr. Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL. Velmi žádaný byl také E-domek, tedy speciální přístřešek sloužící k ochraně vysloužilých elektrozařízení shromažďovaných
na sběrných dvorech před nepříznivým počasím a krádežemi. E-domek byl letos poprvé přímo zařazen do nabídky grantového řízení. Z typologie nabídky uchazeči o grant tradičně volili zejména Program Rekonstrukce (28 žádostí). Zájem však byl i o Programy Intenzita (9) a Osvěta (8). Dva žadatelé se rozhodli podat přihlášku do Programu Výzkum. Na projekt z tohoto programu směřuje vůbec nejvyšší letos udělená podpora – 0,285 mil. Kč, a to na projekt Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA. Projekt byl podpořen už loni. Rovných 0,2 mil. Kč na rekonstrukci kontejnerovaných stání pro separovaný odpad získá i Městský obvod Plzeň 1. Další projekty byly podpořeny částkou od 15 tisíc /ak/ do 150 tisíc korun.
Finančně podpořené projekty pro rok 2010 Název projektu
Žadatel
Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA Rekonstrukce kontejnerových stání na separovaný odpad Zabezpečení místa zpětného odběru EEZ Rekonstrukce oplocení pro sběrný dvůr odpadů v Chotěboři – II. etapa Instalace moderního zabezpečovacího kamerového systému na Sběrném dvoře Nový Bydžov Kamerový systém sběrného dvoru Kamerový systém skládka Brunka Humpolec – zpětný odběr Začlenění monitoringu sběrného dvora do městského kamerového dohlížecího systému Kamerový systém sběrného dvora Bystřice nad Pernštejnem Instalace kamerového dohlížecího systému na Sběrném dvoře TSM Kralup nad Vltavou Sběrný dvůr pod kontrolou Sběrový dvůr Chelčického – zastřešení úložného místa na drobné elektrozařízení Instalace kamerového systému na sběrném dvoře Havířská, Havlíčkův Brod Instalace kamerového systému Pohádková recyklace Program Výzkum
22
Ing. Marie Tichá, MT KONZULT Statutární město Plzeň – Městský obvod Plzeň 1 Město Nové Město na Moravě Technická a lesní správa Chotěboř s. r. o. Technické služby města Nový Bydžov Město Český Těšín Technické služby Humpolec
Fond ASEKOL úspěšně funguje už třetím rokem Neziskový kolektivní systém ASEKOL, který se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, ve snaze podpořit města, obce a další provozovatele sběrných dvorů založil v únoru 2008 Fond ASEKOL. Jeho cílem je finanční či materiální podpora neziskových a veřejně prospěšných projektů, týkajících se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení a také zvýšení celkové efektivity systému zpětného odběru elektroodpadu. Podpora může být poskytnuta formou daru nebo formou dlouhodobého pronájmu. Žadateli o příspěvek na svůj projekt se mohou kromě obcí a provozovatelů sběrných dvorů stát i svazky obcí, kraje a rovněž nevládní neziskové organizace. Grant však za určitých podmínek může získat téměř každý, kdo není spjat s činností Fondu ASEKOL a rozhodováním o udělení příspěvků. O rozdělení prostředků z Fondu ASEKOL rozhoduje jeho osmičlenná rada složená ze zástupců společnosti ASEKOL, Svazu měst a obcí ČR, výrobců, profesních sdružení a médií. Jejím předsedou je Mgr. Pavel Drahovzal z kanceláře SMO ČR. Pravidelně se vyhlašuje jarní kolo grantového řízení. Pokud by v něm z různých důvodů nebyly vyčerpány finanční prostředky fondu pro kalendářní rok, na řadu přijde i doplňkové podzimní kolo. Roční rozpočet Fondu ASEKOL je několik milionů korun v závislosti na rozhodnutí dozorčí rady kolektivního systému ASEKOL. Za tři roky fungování Fond ASEKOL podpořil už 103 projektů v celkové hodnotě přesahující 9 mil. Kč. K témuž více na www.asekol.cz.
Odpady – víme co s nimi, zpětný odběr elektrozařízení Zlato v odpadkovém koši Osvětová kampaň »Zpětný odběr elektrozařízení v Chrudimi« Odpadový kalendář – rok 2011 Informační brožura Zpětný odběr elektrozařízení a náklady s odpady v Žamberku Sběrný dvůr Rousovice – projektová dokumentace Stabilní místo pro zpětný sběr elektrozařízení – Pod Barevnou Poběžovice – sběrný dvůr Zřízení místa zpětného odběru ve městě Ralsko – část Kuřívody
ZDROJ: KS ASEKOL
Technické služby Karviná Čmelák – Spol. přátel přírody Technické služby Chrudim 2000 spol. s r. o. Město Dvůr Králové nad Labem Město Žamberk Město Mělník Město Bystřice Město Poběžovice Město Ralsko
Město Benátky nad Jizerou
Žadatelé, jimž bylo nabídnuto nefinanční plnění (E-domek):
TS města a. s.
Název projektu
Technické služby města Kralup nad Vltavou Město Úpice Technické služby města Olomouce, a.s. HBH odpady s. r. o. Obec Petrovice Rosa – spol. pro ekologické informace a aktivity, o. p. s.
Program Rekonstrukce
Žadatel
Místo zpětného odběru ve Valašských Kloboukách
Město Valašské Klobouky
Zabezpečení Sběrného dvora Chrást
Obec Chrást
E-domek v Růžové
Obec Růžová
Přístřešek na zpětně odebrané elektrospotřebiče
Obec Stráž nad Ohří
Zapůjčení E-domku – varianta A
Město Jílové
E-domek E-domek
Město Jablonné v Podještědí Markvartice
Program Osvěta
Program Intenzita
ZDROJ: KS ASEKOL
červen 2010
skupina 10
katalog odpadů
odpady z tepelných procesů
pod katalogovým čísle 10 nalézáme v Katalogu odpadů skupinu zahrnující odpady ze širokého spektra tepelných procesů. Pod tepelnými procesy se přitom myslí nejen provozy elektráren a jiných spalovacích zařízení (část odpadů z nich je zařazena i do skupiny 19), ale také odpady ze zpracování železa a oceli, hliníku, olova, zinku, mědi, drahých kovů, jako jsou stříbra, zlata a platiny, i dalších neželezných kovů. Patří sem rovněž odpady ze sléváren železných i neželezných odlitků, ale také z výroby skla a skleněných výrobků, keramického zboží, cihel, tašek a staviv, cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných. Na závěr, ve skupině 10 14, sem patří také odpady z krematorií. Jen z tohoto
výrobků, u nichž není často jednoznačně stanoven potenciální vliv na životní prostředí. Podobnou otázkou k řešení je ukládání odpadů z elektráren v prostorách, kterým chybí zabezpečení běžné u standardních skládek. Na druhé straně ve skupinách 10 05, 10 06 a 10 07 (odpady z pyrometalurgie zinku, mědi, stříbra, zlata a platiny) je evidováno tak málo odpadů, že jsme se rozhodli je nezahrnovat do tabulky. Můžeme jen konstatovat, že v těchto skupinách vzniká dohromady pouze 935 tun odpadů skupiny 10 ročně a všechny jsou předávány k dalšímu nakládání podle kódů N1-N18.
prostého výčtu je zřejmé, že odpady skupiny 10 by vystačily na celou knihu (budeme se jim proto věnovat i v dalších číslech časopisu, nejen v této krátké rubrice). Přehledná tabulka jejich produkce ukazuje, jak rozdílné jsou objemy produkované v jednotlivých procesech. Elektrárny produkují 1,7 mil. tun odpadů skupiny 10 ročně. U naprosté většiny z nich deklarují předání pro terénní úpravy, rekultivace a technické zajištění skládek (kódy N1-N18). Dlouhodobě „doutnajícím“ problémem je převádění odpadů z elektráren do vedlejších energetických produktů,
Produkce odPadů z tePelných Procesů v roce 2008 (v tunách) Druh odpadu
produkce odpadu celkem
v tom způsob nakládání na straně původce odpadu Využití celkem
10 - odpady z tepelných procesů celkem 2 968 456 v tom skupiny odpadů: 10 01 - odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19) 1 756 940 10 02 - odpady z průmyslu železa a oceli 612 004 10 03 - odpady z pyrometalurgie hliníku 32 374 10 04 - odpady z pyrometalurgie olova 5653 10 08 - odpady z pyrometalurgie jiných neželezných kovů 6360 10 09 - odpady ze slévání železných odlitků 317 386 10 10 - odpady ze slévání odlitků neželezných kovů 10 399 10 11 - odpady z výroby skla a skleněných výrobků 116 245 10 12 - odpady z výroby keramického zboží, cihel, tašek a staviv 63 918 10 13 - odpady z výroby cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných 46 241
R1-R13 165 397
Odstraňování celkem d1-d15 180 623
Ostatní způsoby celkem n1-n18 2 622 435
464 156 314 0 0 0 1636 0 6880 28
168 404 3086 0 0 0 0 0 1 9014
1 588 072 452 604 32 374 5653 6360 315 749 10 399 109 364 54 876
75
118
46 048 zdroj dat: ČSÚ
odpady.ihned.cz
str. 23
katalog odpadů
skupina 10
průmyslové využití hliníkových stěrů při stále zvyšující se spotřebě hliníku a hliníkových slitin roste samozřejmě také produkce odpadů z jejich výroby. Jedním z nebezpečných odpadů jsou prachové frakce hliníkových stěrů, jejichž složení a vlastnosti nedovolují jeho použití bez dalších úprav a znemožňují i jejich skládkování. Zatřídění hliníkových stěrů podle katalogu odpadů
peletizační linka
projeví při styku s vodou nebo vlhkostí. Materiál pak uvolňuje zapáchající plyny – většinou metan, amoniak, vodík, etylen a další. Reakční teplo způsobuje samovolný ohřev a posléze dochází k zatvrdnutí materiálu. Při styku s vodou jsou vyplavovány rozpustné látky. Jednotliví výrobci produkují stěry v různém fyzikálním stavu, jako stěry s vysokým obsahem kovového hliníku (50-80 %), s nízkým obsahem rozpustných solí, hrubozrnné materiály značně znečistěné krycími solemi nebo jemně zrněné materiály s nízkou koncentrací kovu (5-15 %). Odhadujeme, že jen v ČR je v současné době produkováno 2,5-3 tisíce tun
strusky Z metalurgie želeZných slitin odpadní strusky z výroby oceli, litiny, resp. dalších železných slitin patří k bezproblémovým typům odpadů. Jejich složení (zatuhlá tavenina oxidů hliníku, křemíku, vápníku a hořčíku skelného charakteru, minimum kovů, nepřítomnost solí) z nich činí zcela inertní materiál, který je nerozpustný ve vodě a velmi málo i v kyselinách. Jelikož mají tyto materiály velmi dobré mechanické vlastnosti, lze je využít jako stavební materiál, pro posyp komunikací. Bazické strusky lze po úpravě používat jako součást zemědělských hnojiv. Výjimkou jsou odpady z některých sléváren šedé litiny, kde vznikají strusky s obsahem karbidu vápníku. Takové odpadní strusky přirozeně reagují s vodou (srážky, vzdušná vlhkost) za tvorby acetylénu.
strusky Z metalurgie neželeZných slitin odpadních strusek z metalurgie neželezných slitin je mnohem méně. V této metalurgii se však používá široká škála chemických látek a přípravků jako struskotvorných přísad, takže i strusky a odpadní produkty jsou velmi různorodé. při výrobě olova podle historických postupů vznikají vysoce stabilní strusky, které lze z hlediska vyluhovatelnosti vodou zařadit do výluhové třídy ii.a, resp. ii.b. Jsou také extrémně odolné povětrnostním vlivům. při modernějších technologiích (recyklace olova a jeho slitin ) vznikají tzv. solné strusky, jejichž podíl soli může činit až 80 % . Jejich vodný výluh ze strusky pak až desetinásobně překračuje limity iii. výluhové třídy v případě chloridů, síranů a rozpuštěných látek a výrazně jsou překračovány i limitní hodnoty arsenu, antimonu resp. dalších parametrů výluhu. Ve svém nativním stavu proto může mít daný typ strusky nebezpečnou vlastnost číslo h13, vyvolanou vysokou vodivostí výluhu.
str. 24
10 03 04 Strusky z prvního tavení n 10 03 08 Solné strusky z druhého tavení n 10 03 09 Černé stěry z druhého tavení n 10 03 15 Stěry, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích n 10 03 29 odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů obsahující nebezpečné látky n Složení odpadů: Jemnozrnné nebo prachové frakce, vzniklé mletím a separací stěrů u výrobců, obsahují 5-15 % kovového hliníku, 1-5 % karbidů, 1-3 % nitridů, 5-15 % rozpustných solí, 55-70 % oxidů a legovací prvky. při styku s vodou uvolňují zapáchavé plyny obsahující amoniak, vodík, metan ve složení cca 40-50 % h2, 1-8 % ch4, 3-10 % nh3. Materiál je prašný.
prachových frakcí hliníkových stěrů. Jedná se tedy o nemalé množství odpadu, které je nutné vhodným způsobem likvidovat. Z pohledu zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. je likvidace formou skládkování zakázána. Vyhláška č. 383/2001 MŽP, o podrobnostech nakládání s odpady, v příloze č. 8 konstatuje, že na skládky nesmí být ukládány (bod č. 6) nebezpečné odpady, které mají jednu z následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem a vodou jedovaté plyny, žíravost, infekčnost.
technologie zpracování
Společnost KVS EKODIVIZE, a. s., se chemicko-fyzikálním zpracováním těchto odpadů zabývá od roku 1993. Technologie, která byla v rámci firmy vyvinuta, vyřešila jedno z problémových míst hutnictví hliníku. Během uplynulých let bylo zpracováno na 20 000 tun nebezpečných odpadů, které byly zpětně využity v průmyslové výrobě. Technologie zpracování hliníkových stěrů je chráněna patentem a několika užitnými vzory. Její princip spočívá v kombinaci mechanické a chemické úpravy materiálu. Mechanická úprava se provádí např. lisováním horkých stěrů při jejich odpady 06 | 2010
OD000512-3
Velká část podniků na zpracování hliníku používá pro produkci svých výrobků tavicí proces. Stykem povrchu roztaveného kovu o teplotě 750-900 °C s atmosférickým kyslíkem, dusíkem, ohřevným médiem a jinými komponentami, např. rafinačními solemi, dochází ke vzniku různých reakčních komponent. Chceme-li zabránit styku atmosféry s povrchem kovu, a tím snížit množství „reakčních komponent“, nabízí se několik technických opatření – odvakuování prostoru nad taveninou, použití inertních plynů nebo pokrytí povrchu taveniny krycími solemi (směsné soli alkalických kovů). Pro odstranění nečistot a plynů z taveniny je možné použít rafinační soli, které obsahují opět směs chloridu sodného a draselného s přídavky různorodých chemikálií a obsahují i sloučeniny s obsahem uhlíku, chloru, fluoru aj. „Reakční komponenty“ a solná krycí vrstva se hromadí na povrchu kovu, a protože by příměsi reakčních komponent zhoršovaly kvalitu kovu a povrch kovových výrobků, musí se odstraňovat. Tímto způsobem vzniknou různé produkty s variabilním složením, stěry. Stěry obsahují 20-70 % kovového hliníku v různé granulaci a další složky (viz box). Chemická reaktivita stěrů se
skupina 10 současném ochlazení, nebo procesem autogenního rozemílání materiálu a tříděním produktu na několik velikostních frakcí. Hrubé a střední frakce jsou vhodné pro dodatečné získání druhotného kovu. Jemné nebo prachové frakce jsou zcela nevhodné pro získání druhotného kovu a jsou chemicky vysoce reaktivní. Pro zpracování těchto prachových frakcí byla zvolena metoda fyzikálně– chemické úpravy. Jemnozrnný materiál je dále rozdělen na dvě frakce. Materiál s granulometrií pod 0,4 mm je vhodný pro hydrometalurgickou úpravu v kapalném prostředí za zvýšené teploty a tlaku. V reaktoru dochází k rozkladu karbidů a nitridů a hydrataci kovového hliníku za vzniku odplynů obsahujících v převážné míře vodík, metan a amoniak, které se termicky rozloží ve spalovací komoře. Rozpustné soli (NaCl, KCl) se převedou do roztoku, odfiltrují se od inertního technického oxidu hlinitého, a používají se pro výrobu krycích a čisticích solí pro tavení hliníku a mědi. Technický oxid hlinitý se po přidání aditiv a pojiv peletizuje. Výsledný produkt – ředidlo ocelářských strusek
OD000512-3
Materiál alcaten obsahuje 60 % přepracovaných prachových frakcí hliníkových stěrů
odpady.ihned.cz
katalog odpadů
Filtrační zařízení při zpracování stěrů
dodávaný pod obchodním názvem Alcaten – obsahuje zhruba 60 % přepracovaných prachových frakcí hliníkových stěrů. Účinnou látkou u produktu je technický oxid hlinitý, který je využíván pro zvýšení tekutosti ocelářských strusek zejména v sekundární metalurgii Metalurgické vlastnosti ALCATENu jsou zcela srovnatelné s dosud používaným kazivcem (CaF2). Při styku s tekutým kovem nebo tekutou struskou se z něj neuvolňují sloučeniny, které by zhoršovaly pracovní a životní prostředí. Při používání kazivce se uvolňují ekologicky závadné fluoridy. Druhá frakce jemnozrnného materiálu s granulometrií nad 0,4 mm obsahuje 10–15 % kovového hliníku a slouží jako základní matrice pro výrobu produktu Recal, který je využíván pro de-
saktivaci pecních, případně rafinačních strusek při výrobě oceli, respektive při jejím mimopecním zpracování. Slouží pro snížení oxidačního potenciálu ocelářských strusek nebo ocelové lázně. Využitelnost kovového hliníku v Recal je plně srovnatelná s běžně používaným hliníkem pro desoxidaci. Současně přítomný Al2O3 má příznivý vliv na úpravu a složení zejména vápenato-hlinitých rafinačních strusek. U rafinačních strusek se tímto zlepší podmínky pro dosažení jejich dobré tekutosti i podmínky pro odsíření ocelí. n Ing. Zbyněk Vojtek Ing. PaVel Šmatelka Ing. VladIVoj Veselý KVS eKodiVize a. s., horní Benešov
str. 25
praxe
Hodnocení údajů ohlášených do IrZ
V minulém čísle časopisu Odpady (č. 5/2010) jsme se věnovali sledování odpadů v rámci integrovaného registru znečišťování. V dnešní druhé části se zaměříme na stručné vyhodnocení dat o ostatsních odpadech, ohlášených do integrovaného registru znečišťování (IRZ) o odpadech. Ohlašovaná data jsou vyhodnocena ze dvou aspektů. Prvním je hodnocení podle množství odpadu přeneseného mimo provozovnu (roky 2007-2008). Druhým je hodnocení podle jednotlivých znečišťujících látek v odpadech (za roky 2004-2008).
NeohlášeNé látky v přeNosech mimo provozovNu (2004 – 2008) 1,1,1-trichlorethan aldrin ddT dieldrin Endrin Halony Heptachlor pentachlorfenol (pCp) Styren Tetrachlormethan (TCM) Trichlorbenzeny (TCB) Vinylchlorid
přenosy odpadů mImo provoZovnu
Za roky 2007–2008 museli ohlásit přenosy odpadů mimo hranice provozovny pouze provozovatelé s činností podle přílohy I nařízení o E-PRTR. Ohlašovaly se údaje o množství nebezpečného odpadu (ohlašovací práh 2 t/rok) a ostatního odpadu (ohlašovací práh 2000 t/rok). Provozovny, ve kterých nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty pro kapacitu dané E-PRTR činnosti, údaje do IRZ neohlašovaly. V ohlášeném množství odpadu v IRZ za roky 2007-2008 převažovala kategorie ostatní odpad (tab. 1). V mírné většině byl předáván k využití (přes 50 % celkového ohlášeného množství).Ke zjišťování množství odpadů byl v převažující míře použit postup měření (v hlášeních označován písmenem „M“) nad postupy výpočtu (v hlášeních označován písmenem „C“) a odhadu (v hlášeních označován písmenem „E“). Ohlašovací povinnost pro kategorii ostatní odpad plnilo za první ohlašovací rok (2007) 152 provozoven; tento počet se zvýšil v roce 2008, kdy hlášení podalo 183 provozoven (nárůst o 31 provozoven). V souvislosti s vyšším počtem provozoven vzrostlo také ohlášené množství odpadu (ostatní přes 230 000 tun).
Zdroj: Hlášení do IRZ v letech 2004-2008, CENIa, www.irz.cz.
Množství ostatního odpadu největších producentů se pohybovalo nad hranicí 100 000 tun za rok, s maximem přes 235 000 tun. Většina provozoven produkci odpadu v následujícím roce snížila. Nejvýznamnější původci ostatního odpadu byly provozovny s výrobou surového železa, oceli a feroslitin a energetická zařízení.
přenosy ZnečIšťujícícH látek v odpadecH mImo provoZovnu Přenos znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu znamená pohyb znečišťujících látek přes hranice provozovny v odpadech určených k využití nebo odstranění. Do IRZ jsou předávány informace o látkách v odpadech, které vznikly přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení v provozovně. Přenosy látek v odpadech mimo lokalitu provozovny musí být
mNožství ostatNího odpadu ohlášeNé do irz (2007 – 2008) Ostatní odpad
odpad předán k využití (R) odpad předán k odstranění (d) Četnost celkem xx)
2007 – celkové množství 3 638 628 t/rok % z celkového četnost množství
x)
2008 – celkové množství 3 869 008 – zvýšení o 6 % % z celkového četnost x) množství
54,00
112
53,00
128
46,00
115 152
47,00
139 183
Zdroj dat: CENIa, www.irz.cz. data jsou platná k 1. 10. 2009. pouze nadlimitní údaje. Zaokrouhleno na celá čísla. Údaje pochází pouze od provozoven s E-pRTR činností. x) počet záznamů u daného způsobu naložení s odpadem xx) počet provozoven ohlašujících údaje o nebezpečném odpadu v daném roce
str. 26
ohlášeny z hlediska množství přenesených znečišťujících látek v kg/rok. Počet látek v přenosech odpadů mimo provozovnu byl v letech 2004 až 2008 určován přílohou č. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Celkově bylo sledováno 56 látek a jejich počet postupně stoupal. V roce 2004 bylo hlášeno 31 látek, celkový počet záznamů byl 761 a počet provozoven dosáhl 276. V roce 2008 již bylo hlášeno 40 látek, počet záznamů byl 1057 a počet provozoven 402. Ve všech letech byly pravidelně a ve vysoké četnosti ohlašovány všechny těžké kovy, celkový dusík a celkový fosfor. Vyšší četností se vyznačoval také azbest, dichloromethan, halogenované organické sloučeniny, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, tetrachlorethylen, toluen a xyleny. Nárůst počtu ohlašujících provozoven lze identifikovat u 14 látek (těžké kovy, celkový fosfor, dichloromethan, fluoridy, chlorofluorouhlovodíky). Nejčetněji ohlašovanou látkou v odpadech bylo ve všech letech olovo (147 záznamů v roce 2008), ale také zinek (143) a měď (136). Kovy byly nejběžnějšími látkami přítomnými v odpadech pocházejících z provozoven IRZ (slévárny, kovohutě, povrchové úpravy kovů a plastů, ale také kaly ČOV). Tabulku deseti nejčastěji ohlašovaných látek uzavírá celkový dusík (29 záznamů) a arsen (45 záznamů v roce 2008). Látkou s nejvyšším ohlášeným množstvím v letech 2004–2008 bylo olovo a jeho sloučeniny. Ohlašované množství pohybovalo mezi 10–11 500 tunami olova. V roce 2008 pak došlo k poklesu ohlašovaného množství na 7600 tun, i přes stejný počet ohlašujících provozoven. Nárůst celkového ohlašovaného množství lze identifikovat u mědi, benzenu, chromu, niklu, toluenu a dalších látek. U tetrachlorethylenu souviselo razantní navýšení množství (téměř desetinásobně) mezi lety 2007–2008 se zapojením dalších provozoven do ohlašování a také se zvyšujícím se množstvím u již hlásících provozoven. Z celkového počtu 56 sledovaných látek nebylo vůbec ohlášeno dvanáct látek, zejména pesticidy, některé chlorované organické látky a styren. n Ing. Bc. Jan Maršák, PhD, ředitel odboru IppC a IRZ, Ministerstvo životního prostředí
Odpady 06 | 2010
praxe
studie lca: recyklace elektroodpadu se vyplatí Třídění elektroodpadu v ČR roste každým rokem zhruba o třetinu. To je asi nejpádnější důkaz o povědomí lidí o smyslu recyklace. Že se veřejné mínění shoduje se skutečností, dokazuje studie „Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti aSEKOL na vybraných elektrozařízeních metodou LCa.“ analýzu vypracovala Ing. Marie Tichá z ekologicky poradenské společnosti MT Konzult za podpory Fondu aSEKOL.
metodIka studIe
V rámci inventarizační analýzy zpětně odebraných televizorů a monitorů byly popsány a přesně vyčísleny všechny pozitivní i negativní vstupy a výstupy do životního prostředí v rámci sběru, přepravy a zpracování elektroodpadu. V průběhu studie byly určeny dopravní vzdálenosti ze všech sběrných míst ke všem zpracovatelským zařízením a vyčísleny vlivy dopravy na životní prostředí. Dále bylo popsáno technologické vybavení jednotlivých zpracovatelských zařízení a pomocí měrných spotřeb kalkulovány celkové nároky na vstupy (elektřina, zemní plyn, voda, chemikálie, náhradní díly, nafta) na zvolenou funkční jednotku, tj. na jeden průměrný televizor a na jeden
průměrný monitor. Stejný postup byl zachován i u následného zpracování jednotlivých frakcí, které vznikají při demontáži televizí a monitorů. Zpracování každé jednotlivé komponenty a frakce bylo zdokumentováno až do okamžiku její finální recyklace do nového produktu nebo k jejímu konečnému zneškodnění. Pro každou frakci byly vyčísleny vlivy na životní prostředí (např. ve formě náhrady primárních surovin nebo paliv) Údaje o zpětně odebraných množstvích (kusy, tuny) televizorů a monitorů v roce 2008 byly získány ze všech sběrných kanálů, tj. sběrných dvorů, prodejen a opraven elektrospotřebičů a mobilních svozů. Informace o spotřebách materiálů a energií u jednotlivých technologických operací pokryly celé technologické portfolio všech 23 zpracovatelů. Zároveň byly stanoveny průměrné svozové vzdálenosti pro každého z 22 zpracovatelů.
přínos pro žIvotní prostředí je nepopIratelný Výsledky jednoznačně potvrdily, že činnost kolektivního systému ASEKOL představuje jednoznačný přínos pro životní prostředí. Díky zpětnému odběru jednoho kusu televize (resp. monitoru)
eNviroNmeNtálNí vyúčtováNí provozu kolektivNího systému asekol za rok 2009: Televize Počet sebraných kusů za rok 2009 409 286 Úspora elektrická energie (MWh) 66 464 Úspora ropy (l) 1 182 837 Úspora primárních surovin (t) 3982 Úspora vody (m3) 304 918 Snížení produkce nebezpečného odpadu (t) 59 346 Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2 ekv) 18 009
Odpady.IHNEd.CZ
Monitory 240 374 30 056 733 141 334 181 963
Celkem 649 660 96 520 1 915 978 4316 486 881
39 181
98 527
7764
25 773
například dojde k úspoře elektrické energie ve výši 162,39 kWh (125,04 kWh u monitoru). Stejné množství energie spotřebuje například 60 W žárovka svítící nepřetržitě 4 měsíce (3 měsíce u monitoru) nebo je vytvořena manuální prací silného muže, usilovně pracujícího nepřetržitě půl roku 8 hodin denně. Díky úspoře energetických surovin se například nemusí vytěžit 2,89 litru ropy (3,05 litru u monitoru) a 4,38 kg uhlí (2,86 kg u monitoru). Stejné množství ropy se například spotřebuje k ujetí 22 km v osobním automobilu s běžnou spotřebou (23 km u monitoru). Stejné množství uhlí se spotřebuje pro jedno přiložení do kotle ústředního vytápění v běžném rodinném domě. Úspora primárních surovin rovněž není zanedbatelná: nevytěží se celkem 9,73 kilogramů primárních surovin (1,39 kg u monitoru), nejvíce písku, vápence a železa. Dojde také k úspoře 745 litrů pitné vody (757 litrů u monitorů), čímž nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod. Stejné množství vody je například spotřebováno při deseti sprchováních. Produkce nebezpečných odpadů se sníží o 145 kilogramů (163 kilogramů u monitorů). Stejné množství nebezpečného odpadu vyprodukuje za rok 36 domácností (41 domácností u monitorů). Snížení produkce skleníkových plynů bylo vyčísleno na 44 kilogramů CO2 ekv. (32,3 kilogramů u monitorů). Stejné množství CO2 vyprodukuje osobní auto již při jedné cestě mezi Prahou a Ostravou. Pro vyprodukování stejného množství CO2 by musel vlak projet trasu mezi Prahou a Ostravou 157krát (115krát u monitoru). Pokud stejné hodnoty aplikujeme na celkové sebrané množství monitorů a televizí v kolektivním systému ASEKOL za rok 2009, dojdeme k pozoruhodným údajům které jsou uvedeny v tabulce. n hana ansorgová, aSEKOL, s. r. o.
OD000479
Zhruba 80 % hmotnosti elektrozařízení zpětně odebraných společností ASEKOL tvoří televize a monitory, proto byla analýza zaměřena na tyto dva spotřebiče. Cílem studie bylo popsat objektivním, transparentním a mezinárodně uznávaným postupem environmentální dopady spojené se zpětným odběrem, přepravou a zpracováním televizorů a monitorů, a to do fáze náhrady primární suroviny a zpracovat model, který by sloužil k evidenci environmentálních efektů individuálních zákazníků a partnerů (osoby, firmy, obce) společnosti ASEKOL.
str. 27
servis
Průzkum říká: Prodejci se chovají vzorně
SOS - Sdružení obrany spotřebitelů provedlo v březnu průzkum ve 133 prodejnách elektrospotřebičů na území celé České republiky.
Terénní pracovníci zkoumali, zda spotřebitel může bez problému odevzdat staré elektrospotřebiče k recyklaci. Dobrou zprávou je, že v průzkumu obstáli prakticky všichni prodejci (vyčísleno na 99 %), více než polovina jich dokonce nabídla nadstandardní servis. Podle zákona o odpadech totiž prodejci musejí od spotřebitele odebrat vysloužilé elektrozařízení v případě, že zákazník v prodejně zakoupí spotřebič stejného typu, případně musí zákazníkovi poradit, na kterém (nejbližším) sběrném dvoře může vysloužilý spotřebič odložit. „Výsledky průzkumu pro nás byly překvapivé. Zákon dodržuje 99,1 % prodejců. Přes 60 % respondentů bylo ochotno od našich terénních pracovníků převzít spotřebič k recyklaci bez jakýchkoliv podmínek, třetina souhlasila s odběrem formou „kus za kus“, a jenom 4,5 % prodejců zákazníka poslalo na nejbližší sběrný dvůr. Zpětný odběr elektrospotřebičů funguje dobře a dává možnost spotřebitelům uplatnit zákonem dané právo na ekologickou recyklaci elektroodpadu,“ komentovala v tisku výsledky průzkumu Světlana Rysková ze Sdružení obrany spotřebitelů. Monitoring prodejen měl kromě průzkumu plnění zákonných povinností při zpětném odběru elektrozařízení také další účel. Tím bylo zjištění problémů posledních prodejců s realizací zpětného odběru. Terénní pracovníci SOS zjišťovali, zda mají dostatečné skladovací kapacity, dostatek informací a propagačních materiálů pro zákazníky, zda je dostatečná frekvence odvozu odebraných
elektrospotřebičů ze strany svozových společností apod. Jestliže první část výzkumu byla prováděna metodou tzv. mystery shoppingu (komisař navštívil prodejnu jako běžný zákazník a zajímal se o možnost odevzdat starý elektrospotřebič), ve druhé části monitoringu se komisař představil, seznámil prodejce s účelem výzkumu a pohovořil s ním o jeho problémech. Vyplnil dotazník a ten každý prodejce podepsal a opatřil razítkem prodejny, čímž stvrdil, že s uvedenými údaji souhlasí. Druhá část monitoringu probíhala podle požadavků společnosti ASEKOL, která celou akci podpořila z prostředků svého fondu. Průzkumem chtěla zjistit,
jaké problémy trápí prodejce, aby jim je pomohla řešit. „Prodejci elektroniky jsou pro nás významným místem zpětného odběru elektrozařízení. Od roku 2006 jsme od nich odebrali k recyklaci už přes 2000 tun elektroodpadu přímo z prodejen, dalších přibližně 8000 tun dovezli prodejci sami přímo na sběrné dvory. Meziročně objem elektroodpadu stále narůstá. V současnosti spolupracujeme se 2458 prodejnami, jejichž případné nesnáze nás velmi zajímají. Těší nás, že podle výsledků se žádné vážnější potíže nevyskytují,“ říká manažerka komunikace společnosti ASEKOL Hana Ansorgová. n - jhm -
GRAF měsíce mAteRiálové využívání odpAdů (%) Spalovna komunálních odpadů Termizo, a. s., v Liberci usiluje již několik let o maximální materiálové využití odpadních produktů ze spalování komunálního odpadu. popeloviny jsou po úpravách (loužení) používány jako certifikovaný stavební výrobek. podle údajů spalovny nesplňují I. třídu výluhu výrobky pouze pro rozpuštěné látky (sírany, chloridy atd.) – splněny jsou limity pro organické látky. Obsah pCdd/F je po úpravě nižší 150krát, obsah pOp's až 10tisíckrát. Zdroj: Termizo, a.s.
str. 28
100 výrobky
80 60 40 20 0
odpady
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Odpady 06 | 2010
servis
Do diáře 15. 6.
Hradec Králové, Studijní a vědecká knihovna EiA - posuzování vlivů na životní prostředí (aplikace procesu posuzování v praxi) Odborný seminář - připravované předpisy i eIa/Sea, hodnocení zdravotních rizik. Kontakt: www.empla.cz
15. 6.
praha, artezis, s. r. o. Aktualizace plánů odpadového hospodářství - původce obce Konzultační seminář Kontakt: www.artezis.cz/
15. - 16. 6.
praha, Crowne plaza Hotel Going green 2010 (Green Growth, Green Jobs, Green Cities) první ročník mezinárodní konference udržitelnost průmyslu, energetiky, nový trend v rozvoji měst, dopravy, bydlení a budov, zdravotnictví a veřejných služeb Kontakt: B.I.d., www.bids.cz
16. - 17. 6.
Brno, hotel Žebětínský dvůr Cyanobakterie 2010 Konference - technologie a opatření vedoucí ke zkvalitnění povrchových vod Kontakt: www.sinice.cz
16. -18. 6.
Bratislava, MH SR REACh 4. ročník konference - implementace legislativy ReaCH, zavádění v malých a středních podnicích Kontakt: www.ekotox.sk
17. 6.
Říčany u prahy, MaS Říčansko Příprava a realizace územních plánů prakticky zaměřený dvoudenní seminář a následně exkurze k přípravě a realizaci územních plánů ve Středočeském kraji Kontakt: MaS Servis Říčansko o. s., mas. ricansko.eu/
22. 6.
praha, artezis, s. r. o. Aktualizace plánů odpadového hospodářství - původce jiný než obec Konzultační seminář Kontakt: www.artezis.cz/
Odpady.IHNed.CZ
Co nového ve sbírce zákonů ČástkA 37 zE dNE 15. dubNA 2010 � 101 Zákon, kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů � 103 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí ČástkA 40 zE dNE 20. dubNA 2010 � 111 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů � 112 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů ČástkA 43 zE dNE 29. dubNA 2010 � 118 Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů ČástkA 48 zE dNE 13. květNA 2010 � 133 Vyhláška o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot) ČástkA 50 zE dNE 14. květNA 2010 � 136 Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ČástkA 51 zE dNE 20. květNA 2010 � 137 Zákon, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) ČástkA 53 zE dNE 20. květNA 2010 � 150 Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů ČástkA 54 zE dNE 21. květNA 2010 � 154 Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Nové kNihy Anglicko-český a česko-anglický slovník životního prostředí Státní fond životního prostředí nabízí anglicko-český a česko-anglický slovník životního prostředí a udržitelného rozvoje. díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí může veřejnost využívat jeho rozšířenou a aktualizovanou verzi. Slovník v každé části obsahuje přes 18 000 hesel, celkový počet zpracovaných pojmů včetně jednotlivých variant se blíží sedmdesáti tisícům českých a anglických termínů. Slovník je ojedinělý nejenom svou obsažností, ale i formou zpracování, protože jako jeden z mála odborných slovníků obsahuje přepis výslovnosti a definice důležitých pojmů. Navíc je k dispozici jak v tištěné verzi, tak v online verzi na internetových stránkách SFŽp ČR a připravuje se také offline verze pro instalaci do počítače. aktualizovaná verze pokrývá širokou škálu tematických oblastÍ, jako jsou ekologie, biodiverzita, ochrana přírody, udržitelný rozvoj (včetně sociálních aspektů), systémy, environmentální management, energetická účinnost, odpovědnost firem, fair trade, globální změny klimatu, populace, lesnictví, radioaktivita, mezinárodní instituce, indikátory, materiálové toky, analýza životního cyklu, ekologická architektura, vodní hospodářství, ochrana ovzduší, hluk, zemědělství ve vazbě na životní prostředí, odpady, dobrovolné nástroje, integrovaná prevence a omezování znečištění (IppC), rozvojová a estetická problematika. první verze slovníku v knižní podobě spatřila světlo světa v roce 1998. Tehdy tento projekt získal finanční podporu mj. od Ministerstva životního prostředí a Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Od té doby se samozřejmě mnoho věcí změnilo, a tak se po deseti letech zrodil nový projekt, jehož cílem byla rozsáhlá aktualizace, celková revize a obohacení původní slovníkové databáze z roku 1998. Koncepci tematického pokrytí navrhl doktor Ivan Rynda, na aktualizaci se podílelo šestnáct autorů, celý projekt vedl petr Honskus, hlavní editorkou a redaktorkou slovníku byla Jarmila Hájková. - jhs -
sEzNAm iNzERCE firma
REFLEX Zlín, spol. s.r.o. Messe München GmbH Inisoft, s.r.o. ODES s.r.o. ECO F a.s. REMA Systém, a.s. SOME Jindřichův Hradec s.r.o. EKO-KOM, a.s. Ecobat s.r.o. ELEKTROWIN a.s. ASEKOL s.r.o. JOGA LUHAČOVICE, s.r.o.
tel.
fax
str.
577 644 535
577 644 515
2
545 176 158 491 815 038 -
545 176 159 491 815 064 -
3 9 11 12 15
384 372 029 233 332 787 - 90 241 091 843 -
241 091 834 -
17 19 21 25 27
577 132 602
577 132 602
31
str. 29
servis sPolEČNost odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 5. Ročník XX, vychází 9. 6. 2010 Cena výtisku 85 kč, roční předplatné 935 kč
Odborný Seminář „Společenská odpovědnost firem a nakládání s odpady“, který pořádala společnost ReMa Systém, a. s., zpestřilo vystoupení Robotmana Stanleyho povody, který na seminář přivedl svého přítele robota Wd-40.
ekologickou loď s názvem elektronemo spustila v praze na vodu pražská paroplavební společnost a pokřtil ji pavel Bém. Loď je vybavena dvěma elektromotory, baterie částečně nabíjí solární panely. Ty mohou pokrýt až třetinu výkonu. Tiché plavidlo bude vozit cestující na okružních jízdách.
Adresa redakce: dobrovského 25, 170 55 praha 7 tel.: 233 071 427, e-mail:
[email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná zlom: Libor Hofman manažer titulu: petr pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail:
[email protected] vydává: eCONOMIa, a. s., dobrovského 25, 170 55 praha 7, iČo: 00499153 tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou distribuce a volný prodej: dobrovského 25, 170 55 praha 7, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:
[email protected] Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz zákaznická linka: tel.: 800 110 022 objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska postservis Předplatné a distribuce v sR: L.K. permanent, s.r. o., Magnet press, Slovakia, s. r. o. internetový online archiv: divize Nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] internetová inzerce: divize Nová média, dobrovského 25, 170 00 praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected]
Heslo „pomlázka je také bioodpad „ vyhlásilo o Velikonocích občanské sdružení ekodomov a kulturní centrum Zahrada na Jižním Městě. posbírané pomlázky posloužily vytvoření originálního proutěného kompostéru.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. autorská práva k časopisu náleží vydavateli. přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2010 eCONOMIa, a. s.
Miloslav Vodvárka ze společnosti OdaS poklepáním na základní kámen slavnostně zahájil stavbu bioplynové stanice ve Žďáru nad Sázavou, která bude využívat biologicky rozložitelný odpad od obyvatel.
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 935 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2731
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.: OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ: DIČ: Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.: OBEC:
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, Vyplněný lístek odešlete na adresu: jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE str. 30
Odpady 06 | 2010
OD000474-1
MAG_231_210x297_309_Sestava 1 8.3.10 7:32 Stránka 1
Business Spotlight Pro všechny, kdo potřebují angličtinu ve své profesi
Vychází každý lichý měsíc!
6 důvodů, proč se stát předplatitelem Business Spotlight 1/ Aktuálně o globálním obchodu Každé 2 měsíce 90 stran zajímavých informací a tipů z prostředí mezinárodního obchodu, to vše v živé obchodní angličtině. 2/ Rychlý úspěch v učení Zábavný a informativní koncept časopisu, se kterým si vylepšíte svou angličtinu takřka mimochodem – kdy, kde a jak intenzivně, to záleží jen na vás. 3/ Praktické učební pomůcky Množství učebních rad, jazykové karty, vysvětlení pojmů a frází, vhodných pro jakýkoliv stupeň, prohloubí natrvalo vaše jazykové znalosti. 4/ Přístup na BS online zdarma Řada testů, interaktivních cvičení, komunikačních technik, které umožní aktivní procvičování vašich znalostí a které v časopisu nenajdete. 5/ Kvalita a důvěra Business Spotlight vychází v licenci SpotlightVerlag, evropského leadera ve vydávání časopisů pro výuku jazyků. 6/ A navíc... Business Class s návody a postupy, jak využít časopis pro atraktivní výuku angličtiny – pro učitele a lektory zdarma.
OD000536
Business Spotlight vás přesvědčí sám. Nevěříte? Vyzkoušejte Business Spotlight Mini – 2 vydání za pouhých 315 korun! Více informací a předplatné získáte na: 233 071 197, 800 110 022 nebo na www.business-spotlight.cz
