Castka 119
Sbfrka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5255
369 VYHLASKA ze dne 20. njna 2009
o podrobnostech uvadenf osiva a sadby pestovanych rostlin do obehu
Ministerstvo zernedelstvi stanovi podle § 3 odst. 10, § 3a odst. 4 all, § 3b odst. 7, § 4 odst. 7 a 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 10, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 9, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 13, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zrnene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni zakona c. 444/2005 Sb., zakona c. 178/2006 Sb.,
zakona c. 299/2007 Sb., zakona c. 96/2009 Sb. a zakona c. 300/2009 Sb., (dale jen "zakon"):
§1 Predmet iipravy Tato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvi") a upravuje podrobnosti o uvadeni osiva a sadby pestovanych rostlin do obehu.
1) Smernice Rady 66/401/EHS ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadeni osiva picnin na trh.
Smernice Rady 66/402/EHS ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadeni osiva obilovin na trh. Smernice Rady 69/60/EHS ze dne 18. unora 1969, kterou se men! smernice Rady ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Rady 69/63/EHS ze dne 18. unora 1969, kterou se men! smernice Rady ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadcni osiva picnin na trh. Smernice Rady 71/162/EHS ze dne 30. brczna 1971, kterou se men! smernice ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. ccrvna 1969 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zai'l1970 0 uvadeni osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 72/274/EHS ze dne 20. cervence 1972, kterou se men! smernice ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadcni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. ccrvna 1969 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zai'l 1970 0 uvadcni osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskych rostlin. Smernice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se men! smernice ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadcni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. ccrvna 1969 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. srpna 1970 0 uvadcni osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud zernedelskych rostlin. Smernice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se men! smernice ze dne 14. ccrvna 1966 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. ccrvna 1969 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zai'l 1970 0 uvadcni osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskych rostlin. Smernice Komise 74/268/EHS ze dne 2. kvetna 1974, kterou se stanovi zvIastn! pozadavky pro vyskyt Avena fatua v osivu picnin a obilovin. Smernice Rady 75/444/EHS ze dne 26. ccrvna 1975, kterou se men! smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/ /403/EHS a 69/208/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a pradnych rostlin na tr h. Smernice Komise 75/502/EHS ze dne 25. cervence 1975, kterou se omezuje uvadeni na trh osiva Iipnice lucni (Poa pratensis L.) na osivo, kterc bylo ufcdne certifikovano jako "zakladn! osivo" nebo "certifikovane osivo". Smernice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se men! smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/ /193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, revoveho vegetativniho mnozitelskcho materialu, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskych rostlin. Prvni smernice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se men! pfilohy smernice 66/401/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh. Prvni smernice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se men! pfilohy smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 78/511/EHS ze dne 24. kvetna 1978, kterou se men! smernice 74/268/EHS, kterou se stanovi zvlastni pozadavky pro vyskyt Avena fatua v osivu picnin a obilovin. Smernice Rady 78/692/EHS ze dne 25. cervence 1978, kterou se men! smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS,
Strana 5256
Sbfrka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS 0 uvadcni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor, revovcho vegetativniho mnozitclskeho materialu, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se menf smernice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvadeni osiva picnin, osiva obilovin a osiva olejnin a pradnych rostlin na trh. Smernice Komise 79/641/EHS ze dne 27. ccrvna 1979, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/ /EHS a 70/458/EHS 0 uvadeni osiva picnin, osiva obilovin, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 79/692/EHS ze dne 24. cervence 1979, kterou se menf smernice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS 0 uvadcni osiva picnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskycl; rostlin. Smernice Komise 80/754/EHS ze dne 17. cervence 1980, kterou se menf pfiloha II smernice Rady 66/401/EHS 0 uvadcni na trh osiva picnin. Smernice Komise 8l/126/EHS ze dne 16. (mora 1981, kterou se menf pfilohy srnernic Rady 66/40l/EHS, 66/402/EHS a 69/ /208/EHS 0 uvadcni osiva picnin, osiva obilovin a osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice 78/386/EHS a 78/388/ /EHS. Smernice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se menf pfilohy srnernic Rady 66/40l/EHS a 69/208/EHS o uvadeni osiva picnin a osiva olejnin a pradnych rostlin na trh a smernice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Smernice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se menf pfilohy I a II smernice Rady 66/401/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh. Smernice Komise 86/109/EHS ze dne 27. unora 1986 0 omezenf uvadeni osiva nekterych druhu picnin, olejnin a pradnych rostlin na trh na osiva tircdne uznana jako "zakladnf osivo" nebo "certifikovane osivo". Smernice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v dusledku pristoupeni Spanelska a Portugalska menf nektere smernice 0 uvadcni osiva a sadby na trh. Smernice Komise 86/320/EHS ze dne 20. ccrvna 1986, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se menf nektere smernice Rady 0 uvadeni osiva a sadby na trh. Smernice Komise 87/480/EHS ze dne 9. zai'l1987, kterou se menf smernice Rady 66/40l/EHS a 69/208/EHS 0 uvadeni osiva picnin a osiva olejnin a pradnych rostlin na trh. Smernice Rady 88/332/EHS ze dne 13. ccrvna 1988, kterou se menf nektere smernice 0 uvadeni osiva a sadby na trh, pokud jde 0 prijimani provadecich pravidel k ustanovenirn 0 osivu a sadbe vyhovujici mene pfisnyrn pozadavkum. Smernice Rady 88/380/EHS ze dne 13. ccrvna 1988, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/ /208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskycl; rostlin. Smernice Komise 88/506/EHS ze dne 13. Zarl 1988, kterou se menf pfiloha II smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadeni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se urcuji skupiny odrud mangoldu a cervene repy, na kterc odkazujf pozadavky na nejmensi povolene vzdalcnosti porostu v pfiloze I smernice Rady 70/458/EHS 0 uvadeni osiva zeleniny na trh. Smernice Komise 89/100/EHS ze dne 20.ledna 1989, kterou se menf pifloha II smernice Rady 66/40l/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh. Smernice Komise 89/424/EHS ze dne 30. ccrvna 1989, kterou se menf smernice 86/109/EHS 0 omezenf uvadeni osiva nekterych druhu picnin, olejnin a pradnych rostlin na trh na osiva ufcdne uznana jako "zakladnf osivo" nebo "certifikovane osivo". Smernice Komise 91/376/EHS ze dne 25. ccrvna 1991, kterou se menf smernice 86/109/EHS 0 omezenf uvadeni osiva nekterych druhu picnin, olejnin a pradnych rostlin na trh na osiva ufcdne uznana jako "zakladnf osivo" nebo "certifikovane osivo". Smernice Komise 92/19/EHS ze dne 23. bfezna 1992, kterou se menf smernice 66/40l/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh. Smernice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 0 uvadeni sadby a rozmnozovaciho materialu zeleniny mimo osivo na trh. Smernice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se menf pfiloha II smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadeni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 93/17/EHS ze dne 30. bfezna 1993 0 vymezeni tfid Spolecenstvi pro zakladni sadbu brambor a 0 podminkach a oznacovanf tcchto tifd. Smernice Komise 93/6l/EHS ze dne 2. cervence 1993, kterou se stanovf tabulka pOZadavku na sadbu a rozmnozovad material zeleniny mimo osivo podle smernice Rady 92/33/EHS. Smernice Komise 93/62/EHS ze dne 5. cervence 1993 0 provadedch opatrenfch tykajfdch se dohledu nad dodavateli a zai'lzenfmi a jejich kontroly v ramci smernice Rady 92/33/EHS 0 uvadenf na trh sadby a rozmnozovadho materialu zeleniny mimo osivo. Smernice Komise 95/6/ES ze dne 20. brezna 1995, kterou se menf pi'llohy I a II smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 96/18/ES ze dne 19. brezna 1996, kterou se menf nektere smernice Rady 0 uvadenf osiva a sadby na trh. Smernice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/40l/EHS, 66/402/EHS, 66/
Sbfrka zakonu
Castka 119
§2 Pozadavky na uvadeni rozrnnozovaciho rnaterialu
do obehu (K § 3 odst. 2, 5 az 7 a 10, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zakona) (1) Poiadavky na vlastnosti rozmnozovaciho rnaterialu uvadeneho do obehu podle § 3 odst. 2 zakona jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech V oddflech 2 a 3 prflohy c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
c. 369 / 2009
Strana 5257
(2) Rozrnnozovaci material uvadeny do obehu podle § 3 odst. 2 zakona nesmi obsahovat primes geneticky moditikovanych rostlin. Pro vysledek kontrolni zkousky je pripustna statisticka tolerance maximalne 0,1 %. Primes osiva geneticky modifikovanych rostlin odrud, ktere jsou registrovane nebo zapsane ve spolecnern katalogu odrud, se posuzuje podle pravidel pro cistotu odrudy.
(3) Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu
/403/EHS, 691208/EHS a 70/458/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/ /403/EHS, 691208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskych rostlin, pokud se tyka konsolidace vnitfniho trhu, geneticky modifikovanych rostlinnych odrud a genetickych zdroju rostlin. Smernice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se meni, mimo jine ve veci neurednfch inspekci, smernice 66/400/ /EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 691208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS 0 uvadeni osiva repy, osiva picnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pradnych rostlin a osiva zeleniny na trh a 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Komise 1999/8/ES ze dne 18. unora 1999, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 1999/54/ES ze dne 26. kvetna 1999, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS 0 uvadcni osiva obilovin na trh. Smernice Komise 1999/66/ES ze dne 28. ccrvna 1999, kterou se stanovi pozadavky na navesku nebo jiny dokument vystaveny dodavatelem na zaklade smernice Rady 98/56/ES. Smernice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se menf smernice 66/401/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh a smernice 66/402/EHS 0 uvadeni osiva obilovin na trh. Smernice Rady 2002/53/ES ze dne 13. ccrvna 2002 0 Spolecnem katalogu odrud druhu zernedelskych rostlin. Smernice Rady 2002/54/ES ze dne 13. ccrvna 2002 0 uvadeni osiva repy na trh. Smernice Rady 2002/55/ES ze dne 13. ccrvna 2002 0 uvadeni osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 2002/56/ES ze dne 13. ccrvna 2002 0 uvadeni sadby brambor na trh. Smernice Rady 2002/57/ES ze dne 13. ccrvna 2002 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh. Smernice Rady 2002/68/ES ze dne 19. ccrvcncc 2002, kterou se menf smernice 2002/57/ES 0 uvadeni osiva olejnin a pfadnvch rostlin na trh. Smernice Komise 2003/45/ES ze dne 28. kvetna 2003, kterou se menf smernice Rady 2002/57/ES 0 uvadeni osiva olejnin a pradnych rostlin na trh. Smernice Rady 2003/61/ES ze dne 18. ccrvna 2003, kterou se menf smernice 66/401/EHS 0 uvadeni osiva picnin na trh, 66/ /402/EHS 0 uvadeni osiva obilovin na trh, 68/193/EHS 0 uvadeni revoveho vegetativniho mnozitelskeho materialu na trh, 92/33/EHS 0 uvadeni rozmnozovaciho materialu a sadby zeleniny s vyjimkou osiva na trh, 92/34/EHS 0 uvadcni rozmnozovaciho matcrialu ovocnych rostlin a ovocnych rostlin urcenych k produkci ovoce na trh, 98/56/ES 0 uvadeni rozmnozovaciho materialu okrasnych rostlin na trh, 2002/54/ES 0 uvadeni osiva repy na trh, 2002/55/ES 0 uvadeni osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES 0 uvadeni sadby brambor na trh a 2002/57/ES 0 uvadeni osiva olejnatych a pradnych rostlin na trh s ohledem na srovnavaci zkousky a testy Spolecenstvi, Smernice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS 0 uvadcni osiva picnin na trh. Smernice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ /ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde 0 zkousky pod tircdnim dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaneho ve tfetich zernich. Rozhodnuti Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 0 provadecich pravidlech, podle nichz mohou clcnskc staty povolit uvadeni na trh osiva tech odrud, pro ktcre byly predlozeny zadosti 0 zapsani do katalogu odrud druhu zernedelskycl; rostlin nebo druhu zeleniny clcnskeho statu. Smernice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se menf smernice Rady 92/33/EHS 0 uvadenf sadby a rozmnozovaclho materialu zeleniny mimo osivo na trh a smernice Rady 2002/55/ES 0 uvadenf osiva zeleniny na trh. Smernice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, pokud jde 0 zahrnutf druhu Galega orientalis Lam. Smernice Komise 2008/62/ES ze dne 20. cervna 2008, kterou se stanovujf nektere odchylky pro povolovanf zemedelskych krajovych odrud a odrud, ktere jsou pfirozene adaptovany na mfstnf a regionalnf podmfnky a ohrozeny genetickou erozf, a pro uvadenf osiva a sadby brambor techto odrud na trh. Smernice Komise 2009/74/ES ze dne 26. cervna 2009, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde 0 botanicke nazvy rostlin, vedecke nazvy ostatnkh organismu a nektere pi'1lohy smernic 66/401/ /EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s pfihlednutfm k vyvoji vedeckych a technickych poznatku.
Strana 5258
Sbfrka zakonu c.
jsou uvedeny v casteeh V oddfleeh 3 v prilohach 1, 3 az 6 a 8 k teto vyhlasce. (4) Speeifikaee kategorif rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaef, po ktery rnuze byt a) rozrnnozovaci material predstupiiu vyraben i z rozmnozovaciho materialu predstupiiu, b) zakladni rozrnnozovaci material vyraben i ze zakladniho rozmnozovaciho materialu, c) certitikovany rozmnozovaci material vyraben i z certitikovaneho rozmnozovaciho materialu,
jsou pro jednotlive druhy uvedeny v casteeh II v pfilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
§3 Uvadeni do obehu osiva ufedne nezapsanych odrud (K § 3a odst. 4, 7 a 11 zakona) (1) Mnozstvi osiva ufedne nezapsane odrudy, ktere se povolf pro jednu odrudu, nesmi prekrocit stanoveny procentni podil rnnozstvi osiva daneho zemedelskeho druhu vyuzfvaneho kazdorocne k zasevu na zernedelskou pudu v Ceske republiee, ktery cini a) 0,3 % pro psenici setou, psenici spaldu, jecmen, oves, hrach a bob polni, b) 0,05 % pro psenici tvrdou, c) 0,1 % pro ostatni druhy s vyjimkou zeleninovych
druhu. (2) Pokud rnnozstvi podle odstavee 1 nepostacujf k vysevu na ploehu 10 ha, povolf se rnnozstvi potrebne k oseti teto ploehy. (3) U osiva zeleninovych druhu neni rnnozstvi stanoveno. (4) Osivo ufedne nezapsanych odrud uvedene do obehu rnusi spliiovat poiadavky na vlastnosti eertifikovaneho rozmnozovaemo materialu uvedeneho v casteeh v oddfleeh 2 prflohaeh c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasee a v casti V prflohy c. 7 k teto vyhlasee. (5) :ladost 0 povolenf nebo obnovenf povolenf uvadet do obehu osivo uredne nezapsane odrudy se podavajf na formulari, jehoz vzor je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasee. K zadosti 0 obnovenf povolenf musf byt prilozeny tyto doklady: a) kopie puvodnmo povolenf, b) dalSf informaee k popisu odrlidy, 0 uddovaefm sleehtenf, 0 pestovanf nebo pouzitf odrlidy, ktere nebyly soucastf puvodnmo povolenf, c) doklad 0 tom, ze stale probmajf zkousky k registraei odrudy. (6) Ustrednf kontrolnf a zkusebnf ustav zemedel-
369 / 2009
Castka 119
sky (dale jen "Ustav") kontroluje rnnozstvi a kvalitu osiva uvedeneho do obehu podle § 3a zakona a zpusob jeho pouziti, Soucasti kontroly je i kontrola oznacovani predepsanyrni naveskami.
§4 Uvadeni do obehu osiva uchovavanych odrud (K § 3b odst. 7 zakona) (1) Mnozstvi osiva, ktere rnusi byt uschovano pro zachovani odrudy v jejf oblasti puvodu podle § 3b odst. 2 zakona, je takove rnnozstvi, ktere je potrebne k vyrobe alespoii rnnozstvi osiva podle odstavcu 2 a 3. (2) Mnozstvi osiva kazde uchovavane odrudy, uvadene do obehu, nesmi presahnout dale uvedene procentni podfly rnnozstvi osiva tehoz druhu, ktere je v Ceske republiee vyuzivano behem jednoho vegetacniho obdobi, nebo nesmi presahnout rnnozstvi potrebne k oseti ploehy 100 hektaru, podle toho, ktere z techto dvou rnnozstvi je vets!. Procentni podfly jsou stanoveny takto: a) 0,3 % pro hrach polni, psenici setou, psenici tvrdou, psenici spaldu, jecmen, kukurici, brambor, repku a slunecnici, b) 0,5 % pro ostatni druhy. (3) Celkove rnnozstvi osiva vsech uchovavanych odrud jednoho druhu, ktere lze uvadet do obehu v Ceske republiee, nesmi presahnout 10 % rnnozstvi osiva tehoz druhu, ktere je behem jednoho roku vyuzivano v Ceske republiee, nebo nesmi presahnout rnnozstvi potrebne k oseti ploehy 100 hektani, podle toho, ktere z uvedenych rnnozstvi je vets!. (4) Ustav provadi naslednou kontrolu odrudove pravosti a odrudove cistoty osiva uchovavane odrudy uvedeneho do obehu vegetacni zkouskou, a to v rozsahu nejmene 5 %.
§5 Uznavaef rrzenf (K § 4 odst. 7, § 5 odst. 9 a § 7 odst. 6 zakona) (1) :ladosti 0 uznanf mnozitelskeho porostu a osiva se podavajf na formularfeh, jejiehz vzory jsou uvedeny v prfloze c. 9 k teto vyhlasee. (2) :ladost 0 uznanf mnozitelskeho porostu se podava kazdorocne a) do 31. brezna pro 1. ozime formy zemedelskyeh druhu rodu Brassica (krome repky), 2. obilniny ozime - jecmen, pseniei, zito, tritikale, 3. vikev ozimou,
Castka 119
Sbfrka zakonu c.
4. jeteloviny a travy z prvni sece (krome juku jednoleteho), 5. salat a spenat sety na podzim, b) do 30. dubna pro
1. hrach polni a zahradni, 2. jarni formy olejnin, 3. pazitku, redkvicku, redkey, salat, spenat sety na jare, semenice dvouletych zelenin, sazecku kapusty ozirne, pekingske zeli, 4. zeleniny rychlene - semenice, c) do 10. kvetna pro 1. obilniny jarni, svazenku,
2. bob polni, vikev panonskou, vikev setou, vikev huiiatou, 3. semenice sernennych okopanin, 4. len, 5. anyz, fenykl, kmin, koriandr, 6. brokolici, cibuli sazecku, cesnek, kopr, kvetak, okurky parenistni a sklenfkove, kozlicek polnicek, rerichu setou,
d) do 20. kvetna pro
369 / 2009
Strana 5259
§6 Uznavani osiva sklizeneho v jinern clenskem state nebo ve treti zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro darry druh (K § 4 odst. 10, 13 a 14 zakona) (1) Pfi uznavani osiva, ktere bylo sklizeno v jinem clenskem state nebo ve treti zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro dany druh, Ustav overi, zda byla provedena prehlidka mnozitelskeho porostu vyhovujfef pozadavkum stanovenyrn v predpisech Evropskych spolecenstvi, a to predlozenfm uredniho dokladu pro osivo s neukoncenou certifikaef, ktery bude obsahovat iidaje srovnatelne s udaji podle § 9 odst. 1 teto vyhlas-
kyo (2) U osiva sklizeneho v jinem clenskem state nebo ve tfeti zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro dany druh, se urednimi zkouskami overi, ze spliiuje pozadavky na vlastnosti osiva uvedene v castech v v pfilohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce. (3) Osivo zernedelskych druhu a zeleniny s vyjimkou brambor se smi uznavat podle § 4 odst. 10 zakona v kategoriich zakladni rozmnozovaci material a certifikovany rozrnnozovaci material a podle § 4 odst. 13 zakona jen v kategorii certitikovany rozrnnozovaci material.
1. brambory,
2. jflek jednolety,
3. kukurici, proso, pohanku, e) do 10. cervna pro 1. fazol polni i zahradni, lupinu, s6ju, slunecnici, 2. jetel nachovy sety na jare, travy z druhe sece, jednolete picniny, 3. lilek, majoranku, okurky polni, papriku, parizony, rajcata, sterbak, tykev, meloun, f) do 20. cervna pro jeteloviny z druhe sece, g) do 20. srpna pro cibuli, sazecky ostatnich zelenin a sernennych okopanin, h) do 30. zarr pro repku ozimou, i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z predpestovane sazecky.
§7 Uznavani rnnozitelskych porostu (K § 5 odst. 1, 5 a 9 a § 7 odst. 6 zakona) (1) K overeni puvodu rozmnozovaciho materialu podle § 5 odst. 1 pism. i) zakona dodavatel pri podani zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu predlozi
a) doklad 0 uznani osiva, ktere bylo pouzito pro zalozeni porostu, a to vcetne osiva z jineho clenskeho statu, nebo b) u viceletych druhu ve druhern, popifpade dalsim mnozitelskem roce 1. doklad 0 uznani mnozitelskeho porostu z predchozfho vegetacniho obdobi, nebo 2. doklad 0 neuznani mnozitelskeho porostu z predchoziho vegetacniho obdobf za predpokladu, ze duvodem neuznani mnozitelskeho porostu nebyla nevyhovujfef pravost nebo cistota odrudy,
(3) Pokud technologie pestovani nebo klimaticke podmfnky stanoviste vyzadujf provedenf prehlidky v jinern terminu, nez je obvykle, dodavatel poda zadost o uznani mnozitelskeho porostu nejpozdeji 1 mesic pred predpokladanym termfnem teto prehlfdky.
c) mezinarodne platny doklad, popripade posudek Ustavu vystaveny na zaklade kontroly provedene Ustavem u rozmnozovaciho materialu, ktery byl dovezen podle § 18 zakona, nebo
(4) Vzory zadostf a dokladu vydavanych Ustavem nebo poverenou osobou jsou uvedeny v pruohach c. 9 a 10k teto vyhlasce.
d) prohlasenf slechtitele nebo uddovatele odrudy v prrpade, ze je parost zakladan ze slechtitelskeho materialu.
Strana 5260
Sbfrka zakonu c.
369 / 2009
Castka 119
(2) Doklady podle odstavce 1 pismo a) a b) nebo posudek podle pismene c) mohou byt nahrazeny uvedenim jejich cisla v zadosti.
(2) Poiadavky na vlastnosti rozmnozovaciho rnaterialu jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech V v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
(3) Poiadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech III a IV v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. Vlastnostmi mnozitelskych porostu hodnocenyrni pri prehlidce rnnozitelskeho porostu, ktere se zapisuji do zaznamu 0 prehlfdce mnozitelskeho porostu, jejichz vzory jsou uvedeny v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, se rozurni
(3) Osivo nesmi obsahovat zive skladistni skudce, jejichz vycet je uveden v priloze c. 12 k teto vyhlasce.
a) sled predplodin na pozemku v predchazejfcfch letech, b) minimalni vzdalenost od porostu stejneho nebo pribuzneho druhu, ktery by mohl cizosprasenim, prenosem chorob nebo jinym zpusobem ohrozit mnozitelsky parost, c) minimalni vzdalenost k zamezeni mechanicke primesi jinych druhu a odrud,
d) celkovy stay mnozitelskeho porostu, posouzeni vyrovnanosti, zapojenosti, celkoveho vzhledu rostlin, popifpade stupne polehnuti,
(4) Zaznamy podle § 7 odst. 1 zakona vede dodavatel a) v listinne podobe na [ormulaifch Vyrobni evidence osiv a Skladova karta, jejichz vzor je uveden v pifloze C. 9 k teto vyhlasce, nebo b) v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne iidaje, ktere jsou soucasti vzoru v prfloze c. 9 k teto vyhlasce a budou dodavatelem na vyzadani Ustavu predlozeny pro iicely kontroly. Elektronicke zaznamy musi byt zajisteny elektronickym podpisem.
§9 Osivo s neukoncenou certifikaci (K § 7a odst. 5 zakona)
e) nejvyssi povoleny pocet rostlin jinych druhu, jinych odrud nebo zretelne odchylnych typu, rostlin plevelnych druhu a jinych primesi,
(1) Uredni doklad pro osivo s neukoncenou certifikaef obsahuje
f) nejvyssi povoleny pocet rostlin napadenych skodlivyrni organismy.
b) nazev druhu a nazev odrudy; u repy oznaceni, zda jde 0 krmnou repu nebo cukrovku,
(4) Zkousky potrebne ke zjisteni vlastnosti mnozitelskych porostu, popifpade limity techto vlastnosti jsou uvedeny v casti III oddfle 4 tabulce 3Ab piflohy c. 7 k teto vyhlasce. (5) Poiadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti pudy, na kterem je mnozitelsky parost a rozmnozovaci material pestovan, jsou uvedeny v casti III oddile 1 prflohy c. 7 k teto vyhlasce. (6) Z puso b urceni cisla mnozitelskeho porostu, cfsla partie rozrnnozovaciho materialu a pouzivane rnerne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy rostlin jsou uvedeny v prfloze c. 11 k teto vyhlasce. (7) T errniny a pocty prehlfdek mnozitelskych porostu jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech III oddflech 1 v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
§8 Uznavani rozmnozovaefho materialu (K § 3 odst. 10, § 6 odst. 4, 5 a 10 a § 7 odst. 6 zakona) (1) Vycet a rozsah urednfeh zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovacmo materialu u jednotlivych druM je uveden v castech V, oddilech 1 v prilohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce.
a) oznaceni certifikacniho uradu a statu,
c) oznaceni kategorie a generace, d) puvod osiva pouziteho k zalozeni mnozitelskeho porostu a oznaceni zeme, ktera toto osivo uznala, e) cislo mnozitelskeho porostu nebo cislo partie, f) vyrneru mnozitelskeho porostu, g) rnnozstvi osiva sklizeneho z mnozitelskeho porostu a pocet baleni, h) potvrzeni, ze mnozitelsky parost vyhovel pozadavkum srovnatelnyrn s pozadavky uvedenyrni v prilohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce, i) vysledek predbezne zkousky osiva, pokud 0 ni dodavatel pozadal. (2) Vzor dokladu je uveden v pifloze c. 10 k teto vyhlasce.
(3) 0 osivu s neukoncenou certifikaef vede dodavatel zaznamy ve Vyrobni evidenci osiv a ve Skladove karte.
§ 10 Egalizace osiva (K § 6a odst. 7 zakona) (1) Pri priprave egalizovane partie osiva dodavatel a) zaznamena u jednotlivych partii osiv ve Vyrobni
Castka 119
Sbfrka zakonu
evidenci osiv a ve Skladove karte formou zvlastniho oznaceni slouceni egalizovane partie, b) vyhotovf egalizacnf protokol podle vzoru uvedeneho v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, c) egalizovanou partii zaznamena ve Vyrobni evidenci osiv a ve Skladove karte. (2) Pfi odberu vzorku predloz! dodavatel zadost o uznani osiva, egalizacnf protokol, Vyrobni evidenci osiva a Skladovou kartu.
§ 11 Uvadeni osiva do obehu pfed ukoncenfrn ufedni zkousky klicivosti (K § 8 odst. 3 zakona) (1) Provedeni zkousek u osiva uvadeneho do obehu pred ukoncenim uredni zkousky klfcivosti, jejichz vycet je uveden v prfloze c. 13 k teto vyhlasce, zajistf dodavatel.
c. 369 / 2009
Strana 5261
a) horcice cerna,
b) lesknice vodni, c) lipnice rocni, d) pfskavice recke seno, e) vicenec,
f) vikev panonska. (2) Obchodni osivo rnusi byt druhove prave a rnusi spliiovat pozadavky na vlastnosti obchodniho osiva uvedene v castech V v prilohach c. 2, 3 aSk teto vyhlasce. (3) Evidence 0 vyrobenern a do obehu uvedenem obchodnfm osivu se vede soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. (4) Balenf obchodniho osiva se oznacuje naveskou hnede barvy.
§ 14
(2) Druhy, jejichz osivo se smi uvadet do obehu pred ukoncenim uredni zkousky klfcivosti, a pozadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v pifloze c. 13 k teto vyhlasce.
Srnes osiv (K § 12 odst. 5 a 9 a § 19 odst. 15)
(3) Evidence 0 osivu uvedenem do obehu pfed ukoncenim uredni zkousky klicivosti se vede soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4.
(1) Smesi osiv odrud jednoho nebo vice druhu (dale jen "smes"), jejfz vyrobu nebo uvadeni do obehu dodavatel U stavu ohlasi, pridelf U stay registracni cislo zpiisobern uvedenym v prfloze c. 11 k teto vyhlasce.
§ 12 Standardni osivo (K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zakona) (1) Poiadavky na vlastnosti standardniho osiva uvadeneho do obehu jsou uvedeny v casti V prflohy c. 8 k teto vyhlasce.
(2) Zpusob michani a zarizeni, na kterem se smes pripravuje, musi zarucit rovnornernost slozeni srnesi v partii i v jednotlivych obalech podle hmotnostniho procentniho podflu jednotlivych slozek oznameneho dodavatelem pri registraci smesi. (3) Dodavatel srnesi vede evidenci
0
(2) Zaznamy podle § 9 odst.2 pisrn. b) bodu 2 zakona se vedou
a) michani srnesi na forrnulari, jehoz vzor je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce,
a) v listinne podobe na formularich, jejichz vzor je uveden v priloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo
b) uvadeni srnesi do obehu, obdobne, jako je vedena evidence podle § 8 odst. 4.
b) v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne iidaje, ktere jsou soucasti vzoru uvedenych v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, a budou dodavatelem na vyzadanf Ustavu predlozeny pro iicel'y kontroly. (3) Zaznamy 0 stavu mnozitelskeho porostu k vyrobe standardniho osiva se vedou v zaznamu 0 vysledku prehlfdky mnozitelskeho porostu, jehoz vzor je uveden v pruoze c. 9 k teto vyhlasce. §13 Obchodnf osivo (K § 11 odst. 1 a 3 zakona) (1) Jako obchodnf osivo lze uvadet do obehu osivo techto zemedelskych druM:
(4) Z kazde vyrobene partie srnesi Ustav odebira a uklada vzorek pro naslednou kontrolu. Ustav provadi naslednou namatkovou kontrolu techto vzorku, ktera cini minimalne 5 %. Presnou vysi kontroly Ustav stanovi podle vysledku predchoziho roku. S vysledky kontroly jsou dodavatele pisernne seznameni. (5) Smes se uvadi do obehu pouze v uzavrenych a oznacenych obalech nebo v mal em balenf. Tfmto opatrenfm nejsou dotcena ustanovenf 0 oznacovanf a uzavfranf obalu stanovenych zakonem a touto vyhlaskou. (6) Balenf smesi se oznacuje urednf naveskou zelene barvy; nalezitosti navesky pro smesi osiv jsou uvedeny v castech VI v pruohach c. 1 az 4 a 8 k teto vyhlasce.
Strana 5262
Sbfrka zakonu
§ 15
c. 369 / 2009
Castka 119
f) cislo partie sazenic zeleniny uvadene do obehu,
Rozrnnozovaci material v ekologickem zemedelstvi (K § 13 odst. 6 zakona) (1) Dodavatel vede evidenci 0 vyrobenern a do obehu uvedenem rozrnnozovacim materialu pro ekologicke zernedelstvi soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. (2) Dodavatel po uznani osiva poskytuje Ustavu informace pro aktualizaci elektronicke databaze odrud, jejichz rozrnnozovaci material zfskany z ekologickeho zernedelstvi je dostupny na iizemi Ceske republiky, v listinne podobe na forrnulari, ktery je uveden v priloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne iidaje, ktere jsou soucasti vzoru v prfloze c. 9 k teto vyhlasce.
§ 16
g) datum vystavenf dokladu, h) cislo partie osiva u sazenic zeleniny pestovanych z osiva, popripade se referencni cislo sdeli prislusnernu urednimu organu na jeho fadost, i) nazev druhu a odrudy zeleniny, u podnozi i nazev odrudy nebo jejf urceni, j) latinsky nazev rodu a druhu zeleniny, je-li zaroven rostlinolekarskym pasem podle zakona 0 rostlinolekarske pec?), k) rnnozstvi, 1) pri dovozu ze tretich zerni iidaj 0 zemi puvodu. (5) Je-li rozmnozovaci material sazenic zeleniny opatren rostlinolekarskyrn pasem podle zakona 0 rostlinolekarske pec?), rnuze tento pas nahradit iidaje uvedene v odstavci 4 s vyjimkou udaju uvedenych pod pisrneny a), c), i) a 1). Tyto iidaje rnusi byt zretelne
oddeleny.
Rozrnnozovaci material geneticky rnodifikovanych odrud (K § 14 odst. 6 zakona)
§ 18
Dodavatel vede evidenci 0 vyrobenern a do obehu uvedenem rozrnnozovacim materialu geneticky modifikovanych odrud soucasne se zaznarny podle § 8 odst. 4. Sazenice zeleniny (K § 15 odst. 6 a § 19 odst. 15 zakona)
§ 17
(1) Kritickyrni body sledovanyrni ve vyrobnim procesu sazenic zeleniny se rozurni a) pouzite osivo, puvod a kvalita vegetativnfeh castf rostlin, b) vysev, prepichovani, rfzkovani, sazeni a pouzity substrat, c) dodrzovani podmfnek stanovenych pro sazenice zeleniny podle zakona 0 rostlinolekarske pec?), d) plan a metoda pestovani,
(1) Pozadovane vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v pifloze c. 14 k teto vyhlasce.
e) manipulace s rostlinami, f) rozmnozovani,
(2) Sazenice zeleniny urcene k uvadeni do obehu se ukladaji do obalu zabraiiujfefch jejich poskozeni a zamenu nebo srnichani jednotlivych partir.
g) sklizeii,
(3) Obaly se sazenicemi zeleniny urcene k uvadeni do obehu se opatruji naveskou, stitkem nebo jinyrn obdobnyrn dokladem; tyto doklady rnusi byt vyrobeny z materialu odolneho vuci poskozeni a nesmi byt pouzity opakovane. (4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje b) nazev clenskeho statu nebo jeho k6d, c) oznaceni pifslusneho uradu nebo jeho k6d, d) registracni cislo dodavatele, e) identifikaci dodavatele,
Zakon
c. 326/2004 Sb., 0
rostlinolekarske peci a
i) osetrovani,
j) balenf, k) skladovani, 1) doprava, pruvodni doklady sazenic zeleniny, m) dalsi adrninistrativni iikony. (2) Evidence pro sazenice zeleniny rnusi byt vedena podle § 15 odst. 6 pism. e) zakona. jednotlive iidaje na sebe rnusi navazovat tak, aby byly kontrolovatelne Ustavem nebo poverenou osobou. Evidence rnuze byt vedena a) v listinne podobe na forrnulari, jehoz vzor je uveden v pifloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo
a) text "ES kvalita",
2)
h) hygiena,
0
zmene nekterych souvisejfcfch predpisu, ve znenf pozdejsfch predpisu.
Castka 119
Sbfrka zakonu
b) v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne iidaje, ktere jsou soucasti vzoru uvedeneho v priloze c. 9 k teto vyhlasce, a budou dodavatelem na vyzadanf Ustavu predlozeny pro iicel'y kontroly. (3) Na dodavatele sazenic zeleniny, ktery nepodleha registraci podle § 16 odst. 9 zakona, se nevztahujf tato ustanoveni:
a) urceni kritickych bodu pestebniho postupu, b) vypracovani a zavedenf metod sledovani a kontroly
kritickych bodu, c) odber vzorku za iicelem kontroly, d) vedeni evidence podle odstavce 2. (4) Sadba cesneku, sazecky cibule a salotky musi spliiovat rovnez tyto poiadavky: a) rozrnnozovaci material rnusi pochazet z mnozitelskeho porostu, ktery byl kontrolovan,
b) mnozitelsky parost byl prost skodlivych organizmu uvedenych v pifloze c. 14 k teto vyhlasce a pifznaku a symptomu napadenf ternito organizmy, c) vlastnosti rozmnozovaciho materialu rnusi odpovidat pozadavkum stanovenyrn v prfloze c. 14 k teto vyhlasce.
§ 19 Registrace a ohlasovaci povinnost dodavatele (K § 16 odst. 6 a 11 zakona) (1) Dodavatel, ktery podleha registraci podle § 16 odst. 1 zakona, poda zadost 0 registraci osoby na formulari, jehoz vzor je uveden v pifloze c. 9 k teto vyhlasce.
(2) Dodavatel, ktery nepodleha registraci podle
§ 16 odst. 6 zakona, oznarni zahajeni, popifpade ukonceni cinnosti na forrnulaifch, jejichz vzory jsou uvedeny v prfloze c. 9 k teto vyhlasce.
§ 20 Poverovanf osob (K § 17 odst. 2, 3, 5 a 13 zakona) (1) Osoby uvedene v § 17 odst. 1 zakona
a) prokazf nezbytne kvalifikacnf predpoklady odborne zpusobilosti predlozenfm uredne overeneho dokladu 0 zfskanf potrebneho vzdelanf podle § 17 odst. 8 zakona, b) musf splnit technickou zpusobilost pro dane poverenf podle pruohy c. 15 k teto vyhlasce, vcetne moznosti internetoveho pripojenf pro komunikaci s Ustavem. (2) Poverenf podle § 17 odst. 2,3 as zakona muze
c. 369 / 2009
Strana 5263
byt udeleno pro jednotlive druhy nebo skupiny druhu uvedene v druhovem seznamu zakona jako zernedelske nebo zeleninove druhy a pro kategorie certitikovany rozrnnozovaci material a obchodni osivo. (3) Pri uplatriovani § 17 odst. 1 az 3, 5 a 7 zakona se postupuje zpusobern stanovenyrn v prilohach c. 16 az 19 k teto vyhlasce.
(4) Mnozitelske porosty, u kterych provadejf prehlfdky poverene osoby, podlehaji urednimu dozoru a nasledne kontrole provadene Ustavem. Urednfmu dozoru podleha minimalne 5 % mnozitelskych porostu. K nasledne kontrole odrudove pravosti a cistoty se odebfraji vzorky z partii osiva sklizeneho z mnozitelskych porostu. Tato kontrola cini minimalne 5 % mnozitelskych porostu. Nasledna kontrola se provadi bud laboratorne nebo vegetacnimi zkouskami. (5) Partie osiva vzorkovane poverenymi osobami podlehaji iirednimu dozoru a nasledne kontrole provadene Ustavem. K nasledne kontrole se odebfrajf vzorky z partii osiva urceneho k uznavacimu rizeni, ktere nebyly vzorkovany automatickym vzorkovadlem. T ato kontrola cini minimalne 5 % vzorkovanych partii, pricernz bude zamerena rovnomerne na jednotlive druhy. Nasledna kontrola se provadi laboratorne podle platne metodiky; cast vzorku je podrobena kontrole vegetacnimi zkouskami. V pripade autornatickeho vzorkovadla se provadi uredni dozor na spravnost pfipravy laboratornich vzorku.
(6) Partie osiva zkousene v ramci uznavaciho rizeni poverenymi osobami podlehaji iirednimu dozoru a nasledne kontrole provadene Ustavem. K nasledne kontrole se odebfrajf vzorky z partii osiva urceneho k uznavacimu rizeni, ktere jsou pro tyto iicely ulozene v poverene laboratori. T ato kontrola cini minimalne 5 % vzorkovanych partii, pricemz vzorky rnusi byt odebrany rovnornerne podle jednotlivych druhu plodin. Nasledna kontrola se provadi laboratorne podle platne metodiky. Primo v poverene laboratori se provadi uredni dozor, pri kterem se kontroluje spravnost doddovanf postupu a ukonu stanovenych v prilohach c. 16 az 19 k teto vyhlasce. (7) Laborator osoby, ktera se uchazf 0 poverenf laboratore, musf spliiovat podmfnky stanovene v pruoze c. 15 k teto vyhlasce.
§ 21 Dovoz rozmnozovaefho materialu a sazenic zeleniny ze tretfeh zemf (K § 18 odst. 12 zakona) Vzor formulare oznamenf dovozu a vzor zadosti o povolenf dovozu ze tretfeh zemf jsou uvedeny v priloze c. 9 k teto vyhlasce.
Sbfrka zakonu
Strana 5264
Oznacovani a baleni rozrnnozovaciho materialu (K § 19 odst. 12 a 15 zakona)
§ 22 (1) Kazdy obal rozmnozovaciho materialu rnusi byt viditelne, zretelne a nezamenitelne oznacen zpusobern uvedenym v odstavci 3, ktery vylucuje zarnenu nebo pochybnost 0 obsahu. K oznacovani rozrnnozovaciho materialu jsou pouzivany v zavislosti na kategorii a generaci rozmnozovaciho materialu a) uredni navesky minimalniho rozrneru podle odstavce 2 a barvy podle prflohy e. 20 k teto vyhlasce, b) navesky vyuzivane pro mezinarodni obchod podle pravidel Mezinarodni asociace pro zkouseni semen a Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj podle prflohy e. 20 k teto vyhlasce, c) navesky dodavatele minimalniho rozrneru podle odstavce 2 a barvy podle prflohy e. 20 k teto vyhlasce pro kategorii standardni rozmnozovaci material, nebo d) navesky dodavatele a zvlastni navesky vylucujici zarnenu s podmfnkami uvedenyrni v pismenech a) az c) v ostatnich prfpadech.
(2) Minimalni rozrner iirednfch navesek a navesek pro zernedelske druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevne odliseni navesek podle kategorif a generacf rozmnozovaciho materialu a vzory navesek jsou uvedeny v prfloze e. 20 k teto vyhlasce. (3) Za iiredni navesku a navesku dodavatele se povazuje a) sita nebo vazana naveska, b) nalepovacf etiketa, c) potisk obalu minimalne stejnych rozmeru uvedenych v odstavci 2 a barvy stanovene v prfloze e. 20 k teto vyhlasce pro balenf osiva obilnin, krrnnych plodin, olejnin a pradnych rostlin v kategorifeh zakladnf rozrnnozovaci material a certitikovany rozrnnozovaci material, nebo d) vsity pruh neroztditelne folie minimalne stejnych rozmeru uvedenych v odstavci 2 a barvy stanovene v pruoze e. 20 k teto vyhlasce. (4) Urednf naveska nebo naveska musf byt zhotovena z neroztditelneho nebo spatne odstranitelneho materialu a nesmf byt pouzita opakovane. Potisk obalu muze byt proveden jen formou tisku predepsanych udaju nesmazatelnou barvou a pod urednfm dozorem.
(5) Kazdy obal opatreny urednf naveskou nebo naveskou pro mezinarodnf obchod podle odstavce 1 pfsm. b) musf byt zajisten urednf pojistkou tak, aby nebylo mozne obal otevrft bez toho, ze by bylo zre-
e. 369 / 2009
Castka 119
telne patrne jeho otevreni; navesky, ktere jsou na obal privazovany, musi byt upevneny pod iiredni pojistkou. (6) Za uredni pojistku se povazuje a) plomba z nebarveneho plechu, b) nalepka nebo samolepici paska neodstranitelna bez poruseni, c) prosita naveska u strojove zasivanych obalu, d) ventilovy uzaver obalu uzavirany tlakem osiva, e) samolepici nebo svarovaci uzaver papirovych nebo plastikovych obalu, ktere nernaji jiny otvor a nemohou byt otevreny bez poruseni, f) strojove prosity obal zarnezujici zarnene, g) plechovy obal, ktery nelze otevift bez poskozeni, h) vazaci material, ktery nernuze byt otevren bez poruseni.
§ 23 (1) Dalsi pozadavky na uredni navesku jsou uvedeny v eastech VI v prilohach e. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Urednf naveskou a uredni pojistkou se oznaeujf i velkoobjernove kontejnery a navesy urcene k preprave osiva uzavfene plachtou. Sadba brambor rnuze byt na zadost odberatele se souhlasem U stavu a pod jeho dozorem prepravovana i bez uzavreni, Naveska je soucasti doprovodnych iirednfch dokladu partie.
(3) U odrud zeleniny obecne znamych pred 1. eervencem 1970 rnuze byt na navesce uveden odkaz na urcite udrzovacf slechtenf, pokud to udrzovatel odrudy predem oznarni Ustavu nebo pifslusnernu iiradu jineho clenskeho statu. Tento odkaz se uvede za nazvem odrudy, od nehoz bude zretelne oddelen pomlckou, a nebude uveden vyrazneji nez samotny nazev odrudy. V souvislosti s uvedenym udrzovacim slechtenim nebude poukazovano na zadne zvlastni vlastnosti
odrudy. (4) Navesky pro mezinarodni obchod podle § 22 odst. 1 pism. b) obsahujf iidaje uvedene v pruoze e. 20 k teto vyhlasce. (5) Osivo s neukoneenou certifikaef se oznaeuje urednf naveskou sede barvy; hmotnost partie nenf pritom omezena. Urednf naveska, jejfz vzor je uveden v prfloze e. 20 k teto vyhlasce, obsahuje
a) oznaeenf certifikaenmo uradu, ktery je odpovedny za provedenf prehlfdky, a statu nebo jejich poeateenf pfsmena, b) nazev druhu, u osiva repy oznaeenf, zda se jedna o cukrovku nebo krmnou repu, c) nazev odrudy, v prfpade inbrednfeh linif, hybridu
Castka 119
Sbfrka zakonu c.
odrud obilnin, olejnin a pradnych rostlin urcenych vyhradne k pouziti jako komponenty hybridnich odrud slovo "komponent", v prrpade hybridu odrud obilnin, olejnin a pradnych rostlin slovo "hybrid", d) kategorie a generace, e) cislo mnozitelskeho porostu nebo cislo partie, f) hmotnost,
369 / 2009
Strana 5265
oznacuje naveskou oranzove barvy. Vzor navesky je uveden v priloze c. 20 k teto vyhlasce.
§ 25 Male baleni (K § 12 odst. 2 a 9 a § 19a odst. 1 a 6 zakona) (1) Nejvyssi povolena hmotnost nebo nejvyssi povoleny pocet kusu, ktere se povazujf za male balenf, a zpusob jejich oznacovani, jsou uvedeny pro jednotlive druhy v castech VII v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
g) oznaceni "Osivo s neukoncenou certifikaef", h) identifikaci dodavatele. (6) Vzor protokolu 0 provedene manipulaci s osivern je uveden v priloze c. 9 k teto vyhlasce.
§ 24 (1) Balenf slechtitelskeho rozmnozovaciho materialu se pri uvedeni do obehu oznacuje uredni naveskou fialove barvy. Pozadovane iidaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Balenf rozmnozovaciho materialu predstupiiu se pri uvedeni do obehu oznacuje uredni naveskou bile barvy s fialovym diagonalnim pruhem. Pozadovane iidaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (3) Balenf zakladniho rozmnozovaciho materialu se pri uvedeni do obehu oznacuje uredni naveskou bile barvy. Pozadovane iidaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (4) Balenf certitikovaneho rozrnnozovaciho materialu se pri uvedeni do obehu oznacuje uredni naveskou a) modre barvy pro certitikovany rozrnnozovaci material prvni generace, b) cervene barvy pro certitikovany rozrnnozovaci material druhe generace s vyjimkou sadby brambor, u kterych se pro obe generace pouziva naveska modra. Pozadovane iidaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (5) Balenf standardniho osiva se oznacuje naveskou zlute barvy. Pozadovane iidaje na naveskach jsou uvedeny v casti VI v prfloze c. 8 k teto vyhlasce. (6) Balenf osiva iiredne nezapsanych odrud se
(2) Podrobnosti 0 zpusobu oznacovani maleho balenf jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech VII v prilohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce.
§ 26 Kontrola kvality rnoreni osiv (K § 22 odst. 10 zakona) Pro iicely kontroly kvality moreni osiva odebira Ustav vzorky z narnorenych partii osiva obilnin. Tato kontrola cini maximalne 10 % partii v uznavacim rrzenf.
§ 27 Prechodna ustanoveni Mnozitelske porosty zalozene podle dosavadnfeh pravnich predpisu a rozmnozovaci material z nich vyrobeny se uznavaji podle dosavadnfeh pravnich predpisu.
§ 28 Zrusovaci ustanoveni Zrusuje se: 1. Vyhlaska c. 384/2006 Sb., kterou se stanovi podrobnosti 0 uvadeni osiva a sadby pestovanych rostlin do
obehu. 2. Vyhlaska c. 231/2007 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 384/2006 Sb., kterou se stanovi podrobnosti 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin.
§ 29 Ucinnost Tato vyhlaska nabYva ucinnosti dnem jejiho vyhlasenf.
Ministr: Ing. Sebesta v. r.
Sbirka zakonu
Strana 5266
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 1 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo obilnin
Cast I Pfehled druhu Tabulka 1 Cesky nazev
Latinsky nazev
Cirok obecny Sorghum bicolor (L.) Moench Sorghum sudanense (Piper) Stapf Cirok sudanska trava Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Cirok obecny x cirok sudanska Stapf trava Jecmen Hordeum vulgare L. Kukufice Zea mays L. Lesknice kanarska Phalaris canariensis L. Oves nahy Avena nuda L. Avena sativa L. (vcetne A. byzantina K.Koch) Oves sety Avena strigosa Schreb. Oves hrebilkaty Psenice seta Triticum aestivum L. Psenice tvrda Triticum durum Desf. Triticum spelta L. Psenice spalda x Triticosecale W ittm. ex A.Camus Tritikale Secale cereale L. Zito Pohanka obecna *) Fagopyrum esculentum Moench Proso sete *) Panicum miliaceum L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizenf se muze provest pouze u registrovanych odrud.
Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaclho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Zakladni RM Rozmnozovaci material (vcetne Certifikovany RM pfedstupiiu kompoucntu Druh
Cirok obecny - nehybridni Cirok obecny - hybridni Cirok sudanska trava - nehybridni Cirok sudanska trava - hvbridni Cirok x sudanska trava Jecmen - nehybridni Jecmen - hybridni
SE 1
SE2
SE3
hybridnich odrud) E
C*)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x
Cl
C2
x
x
Ceistka 119
Sbirka zakonu
Druh
Kukufice nehybridni Kukufice - hybridni Lesknice kanarska - nehybridni Lesknice kanarska - hybridni Oves nahy, sety, hrcbilkaty nehybridni Oves nahy, sety, hrcbilkaty hvbridni Psenice seta, tvrda a spalda - nehybridni Psenice seta, tvrda a spalda - hybridni Tritikale nehvbridni Tritikale - hybridni Zito - nehybridni Zito - hybridni Pobanka obecna Proso sete
c. 369 / 2009
Strana 5267
Zakladni RM Rozmnozovaci material (vcetne pfedstupiiu kompoucntu hybridnich odrud) SE 1 SE2 SE3 E
Certifikovany RM C*)
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x x
C2
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x
x
x x
Cl
x
x x x x x x
x x x
*) oznaceni C se pouziva u hybridnich odrud a u druhu, u kterych je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnozovaci material
Oddil 2
Prehled zakladnfch typu linii a hybridu kukufice a ciroku Tabulka 2.2
Kategorie
E (komponenty pro tvorbu hybridu) E (komponenty pro tvorbu hybridu) nebo C (konecny hybrid)
C (konecnv hybrid)
Nazev L - inbredni linie SLc - sestersky liniovy hybrid
Popis soubor rostlin stejneho puvodu geneticky identickvch prvni generace vznikla kfizenim mezi dvema sesterskymi inbrednimi liniemi dle metodiky slechtitele
Sc- dvouliniovy hybrid (jednoduchy hybrid)
prvni generace vznikla kfizenim mezi dvema inbrednimi liniemi dle metodiky slechtitele
Tc- tfiliniovy hybrid
prvni generace vznikla kfizenim mezi inbredni linii aiednoduchvm hvbridem dle metodiky slechtitele
Sbirka zakonu
Strana 5268
De- ctyrliniovy hybrid (dvojity hybrid)
c. 369 / 2009
Ceistka 119
prvni generace vznikla kfizenim mezi dvema jednoduchymi hybridy dle metodiky slechtitele prvni generace vznikla kfizenim mezi inbredni linii nebo jednoduchym hybridem a nehybridni odrudou dle metodiky slechtitele prvni generace vznikla kfizenim mezi rostlinami pochazejicimi ze zakladniho osiva dvou nehybridnich odrud dle metodiky slechtitele
top cross hybrid
meziodrudovy hybrid
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy pfehlidek obilnin s vyjimkou druhu uvedenych v tabulce 3.1b Tabulka 3.1a Prvni pfchlidka Druha pfehlidka Mnozeni po Kategorie ve fazi
SE, E C - nehybridni odrudy C - hybridni odrudy
stejnem drubu nejdfive za (nocet roku) 4)
v dobe
od vyrnetani do konce kveteni od vyrnetani do voskove zralosti 3) od vyrnetani do konce kveteni
1), 2)
dozravani
2
-
1
2)
dozravani
1
1)
1) Mnozeni je mozne jen na pozemcich, na kterych v predchoztm roce nebyla pestovana obilnina, krorne kukurice a ciroku. 2) V pripade mnozeni stejne odrudy, a stejne nebo nizsi kategorie, pripadne generace se smi osivo mnozit na stejnern pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. 3) U jecmene nejpozdeji 14 dnu po vymetani. 4) Plati i pro luskovinoobilne smesky, za smesku je povazovan porost se 100 a vice rostlinami pfislusneho druhu na 100 rrr'.
Tabulka 3.1b Prehlidka porostu ve fazi Kategorie
Nazev
1
2
3
4
pred metanim
na zacatku kveteni
v plnem kveteni
na konci kveteni
Mnozenipo stejnem drubu nejdfive za (pocet rokii)
kukufice E
C
komponenty pro vyrobu hvbridu konecne hybridy
1)
1
2)
3)
1 4)
cirok obecny, cirok sudanska trava, cirok obecn vx sudanska trava komponenty pro vyrobu na zacatku v plnem na konci kveteni kveteni kveteni hybridu konecne C hvbridv nehybridnich odrud? kukurice a ciroku bude provedena jedna prehlidka na konci kveteni E
U
1
1 4)
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5269
1) Obdobi, kdy se objevi prvni blizny rostlin materskeho komponentu schopne prijimat pyl. 2) Obdobi, kdy jeste jsou blizny schopny prijimat pyl. 3) K zamitnuti porostu muze dojit, jsou-li vysunuty blizny u vice jak 5% rostlin materskeho komponentu. 4) V pripade mnozeni stejne odrudy a kategorie se smi osivo mnozit na stejnern pozemku bez casoveho omezeni za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Bude provedena minimalne jedna dalsi prehlidka porostu na zjisteni vyskytu primesi z predplodiny.
Oddil 2 Minimalnf izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu
Druh
Kategorie
jeemen
SE,E
lesknice kanarska oves nahy, sety,
SE,E
C C
SE,E
Tabulka 3.2a Izolace Prostorova izolace - nejmcnsi izolacn! vzdalenost kzamezeni v metrech od okolnich zdroju pylu, ktere mohou mechanicke zpusobit nezadouci cizospraseni (od jinych primesi odrud, komponentu a hybridu stejneho druhu a v metrech od jinych druhu) - obilniny od jinych druhu od jine odrudy navzajem tehoz druhu druh vzdalenost SOl) 1,0 SOl) 1,0 1,0 300 1,0 250 1,0 -
C
1,0
-
-
-
SE,E
1,0
-
-
-
C
1,0
-
-
-
50 ) 20 3) 300 3) 250 3) 1000 2)
zita zita tritikale tritikale tritikale
300 250 50 20 50
600 2)
tritikale
50
tritikale od j ineho druhu pohanky
50
hrebilkatv
psenice seta, tvrda a spalda tritikale
SE,E C
SE,E zito
C
E (komponenty)
pohanka obecna
1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
3
komponenty bez otcovske pylove sterility C (hybrid)
1,0
500 2)
SE,E
1,0
200
200
1,0 200 200 proso SE,E 1,0 sete 1,0 C 1) Mezi odrudami stejne formy (ozima, jami ) s rozdilnyrn poctem tad v klasu. 2) Vztahuje se i na plochy bezneho pestovani teze odrudy. 3) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. C
DaISi pozadavky: - V pripade porostu hybridnich odrud psenic, jecmene, ovsa a samosprasneho tririkale pro produkci osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material je rninimalni vzdalenost materskeho komponentu od jine odrudy tehoz druhu 25 metru 3), s vyjimkou porostu otcovskeho komponentu.
Strana 5270
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Tabulka 3.2b Nejmensi vzdalenost od cizibo prasiciho zdroje stejneho nebo pfibuzneho druhu'! v m
Drub
Kategorie
kukufice
vsechny kategorie a generace
200
2
cirok obecny, cirok sudanska trava, cirok obecny x sudanska trava
vsechny kategorie a generace
300
2
)
)
1) U ciroku tez od ciroku halepskeho (Sorghum halepense (L.) Pers.). 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni.
Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy Tabulka 3.3a Drub jeemen
3)
lesknice kanarska oves nahy, sety, 3) hrcbilkaty psenicc seta, tvrda a 1) 3) spalda 1) 3) tritikale 1) 5)
zito
pobanka obecna proso sete
1) 2) 3) 4) 5)
Kategorie
Nejvyssi dovoleny poeet rostlin jinych odrud a zretelne odchylnych typu 2) na 100 m 2
SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E, C E (komponenty) C (hybrid) SE,E C SE,E C
20 40 3 10 20 40 20 100 20 100 20 100 3 10 4 ) 3 10 3 10
Vzajemnych druhovych primesi tritikale - zito, zito - tritikale, tritikale - psenice, psenice tritikale a jinych forem v ramci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m 2 . Vcetne jamich a ozimych forem (krorne tritikale), u jecmenu tez rostlin s rozdilnyrn poctem tad. S vyjimkou pfipadu pouziti chcmickeho hybridizacniho prosttedku plati tez pro hybridni odrudy; hodnoceni porostu bude pak provadeno na zaklade metodiky dodane slechtitelern. Plati pouze v pripade vysevu cisteho matetskeho komponentu. Sterilita pylove sterilniho komponentu kategorie E je minimalne 98 %.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5271
DaISi pozadavky : zjisteny vyskyt jinych druhu obilovin a ovsa hlucheho vcetne ostatnich plevelnych ovsu a jejich hybridu a fatuoidu v kusech na 100 m 2 se uvede v zaznamu 0 vysledku prehlidky mnozitelskeho porostu, mnozitelsky porost nesmi byt zaplevelen (vcetne kultumich druhu) natolik, aby bylo mozne u neho hodnotit pravost a cistotu odrudy, ph pouziti pylove sterility u zakladniho RM hybridnich odrud zita je minimalnt uroven pylove sterility matetskeho komponentu 98 %, v pripade vyroby osiva hybridnich odrud psenic, jecmene, ovsa a samosprasneho tritikale kategorie C za pouziti chemickeho hybridizacniho prostredku je rninirnalni cistota odrudy kazdeho komponentu psenic, jecmene a ovsa 99,7 % a samosprasneho tritikale 99,0 %. Minimalni uroveii hybridnosti osiva je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklymi rnczinarodnimi metodami, pokud takove metody existuji. V ostatnich pfipadech je minimalni odrudova cistota - % hybridnosti osiva 90 %, stanovi se poskliziiovou kontrolou provedenou pred certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitim jinych, mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva. osivo hybridnich odrud zita se uzna za certifikovany rozmnozovaci material pouze tehdy, jestlize byly radne zohledneny vysledky urednt vcgetacni zkousky uredne odebraneho vzorku zakladniho rozmnozovaciho materialu, ktera byla provedena ve vegetacnim obdobi osiva pfihlaseneho k uznani v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E spliiuje pozadavky na zakladni rozmnozovact material stanovene touto vyhlaskou, ktere se tykaji pravosti a cistoty s ohledem na znaky komponentu, vcetne pylove sterility.
Tabulka 3.3b
Druh
Kategorie
kukufice
E (komponenty) C (hybrid) SE,E (nehybridni) C (nehybridni)
1) 2) 3)
Nejvyssi povoleny pocet rostlin jinych odrud a zfetelne odchylnych typu (%)
Nejvyssi dovoleny vyskyt prasicich rostlin ve fertilni forme 3) (%) v kazde z maximalni 2.-4. soucet pfehlidky 2.-4. pfehlidkv
N ejvyssi povoleny vyskyt prasicich rostlin ve sterilni forme v kazde pfehlidce 1),2) (%)
0,1
0,5
1,0
1,0
0,2
1,0
2,0
2,0
0,5 1,0
Pfi mnozeni sterilni formy neni povolena kastrace jiz prasicich rostlin Pfi vyrobe slechtitelskeho materialu linii - 0,2%. Za prasici rostlinu se povazuje ta rostlina, u ktere se alespoii na 50 mm centralni osy laty nebo jejich postrannich vetvich vynofily prasniky a prasi nebo prasily.
DaISi pozadavky: Otcovsky komponent se odstraiiuje po odkvetu, nejpozdeji vsak pred provedenim druhe prehlidky porostu. Pokud rna 5 nebo vice % rostlin materskeho komponentu blizny schopne opyleni, nesmi vyskyt rostlin matetskeho komponentu, ktere prasily nebo prasi, prekrocit 1 % v jakekoli jednotlive ptehlidce porostu a 2 % v souhmu vsech ptehlidek daneho porostu. Rostliny otcovskeho komponentu musi v dobe, kdy kvetou rostliny materskeho komponentu, produkovat dostatecne mnozstvi pylu.
Strana 5272
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Tabulka 3.3c Drub
Kategorie
E
cirok obecny, cirok sudanska trava, cirok obecny x sudanska trava
C - rostliny otcovskeho kornponentu, ktere prasily, v dobe, kdy rna matefsky kornponent blizny schopne opyleni C - rostliny materskeho kornponentu
Pocet rostlin jineho drubu ciroku nebo rostlin zfetelne neodpovidajicicb kornponentu (%) pfi kveteni 0,1 ve zralosti 0,1 0,1
pfi kveteni 0,3 ve zralosti 0,1
DaISi pozadavky: Rostliny otcovskeho komponentu musi v dobe, kdy maji rostliny matetskeho komponentu blizny schopne opyleni, produkovat dostatecne mnozstvi pylu. Pokud maj i rostliny matetskeho komponentu blizny schopne opy leni, nesmi vyskyt rostlin materskeho komponentu, ktere prasily nebo prasi, prekrocit 0,1 %. Ciroky - kontrola odstraneni laty - za prasici laty se povazuji laty 0 delce 50 mm a vice, postranni vetvicky a kombinace obou pokud prasniky presahuji pluchy a obsahuji pyl. U mnozitelskych porostu volne se opylujicich nebo syntetickych odrud ciroku nesmi pocet rostlin zretelne neodpovidaj icich odrude presahnout : 3 rostliny na 100 m 2 v kategorii E 10 rostlin na 100 m 2 v kategorii C Pokud byl pri vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud kukufice a ciroku pouzit matersky pylove sterilni komponent a otcovsky komponent, ktery neobnovuje pylovou fertilitu, musi byt dodrzen jeden z nasledujicich postupu: o bud' smichani partii osiva, z nichz u jedne byl pouzit matersky pylove sterilni komponent au druhe byl pouzit matetsky pylove fertilni komponent, v pomeru odpovidajicim dane odrude, o nebo pestovani matetskeho pylove sterilniho komponentu a matetskeho pylove fertilniho komponentu spolecne, v pomeru odpovidajicim dane odrude. Pomer mezi temito dvema komponenty se ovetuj e pfi prehlidce porostu.
n< ~,
OddH 4 Zd
tni st
t
Tabulka 3.4
Nejvyssi dovoleny pocet (pripadnc 0/0) rostlin napadenych cborobami na 100 m 2 porostu fuzariozy prasna sneti rodu snet' zakrsla snet'tvrda prubovitost snet' snet' snet' snet' prosova Tilletia ssp. v klasecb prasna stebelna prasna jecmenna jeernene snet' Drub Kategorie psenicna jeemenna ovesna s vyjimkou (Sphacelo- T. controversa (Ustilago (Drechslera Kuhn (Tilletia (Fusarium (Ustilago (Urocystis (Ustilago (Ustilago hordei graminea theca (Pers.) (Rabenh.) destruens controversa ssp.) tritici nuda avenae occulta Lagerh.) Shoem., (Pers.) (Wallr.) (Jens.) (Pers.) (Schlt.) Stev Kuhn) &A.G. Pyrenophora Rostrub) Rabenh.) Rostr.) Rostrub) Johnson) graminea Ito et Kuribay) SE,E 3% 5 1 0 10 jecmcn 5% 20 1 1 10 C lesknice SE,E 1 kanarska 3 C SE,E 1 1 oves nahy, sety, 1 1 C hfebilkaty SE,E 3% 5 0 psenice nesmi se seta, vyskytovat tvrda a 5% 20 1 C spalda tritikale 1) SE,E 3% 5 nesmi se vyskytovat 5% 20 C zito 1) SE,E 3% 5 1 5% 20 1 C proso sete SE,E 1 3 C
V"l M
~
~
"'""""
"'"""" '-D
C/)
o: ~'
~
~
N
~,
~
o
::l
~o
0<
w ~
CD <,
N
a a
'-D
1) Maxirnalni pocet rostlin na nichz se vyskytuji sklerocia palickovice nachove (Claviceps purpurea (Fr. :Fr.) Tull.) je u zakladniho rozmnozovaciho materialu 10 rostlin na 100 m 2 au certifikovaneho rozmnozovaciho materialu 20 rostlin na 100 m 2 - nesleduje se na souvratich a okrajich pozemku. C/) M
'"1
~
::l ~
VI
N
'-J
~
Strana 5274
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Nejvyssi dovolenv vyskyt napadenych rostlin [%]
V
Ceistka 119
Tabulka 3Ab porostech kukufice a ciroku
ciroky: Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz
I
5
I
5
kukufice: Ustilago maydis (DC.) Corda
Cast IV Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnim obchode:
OBILNINY S VYJIMKOU KUKUiucE A CIROKU: Minimalni casovy interval mezi mnozenim porostu obilnin stejneho druhu na jednom pozemku je dva roky. V pripade mnoieni stejne odrudy a kategorie se smi osivo mnozit, s vyjimkou porostu na vyrobu hybridniho os iva, na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za piedpokladu, ie je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Izolace:
nejmensi vzddlenost v m cizosprasne druhy a pfevazne cizosprasne samosprasne odrudy tritikale od vsech kategorie odrudy tritikale od vsech ostatnich porostu ostatnich porostu tritikale iita a tritikale navzdjem E 300 50 250 20 C Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni.
Mnozitelske porosty samosprasnych druhu musi byt izolovany od ostatnich porostu obilnin pevnou zabranou nebo volnym prostorem dostatecnymi pro zabraneni mechanickemu smiseni behem sklizne. Mnozitelske porosty obilnin musi byt prehlednuty alespon jednou a to ve fazi po vymetani. Pocet prehlidek hybridnich odrud - je shodny s tabulkou 3.1 a a 3.1 b, u kategorie E se piehlidky provadi u vsech komponentu podilejicich se na vysledne odrude. Mnozitelske porosty urcene k vyrobe certifikovaneho rozmnozovaciho materialu hybridnich odrud psenice, jecmene, ovsa musi byt izolovane od neiadoucich zdroju pylu. Mateisky komponent musi byt vzdaleny minimalne 25 m odjakychkoliv jinych odrud stejneho druhu, mimo porostu opylujiciho rodicovskeho komponentu. V pripade produkce hybridnich odrud zita odpovidaji minimalni izolacni vzdalenosti tabulce C. 3.2a., Ustav muie tyto vzdalenosti pozmenit, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizosprdseni, nebo je-Ii moznost cizospraseni vyloucena v dusledku jasneho rozdilu v dobe kveteni. Certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5275
Minimalni cistota odrudy v %, nejvyssi povoleny pocet rostlin jinyd: odrud a zietebu: odchylnych typuo v ks/1OOm2 Druh SE,E Cl C2 psenice, jecmen, 99,9% 99,7% 99,0% oves 30 rostlin na 100m 2 90 rostlin na 100m 2 300 rostlin na 100m 2 pievdini: samosprasne odrudy tritikale
u· ctzosprasnyc
99,7%
90 rostlin na 100m 2
99,0% 300 rostlin na 100m 2
98,0% 600 rostlin na 100m 2
. '1' . 'h 0 dru h u neo d,lpOVI'daii. ru u - maxima nt pocet rost f In stejne {lJlCICh odru de: V
0
druh cizosprasne odrudy iita a tritikale U hybridnich odrud: druh psenice, jecmen, oves
iito
SE,E
C
3 rostliny na 100m 2
10 rostlin na 100 m 2
rodicovske linie
konecny hybrid
99,9%
99,7%
30 rostlin na 100m 2 3 rostlinv na 100m 2
90 rostlin na 100m 2 10 rostlin na 100m 2
Dalsi pozadavky:
-
pokud je ph vyrobe hybridni odrudy pouzita pylova sterilita, {woven sterility pylove sterilniho komponentu je nejmene 98%, odrudova cistota hybridnich odrud se stanovi schvalenym postupem, vhodnym pro dany system udrzovaciho slechteni. Musi se provest alespon jedno z techto posouzeni: poskliznova kontrola provedena pied certifikaci osiva s pouzitim mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva s vyfimkou zita, stanovovdni hybridnosti v porostu, kde se vyrabi hybridni osivo (viz schema vypoctu niie); tento ukon se musi kombinovat s dalsimi posouzenimi, vcetne vysledku polnipiehlidky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, ie hybridnost se nesmi srovndvat s odrudovou cistotou a mezi temito jevy nemusi nezbytne existovat uzka korelace. Porosty, ktere vyhovuji norme hybridnosti 95%, jsou zpusobile pro certifikaci osiva, ktere podleha veskerym dalsim zkouskdm. Vyjimecne muie dochazet k tomu, ie Ustav, ktery vyzaduje izolacni vzdalenosti piinejmensim 100m, muie uznat uroven hybridity, stanovenou na poli, jako uroven odrudove cistoty hybridu, za predpokladu, ie zjistend uroven neni mensi nei 90%. ph druhe piehlidce porostu na vyrobu osiva F1 hybridu za pouziti chemickeho hybridizacniho prostiedku provadene v dobe dozravani semen se zjist'uje procento sterility mateiskeho komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva nasledujicim zpusobem:
Procento sterility se rovnd: 100 (1 - alb) kde aje pocet oplodnenych obilek ve specifikovanem poctu klasu, odebranych jako vzorek z rostlin samiciho rodice, ktere byly chraneny sdcky, nepropustnymi
Sbirka zakonu
Strana 5276
c. 369 / 2009
Ceistka 119
pro pyl, anebo izolacnimi stany, rozmistenymi po aplikaci CHA, ale pied kvetenim kterehokoli z rodicu; a b je pocet oplodnenych obilek ve vzorku se stejnym specifikovanym poctem klasu neosetienych rostlin samiciho rodice, odebranych z plochy, ktera je chranena pied osetrenim CHA dalsim stanem. Aby se zabranilo uniku pylu z techto neosetienych samicich rostlin, musi tento stan zustat na rostlinach, dokud neskoncijejich kveteni. Procento hybridnosti se rovna: 100 (1 - a/c) kde aje pocet oplodnenych obilek ve specifikovanem poctu klasu, odebranych jako vzorek z rostlin samiciho rodice, ktere byly chraneny sdcky, nepropustnymi pro pyl, anebo izolacnimi stany, rozmistenymi po aplikaci CHA, ale pied kvetenim kterehokoli z rodicu; a c je pocet oplodnenych obilek ve vzorku se stejnym specifikovanym poctem klasu osetienych rostlin samiciho rodice, ktere nejsou chraneny pied osetienim CHA sacky, nepropustnymi pro pyl, ani dalsim stanem. -
porosty silne zaplevelene neodpovidajipozadovanym limitum.
KUKUiucE A CIROKY:
Poiadavky na prostorovou izolaci nejmensi vzddlenost od ciziho prdsiciho zdroje v m
kategorie
cirok»
kukuiice
- nehybridni odrudy
cirok» - hybridni odrudy
E 200 400 300 200 200 200 C Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni.
Mnoiitelske porosty nehybridnich odrud musi byt prehlednuty alespon jednou a to ve fdzi, kdy muie byt urcena odrudova cistota. Pokud mnozitelsky porost kukuiice nasleduje po jinem porostu kukuiice z piedchoziho roku, musi byt provedena alespon jedna dalsi piehlidka, aby se zjistila piitomnost primesi z piedplodiny. Mnoiitelske porosty k vyrobe osiva kategorie E - rodicovskych lind hybridnich odrud musi byt prehlednuty alespon dvakrat, prvni piehlidka pied kvetenim a druha behem kveteni. Mnoiitelske porosty k vyrobe osiva kategorie E - hybridu musi byt piehlednuty alespon tiikrat. Prvni piehlidka pied kvetenim, druha na zacatku kveteni a tieti na konci kveteni. Mnoiitelske porosty kukurice k vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud musi byt prehlednuty alespon tiikrat. Pokud mnozitelsky porost kukuiice nasleduje po jinem porostu kukuiice z piedchoziho roku, musi byt provedena alespon jedna dalsi piehlidka, aby se zjistila piitomnost primesi z piedplodiny.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5277
Mnoiitelske porosty ciroki; k vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud musi byt prehlednuty alespon tiikrat. Prvnipiehlidka pied kvetenim, druhd na zacatku kveteni a tieti na konci kveteni. Minimalni cistota odrud kukuiice v % E nehybridni odrud» 99,5% hybridni odrudy 99,9%
C 99,0% 99,8%
Minimalni cistota odrud ciroku v % a nejvyssi moiny pocet rostlin odchylnycl: typu nehybridni odrud» hybridni odrudy
-
E 3 rostliny na 100m 2 99,9%
C 10 rostlin na 100m2 99, 7 % - mateisky komponent
Cistota druhu u ciroku: Pocet rostlin jineho druhu ciroku, jehoi semenajsou obtiine odlisitelna ph laboratornim zkouseni nebo u ktereho snadno dojde k cizosprdseni s pestovanym druhem, nesmi u mnozitelskeho porostu k vyrobe osiva kategorie E piekrocit 3 rostliny na 100 m 2 au mnoiitelskeho porostu k vyrobe osiva kategorie C nesmipre kr ocit 10 rostlin na 100m 2 .
-
-
-
v piipade hybridnich odrud kukuiice neodpovidajipoiadavkum ty porosty, u kterych ph piehlidce ve stadiu, kdy je 5 a vice % rostlin mateiskeho komponentu schopno opyleni, pocet rostlin mateiskeho komponentu, ktere vytvaiely nebo stale vytvdieji pyl, piekroci 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C ph kterekoliv piehlidce nebo jestlize piekroci 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C ph souctu pozorovdni ze 3 piehlidek. Za prasici laty se povazuji laty 0 deice 50 mm a vice, postranni vetvicky a kombinace obou, pokud prasniky piesahujipluchy a prasipyl. Ph vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud lze pouzit pylove sterilni komponent jednim z nasledujicich zpusobu: o smichanim osiva ziskaneho za pouziti pylove sterilniho komponentu s osivem ziskanym za pouzitipylove fertilniho komponentu, a to takovym zpusobem, aby pomer mezi osivem z pylove sterilniho komponentu a osivem z pylove fertilniho komponentu nepiesahl 2: 1 o pouzitim otcovskeho komponentu, ktery obsahuje alespon jednu linii obnovujicipylovoufertilitu, a to tak, ie alespoii jedna tietina rostlin vzrostlych z vysledneho hybridu produkuje pyl, ktery se zdd byt ve vsech ohledech normalni. porosty silne zaplevelene neodpovidaji pozadovanym limitum.
C/:J
M
""'l
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaclho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potfebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovactho materialu
~
::l ~
V1
N '-l
Tabulka 5.1
00
Zkousky
0= "3...
't-
>
~
Drub
.~
rIJ.
e
~
.....
e .....
.ra >~
Cirok obecny, cirok sudanska trava, cukrovy, metlovy Cirok x sudanska trava, Jecrnen obecny Kukurice seta Lesknice kanarska Oves nahy, sety, hrebilkaty Psenice seta, tvrda, spalda Tritikale Zito sete Pohanka obecna Proso sete
• • • • • • • • • • •
'5-e
...-'= = '". ..=
~ '".
rJl >~
=
'. >...
0rJl
•• eo;: Q"
• • • • • • • • • • •
...
..
'a ::: >... .....
,~
~
e
,-::: rJl
• • • • •
e
~
>~
.....rJl ~
..=
> • • • • • • • • • • •
~
==
7Jl ~
== # # # # # # # # # # #
~
.....rJl e
.~
)~
:;
• • • • • • • • • • •
~
)~
:;e = -e .~
~
..... .;:
::§
.......
= e =,-, '.)a.:.= -= )~
.....rJl
'a
~
0
rJl
rJl
..:=d
~
6 =~= = = ~ e ·S = ..... ~
-e
~-e
7Jl
~ rJl Q"
Wl
Q"
~
0
~
rJl
~
~
'
N
0
~
)c.J
~
N ,~
~ "0
.. ~
0
~
I
:.
)rJl
~
~ )'" "0
Q)
:.
N)N
~
0
~ .....
I;c:l
~ )'" "0
:.
0
I
~
0
~
~
"0
c.S.~ ~
.....
Q)
Qj
~
)rJl
~t;;"O
~Sj
Q.-=
0= = -e ~ ..... j ,-, = e .,e ..= ~ .,e ~ ~ = "..5 = == 5 .§ )~ ..:=d ~ e ~~ 6 ·C 't ~ =..c o= ... ..:=d-e :~)a.;N ~
)'"
)'"
~
e ...:.:::"'''0 ~.e= .. :.~ = .. = .• e ~ ..=~ 5 g2 :.=~ g6,.E2 >0 °2 ..= ..:=d = o = e ~.E =.. . z; ~ = .s ~.~ .E~~ =-=~,S e ;c ,~
"g ~
~
12 "0~ 12= ~ "0~ ...:.::: 0=:. ~.": °2 o= o=
:.
:.
Q. "0
0
"'l
'.
0rJl
rJl
'.
)rJl
~
~
..=
~
# # # #
.2)
# # #
• • • •
~
rJl
,~
0 '""
0
e-;
O)~
..... ..... 0
". ~
)rJl
N
# # #
~
bJ)
# # #
0
)rJl
'.
x x #
x x x #
'.
~
N
• • • • • • • • • • •
C/:J 0~' ~
~
N
~,
~
o
::l
~o
0<
w
C')
CD <,
N
a a
'-.D
Vysvetlivky: • zkousky, ktere j sou povinnou soucasti uznavaciho fizeni x zkousky provadenc jako soucast uznavaciho fizeni u nemorenych osiv zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele
1) pouze u polyploidnich odrud 2) neplati pro oves nahy 3) pouze u hybridnich odrud
()< ~,
CIl M
~
~
...... ......
'-.D
n< ~,
OddH 2 Pozadavk
Druh
Kat. osiva
Tabulka 5.2
lastnosti Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku Hmotnost - pocet semen vzorku podle sloupce 11 pro z toho podle z toho podle sloupce 8 zkousku celkem sloupce 6 podle Vlhkost Klieivost Cistota jinych jinych ostatni redkev oves hluchy a sloupce nejvyse nejmene nejmene rostdruhu rostlinne ohnice, plevelne 6-10 linnych obilnin druhy koukol ovsy, jejich 1) 14) druhu polni krome hybridya obilnin fatuoidy, jilek mamivy
Namcl a Podil zlomky zadiny narnele nejvyse 3% v mnozstvi die sloupce 11 pod sity s otvory
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
2)
13) %
1 ciroky cirok - sudanska trava 4,8,9) jeemen kukufice 9)
lesknice kanarska oves sety, hfebilkaty 5,6,8)
oves nahy 6,8)
psenice seta, 3, 8, 9) tvrda 3, 8, 9) a spalda 8,9, 15) tritikale cizospasne 9) samosprasne 8, 9)
%
%
12 1 3 1 3 2 6
vmm 13 2,2 (2,0) 2,2 (2,0)
250 im.linie 10000statni
1
-
0 0 0 0 0
1000 200 200 1000 1000 1000 1000 1000
3 1 3 2 6 2 6 2
1,8 1,8 1,5 1,5 2,2 (2,0)
6
0
1000
6
2,2 (2,0)
6
2
0
1000
2
2,0
14
6
0
1000
6
2,0
ks
ks
ks
3 14,0 14,0 14,0 14,0 15,0 15,0
4 80 80 80 80 85 10) 85 10)
5 98,0 98,0 98,0 98,0 99,0 98,0
ks 6 0 0 0 0 8 20
ks
2 SE,E C SE,E C SE,E C
7 2 14
8 6 14
9 2 6
10 0 0
SE,E
14,0
90
98,0
0
-
-
-
-
C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E
14,0 14,0 14,0 15,0 15,0 14,0 14,0 15,0
90 75 75 85 85 75 75 85
98,0 98,0 98,0 99,0 98,0 99,0 98,0 99,0
0 4 10 8 20 8 20 8
1 11)
2 6 2 6 2
-
5 2 14 2 14 2
6 14 6 14 6
C
15,0
85
98,0
20
14
14
SE,E
15,0
80
98,0
8
2
C
15,0
80
98,0
20
14
o 12) o 12)
v gramech 11 900 900 900 900 1000 1000
ks
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
'-0
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
N '..J '-0
C/) rt '"1
Druh
Kat. osiva
Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku Hmotnost - pocet semen vzorku podle sloupce 11 pro z toho podle z toho podle sloupce 8 zkousku celkem sloupce 6 podle Vlhkost Klieivost Cistota jinych jinych ostatni redkev oves hluchy a sloupce nejvyse nejmene nejmene rostdruhu rostlinne ohnice, plevelne 6-10 linnych obilnin druhy koukol ovsy, jejich 1) 14) druhu krome polni hybridya obilnin fatuoidy, jilek mamivy
Namcl a Podil zlomky zadiny narnele nejvyse 3% v mnozstvi die sloupce 11 pod sity s otvory
~
~
~
V1
N 00
a
2)
13) %
1
zito
9)
pohanka obecna proso sete 7,9)
%
%
2 SE,E
3 15,0
4 85
5 98,0
ks 6 8
C
15,0
85
98,0
20
SE,E C SE,E C
14,0 14,0 14,0 14,0
80 80 85 85
98,0 97,0 98,0 97,0
6 12 3 6
ks 7 2
ks 8 6
ks 9 2
ks 10 0
v gramech 11 1000
14
14
6
0
1000
4 6 1 2
2 6 2 4
1 3 -
0 0 -
600 600 150 150
ks 12 2 6 u nehybridu 9 u hybridu
-
vmm 13 1,8 1,8
-
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
1) 2) 3) 4) 5) 6)
7) 8)
9) 10)
Osivo ozimych obilnin urcene k vysevu v roce sklizne max 17,0 %, osivo jarnich obilnin urcene k vysevu v nejblizsim vcgetacnim obdobi po roce sklizne maxi malne 16 %. Pro psenici jarni a jecmen ozimy plati udaje uvedene v zavorkach. V 1000 g psenice ozime nejvyse 100 zm v pluchach, U jecmene nejvyse 1% obilek s osinou delst nez delka zrna. Obsah jinych odrud s odlisnou barvou zma v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 30 ks. V osivu ovsa naheho nejvyse 5% obilek v pluchach. Obsah jinych odrud s odlisnou barvou zma v 1000 g v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 50 ks. U hybridnich odrud pfi pouziti chemickeho hybridizacniho prostredku je rninirnalni uroveii hybridnosti 95 %, stanovuje se v souladu s obvyklyrni mezmarodnimi metodami, pokud takove metody existuji. Minimalni odrudova cistota - % hybridnosti osiva v ostatnich pripadech je 90 %, stanovi se poskliziiovou kontrolou provedenou pred certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitim jinych, mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva. Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3. Byla-li pfi zkouscni osiva zjistena klicivost nizsi nez 85 %, uvede se na urednt navesce oznaceni .Klicivost nejmene 75 %".
N
a a
'-0
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
n< ~,
11) 12)
13) 14) 15)
Vyskyt druheho semene jineho druhu obilnin ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena jinych druhu obilnin. Vyskyt jednoho semene nektereho z druhu uvedenych ve sloupci 10 ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhern vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena techto druhu. U primesi limitovanych nulou se vyskyt jednoho kusu povazuje za nahodny a neposuzuje se, s vyjimkou lesknice kanarske. Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. U nevylusteneho osiva psenice spaldy se podil zadiny nestanovuje.
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
Vysvetlivky: " 0" nesrni se vyskytovat " neposuzuje se (vyskyt neni limitovan) C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
'-0
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
N
00
.......
Strana 5282
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu
Plodina Jecmen obecny
Kategorie
Skodlivyor~anismus Pyrenophora graminea Ito et Kuribay Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast.
SE,E,C SE,E,C
Fusarium spp. Ustilago nuda (Jens.) Rostr., Ustilago hordei (Pers.) Lagerh. Fusarium spp. Ustilago maydis (DC.) Corda Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A.
Kukufice Proso sete
SE,E,C SE,E C SE,E,C SE,E,C SE,E,C
Tabulka 5.3 Nejvyssi povoleny vyskyt 2% 10% 10% 0,8% 2,0% 5% nesmi se vyskytovat 10 ks
G. Johnson
Psenice seta Psenice tvrda Psenice spalda
SE,E,C
20%
Fusarium spp. Ustilago tritici (Pers.) Rostrub
SE,E,C SE,E C
Tilletia spp.
SE,E,C
10% 0,8% 2,0% 10 ks
Fusarium spp. Tilletia spp.
SE,E,C SE,E,C
Urocystis occulta (W allr.) Rabenh.
SE,E,C
Phaeosphaeria nodorum (E. Muller) Hediaroude
chlamydospor / 1 semeno
Tritikale
10% 10 ks chlamydospor / 1 semeno
10 ks chlamydospor / 1 semeno
Zito sete
Fusarium spp. Tilletia spp.
SE,E,C SE,E,C
Urocystis occulta (W allr.) Rabenh.
SE,E,C
10% 10 ks chlamydospor / 1 semeno
10 ks chlamydospor / 1 semeno
1) Pfi pestovani zita pro farmaceuticke ucely se vyskyt Claviceps purpurea (Fr. : Fr.) Tull. nestanovuje 2) Vyskyt peti sklerocii nebo jejich ulomku ve vzorku s predepsanou hmotnosti se povazuje za vyhovujici norme, pokud se ve druhem vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji vice nez ctyfi sklerocia nebo jejich ulomky.
3) Vyskytuje-li se ve zkusebnim vzorku halka sneti Tilletia spp., partie se neuzna, U druhu a skodlivych organismu vytistenych tucne se jedna moteni.
0
limitni vyskyt vztahujici se k povinnemu
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva obilnin kategorie roztnnozovaci material pfedstnpiiu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material prcdstupnu" nebo "slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5283
cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: "vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu,
Viedni naveska osiva obilnin kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy, u hybridnich odrud nebo inbrednich Iinii: pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo path, jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ufedne povolen, s odkazem na vyslednou odrudu nebo bez nej, doplneny v pripade hybridu nebo linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odrudy, slovem .Jcomponent'', pro zakladni osivo v ostatnich ptipadech: nazev komponentu, ke kteremu zakladni osivo patti a ktery muze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odrudu, s uvedenim jeho funkce (otcovsky nebo matersky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem .Jcomponent", pro certifikovane osivo: nazev odrudy, ke ktere osivo path, doplneny slovem "hybrid" kategorie, generace cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele v pripade kategorii C, CI a C2 u odrud ovsa, ktere jsou urcdnc klasifikovany jako nahy oves, a byla-li ph zkouseni osiva zjistena klicivost nizsi nez 85 %, uvede se oznaceni .Klicivost nejmene 75 %"
Sbirka zakonu
Strana 5284
c. 369 / 2009
Ceistka 119
pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity prlpravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu,
Viedni naveska smesi osiv obilnin obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky
napis .Smes ... " (druhy nebo odrudy) nazev druhu, nazev odrudy, kategorie, generace, zcme vyroby a hrnotnostni procento kazde jednotlive slozky smesi cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok uzavteni vyjadrene slovy: "uzavreno ... (mesic a rok)" cislo navesky nazev a adresa dodavatele oznaceni .Llvadcni do obehu povoleno vyhradne v Ceske republice" pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity prlpravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu,
Cast VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva obilnin Nejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem baleni je 10 kg (bez aditiv).
Oddil 2
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva obilnin kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovacl material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5285
pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity prlpravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu,
Sbirka zakonu
Strana 5286
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 2 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo trav Cast I
Prehled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Bojinek hliznaty Phleum nodosum L. Phleum pratense L. Bojinek lueni Festulolium x Festulolium Asch. & Graebn. kfizenci rudu kostfava x jilek kfizenci rodu Festuca x Lolium Jilek hvbridni Lolium x boucheanum Kunth Lolium multiflorum Lam. Jilek mnohokvety Jilek vytrvaly Lolium perenne L. Kostrava cervena Festuca rubra L. Festuca trachyphylla (Hack.) Kraiina Kostfava drsnolista Festuca pratensis Huds. Kostrava lueni Kostrava ovci Festuca ovina L. Festuca arundinacea Schreber Kostfava rakosovita Kostrava vlaskovita Festuca filiformis Pourr. Phalaris aquatica L. Lesknice vodni Poa palustris L. Lipnice bahenni Lipnice hajni Poa nemoralis L. Poa pratensis L. Lipnice lucn! Lipnice obecna Poa trivialis L. Lipnice rocni Poaannua L. Ovsik vyvyseny Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex 1. Presl & C. Presl Alopecurus pratensis L. Psarka lueni Psineeek psi Agrostis can ina L. Agrostis capillaris L. Psineeek tenky Agrostis gigantea Roth Psineeek veliky Agrostis stolonifera L. Psineeek vybezkaty Dactylis glomerata L. Srha Ialoenata Svefep samuznikovity Bromus catharticus Vahl Svefep sitkovskv Bromus sitchensis Trin. Trisetumflavescens (L.) P. Beauv. Trojstet zlutavy Lesknice mensi" Phalaris minor Retz. Lesknice rakosovita *) Phalaris arundinacea L. Lipnice smacknuta *) Poa compressa L. Medynek vlnaty *) Holcus lanatus L. Metlice trsnata *) Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv. Pohaiika hrebenita *) Cynosurus cristatus L. Pyr hfebenity" Agropyron cristatum (L.) Gaertn. Srha hajni" Dactylis polygama Horv. Svefep bezbranny" Bromus inermis L. Svefep horskv *) Bromus marginatus N ees ex Steud Tomka vonna *) Anthoxanthum odoratum L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizenf se miize provest pouze u registrovanych odrud.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5287
Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaclho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci ouanI 1 P ovo ene, k a t egorie a generace T a b u Ik a 2 1 Zakladni Certifikovany Obchodni Rozmnozovaci material pfedstupiiu RM RM osivo Druh C SE2 SE3 E SE 1 0 Bojinek hliznaty Bojinek lueni Festulolium kfizenci rodu kostfava x jilek Jilek hybridni Jilek mnohokvety Jilek vytrvaly Kostfava cervena Kostfava drsnolista Kostfava lucn! Kostfava ovci Kostfava rakosovita Kostfava vlaskovita Lesknice vodni Lipnice bahenni Lipnice hajni Lipnice lueni Lipnice obecna Lipnice rocni Ovsik vyvyseny Psarka lueni Psinecek psi Psinecek tenky Psinecek veliky Psinecek vybezkaty Srha lalocnata Svefep horsky Sverep samuznikovity Svefep sitkovsky Trojstet zlutavy Lesknice mensi Lesknice rakosovita Lipnice smacknuta Medynek vlnaty Metlice trsnata Pohaiika hfebenita Pyr hfebenity Srha hajni Svefep bezbranny Svefep horsky Tomka vonna
x x
x x
x x
x x
x x
x
x
x
x
x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x
x
x
Sbirka zakonu
Strana 5288
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 2 Pfehled typu zakladnfho rozmnozovaclho materialu Nazev Zakladni rozmnozovaci material slechtenych odrud Zakladni rozmnozovaci material krajovych odrud
Tabulka 2.2 Popis vyroben podle zasad udrzovaclho slcchtent odrudy a urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material vyroben pod urednim dozorem z materialu uredne uznaneho jako mistni odruda jednim nebo vice dodavateli v ramci presne ohranicene oblasti puvodu a urcen pro vyrobu osrva kategorie certifikovany rozmnozovaci material
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek Tabulka 3.1 Kategorie
SE,E,C
Prehlidka ve fazi
od vymetani do pocatku zrani
Porosty nemohou byt zakladany (rok vysevu) na pozemcich, na kterych byly v pfedchazejicim obdobi pestovany pocet roku 2) Prcdplodina"
2
travy
1) Jetelotravy za predpokladu, ze v porostu byl obsazen druh, jehoz mnozitelsky porost bude na tomto pozemku zalozen, 2) V pripade rnnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsf kategorie, pnpadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota,
Oddil 2
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu
Porosty samosprasnych nebo apomiktickych odrud must byt oddeleny od ostatnich porostu pevnou zabranou nebo mezerou dostatecnou pro zabraneni mechanickemu smiseni behem sklizne. Tabulka 3.2 Prostorova izolace cizosprasnych druhu Izolace Porosty ze Kategorie nejmensi izolacni vzdalenost v metrech od kzamezeni okolnich zdroju pylu, ktere mohou zpusobit kterych bude nezadouci cizospraseni 2)3) vyrobeno osivo mechanicke urcene primesi Vzdalenosr" v metrech 1) pole do 2 ha pole nad 2 ha do dalsiho SE,E,C 1 200 100 mnozeni pro vyrobu 50 4 ) 100 4 ) SE,E,C 1 picnin nebo technicke ucely 1) Od sousednich porostu trav vcetne fertilnich volne rostoucich travnich spolecenstev.
Ceistka 119
2)
3)
4)
5)
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5289
Mezi odrudami u druhu: bojinku, jilku, kostrav, ovsiku vyvyseneho, lipnic (vyjma lucni) psinecku, srh, svefepu, trojstetu zlutaveho, psarky lucni a mezirodovych kfizencu loloidniho a festucoidniho typu. Navzajern mezi druhy: jilku a kfizencu s jilky loloidniho typu a dale kfizencu s jilky festucoidniho typu a kostravy rakosovite. Zadatel uvede na zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu .urceno pro vyrobu picnin nebo technicke ucely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: "DaISi mnozeni neni povoleno". Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni.
Oddil 3 Cistota druhu, cistota odrudy a zdravotni stav porostu Tabulka 3.3a kategorie
Nejvyssi dovoleny pocet jinych rostlin na 100 m 2 jine kulturni (plevelne) druhy obtizne rozlisitelne (tabulka 3.3b) jine odrudy a zretelne odchylne typy stejneho druhu u apomiktickych jednoklonovych odrud lipnice lucni jine odrudy a zretelne odchylne typy stejneho druhu u ostatnich odrud lipnice lucni jine odrudy a zretelne odchylne typy stejneho druhu u ostatnich trav oves hluchy st'ovikv kadetavv a tupolistv kokotice a psarka polni rostliny napadene - sneti: Ustilago spp. - dusivou plisiiovitosti tray: Epichloe typhina (Pers. :Fr.) Tul.
Drub bojinek hliznaty bojinek lueni jilek hvbridni jilek mnohokvety jilek vytrvaly kostfava cervena kostfava drsnolista kostfava lueni kostfava ovci
SE,E
C
2 5
10 60
5
40
3 3
10 5 20
10 nesmi se vvskvtovat 3
5
nesmi se vvskvtovat
15 20
Tabulka 3.3b .line kulturni (plevelne) druby obtizne rozlisitelne boiinek lucni boj inek hliznatv ostatni jilky a jejich kfizenci s kostravami loloidniho typu ostatni jilky a jejich kfizenci s kostravami loloidniho typu ostatnijilkv ajejich kfizenci s kostravami loloidniho typu kostravy cervene navzajern, kostravy ovci.kostrava vlaskovita a kostrava drsnolista kostravy cervene, kostravy ovct a kostrava vlaskovita kostravy ovci navzaj em .kostravy cervene, kostrava
vlaskovita a kostrava drsnolista a kostrava drsnolista kostfava rakosovita kostfava vlaskovita lesknice mensi lesknice rakosovita lesknice vodni lipnice babenni lipnice hajni lipnice lueni lipnice obecna
kfizcnci kostrav a jilku festucoidniho typu
kosttavy cervene, kosttavy OVe! jine lesknice, proso, (jezatky, ber) jine lesknice, proso, (jezatky, ber) ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou ostatni lipnice mimo lipnici rocni
Strana 5290
Sbirka zakonu
lipnice rocni lipnice smacknuta medynek vlnaty metlice trsnata ovsik vyvyseny pohaiika hrebenita psarka lueni Druh psinecek veliky psineeek psi psinecek tenkv psineeek vybezkaty pyr hrebenity srha hajni srha Ialoenata svefep bezbranny svefep horsky svefep sitkovskv svefep samuznikovity tomka vonna trojstet zlutavy festulolium kNzenci rodu kostfava x Jilek
c. 369 / 2009
Ceistka 119
ostatni lipnice mimo lipnici obecnou ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou metlice trsnata (chundelka metlice) medvnek vlnatv (chundelka metlice) (psarka kolenkata)
.line kulturni (plevelne) druhy obtizne rozlisitelne ostatni psinecky ostatni psineckv ostatni psinecky ostatni psinecky (pvr plazivv) srha lalocnata srha hajni ostatni svefepy ostatni sverepv ostatni svetepv ostatni svefepy
loloidniho typu
festucoidniho typu
tetraploidni odrudy jilku mnohokveteho a hybridniho a knzenec jilku mnohokveteho x kosttav loloidniho typu kostrava rakosovita
DaISf pozadavky :
mnozitelsky porost nesrni byt zaplevelen natolik, aby bylo mozne u neho hodnotit pravost a cistotu odrudy.
Cast
IV
Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnim obchode: V ramci schemat je ber vlassky zaiazen do skupiny trav. Minimalni casovy interval mezi mnozenim porostu stejneho druhu jsou 2 roky. V pripade mnozeni stejne odrudy a kategorie se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za predpokladu, ie je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Ustav rozhodne 0 poctu uzitkovych let povolenych pro dany porost, zvlastni pozornost ph tomto venuje vlivu zmenenych podminek prostiedi na cistotu odrudy ph mnozeni cizokrajnych odrud. Tento pocet uzitkovych let nesmi byt prerusen jednim nebo vice roky, behem nichz dany porost neni pod kontrolou Ustavu. Mnozitelske porosty musi byt prehlednuty alespon jednou a to ve fazi metani.
Ceistka 119
-
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5291
Pozadavky na izolacni vzdalenosti porostu cizosprasnych druhu jsou shodne s tabulkou 3.2, porosty samosprasnych nebo apomiktickych odrud musi byt oddeleny od ostatnich porostu pevnou zabranou nebo mezerou dostatecnou pro zabraneni mechanickemu smiseni behem sklizne.
Certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou. Poiadavky na odrudovou Cistotu - nejvyssipovoleny pocet rostlin tehoz druhu jinych odrud a
zretelne odchylnych typu:
SE,E
C
apomiktickych jednoklonovych odrud)
5 rostlin na 100 m 2
40 rostlin na 100 m 2
lipnice lucni (apomikticke jednoklonove odricdy)
5 rostlin na 100 m 2
60 rostlin na 100 m 2
ostatni trdvy
3 rostliny na 100 m 2
10 rostlin na 100 m 2
Druh lipnice lucni (krome
Poiadavky na druhovou cistotu - nejvyssipovoleny pocet rostlin jinych druhu, jejichz semena jsou obtiine odlisitelna ph laboratornim zkouseni nebo u kterych snadno dojde k cizosprdseni s pestovanym druhem:
SE,E
C
Lolium spp. (pocet rostlin jinych druhu rodu Lolium)
2 rostliny na 100 m 2
10 rostlin na 100 m 2
ostatni trdvy
3 rostliny na 100 m 2
10 rostlin na 100 m 2
Druh
Dalsi pozadavky: - porosty silne zaplevelene neodpovidaji pozadovanym limitum, - zdravotni stav musi byt takovy, aby zarucil piesne stanoveni druhove a odrudove cistoty.
C/) M
'"1
~
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah ufednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu Tabulka 5.1
::l ~
VI
N
'-D
N
Zkousky
0=
't-
e
>
~
Drub
.~
rIJ.
e
~
..... e .....
.ra Bojinek lucni, hliznaty Jilek mnohokvety, hybridni, vytrvaly Kostrava ccrvena, drsnolista, lucni, ovci, rakosovita, vlaskovita Lesknice mensi, rakosovita, vodni Lipnice lucni, bahenni, hajni, obecna, rocni, smacknuta Medynek vlnaty Metlice trsnata Ovsik vyvyseny Pohaiika hrebenita
Psarka 1ucni Psinecek veliky, psi, tenky, vybezkaty Pyr hrebenity Srha lalocnata, hajni Svefep sitkovsky, samuznlkovity, horsky Tomka vonna
'5"'C
...-'='".=~ = '". ..=
rJl )~
..
eo;:
. )'...
rJl 0
)~
Q" ...
• • •
• • •
..
'a :::... .....
)
,~
~
e
,-::: rJl
e
~
)~
..... rJl
~
..=
> • • •
~
==
7Jl ~
==
~
..... rJl
.~
)~
:;
• • •
~
)~
:;e = "'C .~
e= '.)a.:.= =,-,""= )~
..... rJl ~
..... .;:
::§
'a
~
0
"g ~ rJl
~
6 =~="'C = = ~ e ·0 = ..... ~
"'C
~
7Jl
~ rJl Q"
.. ..... rJl
~
12 "0~ 12= ~ "0~ ...:.::: 0=:. ~.": °2 o= o= Wl
..:=d
Q"
0
~
~
~
N
)c.J
N
0
~
~
,~
~ "0 ..
~
0
~
I 0 ~ ~t;;"O
~Sj
Q.-=
:.
rJl
)rJl
~
000
~
'
N)N
~ )'" "0
Q)
:.
~
0
~
.....
I;c:l
# #
~ )'" "0
:.
0
I
~ .....
~
"0
c.S.~ ~ Q)
Qj
~
)rJl
e ...:.:::"'''0 ~.e= .. ~ .. .• ..= = :. = ~ 6,.E e ~ ~ 5 g2 :.= g 2 >0 °2 ..= ..:=d = o = e ~.E =.. . •• ..:=d .i: .E~~ ~~,S ~ ~ = e ;c ,~
0= = "'C ~..... j = e .,e ..= ~ .,e ~ ~ = == 5 .§ )~ ..:=d"..5 = ~ e ~~ 6 ·C t: ~ = o= ... ..:=d"'C :=.,)..... ~
)'"
)'"
~
:.
:.
Q. "0
#
rJl
'.
rJl 0
'.
)rJl
~
~
,.Q
bJ)
..=
~
". ~
0
~
)rJl
~
'.
rJl
,~
0 ''''
",0
O)~
..... ..... 0
)rJl
N N
N
~ Q,,)N
'.
• • •
C/)
o: ~'
~
~
N
~,
~
o
::l
~o
• • • • • • • • • • • •
• • • • • • • • • • • •
• • • • • • • • • • • •
• • • • • • • • • • • •
• • • • • • • • • • • •
0<
w ~
CD <,
N
a a
'-D
n< ~,
V"l M
~
~
"'""""
"'"""" '-D
0=+:1::
u.
<
'-< t.......
N
N
N
(1)~~~ ::::l 0 0 0
~ ~< ~< ~<
"0
~~~
O~~'-< ......
N
[JJ"
'-< (1) ~ 'E..(1)::::lct o "0 (1) (1), "'"'l _. "'"'l "0
§- ~ 0'
(1),
......
[JJ
~,
~
::::l - ,
"0 0
...-+-
o..~
20 0..
N<
~,
0..
o
~ 0..
o
0..
~
~
(1)
CD
-< (1)<
::::!. ~.
~
a ~. -< 0
o
.....
[JJ
0..
$. ::::l ::::l
I
-,
'Tj
,...,
~(1)
"'"'l
_. s=_.
N<
..g. [JJ< s= ...... (1)< 2- ......
"'"'l< [JJ ...... N< (1) ........
::i ("')
a s g c, s=o ~
~
~
<....<'
~
0
= =-
[JJ ...... "'"'l< ~
< ~ :x ........
-,
CD ~
0
~
[JJ
o
••
cistota osiva v
tt ~
••
primes jinych rostlinnych druhu
~ 0< ~, [JJ
::::l
0/0
~,
-<~
o
sitove trideni
~
o
"'"'l<
N'
(1)
EL
••
Vlhkost HTS/HMKS
••
kliCivost jednoklickovost konduktivita Stanoveni primesi semen s odlisnou ploidii v % 1)
Biochemicka zkouska iivotaschopnosti
N
S
=
\11<
~
Fluorescencni zkouska - zkousky pravosti a Cistoty druhu, odrudy mikroreliefova zkouska - zkousky pravosti a Cistoty druhu, odrudy elektroforeza - zkousky pravosti a Cistoty druhu, odrudy
stanoveni 0/0 hybridnosti vegetacnizkouskou zkousky zdravotniho stavu
• • £6Z~
BUB.IlS
600Z /
69£
';?
IJUO~~Z B~.I}qS
zjist'ovani pfitomnosti iivoCisnvch skudcu
6TT B~lS~:)
C/) rt '"1 ~
~
~
Oddil 2 Pozadavky na vlastnosti osiva
V1
N '-0
...j:::..
Tabulka 5.2 Nejvyssf dovoleny vyskyt semen jinych druhu Druh
Kategone
VIhkost Klicivost nejvyse nejmene
Cistota nejmene
vztazeno na hmotnost zakladniho vzorku v mnozstvi dle sloupce 6
S
z toho
Il)
12)
1
bojinek lucn! bojinek hliznaty jilek mnohokvety jilek vytrvaly x Festulolium kostfava lueni kostfava cervena kostfava drsnolista, ovci, vlaskovita kostfava rakosovita lesknice vodni
2 SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
0
11)
~
a) u
jeden druh
pyr
psarka polni
%
%
%
%
%
%
%
3
4
5
7
8
9
14,0
80
96,0
6 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 2,0 0,3 1,5 0,3 1,5 2,5
1,0
0,3
0,3
14,0 14,0
80 75
96,0 96,0
14,0
80
96,0
14,0
75
96,0
14,0
80
95,0
14,0
75
90,0
14,0
75
85,0
14,0
80
95,0
14,0
75
96,0
ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen jeden druh pyr ks 10 20
ks 11 1
20 1,0 1,0 1,0
0,3 0,5 0,5
1
0,3 20
1)
20
1)
5
0,3 5
0,3 20
1,0
0,5
0,3
1,0
0,5
0,3
1,0
0,5
0,3
1,0
0,5
0,3
1,0
0,5
0,3
1,0 2,0
0,3 0,3
0,3 0,3
1)
20
1)
20
1)
17
1)
20
1)
16
5 5 5 5 5 4
odlisne od sloupce 7 nebo 10 koko- psarka st'oviky oves 5) tice polni hluchy a 9) 13) fatuoidy ks ks ks ks 12 13 14 15 1 2 0 0 5 1 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 5 2 0 0 5 4 2 0 4 0 4
Hmotnost vzorku pro zkousku dlc sloupce 10-15
g 16
C/)
10
~
V
::;' ~
N
~,
~
10
o
~
~o
60 60
0<
w m ~
<,
N
60
a a
'-0
50 30 25 50 40
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
n< ~,
Nejvyssf dovoleny vyskyt semen jinych druhu Druh
Kategone
VIhkost Klicivost nejvyse nejmene
Cistota nejmene
vztazeno na hmotnost zakladniho vzorku v mnozstvi dle sloupce 6
S
z toho
Il)
12)
1
lesknice rakosovita, mensi lipnice lucni, hajni, smaeknuta, bahenni, obecna lipnice rocni
2 SE,E C SE,E C SE,E C
11)
medynek vlnaty metlice trsnata ovsik vyvyseny pohaiika hfebenita
psarka lueni psinecek vybezkaty, tenky, psi psinecek veliky pyr hfebenity
jeden druh
pyr
psarka polni
%
%
%
%
%
%
%
3
4
5
7
8
9
14,0
75
96,0
6 0,3 1,5
1,0
0,3
0,3
14,0
75
85,0
0,3
0,3
14,0
75
85,0
0 SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
~
a) u
14,0
75
85,0
14,0
75
85,0
14,0
75
90,0
14,0
80
90,0
14,0
70
75,0
14,0
75
90,0
14,0
80
90,0
14,0
80
90,0
0,3 2,0 3) 0,3 2,0 3) 3,0 10) 0,4 2,0 0,4 2,0 0,3 3,0 0,3 2,0 0,3 2,5 0,3 2,0 0,3 2,0 0,3 1,5
ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen jeden druh pyr ks 10 16 20
1,0
3
)
20 1,0 3) 2,0 10)
0,3 0,3
4)
4
0,3
)
1)
0,3 6
1,0 1,0 1,0
6
)
0,5 0,3
20
1)
20
1)
20
1)
5 1
0,3
1,0
0,3
0,3
1,0
0,3
0,3 0,3
5
10
1
10
1
20 0,3
1
0,3
0,3
1,0
1
0,3
0,3
)
1
0,3 20
1,0
1
0,3 0,3 20
1,0
ks 11 4
1)
5
odlisne od sloupce 7 nebo 1O koko- psarka st'oviky oves 5) tice polni hluchy a 9) 13) fatuoidy ks ks ks ks 12 13 14 15 4 2 4
° ° ° ° ° ° ° ° ° ° °
1 1
1 1 5 1 5 1 1 1
1 2 1 5 5 1 3 1 3 2 5 1 3 2 5 1 1 2 5
° ° ° ° °
0
7)
° ° ° ° °
Hmotnost vzorku pro zkousku dlc sloupce 10-15
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
g 16 40 5
C/)
V
::;' ~
~
N
10
~,
~
o
~
~o
10 10
0<
w m ~
<,
N
80
a a
'-0
20 30 2,5 2,5 40
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
N '-0 V1
C/) rt '"1
Nejvyssf dovoleny vyskyt semen jinych druhu Druh
Kate- Vlhkost Klicivost gone nejvyse nejmene
Cistota nejmene
vztazeno na hmotnost zakladniho vzorku v mnozstvi dle sloupce 6
S
z toho
Il)
12)
11)
~
a) u
1
srha Ialoenata, hajni svefep bezbranny, horsky svefep samuznikovity, sitkovsky
tomka vonna trojstet zlutavy
2 SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
% 3
% 4
% 5
14,0
80
90,0
14,0
75
97,0
14,0 14,0 14,0
75 75 70
97,0 85,0 75,0
% 6 0,3 1,5 0,4 1,5 0,4 1,5 0,3 2,0 0,3 3,0
jeden druh % 7
% 8
psarka polni % 9
1,0
0,3
0,3
1,0
0,5
0,3
pyr
ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen jeden druh pyr ks 10 20 1)
ks 11 5
20
5
20 1,0
0,5
5
0,3 20
1,0
0,3
0,3 20
1,0 6 )
0,3
1
0,3
2)
1
odlisne od sloupce 7 nebo 10 koko- psarka st'oviky oves 5) tice polni hluchy a 9) 13) fatuoidy ks ks ks ks 12 13 14 15 5 2 0 0 5 5 5 0 0 10 5 5 0 7) 0 10 1 1 0 0 2 1 1 0 8) 0 2
Hmotnost vzorku pro zkousku dlc sloupce 10-15
~
~
~
V1
N '-0 0'
g 16 30 90
C/)
V
::;'
200
~
~
N
~,
~
20
o
5
0<
~
~o
1) Vyskyt nejvyse 80 kusu semen lipnic v kategoriich SE a E se nepovazuje za primes. 2) V osivu trojstetu zlutaveho v kategoriich SE a E se vyskyt nejvyse 20 kusu semen lipnic nepovazuje za primes. 3) V osivu lipnic v kategorii C v zakladnim vzorku se vyskyt semen jinych druhu lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovazuje za primes. 4) V osivu lipnic v kategoriich SE a E se uvedeny pocet semen nevztahuje na semena jinych druhu lipnic, nejvyssi vyskyt jinych druhu lipnic v dilcim vzorku (sl. 16) muze byt v kategoriich SE a E 1 kus v 500 kusech semen. 5) Vsechny druhy rodu Rumex s vyjimkou st'oviku mensiho a st'oviku pfimorskeho. 6) Stanovene procento primesi semen jednoho druhu se nevztahuje na primes lipnic. 7) Vyskyt nejvyse dvou semen ovsa hlucheho nebo fatuoidu ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena techto druhu. 8) Vyskyt jednoho semene ovsa hlucheho nebo fatuoidu ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku 0 dvojnasobne hmotnosti nevyskytuji zadna semena techto druhu. 9) U kategorie C se vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhern vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena kokotic. 10) V osivu lipnice rocni v kategorii 0 se vyskyt semen jinych druhu lipnic do 10 % hmotnosti nepovazuje za primes. 11) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu.
w m ~
<,
N
a a
'-0
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
n< ~,
12) Vsechna svezi nevyklicena zdrava semena, ktera neklict po predchozim osetreni se povazuji za semena, ktera vyklicila, 13) U kategorii SE a Ese v pripade vyskytu semen kokotice nepouzije pravidlo 9).
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
Vysvetlivky:
"
0"
nesmi se vyskytovat
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
'-0
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
N '-0 '..J
Strana 5298
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva trav kategorie roztnnozovaci material pfedstnpiiu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje:
oznacent Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni kategorie "rozmnozovacf material predstupnu" nebo "slechtitelsk)' rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Vredni naveska osiva trav kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu - v pripadc osiva odrud x Festulolium se uvedou nazvy druhu v ramci rodu Festuca a Lolium, z jejichz krlzent dana odruda pochazi nazev odrudy v pripade odrud tray, u nichz nebyla zkousena uzitna hodnota, napis .nenl urceno k vyuziti jako picnina" kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5299
pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Uredni naveska osiva trav kategorie obchodni osivo obsahuje naslcdujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu napis "Obchodni osivo (odrudove neuznavane)" cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Uredni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky napis .Smes osiv pro ... " (zamyslcne pouziti) hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pnpadne podle odrud; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hrnotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a ufedne zaznamenany - v pripadc osiva odrud x Festulolium se uvedou nazvy druhu v ramci rodu Festuca a Lolium, z jejichz krlzent dana odruda pochazi cislo partie mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: "uzavreno ... (mesic a rok)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovacl latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cislo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu prtpadne dalst informace 0 jejim vyuziti
Strana 5300
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
prtpadne druh chemickeho osetfeni a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetrent provedeno prtpadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva trav a stnesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) a b) zakona Tabulka 7.1 Typ maleho baleni
N ejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) vkg
-
male baleni ES B (zakladni rozmnozovaci material, certifikovany rozrnnozovaci material nebo obchodni osivo nebo smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu)
10,0
-
male baleni ES A (srnes osiv k vyuziti mimo zemedelskou vyrobu)
2,0
Oddil 2
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva trav kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovacl material obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti v pripade odrud tray, u nichz nebyla zkousena uzitna hodnota, napis .nenl urceno
k vyuziti jako picnina"
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5301
pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva trav kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu napis "Obchodnf osivo" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele cislo partie umoznujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka napis .Smes osiv pro ... " (zamyslcne pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Strana 5302
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesf osiv pod Ie § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie napis .Smes osiv pro ... " (zamyslcne pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne dalst informace 0 vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5303
Priloha C. 3 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo luskovin a jetelovin
Cast I
Prehled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Vicia faba L. (partim) Bob polni Pisum sativum L. (partim) Hrach polni (vcetne peluskv) Jestrabina vychodni Galega orientalis Lam. Jetel alexandrijsky Trifolium alexandrinum L. Trifolium pratense L. Jetel lueni Jetel nachovy Trifolium incarnatum L. Jetel zvraceny (persky) Trifolium resupinatum L. Jetel plazivy Trifolium repens L. Jetel zvrhly (svedsky) Trifolium hvbridum L. Lupinus albus L. Lupina bila Lupina uzkolista Lupinus angustifolius L. Lupina zluta Lupinus luteus L. Trigonellafoenum-graecum L. Piskavice fecke seno Lotus corniculatus L. Stirovnik ruzkaty Medicago lupulina L. Tolice detelova Onobrychis viciifolia Scop. Vicenec Vikev huiiata Vicia villosa Roth Vicia pannonica Crantz Vikev panonska Vicia sativa L. Vikev seta Vojteska promenliva Medicago x varia T.Martyn Medicago sativa L. Tolice vojteska Cizrna berani" Cicer arietinum L. Cicorka pestra *) Coronilla securigera varia (L.) Lassem Lens culinaris Medik. Cocka jedla" Jetel prostredni" Trifolium medium L. Komonice hila *) Melilotus albus Medik. Lotus ornithopodioides L. Stirovnik jednoletv" Urocnik bolhof) Anthyllis vulneraria L. *) Druhy neuvedene V druhovem seznamu, uznavaci fizent se provadi pouze u registrovanych odrud,
Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaclho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1
Druh Bob polni Hrach polni (vcetne pelusky)
Rozmnozovaci material Zakladni Certifikovany RM pfedstupiiu RM C*) SE 1 SE2 SE3 E Cl C2 x x
x x
x x
x x
x x
x x
Obchodni osivo 0
Strana 5304
Druh
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Rozmnozovaci material Zakladni Certifikovany RM pfedstupiiu RM C*) SE 1 SE2 SE3 E Cl C2
Jestrabina vychodni x x x x x Jetel alexandrijsky x x x x x Jetel lueni x x x x x Jetel nachovy x x x x x Jetel persky x x x x x (zvracenv) Jetel plazivy x x x x x Jetel zvrhly x x x x x (svedsky) Lupina bila x x x x x x Lupina uzkolista x x x x x x Lupina zluta x x x x x x Piskavice fecke seno x x x x x Stirovnik ruzkaty x x x x x Tolice detelova x x x x x Vicenec x x x x x Vikev huiiata x x x x x x Vikev panonska x x x x x x Vikev seta x x x x x x Vojteska promenliva x x x x x Vojteska seta x x x x x x Cizrna berani x x x x x x Cicorka pestra x x x x x Cocka jedla x x x x x Jetel prostfedni x x x x x Komonice hila x x x x x Stirovnik jednolety x x x x x Urocnik bolhoj x x x x x *) oznaceni C se pouziva u druhu, u kterych je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnozovaci material
Ceistka 119
Obchodni osivo 0
x
x x
Oddil 2 Prehled typu zakladnfho rozmnozovaclho materialu Nazev Zakladni rozmnozovaci material slcchtenych odrud Zakladni rozmnozovaci material krajovych odrud
Tabulka 2.2 Popis vyroben podle zasad udrzovaclho slcchtent odrudy a urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material vyroben pod urednim dozorem z materialu uredne uznaneho jako mistni odruda jednim nebo vice dodavateli v ramci presne ohranicene oblasti puvodu a urcen pro vyrobu osrva kategorie certifikovany rozmnozovaci material
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5305
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek Luskoviny:
Kategorie
Tabulka 3.1a Prvni pfehlidka ve fazi
Druha pfehlidka v dobe
Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v pfedchozich letech pestovany luskoviny stejneho rodu 1) 2) 3)
SE,E C
kveteni kveteni
dozravani dozravani
3 roky 3 roky
1) Plat! i pro Iuskovinoobilne smesky, za smesku je povazovan porost se 100 a vice rostlinami prtslusneho druhu na 100m 2 . 2) Tyka se i zeleninovych variet luskovin. 3) V pripade rnnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsf kategorie, pnpadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota,
T a b ulk a 3 Ib
J et eI oVlny: Kategorie
SE,E,C
Prehlidka ve fazi od kveteni do pocatku zrani
Porosty nemohou byt zakladany (rok vysevu) na pozemcich, na kterych byly v prcdchazejicim obdobi pestovany: Predplodina 2) Pocet rokil 1)
3
jeteloviny
1) V pripade rnnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsf kategorie, pnpadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota, 2) Jetelotravy za predpokladu, ze v porostu byl obsazen druh, jehoz mnozitelsky porost bude na tomto pozemku zalozen,
Strana 5306
Oddil 2
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu T a bu Ika 32 . a
L us k ovmv:
Druh
bob polni lupina - bila - zluta - uzkolista vikev - hufiata - seta vikev panonska
Izolace kzamezeni mechanicke Kategorie primesi -Iuskoviny navzajem v metrech
SE,E,C
1
SE,E,C
1
SE,E,C SE,E,C, 0
1
Prostorova izolace - nejmensi izolacni vzdalenost od zdroju pylu uvedenych v teto tabulce
Zdroj pylu jina odruda bobu polniho jina odruda stejneho druhu lupiny, ostatni druhy Iupiny jina odruda stejneho druhu vikve
1
jina odruda vikve panonske
cizrna berani
SE,E,C
1
jina odruda cizrny berani
cocka jedla
SE,E,C
1
vikve
hrach polni (jiny nez peluska)
peluska
SE,E,C
2
SE,E,C
2
3)
Peluska
3)
Ceistka 119
porost bezncho pestovani hrachu polniho (jineho nez peluska) hrach polni (jiny nez peluska) porost bezncho pestovani pelusky
Typ porostu
Vzdalenost 2) v metrech
pro vyrobu osiva urceneho do mnozeni, o vymeie: do2 ha nad 2 ha
200 100
pro vyrobu osiva urceneho pro vyrobu picnin nebo technicke ucely, o vymeie: do2 ha nad 2 ha
100 50
1) 1 )
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5307
Tabulka 3.2a - pokracovani
Druh
Izolace kzamezeni mechanicke Kategorie primesi -luskoviny navzajem v metrech
Zdroj pylu
hrach polni (jiny nez peluska)
100
peluska
SE,E,C
porost bezncho pestovani hrachu polniho (jineho nez peluska) hrach polni (jiny nez peluska) porost bezncho pestovani pelusky
2
peluska
SE,E,C
2
50
100
50
1) Zadatel uvede na zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu .urceno pro vyrobu picnin nebo technicke neely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: "DaISf mnozent neni povoleno". 2) Uvedene vzdalenosti nernusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucirnu cizospraseni. 3) Plat! pouze pro prosty mnozene podle schemat GEeD.
Jeteloviny: Porosty ze kterych bude vyrobeno osivo urcene do dalsiho mnozeni pro vyrobu picnin nebo technicke ucelv
Tabulka 3.2b
Kategorie
SE,E,C SE,E,C
Izolace kzamezeni mechanicke primesi v metrech
Prostorova izolace - nejmensi izolacn! vzdalenost v metrech od okolnich zdroju pylu, ktere mohou zpusobit nezadeuci cizospraseni Vzdalenost"
porost do 2 ha
porost nad 2 ha
1
200
100
1
1001)
SOl)
1) Zadatel uvede na zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu .urceno pro vyrobu picnin nebo technicke neely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: "DaISf mnozent neni povoleno". 2) Uvedene vzdalenosti nernusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucirnu cizospraseni.
Strana 5308
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 3 Cistota druhu, cistota odrudy a zdravotni stav porostu L us k ovmy:
Drub
Kategorie
SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
bob Cizrna berani cocka
T a b u Ik a 33 . a Nejvyssi poeet rostlin napadenych Ascochyta spp. na 100 m 2 porostu
Nejvyssi dovoleny pocet rostlin na 100 m 2 porostu jinych druhu jinych odrud a luskovin a zfetelne forem'! v ramci odchylnych typu drubu 10 2 ) 1 20 2 ) 10 1 10 1 8 1 10
5 15 5 15
10 20 2 10 10 4 ) 20 4 )
hrach (vcetne pelusky) lupina 5 3) - bila SE,E 1 3 15 3) - zluta 10 10 C - uzkolista vikev - hufiata SE,E 1 3 5 - seta 10 10 15 C - panonska 1) Jami a ozime formy, listovy a uponkovy hrach, bob s ukoncenyrn a neukoncenym kvetenim. 2) U typu s ukoncenyrn kvetenim v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2 . 3) U lupin se jedna 0 vyskyt Colletotrichum spp. 4) Plati i pro primes pelusky v hrachu a hrachu v pelusce.
Jeteloviny: Drub
jetel lucni a vojteska
ostatni jeteloviny
vsechny jeteloviny
Tabulka 3.3b 2
Nejvyssi dovoleny pocet rostlin na 100 m porostu jine kultumi druhy obtizne cistitelne (tabulka 3.3c) jine odrudy a zretelne odchylne typy plevelne druhy - st'ovik kadetavy a tupolisty rostliny napadene virovymi chorobami iine kultumi druhv obtizne cistitelne (tabulka 3.3c) jine odrudv a zretelne odchvlne typy plevelne druhy - st'ovik kadetavy a tupolisty rostliny napadene virovymi chorobami kokotice a zaraza
Kateaorie C 5 10 3 10
SE,E
5 10% 5 3
10 10% 30 10
5 10 10% 10% nesmi se vyskytovat
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5309
Tabulka 3.3c .line kulturni druhy obtizne cistitelne jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, tolice detelova cicorka pestra jestfabina vychodni jetel alexandrijsky jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, tolice detelova, komonice bila a vojteska seta jetel lucni stirovnik ruzkaty, komonice bila a vojteska seta jetel nachovy jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, tolice detelova, komonice bila a vojteska seta jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, tolice detelova, komonice bila a jetel persky vojteska seta stirovniky, jetel zvrhly jetel plazivy jetel prostfedni jetel lucni, jetel zvrhly a stlrovniky jetel zvrhly jetel plazivy a stlrovniky (svedsky) komonice bila jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, jetel lucni, vojteska seta piskavice fecke seno stirovnik jednolety jetel lucni, jetel zvrhly a ostatni stlrovniky stirovnik ruzkaty jetel Iucni, jetel zvrhly a ostatni stirovnikv jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, komonice bila a jetel lucni tolice detelova urocnik bolhoj jetel plazivv, jetel zvrhlv, stirovnik ruzkatv, tolice detelova jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, tolice detelova, komonice bila a jetel vieenec lucni vojteska seta jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, komonice bila a jetel lucni vojteska jetel zvrhly, stirovnik ruzkaty, komonice bila a jetel lucni promenliva
DRUH
DaISf pozadavky :
mnozitelsky porost nesrni byt zaplevelen natolik, aby u neho bylo mozne hodnotit pravost a cistotu odrudy.
Cast IV Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnim obchode: V rdmci schematje soja zaiazena do skupiny leguminoz. Minimalni casovy interval mezi mnozenim porostu stejneho druhu na jednom pozemku jsou tii roky. V piipade mnozeni stejne odrudy a kategorie se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za piedpokladu, ie je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Ustav rozhodne 0 poctu uzitkovych let povolenych pro dany porost, zvlastni pozornost ph tomto venuje vlivu zmenenych podminek prostiedi na cistotu odrudy ph mnozeni cizokrajnych odrud. Tento pocet uzitkovych let nesmi byt pierusen jednim nebo vice roky, behem nichi dany porost nenipod kontrolou Ustavu. Mnozitelske porosty musi byt prehlednuty alespon jednou a to ve fazi kveteni.
Strana 5310
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pozadavky na izolacni vzddlenosti porostu jsou shodne s tabulkami 3.2a a 3.2b. Certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou. Poiadavky na odrudovou cistotu - minimdlni cistota odrudy v % a nejvyssipovoleny pocet rostlin tehoz druhu jinych odrud a zretelne odchylnych typu:
Druh
SE,E
C1
C2
hrdch polni (vcetne pelusky), bob point
99,7% 20 rostlin na 100 m 2
99,0% 70 rostlin na 100 m 2
98,0% 140 rostlin na 100 m 2
soja
99,5 % 35 rostlin na 100 m 2
99,0% 70 rostlin na 100 m 2
99,0% 70 rostlin na 100 m 2
Druh
SE,E
C
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelusky, bobu a soji
3 rostliny na 100 m 2
10 rostlin na 100 m 2
Poiadavky na druhovou cistotu - nejvyssipovoleny pocet rostlin jinych druhu, jejichz semena jsou obtiine odlisitelna ph laboratornim zkouseni nebo u kterych snadno dojde k cizosprdseni s pestovanym druhem:
Druh luskoviny a jeteloviny
SE,E 3 rostliny na 100 m
C, C 1, C 2 10 rostlin na 100 m
Dalsi pozadavky: - porosty silne zaplevelene neodpovidajipozadovanym limitum, - zdravotni stav musi byt takovy, aby zarucil piesne stanoveni druhove a odrudove cistoty.
()<
Cast
v
~,
CIl M
Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potfebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu
~
~
Tabulka 5.1
...... ......
Zkousky
0= ..=
't-
>
~
Drub
.~
..=~"'C '". ..=
~
..= =~ .-' =
.ra
'. )...
rIJ.
e
.....e
)~
Bob obecny Hrach polni Jestrabina vychodni Jetel lucni, zvrhly Jetel nachovy, alexandrijsky, plazivy, prostredni, persky Lupina bila, uzkolista, zluta Peluska Piskavice recke seno Stirovnikjednolety, rUzkaty Tolice detelova Vicenec ligrus Vikev huiiata, panonska, seta Vojteska seta, promenliva Cizma berani Cicorka pestra Cocka jedla Komonice bila Urocnik bolhoj
...=
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
'".
rJl )~
..
So;: Q"
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
0rJl ...
.. )~
.....rJl
:g ........
)
,~
~
,-:::e rJl
e
~
'a
)~
.....rJl ~
..=
;;:
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
~
==
7Jl
Vysvetlivky: • zkousky, ktere jsou povinnou soucasti uznavaciho fizeni x zkousky provadene jako soucast uznavaciho fizeni u nemorenych osiv zkouska se neprovadi
~
== # #
# #
# # #
~
.....rJl e
.~
)~
:;
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
~
)~
:;e = "'C .~
S
~
..... .;: ..= ~
=
0
'.)a~=,-,""= 'a
~
"g ~ rJl
~
6 =~="'C = = ~ S ·0 = ..... ~ ~
"'C
7Jl
~ Q"
rJl
'-.D
....... rJl
~
12 "0~ 0=:. o=
~
~
N ,~
Wl
~
~
= ~ "0~ o= ~.,.: °2 ...:.:::
Q"
0
~
~
)rJl
~
000
'
N
~
)c.J
0
~
Q)
~
~
0
0
~ .....
I;c:l
I
~
~ )'" "0
:.
0
I
~
0
~
~t;;"O
~Sj
Q.-=
~ )'" "0
:.
~ "0
..
:.
~
"0
Q)
:.
:.
c.S.~ ~
.....
Qj
#
~
)rJl
e ...:.:::"'''0 ~.e= ..= :. = .. .• ..= ~ 6,.E >0 °2 5 g2 :.= g 2 5 ~ ~ ..= = o = e ~.E =.. . §~~ :::~,S ~ ~ = e ;c ~ ~;~ ,~ ~
0= = e "'C j = ~e ...= ..= ~ ..= ~ ~ = == 5 .§ )~ g~= = ~ S ~~ 6 ·C ~ ~ = o= ... :~)a;N ~
)'"
Q. "0
#
rJl
'.
0rJl
'.
~
,.Q
bJ)
..=
~
)rJl
~
". ~
~
'.
rJl
,~
0 '""
0
e-;
o)~
..... ..... 0
~"'C
)rJl
'.
~
N N
x x
# #
x x
# zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u polyploidnich odrud
~
)rJl
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
C/:J 0~' ~
~
N
~,
~
o
::l
~o
0<
w
C')
CD <,
N
a a
'-.D
C/:J
M
""'l
~
::l ~
V1
~
...... ......
C/) M
""'I
~
lastnosti
Oddil 2 Pozadavk
lusk
Druh
~
·C 0
eo ~
.....
~
Vlhkost nejvyse
= e = = e .....
,~
.~
~
~
rIJ.
8)
..:!2 ,e.. rIJ.
0
.~
Cistota ncjmene
,~
't:l
7)
)~
hrach polni (vcetne peluskv) lupina bila, zluta lupina uzkolista vikev huiiata vikev seta vikev panonska
2 SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
0
e
~ ~
= o = ..= ~'t:l
o ..=..=
komonice
-
ks 10 20
ks 11 0
0,3
0,3
-
-
-
-
20
0
0,3
0,3
-
-
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
4
5
6
7 0,3 0,5
8
9
-
5
~'t:l
.~
0/0
80
= = ..= 't:l
.~
3
98,0
oves hluchy, plevelne ovsy ks 12 0
N
0_
N't:l
>
st'oviky krome kokotice mensiho a pfimofskeho ks 13 2 5
ks 14 0
0
..... Q"
= e= rIJ.
2> ~
't:l ~ )N 0
..
o S~~ o 0 1""""1I
' )rIJ.
=..::=dO N1""""I
~
Q"
";
~
0/0
15
16
1000
4)
C/)
8": ""'I ~
~
N
16,0
80
-
98,0
16,0
80
20
98,0
16,0
75
20
98,0
16,0
85
20
98,0
16,0
85
20
98,0
16,0
85
20
98,0 98,0 97,0 99,0 98,0
0,3 0,5 0,3 0,5 5) 0,3 0,5 5) 0,3 1,05) 0,3 1,05) 0,3 1,0 5) 2,0 6 )
-
0,3
5
)
-
0,3
5
)
-
20
0
0,3
-
-
-
20
0
0,3
-
-
-
20
0
)
0,3
-
-
-
20
0
)
0,3
-
-
-
20
0
0,5 5) 1,5 6 )
0,3 0,3
-
-
-
0,5
5
-
0,5
5
-
0 0 0 0 0 0
20 SE,E 1600 80 20 0 C 20 cocka jedla SE,E 16,0 80 20 99,0 0 C 1) Tvrda semena se pripocitavaji ke klicivyrn v maximalnim mnozstvi dle sloupce 50 2) Procentni podil horkych semen v odrudach lupiny nesmi presahnout 1 % u kategorii SE, E a 2,5 % u kategorie Co
cizrna berani
~
~
~
o
komonice
VJ
~
0 ..::=d";i
odlisne od sloupce 8 nebo 10
~..=
0/0
16,0
ve vzorku podle sloupce 14
v mnozstvi die sloupce 7
~
'
1 bob polni
o
Ul
Q"Q"
vztazeno na hmotnost zakladniho vzorku
;::(
~
.. = ..=
Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu
Klieivnst )~
~
Tabulka 5.2
~
2 5 2 5 2 5 2 5 2 5 2 5 5
0
1000
4)
~\
~
o ~
~o
0
1000
0
1000
0< 2) 3) 4)
2) 3) 4)
w ~ ~
<,
N
0
1000
0
1000
0
1000
-
0
1000
-
0
600
a a
'.D
(J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
n< ~,
3) 4) 5) 6) 7) 8)
Vyskyt semen lupin jine barvy nesmi presahnout u horkych odrud 2 %, u ostatnich odrud 1 %. Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3. Vyskyt nejvyse 0,5 hmotnostnich % semen lupin, pelusky, bobu a vikvi v jinem pfislusnern druhu se nepovazuje za necistotu Vyskyt nejvyse 6 hmotnostnich % semen vikve hunate nebo jinych pnbuznych pestovanych druhu se nepovazuje za necistotu Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. Vlhkost nejvyse 18 % pro osivo urcene k vysevu v roce sklizne, popripade v roce bezprostredne nasledujicim po roce sklizne.
V"J
rt
~
~
....... ....... '-0
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
'-0
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V.l
.......
V.l
C/) M
""'I
~
~
~
Ul
Pozadavky na vlastnosti osiva jetelovin Drub
Tabulka 5.2b Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu Klieivost HmotKate- Vlbkost nost vztazeno na bmotnost =~ ve vzorku die sloupce 15 pocet semen 't:l vzorku gorie nejvyse ' zakladniho vzorku Cistota o ~ pro rIJ. nejmev mnozstvi die 0 _ rIJ. ~ odlisne od sloupce 8 nebo 10 .~ ,~ ..= zkousku ne sloupce 7 jeden ~ :;: ... '>. die ~ ztobo st'oviky krome oves drub komo~'t:l koko8) ~ ~ sloupce ~ ~ hluchy a mensiho a jeden komo nice tice ~,e 10-14 fatuoidy pfimofskeho drub -nice
.. . . ,:- =e =. e = ......='.. e ,~
VJ ~
~
e
)~
..
1
jestfabina vychodni jetel alexandrijsky jetcl lucni jetel nachovy jetel persky jetel plazivy jetel zvrhly
2
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
0/0
0/0
0/0
0/0
3
4
5
6
12,0 12,0 12,0
60 80 80
40 20 20
97,0 97,0 97,0
12,0
75
20
97,0
12,0
80
20
97,0
12,0
80
40
97,0
12,0
80
20
97,0
12,0
80
-
95,0
12,0
75
40
95,0
12,0
80
20
97,0
SE,E piskavice fecke seno
C
0 stirovniky (jednolety a ruzkaty) tolice detelova
SE,E C
SE,E C
0/0
7 0,3 2,0 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,0 2,0 0,3 1,8 4) 0,3 1,5
0/0
0/0
ks
ks
8
9
-
-
10 20
11 0 7)
1,5
0,3
-
-
-
-
20
0
1,0
0,3
-
-
20
0
-
-
1,0
0,3
-
-
-
20
1,0
0,3
-
-
-
20
7)
-
0 7) -
0 7)
1,0
0,3
-
-
-
20
1,0
0,3
-
-
-
20
1,0
0,3
-
-
-
0 7) -
0 7)
-
-
20
0
0,5 1,5
0,3 0,3
-
-
-
-
20
0,3
-
-
-
20
1,0
0,3
-
1,0 4)
7)
0 7) -
0 7) -
ks
ks
ks
e
12 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6)
13
15
0
0
14 2 10 3 10 5 10 3 10 3 10 5 10 3 10 2 5 5 3 10 5 10
0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6)
0 0 0 0 0 0 0
0 0
200
C/)
8": ""'I ~
~
N
60
~\
~
o ~
50 80
~o
0<
w ~ ~
<,
20
N
a a
'.D
20 20 450 30 50
(J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
(J< ~\
Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu Hmotnost vztazeno na bmotnost =~ ve vzorku die sloupce 15 pocet semen 't:l vzorku zakladniho vzorku o ~ Cistota pro nejmev mnozstvi die _ rIJ. ~ odlisne od sloupce 8 nebo 10 zkousku ne sloupce 7 ,~ ..= jeden ~ die ~ ztobo st'oviky krome oves ... '>. drub komo~'t:l koko8) ~ sloupce ~ ~ hluchy a mensiho a jeden komo nice tice ~,e 10-14 fatuoidy pfimofskeho drub -nice
Klieivost
Drub
Kate- Vlbkost gorie nejvyse
.. . . =.
= ,:e 0 = e .~ ......='..:;: e '
,~
rIJ.
)~
~
1
2
C
cicorka pestra jetel prostfedni komonice bila urocnik bolboj
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
SE,E C
-
-
ks 10 20
1,0 2,0
0,3 0,3
-
-
-
20
1,0
0,3
-
-
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
0/0
3
4
5
6
8
9
12,0
75
20
95,0
12,0
80
40
97,0
7 0,3 2,5 3,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5 0,3 1,5
12,0 12,0
75 80
~ ~
'.D
..
0 vojteska (seta a promenliva)
~
~
e
SE,E vieenec (nevylusteny)
[F)
M
40 20
95,0 97,0
13,0
80
20
97,0
13,0
75
20
95,0
ks 11 0
ks 12
ks 13
-
0
0
0 7)
-
-
20
0
1,0
0,3
-
-
-
-
20
0
1,0
0,3
-
1,0
-
-
-
20
-
-
20
0
1,0
0,3
-
-
0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6) 0 5) 05) 6)
0 0 0 0 0
ks 14 2 5 5 3 10 3 10 3 10 2 5 2 5
e 15 600 400
2
) C/)
50
8": ""'I ~
~
100
N
~\
~
o ~
50 50
~o
0<
w ~ ~
<,
60
N
a a
'.D
1) Tvrda semena se pfipocitavaji ke klicivyrn v maximalnim mnozstvi podle sloupce 5. 2) Osivo vylustene. 3) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku 0 teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena kokotic. 4) Vyskyt nejvyse 1 hmotnostniho % semenjetele lucniho se nepovazuje za necistotu 5) Hmotnost vzorku pro zjist'ovani poctu semen kokotic je dvojnasobek hmotnosti uvedene ve sloupci 15. 6) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhern vzorku 0 dvojnasobne hmotnosti nevyskytuji zadna semena kokotic. 7) Vyskyt jednoho semene komonic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku 0 dvojnasobne hmotnosti nevyskytuji zadna semena komonic. 8) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu.
C/) M
""'I
~
~
~
Ul
VJ ~
Ul
C/) rt '"1 ~
~
DaISi pozadavky: cistota osiva jetelovin muze klesnout az 0 5% pod hodnotu uvedenou v norme, jsou-li pricincu cistenim neodstranitelne rnineralni primesi. v osivu vojtesky se nesrni vyskytovat had'atko zhoubne Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Vysvetlivky:
"
0"
nesrni se vyskytovat
~
V1 V.l
.......
0'
neposuzuje se
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
-...0
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... -...0
Sbirka zakonu
Ceistka 119
c. 369 / 2009
Strana 5317
Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism u
Plodina Bob obecny
Skodlivy organismus Ascochytafabae Speg.
Hrach polni Ascochyta spp. (vcetne pelusky ) Fusarium spp. Lupina Colletotrichum spp.
Kategorie SE,E C SE,E C SE,E,C SE,E C
Normovana hodnota" 3% 7% 3% 7% 7% 0% 2%
Tabulka 5.3 Hranieni hodnota" 10% 15 % 10 % 15 % 20% -
1) Normovana hodnota: je-li vyskyt skodlivych organismu vyss! nez normovana hodnota, lze osivo uznat pouze pod podminkou ucinneho namoreni. 2) Hranicnt hodnota: jestlize vyskyt skodlivych organismu presahne hranicni hodnotu, nesrni byt zkousena partie pouzita jako osivo. Luskoviny nesrneji byt napadeny nasledujicimi skudci:
Acanthoscelides obtectus Say Bruchus affinis Frolich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie roztnnozovacl material prcdstupriu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material predstupnu" nebo "slechtitelsk-y rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno
Strana 5318
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se modifikovanou odrudu
Ceistka 119
0
geneticky
Viedni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky
oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace u certifikovaneho RM druhe generace a naslednych generaci po zakladnim RM pocet generaci po zakladnim RM cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu Viedni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu u lupin udaj, zda se jedna 0 sladkou nebo horkou lupinu oznaceni kategorie "Obchodni osivo (odrudove neuznavane)" mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku vyjadrene slovy: "vzorkovano... (mesic a rok)" cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Sbirka zakonu
Ceistka 119
c. 369 / 2009
Strana 5319
Viedni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky napis .Smes osiv pro ... " (zamyslcne pouziti) hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pnpadne podle odrud; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hrnotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a ufedne zaznamenany cislo partie mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: "uzavreno ... (mesic a rok)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovacl latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cislo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu prtpadne dalst informace 0 jejim vyuziti prtpadne druh chemickeho osetfeni a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetrent provedeno prtpadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast
VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva luskovin nebo jetelovin nebo smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) a b) zakona
Typ maleho baleni
Tabulka 7.1 N ejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) vkg
-
male baleni ES B (zakladni rozmnozovaci material, certifikovany rozrnnozovaci material nebo obchodni osivo nebo smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu)
10,0
-
male baleni ES A (srnes osiv k vyuziti mimo zemedelskou vyrobu)
2,0
Strana 5320
Oddil 2
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva luskovin nebo jetelovin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu u lupin udaj, zda se jedna 0 sladkou nebo horkou lupinu oznaceni "Obchodnf osivo" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5321
cislo partie umoznujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka oznaceni .Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnostt hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie oznaceni .Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne dalst informace 0 vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Strana 5322
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 4 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na nmozitelske porosty a osivo jinych krrnnych plodin Cast I
Prebled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Kapusta krmna
Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa TheIl. + var. viridis L. Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers. Redkev olejna Phacelia tanacetifolia Benth. Svazenka Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb. Turin Ber vlassky (cumiza, mohar) *) Setaria italica (L.) P. Beauv. Slez preslenity" Malva vertic illata L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizenf se miize provest pouze u registrovanych odrud.
Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaclho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Rozmnozovaci material Zakladni Certifikovany pfedstupiiu RM RM Druh C SE 1 SE2 SE3 E Kapusta krmna Redkev olejna Svazenka Turin Ber vlassky (cumiza, mohar) Slez pfeslcnity
x x x x
x x x x
x x x x
x x x x
x x x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Oddil 2 Pfehled typu zakladnfho rozmnozovaclho materialu Tabulka 2.2
Nazev Zakladni rozmnozovaci material slcchtenych odrud Zakladni rozmnozovaci material krajovych odrud
Popis vyroben podle zasad udrzovaclho slcchtent odrudy a urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material vyroben pod urednim dozorem z materialu uredne uznaneho jako mistni odruda jednim nebo vice dodavateli v ramci presne ohranicene oblasti puvodu a urcen pro vyrobu osrva kategorie certifikovany rozmnozovaci material
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5323
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek Tabulka 3.1 Prvni rok pestovani
Kategorie kapusta krmna, turin E C
Prvni pfehlidka ve fazi
sazecka v technologicke zralosti
Druha pfehlidka ve fazi
Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v prcdchazejieim obdobi pestovany: pocet roku'! pfedplodiny
sememce
pfi tridenf
5
stejneho druhu a jineho druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
5
stejneho druhu a jineho druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
-
2
stejny nebo pribuzny druh
kveteni
redkev olejna, SE E
-
C
-
SE E C
-
SE E C
-
od kveteni do pocatku zrani
-
3
stejny nebo pribuzny druh
SE E C
-
od kveteni do pocatku zrani
-
2
stejny nebo pribuzny druh
kveteni
dozravani
kveteni
-
svazenka kveteni
slez
ber
1) V pripade rnnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsf kategorie, pnpadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota, Krmnou kapustu a turin lze mnozit i pnmou metodou - ze sazecek ponechanych na stanovisti bez presazeni. Ph prehlldce porostu sazecek s nedorostlymi sazeckami (prima metoda) se pravost a cistota odrudy neposuzuje. Pro posouzeni pravosti a cistoty odrudy muze byt provedena vegetacnl nebo jina zkouska, Osivo z takto mnozenych porostu je urceno pouze na plochy bezncho pestovani. U hybridnich odrud must byt provedeny alespoii tri prehlldky mnozitelskeho porostu.
Oddil 2
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu
Tabulka 3.2 Druh
Kategorie
Izolace kzamezeni mechanicke primesi v metrech
Prostorova izolace - nejmensi izelacni vzdalenost v metrech od okolnich zdroju" pylu, ktere mohou zpusobit nezadouci cizospraseni vzdalenost"
I
od druhu
Sbirka zakonu
Strana 5324
kapusta" krmna svazenka
Druh
turin'! slez pfeslcnity
E C SE,E C
1 1 1 1
E C
Izolace kzamezeni mechanicke primesi v metrech 1 1
SE,E,C
1
Kategorie
c. 369 / 2009
Ceistka 119
rodu Brassica, Camelina a Sinapis -
400 200 400 200
Prostorova izolace - nejmensi izelacni vzdalenost v metrech od okolnich zdroju2) pylu, ktere mohou zpusobit nezadouci cizospraseni vzdalenost"
od druhu
400 200
rodu Brassica, Camelina a Sinapis od jinych odrud tehoz druhu
500
vzdalenost" redkev olejna, her vlassky porost do 2 ha porost nad 2 ha do dalsiho SE,E 1 200 100 mnozeni pro vyrobu 50 4 ) 100 4 ) picnin nebo SE,E,C 1 technicke ucely 1) Tyka se porostu semenic. 2) line odrudy, komponenty a hybridy stejneho druhu a jine druhy. 3) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. 4) Zadatel uvede na zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu .urceno pro vyrobu picnin nebo technicke ucely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: "DaISi mnozeni neni povoleno".
Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy
Druh kapusta krmna, turin ostatni jine krmne plodiny
Kategorie E C E C
Tabulka 3.3a Nejvyssi dovoleny pocet rostlin na 100 m 2 porostu nebo 0/0 jinych kulturnich druhu jinych odrud a zretelne a forem s podobnym semenem odchylnych typu, komponentu a hybridu 3 ks 3 ks; 0,3 % 10 ks 10 ks; 1,0 % 3 ks 3 ks 10 ks 10 ks
DaISi pozadavky :
mnozitelsky porost nesrni byt zaplevelen natolik, aby bylo mozne u neho hodnotit pravost a cistotu odrudy.
Tabulka 3.3b Nejvyssi dovoleny vyskyt rostlin pfi mnozeni hybridnich odrud 1) jinych odrud a zretelne odchylnych typu - v odrudach a liniich - v hvbridnich porostech jinych pribuznych druhu - v komponentech a v hybridnich porostech ostatnich
Kategorie E
C (hybrid)
0,5 % 0,2%
3,0% 1,0%
0%1)
1,0%
Ceistka 119
Sbirka zakonu
Idruhu
c. 369 / 2009
Strana 5325
I
I
1) Linie slouzici pfi hybridizaci pouze jako opylovac se po opyleni z porostu odstrani. V hybridizacnich porostech se vyskyt rostlin jinych pribuznych druhu, jinych odrud a zretelne odchylnych typu posuzuje v obou komponentech samostatne, avsak pro uznani porostu je rozhodujici celkovy vyskyt techto rostlin v obou komponentech. Odrudova cistota, % hybridnosti u hybridnich odrud, se stanovi poskliziiovou kontrolou provedenou pred certifikaci osiva ve vcgetacni zkousce nebo s pouzitirn jinych mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva.
Oddil 4
Zdravotni stav porostu Tabulka 3.4 2
Nejvyssi dovolenv pocet rostlin napadenych cborobami na 100 m porostu Sclerotinia Ustilago spp. Kategorie Leptosphaeria maculans slerotiorum (Lib.) (Desm.) Ces. et De Not. de Bary anamorfa: Phoma lingam
Drub
kapusta krmna redkev olejna tufm her vlassky
Cast
E C SE,E C E C SE,E C
(Tode : Fr.) Desm. 5
5
20
20
5
20
20
20
-
-
5 5
5
20
IV
Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro
ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnim obchode:
Skupina jinych krmnych plodin neni vytvoiena. Ber vlassky patti do schematu pro travy, slez preslenity neni zaiazen v zadne skupine a ostatni druhy spadaji do schematu brukvovitych a jinych olejnych nebo pradnych rostlin.
C/) M
""'I
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti 6 rozmnozovactho materialu
~
~
~
Ul
VJ
Tabulka 5.1
N
CJ'.
Zkousky
;;:R e
>
~
Drub
.~
'". ..=
0
:=.,'6' )~
rIJ.
.....0~ .....
.ra Ber vlassky (cumiza, mohar) Kapusta krmna Redkev olejna Slez preslenity Svazenka vraticolista Turin
0= ..= ..=~"'C...=
=~ = ==5
)~
'. )... 0rI:J. Q" ...
• • • • • •
• • • • • •
.. )~
..... rI:J.
'a
:::........ )
,~
~
,-:::0 rI:J.
e
7Jl
~
~
)~
..... rI:J.
~
..=
>
• • • • • •
~
==
7Jl ~
== # #
..... rI:J. 0
.~
)~
:;
• • • • • •
~
)~
:;e = "'C .~
~
..... .;:
::§
'.= 0=,-,-= )a.:.= 'a
~
"g ~ rI:J.
~
6 =~="'C = = = ~ = ·0 ..... ~ ~
"'C
7Jl
..
=
~ Q"
rI:J.
..... rI:J.
e =
,~
..:=d
Q"
0
~
.• ..= = ~ ~ ~ ..:=d ..= ~ rI:J.
=.. .
)rI:J.
~ 000
~ ~;~
= 12 "0~ 12= ~ "0~ ...:.::: ~ = 0 . " 0= = 0=:. = ° = ...:.:::"'''0 ~~.a ~.e.. 0 N ~ = I ° ~ ' .. ~ .,e ~ .. ~t;;"O = :.Q.-== ° :. = ~Sj >0 °2 . 0 = 5 g2 ~ ~"3 ..E:. ... "00 '5 .§ )~ ~ )'" "0 ~~.a o 6 ·C ° = ~ :. ° = :.° . .°= . . . :. ° . . . ~ .. -= =,.Q 'tbJ) :.: : ° ...:.:::...:.:::0 2 ~~ ..=". ~~ ~~] e I ;c Qj e Q. "0 ~
Wl
~
)rI:J.
~
,~
~
rI:J.
~
Q)
~
~
.-
N
......-
Q)
r-
'.
~
"'C
rI:J.
e
~
)c.J
0=
~ .....
)'"
)'"
~
~
"..50
.,e
j ..=
)rI:J.
===
'.
,~
~ o,~
rI:J.
=
~ ~~ 0~ O)~ ~ ..... ..... 0 o ... )rI:J. ' . ~ :=.,).....
..:=d
=
)rI:J.
..:=d"'C N N
x
#
x
e-;
N
Q,,)N
• • • • • •
C/)
8": ""'I ~
~
N
~\
~
0
~
~o
0<
W
Vysvetlivky:
~ ~
<,
N
• x
zkousky, ktere j sou povinnou soucasti uznavaciho tizcnt zkousky provadenc jako soucast uznavaciho tizcnt u nemorenych osiv zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u polyploidnich odrud
a a
'.D
(J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
n< ~,
OddH 2 Pozadavk~, na v lastnosti Druh
Kategone
Vlhkost nejvyse
Klicivost nejmene
Cistota nejmene 2)
1 her vlassky kapusta krmna redkey ole-ina slez pfeslenitv svazenka vraticolista tufm
2 SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
% 3
% 4
% 5
15,0
70
96,0
12,0
75
99,7 98,0
10,0 15,0
80 70
97,0 95,0
13,0
80
96,0
10,0
80
99,7 98,0
Tabulka 5.2 Hmotnost Nejvyssf dovoleny vyskyt semen jinych druhu vzorku pro Vztazeno na hmotnost zakladniho Ve vzorku dle sloupce 14 pocet semen zkousku dle vzorku sloupce redkey celkem ztoho horcice jeden Odlisne od sloupce 6 nebo 10 10-13 jeden ohnice rolni druh oves hluchy kokotice st'oviky krorne druh a fatuoidy mensiho a pfimorskeho % % % % ks ks ks ks g 6 7 8 9 10 11 12 13 14 0 1) 0,3 0 90 1) 0 1,0 0,3 20 0 3 0 100 o 1) 1,0 0,5 0,3 0,3 10 0,3 20 0 2 0 200 1,0 0,5 0,3 0,3 0 5 1 0 ) 0,3 20 0 50 0 1) 1,0 0,5 1 0 ) 0,3 20 0 40 1) 0 1,0 0,5 0,3 20 0 2 0 100 0 1) 1,0 0,5 0,3 0,3 5
1) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku nevyskytujf zadna semena kokotic. 2) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu.
0
teze hmotnosti
V"J
rt
~
~
....... ....... -...0
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
-...0
Vysvetlivky:
0"
" prazdne policko ...
nesrni se vyskytovat neposuzuje se (vyskyt neni limitovan) C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V.l
N '..J
Sbirka zakonu
Strana 5328
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism u Tabulka 5.3 Plodina
Skodlivyorganismus
Kapusta krmna, turin
Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not
Velikost vzorku 100
~
Kategorie
SE,E,C SE,E,C
Nejvyssi povoleny vyskyt 5 ks 0%
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva jinych krrnnych plodin kategorie roztnnozovaci material prcdstupriu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje:
oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material predstupnu" nebo "slechtitelsk)' rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Vredni naveska osiva jinych krmnych plodin kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5329
mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Viedni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky napis .Smes osiv pro ... " (zamyslcne pouziti) hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pnpadne podle odrud; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hrnotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a ufedne zaznamenany cislo partie mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: "uzavreno ... (mesic a rok)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovacl latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cislo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu prtpadne dalst informace 0 jejim vyuziti prtpadne druh chemickeho osetfeni a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetrent provedeno prtpadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast
VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva jinych krmnych plodin a smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) a b) zakona
Typ maleho baleni
-
male baleni ES B (zakladni rozmnozovaci material, certifikovany rozmnozovact material nebo
Tabulka 7.1 N ejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) vkg 10,0
Strana 5330
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu) male baleni ES A (srnes osiv k vyuziti mimo zemedelskou vyrobu)
Oddil 2
2,0
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva jinych krmnych plodin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele cislo partie umoznujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka napis .Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5331
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujlci udaje: napis "Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznacent Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie napis .Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pnpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hrnotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hrnotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly utedne zaznamenany pripadne dalst informace 0 vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Sbirka zakonu
Strana 5332
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 5 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo olejnin a pradnych rostlin
Cast I
Prehled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Sinapis alba L. Horcice bila Hofcice cerna Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch Brassicajuncea (L.) Czerni. Hofcice sareptska KInin Carum carvi L. Cannabis sativa L. Konopi sete Linum usitatissimum L. Len Mak Papaver somniferum L. Repice (fepak) Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs Repka Brassica napus L. (partim) Slunecnice Helianthus annuus L. Glycine max (L.) Merr. Soja Svetlice barvifska (saflor) Carthamus tinctorius L. Lnicka seta *) Camelina sativa (L.) Crantz *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizenf se muze provest pouze u registrovanych odrud.
Cast II
Specifikace kategorii rozmnozovactho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Zakladni RM Roznmozovaci material Obchodni (vcetne Certifikovany RM pfedstnpiiu osivo kompoDruh nentu hybridu)
Horcice bila Hofcice cerna Horcice sareptska KInin Konopi sete dvoudome Konopi sete jednodome Len sety olejny Len sety pradny Mak Repice
SE 1
SE2
SE3
E
C*)
x x x
x x x
x x x
x x x
x x x
x x
x x
x x
x x
x x
x
x
x
x
x
x
x x x x
x x x x
x x x x
x x x x
x x
x x
x x
Cl
C2
C3
0 x
x
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5333
Zakladni RM Druh
Roznmozovaci material pfedstnpiiu
(vcetne komponentu
Certifikovany RM
Obchodni osivo
hyhridu)
SE 1
SE2
SE3
E
C*)
Cl
C2
C3
0
Repka x x x x x Slunecnice x x x x x Soja x x x x x x Svetlice x x x x x barvirska Lnicka seta x x x x x x *) oznaceni C se pouziva u hybridnich odrud a u druhu, u kterych je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnozovaci material
Oddil 2
Prehled typu zakladnfho rozmnozovaclho materialu
Nazev E - nehybridni odrudy
E - hybridni odrudy - inbredni linie E - hybridni odrudy - jednoduche hybridy
Tabulka 2.2 Popis urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany RM nebo katcgorii certifikovany RM prvni generace, certifikovany RM druhe generace nebo certifikovany RM treti generace urcen pro vyrobu Sc - dvouliniovych hybridu nebo Tc - ttiliniovych hybridu urcen pro vyrobu Tc - ttiliniovych hybridu nebo De - ctyfliniovych hybridu
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek Tabulka 3.1 Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly Prvni Druha Treti Druh v pfcdchazejicim obdobi pfchlidka pfchlidka pfehlidka Kategorie pestovany: ve fazi ve fazi ve fazi pocet roku" prcdplodiny hofcice bila, horcice cerna, horcice sareptska, lnicka seta, repice (fepak) SE stejneho druhu a jikveteni dozravani 5 E neho druhu rodu Brassica, Camelina, C,O kveteni 5 Raphanus a Sinapis fepka stejneho druhu a jiSE, E, vcetne inberdnich tvorby neho druhu rodu linii listove kveteni dozravani 5 Brassica, Camelina, ruzice C Raphanus a Sinapis
Sbirka zakonu
Strana 5334
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v pfcdchazejicim obdobi pestovany: pocet roku 1) prcdplodiny
Druh Kategorie
Prvni pfchlidka ve fazi
Druha pfchlidka ve fazi
Treti pfehlidka ve fazi
SE,E,C
kveteni
-
-
2
eeled' Apiaceae
SE,E,C
kveteni
dozravani
-
2
stejneho druhu
SE,E,C
kveteni
dozravani
-
2
steineho druhu
SE,E,C
kveteni
pred zralosti
ve zralosti po opadu listu
2
stejneho druhu
dozravani
-
2
stejneho druhu
kmin konopi len soja
mak, slunecnice, svetlice barvirska SE,E,C kveteni
1) V prtpadc rnnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsf kategorie, pnpadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota,
Oddil 2
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu
Druh
hofcice hila hofcice cerna, sareptska kmin konopi jednodome konopi dvoudome len lnicka seta mak
repka
SE,E C SE,E C
1
200 2)
SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
400 2) 200 2) 5 000 2) 1 000 2) 400 2) 200 2) 200 100 400 200 400 200 200 2) 100 2) 500 2) 300 2) 400 2) 200 2)
Kategorie
komponenty hvbridv
repice (fepak)
Tabulka 3.2 Prostorova izolace - nejmensi izolacn! vzdalenost v metrech od okolnich zdroju'! pylu, ktere mohou zpusobit nezadouci cizospraseni
Izolace kzamezeni mechanicke primesi v metrech 1 1 1
SE,E C
od stejneho druhu 2
400 ) 200 2) 400 2)
od druhu rodu Brassica, Camelina a Raphanus rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis od j ine odrudy
rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5335
Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacn! vzdalenost v metrech od okolnich zdroju'! pylu, kzamezeni Druh Kategorie mechanicke ktere mohou zpusobit nezadouci cizospraseni primesi od stejneho druhu od druhu v metrech 2 750 ) SE,E 1 500 2) slunecnice 1 C 1 500 2) komponenty 1 500 2) hybridy 1 400 2) svetlice SE,E 1 200 2) barvirska 1 C soja SE,E 1 1 C 1) line odrudy, komponenty a hybridy stejneho druhu a jine druhy. 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. Izolacni vzdalenost plati i pro plane rostouci spolecenstva danych druhu nebo z pudni zasoby, kde pocet rostlin slcdovaneho druhu je 100 a vice rostlin na 100 m 2
Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy
Druh
hofcice hila hofcice cerna, sareptska konopi kmin len lnicka seta mak repka
repice (fepak) 4)
Nejvyssi dovolenv vyskyt rostlin na 100 m 2 jinych jinych odrud a kulturnich zretelne horcice Kategorie druhu odchylnych rolni a forem'! typu, s podobnym komponentu a hybridu semenem kusu /0/0 kusu kusu SE,E 3 3 0 10 10 4 C SE,E 3 3 0 10 10 4 C SE,E 3 3 10 10 C SE,E 3 3 10 10 C SE,E 3 3 10 10 C SE,E 3 3 10 10 C SE,E 3 3 10 10 C SE,E 3 3 0 10 10 4 C VIZ 0 komponenty 3 tabulka 3.3b hybridy 10 4 SE,E 3 3 0 10 10 4 C
Tabulka 3.3a porostu - kusy, 0/0 redkev ohnice
ostatni plevele
kusu 2 4 2 4
kusu
02) 42)
03) 03) 2 4 2 4 2 4
Sbirka zakonu
Strana 5336
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Nejvyssi dovolenv vyskyt rostlin na 100 m 2 porostu - kusy, 0/0 jinych jinych odrud a kulturnich zretelne horcice redkev ostatni Druh Kategorie druhu odchylnych rolni ohnice plevele a forem'! typu, s podobnym komponentu a semenem hybridu kusu /0/0 kusu kusu kusu kusu SE,E 3 3 slunecnice 10 10 C komponenty 3 VIZ tabulka 3.3c hybridy 10 svetlice barvffska SE,E 3 3 (saflor) 10 10 C soja SE,E 3 0,5% 10 1,0% C 1) Jarni a ozima forma V ramci druhu, u lnu tez len olejny a ptadny navzajern 2) Ostatni druhy celedi Apiaceae (okolicnate). 3) Blin 4) Pokud se bude u fepice vyrabet osivo hybridnich odrud, bude postupovano stejnyrn zpusobem jako u hybridnich odrud fepky, s prihlednutim k typu hybridnosti a metodice slechtitele. DaISi pozadavky : mnozitelsky porost nesmi byt zaplevelen (vcetne kulturnich druhu) natolik, aby by 10 mozne u neho hodnotit pravost a cistotu odrudy.
Pozadavky na porosty hybridnich odrud repky pfi pouzit! pylove sterility Kategorie
Komponenty
Restaurovane hybridy komponenty
E
C E
C
inbredni linie jednoduchy hybrid otcovsky komponent matersky komponent otcovsky komponent matersky komponent materskv komponent otcovsky komponent 1) obsev matersky komponent otcovsky komponent 2) obsev
Nejvyssi dovoleny vyskyt odlisnych rostlin % ks/lOO m 2 0,1 5 0,1 0,2 0,3 1,0 -
5 10 15 20 3 3 3 10 15 50
Tabulka 3.3b Pylova sterilita
99% 98% 98% 98% -
1) Plati, pokud hustota porostu bude minimalne 30 rostlin / nr', pfi hustote porostu 20 rostlin / m 2 se smi vyskytovat nejvyse 2 odlisne rostliny / 100 m 2 . 2) Selekce fertilnich rostlin V materskem komponentu bude provedena na zacatku faze kveteni, fertilni rostliny V porostu materskeho komponentu se pocitaji jako odchylne typy v tom pripade, ze se od porostu lisi mini malne v j ednom dalsim odrudovem znaku. Opy lovac musi byt z porostu dusledne odstranen, kontrola odstraneni se provadi pfi tfeti prehlidce, nesmi byt nalezeny ani remontujici rostliny.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Dals! pozadavky na porosty hybridnich odrud slunecnice Kategorie
E
C
Komponenty inbredni linie jednoduchy hybrid otcovsky komponent (2 % a vice materskeho komponentu j e schopno opy leni) materskv komponent otcovsky komponent (5 % a vice materskeho komponentu j e schopno opy leni) matersky komponent
Strana 5337
Tabulka 3.3c Nejvyssi dovoleny vyskyt odlisnych rostlin vcetne fertilnich rostlin v materskem komponentu % 0,2 0,2
0,5 0,5
1,0
ve fazi kveteni materskeho komponentu musi mit otcovsky komponent dostatek py Iu k j eho opyleni, kontrola fertility se provadi ve fazi, kdy rostliny matetskeho komponentu maji blizny schopne opyleni, rnaximalni pocet rostlin materskeho komponentu, ktere produkovaly nebo produkuji pyl, je 0,5 % ve fazi, kdy maji rostliny matetskeho komponentu blizny schopne opyleni, Pfi vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud lze pouzit pylove sterilni komponent jednim z nasledujicich zpusobu: o smichanim osiva ziskaneho za pouziti pylove sterilniho kompnentu s osivem ziskanyrn za pouziti pylove fertilniho komponentu, a to takovyrn zpusobem, aby pomer mezi osivem z pylove sterilniho komponentu a osivem z pylove fertilniho komponentu nepresahl 2: 1 o pouzitim otcovskeho komponentu, ktery obsahuje alespoii jednu linii obnovujici pylovou fertilitu, a to tak, ze alespoii jedna tretina rostlin vzrostlych z vysledneho hybridu produkuje pyl, ktery se zda byt ve vsech ohledech norrnalni. Minimalni odrudova cistota hybridnich odrud - % hybridnosti osiva je 90 % u repky a 95 % u slunecnice, stanovi se poskliziiovou kontrolou provedenou pred certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitirn jinych, mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva. U hybridu fepky j e rninirnalni odrudova cistota matetskeho komponentu 99,0 %, otcovskeho komponentu 99,9%. Osivo hybridnich odrud fepky se uzna za certifikovany rozmnozovaci material pouze tehdy, jestlize byly radne zohledneny vysledky urednt vcgetacni zkousky uredne odebraneho vzorku zakladniho rozmnozovaciho materialu, ktera byla provedena ve vegetacnim obdobi osiva prihlaseneho k uznani v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E spliiuje pozadavky na zakladni rozmnozovact material stanovene touto vyhlaskou, ktere se tykaji pravosti s ohledem na znaky komponentu, vcetne pylove sterility a hodnoty rninimalni odrudove cistoty.
Strana 5338
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 4 Zdravotni stav porostu
Drub repka, repice, hofcice slunecnice konopi sete
len
soja
Cast
Cboroba
Tabulka 3.4 Nejvyssi dovoleny vyskyt (%)
Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
2
Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Barv Botrytis spp. Botrytis spp. Alternaria spp. Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. Fusarium spp. Botrytis spp. Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams Phytophthora megasperma Drecks.
3 5 5 3 3 3
10 5
0,2 0,2 0,2 0,2
IV
Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnim obchode: V ramci schemat jsou kapusta krmna, redkev olejna, svazenka a turin zaiazeny do skupiny brukvovitych a jinych olejnych a pradnych rostlin. Soja je zaiazena do skupiny leguminoz. -
pozaduje se casovy odstup pro mnozitelske porosty stejneho druhu - u druhu celedi Brassicaceae 5 let, u ostatnich druhu 2 roky. V pripade mnoieni stejne odrudy a kategorie se smi osivo s vyjimkou hybridu mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za predpokladu, ie je
udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Musi byt provedena alespon jedna piehlidka. U hybridnich odrud musi byt provedeny nejmene iii prehlidky v kazde rodicovske lin ii, postacuji dve, pokud je pied uzndnim provedena
poskliznova zkouska. U porostu kategorie E hybridnich odrud repky a repice musi byt, v pripade pouziti cytoplazmaticke pylove sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejmene tii prehlidky. U porostu kategorie C hybridnich odrud repky a repice, pii pouziti cytoplazmaticke pylove sterility nebo auto-inkompatibility postacuje provest dve prehlidky, pokud je pied uznanim provedena poskliznova zkouska. U porostu kategorii E a C hybridnich odrud slunecnice musi byt, v pripade pouziti cytoplazmaticke pylove sterility, provedeny nejmene iii prehlidky. -
pozadavky na minimalni izolacni vzdalenosti odpovidaji tabulce 3.2, nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. mnoiitelske porosty samosprasnych a apomiktickych odrud musi byt oddeleny ulickou. u hybridnich odrud se stejnym opylovacem musi byt mechanicka izolace 3 m a znamy puvod osiva.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5339
Certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou. Druhova cistota - pro druhy jejichz semenajsou obtizne odlisitelna a druhy, ktere se snadno opyluji s mnozenou odrudou plati, ie se muie v mnozitelskem porostu vyskytovat maximalne: SE,E - 1 odlisna rostlina na 30 m 2 C - 1 odlisna rostlina na 10m2
Minimdlni odrudovd cistota: a) nehvbridni odrudv Druh iepka a ieptce mimo krmny typ iepka a iepice krmny typ hotcice, slunecnice len
SE,E 99,9% 99,7%
mdk
99,0%
99,7%
Cl 99,7%
C2 99,7%
99,0%
98,0%
98,0% 98,0%
98,0%
97,5%
Pocet rostlin stejneho druhu jako mnoiitelsky porost neodpovidajici odrude: vsechny druhy: SE, E - 1 odlisna rostlina na 30 m 2 C - 1 odlisna rostlina na 10m2 b) hvbridni odrudv Zakladni osivo v mnozitelskem porostu v otcovskem komponentu se nesmi vyskytovat vice nez 0,2 % odchylnych rostlin s pylem, a to v dobe, kdy 2 % a vice rostlin materskeho komponentu je schopno piijimat pyl, v mnozitelskem porostu - v materskem komponentu se nesmi vyskytovat vice nez 0,5 % odchylnych rostlin vcetne pylovefertilnich. Certifikovane osivo v mnozitelskem porostu v otcovskem komponentu se nesmi vyskytovat vice nez 0,5 % odchylnych rostlin s pylem, a to v dobe, kdy 5 % a vice rostlin materskeho komponentu je schopno piijimat pyl, v mnozitelskem porostu v materskem komponentu se nesmi vyskytovat vice nez 1,0 % rostlin odchylnych nebo vice nez 0,5 % pylovefertilnich rostlin Ph vyrobe os iva kategorie C hybridnich odrud lze pouiit pylove sterilni komponent jednim z nasledujicich zpusobu: o smichanim osiva ziskaneho za pouzitipylove sterilniho komponentu s osivem ziskanym za pouziti pine pylovefertilniho komponentu, a to takovym zpusobem, aby pomer mezi osivem z pylove sterilniho komponentu a osivem z pylovefertilniho komponentu nepresahl 2:1 o pouzitim otcovskeho komponentu, ktery obsahuje alespon jednu linii obnovujici pylovou fertilitu, a to tak, ie alespon jedna tietina rostlin vzrostlych z vysledneho hybridu produkuje pyl, ktery se zda byt ve vsech ohledech normalni.
slunecnice:
Pylova sterilita
Kategorie
Porost na vyrobu
Odrudovd cistota
mateiskeho komponentu
Strana 5340
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
E
linie - mateisky komponent
99,8% (pylove fertilni rostliny zahrnuty mezi odchvlne typy)
-
E
linie - otcovskv komponent
99,8%
-
E
rodicovsky hybrid - mateisky komponent
99,5% (pylove fertilni rostliny zahrnuty mezi odchylne typy)
-
99,8%
-
99,0%
99,5%
99,5%
-
E
C C
rodicovsky hybrid - otcovsky komponent konecny hybrid - mateiskv komponent konecny hybrid - otcovsky komponent
- odrudova cistota materskeho komponentu se hodnoti vcetnefertilnich rostlin - hodnoceni se provadi v dobe, kdy je schopno opyleni materskeho komponentu u zakladniho os iva 2 a vice % 5 a vice % u certifikovaneho osiva
iepka a iepice:
Pylova sterilita
Kategorie
Porost na vyrobu
Odrudovd cistota
mateiskeho komponentu
s pouzitim cvtoplazmaticke pvlove sterility repka - linie - matersky komponent E repice - linie - mateisky komponent linie E - otcovsky komponent konecny hybrid C - mateisky komponent konecny hybrid C - otcovskv komponent s pouzitim auto-inkompatibility auto-inkompatibilni E linie auto-inkompatibilni C linie
99,9%
ozime odrudy 99,0 % jarni odrudy 98,0 %
99,9%
98,0 %
99,9%
-
99,0%
98,0 %
99,7%
-
99,9%
-
99,5%
-
Dalsipozadavky: porosty silne zaplevelene neodpovidaji pozadovanym limitum.
(J< ~\
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaclho materialu
[F)
M
~
~
~ ~
Tabulka 5.1
'.D
Zkousky
0=
't-
e
>
~
Drub
.~
rIJ.
e
.....e~ .....
.ra >~
Horcice bila, cema, sareptska Kmin korenny Konopi sete Len Lnicka seta Mak sety Repice olejna (repak olejny) Repka olejka 2) Slunecnice rocni Soja lustinata Svetlice barvirska (saflor)
• • • • • • • • • • •
'5"'C
..= =~ .-' = '". ..=
'".
rI:J. >~
•• eo;:
'. >...
0rI:J.
0. ...
• • • • • • • • • • •
..
:::.....
>... ,~
~
,-:::e rI:J.
e
~
'a
>~
..... rI:J.
~
..=
>
• • • • • • • • • • •
~
==
7Jl ~
== #
# # # # # # #
~
..... rI:J. e
.~
>~
:;
• • • • • • • • • • •
~
>~
:;e = "'C .~
e= '.>~:.== e >~
..... rI:J. ~
..... .;:
::§
'a
~
"g ~ rI:J.
~
~
7Jl
..... rI:J.
0
6 =~="'C = = ~ e ·0 = ..... 0. ~
"'C
..
~
rI:J.
,~
..:=d
~
= 0. e 0
.• e~ ..:=d~ ..=rI:J.~ ..= >rI:J. ~ ~
=.. .
000
~ ~;~
12 "0~ 12= ~ "0~ g = 0 . " 0= o= 0= :. ° ...:.:::"'''0 ~~.a ~.e~ .. 0 I ° ~ ' .. = :.Q.-== °.. :. = ~Sj~t;;"O >0 °2 ~ ~"3 :. "0 5 g2 ~ )'" "0 ~~.a ~.'Sl i = °:. °= .~. . :. ° . . . ...:.:::...:.:::0 ~~"3 Wl
N
0
~
)'"
)'"
~
~
,~
~
~
)c.J
~
Q)
~
.E~~ ~
I;c:l
·s
~]
Q)
Qj
:.
:.
Q. "0
0= = "'C ~..... j = e .,e ..= ~ .,e ~ ..= = ".] = == 5 .§ >~ ..:=d ~ e ~~ 6 ·C 't = ~ = o ... ..:=d"'C ~
~
>rI:J.
rI:J.
'.
0rI:J.
'.
>rI:J.
~
~
,.Q
bJ)
..=
~
". ~
#
~
~
'.
rI:J.
,~
0 ''''
0 0 >~ ..... ..... 0 '. ~
e-;
>rI:J.
N N
# x x
# #
0
>rI:J.
.1)
#
.1)
x x x
:~>~;N
• • • • • • • • • • •
C/)
8": ""'I ~
~
N
~\
~
o ~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
Vysvetlivky: • zkousky, ktere jsou povinnou soucasti uznavaciho fizent x zkousky provadcne jako soucast uznavaciho fizeni u nemorenych osiv zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u hybridnich odrud 2) stanoveni GSL + KE je povinnou soucasti uznavaciho fizent C/) M
""'I
~
~
~
Ul
VJ
~ ~
C/) M
""'I
~
OddH 2 Pozadavk
Druh
Kategorie osiva
lastnosti
Vlhkost nejvyse
0/0
1 horcice bila 2) horcice cerna 2) horcice 2) sareptska kmin konopi 7)9) len olejny 9) len pradny 9) lnicka seta 6) mak 10)
2 SE,E
c SE,E C,O SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C SE,E C
3 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 13,0 13,0 10,0 10,0 13,0 13,0 13,0 13,0 12,0 12,0 10,0 10,0
Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku z toho (ks) Kli- Cistota v zak- celkem psarka jilek sklerocia oves redkev civost nejme- ladnim semen polni oddaleny hluchy, ohnice nejne vzorku plevelne mene ovsy, jejich 11) hybridy a 0/0 0/0 0/0 ks fatuoidy 4 5 6 7 8 9 10 11 12 85 98,0 0,3 5 0 10 85 98,0 0,3 5 0 10 85 98,0 0,3 0 10 85 98,0 0,3 0 10 85 98,0 0,3 0 10 85 98,0 0,3 0 10 70 97,0 25 3 0 10 70 97,0 25 3 0 10 75 98,0 30 0 75 98,0 30 0 85 99,0 15 4 2 0 85 99,0 15 4 2 0 92 99,0 15 4 2 0 92 99,0 15 4 2 0 80 99,0 0 80 98,0 0 80 98,0 25 0 80 98,0 25 0
st'oviky 1)
13 2 5 2 5 2 5
Tabulka 5.2 Hmotnost kokotice vzorku pro zkouskudle s1.7-14 (g) 14 15 0 3) 200 0 3) 200 0 3) 40 0 3) 40 0 3) 40 0 3) 40 0 3) 80 0 3) 80 0 600 0 600 0 3) 150 0 3) 150 0 3) 150 0 3) 150 0 3) 40 0 3) 40 0 3) 10 0 3) 10
~
~
Ul
VJ
~
N
C/)
8": ""'I ~
~
N
~\
~
o
~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
(J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
(J< ~\
[F)
M
Druh
Kategorie osiva
Vlhkost nejvyse
Klieivost nejmene
Cistota v zak- celkem ncjmene ladnim semen vzorku 11)
1 repice olejna
2)
repka
8) 2)
2 SE,E C SE,E C komponent
0/0
0/0
0/0
0/0
3 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0
4 85 85 85 85 85
5 98,0 98,0 98,0 98,0 98,0
6 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
ks 7
Nejvyssi dovoleny vyskvt jinych druhu z toho (ks) psarka jilek sklerocia oves redkev hluchy, ohnice polni oddaleny plevelne ovsy, jejich hybridya fatuoidy 8 9 10 11 12 5 0 10 5 0 10 10 0 10 10 0 10 10 0 10
Hmotnost vzorku st'oviky koko1) pro tice zkouskudle s1.7-14 (g) 13 14 15 0 3) 2 70 0 3) 5 70 0 3) 2 100 0 3) 5 100 0 3) 2 100
0 3) hybrid 9,0 85 98,0 0,3 10 0 10 5 100 10,0 85 98,0 5 10 0 0 1000 slunecnice SE,E 8) 9) 10,0 85 98,0 5 10 0 0 1000 C saflor 7) 9) SE,E 10,0 75 98,0 5 0 0 900 10,0 75 98,0 5 0 0 900 C soja 4)9) 80 5) SE,E 15,0 98,0 5 0 0 1000 80 5) 15,0 98,0 5 0 0 1000 C 1) Vsechny druhy rodu Rumex s vyjimkou st'oviku mensiho. 2) Vlhkost nejvyse 12 % pro osivo urcene k vysevu v roce sklizne. 3) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku predepsane hmotnosti se nepovazuje za necistotu, neobsahuje-li druhy vzorek teze hmotnosti zadna semena kokotic. 4) Hmotnostni procento neskodnych necistot nesmi prekrocit 0,3 %. 5) Tvrda semena se zapocltavaji ke klicivym, 6) Max vyskyt semen lnicky drobnoplode v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks. 7) Osivo nesmi obsahovat zarazu, avsak vyskyt jednoho semene zarazy ve vzorku 0 hmotnosti 100 g se nepovazuje za necistotu, neobsahuje-li druhy vzorek 0 hmotnosti 200 g zadne semeno zarazy. 8) U hybridnich odrud se hybridnost stanovi dalsi zkouskou (repka minimalne 90%, slunecnice minimalne 95%). 9) Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3. 10) Osivo maku se neuzna, pokud obsahuje blin. 11) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu.
~
~
~ ~
'.D
C/)
8": ""'I ~
~
N
~\
~
o
~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
C/) M
""'I
~
~
~
Ul
VJ
~
VJ
Vysvetlivky: " 0" prazdne poltcko.i .;
C/) rt '"1 ~
~
nesrni se vyskytovat neposuzuje se (vyskyt neni limitovan)
~
V1 V.l ...j:::.. ...j:::..
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w m ~
<,
N
a a
-...0
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... -...0
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Pozadavky na obsab kyseliny erukove a glukosinolatu: Drub:
Kategorie
Repka - odrudy s deklarovanym nizkym obsahem kyseliny erukove
Drub:
SE,E C
Kategorie
Repka - odrudy s deklarovanym nizkyrn obsahem glukosinolatu
SE,E C
Strana 5345
Tabulka 5.2b Nejvyssi obsab kyseliny erukove v 0/0 0,3 0,8 Nejvyssi obsab glukosinolatu v mikromolecb na gram osiva pfi 9 % vlbkosti 15 20
Pozadavky na sdruzene odrudy: Osivo matetskeho komponentu must byt odlisitelne od osiva otcovskeho komponentu rozdilnou barvou pouzite obalovacl Iatky, N aveska osiva sdruzene odrudy kategorie C je modre barvy s sikmym zelenym pruhem.
Sbirka zakonu
Strana 5346
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism u
Plodina
Velikost vzorku
Skodlivyorganismus Botrytis spp.
Konopi sete
Phoma exiqua var. Len
Tabulka 5.3 Nejvyssi Kategorie povoleny SE,E,C
linicola (Naumov et Vass.)
SE,E,C
vyskyt 5% 1%
Maas
Svetlice barvirska Slunecnice rocni S6ja Iustinata
Alternaria linicola Groves et Solko Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. Fusarium spp.
SE,E,C
5%
Botrytis spp. Botrytis spp.
SE,E,C SE,E,C
5% 5%
Botrytis spp. Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese et de Toni u Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie nesmi byt v ramci vzorku s min. 5 000 semeny na partii , rozdeleneho do 5 dilcich vzorku, pocet dilcich vzorku napadenych vyssi nez 4 Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell
SE,E,C
5% 0%
U druhu a skodlivych organismu vytistenych tuene se jedna moteni.
0
SE,E,C
SE,E,C
15%
Iimitni vyskyt vztahujici se k povinnemu
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva olejnin a pfadnych rostlin kategorie roztnnozovaci material prcdstupriu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje:
oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material prcdstupnu" nebo "slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se modifikovanou odrudu
Strana 5347
0
geneticky
Vredni naveska osiva olejnin a pfadnych rostlin kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje naslcdujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy nazev odrudy, u hybridnich odrud nebo inbrednich Iinii: pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo path, jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ufedne povolen, s odkazem na vyslednou odrudu nebo bez nej, doplneny v pripade hybridu nebo linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odrudy, slovem .Jcomponent'', pro zakladni osivo v ostatnich ptipadech: nazev komponentu, ke kteremu zakladni osivo patti a ktery muze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odrudu, s uvedenim jeho funkce (otcovsky nebo matersky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem .Jcomponent", pro certifikovane osivo: nazev odrudy, ke ktere osivo path, doplneny slovem "hybrid" -
pro osiva kategorie certifikovany rozrnnozovaci material sdruzenych odrud: - namisto nazvu odrudy se uvede nazev sdruzene odrudy (udaj .sdruzcna odruda" a jeji nazev) a hrnotnostni procenta jednotlivych komponent v odrude; pokud bylo hmotnostni procento pisemne sdeleno kupujicimu na jeho zadost a ufedne zaznamenano, stact uvest nazev sdruzene odrudy
kategorie, generace cislo partie hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Sbirka zakonu
Strana 5348
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Vredni naveska osiva olejnin a pfadnych rostlin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu oznaceni kategorie "Obchodni osivo (odrudove neuznavane)" mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" cislo partie hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva olejnin a pradnych rostlin Nejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem baleni je 10 kg (bez aditiv).
Oddil 2
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva olejnin a pradnych rostlin kategorie zakladni roztnnozovaci material, certifikovany rozmnozovaci material nebo obchodni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pnsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5349
pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Strana 5350
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 6 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo rep
Cast I
Prehled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Cukrovka Repa krmna
Beta vulgaris L.var. altissima Doll Beta vulgaris L. var. crassa Mansf.
Cast II Specifikace kategorii rozmnozovactho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1
Povolene kategorie a generace Tabulka 2
Druh
SE 1
Zakladni RM (vcetne komponentu hybridnich odrud) E
x x
x x
Rozmnozovacl material pfcdstupiiu
Cukrovka Repa krmna
Certiflkovany RM C x x
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek Tabulka 3.1
Prehlidka sazeeek
Kategorie 1.
2.
z pfedpestovane sadby
technologicka zralost
po tfideni
-
technologicka zralost
po tfideni
pred vysadbou
Prehlidka semenic
Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v pfedchazejicim obdobi pestovany: pocet roku
pfedplodiny
ve fazi kveteni
5
rodu Beta
ve fazi kveteni
5
rodu Beta
E, OSlVO
komponentu hybridnich odrud C, vcetne osiva hybridu
Sbirka zakonu
Ceistka 119
Oddil 2
1
C (vcetne hybridu)
Strana 5351
Minimalni izolacnl vzdalenosti mnozitelskych porostu
Izolace kzamezeni Kategorie mechanicke primesi v metrech E
c. 369 / 2009
1
Tabulka 3.2 Nejmensi vzdalenost v metrech od okolnich zdroju pylu, ktere mohou zpusobit nezadouci cizospraseni
Mnozitelske porosty
od jakehokoliv zdroje pylu rodu Beta od jakehokoliv zdroje pylu rodu Beta, ktery neni uvedeny nize opylovac nebo jeden z diploidnich opylovacu od tetraploidniho zdroje pylu tetraploidni opvlovac od diploidniho zdroie pvlu pylove zdroje, u kterych je ploidita neznama diploidni opylovac od diploidniho zdroje pylu tetraploidni opylovac od tetraploidniho zdroje pylu mezi dvema porosty, kde neni vyuzita py lova sterilita mezi dvema porosty se stejnyrn opylovacem
1 000 1 000 600 600 600 300 300 300 0
Uvedene vzdalenosti nernusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucirnu cizospraseni. Ploidita semenonosnych a prasicich komponentu mnozitelskeho porostu pro produkci osiva se stanovi podle Spolecneho katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin nebo podle narodnich katalogu odrud, Pokud tyto udaje nejsou pro nekterou odrudu uvedeny, pak se ploidita povazuje za neznamou aje stanovena minirnalni izolacni vzdalenost 600 m.
Oddil3 Cistota druhu a cistota odrudy
Druh
Kategorie
Tabulka 3.3 Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych rostlin v porostu v 0/0 rostlin jineho pffbuzneho druhu rostlin jine odrudy a odchylneho typu V semenicich v sazeckach v semenicich v sazeckach 1)
1)
cukrovka
E 0 nesmi se 0,1 nesmi se vyskytovat vyskytovat C (vcetne 0,2 0,5 hybridu) fepa krmna E 0 nesmi se 0,2 nesmi se vyskytovat vyskytovat C (vcetne 0,5 1,0 hybridu) 1) V porostech sazecek se mohou vyskytovat rostliny jineho pribuzneho druhu nebo jine odrudy, pripadne rostliny odchylneho typu V maximalnim rozsahu, ktery stanovi tabulka 3.3, podminkou uznani je vsak jejich uplne odstraneni do druhe prehlidky.
Krmnou fepu lze mnozit i primou metodou - ze sazecek ponechanych na stanovisti bez prcsazcni. Pfi prehlidce techto porostu se pravost a cistota odrudy neposuzuje. Pro posouzeni pravosti a cistoty odrudy muze byt provedena vcgetacni nebo jina zkouska, Osivo z takto mnozenych porostu je urceno pouze na plochy bezncho pestovani.
Sbirka zakonu
Strana 5352
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Cast IV Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinarodnim obchode:
-
-
-
musi byt provedena alespon jedna piehlidka sazecek a semenic pro kontrolu izolacnich vzdalenosti a piedplodin v dobe kvetu a doporucuje se piehlidka v technicke zralosti pro urceni pravosti a cistoty odrudy, na poli, kde bude umisten mnozitelsky porost, se nesmi vyskytovat zadna plane rostouci rostlina druhu Beta, pozadavky na izolacni vzddlenosti jsou shodne s tabulkou 3.2, uvedene vzddlenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizosprdseni, certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou, porost musi dostatecne splnovat podminky pravosti a cistoty odrudy, porosty silne zaplevelene neodpovidajipozadovanym limitum, pozadavky na jednoklickovost a na pocet tiiklickovych a viceklickovych klubicekjsou shodne s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.
(J< ~\
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu
[F)
M
~
~
~ ~
Tabulka 5.1
'.D
Zkousky
't-
>
~
Drub
.~
.....e~ .....
...-'= = ..= eo;:
)~
'. )... 0rJl Q" ...
• •
• •
rIJ.
e
.ra Cukrovka Repakrmmi
0= "3... '5-e
'". ..=
~ '".
rJl )~
..
:::........ )
,~
,-:::6 rJl
# #
e
~
'a
)~
..... rJl
~
..=
>
• •
~
==
7Jl ~
==
~
..... rJl
~
)~
:;
:;e = -e
• •
• •
e
.~
)~
.~
= e =,-, '.)a.:.= ""= )~
..... rJl ~
..... .;:
::§
'a
~
0
"g ~ rJl
~
6 =~= = = ~ e ·0 = ..... ~
-e
~-e
7Jl
~ Q"
rJl
• •
0= = -e ~ ..... j e = ...:.:::"'''0 ~~.a ~.e= .. ~ .. e .,e ..= ..:=d ~ .,e ~ ~ = .• ..= = :.Q.-== ~ 6,.a >0 °2 e ..:=d~ ~ 5 g2 :.= g 2 ..E ... 5 .§ )~= ..:=d"..5 ~ = e ~~= ..= = o = o = 6 ·C 't = ~ =.. . .. -= = o ... ~~,S ~ ~;~ ~~] e ;c - Q. = ~ ..= ~ ..:=d-e N N :~)a.;N
.. ..... rJl
,~
Q"
0
~
~
~
12 "0~ 12= ~ "0~ g o= 0 . " 0= o= 0= :. Wl
'
N
0
~
~
,~
..
~
0
~
~Sj
)c.J
)rJl
~
000
~ )'" "0
Q)
~
:. 0 ..... 0...:.::: 0
~ )'" "0
:.
0
I
~ .....
~
)rJl
rJl
)rJl
I 0 ~ ~t;;"O
:.
rJl
~
)'"
)'"
~
~
~
:. ~
0
Q)
:.
Qj
~
"0
'.
0rJl
'.
'.
0
)rJl
r-
:.
"0
~
,.Q
0
~
,~ 0
e-;
rJl
~
o,~
O)~
..... ..... 0
bJ)
". ~
)rJl
x x
'.
• •
~
C/)
8": ""'I ~
Vysvetlivky:
~
N
~\
~
•
zkousky, ktere jsou povinnou soucasti uznavaciho fizent x zkousky provadene jako soucast uznavaciho fizeni u nemorenych osiv zkouska se neprovadi 1) jen u polyploidnich odrud # zkousku lze provest na zadost dodavatele
o ~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
C/) M
""'I
~
~
~
Ul
VJ Ul
VJ
C/) M
""'I
Oddil 2 Pozadavky na vlastnosti osiva
~
~
Tabulka 5.2
Druh
Vlhkost nejvyse
Kategorie
1) 2) 4)
1)
(%)
cukrovka
Cistota nejmenc
1 E,C
jednoklickova pro presny vysev viceklickova s vice nez 85% diploidu ostatni tepa krmna E,C
2
(%) 3
15 15 15 15
97 97 97 97
CISTOTA .llnych Ulomky rostlinnych stonku > lern v 500 g druhu eelkern (%) (ks) 4 5
0,3 0,3 0,3 0,3
3 3 3 3
Klieivest nejmene
KLICIVOST J ednoklickovost ncjmene
( %) 6
80 75 73 68
~
Ul
VJ Ul
(%) 7
Obsah tN a vieeklickovych klubicek nejvyse (%) 8
Hrnotnost vzorku pro zkousku die sloupee 4 a 5 (g) 9
90 70 58 63
5 5 5 5
500 500 500 500
~
C/)
8": ""'I ~
~
N
~\
~
o
jednoklickova pro presnv vvsev viceklickova s vice nez 85% diploidu ostatni
15 15
97 97
0,3 0,3
3 3 3 3
73 73 73 68
90 70 58 63
5 5 5 5
500 500 500 500
1) Prlpadne krome granulovacich latek, pesticidu a jinych tuhych aditiv. 2) Podil inertnich latek nesmi presahnout v prtpade kategorie zakladni rozmnozovact material 1 %, v kategorii certifikovany rozmnozovaci material pak 0, 5 % hmotnosti. 3) Primes diploidnich semen se stanovi u polyploidnich odrud 4) Osivo must svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu.
~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
DaISi pozadavky : - Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3. Vysvetlivky: prazdne policko
neposuzuje se (J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5355
Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism u
Plodina Cukrovka Repa krmna
Skodlivy organismus
Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp.
Kategorie SE,E,C
Tabulka 5.3 Nejvyssi povoleny vyskyt 20%
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva rep kategorie rozmnozovaci material pfedstnpiiu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu, vcctne oznaceni, zdajde 0 cukrovku nebo repu krmnou nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material prcdstupnu" nebo "slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby u jednoklickoveho osiva oznaceni .jednoklickove" u osiva pro presny vysev oznaceni "pro presny vysev" cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Vredni naveska osiva rep kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovaci material obsahuje nasledujicl udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu, vcctne oznaceni, zdajde 0 cukrovku nebo repu krmnou nazev odrudy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti
Sbirka zakonu
Strana 5356
c. 369 / 2009
Ceistka 119
u jednoklickoveho osiva oznaceni .jednoklickove" u osiva pro presny vysev oznaceni "pro presny vysev" mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolcna hmotnost a nejvyssi povoleny pocet kusu v malem baleni osiva rep Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost rozmnozovaclho Typ osiva Pocet kusu
materialu
(bez aditiv) vkg 1. osivo repy jednoklickove nebo osivo repy pro prlmy vysev
2,5
2. osivo repy s vyj imkou osiva uvedeneho v bode 1
10,0
Oddil 2
100 tis.
Oznacovaui maleho baleni
N aveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva rep kategorie zakladni roztnnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovacl material obsahuje nasledujlci
udaje: oznaceni "Male baleni ES" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu, vcctne oznaceni, zdajde 0 cukrovku nebo repu krmnou nazev odrudy kategorie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti u jednoklickoveho osiva oznaceni .jednoklickove"
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5357
u osiva pro presny vysev oznaceni "pro presny vysev" pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Sbirka zakonu
Strana 5358
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 7 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a sadbu brambor
Cast I
Prehled druhu Tabulka 1
Cesky nazev
Latinsky nazev
Brambor
Solanum tuberosum L.
Cast II
Specifikace kategorii rnzmnozovacfho materialu a nejvyssi povoleny poeet generaci
Oddil 1
Povolene kategorie, generace a tfidy Tabulka 2
Druh
Slechtitelsky RM
Brambor
x
Rozmnozovaci material pfedstupriu SE 1 SE2 x
x
Zakladni RM 1)
Certifikovany RM
El
E2
E3
A
B 2)
x
x
x
x
x
1) Sadba brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material muze byt zarazena do j akekoli z tfid s oznacenim ES 1, ES 2 nebo ES 3, pficems v kazde generaei zakladniho rozmnozovaciho materialu E 1 az E 3 muze byt nektera z trid ES 1, ES 2 nebo ES 3 pouzita pouze jednou. 2) Sadbu brambor lze vyrabet v kategorii B pouze za predpokladu, ze pouzity vychozi rozmnozovaci material obsahuje nejvyse 5 % hliz napadenych viry, zjist'ovano metodou ELISA.
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pocet a terminy prehlldek Tabulka 3.1 1
Prehlidka 2
3
pfi prumerne vysce trsu 20 em
v plne vegetaei
po ukonceni vegetaee
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5359
Pozadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti pndy: pred vysadbou musi byt na pozemku proveden pruzkum na vyskyt Globodera rostochiensis (Wollen Weber) Behrens a Globodera pal/ida (Stone) Behrens s negativnim vysledkem, pozemek nesmi byt dotcen mimoradnymi rostlinolekarskymi opatrenimi nanzenymi v dusledku vyskytu Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus (Spieekermann & Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., ktere se tykaji zakazu rnnozeni sadby, mnozeni najednom pozemkuje pripustne nejdrive za 3 roky po predchozim porostu brambor.
Oddil 2
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu
Nejmensi vzdalenost (m) od jinych porostu brambor s vyskytern virovych ehorob nad 10 %
Rozmnozovaci material pfedstupiiu SE 1 500
I SE2 I 500
Zakladni rnzmnezovaci material El 300
I I
E2 300
I I
E3 300
Tabulka 3.2 Certifikovany rozmnozovaci material A I B 100 I 100
DaISi pozadavky: - kazdy mnozitelsky porost je od sousedniho porostu zretelne oddelen nejmene jednim, bramborami neosazcnyrn radkem, nebo nejmene 10 m dlouhyrn neosazcnym pruhem v siri sazece na pocatku i na konei mnozitelskeho porostu, - za nedodrzeni rninirnalni vzdalenosti mnozitelskych porostu od jinych porostu brambor se povazuji i vyselektovane rostliny neodstranene v den nasledujici po selekei.
Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy Tabulka 3.3 Nejvyssi povolene 0/0 Stupeii mnozeni vyskytu odchylnych typn
Nejvyssi povolene 0/0 vyskytu jinych odrud
Nejvyssi povolene 0/0 chybejieich rostlin
Nejvyssi dovoleny vyskyt obrostu v 0/0
Pfedcasne ukonceni vegetace
2)
3)
1)
SE 1 0,25 0 10 2 povinne SE2 0,25 0 10 2 povinne povinne El 0,25 0,1 15 4 E2 0,25 0,1 15 4 povinne E3 0,25 0,1 20 4 povinne A 0,5 0,2 25 6 povinne 6 4) doporucene B 0,5 0,2 25 Vysvetlivky k tabulce: 1) Pfi vypoctu proeenta chybejicich rostlin se v ptipade sifky fadku 70 - 75 em vychazi z poctu 50 000 jedincu na 1 ha a v pripade sifky fadku 90 em z poctu 45 000 jedincu na 1 ha. 2) Za jeden obrost se povazuje kazdy trs, na kterem jsou po predcasnem ukonceni vegetaee vyrostle nove vY hony delsi nez 5 em. 3) 0 terminu predcasneho ukonceni vegetaee rozhoduje na zaklade mistnich podminek dodavatel a informuje nejpozdeji do 5 dnu od jeho stanoveni pfislusneho semenarskeho inspektora. 4) Proeento vyskytu obrostu, do ktcreho lze jeste odebirat vzorky na poskliziiove zkousky pfirno z porostu, pfi vysslm vyskytu lze provest odber techto vzorku az po sklizni. DaISi pozadavky: souvrate nesmi byt osazeny bramborami, k zalozcni porostu nesmi byt pouzita krajena sadba
Strana 5360
c. 369 / 2009
Sbirka zakonu
Ceistka 119
Oddil 4 Zdravotni stav porostu Tabulka 3.4a 0/0 rostlin s pfiznaky napadeni chorobami nebo skudci
Choroby, skudci
Slechtitelsky RM
SE 1
SE2
El
E2
E3
A
B
viry celkem 0,5 0,5 1,0 1,0 3,0 4,0 6,0 Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye 0,2 0,2 0,5 1,0 2,0 4,0 4,0 (bakterialni cernani stonku bramboru) skodlive organismy, ktcre j e zakazano zavlekar a rozsirovat na nesmi se vyskytovat uzemi Evropskych spolecenstvi 1) 1) Prilohy c. 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., 0 opatrentch proti zavlekani a rozsirovam skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpisu.
° °
DaISi pozadavky: pfi prehlidce se neodstranena matecna hliza i neodstranene nove hlizy sadbove velikosti hodnoti j ako rostlina s pfiznaky napadeni viry, 5) v pripade selekce odkladanim nate se pfi vyskytu zivych neoktidlenych msic kazdy selektovany trs ponechany v porostu hodnoti j ako rostlina s pnznaky napadeni viry.
Zkousky potfebne ke zjisteni vlastnosti mnozitelskych porostu Zkousenf metodou ELISA:
Tabulka 3Ab Slechti telsky RM
% hliz napadenych viry
°
SE 1
SE2
El
E2
E3
A
1
2
2
4
4
10 52)
B 2) 10
skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekar a nesmi se vyskytovat rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1) 1) Prilohy c. 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., 0 opatrentch proti zavlekani a rozsirovam skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpisu. 2) Sadbu brambor lze vyrabet v kategorii B pouze za predpokladu, ze pouzity vychozi rozmnozovaci material obsahuje nejvyse 5 % hliz napadenych viry, zjist'ovano metodou ELISA.
Cast IV Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu a rozmnozovaciho materialu podle normy pro sadbu brambor Evropske hospodafske komise Organizace spojenych narodu (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE)
Sbirka zakonu
Ceistka 119
Cast
v
c. 369 / 2009
Strana 5361
Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaclho materialu 3% - hlizy nadsadbove nejvyse hlizy podsadbove nejvyse 3% - stanovuje se trtdentm na ctvcrcovych sitech 0 rninimalnim rozmeru 25 x 25 mm a maximalnim rozmeru 60 x 60 mm; v prtpade pouziti sit vetstch nez 35 mm je rozdll mezi sity delitelny cislem 5; rnaximalni rozdil velikosti sit v ramci jedne partie je 25 mm. - V jedne partii sadby must byt zastoupeny hlizy vsech velikosti ve vyrovnanem pomeru.
•
Velikost sadby
• • •
Primes zeminy a jinych necistot nejvyse Hlizy jinych odrud nejvyse DaISi sledovane vady:
Skupina vad Skupina vad I
Vada
2 % 0,1 %
Nejvyssi pfipustne hmotnostni procento jednotlive vady
skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekar a rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1)
Tabulka 5 Nejvyssi pfipustne hmotnostni procento skupiny vad
nesrni se vyskytovat
Skupina vad II
1,00 mokre hniloby sucha hniloba
0,25 1,00
pliseri bramboru
1,00
aktinomycetova obecna strupovitost bramboru 2) vlockovitost hliz bramboru 3)
5,00
Skupina vad III
1,00
Skupina vad IV
6,00
5,00
Skupina vad V
3,00 vncjsf vady zpusobene mechanicky nebo skudci, hlizy poskozene mrazem a zaparenim
3,00
Celkem skupiny II az V Skupina vad VI
6,00
silne scdnutt az cemani duziny zaujimajici vice nez 1/3 fezu hlizy silna rzivost duziny zaujimajici vice nez 1/10 fezu hlizy
10,00 10,00
1) Prilohy c. 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., 0 opatienich proti zavlckani a rozsifovani skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdej stch pfedpisu. 2) Za napadene se povazuji hlizy, u kterych je postizena vice nez 1/3 povrchu hlizy - pocitano souctem plochy postizenych mist. 3) Za napadene se povazuji hlizy, u kterych je postizena vice nez 1/10 povrchu hlizy - pocitano souctem plochy postizenych mist.
Sbirka zakonu
Strana 5362
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Puvodci chorob uvedenych v tabulce 5: mokre hniloby - bakterie Erwinia carotovora (Jones) Bergey et aI., houba Pythium ultimum Trow, pripadne dalst puvodci mokre hniloby sucha hniloba - Fusarium spp., prtpadne Phoma spp. pliseii bramboru - Phytophtora infestans (Mont.) De Bary aktinomycetova obecna strupovitost bramboru - Streptomyces scabies (Ex Thaxter) Lambert & Loria vlockovitost hliz bramboru - Rhizoctonia solani Kuhn •
Sadbove brambory nesmeji byt uvadeny do obehu, pokud byly osetreny prostredky, ktere zabrariuji kliceni.
Cast VI Naveska Vredni naveska sadby brambor kategorie roztnnozovaci material pfedstnpiiu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske repubIiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" trivialni a botanicky nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material predstupnu" nebo "slechtitelsk-y rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost v jednom baleni velikostni tfidenf mesic a rok uzavteni oznaceni zcme vyro by cislo navesky nazev a adresa dodavatele pfipadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-Ii chemicke osetrent provedeno pfipadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu udaje pozadovane podle zvlastniho pravniho predpisu 1 pro rostlinolekarsky pas (ie-Ii naveska zaroveri rostlinolekarskym pasem)
1 Vyhlaska c. 330/2004 Sb., 0 opatrenich proti zavlekani a rozsirovant skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpisu.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5363
Viedni naveska sadby brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" trivialni a botanicky nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace, pripadne trlda cislo partie hmotnost v jednom baleni velikostni tfidenf mesic a rok uzavteni oznaceni zcme vyro by cislo navesky nazev a adresa dodavatele pfipadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetrent provedeno pfipadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu udaje pozadovane podle zvlastniho pravniho predpisu' pro rostlinolekarsky pas Ue-li naveska zaroveri rostlinolekarskym pasem)
Cast VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolcna hmotnost maleho baleni sadby brambor Nejvyssf hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem baleni je 10 kg (bez aditiv).
Oddil 2
Oznacovani maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni sadby brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie trivialni a botanicky nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace, pripadne trlda hmotnost v jednom baleni velikostni tfidenf pfipadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetrent provedeno pfipadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Sbirka zakonu
Strana 5364
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Cast VIII Jakostni tfidy sadby brambor kategorie zakladni roztnnozovaci material Sadba brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material muze byt vyrabena v jakostnich tffdach, a to za predpokladu, ze jsou splneny nasledujlci pozadavky: A. Podminky, ktere musi spliiovat slcchtitclsky rozmnozovaci material, z nehoz pochazi sadba brambor kategorie zakladni roztnnozovaci material zafazena do jedne ze tfld: 1) Material musi byt prosty: a) b) c) d) e) f) g)
Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye, bakterialni cernani stonku bramboru; PLRV, virova svinutka bramboru; PYA, A - vir6za (mirna mozaika); PVM, M - vir6za (lzicovita mozaika); PVS, S - viroza; PYX, X - viroza; PVY, Y - vir6za (nekroticka mozaika);
2) Pfi pouziti mikrokultivacnich metod vcetne meristemoveho mnozeni nesmi matetska hliza obsahovat skodlive organismy uvedene v odstavci 1. Dodrzovani vyse uvedenych podminek musi byt zajisteno urednt zkouskou nebo zkouskou provedenou pod urednim dozorem podle vhodnych metod. 3) Material rozmnozeny in vitro a pochazejici z materske hlizy nesmi obsahovat skodlive organismy uvedene v odstavci 1. Podminka povinne urednt zkousky nebo zkousky pod urednim dozorem se neuplatiiuje. 4) Pfi pouziti metod klonoveho udrzovaciho slechteni musi puvodni rostlina a hlizy, ktcre z ni primo pochazeji: byt prostc skodlivych organismu uvedenych v bode 1. Dodrzovani podminek podle pismen b) az g) se oveiuje urednt zkouskou nebo zkouskou provedenou pod urednim dozorem vhodnymi metodami; byt ziskana z porostu spliiujiciho podminky uvedene v bode 5 zde nize. 5) Mnozitelsky porost: mnozeni po stejnern druhu pfipustnc nejdrive za 3 roky minimalni izolacni vzdalenost musi byt stejna jako u generace SE1 (oddil2) pokud jde
0
bakterialni cernani stonku a mekkou hnilobu hliz bramboru:
v pripade tfidy ES 1 nesmi byt zasazeny; nebo v pripade thdy ES 2 a tfidy ES 3 muze byt pouze 0,25 % rostlin. Dodrzovani teto podminky se overuje urednt prehlidkou. nesmi obsahovat vice nez 0,1 % rostlin s pfiznaky virovych infekci. Dodrzovani teto podminky se overuje urednt prehlidkou, v pripade pochybnosti je doplneno laboratomimi testy. pocet prehlidek - 3.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5365
A. Pozadavky na zdravotni stav porostu: 0/0 rostlin s pfiznaky napadeni chorobami
ES 1
nebo skudci ES2
ES3
0,5
0,5
1,0
Choroby, skudci viry celkem (stanoveno metodou ELISA)
Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye 0,5 1,0 (bakterialni cernani stonku bramboru) skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekar a nesmi se vyskytovat rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1) 1) Ptilohy c. 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., 0 opatrcnich proti zavlekani a rozsirovant skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdej stch pfedpisu.
°
c. Pozadavky na vlastnosti rozmnozovactho matcrialu nalezejlclho k jedne ze trfd zakladniho rozmnozovactho materialu: Sadba brambor nalezejlci k jedne ze trid zakladnlho rozmnozovaciho materialu must krome pozadavku uvedenych v casti V spliiovat nasledujici podminky: 1) Nesmi obsahovat vice nez 0,5 % hliz zasazenych mokrou a suchou hnilobou. 2) Nesmi obsahovat vice nez 1 % primesi zeminy a jinych necistot.
Sbirka zakonu
Strana 5366
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 8 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo zelenin
Cast I
Prehled druhu
Tabulka 1 Cesky nazev
Latinsky nazev
Artyeok Bob zahradni Brokolice Celer bulvovy Celer rapikaty Cibule Echalion Cibule secka Cekanka hlavkova Cekanka pro puky Cekanka prumyslova Cerny knren Cesnek Endivie kadefava Eskariol Fazol obecny kefickovy Fazolobecnypnouci Fazol sarlatovv Fenykl Hrach dreiiovy Hrach kulatosemenny Hrach cukrovy Chilli Chrest Kadefavek Kapusta hlavkova Kapusta ruzickova Karda Kedluben Kerblik Kozlicek polnicek Kukufice cukrova Kukufice pukancova Kvetak Lilek vejcoplody Mane;old Meloun cukrovy Meloun vodni Mrkev Mrkev krrnna Okurka salatova Okurka nakladaeka Paprika
Cynara cardunculus L. Viciafaba L. (partim) Brassica oleracea L. Apium graveolens L. Allium cepa L. - skupina Cepa Alliumfistulosum L. Cichorium intybus L.
Scorzonera hispanica L. Allium sativum L. Cichorium endivia L. Phaseolus vulgaris L. Phaseolus coccineus L. Foeniculum vulgare Mill. Pisum sativum L. (partim)
Capsicum annuum L. Asparagus officinalis L. Brassica oleracea L. Brassica oleracea L. Brassica oleracea L. Cynara cardunculus L. Brassica oleracea L. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Valerianella locusta (L.) Laterr. Zea mays L. (partim) Brassica oleracea L. Solanum melongena L. Beta vulgaris L. Cucumis melo L. Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Daucus carota L. Cucumis sativus L. Capsicum annuum L.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5367
Allium sehoenoprasum L. Pazitka Petrzel Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Allium porrum L. Por Lycopersicon eseulentum Mill. Rajce Rheum rhabarbarum L. Reveii Raphanus sativus L. Redkvicka Redkev Repa salatova vcetne "Cheltenham Beta vulgaris L. beet" Salat Laetuea sativa L. Allium eepa L. - skupina Aggregatum Salotka Spinacia oleraeea L. Spenat Tykev obecna Cueurbita pepo L. Tykev velkoploda Cueurbita maxima Duchesne Brassica rapa L. Vodnice Zeli hlavkove bile Brassica oleraeea L. Brassica oleraeea L. Zeli hlavkove cervene Zeli pekingske Brassica rapa L. Anyz vonny *) Pimpinella anisum L. Ctyrboc (spenat novozelandskv) *) Tetragonia tetragonioides (Pallas) Kuntze Kopr vonny" Anethum graveolens L. Coriandrum sativum L. Koriandr setv" Majoranka zahradni" Origanum majorana L. Pastinak sety *) Pastinaca sativa L. Reficha seta *) Lepidium sativum L. Tykev flkolista *) Cueurbita fie ifolia C. Bouche Zeli cinske*) Brassica chinensis L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizenf se muze provest pouze u registrovanych odrud.
Cast II generaci Oddil 1
Specifikace kategorii rozmnozovactho materialu a nejvyssi povoleny pocet
Povolene kategorie a generace
Druh Artycok Bob zahradni Brokolice Celer bulvovy Celer fapikaty Cibule Echalion Cibule secka Cekanka prumyslova Cekanka hlavkova Cekanka pro puky Cerny kofen Cesnek
Rozmnozovaci material pfedstupnu SE2 SE 1
Zakladni RM E
Tabulka 2 Certifikovany Standardni RM osivo C S
x x x
x x x
x x x
x x x
x x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x x
x x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x x
x x
x x
Sbirka zakonu
Strana 5368
Druh Endivie kadefava Eskariol Fazolobecny kefickovy Fazolobecnypnouci Fazol sarlatovy Fenykl Hrach dreiiovy Hrach kulatosemenny Hrach cukrovy Chilli Chrest Kaderavek Kapusta hlavkova Kapusta ruzickova Karda Kedluben Kerblik Kozlicek polnieek Kukufice cukrova Kukufice pukancova Kvetak Lilek vejcoplody Mangold Meloun cukrovy Meloun vodni Mrkev Mrkev krrnna Okurka salatova Okurka nakladacka Paprika Pazitka Petrzel Por Rajce Reveii Redkvieka Redkev Repa salatova vcetne "Cheltenham beet" Salat Salotka Spenat Tykev obecna Tykev velkoploda Vodnice
c. 369 / 2009
Rozmnozovaci material pfedstupiiu SE 1 SE2
Zakladni RM E
Ceistka 119
Certifikovany Standardni RM osivo C S
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x x
x x
x x
x
x
x
x
x
x x x x x x x x x
x x x x x x x x x
x x x x x x x x x
x x x x x x x x x
x x x x x x x x x
x
x
x
x
x
x x x x x
x x x x x
x x x x x
x x x x x
x x x x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
Ceistka 119
Druh
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Rozmnozovaci material pfedstupiiu SE2 SE 1
Zeli hlavkove bile Zeli hlavkove cervene Zeli pekingske Anyz vonny Ctyrboc (spenat novozelandsky) Kopr vonny Koriandr sety Majoranka zahradni Pastinak sety Reficha seta Tykev flkolista Zeli cinske
Zakladni RM E
Strana 5369
Certifikovany Standardni RM osivo C S
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x x
x x
x x
x
x
x
x
x
x x x x x x x
x x x x x x x
x x x x x x x
x x x x x x x
x x x x x x x
Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pfedplodiny, pocet a terminy prehlldek
Skupina zelenin, rod,druh zeleniny rodu Brassica zeleniny celedi Apiaceae (okolicnate)
Kategorie
SE,E,C vcetne linii a hybridu
SE,E,C
Tabulka 3.1a Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v pfedchazeiicim obdobi pestovany: pfedplodiny pocet roku 4
rod Brassica
3
celed' Apiaceae
cekanka, endivie
SE,E,C
3
tentyz nebo jiny druh rodu Cichorium
hrach a fazol
SE,E,C
4
celed' Fabaceae
3
rajce
rajce
SE,E,C vcetne linii a hybridu
fepa, mangold
SE,E,C
5
rod Beta
redkvicka, redkev
SE,E,C
3
rod Raphanus
salat, spenat
SE,E,C
2
ostatni druhy zelenin knreninove rostliny
SE,E,C vcetne linii a hybridu
SE,E,C
1
3
tentyz nebo pribuzny botanicky druh tentYz nebo pribuzny botanicky druh tentYz nebo pribuzny botanicky druh
Strana 5370
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Tabulka 3.1b Skupina zelenin, rod, druh
Prvni pfehlidka
sazecky vsech dvouletych druhu
technologicke zralosti
semenice vsech dvouletych druhu chrest, lilek a raice koreninove rostliny, kozlicek polnicek, reticha seta a reveii hrach, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev kukufice cukrova a pukancova ostatni jednolete druhy
kveteni technologicke zralosti
Oddil 2
Druha prehlidka
ve fazi po vytfideni sazecek u koren.druhu a cibule, po selekci u brukvovitych
technologicke zralosti
kveteni
kveteni
technologicke zralosti
pred kvetenim technologicke zralosti
kveteni kveteni
Minimalnl izolacnf vzdalenosti mnozitelskych porostu Tabulka 3.2.1 Druh
anyz, fenykl, koriandr
brokolice, kedluben, kaderavek, kapusta, kvetak, zeli
celer a petrzel cibule, echalion, pazitka, por (semenice)
cekanka, endivie, eskariol
zeli pekingske, vodnice
kukufice cukrova a pukancova
mrkev (vcetne krmne) okurka, meloun, tykev
SE,E
c
I 500m 300m od porostu j ine odrudy tehoz druhu 300m 100 m od planych rostlin tehoz druhu 600m 1000 m od zdroju pylu, ktere by zvlaste nebezpecne mohly ovlivnit uniformitu odrudy - od jine variety nebo jine odrudy druhu Brassica oleracea L. 500m 300m od ostatnich zdroju pylu rodu Brassica nachylnych k vzajernnemu spraseni s pestovanym druhem 500m 300m od j ine odrudy tehoz druhu
1000 m 1000 m od jinych druhu nebo poddruhu tehoz rodu 600m 300m od jine odrudy sledovaneho druhu 300m 100 m od plane cekanky 1000 m 600m od zdroju pylu, ktere by zvlaste nebezpecne mohly ovlivnit uniformitu odrudy - od sebe navzajem, od jine odrudy, od tufinu, fepky a fepice 500m 300m od jineho prasiciho zdroje kukufice 500m 300m od kvetouciho porostu j ine odrudy mrkve 1) 300m 100 m od mrkve lesni - mrkvouse'" 1000 m 700m od jine formy nebo odrudy tehoz druhu
Sbirka zakonu
Ceistka 119
Druh pastinak
paprika, chilli
redkev, redkvicka
rcpa, mangold
salat
spenat
hrach
ostatni druhy zelenin
1) 2) 3)
c. 369 / 2009
SE,E
Strana 5371
C
500 m 300 m od j ine odrudy tehoz druhu 300 m 100 m od kvetouciho planeho pastinaku 500 m 300 m mezi odrudami palivymi a nepalivymi a mezi zeleninovymi a koreninovymi 300m 200m od j ine odrudy 500m 300m od j ine odrudy 100m 300 m od kvetouci ohnice polni 2) 1 000 m 600m od odrudy stejneho poddruhu patfici k jine skupine odrud" 600 m 300 m od odrudy stejneho poddruhu patfici ke stejne skupine odrud" 1 000 m 1 000 m od jakehokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeneho vvsc 500 m 300 m od j ine odrudy 50 m 50 m od kvetouci lociky kompasove 1000 m 600 m od j ine odrudy izolace k zamezeni mechanicke primesi behem sklizne: 2m 500 m 300 m od zdroju pylu, ktere by zvlaste nebezpecne mohly ovlivnit uniformitu odrudy 300m 100m od ostatnich zdroju pylu nachylnych k vzajemnernu spraseni s pestovanvm druhem
C - ve vzdalenosti od 250 m se mohou takove rostliny ojedinele vyskytovat. Do 50 m ojedinele, nad 50 m 10 rostlin na 10m2 . Zarazeni odrud mangoldu a repy salatove do skupin uvadi tabulky 3.2.2 a 3.2.3.
DaISf pozadavky: kazdy mnozitelsky porost zelenin a koreninovych rostlin je po celou dobu vegetace oddelen od sousednich porostu mezerou nejmene 1 m sirokou, od polovicnich vzdalenosti, jez jsou uvedeny v tabu1ce 3.2.1, se mohou ojedinele vyskytovat rostliny, od nichz je stanovena izolace, v porostech zelenin a koreninovych rostlin se nesmi vyskytovat plevelne rostliny, od nichz tabulka 3.2.1 stanovi izolacni vzdalenost k zamezeni nezadoucirnu opyleni, izolacni vzdalenosti mohou byt nahrazeny technickou izolaci dostatecne zabranujici prenosu pylu.
Sbirka zakonu
Strana 5372
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Zafazeni odrud mangoldu a fepy salatove do skupin podle morfologickych znaku:
. L . yare VUlf(arzs, mango ld : B et a vu IIf(arzs T a b u lk a 322 I Skupina Znaky BUy tapfk a svetle zelena listova cepel, bez anthokyanoveho 1 zbarveni BUy fapik a stredne nebo tmave zelena listova cepel, bez 2 anthokyanoveho zbarveni Zeleny fapik a stredne nebo tmave zelena listova cepel, bez 3 anthokyanoveho zbarveni Ruzovy fapik a stredne nebo tmave zelena listova cepe I 4 Cerveny fapik a listova cepcl s anthokyanovym zbarvenim 5
Beta vulgaris L. yare conditiva Alef., fepa salatova : Skupina 1 2
3 4 5
6
Tabulka 3.2.3
Znaky Pricne uzce elipsovity nebo pffcne elipsovity tvar podelneho rezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova Kruhovity nebo siroce elipsovity tvar podelneho fezu bulvy a duzina bulvy bila Kruhovity nebo siroce elipticky tvar podelneho fezu bulvy a duzina bulvy zluta Kruhovity nebo siroce elipsovity tvar podelneho fezu bulvy a duzina bulvy cervcna nebo nachova Uzce ovalny tvar podelneho fezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova Uzce trojuhelnikovity tvar podelneho fezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova
Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy 1) Porost must mit dostatecnou odrudovou cistotu a pravost. 2) Vyskyt skodlivych organizmu snizujicich nasledne osivovou hodnotu must byt v co ncjnizsi mire.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5373
Cast
IV Poiadavky na vlastnosti mnoiitelskych porostu u druhu zaiazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinarodnim obchode:
Pozemek pro mnozitelsky porost musi byt prost vsech volne rostoucich rostlin, ktere by mohly zapiicinit cizosprdseni nebo kontaminovat mnozene osivo: o chorobami, pienosnymi osivem, nebo o svymi semeny, teiko odstranitelnymi z mnozeneho osiva. Musi byt zamezeno pienosu pudnich patogenu na sklizene osivo. Mnozitelsky porost musi byt piehlednut ve vhodne fazi nebo fazich vyvoje nejmene jednou. Poiadavky na izolacni vzddlenosti - minimalni vzddlenosti od vsech zdroju nezadouciho pylu a chorob pienosnych osivem (vcetne virovych chorob pienosnych osivem a divoce rostoucich rostlin, ktere mohou byt zdrojem chorob): Druh druhy rodu Beta a Brassica - od zdroju ciziho pylu, ktery muie zpusobit znacne zhorseni odrudy druhy rodu Beta a Brassica - od ostatnich zdroju ciziho pylu ovlivnujiciho odrudu vsechny ostatni cizosprasne druhy - od zdroju ciziho pylu, ktery muie zpusobit znacne zhorseni odrudy vsechny ostatni cizosprasne druhy - od ostatnich zdroju ciziho pylu ovlivnujiciho odrudu 1) 2)
Minimalni vzdalenost'i" SE,E C 1000m
600m
500m
300m
500m
300m
300m
100m
Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni a proti pienosu chorob prenosnych osivem. Uvedene vzdalenosti se vztahuji na ostatni mnoiitelske porosty a na beine pestebni porosty kvetouci ve stejne dobe jako sledovany mnozitelsky porost.
Certifikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkouskou. Porost musi mit pozadovanou odrudovou pravost a odrudovou cistotu. Osivo pouzivane k mnozeni musi byt v rdmci moznosti bez skudcu a chorob. Zdravotni stav osiva je kontrolovan pied setim a v piipade potieby je osivo namoieno. Vyskyt chorob pienosnych osivem musi byt v porostu na co nejnizsi urovni.
C/) M
""'I
Cast v Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu
~
~
~
Ul
VJ
Tabulka 5.1
~
..= 0= '".= ...= :=., "'C
rIJ.
>~
;;:R e
>
Drub
o~ 0
~
..... .....0
~..=
'5
a '".
'. =
>... Q" •• ';:
;;:
,~
>
~ ~
==
7Jl
.....rIJ. 0
o~
>~
~
..::=d
~
0 ~
==
rIJ.
~
.~
>~
= 0
,9 ~§ >... -
";::i
't-
~
= ,:-="g :s~= ~e = ~ 5 .s = ~ ~a 't:l
>~
't:l
o~
#
~
0>.....
rI:J.
Q"
...
•
.....rIJ. e > ~
~
0
>~
•
>..,
..... rI:J.
~ ..=
rI:J.
ora
Zeleninove druhy
.. = :=..... '
>~
Zkousky
•
~
00
~
rI:J.
,~
~
..=
..:=d..:=drI:J.
..a = = ..:=d 0 ~
~
..=~
.. o
~
>rI:J.
0
N
0
Q"
..=~ rI:J.
~
..... e
.~
>N
'-...I
~
e •• = '•...= 0= g~ ~ ~ 0 = 0 "'C~ 0= )'" .E 0= '. = 0..:=d = '" :. = = ==:. o .. ~;c:l"g =. o .. ~~"g ~ •• "'C = ...~~6 .s= a j..= 0 ..:=d 0 = ~t;;-= I ... = '2 a=, e ... ..:=d N"= .. = )~ g'3 :9e N >...Q,,='". ~~~ '~ ~.a= ~ £'= ~ = =-5:....:.:::§ .....~ o :. ~~ :....:.::: ..... ..... o e .E ~:. ...~ e = It;; ...:.::: I "'C ~ ;c:l .~ ~
~
~.'Sj
~
:g
~
~
)rI.l
~
0
...:.::: N
,~
Q)
Wl
Q)
0
N
~
...:.::: ... "0 ~
:.
Q.
~~~
...:.::: ..... "0
>rI:J.
:.
"0 0
~
>rI:J.
N
~
N
0
~
:.
N
._
e
.~ )CJ
.~'.
N
C,J
>~
'OQ.
0
rI:J.
>rI:J.
,.Q
rI:J.
~
,~
~
~-=
"0
~
rI:J.
~
>~
~
bJ)
Q)
N
~
Qj
~
.3)
x
2)
>N
•
C/)
8": ""'I ~
Vysvetlivky:
~
N
~\
~
•
zkousky, ktere j sou povinnou soucasti uznavaciho tizcnt zkouska se neprovadi x zkousky provadene jako soucast uznavaciho fizent u nemorenych osiv # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u polyploidnich odrud 2) zkouska zdravotniho stavu se provadi u fazolu a salatu 3) plati pro hybridni odrudy
o ~
~o
0<
w ~ ~
<,
N
a a
'.D
(J< ~\
[F)
M
~
~
~ ~
'.D
Ceistka 119
Sbirka zakonu
Oddil 2 Druh
c. 369 / 2009
Strana 5375
Pozadavky na vlastnosti osiva
1)
Kategorie osiva
Vlhkost nejvyse 0/0
Klieivnst Cistota nejmene nejmene5) 0/0
0/0
2)
Primes semen jinych rostlinnych druhu
Tabulka 5.2 Hmotnost zkusehniho vzorku v gramech 4)
0/0
1 artycok karda bob zahradni brokolice, kaderavek celer cibule salotka echalion cibule secka cekanka prumyslova cekanka pro puky cekanka hlavkova cerny kofen cesnek endivie kaderava eskariol fazol obecny fazol sarlatovy fenykl hrach chrest kapusta, kedluben, zeli hlavkove zeli pekingske kerblik
2 SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S
3
4
5
6
7
10,0
65
96,0
0,5
50 (900)
16,0
80
98,0
0,1
1000
10,0
75
97,0
1,0
25 (100)
13,0
70
97,0
1,0
5 (10)
13,0
70
97,0
0,5
25 (80)
13,0
65
97,0
0,5
15(50)
14,0
80
97,0
1,0
50
14,0
65
95,0
1,5
15 (50)
13,0
70
95,0
1,0
30 (300)
13,0
65
97,0
0,5
20 (-)
13,0
65
95,0
1,0
15 (40)
16,0
75
98,0
0,1
700 (1000)
16,0
80
98,0
0,1
1000
12,0
70
96,0
1,0
25 (180)
16,0
80
98,0
0,1
500 (1000)
13,0
70
96,0
0,5
100 (1000)
10,0
75
97,0
1,0
25 (100)
10,0
75
97,0
1,0
20 (70)
13,0
70
96,0
1,0
20 (60)
Sbirka zakonu
Strana 5376
Druh
1)
Kategorie osiva
Vlhkost nejvyse 0/0 2)
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Klicivost Cistota Primes semen ncjmene nejmene5) jinych 0/0 0/0 rostlinnych druhu
Hmotnost zkusebnfho vzorku v gramech 4)
0/0
1 kozlicek polnieek kukufice cukrova a pukancova
kvetak lilek vejcoplody mangold meloun vodni meloun cukrovy mrkev vcetne krmne okurka paprika, chilli pazitka petrzel por rajce
reveii redkev, redkvicka fepa salatova krome " Cheltenham beet" fepa salatova " Cheltenham beet" salat spenat tykev obecna tykev velkoploda
2 SE,E C,S
3
4
5
6
7
13,0
65
95,0
1,0
20 (70)
14,0
80 6 )
98,0
0,1
1000
10,0
70
97,0
1,0
25 (100)
12,0
65
96,0
0,5
20 (150)
15,0
70
97,0
0,5
100 (500)
13,0
75
98,0
0,1
250 (1000)
13,0
75
98,0
0,1
100 (150)
13,0
65
95,0
1,0
10 (30)
13,0
80
98,0
0,1
25 (150)
13,0
65
97,0
0,5
40 (150)
13,0
65
97,0
0,5
15 (30)
13,0
65
97,0
1,0
10 (40)
13,0
65
97,0
0,5
20 (70)
13,0
75
97,0
0,5
20 (15)
13,0
70
97,0
0,5
135 (450)
10,0
70
97,0
1,0
50 (300)
SE,E C,S
15,0
70
97,0
0,5
100 (500)
SE,E C,S
15,0
50
97,0
0,5
100 (500)
13,0
75
95,0
0,5
10 (30)
13,0
75
97,0
1,0
75 (250)
13,0
75
98,0
0,1
150 (1000)
13,0
80
98,0
0,1
250 (1000)
SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S
SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S
Ceistka 119
Druh
Sbirka zakonu
1)
c. 369 / 2009
Kategorie Vlhkost Klieivost Cistota osiva nejvyse nejmene nejmene5) 0/0
0/0
0/0
2)
Strana 5377
Primes semen jinych rostlinnych druhu
Hmotnost zkusebmho vzorku v gramech 4)
0/0
1
vodnice anyz vonny *)
ctyfboc (spenat novozelandsky) *)
2 SE,E C,S SE,E C,S SE,E C,S
3
4
5
6
7
10,0
80
97,0
1,0
20 (70)
13,0
65
98,0 95,0
0,5 1,0
- (70)
13,0
80
99,0 97,0
0,5 1,0
- (1000)
97,0 95,0 99,0 97,0 96,0 93,0 97,0 95,0 98,0 96,0
0,5 1,0 0,5 1,0 0,5 1,0 0,5 1,0 0,5 1,0
98,0
0,1
SE,E 13,0 C,S SE,E 13,0 koriandr sety" C,S SE,E majoranka 13,0 C,S zahradni" SE,E pastinak sety *) 13,0 C,S SE,E reficha seta *) 13,0 C,S SE,E tykev fikolista *) 13,0 C,S SE,E zeli cinske *) 13,0 C,S *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, odrud.
kopr vonny"
55 70 60 70 80 75
3
)
- (40) - (40O) - (5) - (100) - (60) 150
98,0 0,5 - (70) 97,0 1,0 uznavaci fizenf se muze provest pouze u registrovanych
75
1)
U druhu s vyskytern hybridnich odrud se hybridnost (min 95 %) stanovi poskliziiovou kontrolou provedenou pred certifikaci osiva s pouzitirn mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost
2) 3) 4)
Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyzadani. Prumerny pocet klicencu na 100 plodu. V zavorkach jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel Mezinarodni asociace pro zkousent osiva (ISTA), jsou-li odlisne od hmotnosti podle predpisu ES. Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. U kukufice (druhy "super sweet") je klicivost stanovena na 80 %. Uredni naveska pak musi obsahovat .rninimalnt klicivost 80 %"
osrva.
5) 6)
DaISi pozadavky: odrudova cistota a pravost u kategorii certifikovany rozmnozovaci material a standardni osivo je nasledne kontrolovana ve vegetacnich zkouskach, mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3.
Sbirka zakonu
Strana 5378
Oddil 3
Fazol obecny
Rajce
Ceistka 119
Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism u
Plodina
Salat
c. 369 / 2009
Skodlivy organismus Colletotrichum lindemuthianum (Sacc. et Magn.) Scribn. Xanthomonas campetris pv. phaseoli (Smith) Dye. Botrytis spp. Virus salatove mozaiky Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. Xanthomonas campestris pv. vesicatoria (Doidge) Dye
Kategorie
Tabulka 5.3 Nejvyssi povoleny vyskyt
SE,E,C
1% 0%
SE,E,C SE,E,C SE,E,C
10% 1% 0%
SE,E,C
0%
Osivo Iuskovych zelenin nesrni byt napadeno nasledujicimi skudci: Acanthoscelides obtectus Say Bruchus affinis Frolich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman
Cast VI Naveska Vredni naveska osiva zelenin kategorie rozmnozovaci material pfedstupriu nebo slechtitelsky roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie "rozmnozovacf material prcdstupnu" nebo "slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slcchtitclskcm rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5379
Viedni naveska osiva zelenin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmuozovaci material obsahuje nasledujlci udaje:
-
oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy u hybridnich odrud nebo inbrednich linii: - pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo patti, jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ufedne povolen, s odkazem na vyslednou odrudu nebo bez ncj, doplneny v prtpade hybridu nebo mnozitelske linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odrudy, slovem .Jcomponent", - pro zakladni osivo v ostatnich prtpadcch: nazev komponentu, ke kteremu zakladni osivo patti a ktery muze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odrudu, s uvedenim jeho funkce (otcovsky nebo matersky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem .Jcomponent", - pro certifikovane osivo: nazev odrudy, ke ktere osivo patti, doplneny slovem "hybrid" kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok poslednfho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: .vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zcme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu prezkouseno (mesic a rok) v prtpade, ze byla prezkousena alespoii klicivost
Strana 5380
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Naveska dodavatele nebo napis na baleni osiva zelenin kategorie standardni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev a adresa dodavatele hospodarsky rok uzavteni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodarskeho roku nazev druhu nazev odrudy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnostl cisteho osiva a celkovou hmotnosti spotrebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodarskeho roku pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Cast
VII
Male baleni
Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva zelenin
Druhy
Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) vkg
1. Iuskove zeleniny
5,0
2. cibule, echalion, kerblik, chtest, mangold, repa salatova, vodnice, meloun vodnf, tykev redkey, velkoploda, tykev obecna, mrkev, redkvicka, cerny koren, spenat, kozlicek polnicek
0,5
3. ostatni druhy
0,1
Ceistka 119
Oddil 2
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5381
Oznacovaui maleho baleni
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva zelenin kategorie certifikovany roztnnozovaci material obsahuje nasledujlci udaje: oznacent "Male baleni" oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev a adresa dodavatele hospodarsky rok uzavreni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodarskeho roku nazev druhu nazev odrudy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze se jedna 0 baleni s hrnotnosti nad 500 g a byly pouzity granulovane pifpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne ptisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti spotrebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodarskeho roku pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni .gcncticky modifikovany organismus", jedna-li se 0 geneticky modifikovanou odrudu
Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva zelenin kategorie standardni osivo obsahuje nasledujlci udaje: oznaceni "Male baleni" oznaceni .Pravidla a normy ES" nazev a adresa dodavatele hospodarsky rok uzavreni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodarskeho roku nazev druhu nazev odrudy, v prtpade smesi odrud oznaceni "smes odrud" a nazvy a procenticke hrnotnostni podily jednotlivych odrud kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prtpade, ze se jedna 0 baleni s hrnotnosti nad 500 g a byly pouzity granulovane pifpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne ptisady, uvede se typ a orientacni porner mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti spotrebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodarskeho roku pripadne druh chemickeho osetrent a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno pripadne oznaceni "geneticky modifikovany organismus", jedna-li se modifikovanou odrudu.".
0
geneticky
Strana 5382
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Priloha C. 9 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
V zory form ulard
Vzor formulate zadosti 0 povoleni uvadet do obehu osivo ufedne nezapsane odrudy zadosti 0 uznani mnozitelskeho porostu zadosti 0 uznani osiva/sadby zadosti 0 uznani sadby brambor pro zaznam 0 vysledku prehlldky mnozitelskeho porostu pro zaznam 0 vysledku prehlldky mnozitelskeho porostu brambor pro zaznam 0 vysledku prehlldky mnozitelskeho porostu kukutice vyrobni evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist) skladove karty (oboustranna) pro vedeni evidence 0 vyrobe standardniho osiva pro vedeni evidence 0 vyrobene smesi - Michaci protokol smesi pro ohlaseni mnozstvi rozmnozovaclho materialu z ckologickeho zemedelstvi dostupneho na uzerni CR pro vedeni evidence pro sazenice zeleniny zadosti 0 registraci osob oznameni 0 zahajeni cinnosti oznamcni 0 ukonceni cinnosti zadosti 0 povoleni dovozu rozmnozovaciho materialu a sazenic zelenin ze tretlch zemi oznamcni dovozu protokolu 0 ptebaleni, prenaveskovani, uprave osiva cgalizacni protokol
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5383
CESKA REPUBLIKA USTREDNi KONTROLNi A ZKUSEBNi USTAV ZEMEDELSKY Hroznova 2,65606 Brno Odbor odrudoveho zkusebnictvi Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture Plant Variety Testing Division
ZAOOST 0 POVOLENi UVAOET 00 OBEHU OSIVO (JREONE NEZAPSANE OOROOY (§ 3a zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, Rozhodnuti Komise 2004/842/ES)
APPLICATION FORAUTHORISATION TO PLACE ON THEMARKET SEED OFNOT YETOFFICIALLY LISTED VARIETY (§ 3a ofAct No. 219/2003 con, as last amended, Commission Decision 2004/842/ECj
ICfslo zadosn:
Vyplm zadatel
D 1.
IDatum podanf:
I To be filled by the applicant:
D
Prvnfpovolenf/ First authorisation
Obnovenf povolenf / Renewal ofauthorisation
Zadatel - Jmeno, prGmenf / nazev a adresa: Applicant - Name and address:
IC: Tel.:
Fax: E-mail:
2.
Adresa pro dorucovanl(je-Ii jina nez v 1.): Postal address for correspondence (if different from 1 above):
IC:
Zdeje uvedena adresa / This is the address:
Tel.:
D zrnocneneho zastupce / of the agent D jina (upresnete) / other (spedtv):
Fax: E-mail:
3.
Druh / species - latinsky/ Latin name: - cesky / common name:
4.
Predbezne oznacenl odrudv (die zadosti
0
registraci odrudy):
Provisional designation of the variety (according to the application for national listing ofplant variety):
5.
Odrtidaje udrzovana - kym / kde: The variety is maintained - who / where:
Sbirka zakonu
Strana 5384
6.
c. 369 / 2009
Je odruda geneticky rnodlflkovanym organismem ve smyslu § 2 pfsm. d) zakona
Ceistka 119
e. 78/2004 Sb.?
Is the variety a Genetically Modified Organism within the meaning ofArticle 2 (d) ofAct No. 78/2004 Coll.?
D Anol
D
Yes
Nel No
Nazev geneticky modltlkovaneho organismu: Name of the Genetically Modified Organism:
Jednoznacnv ldentlflkacnlk6d geneticky rnodlflkovaneho organismu: Unique identifier of the Genetically Modified Organism:
Uvadenf na trh genetickyrnodlflkovaneho organismu je povoleno die: The placing on the market of the Genetically Modified Organism is authorised according to:
7.
Planovane zkousky a pokusy (pouze pro odrudv zernedelskych druhu): Envisaged tests and trials (only for varieties ofagriculturalplant species):
8.
Stat
Mnozstvf osiva (kg nebo vysevnl jednotky)
Ueel zkousek a pokusu
State
Quantity of the seed (kg or sowing units)
Purpose of tests and trials
Popis odrudv (podle technkkeho dotaznfku pro pffslusny druh): Description of the variety (according to the technical questionnaire for the relevant species)
Pozn.: Jen u odrud zelenlnovych druhu, u kterych nebyla podana zadost 0 registraci odrudv vCR Remark: Only for varieties of vegetable species, for which an application for registration of the variety has not been submitted in the Czech Republic
9.
Tfmto prohlasujl (prohlasujerne) podle rneho (naseho) nejlepsiho vedornf ze udaje uvedene v teto zadosti, nezbytne pro zkournanl zadosti, jsou uplne, spravne a pravdlve, 1/ We hereby declare that to the best ofmy/our knowledge, the information necessary for the examination of the application, given in this form, is complete and correct.
Mfsto I Place:
Podpis I Signature:
Datum
I
Date:
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5385
'ttl
Zadost
0
uznani mnnzitelskeho porostu
podle § 5 odst. 1 zakona c. 219/2003 Sb.,
0
obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisu
Uznavaci Hzeni mnozitelskeho porostu provede:
RokUR
Odbor OS/oddeleni: 10 UKZUZ, Povefena osoba: 10 Oznaceni a adresa (misto podnikani) dodavatele
Registracni cislo - c. porostu
IC Tel.: FAX
e-mail: Oznaceni a adresa (misto podnikani) mnozitele
IC
Okres (umisteni pozemku)
Pozemek - cislo honu
Katastralni uzemi:
Nazev druhu a odrudy
Vymera
Kategorie a generace osiva Piivod osiva / sadby* (cislo uznavaciho listu)
Cerpane mnozstvi
Sled pfedplodin na pozemku v predchazejicich letech
Brambory naposledy v roce..........
Mnoieni podle OEeD
ano
ne
Zadame 0 pfipadne uznani v nusi kategorii
ano - ne*
* nehodici se skrtnete
Dodavatel vyplni pouze silne oramovane casti zadosti Ufedni zaznamy
Souhlas drzitele slechtitelskych pray:
Datum prijeti:
V
(razitko, podpis)
dne
Razitko a podpis dodavatele
Sbirka zakonu
Strana 5386
ev. cisto
Zadost
c. 369 / 2009
Castka 119
Datum pfijeti vzorku
0
uznani osiva / sadby-
podle § 6odst. 1 zakona c. 219/2003 Sb.,
0
obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisu
() prvni uznani osiva a sadby
() uznani osiva ze zerne ES
() uznani po up rave osiva
() uznani osiva ze tfeti zerne s ekvivalenci
() overeni jakosti pfcskladneneho osiva Uznavaci Hzeni provede:
D D
UKZUZ, odbor/oddeleni OS: Poverena osoba:
Oznaceni a adresa (misto pudnikani) dodavatele
IC Tel.: FAX e-mail:
Nazev druhu a odrudy Kategorie a generace
Rok sklizne
Cislo uznavaciho listu (mnozitelskeho porostu nebo osiva)
Cislo partie
Mnozstvi
Pocet
Udaj 0
Druh baleni
chemickem nebo jinem osetreni
Pfipravek
Typ navesky
Cislo navesky od - do
( ) tuzemska ( ) seda ( ) ISTA ( ) OEeD
Misto ulozeni (misto odberu vzorku) (x) ano
() ne
Dalsi pozadavky (zkousky, ktere nejsou povinnou soucasti uznavani)
Zadame 0 opakovani zkousek v pfipade hranicnich hodnot Zadame 0 pripadne uznani v nusi kategorii
ano - ne*
ano - ne*
Souhlasime s pfipadnym uznanim u kategorii SE a E s kliCivosti az c. 21912003 Sb., ve zneni pozdejsich pfedpisu Dodavatel vyplni pouze silne oramovane cast! zadosti.
0
10
%
nizsi podle § 3 odst. 9 zakona
ano - ne* *nehodici se skrtnete
Uredni zaznamy:
Odebran vzorek na vegetacni zkousky ana ne* Datum odberu vzorku:
Razitko a podpis vzorkovatele
Razitko a podpis dodavatele
Sbirka zakonu
Castka 119
c. 369 / 2009
Strana 5387
Datum prijeti vzorku
ev. Cislo
Zadost 0 uznani sadby brambor podle § 6 odst. 1 zakona c. 219/2003 Sb.,
0
obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisu
p rvm uznam sa dbly Uznavaci rIzeni provede: 0 0
lJ!
Oznaceni a ad res a (misto podnikani) dodavatele:
Ie: Tel.: Fax: e-mail:
Nazev drubu a odrudy: Kategorie a stupeii:
Rok sklizne:
Cislo uznavaciho listu (mnozitelskeho porostu):
Cislo partie:
Mnozstvi:
Drub baleni:
Typ navesky:
Pocet: Cislo navesky od - do
Misto odberu vzorku : Datum vzorkovani:
Razitko a podpis vzorkovatele:
Razitko a podpis dodavatele:
. k'h V'ysIed ek mec h arne e o roz b oru sa db vb ram b or Skupina vad Skupina vad I
Vada
Nejvyssi pfipustne bmotnostni procento jednotlive vady
skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekat a rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1)
Zjistena skutecnost
nesmi se vyskytovat
Skupina vad II
1,00 mokre hniloby sucha hniloba
0,25 1,00
pliseri bramboru
1,00
aktinomycetova obecna strupovitost bramboru 2) vlockovitost hliz bramboru3)
5,00
Skupina vad III
1,00
Skupina vad IV
6,00
5,00
Skupina vad V
3,00
vnejsi vady zpusobene mechanicky nebo skudci, hlizy poskozene mrazem a zapafenim Celkem skupiny II az V Skupina vad VI silne sednuti az cernani duziny zaujimajici vice nez 1/3 fezu hlizy silna rzivost duziny zaujimajici vice nez 1/10 fezu hlizy Rozbor proveden v
Nejvyssi pripustne bmotnostniprocento skupiny vad
dne
3,00
6,00 10,00
10,00
Rozbor provedl (razitko a podpis)
Sbirka zakonu
Strana 5388
c. 369 / 2009
Castka 119
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTA v ZEMEDELSKY, Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiva a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5
Zaznam 0 vysledku pfehhdky mnofitelskeho porostu - rok 20..
IOOdavatel:
Cislo porostu: Oddeleni osiva a sadby............................................................................... Prehlldka:
Uznat v nizsi kat.- ano-ne Kategone a Vymera Druh - odruda generaee
Pozemek / Puvod osiva
Adresa mnozitele
Predplodiny Zjistene zavady
Bodu
Celkovy stav
Uznano v kateg. ,gen.
Vyrnera
Cistota druhu Pravost a cistota odrudy
Neuznano- vymera
j ine odrudy a zretelne odchylne typy
normovan e ostatni Chorobya normovan e ostatni skudei Izolacni vzdalenost - mechanicka................em -ano - ne Poznamka - duvod neuznani Zapleveleni
Odhad sklizne:
prostorova ...........................m - ana - ne
Vyhovuje OECD - ana - ne Proti vysledku prehlidky lze podat odvolani do 15 dnu u odboru osiv a sadby
V
dne
podpis a razitko prehlizitele
tnczuz Praha.
.
vysledek prehlidky vzal na vedomi
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5389
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTA v ZEMEHELSKY, Hroznova 2, 65606 Bme Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5 Zaznam 0 vysledku pfehlidky mnozitelskeho porostu bra m b 0 r - rok 20 .. IDOdavatel: Cislo porostu: Oddeleni osiv a sadby Adresa mnozitele
Pozemek cislo honu - katastr - okres
Zaznam 0 3. pfehlidce mnozitelskeho porostu brambor Odnida Kategorie, generace
Brambory naposledy v roce ...
Obrosty Ukonceni vegetace
I
Pripravek
Davka
Uznano
Odhad sklizene sadby v 1:
v%
I
Vymera
Pirvod sadby cislo rozhodnuti - cerpane mnozstvi
zha
celkem
v kat., gen.
vyrnera
Dne
Pozn.:
Proti vysledku prehlidky lze podat odvolani do 15 dnu u odbom osiv a sadby UKZUZ Praha.
v...
dne ... vysledek prehlidky vzal na vedorni
podpis a razitko prehlizitele
Zaznam 0 2. pfehlidce mnozitelskeho porostu brambor Celkovy stav
9-1
Virove choroby %
Jinych odrud
%
Neodstranene hlizy %
Odchylnych typu
Pliseii bramborova Zapleveleni
IOdilld3
Mnozitel
Virove choroby celkem %
%
Neg. vyber
I
chern. - odk1.- vynas. - NE
Kategorie,
Vymera
lopnpro"p
Zjistene zavady -podminky-poznamky:
Bakterialni cernani stonku % Koi'enomorka
Cislo mnoz, porostu
9-1
Uznano
9-1
v kateg., gen.
Vyrnera
9-1
Porost-zapojen
ANO-NE
Zive ncokridlcnc msice
ANO-NE
Izolaee mechanicka
ANO-NE
Svinutka (%) Izolaee prostorova
Neuznano-vymera
I
..... mANO-NE
Proti vysledku prehlidky lze podat odvolani do 15 dnu u odbom osiv a sadby UKZUZ Praha.
v...
dne ... podpis a razitko prehlizitele
vysledek prehlidky vzal na vedorni
Zaznam 01 pfehlidce mnozitelskeho porostu brambor Celkovy stav
9-1
Virove choroby %
Chybejici rostliny
%
Neodstranene hlizy %
Jinych odrud Odchylnych typu
Cislo mnoz porostu
Virove choroby celkem %
%
Neg. vyber
Bakterialni cernani stonku % 9-1
Zapleveleni
9-1
I
chern. - odk1.- vynas. - NE
Kategorie,
Vyrnera
lopnpro"p
Zjistene zavady -podminky-poznamky:
%
Koi'enomorka
IOdill~
Mnozitel
Uznano v kateg., gen.
Vyrnera
Prumerna vyska porostu v em Zive ncokridlcnc msice
ANO-NE
Izolaee mechanicka
ANO-NE
Svinutka (%) Izolaee prostorova
Neuznano-vymera
I
..... mANO-NE
Sousedni porosty:
Proti vysledku prehlidky lze podat odvolani do 15 dnu u odbom osiv a sadby UKZUZ Praha.
v...
dne ... podpis a razitko prehlizitele
vysledek prehlidky vzal na vedorni
Strana 5390
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAv ZEMEDELSKY, Hroznova 2, 656 06 Bmo Odbor osiv a sadby Oddeleni osiv a sadby. .. ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... .. tel: Zaznam 0 vysledku pfehlidky mnozitelskeho porostu kukufice sete v roce 20 .. 2 ., 3 a 4 prehlidka Cislo rozhodnuti a mnozstvi osiva v kg: Adresa mnozitele - ICO
Umisteni pozemku:
Komponent/hybrid
Predplodiny: Kategorie
rostlin jinych odrud a zretelne odchylnych typu prasici rostliny
Zj istene zavady %
v~
vo
celkem bodu Vyrnera ha
%
2. pfehl.
I
I
3. pre hl.
I
I
4. pfehl.
zapleveleni
Uznano ha normovane
choroby a skudci
Neuznano ha
ostatni
Odhad sklizne v kg
celkovy stav izolacni vzdalenosti
1 radek:
ana
ne
prostorova izolace:
m
ana
ne
Poznamky - podminky - duvod neuznani - data pfehlidek:
v..
dne podpis a razitko prehlizitele
vysledek pfehlidky vzal na vedomi
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY Odbor osiva a sadby Oddeleni osiv a sadby . Zaznam 0 uznani mnozitelskeho porostu kukufice sete v roce 20 1. prehlidka
tel: .
Zjistene zavady
vo
v~
celkem bodu
Komponent/hybrid
% rostlin jinych odrud a zretelne odchylnych typu prasici rostliny
% Kategorie
zapleveleni normovane
Choroby a skudci
Vyrnera ha
ostatni Uznano ha
celkovy stav izolacni vzdalenosti
1 Iadek:
ana ne
prostorova izolace:
Poznamky - podminky - duvod neuznani:
m
ana
ne
INeuznano ha
pomer Iadku matka otec
I
v..
dne podpis a razitko prehlizitele
vysledek pfehlidky vzal na vedomi
Sbirka zakonu
Ceistka 119
c. 369 / 2009
Strana 5391
vYROBNi Sklizfiovy rocnik . Zvlastni oznaceni *
.
udaje kat.! gen.
*
Mnozitel c. porostu
Zvlastni oznaceni - oznaceni podle:
0
porostu plocha ha pfihl. uzn. neuzn. odhad cisteho celkem (t) skiizeno (t)
Druh . Odruda . dodavka na tun
eso ,Q U
dne en
E
;=-
)0..
cisteni a uprava ciste odpad osivo (t) (t) moreno
1) § 13 zakona - .Llrceno pro ekologicke zemedelstvi". 2) § 14 zakona - .Pochazi z geneticky modifikovanych odrud". 3) Prilohy c. 2, 3 a 4 Vyhlasky - "Vyuziti nizsi izolacni vzdalenosti - osivo nelze pouzit do mnozeni".
pfipravek
Strana 5392
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
EVIDENCE OSIV c. vzorkovani cislo partie cisla navesek
en0
....-......
15
:e
c
"-"' Q.)
dne
E ro Q..
..c
pod pis a razitko vzorkovatele
uznavaci rizeni uznano den
cislo uznavaciho listu
**) 4) Mnozeni podle schemat OEeD. 5) § 8 zakona - .Llvadeni do obehu pred ukoncenim uredni zkousky klicivosti". 6) U odrud v registracnim fizeni - oznaceni Predstihove mnozeni 7) Egalizace osiva 8) Osivo s neukoncenou certifikaci
kat.! gen.
tun
listu ...
neuznano tun
Dalsi oznaceni **)
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5393
SKLADOVA KARTA Generace
Druh - odruda Skladova karta Cislo zahranicni partie
Zvlastni oznaceni:
Cislo partie
*)
Mnozitel - dodavatel Rozbory
cistota
vlhkost
klicivost
HMKS
Primes kulturni Primes plevele Datum vzorkov.
t.aborator UKZUZ Uznavaci list
c.
Datum vystav. Cislo pjijemky
Datum vykoupeni Moridlo
Obaly
Cisla navesek
cislo
pocet
Hmotnost 1 ks ( btto I ntto )
Hmotnost (t) ( btto I ntto )
Hmotnost partie ( btto I ntto )
Expedice Datum
doklad
*) Zvlastni oznaceni:
Odberatel
Vydano (t)
Zustatek (t)
Poznarnka
1) § 8 zakona - .Uvadeni do obehu pred ukoncenlrn zkousky kllcivosti" 2) § 13 zakona - .Urceno pro ekoloqicke zernedelstvi" 3) § 14 zakona - .Pochazi z geneticky rnodifikovanych odrud" 4) Prilohy c. 2, 3 a 4 - "VyuziH nizsf izolacni vzdalenosti - osivo neni urceno do rnnozeni" 5) Mnozeni podle schernat OEeD 6) U odrud v reqistracnfrn rizeni - oznaceni Predstihove mnozeni 7) Egalizace osiva 8) Osivo s neukoncenou certifikad
Sbirka zakonu
Strana 5394
c. 369 /
2009
Ceistka 119
SKLADOVA KARTA EXPEDICE Datum
doklad
Prolongace rok
Odberatel
Uznavaci list, Rozhodnutf neuznani cislo, ze dne
Kontrola dne, podpis Teplota os iva °C Vlhkost osiva % Klicivost osiva % Srnyslovy posudek (vzhled, cich) Partie prerovnana dne: Zjistene zavady (druh, rozsah)
Vyskyt skudcu Ukony provedene od poslednf kontroly
Ukony nove narlzene, termfn plneni
Klicivost %
Vydano (t) Zustatek (t) Poznarnka
Vlhkost %
Hmotnost tun
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5395
Cislo listu
.
Evidence standardniho osiva Druh Rok vyroby
. .
Odruda Puvod , partie
.
c
.
Udale 0 porostu c............ Plocha Celkovy stav porostu Pravost druhu a odrudv Sklizene mnozstvi I ~::t~:sti sklizcneho
roTozovacihO materialu partie c
.
Klicivost line stanoveni 11 c ...... SkIad ova eVI·dence k pa rtii Odberatel v
H mo t nos t pa rt Ie ............
Mnozstvi materialu pouziteho ve vlastni firme Mnozstvi zlikvidovaneho materialu
Mnozstvi
Datum prodej e
. .
Vyrobni a skladovou evidenci je mozno vest oddelene. Evidenci lze vest v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne udaje uvadene v tomto formulari.
Strana 5396
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
Michaci protokol smesi c. 'ttl
Dodavatel: Nazev smesi: Registracni cislo partie: Hmotnost pfipravene partie: Cisla navesek: Druh a pocet obalu:
SLOZENI: Druh
Razitko a podpis dodavatele:
Datum mtchani smesi: Hmotnost jednoho baleni:
Odruda
Kat. a gener.
Pouzite mnozstvl
Cislo dokladu
C.partie
Sbirka zakonu Co
Castka 119
Q)
10
> ca o
"C
C
1;) 0
e
a.
::::J ..,
tn 0
C ~
(1) .., ca ..,
tn
C) ~
o::::J
N
's .., tn 0
C)
>N
~
e
~ (1)
0i:
0
C)
(1) ..,
ca
~
(1)
:eca
a.
0 (i) >0
(1) >(1)
E (1) N
e~
.., o::::J tn a.. 0- "C
g'o a..
ca
"C o::::J a.. "C
0
369 /
2009
Strana 5397
Strana 5398
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Cislo listu
.
Evidence sazenic zeleniny Druh ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... Rok vyroby Puvod rozmnozovaciho materialu
Odruda Mnozstvi
. . .
Vlastnosti sazenic Zdravotni stav Velikost tridenf Zpusob baleni Skladovani
Odberatel
Druh ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... Rok vyroby Puvod rozmnozovaciho materialu
Zpusob expedice
Mnozstvi
Datum prodej e
Odruda Mnozstvi
. . .
Vlastnosti sazenic Zdravotni stav Velikost tridenf Zpusob baleni Skladovani
Odberatel
Zpusob expedice
Mnozstvi
Datum prodej e
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5399
Misto pro vylepeni kolku 100 Kc
Zadost 0 registraci podle § 16 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a zmene nekterych zakonu ( zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsfch pfedpisu
0
Zamefeni zadatele1) o vyroba rozmnoiovaciho materialu za ucelem uvedeni do obehu o dovoz rozmnozovaciho materialu za ucelem uvedeni do obehu o uvadeni rozmnozovaciho materialu okrasnych druhu do obehu
Specifikace cinnosti podle skupin plodin 1) Rozmnozovaci material: o ovocnych druhu (vcetne jahodniku) o revy vinne o chmele o okrasnych druhu o sazenic zelenin
K zadosti pfikladam nasledujlci dokladyl): o vypis z obchodniho rejstrfku o kopii zivnostenskeho opravneni nebo osvedceni SHR o u fyzickych osob doklad 0 odborne zpusobilosti (original nebo ufedne overcna kopie vyucniho listu, vysvedceni nebo diplomu z odborne zemedelske nebo zahradnicke skoly) o u pravnickych osob pisemne prohlascni 0 zastupujici osobe, ktera must prokazat svou odbornou zpusobilost dokladem (original nebo uredne overcna kopie vyucniho listu, vysvedceni nebo diplomu z odborne zemedelske nebo zahradnicke skoly) o kolek (100.- Kc) jako spravni poplatek
Podpis a razitko zadatele
1)
Zaskrtnete odpovidajici udaj
1:81
Strana 5400
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Evidencni cislo (pfideli ustav)
Castka 119
Jednotne podaci misto: Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiva a sadby registrace firem Za opravnou 4 150 06 Praha 5 - Motol
OZNAMENI 0 ZAHAJENI CINNOSTI DODAVATELE
podle § 16 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin (dale jen "zakon 0 obehu osiva a sadby"), ve znenl pozdejsich pfedpisu (nevztahuje se na vyrobu nebo dovoz rozmnozovaclho materialu revy, chmele, ovocnych a okrasnych druhu a sazenic zeleniny za ucelem uvedeni do obehu)
Dodavatel fyzicka osoba Jmeno, prfjment, prtpadne obchodni firma Adresa mista trvaleho pobytu, pripadne mista podnikani
IC
Te1./fax:
pravnicka osoba Obchodni firma Sfdlo
IC
Te1./fax:
Ptedmet cinnosti:
Jmeno a ptijmeni odpovedne osoby
Datum zahajeni cinnosti:
v
.
Dne:
. Razitko a podpis dodavatele
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5401
Jednotne podaci misto: Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiva a sadby registrace firem Za opravnou 4 150 06 Praha 5 - Motol
Evidencni cislo (pfideli ustav)
OZNAMENI 0 UKONCENI CINNOSTI DODAVATELE
podle § 16 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin (dale jen "zakon 0 obehu osiva a sadby"), ve znenl pozdejsich pfedpisu (nevztahuje se na vyrobu nebo dovoz rozmnozovaclho materialu revy, chmele, ovocnych a okrasnych druhu a sazenic zeleniny za ucelem uvedeni do obehu)
Dodavatel fyzicka osoba Jmeno, prfjment, prtpadne obchodni firma Adresa mista trvaleho pobytu, pripadne mista podnikani
IC
D
Te1./fax:
pravnicka osoba Obchodni firma Sfdlo
IC
Te1./fax:
Evidencui Cislo (pridelene UKZUZ):
Datum ukonceni cinnosti:
v
.
Dne:
. Razitko a podpis dodavatele
Strana 5402
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
v
Zadost o povoleni dovozu rozmnofovaciho materialu podle § 18 zakona c. 219/2003 Sb.,
0
obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisu
a) Oznaceni a adresa (misto podnikani) dovozce:
Misto pro vylepeni kolku
IC: Tel., fax, e-mail: b) Jmeno, pfijmeni a adresa mista trvaleho pobytu nebo sidlo osoby, ktera rna v CR pravo s rozmnozovacim materialem po propusteni celnim organem nakladat
Registracni cislo dovozce: Tel./fax, e-mail:
Druh (latinsky) a odruda
Kategorie a generace
Hmotnost a Deel dovozu
.lmeno, prijmeni a sidlo osoby, ktere j e rozmnozovaci material urcen podle § 18 odstavce 4
Nazev zahranicniho odberatele vyrobeneho materialu
Veskere dovezene osivo bude pouzito pro zahranicni mnozent a veskere vyprodukovane osivo danych odrud bude vyvezeno nebo zlikvidovano, V pripade, ze uvedena odruda nebude v roce ukonceni rcgistracnich zkousek registrovana, bude veskery rozmnozovaci material vyvezen z CR nebo zlikvidovan, Rozmnozovaci material ncregistrovanych odrud nebude zavazne v CR uveden do obehu.
V
dne
.
razitko a podpis dovozce
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5403
Oznameni dovozu podle § 18 odst. 9 zakona c. 219/2003 Sb., 0 obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisu
Oznaeeui a adresa (misto podnikanf) dovozce:
Tel./fax: e-mail:
IC: Datum dovozu: Druh a odruda
Registracni cislo
Cislo zahranicul partie 1)
Cislo pfidelene Kategorie Hmotnost tuzemske a generace partie
Vcel dovozu Misto ulozenf (vcetne PSC)
a zeme
puvodu osiva
1)
v
U osrva dovezeneho na zaklade povoleni dovozu podle § 18 odst. 4 a 5 se uvede tohoto povoleni,
•
1
vr
cislo
Ph dovozu vetsiho mnozstvi druhu nebo odrud, je rnozne vyplnit pouze horni cast tiskopisu a ostatni udaje dolozit v priloze, napr. kopii nakladoveho listu.
v
dne
razitko a podpis dovozce
Strana 5404
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Protokolo prebaleni, prenaveskovani, uprave osiva* Drub - odruda : Kategorie a generace : Cislo partie : Drub mofidla>":
Puvodni obal
Hmotnost partie: Pocet a drub baleni : Cisla navesek od :
Novy obal Hmotnost partie: Pocet a drub baleni : Cisla navesek od :
Datum:
Razitko a podpis vzorkovatele :
* Nehodici se skrtne ** Uvede se pouze pfi mofeni partie po uznani v bednach
Razitko a podpis dodavatele
Ceistka 119
Sbirka zakonu
Protokol
0
c. 369 / 2009
Strana 5405
egalizaci osiva c. 'ttl
Dodavatel:
Cislo partie: Druh - odruda: Kategorie a generace: Hmotnost partie: Cisla navesek:
Datum egalizace:
Druh a pocet obalu:
Hmotnost jednoho baleni:
, h par f' II: seznam ega rizovanyc
Cislo partie
Razltko a podpis dodavatele:
Cislo dokladu
Kategorie a generace
Pouzite nmozstvi
Strana 5406
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pifloha C. 10 k vyhlasce
Vzory dokladu vydavane Ustavem nebo poverenou osobou Uznavaci list na mnozitelsky porost (pro Ustav) Uznavaci list na mnozitelsky porost (pro poverenou osobu) Uznavaci list na osivo (pro Ustav) Uznavaci list na osivo (pro poverenou osobu) Dvojjazycny uznavaci list na osivo Uznavaci list na sadbu Dvojjazycny uznavaci list na sadbu Rozhodnuti 0 neuznani mnozitelskeho porostu Rozhodnuti 0 neuznani osiva Rozhodnuti 0 neuznani sadby Prohlaseni 0 osivu s neukoncenou certifikaci
c. 36912009 Sb.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5407
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4,15006 Praha 5 Oznaceni vydavajiciho pracoviste
Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky vydava podle ustanoveni § 4 odst. 8 a § 5 odst. 5 zakona
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu
UZNAV ACt LIST
c.
na
MNOZITELSKY POROST
c.
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Ie
Mnozitel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Druh - odruda Kategorie Generace, stupen Vymera
Vysledek pfehlidky mnozitelskeho porostuje obsazen v zaznamu 0 vysledku pfehlidky mnozitelskeho porostu, ktery je soucasti tohoto uznavaciho listu.
V
dne
Za spravnost:
.
jmeno, prijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Strana 5408
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
VZOR Oznaceni poverene osoby (jmeno, pfijmeni, obchodni jmeno, misto trvaleho pobytu a misto podnikani, lisi-li se, IC u fyzickych osob nebo obchodni firmu a sidlo, IC u pravnickych osob
Na zaklade povefeni Ustredniho kontrolniho a zkuscbniho ustavu zemedelskeho k provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani uznavacich listu udeleneho dne pod cislem obchodni
(oznaceni subjektu, kteremu bylo poverenl udeleno), spolecnosti (panu, pani.) provedla prehlidku mnozitelskeho porostu osoba vyse uvedena, Podle ustanoveni § 4 odst. 8 a § 5 odst. 5 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich pfedpisu, vydava poverena osoba
UZNAV ACt LIST
c.
na
MNOZITELSKY POROST
c.
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
IC Mnozitel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Druh - odruda Kategorie Generace, stupen Vymera
Vysledek pfehlidky mnozitelskeho porostu je obsazen v zaznamu ktery je soucasti tohoto uznavaciho listu.
V
dne
Za spravnost:
° vysledku pfehlidky mnozitelskeho porostu,
.
jmeno, prijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5409
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Oznaceni vydavajiciho pracoviste
Ustredni kontro1ni a zkusebni ustav zemedelsky vydava pod1e ustanoveni § 4 odst. 8 a § 6 odst. 6 zakona
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.",
c.
UZNAVACt LIST na
OSIVO Drubu: Kategorie, generace cislo partie:
Odrudy:
rok sklizne
Dodavate1 (oznaceni a sid1o, pfip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh ba1eni
Hmotnost partie Cis1a navesek Zpusob upravy: Datum vzorkovani
Datum ukonceni zkousek
V'ysIedk~y Z k ouse k : v
Zkouska cistoty
Zkouska klicivosti
0/0
Cistota
Neskodne necistoty
0/0
Semena Pocet jinych dnll rostl. druhu
Klicivost Tvrda Normalni klicky semena
I
Cerstva nevyklic. semena
Vadne klicky
Mrtva semena
Vlhkost %
I Slozeni neskodnych necistot .Iine rostlinne druhy Zdravotni stav osiva DalSi stanoveni
Podminky zkousky klicivosti :
Posudek: Osivo
rna ke dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4
osiva a sadby pestovanych rostlin a predpisu.
Za spravnost:
0
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich
zakona
zmene nekterych zakonu (zakon
0
jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Strana 5410
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
VZOR Oznaceni poverene osoby (jmeno, pfijmeni, obchodni jmeno, misto trvaleho pobytu a misto podnikani, Iisi-li se, IC u fyzickych osob nebo obchodni finnu a sidlo, IC u pravnickych osob
Na zaklade povereni ke zkouseni osiv udeleneho Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavem zemedelskym pod c.j dne .. .. obchodni spolecnosti (oznaceni subjektu, kteremu bylo povereni udeleno) provedla zkouseni osiva osoba vyse uvedena. Podle ustanoveni § 4 odst. 8 a § 6 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.", vydava povetena osoba
c.
UZNAVACt LIST na
OSIVO Odrudy:
Drubu: Kategorie, generace cislo partie:
rok sklizne
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani) Cislo uznavaciho Iistu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh obalu
Hmotnost partie Cisla navesek Zpusob upravy: Datum vzorkovani
Datum ukonceni zkousek
V'ys Ied ek Z k ouse k : v
Zkouska cistoty
Zkouska klicivosti
0/0
Cistota
Neskodne necistoty
0/0
Semena Pocet jinych dnll rostl. druhu
Klicivost Tvrda Normalni klicky semena
I
Cerstva nevyklic. semena
Vadne klicky
Mrtva semena
Vlhkost %
I Slozeni neskodnych necistot .Iine rostlinne druhy Zdravotni stav osiva DalSi stanoveni
Podminky zkousky klicivosti :
Posudek: Osivo
rna ke dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4
osiva a sadby pestovanych rostlin a predpisu.
Za spravnost
0
zakona c. 219/2003 Sb.,
zmene nekterych zakonu (zakon
0
0 uvadeni do obehu obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich
jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho Iistu
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5411
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5 Odbor osiva a sadby Praha, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5, Tel: 257211 749, Fax: 257211 748
Ustredni kontro1ni a zkusebni ustav zemedelsky vydava pod1e ustanoveni § 4 odst. 8 a § 6 odst. 6 zakona
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen zakon c. 219/2003 Sb.",
UZNAVACt LIST
c.
na
OSIVO Drub ISpecies/: Kategorie, generace cislo partie /Number of loti:
Odruda Nariety/:
rok sklizne /Harvest yearl
Dodavate1 /Supplier/ (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Hmotnost partie Cis1a navesek Zpusob upravy:
Pocet a druh ba1eni
Datum vzorkovani
Datum prijeti vzorku /Date sample received!
/Date of sampling/
Datum ukonceni zkousek
Datum vydani uznavaciho listu
/Date test concluded!
/Date Certificate issued/
V'ysIedk~y Z k ouse k : fA na YSlS resu 1ts1 v
Zkouska cistoty !Test of purity/
Zkouska klicivosti /Test of germination!
0/0
Cistota
Purity
0/0
Semena Pocet Klicivost /Germination! jinych dnll Normalni Tvrda Inert matter rostl. druhu Number klicky semena Neskodne necistoty
Other seeds of days
Normal seedlings
Hard seeds
Cerstva nevyklie, semena Fresh seeds
Vadne klicky
Mrtva semena
Vlhkost %
Abnormal seedlings
Dead seeds
Moisture
Slozeni neskodnych necistot Kind of inert matter
.Iine rostlinne druhy Other seeds Zdravotni stav osiva Seed health DalSi stanoveni Other determinations
Podminky zkousky klicivosti IConditionsof the test of germination/ : Posudek:
Osivo
rna ke dni uznani vlastnosti
osiva a sadby pestovanych rostlin a predpisu.
Za spravnost:
0
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich
podle § 6 odst. 4 zakona
zmene nekterych zakonu (zakon
0
jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Strana 5412
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5 Oznaceni vydavajiciho pracoviste
Ustredni kontro1ni a zkusebni ustav zemedelsky vydava pod1e ustanoveni § 4 odst. 8 a § 6 odst. 6 zakona
c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.",
UZNAVACt LIST
c.
na
SADBU Odruda:
Drub: Kategorie, stupeii Cislo partie:
Rok sklizne
Dodavate1 (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh ba1eni
Hmotnost partie Cis1a navesek
. k'h V'ys I e d ek z kousvk~y - mec harne e o roz b oru prove dene'h 0 dne ........... Hmotnostni Druh vady Hlizy jinych odrud Hlizy napadene nebo poskozcne: - mrazem nebo zaparenim - mokrou hnilobou - suchou hnilobou - plisni bramboru - mechanicky nebo skudci - aktinomycetovou obecnou strupovitosti bramboru - vlockovitosti hliz bramboru - silnym sednutfm az ccrnanim duziny - silnou rzivosti duziny Primes zeminy a jinych necistot Velikostni trideni: Hlizy podsadbove Hlizy nadsadbove
%
vad
Posudek: Sadba rna ke dni uznani v1astnosti pod1e § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb., osiva a sadby pestovanych rostlin a pozdej sich predpisu.
V
dne
0
zmene nekterych zakonu (zakon
0
0 uvadeni do obehu obehu osiva a sadby), ve zneni
.
Za spravnost: jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5413
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno
Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5 Odbor osiva a sadby Praha, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5, Tel: 257211 749, Fax: 257211 748
Ustredni kontro1ni a zkusebni ustav zemedelsky vydava pod1e ustanoveni § 4 odst. 8 a § 6 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.",
UZNAVACt LIST
c.
na
SADBU Drub ISpecies/: Kategorie, stupeii Cislo partie /Number of loti :
Odruda Nariety/: Rok sklizne IHarvest yearl
Dodavate1 /Supplier/ (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh ba1eni
Hmotnost partie Cis1a navesek
Vyslcdek zkousky - mechanickeho rozboru provedeneho dne
.
IResu 1ts 0 f th e test - mec h anica . 1 anarysis 1· carne . d out on ... 1
Hmotnostni
Druh vady
%
vad
1% by weight of deficienciesl
IType of deficiencyl
Hlizy jinych odrud /Tubers ofother varieties/ Hlizy napadene nebo poskozene: /Tubers affected or damaged by/ - mrazem nebo zaparenim /frost or mow burnt I - mokrou hnilobou Iwet rotl - suchou hnilobou I dry rot I - plisni bramboru I late blight I - mechanicky nebo skudci /mechanical or pest damagel - aktinomycetovou obecnou strupovitosti bramboru I common scab I - vlockovitosti hliz bramboru I Rhizoctonia cancer and black scurfI - silnym sednutfm az ccmanim duziny Istrong greing even blackening ofpulpI - silnou rzivosti duziny I heavy rust ofpulp I Primes zeminy a jinych necistot /Addition ofearth and other impurities /
Velikostni trideni / Size sorting /: Hlizy podsadbove I Undersized tubers I Hlizy nadsadbove I Oversized tubers I Posudek: Sadba rna ke dni uznani v1astnosti pod1e § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu.
V
dne
Za spravnost:
.
jmeno, ptijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu
Strana 5414
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4,15006 Praba 5 Oznaceni vydavajiciho pracoviste
Rozhodnuti c. o neuznani mnozitelskeho porostu Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky (dale jen "lJIZZUZ"), Hroznova 2, PSC 656 06 Brno, jako spravni organ vecne prislusny ve smyslu ust. § 2odst. 1 pismo c) zakona c. 147/2002 Sb., 0 Ustfednirn kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu (zakon 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem), ve zneni pozdejsich prcdpisu, podle ust. § 5 odst. 6 ve spojeni s odstavcem 5 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby ), ve zneni pozdejsich pfedpisu, dale jen .zakon c. 219/2003 Sb.", rozhodl takto:
mnozitelsky porost
c.
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Ie Mnoiitel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani)
Drub - odruda Kategorie Generace Vymera
je neuznany, Oduvodneni:
UKZUZ V prubehu spravniho fizenf zjistil, ze mnozitelsky porost nema ke dni uznani vlastnosti podle § 5 odst. 5 a 6 zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich prcdpisu. Mnozitelsky porost je neuznan pro
.
Pouceni:
Proti tomuto rozhodnuti lze podat odvolani do 15 dnu ode dne jeho doruceni k Ministerstvu zemedelstvi Ceske republiky prostrednictvim Odboru/oddeleni osiva a sadby Ustrednfho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho,
V
dne
jmeno, ptijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnutl
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5415
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Oznaceni vydavajiciho pracoviste
ROZHODNUTI
c.j.
c.
Ustredni kontrolni a zkusebni "stay zemedelsky (dale jen "UKZUZ"), Hroznova 2, PSC 656 06 Brno, jako spravni organ vecne pfislusny ve smyslu ust. § 2 odst. 1 pismo c) zakona c. 147/2002 Sb., 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu (zakon 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem), ve zneni pozdejsich predpisu, podle ust. § 6odst. 5 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.",
OSIVO Drub:
Odruda:
Kategorie, generace Cislo partie:
Rok sklizne
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh baleni
Hmotnost partie Cisla navesek Zpusob upravy: Datum vzorkovani
Datum prijeti vzorku
Datum ukonceni zkousek
Datum vydani rozhodnuti
je neuznane V'ysIedk~y z k ouse k : v
Zkouska cistoty
Zkouska klicivosti
0/0
Cistota
Neskodne necistoty
0/0
Semena Pocet jinych dnu rostl. druhu
Klicivost Tvrda Normalni klicky semena
I
Cerstva nevyklic. semena
Vadne klicky
Mrtva semena
Vlhkost %
I Slozeni nesk, necistot Semena jinych rostl. dr. Zdravotni stav osiva DalSi stanoveni
Podminky zkousky klicivosti : Odiivodnenf UKZUZ v prubehu spravniho fizeni zjistil, ze osivo nerna ke dni uznani vlastnosti podle § 6odst. 5 zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu Proto bylo rozhodnuto tak, jakje uvedeno ve vyroku tohoto rozhodnuti. Osivo se neuznava z duvodu
Pouceni: Proti tomuto rozhodnuti lze podat odvolani do 15 dnu ode dne jeho doruceni k Ministerstvu zemedelstvi Ceske republiky prostrednictvim Odboru / oddeleni osiva a sadby Ustredniho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho.
V
dne
jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnuti
Strana 5416
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5
c.j.
ROZHODNUTI
c.
Ustredni kontrolni a zkusebni "stay zemedelsky (dale jen "lJKZUZ"), Hroznova 2, PSC 656 06 Brno, jako spravni organ vecne pfislusny ve smyslu ust. § 2 odst. 1 pismo c) zakona c. 147/2002 Sb., 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu (zakon 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem), ve zneni pozdejsich predpisu, podle ust. § 6odst. 5 zakona c. 219/2003 Sb., 0 uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu, dale jen "zakon c. 219/2003 Sb.", rozhodl takto:
SADBA Drub:
Odruda:
Kategorie, stupeii Cislo partie:
Rok sklizne
Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Pocet a druh baleni
Hmotnost partie Cisla navesek Zpusob upravy:
je neuznana . k'h V'ys Ied ek z k ous"k~y - mec h arne e o rozb oru prove d ene'h 0 d ne ........... Hmotnostni % vad
Druh vady
Hlizy jinych odrud Hlizy napadene nebo poskozene: - mrazem nebo zaparenlm - mokrou hnilobou - suchou hnilobou - plisni bramboru - mechanicky nebo skudci - aktinomycetovou obecnou strupovitosti bramboru - vlockovitosti hliz bramboru - silnym scdnutim az cernanim duziny - silnou rzivostl duziny Primes zeminy a jinych necistot Velikostni trfdeuf: Hlizy podsadbove Hlizy nadsadbove Odiivodnenk UKZUZ v prubehu spravniho fizeni zjistil, ze sadba nerna ke dni uznani vlastnosti podle § 6 odst 5 zakona c. 219/2003 Sb., ve Proto bylo rozhodnuto tak, jakje uvedeno ve vyroku tohoto zneni pozdejsich predpisu. Sadba se neuznava z duvodu rozhodnuti.
Pouceni: Proti tomuto rozhodnuti lze podat odvolani do 15 dnu ode dne jeho doruceni k Ministerstvu zemedelstvi Ceske republiky prostrednictvim Odboru / oddeleni osiva a sadby Ustredniho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho.
V
dne
jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnuti
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5417
VZOR
Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiv a sadby Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 - Motol tel. : 257211 748,257211 749 (reditel ,257294221,257294224 fax: 257211 748; 257 294 222, e-mail: QQb'.QU&(f£illJg~~
Prohlaseni 0 osivu s neukoncenou certifikaci
Declaration ofseed notfinally certified Druh: Species: Odruda: Variety: Kategorie: Category: Cislo partie osiva pouziteho k zalozenl porostu: Reference number ofthe seed lot used to sow the field: Cislo mnozitelskeho porostu nebo cislo partie: Field or lot reference number: Pestebnl plocha pouzita pro vyrobu partie: Area cultivatedfor the production ofthe lot: Mnozstvi sklizeneho osiva a pocet baleni: Quantity ofseed harvested and number ofpackages:
Mnozitelsky porost vyhovel podminkam zakona c. 219/2003 Sb., ve znenl pozdejsich pfedpisu a podminkam pravidel Evropskych spolecenstvi
The propagating crop has satisfied conditions ofthe Act No. 219/2003 Coll., as last amended and conditions ofEC rules Vysledky predbezneho zkouseni osiva: Results ofa preliminary seed anylysis:
v
dne Jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani prohlaseni Name and signature of the person authorisedfor issuing the declaration
Sbirka zakonu
Strana 5418
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pifloha C. 11 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
N alezitosti cisla mnozitelskeho porostu, cisla partie rozmnozovaciho materialu a pouzivane merne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy a zpusob pfideleni registracniho cisla smesi
1. N alezitosti cisla mnozitelskeho porostu Cislo mnozitelskeho porostu se tvoti nasledujlcim zpusobem: a) ze ctyrmistneho registracniho nebo evidencniho cisla dodavatele, b) z petimistneho poradoveho cisla porostu, jehoz prvni cislo je oznaceni regionalntho oddelenl Ustavu, ve kterem bude podana zadost. Vzor: 3867 - 00657 Registracni nebo evidencni cislo dodavatele
Poradove cislo porostu Porost od
do
RRRR
XOO01
X0200
porosty zalozcne z rozmnozovaciho materialu geneticky modifikovanych odrud
RRRR
X0201
X0500
porostv zalozcne pro ekologicke zemedelstvi
RRRR
X0501
X0600
porosty zalozcne na zaklade prohlaseni slechtitele rozmnozovaciho rnaterialu
RRRR
X0601
X8000
porosty zakladniho a certifikovaneho osiva
RRRR
90001
a dale
porosty standardniho osiva (k uznavacimu rizeni se neprihlasuji)
0
puvodu
RRRR - ctyrmlstne registracni nebo evidencni cislo dodavatele. X - cislo regionalniho oddeleni Ustavu, kde bude porost prihlascn. Seznam je kazdorocne zvetejiiovan ve vestniku Ustavu. • Pouziti ciselnych tad v danem rozmezi je pro zadatele libovolne, poprtpade muze byt odvisle od dohody s regionalnim oddelenim Ustavu, kde je zadost podavana, Je nepffpustne pouzit v kalendarnim roce jedno cislo vfcekrat. • Mnozitelske porosty se oznacuji tabulkou s cislem mnozitelskeho porostu umistenou na viditelnem miste okraje pozemku po celou dobu vegetace.
Sbirka zakonu
Ceistka 119
c. 369 / 2009
Strana 5419
2. N alezitosti cisla partie rozmnozovaclho materialu Cislo partie rna pevnou strukturu. Zakladem je rok sklizne a cislo mnozitelskeho porostu (tj. rcgistracni nebo evidencni cislo dodavatele a poradove clslo porostu). Za Iomitkem je pak poradove cislo vyrobene partie z daneho porostu. Vzor: 6 - 3867 - 00657 / 01
Cislovani partii osiva z dovozu, obchodniho osiva, egalizovanych osiv, standardniho osiva a sazenic ze leniny. Registracni nebo evidencni cislo dodavatele
x-
•
ciselne rozmezi typ osiva od
do
RRRR
X8501
X9000
cisla partii obchodniho osiva, pripadne partii osiv j inde neuvedenych
RRRR
X9001
X9800
cisla partii osiva z dovozu v kalendarnim roce.
RRRR
X9801
X9999
cisla egalizovanych partii osiv, ktere prosly uznavacim tizcnlm
RRRR
90001
95000
cisla partii standardnich osiv
RRRR
95001
a dale
cisla partii sazenic zelenin
cislo regionalniho oddelenl Ustavu, kde bylo OSlVO vzorkovano nebo kde je sidlo dovozce, v pripade smest - cislo regionalniho oddeleni Ustavu, kde je smes registrovana. Seznam je kazdorocne zverejiiovan ve vestniku Ustavu. Uskladnene partie a jejich casti se oznacuji partiovymi stltky; obdobnym zpusobem must byt oznaccne i jine obaly umistene v prostorach, kde je skladovan rozmnozovaci material.
3. Pouzivane merne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy Skupina druhu
zemedelske druby (krome brambor) sazecky brambory zeleninove druby sazecky
Vymera (pocet)
Hmotnost (pocet)
Pocet desetinnych mist
ha
kg
ha ha a a a ks
kg/ks
ha- 0,00 kg- 0,000 t - 0,000
* pocet bude pouzivan k odhadu vynosu
t
kg kg/ks ks g
a- 0,00 kg- 0,000
Strana 5420
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
4. Zpusob pfideleni registracniho cisla smesi osiv Rcgistracni cislo smesi se sklada z a) oznaceni roku pridelent registracniho cisla b) ctyrmistneho registracniho nebo evidencniho cisla dodavatele, c) petimistneho poradoveho cisla porostu, jehoz prvni cislo Je oznaceni regionalniho oddeleni Ustavu, ve kterem bude podana zadost, Vzor: 6 - 3867 - 08199
Ustav pridelt kazde ohlasene smesr osiv rcgistracni cislo v rozmezi uvedenem v tabulce. Rcgistracni cislo srnesi je zakladem cisla partie smesi osiv nasledne vyrobene, Zpusob vytvoreni cisla partie je popsan v bode 2.
Registracni nebo evidencni cislo dodavatele
x-
ciselne rozmezi
typ smesi od
do
RRRR
X8001
X8200
rcgistracni clsla smest pro zemedelskou vyrobu
RRRR
X8201
X8400
registracni clsla smest pro vyuziti mimo zemedelskou vyrobu
RRRR
X8401
X8500
registracni clsla smest obilnin, standardnich osiv zeleniny, smest osiv k ochrane prirozcneho prostredi
cislo regionalniho oddelenl Ustavu, kde bylo OSlVO vzorkovano nebo kde je sidlo dovozce, v pripade smest - cislo regionalniho oddeleni Ustavu, kde je smes registrovana. Seznam je kazdorocne zverejiiovan ve vestniku Ustavu.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5421
Pifloha C. 12 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Vycet skladistnich skudcu Cesky DaZeV Cervotoc spiznl Cervotoc tabakovy Ctverorozec obilni Kornatec nejmensi Kornatec skladistni Korovnik Korovnik obilni Kozojed Kozojed obecny Kozojed skvrnity Kozojed sedy Kozojed temny Lesak ryzovy Lesak Lesak bludny Lesak moucny Lesak skladistni Lesknacek flkovy Lesknacek obilni Pilous cerny Pilous kukuticny Pilous ryzovy Potemnfk evropsky Potemnik hnedy Potemnik moucny Potemnik nicivy Potemnik ryzovy Potemnik skladistni Potemnik stajovy Rusnik obilni Rusnik semenovy Rusnik skladistni Vrtavec australsky Vrtavec plstnaty Vrtavec prusvitny Vrtavec zhoubny Zrnokaz bobovy Zrnokaz fazolovy Zrnokaz hrachovy
Makadlovka obilna Makadlovka semenova
Vedecky DaZeV Stegobium paniceum (Linnaeus) Lasioderma serricorne (Fabriscius) Gnathocerus cornutus (Fabriscius) Lophocateres pusillus (Klug) Tenebroides mauritanicus Linnaeus Prostephanus truncatus (Horn) Rhizopertha dominica (Fabriscius) Dermestes peruvianus Castelnau Dermestes lardarius (Linnaeus) Attagenus pellio (Linnaeus) Dermestes maculatus DeGeer Attagenus unicolor (Brahm) Cryptolestes pusillus (Schonherr) Oryzaephilus mercator (Fauvel) Ahasverus advena (Waltl) Crypto lestes ferrugineus (Stephens) Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus) Carpophilus hemipterus (Linnaeus) Carpophilus dimidiatus (Fabriscius) Sitophilus granarius Linnaeus Sitophilus zeamais (Motschulsky) Sitophilus oryzae (Linnaeus) Tribolium madens (Charpentier) Tribolium casteneum (Herbst) Tenebrio molitor (Linnaeus) Tribolium destructor (Uyttenboogaart) Latheticus oryzae Waterhouse Tribolium confosum (J aqudin Du Duval) Alphitobius diaperinus (Panzer) Trogoderma granarium (Everts) Reesa vespulae (Milliron) Trogoderma variabille Ballion Ptinus tectus Boieldieu Niptus hololeucus (Faldermann) Gibbum psylloides (Czenpinski) Ptinus fur (Linnaeus) Bruchus rufimanus (Gyllenhal) Acanthoscelides obtectus (Say) Bruchus pisorum (Linnaeus) Palorus ratzeburgi (Wissmann) Typhaea stercorea (Linnaeus) Sitotroga cereallela (Olivier) Hofmannophila peudospretella (Stainton)
Strana 5422
Sbirka zakonu
Cesky DaZeV Makadlovka skrobova Molobilnf Zavijec datlovy Zavijec domaci Zavijec moucny Zavijec paprikovy Zavijec ryzovy Zavijec skladistni Skladokaz moucny 1) Perickovec zhoubny 1) Roztoc zhoubny 1)
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Vedecky DaZeV Endrosis sarcitrella (Linnaeus) Nemapogon granellus (Linnaeus) Cadra cautella (Walher) Pyralis far inalis (Linnaeus) Ephestia kuehniella (Zeller) Plodia interpunctella (Hubner) Corcyra cephalonica (Stainton) Ephestia elutella (Hubner) Acarus siro (Linnaeus) Lepidoglyphus destructor (Schrank) Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)
1) Osivo smt obsahovat zive roztoce za predpokladu, ze je v osivu zjisten rovnez roztoc dravy (naptiklad Cheyletus eruditus Schrank), a to v pomeru ne vetsim nez 100 skodlivych roztocu najednoho roztoce draveho,
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5423
Pifloha C. 13 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Uvadeni osiva do obehu pfed ukoncenim uredni zkousky klicivosti 1. Druhy, jejiehz osivo je mozne uvadet do obehu pfed ukonceuim ufednf zkousky klfcivosti a zkousky, ktere musi byt pfed uvedenim do obehu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. v pripade pouziti nemoreneho osiva must byt prove deny i zkousky zdravotniho stavu rozmnozovaciho materialu.
2. Pozadavky na vlastnosti osiva Osivo druhu uvedenych v tabulce 1 musi, s vyjimkou klicivosti, splriovat pozadavky na vlastnosti stanovene pro tyto druhy v prilohach cislo 1, 2, 3 a 5.
Strana 5424
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
IJ;)PIJJf~ q;)~U~!~OAH
!lsoumolHd !uYAo,l~!fZ
• • • •• •
nsms oq!U10AU.lPZ AJf~nOJfz nOJf~noJfz !u~Ula~aA
!lSOUppqAq 0/0!uaAOUU1S Apl}.Ipo'nqn.lp AlOlS9 U usoanrd AJf~noJfz - uZ~UOJ0.llJf;}I;} Apl}.IPO 'nqn.lp AlOlS9 U!lSOAU.ld AJf~noJfz uJf~noJfz YAOH!I;}.I0.lJf!W Apl}.IPO 'nqn.lp AlOlS9 U!lSOAU.ld AJf~noJfz uJf~noJfz !U~U;}JS;}.Ionl.':l
usoudoqosmoatz uJf~noJfz
YJf;)!maq;)°m: ~1-----------l )~ ~
N
A !!P!Old s uouras !s~mHd !uaAOuU1S %
nou~!lpo
S)lWH/S.LH
• • • •• • •••• IJqn.lp q;)~uu!llSO.l q;)~U!f s~mHd
• • • •• • • • • •• •
Castka 119
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5425
Pifloha C. 14 k vyhlasce
c. 369/2009 Sb.
POZADOVANE VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Cast 1. Prehled druhu Cesky nazev Artyeok Bob zahradni Brokolice Celer bulvovy Celer rapikaty Cibule Echalion Cibule secka Cekanka hlavkova Cekanka pro puky Cekanka prumyslova Cerny kofen Cesnek Endivie kadefava Eskariol Fazol obecny kefickovy Fazol obecny pnouci Fazol sarlatovy Fenykl Hrach dreiiovy Hrach kulatosemenny Hrach cukrovy Chilli Chrest Kaderavek Kapusta hlavkova Kapusta ruzickova Karda Kedluben Kerblik Kozlicek polnieek Kukufice cukrova Kukufice pukancova Kvetak Lilek vejcoplody Mane;old Meloun cukrovy Meloun vodni Mrkev Mrkev krmna Okurka salatova Okurka nakladacka Paprika Pazitka Petrzel Por Rajce Reveii
Tabulka 1 Latinsky nazev Cynara cardunculus L. Vicia faba L. (partim) Brassica oleracea L. Apium graveolens L. Allium cepa L. - skupina Cepa Allium fistulosum L. Cichorium intybus L.
Scorzonera hispanica L. Allium sativum L. Cichorium endivia L. Phaseolus vulgaris L. Phaseolus coccineus L. Foeniculum vulgare Mill. Pisum sativum L. (partim)
Capsicum annum L. Asparagus officinalis L. Brassica oleracea L. Brassica oleracea L. Brassica oleracea L. Cynara cardunculus L. Brassica oleracea L. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Valerianella locusta (L.) Laterr. Zea mays L. (partim) Brassica oleracea L. Solanum melongena L. Beta vulgaris L. Cucumis melo L. Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Daucus carota L. Cucumis sativus L. Capsicum annuum L. Allium schoenoprasum L. Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Allium porrum L. Lycopersicon esculentum Mill. Rheum rhabarbarum L.
Sbirka zakonu
Strana 5426
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Raphanus sativus L.
Redkvieka Redkev Repa salatova Salat Salotka Spenat Tykev obecna Tykev velkoploda Vodnice Zeli hlavkove bile Zeli hlavkove cervene Zeli pekingske
Beta vulgaris L. Lactuca sativa L. Allium cepa L. - skupina Aggregatum Spinacia oleracea L. Cucurbita pepo L. Cucurbita maxima Duchesne Brassica rapa L. Brassica oleracea L. Brassica oleracea L. Brassica rapa L.
Cast 2. Pozadovane vlastnosti sazenic zeleniny Sazenice zeleniny musi svymi vlastnostmi spliiovat pozadavky odberatele a byt dostatecne narostle, zdrave a prostc skudcu, vyrovnane, svezi, radne zakorenene a s vyvazenym pomerem mezi koreny, stonky a listy. Rovnez musi vy kazovat rodovou, druhovou a odrudovou pravost a cistotu
Cast 3. Kontrola dodrzovani kritickych bodu Ustav nebo poverena osoba kontroluje: a) dodrzovani postupu u vsech kritickych bodu uvedenych v § 15 vyhlasky, b) spolehlivost metod pouzitych pfi vyrobe a distribuci, c) vhodnost techto metod k vecnemu oceneni zpusobu vyroby a obchodu vcetne evidence dokladu, d) uroveii prace provadene personalem dodavatele.
Cast 4. Zpusob vedeni zaznamu Zaznamy obsahuji informace a) b) c) d)
0
vypracovani a uplatneni metod dohledu a kontroly, odberu vzorku Ustavem pro laboratomi rozbory ana vcgetacni zkousky, prodej i a expedici sadby zeleniny, vyskytu vsech skodlivych organizmu v arealu pestirny a 0 vsech opatrenich, ktera s jejich likvidaci byla ucinena.
Cast 5.1 Pozadavky na mnozitelske porosty cesneku a salotky Minimalni casovy interval mezi mnozitelskym porostem a jakymkoli jinym porostem tehoz nebo pribuzneho druhu j e j eden rok. U kazdeho mnozitelskeho porostu je provedena alespoii jedna prehlidka, a to ve fazi technologicke zralosti porostu. Kazdy mnozitelsky porost je po celou dobu vegetace oddelen od sousednich porostu mezerou nejmene 1 m sirokou
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5427
Cast 5.2 Pozadavky na vlastnosti sazecky cibule, eehalionu a salotky Tabulka 5.2.1 Nejvyssi povoleny obsah (% hmotnosti) cibuli naklicenych, poskozenych a neskodnych primesi celkem
10
z toho: - cibuli napadenych suchou nebo mokrou hnilobou - cibule napadene skodlivymi organismy, ktcre je zakazano zavlekar a rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1)
3 nesmi se vyskytovat
cibule jinych odrud a zretelne odchylnych typu cibuli rozvitvch a porostlvch
2 5 Nejvyssi povolena delka (em) delka suche nate 3 delka kofinku 3 1) Prilohy e. 1 a 2 vyhlasky e. 330/2004 Sb., 0 opatrenlch proti zavlekani a rozsirovant skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpisu. DaISi pozadavky: cibulova sadba (matky) a cibulova sazecka musi byt sucha, vyzrala a v krcku zatazena, zbavena prebytecnych slupek a korlnku. primes jinych odrud a zretelne odchylnych typu v sadbe urcene pro vyrobu zakladniho rozmnozovaciho rnaterialu muze byt maximalne 0 %, v sadbe pro vyrobu certifikovaneho rozmnozovaciho materialu maximalne 1 %.
Pozadavky na velikostni trideni sazecky cibule a eehalionu Tabulka 5.2.2 Velikostni trideni Trideni na siteeh s podelnymi otvory (nejvyssi pfipustny podil cibuli mimo stanovene rozpet! v % hmotnosti) nejvyse 20% cibuli
male velke
nejvyse 20% cibuli jednotne
0
0
7az15mm velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
15 az 20 mm velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
7 az 20 mm nejvyse 20% cibuli 0 velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm pficernz podil cibuli 0 velikosti 7 az 15 mm minimalne 30% hmotnosti
Cast 5.3 Pozadavky na vlastnosti sadby eesneku Druh
Cibule jinych odrud a zretelne odchylnych typfi maximalne v %
Cibuli rozvitych a porostlych maximalne v %
Delka suche nate maximalne v em
Tabulka 5.3.1 Delka kofinku maximalne v em
Cesnek SE,E
nesmi se vyskytovat 2
5 5
5 5
3 3
C
Tabulka 5.3.2 %
zavadnych cibuli celkem z toho: - cibuli mechanicky poskozenych - cibuli poskozenych houbovymi chorobami
Z
poctu cibuli 10 8 6
Pozadavky na trideni: v sadbe cesneku muzou byt maximalne 3% cibuli podsadbovych. Za podsadbove se povazuji cibule, ktere maji prieny prumer mensi nez 3,5 em u palicaku a 3 cm u nepalicaku.
Strana 5428
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
Cast 6. Pozadavky na zdravotni stav sazenic sazenice musi byt vizualne prostc skodlivych organismu a pfiznaku chorob uvedenych v tabulce 6
Seznam skodlivycb organismu: Rod nebo drub Allium cepa L. - skupina Aggregatum
Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
Tabulka 6 Seznam skodlivycb organjzmu Delia spp. Ditvlenchus dipsaci (Kuhn) Filipiev Thysanoptera, zejmena vsak Thrips tabaci
salotka
Lindeman Houby
-
Allium cepa L. - skupina Cepa cibule echalion
Viry a virum podobne organismy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
Botrytis spp. Peronospora destructor (Berk.) Fr. Sclerotium cepivorum Berk
-
Vsechny, zejmena vsak Onion yellow dwarf virus
-
Delia spp.
-
-
-
Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Meloidogyne spp. Thysanoptera, zejmena vsak Thrips
tabaci
Lindeman Bakterie
-
Houby
-
-
Pseudomonas spp. Botrytis spp. Fusarium oxysporum f. sp. cepae (Hans.) Snyd. et Hans.
-
-
Allium fistulosum L. cibule secka
Viry a virum podobne orgamsmy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
-
Peronospora destructor (Berk.) Fr. Sclerotium cepivorum Berk Vsechny, zejmena vsak Onion yellow dwarf virus
Delia spp. Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Thysanoptera, zejmena vsak Thrips
tabaci
Lindeman
Allium porrum L. p6r
Houby Viry a virum podobne organismy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii Bakterie Houby
-
Sclerotium cepivorum Berk
-
Vsechny
-
Allium sativum L. cesnek
Viry a virum podobne organismy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
-
Bakterie Houbv Viry a virum podobne orgamsmy
-
Delia spp. Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Thysanoptera Pseudomonas spp. Alternaria porri (Ell.) Cif. Fusarium culmorum (W.G.Sm.) Sacco Phytophthora porri Foister Sclerotium cepivorum Berk. Vsechny, zejmena vsak Leek yellow stripe virus
Aceria tulipae (Keifer) Delia spp. Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Thvsanoptera Pseudomonasfluorescens Migula Sclerotium cepivorum Berk. Vsechny, zejmena vsak Onion yellow dwarf virus
Ceistka 119
Rod nebo drub Apium graveolens L. celer rapikaty celer bulvovy
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5429
Seznam skodlivycb organizmu Euleia heraclei (Linnaeus) Lygus spp. Psila rosae Fabricius Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman Bakterie Erwinia carotovora subsp. Carotovora (Jones) Bergey et al. Pseudomonas syringae pv. apii (Jagger) Young, Dye & Wilkie Houby Fusarium oxysporum f. ssp. zpii W.C.Snyder & H.N.Hansen Phoma apiicola Kleb. Pvthium spp. Pringsh. Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Septoria apiicola Speg. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Celery mosaic VIrus a orgamsmy Cucumber mosaic virus Hmyz, roztoci a Brachcyorynella asparagi (Mordvilleo) N ematody vsech Parahypopta caestrum (Hubner) vyvojovych stadii Platyparea poeciloptera Schrank Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Asparagus officinalis L. chrest
-
-
-
Houby
-
-
Beta vulgaris L. repa salatova, mangold
Viry a virum podobne orgamsmy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
Houbv Viry a virum podobne organismy Brassica oleracea L. Hmyz, roztoci a brokolice, kaderavek, N ematody vsech kapusta hlavkova, vyvojovych stadii kapusta nlzickova, kedl uben, kvetak, zeli hlavkove bile, zeli hlavkove cervene Bakterie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Houby
-
-
-
-
-
-
Viry a virum podobne orgamsmy
-
Fusarium spp. Rhizoctonia crocorum (Pers. :Fr.) Dc. Vsechny Pegomyia betae Frank
Phoma betae Frank Vsechny, zejmena vsak Beet necrotic yellow vein VIrus Aleyrodidae Aphididae Heterodera spp. Lepidoptera, zejmena vsak Pieris brassicae (Linnaeus) Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Pseudomonas syringae pv. Maculicola (/Mc Culloch) Youmg. Dye & Wilkie Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson Alternaria brassicae (Berk.) Sacco Mvcosphaerella spp. Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm. Plasmodiophora brassicae Wor. Pythium spp. Rhizoctonia solani Kuhn Vsechny, zejmena vsak Cauliflower mosaic virus, Tospovirus a Turnip mosaic virus
Strana 5430
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Castka 119
Seznam skodlivycb organizmu Aphididae Lepidoptera, zejmena vsak Pieris brassicae (Linnaeus) Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al. Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson Houby Alternaria brassicae (Berk.) Sacco Botrytis cinerea Pers.: Fr. Mycosphaerella spp. Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm. Plasmodiophora brassicae Wor. Sclerotinia spp. Fuck. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak tospoviry orgamsmy Capsicum annuum L. Hmyz, roztoci a Aleyrodidae paprika Nematody vsech Leptinotarsa decemlineata Say chilli vyvojovych stadii Ostrinia nubilalis (Hubner) Phthorimaea operculella (Boyd) Tetranychidae Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Houby Leveillula taurica (Lev.) Amand Pyrenochaeta lycopersic Gerlach, Schneider et Gerlach Pythium spp. Phvtophthora capsid Leonian Verticillium albo-atrum Reinke et Berth. Verticillium dahliae Kleb. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Tomato mosaic virus, Pepper mild mottle a Tobacco mosaic virus Cichorium endivia L. Hmyz, roztoci a Aphididae endivie Nematody vsech Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella kaderava vyvojovych stadii occidentalis Pergande eskariol Houby Botrytis cinerea Pers. :Fr. Erysiphe cichoriacearum DC. ex Merat Sclerotinia spp. Fuck. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Beet western yellow orgamsmy virus a Lettuce mosaic virus Cichorium intybus L. Hmyz, roztoci a Aphididae cekanka hlavkova Nematody vsech Napomyza cichorii Spencer cekanka pro puky vyvojovych stadii Apion assimile Kirby cekanka prumyslova Bakterie Erwinia carotovora (Jones) Bergly et al. Erwinia chrysanthemi Burkholder, MC Fadden & Dimoek Pseudomonas marginalis (Brown) Stevens Houby Phoma exiqua Desm. var. exiqua Boer. Phytophthora erythroseptica Pethybr. Pythium spp. Pringsh. Sclerothinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
Rod nebo drub Brassica rapa L. zeli pekingske
Rod nebo drub Citrullus lanatus
Hmyz, roztoci a Nematody vsech vyvojovych stadii Bakterie
Hmyz, roztoci a
Seznam skodlivycb organizmu - Aleyrodidae
Castka 119
(Thunb.) Matsum. et Nakai meloun vodni
Sbirka zakonu
N ematody vsech vyvojovych stadii
-
Cucumis melo L. meloun cukrovy
Houby Viry a virum podobne organismy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
-
-
Bakterie
-
Houby
-
Viry a virum podobne orgamsmy
-
Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
Bakterie
-
Houby
-
Cucurbita maxima Duchesne tykev velkoploda
Viry a virum podobne orgamsmy Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
-
Viry a virum podobne organismy
Strana 5431
Aphididae Meloidogyne spp. Polyphagotarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted Vsechny, zejmena vsak Watermelon mosaic virus 2
-
-
Cucumis sativus L. okurka salatova okurka nakladacka
c. 369 / 2009
-
Aleyrodidae Aphididae Meloidogyne spp. Polyphagotarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Pseudomonas syringae pv. Lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted Fusarium spp. Link Pvthium spp. Pringsh. Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium spp. Ness Vsechny, zejmena vsak Cucumber green mottle virus, Cucumber mosaic virus a Squash mosaic VIrus Aleyrodidae Aphididae Delia platura (Meigen) Meloidogyne spp. Polyphagotarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie Fusarium spp. Link Phvtophora spp. De Barv Pseudoperonospora cubensis (Berk. M.A.Curtis) Pythium spp. Pringsh Rhizoctonia spp. DC. Sphaerothecafuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium spp. Ness Vsechny Alevrodidae Aphididae Meloidogvne spp. Polyphagotarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Vsechny
Strana 5432
Rod nebo drub Cucurbita pepo L. tykev obecna
Sbirka zakonu
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Foeniculum vulgare Mill. fenykl
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Lactuca sativa L. salat
Ceistka 119
Seznam skodlivycb organizmu Aleyrodidae Aphididae Meloidogyne spp. Polyphagotarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Bakterie Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie Houby Fusarium spp. Link Sphaerothecafuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium spp. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Squash mosaic virus, Zucchini yellow mosaic virus a tospoviry Hmyz, roztoci a Aleyrodidae N ematody vsech Aphididae vyvojovych stadii Thvsanoptera Houby Bremia lactucae Reg. Leveillula taurica f. ssp. cynara Pythium spp. Pringsh. Rhizoctonia solani Kuhn Sclerotium rolfsii Sacco Sclerotinia sclerotiorum (Llib) de Bary Verticillium dahliae Kleb. Viry a virum podobne Vsechny organismy Hmyz, roztoci a Aleyrodidae N ematody vsech Aphididae vyvojovych stadii Thysanoptera Bakterie Erwinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergey et al. Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens Houby Cercospora foeniculi Magn. Phytophthora syringae (Kleb.) Kleb. Sclerotinia spp. Celery mosaic virus Viry a virum podobne organismy Hmyz, roztoci a Aphididae N ematody vsech Meloidogyne spp. vyvojovych stadii Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Houby Botrytis cinerea Pers. :Fr. Bremia lactucae Reg. Pythium spp. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Lettuce big vein, Lettuce orgamsmy mosaic virus a Lettuce ring necrosis Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
Cynara cardunculus L. karda artycok
c. 369 / 2009
-
-
-
-
-
-
-
Ceistka 119
Rod nebo drub Lycopersicon esculentum Mill. rajce
Sbirka zakonu
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Solanum melongena L. lilek vej coplody
Strana 5433
Seznam skodlivycb organizmu Aphididae Aleyrodidae Hauptidia maroccana Meloidogyne spp. Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Aculops lycopersici (Tryon) Bakterie Pseudomonas syringae pv. tomato (Okabe) Yong, Drye & Wilkie Houby Alternaria solani Sorauer Cladosporium fulvum Cooke Colletotrichum coccoides (W allr.) Hughes Didymella lycopersici Kleb Fusarium oxysporum Slecht: Fr. Leveillula taurica (Lev) Arrand Phytophthora nicotianae van Breda de Haan Pyrenochaeta lycopersici Gerlach, Schneider et Gerlach Pythium spp. Rhizoctonia solani Kuhn Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Barv Verticillium spp. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Potato virus X, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tomato mosaic virus a Tomato yellow leaf curl virus Bakterie Agrobacterium tumefaciens Smith & Townsend) Com Erwinia rhapontici (Millard) Burkholder Armillariella mellea (Vahl. ex Fr.) Kumm. Houby Verticillium spp. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Arabis mosaic virus a orgamsmy Turnip mosaic virus Hmyz, roztoci a Aleyrodidae N ematody vsech Aphididae vyvojovych stadii Hemitarsonemus latus Leptinotarsa decemlineata Say Meloidogvne spp. Tetranychidae Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Fusarium spp. Houby Leveillula taurica f. ssp. cynara Rhizoctonia solani Kuhn Pythium spp. Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Verticillium spp. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Eggplant mosaic virus, Potato virus Y a Tobacco mosaic VIrus
Hmyz, roztoci a N ematody vsech vyvojovych stadii
-
Rheum rhabarbarum L. reveii
c. 369 / 2009
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Strana 5434
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekar a rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi 1) se nesmi vyskytovat sazenice, ktere pfi sklizni vykazuji viditelne pnznaky napadeni, musi byt vhodnyrn zpusobem osetreny nebo zlikvidovany, chemicky pfipravek, kterym byly sazenice osetfeny, se uvede na navesce nebo na pruvodnim dokladu. 1)
Pfiloha c. 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., 0 opatrenich proti zavlekani a rozsirovant skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpisu.
Castka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5435
Pifloha C. 15 k vyhlasce
c. 369/2009
Pozadavky na prostory a zaffzeni laboratofi povefenych osob
Cast I Pozadavky na prostory laboratofi povefenych osob Predpokladem zkusebni cinnosti jsou krome odpovidajiciho technickeho vybaveni i vhodne prostory, ktere musi splnovat tyto minirnalni pozadavky: 1. Analyticka laboratof must byt dostatecne prostorna, aby nedochazelo k nezadoucirnu vzajemnemu promichani vzorku osiv. Rozhodujlcim kriteriem jsou optimalni a konstantni svetelne podminky. V analyticke Iahoratori je rnozne ptijimat Iaboratornt vzorky a pripravovat vzorky zkusebni, pokud pro tyto ucely pracoviste nedisponuje samostatnymi prostory. Rovnez je zde rnozne provadet stanoveni velikostniho tifdeni a hmotnosti tisice semen, pfipadne nasazovani semen na zkousku klicivosti a posuzovani klicnich rostlin. 2. Prostor pro klfcent semen must byt zvolen a vybaven tak, aby byly dodrzeny pozadavky na osvetleni, teplotu a vlhkost, jake pro nc stanovuje metodika pro zkouseni osiva a sadby. Laborator must byt vybavena pristroji, pomoci nichz budou zajisteny jednotne a operativne riditelne podminky. Jsou to napr. klimatizovane mistnosti, inkubatory, specialni klicirenske skrtne, Jacobsenova klicidla. 3. Laboratof vlhkosti - vzhledem ke specifickym tepelnym podmmkam pri stanoveni vlhkosti osiva musi byt tento prostor oddelen od zkusebnich prostor urcenych pro kliceni semen, od ostatnich zkusebnich prostor je vhodne oddelit z duvodu zajisten! hygieny prace pri provadeni dalsich zkousek, 4. Sklad vzorku osiv - sarnostatne uzamykatelny suchy prostor s teplotou neklesajici pod +5°C v zimnim obdohi a nepfesahujici +20°C v Ietnim obdobi, chraneny proti zivocisnym skudcum. 5. Fytopatologicka laboratof must byt oddelena od prostor vymezenych pro stanoveni klicivosti z duvodu nezadouci kontaminace Iuzek skodlivymi organismy (plisne, bakterie). Vlastni fytopatologicka Iaborator pak tvori minimalne dva oddelene prostory: a) sterilni prostor pro sterilizaci Petriho misek, ptipravu zivnych pud a nasazovani semen na kultivacni media. b) prostor s termostaty urceny pro kultivaci a posuzovani skodlivych organismu, pro likvidaci rnedii a myti Iaboratornfho skla. Oba prostory must byt vybaveny zarfzenim ke sterilizaci vzduchu (germicidni 1ampa)
Sb.
CJ)
rt ""'I ~
Cast II
::s
Pozadavky na zaftzeui laboratofl povefenych osob
~
U1 -/:;..
v..> 0'
pristrojove vybaveni:
:§
;;>.
...t:: ,~
0
'(1)
I-<
>
zkouska:
skupina plodin:
~
0
~
"-..... 0
;;>. ~
-"- § · · · · · )(1)
""d
pfiprava zkusebnlho vzorku
velikostni tfideni vlhkost cistota osiva v % obilniny
primes jinych rostlinnych druhu
(1)
0 -
~""d
o
~
(1) ~
'(1)
"_ (1)
..... VJ
.
>
V1 0 I-<
0..
~
~
I-<
,~
)V1
;::::$ V1
·
klicivost vyskyt chorob
vlhkost cistota osiva v %
travy
primes jinych rostlinnych druhu
· · · ·
·
klicivost identifikace zivocisnych skudcu
pfiprava zkusebnlho vzorku
vlhkost cistota osiva v % luskoviny
primes jinych rostlinnych druhu
klicivost vyskyt chorob identifikace zivocisnych skudcu
· · · ·
~
)(1)
0
V1
>
)(1)
><
""d
N
\0
12
~"_ ~
a 0
~ ,9" ~ 0..)1-< (1) - ' ..... V1 _ ;::::$ ' 0..
·
0..
0..
-§>
'0
~
,~
>
0 0
0
~
)(1)
>
V1
0
~
0.. I-< ;::::$ 0.._
's (1)
)1-<
~
.r;;
'0
~ ~
:2 0
-'2§
><
><
0
*0
~
":g )0
0
~
.r;;
>
'2
~
:.a (1)
)1-<
..... V1
""d 0
I-<
,~
~
"~
-
'2 )0
,~
~ _N
~ I-<
~
:g
I-<
,~ )V1
.....0
"-2 V1
;::::$
V1
g
""d
"0
"s
I-< (1)
bJ)
1a ..... V1 0
a l-<
(1) .....
0..
0
~ V1
0
I-<
~
"s CJ)
· ·
· ·
8: ""'I ~
• 1)
~
N
• 1)
~\
· · . . . . . . .
·
identifikace zivocisnych skudcu
pfiprava zkusebnlho vzorku
0..
0
.....
>
0
~
~
~
"a' )V1
~
o
::s ~o
0<
w
0') U) <,
· · ·
· ·
· ·
· ·
·
N
a a
'..D
· · • L) • L)
· ·
. . . . . . (')< ~\
VJ
rt
~
~
"'"'""
"'"'"" '..D
(')< ~\
VJ
rt
~
~
"'"'""
pristrojove vybaveni: 0
'(1)
I-<
>
skupina plodin:
zkouska: 0
~
~ 0
"-.....>-
-"- § · · · · )(1)
~
""d
pfiprava zkusebnlho vzorku
vlhkost cistota osiva v % jeteloviny
primes jinych rostlinnych druhu
:§
E 'ro
.....
>
0
(1)
>
(1) ~ "_ (1)
'(1)
VJ
0..
.....
>
-
ro
V1 0 I-<
ro ~
I-<
'ro )V1 ;::::$ V1
·
klicivost identifikace zivocisnych skudcu
pfiprava zkusebnlho vzorku
jine krmne plodiny
vlhkost cistota osiva v % primes jinych rostlinnych druhu
· · · ·
·
klicivost identifikace zivocisnych skudcu
pfiprava zkusebnlho vzorku
vlhkost cistota osiva v % olejninya pradne rostliny
primes jinych rostlinnych druhu
klicivost vyskyt chorob identifikace zivocisnych skudcu
· · · ·
V1
0
)(1)
0
~""d
o
0..
·
N
><
\0
)(1)
1:2
~"_
""d
ro
a 0
,& ~ 0..)1-< (1) - ' ..... V1 _ ;::::$ ' 0.. ro
· · ·
§
0
->
)(1)
~
'0
ro
>
0
>
V1
0
ro
0.. I-< ;::::$ 0.._
· ·
><
0
'ro
.r;;
0
'0
*0
:2 0
":g
'§ (1)
)1-<
~
~ ro
~ ~~
>< 0
ro
.r;;
>
'2
(1)
'ro
~
~ )1-<
..... V1
""d 0
I-<
~
"~
-
§
-'2
'2
)0
ro ro _N I-<
"-E
,~
~
:g
I-< 'ro )V1 "-
.....0
V1
;::::$ V1
g
""d
"0
"§
I-< (1)
bJ)
1a ..... V1 0
a l-<
(1) .....
0..
0
~ V1
0
I-<
~
"§
CJ)
8: ""'I ~
· ·
~
N
~\
~
o
::s ~o
· · ·
· ·
· ·
· ·
·
0..
0..
0
~
ro
ro
~
"S' )V1
"'"'"" '..D
0<
w
0') U)
· ·
<,
N
a a
'..D
· ·
. . . . . . CJ)
rt ""'I ~
::s
~
U1 -/:;..
v..> '-J
CJ)
rt ""'I ~
::s
~
pristrojovc vybaveni:
:§
;;>.
...t:: ,~
>
skupina plodin:
'(1)
zkouska:
~
0
~
"-..... 0
;;>. ~
-"- § . · · · )(1)
""d
pfiprava zkusebnlho vzorku vlhkost cistota osiva v % primes jinych rostlinnych druhu
jine okopaniny (fepy)
0
0
I-< (1)
o
~
(1) ~
'(1)
.....
VJ
>
V1 0 I-<
0..
~
~
I-<
,~
)V1
;::::$ V1
.
klicivost jednoklickovost vyskyt chorob
zeleninove druhy
primes jinych rostlinnych druhu
klicivost vyskyt chorob identifikace zivocisnych skudcu 2)
. · · ·
0
'0
~"_
0
N
V1
)(1)
12
a
>< ""d ~ 0 ~ ,9" ~ 0..)1-< (1) - ' ..... V1 _ ;::::$ ' 0.. \0
· ·
-§>
~
,~
>
0
0
~
)(1)
>
V1
~
0 0.. I-< ;::::$ 0.._
· ·
's (1)
12
.r;;
'0
~ ~
:2 0
.
· · ·
· ·
-'2§
><
><
0
*0
~
":g )0
0
~
.r;;
>
'2
~
:.a (1)
)1-<
..... V1
""d 0
I-<
,~
~
"~
-
'2 )0
~ _
"~
~ I-<
I-<
~ ,~ )V1
V1
V1
"-2
;::::$
,~
:g 0
~
""d
"0
"s
I-< (1)
bJ)
1a ..... V1
0
a I-<
..... (1)
0.. 0
~ V1
0
I-<
~
"s CJ)
· ·
·
identifikace zivocisnych skudcu
stanoveni stupne ploidie pfiprava zkusebnlho vzorku vlhkost cistota osiva v %
~
)(1)
00
0..
0..
"a' )V1
>
-
~""d
"_ (1)
0.. 0
v..>
~
~
~
.....
>
0
U1 -/:;..
8: ""'I ~
~
. . . . · · · ·
N
~\
~
o
::s ~o
0<
w
0') U) <,
N
. ·
a a
'..D
. . . . · ·
pro identifikaci jinobarevnych semen u ovsa pro identifikaci horkych semen u lupiny a pro rozliseni hrachu seteho a pelusky
* klicidlem se rozumi Jacobsenovo klicidlo, rustova komora prtpadne jiny klimatizovany prostor umoznujici stanoveni klicivosti za presne definovanych podminek, ktere jsou po celou dobu klicent monitorovany (')< ~\
VJ
rt
~
~
"'"'""
"'"'"" '..D
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5439
Pifloha C. 16 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Podrobnosti provadeni dilctch zkusebnfch ukonu na zaklade smlouvy uzavfene s Ustavem
1. Podani zadosti
0 uzavreni smlouvy k provadeni dilcich zkusebnich "konu Uchazec 0 uzavteni smlouvy poda zadost na stanovenem formulafi a dolozi doklady 0 splneni kvalifikacnich predpokladu. V zadosti uchazec uvede popis technicke zpusobilosti pro vykon pozadovane cinnosti a must krome uvedenych skutecnosti splnit i pozadavky podle zakona c. 147/2002 Sb., 0 Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem, ve zneni pozdejstch predpisu.
2. Zaskoleni Zaskolovani probiha podle planu, ktery stanovi Ustav. Doba zaskolovani je minimalne 1 mesic a v jejim prubehu je mozne ji prodlouzit, Zaskolovani se skIada z casti teoreticke a prakticke, Zaskolovani je ukonceno testem a pokud uchazec uspeje v teoreticke i prakticke zkousce, je s nim uzavrena smlouva. Plan zaskoleni
1. Cast teoreticka: Dokonale seznameni uchazece s platnymi pravnimi predpisy relevantnimi pro danou oblast, plan stanovi vycet predpisu. 2. Cast prakticka: Vlastni provadeni ukonu pod dozorem pracovnlka Ustavu.
3. Slozenf zkousky: - teoreticka - prakticka 3. Uzavreni smlouvy Po zaskoleni teoretickem i praktickem a uspesnem vykonani testu uzavre k provadeni dilcich ukonu ph uznavacim tizcnt.
Ustav
smlouvu
4. Dalsi proskolovani Probiha pravidelne nebo 1 x za dva roky a vzdy je zakonceno vedomostnimi testy. S vyhodnocenim testu jsou vsichni ucastnici seznameni, 5. Kontrola Ustav provadi nad vsemi ukony uredni dozor a naslednou kontrolu ve vysi 5 - 10 % z celkoveho mnozstvi provedcnych zkousek v ramci uzavrene smlouvy v jednom skliznovem roce. 6. Odejmuti povereni Zjisti-li Ustav nedostatky v provadenych ukonech, upozorni ptislusnou osobu, se kterouje uzavrena smlouva, na odchylky, 0 zjistenf vyhotovi zapis a navrhne dalsi opatreni vcctne zvyseni nasledne kontroly. V pripade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo
Strana 5440
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
k poskozeni odberatele osiva nebo dodavatele Ustav od smlouvy odstoupi. Dojde-li k odstoupeni od smlouvy, je poverena osoba povinna vratit razitko.
7. Opetovne uzavreni smlouvy Osoba, u ktere bylo odstoupeno od smlouvy k provadenl dilcich zkusebnich ukonu, musi absolvovat nove proskoleni (dIe postupu zaskoleni uchazecu) a uspesne slozit test. Dale Ustav provede 20 kontrolnich zkousek soucasne s poverenou osobou. V pripade nejmene 95% shodnosti muze byt smlouva opetovne uzavrena podle § 17 odst.ll zakona,
Sbirka zakonu
Ceistka 119
c. 369 / 2009
Strana 5441
Zadost 0 uzavreni smlouvy k provadeni nekterych dilcich ukonu ph uznani osiva podle § 17 odst. 1 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisu Zadame 0 udeleni poverenl k odberu vzorku: ( )* nezavisle fyzicke osobe, ( )* zamestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva, ( )* zamestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva v souladu s § 17 odst. 4 pismo c) zakona, * vyber oznacte kriikem Dodavatel:
Ptedmet cinnosti:
Odpovedna osoba ( pfijmeni, jmeno, titul )
Dosazene vzdelani:
Delka praxe v pozadovanem useku cinnosti:
Pfilohy: -
v Dne
doklad 0 splneni kvalifikacnich pozadavku vypis Z obchodniho rejstriku
. razitko a podpis zadatele
Strana 5442
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pifloha C. 17 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Podrobnosti provadeni pfehlidek mnozitelskych porostu poverenymi osobami a vydavani dokladu na tyto porosty, vcetne zpusobu provadeni uredniho dozoru a nasledne kontroly
I. Povefeui
Osoby - piehliiitele Prehlldky mnozitelskych porostu mohou provadet pouze prehlizitele, obeznameni se spravnym technologickym postupem v souladu se zakonem, jeho provadecimi predpisy a dalsimi platnyrni pravnimi predpisy, souvisejicimi s problematikou certifikace osiva. Tito prehlizitele ziskaji rovnez opravneni k vydavani uznavacich Iistu na mnozitelske porosty. Podani iadosti 0 poveteni k provadenipiehlidek mnoiitelskych porostu a vydavani dokladu
Uchazec 0 poveteni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu poda zadost na stanovenem formulari a predlozl ufedne overeny doklad 0 splneni kvalifikacnich predpokladu podle § 17 odst. 8 zakona, V zadosti uchazec uvede i popis technicke zpusobilosti pro vykon pozadovane cinnosti.
Skoleni a poveien:piehliiiteli; Zaskoleni uchazeeu 0 poverenl Zaskolovani se skIada z casti teoreticke a prakticke a trva nejmene 1 mesic. Prakticke zaskolovani probiha v obdohi vegetace nejprve na pracovisti Ustavu a pozdeji ptlmo v mnozitelskych porostech. Zaskolovani je ukonceno testem a pokud uchazec uspeje v teoreticke i prakticke zkousce, je mu udeleno povereni. Plan zaskoleni: 1. Cast teoreticka: dokonale seznameni noveho prehlizitele s platnymi pravnimi predpisy: a) se zakonem a provadecimi predpisy, b) Vestnfk MZe - Zkouseni osiva a sadby. 2. Cast prakticka: a) kontrola zaznamu 0 prehlldce mnozitelskeho porostu, a to uplnosti udaju, b) kontrola predplodin, c) vlastni provedeni prehltdky mnozitelskeho porostu a provedeni zapisu zjistenf do zaznamu 0 prehlldce mnozitelskeho porostu, d) konecne hodnoceni stavu mnozitelskeho porostu po posledni ptehlidce, e) rozdelenl zaznamu 0 ptehlidce - uznane a neuznane, f) postup u neuznanych porostu, g) kontrola podkladu pro vydani Uznavaclho listu, h) vlastni vyplneni a tisk Uznavaclho listu, i) kontrola spravnosti Uznavaclho listu, j) podpis a priprava k odeslani Uznavaclho listu.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5443
3. Slozenf zkousky teoreticke i prakticke, 4. Plan zaskoleni must obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovani vedl.
Udelenl povefeni: Po zaskoleni teoretickem i praktickem a uspesnem vykonani testu udell provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu,
Ustav poverent k
Dalsi proskolovani: probiha pravidelne Ix rocne v ramci skolent prehlfzitelu a vzdy je zakonceno vedomostnimi testy. S vyhodnocenim testu jsou vsichni poverenl prehlizitele seznameni. V prtpade neuspesneho vykonani testu je prehlizitel Ustavem opetovne proskolen teoreticky i prakticky a must znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesicu. Po tuto dobu je poverenl pozastaveno a odiiat doklad a razitko, Po uspesnem vykonani testu je povoleni obnoveno. Krome vyse uvedeneho pravidelneho skolent se mohou jednotlivci zucastnit kratkodobych stazf v Ustavu. II. Vredni dozor a nasledna kontrola
Ufedn[ dozor Urednfm dozorem se rozumi soubor vsech kontrolnich opatreni provadenych Ustavem v celem procesu uznavani mnozitelskych porostu, tj. kontrola dodrzovani spravneho postupu prehllzeni. Uredntmu dozoru provadenemu Ustavem podleha minimalne 5% mnozitelskych porostu.
N asledna kontrola K nasledne kontrole odrudove pravosti a cistoty se odebirajt vzorky osiva soucasne se vzorkem k uznavacimu fizent. Vzorky se zkousl bud' Iaboratorne nebo ve vegetacnich zkouskach, pokud nelze odrudovou pravost a cistotou laboratorne ovefit, V prtpade, ze osivo nesplriuje pozadavky na odrudovou pravost a cistotu, Ustav zrusi Uznavaci list na osivo. Prokaze-li se tato skutecnost naslednou vegetacnl zkouskou, neni uznan mnozitelsky porost, byl-li z tohoto osiva zalozen, Nasledne kontrole podleha minimalne 5% mnozitelskych porostu prehlizenych poverenymi prehllziteli.
N asledna kontrola vydanych dokladu Kontrolu spravnosti vydanych Uznavacich Iistu provadi Ustav podle kopii zasilanych povercnymi osobami. Kazda osoba poverena k vydavani dokladu bude kontrolovana prubezne, vyse kontroly bude minimalne 5 % vydanych dokladu,
III. Odejmuti poverenl Zjisti-li Ustav nedostatky v technologickem postupu provadeni prehlidek mnozitelskych porostu, upozorni prfslusneho prehlizitele na odchylky od spravne metodiky a 0 zjistenf vyhotovi zapis. Prehlizitel je povinen podstoupit zvyseny uredni dozor. V prtpade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozeni mnozitele nebo dodavatele je mu odebrano poverenl a je vyskrtnut ze seznamu prehlizitelu.
Za chyby v technologickem postupu se povazuje: • neprovedena nebo neuplne ci spatne provcdena kontrola predplodin,
Strana 5444
• • • •
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
neprovedena kontrola mechanicke a prostorove izolace mnozitelskeho porostu, spatne provedene hodnoceni mnozitelskeho porostu, nedodrzeni postupu prehllzenl, nezaslanl podkladu k vydani rozhodnuti 0 neuznani mnozitelskeho porostu, nebo opozdeni, nevydani dokladu 0 uznani mnozitelskeho porostu.
Prehlizitel, kteremu bylo odebrano povereni, must vratit prukaz, razitko. 0 nove poverenl muze pozadat nejdrive po uplynuti jednoho roku a must absolvovat nove proskoleni a uspesne slozit test. Dale je prvnich 10 mnozitelskych porostu hodnoceno soucasne prehlizitelem Ustavu,
IV. Pfehltzeui mnozitelskych porostu - pracovni postup Postup prtice dodavatele (1) vyplneni zadosti s vyznacenim osoby, ktera provede ptehlidku mnozitelskeho porostu (pouze ze seznamu osob vedenych Ustavem) (2) podani zadosti Ustavu. Postup prdce Ustavu (1) Ustav zaeviduje prijate zadosti, zkontroluje jejich vecnou spravnost a provede kontrolu udaju, zejmena kontrolu puvodu osiva pouziteho k zalozenl mnozitelskeho porostu, (2) pokud jsou shledany zavady, Ustav vyzve dodavatele k doplneni zadosti a stanovi primcrcnou Ihutu, (3)je-li zadost bez zavad nebo po jejim doplneni, Ustav vytiskne zaznam 0 provedeni prehlldky mnozitelskeho porostu a preda jej poverene osobe k dalsimu nzenl, (4) po provedeni posledni ptehlidky Ustav eviduje original zaznamu 0 provedeni prehlldky a kopie zaslanych Uznavacich listu, poprtpade vyda rozhodnuti 0 neuznani mnozitelskeho porostu,
Postup prtice poveiene osoby k provddeni piehlidek mnoiitelskych porostu (1) prehlizitel prevezme osvedceni a zkontroluje jejich uplnost, (2) oznami dodavateli terrnin provedeni prehlidky, (3) prehlizitel provede prehlidku (popr. prehlidky) mnozitelskeho porostu, pri ktere hodnoti vsechny vlastnosti uvedene v § 6 odst. 2 teto vyhlasky, (4) prehlizitel provede zaverecne vyhodnoceni, zdaje porost uznan nebo neuznan, (5) v pripade neuznani odesle vyplneny a podepsany original zaznamu 0 provedeni prehlldky neprodlene do Ustavu, ktery vyda rozhodnuti 0 neuznani, (6) je-li porost uznan, vyda uznavact list a zasle Ustavu originaly zaznamu 0 provedeni prehlldky a kopie vydanych Uznavacich Iistu,
Postup prtice pfi vydavani uznavaciho listu Uznavaci list (1) muze vydat poverena osoba pouze za predpokladu, ze a) porost byl ptehlizen v souladu se zakonem a provadecim predpiscm a b) porost rna vlastnosti stanovene zakonem a provadecim predpisem,
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5445
(3) must byt vydan na schvalenem formulari a poverena osoba provedla pred vydanim kontrolu vsech podkladu, (4) must byt zpracovan na pocitaci, opatren razitkem a podpisem poverene osoby. (5) must byt cislovan stejnym zpusobem jako v Ustavu, tj. cislo regionu, kde rna sidlo poverena osoba - registracni/evidencnt cislo dodavatele - cislo porostu / U / rok uznavaciho fizenl. Original Uznavaciho listu obdrzi dodavatel, kopii zasle poverena osoba do Ustavu k zalozeni, evidenci a ptipadne kontrole vecne spravnosti, Doklady na mnozitelske porosty, ktere nemaji vlastnosti stanovene zakonem a provadecim predpiscm, vydava pouze Ustav. V takovem pripade prcda poverena osoba veskere podklady mistne prislusncmu oddeleni osiva a sadby k vydani rozhodnuti 0 neuznani,
Sbirka zakonu
Strana 5446
Zadost
0
c. 369 / 2009
Ceistka 119
povefenl k provadeni prehlldek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu na mnozitelske porosty podle § 17 odst. 2 zakona
Zadame 0 udeleni povereni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu na mnozitelske porosty: ( ) * nczavisle fyzicke osobe ()* zarnestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva ()* zarnestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva v souladu s § 17 odst. 4 pismo c). * zadatel
oznaci kriikem odpovidajici udaj
Zadatel:
Dosazene vzdelani:
Delka praxe v pozadovanem useku cinnosti a jeji popis:
*) nehodici se skrtnete Pfilohy: -
v Dne
doklad 0 splneni kvalifikacnich pozadavku popis technicke zpusobilosti
. razitko a podpis zadatele
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5447
Vzor urednfho razitka poverene osoby:
Poveiena
ppp
RR-XX
osoba
kde PPP - poradove clslo poverene osoby v seznamu vzorkovatelu a prehlizitelu, ktery vede Ustav RR - cislo regionu pusobnosti poverene osoby, popf. cislo regionu jejiho sidla, XX - poradove clslo poveteni v ramci jednoho regionu a zadatele
Strana 5448
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pifloha C. 18 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Podrobnosti provadeni odberu vzorku povefenymi osobami, vcetne zpusobu provadeni uredniho dozoru a nasledne kontroly I. Povefeui Osoby - vzorkovatele Odber vzorku osiv mohou provadet pouze urednt vzorkovatele, obeznarneni se spravnym technologickym postupem vzorkovani v souladu se zakonem a s provadecim pravnim predpiscm, kterym se stanovi pozadavky na odber vzorku a dalsimi platnymi pravnimi predpisy souvisejicimi s problematikou vzorkovani osiva.
Podani iadosti 0 poveteni ke vzorkovdni Uchazec 0 poverenl ke vzorkovani poda zadost vyplnenou na formulari uvedenem v teto prtlozc a prcdlozi uredne overeny doklad 0 splneni kvalifikacnich predpokladu podle § 17 odst. 8 zakona, V zadosti uchazec uvede i popis technicke zpusobilosti pro vykon pozadovane cinnosti,
Proskoleni a poveteni vzorkovatelu Zaskoleni uchazecu 0 povereni Zaskolovani pro odber vzorku probiha podle planu zaskolovani, ktery stanovi Ustav, Doba zaskolovani je minimalne 1 mesic a v prubehu zaskolovani je mozne ji prodlouzit, Zaskolovani je ukonceno teoretickym testem a vyhodnocenim srovnavacich zkousek odberu novym vzorkovatelem a kontrolnich odberu vzorku Ustavem, Pokud novy vzorkovatel uspeje v teoreticke i prakticke zkousce, je mu udeleno povereni. Plan zaskoleni: Plan zaskoleni must obsahovat minimalne: 1. Cast teoreticka: dokonale seznameni noveho vzorkovatele s platnymi pravnimi predpisy: a) se zakonem a provadecimi predpisy, b) Vestnfk MZe - Zkouseni osiva a sadby. 2. Cast prakticka: prakticky postup ph odberu vzorku: a) kontrola vsech predcpsanych dokladu, b) vlastni vzorkovani - cetnost odberu dilcich vzorku, zpusob odberu, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd., c) pnprava Iahoratorniho vzorku, d) uzavteni a oznaceni vzorkovnice, oznaceni pruvodniho dokladu.
3. Slozenf zkousky teoreticke i prakticke,
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5449
4. Plan zaskoleni must obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovani vedl.
Udeleni povereni: Po zaskoleni teoretickem i praktickem a uspesnem vykonani testu udell Ustav poverenl k odber vzorku pro ucely zkousenl a uznavani osiva a soucasne stanovi i vysi nasledne kontroly. S dokladem 0 poveteni je rovnez v ramci uznavaciho fizeni pridelcno razitko a prukaz poverene osoby. Dalsf proskolovani a spoluprace s poveienym: osobami
DaISf proskolovani probiha obvykle Ix rocne v trvani 1-3 dnu a jedenkrat za dva roky je vzdy zakonceno praktickymi nebo vedomostnimi testy. S jejich vyhodnocenim jsou vzorkovatele seznameni, V pripade neuspesneho vykonani testu je vzorkovatel Ustavem opetovne proskolen teoreticky i prakticky a must znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesicu. Po tuto dobu je poverenl pozastaveno a odriat doklad a razitko. Po uspesnem vykonani testu je povoleni obnoveno. Ph opetovnem spatnem vysledku testu je vyskrtnut ze seznamu povercnych vzorkovatelu, Krome vyse uvedeneho pravidelneho skolent poverenych vzorkovatelu se mohou jednotIivci zucastnit kratkodobych stazf v Ustavu,
II. Vredni dozor a nasledna kontrola Ufednf dozor - rucni vzorkovani Urednfm dozorem se rozumi soubor vsech kontrolnich opatreni provadenych Ustavem v celem procesu vzorkovani, tj. kontrola dodrzovani spravneho postupu vzorkovani. Kazdy vzorkovatel povereny k odebirani vzorku osiva bude kontrolovan alespoii jedenkrat rocne ph rozsahu odebiranych vzorku do 20 ks, nebo alespoii dvakrat rocne ph rozsahu vetsim. Vsechny kontrolni vzorky budou odebirany namatkove a bez ohlaseni z partie, ktera jiz byla vzorkovana, Vzorkovatel nesrni vedet, ze ktere partie bude kontrolni vzorek odebiran, Kontrolni vzorky budou zaslany do urcene laboratorc osiv a sadby Ustavu, kde se proven cistota osiva, klicivost a primes semen jinych rostlinnych druhu, Soucasne se vybere a odesle vzorek odebrany poverenou osobou pro ucely nasledne kontroly.Vzorky budou zkouseny v souladu s metodikou zkouseni osiva a sadby. Oba vzorky z teze partie musi v laboratori analyzovat stejna osoba. U zkousky klicivosti je treba, aby oba vzorky byly zkouseny ve stejnou dobu, na stejnem klicidle a byly zajisteny stejne zkusebnl podminky. Vedouci Iaboratore nebo jim povereny referent vyhodnoti rozdll mezi zjistenymi vysledky (pro kontrolu porovna s vysledky vzorku pro uznavaci nzenl, ktere provedla poverena Iaborator) a porovna s tabulkami prtpustnych odchylek v metodice zkouseni osiva a sadby: u cistoty osiva: tab. 3.2 str. Vestniku MZe - Zkouseni osiva a sadby u primesi SJRD: tab. 4.2 str. Vestniku MZe - Zkouseni osiva a sadby u klicivosti: tab. 5.3. str. Vestniku MZe - Zkouseni osiva a sadby
Lezi-li vysledky kontrolnich rozboru mimo interval shodnosti, provede se opakovani zkousek v Iahoratori z nove ptipraveneho zkusebniho vzorku a vzorky budou hodnoceny dvema analytiky: 1. analytikem, ktery provadel puvodni rozbory, 2. dalsirn analytikem ZL osiv a sadby Praha.
Strana 5450
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Jsou-li vysledky obou zkousek opet mimo toleranci, je vyloucena chyba v Iahoratori. V tomto pripade se zvysi dohled nad obema vzorkovateli, a to primo vedoucim oddeleni prlslusneho regionalniho oddeleni osiva a sadby Ustavu nebo vedoucim oddeleni terenni kontroly odboru osiva a sadby Ustavu po dobu nejmene jednoho mesice, Pokud se prokaze timto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebrano poverenl s naslednym vyskrtnutim ze seznamu vzorkovatelu. o provedenych kontrolnich odberech a vysledcich Iaboratornich zkousek jsou vedeny zaznamy a jsou podkladem pro dalsi obdobl poverenl a ke stanoveni procenta kontroly. Zaznamy 0 vysledcich kontrolniho vzorkovani musi byt archivovany minimalne 6 let.
Ufedn[ dozor - automaticke vzorkovadlo Urednf dozor se v prlpade automatickeho vzorkovadla, krome kontroly dokladu a partie osiva, zamerujc na spravnost jeho funkcnosti ana zpusob pripravy Iaboratornfho vzorku. N asledna kontrola (1) ruent vzorkovani k nasledne kontrole ve vegetacni zkousce jsou odebrany vzorky ulozene pro tento ucel u dodavatele v uzarnccne mistnosti. Nasledna kontrola cinf minimalne 5% a jeji vysi stanovi kazdorocne Ustav na zaklade hodnoceni vysledku urednfho dozoru a nasledne kontroly z predchoziho sklizrioveho roku. (2) automaticke vzorkovadlo k nasledne kontrole formou vegetacni zkousky se vzorky z automatickeho vzorkovadla ph jeho spravnem nastaveni nezasilaji, Lze tak ucinit pouze v prtpade, ze je ph uredntm dozoru zjistena zavada a je duvodne podezreni, ze mohlo dojit ke vzniku nezadouci primesi jineho druhu nebo odrudy. Aby byla vyloucena kontaminace partie, provede Ustav kontrolni vzorkovanl z dane partie i rucne. Oba vzorky jsou pak podrobeny nasledne kontrole, priccmz je mozne podle povahy phmesi pouzit i Iaboratorni stanoveni, III. Odejmuti poverenl Zjisti-li Ustav nedostatky v technologickem postupu odberu vzorku, upozorni prislusneho vzorkovatele na odchylky od spravne metodiky a 0 zjistenf vyhotovi zapis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvyseny uredni dozor. V pripade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozeni odberatele osiva nebo dodavatele je mu odebrano poverenl a je vyskrtnut ze seznamu ufednich vzorkovatelu, Za chyby v technologickem postupu se povazuje: a) nedodrzeni predepsane cetnosti vzorkovani, b) hmotnost Iaboratornfho vzorku neni v souladu s provadeci pravnim predpisem, c) nedostatky nalezene behem kontroly vzorkovani, ktere zpusobuji vyse zminene body, d) chyba ph kontrole dokladu 0 partii osiva, e) nedusledna kontrola uzavreni obalu a oznaceni vsech obalu v partii, f) nedostatecna kontrola automatickeho vzorkovadla, tj. zaplombovani vzorkovadla a vsech cest mezi vzorkovadlem a odbernymi nadobami, g) chyba ph deleni vzorku, tj. ph pnprave Iaboratornfho vzorku, h) spatne uzavteni (zaplombovani) Iaboratornlho vzorku nebo i) jakakoliv jina nepnpustna manipulace se vzorkem. Vzorkovatel, kteremu bylo odebrano poverenl ke vzorkovani, must vratit prukaz, razitko a adjustacni material. o nove poverenl muze pozadat nejdtive po uplynuti jednoho roku a must absolvovat nove proskoleni (dIe postupu zaskoleni novych vzorkovatelu) a uspesne slozit test. Dale je
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5451
provedeno 20 kontrolnich odberu soucasne vzorkovatelem Ustavu a vzorky jsou zkouseny v Iahoratori osiv a sadby Praha.
IV. Vzorkovani - pracovni postup 1. Zaffzeui a pomncky Dodavatel je povinen zajistit pomucky ke vzorkovanl v souladu se zakonem a s provadecim pravnim predpiscm. Urednf vzorkovatel musf byt dale vybaven: a) urednfrni plombami - uredntmi samolepicimi prelepkami b) samolepkami .Vzorkovano poverenou osobou" pro zacelenl otvoru po odberu osiva, prip. pro podlepeni dna papirove vzorkovnice Tyto adjustacni pomucky ziska povereny vzorkovatel prostrednictvim Ustavu za uplatu, Povinnosti Urednfho vzorkovatele s ohledem na urednf plomby a) zajistit ucinnou ochranu prevzatych plomb, b) vest evidenci 0 prijarych a vydanych plombach.
2. Dodavatel j e povinen ke vzorkovani pfedlozit a) b) c) d)
uznavaci list ( ptip. rozhodnuti) 0 uznani porostu, vzorkovnici s vypsanymi veskerymi pozadovanymi charakteristikami osiva, vyrobni a skladovou evidenci, evidenci navesek
3. Technologicky postup 1) kontrola zadosti a dalsich dokladu, 2) kontrola oznaceni partie partiovym stnkem, 3) kontrola vsech obalu v partii navesky - spravnost, uplnost a citelnost udaju, plomby - ptitomnost plomby a spravnost pouziti, stav obalu - uzavreni, celistvost a neposkozenost, 4) vlastni vzorkovani, 5) priprava vzorku - Iaboratorniho, kontrolniho, rezervniho a prlpadne dalsiho vzorku (VZ, dodavkovy vzorek). Urednf vzorkovatel kontroluje shodnost udaju na zadosti 0 uznani osiva s udaji ve vyrobni evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdi na zadosti a na vzorkovnici svym podpisem, identifikacnim razitkem vzorkovatele a datem vzorkovani. Zaroveri zaznamena odber vzorku do knihy partii, Urednf vzorkovatel odebere vzorky a) laboratorni, urceny pro semenarskou Iaborator, ktera provede potrebne zkousky, b) rezervni, c) kontrolni, urceny pro system nasledne kontroly a d) dalsf Dfedni vzorek - ke zjistcn! kyseliny erukove a glukosinolatu, na vegetacni zkousku apod., popf. tzv. dodavkovy vzorek.
Strana 5452
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
S ohledem na pozadavek homogenity partie must byt osivo pred konecnym uzavrenim do obalu dostatecne promichano. Pri jakekoliv znaIDce heterogenity (osivo v obalech se lisf napr. velikosti, barvou, obsahem necistot, prlmesi, apod.) se vzorek k uznavacimu tizent
neodebere. V takovem pripade se odeberou vzorky a provede zkouska heterogenity. 4. Zasflani vzorku a ulozenf vzorku kontrolnich Vzorky zaslla nebo doruci do Iaboratorc vzorkovatel osobne. Kontrolni vzorky urcene pro naslednou kontrolu Ustavu se ukladaji a) ve smluvnich Iaboratohch v prostorach k tomu urcenych s pristupem pouze pro vzorkovatele Ustavu nebo b) v pripade nezavislych vzorkovatelu na mistne prislusncm regionalnim oddelenl osiva a sadby Ustavu.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
Zadost
0
c. 369 / 2009
Strana 5453
povefenl k provadeni prehlldek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu na mnozitelske porosty podle § 17 odst. 3 zakona
Zadame 0 udeleni povereni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani dokladu na mnozitelske porosty: ( ) * nczavisle fyzicke osobe ()* zarnestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva ()* zarnestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, upravou, nebo uvadenim do obehu osiva v souladu s § 17 odst. 4 pismo c). * zadatel
oznaci kriikem odpovidajici udaj
Zadatel:
Dosazene vzdelani:
Delka praxe v pozadovanem useku cinnosti a jeji popis:
Pfilohy: -
v Dne
doklad 0 splneni kvalifikacnich pozadavku popis technicke zpusobilosti
. razitko a podpis zadatele
Sbirka zakonu
Strana 5454
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Vzor urednfho razitka poverene osoby:
Poveiena
ppp
RR-XX
osoba
kde PPP - poradove clslo poverene osoby v seznamu vzorkovatelu a prehlizitelu, ktery vede Ustav RR - cislo regionu pusobnosti poverene osoby, popf. cislo regionu jejiho sidla, .... xx - poradove clslo poveteni v ramci jednoho regionu a zadatele
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5455
Pifloha C. 19 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Podrobnosti laboratorniho zkouseni povefenymi osobami
I. Povefeui Osoby Laboratorni zkouseni osiva mohou vykonavat pouze osoby, ktere maji dostatecnou praxi v oboru a zkousky provadeji za ucelem zajisten! plynuleho Iaboratornlho provozu. Pro udeleni poverenl plati 1. Vedouci Iaboratote a zastupce prokazi odbornou zpusobilost a delku nezbytne praxe ktera cinf u osob a) s vysokoskolskym vzdelanim v akreditovanem bakalarskem, magisterskem nebo doktorskem studijnim programu v oblasti zernedelstvi nebo se zamefenim na biologii nebo s uplnym strednim odbornym, poprtpade vyssim odbornym vzdelanim v oborech zemedelstvi minimalne dva roky praxe v oboru, nebo b) s minimalne stredoskolskym vzdelanim i jineho zarnercnt minimalne tfi roky praxe v oboru. 2. Dodrzeni zasady .nikdc nekontroluje sam sebe", tj. must byt splnena podminka zastupitelnosti. 3. Vedouci poverene Iaboratorc a j eho zastupce nesmi byt nijak financne zainteresovani na vyrobe, zpracovanl a distribuci osiv, ani na vysledcich a poctu provadenych zkousek, Tato skutecnost musi byt dolozena Cestnym prohlasenim, 4. Laborator se dva roky uspesne ucastnila soubeznych ovetovacich Iaboratomich zkousek a kruhovych testu organizovanych Ustavem. Podani iadosti 0 poveteni Zadatel 0 uzavreni smlouvy k provadeni dilcich ukonu ph uznavacim ffzenf pozada Ustav, odbor osiv a sadby pisemne, a to v ramci kalendarnfho roku do 30.4. nebo do 30.10. Soucasti zadosti bude: a) seznam technickeho vybaveni Iaboratore nutneho k zajisten! zkousek, ktere jsou predmetem uzavteni smlouvy. U sit, teplomeru a yah budou predlozcny kopie protokolu 0 overcnt Ceskym metrologickym institutem, prlp. kalibracnich Iistu vydanych akreditovanou kalibracni laboratort, original bude predlozen ph auditu na miste; kopie dokladu 0 vzdelani, priccmz original bude predlozen ph auditu na miste; b) prokazani odborne zpusobilosti predlozenim urednc ovcrenc kopie dokladu 0 vzdelani; c) prohlascni 0 delce odborne praxe a prohlascni 0 financni nezainteresovanosti na vyrobe, zpracovani a distribuci osiv; d) doklad 0 opravneni k podnikani vcetne vypisu z obchodniho rejsttiku, je-li v nem zapsan, ne starsl nez 6 mesicu.
Proces poveiovani a proskoleni Ustav oveti a) uplnost podane zadosti a prilozcnych dokladu; b) do 1 mesice od podani zadosti splneni vsech predepsanych kriteril formou .Auditu na miste";
Strana 5456
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
c) ze probihaly soubezne overovact Iaboratornt zkousky minimalne 2 roky pred podanim zadosti a ze vysledky Iahoratorc zadatele dosahuji alespoii 95% shodnosti s vysledky Iahoratorc osiv Ustavu; d) ucast Iaboratofe zadatele v kruhovych testech organizovanych Ustavem a jejich vyhodnocenf.
Proskoleni: Uvodni proskoleni vsech osob uvedenych v casti I. zajisti Ustav a probiha podle planu zaskolovani, Zaskolovani je ukonceno teoretickym testem a vyhodnocenim srovnavacich zkousek, Testy jsou organizovany vzdy ve 2 terminech (v zavislosti na doruceni zadosti): kveten/cerven nebo listopad/ prosinec.
Plan zaskoleni: Plan zaskoleni musi obsahovat minimalne:
1. Cast teoreticka: dokonale seznameni s platnymi pravnimi predpisy: a) se zakonem a provadecimi predpisy, b) Vestnik MZe - Zkouseni osiva a sadby.
2. Cast prakticka: prakticky postup ph Iaboratornim zkouseni: a) prfjem a priprava Iaboratorniho vzorku, b) zkouska vlhkosti, c) zkousky cistoty, semen jinych rostlinnych druhu (dale jen .jinych druhu"), hmotnosti tisice semen,
d) zkouska klicivosti, e) f) g) h) i) j)
dalsi zkousky v zavislosti na povaze poverenl, ulozeni a archivace vzorku, kontrola podkladu pro vydani Uznavaclho listu, vlastni vyplneni a tisk Uznavaclho listu, kontrola spravnosti Uznavaclho listu, podpis a priprava k odeslani Uznavaclho listu.
3. Slozent zkousky teoreticke i prakticke, 4. Plan zaskolenf musi obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovani vedl. Udeleni poverenl: Po vyhodnoceni a splneni vsech podminek bude rozhodnuto 0 udeleni povereni. Procento nasledne kontroly stanovi Ustav kazdorocne pro jednotlive poverene Iahoratorc v zavislosti na shodnosti s vysledky Zkusebni Iaboratore osiva a sadby v Praze. Soucasti kontrolni cinnosti je i uredni dozor, v ramci ktereho mohou byt rovnez odebrany vzorky ke kontrole.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5457
Dalsfproskolovani a spoluprdce s poveienymi osobami
Skoleni probiha pravidelne Ix za 2 roky a vzdy Je zakonceno vedomostnimi testy. S vyhodnocenim testu jsou vsechny poverene osoby seznameny. V prtpade neuspesneho vykonani testu je dotcena osoba Ustavem opetovne proskolena teoreticky i prakticky a must znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesicu. Povereni je pozastaveno, jedna-li se 0 vedouciho Iaboratorc. Po uspesnem vykonani testu je povoleni obnoveno. Krome vyse uvedeneho pravidelneho skolent se mohou jednotlivci zucastnit kratkodobych stazf v Ustavu po predbezne dohode.
II. Vredni dozor a nasledna kontrola Ufednf dozor Urednfm dozorem se rozumi soubor vsech opatreni provadenych Ustavem v celem procesu uznavani osiva. Urednf dozor provadi Ustav a lze jej rozdelit do nasledujiclch oblasti:
1. Kontrola kvality provadenych rozboru Zkousky provadeji Iahorator poverena i zkusebni Iaborator osiva a sadby v Praze a vedouci teto Iaboratorc prubezne vyhodnocuje shodnost zkousek obou vzorku a vysledky zaznamenava, K porovnani vysledku se pouzivaji hodnoty uvedene v kap. 15 Metodiky zkouseni osiv a sadby. Soucasti kontroly je rovnez uplnost a spravnost vyhodnoceni rozboru poverenou Iaboratott a spravnost vypliiovani rozborove karty.
2. Kontrola vyhodnoceni karet Zkousky provadi pouze poverena laboratof a vedouci Zkusebni Iaboratore osiva a sadby kontroluje spravnost vyhodnoceni vsech zkousek, uplnost zaznamu, vysledne hodnoceni zkouseneho vzorku. V navaznosti na rozborove karty jsou Ustavem kontrolovany vydane uznavaci listy a vysledky zaznamenavaji. V pripade chybneho hodnoceni rozhodne 0 novem provedeni rozboru Iaboratott Ustavu.
3. Kontrola povefene laboratore na mlste a) Pravidelnou kontrolu provadi vedouci Zkusebni laboratorc osiva a sadby ve spolupraci s vedoucim oddelenl a semenarskym inspektorem alespoii jedenkrat rocne po dohode s vedoucim poverene Iaboratorc. Pokud je udeleno subjektu i dalsf poverenl, mohou se kontroly zucastnit i dalsi osoby zodpovedne za udelene povereni. b) Ucelova kontrola se provede okamzite tehdy, pokud jsou zjisteny opakovane rozdily ve vysledcich zkousek nebo vyhodnocovani rozboru, aby se zjistily a odstranily prtciny nedostatku, c) Z kontrol laboratore jsou vyhotovovany zapisy, Jeden original zustava laboratori a druhy je ulozen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci poverene Iaboratorc.
Pfedmet pravidelne kontroly povefene laboratore na mlste. Kontrolu provadi Ustav, Ptedmetem kontroly je: •
kontrola Iaboratorc kontrola vedeni evidence - doporuceny formular pro vedeni evidence je uveden v prilozc c. 9. Evidence vzorku zkousenych v ramci poverenl bude vedena samostatne,
Strana 5458
•
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Kontrola vlastniho zkouseni a) kontrola dodrzovani metodickych postupu, tj. dodrzovani predepsane navazky pro rozbor zakladniho a zkusebniho vzorku, b) volba vhodne metody pro stanoveni klicivosti a dodrzovani predepsane teploty ph zkousce klicivosti, c) spravna pnprava zakladnlho a zkusebniho vzorku, d) spravny postup ph zkousce vlhkosti, kontrola pouzivani overeneho metrologickeho vybaveni: sita - doba kalibrace 2 roky vahy - doba overent nebo kalibrace 2 roky teplomery - rtut'ove - doba kalibrace 3 roky teplomery - elektronicke - doba kalibrace 2 roky kontrola ulozeni vzorku v samostatne uzarnccne rnistnosti (nebo skrtni apod.) vcctne podminek skladovani a kontroly ulozeni klfcu (1 ks vedouci rcgionalni Iaboratorc Ustavu, 1 ks semenarsky inspektor Ustavu, 1 ks v poverene Iaboratori v zalepene obalce opatrene razitkem semenarskeho inspektora Ustavu), kontrola jednotneho postupu v poctu nasazovanych semen pro zkousku klicivosti, kde u vsech druhu osiv bude nasazovano 400 semen; kontrola provozu cistici stanice kontrola automatickeho vzorkovadla, kontrola ulozeni partii osiv, uzavteni a oznaceni obalu, kontrola pruvodnich dokladu od prtjmu osiva po vyskladneni.
Rocnf vyhodnoceni prace povefene laboratofe Vysledkem vyhodnoceni dokladu 0 shodnosti rozboru provadenych v poverene Iaboratori a v Iahoratori Ustavu, kruhovych testu a vysledku kontrol poverene Iaboratore na miste je zaverccna zprava 0 praci poverene Iaboratore, ktera je zakladem pro stanoveni vyse nasledne kontroly pro dalsf obdobi.
N asledna kontrola Nasledna kontrola poverenych Iaboratott je provadena ze vzorku oznacenych "UKZUZ", odebranych jak urednim, tak i poverenym vzorkovatelem, a to: a) ph nasledne kontrole z ulozenych vzorku, b) Ustav zkousl a hodnoti ty vlastnosti osiva, ktere pro dany druh stanovuje provadeci pravni predpis a ktere jsou podminkou uznani s vyjimkou stanoveni vlhkosti osiva. c) Ulozeni vzorku v poverene Iaboratori: Vzorky pro zkusebni Iaborator osiv a sadby oznaccne "UKZUZ" a "R" budou ulozeny oddelene od ostatnich vzorku v uzamcene mistnosti v prostorach nalezejicich poverene Iahoratori. Kltc od teto mistnosti bude mit vzorkovatel, druhy vedouci zkusebnl Iaboratore osiv a sadby Ustavu a trett bude zapeceten vzorkovatelem Ustavu a bude ulozen na miste u vedouciho poverene Iaboratorc. V pripade, ze poverena Iaborator nedisponuje samostatnou mistnosti, kterou muze pro ucely vzorku pouzit, je mozne vzorky ukladat v uzamykatelnych skrtnich, bednach apod.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5459
Vzorky must byt ulozeny tak, aby nedoslo kjejich znehodnocenl vlivem spatnych skladovacich podminek (teplo, vlhko, skudci), Vzorky oznaccne "UKZUZ", urcene pro naslednou kontrolu, budou ukladany bez vzorku pro zkousku vlhkosti! N asledna kontrola se provadi dIe nize uvedenych zasad: 1. Posouzenf klfcivosti: po provedeni zkousek klicivosti ajejich vyhodnoceni se zkousky, ktere jsou mimo povolenou toleranci provedou znovu,k a to v Iaboratori Ustavu i v poverene Iahoratori takto: a) vedouci zkusebni Iaboratore osiv a sadby Ustavu oznami v dobe provadeni nasledne kontroly vedoucimu poverene Iaboratore, ktere partie je treba zopakovat v obou Iaboratortch soucasne a take terrnin nasazeni na zkousku, b) poverena Iaborator nasadi ve stejnou dobu tentyz vzorek opakovane na klicivost a vysledek zasle do zkusebni laboratorc osiv a sadby Ustavu, c) nasledna kontrola bude vyhodnocovana na zaklade opakovane zkousky provadene v obou laboratortch ve stejnem terminu, a to z duvodu zvyseni objektivity hodnoceni 2. Posouzenf cistoty: vyhodnoceni toleranci stanovenych Metodikou zkouseni osiva a sadby pro cistotu a pocet semen jinych rostlinnych druhu se provede z puvodniho vysledku zkousky cistoty stanovene poverenou Iaboratott a vysledku stanoveni Ustavu ze vzorku pro naslednou kontrolu. 3. Posouzenf vlhkosti: v ramci nasledne kontroly se nehodnoti Vzorky se archivuji do ukonceni nasledujlciho vegetacniho obdobi. U viceletych druhu do ukonceni nejblizsiho vegetacniho obdobi, kdy lze posoudit pravost druhu a odrudy.
III. Odejmuti poverenl Zjisti-li Ustav nedostatky v technologickem postupu Iaboratornfho zkousenl osiva a nasledneho vysledku, upozorni prtslusncho vedouciho laboratorc na odchylky od spravne metodiky a 0 zjisten! vyhotovi zapis. Laborator je povinna podstoupit zvyseny uredni dozor. V prtpade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozeni dodavatele, je mu odebrano povereni. Za chyby v technologickem postupu se povazuje: a) neprovedene nebo neuplne ci spatne provedene Iaboratorni zkouseni, b) opakovane spatne nebo neuplne provedene zaverecne hodnoceni partie osiva, c) opakovane nedodrzeni podminek Iaboratornfho zkouseni, d) nevydani uznavaciho listu, e) nezaslani podkladu Ustavu k vydani rozhodnuti 0 neuznani,
Strana 5460
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
IV. Prace v povefene laboratofi a) Vedouci poverene Iahoratorc a jeho zastupce podlehaji na useku Iaboratorni kontroly osiv metodickem u rizeni vedouci zkusebni laboratorc osiv a sadby Ustavu. b) Vedouci poverene Iaboratorc a jeho zastupce must absolvovat pred udelenim poverenl a dale kazdy druhy rok odborne skoleni provadene Ustavern. Podrninkou je uspesne zakonceni zaverecnym testem (zkouskou), c) Laborator se pri zkouseni osiv v ramci poverenl ridf platnou legislativou, metodikou zkouseni a pokyny Ustavu.
1. Vzorkovani Vzorky odebira urednt vzorkovatel Ustavu nebo prip. i povereny vzorkovatel, ktery z kazde vzorkovane partie pripravi 3 vzorky: 1. pro poverenou Iaborator vcctne vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude prilozena vyplnena kopie zadosti 0 uznani osiva, podepsana dodavatelem a vzorkovatelem. Original zadosti must byt neprodlene zaslan Ustavu. 2. pro Ustav s oznaccnim "UKZUZ" 3. rezervni vzorek oznaceny "R" Vzorek pro Ustav a rezervni budou ulozeny v uzamcene rnistnosti v prostorach nalezejicich poverene Iahoratori.
Ulozenf vzorku v pftpade, ze poverena laboratof je lokalizovana mimo prostory, kde probiha vzorkovanf: Bude-li odebrany vzorek zkousen jinou poverenou laboratort, pak: a) vzorek pro poverenou Iahorator bude odeslan pod dohledem vzorkovatele. b) Vzorky odebere vzorkovatel Ustavu nebo povereny vzorkovatel. Jsou-li vzorky odebrane poverenym vzorkovatelem, pak vzorky oznaccne "UKZUZ" a "R" budou ulozeny v uzamcene mistnosti v prostorach cistici stanice. Kltc od teto rnistnosti bude mit vzorkovatel, druhy vedouci zkusebni laboratorc osiva a sadby Ustavu a treti bude zapeceten vzorkovatelem Ustavu a bude ulozen u vedouciho cistici stanice. Po vzorkovani bude postup nasledujici: a) poverena Iahorator zahaji Iaboratornt zkousky ze vzorku odebraneho poverenym vzorkovatelem (pokud neni povereny vzorkovatel, pak ze vzorku odebraneho vzorkovatelem urcdnim), b) Originaly zadosti budou bezprostredne odeslany na pracoviste odboru osiv a sadby Ustavu. Kopie zadosti budou ulozeny v laboratori. c) Do zkusebni Iaboratore osiv a sadby Ustavu budou odesilany vzorky pro naslednou kontrolu dIe pokynu stanovenych kazdorocne pro jednotlive Iaboratore.
2. Vedeni evidence v povefene laboratofi Povercna Iaborator povede evidenci zkousenych vzorku na predepsanem tiskopise. Veskere udaje v teto evidenci a na rozborove karte budou zaznamenany strojem, pocitacem nebo propisovacf tuzkou. Chybne udaje se opravf jednim skrtnuttm tak, aby byl puvodni udaj citelny, Novy zaznam
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5461
se zapise vedle puvodniho a opravovatel se podepise.
Upozornenl: N epripustne je - prcskrtani vice carami ptelepeni stttkcm zatteni opravnym lakem gumovani zaznamu zapsani vysledku zkousek obycejnou tuzkou, Vzorky budou cislovany pro kazdou novou sez6nu od prvniho cisla ciselne fady ptidelene poverene Iahoratori.
3. Laboratorni zkouseui a vyhodnoceni vzorku U zkousenych vzorku budou provedeny vsechny zkousky, jejichz hodnoty jsou limitovany provadecim pravnim predpisem. Zkousky budou provadeny v souladu s Metodikou zkousenl osiva a sadby, navazky pro stanoveni cistoty a semen jinych rostlinnych druhu jsou uvedeny v kap. 2 Metodiky zkouseni osiva a sadby. Vedouci Iaboratore provede po ukonceni vsech zkousek celkove vyhodnoceni, vysledek zapise na rozborovou kartu a opatrI svym podpisem s uvedenim data ukonceni zkousek, Uzavrenou kartu opatrl razitkem Iaboratorc. V prtpade poverene Iaboratorc, ktera nebude vydavat rovnez uznavaci listy odesle neprodlene original karty k rukam vedouci zkusebnl Iaboratorc osiva a sadby Ustavu a kopii zalozi. Povercna laborator, ktera bude vydavat rovnez uznavact listy original karty, ktery je podkladem pro vystaveni uznavaciho listu, zalozl s kopii Uznavaciho listu. Originaly rozborove karty a kopie Uznavaciho listu se archivuji po dobu 10 let. Kopii kazdeho Uznavaciho listu zasle vedouci poverene Iaboratore neprodlene do Ustavu k evidenci.
4. Pfezkouseni vzorku ve zkusebui laboratofi osiv a sadby Ustavu V oduvodnenych pripadcch (napr. porucha zkusebniho zarizeni) zasle vedouci poverene Iahoratorc vzorky k rozborum do zkusebni Iaboratot osiv a sadby Ustavu.
Vedouci zkusebui laboratofe osiv a sadby Ustavu je opravnena rozhodnout 0 pfezkouseni vzorku (pokud nebyl rozbor provaden soubezne), V prtpade, ze vysledky mezi Iaboratoremi vykazuji rozdily mimo povolene tolerance dIe kapitoly 15 Metodiky zkouseni, provede se po dohode s vedoucim regionalniho oddelenl a zadatelem rozbor rezervniho vzorku. Uvedenf osiva do obehu s kvalitativnfmi parametry, presahujfcfmi hodnoty povolene tolerance, by melo za nasledek odebranf poverenf s dalSfmi dopady.
5. Vydavani dokladu na osivo (1) Uznavaci list muze poverena osoba vydat pouze za predpokladu, ze a) osivo rna vlastnosti stanovene zakonem a platnou vyhlaskou, b) vzorek byl ode bran v souladu s vyhlaskou 0 vzorkovani, c) zkouseni probehlo dIe platnych metod. (2) Uznavaci list bude vydavan na formulari zverejnenem a schvalenem Ustavem, (3) Uznavaci listy budou vyplneny na pocitaci, kazdy bude opatren razitkem a podpisem
Strana 5462
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
poverene osoby, (4) Uznavaci listy budou cislovany stejnym zpusobem jako v Ustavu, tj. cislo regionu, kde rna Iaboratot sidlo - clslo rozboru dIe ptidelene ciselne fady I UI rok zpracovani, (5) Doklady na osivo, ktere nema vlastnosti stanovene zakonem a provadecim predpiscm, vydava vzdy pouze Ustav. V takovem pripade preda poverena osoba veskere podklady mistne prislusnemu oddelenl osiv a sadby k vydani rozhodnuti 0 neuznani,
6. Vlastni postup prace pfi zkouseui vzorku v povefene laboratofi Postup prdce dodavatele a) vyplneni zadosti s vyznacenim osoby, ktera provede urednt zkousky, b) pozadavek na vzorkovani - dodavatel pozada uredniho nebo povereneho vzorkovatele provedeni vzorkovani, c) spoluprace pri vzorkovani, predlozeni potrebnych dokladu a evidence.
0
Postup prdce vzorkovatele a) vzorkovatel provede vzorkovanl v souladu s provadecim pravnim predpisem, b) zajisti odeslani nebo doruceni vzorku a zadosti takto: - original zadosti vzdy eviduje Ustav s ohledem na spravni nzenl, - kopii zadosti s Iaboratornim vzorkem zasle do poverene Iaboratorc, - kontrolni vzorky se ukladaji bud' v poverene Iahoratori sem. firmy nebo na mistne prtslusnem oddelenl osiv a sadby v prtpade Iaboratorc tzv. "nezavisle".
Postup prdce Ustavu a) Ustav zaeviduje prijatc zadosti, zkontroluje jejich vecnou spravnost a provede pocitacovou kontrolu udaju oproti Uznavacimu listu na mnozitelsky porost, b) pokud jsou shledany zavady, Ustav neprodlene informuje prislusnou Iaborator a do vyreseni nesrovnalosti pozastavi vydani Uznavaclho listu, c) pokud nejsou zavady shledany, zadost se zalozl a Iaborator muze vydat Uznavaci list, Ustav eviduje a zaklada kopie Uznavacich Iistu vydanych povercnymi osobami.
Postup prdce osoby poveiene k vyddvdni Uznavacich listit a) poverena osoba pred vydanim Uznavaciho listu provede kontrolu vsech podkladu, tj. zadosti, rozborove karty a zda nema informaci z Ustavu 0 pozastaveni vydani Uznavaclho listu, b) pokud jsou vysledky vyhovujici, vyda povetena osoba Uznavaci list, opatrI ho podpisem a razitkem, c) original Uznavaclho listu obdrzi dodavatel, kopii zasle na mistne prislusnc rcgionalni oddeleni k zalozenl a evidenci, druhou kopii zalozl ve sve evidenci.
7. Vstup cizich osob do laboratore a zachovani obchodniho tajemstvi Do prostor poverene Iaboratorc smi vstoupit cizi osoba pouze v doprovodu vedouciho Iahoratore nebo jeho zastupce. Zkousky a jejich vyhodnoceni musi byt provadeny tak, aby nemohlo dojit ke zneuziti, Osoby pracujici v Iaboratori jsou povinny zachovavat mlcenlivost 0 vysledcich zkousek pred cizimi osobami.
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5463
Zadost 0 povefenl k laboratornimu zkouseui a vydavani dokladu na osivo podle § 17 odst. 5 zakona Zadame 0 udeleni poverenl k laboratornlmu zkouseni a vydavani dokladu na osivo, pricemz se jedna 0 ( )* Iaborator, ktera zadnou svoji cinnosti nezasahuje do vyroby a uvadeni rozmnozovaciho materialu do obehu ( )* Iaborator dodavatele; v tomto prlpade muze Iahorator provadet zkousky pouze u partii osiva tohoto dodavatele, neni-li mezi timto dodavatelem, dodavatelem zkouseneho osiva a Ustavem dohodnuto jinak * zadatel
oznaci kriikem odpovidajici udaj
Zadatel:
Dosazene vzdelanl:
Seznam druhu nebo skupin druhu, pro ktere rna byt poverenl udeleno:
Delka praxe v pozadovanem useku cinnosti a jeji popis:
*) nehodici se skrtnete Pnlohy: -
v Dne
doklad 0 splneni kvalifikacnich pozadavku popis umisteni Iaboratore a jeji technicke vybaveni vzor Uznavaciho listu
. razitko a podpis zadatele
Strana 5464
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Ceistka 119
Pifloha C. 20 k vyhlasce
c. 36912009 Sb.
Barevne odlisenl navesek podle kategorii a generaci rozmnozovactho materialu a vzory navesek
1. Barevne odlisenf navesek podle kategorii a generaci Kategorie rozmnozovaciho materialu nebo typ osiva
Symbol
1. generace
SE 1
Rozmnozovaci material 2. generace predstupriu
SE2
3. generace
SE 3
Barva navesky
bila s fialovym prlcnym pruhem po diagonale sire 5 mm
Zakladni rozmnozovaci material (Elita)
E
bila
jedina generace
C
modra
1. generace
Cl
modra
2. generace
C2
cervena 1)
3. generace
C3
cervena
Certifikovany rozmnozovaci material
Standardni osivo
S
tmave zluta
Obchodni osivo
0
hneda
Smesi osiv (druhove a odrudove)
zelena
Osivo s neukoncenou certifikaci
seda
Osivo ufedne nezapsanych odrud
oranzova
Slechtitelsky rozmnozovact material
fialova
Certifikovany rozmnozovaci material sdruzene odrudy
modra se zelenym prlcnym pruhem po diagonale
1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou pouzivany modre navesky jako pro C 1. 2. Oznacovani tffd sadby brambor Kategorie rozmnozovaclho matcrialu
Symbol
Zakladni rozmnozovaci material (Elita)
E
Trida ES 1 ES 2 ES 3
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
Strana 5465
3. Vzory urednich navesek pro: a) b) c) d) e) Pozn.:
osivo, sadbu brambor, smesi osiv, osivo s neukoncenou certifikaci osivo urcdnc nezapsanych odrud zemedelskych druhu cislo navesky muze byt se souhlasem Ustavu uvedeno v dolni Ieve casti navesky,
a) vzor navesky pro osivo USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sadby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 Pravidla a normy ES EC rules and standards Druh Species
Odruda Variety Kategorie, generace Category, generation Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Mesic a rok vzorkovani Month and year of sampling Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel- Supplier
DaISi udaje - Other information
Sbirka zakonu
Strana 5466
c. 369 / 2009
b) vzor nave sky pro sadbu brambor USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sadby CZ - 150 06 Praha 5, Za 0 ravnou 4 Pravidla a normy ES EC rules and standards Druh Species
Odruda Variety Kategorie, generace, pfipadne trida Category, generation and, if desirable, grade Cislo partie Reference number of lot Hmotnost Weight Velikostni trideni Size Mesic a rok uzavreni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel a jeho registracni cislo Supplier and his identification number
DaISi udaje - Other information
Statni rostlinolekarska sprava CZ
ES Rostlinolekarsky pas
Ceistka 119
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
c) vzor navesky pro smes osiv USTREDNI KONTROLNI A zKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sadby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4
Smes osiv pro Mixture of seed for Slozeni smesi - Composition of mixture: Druh: Odnida : Species: Variety :
Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Wei ht or number of ieces Mesic a rok uzavreni Month and ear of sealin Zeme vyroby Count of roduction Dodavatel- Supplier
DaISi udaje - Other information
Cislo navesky - Label number
Hmotnostni procenta: Percentage by weight:
Strana 5467
Sbirka zakonu
Strana 5468
c. 369 / 2009
d) vzor nave sky pro osivo s neukoncenou certifikaci
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sadby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4
Druh Species
Odruda Variety Kategorie, generace Category, generation Cislo mnozitelskeho porostu nebo partie Field or lot reference number Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Cislo navesky Label number DaISi udaje - Other information
OSIVO S NEUKONCENOU CERTIFIKACI SEED NOT FINALLY CERTIFIED
Ceistka 119
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
f) vzor navesky pro osivo urednc nezapsanych odrud zemedelskych druhu
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sadby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 UREDNE NEZAPSANA ODRUDA Variety not yet officially listed Druh Species
Odruda Variety Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Mesic a rok uzavreni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production DaISi udaje - Other information * POUZE PRO ZKOUSKY A HODNOCENI For tests and trials only
Dodavatel- Supplier
Cislo navesky - Label number
* U sadby brambor obsahuje tato naveska rovnez udaj 0 velikostnim tfidenf
Strana 5469
Strana 5470
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
4. Vzory navesek pro mezinarodni obchod - navesek pro: a) ISTA certifikaci, b) GEeD certifikaci. a) vzor navesky pro ISTA certifikaci
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 CZECH REPUBLIC Species Espece Art Variety name Nom du cultivar Sortenbezeichnung Category Categoric Kate orie Reference number Numeero de reference Bezu snummer Date of sampling Date de I' echantillonnage Datum de VerschliBerung Declared weight per bag Poids indique Gewicht der Packun Country of production Pays de production Erzeugerland
Ceistka 119
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
b) vzor navesky pro GEeD certifikaci
USTREDNI KONTROLNI A ZKUSEBNI USTAV ZEMEDELSKY CZ - 15006 Praha 5, Za Opravnou 4 CZECH REPUBLIC Species Espece Art Variety name Nom du cultivar Sortenbezeichnung Category Categoric Kategorie Reference number Numeero de reference Bezu snummer Date of sampling Date de I' echantillonnage Datum de VerschliBerung Declared weight per bag Poids indique Gewicht der Packung Country of production Pays de production Erzeu erland
Strana 5471
Sbirka zakonu
Strana 5472
c. 369 / 2009
Ceistka 119
5. Vzory ostatnich navesek - navesek pro: a) standardni osivo b) osivo urcdnc nezapsanych odrud zelenin c) zvlastnl naveska pro osivo uvadene do obehu podle § 8 zakona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlasky
a) vzor navesky pro standardni osivo:
Pravidla a normy ES EC rules and standards
Druh Species
Odruda Variety Kategorie Category
STANDARDNIOSIVO
Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Hospodarsky rok uzavreni nebo posledniho zkouseni klicivosti Marketing year of the sealing or of the last examination of germination Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel- Supplier
DaISi udaje - Other information
S
Ceistka 119
Sbirka zakonu
c. 369 / 2009
b) vzor nave sky pro osivo ufedne nezapsanych odrud zelenin
UREDNE NEZAPSANA ODRUDA Variety not yet officially listed
Druh Species
Odruda Variety Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Mesic a rok uzavreni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel- Supplier
DaISi udaje - Other information
Strana 5473
Sbirka zakonu
Strana 5474
c. 369 / 2009
Ceistka 119
c) vzor zvlastni navesky pro osivo uvadene do obehu podle § 8 zakona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlasky
Druh Species
Odruda Variety
Klicivost osiva Germination of the seed
Cislo partie Reference number of lot
Dodavatel Supplier
DaISi udaje * Other information
* V pripade uvadeni do obehu podle § 8 zakona (pred ukoncenim uredni zkousky klicivosti) je zde uveden text: "Dodano do obehu pred ukoncenim urednt zkousky klicivosti''
