2007. Turistické informace z regionů České republiky The turistic information of the Czech regions

XII. ročník, 8-9/2007

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z regionů České republiky The turistic information of the Czech regions

Internetové, datové a hlasové služby www.contactel.cz, e-mail: [email protected] Contactel, s. r. o., Vinohradská 174 130 19 Praha 3, tel.: 255 755 111

PIVOVAR âERNÁ HORA, a.s., 679 21 Černá Hora 3/5 tel.: +420 516 482 412 [email protected], [email protected] www.pivovarch.cz

NOVÝ PENZION PIVOVARU ČERNÁ HORA Až příště přijedete do Pivovaru Černá Hora, nemusíte spěchat. Kromě prohlídky provozu, večeře v Centru Sladovna nebo posezení v šenku U prokuristy, můžete v těsném sousedství pivovaru v pohodlí a klidu přenocovat.

BUY CZECH REPUBLIC & BUY CENTRAL EUROPE

INCOMINGOVÝ WORKSHOP PRO NÁKUPČÍ ZE ZAHRANIČÍ 6. listopadu 2007: 13 – 18 hodin & 7. listopadu 2007: 9 – 11 hodin hotel Olympik

NÁKUPČÍ

Nábor nákupčích v zahraničí probíhá po několika liniích. Máme vlastní kvalitní databáze a vlastní know-how. Proto se při náboru nákupčích spoléháme především na vlastní síly. Letošní incomingový workshop BUY CZECH REPUBLIC & BUY CENTRAL EUROPE přímo navazuje na předchozích pět ročníků programu pro zahraniční nákupčí. Loni se MADI Hosted Buyers Program účastnila stovka nákupčích ze zahraničí. Při náboru s námi spolupracují také další zahraniční partneři – zahraniční pobočky CzechTourism a ČSA, velvyslanectví atd. Letos jsme se při náboru nákupčích soustředili na ty země, které dosud mají s Českou republikou víza. Naším vstupem do Shengenského systému se pro klienty z těchto zemí návštěva Prahy a České republiky výrazně zjednodušší. Skupina z Kanady: již tři roky úspěšně spolupracujeme se zahraniční pobočkou CzechTourism v Torontu. Letos opět chystáme účast cca 20 nákupčích z Kanady. Skupina z Ruska: ve spolupráci se sibiřskou asociací cestovních kanceláří připravujeme účast cca 30 nákupčích z velkých měst Sibiře (Novosibirsk, Ekaterinburg, Tjumen). Pro ruskou skupinu připravujeme poznávací program v ruštině. Workshopu se účastní cca 100 – 120 zahraničních nákupčích z 20 zemí, kteří navštíví veletrh v rámci Hosted Buyers Program.

Seznam přihlášených nákupčích zašleme zájemcům na vyžádání.

VYSTAVOVATELÉ A ORGANIZACE

Abychom udrželi přirozený poměr mezi vystavovateli a nákupčími, je počet vystavovatelů omezen na 60 firem. Přednost mají firmy, které vystavují na veletrhu MADI. Hlavním cílem incomingového workshopu je především vytvořit vhodné prostředí pro zahraniční nákupčí a vyčlenit incomingová jednání do samostatného prostoru, aby se nákupčí lépe orientovali a lépe se jim pracovalo. Jednání budou probíhat po dva půldny, loňská organizace se osvědčila, proto zachováme loňský model a veškerý program pro zahraniční nákupčí včetně workshopu se uskuteční přímo z hotelu Olympik. Do Letňan pojedou nákupčí až druhý den odpoledne. Workshop bude mít dvě části: první den budou čeští vystavovatelé sedět u jednacích stolů a zahraniční nákupčí budou navštěvovat firmy, o které budou mít zájem. Druhý půlden se uspořádání vymění – u stolů budou sedět zahraniční nákupčí a čeští nabízející budou obcházet. Každý vystavovatel může na druhý půlden vypravit dvě nabízející osoby. K workshopu BUY CZECH REPUBLIC & BUY CENTRAL EUROPE bude vydán samostatný incomingový katalog v angličtině.

w w w. m a d i . c z KONTAKT: Agentura MADI, Husitská 27, 130 00 Praha 3 T / F: +420 – 222 540 000, 222 541 221, e-mail: [email protected]

VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU Plzeňského kraje 4. – 6. října 2007 Dům kultury INWEST-K v Plzni Pod jednou střechou a na jednom místě zde najdete v uvedené dny nejen Plzeňsko, ale i jiná města a turistické regiony z Česka, z nedalekého Rakouska, Německa a dokonce i ze Slovenska, Itálie, Lotyšska, Francie a Japonska. Už potřetí se přijedou představit do krásné Plzně turistům, cestovatelům i podnikatelům v cestovním ruchu. Chystáte se na dovolenou nebo výlet nejen do Plzeňského kraje? Víte kam? Máte mapu? Víte, jaké pivo se pije nejvíc? Znáte všechny produkty Bohemia Sektu a. s.? Znáte síť cyklotras v Plzeňském kraji? Chcete poznat zajímavosti Královéhradeckého nebo Zlínského kraje? Víte, co je nej… v Itálii, Japonsku, Lotyšsku, Německu nebo Francii?… Odpovědi naleznete u veletržních stánků 135 vystavovatelů. Přijďte si vybrat! Přijďte ochutnat speciality a dobroty chodské kuchyně a samozřejmě i světoznámý Plzeňský Prazdroj! Přijďte si vyzkoušet! Přijďte se pobavit! Vstup je zdarma. Navíc, kromě rozmanité nabídky vystavovatelů, čeká na vás bohatý doprovodný program. Jen namátkou: degustace produktů společnosti Bohemia Sekt, soutěž Poznej naše piva, hudební skupiny a uskupení se svým vystoupením, např. Josef Švejk & c.k.oficír ŠRAML, jazzová hudební skupina Ivan Audes Trio, Domažlická dudácká kapela…, no a děti zaujme třeba program, který pro ně připravila agentura Babyland.

www.plzensky-kraj.cz, www.turisturaj.cz

Když město slaví, všichni se baví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Katův běh mají jenom v Kadani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Zastavte se v Chomutově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7 Příbramský poklad je na světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Chvála krásného bláznovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Krajinou barona Ringhoffera . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10-11 Holiday Park Liščí Farma jak jsme jej poznali. . . . . . . 12 Betonový pevnostní prstenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Brno - brána do Jihomoravského kraje . . . . . . . . . 14-15 Když Pálava září a vinice rodí . . . . . . . . . . . . . . . . . 16-17

Hotel Radějov má něco navíc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Turistické rozmanitosti Kroměřížska . . . . . . . . . . . . . . 19 Kulturní léto v Uherském Hradišti . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Račte vstoupit, brány staletí se otevírají . . . . . . . . . . 21 Toulky krajem vína po celý rok . . . . . . . . . . . . . . . 22-23 Osmisté výročí je jenom jednou. . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Jedinečný genius loci města Lodž . . . . . . . . . . . . . . . 25 Pod křídly Lotu až k velké louži . . . . . . . . . . . . 26-27, 32 Štětín, město pod bílými plachtami . . . . . . . . . . . . 28-29 Automotodrom Brno zve na GP . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Ing. Marie Koláčková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397 e-mail: [email protected], www.travel-profi.cz, DTP: SIGIT, spol. s r.o., e-mail: [email protected], www.sigit.cz MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady pro zprávy a inzeráty odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

8-9/2007

3

SPORT LIFE, BOAT BRNO A CARAVANING BRNO 2007 = VŠE PRO VAŠI AKTIVNÍ DOVOLENOU Pavilon Z brněnského výstaviště otevře již pošesté svůj přístav a bude zde opět po roce hostit největší a nejvýznamnější výstavu lodí a vodních sportů České republiky – boat Brno. Opět budou k vidění novinky mezi jachtami, motorovými čluny, vybavení pro potápěče, vodáky, rafťáky a surfaře. Nekonečná řada expozic bude doplněna již tradičně bohatým doprovodným programem – přednáškami, ukázkami, autogramiádami apod. Půjdeme-li dále do útrob brněnského výstaviště, narazíme na dvě výstavní haly (F a G1) plné karavanů, obytných automobilů a nejrůznějšího vybavení a doplňků pro dovolenou na cestách. Právě tyto dva pavilony nabídnou své prostory již pátému ročníku Mezinárodní výstavy Caravaning Brno. Velmi zajímavá témata nabídne doprovodná konference karavanistických klubů států V4. Centrálně položené pavilony V a G2 a celá východní část areálu brněnského výstaviště bude patřit Mezinárodnímu sportovnímu veletrhu SPORT Life. Ten opět nabídne spoustu zajímavých novinek z oblasti sportu a především jedinečnou sportovní podívanou. Tradičními hlavními tématy jsou cyklistika, outdoor, fitness a golf. Výše popsaná trojice tématicky propojených akcí si za svých pět ročníků konání vydobyla pozici největšího projektu svého typu ve střední Evropě. Trio veletržních akcí SPORT Life – boat Brno – Caravaning Brno se koná v termínu 8. – 11. listopadu 2007 na brněnském výstavišti. Více informací naleznete na stránkách www.sport-life.cz

PRAKTICKÉ INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY: Otvírací doba: Čtvrtek – Sobota: 9.00 – 18.00 hod. Neděle: 9.00 – 16.00 hod.

Vstupné: Základní … 100 Kč Zlevněné … 50 Kč Rodinné … 250 Kč

Součástí vstupenky bude: • Poukázka na volnou vstupenku do Palace Cinemas v Brně, Praze a Bratislavě • Jízdenka na městskou hromadnou dopravu v Brně (pouze během konání výstavy) Kontakty:

• web: www.sport-life.cz • e-mail: [email protected]

8. - 11. 11. 2007 Brno - Výstaviště

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 CZ – 647 00 Brno Czech Republic Tel.: +420 541 152 279 Fax: +420 541 153 068 e-mail: [email protected] www.sport-life.cz

GO a REGIONTOUR – stfiedoevropské centrum cestovního ruchu Veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR, které se uskuteční od 10. do 13. ledna 2008 na brněnském výstavišti, se již tradičně považují za jednu z největších středoevropských přehlídek průmyslu cestovního ruchu s důrazem na turistiku v regionech. Veletrhy každoročně navštíví tisíce zájemců z domova i zahraničí. Odborníkům jsou věnovány první dva dny, pro laickou veřejnost jsou určeny zbývající veletržní dny. Novinkou letošního ročníku je přesunutí veletrhu GO do nejmodernějšího pavilonu F brněnského výstaviště. Pavilon je dobře přístupný z nového vstupu G2 do areálu výstaviště z ulice Hlinky a nachází se v těsné blízkosti pavilonu V, kde současně probíhá veletrh REGIONTOUR.

Zapojení do pfiíprav workshopu Meeting Point Přípravy dalšího ročníku workshopu se zahraničními touroperátory MEETING POINT, tradičně pořádaného v rámci veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR, jsou již v plném proudu. Díky své výjimečnosti v iniciování rozvoje cestovního ruchu má workshop oficiální podporu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a agentury CzechTourism. Zváni Pro větší komfort odborných i laických návštěvníků obou veletrhů bude navíc nově zřízena parkovací plocha přímo u pavilonu F. Tuto plochu využijí díky její příznivé příjezdové dostupnosti zejména ti návštěvníci, kteří na veletrhy přicestují po dálnici z Prahy nebo Bratislavy, případně i ze směru od Svitav. V pavilonu F bude u východu na parkoviště také vymezen prostor pro skladování a výdej katalogů vystavujících cestovních kanceláří. Cílem je zajištění hladkého a bezproblémového „předání“ katalogů mezi vystavujícími touroperátory a cestovními agenturami – na jednom místě a v ideálním termínu, kterým je začátek roku. Parkoviště bude sloužit široké veřejnosti také o víkendu. âeské aerolinie – oficiální dopravce veletrhÛ GO a REGIONTOUR 2008 České aerolinie (ČSA) nabízejí speciální slevu vystavovatelům veletrhů GO a REGIONTOUR 2008. Toto cenové zvýhodnění mohou využít i oficiálně registrovaní odborní návštěvníci veletrhů. Možností je obdržet 15 % slevu na běžné tarify v ekonomické třídě a 25 % slevu na tarify Business Class. Toto zvýhodnění je prioritně poskytováno pro účastníky

workshopu Meeting Point a konference MICE, následně také pro ostatní zahraniční vystavovatele a odborné návštěvníky. Kontakt na kanceláře ČSA najdete na www.czechairlines.com Atraktivní téma kongresové turistiky Téma kongresové turistiky se stává účinným nástrojem podpory cestovního ruchu v regionech. V rámci tohoto nové ho rozvojového tématu veletrhu REGIONTOUR proběhne 11. ledna 2008 odborná konference „MICE“ za účasti státní správy, municipalit a zahraniční podnikatelské sféry. Připravovaná konference představí Českou republiku jako ideální destinaci pro kongresovou turistiku. Téma je připravováno ve spolupráci s agenturou CzechTourism.

SLEVOVÝ KUPON Odevzdejte tento kupon u pokladny, kde Vám bude vyměněn ve dnech 12.–13. 1. 2008 za zlevněnou rodinnou vstupenku, tj. za 65,- Kč (pro 2 dospělé osoby + 2 děti). č. 7

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: 541 152 984, 823 Fax: 541 153 062 [email protected] [email protected]

jsou touroperátoři z celého světa, především však se zájmem o Českou republiku a střední Evropu. V rámci příprav nabízejí organizátoři workshopu možnost aktivně ovlivnit výběr zahraničních touroperátorů nebo zemí, odkud mají touroperátoři pocházet, případně i jejich produktové zaměření. Zahraniční touroperátoři budou oslovováni do konce měsíce září, samotný výběr touroperátorů a rezervace obchodních jednání proběhne do konce prosince 2007. Podrobné informace o vybraných zahraničních touroperátorech a možnostech rezervace obchodních jednání obdržíte od poloviny listopadu 2007 na: http://meetingpoint.bvv.cz

KadaÀ Uplynulo v řece Ohři velké množství vody od dob, kdy poprvé přibyl do své královské Kadaně král český a císař římský, Otec vlasti Karel IV. Dvakrát přivítali obyvatelé nejslavnějšího českého panovníka a evropského politika ve svých ulicích, na radnici i na náměstí. Od té doby královské město Kadaň mnohokrát změnilo svoji podobu, bohatlo, propadalo se do beznaděje válečných událostí a nakonec odolávalo i bezohlednosti, která hnána touhou po vyšší těžbě uhlí zničila nejednu vzácnou památku v regionu pod hřebeny Krušných hor. Obyvatelé Kadaně však na svoji slavnou i nesnadnou minulost nezapomínají. Posledních patnáct let si vždy o posledním srpnovém víkendu připomínají slavný příjezd svého císaře komponovaným celodenním pořadem „CÍSAŘSKÝ DEN“. Nevím, pokolikáté už vám z této události přinášíme reportáž. Vím však, že mnozí z vás se už do Kadaně vypravili, prožili zde Císařský den, zářijové vinobraní, kulturně laděné Františkánské léto, jarní narozeniny Maxipsa Fíka, únorový masopust nebo jen příjemný víkend.

VZPOME≈TE OTCE VLASTI, BLAHÉ PAMùTI… li CD či DVD o Kadani a jiní se šli podívat do františkánského kláštera nebo k řece. Na louce pod Parkánem se jezdilo na ponících, o kus dál se vrtěly kolotoče a houpačky, slunce pálilo jako uprostřed léta a na všech, kteří do Kadaně přijeli, bylo znát, jak se těší na druhou hodinu po poledni, kdy to všechno teprve začne. Nejméně půl hodiny předem se náměstí pod radniční bílou věží začalo plnit a každý si vyhlížel místo, ze kterého mu nic neunikne.

Jak˘ byl leto‰ní, 15. roãník Císafiského dne? Královská Kadaň od rána voněla skořicí, kořením všeho druhu a lákavým kouřem z grilů, zněla hudbou historickou i současnou produkovanou na hlavním pódiu. Dospělí i děti si užívali slunečného dne, ochutnávali už docela slavnou kadaňskou medovinu, vybírali dárky pro kamarády, přátele i příbuzné, v informačním centru se pídili po pohlednicích, turistických známkách, někteří si vybraZa hlavním pódiem probíhaly poslední instrukce a rychlé porady, zvukaři už měli vyladěno, městská policie slušně, ale důrazně uvolňovala prostor, kudy za chvíli projde slavnostní průvod, fotografové a kameramani zkoušeli, odkud pořídí nejexkluzivnější záběry a.... ... slavnostně se rozezněly zvony z věží kostela Povýšení sv. Kříže. Král a císař přijíždí! Slavnostní fanfáry jej vítají stejně důstojně jako tenkrát v roce 1367. S důstojností vladaře, státníka a politika, vprostřed doprovodu tvořeného zbrojnoši, knížaty, rytíři, kněžími i lidem služným zastavuje svého koně, počká na královnu a gestem odpovídá na volání slávy a poct, které mu prokazuje možná dvacet tisíc lidí. Pak už, jak velí mrav a postavení, vede královnu a nejbližší ze svého doprovodu na čestné místo na pódiu. Po chvíli napjatého ticha se ujímá slova, zdraví své kadaňské, uděluje městu práva, připomíná povinnosti, přijímá symbolické klíče od městských bran a hold radních, místní šlechty, zástupců cechů i prostého lidu. Gestem i slovem ocení kejklíře, šermíře, zpěváky i hudebníky, ještě jed-

6

8-9/2007

Císafisk˘ den

nou zdraví všechny, kdo jej přišli přivítat a odebírá se na radnici, kde na něj čeká krátký odpočinek, setkání se starostou a městskou radou. Vpodvečer pak ještě jedna slavnostní jízda městem a večerní program s ohňostrojem. Mezi tím se každý baví, jak umí. Někdo se vydá na procházku po městských hradbách, jíní se usadí v hospůdkách a restauracích a další neodolají a jdou se podívat na báječnou podívanou a jezdecké umění středověkých rytířů. Pod Parkánem je postaveno kolbiště a pět plně „kapotovaných“ středověkých šlechticů a jejich doprovod předvádí kousky, při kterých chvílemi stydne krev. Se dřevci, s meči i bez nich se v trysku pokoušejí vyhodit jeden druhého ze sedla, v plné

rychlosti srazit „hlavu“ z dřevěného kůlu, nabrat na dřevec hořící kroužky nebo sebrat soupeři šátek přivázaný na lokti. Podívanou, při které se tají dech, odměňují davy diváků potleskem i pochvalnými výkřiky – jako kdyby to bylo doopravdy. To už se ale blíží večer, programy na nádvoří hradu nebo Kulturního domu Střelnice pomalu končí a náměstí se opět plní do posledního místečka. Všichni tušíme, že nás čeká něco mimořádného. S prvními večerními stíny, kdy dlažba na náměstí vrací teplo, které nabrala za celý slunečný den, se na hlavní pódium vrací císař s celým doprovodem. Za svitu loučí znovu předstupují umělci, kejklíři a sličné tanečnice, znovu se ozývá potlesk a volání slávy a blíží se finále.

Císař vstává ze svého křesla a pronáší svou slavnou řeč vrcholící snad stále platnou větou: „... aby bylo dobře v naší zemi i v celé Evropě!“ Řeč bez patosu, bez nánosu zbytečně divadelních gest! Řeč míněnou i chápanou vážně a přijímanou tisícovkami srdcí stejně vřele, jako kdysi. Jeden ze světlonošů přikládá louč k hořáku a jiskřící ohýnek běží po dlouhé šňůře vzhůru přes celé náměstí až k ochozu na radniční věži, kde zapaluje jedno skvělé, světelné divadlo. Nikdo z nás netuší, jak dlouho vlastně ohňostroj trval. Víme jen, že jej museli komponovat opravdu citliví tvůrci. Nádherná hudba svým rytmem gradovala ohnivé efekty do působivé podívané, při které jsme do jednoho a bez studu zjihli. Pak rázem celé náměstí ztemnělo a zůstalo dlouho ztichlé. Dojem, příliš silný na to, abychom dokázali hned reagovat, nás všechny zanechal v tichém rozjímání nad pravdami, které zůstávají platné po staletí. Jen na ně dokážeme rychle zapomínat. A pak se to stalo – dlouhý potlesk – teď už bez volání slávy a pozdravů – potlesk uctivý i vděčný, oslavný i sebevědomý doprovázel průvod císaře z pódia přes náměstí na radnici. V tomto krátkém

okamžiku se v královském městě Kadani setkala historie a současnost. Vedle sebe kráčí císař s císařovnou a doprovodem, a vedle něj starosta Jiří Kulhánek a vedoucí odboru kultury Petr Hybner. Dva z mnoha, bez nichž by Císařský den roku 2007 nebyl tak velkolepý. Dva, vedle nichž by měly kráčet desítky dalších, kteří se postarali o program a produkci, kteří v infocentru pečovali o návštěvníky toužící po informacích, kteří hledali rodiče ztracených dětí, pečovali o pořádek, usměrňovali dopravu a zasloužili se o to, aby oslava města, jeho historie, současnosti a hlavně budoucnosti byla důstojná a aby se na ni dlouho nezapomnělo. Ani vy tedy nezapomeňte, královské město Kadaň pro vás připravuje i na podzim a v zimě bezpočet stejně krásných, zajímavých a atraktivních programů, které dokáží po okraj naplnit váš víkend nebo celou dovolenou. Laco Kučera

Informaãní centrum mûsta Kadanû a galerie Josefa Lieslera tel./fax: +420 474 319 550 e-mail: [email protected], www.mesto-kadan.cz 8-9/2007

7

Postoloprty

S PANEM SOUâKEM A DR. PICHLEREM JSEM SE SE·EL U JEDNOHO STOLU Už patří k malým redakčním svátkům, zasednout k jednomu stolu k učeným disputacím se dvěma znalci života, milovníky dobrého jídla a truňku, se dvěma bystrými mozky a po čertech břitkými jazyky. S panem Součkem a jeho souputníkem dr. Pichlerem. S figurkami, které se narodily v Postoloprtech přibližně před 140 lety. Jen o nich donedávna nikdo nevěděl. Chodili městem, posedávali v hospůdkách, poslouchali, co koho pálí, co se líbí, kde kdo co, s kým; a jak říkával pan Werich – od kdy do kdy a co za to. Poprvé si jich všimli při Postoloprtských slavnostech před třemi lety. Od té doby se zde, v půvabném městečku na Ohři, neodehraje bez nich ani jedna společenská nebo jinak významná událost. Rád za nimi zajedu a dovídám se, cože se zase událo, co se povedlo a co se chystá. Tak pozorně čtěte, mnohé z toho, co jsem se dozvěděl, se vám může hodit, až budete hledat, kam zase vyrazit na víkend. Radost ze setkání byla nelíčená. Zatímco pan Souček s obřadností sobě vlastní a nenapodobitelnou elegancí mi podal ruku, dr. Pichler už měl na

Jakby ne, vždyť výstava loutek výtvarnice Míly Hájkové, kterou budou slavnostně otevírat 15. října, bude mít jednu mimořádnou premiéru. Veřejnosti budou

minulého roku informovali? Že si to už nepamatujete? Najděte si to! Nebo ještě lépe, přijeďte se na něj do Postoloprt přímo podívat! Blikající žárovky všem

vatelům a návštěvníkům ukáží, kudy do Postoloprt. Vždyť zanedlouho už budou u nich doma chystat slavný postoloprtský Masopust.

jazyku první pichlavost: “Ráčejí se posadit. Léta přibývají, není liž pravda“. Tak jsem seděl, poslouchal a taky se díval. Nejdříve do autoatlasu, jehož titul zdobila fotografie Postoloprt, v němž mě zkoušeli, kudy se k nim jede. Dr. Pichler i pan Souček se dobře bavili na můj účet i při hře pexeso s obrázky mnoha koutů jejich města. A aby mě to bylo nebylo líto, utěšil mě dr. Pichler malým dárkem – plastikovou sběratelskou kartou města s číslem 125. Ovšem to mě trošku otrnulo a začal jsem se ptát na novinky z města, které mám stále raději. A pak už opět pevně drželi otěže hovoru dr. Pichler a pan Souček.

představeni dřevění dvojníci pánů Součka a dr. Pichlera. Přijeďte se na ně podívat. Pobavit vás přijede Petr Novotný. Potom se překulí jen pár týdnů a v Postoloprtech se bude všechno chystat na slavnostní čas vánoční. Už druhého prosince půjde pan Souček v čele lampionového průvodu. Večerní procházka zasněženým městem bude mít svoji poetickou náladu, která vyvrcholí rozsvícením nejvyššího přirozeně rostlého smrku v Česku. Mimochodem, pamatujete si, kolik měřil, když ho zástupci agentury Dobrý den z Pelhřimova přijeli přeměřit a my jsme vás o tom v 11. čísle

připomenou svátky lidí dobré vůle a poté, co postojíte u živého betlému, můžete zajít s panem Součkem a dr. Oichlerem do některé z jejich oblíbených hospůdek. Ze sklenic se svařeným vínem, které tak krásně hřejí zkřehlé ruce, vám zavoní skořice a hřebíček tak sladce, že se vám nebude chtít Postoloprty opustit. A co potom? To už se budeme všichni chystat na první velký veletrh cestovního ruchu, na Regiontour do Brna. Nemějte obavy. Oba tam přijedou. Nastrojení a v dobrém rozmaru budou rozdávat úsměvy nalevo i napravo, tu se zastaví se starými známými, jinde poradí, dají pár dobrých rad vystavo-

Do čela velkolepého průvodu se bok po boku opět svorně postaví, povedou masky městem až k mostu přes Ohři a tam, za asistence Dobrého vojáka Josefa Švejka provedou všem dobře známý ceremoniál. Hořící Morana sletí do proudu jarních vod a jaru a létu se otevřou všechny brány. Kdy to bude? No přece 8. března 2008. „Tak vidíte“, říká nakonec pan Souček: „ Sotva skončilo léto, už máme u nás v Postoloprtech připraveno všechno až do příštího léta“ a dr. Pichler dodává: “Jen seďte, seďte, to budete už zase o rok dospělejší.“… A pak je nemějte rádi! Laco Kučera

Informaãní centrum – Kulturní zafiízení mûsta Postoloprty tel.: +420 415 783 189, e-mail: [email protected], www.postoloprty.cz, www.kzmp.cz, www.divadlo-ve3.ic.cz

8

8-9/2007

Podkrkono‰í

KDE TURISTICKÁ SEZONA NEKONâÍ Jaksi nepatřičně jsme si zvykli používat pojmy; „hlavní turistická sezona“, „mezisezona“ nebo dokonce „vedlejší sezona“. Proč nepatřičně? Protože se tím dopouštíme podceňování toho, co děláme. Děláme-li to ovšem dobře a profesionálně. Naše celé Česko přece překypuje bohatstvím turistických atraktivit jako málokterá země uprostřed Evropy. Skoro vzorným příkladem místa, kde nepřichází v úvahu použít kterýkoliv z pojmů v uvozovkách, je HOLIDAY PARK LIŠČÍ FARMA v Dolní Branné nedaleko Vrchlabí. Pokud jste už Liščí Farmu navštívili, dáte nám jistě za pravdu. Od jara do jara je zde živo, zajímavě, dobře i veselo, sportovně i relaxačně, odpočinkově a adrenalinově, společensky i kulturně. No, a pokud ještě Liščí Farmu neznáte z osobní zkušenosti, máte nejvyšší čas se vydat na cestu. Podzim je zde v Podkrkonoší stejně nádherný jako jaro, léto nebo zima. Zajistit si před cestou potřebné informace je přitom velmi snadné. Stačí sednout k počítači a vyťukat na klávesnici webové stránky Liščí Farmy, nebo tam zavolat či využít elektronické pošty a zjistit, co se zde v nejbližší době chystá, zajistit si ubytování, případně objednat pro sebe, své děti, přátele nebo obchodní partnery některý z nabízených programů. A pak už zbývá naložit do kufru auta pár dobrých bot, oblečení do terénu nebo do uvolněné společnosti, na střešní nosič dobře připoutat bicykly, nasednout a vyrazit na Liščí Farmu. Než se začnou krkonošské svahy na obzoru bělat prvním sněhem, přijeďte si sem užít poslední záchvěvy babího léta.

Období jako stvořeného k dlouhým túrám přírodou, kdy nádherně čistý vzduch působí skoro jako čočky kvalitního dalekohledu. A co teprve, vyzkoušíte-li třeba vyhlídkový let. Jako bych to ale slyšel: „...manželka má hrůzu z výšek, děti jsou ještě malé, bolí vás záda, trápí bolesti hlavy... a pak – té práce! Jen se podívejte, jedna schůzka za druhou, jednání, pracovní oběd, porady...!“ Tak dobře. Manželku nechejte dole, ať se baví třeba lukostřelbou nebo si jde zahrát tenis, zapojí se do paintballového souboje nebo si vyjede na čtyřkolce. Dětem dejte chvíli volnosti na trampolíně, než se vrátíte na pevnou zem,

ani si nevšimnou, že už je čas na dobrou večeři ve zdejší příjemné restauraci. A večer pak všichni společně můžete posedět třeba u dobré muziky ve Fox baru. A co s obchodními partnery? Vezměte je sebou. Zaměstnanci potřebují dostat novou dávku školení? Na Liščí Farmě k tomu můžete využít kongresový sál. V příjemném prostředí se dohody dosáhne určitě snadněji než v prostředí strohé kanceláře nebo v hluku velkoměstského hotelu. Nebojte se, že vaše prestiž šéfa utrpí, pokud vás vaši zaměstnanci uvidí v džínsách, keckách nebo na kole. Spíš naopak… Jo, a rostou zde krásné pravé hřiby. - lk -

HOLIDAY PARK LI·âÍ FARMA Dolní Branná 350, 543 62 Vrchlabí, tel.: +420 499 421 473, e-mail: [email protected], www.liscifarma.cz 8-9/2007

9

Královéhradeck˘ kraj

ZVEME VÁS DO LÁZE¡SK¯CH MùST Od nynějška po celý rok můžete v Travel profi hledat a nacházet informace o Královéhradeckém kraji. O horách, cyklostezkách, koupalištích, hradech, zámcích i muzeích. Budeme se vracet na místa, kde jste už určitě byli a budeme hledat i místa, která jste zatím při toulkách krajem minuli. Společně s pracovníky úřadu Královéhradeckého kraje pro vás budeme vyhledávat i ty nejlepší turistické služby, které se postupně dostávají na výsluní zájmu turistické veřejnosti. A tak trochu netradičně začneme naše dlouhé putování Královéhradeckým krajem v místech, jejichž jména jsou nám dobře známá, ale možná o nich příliš nevíme. Zveme vás do lázní Královéhradeckého kraje!

Janské Láznû. Pramen teplé vody byl podle kronikáře Š. Hüttla pod Černou horou objeven již v roce 1006 Janem z Chockova, po němž byl pojmenován jako pramen Janův. Pravděpodobnější je však tvrzení, že byl objeven v XI. století prospektory. První historický zápis o něm pak pochází z roku 1300. Jedním z majitelů Janských Lázní byl po roce 1621 proslulý Albrecht z Valdštejna a možná uvažoval o využití pramenu. Ale první dřevěnou „lázeňskou“ budovu zde dal postavit až Adolf Schwarzenberg, který Janské Lázně získal v roce 1675. Největšího rozmachu se lázeňská obec dočkala až po roce 1901, kdy zde začaly vyrůstat první hotely, soukromé vily, penziony a samozřejmě i nová lázeňská zařízení. Dnešní Státní léčebné lázně Janské Lázně, s.p. nabízejí kromě léčebných pobytů také víkendové relaxační pobyty, po kterých se budete cítit jako znovuzrození. Přitom nijak nemusí být omezeny ani vaše soukromé sportovní nebo relaxační aktivity, které si pod Černou horou, místě i se sportovní tradicí, můžete užít dosyta. Od jara do podzimu pěšky i na kole a v zimě především na lyžích. Zimní středisko na Černé hoře patří k těm nejmodernějším. Kabinový „Černohorský expres“ vás vyveze až na vrchol. A dolů? To už záleží na tom,

10

8-9/2007

jestli to umíte jako Alberto Tomba nebo raději vyznáváte klasický telemark či styl pravých krkonošských lyžníků. Zima za chvíli zaklepe na dveře, tak neváhejte!

klid daleko od ruchu stresované civilizace… Jak zde říkají: „cesta ke zdraví je u nás příjemná“. Takže neváhejte a naplánujte si pobyt v Lázních Bělohrad.

Láznû Bûlohrad. Nemají teplé prameny, ale mají skvělé železité minerální bahno a slatiny. Kolem roku 1872 nechal majitel Bělohradu Maxmilián Dormitzer postavit první dřevěnou budovu u říčky Javorky, kde

Velichovky. Bolí vás klouby? Máte obavy o svoji pohyblivost? Pak přijeďte do Velichovek. Zdejší křídová slatinná zemina promíchaná s vodou s uhličitanem vápenatým a železem vás znovu postaví na nohy. Ovšem Lázně Velichovky, a.s. jako nestátní zdravotnické zařízení nabízí i něco navíc. Kromě lázeňských služeb, ubytování a gastronomického servisu zde najdou kvalitní zázemí i firmy, které hledají atraktivní místo pro své kongresy, firemní a společenské akce. Management lázní dokáže splnit jakékoliv přání. Mimo běžný servis je k dispozici například golfové hřiště, sportovní centrum, koná se tu řada koncertů, dámy i jejich pánové zde najdou „studio krásy“

si v létě hosté mohli užít vodní očistné koupele. Další majitelka městečka hraběnka Anna z Asseburgu dala na radu majora Schuberta a využila ložisek kvalitní rašeliny v Bažantnici. Pod dozorem zámeckého lékaře Mindla byly vyzkoušeny jejich léčivé účinky a první slatinné koupele v Bělohradě byly na světě. K tomu, aby se z Bělohradu staly Lázně Bělohrad sice bylo potřeba ještě hodně času a moc práce, ale stalo se. Anenské slatinné lázně, a.s. dnes poskytují klasické léčebné pobyty zaměřené převážně na pohybové ústrojí, ale i pobyty rekondiční a speciální. Lázeňským hostům jsou v areálu lázní k dispozici tenisové kurty, minigolfové hřiště a mohou si zapůjčit i horská kola. Lázně Bělohrad a okolí nabízejí cyklotrasy, cesty pro pěší, vycházky za památkami i po naučných stezkách, nádhernou přírodu,

a pokud budete chtít, můžete vyrazit také na výlet – do pevnosti Josefov, do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, do Babiččina údolí v Ratibořicích a na nejméně deset dalších krásných míst. www.janskelazne.com www.lazne-belohrad.cz www.laznevelichovky.cz www.kralovehradeckyregion.cz

Jiãín

VALD·TEJNÒV JIâÍN âEKÁ NA VÁS Přijměte pozvání do města Jičína, jednoho z romantických měst, které se nachází v malebné krajině Českého ráje a které je neodmyslitelně spojeno s pozoruhodnou postavou českých dějin Albrechtem z Valdštejna ( 14. 9. 1583 – 25. 2. 1634). Město Jičín zaznamenalo největšího rozmachu právě za vlády Albrechta z Valdštejna, který tak rozhodujícím způsobem ovlivnil ve své době život v Jičíně tím, že si ho zvolil za sídelní město svého vévodství frýdlantského. Chtěl tu soustředit dvůr, úřady, náboženské a kulturní instituce, vyšší školy a vytvořit ekonomicky samostatné centrum svého panství. Jeho záměrům odpovídala rozsáhlá výstavba a přestavba města. Za přispění významných italských architektů (Giovanni Marini, Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi) vtiskl neobvyklou architektonickou tvář nejenom samotnému městu, ale i okolí, které se postupně měnilo v komponovanou krajinu, dodnes v širokém celku naprosto zřetelnou a relativně zachovalou. Poté, co byl Valdštejn na císařův rozkaz v roce 1634 v Chebu zavražděn, zůstalo mnohé jen v plánech a mnohé nebylo dokončeno vůbec. Byly však položeny základy, na něž se v následující době mohlo navazovat a navazuje se doposud (například projekt vybudování centra vzdělanosti a volného času v jezuitské koleji či ve Valdštejnské lodžii). Z dálky už návštěvníky Jičína vítá dominanta města – 52 metrů vysoká Valdická brána, z jejíhož ochozu se naskýtá nádherný pohled na historické Valdštejnovo náměstí se zámkem, které je ze všech čtyř stran lemováno bývalými měšťanskými domy s podloubím. Dnes se v přízemí domů nacházejí malé obchůdky, restaurace a cukrárny – v létě s venkovními zahrádkami, které zvou k posezení, takže se může každý návštěvník na chvíli zastavit a „nasát“ nezapomenutelnou atmosféru města. Z ptačí perspektivy je možno vidět západním směrem i další historické památky z dob vlády Valdštejna. Jmenujme alespoň kostel Sv. Jakuba Většího, kostel Sv. Ignáce s jezuitskou kolejí a jičínský zámek,

kde se dnes nachází muzeum a galerie. Rovněž je v podloubí zámku umístěno Městské informační centrum. Od centra města se severně táhne 1,7 kilometrů dlouhá čtyřřadá lipová alej, která láká k procházkám v každém ročním období. Tu nechal vysázet Albrecht z Valdštejna jako důležitý kompoziční celek, který spojuje město s parkem Libosad, v němž stojí barokní letohrádek stejného jména. Jeho stavba byla realizována pod vedením A. Spezzy

podle projektu G. Pieroniho a sloužila jako lovecký letohrádek ve stylu italského manýrizmu. V nedalekých Valdicích nechal Valdštejn budovat kartuziánský klášter (dnes je objektem věznice) se záměrem centrálního umístění své hrobky. Jeho ostatky však zde ležely pouze několik let.

V současnosti město Jičín představuje historicko-kulturní centrum a žije bohatým kulturním životem. Vedle široké palety divadelních a filmových představení celoročně pořádaných Kulturním zařízením města Jičína můžete využít jedinečné nabídky divadelních představení na Valdické bráně nebo koncertů různých žánrů a vystoupení tanečních skupin v rámci „Jičínského léta“. Ale zejména pro děti i dospělé je připraven pestrý kulturní program během každoročního festivalu „Jičín město pohádky“. Také se každý sudý rok v měsíci květnu konají Valdštejnské slavnosti, kdy obyvatele i návštěvníky města přijíždí pozdravit samotný Albrecht z Valdštejna se svou doprovodnou početnou družinou, a všichni se mohou těšit na různá kulturní a kulturně-historická překvapení. Valdštejnské slavnosti se konají 23. – 25. května 2008. Město Jičín přitahuje i milovníky přírody svým nádherným okolím. Je vstupní branou do Českého ráje, který nabízí nepřeberné možnosti jak k pěším, tak i k cyklistickým výletům. I silná sportovní základna umožňuje návštěvníkům města strávit volný čas aktivně. Kromě sportovního areálu s nově rekonstruovaným Aquacentrem a bowlingovou dráhou jsou k dispozici veřejně přístupná sportoviště a dětská hřiště, kuželna, golfové odpaliště nebo fitnesscentra. V tomto bodě město Jičín disponuje nadstandardní nabídkou. Prostě každý návštěvník města a okolí si najde „to své“. Pokud nevěříte, přijďte a přesvědčte se sami. Jste všichni srdečně zváni! Bliωí informace na: www.jicin.cz Mûstské informaãní centrum tel.: +420 493 534 390, [email protected] 8-9/2007

11

12

8-9/2007

LadÛv kraj

JAK JSEM SI POVÍDAL S VODNÍKEM Pokud budete mít štěstí a hlavně pokud se právě teď, v době, které se říká babí léto, vypravíte z Prahy, Kutné Hory, Benešova, Berouna nebo odjinud do kraje, který nese jméno pana Josefa Lady, může se vám stát něco podobného tomu, co jsem nedávno zažil na vlastní kůži. Věřte nebo nevěřte, ale povídal jsem si s vodníkem. S tím hodným, z fajfčičky pukajícím, který tak strašné rád sedí na vrbičce nad svým rybníčkem a hlídá kapry.

Možná, že jsem původně chtěl jít na houby nebo jen tak utéct před bláznivým shonem velkoměsta. Zkrátka sedl jsem do vláčku a po několika desítkách minut jsem vystoupil na nádražíčku v Senohrabech. Vybaven mapou a průvodcem, které jsem nedávno získal v íčku a současně sídle Svazku obcí Ladův kraj v Říčanech, jsem si vyšlápl po zelené turistické značce přes můstek a pak po lukách a mezi lesy malebným údolím říčky, spíš potoka, Mnichovky. Potkal jsem pár „zdejších“, kteří sem už léta jezdí na chatu, popovídal o počasí a o tom, jak rostou houby a šlapal dál. Jen kousek za dálničním mostem, který jakoby naschvál připomenul, že civilizace je mi stále v patách, jsem za chvíli uviděl hladinu Hubačovského rybníka. Kdysi zde stával mlýn, u něj náhon a v něm bydlil vodník. Našel jsem si pěkný kámen, sedl a jen tak jsem se koukal kolem. Ani jsem se nelekl, když na mě – světe div se, bylo chvíli po poledni – někdo tichounce zavolal: „Laco, kde se tu bereš?“ V první chvíli mě napadlo: „Čochtan!“ Vzápětí mi došlo, že je to nesmysl. Čochtan bydlí jinde. A taky jej vymyslel pan Werich a namaloval pan Trnka. To musí být někdo místní. A potom znovu, jen jako když žabka pohne nožkou nebo škeblička jukne z vody: „Pojď, budeme si chvilku povídat“. Rozhlídl jsem se kolem a už jej

vidím. Sedí jen malinký kousek nad vodou na staré větví, z fajfky pouští namodralé kroužky a kolem očí má vějířky vrásek jako každý, kdo se rád směje. To nemůže být nikdo jiný, než jeden z vodníků, které sem přivedl pan Josef Lada. Není divu, že už jsem dál nešel. Vždyť kdo jiný by mě mohl o kraji pana Lady vyprávět lépe, než jedna z jeho oblíbených figurek. Přisedl jsem vedle něj na haluz a čekal až začne. Ještě párkrát bafnul svou zvláštní směs, zavoněl puškvorec a spustil. „Bejvalo zde Laco veselej. Dětí jako máku, celé léto se rachtaly ve vodě, učil jsem je plavat, klukům jsem radil, jak vnadit na líny a tlouště, děvčatům jsem trhal sítí a večer jsem chodil na kus řeči za panem stárkem tady k náhonu. Dnes už to zde tak veselé není. Občas někdo profrčí na bicyklu, ale většinou se všichni ženou tam nahoře, po dálnici. Ryby se mi plaší, štiky jsou nervózní a sumci se chystají, že se postěhují. Bylo by lepší, kdybyste se na chvíli zastavili, přestali bláznit a neustále kamsi spěchat. Co z toho máte? Tuhle se na té hořejší dálnici srazilo několik aut a jedno kolo skočilo až do rybníka. Není to k zbláznění?“ Co jsem na to měl říct. Vždyť má pravdu. Pak ještě dodal: „Pan Lada napsal desítky knížek, znal svůj kraj jako nikdo jiný. A nepsal pohádky, jak tomu říkáte dnes. On

psal o tom, jaké to doopravdy bylo. To jen vy jste se zapomněli dívat a vidět.“ Nevěřili byste, ale je to tak. Stačilo se jen rozhlédnout a vidět. Vidět a uvěřit, že půjdete-li pěšky Ladovým krajem, uvidíte věci, které jste už léta neviděli. A budete-li mít oči otevřené, srdce přístupné a duši naladěnou, určitě také potkáte někde u rybníka nebo u potoka vodníka, který vás pozve na kus řeči. Vy nevíte, kde který rybník je? Nevíte, kudy tečou potoky Ladova kraje? Opravdu jste už zapomněli, kudy vedou tajemné chodníčky zpět do dětství? Nevadí. Vezměte za ruku své kluky, holky nebo vnoučata, oni vás k nim spolehlivě dovedou. No, trochu nevěřícně kroutíte hlavou. Dobře, tak jen tak pro jistotu si zajděte do informačního centra a kanceláře Svazku obcí Ladův kraj. Najdete tam hodné paní: Danu Grossovou, Jitku Bahenskou nebo paní Doušovou a ty vám dají mapky, poradí kudy kam, vysvětlí, kde se co děje, co v Ladově kraji na podzim a kdy zde začnou ty pravé ladovské Vánoce. A nezapomeňte si zde taky něco koupit. Dětem novou knížku Ladových pohádek, průvodce krajem a kalendář na příští rok, mimochodem, já už ho mám a jsou v něm moc krásné obrázky pana Lady. Doma si jej pak pověste na zeď, abyste měli stále na očích a nezapomněli, kam vyrazit zase příště. Laco Kučera

Svazek obcí LadÛv kraj, Masarykovo námûstí 83, 251 01 ¤íãany tel.: +420 323 618 142, 323 618 169, [email protected]; www.laduv-kraj.cz; www.ricany.cz 8-9/2007

13

Automotodrom

VÍTE, NEVÍTE O MASARYKOVù OKRUHU? Ve dnech, kdy vnikl tento rozhovor, vrcholily přípravy na největší událost sezony na Masarykově okruhu v Brně, na slavném brněnském „kole“, které si pamatuje slavné doby, kdy se po jeho „zádech“ proháněla Eliška Junková, Franta Šťastný či Chiron. Mnoho z nich „řezalo“ zatáčky ještě mezi domky v Kohoutovicích nebo Bosonohách. První závod se v Brně jel v roce 1930. Závodní trať od té doby doznala mnoho změn, některé dokonce velmi zásadní. Tak je dnes Automodrom Brno, Masarykův okruh nebo také Brno Circuit moderním zařízením, které by uneslo i závody F1. Je možná až trošku symbolické, že dnes, po více jak sedmdesáti letech existence, stojí v čele naší největší a nejstarší arény motoristického sportu mladá, moderní, sympatická a křehká žena, Mgr. Ivana Ulmanová. Našla si chvilku času, aby si s námi popovídala o svém okruhu, o své práci, o záměrech do budoucna i o tom, co všechno je na Masarykově okruhu v Brně možné zažít od jara až do podzimu. A není toho málo. Posuďte sami.

•

Paní fieditelko, na kfiesle ve va‰í kanceláfii s v˘hledem na startovní a cílovou rovinku bych oãekával spí‰ neÏ mladou a kfiehkou dámu, ostfiíleného a v˘fukov˘mi plyny o‰lehaného matadora. Jak se stalo, Ïe jste se ocitla v ãele na‰eho nejznámûj‰ího a nejslavnûj‰ího závodního okruhu? Možná, že není až tak zvykem, aby závodiště, kde se jezdí seriál MS, vedla žena. Nicméně jsem zde, vedu brněnský Masarykův okruh už dva roky a musím přiznat, že se mi moje práce velice líbí a mám ji ráda. Za to, že jsem se stala vedoucím manažerem, ředitelkou, vděčím svému šéfovi, panu Abrahamovi, který neváhal, a ve chvíli, kdy byl Masarykův okruh na prodej, jej koupil a nyní jej provozuje. Moje role ředitelky a manažerky není snadná, není nudná, ale není ani nezvládnutelná. Zastihli jste mne a celý můj tým v situaci, kdy vrcholí přípravy na akci sezóny, na závody CARDION AB GP ČESKÉ REPUBLIKY. Čekáme celou světovou závodní špičku, velké naděje vkládáme do našeho Lukáše Peška a očekáváme i rekordní návštěvnost. Zkrátka práce nad hlavu.

• O to více si váÏím toho, Ïe jste si na nás a na‰e ãtenáfie udûlala ãas. To, Ïe se u vás závodí, je chronicky známé. Ale mnoho lidí moÏná neví, Ïe si tu mohou vyzkou‰et svoje fiidiãské umûní a závodnické schopnosti pfiímo na dráze, po které se pro14

8-9/2007

hánûjí slavné závodnické legendy. Co v‰echno je tedy moÏné? Jednoduše by se dalo říct, že všechny informace o závodech, akcích, pronájmech a všech možnostech, které na Automotodromu nabízíme, si zájemci mohou najít na našich internetových stránkách. Ale asi bude dobré se alespoň o některých variantách využití zmínit blíže. Svoje schopnosti si u nás mohou vyzkoušet majitelé motorek, rychlých aut i majitelé vozů opravdu atraktivních, jejichž sílu, rychlost a další vlastnosti těžko mohou otestovat na běžné silnici nebo dálnici. Pro zkušené motorkáře i začátečníky nabízíme několikrát týdně půldenní možnost pod vedením zkušených jezdců objevit tajemství rychlé a bezpečné jízdy, naučit se něco z jezdeckého umu profesionálních závodníků a samozřejmě i respektu před jízdou, která může mít fatální následky. Zájem o tyto akce je mimořádný. Velmi populární jsou i firemní akce na okruhu. Za denní pronájem si u

nás firma může uspořádat svoji propagační akci, pozvat si obchodní partnery, zorganizovat vlastní, privátní závody skoro se vším, co k závodění patří – s traťovými komisaři, občerstvením, kulturním programem nebo s využitím golfového hřiště nebo střelnice. Zkrátka kvalitní firemní den, na který nikdo hned tak nezapomene. Tím samozřejmě možnosti ještě zdaleka nekončí. I při akcích a závodech, které zde probíhají, je možné si najmout „firemní stan“ – tedy prostor, kde je možné vytvořit soukromou atmosféru pro dvě nebo tři desítky osob, nainstalovat velkoplošné obrazovky, zajistit občerstvení a nápoje, ubytování v hotelu v Brně i transfer mezi okruhem a Brnem. Jsme připraveni vyjít vstříc prakticky všem požadavkům, které jsou technicky splnitelné.

•

Jaké jsou va‰e nejbliωí a dlouhodobûj‰í plány? Doãkáme se na Automotodromu tfieba F1? Dobrá – tedy po pořádku a krátce. Příští rok bude poněkud složitější. Už letos na podzim, jakmile skončí hlavní sezona, se pustíme do nutné opravy povrchu závodní dráhy. Finální práce budou probíhat na jaře. Protože technologie vyžaduje teploty nad 15° C, můžeme plánovat dokončení nejdříve na duben. Budeme mít tedy trošku kratší sezonu a tudíž i více potíží. Ale to nás určitě nezastaví. Formule bychom do Brna přivézt chtěli, ale nebudou to F1. Vše je ve fázi vyjednávání. Ono to

se závody takových rozměrů není úplně snadné. Náklady na jejich uspořádání jsou přímo astronomické. V porovnání s GP jsou skoro desetinásobné. Abychom zajistili ekonomiku prvních ročníků, kde přízeň sponzorů a reklamy nejsou tak úplně jisté, museli bychom obdobným koeficientem násobit i ceny vstupenek. A to – ruku na srdce – by asi nebylo možné. Závodní dráha je sice dostatečně široká, máme i boxy připravené pro F1, ale třeba bezpečnostní zóny bychom museli velmi nákladně upravovat. A pak, jsou zde zkušenosti z Maďarska, kde dodnes bojují s tím, že závody F1 nemají divácky obsazené. Stále jsou vstupenky příliš drahé na to, aby se staly takovou atrakcí, jako třeba v Monte Carlu. Takže se budeme věnovat tomu, co je u nás zaběhnuté, tomu, o co je zájem a především, co je reálné. I tak je Masarykův okruh dostatečně atraktivní a oblíbený. Naším cílem je pořádat nejen závody GP, ale i akce, které jsou divácky atraktivní a dostupné naší, české veřejnosti. Nejsme výběrovou organizací, která by chtěla pořádat akce jen pro někoho. Nakonec motorky i auta u nás nikdy netrpěly nezájmem. A zaplněné tribuny jsou pro nás nejlepší odměnou. Dovolím si tedy pozvat všechny čtenáře TRAVEL profi na podzimní akce – A1 Grand Prix a Epilog. Vše ostatní se dozvíte na www.brno-circuit.com nebo na tel.: +420 546 123 326. Za rozhovor děkuje Laco Kučera

Brno

NA KOLE ZE ·PILBERKA MEZI VINICE Jaroslav Seifert kdysi napsal: „Moravo líbezná, nad sklenkou ruce spínám...“ Jen několik slov a je v nich úplně všechno. Všechno, co nejkrásnější a nejúrodnější region Česka může poskytnout. Do tohoto kraje, kde víno, dobrá nálada, vstřícnost a pohostinnost patří k samozřejmostem, vás nyní zve Turistické informační centrum města Brna.

Věrni sdělení v titulku, vyšlápněme si na nejvyšší kopec města Brna, na starobylý hrad Špilberk. Z jeho hradeb můžeme dohlédnout do jen mírně zvlněné krajiny, kde na obzoru svítí skály Pálavy. Do krajiny, kam první keře vinné révy přinesli staří Římané, kde pracovití Velkomoravané rozvíjeli umění výroby vína a kde žijí stovky pokračovatelů starých tradic. Města a městečka jižní Moravy se dodnes mohou chlubit historickými pečetěmi a znaky, na kterých jsou vyobrazeny vinařské nože, listy vinné révy a hrozny (kresba znaku patří Dolním Dunajovicím – z 1.1.1580, červená pečeť Boleradicím – z roku 1620 a černá pečeť Hustopečím – z roku 1538). Vinařské symboly jsou obsaženy i ve znacích šlechtických rodů a v dokumentech moravských klášterů. Město Brno, historická, kulturní a společenská metropole jižní Moravy dnes, stejně jako kdysi, plní roli centra, ze kterého je možné se snadno vypravit kamkoliv za dobrým vínem a příjemnými lidmi. Pracovníci Turistického informačního centra města Brna vám poskytnou všechny informace, které budete potřebovat k tomu, abyste dojeli do cíle a abyste se také šťastně vrátili. Jen pár kilometrů za Brnem na vás už čekají stovky kilometrů značených cyklotras. Na nich jako korálky na šňůrce

stojí sklepy a sklípky, vinaři s koštýřem a skleničkou a s talíři plnými dobrot typicky moravských. Od vinice k vinici, od sklepa ke sklepu můžete jezdit den za dnem a stále budete mít oprávněný dojem, že jste ještě neviděli všechno. Vždyť jen sklepní stavby jsou z velké části ukázkami lidové architektury, která tak citlivě zapadá do krajiny. Malebné návsi, kapličky a boží muka mezi vinicemi, kostely a kostelíky, a na mnoha místech i muzea a galerie, ve kterých je uchovávána historie jihomoravského vinařství. Dovedete si představit, jakými nástroji vyráběli staří tesaři ty úžasné lisy na víno? Kdo vypočítal stoupání závitů? Kdo dokázal odhadnout, jakou silou je třeba tlačit na víno? Podle map a průvodců, které si v Turistickém informačním centru města Brna můžete vybrat, se dostanete do míst, kam nejezdí autobusy, nevede železnice a dokonce bychom radili, nejezdit tam ani autem. Zejména v těchto týdnech, kdy babí léto maluje stráně nad vinicemi z palety barev, které zatím žádný malíř nenamíchal, si můžete užívat přírody na kole, o samotě nebo ve společnosti lidí, kteří na vinicích pracují. Rádi vám budou alespoň chvíli vyprávět o svých vínech a nakonec vás určitě pozvou na skleničku burčáku. Zkrátka pohoda a radost ze života. To všechno dokáže být vinorodá jižní Morava.

Za dobrým vínem se ale můžete vydat i v Brně a současně s koštováním poznávat třeba krásy města. Využijte netradiční nabídky – jízdu turistickým vláčkem, z něhož pohodlně zhlédnete ty nejatraktivnější památky v centru Brna i s odborným výkladem a přitom „okoštujete“ vzorky vybraných vín z vinných sklepů Lechovice. Putování městem pak můžete zakončit degustací ve značkové vinotéce Prestige Wine Gallery v atriu divadla Reduta. Pracovníci Turistického informačního centra města Brna vám rádi zajistí exkurze i do vinařských firem a sklepů. Podrobné informace získáte na adrese www.ticbrno.cz.

A ráno zase do sedel a z Brna ven do přírody Cyklostezky si můžete vybrat i sami na www.stezky.cz, kde jsou jejich popisy, profily, mapky i doporučení, co lze na trase zhlédnout Tak neváhejte a vydejte se na jižní Moravu. Když všude jinde prší, zde svítí slunce a je krásně. A kdyby i zde zapršelo, objevíte další rozměr a výtvarnou podobu vinic lesknoucích se kapkami teplého deště. Hana Baldelli

Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace Informaãní centrum 1, Radnická 8, 602 00 Brno tel.: +420 542 211 090, 542 211 089, e-mail: [email protected] Informaãní centrum 2, NádraÏní 8, 602 00 Brno tel.: +420 542 221 450, 542 213 061, e-mail: [email protected]

UVSJTUJDLÃ ] JOGPSNBÂOÇ ] DFOUSVN ] #SOP 8-9/2007

15

Vinafiská turistika

TOULKY KRAJEM VÍNA PO CEL¯ ROK Podzim v jihomoravsk˘ch vinohradech Znalci říkají, že není krásnějšího prožitku, než podzim ve vinohradu. Prosluněné jihomoravské stráně, nad kterými bíle září vápencové homole Pálavy, prožívají svoje požehnané týdny. Mezi vzorně vyrovnanými řadami vinných hlav začíná hemžení desítek sběračů opatrně beroucích do rukou hrozny bohatě nalité sladkým moštem plným paprsků slunce, které zde po celé léto plnými hrstmi nadělovalo přísliby skvělé úrody. Kdo kdy okusil radost z práce na vinici, nepotřebuje dalších slov. Chcete i vy prožít radost ze sběru vína, být při tom, když se z lisů vyhrnou první potůčky šťávy? Chcete večer po nelehké, ale ne nepříjemné práci posedět ve vinném sklepě u skleničky toho loňského nebo ochutnat letošní burčák? Zazpívat si a pochutnat si na uzeném? Pak máte celou řadu možností. Na webu Národního vinařského centra ve Valticích – www.vinazmoravy.cz – se dozvíte, který vinař vás rád přivítá ve své vinici. Objevíte úplně nové rozměry jižní Moravy třeba v Olbramovicích, Perné, Bořeticích a na mnoha dalších místech. Naplánujete si pobyt třeba i na několika místech za sebou po dobu několika víkendů. Sklizeň vína – to pravé vína braní – trvá několik týdnů. Můžete se dočkat, že z vína, které vlastnoručně nasbíráte, za týden nebo dva bude ten nejchutnější burčák, jaký jste kdy okusili. A pak už budete jen trpě-

16

8-9/2007

jiÏní Morava livě čekat na dobu, kdy se mošt usadí, začne se stáčet do tanků, kde postupně zkvasí pod pečlivým dohledem právě toho vašeho vinaře a na začátku zimy, o svatém Martinovi, přijedete na slavnostní koštování „Martinských vín“, další slavné chvíle moravských vinařů. S napjatým očekáváním a s živou vzpomínkou na práci ve vinohradu obejdete stůl s vyrovnanými řadami štíhlých lahví. Některé s vinětami, některé jen s popsanými štítky. Společně prožijete rozechvění, když se hrot vývrtky opatrně zanoří do korkové zátky, v ruce ucítíte hladký chlad skleněného těla lahve a odpor, se kterým „štupel“, jak se tady říká, bude brá-

nit svoje víno. Nakonec ale povolí, bude pomalu a opatrně vytažen a pak se v průzračném skle sklenice zaperlí první kapky vína, se kterým se zpátky na svět vyhrne několik slunečních paprsků, zavoní vzduch letošního podzimu a možná uslyšíte i pokřik špačků, kteří v době sběru hroznů nad vámi přelítávali rozčilení, že jim berete dobrotu, na kterou se tolik těšili.

S prvními doušky se uvolní napětí a pak už v klidu a s rozvahou jako zkušený vinař ohodnotíte barvu, vůni, chuť, poměr kyselinek a zbytkového cukru a pokusíte se odhadnout, jaké to bude víno, až dospěje a dozraje do plné dospělosti. Otevírání Svatomartinských vín je prastarým vinařským obyčejem, který má svou obdobu v mnoha jiných evropských

vinařských oblastech. Moravská Svatomartinská vína můžeme přirovnat ke známému francouzskému Beujolais Neauveu. Ale pravda, Svatomartinská vína jsou nám určitě bližší. Vždyť k nim patří, jak jinak, i nejeden skvělý kulinářský zážitek. Jistě! Máte pravdu! Slavná svatomartinská husa se dvěma druhy zelí a s knedlíky bramborovými i houskovými. Kdo neokusil, jako by nebyl! V posledních letech se k tomuto starodávnému obyčeji vrátila řada středních, menších i velkých vinařů. Najdete je ve Znojmě, Novosedlích, ve Velkých Pavlovicích i v Uherském Hradišti. A kde ještě? Seznam vinařství, restaurací a vinoték, kde se bude to letošní Svatomartinské nabízet, najdete na webových stránkách www.svatomartinskevino.cz Pokud byste chtěli „koštovat“ to nejlepší z minulých ročníků, pak degustační expozice Salonu vín České republiky, kterou spravuje Národní vinařské centrum, je tím pravým místem. Zde, ve sklepích valtického barokního zámku najdete stovku toho nejlepšího, co moravské i české vinice dávají. Zde se soustřeďuje vinná elita naší republiky. Zde si můžete objednat degustaci, můžete sem přijet se svými přáteli nebo si zde nechat zorganizovat firemní oslavu nebo večírek se vším, co si jen dovedete představit. A nejen na svatého Martina. www.vinarskecentrum.cz Laco Kučera

Další informace sdělí ing. Michal Solařík, NÁRODNÍ VINA¤SKÉ CENTRUM, o.p.s. tel./fax: + 420 519352 072, e-mail: [email protected] Na závěr ještě doporučení manažera projektů vinařské turistiky Michala Solaříka: „Než vyrazíte poznávat osobně vinařskou Moravu, zalistujte webovými stránkami www.vinazmoravy.cz, kde najdete spoustu tipů k návštěvě zajímavých míst, popisy vinařských tras a hlavně rozsáhlý adresář vinařů, kteří vyrábějí skvělá vína a rádi vás pozvou na sklenku toho nejlepšího.“ 8-9/2007

17

O vínû

Vína z jiÏní Moravy - dfiíve a nyní Trochu mě mrzelo, že v knížce o víně, která vyšla v roce 1933 v Praze a která mě už dávno zaujala karikaturami a kresbami Adolfa Hoffmeistera‚ se téměř nevyskytla chvála, ba snad ani

poznámka o víně jihomoravském. A vysvětlení není tak nesnadné, jak by se mohlo zdát. Vydání knížky v německém jazyce sponzorovala pražská německá firma Josef Oppelt – velkoobchod s vínem a jejími zákazníky byli převážně pražští i mimopražští němečtí intelektuálové, kteří si potrpěli na francouzská a německá, převážně moselská a rýnská vína. A když měli psát o víně, pak i ti nejznámější z nich jako Max Brod, Paul Eisner, Rudolf Fuchs, (které známe i z později psaných českých prací), nebo Karl Hans Strobl, Johannes Urzidil či Franz Werfel oceňovali jen česká “vína od Labe“, tedy z Mělníka a Žernosek (Karl Hans Strobl: “Zwei Brennpunkte hat der Weinbau an der Elbe: Melnik und Czernosek“), ne však jihomoravská. Také jiný autor knihy – Dietzenschmidt – dal své básni titul “U českého vína zpívat“. A žádná jižní Morava! Pouze méně známý Ludwig Winder se ve své eseji zmiňuje o Znojmě, ale jen jako o “Gurkenstadt“, o městě okurek a klade je hned vedle “vinařské metropole“, blízkého rakouského Retzu. A zde je další důvod, proč jihomoravská vína měla jen nepatrný ohlas: Němci je považovali za vína rakouská a Češi na jejich popularizaci nestačili. Přitom se však na jižní Moravě už dávno pěstovalo výborné víno a nebyli to jen Němci, kteří měli na jeho kvalitě zásluhu.

18

8-9/2007

V knize o jihomoravských hraničářích z roku 1925 se autor zmiňuje například o vinici Šobes patřící k obci Podmolí a říká, že “révoví, které svah Šobesu pokrývá, rodí nejlepší víno na Znojemsku“ a “podle pověsti jest toto víno původu burgundského a sám Karel IV. pečoval prý o jeho vysázení“. Nejde však jen o vinohrady na stráni Šobes, o nichž se dnes mezi vinaři a milovníky vína dobře ví. Do povědomí znalců a vinařských ochutnávačů se dostávají ze Znojemska vynikající nápoje například z viniční trati “U tří dubů“ nedaleko obce Stošíkovice, o které se již v roce 1925 psalo, že „vystoupímeli za obcí na mírnou stráň, její témě je porostlé bujnými vinohrady“. V nedalekých Tasovicích, které byly v roce 1925 označovány za jednu z největších a nejbohatších osad na Znojemsku, kde „v nižších polohách roste obilí‚ řepa, okurky a na stráních se daří vinné révě a ušlechtilým druhům ovoce“, je dnes opět živo zvláště na vinicích. Mezi vína, která každý rok sbírají ocenění na významných přehlídkách, patří i ta z tratí “Kamenný vrch“, “Staré vinohrady“ a “Babičák“. Celá století je vínem známa obec Vrbovec. Toto jméno, podobně jako blízké Sedlešovice, Ob1ekovice a Nesachleby, se vyskytuje v historických listinách dlouhou dobu pouze česky, říká autor ve zmíněné knize o hraničářích. Německý název se objeví mnohem později jako zjevné znetvoření označení českého “vlivem opatů z kláštera v Louce, kteří chtěli mít zámožné poddané a proto do teplé krajiny u Znojma k pěstování vinné révy povolávali německé kolonisty z Rakous“. Ať už šlo o záměr českého krále Karla IV. nebo opata z Louky, dnes jsou vinařské trati kolem Vrbovce, jako například „Šác“ či “Lampenberg“, “Dolina“, “Vinná hora“‚ “Waldberg“, na nichž se rodí vynikající ryzlinky, chardonnay, tramíny, přinejmenším srovnatelné s dříve vyhlášenými víny kolem rakouského Retzu, kdysi “Weinmetrople“, moravsko – rakouského pohraničí. A to jsou ještě v záloze skvělá vína z tradičních vinohradů – dnes dalekosáhle zmodernizovaných – u Dobšic, Šatova, Konic, Strachotic, Havraníků, Popic, které současní moravští vinaři přivedli na světovou úroveň.

IX. ZNOJEMSK¯ HROZEN V přehledu největších vinařských obcí ČR jsou Valtice na druhém místě s vůbec největší plochou viničních tratí. Novosedly jsou na místě čtvrtém, Mikulov je pátý, Znojmo čtyřiadvacáté. Ve Valticích je podle tohoto přehledu celkem 172 pěstitelů vína, v Novosedlích 143, v Mikulově 274 a ve Znojmě 136. Spojit tedy tato střediska vinařským vláčkem, není nápad k zahození. Nedávný IX. mezinárodní televizní a rozhlasový festival „Znojemský hrozen“ se o to pokusil, zatím sice v omezené podobě, ale trať, která uvedená místa spojuje, k tomu přímo vyzývá. Organizátoři akce a pozvaní hosté se nejprve seznámili ve valtickém Salonu vín se stovkou vybraných druhů vín, z nichž snad každé bylo oceněno u nás či ve světě významnou medailí. A pak se jelo po trati, která má sice pravidelný jízdní řád, ale jistě by se do něj daly zapracovat i vláčky mimořádné se skvělými vinařskými zastávkami: Mikulov – Novosedly – Hevlín – Hrušovany – Božice – Hodonice. Tam všude se po staletí pěstovala na desítkách viničních tratí vinná réva a vinaři jsou ochotní zvát k ochutnání svého nápoje. Najde se organizátor takových cest? „Znojemský hrozen“ měl ovšem ve svém programu řadu dalších položek, podobně jako je tomu i na jiných festivalech. Zmíním se alespoň o některých. Ve velkém stanu na Masarykově náměstí se místní i návštěvníci Znojma seznamovali a ochutnávali gastronomické speciality z Maďarska, Číny, Rakouska i z moravského Valašska. Frgály, klobásy a škvarky byly druhý den vystřídány vynikajícími maďarskými čabajkami, pagáči a zvláště perkeltem, jehož recept si zájemci mohli odnést domů. Z Číny přijeli mistři v přípravě čaje a ukázaly i ceremoniály jeho podávání. Rakouští kuchaři pak připravili mimo jiné polévku a želé z veltlínského vína. Znojmo bylo tedy nejen plné filmů, obrázků a hudby spojených s gastronomií, ale na některých místech i plné vůní jídla a nápojů. Příští „X. Znojemský hrozen“ slibuje však nová překvapení.

Bořek Homola

âerná Hora

NOVINKY Z ČERNOHORSKÉHO PIVOVARU Navštívit pivovar v Černé Hoře na Blanensku, ochutnat některé ze zdejších piv, dobře se najíst, pobavit v Centru Sladovna a prohlédnout si pivovarskou výrobu je dnes už celkem jednoduché. Telefonicky nebo mailem si může skupina kamarádů, spolupracovníků nebo cestovní kancelář objednat jednu z aktivit celkem snadno. Poněkud obtížnější je zastihnout prokuristu a majitele pivovaru ing. Jiřího Fuska. Manažera, organizátora a především neuvěřitelně pracovitého člověka, který pro pivovar a celý region udělal už velmi mnoho. Nám se s ním podařilo sejít v polovině srpna, jen pár dní před dokončením a otevřením nového Pivovarského penzionu.

• Pane řediteli, v posledních le-

nehodláme smířit a připravujeme podklady pro případné soudní pře. Přes všechny tyto obtíže pokračujeme sami s celkovou přípravou výstavby hotelu. Technická dokumentace, pozemky i stavební povolení na nový hotel už jsou připraveny. Jakmile zajistíme financování, zahájíme stavbu.

tech už se stalo tradicí, že pro turisty, návštěvníky regionu připravujete nějaké překvapení. Sportovní a kulturní akce už jsou dostatečně známy, Centrum Sladovna prosperuje, nový hotel v Olešnici funguje už od loňského léta. Není tajemstvím, že se chystáte připravit pro hosty pivovaru a celého regionu i nové ubytování přímo zde, v Černé Hoře. Kdy budete moci ubytovat první hosty v areálu pivovaru? „Dej Bůh štěstí“ – zní tradiční pivovarský pozdrav. Snad nám a našemu počínání Bůh opravdu štěstí přeje. I přesto, že úřady –

našeho pivovaru, ale všem, kdo chtějí poznávat tento krásný kout našeho regionu, poskytnout plnohodnotnou ubytovací kapacitu. Cena za lůžko přitom nepřesáhne 300 Kč za noc.

příslušná ministerstva a další instituce – mnoho podpory neposkytují, daří se nám sliby plnit. I když ne tak rychle, jak bychom si představovali, přeci jen už nový „PIVOVARSKÝ PENZION“ otevíráme. Z bývalého a polorozbořeného domu hned za pivovarem jsme vybudovali ubytovací zařízení, které plně uspokojí i náročnější turistickou klientelu. Již nyní poskytuje pohodlí s vlastní koupelnou, WC a s televizí necelých 40 lůžek v osmi pokojích pro dvě až pět osob nebo ve dvou rodinných apartmánech. Penzion sice nemá vlastní kuchyni, ale snídaně, obědy a večeře si každý může zajistit v Centru Sladovna, do kterého je to jen pár kroků. Pro cykloturisty je v nabídce uzamykatelná úschovna kol. Jsme rádi, že můžeme nejen hostům

• Pivovarský penzion už je tedy v provozu. Kdy se budeme moci těšit i na nový hotel? Ještě jednou se při této příležitosti vrátím ke kritické poznámce z úvodu rozhovoru na adresu některých našich úřadů, které rozhodují o přidělení dotací. Zpracovali jsme projekt na stavbu hotelu, ale i přesto, že byl v pořádku, dotaci obdržel někdo jiný – dokonce bez ohledu na to, že některé údaje mírně řečeno zmanipuloval. S tímto stavem se ovšem

• A co samotný pivovar? Pivovar v Černé Hoře je jednou z našich aktivit, na kterou můžeme být hrdí. V moderních technologiích vyrábíme kvalitní a konkurence schopná piva tradičními výrobními postupy. Na rozdíl od velkých pivovarských společností, které vyrobí ležák

za necelé tři týdny, naše pivo zraje až tři měsíce. A na kvalitě, chuti, vůni, barvě a všech dalších kvalitativních znacích piva je to znát. Určitě bychom si – podobně jako řada dalších malých pivovarů – zasloužili alespoň část podpory, kterou stát věnuje zahraničním společnostem. Ale dost nářků – ony stejně moc nepomohou. Co nám pomůže, je zájem a spokojenost hostů, kteří ocení naše služby. Zvu tedy všechny čtenáře TRAVEL profi do pivovaru, do Černé Hory, do Moravského krasu, k propasti Macocha, do Olešnice, Bořitova, Lysic nebo Boskovic, zkrátka k nám. Přehled akcí, které ještě letos na podzim pořádáme, je k nahlédnutí na našich stránkách www.pivovarch.cz, stejně jako veškeré kontakty. Tož Dej Bůh štěstí! Za rozhovor děkuje Laco Kučera

8-9/2007

19

Hotel Radûjov

MÍT SVŮJ HORKOVZDUŠNÝ BALÓN je určitě věc hodná obdivu a možná i trochu záviděníhodná. Čas od času můžeme nad obzorem zahlédnout, jak se obrovské hrušky naplněné teplým vzduchem tiše vznášejí nad krajinou. S velebnou elegancí a v tichu, které nabízí jen prostor určený většinou ptákům, si plují odněkud někam. V gondole zavěšené na pavučinách lan stojí odvážní muži a ženy a my, lidé na zemi, jim většinou s povzdechem zamáváme. Od letošního léta je balonová flotila bohatší o další plavidlo. Až na ranní nebo podvečerní modré obloze zahlédnete jasně oranžovou báň, pak můžete zamávat na posádku balónu nesoucího na svém plášti obrovský nápis – „HOTEL RADĚJOV – MÍSTO PRO VAŠE ZÁŽITKY“.

Na úpatí Chřibů v kouzelné obci Břestek, vzdálené asi deset kilometrů od Uherského Hradiště, se 21. července sešla početná společnost přátel balonového létání a přátel Hotelu Radějov, s.r.o., aby zde společně pokřtili a do nadoblačných výšin vypustili nové plavidlo. A jak už to při takových příležitostech bývá, je to vždy událost mimořádná a slavnostní. Připraveno bylo dalších možná deset, dvanáct balónů, „starších kamarádů“, kteří měli radějovského nováčka doprovodit na jeho první vzdušné cestě. Být mu „kmotry“ při slavném iniciačním obřadu prvního vzletu. Manželé Adriana a Jirka Lapčíkovi, kteří vlastní hotel i nový balón, opět předvedli, jak se taková oslava má připravit. Slavnostní křest v režii Hotelu Radějov se stal společenskou a kulturní akcí spojenou jako obyčejně i s vynikajícími kulinářskými zážitky. Pro zvané hosty byl připraven stan rozměrů menší katedrály, dobroty slovácké kuchyně, pečené sele i moje nejoblíbenější tvarohové koláčky. O pivu, limonádách, vínu ze slováckých vinic a slivovičce ani nemluvě. A ke skvělé atmosféře nechyběla ani muzika, protože zde souběžně probíhal hudební festival „Břestecký pinkl.“, v jehož průběhu zahrálo několik kapel. Mezi nimi i skvělý Jura Pavlica s Hradišťanem a naprosto nedostižná Jarmila Šuláková a Fleret. Jak se blížil podvečer – vzduchoplavci potvrdí, že to je ideální doba pro start balónů – začali na zelený trávník hřiště vybalovat své „nádobíčko“ balonoví letci. Jak naplnit obrovský balonový vak? Řeknu vám, není to nic snadného. Vrtule ventilátorů jely na plno, bomby s plynem byly připojeny k hořákům a pár chlapů mělo co dělat, aby udrželo vzdouvající se oranžovou horu v relativním klidu. Vzduchoplavci zatím žhavili mobily a zjišťovali, jaká je termika a zda vůbec půjde vypustit nováčka do vzdušných proudů. No, co vám budu povídat. Než se podařilo nafoukat milióny litrů vzduchu pod vrchlík balónu, přišla zpráva z nejhorších – NELETĚT! Tak se vší vážností doporučili meteorologové z letišť v Brně a Prostějově. Tak jsme alespoň balón i sebe pořádně pokropili připraveným šampaňským, připili si na další, vydařenější starty a šťastné lety a vrátili se ke stolům, kde jsme až do pozdních nočních hodin diskutovali o balónech, muzice, Slovácku a taky o plánech a záměrech společnosti Hotelu Radějov pro závěr letošního roku i pro roky příští. Ale o tom zase za měsíc. Přijměte tuto informaci jako další z nabídek, které vás v „Hotelu Radějov, místě pro vaše zážitky“, čekají. Chcete opravdu letět? Chcete ochutnat ty vynikající tvarohové koláčky? Nebo víno či slivovici? Pak se domluvte s manželi Lapčíkovými. Čekají na vás u telefonu, mailu, faxu, volejte jim na mobil a hlavně přijeďte! Kontakty jsou zveřejněny na protější straně. Laco Kučera

20

8-9/2007

Už před lety, když Let Kunovice stavěl hotel Letka u Radějova, koncipoval stavbu jako místo pro podnikové akce, školení a rekreační pobyty. Od těch dob se mnohé změnilo. Hotel má nové majitele a dostalo se mu celé řady vylepšení – veškeré jeho prostory prošly modernizací, postupně je upravováno bezprostřední okolí a významné změny doznaly i služby, které zde v HOTELU RADĚJOV poskytuje kolektiv vedený majiteli, manželi Jiřím a Adrianou Lapčíkovými. Zachována zůstala i základní idea každého dobrého hotelu s kongresovými službami – poskytovat co nejkvalitnější a co nejširší škálu služeb „šitých na míru“. Vyberte si tedy termín a služby, o které máte zájem, nechte si zpracovat program na víkendový nebo týdenní pobyt, využijte co nejvíce z atrakcí, které se mohou stát zajímavým a relaxačním doplňkem seminářů, školení, firemních setkání nebo oslav.

HOTEL RADùJOV je ‰it˘ na míru firemním akcím ·kolící stfiedisko nabízí celkovou rozlohu 638 m2 Velký kongresový sál na ploše 224 m2 pojme až 200 osob při divadelním uspořádání a 120 osob u tabule. Do konferenčního sálu Letka s 72 m2 se vejde 60 osob na židle nebo k rautovým stolům a 42 lidí k slavnostní tabuli. Menší salonky – Meruňkový, Žlutý, Relax a sál Depandance pohodlně obslouží mezi dvaceti až padesáti hosty. Na Letní terasu lze pozvat 48 hostů a na terasu Depandance až 70. Při uvedeném množství prostorů a jejich variantního využití je cena pronájmu 20 Kč za 1m2 na 12 hodin celkem zanedbatelnou částkou. Když si navíc přičtete, že hotel stojí osamoceně uprostřed lesů v ojedinělé přírodě pod svahy Bílých Karpat, což zaručuje soukromí a absolutní klid, že nedaleko jsou vinice a slavná sklepní ulička v Petrově Plžích, je snadno dostupný z dálnice D1, ze Slovenska i z Rakouska a že kolektiv hotelu dokáže vytvořit skvělou atmosféru, našli jste ideální místo.

Kongresové prostory a salonky lze vybavit veškerou potřebnou technikou, přestávky může vyplnit coffee break, večer pak podle přání kulturní program, taneční párty, grilování selete nebo jiných dobrot. K dispozici je i trochu ardenalinu, třeba let novým horkovzdušným balónem (jak informujeme na protější straně). Nebo je libo závody na horských kolech či čtyřkolkách? Splavování vodních toků? Šplhání po komíně a sjíždění komína na lanovce? Není problém. Stačí říct, na co si troufáte. Zkušenosti a hlavně ochotu vyhovět všem požadavkům zákazníka prokazuje hotelový tým denně po celý rok. Nabídku a služby hotelu již využily např. e-on a.s., Česká pojišťovna a.s., T-Mobile a.s., Tesco Store a.s. nebo Krajská rada odborového svazu pracovníků ve školství či představitelé města Uherské Hradiště. Hlavní hotelová budova s celoročním provozem a pokoji vybavenými komplet-

ním sociálním zařízením pojme více jak 100 hostů. Dalších 80 je možné ubytovat v depandance – budově B, která je skvěle využitelná třeba pro dětské pobyty a školy v přírodě. Umíte si představit variantu, že byste svoje zaměstnance vzali na tem-buildingový pobyt v hotelu Radějov a jejich děti ubytovali zvlášť? Dospělí budou mít svůj program a děti si budou užívat zase podle svého – pochopitelně pod vedením zkušených instruktorů, trenérů nebo průvodců. Sešli by se společně až u večeře nebo u grilu a mohou se předhánět, kdo má zajímavější zážitky. Jak říká ing. Jiří Lapčík: „Hostům se snažíme nabídnout vždy o něco víc, než jen příjemné prostředí, výbornou kuchyni a technický servis. Umíme pružně reagovat na požadavky, hledáme neotřelá témata pro doprovodné programy. Součástí hotelu jsou i okolní lesy. Není tedy problém, hlavně při team-buildingových programech, připravit i zajímavé a bezpečné konstrukce lanových center nebo vymezit „bojiště” paintballu. A po dobré práci má následovat i příjemná a kvalitní zábava. Spojená třeba s degustací vín, gastronomickou show a živou cimbálovkou. Co takhle si zkusit verbuňk? Přijeďte a sami uvidíte.”

HOTEL RADĚJOV, s.r.o., Lučina 400 696 67 Radějov u Strážnice tel.: +420 518 337 533 fax: +420 518 337 030 mobil.: +420 602 luc ina e-mail: [email protected]

www.hotel-radejov.cz 8-9/2007

21

Uherské Hradi‰tû Konec léta, začátek podzimu, prosluněné dny babího léta, první barevné listí na stromech, nádherně vysoká obloha a vzduch průzračný jako voda horské bystřiny, to je čas, kdy stovky vinařů se spokojeným úsměvem obcházejí vyrovnané řady vinných hlav, potěžkávají hrozny bobulí nalitých sluncem, cukrem a přísliby krásných chvil ve sklepích. Je to čas braní vína a ochutnávání burčáku, je to čas největších slavností, které si vinaři dokáží představit. A nejen vinaři. Stovky a tisíce milovníků zdravého a chutného vína, veselých písní, krásné muziky a zážitků vůbec, se sjíždějí do měst, obcí, vesnic i vesniček, aby společně prožili zrození vína. „Vinobraní“ – slovo, které se v těchto týdnech skloňuje ve všech pádech v Čechách i na Moravě. Jen na Slovácku mají SLAVNOSTI VÍNA. Rok co rok, vždy o prvním zářijovém víkendu se „hlavní město“ Slovácka, Uherské Hradiště, stane obrovskou scénou, na které se odehrává naprosto ojedinělé divadlo. Jevištěm je celé město, herci se počítají na stovky a diváci na tisíce.

âAS VÍNA BRANÍ, PAMÁTEK A KULTURNÍHO DùDICTVÍ Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, to není jen ledasjaké vinobraní. To je úžasná demonstrace hrdosti a pýchy na svůj kraj, svoje nářečí, kroj, cimbálovku, víno z vinic pod Chřiby a Bílými Karpaty, na svoje slovácké speciality, bohatou a dlouhou historii a současnost, o které by se daly psát celé romány. Některé už byly napsány a jiné teprve čekají na své autory. Ovšem mnohem zajímavější, než o Slovácku číst, je užít si ho a prožít. I když už letošní slavnosti patří minulosti, vraťme se ještě jednou do Uherského Hradiště a připomeňme si sobotu 8. září, která se po několika dnech úporných dešťů a nepříjemné zimy rozzářila modrou oblohou a sluníčkem vítajícím všechny, kdo se nenechali odradit. Od samého rána se svažitá ulice Měšťanských vinných sklepů v Mařaticích začala plnit krojovanými delegacemi všech více než padesáti obcí, které se sem přijely předvést ve své největší parádě. Starostové v krojích i v civilu, muzikanti už naladili nástroje, děvčata si prozpěvují a šohaji si zkoušejí složité figury cifrování a verbuňku. Pestrý a dlouhý průvod se vydává na cestu na náměstí, kde už na něj netrpělivě čekáme. Potlesk, volání i představení moderátorky doprovází každou delegaci. V prvních řadách na čestných sedadlech pod pódiem vítají přicházející členové vlády v čele s vicepremiérem Jiřím Čunkem a ministrem kultury ČR Václa-

22

8-9/2007

vem Jehličkou, hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš a především starosta Uherského Hradiště Libor Karásek a celá řada dalších vzácných hostů. Vždyť ty letošní, v pořadí již páté Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou současně i Národním zahájením Dnů evropského

dědictví. Právě proto zde potkáváme mimo jiné i místostarostu Jičína Richarda Koníře, starostu jihočeského Písku Miroslava Sládka a vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Ludmilu Koštovou a představitele dalších českých, moravských a slezských historických sídel.

Slovácko

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou skutečnou reprezentativní národopisnou slavností více jak čtyřiceti měst a obcí z Uherskohradišťska. Popsat nádherné a jedinečné ukázky krojů je zhola nemožné, stejně jako zprostředkovat atmosféru, která se dá jen a jen prožít. Aspoň z fotografií si udělejte malou představu a příští rok se určitě vypravte slavnosti prožít na vlastní kůži. Po přehlídce obcí v průvodu přijíždějí na náměstí další herci. V několika vlnách se zde odehrávají významné okamžiky města a regionu. Starosta přebírá královskou listinu udělující městu významná práva, o chvíli později přijíždějí pruská vojska generála Polstera jako připomínka dalších významných okamžiků v životě města a celého Slovácka. Ani se to nezdá a z věží uherskohradišťských kostelů zvony slavnostně sdělují, že je poledne. Den se láme na poloviny a čeká nás další bohatý program. Plni zážitků jsme se vydali na procházku městem. Masarykovo náměstí zaplnil Hradišťský jarmark, kde voněly klobásy, bublal burčák a desítky stánků

nabízely krásné rukodělné výrobky, nositelé tradic lidových řemesel rozložili svoje improvizované dílničky v Galerii Slováckého muzea, děti spěchaly do Dětského ateliéru nebo na Synotování

s dětmi a jiní si nenechali ujít Muzikantské lodě na Baťově kanálu. „Fajnšmekři“ se však nenechali zviklat a vydali se na tradiční venkovní scény, kde předváděly svoje muzikantské i taneční umění jednotlivé regiony, obce a města. Mikroregion Buchlov hrál a tančil ve Františkánském klášteře, Staroměstsko ukazovalo co umí ve Staré radnici, muzikanti a tanečníci z mikroregionu Za Moravú zvali do Smetanových sadů, Dolní Poolšaví zase do pasáže hotelu Slunce. Velkým tahákem byla scéna Východního Slovácka v Justičním paláci, Ostrožsko zase lákalo do Reduty a pódium na Masarykově náměstí patřilo domácím – Uherskému Hradišti. 8-9/2007

23

Uherské Hradi‰tû

A to nás ještě čekalo setkání u Slovácké búdy, přehlídka mužských pěveckých sborů nebo některé z vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori. To už se ale kvapem přiblížil večer a byl nejvyšší čas zamířit do Mařatic do vinných sklepů a ve skvělé atmosféře zde prožít zbytek dne v družné debatě s přáteli. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek i Národní zahájení Dnů evropského dědictví není však program na jeden den. A připočteme-li k tomu, že se letos Uherské Hradiště ve zdraví a v plné svěžesti dožívá významného jubilea, je to vlastně program na celý rok. Ale pěkně po pořádku. Nedělní dopoledne slavností patřilo tradičně především Koštu vín v reprezentativních prostorách Reduty.

Stovky lahví těch nejlepších vín ze Slovácka i jiných vinařských podoblastí Moravy zde čekaly na znalecké posouzení, pochvalu i na ocenění – letošním „Šampiónem Slováckých slavností vína“ se stal Muškát moravský, 2005, výběr z cibéb od Heleny

získal, důležité je, že nám všem chutnalo a že slovácké vinice jsou v dobrých rukou a víno ve skvělé kondici. Mezi ochutnávkami, ke kterým jsme se rádi vraceli, jsme si poslechli Jarmilu Šulákovou nebo melodie Hradišťanu a Jury Pavlicy a samozřejmě si nenechali ujít také přehlídku dětských svátečních krojů a ženských svatebních krojů celého regionu Slovácko… Víkend i dvoudenní program, na který mimochodem do Uherského Hradiště přijelo osmdesát tisíc návštěvníků, skončil. Můžeme se ale těšit na další akce: V neděli 14. fiíjna se bude doopravdy slavit. Do královského města, které si letos připomíná 750. výročí od svého založení Přemyslem Otakarem II., se soustředí pozornost celé České republiky, která se stejně jako další desítky zemí pokouší hledat cesty ke kořenům naší civilizace. Je to jubileum, které si zaslouží oslavu důstojnou, veselou a upřímnou. Takovou, jaké je Uherské Hradiště a celé Slovácko.

Glosové z Moravské Nové Vsi, a Cabernet Moravia, 2003, pozdní sběr od Josefa Bičana z Traplic. Myslím, že ale není až tak důležité, kdo titul

A pak 18. fiíjna na slavnostní otevření unikátní výstavy „Uherské Hradiště – královské město“. Dozvíte se mnoho z historie potvrzené bezpočtem archeologických nálezů i záznamů v kronikách nebo královských listinách, poznáte nejednu pověst a legendu, dozvíte se něco o hrdinství zdejšího lidu, který se nejednou musel bránit nájezdům z Uher, čelit hrůzám třicetileté války. Chybět zde nebudou ani exponáty z let nedávno minulých, která se určitě významně podílela na tváři dnešního Uherského Hradiště. Laco Kučera

Mûstské informaãní centrum, Masarykovo námûstí 21, 686 01 Uherské Hradi‰tû tel.: +420 572 525 525 – 6, [email protected] www.mesto-uh.cz, www.uherske-hradiste.cz, www.slovacko.cz, www.kkuh.cz

24

8-9/2007

Zlínsk˘ kraj

Moravská jantarová stezka – to nejlepší z Moravy – nový zážitek z dovolené v Česku!

Moravské víno, tradice a folklór, památky UNESCO, lázeňské a relaxační pobyty, zimní dovolenou na horách nebo golf, to vše mohou zahraniční návštěvníci poznat a zažít na trase Moravské jantarové stezky. Tento výjimečný turistický projekt spojuje to nejlepší z turistické nabídky Moravy a je speciálně zaměřený na návštěvníky z Ruska, Pobaltí, Polska a Slovenska. Trasy poznávacích zájezdů hosty zavedou k památkám UNESCO, jako je Arcibiskupský zámek s Květnou a Podzámeckou zahradou v Kroměříži, významné dílo světové architektury – Vila Tugendhat v Brně, nejrozsáhlejší krajinný park v Evropě s pohádkovými zámky rodu Lichtenštějnů – Lednicko-valtický areál nebo monu-

Kroměříž – památka UNESCO mentální barokní sloup Nejsvětější Trojice uprostřed Olomouce, hned po Praze nejvýznamnější památkové rezervace. Moravská jantarová stezka nabízí ale více – moravské hory Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, návštěvníci si mohou prohlédnout nedobytné středověké hrady, v čele s Buchlovem a Helfštýnem, které stezku kdysi chránily. Na této obchodní tepně vyrostla významná historická centra, jako Brno, Znojmo, Uherské Hradiště, Kroměříž, Olomouc nebo třeba Zlín proslulý moderní architekturou. Na stezce se nebudou nudit rodiny s dětmi ani senioři. K oblíbeným turistickým cílům patří jeskyně Moravského krasu s plavbou po podzemní řece, plavba po unikátní historické vodní cestě – Baťově kanálu, skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, archeoskanzen v Modré, zoologické zahrady ve Zlíně, Olomouci, Brně či Ostravě, Moravské zemské muzeum v Brně, návštěvy tradičních hu-

Rožnov pod Radhoštěm

debních festivalů a folklorních akcí. Na své si přijdou i milovníci odpočinkově poznávacích pobytů v oblíbených lázních, jako jsou Luhačovice nebo na horském vzduchu. Zpestřením programů mohou být ochutnávky moravských vín, posezení ve vinných sklepech s doprovodem tradiční cimbá-

Buchlovice lové muziky, exkurze v pivovarech a pálenicích s ochutnávkami produktů, nákupy a poznávání nočního života moravských měst. Samozřejmostí jsou kvalitní ubytovací a stravovací služby. Na požadavky klientů je připravena řada hotelů a penzionů, pozadu nezůstávají ani stylové restaurace a vinárny.

Napište nám pro více informací [email protected], [email protected].

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií

Luhačovice 8-9/2007

25

Slovensko

VITAJTE V BANSKOBYSTRICKOM KRAJI Milí priatelia, som rád, že prostredníctvom magazínu TRAVEL profi sa „môj“ región – Banskobystrický samosprávny kraj, dostane do pozornosti aj u českého cestovaniachtivého priaznivca. V najbližších číslach magazínu tak môžete očakávať a tešiť sa na vždy ďalšie a ďalšie informácie z nášho nádherného kraja, ktorý je bohatý ako na prírodné, tak i na kultúrne pozoruhodnosti. Tiež u nás prebieha nespočetné množstvo zaujímavých kultúrnych či športových podujatí, ktoré ulahodia snáď každému a uspokoja tak želania a potreby návštevníka, ktorý sa k nám vždy rád vracia. Sme pripravení, aby sme splnili vaše priania a túžby, milí cestovatelia, stačí len prísť... (Doc., Ing. Milan Murgaš, CSc.) Pozvání pana předsedy Banskobystrického samosprávneho kraja, už z minulého vydání TRAVEL profi, jsme neodolali a do jeho kraje se vydali na začátku září. Strávili jsme tam sice pouhé tři dny, ale můžeme říct, že i přesto jsme hodně viděli a přivezli si pěkné dojmy, se kterými se s vámi chceme nyní podělit. Navštívili jsme čtyři města, z toho tři „kráľovské banské dominanty“ kraje a osvěžili jsme se v jedněch z mnoha blahodárných lázní, kterými se kraj pyšní. Nabízíme vám tip na prodloužený víkend, na který se nezapomíná a který můžete prožít jen v Banskobystrickém kraji… Banská Bystrica, srdce a správní centrum kraje se i přes nepřízeň počasí ukázala jako město pohostinné a připravené nabídnout nejen ubytování a

bohatství krajových specialit, ale i zážitky uspokojující potřeby ducha. Přímo uprostřed města na návštěvníky ze své úctyhodné výšky shlíží Banskobystrický hrad s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Už od 13. století je dominantou města, kolem které byly postaveny pevné hradby. Dodnes stojí za obdiv Banícka a Pisárska bašta a brána s barbakánem. Kdysi nedobytné, dnes otevřené a zvoucí k prohlídce.

26

8-9/2007

Procházky středověkými uličkami, mezi domy, které pamatují doby gotické i renezanční, nakonec zavedou každého ke dveřím do stylové hospůdky nebo úplně moderní restaurace. Pak už stačí jen vybírat – je libo halušky nebo horehronskou kapustnicu? Či snad raději bryndzové pirohy nebo horehronské guĺky? Pak musíte do Banské Bystrice a celého kraje přijet.

Dál třeba do lázní Sklené Teplice, které mimo jiné nabízejí i zvláštní jeskynní termální lázeň. Večerní kúra v horké vodě, která se kdesi pod skalami ohřívá v obrovském termálním kotli, vám přinese úlevu a zlepší náladu. „Parenica“, jak se lázeň jmenuje, „funguje“ v uzavřeném prostoru s malou přírodní jeskyní, kam vyvěrá 42°C horký pramen, který protéká travertinovým vodopádem. Podobný pramen se vlévá o pár metrů dál do místního potoka Teplá. A protože do „Parenice“ se vejde naráz jen osm osob, je nutné si koupel a relaxaci v uklidňující teplé vodě objednat předem. V lázních, podle slov jejich manažerky, ale připravují rozšíření těchto služeb v dalším prostoru… Lázeňských měst je v kraji několik. Krásné Dudince, příjemný Číž, zajímavá Kováčová nebo atraktivní Sliač a Brusno. V každých

www.vucbb.sk z nich prožijete jiný příběh a budete je opouštět přesvědčeni, že se musíte co nejdříve vrátit. Ale o tom víc až příště. O Banskobystrickém kraji vám budeme přinášet aktuální informace po celý rok. Při našem krátkém putování Banskobystrickým krajem jsme zavítali ještě do dalších významných, starobylých měst – „stříbrné“ Kremnice a „zlaté“ Banské Štiavnice, jež mají navíc společnou hornickou minulost, a královského Zvolena. nedá nálada vylíčit slovy. V čele večerního průvodu kráčí muž v kroji a nese dřevěného salamandra, který podle pověsti kdysi ukázal horníkům, kde mají hledat zlato. Za ním pak dlouhý průvod figur, které předvádějí, jak jsou na svoji „baníckou“ tradici hrdí. O tom vypovídají i početné hornické delegace z Maďarska, Německa a Polska. S muzikou, se zpěvem a se všemi insigniemi, které k této chlapské profesi patří. Na chodnících tisíce obyvatel a hostů zblízka i zdaleka hlasitě dávají najevo, jak se jim celý program líbí. Inu, jak by se nelíbil. V mírném dešti jsme ani na chvíli nelitovali, že jsme s baníky zůstali dlouho do noci. O královském městě Zvolenu už opravdu jen pár slov. Snad v každé epoše jeho dlouhé a bohaté historie najdeme projev Příchod na svažité náměstí pokryté zeleným pažitem stráží v Kremnici dodnes pevná brána. Denně vítá turisty z celého světa, kteří přijíždějí obdivovat nádherné panoráma Městského hradu, expozice mincovnictví, úžasně dochované opevnění, několik bran a věží, barokní morový sloup a kašnu…, vlastně celé město. Nevítalo nás zde, pravda, modré nebe a sluncem zalité ulice. Chvílemi i pršelo, ale i přesto jsme byli uchváceni. Kouzlo náměstí s prastarými domy a monumentálním hradem, jehož kostelní věž sahá až k nebesům, v nás vyvolalo jen těžko popsatelné dojmy. Když se z kostelní věže začaly na náměstí a k okolním zalesněným kopcům snášet údery mohutného zvonu, měli jsme pocit, že jsme se ocitli v pohádce. Zkrátka – atmosféru, kterou jsme v Kremnici zažili, je těžké popsat, musíte tam zajet a prožít ji sami. Stejně jako na tradiční uliční slavnosti „Salamander“ v Banské Štiavnici, které město dodává krásnou kulisu. I tady se

odbojné slovenské povahy. Rozlehlé náměstí nese jméno Slovenského národného povstania, jedné z historických epoch, na které nesmíme zapomínat. Zvolen však důstojně chrání a nabízí svoje památky i současnost. Zámek, pustý hrad, osobitý folklor, krásnou přírodu, moderní služby. A pak všechno, co dokážete objevit až ve chvíli, kdy sem přijedete. Více se nám na tyto stránky už nevejde. Věříme ale, že i tímto málem jsme vás inspirovali k návštěvě měst, lázní nebo obcí Banskobystrického samosprávného kraje. S pomocí uvedených webů si můžete naplánovat program pro svůj výlet nebo dovolenou. Přejeme vám šťastnou cestu.

www.vucbb.sk, www.banskabystrica.sk, www.kremnica.sk, www.banskastiavnica.sk, www.zvolen.sk Čtěte pozorně TRAVEL profi, za měsíc se v něm dozvíte další turistické zajímavosti z tohoto slovenského regionu. 8-9/2007

27

T Y T N E G AR J

pro zdraví a odpočinek Vás zveme k moři

d iž o

469 ZLOTY/TÝDEN

ARGENTYT

L A S T

M I N U T E

Argentyt w Dąbkach u Koszalina zve:

• výtečná kuchyně (plná penze)

• 7 dní v pohodlných pokojích • lékařská konzultace • 10 léčebných procedur

• taneční večírky • mnoho dalších atrakcí v blízkém okolí (aqua park s mořskou vodou, lov tresek, cyklostezky)

Vážené Dámy, Vážení Pánové. DĈbki je pĢekrásná obec, která leží na úzkém pruhu pevniny, tzv. kose, mezi moĢem a jezerem Bukowo. PatĢí k nejkrásnďjším místĪm u Baltu, jehož pĪvab láká Ģadu turistĪ. Dokonalé mikroklima s vysokým poĀtem sluneĀných dní s Āistým moĢským ovzduším bohatým na jód a s krásným borovicovým lesem jsou zárukou zdravého odpoĀinku po celý rok. Moderní stĢedisko Argentyt leží ve vzdálenosti 100 m od písĀité pláže a 50 m od jezera. Objekt má 427 míst v jedno-, dvou- a tĢílĪžkových pokojích a apartmánech, které jsou všechny vybaveny koupelnou, TV SAT, rádiem a telefonem. Areál StĢediska má 2,5 ha, je plný zelenď, a na jeho území se nachází sportovní a dďtská hĢištď. StĢedisko nabízí tradiĀní polskou kuchyni výteĀné a rozmanité chuti. V rámci rehabilitace jsou ve stĢedisku Argentyt nabízeny Āetné léĀebné procedury, rekreaĀní pohybové aktivity v tďlocviĀnď, fitness klubu, na tenisovém kurtu a na hĢišti, dále pďší a cyklistické výlety podél jezera a písĀité pláže. Návštďvníci mohou využít rozsáhlé a dokonale vybavené léĀebné zázemí, které poskytuje rehabilitaĀní a rekondiĀní pobyty. Aktivní pobyt ve stĢedisku Argentyt je dokonalou regenerací pro Vaše tďlo. Pobyt v DĈbkách je skvďlým tipem pro strávení dovolené. Každý si zde pĢijde na své. PĢíznivci klidu a panenské pĢírody mohou zvolit poklidnou pláž nebo procházku lesní alejí, ale ti aktivnďjší z Vás mohou u jezera navštívit školu windsurfingu a jachtový pĢístav nebo hĢebĀinec v blízké obci Bobolin. Za úsvitu je možné na balkónď poslouchat ptaĀí zpďv a veĀer na písĀité pláži obdivovat západ slunce. Krásný borovicový les zve od jara do podzimu ke sbďru hub.

Na shledanou v DĈbkách. Zbigniew Rokicki ġeditel StĢediska ARGENTYT - DĈbki Waldemar Czechowski-Jamrozięski PĢedseda PĢedstavenstva INTERFERIE S.A.

Zlatý polský podzim! říjen-listopad-prosinec 7-denní pobyty již od 469 PLN za osobu (od 67 PLN za den)

ARGENT Y T v obci Dąbki

www.argentyt.interferie.pl [email protected] tel. 0048/ 94 314 81 31

Vice na www.interferie.pl/cz

Je čas připravit úspěšný veletrh – 10 kroků k úspěchu na veletrhu 1. Marketingová příprava Marketingová příprava na veletrh začíná již volbou veletrhu, kterého se plánuje společnost zúčastnit. Dále je potřeba si již na začátku dát jasný cíl, kterého chce vystavovatel účastí na veletrhu dosáhnout, např. počet získaných kontaktů, uskutečněných jednání. Takovéto cíle jsou měřitelné a jasně ukážou, ihned po skončení akce, zda-li byla účast úspěšná, či nikoliv. Cíle, jako je zvýšení počtu klientů, posílení image apod., jsou neměřitelné bezprostředně po ukončení akce, je tedy dobré zahrnout je do dlouhodobé strategie podniku a veletrh počítat mezi nástroje jejich dosažení. Je dobré si ale určit dobu, dokdy mají být tyto cíle splněny, např. jeden rok.

2. Timing V každém případě platí ono známé „čím dříve, tím lépe“, protože v případě veletrhů, které mají dobrou „značku“ ve světě, se může stát, že poptávka převýší nabídku. Nejdůležitější je včasná rezervace plochy (až 24 měsíců před veletrhem).

3. Rozpočet Účast na veletrhu by měla být započítána do marketingových aktivit společnosti. Náklady spojené s účastí na veletrhu obsahují nejen pronájem plochy a realizaci expozice, ale je třeba započítat i technické přívody, osoby, dopravu, ubytování, fotografie, pozvánky, občerstvení apod. Základem ekonomické a efektivní realizace účasti na veletrhu je vhodně zvolený dodavatel.

4. Výběr spolehlivého dodavatele Reference, doporučení, rady, zkušenosti, tradice a image dodavatelské firmy – to vše by mělo předcházet oslovení a výběru vhodného dodavatele a realizátora. Solidnost a čestnost partnera, kterého si vyberete, je základem profesionální spolupráce.

5. Kreativita Základním dlouhodobým cílem každé firmy je získání, udržení zákazníka a komunikace s ním. Proto by expozice měla komunikovat. Měla by na první pohled dávat jasnou informaci – kdo jsme, co přinášíme a zveme Vás k nám! Návštěvník by se měl snadno orientovat a měl by dostat informace, které potřebuje. Pokud vystavovatel sděluje velké množství informací a chce si být jist, že je zákazník pojme, je lepší mít samostatnou expozici. Kreativitě se meze nekladou, ovšem pozor na „přeplácanost“ a nepřehlednost. Trendově se upřednostňují stylisticky čisté linie se zaměřením na grafiku. V jednoduchosti je krása.

Regiontour 2007, Veletrhy Brno, a.s., Realizace expozic a servis

Expozice, její velikost a vzhled má co do činění s psychologií. Snažíte se na zákazníka zapůsobit, chcete, aby se cítil pohodlně, v přátelské atmosféře. Potřebujete jej naklonit na Vaši stranu, aby byl připraven vnímat a přijímat informace, které mu podáváte. Na malý okamžik se ocitá ve Vaší společnosti a Vy chcete, aby se tam cítil dobře.

6. Místo Je třeba věnovat zvýšenou pozornost výběru místa na veletrhu, tzn. plochy, kde bude postavena expozice. Stánek by měl být umístěn tak, aby upoutal a zároveň odpovídal prodejnímu záměru společnosti. Je potřeba se rozhodnout, jakým způsobem chceme zákazníky oslovovat, a tomu přizpůsobit i typ stánku (v řadě, v rohu, přístupný ze tří nebo ze všech stran).

7. Přebírání a předávání stánku Ve smlouvě musí být jasně definován termín i čas předání expozice včetně předávacích protokolů od dodavatele. Za obě strany by měla být vždy určena osoba, která stánek přebere (za vystavovatele) a předá (za dodavatele).

8. Reklamace Předáním expozice ovšem práce dodavatele nekončí. Je třeba počítat s tím, že se mohou vyskytnout problémy, a dodavatel by měl být k dispozici a řešit je.

9. Zajištění servisu v průběhu veletrhu Regiontour 2007, Veletrhy Brno, a.s., Realizace expozic a servis

Komplexní zajištění a servis v průběhu celé akce by měl být samozřejmostí profesionální spolupráce s dodavatelem. Práce dodavatele končí až převzetím expozice zpět od spokojeného klienta po skončení veletrhu.

10. Vyhodnocení Řada vystavovatelů podceňuje vyhodnocení akce nebo si neví rady, jak vlastně účast na veletrhu vyhodnotit. V první etapě jsou zmíněny tzv. měřitelné a neměřitelné cíle. Především je tedy potřeba vyhodnotit kvantifikovatelné cíle. Dále nepodceňovat zpětnou vazbu od návštěvníků, klientů, ale i osob, jako jsou zaměstnanci, kteří byli na stánku po dobu konání akce, hostesky a personál apod. Hodnocení neponechávat pouze na jedné osobě, ale na týmu.

Mgr. Alena Březinová manažerka PR a reklamy Veletrhy Brno, a. s. Realizace expozic a servis www.bvv.cz/expozice

Dokonalý přehled o cestování 17. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech

18. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu

10.–13. 1. 2008 Brno – Výstaviště www.bvv.cz/go www.bvv.cz/regiontour SLEVOVÝ KUPON Odevzdejte tento kupon u pokladny, kde Vám bude vyměněn ve dnech 12.–13. 1. 2008 za zlevněnou rodinnou vstupenku, tj. za 65,- Kč (pro 2 dospělé osoby + 2 děti). č. 7

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: 541 152 984, 823 Fax: 541 153 062 [email protected] [email protected]

Když jsme přišli do této země, našli jsme jen žalostná a vypleněná města, hrady zastavené, vsi zdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé, lid skleslý a utýraný. Plni strachu byli kupci vstupujíc v české hvozdy. A teď, když vidíme, jak dílo se daří, jak země před našim zrakem vzkvétá, tu chceme sama sebe překonati v lásce k této zemi. A všem ve známost dáváme! Všem, přítomným i budoucím – na časy věčné!

Zpupnost, násilí a obchod nečistý u nás podpory nenajde. Čiňte, jako já v království činím! Jen po cestách pravých! Tak můžeme pokojně dojít v míru krásnějšího a šťastnějšího svého města, kraje i celé země. Na každém jest – vladaři, člověku urozeném i prostém, by jen rovně, poctivě žil a pracoval. Cizím zlořádům však nedejte své dílo kaziti. Vzpomeňte Otce vlasti, blahé paměti. Bude pak dobře vám i v celé Evropě!

ý k s e č l rá k a I ý k N s A m í D A řř a K s í Ě c T , . S V Ě Karel I OVSKÉM M L V KRÁ

www.mesto-kadan.cz Patnáct let se do královského města Kadaně rok co rok vrací Otec vlasti, císař římský a král český. Patnáct let na velkolepém programu pracují desítky, ne-li stovky lidí. Někteří jsou známí, jiní zůstávají v pozadí, „za portálem“. Připomeňme si proto jejich práci a věnujme jim malé a tiché poděkování. Vždyť bez jejich nadšení, úsilí a poctivé práce by nebylo možné uspořádat to velkolepé divadlo, jehož opravdovost a vážnost až dojímá. Radnice v královském městě Kadani K poděkování se připojuje i celá redakce TRAVEL profi Chcete-li se s Karlem IV. sejít osobně, nezapomeňte navštívit expozici královského města Kadaně v lednu na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v pavilonu „V“ brněnského výstaviště.