2007 ČERVENEC SRPEN

7/2007

ˇ ERVENEC–SRPEN C

Odpocˇ´ıvat prosı´m s u´smeˇvem . . . Moje babicˇka seda´vala vzˇdycky v nedeˇli odpoledne na gaucˇi proti oknu, ze ktere´ho doka´zala dlouhou dobu zamysˇleneˇ hledeˇt ven. Nevı´m, cˇ´ım se tehdy jejı´ dusˇe zaobı´rala, ale jejı´ tva´rˇ mı´vala vy´raz jake´hosi klidu a smı´rˇenı´. Se stejny´m vy´razem poklekala prˇed krˇ´ızˇem v kuchyni k modlitbeˇ a my veˇdeˇli, zˇe jak prˇi modlitbeˇ, tak prˇi prˇemy´sˇlenı´ u okna nechce by´t rusˇena. To byly jejı´ chvilky a po jejich skoncˇenı´ se na na´s usmı´vala jesˇteˇ laskaveˇji nezˇ obvykle. Nedeˇlnı´ odpoledne u babicˇky, pote´ co po obeˇdeˇ nastal ten zvla´sˇtnı´ sva´tecˇnı´ klid, patrˇ´ı v myćh vzpomıńkaćh mezi perly me´ho deˇtstvı´. Cˇasto si na neˇ vzpomenu, kdyzˇ ve stejny´ cˇas slysˇ´ım ze zahrad a z okolı´ chat a domu˚ bzucˇet, vrcˇet a buraćet nejru˚zneˇjsˇ´ı sekacˇky, krˇovinorˇezy, motorove´ pily a jine´ na´stroje do sva´tecˇnı´ho cˇasu jaksi nepatrˇ´ıcı´. A k tomu trˇeba jesˇteˇ soused za komıńem t’uk, t’uk se da´ do spravovańı´ strˇechy cˇi rozebı´rańı´ auta za doprovodu hlasite´ hudby z ra´dia, prˇ´ıpadneˇ cirkula´rkou zacˇne vytva´rˇet za´soby drˇeva. Ano, strˇecha musı´ by´t opravena, tra´va posekańa, drˇevo rozrˇezańo. Ale „vsˇechno ma´ urcˇenou chvı´li a vesˇkere´ deˇnı´ pod nebem svu˚j cˇas“ (Kaz 3,1). Takzˇe i cˇas odpocˇ´ıvat. Den

sva´tecˇnı´ jako sva´tecˇnı´ uzˇ´ıvat. Nedeˇli. Sva´tek. A dovolenou na zotavenou — teˇla i ducha. Nepochybneˇ pro neˇkoho mu˚zˇe by´t sekańı´ tra´vy cˇi natı´rańı´ plotu vı´tanou relaxacı´ stejneˇ jako vyjı´zˇd’ka na kole cˇi horska´ tu´ra. Jen je trˇeba mı´t na mysli, zˇe i ostatnı´ majı´ na´rok na cˇas klidu a odpocˇinku. „Nejkra´sneˇjsˇ´ı chvı´le z koncertu jsou ty okamzˇiky, kdy ticho s sebou nese prˇedchozı´ melodii, ktera´ doznı´va´ v na´s,“ rˇekl mi neda´vno jeden hudebnı´k. Nemeˇl by cˇas dovolene´, cˇas odpocˇinku by´t neˇcˇ´ım podobny´m? Jaky´msi doznı´vańı´m prˇedchozı´ho? Tichem, kdy se obracı´me do sve´ho nitra a tam se setka´va´me s Bohem. Moje babicˇka se dozˇila 94 let, cely´ zˇivot pracovala v hospoda´rˇstvı´ a nebyla nikdy za hranicemi te´to republiky, ba dokonce ani na zˇa´dne´ rekreaci. Prˇesto znala cˇas odpocˇinku. Neda´vno jsem se prˇi plavbeˇ vy´letnı´ lodı´ po Dunaji setkala se starsˇ´ımi rakousky´mi manzˇeli, kterˇ´ı mi babicˇku prˇipomneˇli. Ne podobou, ale svy´m u´smeˇvem, s nı´mzˇ doslova pro´ smeˇv neztratili, plouvali cˇasem odpocˇinku. U ani kdyzˇ na lodi vznikla tlacˇenice, ani kdyzˇ museli cˇekat na vecˇerˇi, ani kdyzˇ zacˇalo na palubeˇ ficˇet. Najednou jsem se prˇistihla, zˇe se usmı´va´m stejneˇ a cˇas me´ho odpocˇinku jako by tı´m u´smeˇvem naby´val necˇekanyćh kvalit. Tak kra´sne´ le´to a prosı´m, odpocˇ´ıvejme s u´smeˇvem! Alena Ourˇednı´kova´ 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ČERVENEC–SRPEN 2007

Pozvańı´ na Velehrad pro vsˇechny veˇrˇ´ıcı´ Letos se na´rodnı´ pout’k sv. Cyrilu a Metodeˇji Program pouti kona´ na Velehradeˇ 4.–5. 7. Zvla´sˇteˇ vy´znamne´ budou dveˇ msˇe sv. ve cˇtvrtek: V 830 hod. v bazilice koncelebrujı´ novokneˇzˇ´ı Cˇech, Moravy a Slezska, hlavnı´ msˇe sv. je na na´dvorˇ´ı v 1030 hod. — hlavnı´m celebrantem bude kardina´l Tarcisio Bertone, sta´tnı´ sekreta´rˇ Vatikańu. Koncelebrovat budou vsˇichni biskupove´ Cˇech, Moravy a Slezska. Zvu na tuto pout’ vsˇechny veˇrˇ´ıcı´, abychom prozˇili spolecˇenstvı´ zˇive´ vı´ry a prosili sv. Cyrila a Metodeˇje za nasˇi vlast. Srdecˇneˇ zvu zvla´sˇteˇ vsˇechny kneˇze, ja´hny a ministranty. Vı´m, zˇe z nasˇ´ı diece´ze je na Velehrad relativneˇ daleko. Lze vsˇak vyuzˇ´ıt volna o prvnı´m cˇervencove´m ty´dnu. Obeˇtujme pout’ za nasˇe farnosti, za pastoraci deˇtı´ a mla´dezˇe, za nasˇe rodiny. Take´ za nasˇe kneˇze a jejich posveˇcenı´, za kvalitnı´ kneˇzˇska´ a rˇeholnı´ povolańı´. Neprˇ´ıjemnosti a teˇzˇkosti jsou na vsˇech stranaćh, je za co se modlit. Na pouti ovsˇem take´ zpravidla nacˇerpa´me novou sveˇzˇest a sı´lu, protozˇe se sebezaprˇenı´m ocˇisˇt’ujeme a pozna´va´me vu˚li Bozˇ´ı a Bu˚h potom je na nasˇ´ı straneˇ. Vsˇem, kterˇ´ı se rozhodnou putovat na Velehrad, anebo tuto pout’ modlitbou podporˇ´ı (zvla´sˇteˇ nemocny´m), posı´la´m zvla´sˇtnı´ pozˇehnańı´. Mons. Frantisˇek Radkovsky´, biskup plzenˇsky´

strˇeda 4. cˇervence 1300–1900 prezentace prorodinnyćh aktivit, charitativnıćh a nadacˇnıćh organizacı´, hnutı´ a komunit, vzdeˇla´vacıćh zarˇ´ızenı´ a institucı´, ekologickyćh iniciativ. 1530 msˇe sv. pro vozıćˇka´rˇe 1930 vecˇer lidı´ dobre´ vu˚le (od 2000 prˇenos CˇT a Cˇro1) 2000–2400 adorace v bazilice 2400 msˇe svata´ cˇtvrtek 5. cˇervence Slavnost svatyćh Cyrila a Metodeˇje 630 a 730 msˇe svate´ v bazilice 830 msˇe sv. v bazilice — celebrujı´ novokneˇzˇ´ı Cˇeske´ republiky 945 Modlitba ru˚zˇence v bazilice 1030 slavnostnı´ poutnı´ msˇe svata´, hlavnı´ celebrant kardina´l Tarcisio Bertone; koncelebrujı´ biskupove´ Cˇech, Moravy a Slezska (prˇenos CˇT a Cˇro2) 00 15 Byzantsko–slovanska´ liturgie svate´ho Jana Zlatou´ste´ho v bazilice nedeˇle 8. cˇervence mala´ pout’ 730, 1000 a 1500 msˇe svate´ v bazilice

ˇ ´ımskokatolickou farnost Kraslice R „Vı´te, strasˇneˇ nesna´sˇ´ım ty reklamnı´ leta´ky, co na´m porˇa´d cpou do schrańek, reklamy, co se na´m porˇa´d vnucujou,“ zacˇ´ına´ na´sˇ rozhovor poneˇkud netradicˇneˇ P. Peter Forˇt, okrskovy´ vika´rˇ sokolovske´ho vikaria´tu a fara´rˇ v Kraslicıćh. Vza´peˇtı´ ale logicky navazuje: „Lidem se nema´ nic vnucovat, cˇloveˇk ma´ hledat sa´m. Kazˇdy´, kdo hleda´, najde. A ja´ jsem tu, abych vsˇem hledajıćı´m byl po ruce. To je moje zˇi2

votnı´ kre´do. Procˇ jsem se stal kneˇzem? Abych poma´hal lidem!“ Po kra´tke´ odmlce doda´va´: „Ale protozˇe jsem vzˇdycky dost nasˇtvany´, kdyzˇ se ma´ o meˇ neˇco psa´t, radsˇi si budeme povı´dat o farnosti, ano?“ Jesˇteˇ bleskoveˇ vybere pı´sneˇ pro nejblizˇsˇ´ı bohosluzˇbu, pobrukuje si prˇitom jejich melodie, pak zaklapne desky, plaćne dlanı´ do stolu a se svou typickou zˇivou a emotivnı´


dikcı´ zacˇne povı´dat: „Podı´vejte, trˇeba ted’neda´vno bylo Bozˇ´ı teˇlo. A protozˇe v Kralicıćh je farnı´ kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Teˇla Kristova, meˇli jsme tu pout’. Bylo tu na dveˇ steˇ lidı´, z toho asi sedmdesa´t Neˇmcu˚, ma´me totizˇ sprˇa´telenou neˇmeckou farnost v Neustraublingu — peˇt let je oficia´lneˇ uzavrˇena´ smlouva, ale kamara´dili jsme uzˇ dobrˇe sˇest let prˇedtı´m. Na Bozˇ´ı teˇlo jsme vsˇichni sedeˇli na farnı´ zahradeˇ u pohosˇteˇnı´, neˇkolikra´t jsme zmokli, vzˇdycky jsme se steˇhovali dovnitrˇ fary, pak zase ven. Rˇ´ıkal jsem, zˇe vy jste se zˇenske´ modlily, aby se va´m zalila zahra´dka? Ale na´ladu na´m to nezkazilo, sedeˇli jsme azˇ do pu˚l sedme´ vecˇer. My pak zase jedeme do Neustraublingu na jejich pout’sv. Michaela archandeˇla. Mezi farnı´ky se nava´zaly i mnohe´ osobnı´ a rodinne´ kontakty.“

Je zrˇejme´, zˇe kraslicky´ fara´rˇ je se svou farnostı´, ve ktere´ uzˇ pu˚sobı´ cˇtrnaćty´m rokem, spokojeny´. Pravidelne´ bohosluzˇby slouzˇ´ı kazˇdy´ ty´den na sˇesti mı´stech, dohromady napocˇ´ıta´ v kostele kolem dvou set veˇrˇ´ıcıćh. Spolecˇenstvı´ se scha´zejı´ neˇkolikra´t ty´dneˇ jak na farˇe v Kraslicıćh, tak trˇeba v Rotaveˇ a v Jindrˇichovicıćh. „To jsou takove´ male´ manufaktury, vsˇechno tam rˇa´dneˇ promodlı´me,“ usmı´va´ se P. Forˇt a vypocˇ´ıta´va´, zˇe za letosˇnı´ rok uzˇ meˇl ve farnosti osm svateb a trˇicet krˇtu˚. Jeden farnı´k se prˇipravuje k trvale´ ja´henske´ sluzˇbeˇ. „Ten chlapec se sem prˇizˇenil a onemocneˇl teˇzˇkou poruchou krvetvorby. Vsˇichni jsme se za neˇj modlili a on se rozhodl, zˇe kdyzˇ se uzdravı´, chce slouzˇit Bohu. Stalo se a


ted’studuje teologickou fakultu v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh. Takzˇe to ma´me vymodlene´ prˇ´ımo z vlastnı´ Bozˇ´ı rodiny.“ Veˇtsˇina pu˚vodnı´ho obyvatelstva Kraslicka byla po va´lce odsunuta, mnozı´ se pozdeˇji odsteˇhovali. Novı´ obyvatele´, kterˇ´ı sem prˇicha´zeli z Moravy, Slovenska, Polska cˇi Rumunska, pod vlivem okolnostı´ postupneˇ ztraćeli cˇi zavrhovali svou vı´ru v Boha. P. Peter Forˇt, ktery´ sa´m pocha´zı´ z cˇesko — neˇmecke´ rodiny, sve´ pu˚sobenı´ v tomto prostrˇedı´ pojal trochu jako misii. „Veˇdeˇl jsem, zˇe tento kraj byl mnohy´mi proklet, kdyzˇ museli odejı´t. Snazˇ´ım se ze vsˇech sil toto prokletı´ zmı´rnˇovat, aby se Pań Bu˚h smiloval. K tomu trˇeba smeˇrˇujı´ cˇesko — neˇmecke´ bohosluzˇby, ktere´ tu pomeˇrneˇ cˇasto ma´me. Rˇ´ıka´m tomu budovańı´ malyćh mostu˚. Ze strany mı´stnıćh lidı´ zazˇ´ıva´m prˇekvapujıćı´, neˇkdy azˇ sˇokujıćı´ individua´lnı´ na´vraty k vı´rˇe. Trˇeba i prˇes jedno, dveˇ pokolenı´.“ Jako prˇ´ıklad vypra´vı´ prˇ´ıbeˇh dvou chlapcu˚, dvanaćtiletyćh dvojcˇat, ktera´ poznal na pohrˇbu jejich milovane´ veˇrˇ´ıcı´ babicˇky. Pohovorˇil s nimi o tom, zˇe ve vı´rˇe a v modlitbeˇ mohou by´t s babicˇkou i po jejı´ smrti, a po neˇjake´m cˇase prˇisˇli chlapci, zˇe by chteˇli by´t pokrˇteˇni. I s maminkou. Dnes jsou patnaćtiletı´ kluci vydatny´mi pomocnı´ky ve farnosti. „Lide´ se obracejı´ k vı´rˇe v Boha take´ po nejru˚zneˇjsˇ´ıch zklamańıćh, deziluzi, kdyzˇ poznajı´, zˇe vsadili na falesˇnou kartu. Pro tyto hledajıćı´ at’jsou otevrˇene´ dverˇe nejen far, ale i krˇest’anskyćh rodin. I kostely majı´ by´t pro kazˇde´ho otevrˇene´,“ nabı´ra´ rˇecˇ P. Forˇta na du˚razu. „Ten promodleny´ prostor nutneˇ na kazˇde´ho zapu˚sobı´. Kdyzˇ ne hned, za cˇas urcˇiteˇ. Tady na Kraslicku je muzikantsky´ kraj, a tak je du˚lezˇite´ otevrˇ´ıt kostely i pro hudebnı´ aktivity, koncerty, i tak lze lidi prˇive´st do kostela. A prˇ´ısˇteˇ uzˇ trˇeba prˇijdou sami,“ rˇ´ıka´ kneˇz, v jehozˇ farnosti pu˚sobı´ neˇkolik peˇveckyćh 3


sboru˚ a ktery´, kdyzˇ nema´ zrovna varhanı´ka, doprova´zı´ si sa´m bohosluzˇbu na kla´vesy. Beˇhem nasˇeho povı´dańı´ zazvonı´ P. Forˇtovi neˇkolikra´t mobil a on manazˇersky rˇesˇ´ı tu vy´kop kanalizace poblı´zˇ kostela, tu ućˇet za plyn a dalsˇ´ı prakticke´ veˇci. „Kdyzˇ jsem sem nastupoval, netusˇil jsem, jak cˇasto budu potrˇebovat monte´rky! Ale mneˇ praće nevadı´,“ smeˇje se a hned se da´ do vypocˇ´ıta´vańı´ oprav, ktere´ byly v poslednı´ dobeˇ provedeny: „Naprˇ´ıklad kaple v Glasbergu ma´ novou strˇechu, kapli sv. Josefa nad Olovı´m si lide´ za pomoci obce postavili u´plneˇ sami, v Hornıćh Nivaćh kapli mı´stnı´ obcˇane´ sami obnovili, v Kra´sne´ vznikla fungl nova´ kaple pro padesa´t lidı´. V Kraslicıćh jsme dı´ky prˇ´ıspeˇvku od meˇsta mohli udeˇlat na kostele novou fasa´du za 40 miliońu˚. Nejde o to, aby vsˇechno deˇlal a o vsˇechno se staral fara´rˇ, to jeden cˇloveˇk ani nemu˚zˇe zvla´dnout. I v te´to praći je obsazˇeno osobnı´ konkre´tnı´ setka´vańı´ s Bohem a s lidmi. Kolem na´s je mnoho tzv. sympatizantu˚, na ktere´ se cˇloveˇk mu˚zˇe obra´tit, a oni pomohou. Ti se k Bohu a do kostela dosta´vajı´ prˇes tyto sve´ sluzˇby a dary.“ V Kraslicıćh se konajı´ jedenkra´t za dva meˇsıće take´


ekumenicka´ setka´vańı´, kteryćh se ućˇastnı´ kolem trˇiceti lidı´, aby se spolecˇneˇ modlili a vymeˇnˇovali na´zory a informace. „Ja´ vysveˇtlı´m naprˇ´ıklad, co to je ru˚zˇenec, mariańska´ ućta, ostatnı´ zase svoji cestu s Jezˇ´ısˇem. Tolerance prˇina´sˇ´ı obrovske´ vza´jemne´ obohacenı´, je to i prˇ´ılezˇitost k vyjasneˇnı´ ru˚znyćh smysˇlenek, nańosu˚ z minulosti,“ rˇ´ıka´ P. Forˇt, jenzˇ prˇed lety tato setka´vańı´ inicioval. „Cely´ zˇivot je vlastneˇ takova´ obrovska´ ucˇebnice, kazˇdy´ den je cˇloveˇk obdarova´vań novy´mi a novy´mi kroky Bozˇ´ımi, byt’ jsou to trˇeba jen drobne´ veˇci, mala´ oslovenı´. Kazˇdy´ ma´me svou cestu k Bohu. Procˇ se Jezˇ´ısˇ narodil pra´veˇ v chle´veˇ na okraji Betle´ma a nestydeˇl se za to? Protozˇe tam mu otevrˇeli. A tak je i kneˇz nesmı´rneˇ sˇt’asten, kdyzˇ se tam cˇi onam dverˇe otevrˇou a prˇijmou to sveˇtlo Bozˇ´ı, bez neˇhozˇ my kneˇzˇ´ı nemu˚zˇeme ani vterˇinu zˇ´ıt,“ rˇ´ıka´ procı´teˇneˇ fara´rˇ, jehozˇ barvite´ vystupovańı´ i re´torika se vy´razneˇ lisˇ´ı od va´zˇne´ du˚stojnosti cˇ´ıtankovyćh duchovnıćh otcu˚, ale o to vıć jsou jeho slova uveˇrˇitelna´, pochopitelna´ a inspirujıćı´. Nakonec, kraslicka´ farnost je toho du˚kazem. Alena Ourˇednı´kova´

Kostel Vsˇech Svatyćh v Plzni a kaple sv. Max. Kolbeho Plzenˇ — Doudlevce Oznacˇit nejstarsˇ´ı kostel v plzenˇske´m vikaria´tu a nezmıńit se o tradici kostela sv. Jirˇ´ı v Doubravce je asi troufalost. Ale vsˇe ukazuje na to, zˇe oblı´beny´ kostel je kostelem teprve od druhe´ poloviny 14. stoletı´, a tak ra´d prˇipomenu jiny´ kostel, ktery´ podle poslednıćh poznatku˚ o sve´ prvenstvı´ pomyslneˇ souperˇ´ı s kostelem sv. Patra a Pavla v Liticıćh. Kostel Vsˇech Svatyćh stojı´ na poslednı´m vy´beˇzˇku pı´skovcovyćh vyvy´sˇenin na sever od historicke´ho ja´dra meˇsta. Byl farnı´m obcı´ Za´horsko a Malice, na jejı´mzˇ u´zemı´ byla kon cem 13. stoletı´ zalozˇena Plzenˇ. Do roku 1322 byl tak farnı´m kostelem i pro noveˇ staveˇne´ 4

meˇsto. V listineˇ z tohoto roku je kostel Vsˇech Svatyćh nazvań m a t k o u pra´veˇ staveˇne´ho kostela sv. Bartolomeˇje. Pu˚vod kostela je v romańske´ rotundeˇ nebo drobne´m kostelı´ku s polokruhovou apsidou, o cˇemzˇ sveˇdcˇ´ı zachovane´ segmentove´ kameny z pu˚vodnı´ stavby v za´kladech kaple prˇi severnı´ straneˇ kneˇzˇisˇteˇ. Kolem r. 1370 byl pu˚vodnı´ kostelı´k zborˇen a postaven novy´ se soukromou kaplı´. Podruhe´ byl zborˇen na pocˇa´tku husitskyćh va´lek, kdy byl jeho ka´men pouzˇit na kvapne´ opevnˇovacı´ praće meˇsta. Stalo se tak z na´vodu kneˇze Jana Korandy, jehozˇ husitska´ strana na cˇas prˇevzala ve meˇsteˇ vla´du.



setkal meˇrou vrchovatou v komunistickyćh la´grech a ktery´ vı´, zˇe na zlo se nesmı´ zapomenout a zˇe je nutne´ staveˇt mu do cesty skutky dobra, pokańı´ a usmı´rˇenı´. Tı´m cˇloveˇkem je Lubosˇ Hrusˇka.

V polovineˇ 15. stoletı´ dosˇlo k nove´ vy´stavbeˇ kostela, ktery´ byl roku 1460 vysveˇcen biskupem Mikula´sˇem Molenotsky´m. Znovu musel by´t kostel opravovań na same´m konci 16. stoletı´, kdy obdrzˇel nove´ klenby, v lodi beˇzˇne´ krˇ´ızˇove´, ale v presbyta´rˇi hrˇebıńkovou sı´t’ovou. Kostel byl vymalovań. V kneˇzˇisˇti se zachovala galerie sveˇtcu˚ — aposˇtolu˚ a zemskyćh patronu˚, v hornı´ cˇa´sti doplneˇnyćh vy´jevy ze Stare´ho i Nove´ho za´kona. Vy´znamneˇji opravovań byl v roce 1913 a pozdeˇji za´sluhou dobrovolnı´ku˚ Aktivu na zaćhranu kostela Vsˇech Svatyćh v letech 1974 azˇ 1995. Jesˇteˇ asi meˇsıć bude nejmladsˇ´ı cı´rkevnı´ stavbou v Plzni kaple, postavena´ Lubosˇem Hrusˇkou v jeho Meditacˇnı´ zahradeˇ. Vystrˇ´ıda´ ji Kaple Smı´rˇenı´ na da´lnicˇnı´m odpocˇ´ıvadle u Litic. Kaple je vrcholem zahrady, ktera´ otevı´ra´ svou na´rucˇ lidem, hledajıćı´m klid a harmonii v zˇivoteˇ, ve ktere´m se sva´rˇ´ı dobro a zlo. A zahrada pra´veˇ odpovı´da´ na zlo a odpovı´da´ na neˇj tvu˚rce zahrady, cˇloveˇk, ktery´ se s nı´m

Meditacˇnı´ zahradu zacˇal budovat uzˇ za komunismu. Autorem soch krˇ´ızˇove´ cesty je Roman Podra´zky´. Kaple je jaky´msi kveˇtem smı´rˇenı´ na jejı´m konci. Je kruhove´ho pu˚dorysu, zasazena´ do strańeˇ by´vale´ho lomu. V prˇ´ızemı´ je kaple a v patrˇe mı´stnosti pro ty, kterˇ´ı chteˇjı´ de´le prozˇ´ıt atmosfe´ru mı´sta. Stavba vrcholı´ skleneˇny´m tvarem, prˇipomıńajıćı´m kveˇt. Autory kaple jsou architekti Jan Soukup a Jirˇ´ı Opl. Vysveˇcena byla v roce 1995. Jan Soukup

minky s deˇtmi, ktere´ se prˇihla´sily na vy´let porˇa´dany´ FCH u sv. Bartolomeˇje v Plzni. Veˇtsˇ´ı V sobotu 9. cˇervna prˇijel k Domovu sv. Zdi- cˇa´st matek s deˇtmi nastoupila v Radobycˇicıćh. slavy v Cˇerma´koveˇ ulici autobus pro ma- Tradicˇneˇ — dopolednı´ program byl zameˇrˇen

• Tradicˇnı´ vy´let „Zdislavinek“

5


na poznańı´ okolı´ Plzneˇ a odpoledne bylo rekreacˇnı´. Pan ing. Lisˇka, ktery´ je vedoucı´m FCH u sv. Bartolomeˇje a tyto vy´lety organizuje, zvolil trasu severnı´ho Plzenˇska. Pru˚beˇzˇneˇ zajı´maveˇ informoval ućˇastnı´ky vy´letu o krajineˇ a historickyćh pama´tkaćh. Prvnı´ kra´tka´ zasta´vka byla v Plasıćh. V Maneˇtıńeˇ jsme navsˇtı´vili za´mek. Vy´klad zaujal maminky i veˇtsˇ´ı deˇti. Polednı´ cˇas jsme prˇ´ıjemneˇ stra´vili v za´mecke´m parku. Pak uzˇ autobus zamı´rˇil do Dolnı´ Beˇle´, kam na´s pozvala mı´stnı´ FCH. Na farnı´ zahradeˇ prˇipravily pro deˇti dobrovolnice FCH pod vedenı´m panı´ Haliny Vetenglove´ za´bavne´ odpoledne s obcˇerstvenı´m. Dobrou na´ladu vsˇech nepokazila ani na´hla´ prˇehańˇka s bourˇkou a kroupami. Vsˇichni jsme se vesˇli do prostoru fary a deˇti se hned zapojily do hry, kterou prˇipravila panı´ Sˇkuderova´. Dı´ky sve´ dlouholete´ ucˇitelske´ praxi dovedla vyuzˇ´ıt hravosti a souteˇzˇivosti deˇtı´ a doka´zala je zaujmout. Deˇti si vyzkousˇely sı´lu s lanem, zdatnost se sˇvihadlem a prˇesnost s mıćˇem. Odmeˇnou kazˇde´mu dı´teˇti byla plysˇova´ hracˇka (ani bonbony za odmeˇnu nechybeˇly). Po desˇti za´bava pokracˇovala opeˇt na farnı´ zahradeˇ. Skupina deˇvcˇat ze Sokola Hornı´ Beˇla´ zacvicˇila zajı´mavou sestavu s doprovodem hudby. Pak Sokolky usporˇa´daly za´vody deˇtı´ v druzˇstvech. S nadsˇenı´m se zapojily i maminky. Nikdo se nenudil. Na za´veˇr jsme navsˇtı´vili farnı´ kostel Povy´sˇenı´ sv. Krˇ´ızˇe. P. Ireneusz Figura vysveˇtlil deˇtem, co byly schopne´ pochopit, a nakonec jim pozˇehnal. Dı´ky Bohu jsme se vsˇichni vra´tili ve zdravı´ a spokojenosti. Velky´ dı´k patrˇ´ı 7 cˇlenka´m FCH v Dolnı´ Beˇle´, ktere´ s u´smeˇvem a laskavostı´ prˇijaly plny´ autobus deˇtı´ a maminek a prˇipravily pro neˇ bohate´ obcˇerstvenı´ a program, na ktery´ deˇti hned tak nezapomenou. Zvla´sˇteˇ deˇkujeme panı´ Halineˇ Vetenglove´, ktera´ organizuje jizˇ 10 let cˇinnost FCH ve prospeˇch po6


trˇebnyćh a handicapovanyćh deˇtı´ i dospeˇlyćh, da´le panı´ Sˇkuderove´, ktera´ prˇipravila odpolednı´ program a v neposlednı´ rˇadeˇ P. I. Figurovi za ochotu, prˇijetı´ a pomoc v cele´ akci. At’ va´m vsˇem Bu˚h zˇehna´! F. S.

• Biskup cup V sobotu 9. cˇervna se poprve´ v historii Plzenˇske´ diece´ze uskutecˇnil fotbalovy´ turnaj o poha´r Otce biskupa, takzvany´ Biskup cup. Konal se na za´kladnı´ sˇkole v Komenske´ho ulici ´ cˇast byla hojna´, i trˇebazˇe v Domazˇlicıćh. U nedorazily neˇktere´ z 16ti pu˚vodneˇ prˇihla´sˇenyćh ty´mu˚. Kra´tce po 10. hodineˇ dopolednı´ nastoupila vsˇechna druzˇstva na hrˇisˇteˇ, kde na´s vsˇechny prˇivı´tal P. Krysˇtof z plzenˇske´ho DCM a spolu s P. Liborem Bucˇkem na´m sdeˇlili neˇco k pravidlu˚m, nebot’ neˇktere´ u´kony oproti klasicke´mu fotbalu nebyly povoleny, jako naprˇ´ıklad prˇihra´vka „mala´ domu˚“. Avsˇak naopak byly povoleny ofsajdy. Ostatneˇ „biskupkapova´“ pravidla fotbalu byla k dispozici i na na´steˇnce. Hracı´ doba cˇinila 2x7 minut, u vyrˇazovacıćh za´pasu˚ pak 2x10 a v druzˇstvu hra´li 4 hraćˇi a 1 branka´rˇ. Aby se uka´zalo, zˇe jsme jednotnı´ krˇest’ane´, pı´skali jsme si za´pasy navza´jem. Tedy vzˇdy se z neˇktere´ho ty´mu obeˇtoval jeden, ktery´ jako rozhodcˇ´ı odpı´skal za´pas jinyćh dvou druzˇstev. Jesˇteˇ v u´vodu dosˇlo k prˇedstavovańı´ jednotlivyćh ty´mu˚, nebot’ neˇktere´ meˇly zdańliveˇ nepochopitelne´ na´zvy, naprˇ´ıklad kdynsˇtı´ „Kra´t’ovci“ — podle jejich P. Kratochvı´la, nebo na´sˇ ostrovsky´ „Svaty´ Michal“ — podle patrona nasˇeho kostela a farnosti. „Mancˇafty“ zpestrˇily i dva zahranicˇnı´ ty´my — Neˇmci z Chamu a Polaći, za neˇzˇ hra´l i P. Krysˇtof. Hra´lo se jednak v chla´dku v teˇlocvicˇneˇ a jednak na tartanove´m hrˇisˇti venku, kde ovsˇem prazˇilo slunıćˇko. Byly dveˇ za´kladnı´ skupiny a z kazˇde´ z nich meˇly 2 nejlepsˇ´ı ty´my postoupit do semifina´le (cˇtvrtfina´le nebylo). Uka´zalo se, zˇe neˇktere´ ty´my prˇijely patrˇicˇneˇ natreńovane´.


My Ostrovaći treńujeme kazˇdou sobotu v teˇlocvicˇneˇ v Merklıńeˇ a meˇli jsme nacvicˇenou svou hru, avsˇak prˇesto jsme narazili na tvrde´ souperˇe. Nicmeńeˇ jsme postoupili do semifina´le.


Pak jizˇ na vsˇechna druzˇstva cˇekala sˇteˇdra´ odmeˇna. Nejen prvnı´ trˇi ty´my, ale i ostatnı´ obdrzˇely diplomy — prvnı´ trˇi klasicke´ a zbyle´ za ućˇast, vsˇechny podepsane´ Otcem biskupem. Kromeˇ toho dostal na´sˇ bronzovy´ ty´m jesˇteˇ ozdobny´ porcelańovy´ talı´rˇ a prvnı´ dva ty´my obdrzˇely poha´ry, kazˇdy´ z nich v jejich dosazˇene´m kovu (to byly ty poha´ry, o neˇzˇ se bojovalo). Takovou trˇesˇnicˇkou na dortu pro na´s byl vy´stup na kostelnı´ veˇzˇ na na´meˇstı´, odkud byl na´dherny´ rozhled na meˇsto. Je tedy videˇt, zˇe i sport doka´zˇe stmelit lidi v diece´zi, zejmeńa mlade´. Nynı´ se mu˚zˇeme nechat prˇekvapit, ktery´ sport prˇijde na rˇadu prˇ´ısˇteˇ na neˇktere´ dalsˇ´ı akci. Pavel Breindl

• Vı´kend pro chlapy na te´ma „Muzˇ a jeho teˇlo“

Jak uzˇ to tak by´va´, sportem cˇloveˇk vyda´ mnoho kaloriı´ a ty je nutno doplnit. Proto se po odehrańı´ za´kladnı´ cˇa´sti zacˇaly nabı´zet teple´ pa´rky a nechybeˇl ani zlatavy´ mok prˇ´ımo ze sudu. Po obeˇdeˇ jizˇ prˇisˇly na rˇadu vyrˇazovacı´ za´pasy. V semifina´le jsme my ostrovsˇtı´ bojovali azˇ do poslednı´ho dechu, avsˇak nakonec jsme podlehli souperˇi. Nicmeńeˇ jsme si tuto pora´zˇku vynahradili v boji o trˇetı´ mı´sto, v neˇmzˇ jsme porazili mı´stnı´ domazˇlicky´ ty´m Orel, ktery´ na´s porazil v za´kladnı´ cˇa´sti. Mı´stnı´ prˇijali prohru sportovneˇ, trˇebazˇe nedosa´hli na medaile. Naopak je prˇa´li ostatnı´m, ocenili jejich dlouhe´ trmaćenı´ se ze vzda´lenyćh koutu˚ diece´ze azˇ do Domazˇlic, a tı´m pry´ si hoste´ zaslouzˇ´ı medaile spı´sˇe nezˇ domaćı´. Nu a co fina´le? V neˇm se utkal ty´m plzenˇskyćh frantisˇkańu˚ s chebsky´m ty´mem Divadla Pod Lampou. Nutno rˇ´ıci, zˇe za´pas prˇinesl napeˇtı´ azˇ do poslednı´ho okamzˇiku, nebot’se rozhodoval azˇ na penalty. Na neˇ Frantisˇkańi zvı´teˇzili 2:1 a zajistili si tak zlato.

Desˇenice, 11.–13. kveˇtna 2007 Setkańı´ pro chlapy z diece´ze porˇa´da´me s Jindrou F. uzˇ asi peˇt let. Na pocˇa´tku sta´la inspirace knihami (nejen) Richarda Rohra o muzˇske´ spiritualiteˇ a zprvu neurcˇity´ pocit, zˇe bychom my muzˇi meˇli se sebou a pro sebe „neˇco deˇlat“. Postupneˇ se vytvorˇila tradice vı´kendu˚, ktere´ se konajı´ zhruba jednou za pu˚l roku a jsou vzˇdy zameˇrˇeny k neˇjake´mu te´matu. Prozˇili jsme uzˇ naprˇ´ıklad te´mata Muzˇ a jeho Bu˚h, Muzˇ a jeho praće, Muzˇ jako otec a jako syn, Muzˇ a krize strˇednı´ho veˇku, Muzˇ a zˇena a dalsˇ´ı. Setkańı´ je vzˇdycky kombinacı´ sdı´lenı´, podneˇtu˚/prˇedna´sˇek k zamysˇlenı´, prozˇitkovyćh aktivit a „jentakbytı´spolu“. Za´veˇrecˇna´ reflexe vzˇdycky vyjevı´, jak moc jsme neˇco takove´ho potrˇebovali a jak je na´m to vzaćne´. Poslednı´ vı´kend se konal na osveˇdcˇene´m mı´steˇ — sˇumavske´ samoteˇ uprostrˇed lesu˚ a luk. Uzˇ samo mı´sto ma´ schopnost da´vat lidi dohromady a prˇiva´deˇt je k „pohledu do sebe“. Prˇestozˇe na´s bylo cˇtrnaćt a mnozı´ z na´s se navza´jem videˇli poprve´, vytvorˇila se rychle atmosfe´ra du˚veˇry, ve ktere´ jsme se neba´li mluvit 7


otevrˇeneˇ, odlozˇit masky a jı´t k ja´dru te´matu. O cˇem prˇesneˇ jsme mluvili a co jsme prozˇili, zde neprozradı´m — slı´bili jsme si navza´jem diskre´tnost a mlcˇenlivost. Rˇeknu jenom, zˇe se uka´zalo, jak je te´ma nasˇ´ı teˇlesnosti pro veˇtsˇinu z na´s nale´have´ a za´rovenˇ mnohdy ma´lo propovı´dane´ a promodlene´. Azˇ do nedeˇle s na´mi pak byla radost a svoboda ze spolecˇenstvı´ a z te´meˇrˇ hmatatelne´ prˇ´ıtomnosti nasˇeho Otce mezi na´mi. Prˇi na´slednyćh potkańıćh jsme se uzˇ s mnohy´mi shodli, zˇe tahle radost a svoboda s na´mi zu˚sta´va´ i da´l. Deˇkuju a uzˇ se teˇsˇ´ım na prˇ´ısˇteˇ! Elva

• Setkańı´ partnerskyćh farnostı´ 17. cˇervna v Plzni V nedeˇli 17. 6. se v Plzni uskutecˇnilo setkańı´ partnerskyćh farnostı´ Dolnı´ Beˇla´ a Wiesent z neˇmecke´ diece´ze Regensburg. Neˇmeckyćh poutnı´ku˚ prˇijelo na na´vsˇteˇvu 45, cozˇ je za dobu osmilete´ho setka´vańı´ rekordnı´ pocˇet.

Setkańı´ jsme zaha´jili spolecˇnou msˇ´ı svatou v katedra´le sv. Bartolomeˇje, kterou celebrovali P. Emil Soukup, P. Ireneusz Figura z Dolnı´ Beˇle´ a P. Johann Go¨tz z Wiesentu. Po msˇi svate´ provedl poutnı´ky z Neˇmecka po katedra´le pan architekt Jan Soukup. Odpoledne si nasˇi prˇa´tele´ prohle´dli centrum meˇsta prˇi male´ procha´zce, neˇkterˇ´ı se odva´zˇili k vy´stupu na plzenˇskou veˇzˇ. Pote´ se uskutecˇnil hlavnı´ bod dne, setkańı´ neˇmeckyćh poutnı´ku˚ s nasˇ´ım otcem biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m. Zde se debatovalo o zˇivoteˇ v plzenˇske´ diece´zi a vza´jemnyćh vztazıćh mezi 8


farnostmi a diece´zemi. Spolecˇne´ setkańı´ zakoncˇili vsˇichni poutnıći srdecˇny´m zpeˇvem za doprovodu kytary otce biskupa. Nedeˇlnı´ setkańı´ prˇ´ıjemneˇ ubeˇhlo a vsˇichni se jizˇ teˇsˇ´ıme na prˇ´ısˇtı´ rok, kdy jsme dostali pozvańı´ do Wiesentu na oslavu kulatyćh narozenin P. Johanna Go¨tze. za dolnobeˇlskou farnost Jana a Pepa

• S Novy´m sveˇtem do stare´ho ˇ ´ıma R Koncert k osmdesa´ty´m narozenina´m papezˇe Benedikta XVI. ve Vatikańu Pokud se vy´znamne´ osobnosti nasˇeho mlade´ho stoletı´ dozˇ´ıvajı´ svyćh osmdesa´tyćh narozenin, je na mı´steˇ takova´ vy´rocˇ´ı rˇa´dneˇ oslavit. Papezˇ Benedikt XVI., ktery´ se tohoto veˇku dozˇil 16. dubna 2007, se rozhodl pro nevsˇednı´ media´lnı´ rˇesˇenı´. V 18 hodin se sesˇlo v audiencˇnı´ sıńi Paola VI., hned vedle katedra´ly sv. Petra, na 8000 na´vsˇteˇvnı´ku˚ vsˇech spolecˇenskyćh vrstev ke slavnostnı´mu koncertu, prˇena´sˇene´mu rozhlasem a televizı´ te´meˇrˇ do cele´ho sveˇta. Vsˇe vyzˇadovalo du˚slednou prˇ´ıpravu. Ktere´mu orchestru se dostane te´to cti a co se bude hra´t? Byl vybrań symfonicky´ orchestr stuttgartske´ho ra´dia, jehozˇ oficia´lnı´ na´zev znı´ Radio–Sinfonieorchester Stuttgart des SWR. Volba nebyla na´hodna´, tento orchestr se v poslednıćh letech vypracoval k pozici jednoho z prˇednıćh evropskyćh teˇles. Ze cˇtyrˇ mozˇnyćh nabı´dnutyćh programu˚ si vybral Svaty´ otec Canzone a Sonatu Giovanniho Gabrieliho pro zˇest’ove´ na´stroje, da´le houslovy´ koncert G–Dur W. A. Mozarta a jako hlavnı´ dı´lo Dvorˇa´kovu 9. symfonii e-moll zvanou „Novosveˇtska´“. So´lovy´ part houslove´ho koncertu prˇednesla americka´ hveˇzda Hilary Hahnova. Prˇekvapila svy´mi kadencemi, ktere´ zkomponovala jenom pro tuto prˇ´ılezˇitost na te´mata chora´lu J. S. Bacha. Svy´m zjevem prˇipomıńala andeˇla, ktery´ na´s obdarˇil vy´jimecˇny´m pocitem blazˇenosti.


Taktovky se chopil mlady´ 26–tilety´ dirigent z Venezuely Gustavo Dudamel a stal se nejveˇtsˇ´ım prˇekvapenı´m vecˇera. Prˇesveˇdcˇil svou jistotou a temperamentem, do interpretace Dvorˇa´ka vlozˇil cele´ sve´ srdce. Mu˚zˇeme za´videˇt orchestru, kde bude Gustavo Dudamel pu˚sobit jako sˇe´f. Doufejme, zˇe zavı´ta´ brzo i do Prahy. Dvorˇa´kova hudba zazneˇla v Rˇ´ımeˇ mnohokra´t, a to nejen ve skveˇle´ interpretaci nasˇ´ı Cˇeske´ filharmonie. Tento slavnostnı´ vecˇer ji ale vyzvedl tak, zˇe se doty´kala nebe. Nerad se chlubı´m cizı´m perˇ´ım, ale byl jsem na tebe hrdy´, Antonıńe. Vzˇdyt’ jsem take´ Cˇech, ne? Po koncerteˇ se zvedl Benedikt XVI. ze sve´ho krˇesla a pevny´m krokem vystoupil na po´dium. Stanul prˇed orchestrem ne jako dirigent, ale jako skromny´ milovnı´k hudby, ktera´ podle jeho slov hraje v zˇivoteˇ vy´znamnou roli. Podeˇkoval vsˇem prˇ´ıtomny´m v italsˇtineˇ a v neˇmcˇineˇ za kra´sny´ umeˇlecky´ za´zˇitek. Pak se stalo neˇco, co nepostrˇehlo mnoho jinyćh a co jisteˇ nesta´lo v oficia´lnı´m protokolu. Hilary Hahnova vyuzˇ´ıva´ bezprostrˇednı´ blı´zkosti Svate´ho otce a prˇeda´va´ mu malou oba´lku, ktera´ mizı´ rychle v jedne´ z jeho kapes. Co v nı´ bylo, zu˚stane asi navzˇdy tajemstvı´m. Snad neˇco osobnı´ho nebo prˇańı´ za na´s za vsˇechny, abychom mohli spolecˇneˇ na te´to zemi da´le slavit v mı´ru a pokoji nasˇe narozeniny. Zahle´dl jsem te´zˇ Sophii Lorenovou. Obdarˇila mne u´smeˇvem, a tak jsem se na „jejı´ narozeniny“ neptal. Ta zu˚stane navzˇdy kra´sna´. ˇ ´ım a tento okamzˇik. Jako jejı´ R V prˇ´ısˇtıćh ty´dnech se objevı´ na trhu DVD firmy Deutsche Grammofon se za´znamem tohoto koncertu. Jaroslav Sˇt’astny´ SWR Stuttgart

• Vzpomıńka na P. Hugo Karlı´ka P. Hugo Karlı´k se narodil 23. 6. 1807 v Sobeˇslavi. Po studiıćh vstoupil v r. 1830 do premonstra´tske´ho kla´sˇtera v Teple´. Byl profesorem historie (a cı´rkevnı´ho pra´va) a v r.


´ hercıćh a 1860 pak pu˚sobil na farnosti v U Dobrˇanech. V r. 1874 odcha´zı´ do kla´sˇtera v Teple´, kde zemrˇel v r. 1894. Prˇi prˇ´ılezˇitosti 200 vy´rocˇ´ı narozenı´, vzpomenˇte modlitbou na tohoto cˇeske´ho premonstra´ta, plodne´ho spisovatele a oblı´bene´ho profesora — P. Hugo Karlı´ka. J. P.

• Cyklomaraton Dne 25. kveˇtna jsme s bratrem Jaromı´rem na volejbalove´m treńinku diskutovali o tom, kolik cyklistu˚ prˇijelo na 14. rocˇnı´k cyklomaratonu Author Kra´l Sˇumavy MTB (horska´ kola). Napadlo na´s se take´ prˇihla´sit, aby meˇl Orel Sˇvihov na tomto za´vodeˇ take´ sve´ zastoupenı´. Nenechali jsme se odradit prˇipomıńkami, zˇe bez treńinku ten za´vod neujedeme a skoncˇ´ıme neˇkde na trati. Hned po volejbalu jsme si jeli pu˚jcˇit povinne´ prˇilby. Ve 2120 (teˇsneˇ prˇed uza´veˇrkou) jsme se prˇihla´sili na kratsˇ´ı trasu (70 km). Jela se jesˇteˇ delsˇ´ı trasa, ktera´ meˇrˇila 105 km. Start za´vodu byl dalsˇ´ı den 26. 5. rańo v 730 dlouha´ trat’ a v 930 kratsˇ´ı trat’. Start i cı´l za´vodu byl v Klatovech a samotny´ za´vod se jel v mı´sty azˇ velmi teˇzˇke´m tereńu v okolı´ Klatov a meˇl prˇevy´sˇenı´ 1823 metru˚. Trat’ obsahovala take´ dva brody, kde bylo vıće nezˇ pu˚l metru vody. Jelikozˇ na startu kratsˇ´ı trasy bylo okolo 2000 za´vodnı´ku˚ a my byli na startu spı´sˇe vzadu, projı´zˇdeˇli jsme prostorem startu asi 15 minut po odstartovańı´ za´vodu. Prvnı´ kilometry jsme jeli pomaleji, protozˇe silnice byla ucpana´ za´vodnı´ky. Po pa´r kilometrech se had rozjel a zacˇalo se doopravdy za´vodit. Azˇ do druhe´ obcˇerstvovacı´ stanice (asi 25 km) jsme jeli s bratrem spolu a pak se rozdeˇlili a jeli kazˇdy´ svy´m tempem. I prˇesto, zˇe jsem ja´ ani Jaromı´r prˇed za´vodem na kole moc kilometru˚ nenajel, byli jsme mezi 1636 za´vodnı´ky, kterˇ´ı za´vod dojeli a byli klasifikovańi. Za´vodnıći, kterˇ´ı dojeli po 8 hodinaćh a 45 minutaćh, ne9


byli klasifikovańi. Na vı´teˇze, ktery´ odjel trat’ v cˇase 2 hodiny 40 minut a 52,5 vterˇin nasˇe schopnosti zdaleka nestacˇily, ale prˇesto jsme byli s nasˇ´ım umı´steˇnı´m a cˇasem spokojeni. Ja´ se umı´stil na 466 mı´steˇ s cˇasem 4.38:39,5 a bratr na 1104 mı´steˇ s cˇasem 5.45:22,6. Richard Pytelka jednota Orel Sˇvihov

• Svata´ Edith Stein neboli sestra Terezie Benedikta od Krˇ´ızˇe Zemrˇela v nacisticke´m ta´borˇe z du˚vodu rasove´ho a na´bozˇenske´ho prona´sledovańı´ Kdo byla tato zˇena, ktera´ je zapsana´ do alba mucˇednic? Svata´ Edith Stein, rˇeholnı´m jmeńem Terezie Benedikta od Krˇ´ızˇe, je jednou z nejveˇtsˇ´ıch zˇen sve´ doby, ktera´ se azˇ do svyćh trˇiceti let pokla´dala za ateistku se silny´m sklonem k eticke´mu romantizmu. Narodila se 12. 10. 1891 ve Vratislavi v neˇmecke´ zˇidovske´ rodineˇ. Vystudovala filozofii a zı´skala doktora´t a od r. 1916 byla neˇkolik let osobnı´ asistentkou filozofa Edmunda Husserla ve Freiburgu. Zˇivotopis sv. Terezie z Avily na ni zapu˚sobil azˇ do te´ mı´ry, zˇe ve veˇku 31 let konvertuje ke katolicismu a 1. 1. 1922 se da´ pokrˇtı´t a touzˇ´ı sta´t se rˇeholnicı´. Dva roky po sve´m krˇtu zˇa´da´ o prˇijetı´ do Karmelu, po jedenaćti letech v roce 1933 vstupuje do karmelitańske´ho rˇa´du v Kolıńeˇ

Budoucı´ misijnı´ dobrovolnıći budou mı´t na starosti deˇti v Necˇtinech Kurz misijnıćh dobrovolnı´ku˚ spojeny´ s prˇ´ımeˇstsky´m ta´borem „Pra´zdniny trochu jinak“ pro deˇti ze za´kladnı´ sˇkoly porˇa´dajı´ v Necˇtinech ve dnech od 15. do 22. cˇervence sestry 10


nad Ryńem. V roce 1938 skla´da´ veˇcˇne´ sliby. Jenzˇe jsou 30. le´ta 20. stoletı´ a k moci se v Neˇmecku dostali naciste´, kterˇ´ı zacˇali prona´sledovat Zˇidy, a tak byla sestra Terezie Benedikta od Krˇ´ızˇe nucena opustit Karmel v Kolıńeˇ a v roce 1939 nacha´zı´ u´tocˇisˇteˇ v karmelitańske´m kla´sˇterˇe v Echtu v Holandsku, jenomzˇe prˇed gestapem se neskryla, nasˇlo ji i zde. Spolu se svou rodnou sestrou byla odvlecˇena v roce 1942 do koncentracˇnı´ho ta´bora v Osveˇtimi, kde obeˇ zemrˇely 9. srpna 1942 v plynove´ komorˇe. Kra´tce prˇed svy´m zatknutı´m napsala do sve´ Nauky Krˇ´ızˇe: „Copak tato smrt nema´ v sobeˇ neˇco z Bozˇske´ svobody, s kterou Jezˇ´ısˇ Kristus sklonil hlavu na krˇ´ızˇi?“ Jejı´ ostatky se nedochovaly, protozˇe byly vhozeny do jedne´ z sˇachet s ostatnı´mi mrtvolami a polity va´pnem. Papezˇ Jan Pavel II. sestru Terezii Benediktu od Krˇ´ızˇe l. kveˇtna 1987 v Kolıńeˇ nad ˇ ´ımeˇ 11. rˇ´ıjna l998 Ryńem blahorˇecˇil, pak v R prohla´sil za svatou a od 1. rˇ´ıjna 1999 je spolu se sveˇticemi — sv. Brigitou Sˇve´dskou a sv. Katerˇinou Sienskou spolupatronkou Evropy. „Me´ sı´ly cˇasto chteˇly zradit mne. Ma´lem jsem nedoufala, uvideˇt jesˇteˇ kdy sveˇtlo. Kdyzˇ ale bolestı´ srdce mi zatrnulo, tenkra´t mneˇ vysˇla jasna´ hveˇzda. Vedla mne a ja´ sˇla za nı´ va´haveˇ zprvu, jisteˇji potom, cˇ´ım da´l vıć. To co jsem musela skry´vat hluboko v srdci, to smı´m ted’nahlas zvolat: Ja´ veˇrˇ´ım — ja´ vyzna´va´m!“ Veronika Pechova´

salesiańky ve spolupraći s P. Martinem Sedloneˇm. O sˇkola´ky se budou v pra´zdninove´m ty´dnu starat mladı´ lide´ ve veˇku 18 azˇ 26 let, kterˇ´ı se rozhodli v budoucnu veˇnovat svu˚j cˇas a schopnosti druhy´m a sta´t se misijnı´mi dobrovolnı´ky. V Necˇtinech majı´ pro sve´ sveˇrˇence prˇipraven bohaty´ program plny´ rozvı´jecıćh a



pozna´vacıćh her a tvu˚rcˇ´ıch cˇinnostı´, posta- „Jeden chlapecˇek moc chteˇl prˇispeˇt okamzˇiteˇ, rańo bude i o dobre´ jı´dlo. a tak si hned koupil jedno prˇańıćˇko za deset korun,“ vzpomıńa´ s u´smeˇvem sestra Olga s tı´m, zˇe uzˇ se teˇsˇ´ı na pra´zdninovy´ ta´bor. „Je to mozˇnost jednak deˇtem rozsˇ´ırˇit obzor nejen v ra´mci vyúky a take´ k nim prˇistupovat individua´lneˇ, popovı´dat si s nimi, na cozˇ mnohdy ve sˇkole nenı´ prostor,“ doda´va´. Alena Ourˇednı´kova´

Aby deˇti veˇdeˇly, co je v prˇ´ımeˇstske´m pra´zdninove´m ta´borˇe cˇeka´ a co vlastneˇ Papezˇske´ misijnı´ dı´lo deˇtı´ je, vydaly se za nimi do za´kladnı´ sˇkoly v u´tery´ 29. kveˇtna sestry salesiańky Olga Landrova´ a Zdislava Haćhova´, ktere´ pro neˇ prˇipravily celodopolednı´ program, do neˇhozˇ se cˇa´stecˇneˇ zapojily i mensˇ´ı deˇti z prˇilehle´ materˇske´ sˇkolky. „Povı´dali jsme si spolecˇneˇ, jak zˇijı´ deˇti v chudyćh zemıćh sveˇta, konkre´tneˇ jsme deˇtem prˇedstavily Banglade´sˇ, ukazovaly jsme jim na fotografiıćh, jak tam trˇeba vypada´ sˇkola, oblecˇenı´, jı´dlo,“ rˇ´ıka´ sestra Olga. „Vysveˇtlovaly jsme deˇtem, ktere´ byly neˇkdy bı´dou svyćh vrstevnı´ku˚ v Banglade´sˇi opravdu zaskocˇene´, zˇe i ony mohou pomoci. Prˇedstavily jsme jim aktivitu Papezˇske´ho misijnı´ho dı´la deˇtı´ s na´zvem Deˇti poma´hajı´ deˇtem, v jejı´mzˇ ra´mci se naprˇ. vyra´beˇjı´ ru˚zne´ prˇedmeˇty, ktere´ se pak proda´vajı´ za dobrovolny´ prˇ´ıspeˇvek urcˇeny´ deˇtem z chudyćh zemı´.“ U deˇtı´ z necˇtinske´ sˇkoly tato mozˇnost okamzˇiteˇ nasˇla odezvu a hned se daly do vy´roby prˇańıćˇek, ktere´ pod vedenı´m sester vytva´rˇely ubrouskovou technikou. Deˇti z materˇske´ sˇkolky, ktere´ by ubrouskovou techniku nezvla´dly, vybarvovaly prˇańıćˇka prˇedkreslena´.

Jizˇ po cˇtrnaćte´ se sesˇli veˇrˇ´ıcı´ rokycanske´ho vikaria´tu na sve´m vikaria´tnı´m dnu. Dopolednı´ duchovnı´ program P. ThDr. Alesˇe Opatrne´ho na letosˇnı´ motto diece´ze zavrsˇila msˇe sv. s udı´lenı´m sva´tosti birˇmovańı´ osmi birˇmovancu˚m. 11


ČERVENEC–SRPEN 2007 ⇐ Jako kazˇdorocˇneˇ i letos se 8. cˇervna setkal biskup Frantisˇek Radkovsky´ na plzenˇske´m ˇ ernobylske´ oblasti, ktere´ biskupstvı´ s deˇtmi z C ˇ eske´ republice ozdravny´ pobyt. tra´vı´ v C

Prˇed 105 lety Dne 3. 8. 1902 slavil v kostele Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Srdce Jezˇ´ısˇova v Nove´m Zvolańı´ (farnost Vejprty, vikaria´t K. Vary) primici pozdeˇjsˇ´ı vı´denˇsky´ arcibiskup a kardina´l Dr Theodor Innitzer. Roda´k z Nove´ho Zvolańı´ byl arcibiskupem ve Vı´dni od r. 1932, zemrˇel 9. 10. 1955. –jzˇ–

• Noveńa ke sva´tku blahoslavene´ho Hroznaty V roce 2005 vysˇla publikace p. prof. Petra Pit’hy s na´zvem: „Noveńa blahoslavene´ho Hroznaty, patrona plzenˇske´ diece´ze“. Upozornˇujeme na tuto noveńu (zacˇ´ına´ 5. cˇervence) prˇed blı´zˇ´ıcı´m se sva´tkem bl. Hroznaty, mucˇednı´ka a hlavnı´ho patrona plzenˇske´ diece´ze 14. cˇervence. Brozˇura je k dostańı´ na biskupstvı´ (vy´tisk a´ 30,– Kcˇ). –jzˇ–

• Ja´henske´ sveˇcenı´ v sobotu 7. cˇervence prˇijme z rukou plzenˇske´ho biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho ja´henske´ sveˇcenı´ bohoslovec Pavel Fry´valdsky´ z Nejdku. Bohosluzˇba v katedra´le sv. Bartolomeˇje zacˇne v 10. hod.

• Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov V. dne 4. srpna Na programu te´to kulturnı´ uda´losti bude vystoupenı´ skupin historicke´ho sˇermu, ktere´ ve dvou bitvaćh prˇiblı´zˇ´ı diva´ku˚m uda´losti trˇicetilete´ va´lky. Equites Coronae Carolinae a dalsˇ´ı sˇermı´rˇska´ uskupenı´ drancovańı´ a strˇelbu z teˇzˇkyćh deˇl na´zorneˇ prˇedvedou. Skupina historicke´ho tance Arvena z Plzneˇ se na´m prˇedstavı´ beˇhem cele´ho programu ve trˇech 12

vystoupenıćh: v pa´smu tancu˚ inspirovanyćh kulturou strˇedoveˇke´ho Irska, v se´rii strˇedoveˇkyćh tancu˚ na hudbu rakouske´ hudebnı´ skupiny „Jokulatores primae noctis“ a v nocˇnı´m prˇedstavenı´ ve spolupraći se sˇermı´rˇskou skupinou Dobrohost. Hudbou strˇedoveˇku a renesance na´s provede soubor Gutta z Plzneˇ. Poucˇenı´ a zajı´mave´ fotografie budeme mı´t mozˇnost uslysˇet a shle´dnout beˇhem dvou prˇedna´sˇek. Ing. arch. Jan Soukup na´m objasnı´ vy´voj choteˇsˇovske´ho kla´sˇtera na pozadı´ deˇjin dalsˇ´ıch trˇ´ı za´padocˇeskyćh kla´sˇteru˚ v Teple´, Plasıćh a v Kladrubech. S du˚myslny´m a tajemny´m syste´mem kanalizacˇnıćh sˇtol a podzemnıćh chodeb na´s sezna´mı´ pan Josef ˇ eha´k jun. v prˇedna´sˇce nazvane´: Historicka´ R podzemı´ kla´sˇteru˚ Plzenˇske´ho kraje. O hudebnı´ produkci v prostoraćh jizˇnı´ zahrady konventu se postara´ neˇkolik plzenˇskyćh prˇeva´zˇneˇ folk–rockovyćh hudebnıćh skupin: Neboysa, Kramersias a krˇest’anska´ skupina Slysˇ´ıme ryby. Po lonˇske´m u´speˇchu ozˇivenyćh prohlı´dek jsme se i v letosˇnı´m roce nechali inspirovat bohatou historiı´ kla´sˇtera. Upoutat na´vsˇteˇvnı´ky a prˇ´ıznivce choteˇsˇovske´ho kla´sˇtera by meˇl zcela novy´ sceńa´rˇ teˇchto prohlı´dek. Dobrovolnıći z rˇad plzenˇske´ mla´dezˇe a Drama-


ticke´ho krouzˇku Salesiańske´ho strˇediska mla´dezˇe v Plzni na´m zahrajı´ neˇkolik dobovyćh sceńek v mı´stnostech a sa´lech konventu kla´sˇtera. Autorske´ cˇtenı´ z knihy „Akora´t zˇe mi zabili ta´tu“ na´m prˇednese pan Vojteˇch Klimt v doprovodu neˇkolika pı´snı´ od Karla Kryla, ktere´mu bude tato cˇa´st programu jizˇ tradicˇneˇ veˇnovańa. Za´veˇr te´to akce bude patrˇit recita´lu Halky Kracˇmerove´, ktera´ hrou na altsaxofon rozzvucˇ´ı a rozza´rˇ´ı ztemneˇly´ konvent choteˇsˇovske´ho kla´sˇtera.

Cˇasovy´ program i blizˇsˇ´ı informace naleznete na www.klasterchotesov.net Za´sˇtitu nad touto akcı´ prˇevzali opeˇt mı´stoprˇedseda Sena´tu Parlamentu Cˇeske´ republiky Ing. Jirˇ´ı Sˇneberger a na´meˇstkyneˇ hejtmana Plzenˇske´ho kraje Mgr. Olga Kalcˇ´ıkova´, kterˇ´ı se te´to akce ra´di osobneˇ zućˇastnı´. Pro na´s klıćˇovou osobnostı´, ktera´ velkoryse podporuje mnohe´ za´padocˇeske´ pama´tky, je Ing. arch. Jan Soukup, se ktery´m je tato akce neod-


myslitelneˇ spojena a ktere´mu patrˇ´ı nasˇe velke´ podeˇkovańı´. Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov V. se kona´ za financˇnı´ podpory Plzenˇske´ho kraje. Tuto akci rovneˇzˇ podporˇili: Mikroregion Radbuza a meˇsto Plzenˇ. Tradicˇnı´mi nasˇimi pomocnı´ky jsou dobrovolnıći z Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ Kla´sˇter Choteˇsˇov, ze Salesiańske´ho strˇediska mla´dezˇe Plzenˇ a Osveˇtove´ besedy Choteˇsˇov, letosˇnı´ novinkou je spolupraće s organizacı´ Juna´k — svaz skautu˚ a skautek CˇR a jejı´ jednotkou s na´zvem Skautska´ ochranna´ sluzˇba. Nasˇe velke´ podeˇkovańı´ patrˇ´ı vsˇem dalsˇ´ım osoba´m i organizacı´m, bez kteryćh by u´speˇchu te´to akce nebylo mozˇne´ dosa´hnout. Vstupne´ na vsˇechny cˇa´sti programu bude jednotne´: dospeˇlı´ 80,–Kcˇ, du˚chodci a studenti 40 Kcˇ a deˇti do 15–ti let 20 Kcˇ. Program se kona´ i za neprˇ´ıznive´ho pocˇası´ a obcˇerstvenı´ bude rovneˇzˇ zajisˇteˇno. Vy´robky terapeutic´ stavu socia´lnı´ pećˇe Stod bude kyćh dı´len U mozˇno zakoupit v prostoraćh na´dvorˇ´ı. Teˇsˇ´ıme se na vsˇechny na´vsˇteˇvnı´ky, protozˇe svou ućˇastı´ prˇispeˇjı´ a pomohou dobre´ veˇci. Vy´teˇzˇek te´to akce bude pouzˇit ve prospeˇch kla´sˇtera a cˇa´st z neˇho prˇipadne na sbı´rku „Kup si sve´ okno“. Jsme velmi ra´di, zˇe se tato akce teˇsˇ´ı rok od roku sta´le stoupajıćı´ na´vsˇteˇvnosti a zˇe nasˇe snazˇenı´ prˇina´sˇ´ı sice pomale´, avsˇak viditelne´ vy´sledky. Porˇadatel — obcˇanske´ sdruzˇenı´ Choteˇsˇovska´ vlna, sdruzˇuje prˇeva´zˇneˇ plzenˇskou mla´dezˇ s cı´lem jejich vsˇestranne´ho rozvoje, a to prˇedevsˇ´ım dobrovolnickou prospeˇsˇnou pracı´ na obnoveˇ a zaćhraneˇ pama´tek a historickyćh objektu˚. V prˇ´ıpadeˇ choteˇsˇovske´ho kla´sˇtera se pomoc nasˇ´ı skupiny mla´dezˇe datuje od roku 2000. Za tuto dobu se zde vystrˇ´ıdalo 120 briga´dnı´ku˚ z rˇad deˇtı´, mla´dezˇe a dospeˇlyćh. Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov je kromeˇ grantu˚ a dotacı´ jediny´m zdrojem financı´ pro nasˇe aktivity v choteˇsˇovske´m kla´sˇterˇe. Prˇijd’te proto svojı´ ućˇastı´ podporˇit nasˇe snahy o zaćhranu 13



te´to jedinecˇne´ a velkolepe´ baroknı´ pama´tky, Pokud prˇijdete okusit kouzlo kla´sˇtera, ktera´ je nejen dominantou obce Choteˇsˇov, ale ktery´ jizˇ po osm stoletı´ vyzarˇuje do sˇiroke´ho ktera´ bude opeˇt centrem a cı´lem tisıće turistu˚ okolı´ svoji pozitivnı´ energii, veˇrˇ´ım, zˇe urcˇiteˇ a za´jemcu˚ o historii z sˇiroke´ho okolı´. nebudete litovat. Pavel Rˇ´ıha

• Nabı´dka individua´lnı´ dovolene´

Michal Hromek Consort, program: lidove´ balady Irska a Skotska , T. O‘ Carolan, T. Campion.

Ve Vzdeˇla´vacı´m a rekreacˇnı´m strˇedisku Wolfgang v Hornı´ Blatne´, ktere´ patrˇ´ı Biskupstvı´ plzenˇske´mu, se uvolnil k pobytu˚m cely´ objekt (10 pokoju˚) v termıńu od 14. do 21. cˇervence. Pobyty pro rodiny, spolecˇenstvı´ i jednotlivce, mozˇnost individua´lnı´ho varˇenı´. Blizˇsˇ´ı informace na 731 619 703 (Kasˇe).

?

Koncerty v le´teˇ • Plasy

21. cˇervence 1800 Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla: Baroknı´ inspirace Jirˇ´ıho Stivıńa, ućˇinkujı´ Jirˇ´ı Stivıń fle´tny a Robert Hugo cembalo, varhany.

? 4. srpna 1800 Stra´zˇisˇteˇ u Mladotic, kostel sv. Martina: Loutnova´ hudba pozdnı´ renesance, ućˇinkuje Milan Cˇerny´ renesancˇnı´ loutna, program: J. Hove, N. Vallet, J. Dowland.

? 19. srpna 1700 Mariańska´ Tyńice, kos-

tel Zveˇstovańı´ P. Marie: Voka´lnı´ hudba reˇ nıćh mistru˚, ućˇinkuje soubor Societas ? 5. cˇervence 1800 v kla´sˇterˇe v Plasıćh v sa´le nesanc Incognitorum (Brno), program: J. H. Gallus, ´ cˇinkujı´ prelatury koncert sˇpaneˇlske´ hudby. U P. da Palestrina, S. Rossi a dalsˇ´ı. Katalańsky´ komornı´ orchestr s dirigentem Joˇ anem Pamiesem a Nova´ Ceska´ pı´senˇ se sbor- ? Porˇa´da´ Sdruzˇenı´ Lochotıńsky´ pavilon ve mistrem Zdenˇkem Vimrem. spolupraći s Rˇk. farnostı´ Kralovice, Muzeem ˇ ´ Porˇadatele´ jsou Rk. farnost Plasy, NPU Pl- a galeriı´ Mariańska´ Tyńice, Meˇstem Kralozenˇ, NKP Kla´sˇter Plasy a meˇsto Plasy. Mimo vice a Plzenˇsky´m krajem. jine´ zaznı´ i Msˇe D dur pro so´la, sbor a komornı´ • Borske´ le´to orchestr od Francisca Junca´. 00 ? 28. srpna 17 v kostele Nanebevzetı´ Panny ? 14. cˇervence 1800 U´jezd pod Prˇimdou, Marie v Plasıćh koncert Ku¨hnova deˇtske´ho kaple sv. Jana Krˇtitele: Duo consolazione: sboru pod vedenı´m prof. Jirˇ´ıho Chva´ly za var- Kartel Valter fle´tna, Jan Tulaćˇek kytara. hannı´ho doprovodu Jana Kalfuse. 00 ˇ k. farnost Plasy a meˇsto ? 28. cˇervence 18 Damnov, kostel sv. MarPorˇadatelem jsou R tina: Duchovnı´ hudba 18. stoletı´ na ku˚rech jiPlasy. hoza´padnıćh Cˇech — Kolegium pro duchovnı´ • Kralovicko hudbu Klatovy. S hudbou za pama´tkami Plzenˇske´ho kraje ? 11. srpna 1800 Stare´ Sedlo, kostel Nane? 8. cˇervence 1700 Potvorov, kostel sv. Mi- bevzetı´ Panny Marie: J. Koucka´ — soprań, V. kula´sˇe: Keltsky a barokneˇ, ućˇinkuje soubor Jouza — hoboj, M. Hradecka´ — varhany. 14



• Bavorska´ zemska´ vy´stava

• Exercicie na Svate´ Horˇe

Ve Zwiselu v Bavorske´m lese se kona´ od 25. kveˇtna do 14. rˇ´ıjna Bavorska´ zemska´ vy´stava nazvana´ „Bavorsko–Cˇechy: 1 500 let v sousedstvı´ “. Hodnotne´ a unika´tnı´ expona´ty z muzeı´ a soukromyćh sbı´rek z Neˇmecka a Cˇeske´ republiky i jinyćh evropskyćh zemı´. Expona´ty vypra´veˇjı´ o rane´m krˇest’anstvı´ a o sv. Vaćlavu a Wolfangovi. Vy´stava zachycuje obdobı´ spolecˇenske´ho vy´voje obou na´rodu˚ do Prazˇske´ho jara 1968 a po strzˇenı´ zˇelezne´ opony v roce 1989 se opeˇt rozvinula cˇila´ vy´meˇna mezi Bavorskem a Cˇeskou republikou Vy´stavu uzavı´ra´ pohled na soucˇasnost a spolecˇnou budoucnost v ra´mci Evropy. Vy´stava je otevrˇena´ denneˇ od 930 do 1730. Vıće na www.landesausstellung-bayern-boehmen.de

pro muzˇe a zˇeny z plzenˇske´ diece´ze se budou opeˇt konat v prvnı´ polovineˇ prˇ´ısˇtı´ho roku, termıńy prˇineseme v prˇ´ısˇtı´m cˇ´ısle Zpravodaje.

• Vecˇer chval v Holostrˇevech se kona´ 31. srpna od 1930 v domeˇ komunity Noe (by´vala´ fara).

• Duchovnı´ akce v kla´sˇterˇe Tepla´

• Knihovna Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin a hagiografie. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) i beˇhem pra´zdnin od pondeˇlı´ do pa´tku 9–1400 hod., s vy´jimkou 2.–4. cˇervence (zavrˇeno), 377 223 112, mail: [email protected] Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici.

Meditacˇnı´ zahrada — Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? Smeˇj se s otci pousˇteˇ. 7. 9. (pa´tek) v 1830 — ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. 9. 9. (nedeˇle) v 1300. Setkańı´ pro ty, ktery´m ? otevrˇeno i v dobeˇ sta´tnıćh sva´tku˚ 5. a 6. 7. uzˇ docha´zı´ humor. Modlitba a meditace nad ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho texty otcu˚ pousˇteˇ. Bez omezenı´ veˇku. Cena 750 Kcˇ. ? Vedoucı´ kursu˚: p. Pavel Filka. Dotazy a prˇihla´sˇky (nejpozdeˇji 14 dnı´ prˇedem): 353 392 691 nebo Kla´sˇter premonstra´tu˚ Tepla´, Kla´sˇter 1, CZ — 364 61, Tepla´.

pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. tj. 12. a 26. cˇervence; 9. a 23. srpna. ? vsˇichni jste srdecˇneˇ zvańi na poutnı´ msˇi sv. v u´tery´ 14. srpna v 16 hod. v den sva´tku sv. Maxmiliańa Kolbeho. ? Nocˇnı´ osveˇtlenı´ — prohlı´dka prˇi umeˇle´m • Krˇesadlo 2007 osveˇtlenı´ v sobotu 1. za´rˇ´ı od 2100 do 2230 hod. 7. rocˇnı´k Festivalu krˇest’anske´ hudby pro- ? Kontakt: Marcel Milfait, 377 223 112, beˇhne v sobotu 22. za´rˇ´ı v arcideˇkanske´m kos- mob. 603 809 798, e-mail: [email protected] tele v Klatovech. Festival bude zaha´jen slavnostnı´ msˇ´ı sv. s otcem biskupem v 1600. Po nı´ Diece´znı´ muzeum zacˇne vystoupenı´ jednotlivyćh sboru˚. v Plzni, Frantisˇkań-

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v Plzni (P. Josef Zˇa´k a P. Stanislav Uhlı´rˇ) se o pra´zdninaćh nekona´, zacˇne od 10. rˇ´ıjna.

ska´ ul. 11

? otevrˇeno u´tery´ azˇ sobota 10–18 hod. 15


• Katolicka´ charismaticka´ konference v Brneˇ


13.–18. 8. Exercicie pro katechety a pedagogy; P. Dr. Jaroslav Brozˇ; 1720 Kcˇ. 3.–7. 9. Exercicie pro zˇeny; P. Zdeneˇk Sˇilhańek, CSsR; 1250 Kcˇ. 23.–27. 10. „Nalomenou trˇtinu nedolomı´ “ (dny duch. povzbuzenı´, sdı´lenı´ a modlitby pro ty, ktery´m se momenta´lneˇ jejich krˇ´ızˇ zda´ azˇ prˇ´ılisˇ teˇzˇky´); P. Petr Benesˇ, CSsR; 1250 Kcˇ. 22.–25. 11. Exercicie pro zdravotnı´ky a prac. v zdravotnictvı´; P. A. Opatrny´; 1110 Kcˇ 6.–9. 12. „Hle, tvu˚j kra´l prˇicha´zı´ “ (uvedenı´ do adventu); P. Petr Benesˇ, CSsR; 920 Kcˇ.

18. rocˇnı´k konference se uskutecˇnı´ 25.–29. cˇervence v pavilonu F na brneˇnske´m vy´stavisˇti BVV. Program konference tvorˇ´ı prˇedna´sˇky, adorace, neforma´lnı´ setkańı´, spolecˇna´ modlitba a bohosluzˇby. Pozvańı´ na konferenci prˇijali: Archimandrita Sergiusz Gajek, misiona´rˇ a aposˇtolsky´ vika´rˇ rˇeckokatolicke´ cı´rkve pro Beˇlorusko, da´le P. Vojteˇch Kodet, sestra Veronika Bara´tova´ z komunity Blahoslavenstvı´, P. Michael Slavı´k, Katerˇina Lachmanova´, P. Toma´sˇ Holub, PhDr. Josef Zeman, ? Prˇihla´sˇky: Exercicˇnı´ du˚m Svata´ Hora, 261 80 Prˇ´ıbram II — 591, [email protected], P. Angelo Scarano a dalsˇ´ı. www.svata-hora.cz Program a informace: www.cho.cz

• Convivium

• Duchovnı´ cvicˇenı´ na Velehradeˇ

Letnı´ sˇkola duchovnı´ hudby, Premonstra´tske´ opatstvı´ Zˇeliv, 18.–26. srpna je urcˇena za´jemcu˚m o aktivnı´ provozovańı´ duchovnı´ hudby, amate´rsky´m a zacˇ´ınajıćı´m profesiona´lnı´m zpeˇva´ku˚m, sbormistru˚m, varhanı´ku˚m, duchovnı´m a vsˇem, kterˇ´ı ra´di zpı´vajı´. vıće na http://convivium.cz

13.–15. 7. Vı´kend pro mladsˇ´ı manzˇele, P. V. Ma´lek 13.–16. 7. Prˇ´ıprava na manzˇ. — snoubenci, P. P. Sˇustaćˇek 1.–4. 8. Duchovnı´ cvicˇenı´ pro vsˇechny, P. M. Kabrda, SDB 4.–8. 8. Duchovnı´ cvicˇenı´ pro studenty VSˇ, P. M. Altrichter, SJ 16.–19. 8. D. cvicˇenı´ pro le´karˇe a zdravotnı´ky, Mons. A. Opatrny´ 19.–23. 8. Duchovnı´ cvicˇenı´ pro manzˇele, Mons. A. Opatrny´ 7.–11. 10. Duchovnı´ cvicˇ. pro du˚chodce, nemocne´ a osameˇle´, P. S. Peroutka, SJ 16.–20. 10. Exercicie s Pannou Mariı´, P. J. Hladisˇ, SJ 26.–30. 10. Duchovnı´ cvicˇenı´ pro vsˇechny, P. A. Krasucki, OP 2.–6. 12. Adventnı´ duchovnı´ cvicˇenı´, P. A. Dabrowski, OFM 6.–9. 12. D. cv. pro manzˇele, Mons. V. Sˇ´ıma 9.–13. 12. Ignaciańske´ exercicie pro vsˇechny, P. J. Cˇupr, SJ

• Komunita Blahoslavenstvı´ nabı´zı´ 12.–18. srpna duchovnı´ cvicˇenı´ „Nebot’ patrˇ´ısˇ ke Kristu naveˇky!“ — jak kazˇdodenneˇ zˇ´ıt z milosti sve´ho krˇtu. Prˇedna´sˇejıćı´: P. Michael Sˇpacˇek a srov. Veronika Jeruzale´mska´. Mı´sto konańı´: Arcibiskupsky´ kneˇzˇsky´ semina´rˇ v Olomouci, cena 2000 Kcˇ. Prˇihla´sˇky, informace: Komunita Blahoslavenstvı´, 783 16 Dolany 24, 585 396 638, 731 621 282, [email protected]

• Duchovnı´ programy Svata´ Hora 16.–20. 7. „Pojd’te a uvidı´te“ (o duchovnı´m doprova´zenı´ pro katechety, pedagogy, studenty pedagog. oboru˚ a pastoracˇnı´ asistenty); P. Petr Benesˇ, CSsR; 1250 Kcˇ. 16



30. 12.–1. 1. Duchovnı´ cvicˇenı´ formou vecˇe- • Duchovnı´ cvicˇenı´ rˇadla, P. Sˇ. M. Filip, OP pro veˇrˇ´ıcı´ dı´vky 18–26 let 19.– 23. 9., vede P. Informace: www.stojanov.cz. R. Kunert SJ, v exerc. domeˇ v Cˇ. Teˇsˇ´ıneˇ. Prˇihla´sˇky (do 12. 9.): Spolecˇnost sester Jezˇ´ısˇoPrˇihla´sˇky: Rˇk. duchovnı´ spra´va Stojanov, vyćh, Zeyerova 5, 772 00 Olomouc, 585 572 571 229 613 nebo Exercicˇnı´ du˚m, Masarykovy Salasˇska´ 62, 687 06 Velehrad, 420, 572 571 531, [email protected] sady 24, 737 01 Cˇ. Teˇsˇ´ın, 558 761 429, [email protected]; [email protected]

• Pout’k Panneˇ Marii Klatovske´ 6.–8. cˇervence

? pa´tek 6. cˇervence, kaple Zjevenı´ P. Marie — „Chaloupka“ 1730 modlitba ru˚zˇence 1800 msˇe svata´ ? sobota 7. cˇervence, arcideˇkansky´ kostel 930 adorace 1015 prˇedna´sˇka „Ucˇednice Pańeˇ“ P. Cyril Vojteˇch Kodet, OCarm., ThD. 1100 koncert folklornıćh souboru˚ 1200 chvı´le pro tichou modlitbu — prˇesta´vka na obeˇd 1330 prˇedna´sˇka „Matka nasˇe a Matka cı´rkve“ P. Cyril Vojteˇch Kodet, OCarm., ThD. 1415 modlitba ru˚zˇence, vede Mariina Legie 1500 koncelebrovana´ poutnı´ msˇe svata´ (hl. celebrant P. Cyril Vojteˇch Kodet, OCarm, ThD.) 1630 pru˚vod meˇstem s obrazem Panny Marie Klatovske´ 1830 Zebedeus — 5 let (koncert klatovske´ skupiny — spiritua´ly a jine´ pı´sneˇ) Sva´tost smı´rˇenı´: 1000–1200 a 1300 —1430 v jezuitske´m i arcideˇkanske´m kostele ? nedeˇle 8. cˇervence (Den vy´rocˇ´ı za´zraku), arcideˇkansky´ kostel 930 modlitba ru˚zˇence 1000 poutnı´ msˇe svata´ (hl. celebrant P. Augustin Jań Kovaćˇik, O.Praem z Teple´)

• Diece´znı´ pout’k hrobu sv. Zdislavy (100. vy´rocˇ´ı beatifikace) 28. srpna 1907 vyhla´sil papezˇ sv. Pius X. Zdislavu za blahoslavenou. Svatost panı´ Zdislavy je spojena s veˇrnostı´ a la´skou k manzˇelovi, svy´m cˇtyrˇem deˇtem a ochotou vzˇdy poma´hat druhy´m. Proto je patronkou rodin a vzor svate´ho laika. Vıće na www.zdislava.cz. Prˇi prˇ´ılezˇitosti vy´rocˇ´ı te´to uda´losti porˇa´da´ nasˇe diece´ze 25. srpna pout’ k jejı´mu hrobu v Jablonne´m v Podjesˇteˇdı´ s na´sl. programem: 930 msˇe sv. — biskup Frantisˇek Radkovsky´, 1100 msˇe sv. — Henryk kard. Gulbinowicz. Po msˇi posveˇcenı´ bust papezˇu˚ sv. Pia X. a Jana Pavla II. (prvnı´ sv. Zdislavu beatifikoval, druhy´ kanonizoval) 1400 pobozˇnost k panı´ Zdislaveˇ s obnovou manzˇelskyćh slibu˚, vede P. Petr Pit’ha. Beˇhem pouteˇ je mozˇne´ navsˇtı´vit katakomby kostela s hrobkou sv. Zdislavy, studańku a hrad Lemberk. Na pout’ jsou zvańi vsˇichni veˇrˇ´ıcı´, kneˇzˇ´ı i lide´ dobre´ vu˚le, ktery´m lezˇ´ı na srdci rodinny´ zˇivot. Dopravu dohodneˇte se svy´mi duchovnı´mi spra´vci. Jan Rajlich OP. 17



• Pout’se setkańı´m Cˇechu˚ z Rumunska na Chlumu sv. Ma´rˇ´ı 25. srpna ˇ ´ımskokatoPeˇsˇ´ı pout’z neˇkolika mı´st, vı´tańi jsou i ostatnı´ poutnıći. Porˇa´da´: P. Piotr Libner, R licka´ farnost Skalna´. Program: 600 peˇsˇ´ı pout’od kostelu˚ ve Skalne´ a v Lubech 1130 msˇe sv, P. P. Libner 1400 katecheze o sv. smı´rˇenı´, P. J. Zˇa´k 1500 Loretańske´ litanie v Milostne´ kapli

• Cˇtvrta´ pout’ke sv. Bartolomeˇji u Beˇsˇin 26. srpna Na mı´steˇ zrˇ´ıceniny pu˚vodnı´ho farnı´ho kostela nad obcı´ bude poutnı´ msˇe sv. ve 1400, pak bude na´sledovat kulturnı´ program. Ve 1300 vycha´zı´ pru˚vod z Beˇsˇin od kostela (cca 3 km); mozˇnost prˇ´ıjezdu take´ od obce Podolı´ po tzv. tankove´ cesteˇ + asi 400 m peˇsˇ´ı chu˚ze.

• Diece´znı´ pout’do kla´sˇtera Tepla´ sobota 15. za´rˇ´ı 930 Prˇivı´tańı´ poutnı´ku˚ u krˇ´ızˇe: biskup Frantisˇek Radkovsky´ a P. Augustin Kovaćˇik O.Praem., administra´tor kanonie 945 „Tak at’svı´tı´ vasˇe sveˇtlo prˇed lidmi, aby videˇli vasˇe dobre´ skutky a vzdali sla´vu Vasˇemu Otci v nebesıćh.“ Mt 5,16 Josef Kasˇe, Biskupstvı´ plzenˇske´ 1100 msˇe svata´: biskup Frantisˇek Radkovsky´ 1230 prˇesta´vka na obcˇerstvenı´ 1330 koncert v kostele: chra´movy´ sbor 1400 deˇleny´ program: — krˇ´ızˇova´ cesta: bratrˇi frantisˇkańi z Plzneˇ (park kla´sˇtera) — program pro manzˇele: By´t napojen na Krista manzˇele´ Zˇenı´sˇkovi — ticha´ adorace (kostel) — setkańı´ spolecˇenstvı´: Sveˇdectvı´, sluzˇba, slavenı´: motto diece´ze v praxi nasˇich spolecˇenstvı´ a farnostı´ P. Petr Hrusˇka (Modry´ sa´l) 1530 za´veˇr pouti, eucharisticke´ pozˇehnańı´ ? Deˇti a mla´dezˇ majı´ vlastnı´ program. ? Po cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´, prodej krˇest’anske´ literatury, obcˇerstvenı´ zajisˇteˇno

• Pouteˇ ve farnostech 1. 7. 730, 900 a v 1030 Nicov, kostel Narozenı´ Panny Marie 1000 Dolany, kostel sv. Petra a Pavla 1100 Vrsˇ´ıcˇek u Rokycan, kaple Navsˇtı´venı´ Panny Marie 1130 Beˇsˇiny, Navsˇtı´venı´ Panny Marie 1200 Lı´sˇna´, kostel sv. Petra a Pavla 1400 Mnichov u Mariańskyćh La´znı´, kostel sv. Petra a Pavla 1400 Nezdice, kostel sv. Prokopa 5. 7. 1600 Rotava, kostel sv. Petra a Pavla 6. 7. 1300 Lomnicˇka u Plas 7. 7. 1000 Stare´ Sedlo, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1030 Lestkov, kostel sv. Prokopa, cˇesko — neˇm. 18



8. 7. 1000 Klatovy, arcideˇkansky´ kostel Narozenı´ Panny Marie 14. 7. 1000 Kla´sˇter Tepla´, pout’k ostatku˚m bl. Hroznaty 15. 7. 1000 Dlazˇov, kaple sv. Marke´ty ´ jezd, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 22. 7. 745 Drahonˇu˚v U 1000 Bezdeˇkov, pout’ke sv.Anneˇ (v kostele sv. Vaćlava) 1000 Vrhavecˇ, kaple sv. Anny 27. 7. 915 Plana´ u M. L., peˇsˇ´ı pout’na sv. Annu, 1000 msˇe sv. cˇesko–neˇm. 1430 Brod n. Tichou, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho, cˇesko–neˇm. 28. 7. 930 Domaslav, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 1100 Broumov, kostel sv. Anny 1400 Sˇtokov 1400 Roupov, kaple sv. Anny 1730 Svrcˇovec, kaple sv. Anny 29. 7. 730 Zˇebnice, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 830 Klatovy, jezuitsky´ kostel Neposkvrneˇne´ho Pocˇetı´ Panny Marie a sv. Ignaće 900 My´to, ke cti sv. Jaćhyma a Anny 1000 Chudenice, kostel sv. Anny 1030 Sneˇzˇna´, kostel sv. Jakuba 1100 Chylice u Mirosˇova, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 1500 Klatovy — Hu˚rka 2. 8. 800 a 1800 Plzenˇ, kostel Panny Marie Nanebevzate´, porciunkula 5. 8. 900 Rokycany, kostel Panny Marie Sneˇzˇne´ 1100 Liboc, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice, cˇesko — neˇm. 8. 8. 1400 Pavlovice, kaple Nanebevzetı´ Panny Marie 11. 8. 1000 Plasy, msˇe sv. ze sobotnı´ pama´tky Panny Marie 12. 8. 1100 Strasˇice, kostel sv. Vavrˇince 1400 Stupno, kostel sv. Vavrˇince 1430 Ovesne´ Kladruby, kostel sv. Vavrˇince 15. 8. 800 a 1730 Plzenˇ, kostel Panny Marie Nanebevzate´ 1000 a 1830 Mariańske´ La´zneˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1800 Sˇvihov, hradnı´ kaple Nanebevzetı´ Panny Marie 18. 8. 1000 Plasy, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1030 Bublava, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, cˇesko —neˇm. 19. 8. 900 Plana´ u M. L., kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1100 Osek, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie 1500 Kyjov u Radcˇic, kaple Panny Marie 24. 8. 800 a 1630 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje 25. 8. 1400 Prˇebuz, kostel sv. Bartolomeˇje, cˇesko — neˇm. 26. 8. 930 Chudenice, kostel sv. Jana Krˇtitele 1100 Volduchy, kostel sv. Bartolomeˇje 1500 Pı´stov, kostel sv. Bartolomeˇje 19



• Setkańı´ na konci le´ta — nulty´ rocˇnı´k festivalu rodin v Holostrˇevech 29. 8. dopoledne od 930 odpoledne od 1500 vecˇer od 1930

zahajovacı´ ohenˇ

30. 8. vyra´beˇcı´ dopoledne pro deˇti i dospeˇle´

31. 8. zˇidovske´ tance

semina´rˇ „Jak prˇeda´vat deˇtem vı´ru?“ vy´beˇr pı´snı´ z alb Dı´vcˇ´ı va´lka a Pańska´ jı´zda Jan Burian

program v jı´zda´rneˇ vecˇer chval

1. 9. semina´rˇ „Procˇ je tak jiny´(a´)?“ Jirˇ´ı Cˇerny´ rodinna´ stopovacˇka Letnı´ kino

2. 9. bohosluzˇba pro deˇti i rodicˇe

Ubytovańı´: – ve stanu na zahradeˇ v Holostrˇevech, k dispozici prosta´ kuchynˇka. – na farˇe ve Stare´m Sedlisˇti (16 km), rezervace na 737 236 130. Strava: snı´daneˇ a vecˇerˇe z vlastnıćh za´sob, obeˇdy spolecˇneˇ, 40 Kcˇ (20 Kcˇ pol. porce), nutno objednat do zacˇa´tku akce. Pećˇe o deˇti beˇhem programu pro dospeˇle´, kazˇdy´ den v 1900 vecˇernıćˇek. Cena: cely´ program 300 Kcˇ za rodinu, jednodennı´ 100 Kcˇ za rodinu ? Prˇihla´sˇky: Centrum pro rodinu, J. Fencl, mob. 731 619 704; [email protected]

´ ... CO SE CHYSTA • Celosta´tnı´ setkańı´ mla´dezˇe Ta´bor — Klokoty 13.–19. srpna

online www.tabor2007.signaly.cz. Dotovana´ cena cˇinı´ 900,–Kcˇ. Pokud byste chteˇli setkańı´ podporˇit, zapojte se do akce s na´zvem „Mozaika pro Ta´bor“ — pozˇa´dejte sve´ho kneˇze ve farnosti, prˇ´ıpadneˇ se obrat’te na DCM a za 50,–Kcˇ si kupte malou karticˇku. Kdyzˇ cˇ´ıslo karticˇky odesˇlete na adresu, ktera´ je na nı´ uvedena, potom budete moci sledovat, jak jste „zdvihli“ hladinu vybranyćh prostrˇedku˚ (tuto internetovou strańku take´ vrˇele doporucˇujeme k na´vsˇteˇveˇ — jizˇ dnes je tam uvedeno mnoho na´s, Za´padocˇechu˚, kterˇ´ı akci podporˇili). Kdo ma´ hluboko do kapsy, mu˚zˇe akci podporˇit touto modlitbou:

Jesˇteˇ je mozˇne´ se prˇihla´sit na letosˇnı´ Celosta´tnı´ setkańı´ mla´dezˇe, ktere´ se uskutecˇnı´ od 13. do 19. srpna v Ta´borˇe (je mozˇne´ prˇijet i na kratsˇ´ı dobu). Mu˚zˇete se teˇsˇit na setkańı´ s mlady´mi ze vsˇech koutu˚ nasˇ´ı republiky, slavnostnı´ msˇe svate´, spolecˇne´ i deˇlene´ katecheze, koncerty, workshopy, bude i proJezˇ´ısˇi Kriste, Ukrˇizˇovany´ a Vzkrˇ´ısˇeny´, stor pro sport a nebudou chybeˇt ani bisku- v Tobeˇ pozna´va´me la´sku, jakou si na´s Otec pove´ a jinı´ vzaćnı´ hoste´ — zkra´tka bohaty´ a zamiloval. pestry´ program, ktery´ byste si nemeˇli nechat Prosı´me Teˇ, dej, at’ se v Tve´ zˇive´ prˇ´ıujı´t! Prˇihla´sˇky jsou k dispozici na DCM nebo tomnosti, kterou zakousˇ´ıme ve spolecˇenstvı´ 20


cı´rkve, ucˇ´ıme milovat sve´ bratry a sestry. Podle sve´ho slibu vylij na vsˇechny Ducha Svate´ho, ktery´ na´s naucˇ´ı velkodusˇnosti a prakticky´m skutku˚m la´sky k blizˇnı´m. Pak s rozechveˇnı´m budeme moci pravdiveˇ vyslovit, zˇe Teˇ milujeme nade vsˇechno. Zvla´sˇteˇ Teˇ prosı´me: Pozˇehnej mlady´m lidem, kterˇ´ı se setkajı´ v Ta´borˇe, aby se stali veˇrohodny´mi sveˇdky Tve´ la´sky vsˇude, kam je posı´la´sˇ. Maria, Jitrˇenko spa´sy a Matko cı´rkve, prˇivinˇ na´s na sve´ materˇske´ srdce, chranˇ na´s na cestaćh zˇivota a prˇived’na´s k Jezˇ´ısˇi. Amen.

• Seskok pada´kem — kurz 8. za´rˇ´ı Pro prˇ´ıznivce adrenalinovyćh sportu˚ tu ma´me jednu zajı´mavou nabı´dku — mu˚zˇete si vyzkousˇet jaky´ je to pocit vypadnout z letadla. Pokud se na´m to povede, uskutecˇnili bychom sˇkolenı´ a seskok beˇhem jednoho dne. Cena bude cˇinit cca 1500,–Kcˇ vcˇetneˇ seskoku. Podrobnosti najdete na nasˇich strańkaćh, prˇihla´sˇky prˇijı´ma´me do 1. za´rˇ´ı.

• Diece´znı´ pout’v Teple´ 14.–15. 9. Jizˇ tradicˇneˇ zveme vsˇechny mlade´, aby na diece´znı´ pout’ prˇijeli uzˇ v pa´tek vecˇer. Tentokra´t nasˇi pout’ spojı´me se vzpomıńkou na setkańı´ v Ta´borˇe, ale zvańi jsou samozrˇejmeˇ i ti, kdo v Ta´borˇe nebyli — urcˇiteˇ se nebudou nudit. Zacˇneme v pa´tek vecˇer spolecˇnou vecˇerˇ´ı, prohle´dneme si fotky a zavzpomıńa´me na za´zˇitky z nasˇeho srpnove´ho setkańı´, nebude chybeˇt ani spolecˇna´ modlitba. Po noci stra´vene´ v kla´sˇterˇe bude v sobotu program samozrˇejmeˇ pokracˇovat . . . Prosı´me vsˇechny, kdo majı´ o nocleh za´jem, aby se na´m pro ulehcˇenı´ organizace prˇihla´sili prˇedem.

• Pout’mla´dezˇe s biskupem Frantisˇkem do Regensburgu 12.–14. rˇ´ıjna


pem Frantisˇkem. Teˇsˇit se mu˚zˇete na prohlı´dku meˇsta, rozhovory se zajı´mavy´mi lidmi, koupańı´ v bazeńu a mozˇna´ i neˇjake´ to prˇekvapenı´. To vsˇe bude neseno spolecˇnou modlitbou, zpı´vańı´m, bohosluzˇbou s otcem biskupem. Prˇedpokla´dana´ cena cˇinı´ 400,– Kcˇ.

• Kurz pro anima´tory 2007/08 Zacˇa´tkem rˇ´ıjna zacˇne dalsˇ´ı rocˇnı´k Sˇkoly anima´toru˚. Kurz bude probı´hat beˇhem cˇtyrˇ vı´kendu˚ a je urcˇen pro vsˇechny, kdo by se chteˇli vıće zapojit v praći ve farnosti nebo s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, na ta´borech a ra´di by nasˇli inspiraci. Pro vedoucı´ ta´boru˚ nabı´zı´me mozˇnost zı´skat osveˇdcˇenı´, ktere´ je nutne´ pro ta´bory s dotacemi Ministerstva sˇkolstvı´, mla´dezˇe a teˇlovyćhovy — tento kurz ma´ akreditaci MSˇMT. Te´mata vı´kendu˚ jsou veskrze prakticka´, rozcˇleneˇna´ do vıće skupin podle potrˇeb jako naprˇ.: duchovnı´ zˇivot, jak prˇeda´vat deˇtem vı´ru, jak se s nimi mu˚zˇeme zapojit prˇi msˇi svate´, jak mluvit o du˚lezˇityćh te´matech, rˇesˇenı´ konfliktu˚, hranı´ her, organizace akcı´, jak ve´st diskusi a modlitbu v male´ skupineˇ, stravovańı´ a zdravoveˇda, jak spolupracovat a vychovat si spolupracovnı´ky, jak prˇipravit rozpocˇet akce. Zajı´mavı´ hoste´ va´s provedou za´klady pra´va, pedagogiky a psychologie, teologie. Nava´zˇete nove´ kontakty, podeˇlı´te se o sve´ zkusˇenosti a mu˚zˇete se teˇsˇit i na dostatek pohybu fyzicke´ho i duchovnı´ho.

´ LE NA ´ S CˇEKA ´ ... DA • FOTOworkshop — novy´ kurz pro zacˇ´ınajıćı´ i pokrocˇile´ fotografy (podzim 2007) • Sveˇtovy´ den mla´dezˇe Sydney 2008 10.– 20. 7. (http://www.wyd2008.org)

STALO SE . . . • Mla´dezˇ na Dnech vı´ry

Druhy´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ chys- Po neˇkolika letech na´m vysˇlo zućˇastnit se Dnu˚ ˇ ezna na pout’s bisku- vı´ry konanyćh 26. kveˇtna 2007. Sta´lo to za ta´me do do bavorske´ho R 21



to! Hlavnı´m te´matem programu pro mla´dezˇ bylo sveˇdectvı´ a panelova´ diskuse na te´ma ´ NI´“. Prˇ´ıspeˇvky o zkusˇenostech na „POVOLA svyćh cestaćh za povolańı´m na´m sdeˇlili P. Robert Bergman, s. Jarka Chorovska´, manzˇele´ Tipplovi a P. Luca Arzenton. Sestra Jarka vzpomıńala, jaky´m zpu˚sobem si zvolila konkre´tnı´ rˇa´d, P. Luca zpestrˇil program hrou na kytaru a zpeˇvem. P. Robert vypra´veˇl o tom, co prozˇ´ıval prˇi hledańı´ svojı´ zˇivotnı´ cesty, take´ jsme se ale s chutı´ zasma´li, naprˇ. nad historkou, jak si koupil kra´snou motorku, zna´mı´ ho prˇesveˇdcˇovali, aby ji prodal, „tak jsem ji prodal a koupil jsem si mensˇ´ı a silneˇjsˇ´ı.“ Znovu mu ji rozmlouvajı´. „Uvidı´m, mozˇna´ za rok?“

zeptal: „A to musı´m prˇijmout?“ Dostal odpoveˇd’: „Nemusı´sˇ, ale sv. Otci se to nedeˇla´!“ Teˇsˇ´ıme se na dalsˇ´ı podobna´ setkańı´. Organiza´torˇi, tak se snazˇte! Moc se snazˇte!!! Dı´ky. Anicˇka a Lı´da

• Pohled ze Svate´ zemeˇ I prˇes neprˇ´ızenˇ pocˇası´ jsme se v pondeˇlı´ 28. kveˇtna v hojne´m pocˇtu shroma´zˇdili v krypteˇ na Krˇimicke´, abychom se dozveˇdeˇli neˇco o pobytu Zdenˇky Ku˚sove´ FMA v Jeruzale´meˇ, kde absolvovala trˇ´ımeˇsıćˇnı´ biblicky´ kurz. Zdenˇka se s na´mi podeˇlila o za´zˇitky doprova´zene´ fotografiemi z mnoha mı´st nejen ze samotne´ho Jeruzale´ma, ale i z ostatnıćh mı´st Svate´ zemeˇ, jezˇ jsou spjaty s zˇivotem a pu˚sobenı´m Jezˇ´ısˇe a dalsˇ´ımi biblicky´mi uda´lostmi. Chteˇla bych touto cestou moc Zdenˇce podeˇkovat za citlive´ vylıćˇenı´ toho, co videˇla a prozˇila, a reflexi tameˇjsˇ´ı spolecˇenske´ a politicke´ situace, ktera´ je ovlivneˇna mnohalety´mi spory mezi jednotlivy´mi na´bozˇensky´mi sveˇty. mk

NABI´DKA — FARA STOD U manzˇelu˚ Tipplovyćh meˇ zaujalo, jak museli prˇed rodicˇi obha´jit vstup do manzˇelstvı´ a za´rovenˇ tı´m tyto ota´zky zodpoveˇdeˇt i sami sobeˇ. Uveˇdomila jsem si, zˇe by si na neˇ meˇl prˇed uzavrˇenı´m manzˇelstvı´ odpoveˇdeˇt kazˇdy´. Ale pan biskup, ktery´ na´s prˇisˇel pozdravit na za´veˇr, byl opeˇt nejlepsˇ´ı! Vzpomıńal, jak se prˇi ozna´menı´, zˇe se ma´ sta´t biskupem,

• Oa´za zˇive´ cı´rkve v Klencˇ´ı pod Cˇerchovem 20. cˇervence — 5. srpna. Duchovnı´ obnova pro mlade´ lidi (16–35 let), smyslem programu je usporˇa´dat za´klady zrale´ vı´ry. Jde prˇedevsˇ´ım o to, odhalit vy´znam Bozˇ´ıho slova, modlitby, obraćenı´, evangelizace a spolecˇenstvı´ v zˇivoteˇ s Bohem. Prˇihla´sˇky: P. Jan Rajlich OP, kla´sˇter domini22

Obnovene´ prostory mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita je cca 15 lidı´ (vejde se ale i vıće prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace va´m poda´me na DCM. z DCM P. Krysˇtof, Lı´da a Petr

• kańu˚, Jira´skovo na´meˇstı´ 30, 326 00 Plzenˇ, 377 241 660, [email protected]

• Komunita Blahoslavenstvı´ porˇa´da´ v Dolanech u Olomouce Dolancamp mla´dezˇe (14–18 let) od 29. cˇervence do 4. srpna. Zacˇa´tek v nedeˇli v 18 hod, konec v sobotu ve 1400. Z programu: prˇedna´sˇky a diskuse, sdı´lenı´ ve skupinaćh, chva´ly, msˇe sv. a


mozˇnost adorace, tvorˇive´ dı´lny, sportovnı´ aktivity, biblicke´ tance, zajı´mave´ vecˇery (koncert, ta´bora´k, modlitba . . . ), prozˇ´ıvańı´ prˇa´telstvı´. S sebou je potrˇeba si vzı´t: spaca´k, karimatku a pokud ma´sˇ i stan, sportovnı´ oblecˇenı´ + veˇci k osobnı´ hygieneˇ, hudebnı´ na´stroj

´ mrtı´ • U


(hrajesˇ-li na neˇjaky´), financˇnı´ prˇ´ıspeˇvek 900,– Kcˇ na stravu a vsˇechno ostatnı´ . . . Prˇihla´sˇky, informace: Komunita Blahosla585 396 638, venstvı´, 783 16 Dolany 24, 731 621 282, [email protected]

nistra´tora farnosti H. Tyń P. Josefa Prchala SJ, a byl jmenovań rektorem kostela Panny Marie SedDne 6. cˇervna ve veˇku 86 let zemrˇel P. Frantisˇek mibolestne´ v Beˇle´ nad Radbuzou (farnost H. Tyń). Klepaćˇ, zaslouzˇily´ fara´rˇ a deˇkan v Merklıńeˇ u PrˇesˇP. Petr Bedna´rˇ, Horsˇovsky´ Tyń byl uvolneˇn tic. Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ prˇijal 27. 6. 1948 v Cˇeskyćh od 31. kveˇtna z funkce farnı´ho vika´rˇe farnosti HorBudeˇjovicıćh a do zrˇ´ızenı´ plzenˇske´ diece´ze v roce sˇovsky´ Tyń a z funkce rektora kostela Panny Marie 1993 konal tento obeˇtavy´ a laskavy´ kneˇz svou Sedmibolestne´ v Beˇle´ nad Radbuzou. Od 1. cˇervna sluzˇbu v cˇeskobudeˇjovicke´ diece´zi ve farnostech byl ustanoven farnı´m vika´rˇem farnosti Prˇesˇtice pod Merklıń, Neurazy, Zˇinkovy, Dnesˇice, Stanˇkov, Bu- vedenı´m P. Karla Plavce, Th.D. Bude bydlet na farˇe kovec, Semeˇvice. Vzhledem ke zdravotnı´mu stavu v Merklıńeˇ. byl v plzenˇske´ diece´zi v poslednıćh cˇtyrˇech le´tech P. Piotr Marek, Klatovy, byl k 14. cˇervnu uvolvy´pomocny´m duchovnı´m v merklıńske´ farnosti. Byl pohrˇben 16. cˇervna v Merklıńeˇ za ućˇasti otce neˇn z funkce farnı´ho vika´rˇe farnosti Klatovy a rektora kostela Navsˇtı´venı´ Panny Marie v Beˇsˇinech. biskupa a ostatnıćh spolubratrˇ´ı a veˇrˇ´ıcıćh. R.i.p. Od 15. cˇervna byl ustanoven farnı´m vika´rˇem ve • Personalia farnosti Karlovy Vary pod vedenı´m P. Jirˇ´ıho Hladı´ka, O.Cr. a rektorem kostela Nanebevzetı´ Panny P. Przemyslaw Ciupak, Karlovy Vary, byl Marie v Zˇalmanoveˇ (farnost Bochov). uvolneˇn od 14. cˇervna z funkce farnı´ho vika´rˇe ve ´ farnosti Karlovy Vary a z funkce rektora kostela Maciej Zarski, kneˇz plzenˇske´ diece´ze, byl 7. Nanebevzetı´ Panny Marie v Zˇalmanoveˇ (farnost dubna suspendovań podle kańonu 1371, odst. 2 Bochov). Od 15. cˇervna byl ustanoven farnı´m vi- CIC 1983 a to v plne´m rozsahu podle kańonu 1333 ka´rˇem farnosti Horsˇovsky´ Tyń pod vedenı´m admi- CIC 1983. prˇevzato z ACEP 6/2007

?

?

?

?

3) Interpret zasˇle demo–nahra´vku (CD nebo MP3) s minima´lneˇ dveˇma a maxima´lneˇ cˇtyrˇmi pı´sneˇmi z vlastnı´ tvorby nejpozdeˇji do 31. 8. na ad10. listopadu 2007 se bude v Praze konat dalsˇ´ı rocˇ- resu: Rosa, Tha´kurova 3, 160 00 Praha 6, e-mail: nı´k hudebnı´ho festivalu VOX. Jeho organiza´torˇi [email protected] umozˇnı´ kra´tke´ vystoupenı´ take´ trˇem interpretu˚m, Podle zaslanyćh nahra´vek vybere porota, slokterˇ´ı splnı´ na´sledujıćı´ krite´ria: 1) Souteˇzˇ je urcˇena pro cˇesky zpı´vajıćı´ skupiny zˇena´ z hudebnı´ku˚ a hudebnıćh publicistu˚ 3 internebo jednotlivce, jejichzˇ tvorba obsahuje krˇest’an- prety, kterˇ´ı se budou moci prezentovat v ra´mci fesske´ poselstvı´ a je autorska´ (tedy vlastnı´, ne prˇe- tivalu VOX 007 (kazˇdy´ trˇemi pı´sneˇmi). Na fesvzata´). Ty´ka´ se vsˇech stylu˚ kromeˇ tzv. va´zˇne´ hudby. tivalu pak bude odbornou porotou a hlasovańı´m 2) Interpret nema´ vydane´ album u ofic. vyda- posluchacˇu˚ urcˇen vı´teˇz souteˇzˇe, ktere´mu porˇadavatelstvı´ a nebyl lonˇsky´m finalistou te´to souteˇzˇe. tele´ zajistı´ 1 nahra´vacı´ den ve studiu zdarma.

• Vyhlasˇujeme souteˇzˇ „Nova´ tva´rˇ na festivalu VOX 007“

23

1.–6. 7. Velehrad, 10. velehradsky´ kongres, zasedańı´ CˇBK, na´rodnı´ pout’ 7. 7. 1000 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, ja´henske´ sveˇcenı´ Pavla Fry´valdske´ho 9.–21. 7. Spolecˇna´ dovolena´ biskupu˚ 22. 7. 1000 Hostounˇ, poutnı´ msˇe sv. 23. 7. 900 Pı´sek, u´vodnı´ bohosluzˇba mezina´rodnı´ho ekumenicke´ho spolecˇenstvı´ 25. 7. 1800 Domazˇlice, kaple sv. Anny, msˇe sv. na podeˇkovańı´ po opraveˇ 26. 7. 1900 Sulzbach–Rosenberg, poutnı´ msˇe sv. 28. 7. 1200 Horsˇovsky´ Tyń, poutnı´ msˇe sv. u sv. Anny 29. 7. 900 Postrˇekov, kostel sv. Jakuba, poutnı´ msˇe sv. 1400 Karlovy Vary — Sedlec, kostel sv. Anny, poutnı´ msˇe sv. 2.–13. 8. Studijneˇ–formacˇnı´ setkańı´ biskupu˚ 14.–19. 8. Ta´bor, Celosta´tnı´ setkańı´ mla´dezˇe 19. 8. Sˇipıń, poutnı´ msˇe sv. ´ cˇast na Ekumenicke´ lesnı´ sˇkole 23. 8. U 25. 8. Diece´znı´ pout’ke sv. Zdislaveˇ do Jablonne´ho v Podjesˇteˇdı´ 26. 8. 900 Chlumcˇany, msˇe sv. 1500 Cˇerchov, msˇe sv. U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Eduard Martin: Kniha radosti

Nakladatelstvı´ Paulıńky nabı´zı´:

? S Bohem na cestaćh aneb Modlitby nejen

na pra´zdniny Knı´zˇecˇka obsahuje modAutor prˇijı´ma´ zˇivot jako litby a zamysˇlenı´ pro dny prˇ´ılezˇitost mı´t ra´d, usmı´vat volna, cestovańı´, pozna´se, poteˇsˇit, podeˇlit se o sva´ vańı´ i na briga´du, zˇalmy pozorovańı´ a o jejich popro ru˚zne´ prˇ´ılezˇitosti, zcela selstvı´. Jako sbeˇratel a arorigina´lnı´ Litanie poutchiva´rˇ postrˇehu˚ ze zˇivota zachytil radostne´ nı´ka, Blahoslavenstvı´ a i smutne´ prˇ´ıbeˇhy svyćh blizˇnıćh do kra´tkyćh beˇda turistu˚, prosby o Dary vypra´veˇnı´. Ducha svate´ho na dovolePrˇedal je cˇtena´rˇu˚m uzˇ v knı´zˇce Andeˇlske´ vterˇiny a jako pokracˇovańı´ prˇipravil knı´zˇku nou a dalsˇ´ı. Maly´ forma´t zarucˇuje, zˇe mu˚zˇe by´t vzˇdy po ruce pro toho, kdo ani v cˇase s na´zvem Kniha radosti. Vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ volna nechce zapomenout na Boha. Kostelnı´ Vydrˇ´ı 2007, cena 119,– Kcˇ

Edice Do kapsy, brozˇ., 48 str., 35 Kcˇ.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 28. cˇervna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 30. srpna, uza´veˇrka je 15. srpna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 4 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2007 ČERVENEC SRPEN

Recommend Documents