BIOSPOTŘEBITEL bulletin pro-bioligy
Č.1/2005
A konečně začalo pršet….
ŽHAVÉ TIPY
Milí naši členové a přátelé ekologického zemědělství,
Naše pražské Infocentrum nabízí následující publikace :
už jsem měla obavy, že snad tentokráte pro Vás bulletin ani nedopíšu. Ne že bych nechtěla, ba naopak. Navíc už mám i nepříjemný pocit, že množství mých restů a zpoždění přibývají stejným tempem jako plevel v mé „babiččině přírodní biozahrádce s prvky permakultury“. Ale jsou svátky a dny volna a můj muž učinil to báječné rozhodnutí, že si vezme dovolenou, a ze dvou volných dnů je najednou celý týden. Uprchli jsme tedy z města, jež dětem, ženám, mužům, psům, kočkám ani kosům nepřeje a ocitli se v zeleném ráji, což je pouze můj idealistický pohled na jihočeskou vísku o 7 staveních s většími či menšími šrámy po jezedáckém „hospodaření“. A protože jsme celí zaprášení a vyprahlí z velkoměstského přebývání mimo přírodu, vrhli jsme se přímo po hlavě do té zelené masy, plné vůní, barev a zvuků, jež našim hlukem, smradem a nehezkostí unaveným smyslům tolik lahodí. A tak místo, abych zasedla k počítači, pobíhám po zahradě a po lese a tu něco vypleju, tam něco namulčuju, tady zaseji, co jsem na jaře nestihla, pak vyrazím s dětmi do lesa a raduju se ze sojky, která všechny varuje svým křikem, že se blížíme my, vetřelci toužící po „splynutí“ s přírodou, blaženě se usmívám na svojí Andulku zobající lesní jahody a borůvky, i když mám obavy, že se projevuje jako kukaččí mládě, protože já nestíhám ty bobule ani sbírat a ona má pusu pořád dokořán a opakuje jen „hami ňami chceš“. Z lesa se vracím s úsměvem, klidem v duši a úlovkem hub do kulajdy. A už zase koukám, že vysemeněná divoká rajčata, vzbuzující u mých i manželových rodičů po loňské zkušenosti s bujným vzrůstem a drobností plodů značnou nedůvěru, potřebují rozsadit a přemístit, jenže jich mám asi 100 a víc, takže z nic asi udělám živý plot… A tak poněkud roztěkaně dělám od všeho něco, jen ten počítač čeká v režimu spánku, kdy už ho konečně otevřu. Zrovna se chystám vykopat drny a díru na pískoviště, v hlavě mi běží, že nesmím zapomenout na nějaké zakrytí, aby se nestalo novou, hojně navštěvovanou toaletou místní kočičí populace, když tu najednou kap, kap, kap. Zdvíhám oči k obloze a snad si bláhově myslím, že spatřím hejno vyprazdňujících se ptáků, ale kdepak. Šedé nebe, těžké ocelové mraky od západu, a slejvák. Běžíme se schovat do chalupy. Na dvoře zůstává kolečko, houpačka, vidle, krumpáč i lopatičky. To
Moudrý, J.: Ekologické zemědělství v praxi Zahrádka bez chemie Thunovi : Výsevní dny 2005 Katalog ekologických zemědělců PRO-BIO POUHÝCH
10 KČ/KUS
(+20–40Kč poštovné-balné)
1
splývání s přírodou se musíme ještě trpělivě učit a pak možná jednou klidně vše uklidíme a půjdeme do chalupy bez naivní představy, že za hodinu bude po dešti, protože my musíme za víkend nebo týden dovolené stihnout to, co naši předci dělali kontinuálně každý den krom neděle, celý život. A tak konečně začalo pršet, usedám k počítači a píšu Vám a pro Vás a příroda jásá. Jen ať prší! Jana Průšová
Co právě děláme aneb Liga plná novinek Po valné hromadě na začátku dubna došlo v lize k několika zásadním změnám : • Změna správce pobočky - Hana Zemanová odstoupila a nově zvolena byla Jana Průšová. •
Přestěhování IC z Truhlářské do Toulcova dvora. K tomuto kroku nás vedla hlavně velmi malá návštěvnost IC a tudíž i neefektivnost a zároveň finanční náročnost provozu centra. Důvodem byla i potřeba oddělení PRO-BIO LIGY jako neziskové organizace (občanské sdružení) a Albia,s.r.o. jako komerční společnosti, což bylo oboustranně žádoucí.
•
Nové Infocentrum - od května je otevřeno IC v SEV Toulcův dvůr, Kubátova 1/32, 102 00 Praha 10 – Hostivař, otevřeno pro veřejnost je zatím ve středu a v pátek od 9 do 15 hod, v tuto dobu nás zastihnete na telefonním čísle 272 660 501 a od pondělí do pátku od 9 do 18 na čísle 720 114 543, e-mail můžete poslat kdykoliv a to na
[email protected] nebo
[email protected] KAŽDÝ VÁŠ DOTAZ NÁS POTĚŠÍ, TAK NEVÁHEJTE A PŘIJĎTE, VOLEJTE, MAILUJTE!
•
Nová krev - v novém IC potkáte nové, milé, usměvavé, ochotné a pro věc zapálené kolegy! Jsou jimi Bc.Lenka Bauerová, studentka Agronomické fakulty ČZÚ v Praze a Bc.Jan Valeška, student sociální ekologie na Fakultě humanitních studií UK v Praze. Jejich fota si již brzy budete moci prohlédnout na našich webových stránkách ☺ Nová posila je i naše „stará“ členka Katka Čapounová, která je nově členem správní rady, ale hlavně nám vydatně pomáhá při přípravě webových stránek a již několik let se nás snaží zasvětit do tajů PR (vztahů s médii).
NOVÉ KNIHY V KNIHOVNĚ IC : Česká biozahrada (Hradil, R.) –již jsme měli, ale někdo nám ji ukradl!! Z pohádky do zahrádky (Uhříčková, A.); Lunární zahrada (Pauenggerová, J., Poppe, T.); Růže milují česnek (Riotteová, L.); Domácí recepty proti nemocem (von Au, F.); Kurikulum podpory zdraví v MŠ (Havlínová, L. a kol.); Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti (Fořt, P.); Slzy po porodu (Gisel, E.) Agroenvironmentální programy České republiky (kol.aut); Biologická rozmanitost a otázky biologické bezpečnosti (Roudná M.); Biologická rozmanitost v České republice (Brožová J., ed.); Brána k informacím o ŽP (kol.aut.); Cena ministra životního prostředí 1994 – 2003 (kol.aut.); Fond soudržnosti Evropské unie (kol.aut.); Genetické zdroje rostlin a živočichů (Roudná M., a kol.); Legislativní opatření v oblasti biologické bezpečnosti (Doubková Z., Roudná M.); Metodika tvorby Lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace (kol.aut.); Planeta 10/2004 Natura 2000 a lesy "Problémy a příležitosti" (kol.aut.); Podpora ochrany životního prostředí v České republice (kol.aut.); Quantification and evaluation of forest functions on the example of the Czech Republic (Vyskot I., a kol.); Revitalizace malých vodních toků - součást péče o krajinu (Vrána,K. a kol.); Slovníček k Johannesburgu (kol.aut.); Státní politika ŽP (kol.aut.); Státní program EVVO v České republice a Akční plán na léta 2004-06
jp
2
JJA AK K JJS SM ME EP PLLU ULLII D DO OK KO OP PIIS ST TA AZ ZA AO OD DM MĚ ĚN NU U R RO OB BO OT TO OV VA ALLII V minulém čísle jsem Vás lákala na výlet do Kopist, který byl první takovouto pracovně – poznávací akcí PRO-BIO LIGY. Moji blízcí o mně říkají, že jsem naivní idealista. A zase se to potvrdilo. Čekala jsem velký zájem z řad vás, členů, i z řad veřejnosti. Jak jste si mohli přečíst v červencovém Bioměsíčníku, z Prahy jsme odjížděli mikrobusem v tristním počtu 6 osob , takže jsme mohly sedět tzv. jednou pr…. na dvou místech, což se člověku jen tak nepoštěstí, ale pro mě osobně to nebyl zrovna příjemný pocit. Naštěstí se k nám přidali ještě 2 mladí muži – nadšenci a nečleni jedoucí vlastním vozem z Ústí a 2 dámy až od Olomouce, považte tu dálku. Ještě smutnější je, že téměř všichni účastníci jsme byli mimopražští, nebo možná všichni, podle toho, zda jsou Benice ještě Praha nebo už „zápráží“. Poměr členi : nečleni byl 5 : 5. Nakonec nás tedy bylo 10. Nebudu se tu rozepisovat o tom, co všechno jsme viděli, o čem jsme si povídali a jak byla celá komorní akce prima (to už jste si jistě přečetli v Bioměsíčníku). Avšak uplynul měsíc od výletu a já se pořád nemohu zbavit otázky, kde byla chyba. Malá atraktivita farmy, malá propagace, vysoká cena nebo špatný termín, to vše mi přijde liché. A tak vás, stále mně milí, členové ligy a přátelé ekologického zemědělství prosím, pomozte mi vyhrabat zakopaného psa a napište mi, co bylo pro vás problémem. (podotýkám, že Camphill je místo, kam není jen tak snadné se podívat, akci jsme avízovali v „Ekotipech“, na webu několika organizací a v Bioměsíčníku, cena byla tak nízká, že při tákovéto účasti kryje jen ¼ nákladů na dopravu a k termínu mě nic nenapadá, nebyly totiž ani volby, ani finále v hokeji…) Jedna z účastnic, podotýkám, že ji považuji za kamarádku, mi však minulý týden volala a při objednávce camphillské biozeleniny se jí zřejmě živě vybavil náš výlet a pravila: „Jsi dobrej manažer, když dokážeš úplně normální, inteligentní lidi přesvědčit a zblbnout, aby dělali takové šílenosti!“ Tak teď nevím... Ráda bych totiž vyrazila 4.víkend v září k panu Bednářovi do Netvořic za zvířátky a řemesly…
C C A M P H L L P O P T Á V Á CA AM MP PH HIIIL LL LP PO OP PT TÁ ÁV VÁ Á ::: Hromadí se vám a vašim známým doma plastové květníky a sadbovače a je vám je líto vyhodit? Tak to je dobře. Zbytečně je nenoste do kontejneru na plasty, ale dejte je Camphillu. Camphill v Českých Kopistech totiž momentálně poptává : květníky hliněné i plastové, sadbovače, provázky a tašky. Kontaktujte nás
[email protected] nebo přímo Camphill
[email protected] .
C C A M P H L L N A B Z CA AM MP PH HIIIL LL LN NA AB BÍÍÍZ ZÍÍÍ ::: Koťátka Typ: mourovaná, camphillská ☺ věk: tak akorát k odběru
P PO OZ ZO OR R!!!!!!
P PR RO O--B BIIO O LLIIG GA AV VEE S SP PO OLLU UP PR RÁ ÁC CII S SC CA AM MP PH HIILLLLEEM M N NA AB BÍÍZZÍÍ pražským členům ligy možnost objednat si čerstvou báječnou biozeleninu a vyzvednout si ji v našem Infocentru v Toulcově dvoře. Zájemci pište na e-mail:
[email protected]
PROSÍM VŠECHNY ČTENÁŘE „BIOSPOTŘEBITELE“, DEJTE NÁM VĚDĚT, JESTLI VÁS AKCE PODOBNÉHO TYPU ZAJÍMAJÍ! A POKUD CHCETE JET NA EKOFARMU K BEDNÁŘOVŮM (VELICE ZAJÍMAVÉ PRO DĚTI A DOSTUPNÉ PRAŽSKOU MHD), PAK POŠLETE E-MAIL NA
[email protected] nebo VOLEJTE 272 660 501 CI 720 114 543 jp
3
T TIIP PY YN NA A LLÉ ÉT TO O Přírodní kosmetika a opalovací krémy pro děti Léto, prázdniny, dovolená, sluníčko, moře, koupání, ledové pití - spálený nos, záda i nárty, aúú – čtyři poslední výrazy do skupiny patřit nemusí. Stačí být rozumný a vybrat dobrý opalovací krém. Pro „normálního“ dospěláka to asi není problém, ale pro malé děti, lidi s citlivou pokožkou a osoby tíhnoucí k „zelenému“ (rozuměj ekologicky příznivému) stylu života už to není tak snadné. Naštěstí existují společnosti produkující certifikovanou přírodní kosmetiku (např. Weleda, Dr. Hauschka, Lavera…). Některá zvířata, aby se na sluníčku nespálila, se vyválí v blátě, např. čuník, a vytvoří si tak ochrannou vrstvu, která mimo jiné obsahuje důležité minerály odrážející sluneční paprsky. A protože podobnost mezi našimi ratolestmi a čuníky není čistě náhodná, tak i základní princip dětských ochranných krémů je stejný. Je založený na přírodních minerálních pigmentech – oxidu zinečnatém a oxidu titaničitém, které k pokožce dobře přilínají a vytvářejí na ní ochranný film, na rozdíl od bahenního nátěru prasete neviditelný, který odráží cca 90% UVA i UVB paprsků. Výhodou krémů na bázi přírodních mikropigmentů je, že působí okamžitě po aplikaci a nevstřebávají se do pokožky, což pro syntetické filtry neplatí. K ochraně a pěstění dětské pokožky přispívají také rostlinné výtažky, např. z protěže alpské, avokáda a okvětních lístků růže, či oleje z šípku, rakytníku a jojoby. Opalovací krémy pro děti z řady přírodní kosmetiky mívají ochranný faktor 20 a více a rodiče si mohou být jisti, že neobsahují syntetické konzervační, vonné a barvicí látky, které mohou jemnou dětskou kůžičku podráždit! Řeka nebo rybník? Nestačí Vám či vašim robátkům na koupání zahradní bazén? Ani s protivlnou? Anebo ho prostě nemáte, jste na chalupě či u babičky a přesto chcete svou rodinu osvěžit u blízkého vodního zdroje? Není-li v místě úžasné koupaliště, ale „jen obyčejná“ řeka nebo rybník, pak vězte, že voda v nich není stejná. Možná vás v první chvíli, stejně jako mne, napadne, že lepší bude řeka, protože v té prostě voda teče a případné nečistoty až „sajrajt“ se stále posouvají dál po proudu, kde vám podobní nadšenci také chvíli počkají a pak vstoupí do téže řeky jako vy před hodinou. Zatímco rybník je stojatá voda a k výše popsanému „očistnému“ procesu zde nedochází. A to je právě omyl! Zavzpomínáme si chvíli na hodiny přírodopisu a biologie. V rybníku žije kromě ryb, žab a vodních rostlin i řada miniaturních, pouhým okem, nemáte-li na něm lupu či mikroskop, neviditelných organismů, které se souhrně nazývají plankton. Jeho součástí jsou i v posledních letech tolik mediálně propírané sinice a řasy, které při nahromadění u hladiny rybníka vytváří tzv. vodní květ (zelená kaše), a ten pak v době okurkové sezóny plní stránky novin. (Pozor nepleťte si ho s okřehkem, což jsou
K KA ALLEEN ND DÁ ÁR RIIU UM M 19. května – 7. srpna 2005 (neděle) Od země přes kopec do nebe ... o chůzi, poutnictví a posvátné krajině věnováno Karlu Hynku Máchovi Výstava věnovaná vzájemně propojeným tématům chůze, poutnictví a posvátné krajiny v časovém rozpětí od umění romantismu až po současné umění. Jejím východiskem je tvorba výtvarníků a básníků romantismu, kteří vyzvedli chůzi, putování a toulání krajinou jako důležité téma, které do výtvarného umění i poezie a literatury vneslo významný podnět. Klíčovým autorem výstavy, jemuž je také výstava věnovaná, je největší český romantický básník a zároveň osobitý kreslíř Karel Hynek Mácha. Součástí výstavy budou i workshopy, výlety, přednášky a mezinárodní konference. V dnešní době totální mobility a automobilizace společnosti jsou chůze a s ní spojený fenomén poutnictví objevovány nejen jako krátkodobé formy relaxace, ale také jako zapomenuté způsoby přirozeného jazyka, které nám umožňují navázat hlubší spojení s přírodou i se sebou samými. Poutník, jenž se vztahuje k přírodě s obdivem a láskou, vytváří jakýsi pomyslný most, jenž propojuje vnitřní a vnější skutečnost; objevuje krajinu jako síť vztahů, odkrývá duchovní a estetickou dimenzi žijící bytosti přírody jako skrytou paměť vlastní duše. Chůzí se tudíž můžeme prožitkově otevřít hlubšímu porozumění nad-racionálním ("více než jen lidským" D. Abram) vztahům a vazbám, které dávají věci "kolem" a zároveň "uvnitř" nás dohromady, tedy tomu, co americký filosof Henry David Thoreau ve své knize "Chůze ...", "bibli" všech poutníků, nazývá "sympatii k inteligenci". Tímto způsobem můžeme znovu objevit ztracený cit pro harmonii a rovnováhu života, jejichž potřebnost si v poslední době stále naléhavěji uvědomujeme tváří v tvář devastované krajině, která je naším stínovým obrazem světa jako objektu určeného
4
malinké ale okem dobře rozeznatelné lístky.) Mnohé sinice totiž obsahují látky, které způsobují alergické reakce - vyrážky, zarudlé oči, rýmu. Problémy někdy mohou nastat i u dětí, které při vodních radovánkách mají pusu dokořán a tu a tak si loknou. Ale neděste se. Aby děcko mělo následkem tohoto upíjení střevní a žaludeční potíže či bolesti hlavy, muselo by upíjet hodně velkým doušky. (Reakce závisí na tom, jak je kdo citlivý a jak dlouhou dobu ve vodě pobýval.) Sinice a vodní květ však nejsou tím nejhorším, co můžeme ve vodě v rybníku a řece potkat. Mnohem nebezbečnější je znečištění vody, a to právě hlavně té říční, odpadními vodami ze záchodů a velkochovů. (Asi všem je celkem jasné, že leží-li rybník či řeka v cestě močůvce z přilehlého kravína nebo odpadním vodám z drůbežárny, nepokoušíme se v ní koupat vůbec, navíc znečištění většinou vidíme na první pohled a cítíme skoro na sto honů.) Nebezpečí odpadních vod s fekálními bakteriemi, které mohou způsobit řadu infekčních chorob a průjmy, je zákeřné v tom, že díky vysokému naředění v řece není většinou vidět ani cítit! Rybníky i řeky jsou většinou přirozeně znečišťovány fekáliemi vodních ptáků a nepřirozeně splachem z pohnojených polí. Rybník jako organismus si však s tímto znečištěním dokáže díky bohaté přítomnosti výše zmiňovaného planktonu poradit mnohem lépe než řeka. Zooplankton se totiž živí fytoplanktonem, ale sežere i různé druhy bakterií, včetně oněch patogenních. V řece je podobný očistný proces mnohem pomalejší. Takže vězte, že rybník, není-li chovný a tudíž plně obsazený kapry, je pro vaše letní osvěžení většinou vhodnější než řeka, i když nevidíte až na dno, protože voda je trochu kalná, a v rákosí na vás číhá vodník Kebule. Tři poznámky na závěr : • Hrají-li si děti na krajích rybníků a na výstupech z vody, kde si předtím pravděpodobně hráli ptáci a vodní myši, nezapomeňte jim opláchnout ruce. • Ať už jste se koupali v rybníce nebo v řece, pro jistotu se doma osprchujte vodovodní vodou. • Sledujte místní i regionální tisk a webové stránky obce, hygienické stanice i ekologických organizací, kde můžete najít aktuální informace o stavu vody a případná varování.
výhradně pro naše vlastní potřeby a zájmy. místo: Severočeská galerie výtvarného umění, Michalská 7, Litoměřice e-mail:
[email protected] telefon: 416 732 382 více informací na : www.galerie-ltm.cz/chuze.htm
Kečup nesmí na pikniku chybět – zkuste bio Vrátili jste se od rybníka osvěžení, hladoví a natěšení na podvečerní piknik? Nebude na něm jistě chybět ani kečup, který tak zbožňují děti. Žádají si ho vždy a vytrvale a vy jim ho s trochou pochybností o jeho „zdravosti“ vydáte. Na českém trhu však najdeme takové kečupy, díky nimž můžete své pochybnosti přesměrovat třeba k majonéze či hořčici, protože kečup už vás trápit nemusí. Tedy koupíte-li si kečup v kvalitě BIO (např. Rapunzel), který je opravdu vyroben z rajčat, ano čtete dobře z rajčat. Dokonce celých 78% obsahu pochází z rajčat a k výrobě 450ml lahve kečupu bylo použito 1,2kg nestříkaných rajčat.
3. září 2005 (sobota) 4. Ležnické biodožínky místo: Ležnice u Horního Slavkova, střed vesnice s napojením na farmu (Karlovarský kraj) Program: 10hod-mše v kapli Jana Nepomuckého, 10.30hodotevření staročeského jarmarku, po celý den soutěže (koulení balíků, sekání trávy, dojení z vemen, prokousávání koláči…), předvedení např. stloukání másla, dojení kozy, ukázka práce pasteveckých psů, kování koně, prohlídka farmy, ukázka zvířat na farmě,
24. srpna 2005 (středa) 31. srpna 2005 (středa) Koncerty v rámci kampaně Právo na krajinu Etnografický ústav MZM, Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno v 18 h. 24. srpna - Zuzana Lapčíková 30. srpna - Ivo Cicvárek a OKO 31. srpna - Vladimír Václavek Pořádá:Nadace Veronica telefon: 542 422 775 Podrobnosti: Nadace Veronica 26. srpna 2005 (pátek) 9:00 - večer Podstávky – šance pro řemeslo a venkov Setkání tradičních řemesel a jejich praktické ukázky Seminář a workshop zaměřený na lužickou architekturu, význam tradičních řemesel na venkově a trendy a nové šance pro rozvoj venkova. Představení řemesel jako – dřevořezba, tesání, truhlářství, kamenictví, košíkářství, kovářství, ženského ručního umu – drátování, paličkování, práce s kolovrátkem, drhání, i chovu koní a koz. Organizátor : Partnerství pro obnovu řemesel a Liberecký kraj Místo : Zdislava – Tesařská a truhlářská huť Ing. Tomáše Horníka (Liberecký kraj) telefon : 485 178 191 další info : www.kraj-lbc.cz
5
Jestli si říkáte, že takhle snad přeci vypadá každý kečup, pak se bohužel šeredně mýlíte. Většina z nás si pamatuje dobu, kdy kečup byl silně nedostatkové zboží, úplná vzácnost z tuzexu či kapitalistické ciziny, a naše maminky, babičky a tetičky si vyměňovaly recepty a vařily „pravý, český, domácí“ kečup a vařily ho přeci pouze z rajčat, tedy z košů plných rajčat (v případě nedostatku přidávaly jablka), která dusily až přebytečnou tekutinu vydusily, ochutily, do malých skleniček nalily a pasterovaly …. Z čeho jiného by ho přeci dělaly! V České republice je dáno zákonem, že kečup musí obsahovat minimálmě 7% rajčatové složky, extra kečup pak 10%. Při nedávném testování kečupů (MF Dnes 8.4.2005) se však ukázalo, že tento naprosto miniaturní podíl rajčat v „rádobyrajčatovém“ kečupu obsahuje pouze 7 z 18 testovaných výrobků nabízených v českých supermarketech. A co je tedy ten „většinový“ kečup? Ptáte se netrpělivě a trochu otráveně? Voda a škrob, sůl, koření, cukr, ocet a někdy konzervační látky, tedy nic až tak otravného, jen trochu podvodného, zdá se mi, protože se celá léta domnívám, že kečup je z rajčat! Řeknete-li si, že biokečup je drahý (450ml cca 70 Kč) nebo špatně dostupný a uklidní-li vás, že piknik až zas tak často nepořádáte a vaše děti si nežádají kečup i k bábovce, takže nepotřebujete „super“ kvalitu, pak se zaměřte na drobné písmo na etiketě, jímž je zašifrováno složení a věnujte pozornost i obalu. Kečupy ve skle lze pasterovat, takže nejsou ve většině případů konzervovány pomocí umělých, zdraví ne příliš prospěšných, konzervantů. U plastových lahví je tomu přesně naopak. Jana Průšová (tento článek vyšel v časopise Aperio 2/2005)
JJEEŠ ŠTTĚĚ N NEEV VÍÍTTEE K KA AM MN NA AD DO OV VO OLLEEN NO OU U?? N NA A JJA AŘ ŘEE,, V L É T Ě I N A P O D Z I M … V LÉTĚ I NA PODZIM…
A AD DO OP PT TU UJJT TE EC CH HA ALLU UP PU U
Také se vám někdy zdá, že jste spadli do stroje a že by to chtělo hodit výhybku? Proto hned nemusíte prodávat byt a stěhovat se na venkov za skřípění zubů celé rodiny. Stačí se vydat směrem na Příbram, Sedlčany a Petrovice a dorazíte do Kuníčku pojmenovaného snad podle kuňkání žab v místním rybníce. Ten budete mít přímo před chalupou na zahrádce. Pokud vaše děti nikdy nemohly u babičky spát na vrzajících postelích pod duchnami, nevědí, co to je svézt se z kopečka na žebřiňáku, neumějí rozdělávat oheň, nikdy si v zahradě nesměly trhat, co je napadne přímo do pusy, nehrály badminton a nehoupaly se na houpačce, určitě je sem nezapomeňte vzít s sebou. Jestli se vám už trochu stýská po prázdninových dnech, které začínají tím, že si nazujete holínky a na hlavu si posadíte slamák, tady si je přivoláte zpátky. Můžete se tu dívat na barevné kopce květin, aniž jste před tím měsíce museli plet a okopávat. Pro vás je tu také zelenina a ovoce, kterým bylo přilepšováno výhradně přírodním hnojem. Ve vedlejším stavení mají spokojené slepice (které se s vámi rády rozdělí o vajíčka) a v nedalekém chlívku na požádání mečí koza. A kdyby náhodou naneštěstí pršelo, nahlédněte do místní almary. Jenom detektivek v ní je tolik, že byste je nepřečetli ani za ty nejdeštivější prázdniny. Na další se ptejte na adrese : Dana Štěpanovská, Kuníček 1, 262 55 Petrovice u Sedlčan, tel. 318 856 478 nebo 271 732 595 hd
přehlídka používané zemědělské techniky na farmě. Po celou dobu konání dožínek je zajištěno občerstvení, hudba, vození dětí na koních, ochutnávka a prodej biopotravin Kontaktní osoba: Hana Chlupáčková Telefon: 602 143 426 E-mail:
[email protected] 8. září 2005 (čtvrtek) 10:00 -16:00 Biojarmark v Chrudimi prezentace ekologických zemědělců a výrobců biopotravin, prodej a ochutnávka bioproduktů a biopotravin, soutěže pro děti, informační panely, hudba... na hlavním náměstí v Chrudimi (J. Ressela), Pardubický kraj Organizátor: Šance pro Tebe, občanské sdružení Kontaktní osoba : Jana Švecová Telefon: 603 265 424 E-mail:
[email protected] 8.-10. září 2005 (čtvrtek – sobota Harmonie 13. ročník veletrhu zdravé výživy a přírodních produktů místo : PVA Letňany, Praha více info : www.eharmonie.cz 5.-11. září 2005 (pondělí – neděle) Letní tábor na ekofarmě Baucis Již potřetí můžete navštívit a pomoci Aleši Horákovi a jeho rodině. Pobyt a strava je zdarma, jako odměna za práci odvedenou s chutí a úsměvem. Dopravu si účastníci platí sami. Zájemci, nechť se nahlásí předem. e-mail:
[email protected] telefon: 585 228 584 kontaktní místo : Hnutí DUHA Olomouc, Dolním nám. 38 (vedle Hanácké restaurace) 16. – 17.9.2005 (páteksobota) 12. pražský biojarmark místo : Toulcův dvůr, Kubátova 1/32, 102 00 Praze 10 – Hostivař popis : akce, kde můžete ochutnat české biopotraviny, chybět nebudou vína, uherák, ovoce a zelenina a ani pečené zvíře na rožni, vše bio. Samozřejmě si můžete nakoupit, seznámit se s producenty,mezi nimiž možná najdete i svého
6
Z ZÁ ÁŘ ŘÍÍ -- M MĚ ĚS SÍÍC CB BIIO OP PO OT TR RA AV VIIN NA A E EK KO OLLO OG GIIC CK KÉ ÉH HO OZ ZE EM MĚ ĚD DĚ ĚLLS ST TV VÍÍ A AN NE EB B U D Ě L E J M E S I P E S T R Ý P O D Z I M UDĚLEJME SI PESTRÝ PODZIM Jsou sice“teprve“ prázdniny, ale zanedlouho si zase řekneme : „Tak a máme podzim“. Pro Baryka Františka Nepila ho tvoří září - měsíc chlupů, říjen – měsíc mastných kostí a listopad – měsíc urousaných tlapek. Pro Indiány je září měsícem lovu, říjen měsícem padajícího listí a listopad měsícem bobrů. Pro české spotřebitele je od letoška září měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. S Barykem se díky našemu čtyřnohému členu rodiny shodnu, s Indiány až na ten lov také a se spotřebiteli se na „lov“ nových zážitků ráda vydám.
„Ochutnejte ten rozdíl a najděte si svého ekosedláka!“ Toť slogany pro letošní září, které se poprvé stává měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. A tak už nemusíme závidět “unijním bratrům“ Francouzům jejich velkolepou oslavu biopotravin „Printemps bio“ (volně přeloženo jako Jaro s biopotravinami nebo Biojaro). Ne že bychom doposud neměli své akce. Existuje už letitá tradice biojarmarků, biodožínek, Bioakademie či Bartákova hrnce (vyhlášení nejlepšího ekologického zemědělce roku), ale vždy to jsou akce krátkodobého charakteru. Letos máme příležitost slavit dlouho a vydatně. Spojili se totiž ekologičtí zemědělci (sdruženi ve Svazu PRO-BIO,o.s.), Ministerstvo zemědělství, prodejci, spotřebitelé i zpracovatelé bioproduktů a spoluorganizují zhruba stovku akcí po celé České republice, každý podle svých možností a zaměření. Prodejci biopotravin připravují pro své zákazníky ochutnávky. Ekologičtí zemědělci otevírají vrata svých hospodářství a zvou zájemce a zvědavce z řad široké laické i odborné veřejnosti, aby vstoupili a na vlastní oči viděli, jak se žije ekozemědělcům a jejich rostlinstvu a zvířectvu v Česku. Se začátkem září budou chlupy padat z našich pesanů a z nás se bude v PRO-BIO LIZE jen kouřit, neboť naostro spustíme nové informační stránky o biopotravinách – www.biospotrebitel.cz . Na konci září (26.9.) bude slavnostně vyhlášena Nejlepší biopotravina roku (loni jí byl vynikající uherák, letos jsme tedy plni čekávání). Všechny další akce jsou uvedeny a postupně aktualizovány na www.mesicbiopotravin.cz . Chcete -li se podívat na ekofarmu, pojeďte s námi 24.9.2005 do Selského Dvora (u Netvořic), kde se to zvířaty jen hemží. Hospodář pan Bednář nám názorně předvede, jak se na venkově žije, jaká řemesla ovládá, poví nám o radostech i starostech se zvířátky a ochotně nám odpoví na všetečné dotazy. Bude to odpočinkový den, (vždyť se musíme zrelaxovat po té kopě práce na webu pro vás) vhodný pro všechny zvědavé děti, ženy i muže. (přihlásit se můžete v IC nebo na 720 114 543 nebo e-mailem
[email protected])
ekosedláka, ke kterému si pak začnete jezdit pro produkty přímo na statek, nebo který vám je ochotně pošle vlakem či poštou. Je to zároveň jedinečná příležitost prohlédnout z naivních představ o růžolících selkách a statných hospodářích a vězte, že ani šelmu sedláka neuvidíte. Zato na krávu, ovečky, kozy, slepice, králíky, prase a koně se těšte, stejně jako vaše zvířectvomilovné ratolesti. Dveře našeho tamního „Infocentra o biopotravinách, ekologickém zemědělství a ekologicky šetrné domácnosti“ jsou rovněž dokořán pro všechny zvídavé spotřebitele. 24. září 2005 (sobota) Výlet na ekofarmu Selský Dvůr u Netvořic (Středočeský kraj) 2.výlet PRO-BIO LIGY na ekofarmu. Tentokrát velmi vhodný pro děti! e-mail:
[email protected] telefon: 272 660 501 nebo 720 114 543 25. září 2005 (neděle) 11:00 - 17:00 Jablečná slavnost v Hostětíně Přijeďte slavnostně zahájit další sezónu hostětínské moštárny. Budete mít příležitost ochutnat jablko ve všech jeho podobách! Pořádá:ZO ČSOP Veronica e-mail: veronica(na)ecn.cz telefon: 542 422 750 30. září 2005 (pátek) Biojarmark na Zelném trhu v Brně Prodejní prezentace ekologických zemědělců z Jižní Moravy i Slovenska s výstavou NATURA 2000 v Jihomoravském s cimbálovkou bez cimbálu na Zelném trhu v Brně od 8-17 h. Jarmark doplní Mojmír Vlašín přednáškou na téma NATURA 2000 v Jihomoravském kraji. Pořádá:ZO ČSOP Veronica, Hana Chalupská e-mail: veronica(na)ecn.cz telefon: 542 422 757
Užijme si tedy pestrý podzim plný padajícího listí i psích chlupů, urousaných tlapek, mastných kostí i talířů plných biopotravin a lovme krásné zážitky a ne bobry! jp
7
Z ZD DO OT TA AZ ZŮ Ů IIN NFFO OC CE EN NT TR RA A Z Camphillu v Českých Kopistech jsem si objednala šantu kočičí. Na co ji mohu použít? (EI) Šanta kočičí (Nepeta cataria) přiláká do zahrady včely a kočky. Hmyz ji vyhledává pro bílé květy, kočky zřejmě pro látky, které v dřívějších dobách využívali i lidé, kteří se chtěli alespoň na chvíli „osvobodit“ od svých problémů. Kouřili totiž její sušené listy s mírně halucinogenními účinky. Kočky blaženě se válející v šantě jsou jak zmámené, možná jsou také osvobozené od svých starostí☺ Šantu pěstujeme na slunci či v polostínu, hodí se vedle zeleniny, neboť odpuzuje dřepčíky. Listy šanty lze přidáváme k masům, mladé! výhonky se hodí do salátů. Než se začal dovážet pravý čaj z Číny, vařil se právě ze šanty. Šanta má také léčivé účinky. Listy a květonosné vrcholky lodyh, obsahující vitamin C, používáme pro přípravu čaje při nachlazení a horečkách. Šanta totiž vyvolává spánek a pocení, ale nezvyšuje tělesnou teplotu, což oceníme obzvlášť u neklidných dětí. Pomáhá také při bolestech hlavy, při „zkaženém“ žaludku a působí jako mírné sedativum. Zevně používáme její rozmělněné listy a květonosné vrcholky do obkladů na podlitiny.
R RE EC CE EP PT TY YN NA A LLE ET TN NÍÍ S SE EZ ZÓ ÓN NU U
nejlépe z produktů a potravin v kvalitě BIO nebo z vlastní zahrádky
mangoldové závitky 1kg mangoldu 1 cibule svazek pažitky 250g tvarohu 15 25dkg tvrdého sýru (eidam) 2 vejce olivový či slunečnicový olej 100ml zeleninového vývaru sůl nebo solčanka Mangold opláchneme, odřízneme řapíky, pokrájíme je nadrobno a podusíme cca 5-10 min na cibulce a oleji a dáme vychladnout. Listy mangoldu blanšírujeme 5 minut, necháme lehce zchládnout a připravíme si náplň. Smícháme vejce, strouhaný sýr, solčanku, pažitku a řapíky s osmahlou cibulkou. Směsí plníme menší listy nebo půlky velkých listů, zabalíme, konce zahneme a vkládáme jeden závitek vedle druhého do širokého kastrolu. Vše zalijeme 100ml zeleninového vývaru a necháme 20-25 minut podusit.
ředkvičkové překvapení salátová okurka svazek ředkviček 1 vařené vejce ½ svazku kopru mořská sůl zakysaná smetana ½ žervé (může být např. kozí) Okurku(-y) omyjeme a podélně rozkrojíme, nakrájíme na cca 5 cm dlouhé kousky a vydlabeme měkkou část se semínky. V misce smícháme žervé se zakysanou smetanou, posekaným koprem, najemno nastrouhanými ředkvičkami a vajíčkem, a osolíme. Okurkové kousky plníme touto směsí a pokládáme na list hlávkového salátu.
z jednoho hrnce podle mé prababičky Marie Polákové
zadělávaná kapusta 1 hlávka kapusty (podle počtu strávníků) brambory cibule česnek solčanka pepř máslo špaldová mouka Kapustu pokrájíme a necháme přejít varem, aby nebyla hořká. Vyměníme vodu, osolíme a přidáme nakrájené syrové brambory. Když jsou brambory měkké, bývá i kapusta vařená. Ochucujeme přidáním smažené cibulky, česneku, trochou pepře. Zahustíme máslovou jíškou nebo jiným zahušťovadlem, např. rozemletými jáhlami. (Pozn. Zůstává-li nám v hrnci moc vody, odebereme ji před tím, než přidáme cibulku, česnek a jíšku.)
zadělávané kedlubny kedlubny Solčanka pepř máslo špaldová mouka mrkev Kedlubny oloupeme a nakrájíme na plátky, mrkev očistíme a nakrájíme na kolečka. Zalijeme vodou, „posolíme“ solčanku a dáme vařit. Přidáme špetku pepře a zahustíme máslovou jíškou. Hezky vypadá a výborně chutná, když ke konci vaření přidáme pokrájené, natrhané či celé mladinké kedlubnové lístky od prostředka. Stejně jako u kapusty platí, že nesmíme dát moc vody, jinak z toho máme „blaf“. Můžeme podávat s vařenými bramborami a „chroničtí masožravci“ jistě uvítají biokotletu ve vlastní šťávě.
8
