1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Elektronické publikace bakalářská práce Ondřej Cah...
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Elektronické publikace bakalářská práce
Ondřej Cahlík
Vedoucí práce Oponent
: :
Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D. Ing. Lukáš Burkoň
červen 2011
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně a uvedl jsem veškeré zdroje, ze kterých jsem čerpal.
Ve Valašském Meziříčí, dne 28.6.2011 ______________________ Ondřej Cahlík
.
I
Poděkování
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Tomášovi Brucknerovi, Ph.D. za ochotu, čas, vstřícnost, odborný nadhled a cenné rady, které mi nemalou měrou pomohly při zpracovávání zvoleného tématu. Poděkování patří také mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali a poskytli alternativní pohled a náměty. V praktické části, u projektu Grace, chci poděkovat Lukášovi Markovi za konzultace a rady při řešení realizačních otázek. Děkuji Martinovi Steinerovi ze studentského magazínu Economix a Martinovi Černému z měsíčníku Studentský list, kteří se významně angaţovali v zapojení zmíněných periodik do projektu Grace.
II
Abstrakt
Práce se zabývá elektronickými publikacemi pro čtečky elektronických knih. Ve své první části se věnuje současným otázkám, momentální situaci a očekávanému vývoji v oblasti elektronických publikací, tabletů a čteček na bázi elektronického inkoustu. V druhé části, která je zaměřena prakticky, práce podrobně popisuje návrh a následnou realizaci projektu elektronické publikace studentských periodik Economix a Studentský list na VŠE v Praze.
Klíčová slova elektronické publikace, čtečky elektronických knih, tablety, Amazon Kindle, Apple iPad, elektronický inkoust, projekt Grace, MOBI, EPUB, Studentský list, Economix
III
Abstract
This thesis focuses on electronic publications for e-book readers. In its first part it aims at actual questions, current situation and expected trend in the field of electronic publishing, tablets and e-book readers based on e-ink technology. The other part of thesis is practical and focused on detailed conception and realization of the project for publishing student periodical publications – Studentský list and Economix – electronically at the University of Economics, Prague.
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 1.1 Cíle práce ............................................................................................................... 2 2 Elektronické publikace a čtečky ............................................................................... 3 2.1 Definice ................................................................................................................. 3 2.2 Technické pozadí ................................................................................................... 3 2.2.1 Základní formáty elektronických publikací ................................................. 3 2.2.2 Typy elektronických čteček ......................................................................... 6 2.3 Současná situace a očekávaný vývoj ..................................................................... 7 2.3.1 Významné produkty definující trh ............................................................... 7 2.3.2 Vývoj českých médií na Kindle, srovnání s USA ..................................... 10 2.3.3 Česká média na iPadu ................................................................................ 12 2.4 Distribuce a prodej elektronických publikací ...................................................... 13 2.5 Zánik papírových knih ........................................................................................ 14 3 Projekt Grace ............................................................................................................ 16 3.1 Představení projektu ............................................................................................ 16 3.2 Cíle projektu ........................................................................................................ 17 3.3 Návrh projektu ..................................................................................................... 17 3.3.1 Základní koncepce ..................................................................................... 17 3.3.2 Detailní koncepce ...................................................................................... 19 3.3.3 Definování potřeb a poţadavků ................................................................. 23 3.4 Realizace projektu ............................................................................................... 25 3.4.1 Ukázková publikace ve formátu MOBI ..................................................... 25 3.4.2 Web ............................................................................................................ 28 3.4.3 Vydavatelé ................................................................................................. 30 3.4.4 Přehledová tabulka a finální publikace ...................................................... 31 3.4.5 Propagace a uţivatelé................................................................................. 33 3.4.6 Distribuce ................................................................................................... 34 3.5 Poznatky a doporučení ........................................................................................ 36 3.5.1 Minimální náklady ..................................................................................... 36 3.5.2 Časová náročnost ....................................................................................... 36 3.5.3 Usnadnění práce ......................................................................................... 37 V
3.5.4 Vydavatelé placených publikací ................................................................ 38 3.5.5 Udrţitelnost ................................................................................................ 39 3.5.6 Uţitečné otázky.......................................................................................... 40 4 Závěr .......................................................................................................................... 41 4.1 První část ............................................................................................................. 41 4.2 Závěr projektu ..................................................................................................... 42 4.3 Soubory a dokumenty ke staţení ......................................................................... 44 5 Seznam použité literatury a dalších zdrojů ........................................................... 45 6 Výčty .......................................................................................................................... 48 6.1 Obrázky ............................................................................................................... 48 6.2 Grafy.................................................................................................................... 48 6.3 Tabulky................................................................................................................ 48 6.4 Schémata ............................................................................................................. 48 7 Přílohy ....................................................................................................................... 49 7.1
Schéma procesu přípravy .................................................................................. 49
7.2
Schéma procesu převodu .................................................................................. 50
7.3
Schéma procesu kontroly .................................................................................. 51
7.4
Schéma procesu distribuce ................................................................................ 52
7.5
Schéma procesu zpětné vazby .......................................................................... 53
Zkrácený kód XML dokumentu OPF (SL) ....................................................... 56
7.9
Zkrácený kód XML dokumentu NCX (SL) ...................................................... 58
7.10 Kód XHTML dokumentu titulní strany (ECX) ................................................ 59 7.11 Kód XHTML dokumentu článku (SL) ............................................................. 60 7.12 Zkrácený kód XHTML dokumentu seznamu článků (SL) ............................... 61
VI
1 Úvod Elektronické publikace, ať uţ jsou ve formě knihy, novin či časopisu, existují jiţ řadu let, ale nikdy se netěšily takové pozornosti, které se jim z mnoha stran dostává nyní. S příchodem specializovaných zařízení (čteček), a zejména s jejich inovačním vývojem a zlevněním, dochází k rozšíření vyuţití el. publikací a změně vnímání ze strany výrobců (autorů, vydavatelů) i samotných spotřebitelů (čtenářů). S příchodem tabletů a zařízení na bázi elektronického inkoustu začaly elektronické publikace dávat nový smysl. Z hlediska trhu jejich význam definovaly americké firmy Amazon a Apple. Amazon se svou čtečkou Kindle a společnost Apple s tabletem iPad. Tyto firmy, za podpory vydavatelů a díky svým distribučním systémům, prakticky vytvořili nový globální trh, jehoţ součástí je i Česká republika. Kindle, iPad a další obdobná zařízení poskytla uţivatelům širokou paletu nových moţností a vydavatelům nové příleţitosti. Také se narazilo na jistá omezení, objevily se nové otázky, vznikly nové diskuze, problémy a nejasnosti různé povahy - od filozofických, ekonomických, právních, aţ po technické. Čím jsou elektronické publikace dnes a kdo utváří jejich trh? Co o nich víme a jak je můţeme definovat? Jak si vedou u nás ve srovnání se světem a jaký bude jejich další vývoj? To jsou základní otázky, na které se pokusím v první části své práce odpovědět. V druhé, převaţující části, se zaměřím na praktický projekt pro elektronickou publikaci studentských periodik, jehoţ návrhem a realizací jsem se v rámci své bakalářské práce zabýval.
1
Úvod
1.1 Cíle práce Cílem první části této práce je popis situace, současných otázek a očekávaného vývoje v oblasti elektronických publikací, tabletů a čteček. Cílem druhé části, která je zaměřena prakticky, je návrh a následná realizace komplexního projektu pro elektronickou publikaci studentských periodik Economix a Studentský list na Vysoké škole ekonomické v Praze – včetně propagace a koncové distribuce čtenářům.
2
2 Elektronické publikace a čtečky 2.1 Definice Pojem publikace není pevně a jasně definován. Obecně platí, ţe publikace je informace či zpráva uvedená ve známost. Jedná se tedy o synonymum pro zveřejněné či vydané libovolné dílo bez rozlišení jeho konkrétní podoby. V odvozeném významu slova je tak tradičně označováno jakékoliv konkrétní dílo vydané, respektive zveřejněné tiskem a v minulosti, před vynálezem knihtisku, i dílo zveřejněné ručním opisem. (1) Nepřímo lze také usuzovat od podobnosti slova publikum (obecenstvo). V přeneseném slova smyslu by publikace mohla být dílo, které je určeno právě nějakému obecenstvu (čtenářům / konzumentům jeho obsahu). Přívlastkem „elektronické“ jsou obecně myšleny takové publikace, které jsou vydávány, respektive zveřejněny nikoliv tiskem, ale pomocí elektronických zařízení. Jejich produkce, šíření a uchovávání je zpravidla realizováno pomocí počítačů či jiných počítačových technologií (computer-based). (2) Pro potřeby této práce budu elektronickými publikacemi označovat pouze knihy, časopisy a noviny, které jsou určeny ke konzumaci (čtení, prohlíţení) primárně na mobilních zařízeních – a to zejména na čtečkách elektronických knih na bázi elektronického inkoustu nebo v tabletových čtečkách s aktivním displejem.
2.2 Technické pozadí 2.2.1 Základní formáty elektronických publikací S rozvojem elektronických publikací se na trhu objevila řada zařízení (čteček) od různých výrobců. Ačkoliv jsou si některá zařízení po hardwarové stránce velmi podobná, u softwaru, který je v těchto čtečkách nainstalován, to rozhodně nelze říci. Většina výrobců, ať uţ z ekonomických, strategických, technických či jiných důvodů, přistoupila k softwarové implementaci podpory datových formátů odlišně. (3) (4) 3
Elektronické publikace a čtečky
Datový formát (souborový formát) lze chápat jako strukturu, ve které jsou specifickým způsobem uchovávána a organizována obsaţená data. (5) (6) Například čtečka Kindle, americké společnosti Amazon, pouţívá univerzální otevřený formát mobipocket, zkráceně MOBI. Často se také můţeme setkat s jeho rozšířenou proprietární variantou AZW, která je vyhrazena pouze pro Kindle. Kromě MOBI a AZW Kindle nativně podporuje také formáty TXT a PDF. (7) (4) (8) Alternativou k MOBI (AZW) je formát electronic publication, zkráceně EPUB (ePUB). Ze spektra 28 různých formátů EPUB postupem času vykrystalizoval v dominantní standard respektovaný a podporovaný většinou výrobců (kromě Amazonu) (4) (9). Zpravidla platí, ţe pokud nevíte, jaký formát elektronické publikace zvolit, vyberte EPUB. Pokud se stane, ţe vaše čtečka EPUB nebude podporovat, nezoufejte – existuje mnoţství nástrojů pro vzájemnou konverzi jednotlivých formátů. Asi nejznámějším z nich je program Calibre. V případě, ţe pouţíváte Kindle, můţete vyuţít bezplatný nástroj Kindlegen, který je dodáván přímo společností Amazon a umoţňuje konverzi do formátu MOBI. Oba formáty jsou si svou vnitřní strukturou velmi podobné. Jedná se o sadu XML a XHTML dokumentů, které popisují obsah publikace a v přesné adresářové struktuře seskupují její zdroje. Detailní technickou specifikaci formátu EPUB1
lze nalézt na stránkách Mezinárodní organizace pro digitální
vydavatelství (idpf.org) a specifikaci formátu mobi na www.mobipocket.com/dev.
Obrázek 1 - loga formátů EPUB a MOBI (10) (11)
1
Pozn. 23.5.2011 byla představena nová specifikace formátu EPUB ve verzi 3.0. Novinkou oproti předchozím verzím je zejména podpora HTML 5 a implementace technologie DAISY pro zpřístupnění uţivatelům se zrakovými problémy.
4
Elektronické publikace a čtečky
PDF je dalším rozšířeným formátem, přičemţ míra jeho vyuţívání pro potřeby elektronických publikací ve specializovaných čtečkách klesá (viz Graf 1).
Graf 1 - Srovnání stahování formátů z Oreilly.com (12)
Na Graf 1 je patrný postupný pokles penetrace formátu PDF. Důvodem je rozdílný koncept tohoto formátu. Formát PDF byl vyvinutý pro ukládání a zobrazování dokumentů, které vypadají na všech zařízeních identicky. PDF se neumí pruţně přizpůsobovat zařízením, na kterém danou publikaci zobrazujeme. Uţivatelské přizpůsobení je taktéţ velmi omezené. Je proto nutné zdůraznit zásadní rozdíl mezi EPUB / MOBI a PDF. První zmíněné jsou koncipovány tak, aby zobrazovaný dokument vyhovoval čtenáři (zvyšoval čtenářský komfort). Oproti tomu cílem PDF je zajistit co nejpřesnější stejné zobrazení na libovolném zařízení (13). Pro účely této práce a dle definice (viz kap. 2.1) proto PDF jako formát pro elektronické publikace nebudu dále uvaţovat a v dalších částech se zaměřím na formáty EPUB a MOBI.
5
Elektronické publikace a čtečky
2.2.2 Typy elektronických čteček Na trhu se etablovaly a prokázaly svou ţivotaschopnost dva druhy zařízení vhodných pro čtení elektronických publikací. Jsou to tablety a e-ink čtečky. Zatímco tablety jsou multifunkční zařízení (konzumace el. publikací není primární účel těchto zařízení)2, tak inkoustové čtečky většinou dostojí svého označení „čtečky“ a jejich konstrukce a softwarové zpracování se podřizuje hlavní funkcionalitě – tedy čtení / procházení stránkovaného obsahu. Nejzásadnější rozdíl mezi čtečkami a tablety spočívá v použité zobrazovací technologii. Tablety vyuţívají aktivní LCD displeje, čtečky převáţně pasivní displeje na bázi elektronického inkoustu. Aktivní displeje vyţadují neustálý přísun elektrické energie a na přímém denním světle jsou hůře čitelné. Pozorovací úhly, hmotnost a kvalita zobrazení závisí na typu pouţitého LCD displeje. Od těchto vlastností se následně odvíjí některá omezení, jako např. kratší výdrţ na baterie a nutnost regulace externího zdroje světla. Velkou výhodou aktivních displejů je rychlost a plynulost změny obrazu a barevné podání v milionech odstínů, které obzvláště u LCD displejů typu IPS dosahuje vysoké kvality. (14) (15) Pasivní displeje zaloţené na technologii elektronického inkoustu obsahují speciální bipolární tekuté krystaly, které se přeskupují pouze v reakci na elektrický impuls. Krystaly zůstávají v nové přeskupené podobě aţ do doby dalšího impulsu. Energie se spotřebovává pouze na vyvolání impulsu, tj. na změnu polohy krystalů. Tento způsob změny obrazu je oproti aktivním displejům pomalejší. Je proto nutné počítat se zpoţděním mezi vyvoláním impulsu a přeskupením krystalů na celé ploše displeje. Díky této metodě však čtečky běţně dosahují výdrţe v řádech několika týdnů aţ měsíců, coţ je ve srovnání s několikahodinovou výdrţí tabletů citelný rozdíl. Další výhodou a zároveň nevýhodou je, ţe pasivní displeje nevyzařují světlo, coţ markantně zvyšuje čitelnost například na přímém slunečním světle, sniţuje energetické nároky a zlepšuje pozorovací úhly, ale na druhou stranu znemoţňuje čtení v noci bez 2
Pozn. Při koupi tabletu je občas nutné doinstalovat aplikaci, která rozšíří základní funkcionalitu jeho operačního systému o moţnost čtení elektronických publikací v poţadovaných formátech (nejčastěji EPUB a MOBI).
6
Elektronické publikace a čtečky
externího zdroje světla. Z pohledu barevného podání jsou čtečky skromnější. Naprostá většina současných čteček na trhu pouţívá černobílé displeje. Například oblíbená čtečka Amazon Kindle 3 (next generation) dokáţe zobrazit pouhých 16 odstínů šedi3. (15)
2.3 Současná situace a očekávaný vývoj 2.3.1 Významné produkty definující trh Nejznámějším zástupcem mezi tablety je iPad společnosti Apple. Tento tablet je nesmírně úspěšný. Za rok 2010 se prodalo 14,8 milionů kusů, coţ tvořilo 87,4% poptávky trhu. (16) (17) Nyní s příchodem iPad 2 se očekává překonání prodejů prvního modelu z loňského roku.
Obrázek 2 - tablet Apple iPad 2 (18)
3
Pozn. Na veletrhu spotřební elektroniky CES 2011 (Consumer Electronics Show) v Las Vegas, který se konal začátkem roku 2011, představil čínský výrobce Hanvon první čtečku na světě s barevným elektronickým inkoustem, která je schopna zobrazit aţ 4096 barev. Vyuţívá technologii E-Ink Triton (14)
7
Elektronické publikace a čtečky
iPad 2 vyuţívá aktivní dotykový LCD displej typu IPS. Apple deklaruje výdrţ na baterii aţ 10 hodin. Operační systém iOS 4 a dvoujádrový procesor Apple A5 umoţnují procházení rozsáhlých el. publikací s multimediálním obsahem s minimálním zpoţděním. (18) O své slovo se také hlásí tablety postavené na konkurenční platformě Android společnosti Google, která s příchodem nových modelů s operačním systémem Android 3.1 (Honeycomb), hodlá zaútočit na prozatím dominantní postavení iPadu. Konkrétní hardwarové provedení závisí na ostatních výrobcích (Samsung, HTC, Motorola, ..), kteří Android implementují do svých zařízení. (19)
Obrázek 3 – Samsung Galaxy Tab 10.1 s operačním systémem Android (20)
Firmy Amazon, Pandigital, Sony a Barnes&Noble4 jsou na trhu čteček s elektronickým inkoustem silnými hráči.5 Celosvětovou úspěšnost jejich zařízení dokládá analýza trhu, kterou provedla za třetí kvartál loňského roku (6-9/2010) International Data Corporation (IDC).
4
Pozn. Produkty (čtečky) firem ve stejném pořadí: Kindle, Novel Personal, Reader, Nook 5
Pozn. Trh elektronických čteček je velmi dynamický. Úspěšnost výrobců a s tím i podíl jejich výrobků na trhu se můţe snadno měnit.
Poptávka po čtečkách za rok 2010 činila 12,8 milionů kusů. Ve srovnání s tablety (18 mil. ks.) se jedná o čtyřmilionový rozdíl. Z toho cca 15 milionů prodaných tabletů připadá společnosti Apple a cca 6 milionů prodaných kusů čteček společnosti Amazon. To jasně dokládá, ţe iPad a Kindle jsou ve svém segmentu jedničky trhu. Nicméně vývoj je velmi dynamický a pro následující období toto nemusí zdaleka platit. (21) Společnost Amazon má s prodejem své e-ink čtečky Kindle několikaletou zkušenost. Nejnovější model Kindle 3 (Next Generation) se od starých modelů liší 2. generací e-ink displejů (E-Ink Pearl) s vyšším kontrastem a rychlejší změnou obrazu. Nový Kindle je také menší, lehčí a levnější neţ jeho předchůdci.
Obrázek 4 - čtečka Amazon Kindle 3 (7) 9
Elektronické publikace a čtečky
2.3.2 Vývoj českých médií na Kindle, srovnání s USA Koncem
roku
2010
server
Aktuálně.cz
ohlásil
rozšíření
svého
zpravodajství na Kindle. Záhy se s optimalizovanou verzí svých zpráv ozvaly weby iDnes, VTM a server Novinky.cz Zopakují čeští vydavatelé úspěch, který slaví američtí zpravodajové s distribucí svého obsahu na Kindle? Je cílová skupina uţivatelů čteček dostatečné atraktivní, aby ospravedlnila úsilí vkládané do převodu zpráv? To jsou základní otázky, které si pokládá stále více českých médií. Amazon, slaví úspěch jak u čtenářů, tak u poskytovatelů obsahu. Američané si čtečku Kindle velmi oblíbili především díky její příznivé ceně, kvalitnímu zpracování a velkému množství obsahu. Dokazuje to cca 26 tisíc recenzí (červen 2010) (22) a objem prodeje, který udělal z Kindle historicky nejprodávanější produkt Amazonu, jak tvrdí současný CEO společnosti, Jeff Bezos v rozhovoru s Charlie Rose (23). Výběr mediálních zdrojů el. publikací (knih, magazínů, novin) čítá stovky titulů, které si majitel čtečky můţe prostřednictvím Kindle Store zakoupit – viz Tabulka 2. Obsahový formát
Počet titulů
Časopisy
91
Noviny
165
Blogy
12678
Knihy
918000
Tabulka 2 - nabídka elektronických publikací na Kindle Store k 17.4.2011 (24) Z pozice tuzemského vydavatele není situace tak příznivá, jak se na první pohled můţe zdát. Amazon umoţňuje přímou distribuci pouze titulům v angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, italštině a portugalštině. Vydavatelé titulů lokalizovaných mimo tento výčet nemají moţnost distribuce prostřednictvím Kindle Store.
10
Elektronické publikace a čtečky
Z pohledu českého čtenáře má toto omezení řadu negativních dopadů. Tlumí expanzi čtečky, čímţ sniţuje čtenářskou základnu, a tím sniţuje zájem vydavatelů, coţ vede k nedostatku obsahu a opět sniţuje počet potenciálních čtenářů. Česká média se proti této situaci snaţí bojovat alternativní cestou. Nabízejí vlastní distribuci prostřednictvím emailu, která není tak pohodlná a vyţaduje dodatečné nastavení ze strany uţivatele. Vydavatel
Odběratelé
Typ obsahu
Periodicita
Formát
Aktuálně
1374
zpravodajství
1x denně
mobi
iDNES
3490
zpravodajství
2x denně
mobi
VTM
3601
čsp., články
1x týdně
mobi + epub
Tabulka 3 - emailová distribuce českých periodických publikací (3/2011) (25) Nevýhodou tohoto způsobu distribuce je absence jednotného přehledu publikací, který by byl se čtečkou propojen, a který by umoţňoval přímý odběr. Nevýhoda z pohledu vydavatele je v dodatečných nákladech na realizaci vlastního distribučního a platebního systému. Jedinou výhodou je částečná nezávislost na Kindle Store a podmínkách Amazonu. Z vyjádření vydavatelů vyplývá, ţe v této fázi nevnímají distribuci na Kindle jako zdroj příjmů, ale jako experiment, který přináší pozitivní PR, a který jim umoţní lépe reagovat na budoucí vývoj. (25) Kindle zaţívá v ČR boom. Dle IDC je momentálně nejpouţívanějším specializovaným (e-ink) zařízením ke čtení elektronických publikací. (21) Díky své nízké ceně a velmi dobrým parametrům mu analytici v tomto roce předpovídají skvělé výsledky. Pokračování úspěchu čtečky však závisí na rozhodnutí Amazonu. Pokud nezmění nastavené restrikce ve prospěch dalších jazyků a neumoţní tuzemským vydavatelům distribuci přes Kindle Store, zůstane Kindle, jako další mediální kanál českého zpravodajství, spíše okrajovou záleţitostí, neţ-li plnohodnotnou alternativou klasického tisku.
11
Elektronické publikace a čtečky
2.3.3 Česká média na iPadu Appe iPad je vhodnější pro čtení publikací s mnoţstvím grafických a interaktivních prvků. Zatímco publikace na Kindle jsou svou grafickou úpravou velmi jednoduché, publikace na iPadu jdou přesně opačným směrem. Knihy, časopisy nebo noviny vydávané na iPad musí vypadat skvěle, aby v konkurenci ostatních titulů obstály. Pro Kindle častokrát stačí kvalitní obsah. U iPadu je to podmínka nutná, nikoliv dostačující. Kvalitní publikace na iPadu jsou koncipovány tak, aby se čtenář nejenom něco dozvěděl, ale také, aby měl patřičný uţivatelský záţitek. Toto nepsané pravidlo sice zvyšuje náklady na titul, neboť je nutné zaplatit za grafické práce (obrázky,
animace,
efekty)
a
náročnější
sazbu,
ale
zároveň
zvyšuje
konkurenceschopnost vydávané publikace. Od tohoto přístupu se odvíjí struktura nabídky českých publikací pro iPad, kterou z velké části tvoří časopisy. Časopisy jsou obvykle celobarevné a obsahují mnoţství rozličných grafických prvků. Obrázky, průhledné vrstvy, různé styly písem a odstavců, jejich velikost a umístění dohromady tvoří poměrně sloţitou kompozici. Tablety jsou pro zobrazení a procházení takto sloţitých struktur díky aktivnímu displeji (viz kap. 2.2.2) ideálním nástrojem. Z tohoto důvodu se u nás na iPadu začaly rychle prosazovat časopisy a magazíny, které jsou pro vydavatele zajímavé také z ekonomického hlediska (díky periodicitě lze vyuţít předplatného). Například známé vydavatelství Mladá fronta rozšířila své portfolio o 6 publikací pro iPad. Jedná se o časopisy VTM, F.O.O.D., DIGIfoto, Computer, ForMen a kuchařku Recepty. Od poloviny roku 2011 chystá pro iPad vydat 7 nových kniţních titulů. Dalšími průkopníky jsou například časopis Týden, Respekt, Chip a Hospodářské noviny.
12
Elektronické publikace a čtečky
2.4 Distribuce a prodej elektronických publikací Hegemoni trhu – Amazon, Apple, Sony, Barnes&Noble – pro distribuci a prodej elektronických publikací vyuţívají své vlastní internetové obchody (eshopy).
Firma
Zařízení
Název obchodu
Počet titulů6
Web
Amazon
Kindle
Kindle Store
1 029 000
Amazon.com/kindlestore
Apple
iPad
iBookstore
200 000
Nákup pouze přes aplikaci (součástí iTunes)
Barnes&Noble
Nook
Nook Book Store
2 000 000
BN.com/ebooks
Sony
Reader
ReaderStore
600 000
Ebookstore.sony.com
Tabulka 4 - obchody s el. publikacemi, zdroj: (26), (24), (27), (28)
V zařízeních, která zmíněné firmy prodávají, jsou pevně implementovány přizpůsobené verze těchto obchodů. Pokud je zařízení připojeno k internetu, lze snadno procházet tituly dle kategorií, vyhledávat v databázi recenzí, třídit publikace dle hodnocení ostatních uţivatelů, přidávat vlastní komentáře – a především – nakupovat jedním kliknutím. Vše přímo v zařízení, bez nutnosti zapínat počítač. Nakupovat na počítači je moţné buď známým „eshopovým“ způsobem přes internetový prohlíţeč, nebo pomocí specializovaných aplikací - např. iTunes Store (iBookstore) v případě Apple zařízení. Nákupy „jedním kliknutím“ lze uskutečňovat, jestliţe má uţivatel čtečky vytvořen zákaznický (uţivatelský) účet, který je s danou čtečkou spárován. Platby probíhají bezhotovostně prostřednictvím platebních karet. Proto další podmínkou pro snadný nákup (přímo ze zařízení) je uloţení patřičných údajů o platební kartě (číslo karty, expirace, ad.) v zabezpečeném nastavení spárovaného účtu.
6
Pozn. Počet titulů (knih, novin, časopisů), které je moţné zakoupit v daném obchodě. Údaje platné k 25.6.2011, zdroje: (37), (24), (38), (39)
13
Elektronické publikace a čtečky
Po nákupu následuje distribuce (doručení). Ta probíhá výhradně řízeným (automatizovaným) staţením koupené publikace ze serveru společnosti přímo do čtečky či aplikace. V případě nákupu objemných publikací je nutnou podmínkou pro úspěšné doručení rychlé a stabilní připojení k internetu.7
2.5 Zánik papírových knih Zánik papírových knih a jejich náhrada elektronickými je častým předmětem úvah a spekulací. Kaţdá odpověď na tuto otázku je spíše názorem, neţli objektivním posouzením. Osobně si myslím, ţe papírové knihy zaniknou. Zaniknou, ale v dlouhém období. Jak dlouhé „dlouhé“ období je a co vlastně představuje, to si netroufám odhadnout. Spokojím se pouze s výrokem J. M. Keynese – „V dlouhém období jsme všichni mrtví“. Ano, skutečně tomu tak můţe být. Lidstvo, se můţe doţít doby, kdy papírové knihy budou spíše raritou a cenným sběratelským artiklem, neţli běţnou součástí našich ţivotů. Zamyslím-li se nad budoucností papírových knih v horizontu několika jednotek aţ desítek let, jsem přesvědčen, ţe papírové publikace budou stále dominantou kniţního trhu a nedílnou součástí našeho kaţdodenního ţivota. Důvodů mám pro to hned několik. Z psychologického a historického hlediska jsou lidé zvyklí na jistý způsob práce s klasickou knihou – jedná se o uchopitelný předmět, se kterým mohu fyzicky manipulovat, mohu si k němu přičichnout (vůně knihy), mohu ho umisťovat v prostoru (knihovničky). Klasická kniha stárne a absorbuje v sobě chod času, který v ní zaznamenává další příběhy. To jí přidává na vzácnosti a jedinečnosti. Kniha můţe být vnímána jako umělecké dílo - je krásná svým zpracováním, svou vazbou, papírem a ilustracemi.
7
Pozn. Zajímavostí je, ţe Amazon deklaruje doručení publikací do Kindle 3G za méně neţ 60 sekund kdekoliv na světě – díky své síti Whispernet a dohodě s operátorem AT&T.
14
Elektronické publikace a čtečky
Pro čtení obyčejné knihy nepotřebujete elektřinu, nepotřebujete tlačítka ani posuvníky. Klasická kniha je odolnější, můţe vám spadnout bez většího poškození. Lze ji získat snadno – bez bankovního účtu, počítače či připojení k internetu. S klasickou knihou vás neobtěţují aktualizace nového softwaru a na cestách se nemusíte starat o kompatibilitu elektrický zásuvek. A tak bych mohl ještě chvíli pokračovat. Navíc, uvědomíme-li si, ţe i v současnosti existují země, kde i obyčejná kniha je vzácností, nejsou spekulace o zániku papírových knih na pořadu dne.
15
3 Projekt Grace 3.1 Představení projektu V listopadu 2010 jsem nastoupil na vlnu trendu a pořídil jsem si nový model čtečky Kindle (next generation), který byl v tu dobu ţhavou novinkou. Zprávy v médiích a recenze byly pozitivní a zařízení hodnotily velmi kladně. Bezkonkurenční cena, kterou Amazon stanovil na 139 dolarů a pochvalné ohlasy mě ve správnosti nákupu jenom utvrzovaly. Prvních pár týdnů nadšení a zkoušení vystřídal ryze pragmatický přístup. Začal jsem zjišťovat, ţe pro Kindle neexistuje téměř ţádný český obsah. To se po jisté době změnilo. Pár českých vydavatelů začalo v experimentálním provozu distribuovat svůj obsah i pro Kindle. To však bylo stále málo a kvalita zpracování jednotlivých publikací nebyla nikterak valná. Rozhodl jsem se proto, ţe s vydáváním a distribucí nových publikací pro Kindle pomůţu. Zhodnotil jsem své moţnosti a prostředky, které mám k dispozici a na základě toho jsem navrhl projekt, který jsem nazval Grace (půvab, přízeň, ladnost, ozdoba). K zahájení realizace projektu mi tedy zbývala jediná věc - a sice vydavatelé (dodavatelé obsahu), kteří by byli ochotni se do projektu zapojit a poskytnout mi práva, obsah a patřičné podklady pro vydávání (převod) a distribuci jejich publikací na elektronické čtečky. Neměl jsem ţádnou předchozí zkušenost s tvorbou publikací pro elektronické čtečky, neodváţil jsem se proto jít za velkými vydavateli, ale oslovil jsem vydavatele tištěných studentských periodik na VŠE (Studentský list a Economix), kteří mi byli ochotni prominout nedostatek zkušeností i výsledek bez záruky. Definoval jsem si obecný postup, poţadavky a procesy. Následně jsem s šéfredaktory konzultoval vzhled a náleţitosti publikace tak, aby vyhovovala jejich představám a zároveň, aby výsledek byl v rámci technických mezí dosaţitelný. Po shromáţdění všech potřebných podkladů a splnění stanovených podmínek jsem konečně začal s realizací.
16
Projekt Grace
3.2 Cíle projektu Elektronická publikace a distribuce studentských periodik Economix a Studentský list pro čtečku elektronických knih Amazon Kindle.
3.3 Návrh projektu Návrh projektu popisuje obecný způsob, jakým chci projekt uskutečnit a co k tomu budu rámcově potřebovat.
3.3.1 Základní koncepce Základní koncept projektu je jednoduchý, ilustruje jej schéma 1 - viz níţe.
Schéma 1 - Obecné schéma základní logiky projektu, zdroj: Autor
Ze schématu vyplývá následující: návrh hlavní a klíčové funkcionality projektu; aktéři; hlavní a klíčové procesy včetně jejich pořadí; vstupy a výstupy.
Hlavní a klíčová funkcionalita Hlavní funkcí je poskytování nových elektronických publikací a tím navyšování nabídky českých titulů pro uţivatele čteček (odběratele, čtenáře). Klíčovou funkcí (znázorněna červeně) je konverze klasické publikace do publikace elektronické8, tj. do podoby přijatelné pro elektronické čtečky ve vybraných formátech9. Aby projekt mohl plnit svou hlavní funkci, je nutné publikace převádět, tj. uskutečňovat fci klíčovou.
8
Pozn. Definice elektronické publikace – viz kap. 2.1 9
Pozn. Stanovené formáty EPUB a MOBI – viz kap. 2.2.1
17
Projekt Grace
Aktéři Názvy aktérů (modrou barvou) jsou z důvodu koncepčního přístupu záměrně obecné. Vydavatel (Ecx., SL) v roli dodavatele obsahu, Grace v roli zpracovatele dodaného obsahu a čtenář (uţivatel čtečky) v roli odběratele zpracovaného obsahu. Dodavatel disponuje klasickými publikacemi. Chce-li disponovat i jejich elektronickými variantami, obrátí se na zpracovatele, kterému poskytuje svůj obsah a materiály potřebné ke zpracování (převodu). Zpracovatel na základě dodaných podkladů provede konverzi a z klasické publikace vytvoří elektronickou. Tu následně distribuuje odběratelům. Na zpracovatele je moţné nahlíţet jako na prostředníka, pomocí kterého dodavatel získá nové odběratele a naopak odběratel nalezne nové dodavatele.
Hlavní a klíčové procesy Vyplývají z hlavní a klíčové funkcionality. Hlavním procesem je poskytnutí nových publikací odběratelům (distribuce, znázorněno ţlutě). Klíčovými procesy jsou získání obsahu a převod publikace. Pomocí klíčových procesů je realizován proces hlavní. V případě, ţe si dodavatel nepřeje distribuci prostřednictvím zpracovatele, stává se hlavním procesem převod publikace. Můţe nastat i situace, kdy proces převodu je vynechán – např. dodavatel elektronickou publikací jiţ má, přeje si pouze její distribuci.
Vstupy a výstupy Vstupy tvoří obsah a specifické informace10 potřebné pro vytvoření konkrétní publikace. Pokud má vydavatel zájem pouze o distribuci je vstupem hotová elektronická publikace. Transformačním místem je zpracovatel, na jehoţ výstupu vzniká nová elektronická publikace a její distribuce. Výstupy jsou tedy dvojího charakteru – konvertovaná publikace a provedená distribuce. Pokud vydavatel trvá výhradně na vlastní distribuci, je výstupem pouze konvertovaná publikace.
10
Pozn. Dílčí obsah a specifické informace potřebné pro práci zpracovatele se liší na základě individuální konzultace s vydavateli. Kaţdý vydavatel má na podobu výstupu různé poţadavky, od čehoţ se odvíjí poţadavky zpracovatele na vstupy – viz detailní koncepce kap. 3.3.2.
18
Projekt Grace
3.3.2 Detailní koncepce Detailní koncepce podrobně identifikuje a následně rozebírá jednotlivé procesy v projektu. Pro snazší pochopení je kaţdý proces znázorněn modelem. Pro modelovou vizualizaci byl pouţit základní vývojový diagram v programu Microsoft Visio 2010 z důvodů jeho přehlednosti a názornosti. Detailní návrh tvoří 5 procesů a 3 aktéři.
příprava
zpracování
kontrola
distribuce
feedback
Schéma 2 - Procesní řetězec, zdroj: Autor
Popis aktérů se od základní koncepce nemění (viz kap. 3.3.1). Modely procesů jsou z důvodu své velikosti k práci připojeny ve formě přílohy (kap. 7). Proces přípravy (viz příloha 7.1) Příprava je prvním procesem v procesním řetězci. Iniciuje jej impulz ze strany vydavatele, který žádá o převod své publikace. Následně je ţádost přijata a zařazena do seznamu žádostí, kde čeká na své vyřízení.11 Jakmile se dostane na řadu, je nejprve nutná konzultace žádosti s vydavatelem, který podrobně představí obsah publikace, její strukturu a poţadavky, které klade na zpracování. Na základě konzultace vzniká zápis, který je podkladem pro vytvoření specifikace vstupních požadavků pro převod publikace.12 Po vypracování je specifikace zaslána vydavateli. Vydavatel podle informací uvedených ve specifikaci dodá patřičný obsah a splní veškeré poţadované náleţitosti. Po přijetí obsahu se ověřuje, zdali je v pořádku, zdali splňuje specifikaci. Pokud ne, vypracuje se specifikace opravných požadavků, která je následně zaslána zpět vydavateli. Vydavatel na základě opravné specifikace odstraní nedostatky (např. chybějící soubor) a celý obsah opětovně zašle ke kontrole. Toto se opakuje, dokud není specifikace dodrţena. Jakmile je vše
11
Pozn. Vzhledem k tomu, ţe na veškerých záleţitostech v projektu jsem pracoval samostatně, nebyla zde reálná moţnost věnovat se paralelně několika publikacím zároveň v rozumném čase (časově náročné). Proto jsem veškeré poţadavky vyřizoval postupně. 12
Pozn. Specifikací vstupních poţadavků je myšleno vše, co je ze strany vydavatele nutné splnit (dodat), aby mohl převod publikace začít. Co bude po vydavateli poţadováno, závisí na tom, co sám bude poţadovat.
19
Projekt Grace
v pořádku, proces přípravy končí a přistupuje se k následujícímu procesu dle procesního řetězce – tj. zpracování (převod) publikace. Proces zpracování / převodu (viz příloha 7.2) Proces zpracování je reprezentován samotným převodem (konverzí) publikace ze své klasické (papírové) formy do podoby plnohodnotné elektronické publikace přizpůsobené pro konzumaci (čtení) na elektronických čtečkách. Jedná se o druhý proces v procesním řetězci, který následuje po přípravě veškerých podkladů (viz proces přípravy) potřebných pro zahájení konverze. Na počátku procesu se zjišťuje, zda jsou dílčí části13 publikace samostatně rozděleny. Pokud tomu tak není, je nejprve nutné dílčí části rozdělit do samostatných celků.14 Následně se zjišťuje, jestli je nutné dílčí části kategorizovat (zařadit do rubrik). V případě, ţe ano, provede se roztřídění dílčích částí podle podkladů vydavatele. Pokud ne, přistoupí se rovnou k vytváření šablon15 pro jednotlivé druhy dílčích části (typů obsahu). Jakmile jsou šablony připraveny, vytvoří se titulní a zadní strana publikace. Následuje editorial (úvodní sdělení čtenářům) a klasický obsah (seznam článků a rubrik) pro snadnou orientaci v úvodu publikace. Další a zároveň nejnáročnější krok je vytvoření samotných dílčích částí. To se provádí sazbou všeho, co dílčí část obsahuje16, do příslušné šablony. Pokračuje se kompletací všeho, co se doposud vytvořilo, do jednoho funkčního celku. Na konci vzniká elektronická publikace, jejíţ bezchybnost se musí teprve ověřit v následujícím procesu kontroly.
13
Pozn. Dílčí části jsou jednotky obsahu, které tvoří hlavní „náplň“ celé publikace. Jsou to například články, komentáře, ankety, rozhovory, novinky, v případě knihy to mohou být i kapitoly. Jak příklad naznačuje je vícero druhů dílčích částí, přičemţ kaţdý druh se můţe (ale nemusí) lišit. Odlišnosti mohou být např. v grafické úpravě nebo v absenci některých částí (rozhovor nemusí mít perex, apod.). 14
Pozn. Pokud není obsah kaţdé dílčí části samostatně oddělen od celé publikace (např. vydavatel má k dispozici pouze zkompletovanou verzi celé publikace) je nutné provést extrakci jednotlivých částí tak, aby se nemuselo pracovat s celou publikací, ale mohlo být snadno operováno na nejniţší úrovni – tj. na úrovni dílčích částí. 15
Pozn. Jedná se o grafické a rozvrhové šablony, které určují kompozici a vzhled obsahu kaţdého druhu dílčích částí. Některé druhy dílčích částí mohou mít totoţné šablony, zde záleţí na poţadavcích vydavatele. Pozn.
16
Odstavce s formátovaným textem, odkazy, obrázky, tabulky, seznamy, titulky, mezititulky, aj.
20
Projekt Grace
Proces kontroly (viz příloha 7.3) Kontrola je v pořadí třetím procesem. Smyslem tohoto procesu je ověření bezchybné funkčnosti právě dokončené elektronické publikace, která byla vytvořena v předchozím procesu (proces zpracování). Cílem je také získání schválení ze strany vydavatele, které umoţní v následujícím procesu (proces distribuce) hotovou publikaci distribuovat přihlášeným odběratelům. Průběh kontroly je velmi jednoduchý. Nejprve se publikace testuje buď přímo na daném fyzickém zařízení, nebo v počítači pomocí emulátoru daného zařízení. Z počátečního testování vyplyne, zdali publikace obsahuje chyby či nikoliv. Pokud se odhalí nějaká chyba, je následně opravena a testování začne od znovu. V opačném případě se zkontrolovaná publikace odešle vydavateli ke schválení. Vydavatel reaguje zasláním připomínkového nebo schvalovacího dokumentu. V prvním případě se publikace na základě připomínkového dokumentu upraví a proces kontroly se opakuje od začátku. V druhém případě je publikace schválena a připravena k přechodu do distribuční fáze.17
Proces distribuce (viz příloha 7.4) Distribuce je předposledním procesem procesního řetězce. Účelem je doručení schválené elektronické publikace všem, kteří se přihlásili k jejímu odběru. Distribuci povaţuji za hlavní proces celého projektu, neboť definovanou hlavní funkcionalitou (viz základní koncepce, kap. 3.3.1) je poskytování nových publikací, coţ je primárním smyslem distribuce. Proces uvaţuje distribuci dvojího typu – pasivní a aktivní. Pasivní distribuce je prosté umístění publikace v příslušném souborovém formátu (kap. 2.2.1) na web k volnému staţení. Aktivní distribuce je spojena s konkrétním odběratelem (lze přesně zjistit, kdo danou publikaci odebírá). Aktivní větev začíná tříděním odběratelů podle zvolené publikace.
17
Pozn. Můţe nastat situace, kdy vydavatel nemá zájem o distribuci. V tomto případě procesní řetězec končí procesem kontroly a dále jiţ nepokračuje. Ţádost, která na počátku iniciovala první proces, se tímto pokládá za vyřízenou.
21
Projekt Grace
Třídění se provádí na základě informací o odběratelích, které jsou získávány z databáze.18 Následně se třídí dle odběratelem deklarovaného zařízení. Podle tohoto třídění se vytvoří seznam odběratelů dané publikace pro kaţdé zařízení zvlášť. Nyní tedy známe všechny uţivatele, kteří odebírají konkrétní publikaci, a tyto uţivatele máme rozřazeny v kategoriích podle zařízení, které pouţívají. Dalším krokem v procesu je třídění podle způsobu distribuce.19 V rámci tohoto kroku se vytváří dvě skupiny emailů. První pro uţivatele, kteří chtějí publikaci zaslat v příloze a druhou pro uţivatele, kteří chtějí zaslat pouze odkaz ke stáhnutí.20 Následuje zaslání zkušebních emailů na testovací adresu. Pokud se vyskytne nějaký problém, opraví se a opětovně se zašle zkušební email. Jestliţe vše proběhne v pořádku, přistoupí se k fázi, která jiţ nelze vzít zpět ani opravit – tj. konečné odeslání publikace všem odběratelům. Po rozeslání všech emailů se informuje vydavatel o dokončení distribuce a na sociálních sítích, které má Grace k dispozici21, se zveřejní informační zprávy o vydání nové publikace. Proces distribuce je tímto ukončen. Následuje proces zpětné vazby.
18
Pozn. Databáze obsahuje informace o tom, které publikace má daný uţivatel přihlášené k odběru; jeho emailovou adresu; typ zařízení, které pouţívá a způsob distribuce, který preferuje. 19
Pozn. Jsou dva způsoby aktivní distribuce. V obou případech se jedná o emailovou distribuci. Rozdíl je pouze v tom, zdali se publikace zasílá přímo v příloze emailu, nebo nepřímo s odkazem ke stáhnutí. 20
Pozn. Skupiny emailů jsou dvě, ale výsledný počet vytvořených emailů můţe být větší. Závisí to na rozptylu rozdílných typů zařízení odběratelské základny. Jednoduše řečeno, ne všechny zařízení podporují stejné souborové formáty, proto se vytváří vţdy takový email, který obsahuje publikaci (nebo odkaz na ni) ve formátu, který bude zařízením daného odběratele podporován. Pozn.
21
Facebook a twitter kanály FIS VŠE Plazmy a projektory VŠE Praha, školní nástěnky Facebook a twitter kanály Business IT Clubu Blog klubu, newsletter klubu, akce a přednášky klubu Facebook a twitter kanály partnerů Business IT Clubu Facebook, twitter a další kanály vydavatelů
22
Projekt Grace
Proces zpětné vazby (viz příloha 7.5) Posledním procesem je zpětná vazba, někdy také označována jako feedback. Smyslem procesu je sledování a následný rozbor reakcí odběratelů na distribuovanou publikaci z důvodu analýzy jejich spokojenosti. V průběhu procesu jsou zaznamenávány připomínky, rady a komentáře uţivatelů z různých kanálů. Na základě tohoto lze příští publikaci inovovat tak, aby lépe vyhovovala poţadavkům svých odběratelů. Proces začíná sledováním a sběrem zpětné vazby (feedback tracking) z několika různých zdrojů. Jedná se zejména o sociální sítě Facebook a Twitter, o přímé emailové reakce, o sledování zmínek a zpětných odkazů na webu prostřednictvím Google nástrojů a samozřejmě také o zaznamenávání osobní zpětné vazby (hovoří se s lidmi). Pokud vydavatel disponuje svými kanály, je vhodné zpětnou vazbu vzájemně sdílet. Jestliţe se ukáţe, ţe feedback není dostatečný pro objektivní zhodnocení spokojenosti, provede se dodatečné dotazníkové šetření. Následnou analýzou shromáţděných informací se vytvoří hodnotící zpráva, která se odešle vydavateli. Hodnotící zpráva poukazuje na pozitiva a negativa publikace tak, jak je vnímají uţivatelé a slouţí jako podklad pro tvorbu následujících publikací. Končí poslední proces a zároveň celý procesní řetězec. Ţádost, která na počátku vše iniciovala, se tímto povaţuje za vyřízenou.
3.3.3 Definování potřeb a požadavků Z obecného hlediska detailní koncepce jsem identifikoval následující potřeby a poţadavky: Potřeby jsou vše co je nutné obstarat a zajistit samostatně bez závislosti na vydavateli Požadavky jsou vše co je nutné obstarat a zajistit kooperativně v závislosti na vydavateli
23
Projekt Grace
Potřeby a) Pracovní počítač s aplikací umoţňující vytváření a editaci elektronických publikací v patřičném formátu b) Specifikaci souborových formátů pro elektronické publikace c) Vlastní normalizační specifikaci22 d) Zkušební zařízení, tj. čtečku nebo její emulátor e) Internetovou adresu (doménu) f) Hosting s dostatkem volného prostoru pro uchování publikací v několika formátech23 g) Systém (webovou aplikaci) pro uţivatelskou správu distribucí h) Uţivatele i) Ukázkovou publikaci j) Propagaci
Požadavky a) Základní charakteristiky publikace24 b) Vymezení cílové skupiny čtenářů c) Logo publikace a vydavatelství d) Titulní stranu publikace (front cover)
22
Pozn. Normalizační specifikace stanovuje maximální velikost obrázků, jejich rozměry a souborový formát. Dále stanovuje délku titulků, délku názvu rubrik a jmen autorů. Můţe také stanovovat, v jakém formátu je pracováno s časovými údaji. 23
Pozn. Webhosting by rovněţ měl splňovat určité poţadavky na databázi a podporovaný programovací jazyk. V případě Grace je to databáze MySQL 5+ a webový server Apache s podporou PHP 5+. 24
Pozn. Základní charakteristikou je např.: typ publikace (časopis, noviny), periodicita, ISSN, číslo vydání, kontakty, šéfredaktor, podmínky pro přebírání obsahu (licence), apod.
24
Projekt Grace
e) Zadní stranu (back cover) f) Editorial (úvodní slovo či článek) g) Seznam dílčích částí dle jejich pořadí při průchodu publikací h) Určení kategorizace dílčích částí i) Specifikaci jednotlivých druhů dílčích částí a jejich náleţitostí j) Klíčová slova charakterizující obsah dané publikace (např. hlavní téma) k) Seznam pouţitých obrázků s jejich jedinečnými souborovými názvy přiřazenými k dílčím částem, které jej mají obsahovat l) Samostatné soubory obrázků dle normalizační specifikace m) Titulky, rubriky, jména autorů (délka titulků, názvů rubrik, délka jmen autorů a pořadí uvádění křestního jména a příjmení – vše musí vyhovovat normalizační specifikaci25) n) Propagace ze strany vydavatele
3.4 Realizace projektu Kapitola realizace projektu popisuje konkrétní technicko-organizační způsob, jakým byl projekt uskutečněn. Vše podstatné, co bylo k úspěšné realizaci projektu potřeba, je chronologicky shrnuto v šesti nejdůleţitějších milnících (podkapitoly).
3.4.1 Ukázková publikace ve formátu MOBI Na samém počátku projektu bylo nutné vytvořit ukázkovou publikaci, jejímţ účelem bylo prověření mých schopností a moţností. Pokud by se mi nepodařilo vytvořit ukázkovou publikaci na dostatečné úrovni, nemělo by smysl v projektu pokračovat.
25
Pozn. Např. typicky u titulků dochází k tomu, ţe jsou delší, neţ povoluje normalizační specifikace. V tomto případě je po vydavateli poţadováno vytvoření zkrácených alternativních titulků.
25
Projekt Grace
Publikaci jsem vytvářel ve formátu MOBI, protoţe se projekt zaměřuje na Kindle, jako na hlavní distribuční zařízení (viz kap. 2.2.1). Při vytváření publikace jsem vycházel ze vzorových souborů, které jsou přiloţeny ke konverzní aplikaci KindleGen, kterou Amazon poskytuje zdarma ke staţení na svém webu.26 (29) Zdrojem mi také byla specifikace formátu na webu Mobipocket.com/dev. (30) Vzhledem k tomu, ţe MOBI je prostý ZIP archiv, jeţ obsahuje XML soubory, kterým se při vytváření publikace nevyhnete, musel jsem si osvěţit paměť a nastudovat si základní informace o XML dokumentech a zásadách práce s nimi – k čemuţ mi skvěle pomohla kniha Jiřího Koska – XML pro kaţdého, která je taktéţ k dispozici ke staţení zdarma.27 (31) Pro manipulaci s XML dokumenty jsem pouţil velmi schopnou aplikaci Oxygen XML Editor, která mimochodem obsahuje šablonu pro vytváření publikací ve formátu EPUB, coţ jistě usnadní mnoţství práce. Ale zpět k MOBI. MOBI obsahuje dva stěţejní XML dokumenty. Jedním je soubor OPF a druhým NCX. Oba soubory mají svou vlastní specifikaci 28, ale pro účely této práce stačí vědět, ţe soubor OPF obsahuje informace o všech souborech tvořících publikaci29 (tzv. manifest) a jisté základní informace (název publikace, číslo vydání, vydavatel). Pomocí druhého souboru - NCX - se vytváří navigační obsah, který můţeme pouţít pro orientaci při procházení publikace. Kromě NCX a OPF jsou v archivu ještě další soubory. Jedná se o soubory obsahové (XHTML), soubory definující vzhled (CSS) a obrázkové soubory (JPEG, GIF).
Pozn. XHTML soubory reprezentující jednotlivé dílčí části (články) a jejich vloţený obsah (obrázky), soubor titulní a zadní strany publikace a soubory seznamu článků (klasický obsah)
26
Projekt Grace
V XHTML souborech je obsaţen text dílčích částí (článků) a jsou zde definovány vloţené prvky (obrázky). V CSS souborech je popsán vzhled článků (základní grafická úprava). A konečně JPEG / GIF soubory nesou samostatné obrázky. Nyní, kdyţ víme, co publikace ve formátu MOBI obsahuje, nebude pochopení vizualizace souborové struktury ukázkové publikace, kterou jsem vytvářel pro Economix, ţádným oříškem.
Schéma 3 - souborová struktura MOBI, zdroj: Autor Ukázková publikace byla jednou ze zásadních věcí při rozhodování Economixu o zapojení do projektu30, a vůbec stěţejní záleţitostí, která mi potvrdila, ţe projekt je v mých silách, a ţe v něm mohu nadále pokračovat. Z těchto důvodů povaţuji ukázkovou publikaci za první realizační milník. Ukázková publikace je k dispozici ke staţení na Oox.cz/bp.
30
Economix byl prvním vydavatelem, který se do projektu zapojil. Jeho ukázkovou publikaci jsem proto zpracovával jako první.
27
Projekt Grace
3.4.2 Web Vytvoření domovské stránky, která by informovala o projektu a následně vytvoření samotného systému pro správu distribučních poţadavků, mohu označit za další významný realizační milník. Nejprve bylo nutné se rozhodnout o technickém řešení. Rozhodování však netrvalo dlouho. Vzhledem k tomu, ţe mám několikaleté zkušenosti se systémem Drupal31, rozhodl jsem se ho vyuţít jako základ pro postavení celého webu Grace. Zajistit doménu a webhosting uţ byla maličkost, se kterou mi pomohl projekt BizIT Labs32, který nabízí prostor a subdoménu pro začínající projekty zdarma. V tento okamţik jsem měl vše potřebné připraveno a mohl jsem přikročit k samotné tvorbě webu. Úvodní stránkou, přihlašovacím formulářem, vzhledem ani rozmístěním grafických prvků se zabývat nebudu, to není zajímavé ani zdaleka tak důleţité jako – zadávání nových distribucí registrovanými uživateli. Operace s distribucemi (jejich zadávání, úprava a rušení) je hlavní funkcionalitou webu, kterou mají uţivatelé po přihlášení k dispozici. Po prvním přihlášení do Grace nemá uţivatel specifikovanou ţádnou distribuci (viz obrázek 5). Proto, aby se stal odběratelem, musí přidat distribuci.
Obrázek 5 - první přihlášení Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz)
31
Pozn. Drupal je open-source webový systém postavený na technologiích PHP a MySQL. Jedná se o CMS - systém pro správu obsahu a řízení uţivatelských účtů. Pro potřeby projektu jsem vyuţil Drupal 6, který je k dispozici ke staţení zdarma pod licencí GNU GPL verze 2. 32
Pozn. BizIT Labs je projekt Business IT Clubu, který podporuje nové zajímavé projekty. Já jsem vyuţil tuto moţnost pro získání subdomény a hostingu.
28
Projekt Grace
Uţivatel se můţe přihlásit k odběru publikace vytvořením nové distribuce. To provede kliknutím na první (zelený) odkaz „přidat distribuci“ v horizontální navigační liště (viz obrázek 5). Následně se mu otevře nová stránka s formulářem, kde poţadovanou distribuci upřesní – vybere zařízení, které pouţívá; určí, o distribuci jaké publikace má zájem; vybere preferovaný způsob distribuce a zadá svůj email (viz obrázek 6).
Obrázek 6 - Upřesnění distribuce Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz)
Po vyplnění a uloţení formuláře se do systému zavede nová distribuce, která se uţivateli zobrazí v přehledové tabulce na úvodní stránce (viz obr. 7). Uţivatel si tak můţe definovat několik různých distribucí a ty následně spravovat.
Obrázek 7 – přehled vytvořených distribucí Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz)
29
Projekt Grace
Jakmile jsou nové vydání zvolených publikací k dispozici, automaticky se rozešlou uţivatelům, podle distribucí, které si předem definovali. Tímto poměrně jednoduchým způsobem je provedena uţivatelská část nejzásadnější funkcionality projektu – distribuční správa publikací – čímţ bylo zároveň dosaţeno druhého realizačního milníku. Web Grace je k dispozici na adrese grace.bizit.cz. Pro zkušební účely je moţné pouţít uţivatele tester s heslem abc123, jinak je nutné se regulérně zaregistrovat.
3.4.3 Vydavatelé Jak jsem jiţ naznačil v představení projektu (viz kap. 3.1), podařilo se mi přesvědčit Ekonom - sdružení studentů ekonomie, které vydává publikaci Economix (dvouměsíčník) a občanské sdružení Studentský list, které vydává stejnojmennou publikaci Studentský list (měsíčník), aby mi poskytli svůj obsah a aktivně se zapojili do propagace projektu Grace.
Obrázek 8 - loga publikací Economix a Studentský list (32) (33)
Dříve, neţ jsem kontaktoval šéfredaktory těchto publikací, bylo nezbytné mít připravené fungující řešení. To představovalo – hotovou ukázkovou publikaci (kap. 3.4.1) a web se systémem pro uţivatelskou správu distribucí (kap. 3.4.2.). Dohoda
alespoň
s jedním
vydavatelem
byla
nutnou
podmínkou
v pokračování projektu. To se podařilo a tím byl splněn i třetí realizační milník.
30
Projekt Grace
3.4.4 Přehledová tabulka a finální publikace Vytváření ostré verze publikace se technicky neliší od verze ukázkové, kterou jsem popsal v kapitole 3.4.1. Finální publikace je v podstatě ukázková publikace s větším mnoţstvím obsahu. Proto se v této části zaměřím na organizační aspekty, zejména na jeden klíčový poţadavek, který museli vydavatelé splnit, aby mohl konverzní proces (z klasické publikace do finální elektronické podoby) vůbec začít. Konkrétně v případě 4. vydání (duben 2011) Studentského listu jsem vyţadoval přehledovou tabulku, která v souladu s poţadavky [g], [h], [k] a [m] uvedených v kapitole 3.3.3, obsahuje lineární zápis dílčích částí, přičemţ ke kaţdé části je uvedeno pořadí při průchodu publikací, druh dané dílčí části, její autor, kategorie do které spadá, alternativní titulek pro titulky delší neţ 40 znaků (s mezerami včetně) a souborová jména obrázků, které byly v konkrétní části pouţity. Viz následující ukázka – Tabulka 5. Č.
Druh
Kateg.
Autor
Titulek
Alt. tit
Obr.
1
čl.
škola
M. Černý
Titulek delší neţ 40 znaků
Zkrácený titulek
obr1.jpg
2
rzhv.
eko.
D. Mlynář
Opravu hrozí bankrot Řecku?
Bankrot Řecka
recko.jpg
3
kom.
polit.
J. Sojka
Inventura demokracie
Inventura
obr2.jpg
Tabulka 5 - přehledová tabulka obsahu publikace, zdroj: Autor
Kromě přehledové tabulky byly samozřejmě potřeba i další věci (kap. 3.3.3), ale tuto zmiňuji zvlášť, protoţe díky ní si tvůrce elektronické publikace nejlépe uvědomí strukturní a obsahové souvislosti, coţ mu následně umoţní:
pochopit uspořádání obsahu a jeho vazeb uvnitř publikace
odhadnout náročnost zpracování
sledovat postup zpracování
odhalit případné logické nesrovnalosti
dívat se na obsah z širší perspektivy 31
Projekt Grace
Na základě tohoto, pak lze velmi snadno začít se samotným procesem zpracování, který z technicko-realizačního hlediska zjednodušeně představuje vytváření a úpravu XML a HTML souborů. Při vytváření elektronické publikace Studentského listu, se jednalo o můj klíčový poţadavek, který musel šéfredaktor splnit, jinak by ke vzniku finální publikace nemohlo dojít. Aby byla tabulka správně sestavena, musel mít šéfredaktor stále na paměti rozdíly mezi klasickou a elektronickou publikací. Musel změnit své chápání klasické publikace a přizpůsobit se podmínkám její elektronické podoby. Chápání klasické periodické publikace – jako prostředku, který umoţňuje průchod velkými bloky obsahu pouhým zrakem a kde není na první pohled zřejmé pořadí dílčích částí – v případě elektronické publikace (na Kindlu) zákonitě naráţí. I z tohoto důvodu je nutné sestavení přehledové tabulky, neboť vydavatel lépe pochopí lineární strukturu elektronické publikace33 a pořadí dílčích částí bude konzumentovi obsahu srozumitelnější. Sestavení přehledové tabulky je čtvrtým realizačním milníkem. Pokud je tabulka sestavena správně a vydavatel splní ostatní poţadavky, je vytvoření finální publikace jiţ maličkostí. Přehledová tabulka pro zmíněné vydání Studentského listu je k dispozici ke staţení na Oox.cz/bp.
33
Pozn. Toto tvrzení platí především pro čtečky na bázi elektronického inkoustu (Kindle). U publikací přizpůsobených pro větší zařízení, zvláště pak u některých tabletů, to nemusí zcela platit.
32
Projekt Grace
3.4.5 Propagace a uživatelé Protoţe publikace, ať uţ klasická či elektronická, nemá bez svých čtenářů valný význam, je ţádoucí podpořit její odběr vhodnou formou propagace. V příloze jsou k nahlédnutí ukázky propagačních článků, které vyšly v Economixu (příloha 55) a Studentském listu (příloha 54). Schéma 4 znázorňuje, jakými způsoby a v jakém rozsahu byla propagace publikací provedena.
Schéma 4 - Grace: propagace nových vydání, zdroj: Autor
Kaţdý nový spokojený odběratel je pro vydavatele rozšířením čtenářské základny34 a potvrzením správného rozhodnutí o zapojení do projektu. Pro mne to znamená motivaci a velké zadostiučinění. S rostoucím počtem uţivatelů a pozitivní zpětnou vazbou se utvrzuji v tom, ţe projekt dává smysl a ţe je uţitečný.
Pozn.
34
Za předpokladu, ţe tentýţ čtenář nepřešel z klasické publikace k elektronické verzi.
33
Projekt Grace
Úspěšná propagace, jakoţto prostředek k získání uţivatelů, je dalším předpokladem realizačního postupu projektu, a proto ji povaţuji za pátý realizační milník.
3.4.6 Distribuce Šestým významným realizačním milníkem je distribuce. V případě aktivní distribuce (viz kap. 3.3.2) se z technického hlediska jedná o prosté zasílání emailů dle distribučních poţadavků uţivatelů. V případě pasivního způsobu jde o uloţení publikace na server k volnému staţení. Pasivní i aktivní distribuci jsem prováděl manuálně. U pasivní distribuce je provedení otázkou chvilky. Stačí pouze zkopírovat soubor finální publikace z lokálního počítače na FTP server a na web Grace (v sekci „vydání jednotlivých publikací“) přidat odkaz vedoucí na tento soubor. Pasivní distribuce tak představuje výčet publikací se základními informacemi a souborovými odkazy (viz Obrázek 9).
Obrázek 9 - Pasivní distribuce jako tabulka, zdroj: Autor (grace.bizit.cz)
U aktivní distribuce je situace poněkud komplikovanější. Pokud se k publikaci váţe široká škála rozdílných distribučních poţadavků, pak ruční vytvoření emailů a jejich následné rozeslání můţe trvat aţ několik desítek minut. Manuální řešení aktivní distribuce není nikterak elegantní, ale pro zkušební účely projektu dostačuje. V případě, ţe se uţivatelská základna rozroste 34
Projekt Grace
z jednotek aţ desítek na stovky či tisíce, je nezbytné aktivní distribuci zautomatizovat, neboť by se jednalo o velmi časově náročný úkon. Mimo to poštovní klienti nejsou na takto rozsáhlou korespondenci stavěni a mohlo by snadno dojít k chybě či omylu, coţ by v takovémto počtu adres mohlo mít fatální důsledky. Z vlastní zkušenosti mohu také říci, ţe některým poštovním serverům se toto jednání nemusí líbit, a dokonce jej mohou označit za spamerské (tzn. zablokovat odchozí adresu). Aktivní distribuci jsem doposud prováděl ručně, tj. prostřednictvím emailového klienta z adresy [email protected], ale vzhledem k rostoucímu počtu uţivatelů (úměrně se zvyšující distribuční poţadavky) bude dříve či později automatizace nevyhnutelnou podmínkou udrţitelnosti projektu. Z pohledu uţivatele se aktivní distribuce jeví jako plně automatizovaná záleţitost. Nemusí se o nic starat, stačí pouze vytvořit distribuční poţadavek (viz kap. 3.4.2) a pak jen čekat na nové vydání zvolené publikace. V případě čtečky Amazon Kindle, na kterou se projekt zaměřuje, aktivní distribuce probíhá přímo do zařízení. Ke kaţdé čtečce se váţe emailová adresa, kterou si majitel čtečky definuje v nastavení svého kindle účtu na Amazon.com. Pokud tuto emailovou adresu uvede při vytváření distribučního poţadavku na webu Grace a zvolí moţnost zaslání publikace v příloze (viz kap. 3.4.2), pak publikaci obdrţí přímo do svého Kindle, kde se mu zobrazí jako nová poloţka na úvodní obrazovce.36 Tento velmi jednoduchý a pro uţivatele pohodlný způsob distribuce umoţňuje stálý přísun čerstvých periodických publikací, aniţ by se uţivatel musel starat, kdy nové vydání vychází a kde jej získat. Souhrnem výše zmíněného – distribuce představuje poslední a zároveň nejdůleţitější realizační milník, kterého bylo nutné dosáhnout pro naplnění hlavního účelu projektu, tj. poskytování nových elektronických publikací (viz kap. 3.3.1). Pozn.
35
Email je hostován u společnosti Google prostřednictvím Google Apps na vlastní doméně.
36
Pozn. Aby přímá distribuce pro Kindle fungovala, musí uţivatel přidat [email protected] do seznamu povolených emailů v nastavení svého kindle účtu na Amazon.com. Další podmínkou je připojení Kindle k internetu, aby se zaslaná publikace mohla automaticky do zařízení stáhnout.
35
Projekt Grace
3.5 Poznatky a doporučení 3.5.1 Minimální náklady Nepočítám-li cenu vlastního času a čtečku Kindle, kterou jsem si pořídil, pak mohu říci, ţe náklady na realizaci projektu byly nulové. Pokud pro základ svého projektu pouţijete některé z dostupných open-source řešení a místo reálného zařízení vyuţijete emulátor, nemusíte se obávat finanční zátěţe. Jediné co investujete, je vlastní čas. V případě webhostingu existuje na trhu spousta bezplatných moţností, které vám výměnou za reklamu poskytnou prostor s podporou potřebných technologií zdarma. Jednou z těchto moţností je např. projekt BizIT Labs.
3.5.2 Časová náročnost Mnoţství času, kterého bylo potřeba k dokončení realizačních milníků projektu, jsem zpětným odhadem znázornil v následující tabulce (čas potřebný k návrhu projektu není zahrnut). Absolutní údaje jsou uváděné v hodinách. Milník
Vytvoření ukázkové publikace a webu představují jednorázové záleţitosti. S novou publikací není potřeba vytvářet nový web a přepracovávat základní strukturu ukázkové publikace. Ostatní „milníky“ se opakují s kaţdým novým vydáním.
36
Projekt Grace
3.5.3 Usnadnění práce Velkým pomocníkem při vytváření publikace je dobře navrţená šablona pro jednotlivé druhy dílčích částí. Šablona by měla být co nejuniverzálnější, aby dokázala pojmout odlišnosti různých publikací bez větších zásahů do její struktury. Konkrétně – dobrou šablonu37 představuje předpřipravený HTML soubor s minimem vzhledových elementů a s externě definovanými kaskádovými styly (CSS). V první verzi ukázkové publikace jsem nedbal na oddělení vzhledu od obsahu. Vzhled stejných prvků (perex, titulky, odsazení odstavců) dílčích částí (článků) jsem opakovaně specifikoval přímo v kaţdém novém článku. Vzhledy totoţných druhů dílčích částí (článků, komentářů, ..), které byly postaveny na takto navrţené šabloně, nebylo moţné upravovat hromadně (úpravou externího stylu), ale bylo nutné postupovat soubor po souboru. Tato koncepce můţe znamenat u rozsáhlejší publikace zásadní problém. Z tohoto důvodu doporučuji věnovat návrhu šablony zvýšenou pozornost. Usnadní to spoustu práce a předejdete moţným komplikacím. Co mohu dále doporučit, je Oxygen XML Editor. Jedná se o skvělý program na vytváření a editaci XML, (X)HTML či CSS dokumentů, se kterými je nutné při tvorbě elektronické publikace intenzivně pracovat. Program zvýrazňuje syntaxi, kontroluje, navrhuje a dokončuje zápis. Specializovaný nástroj pro práci se zmíněnými dokumenty by vám proto neměl chybět. Je to další významné usnadnění a mnohdy i zkvalitnění celé práce.
37
Vzor dílčí části
37
Projekt Grace
3.5.4 Vydavatelé placených publikací Economix
a Studentský list
se
rozhodli
vydávat
své
publikace
prostřednictvím Grace zdarma. Economix jiţ předtím vycházel zdarma. Studentský list jsem musel k bezplatné distribuci na Kindle přesvědčit. Poznatek, který jsem si odnesl při jednání se Studentským listem, bude pravděpodobně platit i pro další vydavatele placeného obsahu. Je jím skepse a obavy z porušování autorských práv nelegálním kopírováním publikací a s tím i související pokles trţeb z prodeje. Touto otázkou jsem se ve své práci nezabýval, protoţe projekt se v 1. fázi zaměřuje na bezplatnou distribuci volně šiřitelných publikací, nicméně Studentský list je dočasná výjimka. S šéfredaktorem listu jsem se domluvil, ţe pro čtečky bezplatně vyjde pouze několik čísel, jejichţ účelem má být propagace a získání nových čtenářů. Ve 2. fázi projektu, která je plánována na rok 2012, by byl Studentský list přístupný pouze uţivatelům, kteří zaplatili předplatné. Jenţe jak zabezpečit, aby nedocházelo k nelegálnímu šíření placených publikací? To je první otázka, kterou vám – zpracovateli / distributorovi – budou vydavatelé klást a vy byste měli být schopni na ni jasně odpovědět. V případě 2. fáze projektu Grace je toto téma stále otevřeno a ve hře je i varianta bez zabezpečení.
38
Projekt Grace
3.5.5 Udržitelnost Ukázalo se, ţe způsob jakým je Grace navrţena, umoţňuje dlouhodobou udrţitelnost pouze při malém objemu zpracovávaných publikací. Projekt, do kterého by byly zapojeny desítky vydavatelů, by vyţadoval úpravu procesů a v jistých případech i jejich celkové přepracování. Největší technickou bariéru pro rozšíření projektu představuje ruční sazba obsahu dílčích částí do jednotlivých HTML souborů. To je velmi zdlouhavé (viz kap. 3.5.2) a je nutné tento proces manuálně opakovat s kaţdým novým vydáním. Za předpokladu, ţe by se projekt Grace rozrůstal o další vydavatele, zvaţoval jsem postup, který by umoţnil zpracovat více publikací za méně času. Po konzultaci s šéfredaktory obou periodik vznikla myšlenka vytvoření internetové aplikace, pomocí které by pověření pracovníci vydavatelů mohli uţivatelským způsobem (bez znalosti HTML, XML či CSS) vytvářet kompletní nová vydání zcela samostatně. Drobnou inspirací by například mohly být současné internetové sluţby pro vytváření webových stránek běţnými uţivateli (google sites, webnode.cz, estranky.cz, apod.). Pokud by se k realizaci aplikace přistoupilo, znamenalo by to potřebu dalšího času k návrhu, vývoji a testování. Proto tuto myšlenku zatím nechávám otevřenou jako moţný směr, kterým by se projekt mohl v budoucnu ubírat pro zajištění své udrţitelnosti.
39
Projekt Grace
3.5.6 Užitečné otázky Co zvážit, co si dobře rozmyslet před realizací obdobného projektu. Otázky ke zvážení Co je hlavním smyslem projektu?
GRACE Poskytování nových elektronických publikací
Na trhu existuje spousta různých zařízení pro čtení elektronických publikací – na jaké typy se zaměřím?
Amazon Kindle
Na jaké vydavatele (nakladatele) se obrátím?
Vydavatelé studentských periodik na VŠE Praha
Jakým způsobem chci provádět distribuci? Chci ji vůbec provádět?
Ano, volným staţením z webu a emailem
Budu poskytovat / zpracovávat placený obsah?
V první (pilotní) fázi NE
Jakým způsobem budou probíhat platby za obsah? Budu implementovat technologii na ochranu autorských práv k danému obsahu (DRM)?
V první fázi NE, v druhé moţná
Jak velký bude projekt? Jak velké objemy poţadavků bude zpracovávat?
Malý (do 10 zpracovávaných publikací měsíčně)
Jakým způsobem bude zpracováván obsah publikací?
Manuální sazbou do příslušných šablon
Jakým způsobem budou publikace propagovány?
Hlavně sociální sítě a newslettery
Budu potřebovat nějaké placené sluţby, produkty či nástroje k realizaci projektu? Co všechno budu k realizaci projektu potřebovat? Mám potřebné znalosti k realizaci projektu bez předchozího nastudování?
NE Viz kap. 3.3.3 Ne, nutné nastudovat zejména specifikace souborových formátů
Tabulka 7 - souhrn obecných předrealizačních otázek, zdroj: Auto
40
Závěr
4 Závěr 4.1 První část V první části své bakalářské práce jsem se věnoval elektronickým publikacím z teoretického hlediska. V kapitole 2.1 (definice) jsem zařadil elektronickou publikaci do kontextu ostatního elektronického obsahu a objasnil podstatu publikace. V kapitole 2.2 jsem se zaměřil na technické pozadí elektronických publikací ze dvou klíčových pohledů. Z pohledu souborových formátů a z pohledu zařízení (čteček), které umoţnily existenci elektronických publikací, a které stále procházejí bouřlivým vývojem. A právě vývojem a současnou situací jsem se zabýval v kapitole 2.3. V této kapitole jsem identifikoval významné produkty, které definují celosvětový trh elektronických čteček na bázi elektronického inkoustu. Situaci na poli tabletů, jakoţto zařízení s aktivním displejem, jsem popsal v počátku podkapitoly 2.3.1. Následně jsem zkoumal vývoj českých médii na čtečce Kindle ve srovnání s USA. Závěr kapitoly 2.3 je věnován stavu českých médií na tabletu iPad. Ke konci první části popisuji distribuci a prodej elektronických publikací dle způsobu, který prosazují hegemoni trhu (Apple, Amazon, Sony, Barnes&Noble) prostřednictvím svých obchodů (iBookstore, Kindle Store, ReaderStore, NOOK Book Store). A v úplném závěru se zamýšlím nad otázkou budoucnosti klasických knih.
41
Závěr
4.2 Závěr projektu Údaje sledované za období od 6.2.2011 do 25.6.2011. Projekt hodnotím jako velice úspěšný. Zájem uţivatelů (odběratelů publikací) předčil má osobní očekávání. Na webu Grace (grace.bizit.cz) se za sledované období zaregistrovalo 137 uţivatelů a bylo zadáno celkem 120 distribučních poţadavků. Distribuce Economixu proběhla na rovných 100 emailových adres, distribuce Studentského listu na 66 adres. Většina (61% / 73 abs.) všech distribučních poţadavků směřovala na čtečku Kindle. Podíl ostatních zařízení znázorňuje Graf 2. 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kindle
Android
iPhone
Ostatní
iPad
Graf 2 - podíl jednotlivých zařízení na distribuci, zdroj: Autor (grace.bizit.cz)
První (pilotní) fáze projektu Grace, od návrhu k realizaci, probíhala bez zásadních problémů či komplikací. Práce na technické stránce projektu byla plynulá a její výsledek se dal (dle podrobné koncepce) přímo očekávat. Mnohem nevyzpytatelnějším prvkem byli samotní vydavatelé, na jejichţ rozhodnutí o zapojení záleţela podstatná část realizace (viz kap. 3.4.3). Ti nakonec se zapojením do projektu souhlasili a poskytli tak potřebnou „vodu do mlýna“ (viz kap. 3.4.4). Dalším klíčovým bodem bylo vytvoření plnohodnotné elektronické publikace a její následná distribuce. To se díky – dobře definovaným poţadavkům (viz kap. 3.3.3), univerzální šabloně, kvalitním nástrojům (viz kap. 3.5.3) a široké propagaci (viz kap. 3.4.5) – úspěšně podařilo. 42
Závěr
Závěrem bych rád poznamenal, ţe návrh a realizace projektu Grace byla komplexní záleţitost vyţadující jak úzké znalosti, tak širší přehled a měkké dovednosti. Podmínka úspěchu neleţí v technickém provedení, ani v domluvě s vydavateli, ale ve sloţení všech částí tak, aby zapadaly do jednoho funkčního celku.
Jsem velmi rád, ţe jsem se tomuto projektu mohl věnovat v rámci své bakalářské práce a hodlám se mu věnovat i nadále. V Grace vidím velký potenciál a jsem pevně přesvědčen, ţe si našla své místo a je přínosem pro mnoho lidí.
43
Závěr
4.3 Soubory a dokumenty ke stažení Veškeré důleţité soubory a podstatné dokumenty, které vznikly během návrhu a realizace projektu Grace, a které jsou v této práci zmiňovány – jsou k dispozici ke staţení na adrese: http://oox.cz/bp Na dané adrese je taktéţ k dispozici tato BP ve formátech EPUB a MOBI.
44
5 Seznam použité literatury a dalších zdrojů 1. Publikace. Wikipedie. [Online] 21.4.2011, Wikimedia Foundation Inc , 6. leden 2008. [Citace: 15. červen 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Publikace. 2. Electronic publishing. Wikipedia, the free encyclopedia. [Online] 17.5.2011, Wikimedia Foundation Inc., 2. březen 2003. [Citace: 15. červen 2011.] http://en.wikipedia.org/wiki/Electronic_publishing. 3. Trusinová, Magdaléna a Vojtek, Marián. E-knihy dobývají trh. Problémem čteček jsou zatím různé formáty. ČRo Rádio Česko. [Online] Český rozhlas, 13. květen 2011. [Citace: 16. červen 2011.] http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/kultura/_zprava/eknihydobyvaji-trh-problemem-ctecek-jsou-zatim-ruzne-formaty--892650. 4. Comparison of e-book formats. Wikipedia, the free encyclopedia. [Online] 16.6.2011, Wikimedia Foundation, Inc., 6. červenec 2007. [Citace: 16. červen 2011.] http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_e-book_formats. 5. Datový formát. Wikiverzita. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 14. duben 2010. [Citace: 16. červen 2011.] http://cs.wikiversity.org/wiki/Datov%C3%BD_form%C3%A1t. 6. Formát souboru. Wikipedie. [Online] 7.6.2011, Wikimedia Foundation, Inc., 30. červen 2005. [Citace: 20. červen 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Souborov%C3%BD_form%C3%A1t. 7. Kindle, Wi-Fi, Graphite, 6" Display with New E Ink Pearl Technology. Amazon.com Kindle Store. [Online] Amazon.com, Inc. [Citace: 16. červen 2011.] http://www.amazon.com/kindle. 8. Amazon Kindle. Wikipedia, the free encyclopedia. [Online] 20.6.2011, Wikimedia Foundation, Inc., 19. listopad 2007. [Citace: 20. červen 2011.] http://en.wikipedia.org/wiki/Kindle. 9. Renčín, Pavel, Pečenka, Marek a Kanzelsberger, Jan. Rubrika: Nová vlna. Téma: Elekronické knihy přicházejí do Česka, ohrozí tištěné? Ekonomika+. ČT24, Praha : Česká televize, 3. únor 2001. 10. File formats. BOOKEEN. [Online] [Citace: 20. červen 2011.] http://www.bookeen.com/en/ebooks/fileFormats. 11. Official EPUB Logo. IDPF. [Online] [Citace: 20. červen 2011.] http://old.idpf.org/EPUBlogo/epublogocontest_winner.htm. 12. Savikas, Andrew. Neat visualization of download ratios for ebook formats offered by O'Reilly. O'Reilly Radar. [Online] 1. říjen 2010. [Citace: 20. červen 2011.] http://radar.oreilly.com/2010/10/neat-visualization-of-download.html. 45
Seznam použité literatury a dalších zdrojů
13. Portable Document Format. Wikipedie. [Online] 19.5.2011, Wikimedia Foundation, Inc., 31. leden 2005. [Citace: 19. červen 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Pdf. 14. Displej z tekutých krystalů. Wikipedie. [Online] 19.6.2011, Wikimedia Foundation, Inc., 29. Listopad 2006. [Citace: 20. červen 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Displej_z_tekut%C3%BDch_krystal%C5%AF. 15. Duchek, Pavel. bakalářská práce. Elektronické knihy. Jindřichův Hradec : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. 16. Fundová, Johana. Rok s iPadem. Co na něm lidé dělají a proč ho kaţdý podcenil? Tyinternety.cz. [Online] iFutu.cz s.r.o., 20. leden 2011. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.tyinternety.cz/sluzby/rok-s-ipadem-co-na-nem-lide-delaji-a-proc-ho-kazdypodcenil-2669. 17. Press Release - prUS22660011. IDC. [Online] IDC Corporate USA, 18. leden 2011. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.idc.com/about/viewpressrelease.jsp?containerId=prUS22660011§ionId =null&elementId=null&pageType=SYNOPSIS. 18. View the technical specifications for iPad. Apple - iPad. [Online] Apple, Inc. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.apple.com/ipad/specs/. 19. Honeycomb Highlights. Google I/O 2011. [Online] Google, Inc., květen 2011. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.google.com/events/io/2011/sessions/honeycombhighlights.html. 20. GALAXY Tab 10.1v. Samsung Mobile. [Online] Samsung Electronic Co.Ltd. [Citace: 20. červen 2010.] http://www.samsung.com/global/microsite/galaxytab/10.1v/images.html. 21. Press Release - prUS22737611. IDC. [Online] IDC Corporate USA, 10. březen 2011. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.idc.com/about/viewpressrelease.jsp?containerId=prUS22737611. 22. Customer Reviews: Kindle, Wi-Fi, Graphite, 6" Display with New E Ink Pearl Technology. Amazon.com. [Online] Amazon.com, Inc. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.amazon.com/Kindle-Wireless-Reader-Wifi-Graphite/productreviews/B002Y27P3M/ref=dp_top_cm_cr_acr_txt?ie=UTF8&showViewpoints=1. 23. Bezos, Jeff. [dotazovaný] Charlie Rose. místo neznámé : Charlie Rose LLC., 28. červenec 2010. str. http://www.charlierose.com/view/interview/11138. 24. Kindle eBooks, Newspapers, Magazines, Blogs. Amazon.com. [Online] Amazon.com, Inc. [Citace: 17. duben 2011.] http://www.amazon.com/kindle-storeebooks-newspapers-blogs/b/ref=topnav_storetab_kinh?ie=UTF8&node=133141011.
46
Seznam použité literatury a dalších zdrojů
25. Zandl, Patrick. Vyplatí se vytvářet noviny a magazíny pro Kindle i iPad? Lupa.cz. [Online] Internet Info, s.r.o., 5. duben 2011. [Citace: 12. duben 2011.] http://www.lupa.cz/clanky/vyplati-se-vytvaret-noviny-a-magaziny-pro-kindle-i-ipad/. 26. iBooks. Apple.com. [Online] Apple, Inc. [Citace: 25. červen 2011.] http://www.apple.com/ipad/built-in-apps/ibooks.html. 27. DailyWireless.org. [Online] [Citace: 25. červen 2011.] http://www.dailywireless.org/2009/03/19/sony-reader-500000-free-books/. 28. Nook Book Store. BN.com. [Online] Barnesandnoble.com, llc. [Citace: 25. červen 2011.] http://www.barnesandnoble.com/ebooks. 29. Kindle Publishing Programs. Amazon.com. [Online] Amazon.com, Inc. [Citace: 25. červen 2011.] http://www.amazon.com/gp/feature.html?docId=1000234621. 30. Mobipocket file format documentation page. Mobipocket.com. [Online] [Citace: 25. červen 2011.] http://mobipocket.com/dev/article.asp?BaseFolder=prcgen&File=mobiformat.htm. 31. Kosek, Jiří. XML pro každého. Praha : Grada, 2000. ISBN 80-7169-860-1. 32. EKONOM - sdruţení studentů ekonomie. Economix.cz. [Online] [Citace: 25. červen 2011.] http://www.economix.cz. 33. Studentský list - Vysoká škola ekonomická v Praze. iList.cz. [Online] Studentský list, o.s. [Citace: 28. červen 2011.] http://ilist.cz. 34. The Writing Life. terrywhalin.blogspot.com. [Online] 12. únor 2008. [Citace: 25. červen 2011.] http://3.bp.blogspot.com/_ZVRG6O8OoS0/R7HymHQL9yI/AAAAAAAAATI/7GF7W NorRto/s1600-h/puzzle.jpg. 35. Hands On with the World's First Color E-Ink eReader. News & Opinion | PCMag.com. [Online] Ziff Davis, Inc., 8. leden 2011. [Citace: 20. červen 2011.] http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2375466,00.asp. 36. Černý, Martin. Studentský list nově k přečtení i na elektronických čtečkách. Studentský list. 2011, č.4, Duben. 37. Martin Steiner, Ondřej Cahlík. Přečtěte si Economix na Kindle, iPadu či Androidu. Economix. 2011, č.1, Březen. 38. Liška, Václav a Zacpal, Jiří. Moderní prostředky elektronického vzdělávání. Praha : ČVUT, 2008. ISBN: 9781598299052. 39. Marshall, Catherine C. Reading and Writing the Electronic Book. University of North Carolina, Chapel Hill : Morgan & Claypool Publishers, 2010. ISBN: 9781598299069. 47
6 Výčty 6.1 Obrázky Obrázek 1 - loga formátů EPUB a MOBI (10) (11) ........................................................ 4 Obrázek 2 - tablet Apple iPad 2 (18) ............................................................................... 7 Obrázek 3 - Samsung Galaxy Tab 10.1 s operačním systémem Android (20) ................ 8 Obrázek 4 - čtečka Amazon Kindle 3 (7) ........................................................................ 9 Obrázek 5 - první přihlášení Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz) ................................. 28 Obrázek 6 - Upřesnění distribuce Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz) ......................... 29 Obrázek 7 - přehled vytvořených distribucí Grace, zdroj: Autor (grace.bizit.cz) ......... 29 Obrázek 8 - loga publikací Economix a Studentský list (32) (33) ................................ 30 Obrázek 9 - Pasivní distribuce jako tabulka, zdroj: Autor (grace.bizit.cz) .................... 34 Obrázek 10 - ilustrační obrázky, zdroj: Autor, (34) ...................................................... 43
6.2 Grafy Graf 1 - Srovnání stahování formátů z Oreilly.com (12) ................................................. 5 Graf 2 - podíl jednotlivých zařízení na distribuci, zdroj: Autor (grace.bizit.cz) ............ 42
6.3 Tabulky Tabulka 1 - odbyt čteček za 3. kvartál 2010 (dle firem, celosvětově) (17) ..................... 9 Tabulka 2 - nabídka elektronických publikací na Kindle Store k 17.4.2011 (24) ......... 10 Tabulka 3 - emailová distribuce českých periodických publikací (3/2011) (25) .......... 11 Tabulka 4 - obchody s el. publikacemi, zdroj: (26), (24), (27), (28) ............................. 13 Tabulka 5 - přehledová tabulka obsahu publikace, zdroj: Autor ................................... 31 Tabulka 6 - tabulka časové náročnosti realizačních milníků ......................................... 36 Tabulka 7 - souhrn obecných předrealizačních otázek, zdroj: Auto.............................. 40
6.4 Schémata Schéma 1 - Obecné schéma základní logiky projektu, zdroj: Autor .............................. 17 Schéma 2 - Procesní řetězec, zdroj: Autor ..................................................................... 19 Schéma 3 - souborová struktura MOBI, zdroj: Autor .................................................... 27 Schéma 4 - Grace: propagace nových vydání, zdroj: Autor ........................................... 33
7.9 Zkrácený kód XML dokumentu NCX (SL) <meta name="dtb:uid" content="uid"/> <meta name="dtb:depth" content="1"/> <meta name="dtb:totalPageCount" content="0"/> <meta name="dtb:maxPageNumber" content="0"/> <docTitle>Studentský list <docAuthor>BizIT GraceÚvodObsahEditorial0102030405tiraz
58
Přílohy
7.10 Kód XHTML dokumentu titulní strany (ECX) <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type" /> Welcome
magazín pro studenty VŠE • březen 2011 Právě čtete optimalizované vydání Economixu pro čtečky elektronických knih, které vzniklo ve spolupráci s Business IT Clubem v rámci projektu BizIT Grace.
59
Přílohy
7.11 Kód XHTML dokumentu článku (SL) <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type" /> VŠE hledá talent
<strong> Nadaní studenti, učitelé či absolventi VŠE mohou zazářit na Plese VŠE a navíc získat hodnotné finanční ceny.
Stejně jako Česko a Slovensko hledaly talent, i VŠE ve svých řadách pátrá po nadaných studentech, pedagozích či absolventech. Právě takové osoby nebo skupiny se mohou přihlásit do soutěže VŠE hledá talent. "Vím, že mezi studenty je mnoho opravdu výborných muzikantů, zpěváků či tanečníků, s řadou z nich jsem měl možnost se i osobně potkat," těší se na účastníky rektor VŠE profesor Richard Hindls.
Fantazii se meze nekladou, soutěžící mohou přijít s čímkoli, v čem jsou lepší než ostatní a co nadchne, musí se však se svým vystoupením vejít do časového limitu tří minut. Na vítěze čekají finanční ceny a také možnost vystoupit na Plese VŠE. "Soutěž je vlastně způsob, jak dát daným umělcům vědět, že mohou na ples přijít a předvést co umí," vysvětluje Martin Rey, iniciátor akce.
Poprvé zaplní baviči prostory Vencovského auly na podzim, a to bez diváků. Ti nejlepší se pak pokusí přesvědčit porotu a diváky v semifinálovém kole 3. listopadu. Jméno absolutního vítěze zazní na reprezentačním Plese VŠE v Lucerně, kde také finálové kolo proběhne. Více informací o soutěži nabízí webová stránka vsehledatalent.cz.
60
Přílohy
7.12 Zkrácený kód XHTML dokumentu seznamu článků (SL) <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type" /> Obsah