Předkládací zpráva pro Parlament České republiky Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany ve výcvikové misi Evropské unie v Malijské republice v letech 2013 a 2014
Úvod V oblasti Sahelu, který je tvořen jižním okrajem Sahary protínajícím území Mauretánie, Senegalu, Mali, Čadu, Burkiny Faso, Nigeru, Súdánu a Etiopie, se dlouhodobě střetávají zájmy arabských etnik ze severní Afriky, kočovných Tuaregů a původních černošských kmenů žijících právě na tomto jižním okraji. Region Sahelu je možno dlouhodobě hodnotit jako nestabilní oblast. K největším bezpečnostním hrozbám plynoucím z tohoto regionu náleží terorismus, proliferace zbraní či pašování osob a drog do Evropy. Oblast je na druhou stranu významná pro celou Evropskou unii (dále jen EU), a to z hlediska nalezišť klíčových surovin a představuje významné odbytiště produkce EU. Má rovněž zásadní geostrategický vliv na severní a západní Afriku. Začátkem října 2012 proběhlo setkání skupiny stálých členů Rady bezpečnosti (dále jen RB) Organizace spojených národů (dále jen OSN), za účelem projednání volání mnoha zemí po urgentní akci v Malijské republice (dále jen Mali) v zájmu zastavení teroristických aktivit ozbrojených skupin s možnými politickými a humanitárními následky pro celý region. Poté následovaly konzultace v RB OSN, v rámci kterých byl předběžně prodiskutován návrh Hospodářského společenství západoafrických států (dále jen ECOWAS) k rozmístění regionální stabilizační síly v Mali vedené ECOWAS. Dne 12. října 2012 RB OSN jednomyslně přijala rezoluci 2071 (2012) otevírající prostor k řešení krizové situace v Mali. Rezoluce vyzvala všechny členské státy OSN, regionální a mezinárodní organizace, včetně Africké unie (dále jen AU) a EU, k poskytnutí pomoci přechodné malijské vládě a Ozbrojeným silám Mali formou výcviku a poskytnutím vybavení těmto jednotkám. Následně dne 20. prosince 2012 RB OSN jednomyslně přijala další rezoluci 2085 (2012), která umožňuje rozmístění operace AFISMA (African-led International Support Mission for Mali), podle kapitoly VII Charty OSN. Rada pro zahraniční věci EU v souladu s rezolucí RB OSN 2071 (2012) a žádostí přechodné malijské vlády rozhodla o přípravě výcvikové mise EU v Mali (dále jen EUTM Mali). Po soustředěných útocích teroristických skupin na pozice Ozbrojených sil Mali na počátku ledna 2013 zahájila Francie na žádost přechodného malijského prezidenta D. Traorého adresovanou francouzskému prezidentovi F. Hollandovi a na základě rezoluce RB OSN 2085 (2012) dne 11. ledna 2013 vojenskou operaci „Serval“ s cílem zastavit postup těchto skupin na jih Mali směrem k hlavnímu městu Bamako. Generální tajemník OSN francouzský vojenský zásah uskutečněný na žádost malijské strany uvítal. Do Mali se přesunulo několik set francouzských vojáků (ze základen v Čadu a Pobřeží slonoviny). Francouzské letectvo zahájilo útoky na postupující teroristické skupiny bojovými vrtulníky Gazelle a letadly Mirage 2000D, do stavu pohotovosti byly uvedeny francouzské základny
stíhacích a sledovacích letounů Rafale ve Francii. První etapa vojenské operace byla úspěšná, podařilo se zastavit postup skupin radikálů směrem na jih a osvobodit od nich město Konna. Dne 16. ledna 2013 zahájily francouzské jednotky pozemní operaci v Mali a Francie navýšila počet svých jednotek na 3500 osob. Francouzská taktika, která je spojena s přesným bombardováním pozemních cílů, nasazením výsadkových komand podpořených výsadkovou lehkou pěchotou a postupem pozemních sil podporovaných lehkou obrněnou technikou a bitevními vrtulníky, je v této fázi operace úspěšná. V současné době francouzské jednotky ovládají letiště v Kidal, které bylo posledním městem na severu Mali v rukou teroristů. Následovat by měla fáze výraznějšího zapojení mise AFISMA. V souvislosti se zahájením operace francouzských jednotek v Mali mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci EU dne 17. ledna 2013 rozhodlo o urychlení vyslání EUTM Mali za účelem reorganizace a výcviku Ozbrojených sil Mali. Rada pro zahraniční věci EU dne 31. ledna 2013 znovu potvrdila závazek pomoci k obnovení suverenity, jednoty a teritoriální integrity Mali. Ozbrojené síly Mali by následně měly po boku jednotek ECOWAS obnovit teritoriální integritu Mali a neomezovaný výkon moci centrální vládou v Bamaku. Francouzské jednotky budou podporovat akce Ozbrojených sil Mali proti teroristickým skupinám jenom do doby rozmístění jednotek ECOWAS v rámci operace AFISMA. Vývoj situace v Mali a jeho vyústění v ozbrojený konflikt je dokladem toho, že zóna bezpečnostní nestability se v regionu Sahelu dále rozšiřuje. Je rovněž názorným příkladem toho, jak mohou skupiny teroristů zneužít separatistické tendence v chudém africkém státu. Pokud by se v této zemi moci chopili fundamentalističtí teroristé, může se tato nestabilita šířit dál napříč regionem. Tragédie, která se nedávno odehrála v továrně na zkapalňování zemního plynu v alžírském Ajn Amanásu, upozornila na to, jak mohou být evropské zájmy, včetně zajištění bezpečnosti evropských občanů v zahraničí, zranitelné. Perspektiva vzniku základny, která by se mohla stát výcvikovým centrem mezinárodního terorismu v blízkosti Evropy, je nepřijatelná. 1. Konflikt v Mali Současný konflikt v Mali začal v lednu 2012 útokem Tuaregů na tři města na severu země, jehož cílem bylo získání nezávislosti pro oblast Azawad, která pokrývá severní část Mali a část území Mauretánie a Nigeru. Počátkem dubna 2012 povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, který pokrývá severní část Mali. Některé z frakcí Tuaregů (Ansar Dine) se snaží na území Azawad zavést islámské zvykové právo šaríja. Na Ansar Dine se postupně navázala řada dalších radikálních skupin, jako například odnož Al-Kajdá v severní Africe (AQIM), a posílily tak celkovou pozici teroristicky orientovaných skupin v Azawadu. Počátkem ledna 2013 byly v severní části Mali zaznamenány značné přesuny teroristických skupin směrem na jih, kde se nachází „demarkační linie“ a současně hranice fiktivního státu Azawad. Došlo také k prvním přestřelkám mezi malijskými ozbrojenými silami a skupinami teroristů. Malijské jednotky tyto útoky zpočátku odrážely. Dne 10. ledna
2
2013 podnikli teroristé další útok na pozice malijských ozbrojených sil jenom 600 km od hlavního města Bamako. Malijské ozbrojené síly byly poraženy, a skupinám teroristů se tak otevřela cesta směrem na jižní území Mali. Dne 10. ledna 2013 se na návrh Francie sešla RB OSN, aby hledala možnosti rychlé reakce mezinárodního společenství na základě žádosti přechodné vlády Mali a ECOWAS o pomoc. RB OSN se neshodla na společné akci, ale pouze na urychlení příprav k vyslání africké mise jednotek ECOWAS. Základním prvkem řešení situace v Mali se stala cestovní mapa, předložená malijskou vládou a následně jednohlasně schválená parlamentem dne 30. ledna 2013. Tato cestovní mapa obsahuje kroky nezbytné ke sjednocení země a k obnovení ústavního pořádku prostřednictvím transparentního a věrohodného volebního procesu. Vnitrostátní schválení cestovní mapy bylo základním předpokladem pro nasazení mise AFISMA a vychází z rezoluce RB OSN 2085 (2012).
2. Zapojení mezinárodního společenství do řešení situace v Mali 2.1. Podpora Francii Na žádost o podporu francouzského úsilí v Mali okamžitě reagovaly USA, které poskytly Francii logistickou a zpravodajskou podporu a vyslaly tankovací letouny, které umožňují francouzským stíhacím letounům operovat na větší vzdálenost. USA zvažují poskytnutí dalších prostředků pro sběr zpravodajských informací, nasazení bezpilotních letounů a leteckých přepravních kapacit. Kanada a Velká Británie poskytly přepravní letouny C-17. Belgie nabídla dvě letadla C-130 a dva vrtulníky Agusta A109 se zdravotnickou výbavou a s tím spojené vyslání 75 vojáků. Dánsko poskytlo jeden transportní letoun C-130 Herkules s personálem 40 osob na dobu 3 měsíců za účelem transportu francouzského vybavení a vojáků, případně k přepravě vojáků západoafrických zemí, které do akce přispějí. Německo rovněž poskytlo dva dopravní letouny na dopravu vojsk ECOWAS.
2.2. ECOWAS Dne 19. ledna 2013 proběhl v Abidžanu (Pobřeží slonoviny) summit zemí ECOWAS k zapojení do operace AFISMA. Předběžně své jednotky nabídly Benin, Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, Ghana, Guinea, Libérie, Niger, Nigérie, Senegal, Togo a Sierra Leone. Kromě zemí ECOWAS nabídl své jednotky i Čad. Budou-li tyto počty skutečně naplněny, bude mít AFISMA jednotky o síle 6350 osob (místo původně plánovaných 3300). Jednotky jsou již postupně přepravovány do Bamaka. Alžírsko a Maroko otevřely svůj vzdušný prostor francouzskému letectvu. Dne 29. ledna 2013 proběhla v Addis Abebě (Etiopie) donorská konference zorganizovaná Africkou unií na podporu Ozbrojených sil Mali a operace AFISMA. Na této konferenci bylo přislíbeno pro Mali nebo pro misi AFISMA celkem 450 mil. USD (z celkové
3
potřebné částky cca 1 mld. USD; např. Japonsko přislíbilo 120 mil. USD, EU 50 mil. EUR pro AFISMA a EUTM Mali, AU 50 mil. USD). Přislíbena byla materiální, humanitární i rozvojová pomoc. Členské státy EU zmiňovaly svoji pomoc poskytnutou francouzské vojenské operaci Serval i své plánované zapojení do EUTM Mali. Do čela jednotek AFISMA byl dne 30. ledna 2013 rozhodnutím Komise AU jmenován bývalý prezident Burundi Pierre Buyoya, jenž byl současně jmenován zvláštním představitelem AU se sídlem v Bamaku a s úkolem zajistit efektivitu mise AFISMA a mobilizovat pro ni podporu v rámci Afriky a mezinárodního společenství.
2.3. Příprava EUTM Mali Výcviková mise EU se zaměří na zlepšení operačních schopností Ozbrojených sil Mali pod civilní kontrolou malijské vlády. Mise se bude skládat ze dvou hlavních částí: první část bude reagovat na krátkodobé operační potřeby; druhá část se zaměří na středně a dlouhodobé strukturální potřeby. Hlavními úkoly mise budou: 1) výcvik vševojskových bojových specifického taktického a logistického školení; zejména v oblasti mechanizovaného vojska, dělostřelectva, ženijního vojska a předsunuté 2) pomoc při zlepšení fungování velitelské struktury; 3) poradenství a výcviku personálu.
uskupení, včetně speciálních sil, letecké podpory; v oblasti školení
Délka trvání mise byla předběžně stanovena na 15 měsíců s tím, že tato lhůta může být prodloužena. Členové mise se nebudou účastnit bojových akcí.
3.
Zapojení ČR do řešení krizové situace v Mali
3.1. Humanitární pomoc Česká republika v roce 2012 vynaložila celkem 4 mil. Kč na pomoc vnitřně přesídlenému obyvatelstvu na jihu Mali i malijským uprchlíkům v Burkině Faso, Mauretánii a Nigeru. Dne 28. ledna 2013 byla ministrem zahraničních věcí České republiky schválena pro Mali další humanitární pomoc ve výši 3 mil. Kč, a to prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže, který přes náročnou bezpečnostní situaci v postižených oblastech Mali nadále působí a zajišťuje základní humanitární potřeby i humanitární ochranu pro tisíce civilistů.
3.2. Poskytnutí vojenského materiálu
4
Ministerstvo obrany ČR disponuje specifickým vojenským materiálem, který může poskytnout pro vybavení Ozbrojených sil Mali. Jedná se o zbraně, munici a elektrocentrály. Ve věci možného daru malijské vládě bude Vládě ČR předložen samostatný materiál. 3.3. Příspěvek do EUTM Mali S ohledem na probíhající události v Mali může Česká republika využit své schopnosti a zkušenosti získané z působení v operacích na Balkáně, v Iráku a Afghánistánu v rámci výcviku místních ozbrojených sil. Tento způsob angažmá je efektivním a osvědčeným nástrojem jak napomoci řešení krizové bezpečnostní situace, kdy mezinárodní úsilí v první fázi investuje do rozvoje místních bezpečnostních sil, které následně přebírají odpovědnost za bezpečnost země. Vytvářejí tak podmínky pro celkovou dlouhodobou stabilizaci a rekonstrukci země, čímž přispívají k posílení regionální a v širším kontextu rovněž mezinárodní bezpečnosti. Tento přístup je rovněž v zájmu České republiky.
4. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Mali Rezort Ministerstva obrany (dále jen MO) identifikoval možnosti svého zapojení do výcviku Ozbrojených sil Mali v rámci EUTM Mali v letech 2013 a 2014 v celkovém počtu do 50 osob. V počáteční etapě EUTM Mali bude vyslán tým 30 osob pro výcvik vybrané jednotky Ozbrojených sil Mali. V závislosti na vývoji situace a požadavcích velitele EUTM Mali bude rezort MO připraven poskytnout dalších 20 osob např. jako instruktory pro výcvik speciálních sil, příslušníky Vojenské policie, instruktory pro jednotky určené k likvidaci improvizovaných výbušných zařízení či likvidaci výbušného materiálu.
5. Právní aspekty S vysláním sil a prostředků rezortu MO do zahraničních misí souvisí právní aspekty ve dvou rovinách – mezinárodní a vnitrostátní. Vyslání sil a prostředků rezortu MO do EUTM Mali je v souladu s mezinárodním právem. Mise EUTM Mali vychází z rezoluce RB OSN č. 2071 (2012) a žádosti malijské vlády o rozmístění EUTM Mali. Zároveň se jedná o misi Společné bezpečnostní a obranné politiky EU zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy. Z vnitrostátního hlediska podléhá vyslání sil a prostředků rezortu MO do EUTM Mali souhlasu obou komor Parlamentu ČR podle článku 43 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR. Vláda dále svým usnesením ze dne 16. května 2012 č. 349 k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 uložila ministru obrany a 1. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí v návaznosti na vývoj zapojení mezinárodního společenství v Afghánistánu a požadavků mezinárodních organizací předložit samostatný návrh pro působení v operačních, výcvikových 5
a poradenských aktivitách v zahraničí, zejména EU a OSN. Z tohoto důvodu je předkládán tento samostatný materiál Vládě ČR ke schválení. 6. Finanční prostředky Financování navrhovaného působení sil a prostředků rezortu MO v Mali v letech 2013 a 2014 bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a náklady na rok 2014 jsou odhadovány na 165 188 104 Kč. Jedná se o náklady nad rámec běžné činnosti výhradně související se zabezpečením účasti na EUTM Mali. Společné náklady vojenské operace EU jako náklady na operační velitelství a velitelství sil, na infrastrukturu pro společné užívání jednotek (letiště, ubytovací prostory), čerpání, úprava, rozvody a odvody vody, dodávky elektřiny, skladovací zařízení atd. jsou financovány prostřednictvím finančního mechanismu ATHENA, do kterého přispívají všechny členské státy podle klíče HDP 1.
Závěr Předložený návrh je v souladu se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, v souladu s Bezpečnostní strategií ČR, Obrannou strategií ČR a zahraničně-politickými prioritami ČR. Bezpečnost ČR je úzce spjatá s globální bezpečnostní situací, přičemž eskalace bezpečnostních hrozeb zj. ve spojení s aktivizovanými teroristickými skupinami v regionu Sahelu by ve svém důsledku znamenala přímé ohrožení bezpečnosti EU. Bezpečnostní strategie ČR přímo definuje nestabilitu a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí jakožto hrozbu, mající dopad na bezpečnost ČR, přičemž jedním z nástrojů řešení krizových situací je právě účast v misích a operacích mezinárodních vládních organizací. Je tedy v zájmu ČR se civilních misí a vojenských operací EU v Africe účastnit. Aktivní ochrana strategického zájmu v podobě konkrétního příspěvku k řešení regionálního konfliktu znamená v případě Mali pro Českou republiku prevenci nutnosti v blízké budoucnosti bránit narušenou bezpečnost a stabilitu euroatlantického prostoru. Vyslání vojenských instruktorů do EUTM Mali tedy není pouhým výrazem solidarity se spojenci v EU. Vývoj bezpečnostní situace ve světě vede k nárůstu významu operací a komplexního přístupu EU v regionu Afriky, kde se NATO přímo neangažuje. Navrhovaný příspěvek ČR je unikátní možností, jak si v budoucnu zajistit možnost aktivního ovlivňování směřování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Postupné stahování vojáků z Afghánistánu dává možnost využít kapacity a zkušenosti v oblasti, která má i díky své teritoriální blízkosti přímou vazbu na evropskou bezpečnost. ČR zároveň může prohloubit své spojenectví 1
Kromě Dánska, které má opt-out ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU.
6
s partnery v EU a navázat užší spolupráci s africkými státy poskytujícími své jednotky v rámci operace AFISMA a v budoucnosti těchto kontaktů případně dále využít. Vláda svým usnesením ze dne 6. února 2013 č. 97 projednala a schválila Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany ve výcvikové misi Evropské unie v Malijské republice v letech 2013 a 2014.
V Praze dne 6. února 2013 předseda vlády v zastoupení 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, v. r.
7
