BYTOVÝ DŮM ŘEVNICE JOSEF HOLEČEK III. SEMESTR
ATBS, 2014/2015 ATELIER CIKÁN, FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT, ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I VEDOUCÍ ATELIÉRU: DOC. ING. ARCH. MIROSLAV CIKÁN ODBORNÝ ASISTENT: MGR. ART. PETER BUŠ
SITUACE Řešeným prostorem je problematická oblast přechodového a rozvojového území v samotném středu Řevnic mezi vlakovým nádražím a námestím Jiřího z Poděbrad. Původně neurbanizovaný prostor divočejších sadů sloužil jako retenční nádrž chránící zbytek vsi před povodněmi, ovšem násilným zásahem v podobě výstavby na samotném dně koryta došlo k popření tohoto principu a východozápadní trajektorie působení živlů byla překřížena severojižním působením člověka v podobě náspu spojujícího náměstí s nádražím. ZÁKRES DO STABILNÍHO KATASTRU
Celou situaci jen akcentuje současné drama Řevnic, přítomné ve většině výraznějších příměstských struktur: enormní množství parkujících aut směřujících každý den do Prahy obklopuje prostor okolo nádraží a vytváří tak při příjezdu dojem, že jsme nedojeli nikam, přinejmenším ne do historického městečka založeného ve třináctém století na stezce do Bavorska, které má tři tisíce obyvatel a honosí se v okolí náměstí i ve vilové čtvrti velmi kvalitní architekturou. Za zmínění nepochybně stojí gotický dům č.p. 2 či historizující zástavba s vilami arch. Sochora v prostoru náměstí a kolem něj. Výrazný je i zámeček za náměstím, původně pivovar. Krom tohoto nejbližšího okolí je zástavba převážně recentní, od počátku dvacátého století. Výrazná je budova školy z 30. let, OD Prior z let sedmdesátých i radikální postmoderna let devadesátých. V poslední době se v Řevnicích objevují realizace význačných architektů: Pleskot, Lábus. Autorem územního plánu je Pavel Hnilička.
SITUACE
VERTIKÁLY SPOJENÍ
DIVOČINA MÍSTO VRSTEVNATOST
BARIÉRA
GENIUS LOCI KOSTEL EXPANZE
KŘÍŽENÍ PROUDĚNÍ
NÁDRAŽÍ
HRANA
PRŮHLEDY ZÚŽENÍ
ORIENTACE MATERIÁLOVOST IDENTIFIKACE
MIKROKOSMOS X MAKROKOSMOS
AKTUALIZOVANÉ VEŘEJNÉ X SOUKROMÉ?
LOKÁLNÍ
PROSTOROVÉ ČLENĚNÍ
ANALÝZA A ŘEŠENÍ SITUACE
Dalším cílem bylo členění prostoru hmotové: především bylo nutné hledat analogie v lokálních formách, které by nejen respektovaly prostor kolem sebe, nýbrž by i vytvářely aktualizovaný pobytový prostor, a to nejen po stránce bydlení, ale i návštěvy místa či užívání jeho parteru. MODEL
Cílem analýzy bylo identifikovat základní charakteristiky prostoru a způsobu práce, jež se nacházejí na ideové mapě předchozí strany. Hlavním tématem tedy bylo zrušení uměle navezeného náspu na dně koryta, stejně jako redukce hmot tamtéž, aby bylo umožněno vegetaci i vodě volně procházet prostorem.
Následně by mělo na dně koryta dojít k vytvoření přímého křížení vegetačního pruhu s pruhem komunikace pro pěší. Zde by mělo jít o neutrální prostor, kde si nebude ani jedna ze složek překážet: na základě toho pak dojde k skládání hmoty do horních partií situace.
V poslední řadě pak bylo nutné adekvátně reagovat na prostorovou skladbu členěním prostoru v hmotě samotné na veřejný a soukromý, případně přechodové oblasti, a na základě toho adekvátně vystavět i samototné bytové jednotky. Starší situace zde pod textem naznačuje přibližnou ideu objemového členění a představ o jeho naplnění. Ačkoliv došel k závěrečné fázi značných úprav, představa jasně poodhalovala, že oblast bude členěna na patnáct až dvacet bytových jednotek různých rozměrů a kapacit, přičemž každé bude přisouzena adekvátní míra nejen soukromého prostoru zahrad, ale i mezního prostoru polosoukromého (před budovami) a poloveřejného BYTOVÉ JEDNOTKY (spojovací cesty za domy. ) Naposledy je nutno prostor koncipovat tak, aby vzniklo množství pobytových míst, které prostor oživují uživateli a ten pak naopak místo rozvíjí: této spolupráci je napomáháno vertikalitou prostředí, dynamikou terénu, který umožňuje vytvářet množství soklů, sázet vegetaci, experimentovat se stavebními materiály a dávat tak podnět cestujícím na a z nádraží, aby se zastavili.
Následně by mělo na dně koryta dojít k vytvoření přímého křížení vegetačního pruhu s pruhem komunikace pěší. Zde by mělo jít o neutrální prostor, kde si nebude ani jedna ze složek překážet: na základě toho pak dojde k skládání hmoty do horních partií situace.
ZÁVĚREČNÁ SITUACE Charakter závěrečné situace zahrnuje dílčí změny projektů jednotlivých rodinných a bytových domů (Holeček, Kulhavý, Votava), ale především dorozvinutí širších vztahů a vazeb v rámci daného prostoru, ale i v kontextu jeho relace ke zbytku Řevnic.
VEŘEJNÝ PROSTOR
POLOVEŘEJNÝ PROSTOR
POLOSOUKROMÝ PROSTOR
SOUKROMÝ PROSTOR
Směrem od nádraží sestupujeme na dno koryta, procházeje mezi dvěma hmotami rodinných domů s parterem, které vytváří bránu pěším do města a fungují tak jako signalizační majáky. V rámci studie nebyly řešeny do podrobna, mají však široký parter po celém nároří a pod domy se též nachází podzemní parkoviště s dostatečnou kapacitou pro celou lokalitu. Prostor křížení není dlážděn, nýbrž upraven mlatem s lavičkami a dětským hřištěm, a ten pokračuje na obě strany směrem ke kostelu a Palackého náměstí jako drobná pěšina. Na počínajícím stoupání se nachází čtyři bytové domy (Votava, Kulhavý), s částečným parterem. Prudké stoupání po dlážděné cestě se zmírňuje u dalšího bytového domu (Holeček), za nímž vstup do náměstí již otevírá dům do tvaru L před pekárnou, který pod stojícím ořešákem vytváří výrazný parter. Dlouhá stodola naproti němu je adaptována na bydlení, Okolo domů je vytvořena široká síť úzkých pěšin vytvářejících polosoukromé přístupové trasy.
SITUACE 1:100 ŘEZ 1:100
VLASTNÍ PROJEKT SVĚTNICE-OKNO-KOUT
RAUMPLAN
SVAH
VNĚ-UVNITŘ SOUSEDSKÉ VAZBY
GENIUS LOCI
HRANA-TEXTURA-OMÍTKA
VERTIKALITA
EXPANZE-ZÚŽENÍ
PROSTOROVÝ ZÁŽITEK
LODŽIE
SEDLOVÁ STŘECHA OHEŇ FUNKČNÍ ODSTUPŇOVÁNÍ
POBYTOVÁ GALERIE
TEKTONIKA MATERIÁLOVOST POLOSOUKROMÉ
AKTUALIZOVANÉ POLOVEŘEJNÉ
POBYTOVÉ OKNO
POSTUP PRÁCE
VERTIKALITA
Prvotním cílem v rámci práce bylo systematicky analyzovat a artikulovat lokální hmotu a pokusit se ji v konkrétním měřítku aplikovat na danou bytovou stavbu, jejíž primárním účelem by mělo být obývání spíše mladými lidmi zakládajícími rodiny, a to nejen lidmi z Řevnic, nýbrž i možných “naplavenin“ z Prahy.
Zásadní myšlenkou je vertikální uspořádání prostoru, které se v různých bytech bude výrazně lišit vzhledem k aktuální výši daného bytu. Byty na severní straně by tedy počítaly se třemi poschodími, naopak byty výš by počítaly pouze s dvěma patry: přízemím a prvním patrem. Podle toho by se adekvátně vrstvily jednotlivé funkční složky, základní pobytové v nižších rovinách, intimní ve vyšších.
Základní je reakce domu na prudký svah a vytvoření terasy-zahrady, směrem do ulice by terén plynule stoupal. Do zahrad vytváří dům v celé délce ze západu a jihu lodžii artikulující tradiční přesah střechy a průjezd.
POBYTOVÁ MÍSTA Kromě specifické celkové formy bylo nutné inklinovat ke specifickým pobytovým místům, která vytváří charakter budovy. Výrazným prvkem zejména spodních dvou bytů je převýšený prostor s pobytovými galeriemi, jak zdůrazňují skici vertikality. U vchodu do zahrady, který se nachází za stěnou u prosklené lodžie, se ve většině případů nachází jídelní stůl jako klíčové pobytové místo bytu, artikulující archetypální motiv světnice, který je zde udržován. Točité schodiště vytváří vertikálu, je však výrazně subtilním prvkem: litinové, poměrně úzké: nábytek je možné do budovy stěhovat zezadu přes zahrady, kde je terén o patro výš. Předprostory před domem umožňují zabydlení lavičkou či stolem a vytváří přímou komunikaci s veřejným prostorem. Dochází zároveň k redukci terénního rozhození, jejímž výsledkem je vertikalizace zahrad: každý byt ji má v jiné výši, což redukuje umělou potřebu vytvářet plot.
PRACOVNÍ VERZE Dochází k upřesňování dispozic, zpřehlednění, vyvíjení představ o materiálnovém pojetí i projasnění pojetí fasád. Zároveň se ukazují neudržitelné prvky: celoprůchozí lodžie či různé typy schodišť: vyvstává nutnost půdorysy unifikovat, stejně jako řezy a především pojetí fasád.
VÝSLEDNÝ PROJEKT Oproti předchozím variantám závěrečná verze zahrnuje srovnání půdorysů, ujasnění materiálového pojetí, detaily instalací. V domě se nachází čtyři byty různých velikostí, dominantními prvky jsou vertikály točitých schodišť a převýšené galerie, před odmem pak pobytové prostory předzahrádek, za domem v různých úrovních rozesazené malé zahrady. Na fasádách jsou výraznými prvky velká okna přes dvě patra s výrazným různorodým členěním, krytá strukturou okenic. Omítkou je lokálně typický béžový štuk, kryjící nikoliv klasické sendvičové zdivo, nýbrž fasádu izolovanou zevnitř, tak, aby byla zachována tektonika stěny. Střecha je kryta šedavou až černou břidlicí, která svou slabou plasticitou doplní jednolitou hmotu domu. a jeho přísnou geometrii.
ČÍSLO MÍSTNOSTI BYT 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 BYT 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 BYT 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 BYT 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
PŮDORYS 1.NP 1:100
ÚČEL MÍSTNOSTI
PŘEDŠÍŇ KUCHYŇ WC ZÁZEMÍ GALERIE/OBÝVACÍ POKOJ LOŽNICE/PRACOVNA KOUPELNA SKLAD PŘEDSÍŇ KUCHYŇ WC ZÁZEMÍ SPOLEČNÉ GALERIE/PRACOVNA HORNÍ OBYTNÁ CHODBA KOUPELNA LOŽNICE POKOJ
PLOCHA M2 79,5 3,5 24,8 1,5 1,7 16,8 25,2 4,1 2,3 107,2 3,5 29,8 1,5 7,1 21,5 12,5
5,9 12,9 12,1 78,7 PŘEDSÍŇ 3,5 OBÝVACÍ POKOJ/KUCHYŇ 27,1 WC 1,5 PRACOVNA 15,7 POKOJ 12,3 KOUPELNA 6,7 LOŽNICE 12,3 57,2 PŘEDSÍŇ 4,3 KUCHYŇ 14,5 WC 1,5 OBÝVÁK 20,3 LOŽNICE 12,2 KOUPELNA 5,9
ANALÝZA BYTOVÝCH JEDNOTEK Byt č. 1 je orientován na sever, poskytuje tedy výrazné pracovní prostředí např. ateliérového charakteru. Přízemní kuchyň je otevřena na sever do zahrady, o patro výš se nachází galerie s obývacím pokojem, z níž je možné vyjít do zahrady. Třetí patro je opět open-spacem ložnice a případné pracovny, pouze s dodatečným prostorem koupelny. Byt č. 2 je určený větší rodině, proto v přízemí má krom zázemí pouze velkou obytnou kuchyni. O patro výš se nachází galerie plnící účel pracovny, obýváku i případné ložnice. Ve třetím patře se pak nachází předsíň s obytným oknem, dvě ložnice a koupelna. Byt č. 3 je na pomezí prvních dvou bytů. Rozprostřen je pouze do dvou pater, v přízemí s kuchyní a obývákem, o patro výš, jež je rozděleno do dvou úrovní, pak s ložnicemi a koupelnou. Předěl vytváří výrazný průhled z přízemí do pracovny ve druhém patře. Malý úložný prostor se nachází i zcela pod střechou. Byt č. 4 je menšího rozměru, maximálně pro dvě osoby, s kuchyní a velkým venkovním obytným prostorem v přízemí. O patro výš se nachází obývací pokoj s malou ložnicí a koupelnou a opět úložným prostorem zcela pod střechou.
PŮDORYS -1.NP 1:100
ŘEZ E-E’ 1:100
PŮDORYS 2.NP 1:100 ŘEZ D-D’ 1:100
ŘEZ A-A’ 1:100
ŘEZ B-B’ 1:100
ŘEZ C-C’ 1:100
ŘEZ D-D’ 1:100
3D SCHÉMA
SEVERNÍ FASÁDA 1:100
ZÁPADNÍ FASÁDA 1:100
VÝCHODNÍ FASÁDA 1:100
JIŽNÍ FASÁDA 1:100
