Zápis stavby do katastru nemovitostí. Ing. Olivová Květa

Zápis stavby do katastru nemovitostí Ing. Olivová Květa prosinec 2008

Katastrální zákon a související právní předpisy

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Rozdělení nemovitostí na nemovitosti - evidované v katastru nemovitostí a - neevidované v katastru nemovitostí ode dne účinnosti zákona č.89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 344/1992 Sb. , a občanský zákoník (od 1.7.1996)

Zákonem č.89/1996 Sb., byl občanský zákoník doplněn v § 133, novým odstavcem 3 a nyní zní: (1) Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. (2) Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.

Katastrální zákon a související právní předpisy pokračování

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

Katastrální zákon a související právní předpisy-pokračování

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), s účinností od 1.3.2007 Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Předmět katastru nemovitostí (§ 2 odst. 1 a 2 KatZ)

Pozemky v podobě parcel Budovy Byty a nebytové prostory Rozestavěné budovy Rozestavěné byty a nebytové prostory Další stavby, o kterých to stanoví zvláštní předpis

Předmět katastru nemovitostí-pokračování Pozemek

– část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků (§ 27 písm.a) katastrálního zákona).

Předmět katastru nemovitostí-pokračování Parcela

- pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem (§ 27 písm.b) katastrálního zákona). Pozemek v podobě parcely se eviduje v souboru geodetických informací (v katastrální mapě) a v souboru popisných informací operátu katastru nemovitostí.

Předmět katastru nemovitostí (§ 2 odst. 1 a 2 KatZ)

Pozemky v podobě parcel Situace v terénu (v průřezu) pozemek

katastrální mapa parcela

Výsledná šířka pozemku měřená po terénu Šířka pozemku po jeho zobrazení do zobrazovací roviny – do katastrální mapy

Předmět katastru nemovitostí-pokračování

Budova, a) které se přiděluje číslo popisné nebo číslo evidenční, b) které se č.p. nebo č.e. nepřiděluje a není příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele; její obvod tvoří hranici vlastnickou, hranici druhu pozemku, hranici způsobu využití, c) podle písmene a) a b) dosud rozestavěná.


a)

Budova – nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí; v kat. mapě se vyznačuje průnikem obvodu s terénem nebo průmětem na terén úroveň terénu nadzemní část

b)

nadzemní část budovy úroveň terénu

úroveň terénu

podzemní část budovy

podzemní část 100

101

zobrazení budovy v katastrální mapě

Předmět katastru nemovitostí-pokračování Budova č.p. 1235 na parcelách č. 100 a č. 101

nadzemní části budovy úroveň terénu podzemní část budovy

100

1467

101



Budova č.p. 1248 na parcele č. 100 nadzemní části budovy úroveň terénu podzemní část budovy

100


Stavby evidované v katastru nemovitostí-pokračování

Vyznačení netypické budovy v katastrální mapě

úroveň terénu

- 104 103

- 105

- 106

Budova, která je příslušenstvím jiné stavby evidované na jiné parcele (je příslušenstvím budovy č.p. 46, ale je evidována na samostatné parcele)

. budova s č.p. 45

100

101 1 101 2

101 3

budova s č.p. 46

Budova, která je příslušenstvím hlavní budovy evidované na téže parcele se v katastru nemovitostí neeviduje, pouze se zobrazuje v mapě jako další prvek polohopisu


Drobné stavby nejsou předmětem evidování v katastru nemovitostí (viz § 2 odst. 2 katastrálního zákona)

Drobné stavby Podle § 27 písm. m) KatZ se drobnou stavbou rozumí stavba • s jedním nadzemním podlažím, • zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2, • výška maximálně 4,5 m a • plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a dále stavba • na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, • sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, • zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a • výška 5m.

Drobné stavby- pokračování Za drobnou stavbu se nepovažuje stavba • garáže, • skladu hořlavin a výbušnin, • stavby pro civilní ochranu, • stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, • sklady a skládky nebezpečných odpadů a • stavby vodních děl.

Tyto stavby, které se nepovažují za drobné stavby, a jsou-li

stavbou hlavní, zapisují se do KN příslušenstvím (vedlejší stavbou) na vlastní parcele, zapisují se o KN příslušenstvím (vedlejší budovou) na téže parcele, na které je evidovaná stavba hlavní, nezapisují se do KN pouze se zobrazují v katastrální mapě jako další prvek polohopisu


V katastru nemovitostí se dále evidují stavby spojené se zemí pevným základem o nichž to stanoví zvláštní předpis [§ 2 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona]

Předmět katastru nemovitostí- pokračování

S účinností od 1.1.2007 jsou podle § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, předmětem evidování v katastru stanovená vodní díla, tj. přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.

Předmět katastru nemovitostí- pokračování

Vyhláška č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky (účinná od 1.3.2007), stanoví a) podrobnější vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí, b) obvod vodního díla a jeho stanovení a c) označení vodního díla v terénu.


Podle § 20 odst. 1 zákona o vodách a § 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb. (VodVyh) se v katastru nemovitostí evidují

přehrada jako stavba přehrazující vodní tok nebo údolí, tvořená přehradní hrází, včetně funkčních zařízení [§ 2 písm. a) VodVyh],


hráz jako stavba, včetně funkčních zařízení [§ 2 písm b) VodVyh], která 1. přehrazuje vodní tok nebo údolí a která slouží k trvalému nebo občasnému vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, 2. slouží na ochranu před povodněmi, popřípadě ke zvětšení kapacity koryta vodního toku, nebo 3. slouží k ohrázování vodních nádrží,

Protipovodňová hráz – bývá často ve stavební dokumentaci (v kolaudačním rozhodnutí, kolaudačním souhlasu) označena pouze jako mobilní hrazení, železobetonová zeď, hráz nebo hráz s komunikací, atypická železobetonová zeď, úhlová zeď hradidlová komora, protipovodňový uzávěr stávající zeď s přísypem nová zeď s přísypem – Pro zápis do KN nedostatečné!


Z dokladů pro zápis způsobu využití stavby musí být zřejmé, že se jedná o vodní dílo a jakého typu např. hráz k ochraně před povodněmi. Pokud z kolaudačního rozhodnutí nevyplývá jednoznačně, že se jedná o vodní dílo, a jakého typu, musí ohlašovatel předložené listiny doplnit potvrzením vodoprávního úřadu.

mobilní hrazení – nezapisuje se

mobilní hrazení

železobetonová zeď

hráz

hráz s komunikací

atypická železobetonová zeď

hradidlová komora-nezapisuje se

protipovodňový uzávěr


jez jako stavba přehrazující vodní tok, případně údolí, včetně funkčních zařízení, která slouží především ke vzdouvání povrchové vody ve zdrži,

Otázka: Je následující „stavba“ vodní dílo spojené se zemí pevným základem?


stavba k plavebním účelům zřízená v korytě vodního toku nebo na jeho březích jako stavba, která souvisí s plavbou, včetně funkčních zařízení, například plavební komora, lodní zdvihadlo, úsporná komora, plavební most, plavební tunel, lodní propust, uzavírací objekt na plavebních kanálech, plavební kanál včetně rejd nebo vodní část přístavů včetně bazénu, nábřežních zdí a velínu pro řízení plavebního provozu [§ 2 písm. d) VodVyh],


stavba k využití vodní energie jako stavba průtočné, akumulační nebo přečerpávací vodní elektrárny, včetně funkčních zařízení a souvisejících objektů jako vtokového objektu, přivaděče, odpadního kanálu a vyrovnávací komory, v případě přečerpávací vodní elektrárny navíc včetně hráze horní nádrže a umělé nádrže [§ 2 písm. e) VodVyh],


stavba odkaliště jako stavba především hrázového systému včetně základní, zvyšovací a dělící hráze a včetně funkčních zařízení, prostoru odkaliště a odběrného nebo vypouštěcího zařízení, která umožňuje trvalé nebo dočasné uskladnění zvodnělého materiálu [§ 2 písm. f) VodVyh].


§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb. Obvod vodního díla odpovídá průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem nebo svislému průmětu vnějšího obvodu vodního díla na terén, pokud svislý průmět přesahuje plochu průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem.


§ 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.

Nelze-li část obvodu vodního díla stanovit z důvodu zatopení vzdutou vodou, popřípadě z důvodu trvalého přelévání vodou, určí se geometrické a polohové určení této části obvodu vodního díla převzetím z dokumentace skutečného provedení stavby, není-li, použije se zjednodušená dokumentace (pasport stavby), zejména její geodetická část .

Označení obvodu vodního díla v terénu §

4

Nelze-li část obvodu vodního díla v terénu stanovit z důvodu

a) nemožnosti ztotožnit část obvodu vodního díla s průnikem vnějšího obvodu vodního díla s terénem bez použití zvláštních technických zařízení, zejména z důvodu terénní nedostupnosti,

b) nezřetelnosti průniku vodního díla s terénem, zejména pokud vodní dílo netvoří ostrý terénní zlom nebo přechází neznatelně do břehu nebo přes něj vede pozemní komunikace, nebo

c) velké členitosti průniku vodního díla s terénem, která překračuje kritérium pro rozlišení podrobných tvarů předmětů zobrazovaných v polohopisu katastrální mapy podle právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona,

Označení obvodu vodního díla v terénu

Nelze-li část obvodu vodního díla v terénu stanovit z důvodu podle § 4 použijí se pro označení této části obvodu vodního díla v terénu obdobně ustanovení o trvalém označení hranic pozemků právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona.

Hráz ohrazující umělou vodní nádrž


Vodní dílo se eviduje pouze dokončené (kolaudované), v SGI průmětem obvodu vodního díla podle § 3 VodVyh, tj. průnikem vnějšího obvodu vodního díla s terénem nebo svislým průmětem vnějšího obvodu vodního díla na terén, pokud svislý průmět přesahuje plochu průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem


V katastru nemovitostí se neeviduje stavba na stavbě, tzn., je-li na vodním díle postavená jiná stavba, např. budova, eviduje se pouze vodní dílo. Jsou-li nad sebou postavena dvě vodní díla (na hrázi je postavena vodní elektrárna, eviduje se pouze hráz. Eviduje se pouze ta stavba, která je spojena se zemí pevným základem.


Vodní dílo je evidováno vždy na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Do této plochy se přisloučí i plocha funkčně související s tímto vodním dílem, pokud nesplňuje podmínky pro vytvoření nové parcely podle § 4 odst. 3 KatV.



Je-li na vodním díle (např. na hrázi rybníka) postavena komunikace, na evidování, vodního díla v SGI tato skutečnost nemá vliv. Parcela se způsobem využití pozemku „silnice“ je přerušena zobrazením vodního díla, v jehož místě se způsob využití pozemku „silnice“ neeviduje (zůstává stavební parcela). Zobrazují se pouze další prvky polohopisu (hrana koruny a střední dělící pás silniční komunikace).


Zápis nové stavby do katastru nemovitostí – od 1.1.2007 Stavba se do katastru nemovitostí zapisuje na základě ohlášení vlastníka doloženého a) geometrickým plánem, b) dokladem o přidělení č.p./č.e., pokud se přiděluje, c) dokladem o způsobu užívání stavby, d) podkladem pro zápis vlastnického práva k nově evidované stavbě v katastru.

Doklad o způsobu užívání stavby např.

kolaudační rozhodnutí (§ 82 zákona č. 50/1976 Sb.), nebo kolaudační souhlas (§ 122 zákona č. 183/2006 Sb.), nebo

Doklad o způsobu užívání stavby - pokračování

kopie oznámením stavebníka o záměru započít s užíváním stavby (§ 120 zákona č. 183/2006 Sb.) spolu s potvrzením stavebního úřadu, že způsob užívání budovy v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídá skutečnosti, nebo

Doklad o způsobu užívání stavby - pokračování

písemný souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby podle § 120 odst. 4 stavebního zákona, nebo dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem (§ 121 nebo § 125 zákona č 183/2006 Sb.), nebo pasport atd.

Změna druhu pozemku v souvislosti se zápisem stavby a)

a)

Změna druhu pozemku pod stavbou Při zápisu stavby se druh pozemku u pozemku pod stavbou, změní v katastru nemovitostí i bez ohlášení vlastníka na zastavěnou plochu a nádvoří. s výjimkou pozemku pod stavbami skleníkem, stavbou na lesním pozemku, budově na vodní ploše.

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově – od 1.1.2007 Jako vlastník nově evidované stavby se zapíše a) vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo b) stavebník, který na pozemku stavbu provedl, nebo c) jiná osoba pokud se listinou prokáže, že je vlastníkem (např. smlouvou o dílo, usnesením o dědictví, potvrzením o nabytí v dražbě)

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově Vlastník pozemku se zapíše jako vlastník

stavby, byl-li jeho vlastníkem v době, kdy stavba vznikla a a) z dokladů o vymezeném způsobu využití stavby nevyplývá, kdo byl stavebníkem, nebo b) je-li vlastník pozemku různý od stavebníka a vlastník pozemku předloží listinu, která upravuje vztah mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem, ze které vyplývá, že vlastníkem budovy je vlastník pozemku.

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově

Stavebník, který není vlastníkem pozemku, se zapíše jako vlastník stavby a) je-li v katastru nemovitostí evidováno právo odpovídající věcnému břemeni, které opravňuje stavebníka postavit na tomto pozemku stavbu, nebo b) u katastrálního úřadu je zahájeno řízení o povolení vkladu věcného práva podle písmene a), nebo

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově c)

d)

stavebník předloží listinu, která potvrzuje nebo osvědčuje úpravu jeho práv k pozemku pod stavbou s vlastníkem pozemku (nájem, výpůjčku, apod.) nebo stavebník předloží jednostranné prohlášení vlastníka pozemku s obdobnými náležitostmi podle § 40 odst. 3 katastrální vyhlášky, že není vlastníkem předmětné stavby.

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově Jiná osoba se zapíše jako vlastník stavby pokud se listinou, např. smlouvou o dílo podle § 536 a násl. obchodního zákoníku, nebo smlouvou o dílo podle § 631 a násl. občanského zákoníku, nebo

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově - pokračování

schváleným soudním smírem nebo rozsudkem soudu, nebo usnesením soudu vydaným v řízení o dědictví, nebo rozhodnutím správního orgánu nebo smlouvou o převodu nemovitosti

prokáže, že je vlastníkem stavby.

Zápis vlastnického práva k nově zapisované budově – od 1.3.2009 Jako vlastník nově evidované stavby se zapíše a) vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo b) jiná osoba pokud se listinou prokáže, že je vlastníkem (např. smlouvou o dílo, usnesením o dědictví, potvrzením o nabytí v dražbě)


Návrh novely KatV ve vazbě na novelu § 5 odst. 6 s účinností od 1.3.2009 Za vlastníka pozemku, od jehož vlastnictví se pro účely zápisu stavby do katastru odvozuje vlastnické právo ke stavbě, se považuje osoba, která byla jako vlastník pozemku zapsána v příslušné pozemkové evidenci jako jeho vlastník v době, kdy stavba vznikla jako věc


Za listinu prokazující, že vlastníkem stavby je osoba odlišná od vlastníka pozemku, se považuje také dohoda uzavřená mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem, na základě které je stavebník oprávněn pozemek pod stavbou užívat nebo na něm stavbu umístit, pokud byla uzavřena dříve, než stavba vznikla jako věc

Děkuji za pozornost

Zápis stavby do katastru nemovitostí. Ing. Olivová Květa

Recommend Documents