Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Zápisy vlastnického práva do katastru nemovitostí a jeho význam Bakalářská práce
Autor:
Martin Filo Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Zdenka Juráková
Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ve Štrbicích dne 20.4.2011
Martin Filo
2
Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí bakalářské práce paní JUDr. Zdeňce Jurákové, za ochotu, trpělivost, čas, odborné vedení a cenné rady při zpracovávání mé bakalářské práce.
3
Anotace: Bakalářská práce je tématicky zaměřena na poměrně významnou oblast státní správy, kterou je katastr nemovitostí České republiky. V této práci jsem se snaţil vytvořit komplexní pohled na problematiku katastru nemovitostí. Úvodní část je zaměřena na vznik, vývoj a nejdůleţitější historické etapy, které měly větší či menší vliv na vývoj katastru nemovitostí v českých zemích. Další část práce je zaměřena na současnou právní úpravu katastru, zejména pak na obsah a předmět katastru, zápisy vlastnických a jiných práv k nemovitostem, základní zásady vedení katastru a poskytování údajů z katastru nemovitostí.
Annotation: My Bachelor Thesis thematically focuses on significant part of a State Administration, which would be the Real Estate Register. In this work I have tried to put together a complex view on the issue that the Real Estate Register deals with. The opening part is focused on the Register creation, followed with development and the most important historical stages that influenced the progress of the Real Estate Register in Czech lands. The other part of the Thesis is focused on the current legal set-up of the Register, especially the content and purpose of the Register such as the entry of ownership and other rights to properties, basic principles pertaining to management of the Real Estate Register and providing information from the Register’s database.
4
Obsah: ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ................................................................................... 8 1.1. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD ........................................................................ 8 2. HISTORICKÝ VÝVOJ KATASTRU V ČR ................................................................ 9 2.1. POČÁTKY POZEMKOVÝCH EVIDENCÍ ............................................................................ 9 2.2. BERNÍ RULY ................................................................................................................. 9 2.3. TEREZIÁNSKÝ KATASTR ............................................................................................. 11 2.4. JOSEFSKÝ KATASTR ................................................................................................... 11 2.5. STABILNÍ KATASTR .................................................................................................... 12 2.6. POZEMKOVÝ KATASTR............................................................................................... 12 2.7. KATASTR V OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE ........................................................ 13 2.8. JEDNOTNÁ EVIDENCE PŮDY ....................................................................................... 14 2.9. EVIDENCE NEMOVITOSTÍ (1964-1992) ....................................................................... 15 3.0. EVIDOVÁNÍ VĚCNÝCH PRÁV ....................................................................................... 15 3. LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ OBLAST KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČR ...... 20 3.1. OBČANSKÝ ZÁKONÍK ................................................................................................. 20 4. KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY ................................................ 22 4.1. PŘEDMĚT EVIDENCE V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ....................................................... 22 4.2. OBSAH KATASTRU NEMOVITOSTÍ ............................................................................... 23 4.3. KATASTRÁLNÍ OPERÁT .............................................................................................. 23 5. ZÁPISY VLASTNICKÝCH A JINÝCH VĚCNÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM ............................................................................................................................................. 25 5.1. VKLAD A VKLADOVÉ ŘÍZENÍ ...................................................................................... 25 5.2. ZÁZNAM .................................................................................................................... 29 5.3. POZNÁMKA ................................................................................................................ 30 5.4. ZÁSADY OVLÁDAJÍCÍ ZÁPISY DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ ........................................ 31 5.5. ŘÁDNÉ A MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍ KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU .............................................................................................................................. 35
6. POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ ......................... 38 5
6.1. NAHLÍŢENÍ DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ NEBO POSKYTOVÁNÍ ÚSTNÍCH INFORMACÍ . 40 6.2. VÝPISY, OPISY NEBO KOPIE ZE SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ A ZE SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ A IDENTIFIKACE PARCEL VE FORMĚ VEŘEJNÝCH LISTIN ............... 40
6.3. VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ.............................................................................. 41 6.4. DÁLKOVÝ PŘÍSTUP K ÚDAJŮM KATASTRU NEMOVITOSTÍ ........................................... 45 7. KATASTRÁLNÍ ÚŘADY ČESKÉ REPUBLIKY A SPRÁVNÍ POPLATKY ....... 46 7.1. ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ............................................................ 46 7.2. SPRÁVNÍ POPLATKY ................................................................................................... 48 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 55 OSTATNÍ POUŢITÉ ZDROJE ................................................................................................ 56 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 57
6
ÚVOD Téma bakalářské práce je „Zápisy vlastnického práva do katastru nemovitostí a jeho význam“. Cílem bakalářské práce je vytvořit komplexní pohled na poměrně významnou oblast státní správy, kterou je katastr nemovitostí České republiky. Katastry v českých zemích mají dlouhou tradici, která působí více či méně spolehlivě bezmála tisíc let. To je doba, kterou se mohou pyšnit jen některé země. Z počátku byly nemovitosti evidovány pouze formou zápisů a aţ v pozdějších etapách vývoje, docházelo k tomu, ţe začaly být zobrazovány v mapách. S katastrem nemovitostí se setkává snad kaţdý a to především v souvislosti se stavebním a územním řízením, ochranou ţivotního prostředí, nerostného bohatství, zemědělského půdního fondu, lesních pozemků, kulturních památek, s oceňováním nemovitostí, při stanovení daní z nemovitostí a zvláště pak při řešení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem – při prodeji, koupi, darování nemovitostí, při zřizování zástavních práv nebo věcných břemen, při restitucích zemědělského majetku, při řešení majetku státu atd. Úvod práce je tematicky zaměřen na historický vývoj katastru, který je v práci zachycen od 13. století tzn. od počátků pozemkových evidencí přes Berní ruly, Tereziánský katastr, Josefský katastr, Stabilní katastr, Pozemkový katastr, Evidenci nemovitostí aţ po Katastr nemovitostí České republiky. V další části práce je uvedena legislativa, která je s problematikou katastru nemovitostí spojena. Následuje oblast Katastru nemovitostí České republiky, kde je zachyceno co je předmětem a obsahem katastru a dále problematika zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem jako jsou věcná břemena, zástavní a podzástavní práva a zásady zápisů do katastru nemovitostí. V závěrečných
dvou
kapitolách
je
zpracována
problematika
spojená
s
poskytováním údajů z katastru nemovitostí (výpisy, opisy, kopie apod.), kompetencemi zeměměřických úřadů, katastrálních úřadů a inspektorátů a agenda správních poplatků.
7
1. Ústava České republiky
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. je základním zákonem státu a má největší právní sílu. Ustanovení čl. 9 stanoví, ţe „ústava můţe být doplňována či měněna pouze ústavními zákony“.1 Článek 39 odst. 4 pak stanovuje, ţe „k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů“.2
1.1. Listina základních práv a svobod Listina základních práv a svobod je ústavní zákon č. 2/1993 Sb. „Nejdůleţitějším a základním právem věcným je právo vlastnické. Toto právo je realizací jednoho ze základních lidských práv zabezpečených a chráněných Listinou základních práv a svobod. Ta v čl. 11 prohlašuje, ţe kaţdý má právo vlastnit majetek. Tento článek Listiny neprohlašuje za základní lidské právo vlastnictví samo, ale právo být vlastníkem, tj. právo nabývat vlastnictví“.3
1
C.H.Beck – Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Právní stav k 15.4.2008
2
C.H.Beck – Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Právní stav k 15.4.2008
3
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI
8
2. Historický vývoj katastru v ČR Katastr nemovitostí je nákladné a rozsáhlé dílo, které má českých zemích dlouhou tradici. Toto dílo se vytvářelo a vyvíjelo postupně po řadu desetiletí, tak jak se vyvíjely různé technické prostředky a potřeby společnosti. O katastru lze říci, ţe svým rozsahem patří mezi nejrozsáhlejší informační systémy s mimořádnými poţadavky na přesnost a spolehlivost v něm obsaţených dat. Postupem času si katastry vybudovaly díky své průkaznosti a vysoké spolehlivosti neobyčejnou důvěru. V časovém úseku téměř 200 let byly propracovány a ověřeny takové principy a kontrolní mechanismy na základě jichţ patří katastr i v současné době ke stále nejrozsáhlejším a nejdůvěryhodnějším informačním systémům v oblasti nemovitého majetku.
2.1. Počátky pozemkových evidencí Pozemky a nemovitý majetek byl jiţ ve středověku podroben určitému zdanění. Počátky pozemkových daní jsou zaznamenávány jiţ v Českém království a datují se k roku 1250. Podkladem pro stanovení daní byly po dlouhou dobu nedokonalé soupisy půdy vyhotovované pouze na základě písemných přiznání vrchností a počtu selských usedlostí na jejich panství. Na počátku byla zdaňována půda pouze u poddaných, zatímco šlechtické majetky dani nepodléhaly. Postupem času se poţadavky na výši daní zvyšovaly a proto bylo potřeba zpřesňovat daňové podklady, aby daně skutečně odpovídaly moţným výnosům z půdy. Vznikla tak nutnost získávání spolehlivějších údajů nejen o výměře zdaňovaných pozemků, ale i kvalitě půdy a výnosech z ní získaných.
2.2. Berní ruly V období po třicetileté válce zůstalo v Čechách a na Moravě mnoho opuštěných a vyhořelých usedlostí, jejichţ zemědělské a lesní pozemky si šlechta neoprávněně připojovala ke svým panstvím. Na základě tohoto hrubého zásahu do drţby, byl dán impuls k vytvoření první jednotně zakládané a vedené pozemkové evidence – katastru.
9
2.2.1. 1. berní rula Vzniká v roce 1654, označován také jako 1. rustikální katastr. V této evidenci byly podchyceny jen pozemky poddaných a ostatních obyčejných poplatníků, kde se rozlišovala jen půda zemědělská a neobdělávaná. Půda se dělila podle jakosti na dobrou, prostřední a špatnou. 1. berní rula vnesla do daňového reţimu pro další věky definici právního charakteru půdy. Půda zapsaná v berní rule byla nesvobodná, zatíţená daní a odvody a nemohla být z evidence vyňata jinak, neţ koupí s příslušným daňovým odvodem do pokladny koruny nebo říše.
2.2.2. 2. berní rula Vzniká v roce 1684 a je označována jako 2. rustikální katastr. Tato v podstatě nepřinesla do evidence ţádné převratné změny kromě toho, ţe obsahem dodatku 2. berní ruly bylo rozhodnutí o tom, ţe se od roku 1706 zdaňuje i majetek šlechty. Vzniká katastr dominikální, kde se rozvrţení daní řídilo počtem rustikálních usedlostí jednoho panství.
2.2.3. 3. berní rula Vzniká v roce 1748 a obsahuje podstatnou změnu v postavení a především v přístupnosti obsahu berní ruly. Operát jiţ nebyl státním tajemstvím a jednotlivé strany směly do něj nahlíţet a mohly proti jeho obsahu podávat po dobu tří let námitky. Třetí berní rula však dlouho neobstála, neboť zde byl nátlak ze strany dvora finančního charakteru a ten nedovolil, aby byla daň vyměřována spravedlivě podle berních podkladů.
2.2.4. 4. berní rula Vzniká v roce 1756 a jedná se vlastně jen o upřesněný dominikální katastr vzniklý na základě panského vyrovnání.4
4
Michal Jaroslav, Benda Karel – Katastr Nemovitostí, ČVUT Praha 2009
10
2.3. Tereziánský katastr Katastr rustikální a dominikální spolu vytvořily úplný velký katastr všech pozemků a statků (tedy poddaných i šlechty), který byl nazván katastrem tereziánským. Tereziánský katastr však postrádal potřebnou jednotnost, neboť v jednotlivých zemích rakouské monarchie byl zřizován a veden různě. O tereziánském katastru hovoříme jako o prvním katastru v českých zemích, který obsahoval údaje o veškeré půdě, tedy rustikální i dominikální. V tomto katastru nebyly ţádné mapy, ale jen seznamy pozemků. Pozemky se členily na zahrady a role, úhory, pastviny a porostliny křovím, louky, vinice, lesy. Dále obsahoval i informace o chmelařství, lnářství a výroby příze, plavby dříví, chovu dobytka, pivovarů, domů, mlýnů a různých řemesel. Daň se platila z hrubého výnosu u rustikálního katastru ve výši 33% a u dominikánského jen 25%.5
2.4. Josefský katastr Tento katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II. v roce 1785. Jedná se o první katastr, který byl zaloţen na výsledcích skutečného měření v terénu a nikoliv pouze na základě daňových přiznání. Měřeny byly jen tzv. plodné pozemky. Z měření byly vyloučeny neplodné pozemky jako potoky, silnice, skály. Dále byl vytvořen seznam obytných a hospodářský budov, ale tyto nebyly měřeny. Základní jednotkou výtěţku jiţ nebyla nepřesně určená usedlost, nýbrţ pozemek jehoţ výměra byla v terénu stanovena měřením a pozemek byl očíslován. Veškerá měření byla prováděna primitivními měřícími prostředky a podle toho také vypadal i výsledek, který pochopitelně bez znalostí geometrických základů postrádal potřebnou přesnost. Následný pokus o vytvoření souvislé mapy v celé šíři, z náčrtků josefského katastru, se nezdařil. Důvodem proto bylo, ţe hranice jednotlivých pozemkových tratí uvnitř obce nelze spojit, protoţe byly nepřesně zobrazeny. Takto zakreslené pozemky neměly ţádnou vypovídací schopnost o jejich skutečné poloze v terénu a jen jejich popis nemohl poskytnout právní bezpečnost vlastnického práva. „Protoţe tento katastr jako první jiţ nerozlišoval půdu poddaných a šlechty a také bylo zjištěno, na základě měření v terénu, v Čechách a na Moravě, o více neţ 60% více zemědělské půdy podléhající zdanění, neţ bylo zachyceno v tereziánském katastru, byl na nátlak šlechty, po smrti Josefa II. v roce 1792 částečně zrušen. Tímto 5
Bumba Jan – České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., 2007
11
zásahem vznikl hybrid obou předchozích katastrů, který zdůrazňoval chyby tereziánského katastru a nevyuţil výhod josefského katastru. Daně šlechty se vybíraly opět podle předchozího tereziánského katastru. Tato úprava se nazývá pak tereziánsko – josefským. Údaje tohoto deformovaného katastru byly však podkladem pro obsah zemských desek, dle patentu z roku 1794“.6
2.5. Stabilní katastr Nejslavnějším ze všech českých katastrů a působícím po nejdelší dobu, je stabilní katastr. Vznikl v roce 1817 na základě patentu císaře Františka I. Podle tohoto patentu měla být pozemková daň vyměřována podle plochy a čistého výnosu pozemků bez ohledu na příslušnost pozemku k rustikálu nebo dominikálu. Podklady pro získání kvalitní daňové báze však vyţadovaly zhotovení přesných map celé bývalé říše. Pro kaţdou obec musela být zhotovena samostatná mapa, v níţ byly znázorněny hranice obce a veškeré pozemky s rozlišením vlastníků, druhem pozemku, uţíváním apod. Pozemky byly zachyceny svou topografickou polohou, tvarem, velikostí a byly označeny parcelními čísly, jako parcely. Katastrální měření a mapování se uskutečnilo v Čechách v letech 1826 – 1830 a dále pak v roce 1837 – 1843. Během 12 let bylo vyhotoveno 32 786 mapových sekcí. Na Moravě a ve Slezsku to bylo 17 181 mapových listů. V roce 1869 vzniklo nařízení o revizi katastru – reambulaci. Výsledkem reambulace mělo být jednorázové doplnění měřického a písemného operátu katastru všemi změnami nastalými od původního měření a následné provedení nového, tzv. všeobecného vcenění a vtřídění pozemků. Ţe se jednalo na svoji dobu o dílo vskutku výjimečné, svědčí i fakt, ţe současný katastr nemovitostí je v popisné části nepřímým pokračovatelem a v mapové části v rozsahu 70% plochy území dokonce přímým pokračovatelem stabilního katastru.
2.6. Pozemkový katastr V roce 1918 po vzniku Československé republiky byl předchozí reambulovaný katastr převzat v nezměněné formě. V období 1. světové války však docházelo k zanedbávání vedení stávajícího katastru. Československo a jeho státní území vzniklo 6
Michal Jaroslav, Benda Karel – Katastr Nemovitostí, ČVUT Praha 2009
12
spojením různých zemí, kde platily bývalé rakouské zákony, Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde platily bývalé uherské zákony, a i části Horního Slezska (Hlučínska), kde platily bývalé pruské zákony. Tato nejednotnost vyţadovala vydání unifikačního zákona. V roce 1928 došlo k podstatným změnám, kdy nabyl účinnosti zákon č. 177/1927 Sb. z. a n. o pozemkovém katastru a jeho vedení. Tento zákon zrušil všechny předchozí předpisy upravující vedení a správu katastru. Pozemkový katastr jiţ neplnil funkci pouze fiskální, nýbrţ začal plnit i funkci hospodářskou a technickou. Pozemkový katastr byl definován jako geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v ČSR. Zákon definoval pojem pozemku a parcely. V období tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl katastrální zákon č. 177/1927 Sb. důsledně dodrţován.
2.7. Katastr v období po druhé světové válce Systém fungujícího pozemkového katastru byl po druhé světové válce ovlivněn událostmi související s odsunem Němců, konfiskací majetku kolaborantů a zrádců a znovu osídlováním pohraničí. Došlo k realizaci druhé pozemkové reformy. V roce 1948 došlo k zásahu do dosavadní praxe ve vedení pozemkových knih, kdy Ústava 9. května z roku 1948 v § 147 preferovala státní socialistické vlastnictví, coţ se zpočátku projevilo u tzv. veřejného statku. Na základě ústavy přestal být veřejný statek předmětem zápisu do pozemkových knih a byl evidován jen ve zvláštních seznamech, které slouţily jen pro statistické účely. I přes tuto skutečnost mohl pozemkový katastr a pozemková kniha podle katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. a za pouţití občanského kodexu obecného plnit svoji funkci. Od roku 1950 v souvislosti s vydáním nového občanského zákoníku však přišly podstatné změny a vše bylo jinak. Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 1951 přinesl zásadní změny pro evidování nemovitostí v katastru a vedení pozemkových knih. Vlastnictví bylo rozděleno na: socialistické vlastnictví (zahrnovalo státní a druţstevní vlastnictví), osobní vlastnictví (z nemovitostí se to týkalo jen rodinných domů a rekreačních chat), soukromé vlastnictví (sem patřily pozemky a stavby, které svojí povahou nespadaly do vlastnictví osobního). V tomto zákoníku byla zrušena po staletí osvědčená zásada pocházející z římského práva superficies solo cedit (superficiální zásada), coţ volným překladem
13
znamená, ţe věci na povrchu jsou součástí pozemku. V § 25 občanského zákoníku se doslova stanovilo „Stavba není součástí pozemku“. 7 Je velmi obtíţné si vůbec představit, co toto jediné ustanovení dokázalo způsobit. Zatímco ve všech právních systémech počínaje římským právem byly stavby (ale i porosty, dobytek a otroci) součástí pozemku a tudíţ nemohlo existovat oddělené vlastnictví pozemku a stavby, v České republice jsou stavby běţně na cizích pozemcích se všemi problémy, které z tohoto právního stavu vyplývají.8 Došlo i k opuštění intabulačního principu. Dle § 111 zákona č. 141/1950 Sb. začalo platit „Vlastnictví k věcem jednotlivě určeným převádí se uţ samou smlouvou“. Smlouvy o převodech nemovitostí schvalovaly okresní národní výbory a vlastnické právo přecházelo jiţ jejich registrací u státních notářství. Postupem času a s ohledem na novou daňovou soustavu ztratil pozemkový katastr svůj původní význam. V únoru 1952 byla spuštěna tzv. štítková akce, která probíhala u okresních národních výborů a měla za úkol co nejrychlejší a nejspolehlivější zjištění výměry orné a jiné zemědělské půdy. Výsledek byl zapsán do evidenčního štítku tak, aby zemědělská půda tvořící jeden závod byla uvedena souvisle na jednom štítku, bez ohledu na katastrální území. Akci prováděly národní výbory za pomoci laiků, neodborníků, jejichţ jediná kvalifikace spočívala v tom, ţe byli instruováni zaměstnanci katastrální sluţby. Z těchto a mnoha dalších důvodů lze hodnotit závodové listy i štítkovou akci jako neúšpěšnou.
2.8. Jednotná evidence půdy Po neúspěchu štítkové akce došlo k náznaku zlepšení situace vytvořením Jednotné evidence půdy (JEP), která měla prostou filozofii. Na rozdíl od pozemkového katastru a pozemkových knih evidovala JEP pouze na druh pozemku a skutečného uţivatele. Tímto zásahem došlo ke zmaření původního účelu katastru. Postupem času však byla velmi těţce pociťována absence řádné evidence vlastnických vztahů k nemovitostem. Tuto potřebu měla poskytnout jako pokračovatel katastrálních tradic Evidence nemovitostí (EN), zřízená zákonem č. 22/1964 Sb. Evidence nemovitostí navázala na předchozí Jednotnou evidenci půdy s tím, ţe bude postupně doplňována evidencí právních vztahů k nemovitostem,
7
Kliment Václav - Katastr nemovitostí pro kaţdého, publikace č. 42
8
Ort Petr - Oceňování nemovitostí na trţních principech, Praha 2006
14
zaloţenou na vyuţití zápisů v pozemkové knize, a na přímém šetření u vlastníků nemovitostí.
2.9. Evidence nemovitostí (1964-1992) Nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb. přinesl řadu změn, které měly za následek vytvoření nové legislativy. Jednotná evidence půdy zanedbávala vlastnické vztahy a praxe ukázala, ţe i v socialistickém hospodářství je třeba ochrany vlastnictví, a proto byla zákonem č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí stanovena nová právní úprava evidence. Evidence obsahovala původní údaje jednotné evidence půdy, které byly doplněny údaji o vlastnících, tak, aby tato evidence, jak pravila důvodová zpráva k novému zákonu, nesměřovala k upevnění soukromovlastnických tendencí. Písemný operát s informacemi o výměře, druhu pozemku, uţivateli kaţdého pozemku a dalšími informacemi se rozšířil v Evidenci nemovitostí o informaci o vlastníku. Evidence nemovitostí se vedla pro kaţdou obec podle katastrálních území a tak jako v pozemkovém katastru mohla mít jedna obec i více katastrálních území. Nahlíţení, pořizování kopií, opisů náčrtů z evidence nemovitostí bylo omezeno jen na ty, kteří prokázali oprávněný zájem a pokud tomu nebránily zájmy společnosti.
3.0. Evidování věcných práv Historicky první veřejnou knihou byly zemské desky, které začaly s katastrem komunikovat aţ posledních 150 let své existence. Naopak nejmladší je pozemková kniha. Katastry i veřejné knihy mají v evidování věcných práv klíčový význam. Termín veřejné knihy se začal pouţívat v minulém století, kdy pronikl i do legislativně právní terminologie. Podle knihovního zákona č. 95/1871 Ř. z. (říšského zákoníku) soubor veřejných knih tvoří: -
zemské desky,
-
horní knihy,
-
pozemkové knihy,
-
ţelezniční knihy.
15
Tyto knihy byly vedeny u knihovních soudů. Společným rysem veřejných knih je skutečnost, ţe do nich byly zaznamenávány právní poměry vztahující se k nemovitostem (vznik, změna a zánik vlastnických práv). Do výčtu veřejných knih je potřeba začlenit i katastr nemovitostí, který od 1.1.1993 převzal i evidenci právních poměrů k nemovitostem a evidenci vlastníků a obsahuje i většinu knihovních zásad platných pro veřejné knihy.9
3.0.1. Zemské desky Hlavní funkcí zemských desek bylo zaznamenávání událostí projednávaných před zemským soudem. Zemský soud byl zpočátku královskou institucí – král mu předsedal a měl rozhodující pravomoc. Zemské desky byly veřejnou knihou zemského soudu. Historicky první doloţený zápis do zemský desek se datuje k roku 1278, kdy panoval Přemysl Otakar II. Od vzniku stavovského státu (konec 13. století) se v zemských deskách začaly zaznamenávat i první vklady priveligií a majetkových práv. Zápis do zemských desek podléhal několika zásadám jako např. intabulační zásada, zásada materiální a formální publicity, zásada volnosti. Velkou nevýhodou zemských desek byla především jejich nepřehlednost. Orientace v nich byla sloţitá a dohledávání návaznosti zápisů vztahující se k jedné nemovitosti velmi pracná. Zmíněná nepřehlednost zemských desek, kde byly zápisy prováděny chronologicky bez ohledu na územní či obsahové členění byla napravena na základě patentu císaře Josefa II z roku 1783. Podle tohoto patentu byly zemské desky rozděleny do tří skupin: zemské desky menší (obsahovaly trestně právní problematiku), desky zemské stavovské (obsahovaly zemské a stavovské výsady), zemské desky větší (obsahovaly evidenci majetkových práv k dominikálnímu nemovitému majetku včetně váznoucích dluhů a pohledávek). Obsahovou změnou na základě patentu se do zemských desek přestaly zapisovat soudní pře a zemské desky se vlastně staly pozemkovou knihou. Po vzniku tzv. knihovních soudů po roce 1848 byl vedením zemských desek pověřen malostranský soud, jenţ v roce 1849 zrušil vedení instrumentálních knih a nahradil je tzv. sbírkou listin (termín pouţívaný dodnes). Tato úprava vydrţela aţ do vydání nového občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. K podstatné změně ve vývoji knihovního práva došlo v roce 1871 přijetím nového knihovního zákona č. 95/1871 Ř. z.. Touto právní úpravou došlo k významné změně v uspořádání jednotlivých částí, jeţ sjednotila obsah všech veřejných knih. V době 9
Bumba Jan – České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., 2007
16
nacistické okupace byla část zemských desek odvezena k říšskému soudu do Litoměřic, kde byly postupně přepisovány do němčiny. Po osvobození je bylo zase potřeba převést zpět do češtiny. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., který kromě jiného formuloval zásadu, ţe převod vlastnického práva k nemovitostem se provádí na základě uzavřené smlouvy a nikoli aţ zápisem do veřejné knihy, zrušil konstitutivnost zápisů. Zemské desky od nabytí účinnosti tohoto zákona nesly označení „v likvidaci“. Dne 1.4.1964 se zemské desky uzavřely definitivně, protoţe vstoupil v platnost nový občanský zákoník a zákon o evidenci nemovitostí. Od 13. prosince 1989 jsou zemské desky kulturní památkou.10
3.0.2. Horní knihy Podle doby vzniku jsou horní knihy druhou skupinou veřejných knih evidující majetková práva. Horní knihy byly zřízeny na základě zákona č. 146/1854 Ř. z. a majetková práva definovaná občanským zákoníkem obecným z roku 1811 se sem zapisovala jen výjimečně. Obsah horních knih tvořily různá horní oprávnění. Předmětem horních knih byly dolové míry, přebytky, pomocná díla a denní míry. Horní knihy byly vedeny tzv. horními soudy, které byly součástí krajských soudů v Chebu, Kutné Hoře, Plzni a Olomouci. Na základě zákona č. 44/1957 Sb. byly horní knihy od 1.1.1958 zrušeny a staly se archiváliemi.
3.0.3. Pozemkové knihy V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století vznikla potřeba rekonstruovat systém evidenčních nástrojů souvisejících se vznikem, změnou a zánikem věcných práv k nemovitostem a údajů o vlastnících, a proto byl 25. července 1871 přijat zákon č. 95/1871 Ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (obecný knihovní zákon). Pozemkové knihy se skládají z těchto částí:
10
-
hlavní kniha,
-
sbírka listin,
-
mapa pozemkové knihy,
-
pomocné rejstříky.
Bumba Jan – České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., 2007
17
Hlavní kniha byla vedena pro kaţdé katastrální území zvlášť a skládala se z jednotlivých knihovních vloţek určených k zápisu knihovních těles, tzn. buď jednotlivých nemovitostí nebo častěji jejich ucelených hospodářských souborů spojených osobou téhoţ vlastníka nebo vlastníků a právních vztahů s knihovními tělesy spojených. Sbírka listin obsahuje ověřené kopie písemností na jejichţ základě došlo k provedení knihovního zápisu. Sbírka listin byla vedena u jednoho soudu společně pro všechny hlavní knihy. Mapa pozemkových knih (označovaná jako knihovní mapa, soudní mapa nebo pozemkokniţní mapa) se stala součástí pozemkových knih aţ na základě zákona č. 83/1883 Ř. z. o evidenci katastru daně pozemkové. Pomocné rejstříky slouţily k usnadnění vyhledávání informací v pozemkových knihách. U kaţdé parcely a v seznamu popisných čísel bylo uvedeno číslo knihovní vloţky, v níţ je parcela zapsána. Konstitutivní charakter měl jen zápis do hlavní knihy a katastrální mapy i mapy pozemkových knih neměly rozhodující úlohu. Knihovní soudy a nastavená přísná formální pravidla při vedení knih, zaručovala spolehlivost evidovaných údajů o nemovitostech. V pozemkových knihách se rozlišovaly dva druhy zápisů a to: vklad a záznam. Poznámky slouţily jen jako pomocný údaj pro podchycení některých údajů o vlastnících jako např. nezletilost, nesvéprávnost apod. Pozemkové knihy vedly okresní a v některých případech i krajské soudy. Pozemkové knihy plnily velmi důleţitou funkci v garantování tak citlivých skutečností jako jsou vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Proto bylo nezbytně nutné dodrţovat při vedení knih přesná právní pravidla. Tato pravidla jsou označována jako hlavní zásady a tvoří je: zásada intabulace, zásada volnosti, zásada legality, zásada priority, zásada speciality, zásada materiální publicity, zásada formální publicity, zásada souladnosti se stabilním katastrem. Uvedené principy se vyuţívají i v současném katastru nemovitostí a jsou podrobněji rozpracovány a vysvětleny níţe.
3.0.4. Železniční knihy Tento specializovaný instrument pro ţeleznice vznikl na základě zákona č. 70/1874 Ř. z. a od ostatních veřejných knih se lišil v mnoha oblastech. Zápisy do ţelezničních knih se prováděly na základě zákona č. 95/1871 Ř. z., ale okruh potencionálních vlastníků byl
18
omezen skutečností, ţe vlastnické právo do ţelezničních knih mohlo být provedeno jen na základě předloţené koncese. Vlastníku bylo ke zřízení dráhy přiznáno vyvlastňovací právo ve veřejném zájmu. Ţelezniční knihy byly tvořeny hlavní knihou, sbírkou listin, mapou ţelezniční knihy a pomocnými rejstříky. Ţelezniční knihy byly vedeny jen u vybraných soudů v Praze a Brně a od 1. ledna 1993 byly svěřeny do péče orgánů zeměměřictví a katastru.11
11
Bumba Jan – České katastry od 11. do 21. Století, Grada Publishing, a.s., 2007
19
3. Legislativa upravující oblast katastru nemovitostí ČR Právní úprava, kterou se řídila evidence nemovitého majetku do konce roku 1992, byla dnem 1. ledna 1993 nahrazena zcela novou právní úpravou pod názvem katastr nemovitostí České republiky a to na základě zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem ve znění v pozdějších letech přijatých novel tohoto zákona. Součástí nové právní úpravy byla i ve stejném roce přijatá novela občanského zákoníku č. 264/1992 Sb. a také zákony č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí ČR a č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech. Všechny tyto zákony byly v průběhu dalších let novelizovány a doplňovány aţ do současné podoby. „Přijetím těchto zákonů byla nastoupena cesta obnovy pořádku a práva týkající se veškerého nemovitého majetku. Šlo zejména o nápravu škod způsobených znárodněním majetku v letech 1948 – 1989. V zájmu komplexní úpravy zápisu právních vztahů k nemovitostem zákon upravil vedle zápisu vlastnických vztahů téţ zápis jiných věcných práv k nemovitostem. Jde zejména o zástavní právo, práva odpovídající věcnému břemenu a předkupní právo, pokud má mít účinky věcného práva“.12
3.1. Občanský zákoník Po roce 1989 vlivem politických, ekonomických a společenských změn, které u nás nastaly, bylo nutno provést zásadní změny v celém právním řádu. Tyto změny se netýkaly jen veřejného práva, ale i práva soukromého, jehoţ stěţejní právní předpis je občanský zákoník. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., byl po roce 1989 zachován v platnosti, ale jeho podstatná část byla zrušena, řada ustanovení byla změněna a byly k němu připojeny i nové části. Toto vše se stalo na základě zákona č. 509/1991 Sb. I přesto, ţe si původní občanský zákoník č. 40/1964 Sb. zachoval svůj název i číslo, ve skutečnosti se jedná z velké části o nový zákoník, a to zejména v oblastech vlastnického práva a práva smluvního. Věcná 12
Michal Jaroslav, Benda Karel – Katastr Nemovitostí, ČVUT Praha 2009
20
práva jsou upravena v §§ 123-180. Bohuţel ani těmito změnami nedošlo k návratu k zásadě, která vycházela z římského práva a to, ţe stavba je součástí pozemku. Občanský zákoník jako soukromoprávní předpis je i přes provedené změny ve své současné podobě zákoníkem provizorním, a to jak co do obsahu, tak zejména co do koncepčního přístupu k soukromoprávní materii jako celku. V současné době je připraven návrh nového občanského zákoníku, který ministr spravedlnosti rozeslal do připomínkového řízení, a který má nahradit současný kodex pocházející z roku 1964. V rámci připomínkového řízení se k návrhu mohla vyjádřit odborná i laická veřejnost, a to do 25. ledna 2011. Tento návrh nového občanského zákoníku obsahuje 3020 paragrafů. Podkladem byl materiál schválený vládou v roce 2009, který byl v červnu téhoţ roku předloţen poslanecké sněmovně. Ta ovšem návrh v minulém volebním období neprojednala. Rekodifikační komise pak do návrhu během podzimu 2010 zapracovala některé dílčí úpravy, které upřesňují či doplňují předchozí text. Z věcného hlediska byl návrh rozšířen o úpravu bytového spoluvlastnictví. Návrh zákona včetně důvodové zprávy je dostupný na webových stránkách věnovaných občanskému zákoníku www.obcanskyzakonik.justice.cz. Návrh se vrací k tradičnímu a velmi potřebnému řešení ve svém § 478 odst. 1, kde se říká, ţe: „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“. V návrhu je také zakotveno, ţe bude moţné stavět na cizím pozemku. Jedná se tzv. právo stavby na cizím pozemku. V praxi to znamená, ţe pokud například obec má nevyuţité pozemky na okraji obce a nechce je prodávat, můţe zřídit právo stavby dočasnému uţivateli a povolit výstavbu dočasných staveb jako jsou supermarkety, skladiště, které zde mohou provozovat svou činnost i několik desítek let.13
13
http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/vlastnictvi-a-dalsi-vecna-prava/konkretni-zmeny.html#4
21
4. Katastr nemovitostí České republiky Katastrem nemovitostí se zjednodušeno řečeno rozumí soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis, popis a jejich geometrické a polohové určení a také vlastnická a jiná věcná práva váţící se k nemovitostem. Jedná se o ucelený informační systém o pozemcích, vybraných stavbách a o právních vztazích, které s nimi souvisí. Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouţí k ochraně práv k nemovitostem, k daňovým účelům, k oceňování nemovitostí, k ochraně ţivotního prostředí a zemědělského a lesního fondu, pro účely statistické, hospodářské a v neposlední řadě jako podklad pro tvorbu dalších informačních systémů.
4.1. Předmět evidence v katastru nemovitostí Předmět evidence v katastru nemovitostí upravuje § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí v platném znění. V katastru nemovitostí se evidují: 1) pozemky v podobě parcel, 2) budovy spojené se zemí pevným základem a to: -
budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční,
-
budovy, kterým se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téţe parcele,
3) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., v platné znění, 4) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, 5) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichţ to stanoví zvláštní právní předpis. V katastru nemovitostí se neevidují drobné stavby. Nemovitosti se v katastru nemovitostí evidují podle katastrálních území.14 14
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI
22
4.2. Obsah katastru nemovitostí Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. „Katastrální operát tvoří: a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření (v souřadnicovém systému podle lomových pozemků), b) soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o vlastnících a jiných oprávněných (či povinných) a o právních vztazích, c) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí, d) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a popisného názvosloví, e) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichţ základě byl proveden zápis do katastru nemovitostí“.15
4.3. Katastrální operát Katastrální operát je tvořen: a) souborem geodetických informací, který tvoří katastrální mapa, která je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka a obsahuje body podrobného polohového pole, polohopis, a popis. Katastrální mapy jsou buď analogové, které existují od počátku 60tých let minulého století jako mapy souvislého zobrazení na PET foliích, nebo digitální katastrální mapy. b) souborem popisných informací, ze kterého se vytvářejí základní výstupy jako výčet parcel podle vlastníků (spoluvlastníků) a jiných oprávněných s údaji o právních vztazích k nemovitostem – list vlastnictví (LV) nazývaný jako „Výpis z katastru nemovitostí“, informace o vlastnících a jiných oprávněných, informace o parcelách katastru, informace o budovách a seznam budov s čísly popisnými a evidenčními, informace o vodních dílech, informace o jednotkách, informace o
15
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI
23
územních jednotkách, které zahrnují seznamy okresů, obcí, katastrálních území a úhrnné hodnoty druhů pozemků. c) Souhrnné přehledy o půdním fondu, se vytvářejí z údajů katastru pro potřeby státních orgánů ke zpracování statistické ročenky o půdním fondu podle jednotlivých územních jednotek. Tyto přehledy se vyhotovují automatizovaně ke stanovenému datu – obvykle k 31.12. kaţdého kalendářního roku. d) Dokumentace výsledků šetření a měření, tvoří výsledky činností v podrobném polohovém poli, při zjišťování průběhu hranic, při podrobném měření polohopisu a při projednávání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území. e) Dokumentace činností prováděných při vedení souboru popisných informací, obsahuje sbírku listin, kde jsou smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny, protokoly o vkladech (protokol „V“), protokoly o záznamech („Z“), výkazy změn („VZ“), spisy týkající se řízení o návrhu na povolení vkladu, záznamy pro další řízení, protokoly o výsledcích revizí katastru.16
16
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
24
5. Zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Zápisem se podle platné právní úpravy rozumí vklad, záznam, poznámka nebo jejich výmaz. Tato terminologie byla převzata z obecného zákona knihovního č. 95/1871 i kdyţ s rozdílným obsahem těchto slov (současný vklad se tehdejšímu vkladu podobá jen z části a současný záznam nemá s týmţ pojmem pouţívaným při vedení pozemkových knih nic společného).
5.1. Vklad a vkladové řízení Termín vkladové řízení v sobě z širšího hlediska zahrnuje správní řízení v rámci něhoţ katastrální úřad posuzuje, zda návrh na vklad splňuje stanovené zákonné poţadavky (zákon č. 265/1992 Sb.) a zda lze povolit vklad práva do katastru nemovitostí a dále zahrnuje technický postup samotného provedení vkladu do katastru nemovitostí, se kterým je spojen vznik, změna nebo zánik věcného práva k nemovitosti. Vklad práv k nemovitostem do katastru nemovitostí se zapisuje na návrh účastníka řízení a na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu. Je-li vklad povolen, vznikají jeho právní účinky ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. Návrh na vklad mohou podat všichni účastníci řízení společně nebo jen někteří z nich, popřípadě dokonce i jen jeden z účastníků řízení samostatně. Katastrální úřad je ze zákona (§ 47 odst. 1, správního řádu) povinen bez zbytečného odkladu uvědomit všechny jemu známé účastníky řízení o zahájení vkladového řízení. Návrh na vklad je moţné podávat ve formě formalizovaného podání tzn. jako vyplněný formulář, který lze získat na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz pod odkazem „Formuláře“), nebo ve formě běţného písemného podání. Zjistí-li katastrální úřad, ţe návrh na vklad nemá zákonem předepsané náleţitosti v okamţiku podávání návrhu na podatelně, pomůţe správní orgán ţadateli nedostatky odstranit přímo na místě. V ostatních případech vyzve katastrální úřad ţadatele k odstranění nedostatků podání a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Dále ţadatele poučí o následcích neodstranění nedostatků v poskytnuté lhůtě. Důsledkem neodstranění 25
nedostatků podání můţe být přerušení nebo dokonce zastavení řízení. Pokud ţadatel nedostatky odstraní ve stanovené lhůtě katastrální úřad pokračuje v řízení o návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Návrhy na vklad lze podávat nejen osobně v písemné formě na podatelně příslušného katastrálního úřadu, ale také je moţné ho katastrálnímu úřadu poslat poštou nebo jinou kurýrní sluţbou. Poplatek za vklad kaţdého jednotlivého práva činí 500 Kč a platí se kolkovou známkou nebo na zvláštní účet státního rozpočtu, který zřizuje příslušné katastrální pracoviště u České národní banky se souhlasem Ministerstva financí, převodem z účtu poplatníka nebo poštovní poukázkou typu“A“. Poplatník platí poplatky vţdy v české měně. Náleţitosti písemného návrhu na vklad jsou: -
údaje o účastnících řízení,
-
předmět návrhu (parcela, budova, věcné břemeno),
-
co se navrhuje, tzn. jaké právo má být do katastru zapsáno,
-
přílohy:
a) listina (ověřená kopie), na základě které má být vklad proveden v počtu o dva větším neţ je počet účastníků, b) plná moc (ověřená kopie), je-li některý z účastníků pro řízení u katastrálního úřadu zastoupen zmocněncem, c) listina (ověřená kopie) prokazující oprávněnost vlastníka nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem smlouvy (nabývací titul), jejíţ právní účinky nastaly před 1.1.1983, d) je-li předmětem smlouvy reálně oddělená část nemovitosti nebo zřízení věcného břemene k části pozemku, musí ke kaţdému jejímu vyhotovení být připojen geometrický plán, e) souhlas příslušného orgánu státní správy s dělením a scelováním pozemků, f) není-li smlouva sepsána v českém jazyce, musí být k návrhu přiloţen její úředně ověřený překlad, g) jedná-li se o návrhu na vklad vlastnické práva k bytu a nebytovému prostoru jsou kromě smlouvy o převodu vlastnictví nutné další doklady: půdorysy všech podlaţí určující polohu a podlahovou plochu jednotek a společných částí domu, potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěru, kopie nabídky k převodu jednotky jeho nájemci, pokud se převádí jiné osobě, potvrzení bytového druţstva, ţe nabyvatel uhradil nesplacené úvěry na převáděnou jednotku, rozhodnutí státního orgánu o 26
zrušení trvalého uţívání pozemku, smlouva o převodu spoluvlastnického podílu pozemku na němţ budova stojí a je ve vlastnictví vlastníka budovy. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu prověří, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených a to zda: vlastnoruční podpisy účastníků byly na prvopisu smlouvy úředně ověřeny, nebo byla smlouva sepsána formou notářského zápisu, nebo byla smlouva sepsána advokátem, který na ni potvrdil, ţe se smluvní strany před ním na smlouvě podepsaly, nebo právnická osoba předloţila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a u obchodních společností i výpis z obchodního rejstříku, nebo účastník potvrdí pravost svého podpisu před katastrální úřadem. Katastrální úřady vedou protokoly o vkladech ve kterých se průběţně zaznamenávají došlé návrhy na vklad a výsledky řízení o vkladu. Pro kaţdý návrh na vklad je zaloţen spis označený průběţným číslem protokolu o vkladech, kde je zachycen průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení případně zamítnutí vkladu. Zároveň se do souboru popisných informací vyznačí plomba, ţe právní vztahy jsou dotčeny změnou. Po vloţení nových nebo změněných právních vztahů do katastrálního operátu se plomba odstraní a smlouva nebo spis se uloţí do sbírky listin.17
5.1.1. Plná moc Účastník řízení o povolení vkladu se můţe nechat z různých důvodů na základě udělené plné moci, zastupovat. Plnou mocí se rozumí jednostranný právní úkon adresovaný třetím osobám, jímţ při smluvním zastoupení zastoupený buď určitému adresátovi, nebo komukoli jinému dává na vědomí, ţe určitá osoba je oprávněna jej zastupovat a v jakém rozsahu. Plná moc je tedy osvědčením, respektive potvrzením existence práva určité osoby zastupovat osobu jinou. Rozsah zástupcova oprávnění musí být pod sankcí neplatnosti uveden přímo v plné moci. Zástupce můţe být jeden nebo i více. Je-li zástupců více můţe zastoupený v plné moci vymezit rozsah oprávnění kaţdého z nich. Neučiní-li tak platí, ţe všichni zástupci musí jednat společně tzv. kolektivní plná moc. Plná moc můţe být všeobecná (generální), která opravňuje zástupce ke všem právním úkonům, anebo zvláštní (speciální), omezující se pouze na některé právní úkony, popřípadě na některý druh právních úkonů či pouze na jeden právní úkon. 17
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
27
Plná moc musí být písemná, jestliţe se netýká jen určitého právního úkonu, tj. je-li všeobecná či týká se určitého druhu právních úkonů (např. uzavírání smluv), anebo právní předpis nebo dohoda stran vyţadují pro právní úkon, který má být učiněný zástupcem, písemnou formu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ústní můţe být plná moc jen tehdy, týká-li se určitého právního úkonu, který nevyţaduje zvláštní formu. Překročí-li zmocněnec své oprávnění, je tím zmocnitel vázán pouze tehdy, jestliţe toto překročení schválí – jedná se o tzv. ratihabici.
5.1.1.1. Zákonné zastoupení Podle občanského zákoníku se zřizuje zákonný zástupce: a) osobám, které nejsou způsobilé k právním úkonům (jsou to nezletilci a osoby, jejichţ způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo které jí byly zbaveny soudem), b) osobám, jejichţ pobyt není znám, a osobám neznámým (zřizuje se opatrovník jestliţe je to třeba k ochraně jejich zájmu nebo vyţaduje-li to veřejný zájem), c) z jiných váţných důvodů, d) je-li to odůvodněno kolizí zájmů zákonného zástupce a zastoupeného, nebo více osob zastoupených týmţ zákonným zástupcem. Zákonné zastoupení zaniká absolutně nebo relativně. Absolutní zánik je smrtí zastoupeného nebo odpadnutím důvodů, pro které vzniklo a trvalo jako jsou například dosaţení zletilosti, vykonání určitého úkonu pro který bylo zastoupení zřízeno a nebo tím, ţe bude soudem zrušeno po odpadnutí důvodů. Relativní zánik zastoupení je smrtí zástupce, ztrátou způsobilosti zástupce k zastupování, pokud byli rodiče zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo pokud byl zástupce soudem odvolán, aniţ potřeba zákonného zastoupení pominula.18
18
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI
28
5.1.1.2. Prokura Prokura je v obchodně právních vztazích nejširší formou smluvního dobrovolného udělení práva zastupovat. Právní úprava je zakotvena v § 14 obchodního zákoníku. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimţ dochází při provozu podniku i kdyţ se k nim jinak vyţaduje plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. Prokurista nesmí zcizovat (např. převádět, směnit, darovat) a zatěţovat (zřízení zástavního práva, zřízení věcného břemene) nemovitosti, pokud toto oprávnění není výslovně v udělení prokury uvedeno. Prokurista se podepisuje tak, ţe k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Dodatek většinou zní „per procuram“, případně formou zkratky „pp“ nebo „ppa“. Účinnost prokury nastává dnem zápisu prokury do obchodního rejstříku a účinnost ztrácí dnem výmazu z obchodního rejstříku.19
5.2. Záznam Záznamem se podle platné právní úpravy vyznačují změny v právních vztazích k nemovitostem, ke kterým došlo jinak neţ na základě smlouvy. Tyto změny právních vztahů mohou být např. zhotovení stavby, vydrţení vlastnictví nemovitosti nebo oprávnění odpovídajícího věcnému břemenu, dědění, rozhodnutí soudu o vypořádání spoluvlastnictví, o zřízení věcného břemene, příklepem licitátora ve veřejné draţbě, rozhodnutí stavebního úřadu, pozemkového úřadu, apod. Záznam provádí příslušný katastrální úřad z úřední povinnosti. Podkladem k tomuto je dodání listiny osvědčující právní skutečnost, která je předmětem zápisu do katastru nemovitostí. V souvislosti se zabezpečením skutečného a zapsaného právního stavu byla zákonem uloţena povinnost orgánům zasílat pravomocná rozhodnutí týkající se vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do 30 dnů katastrálním úřadům. O provedení zápisu záznamem neprobíhá řízení, protoţe dodání listiny nemá formu návrhu, ale je jen podnětem pro činnost katastrálního úřadu. Z tohoto důvodu na ni nelze vztahovat předpisy správního řádu. Záznam má pouze deklaratorní účinky.
19
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI
29
Katastrální úřad vede protokol o záznamech, kde zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru a informace o jejich vyřízení. Obdobně jako u vkladu se u dotčených nemovitostí vyznačí v souboru popisných informací plomba. Zatímco o povolení vkladu do katastru nemovitostí se účastníci smlouvy dozvědí ze zaslání opisu smlouvy opatřeného záznamem o vkladu, při provedení záznamu nemusí vţdy k takovému postupu dojít.20
5.3. Poznámka „Poznámky jsou právní úkony katastrálního úřadu, které jsou určeny k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě a které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. Poznámka neslouţí na rozdíl od vkladu či záznamu k zápisu práv do katastru nemovitostí, ale má informativní charakter“.21 Provedení poznámky nepředchází řízení ani ţádné rozhodnutí. Podkladem k jejímu vyznačení v katastru nemovitostí mohou být došlá rozhodnutí státních orgánů nebo dodání dokladu o zahájení soudního řízení, ve kterém je zpochybňováno vlastnické nebo jiné věcné právo osoby zapsané v katastru jako drţitele uvedeného oprávnění. Poznámky jsou co do významu a obsahu dvojího druhu: -
informativního charakteru o tom, ţe právní vztah vyznačený v katastru by mohl doznat změny v případě, ţe by ţalobce ve svém sporu proti osobě zapsané v katastru uspěl. Probíhajícím sporem není vlastník nebo jiný oprávněný nijak omezen v nakládání s nemovitostí, pokud této volnosti nebyl zbaven v rámci řízení cestou předběţného opatření. Případný nabyvatel, jemuţ skutečnost probíhajícího soudního řízení musela být z poznámky známa, můţe být po úspěšném sporu ţalobcem donucen, k vydání nabyté nemovitosti.
-
zakazujícího charakteru, jde v podstatě o zveřejnění zákazu v nakládání s předmětnou nemovitostí, vyplývajícího z rozhodnutí příslušného státního orgánu. Toto rozhodnutí svědčí o omezení smluvní volnosti vlastníka nemovitosti a jeho případná snaha o převedení nemovitosti by ztroskotala v zamítnutí návrhu na vklad.
Listiny určené k zápisu poznámek zaznamenává katastrální úřad v protokolu o záznamech a vyznačí plombu. Zápis poznámky se provádí analogicky jako zápis záznamu 20
Trajer Václav, Pavlína Trajerová – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
21
Trajer Václav, Pavlína Trajerová – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
30
a to pod spisovou značkou podle protokolu o záznamech. Jednotlivé procesní kroky jsou stejné jako u záznamu.
5.4. Zásady ovládající zápisy do katastru nemovitostí Zásady pro vedení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem jsou převzaty téměř beze změny od pozemkových knih. Jedná se o: -
zásadu intabulace (vkládání),
-
zásadu dispoziční (volnosti),
-
zásadu legality (platnosti),
-
zásadu priority (přednosti),
-
zásadu speciality (přesnosti a přehlednosti),
-
zásadu materiální publicity (veřejné víry),
-
zásadu formální publicity (veřejnosti),
-
zásadu oficiality.
5.4.1. Zásada intabulace (vkládání) Zásada intabulační se v současné právní úpravě uplatňuje vlastně jen v případě vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva do katastru nemovitostí. Zásada intabulace znamená, ţe právní důsledky ze všech smluvních převodů nemovitostí, které jsou předmětem evidence v katastru vznikají, mění nebo zanikají dnem provedení vkladu nebo výmazu práva v katastru nemovitostí a to na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu, s účinky ke dni podání návrhu na vklad.
5.4.2. Zásada dispoziční (volnosti) Zápisy věcných práv k nemovitostem vzniklých na základě smluvního vztahu se v katastru nemovitostí neprovádí z úřední povinnosti, nýbrţ řízení o povolení vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti se zahajuje pouze na základě návrhu na vklad.
31
Katastrální úřad proto nemůţe do katastru nemovitostí vloţit právo, které není uvedeno v návrhu na vklad. Zde se uplatňuje zásada, ţe nesmí být povoleno více nebo něco jiného, neţ účastník řízení ţádal. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na základě návrhu v okamţiku, kdy návrh dojde katastrálnímu úřadu. Místně příslušný k tomuto řízení a rozhodnutí je katastrální úřad v jehoţ obvodu leţí nemovitost, které se smlouva týká. Pokud se vztahují práva zakládaná jednou smlouvou k nemovitostem leţícím v obvodu různých katastrálních úřadů, musí se podat návrh u kaţdého z nich. Výjimkou z tohoto pravidla je výměna nemovitostí leţících v obvodech různých katastrálních úřadů. V tomto případě ve věci rozhodne ten katastrální úřad, který první zahájí řízení, a to i ohledně nemovitosti leţící v cizím obvodu.
5.4.3. Zásada legality (platnosti)
Ze zásady legality vyplývá, ţe katastrální úřad není jen pouhým registračním místem, které by jen pasivně přijímalo sdělení a provádělo změny, které by měly být podchyceny „pro paměť“ zápisem do veřejně přístupných operátů. Katastrální úřad je povinen prověřovat, aby se uvedené publicity dostalo jen takovým změnám v právních vztazích k nemovitostem, které jsou v souladu s poţadavky obecně závazných právních předpisů, zejména pak s občanským zákoníkem. „Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda navrhovanému vkladu není na překáţku stav zápisů v katastru nemovitostí, zda navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předloţených listin, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení, popřípadě zániku jiného práva, je určitý a srozumitelný, zda právní úkon je učiněn v předepsané formě, zda účastníci řízení jsou oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu, zda k právnímu úkonu účastníka byl udělen souhlas podle zvláštního předpisu (např. podle § 28), jde-li o nakládání s majetkem fyzické osoby nezpůsobilé
32
k právním úkonům, za takovou osobu v právním úkonu, o který jde, jedná jeho zástupce“.22
5.4.4. Zásada priority (přednosti) Zásada priority zaručuje přísné dodrţování časového pořadí zápisů podle doby doručení jejich návrhů na vklad nebo listiny jako podklad k provedení záznamu popřípadě poznámky katastrálnímu úřadu. Pořadí provedení zápisů jestli se jedná o vklad práva, záznam nebo poznámku, je zaručeno vyznačením dne, měsíce a roku doručení. U vkladů ještě navíc i hodinou a minutou doručení. K zajištění uvedené zásady se pouţívá plomba, která se vyznačí na příslušném listu vlastnictví jako upozornění na to, ţe o nově došlém návrhu nebo podnětu lze jednat nebo rozhodovat, aţ po té co bude věc na kterou plomba upozorňuje, vyřízena. Ze zásady priority dále vyplývá, ţe právní účinky rozhodnutí o povolení vkladu se váţí k datu podání návrhu. Další záleţitostí, která je zásadou priority je i to, ţe po podání návrhu jiţ nelze zasahovat do kontextu smlouvy obsaţené v předloţené listině. Nebyla-li smlouva v době podání v takové podobě, aby podle ní bylo moţno vklad povolit, nelze zjednat nápravu jinak neţ zpětvzetím původního návrhu a podáním nového návrhu po doplnění textu smlouvy. V opačném případě katastrální úřad návrh zamítne.
5.4.5. Zásada speciality (přesnosti a přehlednosti) „Zásada speciality zajišťuje jednoznačnost, určitost a nespornost kaţdého zápisu do katastru nemovitostí. Z technického hlediska určuje formu, způsob, místo a pořadí jednotlivých zápisů do katastru nemovitostí“.23
5.4.6. Zásada materiální publicity (veřejné víry) Zásada materiální publicity tak, jak jí bylo moţno rozumět podle obecného zákoníku občanského z roku 1811 a obecného zákona knihovního z roku 1871, v zásadě 22
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI 23
Doc. Ing. Michal Jaroslav, CSc., Ing. Benda Karel, CSc. – Katastr Nemovitostí, ČVUT Praha 2009
33
znamenala, ţe ten, kdo se řídí při nabývání nemovitostí nebo jiných věcných práv k nim, zápisem v pozemkové knize je chráněn, i kdyby stav zápisů neodpovídal skutečnosti. Zásada se dala vyjádřit slovy „Co je psáno je dáno“. Tímto opatřením byla vybudována a chráněna důvěra v pozemkové knihy coţ napomohlo jistotě a bezpečnosti trţních vztahů při nakládání s nemovitostmi. Modifikovaná zásada materiální publicity je stanovena v § 11 zákona č. 265/1992 Sb.: „Ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, ţe stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaţe musel vědět, ţe stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti.“24
5.4.7. Zásada formální publicity (veřejnosti) Zásada formální publicity umoţňuje kaţdému přístup k operátu katastru nemovitostí. Tato zásada je vyjádřena v § 13 zákona č. 265/1992 Sb.: „Kaţdý je oprávněn nahlédnout do katastru a učinit si o právních vztazích opisy nebo výpisy“.25 Zásada formální publicity je zakotvena i v § 21 odst. 1, zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, kde se hovoří o tom, „ţe katastr je veřejný a kaţdý má právo do něj nahlíţet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje podle § 9 a 22, pokud není stanoveno jinak“.26 Veřejnost katastru můţe být omezena pouze zákonem. Výrazem publicity je i moţnost nahlíţet do evidence došlých návrhů na vklad do katastru nemovitostí.
5.4.8. Zásada oficiality Tato zásada se týká skutečností zapisovaných do katastru z úřední povinnosti. Na základě ohlášení vlastníka budovy se zapisuje do katastru nemovitostí nová budova včetně vlastnického práva k ní, a to i u rozestavěných budov. Nabyvatel práva má ze zákona povinnost ohlásit změnu katastrálnímu úřadu do 30 dnů ode dne vzniku práva a předloţit listinu, která tuto změnu dokládá. Stejnou povinnost zasílat listiny katastrálnímu úřadu, mají i státní orgány nebo organizace, které osvědčují 24
Knappová Marta, Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv – Občanské právo hmotné 1, 4. aktualizované a
doplněné vydání, ASPI 25
Zákony IV/2010, vydavatel Poradce s.r.o., Český Těšín, 7.1. 2010
26
Zákony IV/2010, vydavatel Poradce s.r.o., Český Těšín, 7.1. 2010
34
právní vztahy k nemovitostem, a to do 30 dnů ode dne jejich pravomocnosti, nebo do 30 dnů ode dne jejich vyhotovení.
5.5. Řádné a mimořádné opravné prostředky proti rozhodnutí katastrálního úřadu V případě, ţe účastník řízení nesouhlasí s rozhodnutím příslušného katastrálního úřadu, můţe vyuţít tyto prostředky směřující ke zrušení, změně či nahrazení napadeného rozhodnutí: -
„opravné prostředky – jde o postup, který je moţné pouţít v případě všech správních rozhodnutí, pokud není zákonem stanoveno něco jiného,
-
žalobu podle části páté o. s. ř. – tento postup je moţné pouţít pouze v případě rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,
-
žalobu podle soudního řádu správního – tato ţaloba připadá v úvahu v případě, ţe byly vyuţity všechny řádné opravné prostředky,
-
vydání nového rozhodnutí – jde o nový institut zavedený novým správním řádem, který umoţňuje rozhodnout znovu ve stejné věci“.27
5.5.1. Opravné prostředky Opravné prostředky se dělí na opravné prostředky řádné a mimořádné. Řádným opravným prostředkem je odvolání a rozklad. Mimořádnými opravnými prostředky jsou přezkumné řízení a obnova řízení. 5.5.1.1. Řádné opravné prostředky Jak jiţ bylo výše uvedeno mezi řádné opravné prostředky patří odvolání a rozklad. Odvolání - § 81 odst. 1 správního řádu stanoví, ţe účastník můţe proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. V kaţdém rozhodnutí musí být poučení, ve kterém se uvede jestli je moţné proti rozhodnutí podat odvolání a v jaké lhůtě je moţné tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého orgánu se odvolání podává. V případě, ţe rozhodnutí nemá odkladný účinek musí být tato skutečnost v poučení rovněţ 27
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
35
uvedena. Účastníci se však mohou práva odvolání vzdát. Musí tak učinit písemně nebo ústně do protokolu. Jiţ podané odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Rozklad – proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni je moţné podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního úřadu (v případě záleţitostí týkající se katastru nemovitostí to bude Český úřad zeměměřický a katastrální) na podkladě návrhu na rozhodnutí vyhotoveného rozkladovou komisí. Rozkladová komise musí být sloţena nejméně z pěti členů, které jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. V řízení o rozkladu lze vydat rozhodnutí, které rozklad zamítne nebo rozhodnutí, které napadené rozhodnutí zruší nebo změní. 5.5.1.2 Mimořádné opravné prostředky Mezi mimořádné opravné prostředky patří přezkumné řízení a obnova řízení. Přezkumné řízení – v rámci přezkumného řízení se posuzuje pouze zákonnost rozhodnutí nikoliv jeho věcná správnost. V přezkumném řízení správní orgány přezkoumávají z moci úřední pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, ţe vydané rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle právního stavu v době přezkoumávaného rozhodnutí. Zákon taxativně definuje okruh rozhodnutí, která nelze podrobit přezkumnému řízení. Jsou to: -
„rozhodnutí, kterým byl účastníkovi udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu,
-
rozhodnutí, kterým byl povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí,
-
rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o osobním stavu,
-
rozhodnutí vydaná v rámci přezkumného řízení,
-
rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání katastrálnímu úřadu, pokud jiţ bylo katastrálním úřadem při novém projednání věci vydáno nové rozhodnutí“.28
28
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
36
K přezkumným řízením u kterých se přezkoumávají rozhodnutí katastrálních úřadů, jsou příslušné místně příslušné zeměměřické a katastrální inspektoráty. Obnova řízení – řízení, které bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím se obnovuje buď z moci úřední nebo na ţádost účastníka. Na ţádost účastníka se řízení obnoví, jestliţe: -
vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které jsou ku prospěchu účastníka, a které nemohl uplatnit v původním řízení, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo
-
bylo zrušeno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno.
5.5.2. Řízení na základě žaloby Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad do katastru nemovitostí je moţné podat ţalobu podle části páté o. s. ř. Zde je upraveno řízení ve věcech, o nichţ bylo rozhodnuto jiným orgánem. Řízení se zahajuje na základě podané ţaloby. Ţaloba se nepodává prostřednictvím katastrálního úřadu, který ve věci rozhodl, nýbrţ přímo příslušnému soudu. K rozhodování je příslušný krajský soud, v jehoţ obvodu územní působnosti se nachází nemovitost, která byla předmětem řízení před katastrálním úřadem.
37
6. Poskytování informací z katastru nemovitostí Poskytování údajů z katastru nemovitostí upravuje vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky č. 162/2001. V § 2 odst. 2 výše uvedené vyhlášky je uvedeno, ţe údaje z katastru nemovitostí lze poskytnout pouze ve formě stanovené v této vyhlášce. Součástí katastru jsou nejen údaje o věcných právech (v současnosti evidované v počítačové formě) a mapy, ale také sbírka listin na základě nichţ byl zápis do katastru nemovitostí proveden. Dle nové právní úpravy účinné od 1.3.2009 jsou v § 21 zákona č. 344/1992 Sb. obsaţena určitá omezení přístupu k údajům katastru nemovitostí. V odst. 2 je uvedeno, ţe získat údaje z katastru formou nahlíţení nelze z přehledu vlastnictví z území České republiky a ze sbírky listin. V odst. 3 se pak hovoří o tom, ţe není-li přehled vlastnictví z území České republiky poskytnut dálkovým přístupem, lze jej poskytnout pouze osobě, která prokáţe svoji totoţnost a uvede účel, pro který jsou údaje poţadovány. Novou právní úpravou byl omezen i způsob poskytování údajů ze sbírky listin. Jak jiţ bylo uvedeno nelze do sbírky listin jen nahlíţet. V odst. 4 je pak upraven způsob poskytování údajů ze sbírky listin. Provádí se ověřování údajů nebo poskytováním kopií. Údaje ze sbírky listin lze poskytnout jen osobě, která prokáţe svoji totoţnost a uvede účel, pro který jsou údaje poţadovány. Katastrální úřady vedou evidenci osob, kterým byl poskytnut přehled vlastnictví z území České republiky a kterým byly poskytnuty ověřené či neověřené kopie ze sbírky listin. Od 1.3.2009 jiţ tedy nelze, aby si někdo ze své zvědavosti a anonymně zjišťoval např. výši kupní ceny nemovitosti svého souseda, nebo jaký nemovitý majetek vlastní jeho nadřízený nebo třeba osoba veřejně známá (politik, umělec apod.) v celé republice. Novelou vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí uveřejněnou ve sbírce zákonů pod číslem 457/2006 Sb. byly s účinností od 1.1.2007 zavedeny lhůty pro vyřízení ţádostí o poskytnutí údajů z katastru. V § 15 je stanoveno, ţe katastrální úřad poskytuje ţadatelům informace ve lhůtě do 30 dnů od přijetí ţádosti.29
29
Trajer Václav Trajerová , Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
38
„Katastrální pracoviště na poţádání vyhotovuje v rozsahu své územní působnosti: a) výpis z katastru nemovitostí, b) identifikaci parcel, tj. porovnání totoţnosti parcely dřívější pozemkové evidence s parcelou v katastru nemovitostí, c) kopii katastrální mapy nebo mapy bývalého pozemkového katastru, d) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákresem pozemkové drţby podle posledního dochovaného stavu grafického operátu pozemkového katastru či přídělového nebo scelovacího operátu (dřívější pozemkové evidence), e) výpis, opis nebo kopii z pozemkové nebo ţelezniční knihy nebo ze zemských desek, f) ověřený opis nebo kopii listiny o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy, g) srovnávací sestavení parcel posledního stavu dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru s případným uvedením výměr částí parcel“.30 Od 1.1.2007 mohou oprávněné subjekty údaje z katastru nemovitostí získané prostřednictvím dálkového přístupu vydávat v ověřené podobě. Znamená to, ţe lze ověřené výpisy získat nejen na katastrálním úřadě, ale i u jiných oprávněných subjektů. Oprávněnými subjekty k vydávání ověřených výpisů jsou: -
obecní úřady a úřady městských částí (seznam je stanoven prováděcím právním předpisem),
30
-
notáři,
-
Česká pošta a. s.,
-
Hospodářská komora České republiky,
-
krajské úřady,
-
matriční úřady,
-
zastupitelské úřady (stanoví prováděcí právní předpis).
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
39
6.1. Nahlížení do katastru nemovitostí nebo poskytování ústních informací „Kaţdý má právo za přítomnosti zaměstnance katastrálního úřadu (KP) si pořizovat z katastru nemovitostí pro svou potřebu bezplatně opisy, výpisy nebo náčrty a má téţ právo získat bezplatně potřebné ústní informace. Z tohoto práva nejsou vyňaty ani údaje o právních vztazích k nemovitostem. Veřejnost katastru je moţné omezit jen z důvodů, které by byly stanoveny zvláštním zákonem. Je skutečností, ţe toto omezení nestanovuje v současné době ţádný zákon. Nahlíţení do katastru nemovitostí u katastrálních úřadů (KP) a poskytování ústních informací je moţné ve stanovených úředních dnech, popř. i v jiných dnech, které určí ředitel příslušného katastrálního úřadu. Úřední dny katastrálních úřadů (KP) jsou na území České republiky sjednoceny (podobně jako u všech dalších orgánů státní správy) a jsou stanoveny na pondělí a středu od 8 do 17 hodin, bez polední přestávky. V hlavním městě Praze jsou pro katastrální úřad pro hlavní město Praha (KP Praha-město) a katastrální úřad pro Středočeský kraj (KP Praha-východ a KP Praha-západ) rozšířeny úřední dny i na úterý a čtvrtek vţdy od 8 do 15 hodin (stejné úřední dny platí i pro Zeměměřický úřad). Písemná podání doručená poštou nebo předávaná osobně přijímají podatelny katastrálních úřadů (KP) po celou pracovní dobu ve všech pracovních dnech“.31
6.2. Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin Kromě nahlíţení do katastru nemovitostí a poskytování ústních informací je moţné na poţádání získat u katastrálního úřadu (katastrálního pracoviště) výpisy, opisy nebo kopie a identifikace parcel jako veřejné listiny. Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel se povaţují za veřejné listiny v případě, ţe obsahují datum, otisk kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem, jménem, 31
Kuba Bohumil – Olivová Květa – Katastr nemovitostí České republiky, 9. aktualizované vydání
40
příjmením a podpisem zaměstnance tohoto úřadu, který je vyhotovil a kolkem nebo doloţkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo osvobození od správního poplatku.
6.3. Výpis z katastru nemovitostí Výpis z katastru nemovitostí je jedním ze základních dokumentů, který poskytuje katastrální úřad. S tímto dokumentem se setká snad úplně kaţdý a je proto velmi důleţité, umět se v tomto dokumentu orientovat a umět jej „přečíst“. Výpis z katastru nemovitostí (je u odborné veřejnosti označovaný jako „elvéčko“, protoţe nemovitosti jsou v katastru nemovitostí evidovány na jednotlivých listech vlastnictví „LV“). List vlastnictví je počítačovým výstupem z databáze obsahující informace o nemovitostech, vlastnících a právních vztazích k nim. Nejedná se o souvislý text, ale o standardizovaný výstup, k jehoţ správnému pochopení je nutná alespoň základní orientace v katastru nemovitostí. List vlastnictví je rozdělen na záhlaví a několik částí (oddílů A, B, B1, C, D, E a F).
6.3.1. Záhlaví V této části jsou uvedeny informace o tom, kde nemovitost nachází (okres, obec a katastrální území). V pravé horní části záhlaví je číslo konkrétního listu vlastnictví. Listy vlastnictví se číslují samostatně v kaţdém katastrálním území to znamená, ţe pokud chceme identifikovat konkrétní list vlastnictví, musíme uvádět nejen číslo listu vlastnictví, ale i příslušné katastrální území. V záhlaví je dále údaj o tom, zda se v daném katastrálním území parcely vedou ve dvou číselných řadách nebo v jedné číselné řadě. Dále je v záhlaví uveden údaj o datu a čase ke kterému se vztahují informace na daném listu vlastnictví.
6.3.2. Oddíl A „Vlastník, jiný oprávněný“ zapisují se sem údaje o vlastnících a formě vlastnictví. Jsou zde uvedena jména, příjmení, adresy a rodná čísla fyzických osob, které jsou vlastníky nemovitostí vedených na tomto listě vlastnictví. U právnických osob se zde uvádí celý název této právnické osoby, adresa sídla a IČ. U nemovitostí ve vlastnictví státu se
41
eviduje jako vlastník Česká republika a je zde uvedena i organizace, která je příslušná k hospodaření s tímto státním majetkem. U nemovitostí, které jsou společným jměním manţelů je před jménem a příjmením obou manţelů uvedena zkratka SJM. V případě, ţe nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví je zde ve sloupečku „Podíl“ uvedena výše spoluvlastnického podílu jednotlivých spoluvlastníků ve formě zlomku.
6.3.3. Oddíl B Je rozdělen do tří částí. V první části jsou evidovány pozemky, v druhé jsou zapsány budovy a ve třetí jsou evidovány pozemky ve zjednodušených evidencích. Tyto části se od sebe oddělují vodorovnou čárou. Do sloupce „Parcela“ se uvádí parcelní čísla jednotlivých pozemků a vedle nich je uvedena výměra v metrech čtverečných a druh pozemku (stavební parcely mohou mít druh pozemku jen „zastavěná plocha a nádvoří“). U pozemků se v katastru eviduje i jejich způsob vyuţití a způsob ochrany nemovitostí. U budov se na listu vlastnictví eviduje typ budovy, a to buď jako budova s číslem popisným nebo evidenčním, budova bez čísla popisného nebo evidenčního a rozestavěné budovy. Ve stejném sloupci se druhém řádku u budov s číslem popisným nebo evidenčním uvádí část obce ve které se daná nemovitost nachází. Dalším údajem je způsob vyuţití budovy a způsob ochrany budovy. Budovy mohou být prakticky chráněny jen z důvodu památkové ochrany a ochrany chráněné značky geodetického bodu. Další ze základních informací o budově je parcela, na které je budova postavena. Číslo parcely je uvedeno ve sloupečku „Na parcele“. Jestliţe je u parcelního čísla uvedeno LV a číslo, znamená to, ţe daná parcela je evidována na jiném listu vlastnictví, jehoţ číslo je uvedeno vedle zkratky LV. Toto je v případě, ţe se liší vlastník stavební parcely od vlastníka budovy. Ve třetí části oddílu B jsou evidovány parcely ve zjednodušené evidenci, a to druh evidence, parcelní číslo a výměra, údaj o BPEJ.
42
6.3.4. Oddíl B1 „Jiná práva“ evidují se zde oprávnění vyplývající ze smluv o věcných břemenech, kde oprávnění z věcného břemene je spojeno s vlastnictvím některé z nemovitostí uvedených v oddíle B listu vlastnictví. Do sloupečku „Typ právního vztahu“ se uvádí popis oprávnění vyplývajícího z věcného břemene (např. věcné břemeno jízdy, chůze, braní vody, oprav a údrţby apod.), který je jen informativního charakteru. Ve sloupci „Oprávnění pro“ je uvedena nemovitost s jejímţ vlastnictvím je spojeno oprávnění vyplývající z věcného břemene. Ve sloupci „Povinnost k“ je uvedena nemovitost, která je věcným břemenem zatíţená.
6.3.5. Oddíl C Oddíl C „Omezení vlastnického práva“ má zcela zásadní význam pro zájemce o koupi nemovitosti. Zapisují se sem všechna věcná práva, která zatěţují nemovitosti uvedené v oddíle B listu vlastnictví a rozhodnutí státních orgánů omezující vlastníkova práva nakládat s těmito nemovitostmi. Jsou to zejména povinnosti vyplývající ze: -
smluv o zřízení věcného břemene,
-
smluv o zřízení zástavního práva,
-
smluv o zřízení předkupního práva jako práva věcného,
-
rozhodnutí soudů a finančních úřadů. Z této části listu vlastnictví se případný zájemce o koupi dozví, zda vůbec můţe
vlastník nemovitosti nemovitost prodat, nebo zda je nemovitost zatíţena nějakým věcným břemenem. Do sloupce „Typ vztahu“ se uvádí stručný popis povinností zatěţujících dané nemovitosti či popis konkrétního rozhodnutí státního orgánu například věcné břemeno chůze, jízdy, oprav a údrţby, braní vody apod., dále pak o zástavní práva smluvní, zákonná, soudcovská či z rozhodnutí státního orgánu, podzástavní právo, předkupní právo, omezení převodu nemovitosti, omezení dispozičních práv, nařízení předběţného opatření či nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo prohlášení konkurzu. Ve sloupci „Oprávnění pro“ je uvedeno, kdo je stranou oprávněnou z daného právního vztahu. V případě zástavních práv se zde uvádí zástavní věřitel, v jehoţ prospěch je zástavní právo zřízeno. 43
V případě předkupního práva se zde uvádí osoba, které musí být v případě prodeje, nemovitost nabídnuta ke koupi. Ve sloupci „Povinnost k“ se uvádí nemovitost, ke které se zatíţení vztahuje. V tomto oddíle jsou také údaje umoţňující nalezení listin na základě, kterých bylo omezení vlastnického práva do katastru zapsáno.
6.3.6. Oddíl D „Jiné zápisy“ slouţí k zápisům skutečností, které ještě přímo neomezují vlastníka v nakládání s nemovitostmi nebo nemovitosti přímo nezatěţují, ale jsou velmi důleţité pro kaţdého, kdo se o dané nemovitosti zajímá. Jedná se většinou o poznámky, které upozorňují potencionální zájemce o koupi nemovitosti na skutečnost, ţe o dané nemovitosti se vede soudní řízení, nebo ho informují o probíhající řízení o určení právního vztahu k nemovitosti, o zřízení soudcovského zástavního práva, o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti atd. Evidují se zde i jiné zápisy, které doplňují a bliţším způsobem vysvětlují zápisy v oddílech A, B, B1 a C listu vlastnictví. Je zde uvedena i listina na základě, které byl zápis do katastru pořízen.
6.3.6. Oddíl E „Nabývací tituly a jiné podklady zápisu“ v tomto oddílu se evidují listiny na základě, kterých došlo k zápisu vlastnického nebo práva jiného. Jsou to např. kupní smlouvy, darovací smlouvy, dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, rozhodnutí o dědictví, rozhodnutí pozemkového úřadu apod. Je zde uveden datum vyhotovení listiny a datum právních účinků vkladu nebo datum nabytí právní moci. Pokud jde o listinu zapisovanou formou záznamu je zde uvedeno i číslo jednací této listiny a jméno vyhotovitele listiny.
6.3.7. Oddíl F „Vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám“ zde jsou uvedeny bonitní kódy k jednotlivým parcelám či částem parcel. Tyto údaje slouţí především znalcům v oboru oceňování majetku. Za oddílem F je uvedeno oznámení, ţe údaje ve výpisu jsou dotčeny změnou právních vztahů a číslo daného řízení. V takovém případě je u nemovitostí, kterých se dané 44
řízení týká uvedena tzv. plomba. Plomba se vyznačuje velkým písmenem „P“ u nemovitostí, o kterých se vede nějaké řízení. V samotném závěru listu vlastnictví je uvedeno v levém rohu, který katastrální úřad list vlastnictví vyhotovil, v pravém rohu je uveden datum vyhotovení listu vlastnictví, jméno, příjmení a podpis pracovníka katastrálního úřadu, který list vyhotovil a razítko katastrálního úřadu.
6.4. Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí vedeným v elektronické podobě se uskutečňuje pomocí počítačové sítě (internetu). Získané údaje mají pouze informativní charakter a tudíţ nejsou veřejnou listinou. Dálkový přístup k údajům katastru umoţňuje získat údaje o konkrétní nemovitosti nejen na katastrálním úřadu, v jehoţ územní působnosti daná nemovitost leţí, ale na kterémkoliv katastrálním úřadu v České republice. U údajů získaných prostřednictvím dálkového přístupu je vţdy uveden časový údaj, ke kterému byly tyto údaje naposled aktualizovány. Vzhledem ke skutečnosti, ţe k aktualizaci údajů dochází postupně v dávkách, nelze se tedy spoléhat na aktuálnost údajů získaných prostřednictvím dálkového přístupu v reálném čase. „S účinností od 1. ledna 2004 je na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního www.cuzk.cz zařazena nová aplikace „Nahlíţení do katastru a přehled řízení“, která umoţňuje získávat všem uţivatelům internetu bezplatně z katastru nemovitostí vybrané údaje o pozemcích a budovách evidovaných v katastru nemovitostí včetně informace o jejich vlastnictví a dále informace o stavu řízení zaloţených na příslušném katastrálním pracovišti v souvislosti s podaným návrhem na vklad práva nebo jeho změny do katastru nemovitostí nebo v souvislosti s ohlášením změny práva k zápisu záznamem do katastru nemovitostí a informace o stavu řízení pro účely potvrzování geometrických plánů. Vyuţívání uvedené aplikace nevyţaduje ţádnou registraci ani není nutné uzavírat předem s provozovatelem ţádnou smlouvu o jejím uţívání“.32
32
Kuba Bohumil – Olivová Květa – Katastr nemovitostí České republiky, 9. aktualizované vydání
45
7. Katastrální úřady České republiky a správní poplatky Na základě zákona č. 359/1992 o zeměměřických a katastrálních orgánech ve znění pozdějších předpisů bylo v České republice vytvořeno tzv. dvoustupňové řízení, které vylučuje jakékoliv mezičlánky v řízení.
7.1. Český úřad zeměměřický a katastrální Byl zřízen jako ústřední orgán státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí. V čele je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky. Přímým řízením a uskutečňováním rychlého styku s vládou byl pověřen ministr zemědělství České republiky. Do působnosti ministra patří zejména: -
„správa Katastru nemovitostí České republiky,
-
tvorba, obnova a vydávání státních mapových děl,
-
vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí,
-
dokumentace zeměměřických činností,
-
koordinace mezinárodní spolupráce v zeměměřictví a katastru nemovitostí,
-
udělování a odnímání úředních oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností atd“.33
7.1.1. Zeměměřický úřad Je zřízen jako orgán státní správy zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. V čele zeměměřického úřadu je ředitel, který je jmenován a odvoláván předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Do působnosti zeměměřického úřadu patří zejména: -
33
správa geodetických základů ČR,
Kuba Bohumil – Olivová Květa – Katastr nemovitostí České republiky, 9. aktualizované vydání
46
-
správa základní báze geografických dat ČR a tvorba, obnova a vydávání státních mapových děl středních a malých měřítek,
-
vedení centrálních databázových souborů katastru nemovitostí v celostátním rozsahu,
-
zabezpečení ústřední dokumentace zeměměřictví,
-
vedení ústředního archivu zeměměřictví a katastru nemovitostí,
-
provádění zeměměřických prací na státních hranicích.
7.1.2. Zeměměřické a katastrální inspektoráty Jsou zřízeny jako územní orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky. V čele jsou ředitelé, které jmenuje, odvolává a přímo řídí předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Do jejich kompetencí patří zejména: -
kontrola výkonu státní správy katastru nemovitostí ČR katastrálními úřady,
-
dohled na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou vyuţívány pro katastr nemovitostí a státní mapová díla,
-
rozhodování
o
opravných
prostředcích
(odvoláních)
proti
rozhodnutím
katastrálních úřadů, -
projednávání porušení pořádku na úseku zeměměřictví a další.
7.1.3. Katastrální úřady Jsou zřízeny jako územní orgány státní správy katastru nemovitostí. Jsou rozmístěny ve všech okresech, kde mají svá sídla. Některé katastrální úřady mají ještě několik dislokovaných pracovišť (36 pracovišť). V čele je ředitel, který je jmenován a odvoláván předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Katastrální úřady vykonávají státní správu Katastru nemovitostí České republiky, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí, schvalují změny pomístního názvosloví, zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví a schvalují změny hranic katastrálního území. Při výkonu své činnosti vyuţívají převáţně právních předpisů o správním řízení. Účastníci řízení se mohou proti rozhodnutí katastrální úřadu odvolat k územně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu s výjimkou podání opravného prostředku proti zamítnutí vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru 47
nemovitostí. V případech, ţe katastrální úřad nevyhoví podanému opravnému prostředku v plném rozsahu, rozhoduje o podaném opravném prostředku krajský soud.
7.2. Správní poplatky Katastrální úřady vybírají na základě zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, za poskytování vybraných údajů z katastru nemovitostí a z dřívějších pozemkových evidencí a za některé úkony katastrálního úřadu správní poplatky.
7.2.1. Vkladové řízení a správní poplatky Správní poplatek lze hradit kolkovými známkami, jestliţe nepřevyšují částku 5000 Kč nebo na zvláštní účet státního rozpočtu, který zřizuje příslušné katastrální pracoviště u České národní banky se souhlasem Ministerstva financí, převodem z účtu poplatníka nebo poštovní poukázkou typu A. Poplatky se hradí vţdy pouze v české měně. Postup katastrálních úřadů při vybírání správních poplatků se řídí jak jiţ bylo výše uvedeno zákonem č. 634/2004 Sb. a dále pak Pokyny č. 33 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 13. 1. 2005 č.j. 69/2005-22. Zákon č. 634/2004 Sb. upravuje problematiku správních poplatků vkladového řízení, a to v příloze tohoto zákona v poloţce č. 120. Zde jsou tyto zpoplatňované úkony: a) „Přijetí
návrhu
na
zahájení
řízení
o
povolení
vkladu
do
katastru
nemovitostí……..…………………………………………………………….500 Kč b) Přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby (smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby) pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely ……….500 Kč za kaţdý návrh, nejvýše v úhrnu ……………………………………..….5000 Kč“34 Zpoplatňovaným úkonem je přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu a ne tedy provedení vkladu do katastru. Z tohoto tedy vyplývá, ţe na vrácení správního poplatku nevzniká poplatníkovi nárok, a to ani v případě, ţe nedojde k zapsání vkladu do katastru. 34
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
48
Kolkové známky se vylepují na návrh vkladu a znehodnocují se otiskem kulatého razítka katastrálního pracoviště se státním znakem neodstranitelnou razítkovací barvou a to tak, aby část razítka byla na kolkové známce a část na listině, na které je vylepena. V ostatních případech placení správního poplatku se doklad o zaplacení pevně připojí k návrhu nebo spisovému obalu. V případě, ţe správní poplatek byl uhrazen na zvláštní účet, uvede se ve spise poznámka s textem „SPRÁVNÍ POPLATEK UHRAZEN ve výši …… Kč dne…………..na zvláštní účet“ a odkaz na výpis z účtu. Poplatníkem správního poplatku u návrhu na zahájení řízení o vkladu je osoba, která návrh podala a podepsala. V případě, ţe návrh podepsalo více osob vzniká jim povinnost správní poplatek uhradit společně a nerozdílně. Katastrální pracoviště má povinnost přijmout kaţdou platbu k úhradě správního poplatku, i kdyţ není provedena poplatníkem a přitom s ní zachází jako by ji zaplatil poplatník. 7.2.1.1. Postup katastrálního úřadu v případě neuhrazení správního poplatku Pokud není k návrhu na vklad připojena kolková známka v příslušné hodnotě nebo doklad o úhradě poplatku na zvláštní účet, vyrozumí katastrální pracoviště účastníky řízení, kteří podali návrh na vklad a vyzve je, aby společně tak učinili. „Písemná výzva musí obsahovat: -
lhůtu stanovenou pro zaplacení poplatku, tj. lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy,
-
sdělení o moţném způsobu a formě úhrady poplatku,
-
poučení, ţe nezaplatí-li poplatník poplatek ve stanovené lhůtě, katastrální pracoviště zastaví zahájené řízení o návrhu na provedení vkladu“.35
V případě, ţe poplatník ve stanovené době správní poplatek neuhradí, katastrální pracoviště řízení v souladu s § 7 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., a dle § 66 odst. 1 písm. d) správního řádu zastaví. 7.2.1.2. Osvobození od správního poplatku Osvobození od správních poplatků upravuje zákon č. 634/2004 Sb., v § 8 a v příslušných poloţkách sazebníku, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona. „Subjekty osvobozené od správních poplatků jsou:
35
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
49
a) státní orgány (tzn. všechny orgány zákonodárné, soudní a výkonné moci zřízené zákonem) a státní fondy (např. Státní fond kultury České republiky, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní zemědělský a intervenční fond, Státní fond ţivotního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury), b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a poţívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, c) územní samosprávné celky a jejich orgány, poţadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny, d) právnické osoby, poţadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny, e) fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána“.36 Od správních poplatků jsou dále osvobozeny konkrétní právní úkony uvedené v § 8 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb. Tyto úkony se však netýkají vkladového řízení. V poloţce č. 120 sazebníku (příloha) zákona č. 634/2004 Sb., která upravuje výši správních poplatků za zahájení řízení o povolení vkladu jsou uvedena další osvobození. U všech úkonů, které byly od správních poplatků osvobozeny katastrální pracoviště vyznačí na návrhu a ve spise údaj „OSVOBOZENO OD SPRÁVNÍCH POPLATKŮ“.
7.2.2. Správní poplatky za poskytování údajů z katastru nemovitostí Katastrální úřady případně katastrální pracoviště vybírají za poskytování údajů z katastru nemovitostí a z dřívějších evidencí a za některé úkony katastrálního úřadu správní poplatky. Částky za poskytnuté údaje jsou stanoveny v přílohách vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Pro názornost připojuji tabulku (příloha č. 1 vyhlášky č. 162/2001 Sb).
36
Trajer Václav, Trajerová Pavlína – Katastr nemovitostí, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010
50
Příloha č. 1 vyhlášky č. 162/2001 Sb. Položka
Specifikace
101
Kopie katastrální mapy vedené na plastové folii
102
Kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové folii
103 104
Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu části mapového listu katastrální mapy Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu celého mapového listu katastrální mapy
Měrná
Úplata
jednotka
za MJ
formát A4
50 Kč
mapový list 250 Kč formát A4
50 Kč
mapový list 250 Kč
Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů 105
bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen "BPEJ") nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu částí
formát A4
50 Kč
mapového listu katastrální mapy Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ 106
nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu celého mapový list 250 Kč mapového listu katastrální mapy
107
Kopie dokumentace podle § 16 vyhlášky č. 190/1996 Sb. mimo
formát A4
60 Kč
bodového pole a jejího vývoje v rozsahu části mapového listu formát A4
30 Kč
kopie geodetických údajů a kopie přehledu sítě pevných bodů Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového
108
Státní mapy 1:5000 - odvozené Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového 109
bodového pole a jejího vývoje v rozsahu mapového listu Státní mapový list 160 Kč mapy 1:5000 - odvozené
110 111
zrušena Kopie geodetických údajů o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole
51
bod
20 Kč
Závěr Vlastní zadání mé bakalářské práce „Zápisy vlastnického práva do katastru nemovitostí a jeho význam“ je velmi obsáhlé, a pokud bych se chtěl celé problematice katastru nemovitostí věnovat podrobněji, tak by byl rozsah mé práce mnohonásobný. Na závěr se chci věnovat dvěma oblastem, o kterých předpokládám, ţe by mohly významným způsobem přispět k lepší evidenci nemovitostí, ochraně vlastnictví a předejít mnoha sporům mezi vlastníky pozemků a vlastníky nemovitostí. Jedná se o znovu zavedení zásady, podle níţ stavba je součástí pozemku a o problematiku digitalizace katastru nemovitostí. V současné době je připraven návrh nového občanského zákoníku, ve kterém je po dlouhých desetiletích opět zakotvena zásada, ţe stavba je součástí pozemku. Tato klíčová zásada je ve většině zahraničních právních řádů respektovaná a stavby a další konstrukce pevně spjaté s pozemkem nejsou samostatnými věcmi, ale tvoří součást pozemku jako věci hlavní. Od této zásady bylo v československém právu ustoupeno v roce 1950 a do právního řádu byla zavedena zásada přesně opačná, podle níţ pozemek a budova na něm umístěná jsou dvěmi samostatnými věcmi v právním smyslu. Tato změna přinesla celou řadu těţkostí a právních sporů. Na základě uvedeného přístupu je moţné, aby vlastník stavby zároveň nebyl vlastníkem pozemku, na němţ se stavba nachází. V praxi se pak musí řešit vzájemné neshody a spory mezi vlastníky pozemků a staveb na nich umístěných (např. tehdy, pokud vlastník pozemku brání vlastníkovi stavby v přístupu k ní). Pokud vlastník vlastní pozemek i stavbu na něm umístěnou, je vlastníkem dvou různých věcí v právním smyslu a můţe s nimi proto samostatně disponovat. Z tohoto vyplývá, ţe pokud vlastník pozemku a budovy na něm postavené chce obojí převést na třetí osobu, nesmí opomenout ve smlouvě specifikovat obě dvě věci. Totéţ platí o zřízení zástavního práva (pokud bude smluvní zástavní právo zřízeno jen k budově, netýká se to pozemku pod stavbou). Návrh nového občanského zákoníku se vrací k tradičnímu a velmi potřebnému principu, ţe stavba je součástí pozemku. V případech, kde bude ke dni účinnosti nového občanského zákoníku existovat jednota ve vlastnictví pozemku a staveb na něm postavených, stane se stavba součástí pozemku přímo ze zákona. Od tohoto okamţiku bude moţno disponovat jiţ jen pozemkem a všechny změny se budou týkat i staveb na něm 52
umístěných (výjimka bude platit pro tzv. dočasné stavby). U případů, kde budou ke dni účinnosti zákoníku rozdílní vlastníci pozemku a stavby je v návrhu zákoníku zaloţeno předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a předkupní právo vlastníka stavby k pozemku. Zákonem nelze sjednotit vlastnictví obou dvou věcí v rukou jedné osoby (jednalo by se totiţ o vyvlastnění). Pro obě varianty bude zřízeno věcné předkupní právo, které bude působit proti všem (předkupní právo jako právo věcné bude vyplývat přímo ze zákona). Vlastník, který bude chtít svoji nemovitost převést bude mít povinnost nabídnout ji nejprve druhému vlastníkovi k odkoupení. Pokud druhý vlastník svého předkupního práva nevyuţije zůstane zachováno a bude zatěţovat věc i nadále (bude tedy působit i vůči nabyvateli převáděného pozemku či stavby). Bude-li předkupní právo vyuţito a vlastník pozemku koupí stavbu na něm umístěnou či vlastník stavby koupí pozemek, na němţ stavba stojí dojde k právnímu spojení obou věcí (stavba se stane součástí pozemku), předkupní právo zanikne a vlastník pozemku bude mít pro příště moţnost disponovat jiţ jen s pozemkem. Návrh nového občanského zákoníku je v současné době v připomínkovém řízení a předpokládá se, ţe po vypořádání připomínek bude v červnu 2011 předloţen Poslanecké sněmovně ČR ke schválení. V jaké podobě bude nakonec zákon přijat ukáţe čas, ale s největší pravděpodobností se dá očekávat, ţe dojde k znovuzavedení tolik potřebné zásady „Stavba je součástí pozemku“.37 S vývojem techniky a vybavení katastrálních úřadů počítači se mnohonásobně zvýšil objem dat vedených v katastru nemovitostí. Výpočetní technika umoţňuje velmi efektivní vedení dat. Zajišťuje rychlý a bezpečný přístup k informacím. Aby však bylo moţné vyuţívat výpočetní techniku, bylo nutné začít s digitalizací současných analogových evidencí nemovitostí. Cílem digitalizace katastru nemovitostí ČR je vybudování moderní digitální formy katastrálního operátu, integrujícího funkce evidence právních vztahů k nemovitostem. Digitální katastrální data jsou pak základním zdrojem pro geografické informační systémy a pro tvořící se národní informační systém. Digitalizace souboru popisných informací je prakticky dokončena. V současné době je jedním z hlavních úkolů resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního digitalizace souboru geodetických informací, tzn. digitalizace katastrálních map. Přibliţně 70% analogových katastrálních map má původ v mapování uskutečněném v 1. polovině 37
http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/vlastnictvi-a-dalsi-vecna-prava/konkretni-zmeny.html#4
53
19. století v souřadnicových systémech gusterbergském a svatoštěpánském (měřítko zpravidla 1:2880), jde z větší části o digitalizaci katastrálních map v sáhovém měřítku se všemi problémy s tím souvisejícími. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický zabezpečuje na základě poţadavku Českého úřadu zeměměřického a katastrálního technologické a programové zabezpečení tohoto úkolu.38 Tato práce se snaţí vyhodnotit zkušenosti minulé doby a aplikovat je na současný technický pokrok, který podstatným způsobem mění způsob zpracování údajů o katastru nemovitostí a za pouţití současných technických výsledků umoţní zásadní ulehčení, získávání údajů o vlastnictví k věcem nemovitým. Soukromé vlastnictví je jeden ze základních principů demokratické společnosti.
38
http://www.vugtk.cz/gis/info/digitalizace.html
54
Seznam použité literatury TRAJER, Václav; TRAJEROVÁ, Pavlína. Katastr nemovitostí. 2.
o
aktualizované vydání, 698. publikace, Wolters Kluwer ČR, a.s. 2010, 480 stran, ISBN: 978-80-7357-481-9. MICHAL, Jaroslav; BENDA, Karel. Katastr nemovitostí. České vysoké
o
učení technické, 2009, 264 stran, ISBN: 978-80-01-04336-3. DOUŠEK, František; MATĚJÍK, Miroslav. Katastr nemovitostí. Institut
o
Franka Dysona realitní vysoká škola, 2008, 95 stran, ISBN: 978-80-254-26630. o
TRAJER, Václav. Katastr nemovitostí v otázkách a odpovědích. ASPI, 2003, 115 stran, ISBN: 80-86395-62-6.
o
KUBA, Bohumil; OLIVOVÁ, Květa. Katastr nemovitostí České republiky. 9. aktualizované vydání, Linde Praha, a.s., 2005, 469 stran, ISBN: 80-7201545-1
o
KUBA, Bohumil; OLIVOVÁ, Květa. Katastr nemovitostí po novele. 6. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 1999, 361 stran, ISBN: 807201-154-5.
o
BUMBA, Jan. České katastry od 11. do 21. století. Grada Publishing, a.s., 2007, ISBN: 978-80-247-2318-1.
o
KARFÍK, Zdeněk; KARFÍKOVÁ, Marie; SPÁČIL, Jiří. Pozemky a právo. ORAC, s.r.o., 2001, 191 stran, ISBN: 80-86199-28-2.
o
KNAPPOVÁ, Marta; ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. 4. aktualizované a doplněné vydání, ASPI, a.s., 2005, 524 stran, ISBN: 80-7357-127-7.
o
BUGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří; GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 2. přepracované vydání, ASPI Publishing, a.s. 2004, 348 stran, ISBN: 80-7357030-0.
o
KLIMENT, Václav. Katastr nemovitostí pro kaţdého. publikace č. 42, VÚGTK 2007, ISBN: 978-80-85881-27-1
o
Zákony 2010. Zákony IV/2010, Poradce s.r.o., 2010, 368 stran, ISBN: 1802-8292 55
Úplné znění č. 720. Katastr nemovitostí, zeměměřictví, pozemkové úpravy
o
a úřady, Sagit a.s., 256 stran, ISBN: 978-80-7208-737-2 Texty zákonů. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod,
o
C.H. BECK, 241 stran, ISBN: 978-80-7400-031-7 o
ORT, Petr. - Oceňování nemovitostí na trţních principech, Praha 2006
Ostatní použité zdroje http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10FORMULARE http://www.vugtk.cz/gis/info/digitalizace.html http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/vlastnictvi-a-dalsi-vecna-prava/konkretnizmeny.html#4
56
Přílohy 1) Ukázka výpisu z katastru nemovitostí získaného dálkový přístupem 2) Ukázka katastrální mapy získané dálkovým přístupem 3) Oficiální formulář „Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí“, získaný na webových stránkách www.cuzk.cz 4) Oficiální formulář „Ohlášení změny údajů o vlastníku nebo jiném oprávněném“ získaný na webových stránkách www.cuzk.cz
57
Příloha č. 1 Ukázka elektronického výpisu z katastru nemovitostí získaného dálkovým přístupem
58
Příloha č. 2 Ukázka katastrálních map získaných dálkovým přístupem
59
Příloha č. 3 Oficiální formulář „Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí“, získaný na webových stránkách www.cuzk.cz
60
61
62
Příloha č. 4 Oficiální formulář „Ohlášení změny údajů o vlastníku nebo jiném oprávněném“ získaný na webových stránkách www.cuzk.cz
63