16
2
Čtvrtá průmyslová revoluce
Klíčová slova: Čtvrtá průmyslová revoluce, kyber-fyzikální systémy, internet věcí, konektivita, internet služeb, cloudová úložiště, cloud computing, eyeOS, iCloud, YuMi.
2.1 Co to je Průmysl 4.0 Konstatovali jsme již, že součástí strategie euroamerického seskupení zemí o udržení globální vedoucí pozice je rychlá realizace čtvrté průmyslové revoluce. Tato revoluce by přišla i bez těchto strategií, ale euroamerické seskupení nasadilo mnoho opatření na rychlost jejího zavedení.
Přístup EU k realizaci čtvrté průmyslové revoluce
Podstata této revoluce je v plné automatizaci technologií výroby, změna způsobu řízení výrobních procesů a revoluční změny v požadavcích na lidské zdroje, které mají tyto změny zavádět a později provozovat a rozvíjet. Určitě si po přečtení následujících strategií položíte otázku: je jisté, že to všechno bude ve prospěch celého lidstva, nebo jde jen o bezprecedentní 30% zvýšení výkonnosti hospodářství na tak ohromném terioriu ve prospěch omezené skupiny populace? Ohlédneme li se však do minulosti, všechny dosavadní revoluce přinesly vždy vyšší materiální životní úroveň pro populaci. Další otázkou je, co bude dál. Kam budeme směřovat, až skutečně budou továrny vyrábět „bez lidí“. V čem bude spočívat štěstí každého z nás? Čtvrtá průmyslová revoluce přináší zcela nový pohled na systémové změny ve společnosti, na postupné nahrazování principů hierachické organizace plochou sítí relativně samostatně fungujících a silně kooperujících entit. Společnost prochází změnou, způsobenou propojením tří světů: fyzického světa, světa počítačového, který je virtuálním odrazem světa fyzického, a do třetice světa sociálního, představovaného společností jako systémovým celkem. Postupně se tedy myšlenky průmyslu 4.0 skládají v úplně nový obraz života společnosti. [17] V následujícím článku si stejně, jako jsme v předešlé části definovali základní pojmy digitální ekonomiky, definujeme základní pojmy čtvrté průmyslové revoluce.
Kdo bude mít z toho prospěch?
Čtvrtá průmyslová revoluce propojí fyzický svět, svět virtuální (počítačový) a svět sociální.
17 Průmysl 4.0 (též Práce 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce) je označení pro současný trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. [18] Koncept vychází z dokumentu, který byl představen na veletrhu v Hannoveru v roce 2013. Základní vize tzv. čtvrté průmyslové revoluce se objevily v roce 2011. Podle této myšlenky vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. Ty převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé. [2] To bude provázet změna pracovního trhu, kdy by mohla být ohrožena zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Měla by vznikat nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců.
Čtvrtá průmyslová revoluce je budována na bázi digitalizace.
Čtvrtá průmyslová revoluce vyžaduje vyšší kvalifikaci zaměstnanců.
Základem budou metody strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky a počítačové spojení strojů a dílů. Produkty i stroje dostanou čipy, pomocí nichž je bude možné kontrolovat a obsluhovat přes internet. Dále se budou využívat cloudová úložiště, 3D tisk, datová centra, automatické hlášení problémů či „chytré sklady“, které samy informují o docházejících zásobách.
Svět ovládnou nové technologie.
Pomocí metod a nástrojů průmyslu 4.0 by mělo dojít k úsporám času a peněz a zvýšení flexibility firem. Mezi hlavní rizika patří hackerské útoky a zneužití dat. Průmysl 4.0 s sebou přináší naději na zvýšení kvality lidského života díky zvyšování produktivity práce a mizení monotónních a fyzicky náročných profesí. Automatizace, integrace systémů a vyšší efektivita díky propracovanější logistice jsou také nadějí pro snižování negativních lidských vlivů souvisejících s průmyslem a pro implementaci udržitelného rozvoje.
Budeme čelit rizikům, spojeným s přechodem na tyto nové technologie.
Základní koncepce, z nichž průmysl 4.0 vychází: Kyber-fyzikální systémy Internet věcí - systém, ve kterém mohou být různé objekty řízeny na dálku a také spolu navzájem interagovat. Děje se tak přes internet díky vloženým čipům, senzorům a softwaru. Důležitá je vzájemná konektivita jednotlivých zařízení. Internet služeb - systémy založené na online práci a sdílení dat v cloudových úložištích. Cloud computing - na internetu založený model vývoje a používání počítačových technologií. Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů servery dostupnými z internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat vzdáleně, kupř. pomocí webového prohlížeče nebo klienta elektronické pošty. Za
Pilíře projektu Průmysl 4.0
18 předpokladu, že služba je placená, uživatelé neplatí za vlastní software, ale za jeho užití. Principem u služeb a produktů v cloud computingu je to, že uživateli propůjčují výpočetní výkon serverů. V mnoha případech se tak děje formou specializovaných aplikací, jejichž nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací přes systémy pro distribuované výpočty až po operační systémy provozované v prohlížečích, jakými jsou např. eyeOS, Cloud či iCloud. Další výhodou cloud computingu je vysoká konektivita – k jejich užívání externích serverů vám stačí v podstatě jakýkoli webový prohlížeč. Odpadá nutnost ukládání dat na vlastní hard disk a nákupu a instalace softwaru. Obr. č. 5: Princip Cloud computingu. Zdroj: [19]
Digitální ekonomika Je to čtvrtá složka, z níž čtvrtá průmyslová revoluce vychází. Průmysl 4.0 a Digitální ekonomika jsou úzce propojené pojmy. Digitální ekonomika je také produktem čtvrté průmyslové revoluce. Obecně jde o koncept, který nám umožní některé aktivity z běžného života přesunout na internet při snížení nákladů a zvýšení pohodlí. Pro velké přepravní proudy cestujících mezi nejdůležitějšími evropskými centry a aglomeracemi nejlépe vyhovují železniční vysokorychlostní spoje, které jsou konkurenceschopné nejen vůči automobilové, ale i vůči letecké dopravě. Proto všechny členské země EU v současnosti upřednostňují pro spojení v důležitých směrech právě tento systém ( dnes přes 2 000 km tratí) nebo modernizují stávající tratě na rychlost nejméně 200 km/hod. Cílem těchto snah je vytvořit základní evropskou síť vysokorychlostních a k nim doplňkových tratí, které by pomohly naplnit myšlenku sjednocené Evropy - volný pohyb osob, kapitálu a zboží po celém území EU. I z tohoto důvodu se nemůže systém VRT omezit pouze na vnitrostátní sítě, ale musí dojít k evropskému propojení těchto sítí. Po vybudování vysokorychlostního železničního spojení by mohly
Principem Cloud computingu je práce na externích servrech a esterním SW.
19 odpadnout nároky na méně ekologické způsoby dopravy, kterými jsou letecká, individuální nebo autobusová doprava. [44] Autor se domnívá, že dalším faktorem rozvoje čtvrté průmyslové revoluce je realizace vysokorychlostního dopravního spojení významných hospodářských a politických center Evropy. A pokud mluvíme o inovaci distribuce, je významným faktorem tohoto rozvoje využívání dronů. Dnes lze využít na distribuci zboží, kontrolu energetických sítí, při velkých stavebních projektech, atd. Proces aplikace však vyžaduje dořešit ochranu údajů, propojit tyto směrnice s regulací leteckého provozu, atd. Základním paradigmatem čtvrté průmyslové revoluce je slogan: „Práce, kterou mohou dělat stroje, budou skutečně dělat stroje, protože lidská práce je astronomicky drahá.“ Z tohoto důvodu musíme očekávat, že v určitých segmentech pracovního trhu vznikne nový typ nezaměstnanosti. Z hlediska ekonomické teorie je nezaměstnanost vzniklá „zastaráváním“ pracovních míst nezaměstnaností strukturální, tedy je součástí nezaměstnanosti přirozené. Nelze se tedy vyhnout tomu, že některá pracovní místa se v důsledku technologického pokroku stanou přežitkem. Až se nový způsob výroby stane běžným standardem, bude pro firmy fungující v dotčených odvětvích, které se nestihly adaptovat, obtížné přežít.
Je třeba očekávat změnu struktury pracovního trhu.
Možné ekonomické důsledky
V první fázi by mělo pracovních míst ubývat, ale časem vzroste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací, kteří se budou starat o chod strojů. Je tu také prostor pro vznik míst v IT oblasti, vývoje a marketingové komunikace. Zahraniční zkušenosti ukazují, že na jedno ztracené místo by mělo přibýt 2,5 nového, ovšem s novými parametry.. Dojde pravděpodobně ke ztrátě nízko kvalifikovaných míst, například těch v pásové výrobě. Produktivita práce by po čtvrté průmyslové revoluci měla vzrůst o třetinu. Průmysl 4.0 přinese výrobu s (téměř) nulovými mezními náklady, jak se domnívá americký ekonom a sociolog Jeremy Rifkin. To v praxi znamená, že nejvyšší náklady spojené s výrobou, budou ty potřebné na postavení výrobního zařízení. Pokud by se nám podařilo implementovat zásady cirkulární ekonomiky a úspěšně přeorientovat
Mezní náklady výroby významně klesnou.
J. Rifkin Zdroj: [34]
20 energetiku na obnovitelné zdroje, náklady na další vyrobenou jednotku by v plně automatizovaných továrnách mohly být skutečně téměř nulové. Vyšší bohatství společnosti by mohlo vytvořit podmínky pro zaměstnanost, více práce ve veřejném sektoru, neziskových organizacích a pro sociální práci.
Kam bude zaměstnanost směřovat.
Předseda ČMKOS Josef Středula však vyslovil obavu, že by se automatizace průmyslu mohla dotknout až 40 % pracovní míst. Je pravda, že Česká republika je v evropském srovnání poměrně silně orientovaná na zaměstnanost v sekundárním sektoru ekonomiky. V roce 2014 měl průmysl na hrubé přidané hodnotě ČR podíl 32,6 %.
Česká republika a Průmysl 4.0
V září 2015 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Národní iniciativu Průmysl 4.0. V ní vysvětluje specifika českého hospodářství ve vztahu k nástupu průmyslu 4.0. Za přednosti ČR je považována ochota obyvatelstva se učit a studovat na vysokých školách a také kvalita technického vysokého školství. Vzhledem k tomu, že si strategie adaptace na čtvrtou průmyslovou revoluci bere za vzor Německo, měla by Česká republika opustit svou dlouhodobou mantru udržování nízké ceny práce jako prostředku k lákání zahraničních investic a přeorientovat se na vytváření pracovních míst s vyšší přidanou hodnou.
ČR chce následovat většinu.
Kvalitní strategie v digitální oblasti má vytvořit potenciál pro podnikání v sektorech s vysokou přidanou hodnotou, nikoli jen se střední, jak tomu bylo doposud. Důležitým krokem je také pokusit se vyrovnat českou obchodní bilanci. To je nutné proto, že zahraniční investoři nemají v České republice tendenci investovat do špičkových pracovišť a vznikají zde tak spíše montovny. Ty nevyžadují tak rozsáhlé reinvestice a kvalifikovanou pracovní sílu jako třeba výzkumná zařízení, a proto vytvořený zisk proudí ve velkém do mateřských zemí společností.
Důsledky strategie montoven pro budoucnostnČR.
21
2.2 Průmyslová revoluce 4.0: Za 10 let se továrny budou řídit samy a produktivita vzroste o třetinu Podnikové technologie do desíti let ovádnou roboty a plná automatizace. Proto, jak konstatuje [20], je možné očekávat následující změny technologií:
P. Korbel Zdroj: [20]
Nebude to trvat dlouho a automatické sklady zašlou objednávky a mikročipy v dílech či polotovarech určí, kde, kdy a jak mají být zpracovány. Přání jednotlivých zákazníků poputují po internetu přímo na výrobní linku, takže individuální zakázky bude možné zpracovat v ceně velkosériové produkce. Díky digitalizaci a robotizaci bude možné zvýšit produktivitu až o 30 procent.
Německo vsadilo na rozsáhlou digitalizaci a využívání robotů. Iniciativa spolkové vlády, jež se jmenuje Průmysl 4.0, má za cíl upevnit konkurenceschopnost a vytvořit dostatek pracovních míst pro kvalifikované pracovníky. České podniky, zvláště dodavatelé dílů, jsou s německými koncerny provázené. Na tuto vlnu by tedy měly také včas naskočit.
Naše pojetí čtvrté průmyslové revoluce a opatření je třeba koordinovat s Německem.
Německá vláda dotuje program částkou 50 milionů eur po dobu tří let. Podílejí se na něm přední německé strojírenské a elektrotechnické podniky jako Siemens, Bosch či Volkswagen. Ty přitom mají pobočky a obchodní partnery v Česku, jichž se projekt začíná bezprostředně týkat.
2.3 Komise vytyčuje cestu k digitalizaci evropského průmyslu EK se snaží vést země EU k rychlé digitalizaci průmyslu a jeho zapojení do digitální ekonomiky ve všech odvětvích, viz následující text. Digitalizace průmyslu [21] Zatímco mnoho sektorů ekonomiky a především velké multinacionální korporace rychle přijímají digitální technologie a procesy, tradiční odvětví (např. stavebnictví, zemědělsko-potravinářský, textilní nebo
Základ průmyslu 4.0 je v digitalizaci průmyslu.
22 ocelářský průmysl) a malé a střední podniky ve své digitální transformaci zaostávají. Komise navrhuje konkrétní opatření k urychlení postupu vypracování a stanovování standardů zaměřením se na pět prioritních oblastí, na něž by se měli soustředit zástupci průmyslu a standardizační orgány při stanovování standardů. Jedná se o tyto oblasti: 5G, cloud computing, internet věcí, datové technologie a kybernetická bezpečnost.
Komise předložila 20 opatření, která mají být zahájena do konce roku 2017, zejména: zřídí jednotný digitální portál umožňující uživatelům získat veškeré informační, asistenční a problémy řešící služby, jež potřebují k efektivnímu působení napříč hranicemi, propojí všechny obchodní a insolvenční rejstříky a napojí je na evropský justiční portál (e-justice), který se stane jednotným kontaktním místem, zavede ve spolupráci se správními úřady pilotní projekt, který bude ve prospěch firem napříč hranicemi uplatňovat zásadu „pouze jednou“. To znamená, že firmy budou muset předložit dokumenty veřejným orgánům pouze v jedné zemi EU, a to i pokud působí v jiných členských státech EU, pomůže členským státům EU při rozvíjení přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví, například elektronických předpisů a zdravotních záznamů pacientů, urychlí přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek, elektronické podpisy a uplatňování zásady „pouze jednou“ ve veřejných zakázkách.
5 priorit EU při realizaci digitalizace průmyslu.
Jaké stanovila EK do roku 2017.
Komise se trvale a ambiciózně snaží podporovat průmysl projekty, jako je strategie pro jednotný trh, investiční plán, energetická unie, unie kapitálových trhů a oběhové hospodářství.
2.4 Německá iniciativa Industrie 4.0 Konstatovali jsme již, že čtvrtá průmyslová revoluce byla zahájena v Německu. Jaký přístup k realizaci čtvrté průmyslové revoluce zvolilo Německo, vidíme na následujícím článku. ČR využívá zkušeností Německa. Text [22]: Vize čtvrté průmyslové revoluce byla v prvotní verzi prezentována na Hannoverském veletrhu 2011 pod heslem Komputerizace průmyslové výroby. Dokument byl připraven týmem pod vedením prof. Henninga
Hannover 2011
23 Kagemanna, prof. Wolfganga Wahlstera a prof. Wolfa-Dietera Lukase. Z popudu německé vlády byla detailně propracovaná národní strategie představena na Hannoverském veletrhu o dva roky později pod názvem Evoluce od vestavěných systémů ke kyberneticko-fyzickým systémům. V tomto dokumentu jsou automatizační technologie zaměřeny na distribuované systémy a počítají s metodami autooptimalizace, autokonfigurace, autodiagnostiky, strojového vnímání a inteligentní podpory dělníka. Hlavní myšlenkou německé iniciativy je, že počítačovým propojením výrobních strojů, opracovávaných produktů a polotovarů, všech osob zapojených do procesů (prostřednictvím rozhraní) a všech dalších systémů a subsystémů průmyslového podniku je vhodné vytvářet inteligentní distribuovanou síť různorodých entit podél celého řetězce vytvářejícího hodnotu v průmyslových podnicích, přičemž subsystémy pracují relativně autonomně, paralelně a dle potřeby spolu komunikují. Každý fyzický systém má své virtuální dvojče či virtuální obraz ve virtuálním světě.
Digitalizace znamená převod analogovéhoo signálu do nespojité posloupnosti číselných údajů.
Každý fyzický systém má své virtuální dvojče či virtuální obraz ve virtuálním světě.
Propojení internetu věcí a internetu služeb vedlo k vytvoření představy kyberneticko-fyzického prostoru, v němž jsou už jen nejasné hranice mezi reálnem a virtuálnem. Tyto hranice se mohou dle potřeby posouvat: část systému lze ještě simulovat, zatímco další část už funguje na fyzickém zařízení. To pomáhá efektivně zvládat náběh výroby či změnu architektury výrobního úseku. V souvislosti s iniciativou Industrie 4.0 hovoříme o trojí průmyslové integraci: Integrace horizontální (hodnotového řetězce) – plná počítačová integrace veškerých aktivit v podniku, zabezpečujících vše od podání objednávky přes zásobovací řetězec, vývoj a výrobu až po expedici a distribuční síť. Integrace vertikální (vnitropodniková) – od nejnižší úrovně řízení strojů v reálném čase (s reakcemi do desítek milisekund) přes plánování a rozvrhování výroby a ERP systémy (plánování podnikových zdrojů) až k rozhodování na nejvyšší úrovni. Integrace inženýrské podpory (životního cyklu výrobku) napříč celým inženýrským řetězcem – od výzkumu, vývoje, prototypování a rozvrhování výroby až po inženýrské ošetření celého životního cyklu výrobku.
Dochází k trojí průmyslové integraci: horizontální, vertikální, inženýrské podpory.
24 Velmi důležitá role je v systémech Industrie 4.0 přiřazena člověku jako integrální kooperující komponentě. Člověk kooperuje v síti relativně autonomních jednotek prostřednictvím terminálu (tabletu, počítače, telefonu) a má právo inicializovat nebo zastavovat jednotlivé procesy. Obvykle bude mít k dispozici množinu relevantních aplikací (tzv. Application Store) a předpokládá se poměrně masivní využívání rozšířené reality (Augmented Reality), tedy brýlí schopných promítat údaje či trojrozměrné instruktivní obrázky.
Integrujícím faktorem však v této fázi vývoje zůstává člověk !!
Iniciativa počítá s intenzivním zapojením robotů, jak standardních inteligentních manipulátorů, tak zejména robotů pohybově plně autonomních (včetně vozítek bez řidiče či dronů). Uplatnění by měly najít i flexibilní roboty sledující a zesilující jemné pohyby operátorů. To vše jsou vize, které se už krok po kroku začínají implementovat v průmyslové praxi, a to nejen v Německu. Hlavním problémem při zavádění se podle prvních zkušeností jeví nákladná analýza celého výrobního systému a potřeb jeho řízení a nákladné investice do technologií. Technickým problémem je velké množství komunikace – komunikační sítě a servery nestíhají, hrozí kolaps nebo vznik nepříjemného emergentního chování, tedy nepředvídatelného chování složitého výrobního celku, fungujícího v ideálním případě bez centrálního řídícího bodu. Jedním z řešení je uchovávat znalosti a jejich sémantiku v ontologických hierarchických znalostních strukturách. Jejich budování, využívání a zejména zavádění nezbytných procesů adaptace a učení v nich je však v úplných počátcích. Zdá se, že kauzální popis subsystémů složitých systémů nebude vždy možný, proto je nutno počítat s rozvíjením pravděpodobnostních modelů. Jedině tak půjde zřejmě zvládat dynamicky se měnící složité systémy a procesy.
Analýza výrobního systému je drahá, ale následující výroba velmi levná.
2.5 Místo lidí nastupují stroje Následující článek popisuje současný stav automatizace a robotizace v TPCA Kolín. Je to začátek průmyslové revoluce v ČR. Podnik to dělá proto, že lidé jsou již dnes příliš drazí. Text [23]: První zárodky čtvrté průmyslové revoluce zvané též Průmysl 4.0 jsou vidět i v Česku.
Obr. č. 6 : Svařovna v TPCA Zdroj: [23]
TPCA využívá všech automatizace a robotizace.
25 Praha, Kolín - Při průchodu svařovnou automobilky TPCA u středočeského Kolína se musíte co chvíli zastavit na červené "stopce" a rozhlédnout se, zda je volno. Ze strany totiž často právě vyjíždí vozítko naložené řadou dveří. Nikdo jej neřídí. Pokud se mu dostanete do cesty, zastaví jej automatické čidlo. Můžete tak ale narušit rytmus výroby. Dopravníky AGV jezdí po magnetických páscích a jsou naprogramované. Přesně vědí, kam a komu dovézt díly, na jak dlouho se přesně zastavit, kdy bude dělník hotov a kdy k němu vyrazí další vozík. Vidíme jeden z mnoha zárodků čtvrté průmyslové revoluce zvané též Průmysl 4.0. Její základní princip je jednoduchý: digitalizace, propojení a kontrola výroby přes internet a nahrazování manuální práce stroji. Ty zvládnou stejný úkol mnohdy rychleji a přesněji než dělník. Příkladem jsou svářecí roboti neboli "ramena", která svářejí karosérie aut a za den zvládnou několik set tisíc svárů s přesností na desetinu milimetru. Podobně asi pětimetrové rameno zvané Godzilla, které se nachází jen o pár desítek metrů dál. Tento obrovský robot zvedá již svařené karoserie a posílá je do lakovny. O průběhu výroby se v reálném čase dozvídají dodavatelé. Přímo ve svařovně pak o tom informují všudypřítomné tabule zvané andony. Pokud je na daném stanovišti vše v pořádku, svítí jeho číslo zeleně. V opačném případě začne oranžově blikat, případně přepne na červenou. Svařovnou se navíc rozléhají melodie připomínající zvuk z videoher z devadesátých let, které zřetelně slyšíte i přes ochranné špunty do uší. "Každé stanoviště má svoji vlastní, takže mistr podle ní hned pozná, že se něco děje," vysvětluje mluvčí TPCA Marek Hovorka.
Propojení výrobce a dodavatelů přináší úspory.
2.6 Komu seberou práci roboti? Stejně, jako tomu bylo v historii, vždy při nástupu příslušné průmyslové revoluce se lidé báli o práci. Jistě tomu není jinak ani dnes. Jaké důsledky tedy nástup a plné nasazení čtvrté průmyslové revoluce bude mít? Jak se změní trh pracovních sil? Po kterých absolventech škol bude poptávka? V následujícím článku uvádíme jeden z mnoha názorů na tento problém: Text [24]: S nástupem Průmyslu 4.0 přijdou o práci hlavně lidé, kteří se věnují automatizovatelné činnosti. Nejde jen o dělníky u pásové výroby, říká
Annemarie Muntzová, prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett
26 prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce. Podle ní přesto nehrozí, že by kvůli "nové průmyslové revoluci" stoupla nezaměstnanost, jak varují čeští odboráři. Vznikne totiž řada nových pozic ve službách nebo v oborech, kde je potřeba vyrábět zboží "na míru". Nástup čtvrté průmyslové revoluce postihne vedle dělníků u pásové výroby třeba i pojišťovací agenty nebo úředníky v bankách. Varuje před tím Annemarie Muntzová, prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett, která zastupuje pracovní agentury z více než čtyřiceti zemí světa.
Koho postihne transformace trhu pracovních sil?
Počítače nebo roboti podle ní v celé Evropě včetně Česka nahradí většinu zaměstnanců, kteří dělají rutinní práci.
Rutinní, programovatelná práce bude vykonávána roboty.
"Nejlépe placené profese zůstanou, stejně jako špatně placené práce, které nejsou rutinní. Středně placená místa, pro která je často typická automatizovaná činnost, však zmizí," říká. Průmysl 4.0, označovaný také Práce 4.0, přináší digitální revoluci a další rozvoj automatizace. "Je to postupný proces, který potrvá roky, nebo dokonce dekády. Nedávná ekonomická recese jej ale urychlila, protože řada firem se musela rychle modernizovat," dodává Muntzová. Vedle práce v továrnách zvládnou stroje i řadu administrativních činností, takže by mohly nahradit třeba zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agenty nebo bankéře. "Když si kupujete dům a chcete hypotéku, tak musíte splnit několik kritérií, například mít určitou úroveň příjmů. Toto vše může schvalovat stroj," tvrdí Muntzová. "Zaměstnanci pošty, řidiči metra, prodavači, knihovníci," přidává další rutinní pozice, které jsou ohrožené, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče mohou stroje nahradit i mzdové účetní či referenty.
Ohrožené profese
Některé jednotvárné činnosti sice budou lidé dělat dál, kvůli modernizaci ale na ně bude třeba méně zaměstnanců než dosud. Seznam profesí, v nichž by v příštích patnácti až dvaceti letech mohli na místa lidí nastoupit roboti, zpracoval nedávno také ekonom Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR. Žebříček je součástí dvousetstránkové studie nazvané Národní iniciativa Průmysl 4.0, která analyzuje připravenost České
J. Zikeš Zdroj: [35]
27 republiky na masivní automatizaci a digitalizaci. Nejvíce jsou podle Chmelaře ohroženi úředníci, řidiči a pokladní.
Pozice
Index digitalizací
Úředníci pro zpracování číselných údajů
0,98
Všeobecní administrativní pracovníci
0,98
Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
0,98
Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek
0,97
Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
0,97
Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci
0,97
Ostatní úředníci
0,96
Sekretáři (všeobecní)
0,96
Obsluha pojízdných zařízení
0,96
Chovatelé zvířat pro trh
0,95
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
0,95
Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin
0,94
Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru
0,94
Úředníci v logistice
0,94
Montážní dělníci výrobků a zařízení
0,93
Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků
0,93
Pracovníci s odpady
0,93
Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech
0,93
Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků
0,92
Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení
0,92
ohrožení
Obavy, že kvůli robotizaci skokově stoupne nezaměstnanost, ale Muntzová označuje za nesmysl.
Prudký růst nezaměstnanosti nehrozí
28 Největší zájem bude podle Muntzové naopak o techniky či počítačové experty. "Rozhodně potřebujeme lidi ve STEM oborech, to znamená vědu, technologie, strojírenství a matematiku," vyjmenovává.
Potřeba budou technici, ale i kadeřníci.
Na čtvrtou průmyslovou revoluci jsou v Evropě nejlépe připraveny Švýcarsko, Německo a země Skandinávie, domnívá se Muntzová. "Pokud se podívám na úroveň průmyslu nebo míru nezaměstnanosti v Česku, řekla bych, že jste na tom spíše dobře. K tomu, abychom zhodnotili, jak je Česko připravené, nám může pomoct index konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum," říká. V něm se Česko nachází na 31. místě ze 140 zemí světa, respektive na 13. místě z osmadvaceti zemí EU. Kromě zmíněného Německa a Skandinávie dopadly lépe země Beneluxu, Velká Británie, Irsko, ale také Estonsko.
Česko je podle Světového ekonomického fóra na 31. místě zemí v připravenosti na čtvrtou průmysovou revoluci.
"Bojovat proti budoucnosti a modernizaci, to nikdy nefungovalo," zdůrazňuje Muntzová. Jako příklad zmiňuje luddity, kteří v Anglii na přelomu 18. a 19. století manifestačně ničili stroje kvůli tomu, že je "připravují o práci".
2.7 Robot zahajující novou éru spolupráce s člověkem V současné, úvodní fázi čtvrté průmyslové revoluci je jednou z důležitých otázek, jak budou pracovníci spolupracovat na pracovišti s roboty. Následující článek ukazuje první příklad takové spolupráce na výrobní lince v ČR a ukazuje, že taková spolupráce může být zcela bezproblémová. Text [25]: Jedním z nejnovějších trendů v oblasti robotické automatizace jsou roboty, které dokážou bezpečně spolupracovat s lidmi a světoví lídři v tomto oboru postupně představují svá řešení. Také společnost ABB na MSV v Brně poprvé v České republice představila robota YuMi, což je první průmyslový robot se dvěma pažemi, který dokáže skutečně bezpečně spolupracovat s člověkem.
Robot YuMi zahájil v Hanoveru průmyslovou revoluci 4.0
YuMi, který si svou světovou premiéru odbyl v Hannoveru, byl navržen pro montáž drobných součástí ve spolupráci s lidskou obsluhou, například v elektrotechnickém průmyslu. S ohledem na tyto požadavky je
Robot musí spolupracovat s člověkem zcela bezpečně.
Obr. č. 7: Ilustrační obrázek Zdroj: [25]
29 mimořádně přesný a bezpečný. Obě paže robota jsou vyrobeny z hořčíkové slitiny, ohýbají se v sedmi osách a při práci připomínají lidské pohyby. Jestliže robot zaznamená kolizi, například se svým lidským spolupracovníkem, dokáže během několika milisekund zastavit své pohyby. Bezpečnost práce dále zvyšuje pružný plášť okolo obou paží. Opakovatelná přesnost najetí do výchozí polohy je 0,02 mm a maximální rychlost pohybu je do 1 500 mm.s-1. Řídicí systém IRC5 páté generace slouží k ovládání a programování robota a řídí přesnost, rychlost, dobu cyklu či synchronizaci s externími zařízeními.
2.8 Humanoidní roboti už nahrazují člověka. V Japonsku budou dělat bankéře Mimo průmyslové roboty probíhá rychlý vývoj humanoidních robotů. Následující článek ukazuje stav na konci první poloviny roku 2016.
Nastupuje éra humanoidních robotů.
Text [36]: Japonská finanční skupina Mitsubishi UFJ bude v jedné ze svých bankovních poboček využívat ve styku se zákazníky humanoidního robota. Nao měří 58 centimetrů a hovoří 19 jazyky. Je produktem francouzské firmy Aldebaran Robotics, která je dceřinou společností japonského telekomunikačního koncernu a internetové firmy Soft Bank.
Obr. č. 8.: Ilustrační obrázek Zdroj: [36]
Humanoid váží 5,4 kilogramu, na čele má umístěnu kameru a při jeho prezentaci v Tokiu se tento týden hovořilo o tom, že se "narodil v roce 2006 v Paříži". Bez problémů a velmi zdařile se představil při obsluze anglicky hovořícího zákazníka. "Dobrý den, vítejte. Dokážu s vámi hovořit o směně peněz, použití bankomatu, otevření bankovního konta nebo o převodu peněz do ciziny. O co z toho máte zájem?" oslovil dotyčného. Postupně by mohl být Nao schopen řešit i složitější problémy. "Nao dokáže zajistit služby, které nemůžeme poskytnout prostřednictvím lidí – komunikovat v mnoha jazycích po 24 hodin denně. Nao je milý a přátelský, věřím, že si ho naši zákazníci oblíbí," řekl při prezentaci Takuma Nomoto z Mitsubishi UFJ.
Robot v bance nahradí jednu pracovní sílu.
30 Britský list The Guardian napsal, že Mitsubishi UFJ patří k těm japonským firmám, které investují do robotiky. Vyslyšely tak výzvu premiéra Šinzóa Abeho vstoupit do "robotické revoluce" a podpořit ekonomický růst. Řídí se tím i japonská pobočka firmy Nestlé, která využívá při prodeji kávovarů robota Peppera. Jiný stodvaceticentimetrový android pracuje už jako obchodní asistent v tokijské prodejně mobilních telefonů firmy SoftBank. V lednu ohlásil operátor tematického parku v Nagasaki, že tamní dvouposchoďový hotel, který zahájí provoz v létě, budou obsluhovat téměř výhradně roboti. Mají zastat práci vrátného, pokojských i recepčních. Zákazníci si budou moci vybrat, zda k otvírání dveří svých pokojů budou využívat klasický klíč nebo technologii, která hosta rozpozná podle tváře.
Robot v hotelu nahradí jednu pracovní sílu.
2.9 V Dalasu nasadila policie poprvé robota zabijáka [26]
Dne 7. 7. 2016 zahájil v Dalasu (USA) odstřelovač palbu na policisty. Při tomto masakru pět policistů bylo zabito a dalších sedm bylo postřeleno. Zraněni byli i dva civilisté.
Obr. č.. 9: Ilustrační obrázek Zdroj: [26]
Policie nasadila při zásahu proti střelci z Dallasu robota 8. července 2016.
Vrah se ukryl v nadzemních garážích, kde ho obklíčili policisté. Přes dlouhé vyjednávání se ale Johnson odmítal vzdát. Velitel zásahového týmu se proto rozhodl pro nasazení robota, který ke střelci dovezl výbušninu a odpálil ji. Život střelce ukončil robot společnosti Remotec. Stroj váží asi 220 kilogramů a je osazen řadou čidel a kamer. Disponuje také mechanickým ramenem, které je zakončeno na dálku ovladatelnými čelistmi. Právě v nich robot při zásahu svíral asi 450 gramů trhaviny C4. Expert na bezpečnostní otázky a robotiku Peter W. Singer v textu pro server CNN připomíná, že se jedná o vůbec první takové využití policejního robota na území USA.
Robot byl použitý až v okamžiku, kdy již nebyla jiná možnost.
31 „Roboti se využívají pro deaktivaci bomb po celém světě. Jednotky SWAT je posílají na průzkum, dováží však také únoscům pizzu, když se při vyjednávání nemůže přiblížit živý člen policejního týmu. Nikdy však nebyl použit při smrtícím útoku,“ konstatuje Singer. Paralely akce z Dallasu se snáze hledají ve válce. Singer ve své knize Wired for War z roku 2009 připomíná invazi do Iráku, kde američtí vojáci používali robota MARCBOT, malý průzkumný na dálku ovládaný stroj, který armáda nasazovala při kontrolách na bezpečnostních stanovištích. Při jedné z operací proti ozbrojencům však na rameno robota izolepou připevnili výbušninu a ozbrojence zlikvidovali na dálku řízenou explozí.
Nasazení v armádě
Generál Robert Cone je přesvědčen, že až čtvrtina vojáků sloužících v armádě USA by mohla být do roku 2030 nahrazena speciálními bojovými roboty. S využitím robotů ve vojenských operacích do budoucna počítají samozřejmě všechny vojensky vyspělé země.
Roboti nahradí vojáky.
Opět se potvrdila zkušenost, že každý vynález lze využít jak pro blaho lidí, tak v jejich neprospěch.
