2. DOPORUČENÍ EVALUAČNÍHO TÝMU k 1. pracovní verzi (červen 2002) Operačního programu rozvoj lidských zdrojů
Předložený programový dokument představuje první ucelenou pracovní verzi, která ovšem zatím není kompletní - svým rozsahem pokrývá jen první čtyři kapitoly budoucího dokumentu, tj. analýzu, popis strategie, řízení, monitoring a kontrolu, přičemž kapitola 3 (finanční rámec) bude přepracována ve vazbě na nově připravený finanční rámec stanovený Ministerstvem financí. Chybí zatím část týkající se očekávaných dopadů programu, nejsou kvantifikovány cíle, stanoveny indikátory a chybí část týkající se informační strategie a propagace. Na druhé straně jde pracovní verze za rámec požadavků na podrobnost operačního programu a obsahuje i podrobný popis opatření, který ovšem má být předmětem až programového doplňku. Popis opatření působí v programu zatím neústrojně, protože znovu opakuje zjištění, která jsou uváděna v analýze aniž jsou podrobněji rozvedena či aniž přinášejí nové informace (v mnoha případech jsou použity i stejné formulace). Vzhledem k tomu, že se předpokládá následná diskuse o pracovní verzi předloženého dokumentu v rámci programového týmu a po té jeho další dopracování, zaměřují se doporučení evaluačního týmu zejména na aspekty, které by měly k tomuto dopracování pomoci. Nelze proto pojímat doporučení jako vyvážené hodnocení, neboť zatím jsou opomíjeny kladné stránky dokumentu.
ANALÝZA VÝCHOZÍ SITUACE A SWOT ANALÝZA •
•
•
V rámci specifikace výchozí situace by měly být shrnuty závěry z provedených vyhodnocení a výsledků dosud zrealizovaných programů zaměřených na RLZ. Tato část zatím zcela chybí. Měly by být doplněny závěry z programů Phare RLZ, Palmif, Swif a účasti ČR v iniciativách a programech společenství (relevantní závěry k naplnění plánovaných cílů, k dopadům na cílové skupiny, k absorpční kapacitě příslušných institucí). Na začátku analytické kapitoly je odkaz na přílohu č. 1, která obsahuje „podrobnou analýzu“. Tato příloha ovšem není k dispozici a není tudíž možné posoudit, zda obsahuje všechny relevantní aspekty. Není jasné, proč by měla být „podrobná analýza“ v příloze, protože pak se nutně budou oba texty opakovat. Analýza je nadepsaná jako „Sociální a ekonomický kontext“, reálně však nadpisem deklarovaný záběr nemá. Z hlediska sociálně ekonomického kontextu zde chybí vývoj ekonomických charakteristik, demografický vývoj, podnikání, investiční aktivity, informační technologie (z hlediska zaměstnanosti, přístupu k využívání IT)
1
•
•
•
•
•
Analýza je členěná podle stejných okruhů, které jsou pak předmětem jednotlivých priorit. Stejný způsob členění není běžný v programových dokumentech členských států (tam je analýza členěná odlišně od struktury priorit a to buď podle pilířů evropské politiky zaměstnanosti nebo podle jiných logických analytických bloků). Stejné použité členění budí dojem, že pro vybrané priority bylo dodatečně hledáno analytické zdůvodnění. Požadovaný postup je ovšem opačný: z analýzy je třeba odvodit priority. V rámci jednotlivých subkapitol analýzy je třeba rozebrat všechny podstatné souvislosti prioritních okruhů. Zatím tomu tak není. Analýza soustřeďuje spíše na některé záporné trendy a pozitivní vývojové charakteristiky nejsou zmiňovány. SWOT analýza, která má být shrnutím celkového analytického bloku se tak neopírá o předešlé argumenty a zejména uváděné „silné stránky“ působí nepodloženě. Analýza zatím nesplňuje nároky kladené na tuto část dokumentu. Analýza je příliš obecná a není dostatečně podložena údaji. Zároveň je popisná bez analýzy příčin a souvislostí. Text kapitoly 1.1 je dobrým základem analýzy, je však nutno jej rozšířit a číselně podložit. Rovněž kapitola 2.2, která sice deklaruje popis priorit, ovšem obsahuje spíše podklady pro analýzu, které lze využít v kapitole 1. Doporučujeme prohloubit analýzu, číselně podložit trendy a podíly jednotlivých skupin, vždy dodržovat členění na muže a ženy, uvádět srovnání s průměrem EU, kde je možno uvést odhad dalšího vývoje. Analyzovat rovněž příčinné souvislosti a naznačit konsekvence. Kromě běžných informačních zdrojů a zpráv MPSV, MŠMT, MPO lze využít (s určitým doplněním) i textu a číselných podkladů následujících publikací a materiálů: Country Monograph, Zpráva o pokroku JAP 2002, Evaluace ex-ante EQUAL, projekce MF. Každá tabulka i graf musí splňovat formální náležitosti (uvádět zdroj údajů, poznámky k metodice dat, atd.). Žádoucí strukturu analýzy doporučujeme doplnit následujícím způsobem (analýza přitom nemusí přesáhnout 30-40 stran):
Bloky analýzy: Analýza vývoje a struktury populace • Zcela chybí analýza vývoje a struktury populace, která je ovšem důležitá, protože důsledky demografického vývoje se promítají do nároků na vzdělávací systém, na potřeby dalšího vzdělávání, na podmínky pro sladění profesního a rodinného života. Je proto nutno doplnit alespoň následující aspekty: -
-
demografický pokles (přirozený přírůstek populace se změnil v průběhu devadesátých let z kladné hodnoty +1,4 na výrazný úbytek –18,1 v roce 2000), výrazný pokles porodnosti. Konsekvence: zastavení poklesu porodnosti zlepšením podmínek pro sladění rodinného a pracovního života. Snížení počtu pracovních sil lze čelit zlepšením kvalifikace mladé populace a zvýšením přidané hodnoty vzdělávání. stárnutí populace, vývoj věkové struktury (výrazné změny se projeví zejména ve druhé polovině dekády, pokles podílu mladé generace 15-24 let o cca 20% mezi léty 2010 a 2000, dramatický nárůst podílu osob starších 60 let o cca 50%. Konsekvence: nutný rozvoj celoživotního vzdělávání, vzdělávání starší generace, je nutno počítat s řízenou imigrací.
2
Vývoj na trhu práce Částečně je tento blok pokryt v kapitole 1.1.2 (aktivní politika zaměstnanosti) a kapitole 1.1.5 (adaptabilita a podnikání). • Míra ekonomické aktivity je popsána velmi stručně. Správně je uváděno srovnání s průměrem EU, kdy je zřejmá relativně vysoká míra ekonomické aktivity obyvatelstva v ČR. Měly by být uvedeny údaje podle pohlaví (nebo odkaz na příslušnou kapitolu analýzy) a za jednotlivé věkové skupiny. Pak by byla zřejmé, že ke snižování dochází zejména u nejmladších věkových skupin v důsledku vyšší míry účasti na vzdělávání. kvalifikační struktura populace – zatím není uvedena v analýze. Je třeba dokumentovat vysoký podíl SŠ, nízký podíl VŠ a ZŠ, nízkou mezigenerační vzdělanostní mobilitu. Konsekvence: rozšířit přístup k terciárnímu vzdělávání • vývoj zaměstnanosti – uvést vývoj zaměstnanosti ve vazbě na vývoj HDP, rovněž vývoj zaměstnanosti pro muže a ženy, aby byly zřejmé trendy (v případě, že trendy budou uvedeny v rámci bloku rovných příležitostí, odvolat se na tuto část) • struktura zaměstnanosti – je zatím částečně uvedena v kapitole 1.1.5 (je možno ji zařadit do části trhu práce, nebo ponechat v adaptabilitě – nutno však udělat odkazy). Vývoj strukturálních změn zaměstnanosti (podle odvětví, vlastnictví, profesí) je základním parametrem, který indikuje potřebu kvalifikací a žádoucí mobilitu na trhu práce, proto by měla být tato část analýzy rozšířena. Měly by být popsány minulé trendy a očekávané přesuny do služeb, přesuny uvnitř sekundáru, uvnitř služeb směrem do kvartéru, zaměstnanost v IT. Konsekvence: uvolňování pracovníků při pokračující restrukturalizaci odvětví, potřeba odborníků v rozvojových odvětvích, nároky na pružnost trhu práce, rekvalifikace a další vzdělávání. Nezaměstnanost • Nezaměstnanost je uvedena pouze velmi stručně pouze jako vývoj celkové míry nezaměstnanosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vývoj nezaměstnanosti v posledních letech se udržuje na vysoké úrovni (nad přirozenou mírou nezaměstnanosti, do budoucna je předpokládána spíše makroekonomická politika preferující cílené snižování inflace na úkor vysoké míry nezaměstnanosti. Napjatost státního rozpočtu a politika rostoucích výdajů SR deficitu rovněž neumožňuje snížit daňové zatížení práce a tím podpořit růst zaměstnanosti) • Chybí strukturní charakteristiky nezaměstnanosti, proto je třeba doplnit: - Dlouhodobá nezaměstnanost (případně se odvolat na příslušnou část analýzy, kde tento trend bude analyzován) - Nezaměstnanost podle věkových skupin – problém mládeže, zatím není problém starších osob, - Nezaměstnanost podle kvalifikace Konsekvence: nelze počítat s řešením nezaměstnanosti prostřednictvím zvýšení počtu pracovních příležitostí ale prostřednictvím jejich restrukturalizace a rychlým přizpůsobením pracovních sil požadavkům zaměstnavatelů, kdy půjde o zaplnění strukturálních mezer a zvýšení kvalifikace. Zvýší se význam aktivních opatření na trhu práce, politiky zaměstnanosti a dalšího vzdělávání. Regionální disproporce na trhu práce (v rámci regionů cíle 1) • jsou uvedeny pouze rozdíly v míře nezaměstnanosti. Nejsou však sledovány trendy, které by ukázaly zvětšování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti
3
•
doplnit diference mezi regiony v míře ekonomické aktivity, podílu podnikajících osob na celkové zaměstnanosti, kvalifikační struktuře populace, mzdách
Služby zaměstnanosti • Charakteristika infrastruktury služeb zaměstnanosti je uvedena v analýze. Je třeba ocenit, že jsou k dispozici i podrobné údaje o počtu pracovníků úřadů práce o odhad kontaktů s klientem na jednoho pracovníka. Tyto charakteristiky by ovšem bylo třeba uvést ve srovnání s obdobnými údaji za EU. • Doplnit výdaje na úřady práce v čase a ve srovnání s EU, • Doplnit využití informačních technologií ve službách zaměstnanosti Konsekvence: nutné posílení a rozvoj služeb zaměstnanosti tak, aby zvládly individualizaci služeb klientům, rozšíření opatření aktivní politiky zaměstnanosti a vyšší nároky na monitorování a vyhodnocování jejích výsledků. Sociální exkluze • V analýze je věnován poměrně široký blok rozboru dlouhodobé nezaměstnanosti, bylo by možno doplnit ještě pohled na věkovou strukturu nezaměstnaných • Charakteristika skupin ohrožených sociální exkluzí – skupiny jsou zatím v analýze pouze vyjmenovány. Je třeba detailněji popsat ohroženou skupinu, případně popsat situace a příčiny, které sociální exkluzi navozují. Popsat, proč jsou u dané populační skupiny málo účinná běžná opatření aktivní politiky zaměstnanosti. • Etnické menšiny, nízký podíl v populaci, ale dlouhodobě poroste, Problém Romů (1,5 – 2% populace) vysoká nezaměstnanost, nízká kvalifikace, nízká motivace, potřeba komplexního řešení • Zdravotně postižení • Nízkokvalifikované osoby • Osamělí rodiče • Mládež ze znevýhodněného sociálního prostředí • Starší osoby, které ztratily zaměstnání • Ostatní znevýhodněné skupiny (bezdomovci, mládež z dětských domovů, osoby po výkonu trestu, osoby po výkonu trestu, drogově závislí Konsekvence:heterogennost příčin a kombinace různých typů znevýhodnění vyžaduje individualizaci postupů vedoucích k lepšímu vzdělání znevýhodněných osob a ke komplexnímu řešení jejich přístupu na trh práce. Rovné příležitosti M a Ž • Analýza rovných příležitostí mužů a žen je v analýze uvedena na dvou místech a to ve vazbě na trh práce a ve vazbě na vzdělávání. Vzhledem k tomu, že je tato problematika prioritně sledována Evropskou komisí, měla by být analyzována v samostatném bloku. Analýza by měla postihnout zejména následující aspekty: • Ekonomická aktivita žen (srovnání s EU, ve věkové skupině 40 – 50 let po odeznění aktivního mateřství se blíží ek. aktivitě mužů • Zastoupení na zaměstnanosti, horizontální segregace • Podíl žen na částečných úvazcích (8% v ČR oproti 34% v EU) • Přístup ke vzdělávání (srovnatelný u počátečního vzdělávání, vyšší u rekvalifikací, podstatně nižší u vzdělávání zaměstnanců v podnicích) • Přístup k využívání IT • Nižší mzdy a vertikální segregace
4
• •
Nízký podíl na podnikání a samozaměstnání Konsekvence: podněcovat zájem žen, poradenství, podmínky pro účast žen Situace ve službách usnadňujících péči o děti a o nesoběstačné rodinné příslušníky
Počáteční vzdělávání Hlavní aspekty vývoje počátečního vzdělávání jsou v dokumentu analyzovány. Je třeba však více podložit údaji. Zvýraznit postavení znevýhodněných skupin v přístupu ke vzdělávání. Zvýraznit problém přístupu k terciárnímu vzdělávání a zpřesnit údaje o podílu přijatých na vysoké školy z věkové kohorty. Další vzdělávání • Další vzdělávání v textu analýzy zatím netvoří logický blok, který by souhrnně objasnil jaké formy dalšího vzdělávání v ČR existují a jaká je jejich váha (pro nezasvěceného čtenáře je text nepřehledný). Při analýze účasti na dalším vzdělávání využít rovněž poslední údaje ze šetření CVTS II. • Chybí údaje a rozbor týkající se nabídkové strany dalšího vzdělávání • Problémy rozvoje dalšího vzdělávání jsou dobře vystiženy, je nutno je více doložit čísly. Pouze poznámka: V zájmu objektivity analýzy by stálo za zmínku, že i když „není dostatečně podporováno budování trvalého odborného zázemí pro výzkum a vývoj metodologie vzdělávání dospělých“, jedním z atraktivních studijních oborů se v poslední době stává andragogika. Měly by být doplněny údaje o školách, na kterých je možné tento obor studovat, kolik je studujících, jaký je poměr mezi přihlášenými a přijatými. Inovační prostředí, věda, výzkum (Lze využít podkladových studií RASES 2002: A. Kadeřábková, K. Mráček) • Pozice ČR v ekonomice založené na znalostech – nízký podíl odvětví náročných na kvalifikace a technologie • Charakteristiky vývoje vědy a výzkumu, • Pozice vysokých škol ve vědě a výzkumu Adaptabilita • Celkově analýza této části neodpovídá názvu. Adaptabilitu je možno vymezit jako schopnost přizpůsobit se měnícím se požadavkům, a to jak na straně pracovní síly, tak podniků. Pozornost by se tedy neměla věnovat pouze zaměstnanosti v průmyslu a cestovním ruchu. Uvést souvislosti s restrukturalizací ekonomiky, odvětví, regionů • Adaptabilita je úzce spojena s dalším profesním vzděláváním a s nabídkou zaměstnání na kratší pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že obě tyto záležitosti jsou rozebírány v jiných částech analýzy, bylo by vhodnější, než uvedené kusé informace pouze konstatovat tuto vazba a odkázat na příslušné stránky. • Flexibilní pracovní úvazky – jsou zmíněny v kap 1.1.5, ovšem velmi stručně. Měly by být také rozebrány příčiny malého využívání pružných prac. úvazků • Využívání IT, přístup k IT – zatím v textu analýzy zcela chybí, přičemž jde o velmi důležitý aspekt a podmínku adaptability jednotlivců i zaměstnavatelů
5
Rozvoj lidských zdrojů v organizacích • Péče o RLZ v organizacích tvoří důležitou podmínku pro adaptabilitu podnikové sféry. Zatím tento aspekt v analýze chybí. Přestože je málo statistických podkladů, lze využít některé zdroje k jeho analýze. Analýza by se měla zaměřit na kvalitu managementu, úroveň personální politiky v podnicích, rozdíly mezi velkými a malými podniky • Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil signalizovaný investory Zaměstnanost v průmyslu • Průmyslu je věnována velká pozornost na úkor jiných odvětví, není však z analýzy patrné, v čem je jeho specifičnost. Měly by se hlouběji analyzovat vnitřní strukturální změny, ke kterým v průmyslu dochází, projevy restrukturalizace podniků, problémy odvětví, která prochází útlumem, potřeby rozvojových segmentů, diferenciace podniků • Nelze souhlasit s tezí, že přesun z průmyslové výroby do sektoru služeb je již ukončen. • Chybné je rovněž tvrzení, že “Nejvýznamnější průmyslové kapacity jsou koncentrovány v regionech NUTS II Severovýchod, Jihovýchod a Moravskoslezsko, kde je soustředěno více než 10 % pracovních míst v průmyslu." To nedává smysl, když ve třech z osmi regionů je jenom 10 %, potom ve zbylých musí být 90 %, a to je přece větší koncentrace. Samozaměstnanost a podnikání • Samozaměstnanost je zmíněna pouze jednou větou (v rámci kapitoly 1.1.2). Měl by jí být věnován samostatný analytický blok. • Ukázat růst počtu podnikajících osob, poměrně vysoký podíl ve srovnání s EU. Struktura podnikajících osob, regionální diference (nebo odkaz na příslušnou část analýzy). Malá účast žen na podnikání (nebo odkaz na příslušnou část analýzy), překážky pro znevýhodněné skupiny. Otázky, na které by se měla analýza dále soustředit by se měly týkat problematiky přípravy jednotlivců na samostatné podnikání, problematiky služeb poskytovaných začínajícím podnikatelům, jaké vzdělávací programy jsou takto zaměřeny. Konsekvence: Zajistit trvalost podnikání (poradenství), rozšiřovat znalosti, poskytovat služby, podněcovat zájem žen a znevýhodněných skupin. Malé a střední podniky Postavení a vývoj MSP nejsou v analýze zatím uvedeny (lze využít podklady a informační zdroje MPO, studii „Evaluace ex-ante EQUAL“). Analyzovat vývoj zaměstnanosti v MSP, podíl MSP na jednotlivých odvětvích, problémy MSP celkově a ve vztahu k RLZ. Důležitou informací je také životnost malých a středních podniků. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta • Poněkud neústrojně je do analýzy zařazeno environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Analýza je velmi stručná, nepostihuje základní složky environmentálního vzdělávání, nezabývá se tím, jak je toto vzdělávání zařazeno do osnov jednotlivých typů škol, zda existuje takto zaměřený studijní obor na vysokých školách, kolik má studentů a podobně.
6
• •
Konstatuje se, že v ČR působí „řada“ zařízení a institucí s orientací na environmentální aktivity, ale není uveden jejich počet ani počet lidí, kteří se v těchto organizacích sdružují. Analýza je velmi nekonkrétní a nevytváří odpovídající východisko pro Opatření 4.3., pro stanovení operačních cílů a především specifických činností.
Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu má tvořit východisko pro konkretizaci opatření z hlediska přípravy lidských zdrojů pro cestovní ruch. Z tohoto hlediska by bylo třeba identifikaci hlavních problémů zkonkrétnit, podložit číselně, vyjádřit kterých profesí a kvalifikací je největší nedostatek, jaké jsou studijní příležitosti.
SWOT ANALÝZA • • • •
SWOT analýza by měla být členěna do analytických bloků, jinak je nepřehledná Úroveň závažnosti jednotlivých uváděných aspektů není vyvážená Některé uváděné aspekty nemají podložení v analýze (např. podnikání, zahraniční investice, atd.) SWOT analýzu je třeba v závislosti na doplnění celé analytické kapitoly přepracovat. Na přepracování je možná účast evaluačního týmu.
KONTEXT NÁRODNÍCH POLITIK A POLITIK EU Obecně: • Cílem uvedeného přehledu národních politik je mimo jiné také prokázat, že země má vytvořené prostředí pro příslušná opatření, o které by se mohl SOP opřít, eventuelně na ně navazovat. Proto by zde měly být uvedeny konkrétní výsledky a záměry relevantních politik a v jejich rámci fungující instituce. Uváděné politiky by měly být rovněž charakterizovány rozsahy finančních prostředků, které na ně byly vynakládány v minulosti, nebo které se předpokládají vynaložit. Předpokládané prostředky ovšem musí být definovány střízlivě a konzultačně ověřeny s příslušným ministerstvem a MF. (lze využít strukturu uvedenou v příloze tohoto doporučení evaluačního týmu) • Mezi politikami zcela chybí charakteristika Státní informační politiky. Bylo by třeba zmínit okruhy, které jsou zaměřeny na podporu informační gramotnosti v ohrožených regionech a pro znevýhodněné skupiny (gesce MPSV), podporu využití informačních technologií ve školách a ve vzdělávání (gesce MŠMT) a užití informačních technologií ve veřejné správě a vzdělávání úředníků (gesce MV). Tyto relevantní okruhy rozpracovat do subkapitol 1.3.1, 1.3.2, 1.3.3. Zmínit rovněž existenci Rady vlády pro informační politiku (od r. 1999) a vytvoření postu ministra pro informační technologie, což jistě urychlí realizaci plánovaných záměrů. (uvést i prostředky, které byly vynaloženy v rámci I. etapy a prostředky, které se předpokládají vynaložit v rámci II. etapy Státní informační politiky– je třeba je ovšem ověřit s příslušnými ministerstvy.)
7
• •
Je třeba doplnit charakteristiky průmyslové politiky týkající se pracovních sil, stejně tak jako politiky cestovního ruchu, aby bylo možné posoudit soulad SOP s národní strategií a politikou v těchto oblastech. Zcela chybí rozbor vazeb na politiky EU, které vytvářejí legislativní rámec a pravidla, která musí být programem respektována. Jde hlavně o politiku hospodářské soutěže, podporu udržitelného rozvoje, rovné příležitosti, hlavní zásady stanovené v nařízení EK 1260/99 (zejména komplementarita a partnerství, adicionalita), nařízení 1784/99 vymezující rozsah a eligibilitu opatření ESF ).
Ad 1.3.1 Aktivní politika zaměstnanosti • vyhnout se obecným konstatováním a prohlášením (vypustit druhý a třetí odstavec). • Konkrétněji rozepsat rámec aktivní politiky zaměstnanosti, rámec daný zákony a vyhláškami, stupně volnosti realizace politiky (lze využít text Country Monograph – kapitola 4). Popsat úlohu informačně poradenských středisek (IPS) a center bilanční diagnostiky. • Uvést rozsah a strukturu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti • Zkonkretizovat priority stanovené JAP (lze využít Country Monograph – příloha, a dále Společné závěry ke zprávě 2001) • Popis směrnic 1 a 2 obsažených v NAPZ 2002 je spíše relevantní uvádět v rámci subkapitoly aktivní politiky zaměstnanosti než v rámci subkapitoly 1.3.2 sociální inkluze. Jedná se totiž o klasická opatření APZ, která budou poskytována povinně každému v určitém stádiu nezaměstnanosti a více individualizovaných způsobem. Ad 1.3.2 Sociální integrace a rovné příležitosti • první odstavec vypustit – netýká se politiky, ani neshrnuje problematiku sociální inkluze • přesunout popis směrnic 1 a 2 NAPZ 2002 do subkapitoly 1.3.1 (viz zdůvodnění výše) • Rozšířit pasáž o opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti, která jsou zaměřena specificky na osoby ohrožené sociální exkluzí (obdobně jako je to provedeno v souvislosti se skupinou zdravotně postižených): motivační kurzy, veřejně prospěšné práce, • Uvést výsledky programů Palmif a Swif • problematika Romů: - uvést samostatný blok týkající se této skupiny. Doplnit i činnost mezirezortní komise pro záležitosti romské minority, Koncepci vlády vůči příslušníkům romské komunity z roku 2000 (lze využít podkladů - viz příslušné materiály na serveru www.vlada.cz, materiál Evaluace ex-ante EQUAL (viz adresa: http://www.nvf.cz/equal/cz/dokumenty/evaluace.pdf) • Uvést rovněž činnost neziskových organizací, které jsou v daném sektoru jedním z hlavních poskytovatelů služeb. Zmínit strategii rozvoje neziskového sektoru přijatou v lednu 2000, činnost Rady vlády pro neziskové organizace Rovné příležitosti pro muže a ženy • V souvislosti s politikou rovných příležitostí je uvedeno obecně, že vláda má odpovědnost za prosazování rovných příležitostí a je zmíněna koordinační role
8
MPSV a ustavení v roce 2001 Rady vlády pro rovné příležitosti. Činnost rady je však popisována v budoucím čase, jakoby šlo o záměr. • Není zmíněno přijetí novely zákona o zaměstnanosti (2002), na jehož základě se opatření na podporu rovného zacházení a přístupu na trh práce (tzv. pozitivní diskriminace) stávají součástí APZ a tudíž mohou být i financovány z tohoto zdroje. Není zmíněna předchozí novela zákoníku práce (od r. 2001). Není uvedeno, že jednotlivá ministerstva zpracovala rezortní plány (rezortní priority a postupy při prosazování rovných příležitostí mužů a žen), které byly připraveny koncem roku 2001 a dále, že na ministerstvech bylo nově zřízeno pracovní místo (gender focal point) pro pracovníka, který se bude zabývat agendou rovných příležitostí a prosazováním genderového mainstreamingu v personální i věcné politice resortu. Do konce roku 2002 má být provedena jednotlivými ministerstvy analýza stávajících politik s cílem odhalit nerovnosti mezi pohlavími a identifikovat stávající problémy. • Zmínit vzdělávání pedagogů a poradců, zařazení příslušného učiva do předmětu občanská výchova, • Z hlediska fungujících podmínek pro sladění profesního a rodinného života by bylo třeba zmínit tradiční systém státních a veřejných zařízení pro děti předškolního a školního věku (třebaže se zhoršuje dostupnost těchto zařízení pro nízkopříjmové skupiny rodin a rodiny v malých obcích) a zařízení pro nesoběstačné rodinné příslušníky či další sociální zařízení (respektive odkázat na příslušné části SOP, kde je rozebrána podrobněji). • Doplnit Národní akční plán zaměstnanosti 2002 - obsahuje pilíř věnovaný rovným příležitostem (mezi opatření např. patří: zdokonalení informačního systému MPSV, monitoring rovnosti pohlaví, školení poradců pro volbu povolání při úřadech práce a výchovných poradců na školách, podpora zřizování a provozu zařízení pro péči o děti a potřebné členy rodiny) (jako informační zdroj lze využít: Souhrnnou zprávu o prosazování principu rovnosti mužů a žen jako součásti politiky vlády - viz internetová adresa: www.mpsv.cz ) Ad 1.3.3 Celoživotní učení • Uvést více kvantifikovaných záměrů v oblasti vzdělávací politiky • Strategie rozvoje lidských zdrojů je důležitou strategickou linií, proto by text měl být zhutněn a uvedeno více konkrétních informací, např. měl by být zmíněn vznik Krajských rad rozvoje lidských zdrojů. Není zřejmé, co je míněno odtrhem „posílení rezortního okruhu zaměstnanost a práce“. • Některá opatření uváděná v rámci Národního akčního plánu zaměstnanosti (první dva odtrhy) se netýkají ani politiky ani strategie vzdělávání, proto by bylo lépe je vypustit. Ad) Adaptabilita a podnikání • politika podpory malého a středního podnikání je poměrně strukturovaná, jen část se však týká aktivit, které jsou relevantní pro SOP. • správně je uvedena struktura regionálních poradenských a informačních center, zmínit rovněž podnikatelské inkubátory • z hlediska podpory podnikání je rovněž důležitý program umožňující start podnikání pro nezaměstnané osoby - získání potřebných dovedností a znalostí,
9
poradenství při zpracování podnikatelského záměru a finanční podpora pro start podnikání. Zmínit program CEPAC. • Investiční pobídky není možno uvádět v souvislosti s podporou malých a středních podniků, týkají se totiž pouze velkých podniků. Pro specifikaci nástrojů zaměřených na MSP lze využít dokument MPO „Politika podpory malých a středních podniků na období do roku 2004“, který vymezuje velice podrobně systém podpůrných nástrojů zaměřený na překonávání rozhodujících znevýhodnění MSP v porovnání s velkými podniky. Je třeba doplnit charakteristiky průmyslové politiky týkající se pracovních sil, stejně tak jako politiky cestovního ruchu.
KONZISTENCE STRATEGIE PROGRAMU S NÁRODNÍ A EVROPSKOU STRATEGIÍ Konzistence programu s evropskou strategií • Zcela chybí popis rámce strategie evropských politik a naznačení souladu se strategií SOP • Národní politiky a strategie jsou uvedeny v kapitole 1.3, zde je uvedena odvolávka. Formulace hlavního strategického cíle a specifických cílů • Hlavní strategický cíl je zformulován na odpovídající obecné úrovni, představuje velice dobré východisko pro stanovení specifických cílů, prostřednictvím kterých je konkretizován. • Je třeba zpřesnit formulaci 1. specifického cíle, která se svým pojetím vymyká jednotné logice ostatních tří cílů. Na rozdíl od nich je 1. specifický cíl stanoven jak "podpora pružného trhu práce ..", samotná podpora však nemůže být cílem, je to pouze nástroj k dosažení cíle. • Specifický cíl 1. a 2. se překrývají , oba v sobě obsahují problematiku vyloučení z trhu práce. V 1. cíli je zahrnuto "zvýšení zaměstnatelnosti osob, jimž hrozí vyloučení z trhu práce", ve 2. cíli pak "snížení počtu a podílu osob ohrožených sociální exkluzí". Může se však jednat o pouze zdánlivé překrývání, které je způsobeno nezbytností stručné formulace cílů. Proto je třeba, aby obsah specifických cílů byl upřesněn v textu části 2.1.2 SOP, kde jsou cíle pouze vyjmenovány. • Je třeba kvantifikovat cíle na úrovni celého programu na základě hlavních indikátorů vztahujících se k zaměstnanosti, nezaměstnanosti, ekonomické aktivitě, účasti na vzdělávání, podnikání, atd.. V rámci každé kvantifikace je třeba stanovit výchozí situaci na počátku programu a plánovanou hodnotu na konci programu. Výběr indikátorů může být proveden ve spolupráci s evaluačním týmem.
FORMULACE PRIORIT
10
Celkově: • Je nutno sjednotit popis a zdůvodnění priorit • Je třeba v úvodu každé priority uvést soulad a návaznost na strategii a politiky EU a ČR. • V popisu a zdůvodnění priorit je třeba větší pozornost věnovat rozvedení, na co se priorita zaměřuje a proč. Popis priority musí být průkazný tak, aby, z něho mohla být odvozena jednotlivá opatření. Ve zdůvodnění není možné opakovat informace uvedené v analýze (v některých případech i stejné znění celých odstavců ). • V rámci každé priority je nezbytné kvantifikovat stanovené cíle rozvedené do 4 typů indikátorů: vstupů, výstupů, výsledků, dopadů. Při definici indikátorů je doporučováno, aby evaluační tým spolupracoval přímo s programovým týmem. Bude vhodné k tomuto kroku přistoupit po dopracování obsahu a přepracování zdůvodnění jednotlivých priorit. • SWOT analýzu na úrovni jednotlivých priorit není třeba rozpracovávat v rámci SOP. (Neuvádí ji například ani Společný regionální operační program ani SOP Průmysl). Je doporučováno zahraničními experty, aby byla součástí ex-ante evaluace. Pokud zůstane zachována je třeba z hlediska logiky zpracování SOP předřadit před výčet opatření (opatření by měla na SWOT navazovat). SWOT analýza pro každou prioritu by měl být až obsahem Programového doplňku. • Jako další, tedy 5. priorita by měla být zařazena Technická pomoc. Ta je v současné době vymezena pouze jako Opatření, není jasné v rámci jaké priority. Z charakteru Technické pomoci však vyplývá, že se bude vztahovat ke všem prioritám. Ad) Priorita 1 • Jak ukazuje vnitřní strukturace priority, bude problémem vymezení opatření 1.1 „Posílení aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání“ takovým způsobem, aby se nepřekrývala s ostatními prioritami (priorita 2 a 4). APZ totiž zahrnuje celou škálu nástrojů zasahujících i do oblastí řešení sociální integrace (opatření pro zdravotně postižené, absolventy škol, resocializační kurzy, atd.) a do oblasti podpory podnikání (investiční pobídky, podpora startu podnikání, atd.). Tento problém se plně vyjeví při zpracovávání Programového doplňku (úroveň opatření a činností) - Odlišení mezi APZ a Sociální integrací by bylo možné buď rozlišením cílových skupin: např. opatření 1.1 se soustředí na aplikaci nástrojů APZ zaměřených na krátkodobě nezaměstnané, podporu pracovních míst. Opatření 2.1 by pak bylo zaměřeno na zdravotně postižené, dlouhodobě nezaměstnané, nízkokvalifikované. Nebo je možno docílit odlišení jiným charakterem činností, kdy např. opatření 2.1 by zahrnovalo všechny ostatní činnosti, které nepokrývá 1.1 (např. doprovodná socializační opatření, - Odlišení opatření 1.1 a 4.1 – obdobně. •
V popisu priority není identifikována potřeba rozvoje a přístupu k informačním technologiím v rámci služeb zaměstnanosti. Je přitom zřejmé, že širší využití informačních technologií, včetně rozvoje softwaru, propojení informačních sítí, atd., jsou klíčovou podmínkou pro zdokonalení sběru a zpracování dat, provádění analýz a vyhodnocování výsledků APZ, rozšíření poradenských a zprostředkovacích služeb, samoobslužný přístup klientů i informacím, atd. (Určité obecné zmínky jsou uvedeny v popisu opatření 1.2, ovšem pak tyto potřeby
11
nenacházejí odraz ani v operačních cílech ani ve specifických činnostech v rámci tohoto opatření. Ad) Priorita 2 Zdůvodnění priority neodpovídá záběru opatření, která jsou součástí této priority. Nejsou postiženy hlavní aspekty sociální inkluze a podmínky, které je třeba vyřešit, aby ohrožené skupiny byly zařazeny na trh práce. Ad) Priorita 3 • Záběr priority 3 je příliš široký, zejména v rámci formulovaného opatření 3.1, které pokrývá v podstatě téměř celý záměr reformy počátečního vzdělávání. Cíle vzdělávací reformy nelze vtěsnat do tříletého programu. Nemožnost této snahy vyvstane zřetelně při pokusu o kvantifikaci cílů priority 3. Je nutno se soustředit na skutečné priority, které lze lépe definovat a v rámci nich stanovit dosažitelné výsledky. Ad) Priorita 4 • Priorita nemá jednotnou vnitřní logiku. Opatření zahrnutá do této priority působí dojmem "odkladiště". • Jsou podrobně strukturována opatření pro odvětví průmyslu a cestovní ruch, naopak nejsou zahrnuty potřeby ostatních segmentů ekonomiky. Neopodstatněnost samostatného opatření je patrná zejména u průmyslu, kdy většina z uvedených operačních cílů reaguje na obecně platné potřeby ekonomických subjektů, a proto by měly být uplatněny ve vztahu k jakékoliv organizaci či zaměstnanci bez ohledu na to, ke kterému sektoru ekonomické aktivity příslušejí. • Separovanou podporu pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a cestovním ruchu je nutno pečlivě zdůvodnit uvedením specifických potřeb těchto odvětví a rozvedením vazeb mezi SOP P, SOP CR a SOP RLZ. Nestačí pouhá odvolávka na obecně formulované názvy opatření, je nutno zdůraznit věcné souvislosti a vzájemnou doplňkovost.
FORMULACE OPATŘENÍ •
•
V SOP není nezbytně nutné podrobně rozpracovávat jednotlivá opatření v rámci priorit. Je však doporučováno uvést jejich přehled se stanovenými cíli a cílovými skupinami. (Na formulaci cílů a cílových skupin se proto zaměřují dále uvedené poznámky k jednotlivým opatřením.) Pokud bude SOP rozpracován podrobně na úroveň opatření, bude třeba zásadně přepracovat zdůvodnění (popis zaměřit pouze na rozvedení aktivit, kterými budou řešeny určité problémy, neopakovat analýzu) a sjednotit strukturu textu jednotlivých opatření. Některá opatření (v rámci priority 3 a 4) jsou dále členěna na „pod-opatření“, tento nejednotný přístup je matoucí. Zároveň je z toho zřejmá nadměrná šíře či rozdrobenost specifických aktivit v rámci některých opatření, které by bylo lépe formulovat obecněji. Většinu pod-opatření v rámci priority 3 lze zobecnit (např. 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3 , které jsou zaměřeny dokonce i na stejné cílové skupiny) 12
• •
•
•
• •
• •
• • •
Častou nepřesností při formulaci cílů je, že jako cíl je deklarovaná „podpora“ Podpora však může být pouze prostředkem dosažení cíle. Proto je třeba příslušné pasáže přeformulovat. Opatření 1.1 – Strategický cíl je formulován nešikovně jako „posílení role APZ“ jde spíš o zvýšení účinnosti APZ. Operační cíle jsou formulovány nešikovně, jsou zaměřeny spíše na rozšíření a zlepšení nástrojů APZ než na zvýšení účasti cílových skupin na preventivních a aktivizačních programech a na jejich úspěšný vstup těchto účastníků na trh práce. Mezi cílovými skupinami by měli být zařazeni i zaměstnavatelé. Jako cílová jsou také vymezeni „zájemci o zaměstnání“, což odpovídá charakteru opatření, tato skupina, která se odlišuje od běžných dosavadních klientů APZ, ovšem zatím není zmíněna v analýze či popisu priority. Specifické činnosti bude třeba lépe vymezit tak, aby nedocházelo k překrývání s ostatními opatřeními. Opatření 2.1 – mezi operačními cíli je zmíněn „komplexní přístup k řešení problematiky“ pouze v souvislosti s potřebami zdravotně postižených. Aplikace komplexně pojatých opatření je však nezbytná u všech skupin ohrožených sociální exkluzí, neboť je zřejmé, že parciální a běžná opatření se míjejí účinkem. Proto by měla být tato formulace rozšířena. Pokud jde o formulaci operačních cílů, poslední uvedený operační cíl formulačně nevhodně zařazuje sociální partnery. Mezi cílové skupiny by ve vazbě na posledně uvedený operační cíl měly být zařazeny také instituce poskytující služby osobám exkludovaným či ohroženým. Opatření 2.2 – Operační cíle opomíjejí oblast vzdělávání, měly by být rozšířeny o rozvoj distančních forem vzdělávání a rozšíření přístupu žen k jejich využívání, rozšíření přístupu žen k informačním technologiím, zvýšení účasti žen na vzdělávání organizovaném zaměstnavateli. Mezi cílovými skupinami by měly být uvedeny také začínající podnikatelky. Mezi specifickými činnostmi by měl být také uveden rozvoj vhodných distančních forem vzdělávání, podpora účasti žen na vzdělávání organizovaného zaměstnavateli Opatření 3.1 - je neuchopitelně široké (viz poznámky k prioritě 3). Opatření 3.2 - Podpora terciárního vzdělávání, vědy výzkumu vůbec nereaguje na potřebu propojení VŠ a vědecké sféry, které je v ČR nezbytné a jehož oboustranná prospěšnost je prokázána. Chybí rovněž naplnění některých v prioritě obecně deklarovaných aspektů: prostupnost mezi domácím a zahraničním studiem, rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání. Opatření 3.3 – nutno zkonzultovat vymezení cílové skupiny (jsou uváděna i ministerstva – MŠMT a MPSV) Opatření 3.4 – Mezi specifickými činnostmi jmenované „budování infrastruktury pro další profesní vzdělávání“ je lépe přeformulovat způsobem, který vyhovuje financování z ESF na: „metodická podpora, včetně vývoje vzdělávacích programů, pro budování infrastuktury ….“ Struktura opatření v rámci 4. priority neodpovídá adekvátnímu řešení hlavních problémů souvisejících s adaptabilitou a podnikáním. Samostatnost opatření pro průmysl a cestovní ruch není dostatečně zdůvodněna. Opatření 4.1 – mezi vyjmenovanými cíli a činnostmi chybí deklarovaná podpora pružných pracovních úvazků. Opatření 4.2 – podrobněji rozvést vazby na SOP P, obecné výhrady viz výše. Realizátoři projektů by měli být definováni obecněji: vzdělávací a poradenské instituce, podniková vzdělávací zařízení.
13
•
•
Opatření 4.3 – podrobněji rozvést vazby na SOP ŽP. Mezi cílovými skupinami by měli být uvedeni pracovníci enviromentálně zaměřených informačních středisek, dospělí občané a mládež. Mezi realizátory projektů by rovněž měly být uvedeny školy a vzdělávací zařízení, která při vhodném zaměření mohou také poskytovat určitá školení či se podílet na vzdělávacích programech. Opatření 4.4 - podrobněji rozvést vazby na SOP CR, obecné výhrady viz výše
HORIZONTÁLNÍ TÉMATA •
•
•
Horizontální témata (rovné příležitosti mužů a žen, informační společnost, životní prostředí/udržitelný rozvoj) zatím nejsou rozpracována ani v analýze, ani ve strategii a prioritách. (požadavky na promítnutí horizontálních témat - blíže viz „Úvodní zpráva ex-ante hodnocení SOP RLZ“) Dokonce ani stanovení samostatného analytického bloku „rovné příležitosti“ a samostatného opatření nelze počítat za splnění nároků, které jsou kladeny na promítnutí tohoto horizontálního tématu do všech částí SOP. V rámci každého analytického bloku musí být vyjádření, zda situace má (eventuelně nemá) nepříznivé dopady na rovnost postavení obou pohlaví. Pokud budou některé aspekty samostatně rozebrány v analytickém bloku rovných příležitostí, lze učinit příslušný odkaz v textu. Aktivity zaměřené na informační společnost jsou zahrnuty do opatření 1.1., 2.1, 4.1, 4.2,. Není zřejmé, proč rozvoj využití informačních technologií není také zahrnuto do opatření 1.2 „Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti“, přestože objektivně jde o směr, který by mohl zkvalitnit práci služeb zaměstnanosti a rozšířit její kapacitu. Kromě uvedení horizontálních témat v rámci jednotlivých priorit (samostatný blok v rámci priority), je účelné shrnout přímé efekty či nepřímé dopady na horizontální témata z celého SOP. Proto je většinou zařazována samostatná kapitola do SOP „Horizontální témata“.
PŘIMĚŘENOST PLÁNOVANÉ VÝŠE ZDROJŮ A JEJICH ALOKACE Kapitola 3 týkající se finančního rámce nemá konečnou podobu, protože se bude přepracovávat podle nového rámce stanoveného ministerstvem financí. Tabulky skutečně vynaložených národních a evropských prostředků jednotlivými ministerstvy od roku 1999 jsou velmi užitečné pro ověření adicionality. Není zde ovšem vypoznámkováno, jak byla uvedená čísla zjištěna, jaká je metodika, co zahrnují. Působí nedůvěryhodně, např. v roce 1999, kdy aktivní politika zaměstnanosti neexistovala, je na aktivní politiku zaměstnanosti uváděn výdaj 616 mil Kč.
14
ŘÍZENÍ PROGRAMU Řízení programu je obsahem kapitol 4.1 a 4.2. Řídící struktury a procedury jsou zde popsány do úrovně priorit, což odpovídá požadavkům Nařízení EK. Je zde učiněn odkaz na Programový dodatek, v němž budou rozpracovány další podrobnosti řízení programu na úrovni opatření. Bylo by však třeba doplnit poslední odstavec kapitoly 4.1 : „…Programový dodatek blíže specifikuje podmínky řízení na úrovni jednotlivých opatření, typy konečných příjemců, procedury výběru projektů, opatření k monitoringu, věcné a finanční kontrole…“ Vzhledem k tomu, že bude Platební orgán (viz kapitola 4.2.2) v souladu s Usnesením vlády 102/2002 umístěn na Ministerstvu financí, na MPSV bude zřízena Platební jednotka. V textu je pouze obecně uvedeno, že na Platební jednotku budou delegovány některé funkce, které stanoví dohoda. Mělo by být alespoň rámcově rozvedeno, jaké funkce bude Platební jednotka vykonávat (lze vyjít z textu Návrhu metodiky finančních toků připraveného MF). V kapitole 4.2.4 jsou vymezeny partnerské orgány, kterými na úrovni priorit budou zprostředkující orgány (Intermediate Bodies) nebo koneční příjemci (Final Beneficiaries). Je zde uveden odkaz, že budou dále specifikováni v Programovém dodatku. Tento postup odpovídá požadavkům Nařízení EK a dává možnost přesnějšího stanovení implementačních struktur podle charakteru jednotlivých opatření, které ještě budou předmětem konzultací v rámci jednotlivých partnerů. K procesu výběru projektů je zatím pouze obecně uvedeno, že bude předmětem rozhodování hodnotících komisí na úrovni partnerů. Vzhledem k tomu, že proces výběru bude probíhat diferencovaně v rámci jednotlivých opatření, mělo by být v SOP uvedeno, že bude podrobněji specifikován v Programovém dodatku.
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Monitoring a hodnocení je předmětem kapitoly 4.3. Monitoring je velmi důležitou součástí operačního programu. Musí zajistit pravidelné informace pro průběžné zprávy pro EK a pro následné hodnocení programu. Monitoring bude muset respektovat klíčové indikátory stanovené EK a rovněž indikátory, kterými jsou kvantifikovány priority a opatření programu (indikátory vstupů, výstupů, výsledků, dopadů). Cíle priorit zatím nejsou rozpracovány do podoby indikátorů, což ztěžuje i představu o monitorovacím systému. Rozpracování systému indikátorů je možné v další fázi ve spolupráci s evaluačním týmem. Proces monitorování je popsán obecně z hlediska odpovědností Řídícího orgánu, kam patří i povinnost zpracovat směrnici obsahující postupy provádění monitoringu, věcné a finanční ukazatele. Vzhledem k tomu, že monitorovací systém musí být ustaven před zahájením programu, měla by být představa o systému monitoringu konkrétnější. Dále je důležité stanovit, jakým způsobem bude hodnocení financováno. Mělo by být rámcově vymezeno, jak bude dále rozpracován systém monitoringu v Programovém doplňku.
15
Bylo by vhodné zmínit i úlohu pracovní skupiny pro hodnocení, která byla ustavena v červnu t.r. Je technickým orgánem Monitorovacího výboru a její funkcí je rozvoj a koordinace metodik a postupů hodnocení, posuzování výsledků hodnocení a rozvíjení expertní kapacity hodnotitelů.
ZAJIŠTĚNÍ SYNERGIE PROGRAMU V předložené verzi programu zcela chybí naznačení vazeb, které existují mezi SOP RLZ a jinými programy financovanými ze strukturálních fondů, zejména SROP, SOP průmysl, SOP cestovní ruch, SOP životní prostředí. Doladění vazeb mezi programy bude vyžadovat dodatečné konzultace a zpřesnění mezi programovými týmy jednotlivých operačních programů tak, aby bylo vyloučeno překrývání a zajištěna doplňkovost. Ze zpracovaného SROP je například zřejmé, že se opatření zaměřená na sociální inkluzi ve SROP a SOP budou překrývat (opatření 3.2 SROP a opatření 2.1 SOP). Naopak ve SROP nejsou předpokládána opatření, která by mohla z ERDF podporovat vytváření a rozšiřování infrastruktury pro „měkká“ opatření realizovaná z ESF v rámci SOP. Toto překrytí se na úrovni priorit zatím neprojevuje zcela zřetelně. Při rozpracování Programového dodatku (úroveň opatření) však bude nezbytné oddělenost a komplementaritu obou programů zajistit. Naopak je třeba ukázat, že další opatření SROP vytvářejí doplňkové prostředí v regionech pro realizaci opatření v rámci priority 4. (Např. jde o opatření 1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit: podpora mikropodniků, modernizace malých podniků, infrastrukturní a servisní zázemí pro inovační podnikání. Dále jde o opatření SROP 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a v regionech.) Důležité je také prověření vazeb mezi SOP RLZ a SOP průmyslu a SOP cestovního ruchu. Ve vztahu k té části SOP Průmysl, která se zabývá úrovní pracovní síly v průmyslu je možno konstatovat, že závěry obsažené ve SWOT analýzách nejsou v rozporu, že jednotlivé programové dokumenty došly k obdobných závěrům. Je však třeba znovu prokonzultovat vzájemnou vazbu mezi prioritou 4 SOP Průmyslu (Podpora využití lidského kapitálu pro konkurenceschopnost průmyslu), která je konkretizována opatřením 4.1. zlepšování podmínek pro efektivní výkon činnosti pracovníků v průmyslu a průmyslových službách. Podle vymezení podporovatelných investic lze nepřímo soudit, že je dodrženo rozdělení, že v SOP P by měly být aktivity soustředěny na tzv. hard projekty, tedy projekty související s výstavbou potřebné infrastruktury – školící pracoviště apod. a v SOP RLZ by měly být zahrnuty tzv. soft projekty, projekty zaměřené na zlepšování a rozšiřování nabídky vzdělávacích programů. Je však třeba tyto vazby průkazně vyjádřit.
16
Příloha Státní informační politika Státní informační politika byla koncipována v roce 2000 v podobě akčního plánu, který zahrnoval tři základní linie: informační gramotnost, elektronický obchod, užití informačních technologií ve veřejné správě. Od roku 2001 byl plán zpřesněn pro II. etapu realizace do roku 2005, která formuluje specifické cíle pro jednotlivá ministerstva a státní orgány: V rámci programů zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí bylo stanoveno realizovat podporu vzdělávání a zajištění informační gramotnosti: i) v ohrožených regionech, ii) pro zdravotně postižené, iii) vzdělávání seniorů, iv) pro nezaměstnané a obtížně umístitelné uchazeče na trhu práce včetně žen na mateřské dovolené a osob z obtížně přístupných lokalit. Plán předpokládá vytvoření cca 6 pracovišť v regionech se zvýšenou nezaměstnaností pro předávání dovedností z oboru informatiky. Dále bude využito vzdělávání v knihovnách, školách, budou vytvářeny rovněž multimediální sebevzdělávací programy, včetně elektronického zveřejnění jejich nabídky. V rámci programů Ministerstva vnitra se předpokládá: i) vytvoření systému poskytování elektronických služeb veřejné správy občanům, včetně zřízení tzv. kontaktních míst veřejné správy, ii) internetizace obcí, iii) převod některých správních činností do podoby elektronických registrů, iv) vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (vytvoření návrhů vzdělávacích programů, proškolení pracovníků státní správy a samosprávy, informační podpora) V oblasti vzdělávání je státní informační politika členěna do několika programů týkajících základních, středních a vyšších odborných škol: - informační gramotnost (učitelů, studentů) - vzdělávací software a informační zdroje (integrace infomačních technologií do výuky, využití síťového prostředí instalovaného do škol) - infrastruktura (vybavení škol počítači a napojením na internet - vytvoření podmínek pro efektivní zapojení škol do poskytování kurzů vzdělávání v oblasti IT občanům a státní správě Na ministerstvu školství bylo vytvořeno koordinační centrum pro realizaci informační politiky ve vzdělávání. Celková informační politika státu je od r. 1999 řízena Radou vlády pro informační politiku. Zatím docházelo k určitému zpožďování zejména díky nedostatečným finančním zdrojům. Byl zřízen post ministra pro informační technologie, takže do budoucna lze předpokládat rychlejší postup v realizaci záměrů informační politiky. (Nutno však ověřit, s jakými finanční prostředky lze reálně počítat na kofinancování ze strany MPSV a MŠMT)
17
