ZDICE - HISTORIE 1039 – K tomuto letopočtu se váží nejstarší pověsti o založení Zdic. Stalo se tak po vítězném tažení knížete Břetislava I. do Polska 1038. Po dobytí města Hedč-Gedž [Giecz] Břetislav přikázal zajatým Hedčanům v Čechách k osídlení nemalou část „lesa Černína” - Siva que vocatur Cirnin (Kosmas). Stejná interpretace původu vzniku obce se váže k nedalekým Lochovicím, na Kralovicku k obcím Hedeč a Hedečko. Do kategorie této argumentace patří také tvrzení, že Zdice byly rodištěm kronikáře a pražského biskupa Kosmy (* kolem r. 1045 †1125 v Praze). Údajně pocházel ze šlechtického rodu Zdiců [Zdíků], který byl mezi zajatými Hedčany. Kosmovým synem byl slavný učenec Jindřich Zdík, biskup olomoucký. Podle jména představitele rodu v tehdejších dobách osadu tvořil jeden rod a tak mohlo vzniknout i jméno osady (Palacký, Jirečka aj.): Zdík = Zdice. 1148 – První historická zmínka o Zdicích (Palacký). Kníže Děpold „ve dvoře jakémsi za Zdicemi” zajal odbojného Soběslava, syna Soběslava I. 1193 – Kníže-biskup Jindřich Břetislav táhl směrem ku Praze. „V místě jednom nad Berounkou, když přišli (dosavadní vojsko vládce Přemysla I.), kde mnohých odkryto mělo býti smýšlení jejich, přešli ihned k biskupovi, jenž byl ve Zdicích. ” 1296 – Přestože Zdice byly zemským statkem a dány biskupství tohoto roku, král Václav II. z majetku: Zdice a sousední vsi Bavoryni a Černín dal nově založenému městu Berounu. V majetku Berouna pak zůstaly až do dob panování Zikmunda Lucemburského. 1344 – V nově utvořeném biskupství – nové pražské arcidiecézi – v seznamu far podbrdského děkanství je uvedena i zdická fara a prezentována „Uzdic sive Alba Eccelesia” – Bílý Kostel – krátce byla tak pojmenována i vlastní obec. Z původního gotického kostela se dodnes dochoval polygonálně zakončený presbytář s opěráky. Podle nových zjištění z roku 1991, lze původní kostel datovat do druhé poloviny 13. století. Jako farní je zmiňován později, v listině z roku 1384. Kostel neměl věž. Zvonice stála samostatně nedaleko kostela na návrší, kde se dodnes říká Na Staré zvonici. 1414 – Tento letopočet je z historického hlediska je pro Zdice velmi zajímavý, protože v berounských knihách platů jsou Zdice uváděny jako městečko. Později ještě roku 1471, pak již jako ves, byť v různých dobách o uznání dřívějších privilegií usilovaly Zdice – neúspěšně. 1424 – Po smrti Žižkově se sešli zástupci strany podobojí, soustředěných v Berouně a zástupci pánů katolické strany ze Žebráku, tedy „na půl cesty,” ve Zdicích na „sněm obecný.” Některé prameny uvádějí, že jednání se konalo na tzv. Holmanovském gruntu naproti kostelu – dnes zde stojí radnice. Cílem bylo sjednání podmínek smíru. Po zásahu krále Zikmunda byla jednání bezvýsledná a pokračovala v Kouřimi.
1425 – Přes Zdice prošlo husitské vojsko pod vedením hetmana Jana Hvězdy z Vicemilic, v počtu 7000 pěších a 900 jízdních, směrem na Žebrák. Krátce byly obléhány hrady Točník Žebrák. Husité pak vypálili města Žebrák a Hořovice a odtáhli na Plzeň. Husitská vojska Zdicemi táhla ještě v roce 1427, 1428, 1430, resp. 1431 a dále 1433 a 1434. 1437 – Majestátem císaře Zikmunda byly Zdice zapsány (rovněž Bavoryně, Černín, Trubín a Zahořany), „jako berounské vsi” panu Hanušovi z Kolovrat. 1461 pak přechází zástavní právo, jež měl Hanuš z Kolovrat na hradech Žebrák, Točník a Dobříš, na syny Viktorina, Bočka, Jindřicha a Hynka z Kunštátu a Poděbrad. Ještě později byly Zdice v majetku pánů z Gudštejna, resp. Krajířů z Krajku, Valdštejnů či Lobkoviců. 1533 – Král Ferdinand I. založil tzv. říšskou poštovní trať z Prahy do Řezna a dále Augsburgu. Ve Zdicích byla zřízena poštovní stanice, v pořadí druhá od Prahy. Od počátku pošta sídlila na jednom z největších historických gruntů naproti kostelu. Majitelé pošty – poštmistři – současně provozovali zájezdní hospodu, již ve středověku (1597) je zmiňována jako U krále Václava IV. – dnes je zde radnice. Později zdická poštovní stanice změnila několikrát svoji dislokaci. více 1631 – (1630?) ve Zdicích se narodil JUDr. Václav Jan Rosa (†9.8.1689 v Praze), český vlastenec, „doktor obojího práva,” významný právník, rada apelačního soudu, autor vynikající mluvnice zvané Čechořečnost seu Grammatica linquae Bohemicae a slovníku Thesaurus Linquae Bohemicae. Byl povýšen do rytířského stavu. více 1647 – Ve se Zdicích narodil PhDr. Jiří David (†10.12.1713 v Praze), jezuita, univerzitní profesor, misionář a autor ruské mluvnice pro Čechy. Kromě rodného jazyka uměl David, latinu, německy, italsky hebrejsky a později rusky. Zúčastnil se katolické misie v Moskvě (1686-1689). Zemřel za velké morové epidemie – nakazil se při službě nemocným v lazaretu Na Novém Městě na Zderaze. více 1680 – v okolí Zdic se rozšířila morová nákaza nebývalým způsobem. V samotných Zdicích tehdy zahynulo morem 54 osob. Obyvatelům sousedního Černína byl dokonce zakázán styk se Zdicemi a okolními vsi. 1742 – Zdickou poštu získal Jan Karel Gobes, který pocházel z Klenčí pod Čerchovem. Byl úspěšným státním úředníkem. Za věrné služby císařovně byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Treuenfeld. Gobes zdický poštovský dům přestavěl v klasicistním slohu. více
1747-1749 – Byla provedena přestavba zdického kostela. Stavbu realizoval dvorský zednický mistr Jakub Schlődl. Z původní stavby gotického kostela se zachoval pouze polygonálně zakončený presbytář. Interiér byl zařízen rokokově. V chrámové lodi se dodnes zachovalo několik sakrálních předmětů z původního chrámu: zvon sv. Josef (1492), renesanční křtitelnice (1521), malý zvonek (1718). V roce 1800 byly v chrámu postaveny dvoumanuálové varhany. Jako zajímavost lze zmínit, že ve zdickém kostele měl v roce 1842 svatbu K. J. Erben, za manželku si vzal Barboru Mečířovou ze sousedního Žebráku. 1776 – Byl založen stávající hřbitov. Z této doby je i hřbitovní kaple. Později nově zřízený hřbitov nedostačoval a proto byl několikrát rozšiřován. Původně hřbitov se nacházel v okolí kostela. Při přestavbě centra města (1992) bylo odkryto a odborně zdokumentováno několik středověkých hrobů. 1806 – Je doloženo dobývání železné rudy na severním okraji tehdejší obce, bylo to za knížete z Hessen-Kaselu. K soustavné těžbě se přikročilo až po roce 1820 povrchovým odklizem na výchozech ložiska. V polovině 19. stol patřila část dolových polí knížeti Colloredo-Mansfeldovi z Dobříše. Později se začalo s hlubinnou těžbou. Výrazný rozvoj těžby železné rudy ve Zdicích se projevil po roce 1910, kdy oblast převzala Pražská železářská společnost. V r. 1945 došlo ke znárodnění a krátce na to (1957) k zastavení těžební činnosti. 1810 – V tomto roce byla postavena stávající budova místní fary. Na ní je nainstalována pamětní deska oznamující, že zde v letech 19351874 působil páter Josef Vorel. Deska byla zasazena 20. srpna 1882 na podnět krajinského spolku Jungmann. 1835 – Přichází na zdickou faru P. Josef Vorel (*1801 v Opočně †1874 ve Zdicích), kněz, buditel a hudební skladatel. Mnohé jeho skladby znárodněly. Byl pohřben na místním hřbitově, Vorlův hrob se nachází vpravo vedle kapličky. 1862 – byla uvedena do provozu tzv. Česká západní dráha z Prahy do Plzně. Roku 1875 se k ní napojila RakovnickoProtivínská dráha a tak se Zdice staly na dlouhou dobu významnou železniční křižovatkou. Železnice umožnila další industriální a územní rozvoj obce – vznikaly nové průmyslové podniky: 1849 cukrovar (o sedm let později zde pracoval jako účetní manžel Boženy Němcové Josef), 1873 továrna na klobouky, 1880 Kuncova továrna na hospodářské stroje, 1909 vápenka, později strojírenské podniky a provozy, provozy na zpracování dřeva.
1872 – Celou oblast zasáhla ničivá povodeň. Na tehdejším hořovickém okrese bylo postiženo 14 měst a obcí: utopilo se 35 osob, zcela zbořeno bylo 88 a silně poškozeno 144 domů, uhynulo několik tisíc kusů hospodářských zvířat. Vzniklá škoda byla vyčíslena na 90 600 zl. Mezi nejvíce postiženými obcemi byly sousední Hředle. 1868 – Byl ve Zdicích, přičiněním faráře Vorla a učitele Michálka, založen Čtenářský a zpěvácký spolek Zdík. Následně vznikly další spolky: 1882 národní bandérium, 1886 Občanská beseda Zdík, 1893 Tělovýchovná jednota Sokol, 1935 Vlastenecko-dobročinná obec baráčníků Jungmann Zdice atd. více 1882 – Ve Zdicích byl založen Sbor dobrovolných hasičů. V historických pramenech je uváděno 27 zakládajících členů. Postupně se opatřovalo tolik potřebné vybavení. Rozhodujícím zdrojem příjmů na činnost byly příspěvky členů. 1872 –Zdice byly povýšeny na městys, vyhlášením c. k. místodržitele svob. p. Kollera ze 6. května 1872, č.3281: „Jeho cís. a král. Veličenstvo ráčilo nejvyšším rozhodnutím, daným dne 27. června t.r. Nejmilostivěji schváliti, aby… ” Znak tehdy nezískaly, resp. o jeho oddělení Zdice neusilovaly. 1884 – Byla slavnostním způsobem s vysvěcením dokončena výstavba nové školní budovy. Stavbu provedl stavitel Josef Císař z Hořovic za cenu 14 650 zl. Nahradila starou školu v čp. 37, kde se vyučovalo od poloviny 19. století. V roce 1898 bylo průčelí nové budovy ozdobeno bustou J. A. Komenského. V letech 1912/13 pak přistavěna další budova, stavbu prováděl zdický stavitel František Spousta. V roce 1979 byla k původní budově přistavěn ještě další objekt se čtyřmi třídami. Nestarší zmínka o zdické škole, jako farní, je z roku 1667. 1919 – Byl v parčíku nedaleko kostela umístěn pomník obětem I. světové války – kámen Svobody. V Roce 1927 byl upraven a na něj nainstalována deska se jmény 46 obětí světové války. V roce 1948 byl pomník přemístěn před budovu školy v Žižkově ulici, kde byl rok předtím (1947) odhalen pomník obětem II. světové války s uvedením dvanácti jmen – oběti věznění v nacistických koncentračních táborech. I tento pomník byl později upravován.
1934 – Byla dokončena výstavba nové budovy obecné školy (dnes Žižkova ul.). Stavbu navrhl ing. arch. Václav Velvarský ve funkcionalistickém slohu. Stavbu provedl zednický mistr Bílý ze Žebráku. Pozdějšími stavebními úpravami byl objekt částečně znehodnocen. 1939 – 17. listopadu se Zdice staly obětí nacistické represe pro údajný atentát na kurýra SS, měl odehrát na okraji Zdic. Po několik dnů bylo internován několik stovek mužů ve věku od 16 do 60 let. Událost je uváděna jako Zdický incident. více 1945 – Ve dnech Květnového povstání v Praze byla ze Zdic vyslána na pomoc bojující Praze rota dobrovolníků v počtu asi 80 mužů. Byla zorganizována místním vojenským velením do jehož čela se postavil škpt. Karel Šácha. Zdičtí dobrovolníci bojovali na Smíchově, na Národní třídě, Klárově atd. více 1989 – Po zprovoznění dálnice D5 byla zahájena přestavba centra města. Odkloněním tranzitní dopravy – vznikla pěší zóna. V nových zastavovacích parametrech byla doplněna zástavba. 1995 – Dne 1. února 1995, na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Milana Uhdeho, získaly Zdice znak a prapor města. Návrh zpracoval Miroslav Pavlů ze Zlína. Tento významný akt připomíná pamětní deska umístěná v přízemí radnice.
Prameny a literatura
1882-1982 100 let požárního sboru ve Zdicích, 1982 Kolektiv: 50 a 100 let školních budov ve Zdicích, 1984 Kolektiv: Zdice – Kapitoly z historie a současnosti města, Město Zdice, 2004 Jana Smíšková: Zdice – Staré fotografie vyprávějí, Tiskárna Petra Dvořáka, Dobříš, 2010 SVĚTOZOR, Ročník VI., 1872 Ladislav Zvonař: Dějiny kostela Narození Panny Marie ve Zdicích, 2006 Jana Smíšková: Zdice na starých pohlednicích, Baron - Petr Prášil Hostivice, 2006 Pavel Dušánek: Zdice – Rodáci a občané, Městský úřad ve Zdicích, 2005 Pavel Dušánek: Zdický incident 1939. Město Zdice, 2007 Ladislav Zvonař: Zdice za třicetileté války, vlastním nákladem, Zdice, 2004 Ladislav Zvonař: Dějiny kostela Narození Panny Marie ve Zdicích, vlastním náklade, Zdice, 2006 Kolektiv: Josef Vorel, Kulturní a společenské středisko Zdice, 1974 Jaroslav Krsek: Zdice 1039 -1939, vlastním nákladem - tisk Jos. Havlíček Zdice, 1939 Ladislav Pokorný: Zdice – Listy z kroniky českého městečka, nákladem městské rady ve Zdicích – tiskem Jos. Havlíčka ve Zdicích, 1939 Zdické noviny č. 45, 48, 1995
