MĚSTSKÝ ÚŘAD PROSTĚJOV nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov Odbor životního prostředí Městského úřadu Prostějov, Školní 4, Prostějov VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: Č.j.: VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL:
OŽP/1714/2011/ PVMU 100905/2011 40 Ing. Eva Štachová 582 329 408
DATUM:
12.9.2011
DLE ROZDĚLOVNÍKU
[email protected]
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍHO ZDROJE Městský úřad Prostějov, odbor životního prostředí, jako vodoprávní úřad věcně příslušný podle § 104 odst.2 písmene c), § 106 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vodní zákon"), a § 10 zákona č. 500/2004 Sb.,správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) a místně příslušný podle § 11 správního řádu, v souladu s ustanovením § 115 vodního zákona a §§ 171174 správního řádu posoudil návrh na stanovení ochranného pásma vodního zdroje, který dne 23.6.2011 podala Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., IČ 47674521, Šířava 483/21, 750 02 Přerov (dále jen "navrhovatel"), a na základě tohoto posouzení: I.
vydává
podle ustanovení § 30 odst.1 vodního zákona opatření obecné povahy, kterým s t a n o v í o c h r a n n é p á s m o I. a II.stupně vodního zdroje „Prameniště Klopotovice“ v tomto rozsahu: Stanovení ochranného pásma I.stupně a II.stupně „Prameniště Klopotovice“. Jedná se o vodní zdroj, který je využíván pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, proto je nutné k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních vod stanovit ochranné pásmo, chránit tento vodní zdroj a upravit potřebný rozsah ochranného pásma tohoto vodního zdroje. Ochranné pásmo I.stupně: Ochranné pásmo I.stupně je vymezeno stávajícím oplocením čerpací stanice, které je umístěno na hranicích pozemků p.č. 332/4, 339/1, 398/3 v k.ú. Klopotovice a bude označeno výstražnými tabulemi, upozorňujícími na ochranné pásmo I.stupně vodního zdroje. Ochranné pásmo I.stupně je stanoveno společné pro vodní zdroje HV 1009, HV 1010 a P11A. Studna HV 1011 není využívána a proto u ní není požadováno stanovení ochranného pásma I.stupně.
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 2
Ochranné pásmo II.stupně Ochranné pásmo II.stupně je stanoveno s ohledem na využití území a možné zdroje rizika s ohledem na jakost vody, směr a rychlost podzemního proudění, dobu zdržení v hornině i mocnost stropního izolátoru. Rozsah ochranného pásma je zřejmý z podrobné situace v měřítku 1:2500 a rozkládá se na 2 katastrálních územích – Klopotovice a Tovačov. Hranice je vždy vedena v souladu s hranicemi jednotlivých pozemků s výjimkou parcely č.380 (silnice do Biskupic), kde je omezení dáno km 1,8 stávající silnice, za kostelem – naproti čp.22. Na severní straně je ochranné pásmo ohraničeno stávající silnicí III/43516, na jihu silnicí II/434 Tovačov – Prostějov. Východní okraj je omezen vodním tokem Splavská a parcelou č.565/42, v západní části území je okraj ochranného pásma veden podél silnice II/434 a podél polních cest na hranici okresu jižně od Klopotovic. Říčka Blata, která celým územím protéká v km cca 5,95-8,0, je omezena jednotlivými silničními mosty, na další část toku proti vodě není ochranné pásmo vyhlášeno, neboť se předpokládá péče o jakost v rámci obecné ochrany životního prostředí. Rozsah území obou ochranných pásem je vyznačen v katastrální situaci 1:2500, která je samostatnou přílohou tohoto opatření. Samostatnou přílohou tohoto opatření je rovněž přehled dotčených parcel v ochranných pásmech, výměra, druh pozemků podle katastru nemovitostí včetně uvedení jejich vlastníků. V souladu s ustanovením § 30 odst.10 vodního zákona a ustanovením § 6 odst.3 vyhlášky MŽP ČR č.137/1999 Sb.,kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů, se k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje prameniště Klopotovice stanoví tyto podmínky: Ochranné pásmo I.stupně – podmínky ochrany: -
do oploceného ochranného pásma I.stupně je povolen pouze vstup pracovníkům provozovatele vodárenského zdroje nebo jim pověřeným osobám, jejichž činnost souvisí s provozem prameniště.
-
v oblasti ochranného pásma I.stupně nelze zasahovat do pokryvných vrstev zvodnělého kolektoru, ani jej jakýmkoliv způsobem poškozovat.
-
není zde možné provozovat zemědělskou činnost ani těžit zeminu či jiné suroviny.
-
pozemky zahrnuté do ochranného pásma I.stupně musí zůstat trvale zatravněny a tráva na těchto pozemcích musí být sečena.
-
nepoužívat průmyslová hnojiva, pouze omezeně k zamezení zplanění vegetace je možno použít kombinovaná hnojiva.
Ochranné pásmo I.stupně bude vyznačeno na viditelných místech tabulemi s nápisem „VODNÍ ZDROJ, OCHRANNÉ PÁSMO I.STUPNĚ , VSTUP ZAKÁZÁN“. Ochranné pásmo II.stupně – podmínky ochrany: - Výživa rostlin Při hnojení dusíkem je zapotřebí správně stanovit celkovou dávku dusíku, druh hnojiva a dobu i způsob aplikace, s přihlédnutím k nárokům plodiny, dynamice příjmu dusíku i půdně-ekologickým podmínkám stanoviště. - Použití a skladování organických hnojiv Pozitivním trendem organického hnojení v ochranných pásmech vodních zdrojů je zaorávání slámy bez následného dodání N-hnojiv (či pouze nízké dávky). Sláma obsahuje velké množství organického C, ten je rozkládán a využíván heterofyty, kteří nedostatek dusíku ve slámě kompenzují přijímáním minerálního dusíku z půdního roztoku, z půdního sorpčního komplexu (z procesu mineralizace, z minerálních hnojiv). Teprve když poměr C : N v rozkládané slámě klesne pod 18 - 20 : 1, dochází k hromadění mineralizovaného dusíku v půdě. Zaorávání slámy je z tohoto hlediska posuzováno kladně. Jejím působením se následně zvyšuje úroda i procento humusu v
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 3
půdě a podporuje se činnost fixátorů dusíku. Přidáváním organické hmoty se širokým poměrem C : N do půdy je přispíváno ve svém důsledku k ochraně podzemních vod. - Optimalizace dávek minerálního hnojení Základním úkolem při vypracování každoročních plánů hnojení je správně stanovit potřebné normativy a dávky jednotlivých živin a s ohledem na použitý druh hnojiva navrhnout optimální dobu a způsob jejich aplikace. K tomuto účelu je nutno správně charakterizovat výrobně ekologické podmínky stanoviště, aby bylo co nejúčelněji využito limitu živin a na jednotlivých pozemcích použito pouze takové množství živin, které je nutné pro očekávanou produkci a reálný zúrodňovací záměr. Čím přesnější je určování a aplikace dávek hnojiv pro danou plodinu a půdu, tím menší je riziko kontaminace podzemních vod. - Zásady aplikace a skladování pesticidů Důraz musí být kladen na zvýšení preventivních opatření při provádění chemické ochrany, jako je příprava aplikačních forem přípravků mimo území ochranného pásma, asanace postřikovačů, poučení pracovníků provádějících ošetření o rozsahu ochranného pásma, významu stanovených opatření apod. - Pesticidy na pozemcích ochranného pásma nebudou vůbec skladovány. - Státní rostlinolékařská správa vydává v dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČR „Seznam registrovaných prostředků na ochranu rostlin" obsahující výčet registrovaných přípravků k hubení škůdců, chorob rostlin a plevelů, včetně klasifikace a označení každého výrobku i jeho přípustnosti k použití v ochranných pásmech vodních zdrojů. - Použitím moderní mechanizace lze značně snížit dávku pesticidů a tím snížit kontaminaci půdy na minimum. V ochranném pásmu II.stupně je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. - Na pozemcích neprovádět žádné nové odvodnění drenáží, současný stav bude provozovaný dle navrhované smlouvy se ZVHS Brno. - Nezakládat polní hnojiště. - Při hnojení kompostem, hnojem nebo močůvkou je nutné postupovat dle platných metodik hnojení a dle zásad ochrany životního prostředí, především jeho zaorání do 48 hodin. - Neprovádět hnojení organickými hnojivy na zamrzlou půdu nebo půdu pokrytou sněhem, rovněž tyto pozemky či rozbahněnou půdu nehnojit průmyslovými hnojivy. - Zákaz skladování a manipulace s průmyslovými hnojivy v ochranném pásmu z důvodu zabránění úniku do povrchových nebo podzemních vod. - Používat organická hnojiva, kde je obsah sušiny u hnoje menší 16 %, u kejdy menší než 5 %, u močůvky menší než 1,5 %. - Používat především slámu (a jiné organické látky s širokým poměrem C:N) k dočasné biochemické imobilizaci dusíku v půdě. K vyrovnání širokého poměru C:N ve slámě aplikovat na 1 t slámy 5-8 kg/ha dusíku N. Na středních a těžkých půdách aplikovat celou dávku dusíku při zaorání slámy, na lehkých půdách dávku N aplikovat až na jaře. - K odčerpání minerálního dusíku z půdy používat meziplodiny na krmení nebo zelené hnojení, jejich zastoupení by mělo činit 10 - 15 % z výměry orné půdy. - Největší roční množství na jeden hektar je takové množství statkových hnojiv, které obsahuje 170 kg dusíku. - V mimovegetačním období maximálně omezit hnojení dusíkem, dávky dusíku použít dělené v max. dávce 80 kg č. ž./ha. - Při použiti fosforečných hnojiv v případě povrchového zapravení je třeba omezit jednotlivou dávku fosforu max. na 60 kg/ha. - Nepoužívat dusíkaté vápno, močovinu a bezvodý čpavek. - Nepoužívat letecké hnojení a ochranu rostlin. Pro nerovnoměrnost dávkování vyloučit letecké hnojení.
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 4
- Provádět zvýšené preventivní opatření při provádění chemické ochrany, jako je příprava aplikačních forem přípravků mimo ochranné pásmo, asanace postřikovačů, poučení pracovníků provádějících ošetření o rozsahu ochranného pásma a významu stanovených opatření. - Používat jen prostředky na ochranu rostlin uvedené v „Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin" vydaném Státní rostlinářskou správou v dohodě s min. zdravotnictví, které je přípustné používat v ochranných pásmech vodních zdrojů - Nepoužívat jakéhokoliv silážování. - Zákaz likvidace silážních šťáv. - Siláže nezakládat v blízkostí vodoteče a na meliorovaných pozemcích, aby případný únik silážních šťáv neohrozil kvalitu vody ve vodotečích. - Při hnojení dusíkem je zapotřebí správně stanovit celkovou dávku dusíku, druh hnojiva a dobu i způsob aplikace, s přihlédnutím k nárokům plodiny, dynamice příjmu dusíku i půdně-ekologickým podmínkám stanoviště. - Při předseťové přípravě hnojit sníženými dávkami dusíku a další dávky dusíku používat v průběhu vegetace. - Maximální jednorázová dávka dusíku v průmyslových hnojivech k jednotlivé plodině činí na orné půdě i travních porostech 70 kg N/ha a může být použita jen jedenkrát v roce, interval mezi dvěma aplikacemi dusíkatých průmyslových hnojiv je alespoň 15 dnů, jinak je celkem aplikovaná dávka pokládána za aplikaci jednorázovou. Další aplikované dávky průmyslových dusíkatých hnojiv by neměly překročit 50kg N.ha-1. - Přednostně používat granulovaná hnojiva s vhodným poměrem živin, především granulovaná vícesložková hnojiva s podílem pomalu působícího dusíku. - Při aplikaci dbát ve zvýšené míře na rovnoměrné dávkování a rozmetání hnojiv. - Hnojení dusíkem k ozimům na podzim vypustit, při nevhodných předplodinách se omezit na dávku do 30 kg N.ha-1, při zaorávání slámy do 60 kg N.ha-1. - Jednoleté leguminózy a víceleté vikvovité pícniny vysévat bez startovací dávky dusíku a dalšího přihnojování, ale dodržet zásadu očkování osiva hlízkovými bakteriemi. - Mytí vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových vod, je zakázáno. - Zákaz používání tzv. závadných látek a manipulace s nimi na území ochranného pásma. - K ochraně lesa smí být používány pouze schválené přípravky na ochranu rostlin. - Okamžitě hlásit jakoukoliv ekologickou havárii, či únik látek ohrožujících zdroj vody. - Není povoleno těžit zemní hmoty (rašelina, písek, kámen, apod.) - Není povoleno na území ochranného pásma provádět zemní zářezy, rýhy a jiné činnosti vedoucí k poškození ochranného krytu zvodně. - Správce ČS (Česká republika - Zemědělská vodohospodářská správa Brno) je povinen zajistit řádný provoz čerpání ze studny melioračních vod. - Neprovádět skládky komunálních odpadů a průmyslových odpadů, fekálií a kalů a odpadních vod s obsahem radioaktivních látek a toxických složek, jakož i vodohospodářská díla určená k čištění odpadních vod nebo odkaliště. - Na území pásma není možné budovat produktovody jako například dálkové plynovody, ropovody a jiné, které přepravují škodlivé látky. - Výstavba na území ochranného pásma se bude povolovat pouze za předpokladu, že nemůže negativně ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost vod a jestliže u zařízení a závodů budou provedena opatření, kterými se vyloučí možnost znečištění podzemních vod. - Při výkonu práva myslivosti je zakázáno ponechávat nebo zahrabávat zbytky zhaslé zvěře nebo uhynulé zvěře. Zbytky má za povinnost odklidit uživatel honitby. V případě jejího vysokého rozkladu je toto povinen oznámit příslušné veterinární správě, která provede asanaci. Není povolena výstavba mysliveckých zařízení jako jsou krmeliště atd. Není dovoleno zřizovat skládky komunálních a průmyslových odpadů, fekálií, kalů, odpadních vod s radioaktivním obsahem látek a toxických složek.
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 5
-
Není dovoleno budovat zařízení se soustředěnou infekcí, kafilerie, jatky, spalovny odpadů a obdobná zařízení. Na území ochranného pásma je vyústěn hlavník meliorační soustavy, který je ukončen přečerpávací stanicí melioračních vod. Podmínkou pro zachování soustavy zařízení je její udržování v soustavném a nepřetržitém provozu tak, aby hladina v čerpací jímce nestoupla nad kótu 196,60 m n.m. Je zapotřebí, aby především při zemědělské činnosti na plochách, spadajících do ochranného pásma II.stupně, došlo ke snížení obsahu především amonných iontů, které negativně a dlouhodobě ovlivňují jakost jímané podzemní vody. Provozovatel je povinen periodicky sledovat a vyhodnocovat kvalitu podzemních vod. Četnost měření hladiny vody v jímacích vrtech, včetně rozborů kvality surové, ale i upravené vody, je stanovena Programem vzorkování, zpracovaným Vak Přerov a.s. Ochranné pásmo II.stupně bude vyznačeno na viditelných místech tabulemi s nápisem „VODNÍ ZDROJ, OCHRANNÉ PÁSMO II.STUPNĚ“. II.
v souladu s ustanovením § 30 odst.1 vodního zákona ruší
rozhodnutí Okresního úřadu Prostějov, referátu životního prostředí, ze dne 1.11.2002 pod č.j.:ŽP-VH 1351a/2002-Pi, kterým byla vyhlášena původní ochranná pásma vodního zdroje jímacího území Klopotovice. Citované rozhodnutí měnilo původně vydaná rozhodnutí a to rozhodnutí vydané odborem VLHZ ONV v Prostějově dne 22.7.1983 pod č.j.:812/83-Př a jeho dodatek pod zn.:VLHZ 1099/83-Př ze dne 14.11.1983 a dále rozhodnutí vydané odborem VLHZ ONV v Prostějově ze dne 10.8.1989 pod č.j.:VLHZ 916/89-Sk a ze dne 30.11.1989 pod č.j.:VLHZ/1615/89-Sk. Rovněž tato rozhodnutí se v plném rozsahu ruší. Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu: Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., Šířava 21, Přerov, 750 02 Přerov, IČ 47674521 Odůvodnění: Dne 23.6.2011 podal navrhovatel návrh opatření obecné povahy na stanovení ochranného pásma vodního zdroje prameniště Klopotovice a na zrušení stávajícího ochranného pásma vyhlášeného rozhodnutím Okresního úřadu Prostějov, referátu životního prostředí, dne 1.11.2002 pod č.j.:ŽP-VH 1351a/2002-Pi. Tímto dnem bylo zahájeno řízení o návrhu opatření obecné povahy. Návrh byl doložen dokumentací ochranného pásma I.a II. stupně vodního zdroje Klopotovice, včetně geomorfologických, klimatických, hydrologických, pedologických, geologických, hydrogeologických a dalších poměrů spolu s mapovými podklady, zakázaných a omezených staveb a činností v ochranných pásmech, rozsahem ochranného pásma a měřičským náčrtem na vyznačení ochranného pásma vodního zdroje. Dokumentaci ochranného pásma „Prameniště Klopotovice - ochranné pásmo vodního zdroje“ vypracoval VODING HRANICE, spol.s r.o., Zborovská 583, Hranice 753 01, IČ 42866456, číslo zakázky 16 256/1, sestavil Ing. Petr Rataj. Vodní zdroj je určen pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, a proto je nutné k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti podzemních vod stanovit ochranné pásmo, chránit tento vodní zdroj a upravit potřebný rozsah ochranného pásma tohoto vodního zdroje. Nové vyhlášení ochranných pásem vodního zdroje Klopotovice nepřinese majitelům pozemků žádná omezení, neboť je jednak založené na dodržování obecně platných předpisů a jednak se v ochranném pásmu nacházeli i dosud.
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 6
Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem dle ustanovení § 30 odst.1 vodního zákona. Vodoprávní úřad doručil návrh opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsil na úřední desku MěÚ Prostějov, MěÚ Tovačov a Obecního úřadu Klopotovice, kterého se opatření obecné povahy týká a vyzval dotčené osoby, aby k návrhu stanovení ochranných pásem „Prameniště Klopotovice – ochranné pásmo vodního zdroje“ podávaly písemné připomínky nebo písemné odůvodněné námitky doručením na Městský úřad Prostějov, odbor životního prostředí, ve lhůtě do 30-ti dní ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Současně je upozornil, že zmeškání úkonu nelze prominout. Vodoprávní úřad v provedeném řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v ustanoveních vodního zákona a zjistil, že jejím uskutečněním nebo užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné zákony a zvláštními předpisy. Při přezkoumání žádosti, projednání věci s účastníky řízení a na základě shromážděných právně významných skutečností nebyly shledány důvody bránící stanovení ochranného pásma I.a II.stupně vodního zdroje Klopotovice. Účastníci řízení - další dotčené osoby: - doručeni veřejnou vyhláškou Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění: Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu řízení o návrhu stanovení ochranného pásma vodního zdroje prameniště Klopotovice nebyly ve smyslu ustanovení § 172 odst.5 správního řádu podány žádné námitky, nebylo třeba rozhodovat o námitkách. Vyhodnocení připomínek: V rámci řízení o návrhu stanovení ochranného pásma vodního zdroje prameniště Klopotovice nebyly podány žádné připomínky. Poučení : Toto opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou a nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci.
Otisk úředního razítka Ing. Martina Cetkovská vedoucí odboru životního prostředí Přílohy : - Přehled dotčených parcel v ochranných pásmech - Mapy – katastrální situace ochranných pásem I.a.II.stupně a měřický náčrt na vyznačení OP II.stupně vodního zdroje pro vybraný úsek, ve kterém linie ochranného pásma dělí parcelu p.č. 380 v k.ú. Klopotovice. Příloha pro navrhovatele: - ověřená dokumentace ochranného pásma
Č.j. PVMU 100905/2011 40
str. 7
Toto opatření obecné povahy musí být vyvěšeno po dobu 15-ti dnů na úředních deskách Městského úřadu Prostějov, Obecního úřadu Klopotovice a Městského úřadu Tovačov a zároveň musí být vyvěšeno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poslední den této lhůty je dnem nabytí účinnosti. Zároveň Vás žádáme o navrácení opatření po vyplnění dat o vyvěšení a sejmutí zpět zástupci odboru životního prostředí Městského úřadu Prostějov. Vyplní MěÚ Prostějov, MěÚ Tovačov a OÚ Klopotovice: Opatření bylo vyvěšeno dne:
Opatření bylo sejmuto dne:
Dálkový přístup:
Dálkový přístup:
Razítko, datum, podpis:
Obdrží: a) účastníci řízení dle § 27 odst.1 správního řádu - do vlastních rukou: 1. Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., IDDS: jfyvg6t b) ostatní účastníci řízení dle § 27 odst.2 správního řádu 2. doručeno veřejnou vyhláškou c) dotčené orgány: 3. Městský úřad Prostějov - vývěska 4. Magistrát města Přerova, odbor životního prostředí, Bratrská 34, 750 11 Přerov 5. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracoviště Prostějov, IDDS: 7zyai4b 6. Městský úřad Prostějov - stavební úřad c) ostatní: 7. Obec Klopotovice, IDDS: d5baw46 + přílohy – obecní úřad - vývěska 8. Město Tovačov, IDDS: nppbaz6 + přílohy – obecní úřad - vývěska 9. A/A 3x
