14

Monitor tisku projektu Biocentrum Čehovice – management středního lesa, č. 96/32/14 a) Rozhovor pro deník 5+2 V Troubkách měla dříve Bečva tři ramena. Ta zvládla povodně / 5plus2 - Prostějovsko (+3 mutace) Koalice pro řeky prosazuje přirozený stav vodních toků / 5plus2 - Prostějovsko (+3 mutace)

V Troubkách měla dříve Bečva tři ramena. Ta zvládla povodně 5plus2 - Prostějovsko (+3 mutace) 12.12.2014 Str.: 8 MICHAL ŠVERDÍK

OLOMOUC / Koalice pro řeky, která sdružuje desítku ekologických organizací, prosazuje přirozený stav vodních toků, mokřadů, ale i celé krajiny. V současné době upravuje například soutok Vřesůvky a Malého potůčku v Čehovicích na Prostějovsku. "Projekt má několik funkcí. Jde o čištění vody znečištěné zemědělstvím, dále je to funkce protipovodňová, kdy se voda může rozlévat do nivy a potom také funkce retenční, kdy se voda zachycuje v území. V nivě Malého potůčku budou zbudovány tůně, které budou sloužit obojživelníkům. U Čehovic dnes žádné tůně neexistují. Nezanedbatelná je funkce rekreační, kdy bude celý areál sloužit jako lesopark," vysvětluje místopředseda Koalice pro řeky Zdeněk Poštulka z olomouckého Hnutí Duha. Projekt přijde na 1,7 milionu korun, 80 procent jde z EU, zbytek hradí stát.

- Máte v plánu i další projekty v Olomouckém kraji?

Další projekty, které jsou na příští rok, jsou revitalizace Stousky v Ústíně, revitalizace Moravy nad Tážalským jezem a biocentrum a revitalizace Blaty u Vrbátek. Dále připravujeme projekt výstavby mokřadní protipovodňové nádrže u Pivína a protipovodňový objekt Košíkova louka u Bohuňovic. Dlouhodobým konceptem je revitalizace nivy Moravy pod Olomoucí až k soutoku s Bečvou a revitalizace nivy Vsetínské Bečvy nad Vsetínem včetně obnovy lužních lesů a luk. Princip revitalizací je obdobný jako v Čehovicích. Chceme postupem času prostřednictvím stále rozsáhlejších projektů nastavit partnerskou spolupráci s obcemi, zemědělci a vodohospodáři a navrhovat takové projekty, které splní jejich požadavky, a přitom budou mít význam pro ochranu vodních zdrojů, krajiny a biodiverzity.

- Proč jste se vlastně rozhodli Koalici pro řeky vytvořit a co má za sebou?

Koalice pro řeky vznikla v roce 2010. Zpočátku jsme se věnovali zejména práci na celostátních koncepcích a strategiích, ale postupem času se snažíme dělat konkrétní projekty, které vedou k realizaci revitalizačních a protipovodňových akcí. To je umožněno i tím, že naše ministerstva a vodohospodáři se konečně začínají přiklánět k moderním protipovodňovým konceptům.

- Můžete obecně popsat, jaké jsou v současnosti největší úskalí a problémy ohledně vody v krajině?

Jak už jsem řekl, státní správa a vodohospodáři se v poslední době přiklánějí k protipovodňové ochraně blízké přírodě. Velkým úskalím je však zájem zemědělských družstev a podnikatelů orat vždy a všude. Kvůli novým a velkým traktorům a další družicově naváděné mechanizaci se udržují neúměrně velké plochy jedné plodiny, což přináší erozi půdy a znečištění vody. Orají se i nivy vodních toků, kde ještě před sto padesáti lety byly louky a lesy. Je velmi těžké prosadit revitalizační projekty, protože ubírají zemědělcům ornou půdu, na které produkují a čerpají na ně dotace. Ačkoliv za uplynulé století bylo rozoráno přibližně milion hektarů remízků, mezí, mokřadů a pramenišť, řeky byly regulovány a zkráceny o stovky kilometrů, nyní zde není vůle dát krajinu do pořádku. Samostatnou kapitolou je pak situace našich lesů, kdy se dřevo často tahá koryty vodních toků, lesní cesty jsou mnohdy nevhodně budované a zrychlují odtok vody, vodní toky jsou obklopeny smrkovými monokulturami a obecně chybí vodohospodářsky cenné potoční luhy s ochrannou funkcí. Voda z hor se tak po deštích valí rychle do nížin. Například v Beskydech, kde nyní provádíme průzkum povodí Vsetínské Bečvy, jsme ze stovek kilometrů lesních vodních toků klasifikovali jen kolem deseti kilometrů přírodních vodních toků. Bečva samotná je regulovaná na 99 procentech svého toku. Taková řeka pak vodu z hor převede do nížin jako rychlovlak. A dole na Bečvě se nacházejí Troubky. Zde pak přicházíme k problému zastaralých vodohospodářských představ, které naše řeky za uplynulých sto let těžce poškodily. U Bečvy je to zcela markantní. Ve studii, vypracované pro obec Troubky, jsme zjistili, že ještě v devatenáctém století existovaly tři ramena Bečvy. Dvě z nich, pravostranné a levostranné, odváděly povodně neškodně do lužních lesů a střední protékalo Troubkami. V době, kdy Bečva nebyla regulována, tak nedocházelo ke katastrofálním záplavám obce. Pamětníci nám řekli, že v lužním lese je sucho a všechna voda je regulovaným korytem a hrázovým systémem navedena přímo do Troubek. Vznikla technokratická studie, která chce obec obehnat čtyřmetrovou hrází, a tak řešit problém. Naše řešení naproti tomu navrhuje obnovu historického fungování řeky.

- Kdo za takový katastrofální stav krajiny a přírody může?

Je obtížné příčiny tohoto problému zjednodušit. Obecně se počátek vážné degradace naší krajiny dá datovat v českých zemích na konec devatenáctého století, kdy průmyslová revoluce a výkonné stroje umožnily regulaci řek a odvodnění a rozorání těžkých mokřadních půd. Intenzifikace zemědělství proběhla všude v Evropě podobně. Došlo k unifikaci krajiny a jejímu přetvoření ve výrobní prostředek. To v sedmdesátých letech minulého století vedlo k nadprodukci potravin, ale za současného radikálního nárůstu eroze půdy a zhoršení stavu a úbytku podzemních vod. U povrchových vod došlo k rozkolísání minimálních a maximálních průtoků, což se projevuje jako střídání epizod vysychání s povodněmi. Z důvodu ochrany orné půdy v nivách jsou řeky vyhloubeny a

ústí do nich odvodňovací příkopy a drenáže. Důležité je i výše zmíněné lesní hospodaření, především ve srážkově bohatých lesních oblastech.

- Kolik by stála celková náprava a co by se pro to muselo udělat?

Tady si těžko dovolím vyslovit a odhadnout nějakou částku. Značná část revitalizací se dá dělat levně, sám jsem v rámci výzkumu revitalizoval řadu toků zcela zdarma. Problémem jsou striktní legislativní vymezení z hlediska stavebního práva. Revitalizace jsou totiž většinou kolaudovanou stavbou, ale přirozená řeka je charakteristická dynamikou, posunem svých zákrutů nebo meandrů. Do budoucna se chceme orientovat hlavně na takzvané spontánní revitalizace či renaturace, kdy bude řeka usměrňována tak, aby se z regulace dostala sama. Přesto obnova krajiny bude něco stát, přinejmenším tolik, co stálo její poničení, ať již počítáme investice do regulace řek, do výstavby odvodňovacích systémů a rozorání těžkých půd. V tomto ohledu jsme vypracovali koncept obnovy krajiny, který bude multifunkční. Obnova říční krajiny může například řešit produkci energetické biomasy, a tím i energetickou soběstačnost na lokální úrovni. Tento koncept jsme zpracovali v publikaci Trvale udržitelná lokální energetická soběstačnost. Další významné funkce jsou samozřejmě funkce protipovodňová, funkce obnovy podzemních vod, zachycování skleníkových plynů, čištění vody, rekreační funkce a obnova biodiverzity.

- Kde je z tohoto pohledu nejkritičtější situace v Olomouckém kraji?

Nejvíce degradované jsou typické hanácké toky, jako například Blata a Valová, ale třeba i zmíněná Bečva je ve velmi špatném stavu. Obecně řečeno, vodní tok v dobrém ekologickém stavu je na území Hané pouze Morava v chráněné oblasti Litovelské Pomoraví.

- Uvedu jeden příklad. Stovky milionů korun putovaly na vyčištění Plumlovské přehrady u Prostějova. Do nádrže však z přítoků stále tečou splašky a voda z polí, takže je jen otázkou času, kdy se kvalita vody zase rapidně zhorší. Co s tím?

Problém Plumlovské přehrady je v tom, že se řeší následek, a nikoliv příčina. Sice je odbahněn i Podhradský rybník, což je jistě pozitivní, ale celé povodí Hloučely nad přehradou je ve špatném stavu a je zdrojem živin pro Plumlovskou přehradu. Stejně jako tomu bylo před odbahněním. Další poměrně zásadním faktem je to, že bahno z přehrady bylo z velké části ukládáno na okolní pole, odkud bude při velkých srážkách opět spláchnuto zpět do přehrady. Zde narážíme na problém komplexní protierozní ochrany celých povodí, což není v kompetenci vodohospodářů. V celé EU rozvrat krajiny probíhal podobně, o problémech se proto ví a návrh nové Společné zemědělské politiky naštěstí počítá s takzvaným greeningem, ozeleňováním. Zemědělci, kteří nesplní nároky na zlepšení krajiny, přijdou až o 40 procent dotací z přímých zemědělských plateb. To, doufám, nabídne možnosti k obnově říční krajiny.

- Voda je živel. Neodpustím si proto otázku ohledně protipovodňových opatření ve městě Olomouci. Lze vodu spoutat betonem?

Ne všechna protipovodňová opatření se již dnes provádějí z betonu. Například jedna z realizovaných etap zahrnuje rozšíření koryta pod Olomoucí a vytvoření dvou ramen a ostrova. Součástí je rovněž propusť v levém břehu, který navádí velkou vodu do polí pod Olomoucí. Uvidíme, v jaké podobě budou navržena protipovodňová opatření v dalších etapách. Snad se i tady blýská na lepší časy. Nesmí však dojít k souběhu příliš mnoha zájmů. Betonová patka břehu u obtokového koryta u olomoucké plynárny není šťastné řešení, je však třeba vědět, že vychází z plánu udělat z tohoto koryta prostor pro závody vodáků.

- K povodním ještě jednou. Jaká opatření na tocích a na řekách by podle vás obyvatele v rizikových lokalitách v kraji nejlépe ochránila?

Ani v tomto případě nelze zobecňovat. Vlastně obzvláště v tomto případě. Každý vodní tok má totiž svá specifika a ochrana obyvatel je zvláště choulostivé téma. Zajímavý je případ již zmíněné Bečvy, která na území Olomouckého kraje představuje velký a poměrně vydatný tok s významnými povodňovými událostmi. Na jejím toku leží pouze tři hlavní sídla Hranice, Lipník a Přerov. Na zbytku trasy teče Bečva volnou krajinou, do které lze nasměrovat velké vody a neškodnými rozlivy zpomalit a snížit povodňovou vlnu. Cestou je v tomto případě umožnit rozliv tam, kde přímo neohrožuje obyvatele a zástavbu a nechat řece prostor k vývoji.

- Mezi odborníky se také mluví o budoucím nedostatku vody. V některých obcích byl letos vyhlášen zákaz používaní vody na zalévání zahrádek nebo napouštění bazénů. Jaký je trend posledních let ohledně vody v Olomouckém kraji? Dožijeme se jejího nedostatku?

V současnosti existuje trend zmenšování zásoby vody v korytech. I když je úhrnné množství srážek zhruba stejné, dochází ke střídání extrémů: dlouhých period sucha a intenzivních srážek. Voda v takové situaci odtéká rychle z krajiny. A jak už jsme řekl, neutěšený stav říční sítě urychlenému odtoku ještě napomáhá. Byla proto přijata koncepce adaptačních opatření proti suchu v podobě chráněných území pro akumulaci povrchových vod, lidově řečeno pro nové přehrady. Osobně věřím spíš v optimalizaci přirozeného vodního režimu v krajině spojenou s obnovou dobrého morfologického stavu potoků a řek. To ovšem znamená obnovit statisíce hektarů remízků, mezí, mokřadů, luk a lužních lesů v zemědělské krajině a začít uvážlivě hospodařit v horských lesích.

Foto: Místopředseda Koalice pro řeky Zdeněk Poštulka z olomouckého Hnutí Duha prosazuje návrat krajiny a toků do původního stavu. FOTO / KPR

Foto: Podle ekologů by bylo třeba obnovit statisíce hektarů remízků, mezí, mokřadů, luk a lužních lesů v zemědělské krajině. FOTO / ARCHIV 5PLUS2

Mutace - 5plus2 – Prostějovsko

Koalice pro řeky prosazuje přirozený stav vodních toků 5plus2 - Prostějovsko (+3 mutace) 12.12.2014 Str.: 1

KRAJINA

Koalice pro řeky, která sdružuje desítku ekologických organizací, prosazuje přirozený stav vodních toků, mokřadů, ale i celé krajiny. V současné době upravuje například soutok Vřesůvky a Malého potůčku v Čehovicích na Prostějovsku. "Projekt má několik funkcí. Jde o čištění vody znečištěné zemědělstvím, dále je to například funkce protipovodňová," řekl Zdeněk Poštulka. Strana 8 a 9

Foto:

Mutace - 5plus2 – Prostějovsko

b) Tisková zpráva ze dne 29.12:2014 Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným / Blanenský deník Projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným / Prostějovský týden Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným / prostejovsky.denik.cz Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným lidem / Prostějovský deník Unikátní projekt pomůže lesům i nezaměstnaným / Prostějovský deník Ochrana přírody a výhodné lesnictví mohou jít ruku v ruce / EnviWeb.cz Unikátní projekt se pokouší využít metodu středního lesa / DenikReferendum.cz

Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným Blanenský deník 07.01.2015 Str.: 2

Čehovice – Že může jít ochrana přírody ruku v ruce s ekonomickým přínosem, chce ukázat druhá sezóna unikátního projektu v čehovickém biocentru. Do obnovy tradičního způsobu obhospodařování lužních lesů se zde koncem prosince pustila Koalice pro řeky. Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, kteří nebudou muset čekat dlouhé desítky let na ekonomický přínos, který jim nově založený les přinese, ale také pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří se zapojí do lesních prací. "V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Například ve Francii nebo Velké Británii," uvedl lesnický expert Marián Horváth. "Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory nebo jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětlil lesnický expert.

Projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným Prostějovský týden 07.01.2015 Str.: 2 HANA MASAŘÍKOVÁ

Čehovice – Že může jít ochrana přírody ruku v ruce s ekonomickým přínosem, chce ukázat druhá sezona unikátního projektu v čehovickém biocentru. Do obnovy tradičního způsobu obhospodařování lužních lesů se zde koncem prosince pustila Koalice pro řeky. Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, kteří nebudou muset čekat dlouhé desítky let na ekonomický přínos, který jim nově založený les přinese, ale také pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří se zapojí do lesních prací. "V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. Unás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Například ve Francii nebo Velké Británii," uvedl lesnický expert Marián Horváth. "Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory nebo jilmy, se nechává dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytvářejí nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětlil expert.

Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biologické rozmanitosti, proto metodu středního lesa podporují i ochránci přírody. "Nechceme obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, ale chceme prověřit hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v našich podmínkách. Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek," uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík s tím, že vlastníci lesa mohou získávat palivové dříví zhruba po deseti až patnácti letech, zatímco jindy musejí čekat na ekonomický přínos desítky let po založení lesa.

Foto: NOVÁ PRÁCE v lesích Foto: Deník

Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným prostejovsky.denik.cz 05.01.2015 Hana Masaříková

Čehovice – Že může jít ochrana přírody ruku v ruce s ekonomickým přínosem, chce ukázat druhá sezóna unikátního projektu v čehovickém biocentru. Do obnovy tradičního způsobu obhospodařování lužních lesů se zde koncem prosince pustila Koalice pro řeky.

Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, kteří nebudou muset čekat dlouhé desítky let na ekonomický přínos, který jim nově založený les přinese, ale také pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří se zapojí do lesních prací.

„V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Například ve Francii nebo Velké Británii," uvedl lesnický expert Marián Horváth.

„Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory nebo jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětlil lesnický expert.

Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biologické rozmanitosti, proto metodu středního lesa podporují i ochránci přírody.

„Nechceme obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, ale chceme prověřit hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v našich podmínkách. Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek," uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík s tím, že vlastníci lesa mohou získávat palivové dříví zhruba po deseti až patnácti letech, zatímco jindy musí čekat na ekonomický přínos desítky let po založení lesa.

URL: http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/unikatni-projekt-pomuze-luznim-lesum-inezamestnanym-20150103.html

Unikátní projekt pomůže lužním lesům i nezaměstnaným lidem Prostějovský deník 05.01.2015 Str.: 3 HANA MASAŘÍKOVÁ

Čehovice – Že může jít ochrana přírody ruku v ruce s ekonomickým přínosem, chce ukázat druhá sezona unikátního projektu v čehovickém biocentru. Do obnovy tradičního způsobu obhospodařování lužních lesů se zde koncem prosince pustila Koalice pro řeky. Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, kteří nebudou muset čekat dlouhé desítky let na ekonomický přínos, který jim nově založený les přinese, ale také pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří se zapojí do lesních prací. "Vlesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety,a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Například ve Francii nebo Velké Británii," uvedl lesnický expert Marián Horváth. "Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory nebo jilmy, se nechává dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytvářejí nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětlil expert. Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biologické rozmanitosti, proto metodu středního lesa podporují i ochránci přírody. "Nechceme obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, ale chceme prověřit hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v našich podmínkách. Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek," uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík s tím, že vlastníci lesa mohou získávat palivové dříví zhruba po deseti až patnácti letech, zatímco jindy musejí čekat na ekonomický přínos desítky let po založení lesa.

Unikátní projekt pomůže lesům i nezaměstnaným Prostějovský deník 05.01.2015 Str.: 1

ZPRÁVY: Nepřehlédněte

Čehovice – Že může jít ochrana přírody ruku v ruce s ekonomickým přínosem, chce ukázat druhá sezona projektu v čehovickém biocentru. Do obnovy tradičního způsobu obhospodařování lužních lesů se zde koncem prosince pustila Koalice pro řeky. Projekt má být přínosem nejen pro majitele lesů, ale i pro nezaměstnané.

... 3

Ochrana přírody a výhodné lesnictví mohou jít ruku v ruce EnviWeb.cz 10.01.2015

ČEHOVICE - Že je možné spojit ekonomický přínos zejména pro malé a střední vlastníky lesa s výhodami pro ochranu přírody, ukazuje už druhá sezóna unikátního projektu v čehovickém biocentru. Koncem prosince ji zahajuje Koalice pro řeky, která tady obnovuje tradiční způsob obhospodařování lužních lesů. Majitelé lesů nebudou muset čekat dlouhá desetiletí na ekonomický přínos z nově založeného lesa, ten se dostaví již za 10-15 let. Do lesních prací se navíc zapojují dlouhodobě nezaměstnaní místní lidé vybraní ve spolupráci s Úřadem práce v Prostějově a organizací Člověk v tísni.

,,Našim cílem není obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, naopak projekt chápeme jako pilotní prověření hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v podmínkách České republiky. Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek. Průběžně prověřujeme její efekty z hlediska ochrany přírody i její ekonomickou udržitelnost," uvádí vedoucí projektu, ing. Vlastimil Karlík. Navíc podle něj jde na Prostějovsku, tedy v regionu s vysokou nezaměstnaností, o nezanedbatelný přínos v sociální oblasti.

,,V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích, jako je třeba Francie nebo Velká Británii, je stále populárnější. Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu 8-12 let," vysvětluje lesnický expert Koalice pro řeky ing. Marián Horváth.

,,Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," dodává Horváth.

Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biodiverzitě. Proto metodu středního lesa podporují ochránci přírody. Pro vlastníka lesa je výhodou, že na ekonomický přínos nemusí po založení lesa čekat desítky let - palivové dříví může z lesa získávat již po přibližně 10-15 letech.

URL: http://www.enviweb.cz/clanek/les/101783/ochrana-prirody-a-vyhodne-lesnictvi-mohou-jitruku-v-ruce#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky

Unikátní projekt se pokouší využít metodu středního lesa DenikReferendum.cz 29.12.2014 Vratislav Dostál

Metoda středního lesa spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let.

Přestože se na Moravě metoda středního lesa přestala používat, v jiných evropských zemích je stále populárnější. Foto mab.kav.cas.cz

Že je možné spojit ekonomický přínos zejména pro malé a střední vlastníky lesa s ochranou přírody, ukazuje již druhá sezóna unikátního projektu v čehovickém biocentru. Koncem prosince ji zahajuje Koalice pro řeky, která tady obnovuje tradiční způsob obhospodařování lužních lesů.

Majitelé lesů nebudou muset čekat dlouhá desetiletí na ekonomický přínos z nově založeného lesa, ten se dostaví již za deset až patnáct let. Do lesních prací se navíc zapojují dlouhodobě nezaměstnaní místní lidé.

„Našim cílem není obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, naopak projekt chápeme jako pilotní prověření hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v podmínkách České republiky,“ uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík.

„Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek,“ dodal s tím, že prověřují její efekty z hlediska ochrany přírody i její ekonomickou udržitelnost. Zdůraznil

přitom, že jde na Prostějovsku, tedy v regionu s vysokou nezaměstnaností, i o nezanedbatelný přínos v sociální oblasti.

„V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích, jako je třeba Francie nebo Velká Británii, je stále populárnější,“ připomněl lesnický expert Koalice pro řeky Marián Horváth.

Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. „Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů,“ dodává Horváth.

Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biodiverzitě. Proto metodu středního lesa podporují ochránci přírody. Pro vlastníka lesa je výhodou, že na ekonomický přínos nemusí po založení lesa čekat desítky let – palivové dříví může z lesa získávat již asi po deseti až patnácti letech.

URL: http://denikreferendum.cz/clanek/19408-unikatni-projekt-se-pokousi-vyuzit-metodu-stredniholesa