121. ZASEDÁNÍ MOV A XIII. OLYMPIJSKÝ KONGRES KODAŇ 2009 DÁNSKO OLYMPIJSKÉ HNUTÍ VE SPOLEČNOSTI Kodaň, 5. října 2009
1/18
Poslání Posláním XIII. Olympijského kongresu je zhodnotit stav olympijského hnutí ve vyvíjející se globální společnosti dneška, a to shromážděním informací a získáním názorů na budoucnost tohoto hnutí, a poskytnout všem složkám olympijského hnutí a dalším zainteresovaným stranám vodítka, návrhy a doporučení pro jeho propagaci a harmonický rozvoj v rámci společnosti jako celku. Úvod XIII. Olympijský kongres (dále jen „kongres“) se konal v Kodani ve dnech 3. až 5. října (5) 2009 v souladu s pravidlem 4 Olympijské charty. Kongresu předsedal pan Jacques Rogge, předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Zúčastnilo se jej celkem 1 249 účastníků a pozorovatelů, včetně členů a čestných členů MOV, předsedů, generálních sekretářů a dalších představitelů mezinárodních sportovních federací (MSF) a národních olympijských výborů (NOV), sportovců, trenérů, soudců, rozhodčích, technických delegátů, funkcionářů, delegátů organizačních výborů olympijských her 2010, 2012, 2014 a 2016, zástupců měst kandidujících na pořádání budoucích olympijských her, zástupců Světové antidopingové agentury (WADA) a Arbitrážního soudního dvoru pro sport (CAS), jakož i zástupců řady mezinárodních vládních i nevládních organizací, zástupců veřejnosti a pozorovatelů. Přítomni byli rovněž zástupci sdělovacích prostředků. Kongres byl zahájen za přítomnosti generálního tajemníka Organizace spojených národů Ban Ki-moona a prezidenta Východního Timoru Josého Ramose-Horty, nositele Nobelovy ceny. Metodika kongresu zahrnovala velice důležitou přípravnou fázi, virtuální olympijský kongres, který od října 2007 do února 2009 nabízel jedinečnou příležitost vyžádat si a obdržet cenné a inspirativní příspěvky jak od zástupců olympijského hnutí, tak od široké veřejnosti. Tyto příspěvky byly publikovány, aby je kongres mohl posoudit.
2/18
Kongres se zabýval těmito tématy a podtématy: Téma 1: Sportovci 1.1 Vztah mezi sportovci, sportovními kluby, federacemi a NOV 1.2 Ochrana zdraví při tréninku a na soutěžích 1.3 Společenský a profesní život sportovců během a po skončení jejich účasti na vrcholových soutěžích Téma 2: 2.1 2.2 2.3
Olympijské hry Jak udržet postavení her jako prvotřídní události Olympijské hodnoty Univerzálnost a rozvojové země
Téma 3: 3.1 3.2 3.3
Struktura olympijského hnutí Autonomie olympijského hnutí Řádná správa a etika Vztah mezi olympijským hnutím a zainteresovanými stranami
Téma 4: 4.1 4.2 4.3
Olympismus a mládež Směrem k aktivní společnosti Je vrcholový sport stále přitažlivý? Sportovní akce pro mládež
Téma 5: 5.1 5.2 5.3
Digitální revoluce Nové řízení sportovních práv Jak zvýšit počet lidí v hledišti? Komunikace se zainteresovanými stranami v digitální éře
Tento dokument, který připomíná základní principy olympismu stanovené v Olympijské chartě, vyjadřuje hodnoty a aspirace olympijského hnutí. Zahrnuje také doporučení, která kongres adresoval ke zvážení všem složkám olympijského hnutí, zejména MOV, MSF a NOV.
3/18
Během jednání kongresu se na základě příspěvků účastníků ukázalo, že doporučení by ve většině případů neměla být omezena na jednotlivá podtémata. Řada silných a inspirativních návrhů přesahuje konkrétní projednávaná témata a vyžaduje konsolidovaný přístup k formulování doporučení a závěrů kongresu. Ty jsou uvedeny pod názvy jednotlivých témat, tj.: 1. 2. 3. 4. 5.
Sportovci Olympijské hry Struktura olympijského hnutí Olympismus a mládež Digitální revoluce
Virtuální olympijský kongres byl velice úspěšný. Jeho výsledkem bylo 453 příspěvků členů olympijské rodiny a 1 319 příspěvků veřejnosti. Myšlenky, návrhy a úvahy obsažené v těchto příspěvcích byly zaznamenány a vzaty v úvahu při formulování uvedených doporučení. Kromě toho budou ustaveny pracovní skupiny a komise, jejichž úkolem bude analyzovat všechna doporučení přijatá jak od virtuálního olympijského kongresu, tak od kongresu samotného, a zabývat se jimi.
4/18
Základní principy olympismu 1. Olympismus je životní filozofií, povznášející a vyváženě spojující v jeden celek zdatnost těla, vůle a ducha. Spojením sportu, kultury a výchovy usiluje olympismus o vytvoření způsobu života, založeného na radosti z vynaloženého úsilí, na výchovné hodnotě dobrého příkladu a na respektování základních universálních etických principů. 2. Cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti. 3. Olympijské hnutí představuje svornou, organizovanou, všeobecnou a trvalou činnost všech jednotlivců a uskupení inspirovaných hodnotami olympismu, uskutečňovanou pod vedením MOV jako nejvyššího orgánu. Je rozšířeno na pěti kontinentech. Jeho vyvrcholením je účast sportovců celého světa na velkém sportovním festivalu, na olympijských hrách. Jeho symbolem je pět propojených kruhů. 4. Provozování sportu je lidským právem. Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství, solidarity a fair-play. Organizaci, administrativu a řízení sportu musí kontrolovat nezávislé sportovní organizace. 5. Jakákoli forma diskriminace vůči zemi nebo osobě z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví či z jiného důvodu je neslučitelná s příslušností k olympijskému hnutí. 6. Příslušnost k olympijskému hnutí vyžaduje dodržování Olympijské charty a uznání ze strany MOV.
5/18
DOPORUČENÍ
6/18
1. Sportovci Všichni sportovci mají v olympijském hnutí ústřední význam. Na jejich podporu existují rozsáhlé struktury, k nimž patří zejména místní sportovní kluby, národní a mezinárodní sportovní federace a národní olympijské výbory. Ve své úloze společenských vzorů mohou sportovci olympijskému hnutí výrazně přispívat jednak formou propagace sportu a rekreace v různých složkách společnosti a jednak tím, že budou sport zosobňovat pro budoucí generace. Sportovci by měli být vybízeni k tomu, aby se po celé dvacáté první století významně podíleli na organizování a rozvoji sportu. 1. Sportovci musejí být součástí orgánů olympijského hnutí, které mají rozhodovací pravomoci, prostřednictvím členství v komisích sportovců a dalších funkcí, které jsou spojeny s plnými hlasovacími právy. 2. Všechny složky olympijského hnutí by měly zajišťovat, aby všichni sportovci mohli soutěžit za rovných podmínek, a to prostřednictvím bezvadných standardů rozhodování soudců a rozhodčích, pravidel a norem nejvyšší úrovně, jakož i naprosté morální bezúhonnosti soudců a rozhodčích. Tyto cíle je třeba spojit s účinným a nestranným zaváděním technických standardů a vybavení a s rovným přístupem všech sportovců ke sportovnímu vybavení vysokého standardu. 3. Boj proti dopingu je naprostou prioritou pro celé olympijské hnutí. Všechny složky olympijského hnutí by se měly neúnavně podílet na boji proti dopingu a měly by přijmout za svou koncepci nulové tolerance. Stejně tak by ale i sportovci a jejich zástupci měli aktivně přispívat k tomu, aby v olympijském sportu nebylo místo pro podvádění a aby se přikládal maximální význam dodržování olympijské zásady fair play. 4. Důležitou prioritou pro celé olympijské hnutí musí být ochrana tělesného a duševního zdraví všech sportovců. Pozornost je nutné věnovat specifickým potřebám sportovců s postižením. Na podporu těchto cílů by MOV a ostatní složky olympijského hnutí měly realizovat vzdělávací programy poskytující informace o tréninkových metodách, ochraně zdraví specifické pro každé pohlaví a prevenci úrazů. Tyto programy by měly vycházet z lékařských směrnic MOV a měly by být široce propagovány na olympijských hrách, olympijských hrách mládeže a dalších významných mezinárodních soutěžích. Pro jednotlivé sporty by měly být celonárodně organizovány aktivně zaměřené informační programy, a to prostřednictvím národních a mezinárodních sportovních orgánů, národních olympijských výborů, škol a dalších vzdělávacích institucí. 5. Všechny složky olympijského hnutí a další zainteresované strany by měly brát v potaz současné trendy nadměrného naplňování tréninkových rozvrhů, programů soutěží a kalendářů sportovních akcí, které mohou sportovce, a zejména mladé sportovce, poškozovat z hlediska jejich výkonnosti, zdraví i nasazení, a měly by v případě potřeby přijímat vhodná opatření pro prevenci tohoto přetěžování. 6. Všechny strany zapojené do olympijského hnutí by měly vypracovat a uplatňovat standardní kodex chování a systém certifikace pro ochranu práv sportovců ve vztahu k agentům, manažerům a sponzorům. Tento systém by měl sportovcům rovněž poskytovat nástroje a vzdělání potřebné k účinnému řízení těchto vztahů a ke sdílení a výměně vzorů správné praxe.
7/18
7. Všechny složky olympijského hnutí by se měly přihlásit k významu kombinace vzdělání a sportu. Za prioritu je třeba pokládat rozvoj programů zaměřených na pěstování celoživotních dovedností sportovců. Ve spolupráci s rodiči, trenéry a členy realizačních týmů sportovců by mělo olympijské hnutí podporovat a propagovat účast sportovců na programech profesního rozvoje, jak během jejich závodní kariéry, tak po odchodu z vrcholového sportu. To jim umožní hladce spojit vzdělávání se sportem prostřednictvím tzv. dvojí kariéry. 8. V rámci sportu i v ostatních kontextech má sexuální obtěžování a zneužívání všeho druhu, včetně zneužívání dětí, nepřijatelné důsledky pro muže, ženy a děti. Sportovní organizace by za pomoci orgánů veřejné moci a vedoucích představitelů olympijského hnutí měly přijímat vhodná opatření pro potírání všech forem obtěžování cestou vzdělávání a zavést postupy pro řešení případů obtěžování a vyřizování stížností. 9. Za vysokou prioritu je třeba pokládat rozvoj uživatelsky přívětivých a přístupných komunikačních kanálů umožňujících všem sportovcům a organizacím sportovců pravidelně šířit a sdílet informace. 10. Sportovci z celého světa a ze všech sportovních odvětví by měli mít po celou svou sportovní kariéru přístup k základnímu právnímu poradenství a právní pomoci na patřičné úrovni. Zainteresované strany olympijského hnutí by měly na vlastní náklady stanovit zásady a postupy k dosažení tohoto cíle. 11. Bylo by vhodné zvážit určení struktur „vstřícných ke sportovcům“, včetně škol, vysokých škol, technických institutů, veřejných institucí, ozbrojených sil a sponzorů z řad podniků, s nimiž lze navazovat sportovně-vzdělávací partnerství. MOV by měl zvážit možnost fungovat jako zprostředkovatel a informační středisko usnadňující rozvoj, koordinaci a provádění takovýchto programů, určených na podporu života sportovců po skončení jejich závodní kariéry, tedy v době, kdy pro ně profesní, vzdělávací, psychologická a sociální podpora mohou mít zásadní význam. 12. Všechny složky olympijského hnutí by se měly snažit rozšířit poskytování kvalifikovaného a kompetentního tréninkového vedení a instruktáže, které by byly dostupné pro všechny sportovce. Měly by být realizovány programy zajišťující šíření osvědčených postupů a zohledňování názorů trenérů. 13. Doporučuje se ustavit komisi MOV, která by měla na starosti záležitosti související s trenéry, instruktory a realizačními týmy sportovců. 14. Olympijské hnutí znovu potvrzuje svůj důrazný nesouhlas s účelovými změnami státní příslušnosti sportovců (tzv. obchodováním s občanstvím a cestovním pasem), které představují zneužití ducha soutěživosti, jež je sportovnímu světu vlastní.
8/18
2. Olympijské hry Olympijské hry jsou sice všeobecně uznávány jako jedinečná a zvláštní událost, která všem účastníkům a divákům zaručeně přináší bohatství nezapomenutelných zážitků. Přesto je však zásadně důležité, aby MOV vyvíjel veškeré úsilí k zachování postavení her jako prvotřídní události. Tak bude zajištěno co největší osvojení a prosazení základních principů a hodnot olympismu, jež jsou tak svrchovaným způsobem ztělesňovány právě olympijskými hrami. 15. Prioritní důležitost má dohodnutí a přijetí definice univerzálnosti sportu. Princip univerzálnosti nezahrnuje jen přístup k soutěžím, sportovní infrastruktuře a pořádání špičkových sportovních událostí, nýbrž má mnohem širší význam. Ve svém nejvlastnějším základu znamená otevřený přístup všech národů a všech kultur ke sportu, od místní úrovně až po úroveň olympijskou, a ke všem výhodám a příležitostem, které sport přináší. Tímto principem by měla být inspirována práce celého olympijského hnutí. 16. Všechny strany zapojené do olympijského hnutí musejí brát v potaz skutečnost, že i když se postoje a způsoby chování mohou měnit, základní principy olympismu musejí zůstat základem her. Olympijské hnutí by mělo vycházet z úcty, odpovědnosti a spolehlivosti. Olympijské hnutí musí zajistit, aby olympijské hry zachovávaly olympijské hodnoty, reagovaly na potřeby mladé generace sportovců a posilovaly rovnost pohlaví a rovnost příležitostí. 17. Vzhledem k jedinečným a neocenitelným prožitkům, které nabízí sportovcům, by olympijská vesnice měla být i nadále ústředním prvkem olympijských her. Měla by mít status odpovídající potřebám předních světových sportovců a měla by být základem jejich olympijské zkušenosti. 18. Za vysokou prioritu je třeba pokládat posílení postavení žen jak v samotném sportu, tak jeho prostřednictvím. Olympijské hnutí by se mělo neustále snažit o prosazování rovných příležitostí pro ženy, nejen pokud jde o jejich účast ve sportovních soutěžích, ale také v oblasti správy sportu a trenérské činnosti. Všude, kde je to třeba, by olympijské hnutí mělo určit a zavést změny pro dosažení rovnosti pohlaví a na podporu tohoto cíle by mělo také vytvořit motivační nástroje a vhodné vzdělávací a školicí programy pro sportovce i vedoucí představitele a administrátory sportu. 19. Olympijské hnutí si plně uvědomuje význam, jaký má začlenění klíčových hodnot ochrany životního prostředí, rozvoje a udržitelnosti do olympijských ideálů. V rámci tohoto závazku by měli všichni členové olympijské rodiny přispívat k vytváření trvalého sportovního, environmentálního a sociálního odkazu a MOV by měl urychlit integraci principů udržitelnosti do pořádání olympijských her. To rovněž napomůže k zachování jejich postavení jako prvotřídní události. 20. Přestože u procesu hodnocení sportů a sportovních disciplín, pokud jde o jejich zařazení do programu olympijských her, došlo v posledních letech k podstatnému vývoji, je velmi důležité, aby MOV i nadále prováděl pravidelné přezkumy, a aby tedy bylo možné pravidelně posuzovat zařazování a vyřazování sportů. Nutné je provádět další výzkum s cílem porozumět tomu, jak jednotlivé sporty a disciplíny v rámci olympijského programu přispívají k celkové hodnotě her.
9/18
21. Proces přezkumů MOV by měl ve vhodných případech zahrnovat také šetření a výzkumné studie za účelem hodnocení plného dopadu každých olympijských her na hostitelské město a hostitelskou zemi, jakož i průběžného posuzování úrovně přitažlivosti a atraktivity her na dynamickém celosvětovém trhu. 22. Členové olympijského hnutí by měli pravidelně přezkoumávat systém kvalifikace pro každý sport a disciplínu s cílem dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi závazným požadavkem zajistit účast nejlepších světových sportovců na olympijských hrách a maximální úrovní spravedlnosti, která je nutná pro dodržování principu univerzálnosti. 23. Za spolupráce se složkami olympijského hnutí by měl MOV pečlivě přezkoumat náležité úrovně služeb na olympijských hrách. V této souvislosti bude užitečné provést referenční srovnání olympijských her s jinými velkými událostmi. MOV by se měl také rozhodnout, zda by neměl převzít větší zodpovědnost za zajišťování klíčového zboží a služeb s cílem zvýšit kvalitu realizace her. 24. Při plném zachování své autonomie by složky olympijského hnutí měly brát v potaz úlohu a názory zainteresovaných stran, včetně sponzorů, partnerů, dodavatelů a držitelů práv. 25. Rozsah, náklady a komplexnost olympijských her by měly být kontrolovány tak, aby hry zůstaly prvotřídní událostí, ale současně tak, aby se o jejich pořádání mohlo úspěšně ucházet více měst. 26. MOV by měl zvážit vytvoření souboru minimálních požadavků, které by města ucházející se o pořádání her musela splnit před tím, než by mohlo být zvažováno jejich zařazení do fáze kandidatury.
10/18
3. Struktura olympijského hnutí Olympijské hnutí je založeno na koncepci autonomie a řádné správy sportu, která uznává a ctí naši individualitu a dosahuje jednoty prostřednictvím rozmanitosti. Sport je silou dobra, jakož i jedinečným a nepostradatelným nástrojem pro udržitelný rozvoj a prostředkem k prosazování míru, kultury a vzdělání. Sport nastavuje společnosti zrcadlo, ve kterém se musí jasně odrážet odhodlání olympijského hnutí realizovat politiky na podporu univerzálního jazyka sportu. Budoucí struktura olympijského hnutí musí vycházet z porozumění globální povaze sportu. Díky tomu bude hnutí připraveno začlenit do svých základních aktivit úspěšné rozvojové strategie a vzdělávací iniciativy. Olympijské hnutí se tak bude moci přiblížit svému konečnému cíli, kterým je zdravější společnost vyznačující se větší rovností a větší tolerancí, zbavená předsudků a rozdělení a neposkvrněná diskriminací a nespravedlností. 27. Všichni příslušníci olympijského hnutí by měli přijmout definici autonomie sportu, která bude odrážet principy respektu, odpovědnosti a spolehlivosti. To prospěje cílům hnutí prostřednictvím zdokonalení nástrojů řízení a vedení, které má k dispozici. Navrhuje se, aby byl zřízen výbor, který by zvažoval doporučení kongresu a doporučení ze seminářů MOV o autonomii olympijského hnutí a sledoval veškerý vývoj ovlivňující autonomii olympijského hnutí. K tomu patří také vytvoření stálé sítě pro výměnu informací. 28. Olympijské hnutí znovu potvrzuje, že pro dosažení cíle autonomie ve sportu je potřebná jednota a těsná spolupráce všech jeho složek pod vedením MOV. 29. Příslušné mezivládní organizace a vlády by měly uznávat potřebnou a zásadně důležitou autonomii olympijského hnutí. To zahrnuje zejména respektování a vynucování pravidel řádné správy, rovnosti a spravedlnosti ve sportu a správě sportu, která jsou stanovena olympijským hnutím a uvedena v Olympijské chartě, aby bylo zajištěno co nejlepší a nejspravedlivější provozování sportu. 30. Zachovávání lidské důstojnosti je jedním ze základních principů olympijského hnutí. Všichni členové olympijského hnutí by měli spolupracovat ve snaze o harmonický rozvoj mužů a žen, aby prostřednictvím sportu prosazovali mírovou společnost založenou na nejzákladnějších společných zásadách a hodnotách, které jsou vlastní civilizované společnosti. 31. Všechny vlády by měly průběžně a trvale podporovat boj proti dopingu, jak prostřednictvím legislativy, tak poskytováním prostředků, a to ve spolupráci se Světovou antidopingovou agenturou. 32. Vlády by měly uznat zásadní význam těsné spolupráce a činnosti v boji za ukončení nezákonného a neregulérního sázení a ovlivňování výsledků zápasů, a to ve vztahu jak ke sportovním akcím s olympijskou akreditací, tak k širšímu světu sportovních soutěží. 33. Měly by být rozvíjeny vhodné institucionalizované formy vzájemně výhodné spolupráce a partnerství mezi vládami a členy olympijského hnutí v oblastech, jež by měly zahrnovat: rozvoj a podporu zapojení do sportu pro všechny, pořádání sportovních soutěží pro mladé lidi na celém světě, ochranu zdraví mladých lidí a sportovců, boj proti dopingu a podporu pro sportovce na konci jejich dráhy v závodním sportu, kteří zažívají přechod do života mimo sportovní scénu.
11/18
34. Pro dosažení globálního, universálního a harmonizovaného přístupu olympijského hnutí k hlavním otázkám a problémům, které se ho týkají, by měl MOV rozvíjet všechny příležitosti ke styku s MSF, NOV, uznanými MSF a všemi ostatními uznanými organizacemi. MOV by měl také aktivně podporovat členy olympijského hnutí, zejména NOV a MSF, ve všech případech ohrožení jejich autonomie. 35. Všechny složky olympijského hnutí by měly přezkoumat svá pravidla a činnosti s cílem zajistit, aby byly v plném souladu s Olympijskou chartou a se základními principy a hodnotami olympismu. 36. Olympijské hnutí by mělo co nejširším způsobem spolupracovat s mezinárodními institucemi za účelem podpory a prosazování realizace cílů tisíciletí OSN a dalších podobných iniciativ. Stejně tak je olympijské hnutí odhodláno podílet se na ochraně světového životního prostředí a utvářet užší vztahy s Organizací spojených národů (OSN) a všemi dalšími institucemi, pokud jde o odpověď na tento morální imperativ, a to zejména s ohledem na klíčovou otázku změny klimatu. 37. V souladu s principy a hodnotami olympismu musí být provozování sportu řízeno nezávislými, autonomními sportovními organizacemi, které plně dodržují platné právní předpisy. Spolupráce mezi vládami a institucemi olympijského hnutí ve všech oblastech, kde může přinášet vzájemný prospěch, by měla být základem vztahu mezi sportem a státními orgány tak, aby vlády plně respektovaly autonomii olympijského hnutí. 38. Vztahy mezi olympijským hnutím, veřejnými orgány a vládami, jakož i vztahy mezi všemi národními organizacemi příslušejícími k olympijskému hnutí a jejich příslušnými vládami, by měly být založeny na zásadě dodržování platných právních předpisů všemi složkami olympijského hnutí. Současně je však nutná snaha pokud možno ovlivňovat tvůrce veřejné politiky s cílem zajistit soulad národních i nadnárodních právních a dalších předpisů se základními principy olympismu. 39. Vztah mezi MOV a Mezinárodním paralympijským výborem (MPV) by měl být rozvíjen ve prospěch všech oblastí společného zájmu. Dále se vybízí také ke spolupráci s Mezinárodním výborem sportů neslyšících a Organizací speciálních olympiád. 40. Olympijské hnutí je pevně spjato se svými základními hodnotami a vizí. Při vědomí nesmírné dynamiky změn ve společnosti by se však mělo více otevřít a zvažovat rozvoj nových forem spolupráce v duchu vzájemného respektu s ostatními organizacemi stojícími mimo něj. Při tom by se mělo zaměřit na takové oblasti spolupráce, jako je lékařský a vědecký výzkum, vzdělávání a akademická obec, udržitelný rozvoj a sociální a humanitární cíle. 41. Legitimita a autonomie olympijského hnutí závisejí na dodržování nejvyšších standardů etického jednání a řádné správy. Všichni členové olympijského hnutí by měli jako svůj minimální standard přijmout základní univerzální principy řádné správy olympijského hnutí (Basic Universal Principles of Good Governance of the Olympic Movement), které navrhl MOV. Všichni členové olympijského hnutí se musejí trvale vyznačovat bezúhonností, odpovědností a transparentností, jakož i řídicími schopnostmi nejvyšší úrovně. Musejí také zajišťovat, aby jejich právní postavení vždy plně odpovídalo jejich činnostem a úkolům a současně bylo plně v souladu se zákony dané země.
12/18
42. Všichni členové olympijského hnutí by měli vypracovávat roční účetní závěrky v souladu s uznávanými účetními standardy; dbát na to, aby bylo jejich účetnictví podrobováno nezávislému auditu nebo ověření; přijmout pravidla, normy a postupy, podle nichž mohou přijít o finanční podporu nebo být sankcionováni ti, kdo nejsou schopni dodržovat zásady řádné správy; přijmout a uplatňovat etický kodex vycházející z principů a pravidel Etického kodexu MOV; a neustále usilovat o ochranu a prosazování zájmů sportovců, které zastupují. 43. Ve všech sportovních organizacích musejí na všech úrovních existovat transparentní posílené mechanismy pro řešení sporů. Všechny spory, které nelze vyřešit smírně ani arbitráží či zprostředkováním na daném místě, by se měly předkládat Arbitrážnímu soudnímu dvoru pro sport (CAS). Při plném respektování svrchovanosti a nezávislosti CAS mohou složky olympijského hnutí tomuto soudu předkládat návrhy nebo příspěvky za účelem zjednodušení a urychlení arbitrážního řízení a snížení nákladů řízení. 44. Všechny složky olympijského hnutí by měly dále rozvíjet a přijímat demokratické a zastupitelské struktury a postupy. Do svých stanov by měly zařadit ustanovení o konání pravidelných valných shromáždění a demokratických voleb funkcionářů na stanovená funkční období. 45. MOV by měl posoudit svá kritéria pro členství a postupy přijímání členů za účelem zohlednění vývoje sportu a posílení a upevnění své nezávislosti a autonomie. 46. Při vědomí a uznání skutečnosti, že olympijská symbolika je majetkem MOV, by olympijské hnutí mělo vždy přispívat k ochraně olympijské symboliky, zejména olympijského symbolu a olympijských emblémů. 47. Olympijské hnutí by mělo přijímat vhodná opatření pro prosazování těsnějších vztahů mezi sportem, kulturou a vzděláváním, a to prostřednictvím olympijských her a olympijských her mládeže a prostřednictvím podpory a povzbuzování aktivit, jako je Mezinárodní olympijská akademie, národní olympijské akademie, olympijská muzea nebo Síť olympijských muzeí. 48. Za účelem zvýšení kvality a úrovně služeb by všechny složky olympijského hnutí měly jednotně usilovat o to, aby byla vyšší priorita přikládána podpoře vzdělávacích programů pro sportovní funkcionáře, trenéry a členy realizačních týmů. 49. Olympijské hnutí by se mělo zabývat způsoby, jak zefektivnit své modely rozdělování příjmů.
13/18
4. Olympismus a mládež Mládež celého světa, z jejíchž řad budou pocházet budoucí sportovci, je rovněž středem zájmu olympijského hnutí. Účinné sdělování základních principů a hodnot olympismu mladým lidem má zásadní význam a je nesmírně přínosné. Olympijské hnutí se musí snažit rozšířit svou působnost a zvýšit svůj vliv na mladé lidi na celém světě s využitím sportu jako katalyzátoru jejich vzdělávání a osobního rozvoje. Pro zajištění vyšší účasti na tělesných aktivitách a sportu a kvůli podpoře zdravého životního stylu by měly být vlády vybízeny k tomu, aby se snažily intenzivněji spolupracovat se sportovními organizacemi a mladými lidmi tak, aby sportovní aktivity zaujímaly významné místo ve školách všech úrovní pro žáky všech věkových skupin. 50. Za účelem podpory zájmů a aspirací mladých lidí se navrhuje, aby MOV vypracoval komplexní strategii v oblasti propagace a reakce na potřeby a výzvy, které se týkají mladých lidí ze všech sociálních prostředí na celém světě. V zájmu sledování tohoto cíle se navrhuje, aby MOV zvážil vytvoření co nejvhodnějších forem institucionalizovaného a interaktivního dialogu. 51. Všechny strany zapojené do olympijského hnutí si musejí více uvědomovat základní význam tělesné aktivity a sportu pro zdravý životní styl, v neposlední řadě v rámci rostoucího boje proti obezitě, a musejí oslovovat rodiče a školy v rámci strategie působení proti narůstající nečinnosti mladých lidí. 52. Olympijské hnutí by mělo zjistit potřeby mladých lidí a následně podporovat rozvoj a organizaci vzdělávacích a sportovních programů, které budou těmto potřebám lépe uzpůsobeny. 53. Olympijské hry mládeže představují v historii moderního olympijského hnutí jedinečnou příležitost zvýšit celosvětově laťku, pokud jde o realizaci vzdělávacích a sportovních programů pro všechny mladé lidi, a stanovit budoucí kroky MOV a olympijského hnutí týkající se vzdělávacích a sportovních programů pro mládež. 54. Olympijské hnutí by mělo vytvořit a realizovat programy, které budou rodinám a rodičům vysvětlovat, že pomoc dětem s volbou profesní dráhy ve vrcholovém sportu má velký význam pro celkový osobní rozvoj a životní pohodu těchto dětí. 55. Olympijské hnutí by mělo využít příležitosti olympijských her mládeže k šíření informací o vzdělávacích a kulturních programech a iniciativách, jejichž cílem je inspirovat světovou mládež, směrem k MSF a všem ostatním zainteresovaným stranám. 56. Všechny složky olympijského hnutí by měly vyzývat všechny vlády, aby renovovaly a zdokonalovaly sportovní zařízení a budovaly jejich větší počet a aby přidělovaly více času na provozování sportu ve všech školách všech úrovní a pro všechny věkové skupiny žáků. Měly by využít každou příležitost ke komunikaci o tomto klíčovém požadavku. 57. Na národní úrovni by měly sportovní kluby těsněji spolupracovat s místními školami, například prostřednictvím přípravy většího počtu sportovních akcí a soutěží pro mladé lidi na všech úrovních.
14/18
58. Olympijské hnutí by mělo vytvořit a realizovat programy jdoucí nad rámec podpory mladých lidí ve vrcholovém sportu, které by umožnily, aby se rozsáhlé provozování sportu a rekreace stalo nedílnou součástí sportovních programů.
15/18
5. Digitální revoluce Dnešní globální společnost je společností okamžité komunikace. Pokroky v komunikačních technologiích vedly k nástupu nové digitální éry, která převratně změnila sdílení a šíření informací a která dále proměňuje naši společnost v globální síť. Olympijské hnutí a jeho členové si musejí být plně vědomi vlivu tohoto vývoje na všechny činnosti hnutí. Budoucí strategie a přístupy je nutné plánovat v souladu s masivními novými příležitostmi a změnami, které přinesla digitální revoluce. 59. Měla by být stanovena nová strategie, která by olympijskému hnutí dovolila účelněji komunikovat s jeho vlastními členy a zainteresovanými stranami a současně umožnila efektivní šíření informací a obsahu a interaktivitu vzhledem ke světové populaci, zejména pak světové mládeži. Mělo by jít o integrovanou strategii, která by zahrnovala plné mediální pokrytí olympijských her všemi sdělovacími prostředky na všech územích, jakož i rozpoznání nových příležitostí, jak prostřednictvím všech médií sdělovat základní principy a hodnoty olympismu. 60. Olympijské hnutí se musí připravit na plné využití všech příležitostí, které nabízejí digitální revoluce, informační technologie a nová média, a to tak, aby byly vyjadřovány základní vnitřní hodnoty a cíle olympijského hnutí a současně byla chráněna práva MOV a propagace olympijského hnutí. 61. V zájmu šíření hodnot a vize olympismu by MOV a další zainteresované strany olympijského hnutí měly provést důkladný přezkum svých komunikačních strategií se zohledněním dynamického vývoje informačních technologií a digitální revoluce, probíhající v poslední době. 62. MOV a všechny ostatní složky olympijského hnutí by měly prozkoumat všechny možnosti, které digitální revoluce nabízí. Měly by zajistit co nejširší pokrytí olympijských her, včetně olympijských her mládeže, jakož i všech ostatních her a jiných velkých mezinárodních sportovních soutěží, které MOV uznává nebo nad kterými MOV převzal patronát. 63. MOV a všechny složky olympijského hnutí by měly věnovat zvláštní pozornost příležitosti k dosažení větší známosti, publicity a přístupnosti na celém světě, kterou jim nabízejí nové technologie. 64. Doporučuje se zřízení pracovní skupiny pro digitální technologie zahrnující MOV a další zainteresované strany. Jejím úkolem by bylo optimalizovat vývoj a využívání digitálních technologií. 65. MOV a složky olympijského hnutí si musejí uvědomovat, že navzdory nástupu nové digitální éry jsou tyto technologie v různých regionech a v různých populačních skupinách přijímány ve velice rozdílné míře a různým tempem. V rámci povinnosti zajistit co nejširší globální dosah je proto důležité se těmito otázkami zabývat a používat vhodné technologie zajišťující, aby všichni měli legitimní a spravedlivý přístup k olympijským hrám a olympismu a aby byly řešeny problémy související s tzv. digitální propastí.
16/18
66. Olympijské hnutí by mělo posílit své partnerství s odvětvím počítačových her. Cílem je prozkoumat příležitosti, jak podporovat tělesnou aktivitu, jakož i provozování a chápání sportu v rozmanité populaci uživatelů počítačových her.
17/18
ZÁVĚRY Kongres vyzývá Mezinárodní olympijský výbor, všechny mezinárodní sportovní federace, národní olympijské výbory a další zainteresované strany, aby ve svých příslušných oblastech působnosti doporučení kongresu prostudovaly a náležitě zvážily. V Kodani dne 5. října 2009
18/18
