12.
Kolektivní investování, systematizace investičních fondů .
Kolektivní investování je založeno na sdružení volných finančních
prostředků velkého počtu individuálních investorů do společných fondů spravovaných specializovanými institucemi s cílem co nejefektivnějšího zhodnocení první společnosti kolektivního investování
vznikaly v Evropě na konci 18. století (Nizozemí, Belgie, Švýcarsko) v ČR až po roce 1990 v souvislosti s kupónovou privatizací
Kolektivní investování Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních
společnostech a investičních fondech, komplexně nahrazuje dosavadní úpravu
kolektivního investování, nabyl účinnosti dne 19. srpna 2013 na dodržování legislativy a konkrétních statutů dohlíží Česká národní banka
Systematizace fondů ZISIF zavádí nové členění investičních
fondů, kdy za ně považuje: fondy kolektivního investování (mohou být veřejně nabízeny)
standardní fondy, speciální fondy,
fondy kvalifikovaných investorů (nejsou
určené pro veřejnou nabídku)
Systematizace fondů – právní formy: fondy kolektivního investování mohou
existovat ve formě: podílového fondu nebo akciové společnosti.
fondy kvalifikovaných investorů ve formě: podílového fondu, svěřenského fondu (novinky též známé z jiných právních řádů
jako tzv. trust), komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, evropské společnosti, nebo družstva.
Systematizace fondů – nové právní formy investičních fondů: akciová společnost s proměnným základním
kapitálem tzv. SICAV - podle francouzského Societe d'Investissement A Capital Variable komanditní společnost na podílové listy tzv. SICAR - podle francouzského S o c i é t é d’Investissement en Capital à Risque svěřenský fond
SICAV - akciová společnost s proměnným základním kapitálem navržena po vzoru německého typu
otevřeného fondu kolektivního investování monistická struktura vydává dva druhy akcií:
zakladatelské akcie a investiční akcie
může vytvářet tzv. podfondy - vlastní
investiční strategie
SICAR - komanditní společnost na investiční listy v této právní formě je možné zřídit pouze fond
kvalifikovaných investorů (a nikoli tedy fond kolektivního investování) pouze jeden společník ručí za dluhy společnosti neomezeně (komplementář) a podíly ostatních společníků, kteří ručí za dluhy této společnosti omezeně (komanditisté), jsou představovány investičními listy
cenné papíry na řad, mohou existovat pouze v listinné podobě. Jejich převoditelnost je ze zákona neomezená a nepodmíněná, ale jejich obchodování na evropském regulovaném ani na jiném veřejném trhu není dovoleno
Svěřenský fond (tzv. trust) zaveden NOZ (inspirovaného tzv. trustem
známým zejména v angloamerickém právu) není právnickou osobou s právní osobností (tj. právní subjektivitou) lze jej založit smlouvou nebo pořízením pro případ smrti formu svěřenského fondu je možné aplikovat pouze na fond kvalifikovaných investorů nelze jej vytvořit vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování
Systematizace fondů dle institucionálního uspořádání -
podílový fond: otevřený fond uzavřený fond
Dle aktiv, do nichž fond investuje finanční fondy fondy peněžního trhu fondy kapitálového trhu
akciové fondy, dluhopisové fondy, smíšené (balancované) fondy, fondy fondů, devizové fondy, speciální fondy
fondy reálných aktiv
Akciové fondy dle investiční strategie fondu rozlišujeme: růstové růstové a příjmové fondy příjmové fondy agresivní růstové fondy
dle sektoru, kde a.s. podniká rozlišujeme tzv.
sektorové fondy speciální akciové fondy:
indexové akciové globální regionální
Dluhopisové fondy investují a tvoří svá portfolia z různých druhů
dluhopisů:
dluhopisové fondy s vládními dluhopisy dluhopisové fondy s komunálními dluhopisy dluhopisové fondy s firemními dluhopisy hypoteční příjmové fondy
Další typy kapitálových investičních fondů smíšené fondy fondy fondů hedgingové fondy fondy životního cyklu sociálně orientované fondy
Porovnání vybraných typů fondů INVESTIČNÍ HORIZONT
VÝNOS
peněžního trhu minimální
½ roku
nízký
dluhopisové
malé až střední
2 roky
nízký až střední
smíšené
střední až vysoké 3 roky
střední až vysoký
akciové
vysoké
vysoký
TYP FONDU
RIZIKO
5 let
Výhody kolektivního investování
dostupnost, rozšířené investiční možnosti, velký výběr, profesionální správa, přijatelná cena, vysoká likvidita (zejména otevřené p.f.), diverzifikace rizika, dostatek informací, daňové zvýhodnění oproti bankovním vkladům.
Nevýhody kolektivního investování nutnost platit správní poplatky fondům malá možnost ovlivnit zaměření investic obecná rizika plynoucí z investování na
kapitálovém trhu investice není pojištěná (narozdíl od bankovních vkladů)
Statut fondu základní dokument, který upravuje fungování fondu a
jeho strategii na jeho dodržování dohlíží depozitář a regulátor – ČNB Povinné náležitosti: 1.Osoby, které zajišťují fungování fondu (depozitář, správce fondu, dohlížející subjekt, auditor...) 2.Registrace fondu (místo, datum) 3.Způsob a frekvence ohodnocování 4.Investiční strategie a způsob, jakým jí bude dosahováno 5.Metody garance (je li použita) 6.Rizikový profil investice a investora 7.Poplatky spojené s fondem 8.Rozsah aktiv a instrumentů, s kterými může fond disponovat 9.Upozornění na rizika spojená s konkrétním fondem
Oceňování fondů Net Asset Value (NAV) - čisté jmění fondu
= aktuální tržní hodnota veškerých aktiv fondu očištěná od poplatků a dalších nákladů aktuální cena podílového listu = NAV/ počet emitovaných podílových listů
Daňová problematika 1. Fyzické osoby - jsou dle zákona osvobozeny
od daně z příjmu z výnosu cenných papírů, jsou-li drženy alespoň 3 roky (od ledna 2014) 2. Právnické osoby - jsou zdaněny klasickou sazbou dle zákona o dani z příjmu 3. Fond - výnosy fondu registrovaného v ČR jsou zdaněny sazbou 5%
Kolektivní investování v ČR vývoj až po roce 1990 první investiční společností – První investiční
(PIAS), dceřiná společnost Investiční banky na poč. 90. let – nedokonalá právní úprava kolektivního investování – zákony upravující fungování trhu s cennými papíry vydány až v roce 1992 (zákon o cenných papírech, zákon o investičních fondech a inv. společnostech, zákon o burze cenných papírů)
Kolektivní investování v ČR kupónová privatizace zákon č. 92/1992 o velké privatizaci cíl: rychle a spravedlivě zprivatizovat velkou část státního majetku, položit základy pro rozvoj kapitálového trhu kupónově bylo zprivatizována 1/3 účetní hodnoty celkového majetku (majetek v hodnotě 333 mld. Kč)
Kolektivní investování v ČR první vlna kupónové privatizace (ČSFR) zúčastnit se mohli všichni občané starší 18 let, za 1000 Kč kupónová knížka s 1000 kupóny (průměrná hodnota převáděného majetku na 1 kup. knížku činila asi 30 tis. Kč) únor až duben 1992 – v předkole 72 % občanů svěřilo své kupónové knížky 492 investičním fondům „agresivní“ kampaň Harvardských fondů Viktora Koženého – slíbily (a zpočátku i vyplácely) za kup. knížku 10 tis. Kč květen až prosinec 1992 – v 5 kolech prodáno 277,8 mil. akcií 1 487 společností
Kolektivní investování v ČR druhá vlna kupónové privatizace (ČR) prosinec 1993 až březen 1994 – předkolo – 63 % občanů svěřilo své body 353 investičním a podílovým fondům duben až listopad 1994 – v 6 kolech se prodalo 149,3 mil. akcií 861 společností
Kolektivní investování v ČR tzv.„třetí vlna privatizace“ – 1996
nová vlna koncentrace vlastnictví finanční skupina Motoinvest kupovala akcie drobných kupónových akcionářů – akce „Drobní akcionáři, plačte!“ boj investičních fondů i jednotlivců o získání většiny v podnicích vytěsnění menšinových akcionářů
Kolektivní investování v ČR 1998 – ustanovení Komise pro cenné papíry
(KCP) nezávislý orgán dohledu nad kapitálovým trhem od března 1999 proces přelicencování subjektů kol. investování – ¾ subjektů odebráno povolení od 1.4.2006 dohled nad celým finančním trhem prováděn ČNB (činnost KCP ukončena)
Penzijní fondy patří k nejdůležitějším účastníků světových
trhů cenných papírů shromažďují peněžní prostředky za účelem jejich zhodnocení a výplaty budoucích penzijních dávek penzijní fondy: státní (v Evropě není tento model rozšířený) zaměstnanecké (USA, GB) nezávislé (ČR)
Odkazy http://trhy.mesec.cz/fondy/ http://www.iks-kb.cz/web/fondy.html#
