12 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR

2012

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

02/12

stavebnictví MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

nosné konstrukce staveb

FČS

201

8. ro čn setk ík nejv ý ání klíč znamn ovýc ějšíh h o trhu hráčů s odborn Již 6 v ČR tavebníh ého o .b

řezn

2

a!

exkluzivně: Jiří Stráský k mostům na D47 fotoreportáž: Muzeum barokních soch v Chrudimi cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

Cihly pro budoucnost

U až 0,11 W/m2K

HELUZ FAMILY 2in1 broušené cihelné bloky s integrovanou tepelnou izolací ˆ pro jednovrstvé obvodové zdivo šířky 50, 44 a 38 cm

s nejvyššími tepelněizolačními parametry

tepelněizolační parametry jako 36 cm polystyrenu nebo jako zeď z plných cihel tloušťky 7 m

20let

R A

ˆ zdivo z cihel HELUZ FAMILY 50 2in1 má stejné

SK Á FI

M

ˆ pro nulové, pasivní a nízkoenergetické domy

ČE

na tr

hu

ˆ zajistí optimální mikroklima pro zdravé bydlení ˆ tradiční materiál - nadčasové řešení Vývoj produktu HELUZ FAMILY 2in1 byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: 385 793 030, mobil: 602 451 399, e-mail: [email protected], www.heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213

editorial

vůbec se mně nechce do komentáře sporu mezi Ředitelstvím silnic a  dálnic ČR a  firmou EUROVIA CS, a.s., a  jejími subdodavateli. Koneckonců je to mediálně tak vděčná kauza, že ji lze srovnat s předloňským humbukem kolem tunelového komplexu Blanka, a většina odborníků, ale i laiků (bohužel) si už dokázala vytvořit svůj názor na základě dosti zjednodušujících informací z masmédií. Vezmeme-li v úvahu, že základním předmětem činnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR je výkon vlastnických práv státu k  nemovitostem tvořícím dálnice a  silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a  zabezpečení výstavby a  modernizace dálnic a  silnic I. třídy, pak nelze v kontextu dosažitelných informací než konstatovat, že většina příčin celé patálie leží na bedrech investora. Je tudíž pro mě velkým potěšením, že se nám podařilo získat exkluzivní vyjádření projektanta mostních konstrukcí na inkriminovaném úseku dálnice D1 profesora Jiřího Stráského. Jeho komentář najdete hned na straně šest a přestože jde o osobu sporem bezprostředně dotčenou, lze z jeho slov vyčíst profesionální přístup a objektivní pohled na problematiku mostních konstrukcí ve výše uvedeném sporu – v kontrastu s tiskovými zprávami ŘSD ČR. V  březnovém čísle pak chceme za pomoci odborného autora informovat o  limitech (především administrativních) při používání odvalu ocelárenské strusky v podloží komunikací. Tolik zatím ke kauze D1, respektive v  dřívějším označení D47. Nikoliv v  návaznosti na předchozí odstavec bych se s Vámi rád podělil o něco, co lze nazvat dlouhodobě

špatným pocitem z ekonomických vztahů v naší (rozuměj české) společnosti, a předem se omlouvám za svůj pesimizmus. Zdaleka nejde jen o  oblast stavebnictví, ale o  jakési pokroucené vnímání principů směny hmotných či nehmotných statků. Abych vybředl z  abstraktních termínů, nabídnu jednoduchý příklad. Několik mých známých potkala v  poslední době nemilá příhoda. Jejich automobily renomovaných značek jim vypověděly poslušnost zhruba v polovině své předpokládané životnosti s tím, že cena opravy se velmi blíží zůstatkové hodnotě samotného vozidla. Mají se ale čemu divit? Automobily jsou stále levnější, přitom, v nepřímé úměře, nabízejí více v oblasti prostornosti, výbavy či výkonů. To znamená, že někde ve výrobě muselo být ušetřeno, což má bezesporu vliv na celkovou kvalitu a  životnost produktů. Pomalu si zvykáme na krátkozrakost při pořizování věcí běžné spotřeby, stejně jako při zásadnějších investicích, a upřednostňujeme téměř v  každém případě cenu před kvalitou (kterou mnohdy nejsme schopni ani odhadnout). Důsledkem je jedno velké rozčarování. Přitom jsme si tato pravidla hry v podstatě nechali podsunout a občas je s radostí vítáme. Tento problém samozřejmě nelze zjednodušit na levné rovná se špatné a drahé rovná se dobré. Spíše jde o to, že pomalu ztrácíme soudnost a  kvitujeme fakt, že zodpovědná a profesionální lidská práce je luxus, za nějž se nám nechce platit. Tím pádem ale dáváme malou šanci na přežití těm, kteří se za nedostatek zodpovědnosti a  profesionality ještě dokáží stydět.

inzerce

Vážení čtenáři,

Váš partner pro komplexní dodávky velkých technologických celků v oblasti dopravních staveb

5. 9. 2011 byla uzavřena smlouva s polskou firmou Warbud SA, členem skupiny VINCI Construction, na dostavbu 9 objektů na novém úseku dálnice A2 mezi Lodží a Varšavou. Divize 1 - dopravní stavby zde postaví 4 dálniční nadjezdy a 5 dálničních mostů do května 2012.

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

www.smp.cz

stavebnictví 02/12

3

obsaha v ýzkum v praxi věda 6

text A | grafické podklady a

8–12

Exkluzivně: profesor Stráský o mostech na D47

Nejhezčí nemocnice? Onkologie v Plzni

Redakci časopisu se podařilo získat exkluzivní vyjádření od projektanta mostních konstrukcí na dálničním úseku D4708, které jsou pod trvalou kritikou Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Novostavba Onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň – Lochotín je s největší pravděpodobností nejpříjemnějším a nejmodernějším zařízením svého druhu v České republice.

16–20

54–58

■

Osobnost stavitelství: Stanislav Bechyně

Vodní hospodářství krajiny ČR

Profesor Stanislav Bechyně byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších českých projektantů. Nicméně jeho věhlas je spojovaný především s celoživotním úsilím o propagaci betonových konstrukcí.

Ekologická stabilita krajiny a koncepce vodního hospodářství je v právních předpisech celkem rozumně zakotvena. Schází však programově jasná vize jejího soustavného uplatnění v prostoru a čase.

Memorandum: Podpora rozvoje a prestiže stavebnictví V polovině ledna se v Humpolci sešli představitelé českých vysokých škol stavebního zaměření a zástupci mnoha odborných svazů, které jsou činné ve stavebnictví, na workshopu, jehož téma bylo Podpora rozvoje a  prestiže stavebnictví. Uspořádání workshopu bylo iniciováno obavami ze současného postavení stavebnictví a hlavně z jeho dalšího vývoje v období, kdy hrozí výrazný propad v celém hospodářství. Účastníci tohoto workshopu na závěr přijali následující memorandum ve formě tzv. Humpolecké výzvy, kterou se obracejí jak na nejširší odbornou i neodbornou veřejnost, tak zejména na zástupce státní správy ve všech úrovních: ■ Stavebnictví tvoří významnou část HDP, zaměstnává přes 9 % práceschopného obyvatelstva a stát v nejširším slova smyslu je největším investorem a zadavatelem stavebních zakázek. Přesto stavebnictví není zaštítěno vlastním ústředním orgánem. ■ Stavebnictví má v ČR kvalitní základ v propracovaném vzdělávacím systému, a to na všech úrovních (učňovské, středoškolské, vyšší odborné, vysokoškolské i celoživotní). ■ České stavební společnosti realizační, projektové a  inženýrské mají kvalitativní úroveň srovnatelnou i v mezinárodním měřítku.

4

stavebnictví 02/12

Pro zvýšení rozvoje a prestiže stavebnictví je nutno: ■ Změnit systém zadávání veřejných zakázek, kdy jediným hodnoticím kritériem je pouze cena. ■ Odpovědně vyřešit legislativu v  oblasti stavebního zákona, zejména zjednodušit příliš komplikovaný systém připomínkování ve všech stupních schvalování. ■ Obnovit tvorbu vizí, dlouhodobě plánovat a připravovat výstavbu a tím i stabilizovat obor. ■ K tomu je nutno samozřejmě také naplánovat a zajistit odpovídající zdroje financí. ■ Odpovědně a efektivně využívat zdroje v rámci EU a nepřipustit jejich nevyužití. ■ Dbát na profesní odbornost úředníků ve státní správě a investorských organizacích, stabilizovat je bez ohledu na politickou reprezentaci. ■ Dbát na kvalitu díla (příprava, projekt, realizace, dozor, provoz a údržba během životnosti stavby). Účastníci workshopu proto vyzývají všechny odborníky a představitele státní správy k zahájení společného dialogu, který povede k racionálnímu přístupu ke stavebnictví, tak k jeho využití pro společenský a ekonomický růst a k dalšímu rozvoji odpovídajícímu jeho postavení v České republice. ■

02/12 | únor

3 editorial 4 obsah 6 aktuality stavba roku 8 Plzeň má nejmodernější onkologické centrum v ČR interview 14 Moderní výstavba na bázi technologie lehké prefabrikace dřeva v ČR osobnost stavitelství 16 Stanislav Bechyně fotoreportáž 2 Chrudim: ze zdevastovaného 2 kostela je muzeum barokních soch téma: nosné konstrukce staveb 24 Prefabrikované, monolitické nebo hybridní konstrukce? Ing. Pavel Čížek 34 Oprava pilířů historického domu Ing. Viktor Beneš

38 Rekonverze plynojemu v NKP Dolní oblast Vítkovic na multifunkční aulu Ing. Miloslav Lukeš 44 Ocelová střešní konstrukce tribun fotbalového stadionu v Plzni Ing. Jaroslav Sedláček 46 Zavěšená lávka přes dálnici D1 v Bohumíně Ing. Lenka Zapletalová 50 Posudzovanie panelových budov podľa požiadaviek platných európskych noriem Doc. Ing. Ivan Harvan, PhD. 54 Vodní hospodářství krajiny ČR – právní předpisy a praxe Ing. František Kulhavý, CSc. 0 historie ČKAIT 6 Ukončení platnosti průkazů zvláštní způsobilosti – boj o existenci komor 2 judikát 6 Zrušení veřejné zakázky na vypracování PSP, DVZ, DSP pro Národní filmový archiv 4 eurokódy 6 Uplatňování Eurokódů pro navrhování staveb a další rozvoj podle CEN/TC 250 70 infoservis 74 v příštím čísle foto na titulní straně: Muzeum barokních soch v Chrudimi, Tomáš Malý

inzerce

stavebnictví 02/12

5

ak tuality

Ocelobetonové mosty dálnice D47: vyjádření projektanta Dálnice D1, která byla dříve označena jako D47, vyžadovala v oblasti Ostravy stavbu pěti velkých ocelobetonových mostů. Tři z nich, označené 201, 216 a 221, jsou situovány na nyní diskutovaném úseku dálnice označeném jako D4708. Mosty délek 580, 717 a 402 m mají rozpětí od 28 do 102 m. Mosty byly postaveny v oblasti ovlivněné účinky od poddolování. Konstrukce byly proto navrženy tak, aby odolaly nejenom účinkům od rozdílných svislých deformací podpěr, ale také účinkům vyvolaným jejich vodorovným pohybem a natočením. Návrh mostů byl ovlivněn nejen účinky poddolování, ale také velmi špatnými geotechnickými poměry. Vlivem tíhy násypů se podloží značně deformuje, někde je jeho deformace až 750  mm, přičemž v  době výstavby proběhlo jen 75 % této deformace, zbytek probíhá za provozu. Analýza a prognóza sedání opěr, provedená firmou Geostar, spol. s r.o., určila velikost sedání opěr až 210 mm. S ohledem na požadovanou dobu výstavby nebylo možné u  opěr provést konsolidační násypy. Proto bylo po dohodě s  investorem dohodnuto, že mosty budou navrženy tak, aby je bylo možné výškově rektifikovat. Po dobu výstavby byly nosné konstrukce u opěr uloženy na hydraulických lisech a ložiska byla osazena před uvedením do provozu.

Je samozřejmé, že konstrukce snesou značné rovnoměrné poklesy, jsou však citlivé na nerovnoměrné poklesy. Podle povahy přemostění a rozpětí polí jsou jednotlivé mosty navrženy na nerovnoměrné poklesy velikosti +/–10 až +/–50  mm. To znamená, že konstrukce bez omezení únosnosti přenesou rozdílný pokles sousedních podpěr 20 až 100 mm. V projektu údržby mostů projektant žádal, aby při nerovnoměrném poklesu větším než 10 mm byl o tom informován, aby mohl konstrukci posoudit a navrhnout její výškovou rektifikaci. Mosty mají ocelobetonové nosné konstrukce, jsou tedy tvořeny ocelovými nosníky spřaženými se železobetonovou mostovkovou deskou. Na základě požadavku investora byly konstrukce mostů navrženy z patinující oceli – konstrukční oceli se zvýšenou odolností proti atmosférické korozi. Je nutno si uvědomit, že charakteristickým rysem této oceli je vytváření korozních produktů (patiny) na svém povrchu, zpomalujících další proces koroze. Proto tato ocel na první pohled vypadá jako rezavá.

Monolitická deska působí jako železobetonový prvek, tedy jako prvek, ve kterém je tah přenášen ocelí a tlak betonem. To znamená, že ocel působí, až když je beton porušen trhlinami. Všechny mosty byly předány do užívání v roce 2007, přičemž most přes Odru byl postaven v předstihu v  roce 2003, odkdy sloužil staveništní dopravě. Funkce mostů byla ověřena podrobnými zatěžovacími zkouškami. V mostě přes Odru jsou v kritických průřezech osazeny strunové tenzometry, umožňující ihned posoudit stav konstrukce. Poslední měření provedená v  roce 2008 potvrdila správnou funkci mostu. Trhlinky v betonu, které vznikly při stavbě mostů 201 a 216, byly tenzometricky sledovány a  nezávisle posouzeny profesorem Zdeňkem Šmerdou. Stav patinující oceli byl posouzen v  roce 2009 předními odborníky z  Institutu ocelových konstrukcí (IOK), Frýdek-Místek, SVÚOM, Praha, a Vysokou školou báňskou, Ostrava. Za provozu byly prováděny běžné prohlídky mostů, naposledy na podzim roku 2011 inženýrskou kanceláří renomovaného odborníka v  oboru ocelových konstrukcí Ing. Antonína Pechala, CSc. Zprávy z prohlídek uložené v databázi Ředitelství silnic a dálnic poukazovaly na nedodělky a na nedostatečnou údržbu, žádná zpráva však nezpochybnila únosnost mostů a neurčila stav mostů jako špatný.

V listopadu roku 2011 Ing. Pošvářová, Ph.D., z firmy Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. provedla mimořádnou prohlídku mostů a určila jejich stav jako špatný. Dále doporučila omezit rychlost na mostech na 60 km/hod. Podle její zprávy jsou důvodem špatného stavu převážně nadměrné deformace nosné konstrukce, koroze oceli a  trhliny v betonové desce. K tomu přistupují nedodělky ze stavby, rozkrádání prvků mostů a nedostatečná údržba. Je samozřejmé, že nedodělky je nutno v rámci reklamace odstranit. Ostatní důvody jsou však neopodstatněné. Podle našich výpočtů nosné konstrukce mostů bezpečně přenesou změřené deformace, stav patinující oceli odpovídá předpokladům a trhlinky v železobetonové desce neovlivňují únosnost mostů. Snížená rychlost na mostech vyvolá kumulaci vozidel a jejich popojíždění. Následně se tak zvýší dynamické účinky. ■ Autor: prof. Ing. Jiří Stráský, DSc., Stráský, Hustý a partneři s.r.o.

ŘSD a reklamace na D4708.2

EUROVIA CS vítá postup ŘSD

Jedná se o úsek nové dálnice, kde došlo nedlouho po uvedení do provozu ke zvlnění vozovky. To způsobilo pochybení v konstrukčních vrstvách vozovky a násypů během výstavby. Laboratorními testy na tomto úseku bylo zjištěno, že se při výstavbě hmota z tzv. studeného odvalu a  bobtnavé ocelárenské strusky objevuje v  aktivní zóně, což je technicky špatně. Chybí také nutné vrstvy vysokopecní strusky v zemním tělese nebo se objevují nebezpečně vysoké hodnoty jemných částic ve vrstvách mechanicky zpevněného kameniva a štěrkodrtě.

Společnost EUROVIA CS vítá informace Ředitelství silnic a dálnic, že budou prověřeny i další úseky D47. Věříme, že ŘSD tímto ustupuje od nesmyslné mediální války proti spol. EUROVIA CS a snaží se poctivě řešit technické problémy se všemi dodavateli D47. Ředitelství silnic a dálnic poskytlo médiím informaci o údajných problémech na další části D47 v úseku mezi Hrušovem a  Bohumínem, kde na jednom z úseků byla v době stavby EUROVIA CS pouze členem, na druhém pak lídrem sdružení. Ukazuje se tedy, že potíže vzniklé

6

stavebnictví 02/12

Zvyšuje se tím riziko namrzavosti (vše zcela mimo soulad perfektní stavby), a tedy i bobtnání mrazem. Právě uvedená pochybení způsobená při výstavbě komunikace jsou příčinou tak velkého počtu reklamací, které úřad vůči zhotoviteli uplatňuje. Z celkového počtu 901 reklamovaných vad, který je na běžné poměry vysoce nadprůměrný, jich nejvíce připadá na mostní objekty (460 reklamací), na hlavní trasu (343) a zbývajících 98 reklamací je vedeno na dálničních mimoúrovňových křižovatkách. Zdroj: www.rsd.cz

na D47 jsou problémem systémovým, který bohužel postihuje i další generální dodavatele. Předpokládáme, že tento krok ŘSD přispěje ke konci dosavadních jednostranných mediálních útoků proti společnosti EUROVIA CS a technické problémy začnou řešit opravdoví odborníci věcně a s patřičnou erudicí. Stejně jako v předešlém případě, i v tomto je EUROVIA CS, byť jen jako člen sdružení, připravena zodpovědně řešit oprávněné reklamace, pokud se jedná o námi stavěnou část. Zdroj: EUROVIA CS a.s.

stavba roku

text Ing. Luděk Tomek | grafické podklady fotografické studio Dvadva

▲ Pohled na lůžkovou část z terasy přednáškového sálu

Plzeň má nejmodernější onkologické centrum v ČR Novostavba Onkologického centra (OC) je začleněna do areálu Fakultní nemocnice Plzeň – Lochotín. Budova OC se nachází v jeho severovýchodní části, v blízkosti severní vrátnice. V soutěži Stavba roku 2011 byla stavba, která splňuje vysoké estetické i technické standardy, oceněna Cenou předsedy Senátu Parlamentu ČR a také Cenu mediálních partnerů v soutěži Fasáda roku 2010.

8

stavebnictví 02/12

Architektonické řešení Koncepce hmotového řešení pětipodlažní budovy vychází především z  topografie místa, (pozemek je mírně svažitý s jižní až jihovýchodní orientací) a provozních potřeb Onkologického

centra. Komplex je rozdělen do dvou základních částí – horní (nadzemní) a spodní (podzemní). Spodní dvoupodlažní část o  téměř čtvercovém půdorysu se zařezává do svahu a je protknuta několika atrii, jež dovolují průchodu přirozeného světla i v prostorách uprostřed poměrně hluboké dispozice. Úrovně jednotlivých podlaží umožňují bezbariéro vý nástup v  různých výškách. 2.PP se váže na úroveň parcely v  jižní části (provozní vstup do OC), 1.PP navazuje na terén na západní straně stavební parcely (hlavní vstup do OC pro pacienty), 1.NP – střešní terasa – navazuje na severní hranu parcely (vstup do OC pro pacienty od parkoviště).

2.PP po 4.NP a  5.NP. Okolní ozeleněný terén plynule přechází do střešní zahrady mezi spodní a horní částí.

Provozní řešení Onkologické centrum je v  rámci areálu FN Plzeň relativně nezávislá stavba. S výjimkou napojení na inženýrské sítě, komunikační systém a na další centrálně řešené systémy FN může fungovat víceméně jako autonomní celek. ■ Onkologické centrum a jeho zásadní provozní celky Jedná se o vstupní část včetně komerčního zázemí, ambulantní trakt, aplikační část (úsek chemoterapie), radioterapeutickou část (úsek ozařoven), radiodiagnostickou část, lůžkovou část, úsek vedení, personální zázemí, část pro výuku s přednáškovým sálem, provozní zázemí, technické zabezpečení.

Horní třípodlažní hmota je odsazena od spodní části, vzájemné propojení zprostředkovávají komunikační jádra probíhající od

■ Základní koncepce stavby V úrovni částečně zapuštěné do svažitého terénu se nacházejí dvě podlaží – 1.PP a 2.PP, jež obsahují většinu uvedených provozních celků s  výjimkou lůžkové části, která je situována odděleně v klidové poloze nadzemního bloku se vstupy v úrovni terénu (1.NP) a se třemi NP. Uvedené řešení je velmi praktické a výhodné především pro pacienty. Zatímco dolní dvě podlaží jsou vyčleněna převážně pro ambulantní pacienty a panuje zde čilý ruch s pohybem řádově stovek osob, v  lůžkové části, umístěné v horní části OC,

je zajištěn pro hospitalizované pacienty maximální klid. Mezi horní a  spodní hmotou je ve formě zelené střešní zahrady vytvořen prostor pro relaxaci pacientů a jejich doprovod, čekající zde po dobu probíhajících vyšetření nebo ambulantní aplikace. Také základní komunikační řešení se dvěma hlavními vertikálami je navrženo s  ohledem na logické provozní vazby a  především na soukromí hospitalizovaných pacientů. Jedna komunikační vertikála (umístěná v  jižní části OC) slouží proto pro zásobování, pohyb personálu a transport pacientů na lůžku (lůžkové výtahy), avšak s vyloučením pohybu veřejnosti. Druhá vertikála (v severní části OC) je určena především pro pohyb veřejnosti, studentů a  personálu. Obě vertikály fungují zároveň jako požárně únikové cesty – obsahují vždy schodiště a dva výtahy. Jižní zásobovací vertikála je zapuštěna až do úrovně 3.PP a je napojena na podzemní koridory. Tím je umožněno nejen zásobování (strava, prádlo, materiál, odpad), ale i  transport pacientů mezi OC a  ostatními budovami fakultní nemocnice.

Dispoziční řešení Ve 2.PP se nacházejí především technologicky velmi náročné provozy, jako radioterapie, radiodiagnostika, fyzikální laboratoře a  také technické a  provozní zázemí budovy. Je zde umístěna velmi náročná, tzv. těžká zdravotnická techno-

logie, především čtyři lineární urychlovače, RTG a  CT simulátory, terapeutický RTG, magnetická rezonance, brachyterapie a zákrokový sál. Z důvodu účinné ochrany proti záření lineárních urychlovačů je blok čtyř ozařoven umístěn mimo hlavní objekt a je zapuštěn pod terén. Prostorné čekárny pacientů uprostřed dispozice budov y jsou prosvětlovány díky ote vřeným dvojúrovňovým atriím. Personální zázemí je umístěno při jižní fasádě. Má přirozené osvětlení a  přímou vazbu na odborná pracoviště. Velká část 2.PP se využívá pro technické a  pomocné prostory budovy (tj. strojovna VZT, UT a chlazení, serverovna, trafostanice, šatny, sklady a archiv). V úrovni 1.PP je situován hlavní ambulantní provoz Onkologického centra. Na nástupní plochu při západní fasádě budovy navazuje prostorné foyer s recepcí a hlavním příjmem. Vstupní prostor doplňuje komerční plocha a  zelená zahrada – atrium. Za blokem příjmu pacientů se provoz dělí na ambulantní část s vyšetřovnami, čekárnou a potřebným zázemím, dále na ambulantní stacionář s  oddělenou čekárnou, šatnami a zázemím pacientů a především s  prostorným aplikačním sálem pro chemoterapie. Na ten bezprostředně navazuje blok přípravy cytostatik. Samostatný segment podlaží tvoří lékařské pokoje, vedení kliniky a knihovna. Vazbu na vstupní prostory má výuková část centra s přednáškovým sálem disponující kapacitou 91 osob.

inzerce

Life® NOVÉ fasádní barvy Baumit

Všechny barvy vašeho života Váš dům. Vaše barvy. vy. Váš Life.

stavebnictví 02/12

9

ŘEZ A-A

▲ Podélný řez

Všemi podlažími procházejí dvě komunikační jádra, severní s veřejným provozem a  jižní, jež slouží především pro zásobování a transport pacientů na lůžku. V úrovni 1.NP se rozkládá prostorná střešní zahrada s atraktivními výhledy na město. Zahrada navazuje na parkoviště pro pacienty a  slouží jako hlavní relaxační plocha jak pro pacienty, tak pro jejich doprovod. V  nadzemních podlažích 2.NP, 3.NP a  4.NP se opakuje téměř totožná dispozice tří lůžkových oddělení. Každé oddělení má kapacitu třiceti lůžek rozmístěných v jedno- až třílůžkových pokojích. Oddělení disponují veškerým potřebným provozním zázemím včetně aplikační místnosti chemoterapie. Na jižním konci křídla je vždy umístěna komfortně prosvětlená jídelna a  návštěvní místnost s navazující prostornou lodžií. Ta opět poskytuje atraktivní výhledy do krajiny a na město Plzeň.

Stavební řešení ■ Založení, hydroizolace Stavba je založena plošně na základové desce tl. 600 a 800 mm z betonu C30/37-XC1, a vyztuženého vázanou výztuží 10 505 (R). Do desek jsou vetknuty nosné monolitické stěny a  sloupy.

10

stavebnictví 02/12

Od hlavní čtvercové části podzemních podlaží budovy je vysunuta a  dilatací oddělena samostatná část monobloku čtyř ozařoven lineárních urychlovačů a brachyterapie. Pod dilatací mezi hlavním objektem a  monoblokem ozařoven je masívní základ z  prostého betonu pro zajištění rovnoměrného sedání dilatovaným objektů. V základové desce jsou vytvořeny instalační kanály pro technické instalace a dojezdy výtahových šachet. Hydroizolace proti zemní vlhkosti sestává ze dvou modifikovaných SBS pasů celkové tl. 8 mm a je vytažena min. 300 mm nad upravený terén. ■ Nosné konstrukce Konstrukčně je stavba řešena jako monolitický železobetonový bezprůvlakový skelet, kombinovaný se ztužujícím stěnovým systémem. Převládající modulové rozpětí je 6,0 x 6,0 m. Železobetonové stěny jsou umístěny kolem komunikačních jader s výtahem a schodištěm, respektive po  obvodu částí suterénu, zapuštěných do terénu. Schodiště jsou pojata jako monolitická. Čtyřhranné sloupy skeletu mají rozměry 400 x 400 mm, stropní bezprůvlakové desky tloušťku 250–300 mm. Část obvodových konstrukcí stěn horních podlaží v  jižní části budovy je železo-

betonová a  plní funkci nosníku vynášejícího konzolu délky 8,4 m. Také obvodové zdi obou podzemních podlaží jsou z větší části z  monolitického železobetonu a převážně tl. 250 mm. Dilatačně oddělený robustní monoblok s  provozem ozařoven, situovaný na východní straně 2.PP, je konstrukčně řešen jako stěnový systém zastropený rovnými deskami. Konstrukční prvky kobek pro umístění lineárních urychlovačů jsou velmi masivní. V místech s dopadem sekundárního záření mají železobetonové stěny tloušťku 600–1800 mm, v místech primárního záření úctyhodných 2300 mm a  jsou z  barytobetonu. Tloušťky stínicích konstrukcí byly stanoveny výpočtem, kdy byly uvažovány reálné objemové hmotnosti stínicích betonových konstrukcí. Objemová hmotnost stínicích obyčejných betonových konstrukcí je 2250  kg/m3 a  stínicích těžkých barytbetonových konstrukcí je 2950  kg/m3. Kombinace těchto konstrukcí se ukazuje po technické i  ekonomické stránce nejvýhodnější. S  ohledem na požadavky technologie lineárního urychlovače bylo nutné striktně dodržovat předepsanou technologii betonáže a  kvalitu betonu, což průběžně kontrolovala autorizovaná osoba. Na severní straně 2.PP budovy a nad monoblokem ozařoven se nachází instalační kanál pro ob-

0

2,5

5

jemné rozvody VZT k jednotlivým vyšetřovnám lineárních urychlovačů a brachyterapie. Konstrukce kanálu je opět železobetonová, s  tloušťkou stěn a  stropní konstrukce 200–300 mm. Konstrukční výšky podzemních podlaží činí 4,0 m a 4,2 m, v 1.NP (střešní zahrada) pak 5,0  m a v dalších NP 3,6 m. Jako samostatný konstrukční a  dilatační celek je v  úrov ni 3.PP navržen propojovací železobetonov ý koridor, jež napojuje onkologické centrum na rozsáhlý stávající podzemní komunikační systém fakultní nemocnice. ■ Střecha Střecha horních podlaží je pojata jako plochý jednovrstvý střešní plášť, se spádováním do vnitřních střešních vpustí. Střecha nad 1.PP je řešena jako prostor s intenzivní zelení a pobytovou funkcí. Všechna atria v 1.PP fungují jako zelené extenzivní střechy, atria v 2.PP se nacházejí na rostlém terénu v  kombinaci se vzrostlou zelení (nižší stromy, keře). ■ Obvodový plášť Obvodov ý pláš ť 2.– 4.NP je převážně zděný, z keramických bloků. Je zateplený kontaktním zateplovacím systémem s použitím minerální vlny. Obvo -

7,5 M

ONKOLOGIE

ŘEZ B-B

▲ Příčný řez

dov ý pláš ť 1.PP a  2.PP má obdobnou skladbu jako horní lů žková č ást, avš ak v  pod zemních podlažích je doplněn směrem do exteriéru o  předsazenou provětrávanou fasádu, kde exponovaným pohledovým prvkem je alkalické profilové lité stavební sklo ve tvaru U. Prosklení, jež má bránit přímému pohledu do vyšetřoven, je neseno ocelovou konstrukcí, kotvenou přímo do  nosné ŽB konstrukce.

■ Podhledy Převážnou část stropů s ohledem na rozvody instalací zakrývají podhledové konstrukce. Jsou to především kazetové podhledy, a to v běžném nebo hygienickém standardu ve speciálních vyšetřovnách. V  přednáškovém sále je akustický podhled vytvořen v bezesparém provedení.

■ Vnitřní dělicí konstrukce Vnitřní nenosné dělicí konstrukce jsou zděné z AKU cihel tloušťky 115 mm, 190 mm a  z  děrovaných keramických cihel tloušťky 80 mm. Příčky ve speciálních vyšetřovnách (simulátory, terapeutický RTG a  vyšetřovna CT) jsou vyzděny z plných cihel s barytovou omítkou tloušťky cca 40 mm (20 + 20 mm) podle výpočtů stínění a veškeré prostupy a oslabení těchto stěn se řeší speciálními konstrukcemi s  vloženými olověnými pláty. U  vyšetřovny magnetické rezonance tvoří povrch stěn vlastní vyšetřovny speciální obklady – systémové panely.

Vzhledem k mimořádně náročnému zdravotnickému provozu, především v podzemních podlažích, je i řešení technického vybavení budovy velmi rozsáhlé a složité. Technické zabezpečení tvoří především strojovny VZT, MaR, UT, chlazení a  místnosti pro elektro a slaboproud. Převážná část technických provozů se nachází ve 2.PP, menší (ale nezbytná) část v jednotlivých podlažích, zbývající pak na střeše OC v 5.NP. V úrovni 2.PP se nachází v jednom dispozičním bloku především velká strojovna VZT a klimatizace, strojovna MaR, dále strojovny chlazení a UT s výrobou TV a páry pro vlhčení. V další části budovy je umístěna trafostanice (náhradní

Technické zařízení budovy

zdroj elektřiny je v  sousedním Energocentru) a veškeré elektrorozvodny, na něž dále navazuje v  zásobovací vertikále hlavní vertikální šachta elektro a  v  jednotlivých podlažích pak patrové rozvodny. U druhé (veřejné) vertikály je naopak řešena hlavní vertikální šachta pro slaboproudy se serverovnou ve 2.PP a patrovými rozvodnami pro datové rozvaděče a jiná slaboproudá zařízení. V  úrovni 5.NP je pak situována především strojovna VZT pro požární zabezpečení, strojovna VZT pro lůžkové jednotky a také vakuová stanice. Zdroj stlačeného vzduchu je stávající, umístěný v sousedním Energocentru. Všechny prostory, jež to z  hlediska zdravotnického či technologického vyžadují, jsou nuceně větrány, respektive klimatizovány. Zařízení VZT a KLM jsou rozděleny podle logických funkčních celků. Technologicky nejnáročnější prostory (magnetická rezonance, lineární urychlovače) jsou osazeny zálohovými systémy VRF. Centrální V Z T jednotky jsou vybaveny zpětným získáváním tepla. Součástí každé jednotky jsou jednotlivé stupně filtrace (dle druhu obsluhovaného prostoru) a  ohřev čerstvého

0

2,5

5

vzduchu, vybraná zařízení mají vodní chladič, parní zvlhčovač, případně vodní dohřívač pro letní odvlhčování. Letní úprava tepelné pohody v konkrétní místnosti (mimo čisté prostory) se řeší individuálně, pomocí vodních oběhových jednotek typu fan-coil. Topnou vodu pro vytápění, ohřev TV a  vzduchotechniku zajišťuje výměníková stanice ve 2.PP.

Napojení na dopravní infrastrukturu Onkologické centrum je dopravně napojeno na stávající vnitroareálovou komunikaci novou příjezdovou komunikací. Ta tvoří spojku mezi severní a jižní vrátnicí. Napojení se nachází v blízkosti severní vrátnice. Nová komunikace u OC je včetně nových parkovacích stání s  návazností na vstup do OC v úrovni 1.NP, a to především pro pacienty (kapacita 59 míst). Příjezd sanitních vozů řeší ze západní strany v úrovni ambulancí v 1.PP odbočení z hlavní stávající areálové komunikace, v  tomto místě jsou před OC vytvořena i  stání pro jejich krátkodobé zaparkování. Další napojení budovy

inzerce

stavebnictví 02/12

11

7,5 M

▲ Jižní pohled

▲ Pohled na předsazenou prosklenou fasádu

▲ Vstupní hala s recepcí

▲ Atrium s únikovým schodištěm

je navrženo v úrovni 2.PP, v jižní části, před stávajícími budovami Dialýzy a  Energocentra. Zde se nachází další parkovací plocha, především pro zaměstnance, v návaznosti na personální zázemí OC. Nové OC v úrovni 3.PP je také přímo napojeno na stávající podzemní dopravní koridor nemocnice. ■

12

stavebnictví 02/12

Základní údaje o stavbě Název stavby: Onkologické centrum Fakultní nemocnice Plzeň Investor: Fakultní nemocnice Plzeň Zpracovatel PD: K4-LT sdružení (sdružení firem K4 a.s. a LT PROJEKT a.s.)

Projektant: Ing. arch. Zdena Němcová, Ing. Luděk Tomek Spolupráce: Ing. arch. Jan Lacina, Ing. Martin Foral, Martin Kyselovič, Ing. Jan Korbut, Ing. Jana Kuřitková Zhotovitel: SKANSKA a.s.

Projektový manažer: Martin Žák Hlavní stavbyvedoucí: Martin Šíp, Ing. Jaroslav Bastl Doba výstavby: 12/2008–12/2010 Náklady: cca 1 mld. Kč Náklady stavby bez zdravotnické technologie: 560 mil. Kč bez DPH

PARKDECK

POVRCH POVRCH PRO PRO STŘEŠNÍ STŘEŠNÍ PARKOVIŠTĚ PARKOVIŠTĚ ❱ STŘÍKANÁ POJIŽDĚNÁ IZOLAČNÍ VRSTVA ❱ PROTISKLUZNÝ ODOLNÝ POVRCH ❱ APLIKACE I NA VLHKÝ PODKLAD DÍKY PAROPROPUSTNOSTI ❱ SYSTÉMOVĚ ŘEŠENÉ DETAILY

OBJEKTOVÁ DILATACE

NAPOJENÍ NA ATIKU

UTESNĚNÍ VPUSTÍ

nebo přímo volejte našim techniků na

A

0 0 8 M

V

LEJTE

www.stresni-parkoviste.cz

O

Více se dozvíte na

ZDAR

800 100 219

Průmyslové podlahy Plaček, a.s. | Pod lesem 2650 | 756 61 Rožnov pod Radhoštěm | Česká Republika

interview

text Hana Dušková | grafické podklady archiv autorky

Moderní výstavba na bázi technologie lehké prefabrikace dřeva v ČR „Sendvičový systém na bázi dřeva je technologií třetího tisíciletí, kde spojení tradičního, v přírodě obnovitelného materiálu spolu s kvalitními moderními materiály vytváří systém suché výstavby, který splňuje všechny parametry současných požadavků na stavbu,“ zdůrazňuje v následujícím rozhovoru Ing. Jiří Pohloudek, obchodní ředitel firmy RD Rýmařov s.r.o.

▲ Ing. Jiří Pohloudek, obchodní ředitel firmy RD Rýmařov s.r.o.

Společnost RD Rýmařov působí na českém stavebním trhu již 40 let a  její činnost je spojena s vývojem průmyslové technologie výstavby na bázi lehké prefabrikace dřeva. Jaká je historie tohoto způsobu stavění v České republice? Technologie lehké prefabrikace na bázi dřeva má v  České republice více než čtyřicetiletou tradici. První pokusy hledání alternativ k výstavbě klasickými zdicími technologiemi v tomto směru v České republice vznikaly již na začátku šedesátých let 20. století. Rozhodující pro postup-

ný rozvoj lehké prefabrikace na bázi dřeva v rámci ČR bylo později zakoupení know-how od západoevropské firmy. Postupně se začaly připravovat projekty nejen v rámci individuální výstavby, ale také v  oblasti občanské vybavenosti. V  sedmdesátých a  osmdesátých letech bylo touto technologií postaveno okolo 18 000 objektů, z toho 300 vícepatrových bytových domů. Koncem osmdesátých let nastal v  ČR v  oblasti bytové výstavby útlum. V  západní Evropě však byla technologie na bázi lehké prefabrikace dřeva velmi populární a o stavby z České republiky začal být zájem především v nově sjednoceném Německu. V devadesátých letech se tím v  ČR umožnilo zachování, ale také další rozvoj výrobních kapacit. Tlak investorů a  developerů v  zemích západní Evropy na srovnatelné kvalitativní parametry v rámci výstavby znamenal další příliv zkušeností ze strany významných zahraničních firem. Když se na začátku nového tisíciletí bytová výstavba – jak v  oblasti individuálních, tak

bytových staveb – opět začala rozvíjet, mohly být investorům nabízeny stavby skutečně srovnatelné s těmi, které se stavěly v západní Evropě. Současně bylo samozřejmě třeba zajišťovat v rámci potenciálních zákazníků příslušnou osvětu. Pro další rozvoj výstavby na bázi lehké prefabrikace dřeva měl jistě význam rostoucí důraz na energetické, ale i  environmentální parametry budov. Jistě, vytvořením sendvičového systému lze docílit vysokých energetických parametrů, bez nároků na zvětšování zastavěného prostoru nebo na úkor bytových ploch. Jedná se o  systém suché výstavby, ve kterém jsou spojeny tradiční, v  přírodě obnovitelné materiály s moderními stavebními hmotami. Systém tak splňuje všechny parametry současných požadavků na ekologickou stavbu v souladu s trvale udržitelným způsobem života. Veškeré materiály jsou obnovitelné a recyklovatelné bez dalších zátěží. Individuální investoři, ale i  developeři mají o stavby na bázi lehké prefabrikace dřeva zájem i z toho důvodu, že průmyslová výroba panelů na automatických linkách současně zaručuje přesnost, jež umožňuje realizovat dokončovací práce ve vysoké jakosti. V  rámci výstavby tak žádným způsobem nedochází ke kvalitativní degradaci. Důležité je v  tomto směru zmínit spolupráci firmy se stavebními fakultami v  ČR v  rámci řešení evropských výzkumných projektů.

▼ Realizace atraktivní stavby developerského projektu kongresového centra s ubytovacím zázemím v rakouském městě Stollhof

14

stavebnictví 02/12

Výsledkem je například současná stavba Inovačního výzkumného centra MSDK (Moravskoslezského dřevařského klastru) v Ostravě, realizovaná v pasivním energetickém standardu. (Ta bude podrobněji prezentována v  dubnovém čísle časopisu. Pozn. autorky.) Jaká je například délka realizace individuálních staveb dodávaných na klíč? Zdokonalování technických parametrů a  maximální přesnost při zabezpečování kvality technologie výstavby z  prefabrikovaných dílců umožňuje velice rychlou dobu realizace, jež navíc nezatěžuje stavebníka ani okolí. U objektů na klíč trvá stavební proces maximálně 20 až 25 dní. Základní nabídka firmy RD Rýmařov obsahuje přes dvě desítky typových projektů, včetně mnoha jejich variant a různých architektonických doplňků. Je tak možné vyhovět i individuálním požadavkům investorů, aby dům splnil jejich představy. Firma RD Rýmařov vykazuje i v době určitého útlumu v oblasti bytové výstavby vysokou prodejnost, 20% meziroční nárůst. V čem vidíte základ tohoto úspěchu? Důvěryhodnost je dána zejména zkušenostmi. Za více než čtyřicet let praxe se firma stala významným představitelem výroby lehkých prefabrikovaných staveb na bázi dřeva. Realizovali jsme více než 21 000 staveb, a to nejen rodinných či bytových domů, ale také celých developerských projektů. Neustále sledujeme vývoj na stavebním trhu. Základ úspěchu vidím v tom, že se podařilo vystihnout vkus a potřeby zákazníka a  skloubit kvalitativní vlastnosti, užitné hodnoty a  zajímavé dispozice staveb, jejichž cena odpovídá požadavkům investora. Je také třeba pružně reagovat na stavební vývoj odpovídajícími inovacemi v oblasti stavebních tech-

nologií. V této souvislosti připravujeme v  rámci standardní nabídky modifikace směřující k  snižování energetické náročnosti budov a využití obnovitelných zdrojů energie. RD Rýmařov také klade velký důraz na zdravotní nezávadnost používaných materiálů. Ve všech požadavcích splňuje jak národní normy, tak požadavky norem Evropské unie. Důkazem kvality výrobků je evropský certifikát ETA podle ETAG 007, jež společnost získala jako první v České republice. O jaký typ staveb je v současné době mezi investory největší zájem? V  současnosti je nejprodávanější stavbou dvoupodlažní dům NOVA 101, s dispozicí 5+1, s garáží, v ceně cca 2 milióny korun, který realizujeme podle přání investora v různých obměnách. Veřejnost tento typ stavby velmi zaujal, protože přesně splňuje dnešní požadavky běžné rodiny. Zajišťuje hodnotnou úroveň bydlení s kvalitní dispozicí, a to jak pocitem soukromí, tak místa pro společné trávení času, s důrazem na úložné prostory a  ideálně i  garáž. Stavba je tedy zacílena na střední vrstvy, které běžně dosáhnou na finanční limity hypoték. Od roku 2009 prodej tohoto typu domu strmě roste. Předpokládá se, že koncem roku 2012 bude těchto domů postaveno kolem tisíce – což je v současné ekonomické situaci českého stavebnictví v rámci jednoho typového objektu rekordní počet. Tato stavba má také své modifikace – typ NOVA 101 v pasivním provedení byl zároveň prvním vzorovým domem v pasivním energetickém standardu v ČR. Nebrání realizaci současných architektonických představ určitá

unifikace jednotlivých typových řad v rámci systému výstavby? Vlivem postupných inovačních trendů lze v  současnosti ze systému stavět architektonicky velmi zajímavé realizace. V  určitých srovnatelných parametrech dokážeme stavět i  náročnější stavby ve vyšších podlažích – v  tomto směru je však zatím v ČR výstavba limitována určitými legislativními tlaky, zejména v  požární, ale také konstrukční a akustické oblasti. Jaký je potenciál firmy v rámci jejího působení na evropském stavebním trhu? Výše zmiňovaná stavba typu NOVA 101 již byla realizována ve všech okolních zemích, v  současné době je testována také v Moskvě. V rámci našich současných exportních aktivit působíme například v Rakousku, kde ve městě Stollhof realizujeme atraktivní stavbu developerského projektu kongresového centra s ubytovacím zázemím. V  rámci atypického architektonického řešení této stavby spolupracujeme s přední vídeňskou architektonickou kanceláří. Pro firmu se stává zajímavým také polský trh, kde jsme se v první fázi nepředstavili individuální výstavbou, ale zvolili jsme strategii realizace bytových domů. V polské Lodži budujeme sídliště s čtyřpodlažní výstavbou o cca 180 bytových jednotkách. Uvažuje firma o rozšíření svých výrobních závodů? RD Rýmařov má zatím dostatečnou kapacitu, pokrývající všechny narůstající požadavky. Jsme si však vědomi toho, že v zemích směrem na východ od českých hranic je účelnější výrobní jednotku realizovat. V  současné době budujeme výrobní závod u ukrajinského Lvova, který by měl požadavky východních trhů plně uspokojit. ■

▲ Další z variant rodinného domu NOVA 101 v pasivním energetickém standardu

▲ Nejprodávanější stavbou firmy RD Rýmařov s.r.o. je dvoupodlažní rodinný dům NOVA 101

▲ Varianta rodinného domu NOVA 101 v pasivním energetickém standardu

▲ Realizace bytových domů v polské Lodži v rámci sídliště s čtyřpodlažní výstavbou o cca 180 bytových jednotkách

Skladba obvodové stěny dvoupodlažního domu Nova 101 firmy Rýmařov s.r.o. ■ Sádrovláknitá deska Fermacell: 15 mm ■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací): 40 mm ■ Parozábrana ■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací): 120 mm ■ Sádroláknitá deska Fermacell: 15 mm ■ Termofasáda: 107 mm

Skladba obvodové stěny domu NOVA 101 v pasivním energetickém standardu ■ Sádrovláknitá deska Fermacell: 15 mm ■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací): 60 mm ■ Parozábrana ■ Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací): 120 mm ■ Sádroláknitá deska Fermacell: 15 mm ■ Termofasáda: 157 mm

Tloušťka celkem: 297 mm Součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2.K

Tloušťka celkem: 367 mm Součinitel prostupu tepla U = 0,12 W/m2.K

stavebnictví 02/12

15

osobnost stavitelství

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv ČVUT v Praze

o soutěži na most Ferdinanda I. (dnešní most Legií ) v  Praze posuzuje komise (v roce 1891) návrh z  betonu takto: Jest to nejslabší práce ze všech návrhů na kamenný most, takže o  ní ani vážně mluviti nelze. Jakkoliv v programu výslovně jest předepsáno pro pilíře a klenby kvádrové zdivo žulové, navrhuje se obojí z  betonu, a  to ještě způsobem příliš odvážným. Klenby na rozpětí 30 m navrhuje v závěru toliko 74 cm (proti obvyklé tloušťce 100 až 120 cm) a  pilíře v  patce klenby toliko 2 m tlusté – rozměry to, které by ani při nejlepší žule nebyly připustitelné. Ani ve střední Evropě se však vývoj stavitelství z betonu nezastavil a  Stanislav Bechyně patřil k  jeho  průkopníkům jak v oblasti teorie, tak praxe. V  ro c e 19 2 0 by l jmenován ř ádný m profesorem (tehd y nejmladším) pro statiku, dynamiku a  betonové stavitelství na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT. Stejnou problematikou se zabýval při navrhování řady staveb, zejména u  statických výpočtů nosných konstrukcí. Realizována byla řada jeho mostů a  podílel se na konstrukci mnohých staveb.

Betonové mosty a průmyslové stavby

▲ Akademik Stanislav Bechyně

Stanislav Bechyně Narodil se 20. července 1887 v Přibyslavi, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Maturitu složil s vyznamenáním na reálném gymnáziu v Novém Městě na Moravě. V letech 1905–1910 studoval na odboru stavebního inženýrství České vysoké škole technické. Studia ukončil v roce 1910 druhou státní zkouškou s vyznamenáním.

16

stavebnictví 02/12

V  roce 1911 nastoupil do právě zakládané stavební beto ná ř ské firmy dr. Ing. K arla Skorkovského. V roce 1915 se habilitoval na doktora technických věd. O  tom, že prosadit betonové stavitelství na konci 19. a počátku 20. století nebylo v českých zemích jednoduché, svědčí citace z jeho publikace Stavitelství betonové (Díl I., Vlastnosti složek a zásady vyztužování, str. 8), která vyšla nákladem České matice technické v  roce 1934. Ve zprávě

Pro Bechy ňov y most y jsou typické smělé oblouky a jejich často průkopnické konstrukční řešení. K  nim patří například realizace obloukového mostu v  Hořepníku na Pel hřimovsku v  roce 1913, most v Křinci (Nymburk) přes Mrlinu (1917–1918) a především most přes Chrudimku v Pardubicích (1935). Řadu let se Bechyně věnoval návrhu mostu přes nuselské údolí. Již v roce 1919 spolupracoval s architektem Bohumírem Kozákem (1885–1978) n a n áv r hu n ové h o s í d li š t ě v Nuslích a na Pankráci, jehož souč ástí byl i  návrh mostu přes nuselské údolí, jako tehdy unikátního řešení dopravního spojení s  centrem Prahy. Od

▲ Návrh na stavbu mostu přes nuselské údolí (1942)

roku 1919 se zúčastnil několika dalších soutěží na jeho realizaci a v roce 1937 získal první cenu za projekt Nuselského mostu se dvěma mostovkami. Kvůli válečným událostem se však stavba mostu neuskutečnila. Poslední návrh na stavbu Nuselského mostu předložil v roce 1950, kdy vyprojektoval obloukový most se třemi oblouky. Bechyně se rovněž podílel na řadě průmyslov ých staveb. Navrhl betonovou konstrukci ocelárny v  Hrádku u  Rokycan (1914) či konstrukč ní řeše ní stavby automobilky Praga (v roce 1916, kde poprvé v Rakousko-Uhersku použil hřibové stropy a sloupy z ovinuté litiny), skladiště v Kostelci nad Labem či ocelárnu v  Kladně. Z  veřejných budov pracoval např. na návrzích Paláce Lucerna v roce 1919, ve kterém použil rámové patrové konstrukce – spojení betonových sloupů a trámů. Šlo o první budovu v Československu, kde se nepoužilo nosných částí z cihel nebo dřeva. Navrhoval i  hangáry v  Letňanech a v Karlových Varech, Veletržní palác v Praze, výškovou budovu Penzijního ústavu v  Praze na Žižkově. Statickými výpočty se rovněž účastnil tvorby návrhu Národního památníku na Vítkově.

▲ Návrh na stavbu mostu z železového betonu přes Tichou Orlici (1916)

▲ Dálniční most přes údolí Šmejkalky (1950)

inzerce

stavebnictví 02/12

17

▲ Prospěchové vysvědčení Stanislava Bechyně na c.k. České vysoké škole technické v roce 1910

Akademická činnost a výzkum Nedílnou součástí jeho činnosti byla rovněž oblast vědy. Své výzkumy si profesor Bechyně ověřoval na stavbách. Jednalo se například o  práce s  cementem v zimě, zpracování betonu vibrátory, vodotěsnost betonu, zvláštní způsoby vyztužování či o  užití oceli s vysokou mezí průtažnosti. Za druhé světové válk y byl jako většina vysokoškolských ped agog ů p oslán na dovo lenou s  čekatelným. V  roce 1945 zahájil přednášky o  železobetonových konstrukcích a  kamenných a  betonov ých mostech. Zájem posluchačů

18

stavebnictví 02/12

získával názorným výkladem, učil je technickému myšlení. Kladl důraz na praxi, se kterou byl sám v aktivním kontaktu – u firmy Skorkovský zastával až do roku 1945 pozici hlavního inženýra. Řada jeho projektů se realizovala po válce – např. závod Mier a autobusové garáže v  Bratislavě, v  Žilině, v  Nitře či most přes řeku Váh v Komárně (1955). Konstrukční řešení tohoto mostu s plochým obloukem o rozpětí 112,5 m mu přineslo mezinárodní uznání. Bechyně realizoval také stavbu největšího obloukového dálničního mostu přes údolí Šmejkalka u Senohrab, jež byl dokončen v roce 1950 (250 m dlouhý most s rozpětím oblouku 120 m).

▲ Jedna ze stran Bechyněho šalovacího plánu a statického výpočtu pro Národní památník na Vítkově (1930)

Velmi rozsáhlá byla i  jeho publikační činnost – je autorem mnoha odborných knih, článků a skript.

Poradní hlas Po odchodu do důchodu roku 1958 nepřerušil Bechyně zcela kontakt se školou a i nadále se zapojoval do významných úkolů. Jako poradce působil na četných stavbách, např. na výstavbě metra či stavbě p o dcho du na Václavském náměstí v  Praze. Podílel se i  na rekonstrukcích památkov ýc h o b j e k t ů – p ř e su n u arcidiecézního kostela v Mostě či přesunu kapličky Máří

Magdalény u Čechova mostu v Praze. P ůsobil jako č len v  mnoha domácích i  zahraničních profesních organizacích, nap ř. mezinárodní organizaci RILEM (Mezinárodní sdružení zkušebních a  výzkumných laboratoří zabývajících se stavebními konstrukcemi) a AIPC (Mezinárodní sdružení pro mosty a inženýrské stavby) se sídlem v Curychu. Za svou vědeckou práci byl vyznamenán Řádem práce, Zlatou Felberovou medailí, Řádem republik y a  Zlatou plaketou ČSAV v  letech 1962 a  1972. V  roce 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v  roce 1972 mu byl udělen čestný doktorát honoris causa.

▲ Model hangáru v Letňanech (originál je na SPŠS v Havlíčkově Brodě)

▲ Hřibové stropy (nepojmenovaná fotografie z pozůstalosti)

i při plánování a údržbě rozsáhlé zahrady u jeho vily v pražské Troji (později majetku firmy Vodní stavby, která vilu obhospodařovala až do svého zániku).

Bechyňovy písemnosti

▲ Stavba druhého vinohradského železničního tunelu (1940)

Akademik Bechyně se nezabýval pouze vědou. Zajímal se o  výtvarné umění a  krásnou literaturu. Svůj vztah k přírodě

realizoval jako spoluzakladatel pražské zoologické zahrady v roce 1931 (podle jeho návrhu byl postaven jeden z pavilonů)

▼ Rektor ČVUT prof. Ing. Dr. Bohumil Kvasil, Dr.Sc.; a prof. Ing. Stanislav Bechyně, Dr.Sc., při slavnostní promoci dne 4. prosince 1972

20

stavebnictví 02/12

Profesor Bechyně zemřel 15. října 1973. Pochován byl v  Přibyslavi, kde mu byla na rodném domě v  roce 1978 odhalena pamětní deska a rovněž otevřena pamětní síň v tamějším zámku. Později byla síň zrušena a  prostory sloužily účelům požárního muzea. Materiály z  pozůstalosti, vystavené v  síni, získala Střední pr ů myslová š kola st avební v Havlíčkově Brodě, která nese jméno akademika Bechyně. Některé písemnosti z pozůstalosti akademika Bechyně byly předány do Archivu ČVUT ještě za jeho života. Při zřizování pamětní síně v Přibyslavi vybrala jeho manželka z  pozůstalosti

četné důležité dokumenty a předala je tehdejšímu Městskému národnímu výboru v  Přibyslavi. Pracovníci Archivu ČVUT k  nim získali přístup teprve po dlouhém jednání v  roce 1987. Za daného technického stavu je nebylo možné již sejmout z  panelů bez poškození. Byly z nich proto pořízeny fotokopie, jimiž byla pozůstalost doplněna. Písemnosti předané do archivu nebyly roztříděné. Některé originály jsou poškozené poznámkami psanými propisovací tužkou. Přesto je většina pozůstalosti uchována, včetně zachování metodiky, kterou při vědecké práci akademik Bechyně používal. Pozůstalost včetně fotografií je uložena v depozitu ČVUT ve vzdálenosti 70 km od Prahy. ■ Poděkování Děkujeme Mgr. Magdaleně Tayerlové, vedoucí archivu, i ostatním pracovníkům archivu ČVUT, kteří umožnili časopisu Stavebnictví autentické dokumenty zpřístupnit.

inzerce

Stropní konstrukce Spiroll Jedná se o ucelený konstrukční systém předpjatých stropních panelů Spiroll. Kromě samotných panelů Spiroll do něj patří i jejich úpravy a doplňkové konstrukční prvky – průvlak s nízkým ozubem a výměna pro konzolový Spiroll. Doplňkové konstrukční prvky byly vyvinuty společností Prefa Brno a.s. a umožňují využití panelů Spiroll i v případech, kde by to dříve nebylo možné.

Prefa Brno a.s. jako přední výrobce předpjatých stropních panelů v ČR patří ke špičce ve vývoji tohoto systému. Nabízí

ucelený systém úprav stropních panelů a zejména doplňkové konstrukce umožňující širší využití celého stropního systému.

MOŽNOSTI DÍLCŮ SPIROLL 8

DETAIL UCHYCENÍ BALKÓNU

Systém stropních konstrukcí Spiroll lze rozdělit do tří částí: 1. s amotné stropní panely

NÍZKÝ PRůVLAK

10

4

2. ú  pravy stropních panelů ■ podélné řezy ■ šikmé řezy ■ prostupy

2

3. d  oplňkové konstrukce ■ nízký průvlak ■ nadokenní výměna pro konzolový Spiroll Předpjaté stropní panely je nyní možno při dodržení několika zásad upravit prakticky libovolným způsobem. Do panelů lze provést prostupy v čerstvém či ztvrdlém stavu, ve výrobně či až přímo na stavbě, eventuálně do nich zhotovit vývrty. Prefa Brno a.s. vyvinula dvě nové konstrukce – nízký průvlak a nadokenní výměnu pro konzolově vyložený stropní panel. Obě konstrukce prošly úspěšně zkouškami v Technickém a zkušebním ústavu stavebním. Nízký průvlak zasahuje pouze minimálně do podhledu místnosti, a tudíž nenarušuje volný prostor. Nadokenní výměna pro konzolově vyložený panel slouží k uchycení panelu do ztužujícího věnce budovy. Prefa Brno a.s. vyvinula i způsob uchycení balkónů ke stropní konstrukci Spiroll pomocí tepelně izolačních balkónových nosníků. Ve stropních panelech se naruší horní deska, do dutin se vsune výztuž balkónových nosníků a dutiny se pak zalijí betonem.

5

3

1

9

NADOKENNÍ VÝMĚNA PRO UCHYCENÍ KONZOLOVÉHO PANELU

1. Šikmé řezy Panel lze seříznout šikmým řezem pod úhlem. 2. Podélné řezy Panely lze zúžit vždy v rozmezí od žebra do poloviny dutiny. 3. Vývrty Do stropních panelů lze zhotovit vývrty s průměrem až 400 mm, které mohou sloužit jako prostupy pro inženýrské sítě. 4. Výřez přes celý průřez panelu Slouží jako prostup pro komíny a instalační šachty. 5. Výřez se zachováním spodní desky Při výrobě panelu se odstraní pouze horní deska panelu. Spodní deska se odřízne či navrtá až na stavbě dle přesného rozmístění instalací. 6. Klasická výměna Slouží pro vytvoření otvoru přes celou šířku dílce. Tento typ výměny je zespodu viditelný, jeho použití je proto vhodné pouze tam, kde to nebude na závadu nebo kde se v místnosti počítá se zhotovením podhledu.

6

7

KLASICKÁ A SKRYTÁ VÝMĚNA

7. Skrytá výměna Tato výměna není v pohledu viditelná, a její použití je tedy vhodné do prostor, kde bude strop bez úpravy či pouze s nátěrem. 8. Uchycení balkónů K panelům Spiroll lze uchytit balkóny pomocí tepelně izolačních nosníků. V tomto případě se naruší horní deska panelu v místě dutin, vloží se do nich tahová a smyková výztuž balkónových nosníků a dutiny se zalijí betonem. 9. Nadokenní výměna pro konzolový Spiroll Používá se při konzolovém vyložení stropního panelu. Výztuž výměny je provázána s armaturou ztužujícího věnce budovy. Nevýhodou tohoto prvku je nutnost zateplit celou konzolu, aby se zabránilo tepelným mostům. 10. Nízký průvlak Tento typ průvlaku zasahuje pouze minimálně do podhledu.

stavebnictví 02/12

21

fotorepor táž

text Mgr. Leoš Strouhal | foto Tomáš Malý, Ing. Petr Pecina

▲ Muzeum barokních soch v Chrudimi – hlavní loď

Chrudim: ze zdevastovaného kostela je muzeum barokních soch Památkově chráněný komplex kapucínského kláštera s dominantou kostela sv. Josefa je součástí centra města Chrudimi. Po padesáti letech devastace se bývalý kostel stává městskou kulturní institucí a svou expozicí zaměřenou na venkovskou barokní plastiku přesahuje regionální význam. Součástí komplexu kláštera jsou zahrady, jejichž rekonstrukcí vznikl veřejný prostor s funkcí městského parku. Rekonstrukce areálu získala titul Stavba roku 2011 Pardubického kraje. Jako církevní komunita zanikl chrudimský kapucínský klášter, založený v druhé polovině 17. století, po druhé světové válce, když z něj odešli poslední příslušníci řádu. Stalo se tak 6. července 1949. Od této doby byl kostel, jenž sloužil například jako skladiště, devastován. Teprve změna ideologického přístupu umožnila pojetí jeho současného využití jako kulturní instituce.

Kostel Inspirací pro architektonické řešení rekonstrukce bývalého klášterního kostela byl prostý život ve víře a  službě, který se promítal i  do vlastní architektonické typologie kapucínských klášterů. Tuto jednoduchost až strohost vložili architekti i  do návrhu  řešení nové funkce

22

stavebnictví 02/12

prostoru kostela – má sloužit nejen jako galerie soch, ale rovněž i jako místo kulturních a  společenských událostí města, například pro pořádání koncertů nebo občanských svatebních obřadů. Při studiu podkladů a historických plánů byla objevena neobvyklá původní vestavba Lorety do kaple (patrné jsou její zbytky na západní vnitřní stěně). Toto umístění se architektům zalíbilo a připadalo jim jedinečné. Navrhli proto v interiéru kostela vestavěný objekt připomínající tuto svébytnou prostorovou náladu. Hlavní důraz se klade na původní prostor kostela. Při řešení instalace galerie bylo cílem navodit u  návštěvníka pocit odpovídající představě „já v prostoru a sochy” oproti představě „já se sochami v  prostoru”, aby nebyl vyvolán

dojem lapidária s mnoha předměty, kdy je potlačen výraz prostoru. Návštěvníkovi je přístupný celý kostel včetně sakristie. Prostor je bílý – nástěnné a nástropní malby jsou zčásti zakryty – přetřeny, a to jemnou bílou poloprůhlednou lazurou. Dochází tak k potlačení pestrosti a ke sjednocení prostor galerie, což je nutné pro instalaci plastik. Pestrost poslední výmalby kostela z počátku 19. století tak není v ostrém kontrastu s  instalovanými plastikami. Původní hierarchie členění prostoru je převedena do různého podlahového materiálu. Stávající drobné detaily kostela zůstaly zachovány jako připomínky původní funkce. Vstup moderního – současného výrazu je omezen na vestavěné prvky. Jedná se o schodiště vedoucí dolů do 1.NP (kostel je vestavěn do městského příkopu, je tedy směrem k zahradám dvoupodlažní) a dále o vestavěný objekt s kanceláří či v loretánské kapli a sociální zázemí i projekční místnost v 1.NP. Tyto prvky jsou jednoduché tvarově i materiálově tak, aby pouze připomínaly geometrie původních vestavěných prvků a přitom sloužily nové funkci galerie. Expozice Exponáty muzea – kamenné sochy a  dřevěné plastiky špičkové kvality – reprezentují fenomén

východočeského sochařství závěru 17. a první poloviny 18. století. Osu kolekce vystavených prací tvoří díla Bernarda Matyáše Brauna a tvorba jeho následovníků (Jiřího Františka Pacáka, Ignáce Rohrbacha), působících v kraji. Perlami expozice jsou velká skupina Kalvárie (vznikla okolo roku 1725) od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a  sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého, ale i další sochařská a  řezbářská díla, jež prošla nákladným restaurováním. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Muzeum barokních soch a  rekonstrukce klášterních zahrad Investor: Město Chrudim Projektant: PROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o. Zhotovitel: PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. Stavbyvedoucí: Lubomír Mutňanský, Lukáš Mareček Celkové náklady: kostel – cca 92 mil. Kč (z  toho 34,9 mil. Kč dotace EU), zahrady – cca 23,3 mil. Kč (z toho 18,1 mil. Kč dotace EU) Doba výstavby: 01/2009–11/2010

▲ Varhanní kruchta – původní stav

▲ Sakristie – nové využití

▲ Loretánská kaple – stav před rekonstrukcí

▲ Pohled do hlavní lodi a místnosti vybavené audiovizuální technikou

▲ Hlavní loď – současná podoba

▲ Krypta – nová podoba

inzerce

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Pavel Čížek | grafické podklady archiv text spol. A | STATIKA grafické podklady Čížek s.r.o. a

▲ Obr. 1. Čelní pohled na budovu víceúčelové sportovní haly v Pardubicích

Prefabrikované, monolitické nebo hybridní konstrukce? ■

Ing. Pavel Čížek Absolvoval Fakultu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, směr konstruktivně dopravní. Zabývá se navrhováním betonových konstrukcí. Je autorem konstrukčních soustav INTEGRO a PREMO. Působil v projektových ústavech i výrobních organizacích v České republice i na Slovensku. Je spoluzakladatelem ČBS a ČSSI. E-mail: [email protected]

Návrhy tří konstrukcí pro budovy zcela odlišného určení, které byly uvedeny do provozu v roce 2011, se výrazně liší. Vždy se nabízí více možných řešení. Výběr z množství konstrukčních systémů a jejich materiálové podstaty je rozsáhlý. V následujících ukázkách jsou představeny nosné konstrukce budov, které podle našeho názoru beze zbytku splnily požadavky jak uživatelů, tak i stavebních organizací. Víceúčelová sportovní hala v Pardubicích Nová víceúčelová sportovní hala s  hledištěm pro 300 diváků se nachází v  areálu Sportovního gymnázia Pardubice a  Gymnázia

24

stavebnictví 02/12

Pardubice na ulici Dašická. V první řadě bude hala sloužit pro obě tyto školy, ale také pro veřejnost, sportovní kluby, eventuálně jiné školy. Hrací plocha umožňuje variabilní využití pro různé míčové hry, trénink a výuku. Halu lze také používat pro kulturní nebo i jiné společenské akce. Do provozu byla uvedena koncem léta roku 2011 (obr. 1, 2, 3). Nosná konstrukce stavby Pro nosnou hybridní konstrukci víceúčelové sportovní haly byly aplikovány tři základní materiály: beton v monolitickém i prefabrikovaném provedení, zdivo a dřevo ve shodě se stavebně statickými požadavky a architektonickým záměrem. Ten spočíval v maximálně možném přiznání použitých materiálů konstrukce v interiéru i exteriéru budovy. Dominantou stavby je ústřední hala s dřevěnou střešní konstrukcí tvaru válcového výseku vázanou na prefabrikované železobetonové podpory – vše v asymetrickém uspořádání nad půdorysem 45,25/39,67 m (obr. 4). Primární nosný systém tvoří soustava devíti trojkloubových rámů s roztečemi 5,4 m. Oblouková část s vrcholovým kloubem sestává ze zakružených nosníků z lepeného lamelového dřeva šířky 0,2 m, s proměnnou výškou 1,8 m v úložné oblasti na betonové prefabrikované podpory a 0,92 m ve vrcholu s kloubem. Prefabrikované podpory jsou součástí trojkloubového rámu a jejich tvarování vyplynulo z logiky statického působení s přenosem ohybového výpočtového momentu cca max. Me = 1470 kNm ve vazbě na dřevěný nosník (s výpočtovou tahovou silou cca Ft = 1010 kN pro návrh kotevní desky) a kloubového uložení na základovou konstrukci. Rozdíl výškového uložení činí 1,0 m. Podpory mají na obou stranách stejný charakter, liší se však rozměry v  důsledku asymetrického uspořádání rámové soustavy. Železobetonové podpory mají tloušťku 0,45 m a  nepravidelný tvar značně převýšeného pětiúhelníku se

▲ Obr. 2. Interiér stavby víceúčelové haly v Pardubicích s přiznanou střešní konstrukcí

▲ Obr. 3. Vhodná kombinace dřevěných lavic na betonových stupních tribun ▼ Obr. 5. Tvarované prefabrikované podpory trojkloubového rámu situované do exteriéru

▲ Obr. 4. Půdorys 1.NP a příčný řez konstrukcí stavby víceúčelové haly

▲ Obr. 4.

základnou 0,3 m v uložení na základ. Z estetických důvodů rozsáhlou boční plochu opticky vylehčuje vlys, jenž tvarově koresponduje s bočním obvodem sloupu (obr. 5). Ve styčné ploše sloupu s dřevěným nosníkem jsou zabudovány tři kotevní desky, z nichž vrchní přenáší tahovou sílu a spodní dvě stabilizují dřevěný nosník v uložení (obr. 6). Z horní části sloupu ve styku se střešní plochou vyčnívá výztuž určená pro spřažení se ztužujícími prefabrikovanými deskami. Ty zajišťují tuhost podpor ve stádiu montáže a v uživatelském stádiu spolu se sloupy vytvářejí podélné osmipólové rámy, přenášející veškerá vodorovná zatížení do základů (obr. 7) – ve své rovině v hodnotě cca 400 kN, od stabilitních sil a vnějšího zatížení (vítr), tj. cca 229 kN, je výslednice zatížení na jeden osmipólový rám. Vyztužování železobetonových podpor byla věnována mimořádná pozornost. Ve styku se základy je vytvořen vrubový kloub v kontaktu s tvarovanými prefabrikovanými bloky 600/600/505 mm opatřenými otvory pro vložení dvou trnů Æ R28 vyčnívajících z paty podpory. Bloky jsou uloženy na hlavice pilot a dodatečně po obvodu zabetono-

stavebnictví 02/12

25

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 6. Detail styčníku dřevěného nosníku s prefabrikovanou podporou

■

▲ Obr. 7. Podélný ztužující rám složený z  prefabrikovaných podpor a střešních desek

▲ Obr. 8. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce

vány i s vyčnívající výztuží po obvodu hlavice. Tento detail umožňuje bezpečný přenos charakteristických hodnot: svislého zatížení (cca max. 386 kN – konstrukce železobetonu, konstrukce střechy a vnější zatížení) a  vodorovného zatížení (cca max. 220 kN) do pilotových základů (obr. 8, 9, 10). Výroba, přeprava a montáž tvarově komplikovaných prefabrikovaných podpor vyžadovala pečlivou přípravu. Náročná byla zejména jejich stabilizace do konečné polohy s požadovanou přesností pro návaznost lepených dřevěných nosníků. ▼ Obr. 9. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce

Prostor nad podélně a jednostranně situovaným suterénem s provozním zázemím je zastropen prefabrikovanou konstrukcí hlediště (obr. 11). Tribunové zalomené nosníky s roztečí 5,4 m slouží pro uložení lavic. Ukládají se na zhlaví vnitřních sloupů a do výřezu obvodové monolitické stěny. Přístup k tribuně v horní části při monolitické stěně je v šířce 1,6 m sestaven z prefabrikovaných stropních desek. Pravidelnost hlediště narušuje přístupové schodiště ze suterénu s jedním ramenem šířky 2,5 m. Celý prostor schodiště je prostorově náročný, s velkým množstvím komplikovaných atypických prefabrikovaných dílců (obr. 12, 13). Obvodové podélné stěny, eventuálně s  návazností na monolitickou soustavu sloupů s  uzavírajícím průvlakem s  otvory pro vývody rozvodů nebo oken, jsou monolitické. Konstrukce čelně navazujících přízemních přístavků se vstupy, sklady a  technickým zázemím je tvořena soustavou půdorysně zaoblených zdí ze zdiva Porotherm 30 P+D P15/M10 se střešními filigránovými deskami tloušťky 0,15 m. Stěny přístavku jsou navázány na hlavní štítové stěny délky 43,2 m, ▼ Tab. 1. Použité materiály ve víceúčelové sportovní hale v areálu Sportovního gymnázia Pardubice a Gymnázia Pardubice, ulice Dašická

Dřevo LLD GL28c Ocel S 355 Monolitický beton Prefabrikované dílce

26

stavebnictví 02/12

Tyčové dílce Desky Stěny Lavice Ostatní (stupně, patky) Filigrány Souhrn

Typy 25 20 8 17 4 26 100

38,9 t oceli 449 m3 beton C25/30 až C45/55 Ks Četnost 52 2,08 44 2,20 9 1,12 48 2,80 46 11,50 32 231

1,23 2,31

▲ Obr. 10. Postup montáže dřevěné střešní konstrukce

▲ Obr. 12. Úprava tribunových nosníků v uložení při schodišti

▲ Obr. 11. Tribuna s lavicemi vytváří překryv zázemí umístěného v suterénu

s  maximální výškou 10,7 m a  ukončenými monolitickými věnci 0,3/0,25 m, s horní plochou sledující zaoblený tvar střešní konstrukce. Štítové stěny jsou vyztuženy žebříčky Murfor navazujícími na skryté svislé monolitické výztuhy v rastru 5,5 m, propojené s dalším monolitickým věncem na kótě 5,15 m. Budova je založena na vrtaných pilotách průměru 1,0 m a 0,6 m z betonu C25/30 XC2, jenž byl použit také pro základové pasy nosných zdí uložených na piloty. Základní údaje o stavbě Název stavby: Víceúčelová sportovní hala Sportovního gymnázia Pardubice a Gymnázia Pardubice Investor: Pardubický kraj Architektonický návrh: Ing. arch. Miroslav Petráň (BP Projekt) Projektant stavební části: Ing. Ivan Záruba (MAC Projekt)

▲ Obr. 13. Konečná podoba sestavy prefabrikovaných dílců v prostoru schodiště

Projekt statiky zakládání, betonových a zděných konstrukcí: STATIKA Čížek s.r.o. Projekt statiky dřevěné konstrukce: Ing. David Mikolášek (TAROS NOVA s.r.o.) Generální dodavatel: STAEG spol. s r.o., Vyškov Dodavatel prefabrikované konstrukce: ŽPSV a.s., závod Litice nad Orlicí Dodavatel dřevěné střešní konstrukce: TAROS NOVA s.r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Ladislav Kudlička Doba výstavby: 08/2010–09/2011

inzerce

Dodávky a realizace dřevěných konstrukcí Projekce - Konstrukce Střechy - Odborné posudky

rozhledna Bohdanka

inzerce_na_sirku.indd 1

farma Čapí Hnízdo

kostel Košice

kontakt TAROS NOVA s.r.o. Chodská 697 Rožnov pod Radhoštěm 756 61, Česká republika

[email protected] tel.: +420 571 655 176 www.taros-nova.cz

11/7/2011 9:36:30 AM

stavebnictví 02/12

27

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 14. Vizualizace architektonického návrhu (Ing. arch. Boris Chmel)

▲ Obr. 16. Půdorys stropní konstrukce typického nadzemního podlaží

■

▲ Obr. 15. Pohled na dokončenou budovu Dátového centra Slovak Telekom v Bratislavě

Dátové centrum Slovak Telekom Nová budova Dátového centra Slovak Telekom v  Bratislavě byla slavnostně otevřena koncem léta roku 2011. Stran technologického zařízení je vybavena na nejvyšší možné současné úrovni, včetně vysokých nároků na dispoziční uspořádání, vertikální a horizontální rozvody, zvýšenou čistotu prostředí a energetickou spotřebu. Architektonické ztvárnění budovy vyplynulo také z lokality staveniště s vymezením půdorysu na ploše 28,0/26,5 m a nepřekročitelným výškovým limitem 20,0 m (obr. 14, 15). Budova má pět podlaží včetně suterénu. Z dispozičního hlediska je půdorysně rozčleněna na oblasti: rozsáhlejší se sálovými prostory a  užší s  obslužným provozem včetně schodiště, výtahů a  šachet (obr. 16, 17, 18). Suterén a  přízemí slouží převážně pro strojní vybavení. Ve 2.NP, 3.NP a  4.NP se nacházejí sálové prostory pro umístění datových jednotek uložených na 1,0 m vyvýšené podlahové sestavy s  volným prostorem, určeným ke skrytému vedení rozvodů včetně vzduchotechnických. Vzduchotechnické jednotky jsou umístěny na střeše. Požadované celkové proměnné zatížení na stropní konstrukce 10 kNm -2 se dělí na poloviční dlouhodobou a krátkodobou složku. Všechny uvedené skutečnosti podstatně ovlivnily návrh nosné konstrukce. Nosná konstrukce Nosná konstrukce stavby byla navržena a realizována jako kompaktní tuhý celek, a  to zcela logicky v  monolitickém železobetonovém provedení (obr. 19). Výhradně deskové útvary základové, střešní a  stropních konstrukcí propojuje vertikální nosný systém obvodových a vnitřních dělicích stěn komunikačních jader a šachet pouze s nejnutnější perforací. Stěny mají tloušťku 0,2 m, výjimečně 0,25 m

28

stavebnictví 02/12

▲ Obr. 17. Příčný řez konstrukcí s volnou dispozicí ▼ Obr. 18. Podélný řez konstrukcí stavby Dátového centra Slovak Telekom

▲ Obr. 22. Otvory mezi žebry kazetového stropu určené pro vertikální vedení technologických rozvodů

▲ Obr. 19. Model konstrukce pro výpočet celku v 3D

▲ Obr. 23. Pravidelné a přehledné uspořádání výztuže kazetové desky

▲ Obr. 20. Kazetová stropní deska s dočasnými podporami při výstavbě

a po obvodu suterénu 0,3 m. Sloupy v sálových prostorech mají kruhový průřez průměru 0,6 m a v oblasti obslužného zázemí čtvercový průřez se stranou 0,45 m. Návrh deskových stropních konstrukcí umožnil minimalizovat konstrukční výšky stropů. Pro menší rozpony se použily bezprůvlakové desky tloušťky 0,25 m, pro větší rozpony do 10,5 m byly navrženy vylehčené kazetové desky tloušťky 0,37 m s žebry v rastru 0,7/0,7 m provázané 0,1 m silnou deskou (obr. 20). Na bednění kazet byly použity plastové formy UNINOX, typ 70/27, v plochách 2 x 9,1/20,3 m s vylehčením odpovídajícím srovnané tloušťce betonu 0,21 m (obr. 21). ▼ Obr. 21. Kazetový systém UNINOX

Tento návrh stropních desek umožnil splnit požadavky nejen uživatelské, ale také požadavky na mezní stavy únosnosti a použitelnosti. Výhodou kazetových desek je z  uživatelského hlediska možnost snadného systémového i dodatečného vytváření otvorů pro vertikální prostupy (obr. 22). Předností je také přehledná a snadno kontrolovatelná pokládka výztuže (obr. 23). Estetický vzhled ortogonálně uspořádaného žebroví působí v interiéru příznivým dojmem (obr. 24, 25). Přenos zatížení do řad kruhových sloupů se děje prostřednictvím plných skrytých pasů s průřezy 1,5/0,37 m (obr. 26). Základové konstrukce Požadavek na volný prostor pod podlahou pro vedení rozvodů také v suterénu a současná snaha situovat základovou spáru nad úroveň hladiny spodní vody předurčily koncepci návrhu založení budovy. Ta ze statického hlediska kopíruje statické působení nosného systému stropních konstrukcí, avšak s podstatně vyšším a odlišně rozlože▼ Obr. 24. Montáž zvýšené podlahy v sálových prostorách

stavebnictví 02/12

29

věda a v ýzkum v praxi

▲ Obr. 25. Sálové prostory se zvýšenou podlahou

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 27. Pohled na základovou konstrukci se suterénními stěnami

■

▲ Obr. 26. Skryté deskové průvlaky kazetových stropních desek

▲ Obr. 28. Vhodné použití zdiva Liapor s nároky na prostupnost technologických rozvodů

ným zatížením. Základové poměry jsou komplikované, se značně proměnlivou horizontální i vertikální vrstevnatostí zemin rozdílných vlastností a úrovní hladiny spodní vody. Staveniště se nachází v  seizmické oblasti zatříděné do 7° makroseizmické intenzity MSK-64. V těsné blízkosti se plánuje výstavba zapuštěného železničního koridoru. Základová deska má v  polích s rozpony 10,5 m tloušťku 0,3 m ve vzdálenosti 0,85 m nad maximální úrovní hladiny spodní vody. Podpůrné dvoustupňové pasy s výškami po 0,25 m a odstupňovanými šířkami mají celkovou výšku 0,8 m. U vnitřního pasu jsou pod sloupy v rozteči 4,8 m situovány roznášecí hlavice 2,1/2,1/0,25 m (obr. 27). Při obvodových suterénních stěnách má základová deska tloušťku 0,55 m. Tím byly splněny všechny uživatelské nároky, ale i příznivé podmínky na provádění, včetně úspor spotřeby betonu a oceli. Předpokládané celkové sedání budovy dle výpočtu nepřesahuje hodnotu 19 mm. Minimalizované tloušťky stropních konstrukcí umožnily snížit úroveň atiky z 19,87 m na 18,97 m. Návrh základového útvaru umožnil zvýšit spodní úroveň základové desky z –5,6 m na –4,7 m. Došlo tak k úspoře 1338 m3 obestavěného prostoru. Pro výstavbu monolitické konstrukce se použil beton C30/37.

sledků prvního a druhého výpočtu bylo zjištěno, že výsledky prvního výpočtu vnitřních sil nemají podstatné odchylky od druhého výpočtu. Při porovnání výsledků druhého a třetího výpočtu maximální odchylky hodnot vnitřních sil nepřevyšovaly hodnotu 10 % s maximy u sloupů a byly při návrhu výztuže zohledněny. S ohledem na významnost stavby jsou rezervy únosnosti konstrukce pro různé kombinace zatěžovacích stavů dostatečné. Vzhledem k charakteru monolitické konstrukce se pro výstavbu zděných příček jevilo nejvhodnější použití zdiva Liapor z firmy LIAS Vintířov, lehký stavební materiál k.s., bez nároků na dodatečné úpravy omítkami nebo stěrkami (obr. 28). Požadavek na bezprašnost vnitřního prostoru budovy si vyžádal úpravy povrchů betonových konstrukcí a zdiva, a to nátěry exteriérovou fasádní barvou. Jednotlivá podlaží se odlišují šedou, zelenou a  modrou barvou, prostory s  technologickým provozem mají barvu bílou.

Statický výpočet V rámci DSP a RDS byly vypracovány tři statické výpočty: ■ podrobný výpočet výseků nosné konstrukce s posouzením základních prvků na mezní stavy únosnosti a použitelnosti; ■ výpočet konstrukce jako celku v 3D – program Scia Engineer; ■ v ýpočet konstrukce v 3D na seizmické zatížení v interakci s podložím – program Scia Engineer. Výše uvedený druhý a třetí statický výpočet vypracoval Ing. Stanislav Bucheň (SR) nezávisle na prvním výpočtu. Na základě porovnání vý-

30

stavebnictví 02/12

Základní údaje o stavbě Název stavby: Dátové centrum Slovak Telekom,  Bratislava Investor: Slovak Telekom a.s. Architektonické řešení: Ing. arch. Jaroslav Kilián – Architektonická kancelária Projektant statického řešení: STATIKA Čížek s.r.o. Hlavní dodavatel: IBM Slovensko spol. s r.o. Dodavatel betonové konstrukce: BeKo s.r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Ján Šebo Doba výstavby betonových konstrukcí: 09/2010–12/2010

▲ Obr. 30. Příčný řez konstrukce s příhradovým ocelovým vazníkem 1 – pomocné provozy, 2 – hala slévárny, 3 – provozní budova

▲ Obr. 29. Axonometrický pohled na prefabrikovanou skeletovou soustavu stavby tlakové slévárny hliníku, Třemošnice – Hedvikov

Tlaková slévárna hliníku, Třemošnice – Hedvikov Nový výrobní areál akciové společnosti KOVOLIS HEDVIKOV, elitního dodavatele hliníkových odlitků vyráběných technologií tlakového lití, představuje kompaktní monoblok složený z  pěti objektů: výrobní haly – slévárny, obrobny – haly pomocných provozů, třípodlažní provozní budovy se suterénem, skladové haly a dvoupodlažní budovy školicího střediska. Stavba je situována v mírně svažité úzké nivě údolí sevřeného strmými svahy úpatí Železných hor. Halové objekty, tří- a dvoupodlažní skelety, byly navrženy jako prefabrikované, suterén je monolitický. Celý monoblok je založen na vrtaných pilotách. Projektové práce se prováděly ve dvou etapách: DPS roku 2008 a RDS ve druhé polovině roku 2010. Zatímco prefabrikovaná konstrukce přidružených hal a skelety mají běžný standard, ústřední hala šířky 34,2 m, se světlou výškou 11,8 m a délkou 86,4 m – s dvanácti poli po 7,2 m – je v prefabrikovaném železobetonovém provedení unikátní (obr. 29). Nosná konstrukce stavby Ještě v  dokumentaci DPS měla hala délku 96,0 m s  šestimetrovými poli. Původně nosnou konstrukci tvořily kombinované rámy sestavené z  prefabrikovaných sloupů vetknutých do pilotových základů a  z  příhradových ocelových sedlových vazníků s  výškou 3,5 m v  hřebeni. Pro nosnou část střešního pláště byly navrženy těžké železobetonové kazetové desky nesené horními pasy vazníků (obr. 30). Při výběrovém řízení byla iniciativně jedním z poptávaných dodavatelů z  úsporných důvodů navržena dvoulodní hala šířky 2 x 17,1 m, s prefabrikovanými sloupy a příhradovými vazníky. Na popud generálního projektanta byla před zahájením dokumentace RDS vypracována porovnávací studie dvoulodní haly s železobetonovými přímopasovými vazníky a jednolodní haly se sedlovými železobetonovými vazníky – obojí s lehkým střešním skládaným pláštěm. Variantu dvoulodní haly s třemi řadami sloupů investor zamítl. Studie prokázala a realizace potvrdila, že jednolodní hala je hospodárnější. Z hlediska provozu navíc existuje v současnosti i v budoucnosti neocenitelná možnost optimálního dispozičního uspořádání strojového parku a technologických linek. Primární nosnou soustavu výrobní haly tvoří rámové soustavy v rozteči 7,2 m, s obvodovými sloupy komplikovaného tvaru, vetknutými do základů, a sedlovými železobetonovými vazníky, kloubově uloženými na jejich zhlaví. Podélně jsou sloupy v střešní rovině propojeny ztužidly s uvolněnými vazbami v třetinách jejich celkové délky (obr. 31). Sloupy jsou proměnné délky 14,64 m až 18,94 m a maximální hmotnosti 20,6 t. V délce 1,45 m jsou vetknuty do hlavic pilot s kalichy. Ve spodní části má dřík sloupu průřez 0,4/1,2 m. Na kótě +8,89 m jsou uloženy kolejnice jeřábové dráhy, které slouží pro pojezd dvou jeřábů

▲ Obr. 31. Příčný řez realizovanou konstrukcí se sedlovým železobetonovým vazníkem

nosnosti 160 kN. Nad touto kótou má sloup snížený průřez na 0,4/0,5 m. Ve  spodní části je sloup perforován dvěma otvory 0,45/1,5 m, převážně určenými pro vzduchotechnické potrubí. V této oblasti jsou také ve čtyřech výškových úrovních osazeny kotevní desky pro žebříčky vyhrazené k vedení horizontálních kabelů a technologických rozvodů. Zhlaví sloupů je do boků rozšířeno dvojicí konzol na plochu 1,0/0,5 m, s trny určenými k propojení s vazníky a obvodovými ztužidly. Součástí sloupů jsou také konzoly, na něž se ukládají prefabrikované dílce návazných dilatačně oddělených a vně situovaných objektů. Tím se značně zvyšuje jejich druhovost (obr. 32, 33, 34).

▲ Obr. 32. Hlavní sloupy komplikovaného tvaru na skládce před montáží ▼ Obr. 33. Řada osazených sloupů do kalichů hlavic pilotových základů

stavebnictví 02/12

31

věda a v ýzkum v praxi

▲ Obr. 34. Vedení technologických rozvodů včetně vzduchotechnického potrubí po obvodu haly

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 38. Montáž vazníku

■

▲ Obr. 39. Ukládání vazníku na ložiska ▲ Obr. 35. Sedlový vazník délky 34,2 m na skládce ve výrobně

▲ Obr. 40. Celkový pohled na smontovanou halu

▲ Obr. 36. Přehledné a staticky logické uspořádání výztuže vazníku ▼ Obr. 37. Vazník připravený na transport

32

stavebnictví 02/12

Použití železobetonových sedlových vazníků délky 34,2 m, s výškou 2,1 m v hřebeni, má svoje opodstatnění (obr. 35). Mimo jiné plní rozpěrnou funkci s pevným kloubovým uložením ve zhlaví obvodových sloupů. Tvarování a vyztužování vazníku byla věnována velká pozornost (obr. 36). Polozapuštěné snížené uložení s průřezem 0,6/0,6 m umožňuje snadné navlékání na trny s předem osazenými dvojicemi nevyztužených gumových ložisek ESZ 200 – 150/150/15 mm a  dodatečné vyplnění volného prostoru betonovou zálivkou. Osa uložení odsunutá o  0,25 m od čela vazníku zaručuje bezpečné zakotvení výztuže v  podporové oblasti a  přenos svislého zatížení v těžišti dříku sloupu. Pro montáž a skladování je výhodná stabilita vazníku, kdy poloha jeho těžiště leží pod horizontální spojnicí kloubového uložení. Vazník byl vyroben z betonu C50/60 s nadvýšením 120 mm, objemem 14,65 m3 a vyztužením 260 kg/m3. Délka 34,2 m a hmotnost 38 t si vyžádaly zvláštní opatření při manipulaci, dopravě a montáži (obr. 37 až 42).

▲ Obr. 44. Nosné konstrukce stavby přilehlé provozní budovy

▲ Obr. 41. Pohled do halového prostoru stavby

Základní údaje o stavbě Název stavby: Tlaková slévárna hliníku, Třemošnice – Hedvikov Investor: KOVOLIS HEDVIKOV a.s. Generální projektant: ATEKO a.s. Projekt konstrukce a pilotového založení: STATIKA Čížek s.r.o. Generální dodavatel: SOSTAF s r.o. Montáž prefabrikované konstrukce: A-Z PREZIP, a.s. Výroba dílců prefabrikované konstrukce: ŽPSV a.s., závod Litice nad Orlicí (vazník délky 34,2 m); VCES a.s., pobočka Opatovice nad Labem – Pohřebačka; GOLDBECK Prefabeton s.r.o. (stropní panely) Stavbyvedoucí: Ing. Miroslav Říha Doba výstavby: 11/2010–10/2011

Závěr ▲ Obr. 42. Montáž sofistikovaného technologického zařízení v hale

Z přilehlých objektů k ústřední hale si zaslouží pozornost monolitická konstrukce suterénu, na které je uložen třípodlažní prefabrikovaný skelet. Suterénní stěny a základová deska byly realizovány jako bílá vana bez dodatečné hydroizolace. Dvoupólová stropní deska tloušťky 0,3 m byla navržena na užitné zatížení 40 kNm -2. Minimální závislost montáže skeletu na monolitickém suterénu byla dosažena použitím prefabrikovaných sloupů s přímou vazbou na skeletovou soustavu tak, že jsou sloupy uloženy na základovou desku tloušťky 0,3 m. Obvodové sloupy mají zabudovány třmeny na propojení s předsazenými, dodatečně prováděnými suterénními stěnami tloušťky 0,3 m, resp. 0,4 m. Na vnitřní a obvodové sloupy jsou uloženy podélné průvlaky, dodatečně spřažené s monolitickou stropní deskou (obr. 43). Pro stěny byl použit beton C30/37 – XC3 XF1 XA1 (CZ) a pro základovou desku beton C30/37 – XC2 XF1 XA1 (CZ). Konstrukce pomocných provozů či školicího střediska představují rozmanitost použitých konstrukcí při výstavbě pětidílného monobloku výrobního areálu (obr. 44). ▼ Obr. 43. Výstavba monolitické vany suterénu v kombinaci s prefabrikovanými dílci v zimním období

Na tvorbě tří zcela rozdílných konstrukcí pro budovy diametrálně odlišného určení bylo možné se podílet už od koncepčních návrhů až po zpracování realizační a výrobní dokumentace. V dnešní době se jedná o dosti vzácný pracovní proces, který se však osvědčil. Předpokladem je vhodné složení projektového týmu, jenž musí disponovat pracovníky nadanými koncepčním myšlením, empatií v  komunikaci s  uživatelem a architektem a pracovníky s teoretickými i praktickými znalostmi jak z realizační sféry, tak se zázemím inženýrského přístupu při navrhování, s důrazem na kvalitní detailing. Možnosti uvedeného přístupu při navrhování konstrukcí jsou neocenitelné. Získaná schopnost předvídavosti umožňuje již v  koncepčním stadiu vyvarovat se chyb a  potíží, které v opačném případě vyvolávají později nesoulad mezi účastníky výstavby a obvykle znehodnocují realizované stavební dílo. Odpověď na titul článku, zda prefabrikované, monolitické nebo hybridní konstrukce, je z uvedených příkladů tří realizovaných konstrukcí zřejmá. ■

english synopsis Prefabricated, Monolithic or Hybrid Structures?

The designs of three structures for buildings of a very different character put into operation in 2011 vary considerably. There are always several solutions, and the choice of various building systems and their material basis is vast. A presentation of supporting structures of buildings that, in our opinion, fully complied with the requirements of both the users and building organisations.

klíčová slova: betonové konstrukce – hybridní – prefabrikované – monolitické

keywords: concrete structures – hybrid – prefabricated – monolithic

stavebnictví 02/12

33

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Viktor Beneš | foto Viktor Beneštext – Projektová A | grafické kancelář, podklady s.r.o. a

■

▲ Obr. 1. Historický dům U Svatého Michala na pražském Pohořelci před obnovou průčelních pilířů

Oprava pilířů historického domu Ing. Viktor Beneš Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby. Pracoval jako projektant statik, převážně v Projektovém ústavu VHMP. V roce 1991 založil projektovou kancelář zaměřenou na projekty železobetonových konstrukcí a na rekonstrukce staveb. E-mail: [email protected]

Dům U Svatého Michala na pražském Pohořelci je historickou stavbou, jejíž nejstarší části pocházejí z období gotiky. Budova se v minulosti několikrát stavebně upravovala, její současná podoba je výsledkem sjednocení dvou původních domů (obr. 1). Před obnovou byl stavebně technický stav domu velmi špatný. Zdivo bylo porušeno četnými trhlinami, průčelní pilíře byly vážně narušeny svislými trhlinami soklů (obr. 2), rozpadem opukových bloků (obr. 3) a odpadáváním

34

stavebnictví 02/12

neprovázaných dozdívek provedených při dřívějších opravách (obr. 4). Na základě těchto skutečností vydal příslušný stavební úřad rozhodnutí o provedení nutné zabezpečovací práce. Zabezpečovací práce byly navrženy a  provedeny ve třech etapách. V rámci I. a II. etapy průčelí stavby provizorně podepírala těžká tesařská konstrukce a dům byl stažen ocelovými táhly. Ve III. etapě došlo k přezdění vadné části pilířů. Článek popisuje práce realizované ve III. etapě zabezpečovacích prací.

Stavebně technický průzkum konstrukcí pilířů V rámci stavebně technického průzkumu realizovaného v roce 2006 bylo provedeno a vyhodnoceno několik sond. Pilíře jsou převážně vyzděny z  opuky a  doplněny cihelnými dozdívkami. Obložení soklů pilířů činí pískovcové bloky tloušťky 0,15 až 0,2 m. Dříky sloupů mají průřez cca 1 x 1 m. Vyhodnocením se určila výpočtová pevnost zdiva pilířů 0,4 MPa. Před návrhem III. etapy zabezpečovacích prací byl vypracován doplňující detailní průzkum zaměřený na konstrukce zdiva všech průčelních pilířů včetně hloubkových sond do jejich dříků a založení. Tímto průzkumem se potvrdila hodnota výpočtové pevnosti zdiva 0,4 MPa. Jádrovými vrty

▲ Obr. 2. Průčelní pilíře byly vážně narušeny svislými trhlinami soklů

▲ Obr. 3. Narušení pilířů rozpadem opukových bloků

▲ Obr. 4. Odpadávání neprovázaných dozdívek provedených při dřívějších opravách pilířů

▲ Obr. 5. Provizorní podepření zdiva stavby při obnově pilířů. Opásání pilířů dvojicemi ocelových převázek, vzájemně spojenými předepnutými vysokopevnostními závitovými tyčemi.

▲ Obr. 6. Převázky byly podepřeny dvojicí ocelových rámů, tvořených stojkami a příčníkem. Rámy se aktivovaly čtyřmi hydraulickými lisy umístěnými mezi příčníkem a základovým prahem.

▲ Obr. 7. Po provizorním podepření ubourané části se vyboural zbytek pilíře

do základů se zjistilo, že do hloubky 1,1 m je základová konstrukce pilířů vyzděna z opukových bloků, pod touto úrovní se nachází opuková rovnanina.

zdí nad pilíři a podporovány odsazenou uliční zdí v přízemí. Prostorové spolupůsobení, zajištěné smykovou únosností příčných zdí, je nad nejvíce poškozenými pilíři prakticky vyčerpáno, příčné zdi jsou porušeny v oblasti styku s uliční zdí významnými trhlinami.

Zatížení pilířů, spolupůsobení uliční zdi a příčných zdí Spolehlivým podkladem pro výpočet zatížení pilířů se stalo zaměření a stavebně technický průzkum stavby. Provozní zatížení pilířů má velikost 1020 kN, z toho stálé zatížení 950 kN. Tlakové napětí v dřících pilířů překračuje více než dvojnásobně výpočtovou pevnost zdiva pilířů a způsobuje jejich deformaci (obr. 2–4). Při přenosu svislého zatížení zřejmě došlo ke spolupůsobení pilířů a odsazené uliční zdi v přízemí. Prostorové spolupůsobení těchto konstrukcí zajišťují příčné zdi v 1.NP a 2.NP, jež jsou provázány s obvodovou uliční

Princip obnovy Všech deset poškozených průčelních pilířů se muselo vyměnit, bylo třeba vybourat vadné zdivo a nově prostory vyzdít. V souladu s požadavky památkářů byly neporušené kamenné bloky, případně jejich neporušené části, zachovány. Zásadním problémem při návrhu obnovy pilířů se stalo provizorní podepření zdiva. Nebylo možné realizovat průrazy pro provlečení ocelových příčníků, které by konstrukci pilířů významně oslabily a ohrozily jejich stabilitu. Proto bylo navrženo opásání pilířů dvojicemi ocelových převázek vzájemně spojených vysokopevnostními závitovými tyčemi (obr. 5, 9).

stavebnictví 02/12

35

▲ Obr. 8. Příčný řez historickým domem U Svatého Michala

▲ Obr. 10. U většiny pilířů bylo možné zachovat části soklů, u některých i nepoškozené části dříků ▼ Obr. 11. Pohled na novou konstrukci pilíře

▼ Obr. 9. Schéma ocelových podpor pilířů (dílenská dokumentace firmy OK-BE, spol. s r.o.)

▲ Obr. 12. Pohled na historikou stavbu domu U Svatého Michala po obnově konstrukcí pilířů

Předepnutí limitovala tlaková únosnost zdiva v kontaktu s ocelovou převázkou. Svislá síla z pilířů se přenáší do převázek třením. Převázky podepírala dvojice ocelových rámů tvořených stojkami a příčníkem. Rámy se aktivovaly čtyřmi hydraulickými lisy umístěnými mezi příčníkem a základovým prahem (obr. 6). Celková aktivační síla vnesená do podpor činila 600 kN. Jak bylo zmíněno v úvodu, celé průčelí domu bylo před zahájením prací podepřeno těžkou tesařskou konstrukcí, jež se vždy před bouráním pilíře aktivovala dubovými klíny.

Základní údaje o stavbě Stavba: dům U Svatého Michala Investor: CPI Group a.s. Projektant: ATREA spol. s r.o. Projektant statické části: Viktor BENEŠ – Projektová kancelář, s.r.o. Stavebně technický průzkum: Diagnostika staveb Dostál a Potužák s.r.o. Dodavatel: BM Construction, spol. s r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Michal Vrána

Realizace výměny pilířů Výměna pilířů se realizovala postupně po dvojicích tak, aby se vybourané pilíře neovlivňovaly. Po aktivaci ocelových podpor byla vybourána polovina průřezu pilíře v délce jeho poškození. U většiny pilířů bylo možné zachovat části soklů, u některých i nepoškozené části dříků. Po provizorním podepření ubourané části se odstranil zbytek pilíře (obr. 7, 10). U pilířů, kde byla zachována část konstrukce soklu, se do kamenných bloků osadily nové kamenické skoby. Pilíře byly postupně dozděny z plných cihel. Po dosažení pevnosti malty 2,5 MPa mohly být uvolněny ocelové podpory (obr. 11). Všechny etapy realizace se kontrolovaly pomocí přesné nivelace. Celková průměrná deformace pilířů od zahájení do dokončení prací činila 4,4 mm.

Závěr Obnova silně zatížených pilířů byla technicky náročná. Navržený způsob jejich výměny vyžadoval přísnou technologickou kázeň při postupném předpínání závitových tyčí, aktivaci podpůrných rámů při postupném bourání, zdění a uklínování nového zdiva. Obnova byla úspěšně dokončena v květnu roku 2011 (obr. 12).

english synopsis Repair of Piers of a Historical House

The St. Michael´s House at Pohořelec in Prague is a historical building the oldest parts of which date back to the gothic period. Before the renovation, the house was in a very bad civil engineering condition. The renovation was designed and completed in three stages. Within stages I and II the forefront was temporarily supported with a heavy carpentry structure and the house was tied with iron ties. In stage III, defective parts of the piers were repaired. The article gives a description of the works completed in stage III of the renovation.

klíčová slova: dům u Svatého Michala, Pohořelec, obnova pilířů, předpínání závitových tyčí, aktivace podpůrných rámů

keywords: St. Michael´s House, Pohořelec, renovation of piers, pre-stressing of threaded rods, activation of support beams

stavebnictví 02/12

37

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Miloslav Lukeš, Vladimír Janata | grafické text A podklady | grafickéEXCON, podklady a.s. a

Rekonverze plynojemu v NKP Dolní oblast Vítkovic na multifunkční aulu Ing. Miloslav Lukeš Ve firmě Excon, a.s., působí jako projektant-statik od ukončení studií na FSv ČVUT, obor konstrukce a dopravní stavby. Projektoval mnoho významných staveb, z nichž lze jmenovat např. velkorozponový hangár v Mošnově, stožáry, komíny. V současné době působí jako vedoucí projektu rekonverze plynojemu a vysoké pece ve Vítkovicích. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Vladimír Janata, CSc. E-mail: [email protected]

Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovic ■ nedaleko centra Ostravy s unikátním komplexem industriální architektury je v současné době svědkem velmi zajímavé, citlivé rekonverze původně průmyslové stavby odstaveného plynojemu. V jeho vnitřním prostoru se buduje hlediště, jeviště a další konstrukce potřebné pro zajištění provozu nového multifunkčního centra. Vzniká tak gigantický prostor o objemu cca 110 000 m3, který bude využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí.

▲ Mokrý plynojem o objemu 50 000 m3 byl postaven v letech 1924–1925

k zesílení konstrukce zvonu a její úpravě pro nový účel. Úprava zahrnovala zejména novou konstrukci tamburu a přípravu konstrukce pro vytvoření velkoplošného proskleného otvoru. Ve druhé etapě byla střecha a  stěna zvonu zateplena novým obvodovým pláštěm, pod který se umístily vzduchotechnické jednotky a další technologie. Opravila se také konstrukce nádrže, v jejíž stěně byl vytvořen velkoprostorový prosklený otvor. Uvnitř plynojemu byly nezávisle na samotné stavbě plynojemu postaveny ocelové a betonové konstrukce pro hlediště, jeviště, knihovnu a další provozní části budoucí multifunkční auly.

Historie a funkce plynojemu Plynojem byl postaven v letech 1924–1925 a sloužil až do roku 1998, kdy byla ve Vítkovických vysokých pecích po 162 letech ukončena výroba železa. První větší oprava byla zahájena v roce 1969. Tehdy došlo k opravě zejména netěsného zvonu plynojemu, aby nedocházelo k únikům plynu. Generální rekonstrukce v roce 1983 zahrnovala výměnu zvonu a vyrovnání náklonu nádrže vzniklého vlivem nerovnoměrného sedání podloží poddolovaného území. Po této opravě plynojem sloužil až do ukončení provozu v roce 1998. Z  funkčního hlediska se jedná o  tzv. mokrý plynojem s  proměnným objemem plynu stálého tlaku. Má pevnou spodní část v podobě válcové nádrže, do níž se zasouvá pohyblivý zvon ukončený vrchlíkem. Úniku plynu zabraňuje vodní těsnění. Plynojem o maximálním objemu 50 000 m3 jímá vyčištěný vysokopecní plyn a udržuje stálý tlak v plynové síti.

▲ Příčný řez stavbou plynojemu po vybudování nové ocelové a betonové konstrukce pro hlediště, jeviště, knihovnu a další provozní části budoucí multifunkční auly

Konstrukce plynojemu Cíle rekonverze V první etapě stavebních úprav byl zvon plynojemu vyzdvižen o cca 13 m do polohy maximálního objemu plynu, čímž vznikl prostor pro vybudování vnitřních konstrukcí multifunkční auly. Před samotným zdvihem došlo

38

stavebnictví 02/12

Průměr nádrže plynojemu činí 71,7 m, výška vodní hladiny dosahuje cca 14 m, průměr pohyblivého zvonu je 70 m a výška plynojemu včetně vrchlíku o vzepětí 5,3 m je 18,5 m. Stěny zvonu plynojemu sestávají ze sloupů a kruhových prstenců v obou okrajích a v polovině výšky. Sloupy i prstence mají truhlíkový průřez. Stěnu zvonu oplášťuje plech, přivařený

▲ Imperfekce spodních pasů příhradových nosníků ▲ Stěna zvonu plynojemu (vizualizace), detail styku prvků stěny

na horním a spodním prstenci a na horizontálních úhelníkových výztuhách. Nosnou konstrukci kulového vrchlíku tvoří 64 radiálně se sbíhajících IPE270, resp. IPE300 profilů na středním kruhovém svařenci a 13 tangenciálně vedených kruhových prstenců, jež spolu s radiálními prvky tvoří prostorovou strukturu kupole. Celkem 32 radiálních prvků je zakončeno na tangenciálním prstenci o  průměru 20,5 m. Příhradovou konstrukcí z válcovaných profilů je ve spodní části vyztuženo 24 radiálních prvků (vždy ve trojicích vedle sebe). Konstrukci pokrývá pětimilimetrový plech. Pouze dva krajní pasy plechů na okraji skořepiny mají tloušťku 12 mm (šířka pasu činí 1,2 m) a 10 mm (šířka pasu je 1,04 m). Radiální vazníky se společně se sloupy zvonu sbíhají v rámovém rohu. Válcová konstrukce nádrže sestává z plechů tloušťek 10–32 mm. Plechy byly vzájemně nýtovány, styky musely být řešeny vodotěsně. Konstrukci nádrže doplňuje 32 příhradových sloupů, jež měly zejména funkci podpory pro vysunutý zvon při zatížení větrem. Zvon byl pomocí kladek umístěných na vrcholu sloupů nádrže zavěšen a úpravou vyrovnávacího závaží byl poté nastaven požadovaný tlak plynu na výstupu z plynojemu.

na spodním stěnovém prstenci došlo k většímu koroznímu poškození, jež bylo zohledněno redukcí jeho únosnosti. Z funkčního hlediska však bylo nalezeno mnoho nedostatků, se kterými bylo třeba počítat ve statickém posudku. Stěnový a střešní plášť například nebyl přivařen k nosným prvkům zvonu plynojemu. Spodní pasy příhradových nosníků pod radiálními nosníky vykazovaly nadměrné imperfekce ve vodorovném směru (cca 150 mm). Provedení svarů se ukázalo často na velmi nízké úrovni. Plynojem před stavebními úpravami a  po nich z  hlediska statického namáhání Po rekonverzi jsou zatížení na konstrukci výrazně odlišná (opačná) oproti zatížením působícím na plynojem při jeho provozu. Při provozu plynojemu nastával ve zvonu přetlak, hlavní nosné radiální prvky střechy byly namáhány tahem, vnější prstenec tlakem. Pouze v případě odstávky byla střecha zatížena svislým zatížením od vlastní tíhy. Po rekonverzi dochází u objektu k zatížení jak vlastní tíhou konstrukce, tak novými stálými zatíženími (skladba nového střešního pláště, jednotky vzduchotechniky, konstrukce tamburu) a proměnnými zatíženími od nových technologií. Dále je zatížen vyššími hodnotami od klimatického zatížení (sněhem a větrem), které odpovídají normám řady EN. Radiální tlačené prvky a obvodový prstenec namáhaný výraznou tahovou silou v rámci nové konfigurace zatížení nevyhověly. Při návrhu bylo také třeba věnovat zvýšenou pozornost posouzení jak globální, tak lokální stability střechy.

První etapa stavebních úprav

▲ Model konstrukce plynojemu

Stav plynojemu před konverzí

Nové prostorové vzpínadlo Netradičním řešením problému nevyhovujících prvků zvonu, jež nahradilo plošné zesilování všech prvků, bylo umístění předpjatého prostorového radiálního vzpínadla. Tvořilo jej šestnáct předpjatých táhel Macalloy M64, střední příhradový vodorovný prstenec s  vnějším průměrem 22,6 m, vzepřený o vrchlík šestnácti sloupy se vzpěrami.

Po ukončení provozu v roce 1998 byl zvon plynojemu uložen na 32 provizorních podporách. Spodní hrana zvonu se nacházela ve výše cca 1,5 m nad podlahou plynojemu. Před započetím stavebních úprav byl vnitřní povrch plynojemu mechanicky očištěn. Následně byl proveden podrobný průzkum stavu ocelové konstrukce zvonu a nádrže se zaměřením na zjištění korozních úbytků a na ověření dimenzí a stavu jednotlivých prvků. Zároveň se pomocí technologie 3D scanování zaznamenala skutečná geometrie zvonu. Závěry z průzkumu konstrukce Korozní úbytky, které byly měřeny na cca 7500 místech, byly většinou na takové úrovni, že neměly významný vliv na snížení únosnosti prvků. Pouze

▲ Plynojem před stavebními úpravami. Statický model zvonu (vizualizace).

▼S  tav před rekonverzí – zvon plynojemu byl spuštěn a uložen na provizorních podporách

▲ Plynojem po stavebních úpravách. Statický model zvonu na nových sloupech (vizualizace).

stavebnictví 02/12

39

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Nové zesilující příhradové nosníky na střeše

plynojemu popisovaly rozvoj teploty plynů v čase. Tyto křivky činily vstup pro požární posudek jednotlivých nosných prvků v plynojemu.

▲ Nové prostorové vzpínadlo, s prstencem o průměru 22,6 m

Táhla jsou na vnější straně kotvena ke stávajícímu vnějšímu kruhovému prstenci, na vnitřní straně pak k novému střednímu prstenci. Vzpínadlo zajistilo příznivou redistribuci vnitřních sil tak, aby většina stávajících prvků vyhověla své nové funkci. Síla ve vnějším kruhovém prstenci se snížila o cca 25 %, a zesilovat jej tedy nebylo nutné. Zesíleny byly pouze některé tangenciální prvky poblíž rámového rohu. Konstrukce vzpínadlem byla výhodně zesílena před zdvihem zvonu, kdy se spodní hrana kulového vrchlíku nacházela ve výšce cca 13 m. Táhla se předpínala přes napínákové matice, přičemž síly na všech táhlech byly ■ měřeny on-line, nalepenými tenzometrickými plnými můstky. Předpínací postup, připravený s  použitím matice vzájemného ovlivňování táhel, zajistil optimální předpínání ze stavu sil změřených po montáži k projek▲ Tenzometrické měření sil v táhlech tovaným silám (cca 250 kN). Zesilující příhradové nosníky na střeše V  rámci první etapy byly namontovány zesilující příhradové nosníky přivařené z vnější strany ke všem 64 radiálním hlavním nosným prvkům střechy zvonu. Ty tvořily spodní pas nově vytvořeného příhradového nosníku. Nově vyrobené konstrukce sestávají z  dílců  horního pasu, svislic a diagonál. Horní pas je tvořen T profilem s pasnicí šířky 120 mm pro uložení nosného trapézového plechu. T profil je osazen cca 600 mm nad povrchem stávajícího plechu. Nové konstrukce se stávajícím nosníkem byly spojeny tak, že ve střešním plechu byly nejprve vyříznuty otvory, jejichž okraje se vodotěsně přivařily k hornímu pasu stávajících nosníků. Svislice jsou přivařeny přímo na horní pas stávajícího nosníku ve vzniklém otvoru. Diagonály byly přivařeny na svislice. Konstrukce zesilujících radiálních nosníků pokračuje i na sloupech zvonu v délce cca 2,0 m. Zesilující nosníky mají zásadní příznivý vliv na stabilitu tlačených prvků i na globální stabilitu skořepiny. Celkem 64 nových radiálních příhradových nosníků doplňují dva kruhové tangenciální příhradové prstence, připojené k tangenciálním kruhovým nosným prvkům střechy obdobným způsobem jako radiální příhradové nosníky. Touto konstrukční úpravou se mezi stávajícím plechem zvonu plynojemu a zateplenou skladbou střešního pláště vytvořil větraný prostor, jenž je využit pro uložení technologie (vzduchotechnika, sprinklery, elektroinstalace apod.). S ohledem na požadovanou požární odolnost konstrukce je objekt vybaven zařízením pro nucený odtah tepla a kouře (OTK) a sprinklery. Potrubí, instalované ve druhé etapě výstavby, je umístěno na stávající střeše. Potrubí OTK je tvořeno tangenciálním kruhovým potrubím a radiálními rozvodnými paprsky, umístěnými v prostoru mezi příhradovými nosníky. V místě průchodu tangenciálního prstence novými příhradovými nosníky je konstrukce zesilujících nosníků rámová. V návaznosti na instalaci OTK se stanovily parametrické požární křivky, které pro jednotlivé prostory uvnitř

40

stavebnictví 02/12

Nová konstrukce tamburu Nad středem střešního vrchlíku byla umístěna nová kruhová konstrukce tamburu o průměru 20,6 m. Střešní konstrukce, jejíž vnitřní povrch má akustický účel, má tvar obráceného kulového vrchlíku s radiální strukturou vazníků. Pasy těchto vazníků se sbíhají na centrálním kruhovém příhradovém válci. Obvodové sloupy z čtvercových trubek slouží jako podpory pro prosklený plášť. Střecha tamburu je po celém obvodu rozšířena konzolami o cca 2,5 m, nad nimiž budou zavěšeny žaluzie. Voda zachycená obvodovými žlaby se pomocí čtyř svodů odvádí z tamburu na střechu zvonu.

▲ Nová konstrukce tamburu (celkový průměr s konzolou činí cca 25,5 m)

Zdvih zvonu plynojemu Konstrukce zrekonstruovaného zvonu plynojemu o hmotnosti 800 t byla šplhavým způsobem vyzdvižena o  cca 13 m, a  to s  použitím hydraulických lisů o nosnosti 100 t, uložených na šestnácti nově instalovaných sloupech. Výška zdvihu každého z 29 technologických kroků činila cca 460 mm. Konstrukce se během každého kroku dorovnávala po 90 mm. Sloupy tvořené dvěma dříky z  U  profilů byly umístěny z obou stran pláště zvonu v osové vzdálenosti 390 mm. Při postupném zdvihu se mezi dříky sloupů odspodu montovaly diagonály. Příhradový sloup se tak postupně kompletoval. Práce na všech šestnácti stanovištích probíhaly synchronizovaně, komunikaci zajišťovaly vysílačky. Během zdvihání zvonu se kontrolovaly síly na jednotlivých stanovištích a výšky zdvihu. Jako maximální rozptyl výšek zdvihu se určila hodnota 20 mm. V rámci jednotlivých technologických kroků byly nosná konstrukce, resp. lisy, ukládány na pomocné montážní překlady, které se montovaly na nové sloupy. Tyto překlady se na závěr zdvihu využily pro finální uložení zvonu na sloupy. Zvon byl do výšky cca 13 m vyzdvižen za jedenáct dní (v lednu roku 2011). Po zdvihu se doplnilo dalších šestnáct sloupů. Pomocí lisů se aktivovaly tak, aby v  závěru všech 32 sloupů přenášelo shodnou reakci současně s kontrolou geometrie spodního pasu zvonu. Nové sloupy byly v polovině výšky a ve vrcholu vzpěrami stabilizovány ke konstrukci nádrže proti vybočení a rotaci celé konstrukce zvonu. Tyto vzpěry dále slouží k přenosu sil vzniklých od horizontálního zatížení ze zvonu do konstrukce nádrže.

▲ Zdvih zvonu plynojemu, montážní nosníky, hydraulická jednotka

▲ Zdvih zvonu plynojemu

▲ Detail styčníku lávky +20,3 m po otryskání a po aplikaci základního nátěru PKO

mezi stávající povrch zvonu a novou skladbu pláště. Střešní plášť je uložen na trapézové plechy kladené na příhradové nosníky doplněné v rámci první etapy stavebních úprav. Stěnový plášť spočívá na trapézových plechách kotvených na příhradové nosníky doplněné v rámci druhé etapy.

▲ Zdvih zvonu plynojemu – cca polovina výšky zdvihu (+6,5 m)

Příprava dílenské dokumentace, výroby a montáže Pro vypracování dílenské dokumentace byly využity výstupy z 3D scanování konstrukce, zejména pro tvorbu výkresů příhradových nosníků na střeše a zesílení rámových rohů. Nové příhradové sloupy pod zvonem respektovaly skutečnou výšku podlahy, která má převýšení cca 1 m. Podkladem pro dílenskou dokumentaci se stala také dokumentace z kontroly stavu ocelové konstrukce. Celý postup zdvihu byl pečlivě připraven a zdvih samotný probíhal v přímé koordinaci projektant – hlavní montér.

Druhá etapa stavebních úprav

Rekonstrukce nádrže plynojemu, aplikace protikorozní ochrany Opravily se především detaily poničené korozí. Pro přípravu povrchu před nátěry byla zvolena metoda tryskání abrazivem. Původně uvažovaná metoda tryskání vysokotlakovou vodou se po zkouškách ukázala jako nevhodná, nedostatečná. Nátěr se aplikoval nástřikem ve třech až čtyřech vrstvách, finální vrstva je dle požadavků architekta v  odstínu kovářské černi. Úprava konstrukce nádrže v návaznosti na vytvoření velkoplošného proskleného otvoru Jako hlavní vstup do vnitřního prostoru bude sloužit nově vytvořený velkoplošný prosklený otvor v nádrži plynojemu. Spodní hranu otvoru definuje terén – začíná v místě kotvení pláště nádrže plynojemu, horní hrana otvoru se nachází ve výšce cca 13 m. Otvor má šířku přes devět polí (celkový počet polí je 32), celkem měří cca 64 m, což je přibližně jedna třetina obvodu plynojemu.

Nové konstrukce v interiéru plynojemu

Opláštění zvonu plynojemu V  druhé etapě byla střecha a  stěna zvonu opláštěna. Samotnému opláštění předcházela montáž technologických zařízení do prostoru

Uvnitř plynojemu byly namontovány nové ocelové konstrukce jeviště a  hlediště v  návaznosti na nové betonové konstrukce divadelního prostoru.

▼ Provizorní opláštění stěny tamburu a opláštění střechy zvonu plynojemu

Nová konstrukce jeviště Ocelová konstrukce jeviště je situována v severozápadní části plynojemu. Spodní hrana OK leží na úrovni +12,0 m, horní hrana na úrovni cca +24,4 m. Celková půdorysná plocha jeviště zabírá cca 410 m2. Nosnou konstrukci jeviště tvoří šestnáct příčných vazeb, sestávajících z  vodorovného příhradového nosníku, a vždy čtveřice sloupů. Část vazníků spočívá na betonové konstrukci a v zadním úseku jeviště jsou vazníky uloženy přímo na sloupech. Stabilitu konstrukce zajišťují příhradová ztužidla, dostupnost je možná pomocí ochozů a lávek. Ocelová konstrukce jeviště slouží pro zavěšování divadelní technologie (18 t na každé dvojici vazníků) a pro instalaci technologie pro jevištní transportní plošinu.

stavebnictví 02/12

41

věda a v ýzkum v praxi

■

▲ Ocelová konstrukce hlediště ▼ Ocelová konstrukce jeviště, pohled z hlediště po položení filigránů

42

stavebnictví 02/12

text A | grafické podklady a

▲ Plynojem po opláštění, montáž zasklení otvoru za jevištěm

Nová konstrukce hlediště Ocelová konstrukce hlediště s půdorysnou plochou 1450 m2 navazuje na jevištní prostor. Je navržena jako tuhá prostorová příhradovina lasturovitého tvaru. Skládá se z  šestnácti vějířovitě se rozbíhajících rovinných příhradových zaoblených vazníků, podepřených u  jeviště kruhovým betonovým lemem a  v  zadní části dlouhými trubkovými sloupy (22 m). Vazníky jsou doplněny tangenciálními ztužidly do prostorově působícího celku. U  příhradových vazníků se v  každém styčníku střídají diagonály a  svislice. Horní pas má tvar lomeného polygonu, spodní pas je kruhový, o poloměru cca 70 m. Horní a spodní pas, diagonály i  svislice jsou navrženy z  H profilů. Konstrukce je pohledová, viditelná z  rozptylových prostorů mimo hlediště. Železobetonovou konstrukci podlahy hlediště tvoří filigrány tloušťky 60 mm s nadbetonovanou deskou tloušťky 120 mm.

Závěr

Projektant ocelové konstrukce: Excon, a.s., Ing. Vladimír Janata, CSc., Ing. Miloslav Lukeš Generální dodavatel: GEMO OLOMOUC, spol. s.r.o. Výroba a montáž ocelové konstrukce: Hutní montáže Ostrava, a.s. Dodávka a předepnutí táhel: Tension systems, s.r.o. Tenzometrická měření, předpínací postup, technologický postup zdvihu zvonu: Excon, a.s. Stavbyvedoucí ocelové části: Ing. Aleš Zemánek Doba výstavby: 03/2010–01/2011, 06/2011–05/2012

english synopsis Reconversion of the Steel Structure of the Gas Holder in Vítkovice in a Multi-purpose Hall

Zahájení provozu multifunkční auly se plánuje na květen roku 2012. Celá rekonverze tvoří nesmírně zajímavou a pestrou kombinaci obnovy původně průmyslové stavby a její adaptace pro výstavbu moderního prostoru multifunkční auly. Použity přitom byly náročné technologie, jako je redistribuce vnitřních sil předpínáním a  zdvih mohutného objektu. ■

Large premises of Vítkovice Steel Works feature a unique set of industrial architecture. The shut-down gas holder will be converted into a new multi-purpose hall. The project offers a combination of sensitive renovation of an originally industrial facility and its adaptation for the construction of a modern multi-purpose room using sophisticated technologies.

Základní údaje o stavbě Investor: Dolní oblast Vítkovice, z.s.p.o. Architekt: Ing. arch. Josef Pleskot Generální projektant stavební části: AP atelier, Ing. arch. Josef Pleskot

multifunkční aula, předpjaté prostorové vzpínadlo, hydraulický zdvih, plynojem

klíčová slova:

keywords:

multi-purpose auditorium, prestressed space beam-string structure, hydraulic lifting, gas holder

stavebnictví 02/12

43

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Jaroslav Sedláček, Vladimír Janata | grafické text A podklady | grafickéEXCON, podklady a.s. a

■

▲ Konstrukční řešení tribun fotbalového stadionu ve Štruncových sadech v Plzni

Ocelová střešní konstrukce tribun fotbalového stadionu v Plzni Ing. Jaroslav Sedláček Statik od ukončení studií v roce 1991 na FSv ČVUT, obor konstrukce a dopravní stavby. Je autorizovaným inženýrem v oboru mosty a inženýrské konstrukce. Projektoval mnoho významných staveb, z nichž lze jmenovat např. zastřešení celnice Rozvadov nebo vysílací stanice pro mobilní operátory. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Vladimír Janata, CSc. E-mail: [email protected]

Na fotbalovém stadionu ve Štruncových sadech v Plzni, rekonstruovaném pro evropské poháry, byly vybudovány tři nové tribuny shodného konstrukčního řešení. Dvě z nich jsou situovány

44

stavebnictví 02/12

za brankami a jedna po délce hřiště, proti hlavní tribuně. Nosná konstrukce tribun byla navržena železobetonová, za jejich zadní stranou jsou vztyčeny železobetonové prefabrikáty pylonů pro kotvení ocelové střešní konstrukce. Konstrukční řešení zastřešení tribun Střešní konstrukci tribun tvoří rovinné příhradové vazníky lichoběžníkového tvaru s vyložením 16 m. Konstrukční výška vazníků je proměnná – činí 2050 mm v místě kotvení a 1000 mm na konci konzoly. Horní pasy mají sklon 1,75° ve směru od hrací plochy a je na nich přímo uložen trapézový plech střešního pláště. Projektová dokumentace pro stavební povolení počítala s tím, že konstrukce vazníků bude trubková, se závěsy z trubek o průměru 194 mm. V rámci realizace střešní konstrukce tribun byly profily vazníků optimalizovány. Horní trubkové pasy byly nahrazeny profily HEA, jež umožňují uložení trapézového plechu střešního pláště bez dalších úprav detailů.

▲ Příčná vazba střešní konstrukce

▲ Střešní konstrukce tribun. Horní trubkové pasy byly nahrazeny profily HEA, jež umožňují uložení trapézového plechu střešního pláště bez dalších úprav detailů. Táhla systému Macalloy 460 nahradila závěsy z trubek.

totiž k ovlivnění sousedních vazeb, které způsobuje tuhost podélného tužidla a konstrukce pro opláštění v čele vazníků. Výsledky všech metod byly v dobré shodě a ukázalo se, že není nezbytné tenzometricky měřit všechny vazby, pokud se do výpočtu předpětí z vlastních frekvencí zavedou odpovídající okrajové podmínky.

Závěr Úpravami konstrukce, jež vycházejí především z předepnutí závěsu, se docílilo snížení nebo odstranění tlakových sil v  konstrukčních prvcích s velkými vzpěrnými délkami. Při dimenzování se tak dosáhlo snížení hmotnosti ocelové konstrukce o téměř 20 %. Na druhé straně bylo nutné při montáži měřit předpětí. Přesto je ekonomický efekt předepnuté konstrukce nesporný. V neposlední řadě je třeba zmínit estetické hledisko, kdy závěsy z kulatiny o průměru 52 mm působí mnohem příznivějším dojmem než trubka, která musí být dimenzovaná na vzpěr. Použití předpjatého táhla řeší také tolerance vzdálenosti čepů závěsu. ■

▲ Obalová křivka normálových sil v závěsu a spodním pasu vazníku (nahoře varianta bez předpětí)

Táhla systému Macalloy 460 nahradila závěsy z trubek s možností jejich předepnutí za použití hydraulického zařízení technotensioner. Předepnutím došlo k redistribuci vnitřních sil. Závěsy byly předepnuty tak, aby při působení maximálního vztlaku větru na konstrukci bylo táhlo stále namáháno tahem. Celé zatížení při této kombinaci zatížení nese pouze vazník, jako by nebyl zavěšen. Při maximálním zatížení v kombinaci se zatížením sněhem a tlakem větru je nejvíce namáhán spodní pas a závěs. V porovnání s variantou, kdy závěs není předepnut, vznikají v závěsu o cca 50 % větší tahové síly. Tlakové síly však chybí, takže není třeba závěsy dimenzovat na vzpěr. Tlakové síly v horním pasu vazníku, který ve variantě bez předpětí nebyl využit, výrazně vzrostly – proti vzpěrnému vybočení je však tato část zajištěna trapézovým plechem střešního pláště. Ve spodním pasu, který není na vzpěr zabezpečen, jsou tlakové síly o cca 35 % menší a tahové síly vzrostly o 80 %. Pro porovnání variant byl použit shodný model vazníku, který se liší jen profilem závěsu a jeho předpětím.

Měření předpětí závěsů Předpětí závěsů se měřilo kombinací několika metod. Na vybraných táhlech byly nalepeny tenzometry zapojené do plného můstku, přímo napájené kabely. Na všech táhlech bylo zajištěno měření vlastních frekvencí pomocí akcelerometrů. Při předpínání každého závěsu byl také sledován tlak v hydraulickém napínacím zařízení. Síla vnášená do táhel byla stanovena s ohledem na pořadí, v jakém byly vazby aktivovány. Dochází

Základní údaje o stavbě Projekt: Ocelová střešní konstrukce tribun fotbalového stadionu v Plzni Investor: Město Plzeň Projektant statické části: Excon, a.s., Ing. Vladimír Janata, CSc., Ing. Jaroslav Sedláček Výroba a montáž ocelové konstrukce: Excon, a.s. Dodávka a předepnutí táhel: Tensions Systems, s.r.o. Tenzometrická měření, předpínací postup: Excon, a.s. Stavbyvedoucí části OK: Štěpán Trantina

english synopsis Steel Roof Structure of the Football Stadium Tribunes in Pilsen

The supporting roof structure of the football stadium tribunes in Pilsen, Štruncovy sady, renovated for European cups is made of parallel panel girders of trapezoidal form, with 16 m outreach. Modifying the steel structure mainly by pre-stressing the suspension resulted in a reduction or elimination of pressure forces in structural elements of big effective lengths. As a result of the dimensioning the weight of the steel structure managed to be reduced by nearly 20%.

klíčová slova: fotbalový stadion, ocelová střešní konstrukce, přímopasé příhradové vazníky, profily HEA, táhla Macalloy 460

keywords: football stadium, roof steel structure, parallel panel girders, HEA profiles, Macalloy 460 bar system

stavebnictví 02/12

45

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Lenka Zapletalová, Petr Mojzík, Jiří Stráský, Peter Pitoňák | grafické podklady Stráský, text A |Hustý grafické a partneři podklady s.r.o. a

Zavěšená lávka přes dálnici D1 v Bohumíně Ing. Lenka Zapletalová Fakultu stavební VUT v Brně absolvovala v roce 1987. Je vedoucí projektantkou ve firmě Stráský, Hustý a partneři, s.r.o. V současné době zastává pozici vedoucí střediska MOSTY 4. Je autorizovanou inženýrkou v oboru Mosty a inženýrské konstrukce. E-mail: [email protected] Spoluautoři článku: Ing. Petr Mojzík E-mail: [email protected] prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. E-mail: [email protected] Ing. Peter Pitoňák E-mail: [email protected]

▲ Obr. 1. Lávka přes dálnici D1 v Bohumíně

Lávka celkové délky 115,26 m převádí pěší a cyk■ listickou dopravu přes dálnici D1, silnici I/67 a upravené koryto potoka Bajcůvky. Je navržena s dvěma poli o rozpětí 54,94 + 58,29 m (obr. 2). Architektonické a konstrukční řešení Osa lávky je ve vrcholovém zakružovacím oblouku s poloměrem 500 m a ve výrazném půdorysném oblouku s poloměrem 220 m. Mostovku celkové šířky 7,60 m tvoří páteřní nosník vystupující nad povrch komunikací a tvoří přirozené rozhraní mezi částí pro pěší a cyklisty (obr. 3 a 4). Chodník šířky 2,25 m a cyklostezka šířky 3,00 m jsou vedeny po oboustranných konzolách. Delší konzolu vylehčuje kazeta, aby nosník nebyl namáhán kroucením. Mostovka je zavěšena na středním pylonu tvaru písmene V prostřednictvím mnohonásobných závěsů semiradiálního uspořádání. Pylon je ocelový, vyplněný betonem. Most tvoří integrální konstrukční systém, ve kterém je mostovka rámově spojena s pylonem a je vetknuta do krajních opěr. Konstrukce v půdorysu působí jako oblouk vetknutý do krajních opěr, proto vyvolávají objemové účinky změnu jeho vzepětí. Pylon je v příčném směru co nejštíhlejší, aby bylo namáhání pylonu co nejmenší. Snahou projektantů bylo navrhnout úspornou konstrukci jemných rozměrů odpovídajících lidskému měřítku, jejíž krása vychází ze statické funkce, současně však také takřka bezúdržbovou konstrukci tvořenou robustním průřezem bez dutin, ložisek, kloubů a tlumičů vibrací. Štíhlou konstrukci, jež nevyvolává u  chodců nepříjemné pocity způsobené vibracemi od pohybu chodců a větru. Mostovka Mostovka je zhotovena z monolitického dodatečně předpjatého vysokopevnostního betonu C55/67-XF1. Zavěšení mostovky na ocelobetonový pylon je realizováno sedmnácti symetrickými páry lanových závěsů. Mostovku šířky 7,60 m tvoří lichoběžníkový páteřní nosník konstantní výšky 1,0 m, jenž vynáší konzolové desky pro pěší a cyklisty. V důsledku rozdílnosti šířkového uspořádání chodníku a cyklostezky jsou i délky vyložení rozdílné. Delší vyložená deska cyklostezky na spodním povrchu je vylehčena v pravidelném rastru 2,0 m velkoplošnými kazetami, aby se

46

stavebnictví 02/12

▲ Obr. 2. Podélný řez

▲ Obr. 3. Příčný řez: a) mostem, b) mostovkou ▼ Obr. 4. Příčný řez (vizualizace)

Spojení pylonu s mostovkou je rámové. Předpínací výztuž prochází komorami pylonu v ocelových trubkách, betonářská výztuž je napojena na pylon prostřednictvím mechanických šroubovaných spojek, přenos smykového napětí zajišťují smykové trny přivařené k plechům pylonu. Ocelová kapotáž zajišťuje zachování vnějších hran páteřního nosníku i v místě styku mostovky s pylonem. Pylon musel být zhotoven s příčným nadvýšením cca 500 mm v jeho hlavě, neboť zavěšení půdorysně zakřivené mostovky způsobuje jeho příčnou deformaci. Spodní, více namáhaná část, je vyrobena z konstrukční oceli S460, horní pak z oceli S355. Injektáž betonem C30/37-XF1 probíhala s ohledem na velké příčné deformace pylonu při napínání závěsů až po zavěšení a předepnutí mostovky.

▲ Obr. 5. Mostovka je zavěšena na ocelobetonovém středním pylonu tvaru písmene V o výšce 25,40 m, prostřednictvím mnohonásobných závěsů semiradiálního uspořádání

eliminovaly účinky kroucení. Hloubka vylehčení je proměnná od 100 do 150 mm, vlastní tvar kazety kombinuje tvar lichoběžníku a na něj navazující půlkruh (obr. 12). Kotvení lanových závěsů k mostovce zajišťují ocelové kotevní přípravky tvořené svislými plechy kapkovitého tvaru, které jsou doplněny o vodorovné a svislé koncové plechy, zabetonované do páteřního nosníku. Přímka každého závěsu prochází rovinou styčníkového plechu, plechy jsou tudíž různoběžné s osou páteřního nosníku. Tvar každého styčníkového plechu je originální. Přípravky byly osazeny na čtyři šrouby umožňující jejich výškovou rektifikaci. Podélné předpětí je vyvozeno čtyřmi dvanáctilanovými kabely systému SKANSKA. Průběh kabelů byl navržen tak, aby radiální síly od kabelů vyrovnávaly účinky stálého zatížení v nezavěšených částech mostovky. Předpětí bylo vyvozeno až po zavěšení mostovky. Závěsy Nosná konstrukce je zavěšena prostřednictvím plně uzavřených lan systému PFEIFER s charakteristickou pevností 1440 MPa a modulem pružnosti 160 GPa. Horní vidlicové koncovky lan, kotvené ke styčníkovému plechu pylonu, jsou pevné, spodní, kotvené v kotevním přípravku zabetonovaném v páteřním nosníku, jsou rektifikovatelné (obr. 13). Prvních sedm párů závěsů u pylonu tvoří lana PV 115 (průměr 35 mm), ostatních deset párů pak lana PV 150 (průměr 40 mm). Hlavním důvodem použití rozdílných průměrů lan je zaručení lineárně pružného chování i u méně namáhaných závěsů. Pylon Ocelobetonový pylon tvaru písmene V má výšku 25,40 m. Tvoří jej dvojice ocelových komůrkových průřezů 600 x 800 mm vyplněná betonem, ve spodní a horní části spojená ocelovou stěnou tloušťky 80 mm. V horní části jsou komory zkráceny na 315 mm a spojující stěna jimi prochází. Na tuto stěnu je navařeno pod rozdílným úhlem šest kotevních plechů závěsů. Úhel, pod kterým jsou plechy přivařeny, je dán půdorysným zakřivením konstrukce. Kotevní vidlice závěsů jsou chráněny krycím plechem navazujícím na tvar typického průřezu (obr. 5).

Založení a spodní stavba Most je založen na velkoprůměrových pilotách průměru 900 mm, které jsou vetknuty do předkvartérního podloží, tvořeného neogenním jílem až jílovcem s vysokou plasticitou. Spodní stavbu tvoří krajní opěry integrované s nosnou konstrukcí a dvoustupňový základový blok pylonu. Opěry sestávají ze základu, závěrné zídky a  dominující střední stěny šířky 800 mm, jež vybíhá přes okraj základu směrem k pylonu a podepírá páteřní nosník mostovky, s nímž je monoliticky spojena. Tuto stěnu vylehčuje otvor eliptického tvaru. Vetknutí pylonu do základového bloku je realizováno prostřednictvím kotevního přípravku tvořeného dvanácti šrouby M100. Je zabetonován do spodního základového bloku. Horní pohledová část základu vystupující nad terén má v půdorysu kruhový tvar průměru 3,60 m. Příslušenství Povrch lávky pokrývá přímopochozí hydroizolační stěrka šedé barvy, přičemž finální posyp křemenným pískem je na páteřním nosníku a  římsových parapetech vynechán. Zábradlí na cyklostezce je dvoumadlové, výšky 1,40 m nad přilehlým povrchem vozovky, v části pro pěší pak jednomadlové, výšky 1,10 m nad římsovým parapetem. Výplň ocelových rámů mezi svislými zábradelními sloupky osazenými v rastru 2,0 m je z tahokovu. Zábradlí na mostě ukončují železobetonové zídky obdélníkového tvaru. Prostor lávky osvětlují LED diodové pásky umístěné v madle zábradlí. Pylon nasvětluje čtveřice reflektorových svítidel situovaná na římsách. V čelech páteřního nosníku se nachází dvojice orientačních LED diodových světel.

Realizace lávky Po provedení pilot a spodní stavby došlo na pylon. Ten byl již ve výrobně svařen do jednoho montážního celku a takto byl dopraven na stavbu. Zde byl osazen s  velmi vysokou přesností, již vyžadoval projekt nad rámec prováděcích norem, a to z důvodu vysoké citlivosti koncovek lan na vstřícnost styčníkových plechů. Mostovku nebylo možné vybetonovat a následně zavěsit v jednom pracovním taktu. Při jejím zmonolitnění s krajními opěrami by při zavěšování půdorysně zakřivené konstrukce byla do páteřního nosníku vnášena vysoká napětí od kroucení, jež výrazně překračují dovolená namáhání. Betonáž tedy probíhala po etapách (obr. 6). V první fázi se vybetonovala střední část mostovky délky 88,0 m, tj. 2 x 44 m na obě strany od pylonu. Betonáž této etapy probíhala na kombinované pevné skruži složené z věží Doka, doplněných MTP podpěrami situovanými v ose páteřního nosníku v rastru 4,0 m a dvojicí MTP podpěr situovaných na konci obou vahadel. Po betonáži a dosažení předepsané pevnosti betonu byla skruž Doka odstraněna, neboť by bránila volné deformaci mostovky při zavěšování. Konstrukci od tohoto okamžiku podepíraly již pouze MTP podpěry (obr. 7, 10). Uložení muselo umožňovat pohyby konstrukce v příčném a podélném

stavebnictví 02/12

47

a)              b)              c)              d)   

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 8. Výpočtový model

▲ Obr. 6. Schéma postupu výstavby

■

▲ Obr. 10. Podepření mostovky

▲ Obr. 11. Kontrola napětí v závěsech ▼ Obr. 12. Bednění kazet

48

stavebnictví 02/12

▲ Obr. 7. Podepření mostovky

▲ Obr. 9. První dvě vlastní frekvence ve svislém směru : a) f1 = 1,358 Hz, b) f2 = 2,060 Hz

směru a zároveň její volné pootáčení. Zhlaví MTP podpěr věží bylo proto opatřeno kluznými modulárními ložisky, jejichž horní povrch se opatřil silikonovým mazivem. Kvůli zajištění stability vahadel byly na krajní dvojice podpěr osazeny ocelové příčníky HEA 1000, jež byly prostřednictvím tyčí Schwupp spřaženy s  průřezem mostovky (obr.  7). Tyto dvojice koncových MTP podpěr byly při zavěšování mostovky v několika přesně definovaných krocích výstavby výškově rektifikovány tak, aby se uvolnilo napětí, které bylo do mostovky vneseno jejím postupným zkrucováním vyvolaným napínáním závěsů. U zpracování výrobní technické dokumentace podpěrné skruže spolu zhotovitel a projektant mostu kvůli její složitosti těsně spolupracovali. Betonáž první etapy NK se prováděla s nadvýšením, jež sestávalo ze tří složek: nadvýšení výškového, nadvýšení vyvolaného deformací v  horizontální rovině a  předtočení mostovky. Všechna tato nadvýšení byla navržena s  cílem eliminovat deformace NK při zavěšování. Před betonáží této etapy musely být rovněž osazeny kotevní přípravky závěsů, a to s vysokou přesností, předepsanou projektem. Vzhledem k vysoké hmotnosti těchto přípravků bylo třeba uchytit pomocí závitových tyčí M20 přes bednění k nosným prvkům skruže, za současného použití matic a spojek umožňujících rektifikaci polohy. Samotná montáž závěsů probíhala od středu mostu k  jeho koncům, střídavě po dvou závěsech na levé a pravé straně lávky (obr. 13). Napínání závěsů bylo možné pouze za podmínky, že rozdíl teplot mezi osluněnými a  neosluněnými částmi konstrukce nepřekročí hodnoty předepsané v  projektu. Vzhledem k  montáži v  červencovém termínu a  teplotám převyšujícím 30 ºC se musely montážní práce provádět především v nočních hodinách. Napětí v závěsech bylo pečlivě monitorováno měřením poměrného protažení koncových tyčí závěsů (obr. 11). Následnými kroky výstavby se stalo dobetonování krajních úseků mostovky, předepnutí nosné konstrukce kabely podélného předpětí, rektifikace lanových závěsů na základě geodetického zaměření a měření sil v závěsech. Posledním krokem byla betonáž pylonu. Beton byl vytlačován od základu vzhůru. ▼ Obr. 13. Napínání závěsů

▲ Obr. 14. Lávka přes dálnici D1

Statická a dynamická analýza Konstrukci mostu analyzoval programový systém MIDAS. Mostovka, pylon, závěsy a  piloty byly modelovány pruty, koncové opěry včetně střední stěny deskostěnou (obr. 8). Pružné vetknutí pilot do zeminy bylo vystiženo pružinami. Síly v závěsech a předpětí mostovky byly navrženy tak, aby pylon a mostovku namáhal centrický tlak [1]. Takto určený výchozí stav sloužil pro následnou analýzu účinků nahodilého zatížení, větru a objemových změn betonu. Důležitá se ukázala také dynamická analýza konstrukce. S  ohledem na skutečnost, že frekvence prvních vlastních ohybových tvarů se pohybují v  rozsahu frekvence lidských kroků (obr.  9), byla konstrukce v souladu s postupem popsaným v [2] posouzena na vybuzené kmitání. Maximální amplituda kmitání max u = 0,530 mm, maximální rychlost kmitání max v = 0,005 m/s a maximální zrychlení amax = 0,260 m/s2. Toto zrychlení je menší než přípustné zrychlení alim = 0,596 m/s2. Konstrukce je velmi tuhá a uživatelé nemají nepříjemný pocit, když na lávce stojí anebo se po ní pohybují.

V  projektu mostu byly využity výsledky řešení projektu Ministerstva průmyslu a obchodu Impuls FI – IM5/128 Progresivní konstrukce z vysokohodnotného betonu a projektu 1M0579 MŠMT. Příspěvek byl vypracován v rámci výzkumného záměru MSM 0021630519 Progresivní spolehlivé a trvanlivé nosné stavební konstrukce. Použitá literatura: [1] Strasky, J.: Stress Ribbon and Cable-Supported Pedestrian Bridges. ISBN: 0 7277 3282 X. Thomas Telford Publishing, London 2005, 2nd edition 2011. [2] Stráský, J., Nečas, R., Koláček, J.: Dynamická odezva betonových lávek. Beton TKS 4/2009. ISSN: 1213-3116.

english synopsis Cable Stayed Bridge across the Motorway D1 in Bohumín

Závěr Výstavba lávky byla zahájena v červnu roku 2008, po vybudování spodní stavby však musela být na jaře roku 2009 pro nedostatek finančních prostředků přerušena. Stavba byla opět obnovena na jaře roku 2010. Lávka byla předána veřejnosti v listopadu roku 2011 (obr. 14). ■ Základní údaje o stavbě Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR Projektant: Stráský, Hustý a partneři s.r.o. Zhotovitel: Skanska a.s., divize Silniční stavitelství, závod Mosty Stavbyvedoucí: Ing. Martin Šálek Realizace: 06/2008–03/2009; 03/2010–11/2011

A cable stayed bridge across the D1 motorway is described in terms of the architectural and structural solution, static and dynamic analysis and technology of construction. The bridge of the total length of 115.26 m has two spans that are suspended on a central V shaped pylon. The bridge axis is in a plan curvature with a radius of 220 m. The concrete deck is formed by a central spine girder with non-symmetrical cantilevers. The pylon is formed by two steel boxes that are filled with concrete. The bridge forms an integral structural system in which the deck is frame-connected with the pylon and abutments.

klíčová slova: dálnice D1, Bohumín, zavěšená konstrukce lávky, střední pylon

keywords: D1 motorway, Bohumín, cable stayed bridge structure, central pylon

stavebnictví 02/12

49

nosnéa v konstrukce staveb věda ýzkum v praxi

text Ivan Harvan | grafické text Apodklady | grafické archiv podklady autora a

Posudzovanie panelových budov podľa požiadaviek platných európskych noriem Doc. Ing. Ivan Harvan, PhD. Autor je dlhoročným pedagogickým a výskumným pracovníkom katedry betónových konštrukcií a mostov na Stavebnej fakulte STU v Bratislave. Odborne sa orientuje na navrhovanie a vyšetrovanie nosných betónových konštrukcií budov. V tejto oblasti publikoval 6 kníh, je spoluautorom 1 knižnej publikácie a autorom 3 vysokoškolských skrípt. E-mail: [email protected]

Článok má oboznámiť odbornú verejnosť so zásadami používania novej normy ■ STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich panelových budov, ktorá vstúpila do platnosti vo februári 2011. Norma STN 73 1211: 2011 bola kompletne prepracovaná tak, aby spĺňala najnovšie požiadavky platných európskych noriem. V plnom rozsahu nahradzuje normu STN 73 1211: 1987, ktorá bola zrušená zavedením súboru Eurokódov v apríli 2010. Norma je určená na posudzovanie existujúcich montovaných betónových konštrukcií panelových budov pre bytovú a občiansku výstavbu, ktoré boli zhotovené z obyčajného hutného betónu prostého, slabo vystuženého, vystuženého a predpätého. Používanie normy sa uplatní pri dodatočných rekonštrukciách, nadstavbách a  zásahoch do nosnej konštrukcie panelových budov súvisiacich s  obnovou bytového fondu. Nepredpokladá sa použitie tejto normy na navrhovanie betónových konštrukcií nových panelových budov.

Norma STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich panelových budov Posudzovanie existujúcich konštrukcií panelových budov je v súčasnosti významnou technickou úlohou. Inžinieri môžu používať špecifické metódy hodnotenia, ktoré umožnia predĺžiť životnosť konštrukcií panelových budov, obnoviť, prípadne zvýšiť úroveň užívania bytového fondu a znížiť náklady objednávateľov. Konečným cieľom je obmedziť stavebné opatrenia na úplné minimum, pričom tento cieľ je v úplnom súlade so zásadami trvale udržateľného rozvoja. Niektoré rozsiahlejšie podrobnosti o výpočtových postupoch požadovaných v norme STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich panelových budov [2] pri rekonštrukciách panelových budov a ďalšie podrobnosti súvisiace so statickou analýzou panelových budov sa uvádzajú v publikácii [1]. Táto publikácia obsahuje tiež prehľadný opis konštrukcie a  statického pôsobenia jednotlivých typov panelových sústav aplikovaných v  SR, históriu rozvoja ich výstavby v  minulosti a nadväzujúce problémy pri využívaní a rekonštrukciách bytového fondu v súčasnosti.

50

stavebnictví 02/12

Materiály a základová pôda Pri posudzovaní existujúcich panelových stavieb sa určí pevnostná trieda betónu/stykovej malty podľa ustanovení STN ISO 13822 [4] uvedených v NC.2. Vychádza sa z dokumentácie skutočného zhotovenia stenových panelov, stropných dielcov, nosných stykov panelovej stavby a/alebo vyhodnotenia skúšok betónu/stykovej malty nosnej konštrukcie v súlade s ustanoveniami STN EN 1990 a STN ISO 13822 čl. NA.2.6. Na prevod starších značiek a tried betónu/stykovej malty na pevnostné triedy podľa tab. 3.1 STN EN 1992-1-1 alebo STN EN 206-1 sa použije tab. NC.1 STN ISO 13822. Pri posudzovaní existujúcich panelových stavieb sa určí druh betonárskej výstuže podľa ustanovení STN ISO 13822 uvedených v NC.3. Vychádza sa z  dokumentácie skutočného zhotovenia stenových panelov, stropných dielcov, nosných stykov panelovej stavby a/alebo z  prieskumu. Druh výstuže sa môže tiež identifikovať podľa úprav povrchu betonárskej výstuže, ktoré sú znázornené v tab. NC.8 STN ISO 13822. Vlastnosti betonárskej výstuže železobetónových nosných častí panelovej stavby navrhnutých a zhotovených podľa platných noriem v minulosti sa berú do úvahy podľa STN ISO 13822, tabuliek NC.2, NC.3 , NC.4 . Ak nie je istota pri určení druhu betonárskej výstuže a jej charakteristík, možno z konštrukcie odobrať vzorky výstuže na skúšky. Odber vzoriek nesmie ohroziť nosnú funkciu konštrukcie panelovej stavby. Únosnosť a pretvárne charakteristiky základovej pôdy (moduly pružnosti, prípadne pretvárnosti) sa určia podľa ustanovení normy STN EN 1997-1. Pri posudzovaní existujúcich panelových budov sa použijú charakteristiky zodpovedajúce konečnému sadnutiu základov po skončení konsolidácie základovej pôdy.

Zaťaženia a ich kombinácie Charakteristické hodnoty úžitkového zaťaženia Charakteristické hodnoty úžitkového zaťaženia pôsobiaceho v bežných podlažiach panelovej budovy sa určia s  prihliadnutím na ustanovenia STN EN 1991-1-1. Úžitkové zaťaženie sa vo väčšine prípadov uvažuje ako rovnomerne rozložené po ploche stropnej dosky, môže pôsobiť tiež ako líniové alebo sústredené zaťaženie, prípadne ako ich kombinácie. Úžitkové plochy panelovej budovy sa zatrieďujú do základnej kategórie A. Pri plošnom rovnomernom úžitkovom zaťažení sa dovoľujú brať do úvahy tieto charakteristické hodnoty: obytné priestory qk = 1,5 kN/m2, schodiská a vstupné priestory qk = 2,0 kN/m2, balkóny a lodžie qk = 2,5 kN/m2. Charakteristické hodnoty zaťaženia ľahkými priečkami Charakteristické hodnoty zaťaženia ľahkými priečkami v bežných podlažiach panelovej budovy sa určia s prihliadnutím na ustanovenia STN EN 1991-1-1. Ak pozdĺžne styky stropných dielcov umožňujú priečny roznos zaťaženia, môže sa vlastná tiaž premiestniteľných priečok uvažovať ako náhradné rovnomerné zaťaženie, ak neprekročí charakteristickú hodnotu 3,0 kN/m dĺžky priečky. Toto zaťaženie sa pripočíta k úžitkovému zaťaženiu. Náhradné rovnomerné zaťaženie premiestniteľnými priečkami sa dovoľuje brať do úvahy týmito charakteristickými hodnotami: ■ vlastná tiaž priečky £ 1,0 kN/m dĺžky priečky qk = 0,5 kN/m2; ■ vlastná tiaž priečky £ 2,0 kN/m dĺžky priečky qk = 0,8 kN/m2; ■ vlastná tiaž priečky £ 3,0 kN/m dĺžky priečky qk = 1,2 kN/m2.

uvádzajú v podkladoch, ktoré zabezpečí správca panelového domu. smer vetra

Priečny rez

w 0h

H

zaťaženie z poľa stropnej dosky neprenáša.

atika

Wh

B

H h

D

Wh

smer vetra

Pôdorys budovy

x .

y

terén

hmin

. .

.

.

.

.

.. . . .

.

.

.

.

D

n

W= 0 pod terénom

B

Obr. 2. Schémy statického pôsobenia obvodovej steny: a) –

▲ Obr. 2. Schémy statického pôsobenia obvodovej steny: a) – nosná stena, – nesenástena, stena, – stropné 2 – priečna nos stena, b)c) – samonosná c) – 1 nesená stena; 1 –dielce, stropné dielce, 2 – priečna nosná stena v smere kolmom na rovinu obvodového plášťa, rovinu obvodového plášťa, 3 – obvodové stenové panely 3 – obvodové stenové panely

D

stenových tučně) Obr. 1. Výpočtová schéma budovy na výpočet síl pôsobením vetra v smere y , uvažovaný a Analýza premiestnení celej nosnej panelov konštrukcie(jen panelovej budovy, alebo len ▲ Obr. 1. Výpočtová schéma budovy na výpočet síl pôsobením vetra v smere y, w priebeh maximálneho charakteristického tlaku 0h jejAnalýza častí. Všeobecný opis panelov možností analýzy konštrukcie sa uvádza stenových je súčasťou výpočtu účinkov uvažovaný priebeh maximálneho charakteristického tlaku w 0h

ko

v 5.1 STN EN 1992-1-1. Overenienosných existujúcej panelovej budovy jestien. potrebné zaťažení pri posúdení a stužujúcich Nosnú ko Návrhové kombinácie zaťažení tučně) Charakteristické hodnoty(jen vodorovného zaťaženia vetrom urobiť v rozhodujúcich prierezoch jej nosných prvkov a ich stykov podľa budovy vytvára priestorovo tuhý krabicový systém pozostáv Návrhové kombinácie zaťažení prevodorovného posúdenie panelovej budovy sa vytvoria sa Charakteristické hodnoty zaťaženia vetrom pôsobia-tak, aby možností porušenia pri dosiahnutí medzného stavu únosnosti, ako aj podľa vodorovných stropných(vznik, dosiek a zostavy zvislých nosných a zohľadnila skutočná možnosť súčasného výskytu zaťažení pôsobiacich z rôznych zdrojov ceho na panelovú budovu sa určia s  prihliadnutím na ustanovenia medzných stavov používateľnosti prípadne šírka trhlín, pretvorenia) a tiež pravdepodobnosť súčasného výskytu premenných zaťažení v ich maximálnej nosného hodnote systému na účinky zvislého a vodorovného zaťažen STN EN 1991-1-4. Obyčajne postačuje uvažovať len dva smery na príslušné kombinácie zaťažení. (sneh, úžitkové zaťaženie, vietor a pod.). Návrhové kombinácie zaťažení pre medzné stavy obojstranného pôsobenia vetra, v  budovách vežového charaktepriestorovým 3D modelom metódou konečných prvkov so z únosnosti na posúdenie mechanickej odolnosti nosných prvkov, ich stykov a konštrukcie ru s  približne štvorcovým pôdorysom sa odporúča uvažovať aj Predpoklady pružného pôsobenia účinkov oslabenia stenových panelov dvernými a zaťaženia okennými otvorm panelovej budovy sa vytvoria podľa kombinačných schém definovaných v STN EN■1990 ako lineárneho smer obojstranného pôsobenia vetra. Maximálny chaPredpoklady lineárneho pružného pôsobenia účinkov zaťaženia sa doSúbor Bdiagonálny s označením (STR/GEO). ■ zvýšenej poddajnosti zvislých stykov medzi stenovými pa rakteristický tlak vetra woh zohľadňuje strednú rýchlosť vetra vmh voľuje používať v stavebnej praxi na výpočet vnútorných síl (M, N, V, T) v úrovni stenovými panelmi stropnými diel že sa zohľadnia špecifické vlastnostiapôsobenia vonosnej výške h nad terénom a účinky jeho turbulencií. Určí sa podľa normy a/alebo napätípodlaží (s, t) s tým,medzi Analýza konštrukcie existujúcej panelovej budovy ■ interakcie so základmi a konsolidovaným podložím. prvkov a stykov montovanej panelovej budovy. Pri lineárne pružnostnej STN EN 1991-1-4 v úrovni jednotlivých stropov panelovej budovy podľa Všeobecné na analýzu nosnej konštrukcie hodnoty (jen tučně) analýze sa uváži: pôsobenie prierezov bez trhlín, lineárna závislosť napätí obr. požiadavky 1. Je podkladom na určenie charakteristickej vodorovnej Všeobecné požiadavky na analýzu zaťaženia nosnej konštrukcie majú zav úrovni úlohu určiť priebeha pomerných vnútorných pretvorení, stredná hodnota modulu pružnosti betónu E . pôsobením vetra jednotvýslednice wh kvázistáleho Šmyková poddajnosť zvislého styku (jen tučně) cm síl, napätí, pomerných pretvorení a premiestnení celej nosnej konštrukcie panelovej budovy, livých stropov. Šmyková poddajnosť zvislého styku medzi stenovými pane alebo len jej častí. Všeobecný opis možností analýzy konštrukcie sa uvádza v 5.1 STN EN Analýza stropných dielcov 1992-1-1. Overenie existujúcej panelovej budovy je potrebné urobiť v rozhodujúcich zvýšenú, ak sú súčasne splnené tietodosky požiadavky: Hodnoty vodorovného zaťaženia Analýza stropných dielcov, prípadne poľa stropnej na účinky zvisprierezoch jej nosných prvkov a seizmického ich stykov podľa možností porušenia pri dosiahnutí ■ Zvislé styky stenových panelov a pozdĺžne styky Hodnoty vodorovného seizmického zaťaženia F Ak pôsobiacelého zaťaženia, sa môže realizovať rovinným 2D modelom metódou ko-stropnýc ho na panelovú budovu sa určia s  prihliadnutím na ustanovenia nečných prvkov so zohľadnením pôsobenia pozdĺžnych stykov stropných posunuté o vzdialenosť st tak, aby platilo st  4 h , kde h STN EN 1998-1. dielcov na priečny roznos zvislého zaťaženia a konkrétneho podopretia poľa stropnej dosky. Ak sa vo výpočte stropnej dosky zohľadnil priaznivý Sadnutie základovej škáry vplyv krútiacich momentov mxy na veľkosť ohybových momentov mx, my, je nutné výstuž stropných dielcov posúdiť aj na interakciu účinkov Sadnutie základovej škáry sa určí ako interakcia priestorovej krabicovej ohybových a krútiacich momentov. nosnej konštrukcie panelového domu, základov a poddajnosti podložia. Podopretie stropných dielcov závisí od konštrukčného systému panePoddajnosť podložia sa vyjadrí prostredníctvom konečného (stabilizovalovej sústavy (obr. 2). V niektorých sústavách sú použité samonosné, ného) sadnutia v úrovni základovej škáry s prihliadnutím na ustanovenia nesené alebo stužujúce steny, na ktoré sa zaťaženie z  poľa stropnej STN EN 1997-1. Priestorová nosná konštrukcia panelového domu a základosky neprenáša. dov sa modeluje so zohľadnením konečného dotvarovania betónu a poddajnosti zvislých stykov v nosných stenách. Hodnoty daného sadnutia Analýza stenových panelov základovej škáry spôsobeného prípadnými zmenami pomerov v podloží Analýza stenových panelov je súčasťou výpočtu účinkov kombinácií (poddolovaním, zmenou vlhkosti zemín a pod.) sa uvádzajú v podkladoch, zvislých a vodorovných zaťažení pri posúdení nosných a stužujúcich stien. ktoré zabezpečí správca panelového domu. Nosnú konštrukciu existujúcej panelovej budovy vytvára priestorovo tuhý krabicový systém pozostávajúci z rovinných nosných prvkov vodorovných Návrhové kombinácie zaťažení stropných dosiek a zostavy zvislých nosných a stužujúcich stien. Analýzu Návrhové kombinácie zaťažení pre posúdenie panelovej budovy sa tohto nosného systému na účinky zvislého a vodorovného zaťaženia je vytvoria tak, aby sa zohľadnila skutočná možnosť súčasného výskytu možné realizovať priestorovým 3D modelom metódou konečných prvkov zaťažení pôsobiacich z rôznych zdrojov a tiež pravdepodobnosť súčasného so zohľadnením: výskytu premenných zaťažení v ich maximálnej hodnote (sneh, úžitkové ■ oslabenia stenových panelov dvernými a okennými otvormi; zaťaženie, vietor a pod.). Návrhové kombinácie zaťažení pre medzné stavy ■ zvýšenej poddajnosti zvislých stykov medzi stenovými panelmi a vodoúnosnosti na posúdenie mechanickej odolnosti nosných prvkov, ich stykov rovných stykov v úrovni podlaží medzi stenovými panelmi a stropnými a konštrukcie panelovej budovy sa vytvoria podľa kombinačných schém dielcami; definovaných v STN EN 1990 ako Súbor B s označením (STR/GEO). ■ interakcie so základmi a konsolidovaným podložím.

Analýza nosnej konštrukcie existujúcej panelovej budovy Všeobecné požiadavky na analýzu nosnej konštrukcie Všeobecné požiadavky na analýzu nosnej konštrukcie majú za úlohu určiť priebeh vnútorných síl, napätí, pomerných pretvorení

Šmyková poddajnosť zvislého styku Šmyková poddajnosť zvislého styku medzi stenovými panelmi sa považuje za účinne zvýšenú, ak sú súčasne splnené tieto požiadavky: ■ Zvislé styky stenových panelov a pozdĺžne styky stropných dielcov sú v pôdoryse vzájomne posunuté o vzdialenosť Dst tak, aby platilo Dst ³ 4 h, kde h je hrúbka stenového panela.

stavebnictví 02/12

51

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

■ Stenové panely sú v  zvislej škáre stykované betónovými hmoždinkami a  vodorovnými spojovacími prvkami. Vodorovné spojovacie prvky v  úrovni stropov pozostávajú z  vencovej výstuže, zváraných príložiek alebo krátkych skobiek. V niektorých sústavách sa po výške zvislého styku nenachádza žiaden spojovací prvok. ■ Zvislý styk nevykazuje výrazné poruchy. V prípade výskytu viditeľných porúch (nadmerných trhlín, chýbajúcich častí stykového betónu alebo stykovej malty, obnaženej, prípadne skorodovanej výstuže v škárach a spojoch) je potrebné rozhodnúť o prípadnom spôsobe sanácie poškodených stykov. Ak je styk obvodových stenových panelov upravený tak, že trhlina v ňom nemôže byť príčinou porúch pri užívaní budovy (napr. tým, že by trhlinou prenikala dažďová voda a  pod.), a  ak je výstuž v  styku chránená proti korózii, môže byť šírka trhliny väčšia, ako je povolená podľa 7.3 STN EN 1992-1-1, ale najviac 1 mm. Ak je šmyková poddajnosť zvislého styku účinne zvýšená, dovoľuje sa urobiť analýzu stenových panelov bez modelovania stykov nosných prvkov (ako na monolitickej doskostenovej konštrukcii) s tým, že poddajnosť stykov sa zohľadní použitím efektívneho modulu pružnosti betónu Ec,eff a efektívneho šmykového modulu pružnosti betónu Gc,eff takto: pre betóny s hutným kamenivom: Gc,eff = 0,80 Gcm ■ Ec,eff = 0,80 Ecm

Gcm = 0,417 Ecm;

pre ľahké betóny z pórovitého kameniva Gc,eff = 0,60 Gcm. Ec,eff = 0,60 Ecm Ak sa vyskytnú poruchy v  niektorom úseku vodorovných škár nosných stien, nesmie sa pri analýze konštrukcie v týchto úsekoch uvažovať zvislé ťahové namáhanie. Ak sa vyskytnú poruchy v zvislých škárach, je potrebné zvážiť zníženie zvislého šmykového namáhania medzi stenovými panelmi. Rekonštrukcie a  zásahy do nosnej konštrukcie existujúcich panelových budov Pred každým zásahom do nosnej konštrukcie panelového domu (pri zmene využitia bytových priestorov za nebytové, pred vytvorením jedného, prípadne viacerých otvorov v nosnej stene alebo v strope, pri nadstavbe budovy, pri zateplení budovy) je potrebné uskutočniť odbornú diagnostiku. Rozsah potrebných diagnostických skúšok nosných konštrukcií panelového domu treba určiť individuálne v  závislosti od stavu nosnej konštrukcie a  od druhu a  rozsahu predpokladaného zásahu v  súlade s  požiadavkami STN ISO 13822. Východiskovým podkladom na diagnostiku je dôsledná vizuálna kontrola stavu obvodových plášťov, nosných stien, stropov a ich stykov. Dokumentácia všetkých dodatočne vykonaných zásahov Dokumentáciu všetkých dodatočne vykonaných zásahov do  pôvodnej nosnej konštrukcie a ich polohopisu v priestoroch panelovej budovy (opis, výkresy, statický výpočet, príslušný súhlas na zásah do nosnej konštrukcie) musí evidovať správca budovy. Bez existencie uvedenej dokumentácie nie je prípustný zásah do nosnej konštrukcie budovy, pokiaľ si projektant nepreverí dovtedy vykonané zásahy do nosnej konštrukcie panelovej budovy. Rozsah statického výpočtu pri zásahoch do konštrukcie panelovej sústavy Rozsah statického výpočtu pri zásahoch do konštrukcie panelovej sústavy vyplýva z požiadavky na zachovanie statickej bezpečnosti

52

stavebnictví 02/12

budovy. Dodatočné zásahy nemajú spôsobovať nadmernú koncentráciu šmykových napätí v  okolí otvorov a  v  miestach prípadného nového lokalizovaného podopretia nosných stien, zvislých tlakových napätí medzi otvormi v stenách a vodorovných ťahových napätí v nadpražiach otvorov. V prípade potreby je nutné navrhnúť a realizovať také dodatočné zosilnenie nosných stien alebo stropov, aby statické funkcie nosnej sústavy neboli ohrozené.

Záver Približne pred šesťdesiatymi rokmi sa začala rozvíjať hromadná bytová výstavba na báze panelových domov a jej použitie u nás trvalo približne štyridsať rokov. V súčasnosti to znamená, že vek našich panelových domov stúpa a  dotýka sa priamo ich predpokladanej životnosti. Stanovenie skutočnej technickej životnosti panelových domov je odborne náročný proces a vyžaduje si znalosti princípov konštrukčnej a  statickej funkcie jednotlivých panelových sústav. Zároveň je však potrebné odborne reagovať na veľký záujem našej verejnosti o  zmeny a  úpravy bytov v  panelových domoch. Medzi vážne zásahy do statiky panelových domov patrí vytváranie nových otvorov v nosných stenových paneloch, nadstavby panelových domov a v niektorých prípadoch tiež dodatočné zateplenie obvodových plášťov. ■ Použitá literatúra: [1] Harvan, I.: Analýza nosných sústav panelových budov. Bratislava: Slovenská komora stavebných inžinierov, 2008, 307 s. [2] STN 73 1201: Posudzovanie betónových konštrukcií existujúcich panelových budov. Bratislava: SUTN, 2011. [3] STN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhovanie betónových konštrukcií. Časť 1-1: Všeobecné pravidlá a pravidlá pre budovy (73 1201). Bratislava: SUTN, 2006. [4] STN ISO 13822 Zásady navrhovania konštrukcií. Hodnotenie existujúcich konštrukcií (73 0038). Bratislava: SUTN, 2010.

english synopsis Assessment of Panel Buildings to the Requirements of Applicable European Standards The article tells the expert public about the principles of the new Standard STN 73 1211: 2011 Assessment of the Concrete Structures of the Existing Panel Buildings. The Standard is valid from February 2011.

klíčová slova: betónové konštrukcie, montované budovy, panelové budovy, Eurokódy, rekonštrukcie budov, nadstavby budov, bytové domy, zaťaženie budov, analýza nosnej konštrukcie

keywords: concrete structures, assembled buildings, panel buildings, Eurocodes, buildings reconstruction, superstructures, flat-buildings, buildings load, load-bearing structure analysis

odborné posouzení článku:

prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT v Praze, FSv, katedra betonových konstrukcí a mostů

Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách energií a interiéru

24.–28. 4. 2012 Brno – Výstaviště 17. mezinárodní stavební veletrh

13. mezinárodní veletrh technických zařízení budov

Souběžně probíhá:

www.stavebniveletrhybrno.cz Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu

www.ceuv.cz

www.mobitex.cz

stavby hospodářství věda a vvodního ýzkum v praxi

text František Kulhavý text| A grafické | grafické podklady podklady autor a

Vodní hospodářství krajiny ČR – právní předpisy a praxe IIng. František Kulhavý, CSc. V Absolvent Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství. Vědeckou hodnost získal na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Pracoval v AGROPROJEKTU Pardubice (1959–1991) ve funkci hlavního projektanta a specialisty pro hydromeliorační stavby. Byl spoluřešitelem VÚ v oblasti využívání odpadních vod v zemědělství s VÚZH Bratislava (1969–1980) a v oblasti víceúčelového využívání drenážních soustav s VÚM Praha (1974–1989) a s KPVS Michalovce (1981–1985). Působí jako autorizovaný inženýr v oborech stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a stavby pro plnění funkce lesa. E-mail: [email protected]

■

Hlavním environmentálním komunitárním požadavkem tohoto století je zajistit ekologickou stabilitu krajiny při optimální koncepci jejího vodního hospodářství a plánované zemědělské a lesnické produkci. Právní předpisy tento problém principiálně řeší uspokojivým způsobem, schází však programově jasná koncepce jejího soustavného uplatnění v prostoru a čase, včetně celistvé správy krajiny (managementu) a jejího vodního hospodářství. Motto: strategie zaměřená na management a ochranu vody, krajiny a biologických zdrojů, s cílem zachovat a obnovit zdravé, účinně prospívající a  klimatickým změnám odolné ekosystémy, jsou jedním ze způsobů preventivního oddálení neštěstí pro naši planetu. (Bílá kniha Evropské komise) V preambuli Evropské úmluvy o krajině [1] je konstatováno, … že krajina je klíčovým prvkem blaha jednotlivce i společnosti a její ochrana, správa a plánování jsou spojeny s právy a povinnostmi pro každého… Naše laická, odborná i zákonodárná společnost, i přes proklamativní přihlašování se k principům komunitárního práva, přehlíží tyto principy i dobré zkušenosti našich předků, ale také skutečnost, že základním manažerským prvkem vodního hospodářství je krajina. V krajině [2] probíhají základní procesy hospodaření s vodou ovlivňující život na Zemi. V hydrologicky vyrovnané krajině, která je optimálně nasycená vodou a vodní párou, voda cirkuluje v malých množstvích a na relativně krátké vzdálenosti, což má v našich zeměpisných polohách zpětně příznivý vliv na vegetaci, a tím i na ekologickou stabilitu krajiny [3]. Je nutno přiznat, že jednání konkrétní osoby je do značné míry ovlivněno generačním problémem, neboť starší generace

54

stavebnictví 02/12

byly vedeny k vnímání krajiny včetně jejího vodního hospodářství jako národního bohatství, jež je nutno chránit, ošetřovat, a veškerá opatření v krajině je třeba podřídit těmto zásadám. Prosazování politických ambic a záměrů do vzhledu a exploataci české krajiny koncem minulého století se odráží i do jejího aktuálního ekologicky a vodohospodářsky nepříznivého stavu. Současné právní předpisy, ač v jednotlivých oborových zákonech řeší problematiku ochrany krajiny a jejího vodního hospodářství uspokojivě, neumožňují žádoucí oborovou koordinaci v oblasti správy (managementu) krajiny a možnost kompromisně řešit protichůdné environmentální, hospodářské a jiné zájmy společnosti. Podle stávajících právních předpisů lze z profesního hlediska rozdělit přístupy i odpovědnost za trvale udržitelný rozvoj krajiny a jejího vodního hospodářství, včetně uspokojivého řešení problematiky zmírnění dopadů klimatických změn a povodní na krajinu, následovně: ■ územní plánování; ■ příprava, projektování a realizace staveb v krajině; ■ procesy projednávání a schvalování územní plánovací dokumentace a ostatních činností v krajině; ■ procesy zajišťující dohled nad správou (managementem) trvale udržitelného rozvoje území (krajiny) a jeho vodním hospodářstvím.

Územní plánování ■ Stavební zákon [4] včetně příslušných prováděcích vyhlášek popisuje především pojem území a definici krajiny přebírá z Úmluvy [1] v § 18 odst. (4) Územní plánování ve  veřejném zájmu chrání a  rozvíjí přírodní, kulturní a  civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Zákon sice definuje pojmy veřejně prospěšná stavba a veřejně prospěšné opatření v územním plánu, vymezeném území, z hlediska udržitelného využívání krajiny, ale v souladu s Úmluvou [1] měla by celá krajina být v hlavě IV. zákona legislativně chráněna „veřejným zájmem“ s podrobnou definicí vztahů mezi soukromým zájmem (vlastnictvím) a veřejným zájmem (především v  oblasti vztahu ochrany soukromého vlastnictví pozemku a  ochrany půdy pod tímto pozemkem, která je veřejným statkem). Příklady necitlivé krajinné politiky, která v  mnoha případech nerespektuje  české právní předpisy, především z hlediska malé právní ochrany veřejného zájmu, lze odvodit z následujících údajů. –C  elospolečenská hodnota pozemku ve volné krajině je oproti pozemku v zastavěném území města hluboce podceňována [5]. Z pohledu trvale udržitelného rozvoje krajiny se jeví jako nejvýše potřebné současný trend ve využívání území změnit, například návrhem vhodného ekonomického nástroje [6, 7], jenž by skutečnou cenu pozemku ve volné krajině patřičně ohodnotil z komplexního hlediska všech složek životního prostředí. Pak by nastala situace, kdy by se do veřejného povědomí i lokální a regionální investiční politiky dostala účinná ekonomická bariéra volným investicím na zelené louce při plném využití stávajících průmyslových zón (v roce 2009 využitých jen na 72 % ploch). Následovala by efektivní veřejná podpora a vytvořilo by se vhodné podnikatelské prostředí pro využívání regenerace brownfieldů, kterých máme asi 2355, a to o celkové rozloze přes 10 000 ha. Hlavními problémy těchto ploch jsou

▲ Obr. 1. Plošná eroze zhutněné nevhodně obhospodařované zemědělské půdy

▲ Obr. 2. Rýhová eroze zemědělské půdy po přívalovém dešti

staré ekologické zátěže, ale příznivým aspektem je obvykle vybudovaná infrastruktura a celkově příznivý pracovní trh. –N  eustále vzrůstá hodnota zastavěné a ostatní plochy (viz tab. 1). Např. za období let 1976–2010 se zvýšila tato plocha o  143 500 ha (průmyslové zóny, bytové objekty a komunikace atd.), převážně na úkor zemědělské půdy, a došlo k významnému zhoršení mikroklimatických podmínek [6], snížení ekologické stability krajiny a její nepříznivé vodohospodářské bilanci. – Kromě nepříznivých následků socialistické kolektivizace v české krajině je nutno konstatovat, že kolem 24 % lesní půdy dnes patří fyzickým osobám, obvykle bez zkušeností v hospodaření v lesích, a více než 86 % zemědělské půdy je obhospodařeno nájemníky, mnohdy bez zájmu udržet nebo zlepšovat půdní úrodnost.

■ Zákon o vodách [12] na uspokojivé úrovni řeší plánování a ochranu vodních zdrojů, citlivých a zranitelných oblastí, zásobování pitné vody, vypouštění a částečně i čištění odpadních vod. Ačkoliv v § 66 a § 67 je uvedeno, že: v aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby…, v praxi jsou tyto zásady velmi často porušovány. Vlivem nerespektování uvedené zásady a stále vzrůstající plochy zastavěného území (viz tab. 1) významně vzrůstají také škody způsobené povodněmi. Podle § 126 odst. 3 zákona: Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k  dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem... Problémem plné platnosti této části zákona v praxi je jeden fakt. Při restitucích nebylo novým majitelům pozemků oznámeno, že na  jejich pozemcích bylo v minulosti vybudováno podrobné odvodňovací zařízení. Tito majitelé přijali pozemky v  dobré víře, že s převzetím nesouvisejí žádné další závazky ani podzemní stavby. ■ Zákon o životním prostředí [13]: stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí… Kontrola a sankce při nedodržení zásad uvedených v zákoně nejsou uplatněny preventivně a systematicky, ale obvykle pouze při živelních pohromách, nebo upozornění nevládních organizací a veřejnosti. ■ Podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí [14] se posuzují vlivy v zákoně specifikovaných záměrů na: …ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu…, přičemž podle § 1 odst. 3: Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů… ■ Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu [15] mimo jiné ukládá: Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu… nepoškozovali okolní pozem-

■ Zákon o pozemkových úpravách říká [10]: Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, … aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy… Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Podle statistiky Ministerstva zemědělství ČR ke dni 31. prosince 2010 byly v  ČR realizovány komplexní pozemkové úpravy na  ploše 507 007 ha a rozpracovány na ploše 404 493 ha, celkem tedy 911 500 ha. Jedná se o 21,5 % zemědělské půdy, což prokazuje nedostatečné tempo realizace těchto environmentálně významných opatření v krajině. Podle zákona o  ochraně přírody a  krajiny [11] se již v  § 1 uvádí, že: účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině. Tento zákon v uspokojivé úrovni řeší oblast zvláště chráněných území; vlastní ochranu zbývající části zemědělské a lesní krajiny řeší nedostatečně a jen proklamativně. Vzhledem k  tomu, že kontrola environmentální správy (managementu) krajiny není v zákoně uspokojivě řešena, je důsledkem špatné hospodaření ve  volné krajině, což se odráží velkým plošným rozsahem zranitelných oblastí, a to 44 % celkové výměry zemědělské půdy, z toho 49 % z orné půdy [8].

▼ Tab. 1 Vývoj environmentálních charakteristik české krajiny, poznámky: O – součinitel odtoku srážek; V – výpar z půdy; E – evapotranspirace; I – intercepce, podklady: MZe ČR: Půda; Zprávy o stavu vodního hospodářství; Veřejná databáze ČSÚ 2011

Struktura P. F. Výměra území celé ČR v km Zastavěné + ostatní plochy Lesní půda Vodní plochy Zemědělská půda Z toho orná + ostatní půda TTP

2

Výměra v km2 / % celkové výměry území ČR 1927 1976 1991 2004 2010 78 870,0 78 870,0 78 868,0 78 868,0 78 865,0 4 144,0 6 890,0 8 145,0 8 160,0 8 325,0 5,3 8,7 10,3 10,3 10,6 23 530,0 26 130,0 26 293,0 26 457,0 26 574,0 29,8 33,1 33,3 33,6 33,7 246,0 1 410,0 1 581,0 1 605,0 1 631,0 0,3 1,8 2,0 2,0 2,0 50 950,0 44 440,0 42 849,0 42 646,0 42 335,0 64,6 56,4 54,4 54,1 53,7 32 476,0 32 929,0 34 208,0 35 430,0 38 110,0 41,2 41,8 43,4 45,0 48,3 9 859,0 9 717,0 8 641,0 9 010,0 12 840,0 12,5 12,3 11,0 11,4 16,3

O

V + E + I (Ø mm)

0,18–0,32

458–557 

0,50–1,00

120–250

0,00–0,10

260–490

0,00–0,95

500–950

0,05–0,30

300–900

0,05–0,30 0,05–0,10

300–750 450–900

stavebnictví 02/12

55

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 3. Budování podzemní retardační nádrže pro srážkovou vodu [18]

▲ Obr. 4. Environmentální retardace srážkových vod u rodinného domku vsakováním [18]

ky a  příznivé fyzikální, biologické a  chemické vlastnosti půdy… Podle podkladů Evropské komise je u nás zhutněním ohroženo kolem 50 % zemědělské půdy (obr. 1), plošnou nebo rýhovou vodní erozí je poškozeno 45 až 50 % orné půdy (obr. 2) a větrnou erozí v Čechách 23 % a na Moravě a ve Slezsku 41 % orné půdy. Na převážné ploše zemědělské půdy je pak velmi nízký obsah organické hmoty. Důkazem nedodržování těchto právních předpisů v praxi jsou výše uvedené údaje, ale i časté škody v zaplavených obcích, způsobené přívalovými dešti. ■ Zákon o zemědělství [16] ukládá: vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí, jako půdy, vody a  ovzduší a  k  udržování osídlené ■ a kulturní krajiny. Přírodní katastrofy ve formě povodní a sucha (jenom v letech 1997–2010) s následnými škodami přesahujícími 200 miliard a ovlivňujícími život více než 1,5 milionů obyvatel prokazují nerespektování nastavených legislativních zásad v územním plánování. K zajištění trvale udržitelného rozvoje krajiny a  jejího vodního hospodářství bude účelné ve  všech stupních územního plánování přijmout následující celospolečensky prospěšná opatření. ■ V celé krajině řešit všechny prostorové, organizační a stavební záměry v interdisciplinárním prostředí, při interakci hospodářských a sociálních aspektů, ale i dopadů na ekologickou stabilitu krajiny. Vytvářet podmínky pro uplatnění soustavného managementu krajiny v prostoru i čase. Řešit kompromisně, při udržení nebo zvýšení ekologické stability krajiny, střety veřejných a soukromých zájmů. Nově navrhovat environmentálně přijatelné využití vodní, fotovoltaické (optimálně na střechách budov a v prostorech brownfieldů, nikoliv na úkor zemědělské půdy) i větrné energie. Navrhovat snižování vlivu dopadajícího slunečního záření dlouhodobým vegetačním pokryvem půdy (případně i střech) a minimalizací urbanizovaných a holých ploch. Výparem vody se totiž sluneční záření přemění na latentní teplo a zmírní tak akumulaci tepla na zemském povrchu (například při poklesu průměrného výparu o 300 mm na přírůstku zastavěné části v letech 2004–2010 o rozloze 16 500 ha se zvýšila bilance tepla o 30 516 GWh). Prosazovat optimalizaci vodohospodářské bilance v krajině, a to například retardací vody na ploše povodí zlepšením půdních hydrolimitů a v nádržích, tedy jejich odbahněním, víceúčelovým využíváním vodních staveb a hydromelioračních staveb, například jejich modernizací (viz tab. 2) a využíváním vhodných odpadních vod k závlaze, atd. V ohrožených lokalitách

budovat ochranné vodohospodářské stavby (suché poldry, odvedení vod do lesů nebo zátopových luk, ochranné hráze, atd.). – V  urbanizované části krajiny podle místních podmínek preferovat následující. V nové výstavbě urbánně celistvé skupiny pasivních (nízkoenergetických) domů, optimálně na jižně orientovaných svažitých pozemcích s nízkou bonitou půdy. Maximálně využívat brownfieldů k budování zelených ploch, parků, hřišť a vodních rekreačních nebo protipožárních nádrží. U nových velkoplošných staveb včetně parkovišť, rekreačních objektů a rodinných domků vyžadovat budování retardačních vodních objektů (zasakovací objekty, otevřené nebo podzemní nádrže s  možností regulace odtoku, atd. (obr. 3, 4). Minimalizovat pozemní výstavby v údolních nivách a tyto plochy využít k rekreačním účelům (hřiště, vodní nádrže a parky) s možností rozlivu při povodni. Budovat ochranné hráze v místech ohrožení větších sídlišť povodněmi. Rozšiřovat plochy zeleně jak na střechách budov, tak i v pěších zónách uvnitř zastavěné části a umožnit jejich rekreační využití. Realizovat zelené protierozní ochranné pasy a příkopy kolem obcí, sídlišť a velkých průmyslových objektů. Rozšiřovat otevřené vodní plochy (rekreační bazény, požární nádrže, vodní sportovní areály apod.) a optimalizovat vodní hospodářství (zdroje pitné vody, kanalizace, kořenové čistírny, čistírny odpadních vod, využití vhodných odpadních vod a čistírenských kalů k závlaze zeleně nebo v zemědělství, atd. (obr. 5). ■ V  zemědělské krajině preferovat následující. Realizovat komplexní pozemkové úpravy včetně vhodné lokalizace cestní sítě a protierozních opatření a staveb. V údolních nivách osazovat trvalé travní porosty (obr. 6) a na půdě ve svažitém terénu obhospodařovat po vrstevnicích a osazovat rostliny s dlouhou vegetační dobou při optimálním zastoupení lokálně vhodných meziplodin. Víceúčelově využívat hydromeliorační stavby včetně hnojivých závlah zvyšujících obsah humusu a živin v půdě, využívajících vhodné odpadní vody, čímž se zlepší vodohospodářská bilance krajiny (tab. 2). Zvyšovat retenční kapacity půdy zlepšením její struktury a propustnosti včetně odstranění zhutnělého půdního subhorizontu. V legislativě vytvářet podmínky možnosti kumulace dotací a podpůrných programů jako soustavných ekonomických nástrojů ochrany krajiny. ■ V lesní krajině podle místních podmínek preferovat následující. Udržitelné hospodaření v obnově, výchově i těžbě přírodě blízkých lesů. Používat šetrné technologie těžby a dopravy. Optimalizovat skladbu dřevin podle stanovištních podmínek. Chránit lesní půdy před erozí, působením imisí a škůdců. Optimalizovat vodní hospodářství lesní krajiny výstavbou, ob-

▼O  br. 5. Akumulační nádrže závlahy škrobárenskou odpadní vodou

▼O  br. 6. Optimální environmentální zemědělské využití údolní nivy

56

stavebnictví 02/12

novou a údržbou vodních nádrží, lesotechnických meliorací i strukturou a  výživnou hodnotou půdy (při vhodné skladbě a  stanovištních podmínkách mohou lesy tlumit přívalové srážky o vydatnosti do 100 mm). Vytvářet podmínky pro šetrné využívání rekreační, zdravotně hygienické a esteticko-krajinotvorné funkce lesů. Příprava, projektování a realizace staveb v krajině Vlastní příprava, projektování a realizace staveb se provádí podle stavebního zákona [2] a příslušných prováděcích předpisů a podle zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě [17]. Podle těchto zákonů převážnou část činností ve  výstavbě provádějí autorizované osoby, které odpovídají za jejich odbornou úroveň a jejich činnost je ze zákona pojištěna. Ačkoliv podle této legislativy jsou kladeny požadavky na  odborné zajištění uvedených činností, v  některých případech, vlivem konkurenčního prostředí, tj. ve snaze snižovat náklady, se někteří zpracovatelé dopouštějí porušování předpisů. Mohou tím ohrozit ekologickou stabilitu krajiny i environmentální jakost díla, a to: zanedbáním, podceněním nebo neodborným provedením průzkumu (zvláště u  vodních staveb) a  měřičských prací; řešením díla v  individuálním a nikoliv ve víceoborovém prostředí, jak ukládají předpisy [17]; návrhem díla, obvykle jako jediného prostorového nebo technického řešení, tj. bez posouzených variant řešení; prosazováním lokálních zájmů investora při zanedbání veřejných environmentálních zájmů; vypracováním zjednodušené, neodborné a neúplné dokumentace; nerespektováním připomínek vznesených při projednání vybrané činnosti; nedodržením předepsaného postupu realizace, nebo technologie výstavby; nedodržováním zásad ochrany krajiny a  přírody při realizaci staveb (např. Environmentální systém řízení EMS, EMAS, atd.). Orgány projednávající a schvalující územní plánovací dokumentace a ostatní činnosti v krajině Naplnění racionálního chování celé společnosti z hlediska ochrany krajiny a jejího vodního hospodářství a dodržování platných právních předpisů je zá-

Popis položky Celková plocha dílčího povodí z toho zemědělská půda lesní půda zastavěná a ostatní plocha vodní plochy Plocha hydromelioračních staveb z toho systematické odvodnění závlaha postřikem Studie navrhla modernizaci drenáže na ploše (% zemědělské půdy / % drenáže) z toho regulace drenážního odtoku regulační drenáž drenážní po dmok impulzní drenážní závlaha Studie navrhla modernizaci závlah na ploše (% zemědělské půdy / % závlah) Realizací modernizace lze využít ve vegetačním období srážky Dtto, lze retardovat celoročně srážky v rozsahu

Zemědělská půda (%)

Výměra (ha)

48 22 26

25 680 17 356 4 431 3 128 765 8 339 3 796 4 543

16/72

2 750

5/23 6/27 1/3 4/19

860 1 020 130 740

8/31

1 420

52 mm

13 mil. m3

77 mm

20 mil. m3

100

▲ Tab. 2. Základní technické a provozní charakteristiky zájmového území řešeného ve studii optimalizace vláhových poměrů půdy v údolí řeky Labe v pardubickém okrese [20]

vislé na odborné erudici zástupců státní správy (stavebních a vodoprávních úřadů) a samosprávy (především členů obecní rady a zastupitelstva). Státní správa z hlediska stávajících ekonomických podmínek v mnoha případech nezaměstnává v příslušných odborech dostatečně erudované odborníky, kteří by svými kvalifikovanými rozhodnutími významně přispěli k environmentální ochraně krajiny a také snížili náklady na veřejné investice. Stavební zákon [2] sice v § 9 stanoví možnost dobrovolného zřízení Rady obcí pro udržitelný rozvoj území – obsazení tohoto institutu je však opět bez odborného zázemí, neboť volení starostové obcí jsou jen výjimečně odborníky v řešených oblastech. Vlivem dobrovolnosti zřízení této Rady a snahou šetřit finanční prostředky obcí při spoluúčasti externích erudovaných odborníků na jednáních Rady je zákonem uvažovaný aspekt Rady v oblasti ochrany a správy krajiny minimální. Mnohdy vítězí lokální a okamžité zájmy nad zájmy celospolečenskými a dlouhodobými, což je důsledek vlivu stávajícího volebního systému, neboť zvolení zastupitelé uvažují jednoduše: chci-li být zvolen, musím být populární, a tedy prosadit něco, co preferují mí voliči a přátelé, kteří mne nominují do volebních listů. Také propojení státní správy a samosprávy často vede k velkému tlaku na úředníky, aby byli poslušní politických zájmů samosprávy. Racionálním řešením v této oblasti je preferovat následující. Zvýšit úroveň environmentálního vzdělávání pracovníků státní správy i samosprávy směřující k posílení osobní odpovědnosti za krajinu a její vývoj. Řešit při projednávání a schvalování opatření a staveb v krajině na základě víceoborové systémové spolupráce zástupců orgánu, odborné i laické veřejnosti a povinnost všech zainteresovaných osob uplatňovat demokratické principy. Svá vyjádření definovat jednoznačně, bez možnosti dvojího výkladu. V samosprávě vytvořit takové osobní i technické podmínky (vyhovující hardware a software), jež jí umožní nakládat s přesnými a úplnými informacemi o stavu krajiny, a kvalitně informovat veřejnost o vlivu plánovaných opatření a zásahů do krajiny. Orgány zajišťující dohled nad správou (managementem) trvale udržitelného rozvoje území (krajiny) a jejího vodního hospodářství Základním článkem vodního hospodářství ČR je zemědělské a lesnické povodí, jako významný segment české krajiny. Úroveň hospodaření (managementu) v těchto segmentech krajiny významně ovlivňuje v čase i prostoru kvantitativní i kvalitativní prvky vodního hospodářství země. Podle současných právních předpisů dohled nad správou (managementem) trvale udržitelného rozvoje krajiny mají zajišťovat ministerstva, krajské úřady, obecní úřady, stavební a vodoprávní úřady, orgány životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí a dobrovolné „stráže přírody“, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, státní podniky Povodí a Státní lesy ČR, rostlinolékaři a  v  nedávné minulosti Zemědělská vodohospodářská správa. V  praxi je tento dohled realizován jen sporadicky, na  základě konkrétních požadavků nebo připomínek občanů, nevládních organizací či zájmových skupin, případně po  proběhlých katastrofických událostech (povodně, sucha, pohyb svážných území apod.), a vždy převážně jen z hlediska odborné erudice dané instituce, nikoliv však komplexně a preventivně, a jen výjimečně poradensky. Má-li správa (management) krajiny zajistit její trvale udržitelný rozvoj a zachovat vše, co je vlastní naší krajině, bude racionální v celé společnosti prosazovat následující principy. ■ V rámci novely právních předpisů státní správy (např. služební zákon nebo novela zákona o úřednících veřejné správy) definovat jednoznačně právní odpovědnost (přímou i přenesenou) jednotlivce i všech zainteresovaných stran podílejících se na rozhodování v oblasti využívání krajiny a jejího vodního hospodářství. Při správě krajiny je nutné ve vhodných případech účinně uplatnit metodu koregulace, která kombinuje legislativu s dobrovolnými aktivitami, jež vykonávají přímo zainteresovaní občané na  základě svých odborných či praktických zkušeností. Legislativně zajistit pro uživatele krajiny (především v oblasti zemědělství a lesnictví) poradenskou činnost zajišťující preventivně management udržitelného rozvoje krajiny a jejího vodního hospodářství (např. v rámci celoživotního vzdělávání vázaného na poskytování dotací).

stavebnictví 02/12

57

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 7. Příklad nevyhovující funkce drenážních šachtic

▲ Obr. 8. Pozemek s přerušenou funkcí systematického odvodnění drenáží

■ Protože jsou v  ČR vybudovány podzemní odvodňovací systémy na celkové ploše 1 084 422 ha, tj. cca 25 % zemědělské půdy, které prakticky více než třicet let nejsou systematicky udržovány (obr. 7) a jejichž značná část je na hranici předpokládané fyzické životnosti, je nutno vlastníkům půdy zajistit potřebné informace o jejich existenci. Pokud v nejbližším období nebude o tyto stavby řádně pečováno, případně nebudou modernizovány k víceúčelovému využití, hrozí vznik četných zamokřených míst (obr. 8), někdy s tendencí k sesuvu půdních bloků, s nedozírnými materiálními i environmentálními škodami. Bude tak významně ohrožena ekologická stabilita krajiny v širším měřítku, která je podle článku 7. Ústavy ČR veřejným zájmem. Je nutné také uvést, že při vhodném managementu těchto staveb lze zásadním způsobem regulovat (zvýšit) využití atmosférických srážek, jež představují významný zdroj vody v naší krajině (tab. 2). V této oblasti nepříznivě zapůsobila od 1. ledna 2011 transformace Zemědělské vodohospodářské správy do státních podniků Povodí či státního podniku Lesy ČR. To sníží počet dobře informovaných pracovníků v dané problematice a ohrozí dostupnost dokumentace těchto podzemních vodních děl, čímž je významně ohrožen management vodního hospodářství krajiny. ■ Protože tyto stavby byly realizovány bez ohledu na vlastnictví k půdě, tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky, jejich dodatečná identifikace je značně nákladná, a jejich technická dokumentace je proto celospolečensky významná a prakticky nenahraditelná. Ze stejných důvodů nelze tyto stavby technicky udržovat podle dílčích ploch jednotlivých současných vlastníků (s výjimkou lokalit, kde byly provedeny komplexní pozemkové úpravy). K  zajištění řádné údržby je v  souladu s § 56 a § 57 vodního zákona [12] a § 14 zákona 229/1991 Sb., o půdě [19], bezpodmínečně nutná spolupráce všech vlastníků nebo uživatelů na ploše jednotlivé drenážní skupiny nebo závlahové stavby. V současné době schází osoba nebo instituce (v minulosti vodní družstva), zajišťující management staveb k vodohospodářským melioracím. ■ Zajistit terénní koordinaci aktivit jednotlivých institucí pověřených ze zákona dohledem nad dodržováním environmentální, vodohospodářské a stavební legislativy v krajině (v praxi chybí hospodář, veřejný správce nebo ochránce krajiny, jenž by tuto činnost zajišťoval). Jednou z možností, jak řešit tuto problematiku a současně zajistit odpovědné využívání disponibilních fondů ministerstev a EU v krajině, je v rámci novely stavebního zákona uložit tuto činnost tajemníkovi Rady obcí pro udržitelný rozvoj, která by byla povinně ze zákona zřízena. Bylo by vhodné, aby tento odborně erudovaný pracovník byl jako dislokovaný zaměstnanec kraje ustaven na základě výběrového řízení vypsaného krajem. Zajišťoval by tak koordinaci lokálních záměrů a krajské koncepce. Tato osoba by měla být plně zodpovědná za trvale udržitelný rozvoj daného segmentu krajiny včetně jejího vodního hospodářství i  za  efektivní využívání finančních zdrojů čerpaných z disponibilních fondů. Optimálním pracovníkem v této funkci může být vysokoškolský vzdělaný krajinný inženýr nebo autorizovaný inženýr z oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. ■

[5] Pletnická J. (2004): Regenerace brownfields a trvale udržitelný rozvoj území. Informace ČSSI č. 2/2004, ISSN 1213 – 4112. [6] Kulhavý F. (2006): význam managementu krajiny pro její vodní hospodářství. In: Sborník konference Krajinné inženýrství, s. 197–208, ISBN 80-903258-5-8. [7] Výzkumný ústav Silva Taroucy et al. (2005): Strategie odpovědnosti za českou krajinu minulosti, dneška a budoucnosti. In: Sborník Tvář naší země, část Krajina domova. Praha, str. 131–159, ISBN 80-86512-27-4. [8] Ministerstvo zemědělství ČR: Půda. Situační a výhledová zpráva, 2003, 80 s. [9] Petrucová A. (2007): Brownfieldy z celé republiky jsou nyní na internetu. In: Vědeckotechnický sborník ČD č. 23/2007. [10] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, včetně novel. [11] Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, včetně novel. [12] Zákon č. 254/2001 Sb., o  vodách a  o  změně některých zákonů (vodní zákon), včetně novel. [13] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, včetně novel. [14] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně novel. [15] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně novel. [16] Zákon č. 252/97 Sb., o zemědělství, včetně novel. [17] Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a  o  výkonu povolání autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě, včetně novel. [18] BÖHM – extruplast s.r.o. zastupující firmu GRAF v ČR (2008): Prospekt a CD. [19] Zákon č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. [20] Agroprojekt Pardubice (1977): Studie optimalizace vláhových poměrů v půdě v údolí řeky Labe v pardubickém okrese. Viz článek Vodní hospodářství 4/83, s. 109–112.

Použitá literatura: [1] Evropská úmluva o krajině. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí České republiky č. 13/2005, Sbírka mezinárodních smluv, částka 6. [2] Anonym (2003): Protipovodňová prevence a  krajinné plánování. Sborník z konference ČSKI Pardubice, 323 s. ISBN 80-903258-1-5. [3] Anonym (2004): Česká krajina – Střecha Evropy. Sborník z konference ČSKI Pardubice, 260 s., ISBN 80-903258-2-3. [4] Zákon č. 183/2006 Sb., o  územním plánování a  stavebním řádu (stavební zákon).

58

stavebnictví 02/12

english synopsis Water Management in the Czech Landscape – Legal Regulations and Practice

The main environmental communitary requirement of this century is to support environmental stability of the landscape by means of an optimum concept of its water management and planned agricultural and forestry production. Legal regulations deal with this issue in a satisfactory way but what is missing is a clear plan of its consistent application in space and time.

klíčová slova: legislativa vodního hospodářství krajiny, plánování a management krajiny

keywords: landscape water management, landscape planning and management

odborné posouzení článku: prof. Ing. Pavel Dvořák, DrSc. Emeritní profesor ČVUT v Praze

inzerce

Nízkoenergetický cihlový dům – akumulace tepla i příjemné vnitřní klima Komfortní bydlení v cihlových domech je dnes běžným standardem. Z dnešních moderních materiálů, jimiž jsou například cihly plněné minerální vatou POROTHERM T Profi nebo cihly POROTHERM 44 EKO+, lze jednoduše a rychle postavit i nízkoenergetické a pasivní rodinné domy formou jednovrstvého masivního zdiva, tedy bez zateplení. Dokonalé zvládnutí technologie výroby nových tvarů cihel a umění ovlivnit požadované vlastnosti páleného keramického střepu umožnilo výrobu cihelných bloků vhodných pro masovou výstavbu nízkoenergetických domů. Stavebníci, kteří si chtějí pořídit nízkoenergetický dům, se mohou rozhodnout, zda zvolí cihly s klasickou technologií zdění na tepelně▲ POROTHERM 44 EKO+ -izolační maltu – POROTHERM 44 EKO+, nebo si vyberou cihly pro tenkovrstvé zdění (označované Profi), či technologii na zdicí pěnu DRYFIX. Nové možnosti přinesly i cihelné bloky plněné minerální vatou, které nesou označení POROTHERM T Profi. Nízkoenergetický dům je možno postavit z těchto bloků již při tloušťce stěny 365 mm. Z cihel POROTHERM T Profi v tloušťce 425 mm je možné realizovat bez zateplení i cihlový pasivní dům.

Nízkoenergetické bydlení vyžaduje vzduchotechniku Aby bylo dosaženo hodnot nízkoenergetického domu se spotřebou tepla na vytápění pod 50 kWh/m2 za rok, jak jej definuje norma, je nutné do domu instalovat vzduchotechnickou jednotku umožňující získávat zpětně teplo z větraného vzduchu. Instalace této jednotky je nutností u nízkoenergetických staveb ze všech druhů materiálů, neboť bez ní nelze požadovaných parametrů domů efektivně dosáhnout. Je fólie nutností? Podmínkou pro dobré fungování vzduchotechniky je velmi těsná obálka domu – jen tak je zaručeno, že nebude docházet ke ztrátám tlaku a celý systém bude účinně fungovat. Na rozdíl od cihlových domů se mnoho staveb, zejména na bázi dřevních hmot, spoléhá na zajištění této těsné obálky použitím tenké fólie, tzv. parozábrany nebo parobrzdy. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o konstrukci domu obalenou „těsným pytlem“. Proražení této fólie nebo její netěsnost ve spojích či koutech může vést až k fatálním poruchám. Při výstavbě z cihlového systému lze pořídit nízkoenergetický dům, který nemusí být „obalen“ žádnou fólií. Omítnuté cihelné zdivo je samo o sobě dostatečně těsné a vhodné pro použití vzduchotechniky, zanechává si však propustnost pro vodní páru a ostatní plyny. Tato schopnost stěn propouštět vodní páru a hospodařit s ní umožňuje udržovat optimální vlhkost v interiéru. Akumulace tepla v cihlovém zdivu Další výhodou zděných cihelných stěn je dobrá tepelná akumulace. V parných letních dnech je potřeba udržet teplotu v místnostech na přijatelné hodnotě. Norma povoluje vzestup teploty u nízkoenergetického domu na maximálních 27 °C. Než se zdivo stačí při vysoké

vnější teplotě prohřát v celé tloušťce, slunce zapadá a stěna z vnějšku začíná chladnout. V osluněných místnostech domu, zejména s okny orientovanými k jihu a západu, se postupně ohřívá hmota cihelného zdiva a tlumí zvyšující se teplotu vzduchu. Tím prostředí v místnostech umí cihelná stěna přirozeně a příjemně regulovat. Pokud by akumulační schopnost stěn a podlah nestačila, je potřeba se proti přehřívání chránit ještě venkovní roletou nebo žaluzií. Jejich snadné zabudování do zděné konstrukce, a to i u rohových oken, umožní nosný překlad POROTHERM VARIO. Informace o výstavbě nízkoenergetického domu v publikaci Na otázky, jakým způsobem navrhnout zděný nízkoenergetický dům, jaké jsou limity a kritéria, jaké je řešení konstrukčních detailů včetně vypočtených stavebně fyzikálních hodnot a mnohé další odpovídá publikace Navrhujeme nízkoenergetický a pasivní dům. Titul představuje odborné stavební veřejnosti ověřená konstrukční řešení hlavních a nejčastěji se opakujících detailů stavby. Publikaci lze stáhnout na www.porotherm.cz. Další informace o problematice difuze vodních par, řešení detailů v souladu s novelou tepelně-technické normy, jakož i o problematice akustiky a statiky mohla odborná veřejnost získat na seminářích Wienerberger fórum, které probíhaly v průběhu ledna ve vybraných městech. Ing. Petr Veleba produkt technik Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

POROTHERM 36,5 T Profi

stavebnictví 02/12

59

historie věda a v ýzkum ČK AIT v praxi

text Ing. Bohumil Rusek

Ukončení platnosti průkazů zvláštní způsobilosti – boj o existenci komor Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), mimo jiné upravil vznik, pravomoci a působnost České komory architektů (ČKA) a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), způsob a podmínky udělování autorizace, postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů a inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Tento zákon stanovil, že vybrané činnosti ve výstavbě, kterými jsou podle stavebního zákona projektová činnost a vedení realizace staveb, mohou nadále vykonávat pouze fyzické osoby, které získají oprávnění k výkonu těchto činností – autorizaci. Tím vznikla ve stavebnictví zcela nová situace. V minulosti zajišťovaly projektování a provádění staveb socialistické podniky specializované na určité druhy staveb, které za tuto činnost nesly kolektivní odpovědnost. Novela stavebního zákona v roce 1992 přenesla odpovědnost na fyzické osoby, jež pro výkon činnosti musí být autorizovány v  příslušných oborech odpovídajících projektované nebo realizované stavbě. Autorizační zákon vzbudil hned v  počátku jeho platnosti mezi projektanty a  stavbyvedoucími rozruch. V  původních státních a  družstevních socialistických projektových ústavech a prováděcích podnicích mělo být alespoň 75 % pracovníků s tzv. průkazem zvláštní způsobilosti. Tyto průkazy byly vydávány podle vyhlášky z roku 1983 na základě úspěšného provedení zkoušky. Zvláštní způsobilost měla být ověřována u  osob pověřených vedoucími funkcemi ve výrobních a  hospodářských jednotkách podniků. Proto v první etapě dostali průkaz zvláštní způsobilosti podle tehdejší nomenklatury nejprve ředitelé,

60

stavebnictví 02/12

jejich náměstci, vedoucí odborů, samostatných oddělení, hlavní inženýři projektů, hlavní a vedoucí projektanti a vedoucí referenti investiční výstavby státních podniků a  úřadů. Průkazy měly platit pět let od jejich vydání. Poté se měli držitelé průkazů povinně zúčastnit doplňkového školení, kterými byly pověřeny orgány ústřední zprávy nebo jimi pověřené organizace. Tak v letech 1981–1992 získalo, podle různých odhadů, průkazy zvláštní způsobilosti 80–100 tisíc osob. Ústřední evidence všech vydaných průkazů nebyla nikdy vedena.

Autorizační zákon č. 360/1992 Sb. a § 34 Autorizační zákon v roce 1992 stanovil v § 34, že osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k  projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k  výkonu činností ve výstavbě podle dosavadních předpisů, mohou tyto činnosti vykonávat ještě jeden rok po nabytí účinnosti autorizačního zákona, tj. do července roku 1993. V květnu roku 1993 poslanci Parlamentu

ČR – tehdy přes odpor vlády ČR – přijali novelu zákona, jíž prodloužili platnost průkazů o  dalšího jeden a půl roku, tj. do 31. prosince 1994. To znamenalo, že vybrané činnosti ve výstavbě v  této době mohly zajišťovat jak osoby s autorizacemi získanými podle autorizačního zákona, tak držitelé průkazů zvláštní způsobilosti. Vláda ČR tehdy na své schůzi 19. května 1993 v usnesení č. 252 přijala stanovisko k  poslanecké iniciativě, ve kterém poslancům sdělovala: Přijetí navržené úpravy (zákona) se nedoporučuje. Představuje neodůvodněné prodloužení lhůty, v  níž mohou osoby bez státní autorizace vykonávat vybrané činnosti, a  stav právní nejistoty na straně objednavatelů, zda jde o  osobu kvalifikovanou k  výkonu vybrané činnosti bez státní autorizace, směřuje proti základní koncepční myšlence zákona. S udělením autorizace a zapsáním do seznamu vedeným příslušnou komorou spojuje zákon závažné právní důsledky (odpovědnost těchto osob, povinné pojištění, jimi podepsané dokumenty jsou veřejnými listinami, vztahuje se na ně působnost příslušné komory apod.). S  ohledem na charakter vykonané činnosti, tj. projektové a  realizační ve výstavbě, je třeba chránit veřejný zájem. Poslanci tyto námitky vlády ignorovali a  novelu autorizačního zákona přijali. V listopadu roku 1994 přišli poslanci s další novelou § 34. V té „pouze“ škrtli datum 31. prosinec 1994. Tím prodloužili na neurčito souběh průkazů zvláštní způsobilosti získaných v letech 1983–1992 pro zcela odlišnou náplň činnosti, než jakou vyžadoval stavební zákon po jeho novele v roce 1992 od osob, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. Prezident republiky Václav Havel novelu zákona nepodepsal a  vrátil ji do Posla-

necké sněmovny Parlamentu ČR s  vysvětlením, ve kterém poslancům mimo jiné sděloval: Přijatý zákon ze dne 8. prosince 1994 vypustil z  § 34 slova „pouze do 31. prosince 1994“. Tímto opatřením zrušil dočasnost používání oprávnění vydaných na základě předpisů platných před účinností zákona č. 360/1992 Sb. a v důsledku toho umožnil osobám, které zákon nerespektovaly, anebo těm, které požadované odborné zkoušky nevykonaly ve stanovenou dobu, provozovat projektovou a  inženýrskou činnost ve stavebnictví a  činnost architektů bez autorizace i nadále. Z  přechodného opatření, jehož smyslem bylo pouze překlenout období po určitou omezenou dobu od zavedení nové zákonné úpravy, učinil tak stav trvalý, čímž se vytvořily i nerovné podmínky pro výkon stejných povolání. Přijatý zákon ponechává vedle sebe několik zcela různorodých systémů opravňujících k  činnostem, na jejichž řádném a odpovědném výkonu je veřejný zájem… Poslanci námitky prezidenta odmítli a novým hlasováním o novele zákona v prosinci roku 1994 zákon přijali. Prezident se s tímto řešením nespokojil a celou záležitost předal k rozhodnutí Ústavnímu soudu ČR. Ten svým rozhodnutím ze dne 7. června 1995 námitky prezidenta odmítl a  potvrdil platnost zákona č. 275/1994 Sb. Soudci Ústavního soudu ČR byli názorově rozděleni na polovinu. Ti, kteří úsudek prezidenta sdíleli, ve svých vyjádřeních upozorňovali na to, že v  právním státě by výrazně nerovné podmínky pro výkon povolání neměl stvrzovat zákon. Tento stav nakonec trval až do přijetí velké novely autorizačního zákona zákonem č. 224/2003 Sb. Tato novela především implementovala do zákona příslušné směrnice EU, jež upravují činnost

architektů a inženýrů ve stavebnictví. V  přechodných ustanoveních zákon stanovil, že: Oprávnění k projektování a oprávnění k provádění staveb udělená podle vyhlášky č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1987 Sb., nebo vyhlášky č. 196/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, zaniká uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 224/2003 Sb. nabyl účinnosti 30. srpna 2003, průkazy zvláštní způsobilosti přestaly platit 30. srpna 2004. Mezitím došlo k  překvapivému a  zásadnímu obratu ze strany tehdejší politické reprezentace v nazírání na funkci a činnost komor, jež byly na počátku 90. let ustanoveny příslušnými zákony. Občanská demokratická strana ještě ve svém volebním programu v roce 1992 uváděla: V řadě oborů chceme část státní správy přenést na samosprávné profesní korporace – komory zřízené zákonem jako veřejnoprávní subjekt. Státu v  takových případech zůstane

pouze dohlédací funkce… Vláda se ještě v květnu roku 1993 jasně zasazovala za dodržování autorizačního zákona. Ministerský předseda Václav Klaus v článku, jež vyšel v celostátním i regionálním tisku v březnu roku 1994, napsal, že je pro něho naprosto nepřijatelné, když je … stát, jako zástupce všech občanů, nahrazen komorou, zástupcem velmi úzkého kroužku občanů, a ta určuje, co je ve „veřejném zájmu“. Po zveřejnění článku nastala masivní mediální kampaň proti komorám.

Boj proti komorám Vláda na poradě ministrů uložila příslušným ministrům, do jejichž resortu kompetence činnost komor spadala, připravit příslušné návrhy týkající se profesí a profesních sdružení. Doporučila zrušit povinné členství v komorách, vymezit minimální profesní standardy, jejichž kontrolu zajistí stát. Garantem veřejného zájmu měl být tedy

pouze stát, nikoliv profesní sdružení. Jakákoliv regulace vstupu do profese měla náležet pouze státu. Státní orgán, pověřený kontrolou minimálních profesních standardů, měl výkonem kontroly pověřit státní nebo soukromou instituci s odbornými předpoklady, nikoliv však profesní komoru. Bylo připraveno patnáct tezí k  problematice sdružování v komorách a přípravou příslušného zákona byl pověřen ministr Dyba.

Dvacet let činnosti ČKAIT S odstupem osmnácti let můžeme konstatovat, že tehdejší bouře kolem komor přešla bez následků a  všechny komory zřízené zákonem dnes plní své povinnosti, hájí veřejný zájem a  stát má přitom dostatečné nástroje pro jejich kontrolu. Novela autorizačního zákona zákonem č. 153/2011 z května roku 2011 v § 29 stanovila, že členy autorizační rady ČKAIT, která dbá o to, aby Komora dodržovala

zejména veřejný zájem, jmenuje ministr pro místní rozvoj. Členy autorizační rady jsou zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Navrhuje a jmenuje je ministr. Členství v  autorizační radě náleží dále zástupcům komor, jmenovaným ministrem na návrh komor. Jedná se o jednoho zástupce navrženého Českou komorou architektů a jednotlivé zástupce, jež navrhuje ČKAIT pro každý z oborů, pro který uděluje autorizace. ČKAIT se může po dvaceti letech svého působení s  uspokojením pohlédnout nazpátek. Stala se uznávanou zastánkyní práv svých členů, je dobrým partnerem svému zřizovateli, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, a také organizacím, které působí ve stavebnictví nejen v České republice, ale i ve světě. ■ Autor: Ing. Bohumil Rusek, místopředseda ČKAIT od jejího založení do roku 2008

inzerce

e e zd Jsm ... Vá o r p

• KVALITA • RYCHLOST • ZÁRUKY • CERTIFIKACE • STABILITA • SOLIDNOST Realizace staveb pro státní i soukromý sektor • sportovní, průmyslové, zemědělské a ostatní halové stavby • administrativní, provozní a skladové objekty

• rodinné domy, dvojdomy, řadové domy, bytové domy • střešní konstrukce (krovy, vazníky, lepené prvky) • ostatní stavby

www.Haas-Fertigbau.cz

Sídlo firmy a výrobní závod Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. Chanovice 102 341 01 Horažďovice tel.: 376 535 111 • fax: 376 535 867 [email protected]

Obchodní centrum v Praze Černokostelecká 143 108 00 Praha 10 tel.: 281 000 111 • fax: 281 000 880 [email protected] stavebnictví 02/12

61

judikát

text Marie Báčová

Zrušení veřejné zakázky na vypracování PSP, DVZ, DSP pro Národní filmový archiv Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Č. j. ÚOHS-S516/2010/VZ2125/2011/540/Ku. Datum nabytí právní moci rozhodnutí 19. března 2011. V posledních letech se v praxi při zadávání veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace stavby začal objevovat nezvyklý požadavek zadavatelů, jež vyžaduje, aby vítězný uchazeč uhradil autorské nároky zpracovatele předchozí úrovně projektové dokumentace na předmět zakázky. Tento požadavek je přitom v rozporu jak s předpisy obchodního práva, tak s autorským zákonem. Definitivně se proti jeho používání postavilo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které zrušilo veřejnou zakázku na projektovou dokumentaci nové budovy Národního filmového archivu. Zadavatel, Národní filmový archiv Praha (NFA), vyhlásil veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace v  rozsahu nutném pro podání žádosti o vydání stavebního povolení, projednání podmínek stavebního povolení s  dotčenými orgány a účastníky řízení a zajištění vydání pravomocného stavebního povolení, vypracování dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby a  spolupráce při výběru zhotovitele, vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby a součinnost projektanta v průběhu výstavby, výkon autorského dozoru a  součinnost projektanta při kolaudaci díla. Veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o VZ dne 21. května 2010 (ev. č. 60045277) a  v  Úředním věstníku Evropské unie dne 22. května 2010 (ev. č. 2010/S  99-150021). Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel částkou 16 mil. Kč bez DPH. V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že uchazeč je povinen ve

62

stavebnictví 02/12

své nabídce doložit podepsanou smlouvu s  autorem studie a  dokumentace pro územní rozhodnutí na budovu NFA Nové Butovice, Praha 13, na poskytnutí licence k  použití tohoto autorského díla. Jako kritérium pro zadání veřejné zakázky stanovil zadavatel nejnižší nabídkovou cenu. Zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě pět nabídek. Obálky s  nabídkami byly otevřeny 2. července 2010. Jedním z uchazečů byl také autor studie a  dokumentace pro územní rozhodnutí na budovu NFA Nové Butovice, Praha 13 (v dalším textu uveden jako vybraný uchazeč). Jeden z  uchazečů nesplnil požadavek zadavatele na doložení podepsané smlouvy s  autorem studie a dokumentace pro územní rozhodnutí, resp. předložil tuto smlouvu nepodepsanou. Hodnoticí komise dále konstatovala, že ve smlouvě je za poskytnutí licence uvedena částka 500 tis. Kč bez DPH, zatímco v řádně uzavřených smlouvách předložených ostatními uchazeči je uvedena částka 4200 tis. Kč bez DPH. Nabídku tohoto uchazeče hodnoticí komise vyřadila a  zadavatel rozhodl 13. července 2010 o jeho vyloučení. V  srpnu 2010 hodnoticí komise požádala dva uchazeče o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny u  fáze 3 požadovaného plnění – dokumentace pro stavební povolení. Za účelem získat možnost porovnání cen nabídnutých jednotlivými uchazeči požádala hodnoticí komise o  zaslání písemného vysvětlení ceny za fázi 3 i  třetího uchazeče, u  kterého mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledala. K žádostem o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za fázi

3 požadovaného plnění přistoupila hodnoticí komise proto, že v  této fázi lze předpokládat nejvyšší dopad povinnosti zaplatit licenční poplatky, proto se uchazeči uvedená nabídková cena jevila jako nereálná. V případě posledního, čtvrtého uchazeče hodnoticí komise konstatovala, že tento uchazeč uvedl cenu za fázi 3 v téměř shodné výši jako oslovení uchazeči, avšak jelikož se jedná o autora studie a tím i poskytovatele licence, je u něj navržená výše ceny obhajitelná. Současně se však hodnoticí komise rozhodla požádat za účelem porovnání nabídkových cen o písemné vysvětlení ceny za fázi 3 i  tohoto čtvrtého uchazeče (tj. vybraného uchazeče). Všem čtyřem uchazečům byly v  žádostech rozeslány totožné tabulky k  vyplnění, tj. rozpoložkování jimi nabídnuté nabídkové ceny. Do tabulky zadavatel předepsal položku 4200 tis. Kč jako honorář za autorská práva. K žádosti zadavatele vybraný uchazeč ve svém vyjádření z 6. srpna 2010, které je přílohou protokolu o  jednání hodnoticí komise ze dne 8. září 2010, uvedl, že v  tabulce ve sloupečku cena celkem v  řádku honorář za autorská práva musí být v  mém případě 0. Rovněž k zadavatelem předepsané částce 4200 tis. Kč jako honoráři za autorská práva v tabulce vlastní rukou připsal, že v ní musí být v mém případě 0. Do kolonky označené jako kontrolní součet uvedl vybraný uchazeč po zahrnutí částky 4200 tis. Kč částku 16 500 tis. Kč bez DPH, jež odpovídá součtu jeho celkové nabídkové ceny a částky 4200 tis. Kč. Hodnoticí komise odečetla při posouzení nabídkových cen uchazečů licenční poplatek za autorská práva u  tří uchazečů; u  vybraného uchazeče konstatovala licenční poplatek není započten, tudíž se neodečítá. V říjnu roku 2010 si hodnoticí komise za účelem posouzení výše nabídkových cen a určení obvyklé

ceny projektových prací nechala zpracovat dva znalecké posudky. První vypracoval autorizovaný inspektor, druhý sekretář České komory architektů. I  na základě těchto posudků rozhodla hodnoticí komise o  vyřazení nabídky dvou uchazečů z  důvodu neopodstatněného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Na základě provedeného hodnocení se na prvním místě umístila nabídka čtvrtého uchazeče – autora studie a dokumentace pro územní rozhodnutí. Zadavatel následně rozhodl 25. října 2010 o vyloučení prvních dvou uchazečů a  potvrdil výběr nejvhodnější nabídky. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pochybnosti, zda zadavatel při stanovení podmínky na doložení podepsané smlouvy s  autorem studie v zadávací dokumentaci postupoval v souladu s ustanovením § 6 a  ustanovením § 45 odst. 3 zákona o  veřejných zakázkách, a proto zahájil správní řízení z moci úřední. Účastníkem správního řízení byl zadavatel a  vybraný uchazeč. Vzhledem k  uvedeným pochybnostem o postupu zadavatele rozhodl ÚOHS o uložení předběžného opatření zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno. V  lednu roku 2011 bylo ÚOHS doručeno vyjádření zadavatele. V  něm uvedl, že zákon ne zcela jasně řeší problematiku autorských práv, přičemž předmětná studie zpracovaná vybraným uchazečem je jednoznačně autorským dílem; v zadávací dokumentaci zvolil způsob vyrovnání se s  autorskými právy prostřednictvím vítězného uchazeče, tuto podmínku dostateč-

ně specifikoval a  stanovil ji stejně a  povinně pro všechny uchazeče; vybraný uchazeč jako autor studie byl také povinen danou částku započítat do celkové ceny. Dále uvedl, že postupoval v daném případě podle pokynů nadřízeného orgánu – Ministerstva kultury ČR, které zadávací dokumentaci schválilo. ÚOHS přezkoumal případ ve všech souvislostech a  po zhodnocení všech podkladů, vyjádření zadavatele, vybraného uchazeče a  na základě vlastního zjištění konstatoval, že zadavatel při stanovení podmínek zadání veřejné zakázky nepostupoval v  souladu s  ustanovením § 6 zákona o  veřejných zakázkách. Rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ÚOHS Ke svému rozhodnutí uvedl ÚOHS rozhodné skutečnosti, mj. toto: Podle ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a  zákazu diskriminace. Zásada rovného zacházení znamená takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem uchazečům nebo zájemcům; žádný z  dodavatelů nesmí být oproti ostatním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován, přičemž tento princip je nutno aplikovat ve všech stadiích zadávacího řízení. Přílohu protokolu o jednání hodnoticí komise ze dne 22. října 2010 tvoří přehled cen projektových prací předložených jednotlivými uchazeči. V části tabulky týkající se vybraného uchazeče je opakovaně jako honorář za autorská práva uvedena částka 0 Kč, zatímco u ostatních tří uchazečů je uvedena vždy částka 4200 tis. Kč. Pod tabulkou je uvedeno, že u vybraného uchazeče se částka 4200 tis. Kč za poskytnutí licence nezapočítává, platí jím uvedená cena 12  300 tis. Kč. Z  citovaného vyjádření vybraného uchazeče včetně jím vyplněné tabulky je zřejmé, že částka 4200 tis. Kč není v nabídkové ceně vybraného uchazeče zahrnuta, což dokládá opakované vyjádření vybraného uchazeče, že jako honorář za autorská práva musí být v jeho případě uvedena 0 Kč. Tvrzení

zadavatele ze dne 25. ledna 2011 a  vybraného uchazeče ze dne 26. ledna 2011, že nabídková cena vybraného uchazeče obsahuje částku 4200 tis. Kč, je tak v přímém rozporu s jejich postupem při posouzení nabídkových cen uchazečů v rámci zadávacího řízení. Na základě výše popsaných skutečností dospěl ÚOHS k  závěru: zadavatel stanovením svého požadavku na doložení uzavřené smlouvy s autorem studie způsobil, že uchazeči mimo vybraného uchazeče museli do své ceny zakalkulovat částku 4200 tis. Kč, kterou vybraný uchazeč za poskytnutí dané licence požadoval. Tato skutečnost vyplývá nejen ze smluv, které museli jednotliví uchazeči s  autorem studie, tj. s vybraným uchazečem, v souladu s podmínkami zadání uzavřít, ale i z tabulek, jež následně vyplnili na žádost hodnoticí komise. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 25. ledna 2011 uvádí, že tato podmínka byla povinná pro všechny uchazeče a danou částku musel tedy do své nabídky zahrnout i vybraný uchazeč, přičemž odkazuje na rozpis nabídkové ceny jeho nabídky. Jak však ÚOHS zjistil z  nabídky vybraného uchazeče, u rozpisu nabídkové ceny vybraný uchazeč uvádí, že nedílnou součástí nabídkové ceny 12 300 tis. Kč je částka 4200 tis. Kč, tj. licenční poplatek za použití autorského díla, který nebude nárokován, neboť uchazeč je sám autorem díla. Pokud daná částka nebude po zadavateli požadována, nemůže být zahrnuta ani v  nabídkové ceně vybraného uchazeče, ačkoliv vybraný uchazeč i  zadavatel tvrdí opak. V  čestném prohlášení vybraného uchazeče, které je součástí nabídky a na které rovněž ve svém vyjádření ze dne 25. ledna 2011 zadavatel odkazuje, vybraný uchazeč pouze prohlašuje, že je autorem předmětné studie. Čestné prohlášení však neobsahuje žádné vyjádření ohledně zahrnutí ceny za poskytnutí dané licence do nabídkové ceny vybrané uchazeče. Na základě výše uvedených skutečností považuje ÚOHS za prokázané, že vybraný uchazeč částku za licenční poplatky do své nabídkové ceny nezahrnul, z  čehož vycházel i zadavatel, resp. hodnoticí komise při posuzování jeho nabídkové ceny. Vybraný uchazeč byl tak oproti

ostatním uchazečům na základě podmínky stanovené v zadávacích podmínkách ve zvýhodněném postavení. Ostatní uchazeči museli naopak danou částku zakalkulovat do své nabídkové ceny a o tuto částku své nabídkové ceny navýšit. Daná částka se přitom vztahuje k  vypořádání závazků týkajících se plnění, které není předmětem této veřejné zakázky, ačkoliv na něj šetřená veřejná zakázka přímo navazuje. Úřad nerozporuje samotný fakt, že autorovi studie, resp. vybranému uchazeči, svědčí ve vztahu k  jím zpracované studii autorské právo. Samotná otázka existence autorského práva podle autorského zákona a důvody úhrady licenčního poplatku však nejsou předmětem přezkumu ÚOHS, navíc se vztahují k plnění, které není přímo předmětem zadávacího řízení, a jsou tedy z  pohledu nyní šetřené veřejné zakázky irelevantní. Úřad konstatuje, že finanční nároky vybraného uchazeče jako zpracovatele studie týkající se dřívějšího plnění poskytovanému zadavateli nelze přenášet na vybraného uchazeče vzešlého z  nyní zadávané veřejné zakázky. Neexistuje žádný objektivní důvod, proč by měl zadavatel oprávněně požadovat vyrovnání závazku, který vznikl na základě jeho jednání v předchozím smluvním vztahu, po uchazečích o  zadávanou veřejnou zakázku. Přenášení tohoto závazku na uchazeče v  rámci zadávacího řízení je diskriminující a současně má přímý vliv na zvýšení nabídkových cen předložených jednotlivými uchazeči, kteří částku požadovanou autorem studie zakalkulovali do svých nabídkových cen. Danou situaci mohl přitom zadavatel řešit i jiným způsobem, např. vlastní úhradou licenčních poplatků autorovi studie. Námitku účastníků řízení, že znění zadávací dokumentace včetně požadavku na uzavření smlouvy s autorem studie bylo odsouhlaseno MK ČR, považuje ÚOHS za irelevantní. Za svůj postup při zadávání veřejných zakázek je odpovědný pouze zadavatel a případný souhlas MK ČR není skutečností, která by zadavatele opravňovala k  porušení zákona či vylučovala jeho odpovědnost za správní delikt. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup

stanovený v ustanovení § 6 zákona o  veřejných zakázkách, rozhodl ÚOHS o zrušení zadávacího řízení. Jelikož zadavatel závažně pochybil již při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, zrušil ÚOHS celé zadávací řízení a dále rozhodl o  uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení. Doplňující komentář k rozhodnutí ÚOHS Jak v odůvodnění rozhodnutí konstatoval ÚOHS, samotná otázka existence autorského práva podle autorského zákona a  důvody úhrady licenčního poplatku nebyly předmětem přezkumu ÚOHS. Ten přesto dospěl k  logickému a správnému závěru, že zadavatel veřejné zakázky nemůže oprávněně požadovat vyrovnání závazku, jež vznikl na základě jeho jednání v předchozím smluvním vztahu, po uchazečích o zadávanou veřejnou zakázku. Z pohledu ustanovení autorského zákona a  obchodního zákoníku se v  případě zpracování studie a  dokumentace pro územní rozhodnutí na budovu NFA jedná o  dílo vytvořené na objednávku (za předpokladu, že studie a dokumentace jsou autorským dílem), na základě smluvního vztahu, kde výkon majetkových autorských práv přechází ze zákona na objednatele. Objednatel ovšem může použít dílo jen k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy (zpravidla smlouvy o dílo). Pokud by odměnu autorovi hradil třetí subjekt, pak by výkon majetkových autorských práv příslušel tomuto subjektu, nikoliv prvnímu objednateli. K podrobnému posouzení by ovšem bylo třeba znát podmínky smlouvy o dílo, uzavřené mezi investorem a zpracovatelem příslušné studie a  dokumentace pro územní rozhodnutí. Celý text rozhodnutí ÚOHS v této věci je možno najít na jeho webových stránkách www.compet.cz. ■ Autorka: Marie Báčová, Kancelář ČKAIT Praha Odborné posouzení: Mgr. David Dvořák, legislativní komise ČKAIT

stavebnictví 02/12

63

eurokódy

text doc. Ing. Jana Marková, Ph.D., Ing. Karel Jung, Ph.D.

Uplatňování Eurokódů pro navrhování staveb a další rozvoj podle CEN/TC 250 V polovině listopadu roku 2011 se uskutečnilo v Praze 40. zasedání technické komise CEN/TC 250, pověřené tvorbou a dalším rozvojem Eurokódů pro navrhování staveb. Technická komise se na zasedání zabývala současným stavem zavádění Eurokódů v členských zemích, potřebou harmonizace, zjednodušování a také jejich dalším rozvojem. Předsedové jednotlivých subkomisí seznámili delegáty z  členských zemí CEN se stavem prací na revizích Eurokódů a s plány na jejich další rozvoj. Zasedání se zúčastnil také dr. A. Pinto ze Společného výzkumného centra  Evropské komise (Joint Research Center – JRC), jež pověřila Evropská komise (EK) technickou podporou zavádění Eurokódů v zemích CEN a databází národně stanovených parametrů NDP. JRC se také zabývá propagací Eurokódů v mimoevropských zemích. Na zasedání se probíral současný stav národního zavádění Eurokódů v  členských zemích, jejich uplatňování v  praxi a  potřeby dalšího rozvoje. Komise se shodla, že je důležité, aby se Eurokódy v  jednotlivých zemích zavedly korektně (kompletně a nezkráceně) a aby se v rámci každé země přijalo co možná nejvíce doporučených hodnot národně stanovených parametrů (NDP). Původní národní normy pro navrhování konstrukcí je potřebné zrušit a  zpracovat pouze krátké národní přílohy, které se zejména budou vyjadřovat k výběru parametrů NDP na území každé země. J e d n á ní te c hni c ké ko mi s e CEN/TC 250 se zúčastnilo přes 50 delegátů zemí CEN a také hosté ze stavební fakulty Moskevské státní univerzity. Zástupci moskevské fakulty pak v rámci společenského setkání v Betlémské kapli poděkovali prof. J. A. Calgarovi, předsedovi technické komise, prof. H. Gulva-

64

stavebnictví 02/12

nessianovi a  prof. M. Holickému za jejich technickou pomoc při zavádění Eurokódů v Rusku a udělili jim čestné doktoráty.

Současný stav zavádění Eurokódů V současnosti se Eurokódy používají pro navrhování konstrukcí asi v  polovině členských zemí CEN včetně Belgie, ČR, Dánska, Finska, Irska, Nizozemska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska a  Spojeného království. Některé země dosud práce na překladech Eurokódů a  tvorbě národních příloh nedokončily. Patří mezi ně Chorvatsko, Maďarsko, pobaltské republiky, Polsko, Portugalsko a  Španělsko.  V  Německu je schvalovací období delší a  zavedení Eurokódů se zde plánuje od poloviny roku 2012. Švýcarsko, jež původně revidovalo své národní normy na základě předběžných Eurokódů, se také rozhodlo Eurokódy zavést. Několik málo zemí se zasedání CEN/TC 250 neúčastní a o národním zavádění neposkytuje písemné materiály. Mezi ně patří Polsko a Maďarsko. Ve Francii se Eurokódy začaly uplatňovat v  souladu s  oficiálním termínem stanoveným CEN, tedy od dubna roku 2010, s  výjimkou protipožárního a  seizmického navrhování. Bylo totiž třeba schválit novou národní seizmickou mapu a také upravit související předpisy

pro protipožární navrhování konstrukcí. EK a  CEN/TC 250 požadují, aby členské země přeložily své národní přílohy do angličtiny, usnadnily jejich používání dalšími státy a tím také přispěly k  větší harmonizaci norem. Zatím do angličtiny překládá své přílohy pouze několik zemí, patří mezi ně ČR, Finsko a Švédsko. Většina zemí argumentuje nedostatkem finančních prostředků na překlady příloh, což znesnadňuje práce na sjednocování předpisů. Zatím se očekává, že jednotlivé země zpřístupní své národní přílohy alespoň v národních jazycích, aby je bylo možné použít pro porovnávací účely v  rámci pracovních skupin v CEN/TC 250.

Schvalování programového mandátu Technická komise CEN/TC 250 ve spolupráci s  členskými zeměmi předložila v roce 2010 návrh programového mandátu M/466, na jehož základě by se získaly nové finanční prostředky na další rozvoj Eurokódů. Návrh mandátu byl projednán na zasedání skupiny Evropských korespondentů pro Eurokódy (ENC) a  po zapracování připomínek byl předložen ke schválení v CEN a EK. Proces schvalování mandátu M/466 však probíhá pomalu, organizace CEN schválila návrh s připomínkami koncem června roku 2011, které pak CEN/TC 250 zapracovala. Předpokládá se, že EK schválí návrh mandátu počátkem příštího roku 2012 a CEN/TC 250 zapracuje případné další připomínky do června roku 2012. Očekává se, že EK vyzve CEN/TC 250 ke zvážení priorit, neboť pro odhadnutý počet pracovních týdnů (celkem 4660 člověkotýdnů) jsou zatím k dispozici jen omezené finanční prostředky. Mohlo by tak dojít k omezení plánovaných prací, nebo by je členové

pracovních týmů prováděli bez nároků na odměnu či úhradu cestovného. Konečný návrh mandátů má být schválen EK koncem roku 2012. V březnu 2013 se vyhlásí pětileté období revize stávajících Eurokódů s  třístupňovým charakterem. Nejprve se připraví technické specifikace a  technické zprávy JRC (k  počátku roku 2015) a  po jejich schválení v CEN/TC 250 se zpracují nové nebo upraví některé části Eurokódů. Podle komise CEN/TC 250 patří mezi důležité požadavky na novou generaci Eurokódů: ■ zvýšení srozumitelnosti a  zjednodušení vnitřních vazeb mezi Eurokódy; ■ snížení počtu NDP a omezení alternativních aplikačních pravidel; ■ odstranění pokynů s malou využitelností v praxi. V rámci CEN/TC 250 vzniklo sedm pracovních skupin (většinou patnácti- až třicetičlenné), z nichž některé zahájily svou činnost. Jedná se o tyto skupiny. ■ Expertní skupina pro EN 1990 (předseda: prof. H. Gulvanessian, Spojené království) se již přes rok zabývá tvorbou dosud chybějících pokynů do EN 1990. Záměrem je v předstihu před dalšími revidovanými Eurokódy doplnit zásady pro navrhování konstrukcí na únavu, upřesnit pravidla pro statickou rovnováhu pro případy interakce zeminy s konstrukcí a rozšířit přílohu B pro management jakosti. Odkaz na směrnici Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích se v úvodu vynechá a  nahradí odkazem na nařízení o  stavebních výrobcích CPR (Construction Product Requirement). Ke dvěma současným přílohám A1 pro budovy a A2 pro mosty se z  EN 1991-3 převedou zásady pro jeřáby, z  EN 1991-4 zásady pro zásobníky a  nádrže a z EN 1993-3-1 zásady pro stožáry a  věže. Nová příloha E by měla

obsahovat zásady pro ložiska, dilatační závěry, mostní zábradlí i lana a kabely. ■ Pracovní skupina WG1 (dr. J. Moore, Spojené království) připravuje revizi dokumentu N 250, jež stanovuje metodiku tvorby a zavádění Eurokódů pro jejich novou generaci. ■ Pracovní skupina WG2 (dr. P. Lüchinger, Švýcarsko) pro hodnocení existujících konstrukcí zahájila činnost v červenci roku 2011, kdy se zasedání v  Curychu zúčastnila asi třetina z  celkového počtu třiceti členů. WG2 se bude zabývat pokyny pro hodnocení a zesilování existujících konstrukcí. Obecné zásady se budou moci použít i pro historické budovy. Plánuje se také doplnění pravidla pro zesilování konstrukcí z hlediska seizmicity do EN  1998-3. Při řešení se využije současná tvorba pracovních dokumentů o  existujících konstrukcích v rámci mezinárodní organizace fib, nové švýcarské předpisy pro hodnocení existujících konstrukcích SIA a také nedávno připravené národní přílohy ČSN ISO 13822 a TP 224 pro mosty. ■ Pracovní skupina WG3 (prof. G. Sedláček, Německo) připravuje pokyny pro nosné konstrukce ze skla, její vedoucí je však dlouhodobě nemocen. ■ Pracovní skupina WG4 (prof. L. Ascione) se zabývá tvorbou pokynů pro uplatnění polymerových vláken pro nové konstrukce a také zesilování existujících konstrukcí. ■ Pracovní skupina WG5 (prof. M. Mollaert, dvacet členů) pracuje na návrhových postupech pro membránové konstrukce, včetně účinků zatížení větrem a součinitelů tlaků. ■ Pracovní skupina WG6 (prof. R. van der Pluijm) pro robustnost konstrukcí zatím nezahájila svou činnost, čeká se na oficiální schválení mandátu M466.

Pracovní činnost subkomisí CEN/TC 250 V technické komisi CEN/TC 250 se projednal postup prací v subkomisích SC1 až SC9. Plán prací na dalším rozvoji Eurokódů je podrobně uveden v návrhu mandátu M466. ■ Subkomise SC1: byly založeny pracovní skupiny pro klimatická zatížení, pro zatížení mostů dopravou, zatížení námrazou a  hydraulická zatížení. V plánu je prověřit vybrané pokyny v  EN 1991-4 pro zatížení zásobníků a nádrží a jejich soulad s návrhovými pravidly v souborech EN 1992, EN 1993 a EN 1998. ■ Subkomise SC2: nová ad hoc skupina se zabývá dalším rozvojem EN 1992 pro navrhování betonových konstrukcí. Využijí se podklady mezinárodních organizací včetně fib (např. Model Code for Service Life Design). Plánuje se příprava pokynů pro zavěšené a obloukové mosty, které dosud v Eurokódech chybějí. V  současnosti se formují pracovní skupiny (předpokladem jsou 2 až 3 WG), které se jednou ročně budou setkávat. Budou také spolupracovat s WG4 na pokynech pro použití FRP polymerů při návrhu nebo zesilování konstrukcí. ■ Subkomise SC3: plánováno je zjednodušit a  sjednotit návrhová pravidla. Bude se řešit problematika únavy, geometrických tolerancí, provádění, trvanlivosti a robustnosti spojů. Uskuteční se spolupráce s SC4 pro protipožární navrhování konstrukcí. V současnosti je navrženo sedmnáct pracovních skupin o celkem 182 členech. ■ Subkomise SC4: připravují se pracovní skupiny, jejich ustanovení se plánuje na duben 2012. ■ Subkomise SC5: v plánu je nový Eurokód pro provádění dřevěných konstrukcí.

■ Subkomise SC6: v přípravě jsou pokyny pro vybrané typy zděných konstrukcí, doplní se dosud chybějící pravidla pro navrhování a pro zkoušení. ■ Subkomise SC7: v současnosti se zpracovává nová kapitola 8 o kotvení do EN 1997-1. Vzniklo dvanáct pracovních skupin, uvažuje se ještě založení skupiny pro tunely. ■ Subkomise SC8: rozvoj EN 1998 zahrnuje zpřesnění pravidel pro navrhování deskových systémů, pro dřevěné a zděné konstrukce a také pro zesilování existujících mostů. ■ Subkomise SC9: plánují se pokyny pro zvýšení bezpečnosti, provozuschopnosti, trvanlivosti a robustnosti hliníkových konstrukcí (podrobněji zohlednění nových typů hliníkových slitin, protipožární navrhování, souvislosti s návrhem konstrukcí ze skla, navrhování na seizmicitu). Existuje propojení jednotlivých pracovních skupin WG1 až WG6 a skupin v  rámci souborů EN  1990 až EN 1999 i skupin HGB (Horizontal Group for Bridges – horizontální skupina pro mosty) a  HGF (Horizontal Group for Fire – horizontální skupiny pro požáry).

Plnění databáze JRC pro hodnocení národních parametrů Mezinárodní organizace JRC připravila databázi, do které v  současnosti podle požadavků EK a  technické komise CEN/TC 250 zadává parametry NDP asi polovina zemí CEN. Záměrem je národně zvolené parametry dále analyzovat a harmonizovat, aby se jejich počet co nejvíce zredukoval. Zadávání parametrů do databáze JRC se však v řadě zemí opožďuje. Mezi

▼ Tab. 1. Stav plnění databáze JRC k listopadu roku 2011 v členských zemích CEN

B

EN 1990 EN 1991 EN 1992 EN 1993 EN 1994 EN 1995 EN 1996 EN 1997 EN 1998 EN 1999 Součet Součet v %

CZ 0 46 16 348 143 221 0 406 50 52 0 33 0 58 0 55 142 142 83 87 434 1448 30 100

DK FIN 10 46 227 294 155 188 139 63 36 50 26 30 0 0 0 0 0 0 78 0 671 671 46 46

GB IRL 34 38 289 266 0 0 0 0 0 0 0 0 0 48 0 24 0 142 85 0 408 518 28 36

NL N 10 8 100 326 158 181 89 382 14 0 27 0 41 0 0 0 0 118 0 0 439 1015 30 70

PL 6 125 46 239 31 0 0 0 68 22 537 37

P RO 11 4 157 301 158 205 59 270 36 51 0 29 23 43 0 53 0 122 0 46 444 1124 31 78

SK SLO 26 46 49 243 177 0 89 406 33 52 11 0 0 0 0 54 12 141 40 87 437 1029 30 71

hlavní důvody patří nedokončenost národních příloh (NP), nebo fakt, že přílohy procházejí připomínkovým a  schvalovacím řízením, např. v  Německu. Stále platí, že ČR je více než rok jedinou zemí CEN, jíž se podařilo zadat do databáze všechny parametry NDP. Mezi země s  největším počtem zadaných parametrů dále patří Norsko a  Rumunsko (přes dvě třetiny z celkového počtu asi 1500 parametrů), jednu třetinu pak zadalo Dánsko, Finsko, Irsko. Některé země mají všechny NP schválené. Přestože jsou v databázi zaregistrovány, své parametry do ní nezadávají. Když bude v databázi JRC dostatek údajů o  zvolených parametrech, pak se ve spolupráci technické komise CEN/TC 250 a jejích subkomisí SC1 až SC9 s výzkumným centrem JRC a  s  vybranými národními experty provede analýza NDP, která by měla umožnit snížit počet těchto parametrů a přispět tak k jejich sjednocení. Stav plnění databáze JRC jednotlivými zeměmi CEN podle Eurokódů EN 1990 až EN  1999 je uveden v tab. 1, která ilustruje, že zadávání parametrů pokračuje v  řadě zemí dosti pomalu. Z přehledu je zřejmé, že analýza parametrů NDP by se již mohla provádět u EN 1990 pro zásady navrhování, EN 1991 pro zatížení, EN 1992 pro navrhování betonových konstrukcí a EN 1998 pro seizmická zatížení.

Propagace Eurokódů ve vybraných oblastech Výzkumné centrum JRC a Britský standardizační institut BSI se ve spolupráci s  technickou komisí CEN/TC 250 zabývají propagací Eurokódů v dalších zemích světa. O  Eurokódy je zájem v  Asii, Jižní Americe a Africe. BSI v roce 2011 dokončil tříletý projekt zaměřený na propagaci Eurokódů v šesti regionech zahrnujících země západního a východního Středomoří, Rusko, Ukrajinu, Jižní Afriku, Indii a jihovýchodní Asii. V těchto zemích se pořádaly semináře a kurzy a budovaly kontakty se státními institucemi a  stavebními firmami. Jednotlivé země pozitivně hodnotily možnost

stavebnictví 02/12

65

volby parametrů NDP. Některé již požádaly o  technickou pomoc při zavádění Eurokódů. O  Eurokódy je zájem v  Rusku, které překládá EN 1990, EN 1991 a  EN 1992 a připravuje k nim národní přílohy. Výzkumné centrum JRC obdrželo nový tříletý mandát od EK umožňující další propagaci Eurokódů, cílem je dále se zaměřit na uživatele v praxi, na pořádání kurzů a školení v  rámci EU i  v  mimoevropských zemích. JRC ve spolupráci s  technickou komisí CEN/TC  250 uspořádalo pro vybrané účastníky zemí CEN v  Lisabonu dvoudenní workshop (10.–11. února 2011) zaměřený na navrhování konstrukcí na seizmicitu podle souboru EN 1998 včetně příkladů. V  Bruselu se ve dnech 20.–21. října 2011 konal dvoudenní workshop o navrhování betonových konstrukcí podle EN 1992. Další workshopy zaměřené na Eurokódy EN 1993 až EN 1999 se uskuteční v  letech 2012 až 2013 a  budou koordinovány předsedy jednotlivých subkomisí. Na stranách http://eurocodes.jrc.ec.europa.eu

jsou uváděny  aktuální informace o  Eurokódech, o  plánovaných workshopech nebo národních kurzech a  také mnoho podkladů a  technických zpráv o  některých částech Eurokódů nebo výsledcích prenormativního výzkumu. Jsou zde také k dispozici aktuální informace, jak jednotlivé země CEN plní databázi JRC svými parametry NDP.

Závěr V současné době mají čeští projektanti již více než roční zkušenost s používáním nových evropských norem. Je to náročný úkol, protože Eurokódy představují značně obsáhlý soubor 58 norem. Navíc některé pokyny mohou být pro uživatele obtížněji srozumitelné, jiné, obsažené v  českých původních normách, mohou i chybět. U některých původních norem ČSN probíhá dosud jejich revize – patří do nich zatížení pro vodní stavby, které v Eurokódech dosud chybí.

Díky spolupráci ČKAIT se zpracovateli národních příloh se podařilo vydat několik příruček, jež poskytují doplňující pokyny k některým částem Eurokódů včetně příkladů. Na svých webových stránkách zřídila ČKAIT helpdesk pro Eurokódy, ve kterém jsou publikovány často kladené otázky a odpovědi na ně. V roce 2011 se uskutečnilo několik školení o Eurokódech pro odbornou stavební veřejnost, věnovány byly navrhování nových i  ověřování spolehlivosti existujících konstrukcí. V roce 2012 kurzy nadále pokračují. Důraz je kladen na praktické používání norem a na některé vybrané části; probrány budou praktické poznatky a zkušenosti s užíváním Eurokódů. O seminářích, zařazených do projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT, bude Komora informovat obvyklým způsobem. Kurzy a workshopy je v plánu pořádat v roce 2012 i na evropské úrovni, budou podporovány EK a JRC. Užitečné informace o plánovaných kurzech, prezentace, technické zprávy a různé další materiály k Eurokódům jsou pro zájemce uvádě-

ny na stránkách organizace JRC (http://eurocodes.jrc.ec.europa.eu). Rovněž Kloknerův ústav zahajuje řešení nového mezinárodního projektu z  programu Leonardo da Vinci, zaměřeného na hodnocení existujících konstrukcí a navrhování rekonstrukcí podle zásad Eurokódů. Na řešení bude spolupracovat pět partnerských zemí z několika univerzit či výzkumných ústavů z Itálie, Německa, Nizozemska, Španělska a Turecka. V rámci projektu se připraví tři příručky a uspořádá několik školení na národní i mezinárodní úrovni. ■ Uznání: Tento příspěvek vznikl jako součást řešení projektu Vocational training in assessment of existing structures, CZ/11/LLP-LdV/ TOI/134005, podporovaného programem Leonardo da Vinci, a také projektu INGO LG11043 Pravděpodobnostní metody hodnocení spolehlivosti a rizik konstrukcí. Autoři: doc. Ing. Jana Marková, Ph.D., Ing. Karel Jung, Ph.D., Kloknerův ústav ČVUT v Praze

inzerce

NCE : KONFERDEOPRAVNÍCH

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB 19TH INTERNATIONAL FAIR OF SECURITY EQUIPMENT, SYSTEMS AND SERVICES

OST BEZPEČN EB, SYSTÉMY V STA UDOV NTNÍCH B INTELIGE

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ 19TH INTERNATIONAL FAIR OF FIRE PROTECTION AND RESCUE EQUIPMENT

5. - 7. 6. 2012 www.pragoalarm.cz

Pod záštitou ministra vnitra

66

stavebnictví 02/12

Generální partner

Odborní partneři

N OV Ý TERMÍN

SOUTěž VYHLÁšENA!

Vypisovatelé: KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ, ČKAIT OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČSSI OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČKA, REGIONÁLNÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOST SPS PRO PRAHU A STŘEDNÍ ČECHY, OBEC ARCHITEKTŮ, KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA STŘEDNÍ ČECHY Soutěž je vypsána pod záštitou: Hejtmana Středočeského kraje

1. ročník soutěže

Stavba roku Středočeského kraje

vyhlášen Uzávěrka přihlášek 29. 2. 2012

Soutěžní podmínky, přihlášku a registraci do soutěže naleznete na

www.stavbaroku.cz Hlavní mediální partner:

Mediální partneři: VIDEOFILMSTUDIO KUTNÁ HORA INTERNETOVÁ TELEVIZE - ITV

inzerce

Dr.náhodou, Eriksson když svůj poren betong,vjak zní název š historické prameny. Došlo k tomu skoro se vynálezce časové tísni ro spatřil světlo světa první licencovaný Y-Tong, vytváření porézní hmoty v laboratorním autoklávu přídavkem hašeného vápna, vodyj ze švédských slov Yxhu Dr. Eriksson svůj poren betong, jak zníznačka názevY-Tong švédsky,vznikla patentoval o rok později. Až k spatřil světlo světa první licencovaný Y-Tong, jehož výrobcem byl Karl August Carle Ytong Multipor značka Y-Tong vznikla ze švédských slov Yxhult a betong. Když byla v roce 2007 představena v Mnichov odborníků zpozornělo. Dělo se tak v době nástu Ytong Multipor spotřebou energie. Málokdo sice pochyboval o Když byla v roce 2007 představena v Mnichově na výstavě BAU tepelná izolace Yto sliboval, že bude ještě lepší. A stalo se. odborníků zpozornělo. Dělo se tak v době nástupu šedého pěnového polystyrenu a do – Dům,odostatečně spotřebou energie. Málokdo sice pochyboval významu azateplený účinnostimateriálem klasickýchYtong izola izolace je totožná s životností celé stavby. sliboval, že bude ještě lepší. A stalo se. – Izolační desky Ytong Multipor tuhé a pe – Dům, dostatečně zateplený materiálem Ytong Multipor, nebude třeba jsou nikdy „převlé patentoval o rok později. Až koncem Transport tepla a vodní páry se může Velkou výhodou je minimální environmentální izolace je totožná s životností celé stavby. roku 1929 spatřil světlo světa první odehrávat difúzí, aleušetří i prouděčinejen skleněná vata, mnohem více – Izolační desky Ytong Multipor jsou kamenná tuhé a pevné. licencovaný Y-Tong, jehož výrobcem ním vzduchu průvzdušnými konstrukspotřebuje při jejich výrobě. Avšak Ytong Velkou výhodou je minimální environmentální zátěž. Ytong Multipor, stejně jakoMult pěn byl kamenná Karl August Carlen z Yxhultu. cemi. Transport tepla může probíhat prostředí během svého životního cyklu (LCA). či skleněná vata, ušetří mnohem více energie – a tedy i emisí skleníkových homogenní silikátový odpad bez lepidel, Obchodní značka Y-Tong vznikla ze Ytong speciálně také sáláním, u něhož se spotřebuje při jejich výrobě. Avšak Multipor dopadá velmi příznivě i při aldeh posuz švédských slov Yxhult a betong. zastavíme. Sálání se uplatňuje nejen prostředí během svého životního cyklu (LCA). Při likvidaci těžké stavby, kde je použ Yton Multipor a tepelné akonstrukcí. termodynamické v mezerách a v dutinách homogenní silikátový odpad bez lepidel, aldehydů, zhášedel apod. Vlastnosti tepelných izolací se měří po desítká Objevuje se i ve vysoce lehčených Ytong Multipor tepla a toky vlhkosti jako ustálená izolacích,vlastnosti kde zaujímá vzduch řešení až difúzn a tepelné a termodynamické KdyžYton bylaMultipor v roce 2007 představena okrajové podmínky. Jenže v praxi, venku, tako Vlastnosti se měří po hodin ustalování teplot.cca Také staveb 98desítkách % objemu, čemuž odpovídá v Mnichově natepelných výstavě izolací BAU tepelná Transport tepla a vodní páry se může odehráva tepla a toky vlhkostimnoho jako ustálená difúznípodíl rovnice (pro difúzi tepla či vodní pá třetinový sálání na celkovém izolace Ytong Mutipor, odbor- řešení konstrukcemi. Transport tepla může probíhat s okrajové podmínky. Jenže v praxi, venku, takové podmínky neexistují. tepla. Pro zajímavost: jedníků zpozornělo. Dělo se tak v době prostupu uplatňuje nejen vdifúzí, mezerách v dutinách konstr Transport teplapěnového a vodní páry se může norozměrná odehrávat nejen ale i aprouděním difúzní rovnice pro teplo vzduch nástupu šedého polystyzaujímá vzduch až 98 % objemu, čemužseodpov Transport může probíhat speciálně také sáláním, u něhož zasta se započtením dalekodosahového renukonstrukcemi. a domů s velmi nízkoutepla spotřezajímavost: jednorozměrná difúzní rovnice pro nejen v mezerách a v dutinách konstrukcí. Objevuje sálání má integrální tvar se i ve vysoce lehčený bou uplatňuje energie. Málokdo sice pochybotvar zaujímá vzduch až 98 % objemu, čemuž odpovídá cca třetinový podíl sálání na celko val o významu a účinnosti klasických zajímavost: jednorozměrná difúzní rovnice pro teplo2 se započtením dalekodosahovéh izolací, Ytong Multipor však sliboval, ∂T ∂ T 4 4 4 tvar c = že bude ještě lepší. A stalo se. 2  f  x ,T 1 , T 2 ,T ∫ g  x ∂ ∂ x – Dům, dostatečně zateplený mate∂ T Multipor, ∂2 T nebude4 třeba 4 4 4 4 4 riálem cYtong= gje xhustota, , y , T 1 c,Tje2 ,specifická T  d y , tepelná kapacit ∫ 2  f  x ,T 1 , T 2 ,T  kde ρ ∂  x nikdy „převlékat“.∂Životnost této izola- derivacích a funkcích f a g jsou okrajové a vni ce je totožná s životností celé stavby. Účelem tohoto příspěvku není přehánět vliv čle kde ρ je hustota, c je Multipor specifickájsou tepelná kapacita, τ je čas, je součiniteltepeltepelné vodiv ρ jejistotou hustota, c jeλ specifická kde – Izolační desky Ytong velkou tvrdit, že vzhledem k relativně derivacích a funkcích f a g jsou okrajové a vnitřní termodynamické teploty. τnebude je čas,mít λ vliv. je součinitel ná kapacita, tuhé a pevné. sálavá složka Účelem tohoto příspěvku není přehánět vliv členů f a g, v nichž vystupují čtvrté moc Velkou výhodou je minimální environ- tepelné vodivosti, T1, T2 a T v derivelkou jistotou tvrdit, že vzhledem k relativně vysoké objemové hmotnosti materiálu f a g jsou okrajové mentální zátěž. Ytong Multipor, stejně vacích Ytonga funkcích P2-400 s izolací Ytong Multipor sálavá složka nebude mít vliv. termodynamické jako pěnový polystyren nebo kamen- a vnitřní Ytong Multipor je tepelná teploty. izolace vhodná prak Účelem tohoto příspěvku není pohled pře- zaujme ná čiYtong skleněná vata, ušetří mnohem Ytong vzniká stěna, jež na první P2-400 s izolací Ytong Multipor hánět vliv členů f a g, která v nichž vystuvíce Ytong energie – a tedy i emisí sklenítvárnic Ytong P2-400, je na venkovní stra Multipor je tepelná izolace vhodná prakticky na jakékoliv stavby. V kombinac pují čtvrté mocniny teplot. Lze však kových plynů – než kolik jsou natolik pozoruhodné, že jednotou. je odborníky aktu Ytong vzniká stěna, jež se na spotřeprvní pohled zaujme svou materiálovou Podrob s velkou jistotou tvrdit, že vzhledem bujetvárnic při jejich výrobě. Avšak Ytong Ytong P2-400, která je na venkovní straně zateplena izolací Ytong Multipor. V k relativně vysoké objemové hmotMultipor dopadápozoruhodné, velmi příznivě jsou natolik že jei při odborníky aktuálně považována za hi-tech řešení. posuzování vlivu na životní prostředí nosti materiálu Ytong Multipor v něm během svého životního cyklu (LCA). sálavá složka nebude mít vliv. Při likvidaci těžké stavby, kde je použit, z něj zůstane homogenní siliká- Ytong P2-400 s izolací Ytong tový odpad bez lepidel, aldehydů, Multipor Ytong Multipor je tepelná izolace zhášedel apod. vhodná prakticky na jakékoliv stavby. V kombinaci s nosným zdivem Yton Multipor a tepelné a termoYtong vzniká stěna, jež na první dynamické vlastnosti Vlastnosti tepelných izolací se měří pohled zaujme svou materiálovou po desítkách hodin ustalování teplot. jednotou. Podrobněji popíšeme stěTaké stavební výpočty řeší ztráty tep- nu z tvárnic Ytong P2-400, která je la a toky vlhkosti jako ustálená řešení na venkovní straně zateplena izolací difúzní rovnice (pro difúzi tepla či vod- Ytong Multipor. Vlastnosti této sení páry), tj. pro pevné okrajové pod- stavy jsou natolik pozoruhodné, že mínky. Jenže v praxi, venku, takové je odborníky aktuálně považována za hi-tech řešení. podmínky neexistují.

Vyspělá obvodová stěna Ytong/Ytong Multipor – síla v jednoduchosti

U investorů, architektů a stavitelů zůstávají nejdéle ve hře stavební systémy, které řeší architektonický a technický plán bez ústupků. Spolehlivě, snadno a rychle. Stavební systém musí být čitelný a spočítatelný. Stěna Ytong/Ytong Multipor nabízí ještě víc. Výjimečnou harmonii materiálů, jež zlepšuje celou termodynamiku soustavy, které říkáme náš dům. Pórobeton vynalezl v roce 1923 švédský vynálezce Dr. Axel Eriksson v Královském technologickém institutu ve Stockholmu. V reakci na rostoucí požadavky ohledně zásobování stavebním dřevem, jak říkají historické prameny. Došlo k tomu skoro náhodou, když se vynálezce v časové tísni rozhodl urychlit vytváření porézní hmoty v laboratorním autoklávu přídavkem hašeného vápna, vody a hliníkového prášku. Dr. Eriksson svůj poren betong, jak zní název švédsky,

68

stavebnictví 02/12

Konstrukce s vysokou tepelnou izolací Izolace Ytong Multipor, kterou můžeme nazvat izolací bez sálavé složky, dává v kombinaci s nosným zdivem Ytong P2-400 velmi kompaktní a hutnou skladbu, kde se zářivé členy f a g nemohou projevit. Přestože výrobce pro Ytong Multipor deklaruje součinitel tepelné vodivosti 0,045, což je více než u pěnového polystyrenu, v reálných proměnlivých podmínkách může Ytong Multipor polystyrenovou pěnu překonat a účinkovat i lépe. Ytong P2-400/Ytong Multipor – difúzně otevřená stěna bez kondenzace Nosná tvárnice P2-400 deklaruje faktor difúzního odporu μ = 5 až 10. Vodní páru, jež postupuje většinu roku zevnitř ven, brzdí nosná tvárnice. Když vstoupí do izolace s faktorem μ = 3, prostor pro difúzi se otevře a pára uniká rychle ven. Je to podobné, jako když se na dálnici za překážkou zrychlí a rozptýlí auta. Výpočet dokonce ukáže, že stěna Ytong P2-400/Ytong Multipor při vnitřní teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 60 % se ustaví do režimu vysoušení již od teploty –20 °C. Stěna zateplená polystyrenem pak až od –5 °C. Není divu, že pórobeton vynalezli právě ve Švédsku!

je při rutinním postupu zdění zcela neprůvzdušná. A pokud se někde v místech vazeb na jiné konstrukce vlhkost objeví, stěna ji odvede ven. Závěrem... Není divu, že dnes patří pórobeton k nejrozšířenějším stavebním materiálům prakticky po celém světě včetně Číny, USA, Austrálie... V Evropě se jeho podíl mezi konstrukčními materiály uvádí mezi 35–45 %. Co do spotřebovaného objemu je podle prezidenta Evropské asociace pórobetonu Jose Coxe v čele Polsko, Německo, Rumunsko, Turecko, Spojené království a Česká

republika se Slovenskem. Stále populární je i ve Švédku, kde však žije méně lidí. Literatura: [1] h ttp://www.hebel.co.nz/about/ history_AAC.html. [2] Hejhálek, J.: Ytong dýchající a zdravý aneb difúzně otevřené zdivo, Stavebnictví a interiér č. 9/2011, str. 6, www.stavebnictvi3000.cz/ c3921. [3]  Hejhálek, J.: Součinitel tepelné vodivosti – praxe a teorie, Stavebnictví a interiér č. 12/2011, str. 38, www.stavebnictvi3000. cz/c4059.

Ytong P2-400/Ytong Multipor – dokonale neprůvzdušná stěna V Německu a Rakousku se intenzivněji probírá vliv průvzdušných obvodových konstrukcí na výskyt vlhkostních vad. Situace souvisí hlavně s rozvojem dřevostaveb a také podkrovního bydlení. Podle některých autorů ztráta vzduchotěsnosti může vyvolat až 1000x vyšší množství kondenzace než difúze vodní páry. Hlavní příčinou ztráty vzduchotěsnosti jsou uživatelské invaze do obvodové konstrukce, tedy vrtání děr, zatloukání hřebů apod., někdy se jedná také o nekvalitní spojování fólií. Difúzně otevřená stěna Ytong P2-400 s tepelnou izolací Ytong Multipor

stavebnictví 02/12

69

infoservis Veletrhy a výstavy 8.–11. 2. 2012 FOR WOOD 7. veletrh dřevostaveb a využití dřeva pro stavbu Společně s  výstavami Střechy Praha 2012 a Solar Praha 2012 PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.for-wood.cz 8.–11. 2. 2012 STŘECHY PRAHA 14. mezinárodní veletrh PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.strechy-praha.cz 8.–11. 2. 2012 SOLAR PRAHA 8. specializovaná výstava PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.strechy-praha.cz 23.–26. 2. 2012 DŘEVOSTAVBY 2012 7. mezinárodní veletrh dřevěných staveb, konstrukcí, materiálů a úspor energií Výstaviště Praha – Holešovice, Areál Výstaviště 67 E-mail: [email protected] www.drevostavby.eu inzerce

70

stavebnictví 02/12

29. 2.– 2. 3. 2012 KIEVBUILD 2012 16. ročník mezinárodního stavebního veletrhu Ukrajina, Kyjev, International Exhibition Centre, Brovarsky Prospekt E-mail: [email protected] www.kievbuild.com.ua Odborné semináře a konference 8. 2. 2012 Izolace 2012 Odborná konference – stavební izolace, stavební fyzika Praha 9, Výstaviště PVA, vstupní hala, Beranových 667 E-mail: [email protected] 8. 2. 2012 Hrubá stavba energeticky úsporného domu Odborný seminář Zlín, Interhotel Moskva, sál č. 201, Náměstí Práce 2512 E-mail: [email protected] www.azpromo.cz 8. 2. 2012 Cyklus poruchy a sanace – část příčky a podhledy Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 13.–15. 2. 2012 Revit Architecture 2012 Základní školení

Praha 4, CAD Studio a.s., Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected] 14. 2. 2012 Setkání lídrů českého stavebnictví 2012 Diskuzní setkání zástupců státu, klíčových představitelů největších stavebních společností a médií Praha 8, KPMG Česká republika, Pobřežní 1a E-mail: [email protected] 16. 2. 2012 Jak podat žádost o stavební povolení nebo ohlášení stavby Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 17.–18. 2. 2012 Soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO Řemeslná soutěž Lysá nad Labem, Výstaviště, Masarykova 1727 E-mail: [email protected] www.suso.cz 20.–22. 2. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Pardubice, CAD Studio a.s., Nábřeží Závodu míru 2738 E-mail: [email protected]

21.–23. 2. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 22. 2. 2012 Řešení budov s nízkou potřebou tepla – úsporné systémy přenosu a jímání tepla Odborný seminář Ostrava – Hulváky, Varšavská 95 E-mail: [email protected] www.psmcz.cz 23. 2. 2012 Řešení budov s nízkou potřebou tepla – úsporné systémy přenosu a jímání tepla Odborný seminář Praha 1, Poradenské centrum PRE Jungmannova 28 E-mail: [email protected] www.psmcz.cz 28. 2.–1. 3. 2012 AutoCAD Plant 3D 2012 Základní školení Ostrava, CAD Studio a.s., Nemocniční 987/12 E-mail: [email protected] 1. 3. 2012 Kontrolní prohlídky stavebním úřadem Odborný seminář

Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 5.–7. 3. 2012 Revit Architecture 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 5.–7. 3. 2012 AutoCAD_LT 2012 Základní školení Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3 E-mail: [email protected]

6. 3. 2012 Fórum českého stavebnictví 8. ročník konference Praha 8, Hotel Olympik Artemis, U Sluncové 14 E-mail: [email protected] 7. 3. 2012 Cyklus poruchy sanace – prosklené stěny a lehké obvodové pláště Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz

Semináře ČKAIT – 1. pololetí 2012 Katedra ekonomiky a  řízení ve stavebnictví Stavební fakulty ČVUT v Praze pořádá dne 22. února 2012 seminář Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví – co přinese novela v  roce 2012. Novela přinese v mnoha směrech

nejzávažnější změny zákona č. 137/2006 od jeho přijetí Lektor: Mgr. David Dvořák, dlouholetý pracovník v  této oblasti, kontaktní pracovník: doc. Václav Jelen, CSc., tel.: 224 354 531, e-mail: [email protected].

Semináře Beton University Již třetí ročník tzv. Beton University proběhne letos v termínech 21. února (Praha, hotel Olympik) a 21. března (Ostrava, Harmony Club Hotel) 2012. Letošním tématem jsou Moderní trendy v beto-

nu I. – vodotěsné betony. Probírat se budou konstrukce, které se z nich vytvářejí. Semináře jsou zařazeny do celoživotního vzdělávání ČKAIT a ČKA. Podrobnosti naleznete na www.betonuniversity.cz.

Projektanti Hrotovice 2012 Ve dnech 22.–24. února 2012 se koná ve Sport-V- Hotelu v  Hrotovicích 2. ročník celostátního setkání projektantů a  elektrotechniků ČR. Účastníky zve na tuto konferenci Ing. Pavel Hála z redakce časo-

pisu Elektrotechnický magazín, odborníci z  oblasti kabelové techniky a  protipožárních opatření i  pracovníci Ministerstva vnitra generálního ředitelství HZS ČR. Více informací naleznete na www.projektantihrotovice.cz.

LB Cemix a vzdělávací semináře Společnost LB Cemix, s.r.o., výrobce suchých omítkových a maltových směsí, zahajuje počínaje rokem 2012 vlastní bezplatný vzdělávací program pro odborníky nazvaný Cemix škola. Účastníkům bude před-

staven sortiment firmy a technologické postupy včetně praktických ukázek s využitím materiálů Cemix. Termíny, místa konání a jednotlivá témata lze nalézt na stránkách www.cemix.cz.

inzerce

FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2012, 8. ročník, 6. 3. 2012, Hotel Olympik Artemis, Praha www.construction21.cz PODNIKÁNÍ V KLIMATU POLITICKÉ, EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ NEJISTOTY 08.30–09.00 Registrace účastníků 09.00–10.30 A. Politické a ekonomické klima v ČR a jeho vliv na stavební podnikání Řídí Martin Veselovský, moderátor, Česká televize 1. Zahájení fóra a úvodní slovo Petr Nečas, předseda vlády ČR (v jednání) 2. Proměny české společnosti a politiky Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie, FMV VŠE v Praze 3. Přístup slovenské vlády k rozvoji investic Pavol Baxa, generální ředitel sekce výstavby a bytové politiky, Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR 4. Lze v ČR ještě vůbec podnikat? Erik Best, novinář a vydavatel internetového deníku Fleet Sheet 5. Kde aktuálně jsme? Václav Matyáš, prezident, SPS v ČR

10.30–11.00 Přestávka na kávu/čaj 11.00–12.15 B. Co lze udělat pro podporu rozvoje stavebního trhu v ČR? Moderace Martin Veselovský, moderátor, Česká televize 6. Velká panelová diskuze: Andrej Babiš, generální ředitel, Agrofert Holding, Martin Borovka, generální ředitel, EUROVIA CS, Pavel Dobeš, ministr dopravy ČR, Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR, Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR, Pavel Pilát, generální ředitel, Metrostav, Dan Ťok, generální ředitel, Skanska, Petr Zahradník, člen NERV 12.15–13.15 Pracovní oběd 13.15–14.45 C. Co přinese udržitelné stavění? Moderace a vstupní příspěvek Luděk Niedermayer, ředitel, Deloitte

7. Panelová diskuse Témata: ■ J aké objemy stavebních prací v příštích letech ekonomika dovolí? ■ Jak se vyrovnávají dodavatelé staveb s dlouhodobým snížením poptávky? Je řešením expanze na zahraniční trhy? ■ Jak změní principy stavění požadavek na úspory energií a úbytek kvalifikovaných pracovníků? ■ Mění se odpovědnost zhotovitelů staveb za výrobky použité do stavby. Jan Bárta, ředitel, Centrum pasivního domu, Evžen Korec, generální ředitel, Ekospol, Miroslav Linhart, Senior Manager, Deloitte, Miloslav Mašek, generální ředitel, SPS v ČR, Petr Moos, prorektor, ČVUT Praha, Jiří Sobola, odborný pracovník, TZÚS Praha 14.45–15.15 Přestávka na kávu/čaj 15.15–16.45 D. Vliv legislativy na stavebnictví Moderace a vstupní příspěvek

Jan Sixta, náměstek ministra, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 8. Panelová diskuse Témata: ■V  liv legislativy na délku přípravy staveb. ■S  oučasná legislativa způsobuje prodlužování doby výstavby a zdražování staveb. ■ J aké zlepšení přináší současné změny zákonů? ■S  tavebnictví požaduje transparentní zadávání veřejných zakázek. Jaká zlepšení a jaká rizika přináší novela zákona o veřejných zakázkách? Karel Codl, Partner, AK Felix, Jan Mareček, předseda, Společnost pro stavební právo, Pavel Švagr, ředitel personalistiky, České dráhy, Aleš Ullmann, obchodní ředitel, PSG Zlín 16.45–17.15 Závěr konference Organizátoři konference

stavebnictví 02/12

71

inzerce

Přípravy jarních Stavebních veletrhů Brno jsou již v plném proudu

Příští ročník Stavebních veletrhů Brno se uskuteční v tradičním jarním termínu od 24. do 28. dubna na brněnském výstavišti. Tento termín by si měl již nyní poznamenat každý, kdo se zajímá o novinky ve všech oborech stavebnictví, technickém zařízení budov a vybavení interiéru. Stejně jako v minulém roce se souběžně uskuteční Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu MOBITEX. Udržitelné stavění v centru pozornosti V souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov jsou v letošním roce zvýrazněnými obory nízkoenergetické

stavby a bydlení a úspory energií. Tato stále aktuální problematika zahrnuje například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie nebo vytápěcí techniky či klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních materiálů, oken, dveří, konstrukčních systémů a dalších stavebních materiálů. Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na stáncích jednotlivých vystavovatelů, tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně připravován ve spolupráci s odbornými asociacemi a partnery veletrhu. Efektivní využití energie v budovách a komplexech budov Energie pro budoucnost VII patří mezi tradiční odborné akce doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno. V letošním roce bude řešit stále aktuální problematiku efektivního využití energie v budovách a komplexech budov. Konferenci pořádají Veletrhy Brno, a.s., Českomoravská elektrotechnická asociace (Ela), organizátorem je FCC Public s.r.o. Spotřeba energie v budovách představuje asi 40 % celkové spotřeby energie v Evropě. Konference představí čtyři základní cesty, jak je možné docílit při provozu budov až polovinu spotřebovávané energie implementací řešení, která jsou k dispozici již v současnosti. Rekonstrukce historických památek Letošní žhavou novinkou v prezentovaných tématech bude problematika

rekonstrukce historických památek – a to nejen výstavou podařených, ale i těch méně zdařilých rekonstrukcí. S touto problematikou se návštěvníci veletrhu budou moci seznámit účastí na odborných diskuzích a přednáškách, ale i v rámci veletržních expozic zainteresovaných subjektů. Nezávislá poradenská centra jsou tu pro Vás! I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich bude i poradenské centrum Centra pasivního domu, kde návštěvníci mají jedinečnou možnost získat zaručeně odborné odpovědi na své otázky, které se mohou týkat všech oborů tzv. úspor energií a energeticky úsporného stavění. Novinky ze světa stavebních materiálů, nové legislativy a jejích dopadů na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy získáte ve Stavebním centru Stavebních veletrhů Brno – na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Zkratka na Vaší cestě za kontraktem Další, již tradiční součástí doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno je kooperační setkání KONTAKTKONTRAKT. Pokud hledáte během letošních Stavebních veletrhů Brno nové obchodní příležitosti, máte zájem rozšířit Vaši klientelu a zajímáte se o navazování nových obchodních kontaktů, a to nejen s tuzemskými, ale i zahraničními firmami, KONTAKTKONTRAKT 2012 je tu právě pro Vás! Všem zaregistrovaným zájemcům z řad vystavovatelů a návštěvníků nabízíme během jejich veletržní účasti možnost předem připravených schůzek v podobě individuálního plánu schůzek. Zájem o účast projevily delegace rakouských, německých, slovinských a slovenských firem. Více informací naleznete na www.stavebniveletrhybrno.cz

72

stavebnictví 02/12

inzerce

Přijměte pozvání na Akademii zateplování

▲ Ing. Milan Pokrivčák, MBA, při přednášce o šikmých střechách

V roce 2011 jste rozjeli pomyslný vlak vzdělávacích seminářů s názvem Akademie zateplování. Jak tedy hodnotíte první nebo možná nultý ročník co do návštěvnosti a co do přínosu pro vaši společnost? Pokud hovoříme o návštěvnosti, tak jsme byli maximálně spokojeni, protože v podstatě předčila očekávání. Akademie zateplování v roce 2011 proběhla v Ostravě, Brně a Praze. V Ostravě ji navštívilo kolem 130 posluchačů, v Brně něco přes 200 a v Praze pak dokonce kolem 320. Zájem byl veliký. Akademii zateplování jsme nepořádali proto, abychom propagovali naše výrobky. Hlavním smyslem bylo zprostředkovat účastníkům naše vědomosti a zkušenosti. Naše role v celém procesu zateplování není jenom dodavatelská. Stojíme i na konci procesu a řešíme případné reklamace. K prezentacím jsme přizvali i odborníky z různých organizací, kteří k daným tématům měli co nabídnout. ▼ Praktická ukázka zateplení fasády VKZS

Od účastníků jsme dotazníkovým systémem zase my získali cennou zpětnou vazbu. Ta nás nakonec utvrdila i v tom, že jsme zvolili správný koncept i program celé akce. Potřeba samotné akce typu akademie vznikla již v roce 2010 v souvislosti s dotačním programem Zelená úsporám. Tehdy se vyrojilo mnoho firem, které sice věděly, jak s programem administrativně naložit, ale ve skutečnosti nevěděly, jakými materiálovými a technologickými postupy docílit u stávajících i nových materiálů požadovaných tepelně-izolačních vlastností. O systémech nemluvě. Jednoduše řečeno, akademie ukázala tu skutečnost, že pracovníci dodnes v mnoha případech neznají technologické postupy při zateplování. Jaké dotazy při řešení jednotlivých témat (fasády, střechy, příčky) jste od posluchačů zaznamenali? Přednášky se skládaly ze dvou částí. Teoretické a pak i praktické, kde probíhaly ukázky in natura od řemeslníků. V teoretické části byly zahrnuty i normové požadavky k jednotlivým problematikám. V první části byl asi největší zájem o normu ČSN 730810 týkající se protipožární odolnosti a konkrétně požárních, resp. protipožárních pasů na fasádách. Jak mají být dlouhé, kde se mají používat apod. Tuto přednášku vedl odborník z ČVUT Ing. Pokorný a posluchači ji posléze vyhodnotili jako nejpřínosnější. Vznikl pak požadavek jak na přednášejícího, tak na téma i pro další ročník.

Jaká jste tedy pro rok 2012 zvolili témata? Témata jsou pro letošek obdobná. Probírat se budou fasády, ploché střechy a podlahy. Ročně se v České republice zatepluje okolo 16 mil. m2 ploch a přitom ještě více než 200 mil. m2 zbývá, což je asi ½ z celkového počtu m2 na bytovém fondu. Role akademie je z tohoto pohledu velmi přínosná. Jaká jsou Vaše očekávání pro rok 2012? Očekávání odpovídají zájmu z předchozího roku. Přidali jsme jedno přednáškové místo v Hradci Králové. Termíny konání jsou v období od 20. 3. do 29. 3. 2012. Vše je uvedeno na našich webových stránkách určených akademii. Stejnou kapacitu jako loni jsme ponechali v Brně a Ostravě, v Hradci Králové se do konferenčního sálu ALDIS vejde až 500 účastníků. V Praze jsme zvolili netradiční místo, divadlo ABC ve Vodičkově ulici, kde by se pro každého mělo najít místo. Počítáme jak s účastí posluchačů z roku 2011, tak i nových, kteří se loni akademie neúčastnili. Účast na akademii je zdarma a je odborně garantována a hodnocena 1 bodem od ČKAIT. Dodávám, že Akademie zateplování není určena jen projektantům, ale i realizačním firmám, pro které jsou zařazeny i praktické ukázky. Možná jen pro doplnění: na tento projekt nejsou čerpány žádné dotační tituly, jde pouze o aktivitu firmy Knauf Insulation. Děkuji za rozhovor a těším se na shledanou na Akademii zateplování. I já Vám děkuji a ještě jednou srdečně zvu vaše čtenáře na nový ročník 2012. www.akademiezateplovani.cz

stavebnictví 02/12

73

v příštím čísle

03/12 | březen

Tématem březnového čísla časopisu jsou fasády. Příspěvky budou zaměřeny zvláště na sanace a úpravy povrchů staveb, obnovu obvodových konstrukcí a zateplovacích systémů budov. Seznámí čtenáře rovněž s metodikami měření difúzních vlastností omítek. Současně budou prezentována progresivní řešení fasád za použití nových materiálů a konstrukčních prvků.

Ročník VI Číslo: 02/2012 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 03/12 vychází 7. března

ediční plán 2012

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

■

ediční plán 2012

www.casopisstavebnictvi.cz

pozice na trhu

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

74

stavebnictví 02/12

Náklad: 32 840 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300501 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O  tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.