SVAZ
SKAUTO A SKAUTEK
Muj rodny krajl ja t~ ct!m nerod!S v!no. Zvesel!m se a op!j!m rvou krasou Vysotlnol
ac
Ty pro mne dobrou m!ru rna~ kdyi svH! jsem I zmdleny, ~rea rou rukou ml podavli~ poMr vidy naplnl!nyl
1\ novym a uovym hod\l.m zve~ ;d v~rnym jsem tvym hostem a jedilnkrat ml ustele~ v s ve zeml loie pros tel
J.K. + ,.?V!:STI
K.J.
Z I MY
'
..
Jake zvesti vetry od aeveru nesou? ~e n8m brzy mraz 8 snehy do kraje ptinesou.
Vy podzimni vetry jen si chladne dujte, o te pani Zime zpravy n8m zvestujte!
Podzim ten kouzelnik svlekl stromy razeM, ~vnul jenom proutkem, listi spadlo na zem.
My
Chladem se tea chveji, ke spanku )'a atroji mraziveho dechu zimy nejvice se boji.
Budau v kamnech praskat smolna polena, usedneme blizko, zhte jem. kolena.
Mnohdy stromWn v zime snehy moe ublizi polamou jim vetve ptevelikou tizi.
At
se nebojime snehu ani mrezu, zatopime v kamnech suchjm drivfm z razu.
je treba venku fujavice, mraz, dteva mAme v kUlne ptevelik;Y raz.
.l. I
l£v-r7d lvo wt'l}_ ~
r
dt/IJ-ct_,-£'1T ~Tddt~.z r %/-t_ ~ _trtr e-~ ... . _ ___. __ __
•
v. ,~
•.
I
I I
1· l
·i
I
'
i-
1
·I ;
.! \
..
-~
-~c...:.:_:_:_·
.
. .
·· ·· .- · ·
- · · · "o · · ~. -
·
Skauting je hra, nikoliv drezura
- 4 -
0
SOB1~0VE-
2.pokracovani
Proto pro bezpecnost byla zrizena tvrz ku strefeni rozcesti, snad jiz ke konci doby hradni nebo brzy potom, cas zrizeni tvrze nelze presne stanovit. Jest to prv~ opevneni na t6to ceste od Moravy. Tvrz byla tak postavena, aby byl prehled na obe cesty. Dodnes se tam rika v Hrade. Je na miste obecnim a dobre zachovale, ovalneho tvaru, asi 40 kroku dlouhe a 30 kroku siroke. Kolem tvrze byl hluboky prikop 3-6 m siroky, dodoes znatelny, ktery ustil do velke nadrfe asi 50 - 60 m sirok~. Puvodne tento zaklad hradiste - pahrbek byl vyssi, ale pro upravu policka snizen tak, jak je dnes. Pahrbek je vysoky asi 10 m. U hospodafsk~ho staveni /dnes majitel rolnik Vasicek/ na sade nad tvrzi je pramen, ktery mohl byti kdysi vetsi a vede od neho nahon 40 kroku dlouhy do prikopu pod "hradem". Po dobe hradni stala se tvrz majetkem zemanskym. Prvnim znamym majite1em by1 Jesek Kokot ze Sobinova, jenf by1 v letech 1358 - 1367 patronem sppotskeho koste1a. Rovnef Ondfej ze Sobinova, ktery pfikazova1 kneze do Bestviny, by1 v roce 1373 majitelem tohoto statku. Stocek z Dolan pfipomina se v r. 1405 jako pan na Sobinove posledni. L~ta zde psana spadaji do doby Karla IV /1346 - 1378/, 0 kterem je znamo, fe pfi obchodnich stezkach zrizoval kralovske strafe /Adamek XIV vek/ a naridil stavet tvrze na jejich ochranu. Je tedy mofno, ze tvrz tato byla zrizena Karlem IV. Tato cesta byla pouzivana jeste ve XIII - XIV. stoleti, ackoliv jif byla zfizena cesta /silnice/ od Krizove. Zmineny Jesek Kokot nebo Jan Kohout je pravdepodobne zakladatelem vesnice Kohoutova. Tento rytir Jan Kohout pfivadi se ve spojeni v povesti o 6ctolenovi a Jitce, sirotcich na Pfichode /Bilek/. Sirotkum.byl Jan Kohout otcovskym pfitelem a radcem. Kohout byl velitelem pohranicni strafe a eel~ okoli musilo ho poslouchat. Dle povesti se vysvetluje puvod Sobinova takto: Jisty rytir, nacelnik strafe na hrade Sokolove, prise! nasilnym prepadnutim loupeziveho rytife 0 hrad, v kterem se na~ilny rytir usadil. Rytir nemaje kde bydliti, radil se svym otcem, dle jin~ s kralem a ten mu poradil: "Postav sobe nov".
a na puvodni misto . nebyl vracen. Kastel rna dlaibu kamennou, ktera je tez v kapli proti sakristii. V sakristii na obou oratofich a na kuru je podlaha prkenna. Kastel rna 9 velkych oken, tfi kolem hlavniho oltafe, dve na kuru a ctyfi v lodi a pet malych, dve na kazde oratofi a jedno za varhanami. ftJfi okna dole, dve v sakristii a dve v kapli, tato posledni jsou opatfeny mfizemi. Vsechny sklene, ne tabulky maji podobu .sestiuhelniku a jsou zality olovem. Na schodech, ktere vedou na oratofe byly svetelne otvory, ktere byly pfi oprave vnejsku kostela v roce 1954 zazdeny. Tyto schody jsou dfevene, na kazatelnu vedou kamenne. Kostal rna patery dvefe, jedny portalni, jedny vchodove do lodi chrAmove~ 1 proti vchodovym, 1 do sakristie a jedny do kaple. Tyto posledni byly v roce 1954 z venku zazdeny. Dvefe port61ove jsou dvoji, vnej~i a vnitfni. Ze sakristie vedou jedny dvefe do presbytefe a druhe na kazatelnu. Konecne jsou jedny dvefe dole u schodu na kur. Nahofe u schodu na kur jsou dvifka, tei u schodu na oratofe. Oboje dvefe portalove oboje dvefe lodni jsou dvoukfidle, ostatni jednokridle. Kastel je zasvecen "Navstiveni Panny Marie". Na hlavnim oltafi je milostny obraz Panny Marie z roku 1652. Je v d.fev~nem ramu, vyfezavanem a bohate zlacenem. Byl darovan puvodnimu kostelu Janou Terezii Kust~sovou, slechticnou ze sousedniho zamku studeneck~ho, ktera p.fed svtm a~atkem na vyzadani milosti Bozi sem putovala a obraz donesla. Obraz je vymalovan dle obrazu pasovskeho Janem Volfem ze Zasmuk. Obraz je zasklen. Ma dve stfibrne korunky nad hlavou Panny Marie a Jeziska. Jsou 10 1/2 lotu tezke. St.fibrne korunky byly r. 1810 pfi penezni inflaci a pfi pobrani kostelniho stfibra odejmuty, ale brzy potom nahrazeny novymi. Na krku Panny Marie jsou ~~Ory perel a zlaty peniz. Na hlavnim oltafi je kAmen s ostatky sv. Firma a sv. Theodory, ktery byl puvodne na oltafi sv. Prokopa. Je posvecen biskuoem Brynychem. Je z roku 1893. Milostny obraz je tez upominkou na valku 30 letou, 1618dol~
1648,
nejdel~i
valku. Na evangelni stranP je postranni oltaf a obrazem sv.
- 7 -
Prokopa, pod nim jsou sosky dvou andelicku a dvou hlavicek, t~i obraz "Ukfiiov,ni Pane". Ma t~i oltafni kamen. V roce 1891 byl obraz sv. Prokopa vymenen za navy namisto puvodniho, ktery by1 ses1y. Ved1e o1tafe sv. Prokopa je kftitelnice s and~lickem a vikem a uvnitf s cinovou nadobou pro kfestni vodu. Kotlik je z r. 1901. Oltaf sv. Jana Nepomuck~ho. V ramu jeho obrazu jsou zasazeny obrazky 14 svatych pomocniku. Od prava dolu Cyriak, Ilji, Eustach, Divis, "nezriamy", Achat, Katefina, Bla±ej, Jifi, Erazim, Vit, Markyta, Krystof a Pantaleon. Pod obrazem sv. Jana je polovicni socha /dfevena/ Panny Marie s detatkem, vedle ni sosky dvou andelicku. Ma t~z olt,fni kamen. Socha "Pieta" z r. 1673 darovana farafi Havlikovi, kter' zde ~usobil v roce 1888 - 1909. V race 1903 ji dal polychromovat a zfidil pro ni konso1u. Pieta . je vyfezavana ze dfeva a dnes je zavesena na prav~ strane vpfedu lodi. Obrazy "Rodina Pan~" a "Seslani Ducha svat~ho" jsou zav~seny u hlavniho oltafe, darovala je r. 1894 Justina Rambouskova z Pardubic, roz. Janackov6 z Nov~ Vsi a faraf Havlik k nim dal nove ramy. Obrazy byly jii starsi. V r. 1957 byl obraz "Seslani Ducha svat~ho" reneovan. Dale je v koste1e zaveseno 6 obrazu s castky svatych ostatku, jsou~obeny voskovymi orna~ menty a u kazd~ castky je jmeno svetce. Dva obrazy byly darovany v srpnu 1871 od Jana Havlicka z Nov~ Vsi u Chotebofe /str. Kroniky sopotsk~ 397/. Obrazy "Sv. V6c1ava", "Sv. Trojice" a "Narozeni Pane" jsou z roku 1881 od Antonina Docekala, mistra tka1covsk~bo, nar. v Sopotecb c. 23. Bozi hrob by1 pofizen r. 1888. Betlem, vyfezavany ze dfeva, daroval v r. 1952 Ladislav Jonas rodak ze Sobinova c. 22. Vsechny sochy a sosky v kostele jsou vyfezavany ze dfeva. Na prav~ strane kneziste je kaple, kde je jednoduchy oltat s dfevenym ktizem, kde je zfizen "B~zi hrob". Varhany jsou neznam6ho puvodu. Byly v r. 1853 dukladne opraveny Janem Viktorem stavitelem varhan v Praze, kteryz se vyjadfil, ze jsou pro zdejsi kostel male, ale ±e jsou dilem mistrovskym. /Kronika sopotsk' str. 385/.
- 5 -
Ten vystavel novou tvrz a nazval ji Sobenovem, od niz pak i vesnice, ktera kolem vznikla, byla tehoz jmena. Tez muzeme i nazev ptijmout oct osobniho jmena Soben. , Podle ustniho podani z generace na generaci poznavame, . , ze tvrz byla puvodne postavena za ucelem sttezeni po zaniknuti hradu Sokolohradu. Pozdeji se stala tvrzi zemanskou. Vznik Sopot a Nove Vsi, jejiz vychodni casti se tika Hut a zapadni Stra~, je v souvislosti s tezenim rud v teto krajine. Sopoty byly patrn~ zaloieny horniky, kteti zde dobyvali zeleznou a sttibrnou rudu. V Huti jeste v 18. stoleti byly zelezafske zavody. v zapiscich z teto doby nachazime pojmenovani Zelezne Hute. Vznik Sopot muzeme klasti do 13. stoleti. 0 jmenu Sopot jsou ruzne dohady. Neudorfl se domniva, ze pochazi oct staroc~skeho "sopot", coz pry znamena vyvafiste. Kolem Sopot jsou skutecne mnohe prameny. Farni kronika uvadi, ze kostel byl staven po sobotach haviti. Prvni pisemnou zpravu o Sopotech marne z roku 1344. V te dobe musela jiz tez stat osada, nebo alespon tvrz Sobinov, ponevadz v letech 1358 - 1367 byl patronem sopotskeho koste1a Jesek Kokot ze Sobinova. Tito hornici v blizke huti dobyvali a tavili zeleznou a sttibrnou rudu. Vybudovali kamenny kostelik, vlastne kapli v gotickem slohu, kde uctiva1i Matku ilozf. Kamenny svornik, ktery drzel klenbu, je dnes u1ozen v kostnici pod velkou vezi. Nynejsi stavba kostela je z r. 1749 - 1752, kdy byl znacne rozsifen a upraven od knizete Karla Dietrichsteina ve slohu baroknim. Vystaven na nevelkem pahorku, skale a rna podobu pravidelneho kfize. Ma dve veze, men§i nad presbyteti a v~t§i nad portalem, tato byla pfistavena v roce 1843 a rna na vrchol. ku zelezny ktiz. Na strane nad vchodem je litinova deska, ktera hlasa, ze vez dal postavit patron kost .e1a. Mala vez nad presbyteti mela na vrcholku do r. 1952, kdy byly veze opravovany obraz Panny Marie na plechu, ktery byl otocny a ukazoval smer vetru. Obraz byl z roku 1899 a byl darovan oct velkostatku pol~nskeho v Ptibyslavi. Pti oprave v r. 1952 byl dan
CHRANME HISTORICKE P A MAT K Y JUNAK JE OCHRANCE P~!RODY A CENNYCH LIDSKYCH vYTVOR8 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx OBNOVENA KAPLI~KA NA B!LKU VYSVECENA 8. ~!JNA 1 9 9 4 . POSTAVENA V ROCE 1856
Na pamdtku v_vsveceui 8. Hjeu 1994
KRi Z U
KOS TELA . V SO PO TECH
l
.
• I
1
Slavnost "" rzfe •e enz l J "J
ale to se jim v "" netrpf. -,~~ Silny ci hlavnf jelen je Nekterym tvod1m je dano, aby neustale jejich zivotnf projevy probfhaly varuje nemlpadne svym moea skryte. U jenym hlasem: lenf zvere je "Jen si hosi potomu naopak. slechnete me trouJakmileseokobenf, a coz teprve lo 10. zarf rana parozfm!" objevf prvStava se ovsem, ze nf bfle patlupu navstfvf jiny, tfeba vucinky o . neco mladsf, ale pfece pavoucku jen silny a bojovny jelen. beznfku, __._...__-.:IU----l'-'SIIL.-- Z varovanf domakterym se lidove ffka babf leto, cfho pana si nic nedela a radeji ozve se z lesu troubenf jelenu. podnftf boj. Ten, ktery je vladMuzeme mu naslouchat zvlaste cern tlupy, musf boj podstoupit, v horskych lesfch a v oborach, nema na vybranou. On take v boji kde jeleni zijf. Vhodna dennf do- zpravidla zvftezf a drzeho soka bajevecerpozapaduslunce.Teh- odezene. Muze se vsak stat, ze dy je krajina ticha a mocne trou- mlady sok je bojovnejsf a silnejbenf se nese v lesfch do dalky. sf, a tlupu ovlactne on. I vladcoCo tohle troubenf vlastne zna- ve starnou a musf pi'enechat sve mena a k cemu je dobre? Jelenf mfsto mladsfm. zvei' zije po cely rok v tlupach. Budouci matky -lane majf meSve majf jeleni, jine tlupy majf zitfm docelajine starosti. Po i'fji lanes kolouchy. Lanese v dobe · nad nimi opet vladne vedouci ffje vydajf na stai
Kresba: Kerel Slama
- 8. listopadu 1980. jeem dne~a lesni ceatou nohy enehem vlacel srnecek tam ee svou dru~kou majestatne kracel.
Kdy~
~el
jsem ti~e, bych je apatril co nejvice zblizka,. ale ernec ucitil me a uz se jim- zrcadelka blYskla. Po par skocich zastavili, hlavy na me toe:!. Pri tom. jakby chteli rici: jdi radeji z oci! v~rusil
si nas pri pastve co tu vlastne hlad887 Stejne nam tea, kdyz snih napad' zadne jidlo nedast
Promluvil jsem na ne jemne: odpuste mi bra~i! Ja vim, lepe je vBm4 kdy~ vse kolem rasi. Jenoa chvili na me hledi pak vyrazi k housti. Kiikemmizi- a je slyset chrastit suche rosti.
POT~ST
.,,.,., , , , ,., .,• ,. · ~,i~i~·· m:•'Jt••J•ttt•:t: : •: ':r :t•:w::m,•:mm:r::::t:t::tJttt•:tiJ~~r~t?t;t4::::~n~:i~:}~~~&t4
·~~~~,
0 KRAli]ECMiNKOVI Na Chropyni zil, byl pan, hodny a dobry hospodar. Stal se markrabfm, do jeho domu se sjfzdeli k rokovanf pani z cele zeme, po case vsak- nejen k rokovanf, ale i k hostimim. Muzikanti hrali dnem i nod, lide pfi zabavach slouzili, a jen v noci obdelavali pole a sklfzeli urodu. Knisna a mila markrabenka manzela ptosfvala, aby na sve povinnosti nezapomfnal, pochlebovaciim nevefil a nerozdaval z majetku sveho a zemskeho. Co platno, markrabf nerad sly.., sel napomfminf i prosby. Na panf se utrhoval a vracel se ke dzbanu vfna. Chropynska panf sama porrebnym v nemoci a bfde pomahala. Do nekonecna vsak lide nemohli takovy zivot vyddet. Zacali se boufit a prestali pracovat na panskem. Tu v opilosti markrabe manzelce vycftal: "To je tva vina! Jsi jen ze zemanskeho. Melas ZtJStat mezi nimi! Jdi mi S ocf! Panf netiSila hnev. Prehodila pres hlavu plachetku a vysla z domu. Sla a sla. Smrakalo se. Byla jiz unavena, II
sotva se na nohou drZela. Ukryla se do jecmene a milosrdmi noc ji pfikryla temnym plastem. Rano zenci tislyseli v poli detsky plac. Prosli polem a nasli chropynskou panf s novorozenym synackem. Dite zabalili do zastery a pojmenovali jej Jecmfnek, aby nezapomnel, kde se narodil. Zvest, ze se chropyiiske panf narodil synek, se roznesla krajem. Markrabf jej dal hledat, ale marne. Lide schovali chropynskou panf i jejfho synka. Slava markrabete zvolna pohasinala. Pochlebovaci jej opustili, ztichl zamek. Ziistal sam. Jecmfnek vyrostl mezi moudrymi lidmi v dobreho hospodare. Chodfval mezi lidem, kde bylo rreba, pomohl. Nikdo nikdy nevedel, odkud prisel a kam zase odchazf. Poctive obdaro: vaval, zle trestal. Lide jej meli ve velke ucte a vefili, ze vzdy' kdyz je zle, Jecmfnek pomiize. A az pfijde cas, stane se Jecmfnek laskavym krftlem zeme. VIT
!»--:1_
OcH~c1iC~ 1&?N- ~(l 1 ;_z kJ.~c 'l>Lc_./o-i-VCAI
dL
4_
rct ~.,{c._
';2
j{' .e. '£
1)
n~iJc.__ -~d do- ~r;~_ - ~ r'l,_c/'tc/ dC
-o&'ow, -. . '
if< \-I~
(/
( ,1_rY\ I .
·/fl\ c•-r:_
\ I/
I/
\ . /~ (
~ ··. ·•
d_.-... ',!)X.
I
. C,)I\.-J-J'-(_
1 ; 1:
~
v
~
D ~JTE. M·
: ___ .__:::Q::-:·_·.·· -:·:-.· ·
<:·_.-: · __:
0 1) 7 ,..
Ze vsech. rocnich obdobi mam nejradeji jaro - cas, kdy se pri- . roda probouzi - a podzim - kdy ~ se pfipravuje na zimu a pomaloucku usimi. A letosni podzim ~ ~~ _ se mimofadne vydafil. Jen se kolem sebe rozhlednete, kolik krasy nam "matka pfiroda" nachystala• Uz ted' slysim hlasek nekoho z vas: "Ale podzim neni tak hezkj jako Leto. V Ute je \. teploucko a miUu se chodit kouW pa sai'iky a uz si to mazu z kopce. pat. Nebo zima. Vytahnu ze skleKdyi.pfijde podzim, rano vstavam 0 N za tmy, brzy se stmiva a noci se prodlui.uji. Z poli pronikli do ulic ~ ~1'---t chlad, dotemj vitr leze pod kabat. Casto prsi a pod nohalll!l mi pak ~ cvachta bldto." To je pravda. Prave tim vsim me toto roeni - )' oJ?dobi pfitahuje. Vam se bode urcite taky libit, podivate-li se na " ou--0\_ ~ nej z te lepsi stranky. o. " vitr a dest. Prave proto ho nema K podzimu samozfejme patfi vetsina lidi v oblibe. StaCi, kdyz trochu zafouka z holych poli a z nebe spadne par kapek a hned kazdy pospicha d~mu a nadava na psi pocasi. Komu by se, prosim vas, v takovem necase chtelo ven? Pfitom prochazky za nevlidneho poeasi patH k nejhezcim a nejzajimavejsim z celeho roku. Mlha zakryje cely ·kraj do tajemneho plaste. Potom vsechno, co nam za slunecrul10.svitu pfipadalo obycejne, se razem promeni v neco zvlastniho, kouzelneho. Vsude je pusto, prazdno a ai lecive ticho. Tam, kde se to jeste v srpnu hemzilo vyletniky, jdes cele hodiny a nepotkas ani zivacka. Muzes tak lepe vnimat, jak se pffroda uklada k zaslouzenemu odpocinku. A vefte mi, ze to pro ni neni vubec lehka vee. Stromy a kefe uz s pfipravami zaCinaji koncem leta. Kdyz se vzduch ochladi, nektere zivotni pochody sev tele rostliny zastavi a jine se znacne omezi. Je to stejne jako u zvirat. Mnozi mali i velci tvorove zimy pfespavaji podobne jako rostliny. Kmen ani vetve nerostou. Koreny nemohou cerpat i promrzle piidy ziviny ani vodu. Kdyby si nechaly listy, uschly by, a proto nejprve stahnou z listu do sveh,o tela nej
'f'
Av y
0 S T ~ t
Z fi vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv z p R
Od 26~ do 28. fijna 1994 nas Junacky domov hostil divci oddil /21 cl./ ze Skutce. Devcata,obetavymi sestremi Zdenou Sverakovou, Zdenou ~terbovou, Zdenou Kyselovou a Blankou Skalickou 1 jsou vedena k lasc·e vlasti, pfirod'e a lidem. Je to vzorny skautsky oddil! Od roku 1991 v Junackem domove pobylo jiz 611 skautu a skautek. Kronika o historii Sobinove byle zpracovana v r.1959. Od te doby doslo k neterym zmenam, ktere vsak nenuti k celkovemu prepracovani. Dale budeme otiskovat zpravy ze starsich i novejsich skautskych kronik, i historicke zaznamy o ohci Sobinove, povesti, verse, clanky 0 skautingu. K 50.vyro~i skon~eni 2. svet. valky cheeme vydat zvlastni cislo o krvave tragedii so. binovakd, dne 5.5.1945, aj. Prosime ~tenere o prispevky, ktere radi otiskneme. Uvitame hlavne pojednani o pfirode, vzpominky z mladi, tech starsich, zazitky z junacke cinnosti, i vesele a humorne historky. Potrebujeme i kresby. Pfipravujeme v~anocni besedu, ktera se pravdepodobne bude konat 18. prosince. Mimo tradicni program, mozna nas navstivi pan Mergl houslista z Oudolene, s vnu~kou harmonikarkou. Tesime se na Vasi spolupraci! Mirek, Lukas, Kaja, Vraia, Tarzan v listopadu Leta Pane 1994.
Pisrii~ka vsem SVETLUSKAl\11· , ZABICKAM ·a SKAUTKAI\/1!!! .,.
;=g
Z$31J?ZI&if~ld~* idd~g H~-1JU-~~~ dH-~rwe,
ji u.i jeW 4}\it
1
·
ke-uii-(~1
1. (: HvczdiCky, dobrou noc, j
_{_~.::.==ill
a uZ j du f3pat. :)
nedejte, (:ublizit Vy za mne hlidejte, mamence me mile, kterou
ilillil,lll~
mam rad. :)
2. (: Stnb:rDY IDORlCku na nebicku, :) (: Posvii ji na chvilku, na j ej i po stjlku,
mile
ma.mence me dej hubinku ! :)
J. (: Meaicku na ne bd., na vysokem, :) (: ty mMes j:!ti spat, . . ~~~~~~ j
a
bu.du
rano stat:. me mile
mamence pod okjnkelll. · ~
PUTOVANi DOMOVEM. Nedaleko Chotebofe ,befe se Doubrava udolem divokoromantickym, jehoi oba s vahy sesta vapce z obrovskych skalin prahornich, z casti jeh/icnatym, z casti listnatym lesem jsou porostle a stale se stfidaj/Ct scenerii pie kvap u;i Misty ;e udoli toto tak uzke, ie chodec po kamenech ze bfehu na bfeh musi pfeskakovati, by tesnino u dostal se kupredu ano na jednom miste, kde Doubrava vodopad as 3 metry vysoky tvoff, nelze bez nebezpeCi uilabinou am se prodra tl ·· Od doby, kdy tento krajinny popis vysel v knize , Letem ceskym svetem ", uplynulo temer 100 let. Je to mnoho casu na nase lidske byti a vsechny ty zmeny m6dy, pravopisu, techniky, hranic i mys/eni, ktere za tu dobu behem nekolika gen eracllidstvo prodelalo Co je to vsak proti pomalu a jinak plynoucimu casu v kolobehu pfirody' Ricka Doubra va stale specha tymi roman tickym udolim kdesi u Chotebore; nekonecny vodopad se tfisti o balvany stejne tak, jako pied sro !ely Jak ;ed notvarne. vsedni a pfitom krasne. To jen my, /ide, davame casu jiny vyznam neili ve skutecnosti ma. Radime udalosn podle le top oCtLi v ocekavani zmeny lepsich casu. Ty spatne snad jsou diky nami. Putujeme dal krajinou domova v klidu a miru. tak ;aka voda Doubravy, vyrovnane, v case. Kresba a text MILAN MYSL/VECEK
JE~EK KOKOT ZE SOB~NOVA
BYL V LETECH 1358-1367 PATRONEM SOPOTSKEH0 1 KOSTELA
G-.o de/at, kdyz za okny sumi des( a padd list£
Pro
male
Cely obdelnfk podlepte tvrdsfm papfrem, rozstffhejte na devet vyznacenych dflku ... a mate skhidacku, kterou si ml'1zete i vybarvit. Poznate, kdo obrazek nama! oval?
,
EIIO PETRA KIKS S L.ASEM c:t:u6-r-s
GEM riO~
NEVID~LI,,
