prosincový Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů

2013

prosincový 11–12/12

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

speciál MK ČR E 17014

stavebnictví časopis

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

stavební firmy a situace na trhu téma: stavebnictví po předčasných volbách ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV

www.casopisstavebnictvi.cz

stavbařův průvodce

Stavbařův průvodce Evropou

evropa

2013

Stavbařův průvodce Evropou

Existují stavby, které jsou krásné, technicky dokonalé, ale jejich osud jim nedopřál takovou popularitu, aby byly všeobecně známé, nebo jsou oceňovány jen hrstkou odborníků. Proto INFORMAČNÍ CENTRUM ČKAIT s.r.o. vydalo knihu s názvem Stavbařův průvodce Evropou. V knize najdete: ◗ seznam 365 staveb s fotografiemi ◗ popis staveb a jejich příběh ◗ praktické informace pro cestovatele

eji V prod since! ro od 9. p

eré byste 365 zajímavých staveb, kt li navštívit! ě m u o p ro Ev h ác st ce h na svýc

e-shop

www.ice-ckait.cz

editorial

Vážení čtenáři,

Jeden z předních českým manažerů v oblasti výroby stavebních materiálů označil první pololetí roku 2013 za „horor“. Ke klesajícím hospodářským výkonům stavebnictví se přidala zima, která skončila snad někdy v květnu. Filmový žánr hororu je známý tím, že se úspěšné filmy proměňují v mnohadílné série, jejichž základním principem je: Pokaždé více a více krve a utržených hlav. Pokud bylo letošní první polo-

letí tedy úvodním dílem, tak se máme na co těšit. Literární či filmový žánr hororu je specifický ještě jednou věcí – nemůžeme mluvit o hororu, pokud se v příběhu nevyskytuje nadpřirozená entita (upír, zombie, vetřelec, godzilla nebo rovnou sám ďábel). Příběhy, v nichž létají vzduchem vnitřnosti a při nichž se divák potí napětím, jsou „jen“ dramata či thrillery, pokud jde veškerá zkáza na vrub lidskému konání. Nicméně v případě českého stavebnictví o hororu mluvit můžeme, protože si každý najde v jeho prostředí a hlavně v prostředí stavebnictví determinující postavu, instituci či jev, který zjevně nemůže pocházet z tohoto Bohem stvořeného lidského světa. Tito démoni stavebnictví nabírají v očích lidí různých podob, ať už

jde o vyloženě antropomorfní entity (např. nejmenovaní představitelé vládních orgánů), nebo naopak o abstraktní instituty, jako je základní hodnoticí kritérium § 78 zákona o veřejných zakázkách označené písmenem b – nejnižší nabídková cena. Dobrou zprávou pro aktéry našeho stavebního hororu je, že budou-li se tvůrci držet žánru, Zlo bude nakonec poraženo a hlavní hrdina, byť notně pošramocen, většinou přežije. Horší zprávou je, že při tomto žánrovém nastavení protečou filmovým plátnem hektolitry ušlechtilé krve kladných hrdinů, kteří se obětují pro síly Dobra. Trochu nešťastné také je, že Zlo nikdy úplně nezmizí, scénárista si vždycky nechá v záloze zápletku, při níž by mohlo v některém z dalších dílů znovu úřadovat.

Doufejme, že si, vážení čtenáři, užijete zbytek roku jen s horory filmovými či literárními, které (a na to se nesmí zapomínat) nás mají především bavit. Proto si, prosím, nezapomínejte užívat života všeobecnému pesimizmu navzdory.

Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků!

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

Pour féliciter 2014

prosincový speciál

3

Pří

vobsah

text A | grafické podklady a

8–11

12–15

SPS v ČR a ČKAIT o vývoji stavebnictví po volbách

Stavba roku: aparthotel Lípa

Redakce časopisu Stavebnictví uspořádala rozhovory s šéfy dvou nejvýznamnějších nevládních organizací v odvětví. Ing. Václav Matyáš i Ing. Pavel Křeček se shodli, že novou vládu čeká v oblasti stavebnictví spousta práce.

Titul Stavba roku 2013 nezískal aparthotel Lípa pouze za své architektonické zpracování a konstrukční provedení, ale především za urbanisticky zdařilé doplnění centra města Krásná Lípa.

21–32 ■

jem

né

36–39

MID TOP-STAV 100 TOP-STAVMID Ankety TOP STAVTOP-STAV100 a100TOP-STAV MID-TOP STAV

ČSÚ: stavebnictví v letech 2012 a 2013

Tradičně nedílnou součástí prosincového speciálu časopisu Stavebnictví je uveřejnění ekonomických výsledků malých a středních stavebních firem i výrobců stavebních materiálů.

Údaje Českého statistického úřadu potvrdily v roce 2013 dlouhodobý trend českého stavebnictví, jehož produkce vytrvale klesá již pátým rokem.

2013

prosincový 11–12/12


vá

speciál MK ČR E 17014


n oč

ní sv

át ,v ky

še nejl

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

epší v novém roce

pro všechny pravidelné od běratele časopisu Stavebnictví je prosincový speciál přístupný v elektronické formě na: stavební firmy a situace na trhu téma: stavebnictví po předčasných volbách ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV

www.rts.cz 0 545 120 210

21.11.13 14:41

4



www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special


inzerce

OKENNÍ TECHNIKA DVEŘNÍ TECHNIKA AUTOMATICKÉ VSTUPNÍ SYSTÉMY SYSTÉMY MANAGEMENTU BUDOV

3 editorial

HLEDÁME OBJEKTOVÉHO MANAGERA

6 aktuality

Podniková skupina Gretsch-Unitas je již více než 100 let jedním z nejvýznamnějších výrobců okenní a dveřní techniky, automatických dveřních systémů i managementu budov.

interview

V portfoliu našich produktů najdete nejen okenní a dveřní kování pro rodinné domy, ale i komplexní a technicky vyspělá řešení pro rekonstrukce a novostavby různých objektů.

8 Zastaví se v roce 2014 pokles stavební produkce? 10 Situace po volbách z pohledu ČKAIT,

Popis práce

otázky dalšího vývoje stavebnictví v ČR

■ Spolupráce při vytváření strategie prodeje produktů GU pro objekty na území ČR a SR

16 Pro výrobce stavebních materiálů byla

■ Vyhledávání nových obchodních příležitostí a zvyšování tržních podílů

první polovina roku 2013 hororová 18 Stavebnictví ovlivní oslabení koruny

■ Komunikace a poradenství pro architekty, investory, developery a stavební firmy ■ Zpracovávání informací a potenciálu trhu ■ Technické prezentace, školení a poradenství u zákazníků

stavba roku 12 Aparthotel Lípa střeží genia loci brány do severních hor 19 Soutěž Stavba roku 2013

■ Vedení a motivace týmu objektových manažerů pro SR a ČR Požadujeme ■ Dynamickou osobnost s technickým nebo ekonomickým vzděláním, orientovanou na výsledek ■ Zkušenosti v objektové branži, kontakty s architekty a stavebními firmami

příloha 21 TOP STAV 29 MID-TOP STAV

■ Znalost problematiky objektových produktů – automatické vstupní systémy, řešení pro únikové cesty ■ Aktivní znalost anglického nebo německého jazyka ■ Uživatelská znalost práce s PC ■ Schopnost samostatné práce

komentář 34 Komentář: k vývoji stavebnictví v roce 2013 a systémové problémy

■ Výborné komunikační, prezentační a vyjednávací schopnosti Nabízíme ■ Zázemí stabilní zahraniční a expandující společnosti ■ Podporu v osobním a odborném růstu

statistika 36 Stavebnictví v letech 2012 a 2013 40 Počet firem a jejich zaměstnanců neodpovídá situaci na stavebním trhu 44 Krize na Slovensku zlevnila projekty, ale také zhoršila jejich kvalitu 45 Česká republika v Evropské unii (na začátku 2. dekády)

■ Výborné motivační finanční ohodnocení v závislosti na výkonu ■ Výhody zaměstnaneckých benefitů ■ Samostatnou pozici s možností vlastní realizace ■ Mobilní telefon, notebook, služební automobil V případě, že splňujete uvedené podmínky na konkrétní pozici, budeme velmi rádi, když nás budete kontaktovat telefonicky, nebo e-mailem na uvedené adrese: GU SLOVENSKO, s.r.o. Dolné Hony 24 951 41 Lužianky, Nitra http://www.g-u.com

50 v příštím čísle

Kontaktní osoba: Ing. Boris Jakuš Tel.: +421 902 959 622 E-mail: [email protected]

Náskok se systémem foto na titulní straně: aparthotel Lípa v Krásné Lípě, Tomáš Malý


5

aktuality

Program výstavby dopravních cest Vláda schválila 13. listopadu 2013 program výstavby silnic, železnic a vodní infrastruktury do roku 2020. Na tiskové konferenci po jednání vlády ministr dopravy Zdeněk Žák informoval o tomto činu vlády jako o vítězství, kterého bylo konečně dosaženo. Skutečnosti, o nichž hovoří, jsou však v mnohém zarážející, těžko pochopitelné, a stojí za povšimnutí. Podle ministra prý „stát v uplynulých dvaceti letech budoval svoji dopravní infrastrukturu bez klíčových strategických dokumentů.“ I laik jistě ví, že strategických dokumentů všech vlád bylo mnoho, nelze je ani spočítat, ani vyjmenovat. Jen pro připomenutí některé: Dopravní politika ČR pro léta 2005–2013, nedávno schválená Dopravní politika pro léta 2014– 2020, Program výstavby dopravní infrastruktury 2008 –2013, programová prohlášení všech (mnoha) vlád, která uváděla dopravní infrastrukturu za jednu ze svých hlavních priorit, Národní program reforem, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti – Zpět na vrchol, Superstrategie ministra Bárty, Návrh opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti (jen v něm bylo šest bodů k dopravní

infrastruktuře), Dopravní sektorová strategie II. fáze a mnohé další. Klíčových strategických dokumentů bylo přijato víc než mnoho, není však divu, že žádný z těchto dokumentů neměl dlouhou životnost a nebyl naplněn, mnohé dokonce ani nezačaly být plněny. Vždyť jen od roku 2008 máme čtvrtou vládu (v současnosti už nemáme ani tu), z toho osm ministrů dopravy. Ministr rovněž ohlásil, že pro dodržení nově schváleného programu je bezpodmínečně nutné dodržet „kritickou minimální úroveň investic do dopravní infrastruktury, což činí 70 mld. Kč ročně“. Má-li být vládou schválený program brán vážně, nelze oznámit, že 71 mld. Kč je zajištěno pro rok 2014, a jedním dechem současně sdělit, že toutéž vládou schválené rozpočtové výdaje pro roky 2015 a 2016 po-

čítají s částkami pouze 45 mld. a 47 mld. Kč, a to včetně dotací z EU. Kdo pozorně poslouchal nebo četl, těžko tomu bude rozumět. Správně ministr Žák zdůraznil, že takový dokument, především však zabezpečení oněch 70 mld. Kč, „je nezbytné pro čerpání dotací EU“. Nevím, jak se to podaří, vždyť dosavadní vývoj čerpání je kritický. Největším problémem ve výstavbě dopravní infrastruktury nejsou v současné době jen finanční prostředky. Mnohem větším problémem s dramatickým přesahem do budoucnosti je připravenost projektů. Svědčí o tom málo známá a raději nepublikovaná skutečnost, že nedostatečný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebyl v roce 2012 dočerpán o cca 12 mld. Kč a z letošního zůstane nedočerpáno zřejmě kolem 15 mld. Kč. Čeho je to důsledek? Zásadním negativem je výrazně omezená investorská příprava staveb. Důsledkem je nejen problematická otázka národních zdrojů a jejich nestabilita ve vztahu k národnímu rozpočtu, ale i to, že nebude kde stavět. To obojí podmiňuje, zda budeme schopni participovat na evropských zdrojích v nadcházejícím programovém období 2014–2020. Za tento

stav bohužel nikdo necítí zodpovědnost. Pan ministr vyjmenovává řadu titulů velkých staveb s mnohamiliardovými náklady, bylo by však dobré si ověřit a pak také informovat, jaká je jejich investorská příprava a zda bude vůbec možné v plánovaných letech začít se stavbou. Jinak jde o další z řady populistických mediálních vyhlášení a realita bude úplně jiná. Je velká škoda, že se vláda teprve těsně před ukončením svého pověření řídit republiku rozhodla schválit důležitý program. Samozřejmě že prozatím můžeme komentovat jen to, co známe ze zprávy k tiskové konferenci ministra k této události. Obávám se však, že stanoviska Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR spolu s dalšími organizacemi SIA ČR – Rada výstavby včetně Sdružení pro výstavbu silnic k předchozím dokumentům, předložená na Radě hospodářské a sociální dohody, nebudou příliš respektována. Poukazovala přesně na to, co koncepci schází. Že bychom mohli doufat ve větší pochopení u příští vlády? ■ Autor: Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Pokračování programu Nová zelená úsporám Šance pro budovy vítá, že vláda 6. listopadu potvrdila pokračování programu Nová zelená úsporám. Do roku 2020 přinese program odhadem 27 mld. Kč dotací. Sektor energeticky úsporného stavebnictví je však schopen efektivně vyčerpat až 12 mld. Kč podpor ročně. Další, několikanásobně vyšší prostředky, které lze využít na renovace veřejných budov a bytových domů, čekají v rámci fondů Evropské unie. Na programy podporující úspory

6


energie v budovách lze v příštím programovém období 2014 až 2020 získat celých 75 mld. Kč. Zajistit jejich čerpání a zároveň řešit současnou roztříštěnost programu mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR bude úkolem vlády, ať již této,

prozatímní, nebo nové, vzešlé z říjnových voleb. Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví, říká: „Schválení programu Nová zelená úsporám vládou je dobrou zprávou. Jak pro domácnosti, které v rámci první výzvy nestihly své projekty připravit, tak pro malé a střední stavební firmy, které tak mohou lépe zajistit stabilní pracovní místa a spolehnout se na určitou předvídatelnost podnikatel-

ského prostředí garantovanou státem. Dalším krokem bude zajistit efektivní čerpání evropských fondů. Tam lze v následujícím programovém období získat na programy podporující úspory energie v bytových domech a ve veřejných budovách, jako jsou například školy nebo nemocnice, až 75 mld. Kč.“■ Autorka: Mgr. Jana Kubáňová, ko ordinátorka komunikace, Aliance Šance pro budovy

Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku 2012 V pondělí 11. listopadu 2013 byly v Betlémské kapli v Praze předány tituly a ceny v již jedenáctém ročníku celostátní soutěže Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku 2012. Soutěž se konala pod záštitou mj. předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, rektora ČVUT v Praze prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc., rezortních ministrů a dalších osobností. Vypisovateli soutěže jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, organizátorem je společnost TOP EXPO CZ s.r.o. Generálním partnerem ročníku byla společnost Erste Corporate Banking, hlavním partnerem Skupina ČEZ. Tituly oceněným předali zástupci vypisovatelů: Mgr. Tomáš Jan Podivínský, ministr životního prostředí, a Ing. Jiří Jirka, první náměstek ministra MPO ČR, kteří v závěru slavnostního večera vyhlásili další, v pořadí již 12. ročník soutěže. Kategorie A – Stavba: (rovnocenné – bez určení pořadí) ■S KANSKA a.s.: Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada;

■H ELUZ, CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL v.o.s.: Cihlový pasivní dům Heluz Truimf; ■ Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., pobočka České Budějovice: Šumavský dvůr. Kategorie B – Projekty: (rovnocenné – bez určení pořadí) ■Č EZ Teplárenská a.s.: Napojení centrálního zásobování teplem města Bílina na elektrárnu Ledvice; ■ EUFC CZ s.r.o.: Komplexní úpravy energetického hospodářství CS CABOT, spol. s r.o.; ■ ATELIER ARS s.r.o.: Zahradnictví s využitím geotermální energie. Kategorie B – Inovace: (rovnocenné – bez určení pořadí) ■ TEDOM a.s.: GHP jednotka pro efektivní výrobu chladu a tepla; ■ EKOL, spol. s r.o.: Ekologizace zdroje centrálního zásobování teplem města Frýdek-Místek;

Nový předseda Jihomoravského stavebního společenství V září 20133 oznámil svoji rezignaci na post předsedy představenstva Jihomoravského stavebního společenství doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc. Své úspěšné šestnáctileté působení na tomto postu vysvětlil lakonicky: „Čas se, bohužel, nedá zastavit.“ Přestože svým krokem některé kolegy šokoval, shodlo se představenstvo jednomyslně, že jeho šestnáctiletá mise v čele Jihomoravského stavebního společenství byla velmi

úspěšná. V listopadu byl zvolen nový předseda, kterým se stal Ing. Jiří Košulič, současný člen exekutivy představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a generální ředitel firmy RTS a.s. Ing. Jiří Košulič se dlouhodobě zabývá vývojem a implementací softwarových produktů pro dodavatele stavebních prací, projektové kanceláře i státní zprávu. Je předním českým odborníkem pro oblast veřejných zakázek. ■

▲ Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada (foto: Tomáš Malý)

■U niverzitní centrum energetiky efektivních budov ČVUT: Lehký obvodový plášť panelového typu na bázi dřeva. Cena MPO ČR: ■P lzeňská Teplárenská a.s. a Plzeňská energetika a.s.: Ostrovní provoz města Plzně. Cena MŽP ČR: ■S KANSKA a.s.: Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada. Cena poroty: ■T EDOM a.s.: GHP jednotka pro efektivní výrobu chladu a tepla. Cena Erste Corporate Banking, a.s.: ■U niverzitní centrum energetiky efektivních budov ČVUT: Lehký obvodový plášť panelového typu na bázi dřeva. Cena ČEZ, a.s.: ■T EDOM a.s.: GHP jednotka pro efektivní výrobu chladu a tepla.

Cena Státního fondu životního prostředí: ■H ELUZ, CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL v.o.s.: Cihlový pasivní dům Heluz Truimf. Cena ČKAIT: ■T echnický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., pobočka České Budějovice: Šumavský dvůr. Cena hlavního města Prahy: ■ J RD s.r.o.: Rezidence Trilobit. Cena mediálního partnera, časopisu Skypaper: ■ SKANSKA a.s.: Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada. Cena veřejnosti: ■ Jan Řežáb: Energeticky aktivní dům Plzeň – Bolevec. Kompletní informace o soutěži lze nalézt na www.top-expo.cz/ ceep-2012. ■ Autor: Ing. Martin Dostoupil, TOP EXPO CZ s.r.o.


7

interview

text Petr Zázvorka | foto archiv SPS v ČR

Zastaví se v roce 2014 pokles stavební produkce? „Trendy dalšího vývoje v roce 2013 nepřinášejí naději na zlepšení situace,“ hodnotil v loňském prosincovém speciálu časopisu Stavebnictví pokračující pokles stavební produkce českého stavebnictví prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš. Uplynulý rok bohužel jeho předpověď potvrdil. Absence stabilní dlouhodobé koncepce státu pro řízení odvětví pokračuje se všemi negativními důsledky pro všechny segmenty stavebnictví. Nutný obrat ve vztahu k odvětví v souvislosti s výměnou politické garnitury se stává jednou z mála šancí na možnou změnu situace, kdy zásoba práce, stavy pracovníků, mzdy i počty podniků trvale klesají.

▲ Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

8


Jak moc špatná je situace ve stavebnictví? Stavební produkce se za období let 20 0 9 až 2013 pro padla v běžných cenách kumulativně o 4 3 4,5 mld. Kč. Jen v srpnu 2013 klesla meziročně o 8,1 %, v pozemním stavitelství o 5,3 %, produkce inženýrského stavitelství se snížila o 13,6 %. Za letošní období leden až srpen činí pokles celkem 10,5 %, v pozemním stavitelství 9,7 % a v inženýrském stavitelství je pokles 12,3 %. Stavební produkce od počátku roku do konce srpna 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 již o 28,6 %. To jsou statistická data. Hodnocení uplynulého roku v tom případě odpovídá nejhorší variantě, kterou jste naznačil v loňském roce. Pro výši stavební produkce v příštím období je určující hodnota stavebních povolení u nových zakázek a zásoba práce. Pokračující klesající trend i v letošním roce však nezavdává žádný důvod k optimizmu. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení u staveb dosáhla v srpnu letošního roku 19,6 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 63,1 %! To je varovný signál pro další vývoj. Zatímco meziroční pokles mezi roky 2011 až 2012 byl ve stálých cenách 6,5 %, očekáváme letošní propad minimálně 8 %. Prognózy analytiků z finančních kruhů o „odražení se ode dna“ se již v současnosti vytrácejí. Musím podotknout, že my jsme jejich optimizmus nesdíleli. Počet zahájených staveb bytů se sice v srpnu 2013 meziročně jednorázově zvýšil o 3,0 %, avšak od počátku roku je meziročně nižší o 8 %. Pro pozemní stavitelství to znamená neradostnou vyhlídku pro příští roky. V letošním roce bude

zahájena výstavba polovičního počtu bytů ve srovnání s rokem 2007. Počet dokončených bytů se v srpnu 2013 meziročně snížil o 23,8 % a od počátku roku o 13,6 %. Za rok 2013 nepřekročí pravděpodobně počet 26 000 bytů, což bude odpovídat období let 1999 až 2003, které byly pro výstavbu krajně nepříznivé. Oproti roku 2007 bude bytů o třetinu méně. Důsledky se projevují i v zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s padesáti a více zaměstnanci ve stavebnictví se v srpnu 2013 meziročně snížil o 8,8 %. Od počátku roku 2008 do pololetí roku 2013 činí pokles 22,6 %. Úměrně k tomu se změnil i počet podniků nad padesát zaměstnanců – od roku 2008 do pololetí 2013 klesl jejich počet o 24,2 %. Současně poklesla průměrná nominální mzda zaměstnanců ve stavebnictví meziročně o 8 % a je tak absolutně nejnižší z oborů výrobního a zpracovatelského průmyslu, nižší je pouze v zemědělství, lesnictví a rybářství, v administrativě a některých službách. Jak se konkrétně nekoncepční politika státu projevuje? Vláda nereagovala na výstražné signály a požadavky zaměstnavatelských svazů a neuskutečnila ani jediné z proklamovaných protikrizových opatření. V protikladu s opatřeními téměř všech evropských vlád ta tuzemská ještě prohloubila krizi ve stavebnictví zastavením investiční výstavby. Došlo i k znejistění privátní sféry, jež přestala investovat. To znamenalo pro odvětví stavebnictví ztrátu stavebních kapacit a ztrátu drahého strojního vybavení, propouštění i vysoce odborných kvalifikovaných pracovníků, což mělo důsledek i pro řadu služeb navazujících na stavební výrobu. Problémem zůstává také výrazně vyšší politická, ekonomická i legislativní nestabilita než ve vyspělé Evropě. Změnil se přístup státních institucí ve vztahu ke stavebnictví po jmenování vlády, která se sama označovala za „vládu odborníků“?

Obávám se, že právě toto označení je značně přehnané. Mnohá prohlášení členů vlády mají spíše proklamativní ráz, řada zpráv o údajném předražování zakázek je nedoložená, chybí opět dlouhodobější vize v rozvoji dopravní infrastruktury. Nedostatek skutečných odborníků na rozhodujících pozicích ve státním aparátu je alarmující. Neprofesionalita ve vztahu k oboru pokračuje, její důsledky se projeví i v příštích letech. Rád bych zmínil názorný příklad neprofesionality, kterým je schválení návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2014 a rámec na roky 2015 a 2016. V předkládací zprávě k návrhu rozpočtu SFDI je mnohokrát uvedeno: Rozpočtový výhled pro roky 2015 a 2016 je nereálný, a proto by bylo vhodnější akce v roce 2014 již nezahajovat i za cenu ztráty dotací EU. Lze tak říci, že návrh rozpočtu pro rok 2014 v oblasti financování OPD I (Operační program Doprava) nerespektuje finanční omezení let 2015 a 2016. Vláda svým usnesením z 2. října 2013 č. 751 návrh rozpočtu schválila a je otázkou, zda se tento dokument dá vůbec nazvat „návrh rozpočtu“. Jeho předložení parlamentu ke schválení je absurdní. Stalo se pravidlem do návrhu rozpočtu zahrnovat předpokládané převody nevyčerpaných finančních prostředků z předchozího roku, čímž dochází ke zkreslování bilance zdrojů. Nejedná se o malé objemy – v návrhu rozpočtu na příští rok je takto bilancováno 14,1 mld. Kč (11,8 mld. Kč z OPD a 2,3 mld. Kč ze státního rozpočtu). Rozpočet na rok 2014, očištěný o tyto zdroje, by činil pouze 57 mld. Kč, tedy oproti letošnímu roku by se jednalo o pokles o 12 %. Celkový rozpočet na rok 2014 byl sice navýšen o 5 mld. Kč (z 66,1 mld. Kč na 71,1 mld. Kč), ale národní zdroje určené na spolufinancování programů s dotacemi EU byly posíleny jen o 1,3 mld. Kč, zbylých 3,7 mld. Kč připadá na zdroje OPD II. Je evidentní, že zemi již v plném rozsahu dohání problém s evropskými zdroji, které dlouhodobě nahrazovaly zdroje národní. Podle

očekávání se nebude dařit čerpat OPD kvůli nedostatku peněz na spolufinancování a nebude dostatek zdrojů na „neevropské projekty“. Pro příští rok nejsou vytvořeny předpoklady pro zlepšení a problém se rok od roku prohlubuje. K uvedenému rozpočtu SFDI vypracoval SPS v ČR řadu významných připomínek a žádá revokaci usnesení vlády.

vedoucím hospodářským i politickým kruhům, a proto vydává publikaci Ekonomika stavebnictví, kterou zpracoval kolektiv odborníků z univerzity v Düsseldorfu. Argumenty uvedené v této publikaci jsou platné i v ČR a autoři nabídli, že by bylo možné uspořádat v Praze seminář na parlamentní úrovni. Základním systémovým opatřením pro předpoklad řešení těch

Nedostatek skutečných odborníků na rozhodujících pozicích ve státním aparátu je alarmující. Neprofesionalita ve vztahu k oboru pokračuje, její důsledky se projeví i v příštích letech. Před volbami jste navštívil lídry většiny politických stran, pokračovala jednání tripartity. Lze zaznamenat změnu postoje politické reprezentace ve vztahu ke stavebnictví v souvislosti s proběhlými předčasnými volbami do Parlamentu ČR? Navštívili jsme zástupce všech stran, které měly šanci v Parlamentu ČR působit. Všeobecně lze konstatovat poměrně vstřícný přístup k problémům stavbařů, nechci však specifikovat konkrétní stanoviska jednotlivých politických představitelů, možné koalice často mění původní záměry. Snažili jsme je přesvědčit argumenty, které byly většinou akceptovány. Výsledek uvidíme po sestavení vládního prohlášení nové vlády.

nejpodstatnějších a nejnutnějších opatření v oblasti investic je centralizovat nebo centrálně koordinovat veškerá opatření, týkající se stavebnictví v jednom celku, a vytvořit integrované ministerstvo jako zodpovědného partnera za sektor výstavby v celé šíři jeho problematiky. Vysoce funkční model organizace státní správy představuje Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a městského rozvoje. V tuzemsku spadá problematika stavebnictví do kompetence celkem pěti ministerstev. Existuje celá řada dalších možností, jak využít zkušenosti našich kolegů i v České republice. Pro oživení stavebního trhu v Německu například zpracovává Hlavní svaz studie zanedbanosti staveb

Úspěch by byl, kdyby se pokles alespoň znatelně zpomalil, nová vláda splnila své předvolební sliby a posílila investiční zdroje. Mohly by pomoci zkušenosti z okolních zemí? V Berlíně se 8. a 9. října 2013 konala pravidelná konzultace mezi Hlavním svazem německého stavebního průmyslu (HSNSP) a SPS v ČR. Z rozpravy vyplynuly některé zkušenosti a závěry, které jsou platné pro obor stavebnictví v obou zemích. Například jsme konstatovali, že i v tak dlouhodobě hospodářsky konsolidovaném Německu pokládá HSNSP za nutné vysvětlit postavení stavebnictví

v jednotlivých segmentech. Jako první vydal studii o stavu zanedbanosti mostů, kterou zpracoval s Ústavem urbanizmu a obdobou českého Svazu měst a obcí. Touto studií chce dosáhnout zvýšení investičních prostředků na nutné opravy a obnovy mostů. Podobně, jako je tomu v ČR, potýká se i Německo s dumpingov ými cenami projek tů a staveb, i když v menší míře. Nabídka, která se pohybuje více než 10 % pod cenou uvažovanou

projektantem, je považována za pochybnou. Uchazeč musí rozdíl doložit a podrobně rozebrat oprávněnost takové nabídkové ceny, což je diametrální rozdíl oproti situaci v ČR, kde se nabídkové ceny mnohdy pohybují pod 50 % ceny projektanta. Za nejlepší postup při organizování soutěží o veřejnou zakázku němečtí kolegové považují systém tzv. prekvalifikací. Jednotlivá kritéria tohoto systému by měla obsahovat technickou zdatnost, právní spolehlivost a bonitu firmy. Hlavní svaz organizuje s příslušnými spolkovými ministerstvy prekvalifikační certifikaci firem, které se pravidelně účastní soutěží o veřejnou zakázku. Tento certifikát vlastní v současné době na 6000 firem s celostátní a 4000 firem s regionální působností. Nabídli nám odborníky k modifikování podobného systému pro firmy v ČR, k tomu je však zapotřebí změnit zákon o veřejných zakázkách. Pozoruhodné možnosti spolupráce se nabízejí i v získávání zkušeností v dalších oblastech – ať již jde o podporu výstavby bytů, spolupráci v oblasti snížení energetické náročnosti budov, anebo spolupráci na obdobě zákona přikazujícího majitelům zanedbaných nemovitostí, aby do tří let nemovitost buď opravili, nebo zbourali na své náklady. Současně nám byl sdělen zájem o absolventy stavebních fakult, kteří by v Německu mohli nejen najít práci, ale také získat velmi dobré zkušenosti pro pozdější působení v ČR. Je možné závěrem odpovědět na úvodní otázku, jestli se zastaví v roce 2014 pokles stavební produkce v ČR? Byl bych rád, kdybych mohl s jistotou říci, že ano. Bude-li však i nadále pokračovat pokles zakázek, je nutné s optimizmem šetřit. Úspěch by byl, kdyby se pokles alespoň znatelně zpomalil a nová vláda splnila své předvolební sliby a posílila investiční zdroje. Je to i součást mého přání čtenářům našeho časopisu, aby byl rok 2014 lepší než ten s třináctkou na konci. ■


9

interview

text Hana Dušková | foto Tomáš Malý

Situace po volbách z pohledu ČKAIT, otázky dalšího vývoje stavebnictví v ČR „Domnívám se, že po období krize přijde za předpokladu politické stability opět obnova rozvoje,“ tvrdí předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Ing. Pavel Křeček v rozhovoru zaměřeném na budoucí vývoj v oblasti stavebnictví v souvislosti s nástupem nové politické reprezentace.

▲ Ing. Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

10


Můžete se úvodem vyjádřit k současné povolební situaci ve vztahu ke stavebnictví v ČR? Prozatím je situace nejasná, neznáme ještě personální otázky (20. listopadu 2013, pozn. redakce). Žádná z politických stran však ve svém programu nenaznačila určitá prorůstová řešení, jak dále pokračovat. V daných rezortech v současnosti přitom postrádáme existenci řádně propracovaných koncepcí na úrovni státu, regionů, měst, které by akceptovaly vývojové trendy. Budoucí koncepční řešení nejsou dovedena dál než „za roh“. Chybí návaznost na zahraniční koncepci. Nejedná se přitom pouze o oblast energetiky, kde se setkáváme například s absencí budoucího řešení problematiky emisí, těžebních limitů, rozvodů energie apod., což jsou oblasti, které úzce souvisejí i se stavebnictvím. Vzpomínám si, jak jsme po devadesátém roce byli plni elánu, že budeme dálnicemi propojeni s Německem, Rakouskem a dalšími evropskými zeměmi, a ještě jsme tehdy kritizovali, že v zahraničí se stavbou příslušných dálnic nepospíchají. Dnes se situace obrátila. Z Vídně do Mikulova např. vede široká dálnice a dále míří pouze silnice. V novele stavebního zákona se nepodařilo prosadit omezení vlivu občanských iniciativ, a tak se dále projednávání o zahájení liniových staveb zhoršují, původní termíny se v důsledku toho prodlužují, dané projekty se zdražují atd. ČKAIT navrhovala, aby občanské iniciativy dostaly prostor do fáze územního rozhodnutí a aby do stavebního řízení již neměly možnost vstupovat. Je škoda, že novináři přinášejí o realizacích velkých dopravních staveb většinou jen negativní zprávy – politici toho zneužívají

a například těsně před volbami v médiích zazněla nekorektní informace, že na dálnici D47 prý chybí celá jedna konstrukční vrstva. Teprve v současnosti vychází mimo oficiální zprávy najevo, že není známo, kde byly příslušné sondy realizovány. Pokud tyto nesolidní postupy patří do politiky, tak do odborné sféry nikoliv. Jaké má ČKAIT zkušenosti v rámci jednání o legislativních změnách na příslušných ministerstvech? Měnit zákony je velice složitá a dlouhodobá záležitost a je čím dále nečitelnější, s kým máme návrhy legislativních změn projednávat. Bylo by velmi potřebné urychlit vznik zákona o státní službě, který by zamezil častým změnám na úrovni ředitelů jednotlivých odborů. Z pohledu mého pěti a půlletého působení ve funkci předsedy ČKAIT mám četné zkušenosti s tím, že pokaždé na ministerstvu začneme dané záležitosti projednávat, a když už se jednání chýlí ke konci, je příslušná osoba náhle odvolána. Tito lidé se v daném oboru pracně vyškolí, a když se později začnou v příslušné problematice postupně orientovat, jsou s nástupem nových ministrů opět odvoláni. Je tomu tak nejen na našem gesčním Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR), ale i na ministerstvech ostatních. To samozřejmě není dobře a velice to státu v dané situaci škodí. Jak hodnotíte dosavadní spolupráci ČKAIT právě s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR? Komora si v tomto případě již vydobyla dobré postavení, uvidíme, jak budeme úspěšní u nové vlády. Osobní kontakt byl na našem gesčním ministerstvu v dobré rovině, ať už s odvolaným ministrem pro místní rozvoj Kami-

lem Jankovským, s náměstkem ministra pro územní a bytovou politiku Miroslavem Kalousem, s ředitelkou odboru stavebního řádu Marcelou Pavlovou nebo s nedávno jmenovaným ředitelem územního plánování Tomášem Sklenářem. Jaká je spolupráce Komory s ostatními ministerstvy? Největší problém máme s Ministerstvem dopravy ČR (MD), které je velmi „nečitelné“. Ministři se v něm střídají s velkou frekvencí, snad jen ministr Zbyněk Stanjura tu byl usazen trvaleji. Každý z ministrů přitom přichází s novou koncepcí. Myslím si však, že je potřeba alokovat prostředky na dokončení již schválených projektů, ať už se jedná o vnější obchvat Prahy, dálnici D3 nebo například o dopravní propojení Pardubického a Olomouckého kraje. Jaké legislativní změny Komora v současné době navrhuje? Můžete uvést konkrétní příklady? V poslední době si již i hejtmani na krajských úrovních začali uvědomovat, že v příslušných zákonech je řada problematických pasáží. Například, ač je v rámci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v § 78 Hodnoticí kritéria uvedeno, že pro zadání veřejné zakázky je základním hodnoticím kritériem a) ekonomická výhodnost nabídky nebo b) nejnižší nabídková cena, začalo se téměř výhradně používat pouze kritérium nejnižší nabídkové ceny. Pokud totiž byla vybrána veřejná zakázka s vyšší než nejnižší nabídkovou cenou, reagovala většinou opozice podáním trestního oznámení. Co se týče stavebního zákona, existuje mnoho nejasností především v územním plánování. V praxi chybí jednoduché předpisy, jež by sjednocovaly postupy pořizovatelů, projektantů a samosprávy obcí. Praha si schválila návrh zadání k Územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu), kde však figuruje mnoho nedostatků, které se následně projeví při jeho zpracování – konkrétně v něm chybí zejména provázanost na Středočeský kraj.

Také ve stavebním řádu vidíme některé problematické části – například otázku autorského dozoru. I když bylo již téměř dosaženo dohody, aby povinnost sjednávat autorský dozor platila také pro soukromé investory, tato změna bohužel na poslední chvíli ze zákona vypadla. Povinnost autorského dozoru tak zůstává platná pouze pro veřejné investory, což následně vede k mnoha komplikacím. Autor mnohdy není informován, že stavba byla zahájena, a teprve když dojde k problémům, je vyzýván investorem k odstranění něčeho, co vůbec neměl možnost ovlivnit. U stavebního řízení bychom také chtěli v rámci jednání na MMR dosáhnout lepšího postavení autorizovaných inspektorů převedením působnosti z veřejné na soukromou sféru. A pokud jde o další ministerstva? Pokud jde o Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), rádi bychom například dosáhli u energetických auditorů působících v České republice rovného postavení autorizovaných auditorů ČKAIT s auditory, které jmenuje ministerstvo. Na Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) bychom chtěli společně se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR vnést určité náměty v oblasti EIA, které by vedly ke zlepšení povolovacích řízení zejména velkých dopravních staveb. Kladně hodnotím spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Jak jsem již zmínil, zatím problematická je pro nás spolupráce s MD. Očekáváme, že se našemu aktivu autorizovaných inženýrů v oboru dopravní stavby povede dosavadní vztahy zkvalitnit a prohloubit. Naproti tomu se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) jsme v náležitém kontaktu. S Ministerstvem zemědělství ČR (MZ) jsme z hlediska oborů vodní hospodářství a krajinné inženýrství měli vždy dobrý vztah. Problém vidím spíše v oblasti vzájemné spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy při uplatňování Zásad územního rozvoje (ZUR) v rámci Politiky územního rozvoje ČR. V územně plánovacích dokumentacích je třeba zlepšit

provázanost jednotlivých projektů pod gescí MZ, MŽP a MD. Jedná se zejména o projekty zaměřené na dopravní infrastrukturu a dále o projekty v rámci Programů rozvoje vodovodů a kanalizací, které stanovují základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod v jednotlivých lokalitách příslušného území. Chceme navázat spolupráci s ČEPS, a.s., v oblasti územního plánování, povolování a realizace energetických staveb v rámci přípravy zákona o povolování energetických staveb. Jaké další úkoly Komoru v nejbližší době čekají v souvislosti s ustavením nové vlády? Výše jmenované kroky jsou víceméně dlouhodobého rázu s tím, že budeme lobbovat u jednotlivých poslanců nově zvolených politických stran. Je třeba přesvědčit poslance, aby ČKAIT podpořili – ať už například ve věcech stavebního zákona, zákona o veřejných zakázkách nebo v rámci dalších zákonů, které se činnosti členů Komory dotýkají – a to není snadné. Vše záleží zejména na personálních kontaktech. Co nejdříve je však nutné upravit například současný „bezbřehý“ stav v oblasti cen za stavební práce a honoráře za projektové činnosti. V tomto případě je nezbytné do současného chaosu vnést určitý řád. Nejprve se tvrdí, že jsou určité stavby předraženy, později se z různých posudků zjistí, že tomu tak není, ale nikdo není schopen říci, jaká je obvyklá cena. Komora není zastáncem původního rigorózního stavu, kdy platily pouze ceníky schválené státem a příslušnými ministerstvy, ale vyžaduje, aby byl v daném stavu sjednán pořádek. Další úkol, který již Komora v současnosti řeší, se týká spolupráce odborníků ČKAIT v rámci tzv. významných veřejných zakázek, což je pojem, kterým jsou v novele zákona o veřejných zakázkách označeny zakázky veřejného zadavatele nad 300 milionů korun (v případě státní správy) a nad 50 milionů korun (v případě krajů, hlavního města Prahy a obcí).

Oblastní kanceláře ČK AIT již sestavily registry autorizovaných osob, které by měly o tuto činnost zájem. V tomto směru by Komora také mohla sehrát významnou aktivní odbornou roli. Můžete závěrem naznačit, jak vidíte z hlediska ČKAIT další vývoj stavebnictví v České republice? Stavebnictví prošlo v devadesátých letech skutečně velkou transformací, existuje řada nových technologií jak v oblasti navrhování, tak v rámci realizací staveb. Budoucnost stavebnictví do velké míry závisí také na jeho provázanosti s vědou a výzkumem. Já osobně jsem optimistou. Domnívám se, že po období recese přijde opět oživení a rozvoj. Vše souvisí s politickou stabilitou, s tím, zda politická reprezentace naslouchá příslušným odborníkům, zda je na ministerstvech alokován a využíván dostatek prostředků na účelné realizace a nikoliv pro neefektivní politicky motivované stavby, postavené bez toho, aby se prokázala jejich ekonomická výhodnost. Bylo by dobré zavést expertizní posuzování investic. Mnoho staveb bylo postaveno bez posouzení jejich ekonomické výhodnosti a účelu jenom proto, že některý politik se chtěl pochlubit. Politik je již dávno pryč a investice zatěžuje rozpočty obcí či státu. Ve funkci předsedy ČKAIT cestuji po republice mnohem více než v minulosti a zjišťuji, že se v jednotlivých regionech objevilo i mnoho nových kvalitních staveb, které svědčí o tom, že se prostředky investovaly účelně. Zajímavá a užitečná práce čeká stavbaře také v oblasti ochrany a obnovy církevních památek. Zapojili jsme se také do přípravy sociálního bydlení – v dalších letech se budou dotační programy EU ubírat právě tímto směrem a bude dobré připravit technické, právní a finanční parametry pro jejich čerpání. Komunální a krajské volby snad povedou k dalším účelným projektům vedoucím ke zvýšení objemu investičních prostředků, nastartování další výstavby a potřebnému přílivu zahraničních investorů. ■


11

stavba roku

text a grafické podklady Ing. arch. Patrik Hoffman | foto Tomáš Malý, Andrea Lhotáková

▲ Pohled do vnitrobloku (foto: Andrea Lhotáková)

Aparthotel Lípa střeží genia loci brány do severních hor Hotel v Krásné Lípě, který získal titul Stavba roku 2013, urbanisticky i architektonicky dotváří střed města. Zároveň rozšiřuje ubytovací možnosti na pomezí národního parku České Švýcarsko a Lužických hor a otevírá českým i zahraničním turistům možnost objevovat romantickou krásu a genia loci této brány tuzemských severních hor. Uvedený záměr byl koncipován na nezastavěných stavebních parcelách v centru města, které si stále ještě uchovalo svou historickou podobu. Stavba se nachází na Křinickém náměstí, kde bylo nutné dořešit jeho dostavbu a uzavření prostoru. Logický byl i požadavek na zacho-

12


vání obchodního a společensko-kulturního využití parteru, čímž se vytváří nezbytné zázemí hotelových služeb. Cílem nové zástavby bylo rovněž posílit a dotvořit městský charakter místa spolu s vytvořením a vzájemným propojením důležitých urbanistických celků.

Urbanistické řešení centra města Společnou ambicí investora, architektů a zástupců města bylo vytvořit kvalitní architektonicko-urbanistické řešení nejen náměstí, ale i samotného nově vznikajícího souboru staveb, včetně dotvoření celého vnitrobloku. Předpokládalo to zklidnit tento vnitroblok, posílit jeho pobytovou a odpočinkovou funkci a v maximální míře docílit umístění vozidel do podzemních garáží. Takto zklidněný vnitroblok se potom stává příjemným výchozím bodem pro kratší i delší turistické výlety, ať už pěší, či

cyklistické, do bezprostředního okolí nebo do vzdálenějších atraktivních přírodních lokalit. Zároveň se tak dotváří rozsáhlý soubor staveb, který v těchto místech vzniká v posledních letech za účelem posílení turistického ruchu v Krásné Lípě. Součástí tohoto souboru je zrekonstruovaný barokní penzion, kde právě probíhá dostavba a rozšíření restaurace, dále budova bývalé továrny s ubytováním hostelového typu, welness a fitness centry, kavárnou a galerií. Přístavek této továrny s chystanou bowlingovou dráhou, dependance v bytovém domě na Křinickém náměstí či vytvoření nového parkoviště u ulice Pražská a nakonec

i úprava společného vnitrobloku s nově vysazenou lípou uprostřed jsou součástí uvažovaného konceptu městského centra. Dotvořením rozmanitého komplexu tak bylo završeno i mnohaleté úsilí města o posilování Krásné Lípy jako významného rekreačního centra a nástupní zóny, vstupní brány do národního parku České Švýcarsko, Lužických hor i blízkých Labských pískovců.

Aparthotel Lípa Aparthotel Lípa tvoří soubor tří budov (A, B, C), jež pod úrovní terénu propojuje jedno podlaží garážových stání a technických prostor. Každá z budov má v parteru svoji vstupní halu pro vstup do ubytovací části aparthotelu, jenž se nachází v nadzemních podlažích. Tyto vstupy jsou bezbariérově přístupné z úrovně terénu vnitrobloku a jsou přizpůsobeny rodinám s dětmi a osobám se sníženou schopností orientace a pohybu. Jednotlivé bloky propojuje výtah i schodiště s podzemní garáží. Ubytovací část aparthotelu má kapacitu cca 33 jednotek o předpokládané proměnlivé kapacitě cca 66 až 132 lůžek, a to formou moderně zařízených apartmánů, které jsou vybaveny vlastní kuchyňkou a poskytují soukromí samostatného bydlení s možností v ýběru doprovodných ubytovacích služeb, jež zahrnují například možnost stravování, úklidu, péče o děti, animačních programů (např. zážitková rekreace) apod. Ke sportovnímu vyžití hostům slouží nedaleký sportovní areál s tenisovými kurty, lezeckou stěnou a dalšími aktivitami, zajištěnými za každého počasí rovněž krytou sportovní halou. Hosté mohou využívat zázemí fitness a wellness, jež se nachází v blízkém relaxačním centru, a nově vznikající bowlingovou dráhu. V budoucnu budou rovněž k dispozici průvodci, kteří návštěvníky seznámí s přírodním bohatstvím národního parku České Šv ýcarsko, chráněné krajinné oblasti Lužické hory

a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Samozřejmostí je možnost zapůjčení kol, naučný a dětský koutek, originální zážitek nabídne hřiště na kuličky.

Architektonický koncept Základní urbanistický koncept domu zohledňuje významnou polohu celého souboru staveb v centru města. Celkový tvar souboru budov ctí a rozvíjí navazující městskou strukturu. Jednou stranou jednoznačné dotváří až dosud chybějící frontu náměstí. Další budova vymezuje uliční profil ulice Pražská. Měkkým obloukem fasády se obrací k rybníkům. Silueta domu je tvarována tak, aby plynule navazovala na sousední historické budovy. Bezprostřední inspirací pro architektonický výraz domu byla původní, pro region charakteristická lidová architektura dřevěných podstávkových domů, která spoluv y t váří nezamě nitelný charakter místa svým materiálem i barevností. Předsazený plášť dřevěných latí je zhotoven z finské borovice (jde o tepelně upravené dřevo, tzv. thermowood, které má vyšší odolnost proti hnilobě, vyšší pevnost a rozměrovou stálost) před probarvenými fasádami, které tónují jednotlivé budovy souboru. Díky vrstevnatosti a hloubce je fasáda velmi živá a proměnlivá pro kolemjdoucí pozorovatele. V místě ostění oken odhalené barvy odkazují na výrazně barevné šambrány původních domů lidové architektury, jež kontrastují se stříbřitě šedým opršelým dřevem. Jednoduchost a materiálová syrovost blízká lidové architektuře se uplatnila i v dalších použitých materiálech, kterými jsou přiznané prefabrikované železobetonové stropy, kletovaný beton na podlaze chodeb či hrubá omítka na stěnách výtahových šachet. V pokojích jsou položeny dřevěné podlahy a jemně probarvené hladké omítky. Interiér je vybaven kvalitním nábytkem, ve velké míře s použitím dřeva.

▲ Pohled z věže kostela na Křinické náměstí a komplex aparthotelu (foto: Andrea Lhotáková)

▲ Nároží bloku B od rybníka (foto: Tomáš Malý)

Stavební a konstrukční řešení Základy hotelu se nacházejí pod hladinou spodní vody, jeho založení je řešeno pomocí tzv. bílé železobetonové vany. Tři čtyřpodlažní budovy A, B a C jsou pod úrovní terénu propojeny jedním podlažím garážových stání a technických prostor a celý tento komplex zabírá plochu 48 x 54 m. Základová spára se nachází cca 3,5 m pod úrovní terénu a nejvyšší bod komplexu je cca 14,5 m nad terénem. Dům je založen na základové desce

tloušťky 350 mm. Obvodové stěny mají tloušťku 450 mm, vnitřní stěny 200 mm. Nepodsklepená část bloku C je založena na pilotách, na jejichž zhlaví jsou položeny průvlaky s panely. V obvodových stěnách 1.PP jsou navrženy prostupy pro vodovod, kanalizaci, plyn, elektrické vedení atd. Maximální nepropustnost prostupů zajišťují speciální těsnicí límce odolné vůči tlakové vodě. ■ Blok A je budova lichoběžníkového půdorysu o rozměrech 15,1 x 29,5 m. Budova má čtyři nadzemní podlaží. Konstrukční výška krovu je proměnná od 2,3 m


13

▲ Severozápadní pohled

A

B C

04 - půdorys přízemí m 1 : 300

▲ Půdorys přízemí ▼ Detaily laťové fasády

do 5,3 m. Střešní konstrukce – rošt z tenkostěnných ocelových profilů – tvoří zborcenou přímkovou plochu. Dům má svislé zděné konstrukce, vodorovné nosné konstruk09 - pohledy ce jsou prefabrikované stropní panely s monolitickými trámy a věnci. Schodišťová ramena a mezipodesty jsou železobetonové prefabrikáty. Fasáda je z probarvené tenkovrstvé omítky na zateplovacím systému s předsazenými latěmi na ocelovém roštu. Povrch střechy tvoří hydroizolační fólie. ■ Blok B s půdorysem ve tvaru prohnutého lichoběžníku o rozměrech 16,5 x 33,5 m má čtyři nadzemní podlaží. Konstrukční výška krovu je proměnná od 1,3 do 7,3 m. ■ Blok C má obdélníkový půdorys o rozměrech 12,5 x 20,0 m. Budovu tvoří tři nadzemní podlaží. Konstrukční výška krovu je proměnná od 2,8 do 4,3 m. Pouze část budovy je podsklepena, nacházejí se v ní podzemní garáže. Stropy Stropy ve všech třech blocích jsou z větší části montované, v některých místech je tvoří železobetonové desky. Obvodový plášť, výplně otvorů Obvodový plášť je vyzdívaný, plný, s okenními otvory, dodatečně zateplený, opatřený kontaktním zateplovacím systémem. Ve vybraných místech tvoří vnější povrch obvodového pláště probarvená omítka. Venkovní výplně otvorů jsou tvořeny plastovými okny, balkonovými dveřmi a vchodovými dveřmi s izolačními dvojskly. Veškeré

14 souř. systém JTSK

prosincový speciál výškový systém BpV

±0,000 =

▲ Pohled z lodžie bloku B na vnitroblok a zrekonstruovaný penzion (foto: Tomáš Malý)

zasklení je provedeno suchým systémem. Fasádní systém včetně okenních výplní splňuje požadavky na tepelně technické, požární a akustické parametry podle ČSN a souvisejících předpisů. Rámy oken i dveří jsou z vnější i vnitřní strany opatřeny fólií v tmavě šedé barvě. Tepelná izolace obvodového pláště je dotažena vždy až k rámu okna. Předsazený obvodový plášť tvoří latě z dřevěných profilů o rozměrech 40 x 60 mm, připevněných na podkladový rošt z pozinkovaných ocelových tenkostěnných profilů. Latě jsou kotveny nerezovými vruty se zapuštěnou hlavou. Předsazený plášť končí ve výšce 150 mm nad upraveným terénem. Zastřešení Bloky A, B i C mají střechu plochou, jednoplášťovou, nevětranou. Nad posledním NP je nepochozí střecha se standardním pořadím vrstev. Střešní pláště tvoří fólie z PVC, tepelná izolace z pěnového polystyrenu, parozábrana, záklop z OSB desek, nosné tenkostěnné ocelové Z profily a sádrokartonový podhled. Střecha má prostupy pro odvětrání kanalizace, odkouření kotlů, VZT atd. Na střeše jsou umístěny rovněž hromosvody, příprava pro antény, fotovoltaické články, žlaby pro odvod dešťové vody atd. Součinitel prostupu tepla střešní skladby zajišťuje kvalitní tepelná izolace z pěnového polystyrenu tloušťky 200 mm. Součástí dodávky střešního pláště jsou všechny práce spojené s tepelnou izolací, jejím vyspádováním, s izolací proti vodě a se všemi prostupy včetně mechanické ochrany a podkladů

▲ Interiér apartmánu bloku C (foto: Tomáš Malý)

pro vodotěsné opláštění střechy (výztužné plechy pro lemování otvorů ve střeše apod.) Střecha nad dojezdy v ýtahů a nad instalačními šachtami vypadá obdobně. Fólie z PVC je mechanicky kotvena k podkladu ve spojích. Střecha nad suterénem mimo půdorys nadzemních částí není zateplena a je navržena jako vegetační, s příslušnými vegetačními vrstvami. Střecha nad částí přízemí budovy A je zateplena a je řešena rovněž jako vegetační. Podlahy Ve všech místnostech, ve kterých přichází podlaha do přímého styku s terénem nebo venkovním prostředím, je odizolována proti zemní vlhkosti souvrstvím asfaltových pásů. V místnostech sloužících k trvalému pobytu osob podlahu rovněž tepelně izolují polystyrenové desky. V izolační vrstvě jsou vedeny rozvody elektřiny, topení, vody, atd. Ve všech místnostech s mokrým provozem se aplikovala hydroizolační stěrka. Součást nátěrových úprav povrchů monolitických a prefabrikovaných konstrukcí a konstrukcí podlah tvoří penetrační a podkladní vyrovnávací vrstvy. Úpravy povrchů podlah zahrnují speciální úpravy zřetelných trhlin včetně technologických spár, dilatačních spár, úpravu soklů atd. Podlahy v technických místnostech a garážích jsou betonové se vsypem, strojně broušené. V apartmánech je na podlahách položena keramická dlažba a dřevěné parkety. Ochrana proti radonu Prostor ohrožený vysokým radonovým rizikem se funkčně

▲ Nároží bloku B s věží kostela (foto: Andrea Lhotáková)

využil pro podzemní parkovací stání a technické zázemí budov s nuceným větráním. Prostory určené k dlouhodobému pobytu osob jsou umístěny ve 2.NP, které není ohroženo radonovou zátěží. Radonová ochrana byla navržena na základě výsledků radonového průzkumu v souladu s příslušnými normami a požadavky na zajištění radiační ochrany. ■ Základní údaje o stavbě: Název: Aparthotel Lípa, součást komplexu Lípa Resort, Krásná Lípa Investor: TOONAN s.r.o.; podporováno z Evropského fondu pro regionální roz-

voj, Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Autor projektu: Ate l i e r H of f m a n – Ing. arch. Patrik Hoffman, Ing. arch. Tomáš Horský, Ing. arch. Jan Kuva, Ing. Jan Klepal Vytápění: Energis 92 – Ing. Jiří Čéška Větrání: ATG – Ing. Michal Slavík Spoluautor interiéru: Studio Olgoj Chorchoj Dodavatel: RELIEF PROJECTS, s.r.o. Stavbyvedoucí: Bc. Jakub Justra Realizace: 03/2011–05/2013


15

interview

text Jan Táborský | grafické podklady archiv BAUMIT, spol. s r.o.

Pro výrobce stavebních materiálů byla první polovina roku 2013 hororová Ředitel firmy BAUMIT, spol. s r.o., Ing. Pavel Med je v časopise Stavebnictví pravidelným komentátorem situace českých výrobců stavebních hmot. Tentokrát se vyjádřil, kromě „tradičních“ problémů tohoto segmentu stavebnictví, i k výhledu odvětví při očekávaném novém rozložení politických sil.

▲ Ing. Pavel Med, ředitel firmy BAUMIT, spol. s r.o.

Jak soudíte – podle současné povolební situace – že nové rozložení politických sil ovlivní vývoj stavebnictví v České republice? Již před volbami bylo zřejmé, že jakákoliv nová vláda bude muset

16


české stavebnictví především resuscitovat. Před volbami se zdálo být nevyhnutelné jednoznačné vítězství levice a při proklamovaných cílech se očekávaly vyšší výdaje státního rozpočtu v oblasti

investic do infrastruktury a rekonstrukcí. Rýsující se koaliční vláda bude mít cíle podobné, pouze doufejme, že účast dvou středopravých stran přinese současně více zodpovědnosti na straně výdajové. Očekávám, že podobně jako dřívější levicové vlády povede i nová vláda intenzivní a otevřený dialog se stavebním průmyslem. Stavebnictví vzhledem ke svému dlouhodobému cyklu potřebuje znát hospodářský rámec a investiční priority státu na několik let dopředu. Politická situace je podle mého názoru celkem přehledná a jasná, výsledky voleb předurčily tři úspěšné strany pro vytvoření koalice, a to i za cenu programových kompromisů. Jakékoliv selhání a nevytvoření vlády s realistickým programem by stranám voliči neodpustili a neúspěch by pravděpodobně znamenal i konec politické kariéry pro některé stranické lídry. Takže motivace pro vytvoření koaliční vlády je obrovská, zejména u sociálních demokratů a ANO. Jaké stojí před novou vládou, ať už tedy bude jakákoliv, největší úkoly v oblasti stavebnictví? Těch úkolů je před novou vládou docela hodně. Bude muset napravovat některé přehmaty vlády Petra Nečase, cíleně motivované dosažením vyrovnaného rozpočtu. Na prvním místě je obecný úkol zajistit maximální, ale smysluplné čerpání peněz z fondů Evropské unie – evropské fondy totiž mohou v krátkodobém i střednědobém horizontu pomoci celkovému hospodářskému růstu ČR, nejen stavebnictví. Nejkomplikovanější agendu bude mít vláda zřejmě s restartováním výstavby nové dopravní infrastruktury. Chybějící příprava ve výkupu pozemků a v přípravě

projektové dokumentace všech stupňů je všeobecně známa a podílí se na ní ambiciózní, ale zcela nekompetentní ministři dopravy posledních několika vlád. Vláda bude muset stanovit své investiční priority v oblasti občanské vybavenosti, zejména ve školství a zdravotnictví. V oblasti bytové se pak jedná především o zvýšení motivace pořídit si vlastní bydlení, tedy obnovit dřívější daňovou podporu hypoték a popřípadě opět zatraktivnit stavební spoření. V oblasti sociálního bydlení má stát velký deficit a lze očekávat, že se to stane jednou z priorit pro vládu vedenou sociálními demokraty. V oblasti podpory energeticky úsporných opatření pak již odvedla dobrou práci vláda Jiřího Rusnoka schválením programu Nová zelená úsporám, bohužel pouze pro rodinné domy. Rok 2013 znamenal pro stavebnic t ví další propad ve všech ukazatelích. Jak se to projevilo na hospodářském výsledku firmy BAUMIT? První polovina letošního roku byla pro všechny výrobce stavebních materiálů doslova hororová. Dlouhá zima, pak dva týdny tropických veder a následovaly rozsáhlé povodně. Nestabilní politická situace, hospodářský vývoj i okamžité klimatické výkyvy se odrážely ve značné nejistotě firem i spotřebitelů. Segmenty trhu, které jsou pro nás rozhodující, se propadaly o dalších 15 až 30 %, a to proti kritickému roku 2012. Nízká poptávka přinesla okamžitý tlak na cenu. Řada stavebních firem získala zakázky díky nereálně nízké ceně a následně se snažily celkem logicky přesunout dopady na subdodavatele, tedy i na výrobce stavebních hmot a materiálů. Cena se v určitý okamžik stala mantrou, jediným

kritériem pro výběr, bez ohledu na skutečnou kvalifikaci dodavatele. Tento vývoj v první polovině roku měl samozřejmě na výrobce stavebních hmot devastující účinek a kdyby ve druhé polovině nedošlo k významnému zvýšení poptávky, většina výrobců stavebních hmot by pravděpodobně letošní rok ukončila ve ztrátě. Naše společnost nakonec dosáhne tržeb pravděpodobně pouze mírně nižších než v loňském roce, avšak ztrácíme významnou část hospodářského výsledku. V této souvislosti je třeba také připomenout, že nákupy technologií, obalů a velké části surovin realizujeme v eurech, tudíž i současné znehodnocení koruny Českou národní bankou nás přímo postihuje. Máme uzavřené většinou dlouhodobé smlouvy a v krátkém časovém horizontu nejsme schopni reagovat na kurzové změny a promítnout vyšší náklady do prodejních cen. Letos proběhl dotační program Nová zelená úsporám. Jak se díváte na jeho průběh a výsledky? Jsem rád, že tento program Ministerstvo životního prostředí ČR prosadilo, protože snižování energetické náročnosti budov má prokazatelně pozitivní přínosy nejen na kvalitu životního prostředí, ale také na celé hospodářství. Je pouze škoda, že vyhlášený program je zaměřen pouze na rodinné domy a ani pro rok 2014 se neuvažuje o jeho rozšíření na bytové domy. Jeho hospodářský přínos by byl ještě daleko výraznější. Z hlediska konkrétních dopadů na naši společnost v letošním roce však program musím hodnotit jako nevýznamný, protože byl vyhlášen příliš pozdě a jen pro malou část potenciálních účastníků. Pro řadu vlastníků rodinných domků je navíc po pečlivém prostudování jednodušší volit cestu vlastního financování, bez nutnosti zpracovávat přihlášku a podklady, které se mnohým mohou jevit komplikované. Svoji roli hraje i skutečnost, že je program Nová zelená úsporám silně zaměřen na výměnu zdrojů tepla

a na podporu efektivních zdrojů energií, nikoliv na klasická pasivní opatření.

ký trh. Osobně jsem přesvědčen, že se tento segment trhu bude dynamicky rozvíjet.

Vnímáte, že se stále silnějším tématem stává vnitřní prostředí budov? Jaký na to máte názor a jakou strategii vyvíjí v tomto směru vaše firma? Je prokázáno, že v uzavřených prostorách tráví většina z nás až 90 % svého života. Vnitřní prostředí budov má proto zásadní vliv na naše zdraví, ale i na vnitřní pohodu a kvalitu života. Samozřejmostí je v současnosti požadavek na interiér bez škodlivých látek, alergenů, s optimální teplotou a relativní vlhkostí vzduchu. Tohoto trendu jsme si vědomi, a proto jsme již před několi-

Jak se díváte na problematiku certifikace stavebních výrobků? Je přínosná? Pomáhá oddělit kvalitní produkty od nekvalitních, nebo to zákazník nereflektuje? Domnívám se, že hlavním problémem není vlastní certifikace stavebních výrobků, byť bychom k evropskému systému hodnocení asi dokázali snést řadu velmi konkrétních výhrad, stejně jako k nepokrytému prosazování některých lobbistických zájmů. Problémem je především to, že prakticky neexistuje nezávislá kontrola a účinný postih v pří-

Cena se v určitý okamžik stala mantrou, jediným kritériem pro výběr, bez ohledu na skutečnou kvalifikaci dodavatele. Tento vývoj v první polovině roku měl samozřejmě na výrobce stavebních hmot devastující účinek a kdyby ve druhé polovině nedošlo k významnému zvýšení poptávky, většina výrobců stavebních hmot by pravděpodobně letošní rok ukončila ve ztrátě. ka lety uvedli na evropský trh řadu výrobků pro zdravé bydlení pod společným názvem Baumit Klima. Naše výrobky testoval Rakouský institut pro stavební biologii a ekologii a obdržely ochrannou známku Natureplus od stejnojmenné mezinárodní organizace.

padě, kdy výrobce deklarované vlastnosti výrobku nedosahuje či normou požadované minimální vlastnosti nesplňuje. Pokud už v ČR kontrola zhmotněná ČOI funguje, zaměřuje se na zcela marginální problémy typu velikosti písma na obalu nebo barvy tzv. bezpečnostního kříže, ni-

Hlavním problémem není vlastní certifikace stavebních výrobků, byť bychom k evropskému systému hodnocení asi dokázali snést řadu velmi konkrétních výhrad, stejně jako k nepokrytému prosazování některých lobbistických zájmů. Problémem je především to, že prakticky neexistuje nezávislá kontrola a účinný postih v případě, kdy výrobce deklarované vlastnosti výrobku nedosahuje. S rostoucí kupní silou stoupá poptávka po ekologických materiálech i v tuzemsku, proto jsme letos tyto výrobky uvedli na čes-

koliv na porovnání skutečných vlastností výrobku s těmi, které deklaruje v ýrobce. Zákazník v současnosti kvalitní výrobek

▲ Novostavba bytového domu na ulici Budějovická, Praha 4 (referenční stavba pro rok 2013)

pozná, avšak mnohdy se při tom poznávání také spálí. Samostatnou kapitolou jsou pak některé importované výrobky. Tradičně se ptáme na problematiku energetického trhu v souvislosti s výrobci stavebních materiálů. Očekáváte nějaké změny, které by tentokrát byly pro výrobce pozitivní? Naučil jsem se přijímat s pokorou všechny vnější změny a po kud budou tentokrát výjimečně pozitivní, budu rád. Nyní však vážně. Dosavadní energetická politika státu byla vůči domácím výrobcům diskriminační a významným způsobem snižovala jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Problém byl o to palčivější, že většina okolních států promítá do ceny elektřiny pro průmyslové odběratele zatížení z obnovitelných zdrojů pouze částečně nebo dokonce vůbec. Mohu to potvrdit i na základě zkušeností z našeho koncernu v rámci Evropy, byť pro nás cena energií není stěžejní nákladovou položkou. Je však všeobecně známo, že v energeticky náročných odvětvích výroby stavebních hmot v ČR odčerpává toto navýšení ceny energií velkou část vytvářeného provozního zisku. Snížení podílu obnovitelných zdrojů v cenách energií bude tedy znamenat pouhé zrovnoprávnění s výrobci v jiných evropských státech a snížení rizika, že nadnárodní firmy svou výrobu přenesou do okolních států. ■


17

interview

text Jan Táborský | foto archiv HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Stavebnictví ovlivní oslabení koruny Firma HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. dosáhla v roce 2013 velmi dobrých výsledků v exportu. Nicméně její obchodní ředitel Ing. Jan Krampl se domnívá, že tento trend dál neporoste. „Trend v růstu exportu je u konce. Vyplývá to z podstaty námi nabízeného materiálu, kdy vysoké přepravní náklady na větší vzdálenosti zdražují náš jinak cenově výhodný materiál,“ vysvětluje. Z pohledu budování infrastruktury máme nedobudovanou a řádně neprovázanou síť kvalitních silnic a dálnic. Z pohledu bydlení a staveb pro bydlení by bylo vhodné nastartovat výstavbu kvalitních domů a bytů s dlouhou životností, u kterých budou beze zbytku splněny všechny hygienické a stavební normy a tyto domy a byty budou vykazovat nízkou spotřebu energie. Počet nově zahajovaných bytů již pět let klesá a dvojciferné procentní poklesy meziročně nejsou výjimkou.

▲ Ing. Jan Krampl, obchodní ředitel firmy HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Česká republika bude mít s největší pravděpodobností brzy koaliční vládu. Jak myslíte, že se postaví k odvětví stavebnictví? V současné době ještě není úplně jasné, kdo a hlavně jak bude vládnout, proto se nechci pouštět do konkrétnějších předpovědí. Osobně ale od nové vlády příliš neočekávám. Minulé garnitury stavebníky naučily skromnosti. Podpora stavebnictví je minimální, a tak toho nová vláda moc pokazit nemůže. Má tedy prostor ukázat, že je lepší. Nejvýraznější vliv však zřejmě bude mít krok ČNB s oslabením kurzu koruny, pokud všeobecné zdražení na domácím trhu vyvolá další inflační tlaky a nastane běžné inflační chování spotřebitelů. V tom případě je kvalitní stavba – nemovitost vždy chápána jako prostředek pro zachování reálné hodnoty. Jaké stojí před novou vládou největší úkoly v oblasti stavebnictví?

18


Rok 2013 byl pro stavebnictví v mnoha statistických ukazatelích nejhorší za posledních pět let. Jak jste situaci viděl z pozice obchodního ředitele firmy Heluz? Firma Heluz se stejně jako další firmy potýká s prohlubující se krizí ve stavebnictví. Předpokládáme, že bude dosaženo obratu 1,3 mld. Kč, a to při zachování hospodářského výsledku roku 2012. Do ostatních firem samozřejmě nevidíme, máme však signály od našich odběratelů – prodejců stavebnin, že řada ostatních výrobců vykazuje v letošním roce velmi špatné výsledky a kromě zisku mají i problémy s cash. Naše firma se zaměřila na racionalizaci výroby a úspory. Řada provedených opatření se projeví až v příštím roce. Tato opatření podstatně snižují náklady při regulaci objemu výroby. Firmě Heluz se letos dařilo v oblasti exportu. Jaká strategie k tomu vedla, o jaké jde regiony a je to progresivní trend? Z našeho pohledu je již trend v růstu exportu u konce. Vyplývá to z pod-

staty námi nabízeného materiálu, kdy vysoké přepravní náklady na větší vzdálenosti zdražují náš jinak cenově výhodný materiál. Určité prodloužení trendu v posilování vývozu však bude pokračovat následkem oslabení koruny. To však bude pouze dočasné, protože jej bude následovat zvýšení vstupních nákladů. Toto zvýšení vstupů se tak výrazněji projeví na domácím trhu, a to růstem ceny. V uplynulém období jsme rostli na všech exportních trzích, z nichž nejvýznamnější je Slovensko, dále jsou v pořadí Rakousko, Polsko, Německo a Maďarsko. Vybrané segmenty sortimentu, zejména komíny, exportujeme do Ruska, na Ukrajinu a do Rumunska. Největší nárůsty prodeje jsme zaznamenali v Rakousku, kde jsme již počátkem září překročili objem roku 2012. Orientace na zahraniční trhy byla přímým důsledkem hlubokého propadu poptávky českého stavebního trhu. V příštím roce budeme na zahraničních trzích pracovat především na změně podílů prodávaných sortimentů ve prospěch výrobků s lepšími parametry a vyšší přidanou hodnotou. Jak vnímáte současné postavení keramických produktů oproti jiným stavebním materiálům? Nezdá se vám, že po několika letech, kdy se prosazovaly materiály na bázi dřeva, dochází k jistému ustálení trhu? Myslím, že keramické produkty si zachovávají stále stejné postavení z hlediska oblíbenosti materiálu pro výstavbu domů. Výrobci materiálů na bázi dřeva svou intenzivní reklamou mohou bohužel nezasvěceného přesvědčit, že pro jeho bydlení není vhodnější materiál. Před stavební sezonou se pravidelně dozvídáme, jak stále stoupá podíl staveb na bázi dřeva a jak jsou tyto stavby ekologické, energeticky úsporné, rychle postavené, jedinečné pro pasivní domy apod. Myslím, že statistika prodeje jednotlivých materiálů by ukázala, že v určitých letech jisté drobné výkyvy nastaly, ale celkové poměry zůstávají neměnné. Tyto

počiny konkurence nás samozřejmě motivují a i díky tomu jsme se rozhodli postavit vzorový pasivní dům z nových plněných cihel bez vnějšího zateplení. Tento cihlový dům prokázal, že klasickým způsobem stavění dosáhneme pasivního standardu a navíc si zajistíme optimální prostředí pro bydlení. Vnímáte, že se stále silnějším tématem stává vnitřní prostředí budov? Jaký na to máte názor a jakou strategii má v tomto směru firma Heluz? Vnitřní prostředí v současnosti opět vystupuje do popředí zájmu. Lidé již nechtějí žít ve stavbách s vnitřní parozábranou, ve kterých se užíváním bez automatického větracího systému neustále zvyšuje vlhkost. Naše strategie podporující kvalitní vnitřní prostředí budov je jasná – stavět jednovrstvé zdivo s vnitřními vápennými nebo vápennosádrovými omítkami. Jak se díváte na certifikaci stavebních výrobků? Pomáhá oddělit kvalitní produkty od nekvalitních, nebo to zákazník nereflektuje? Je nutná. Bez ní by si tu mohl kdokoliv prodávat, respektive stavět z čehokoliv. Budovy však nejsou spotřební zboží, které můžeme za několik měsíců vyhodit. Je to „závazek“ do budoucna, nejen z pohledu spotřeby energie, ale i dalšího udržitelného rozvoje. Tradičně se ptáme na problematiku energetického trhu v souvislosti s výrobci stavebních materiálů. Letos se odehrály změny, které by mohly být pro výrobce pozitivní. Ceny elektrické energie jsou v současné době na dlouhodobém minimu a na příští období lze nasmlouvat dodávky za výhodných podmínek. Ceny plynu jsou stabilní. Před zimou však došlo k mírnému zvýšení, negativně se projevuje i oslabení koruny. Obchodníci s plynem a analytici předpokládají snížení cen plynu v delším horizontu. ■

stavba roku

text Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství | foto www.stavbaroku.cz, Tomáš Malý

Soutěž Stavba roku 2013 Kam se posunulo tuzemské stavitelské umění a jak umí používat nové konstrukce? Jak působí nová architektura a jaká je kvalita řemeslných prací? Je stavebník spokojen se stavbou, kterou si pořídil? Odpovědí na tyto otázky je pět staveb, které si ze slavnostního vyhlášení v Senátu Parlamentu ČR 10. října 2013 odneslo titul Stavba roku 2013. Již dvacet jedna let každoročně zkoumá přehlídková soutěž Stavba roku tuzemské stavební umění a jeho vývoj. V posuzovaných stavbách je možno sledovat nejen hlediska technická, ale i hlediska ekonomická a sociální, důraz na interiér, nebo naopak na exteriér a tvorbu veřejného prostoru, který stavby obklopuje. Stavba roku každoročně mapuje vzorek přibližně padesáti staveb, letos jich bylo přesně padesát čtyři. Posuzované stavby jsou jednotně dokumentovány a do-

klady o nich archivovány. Proces hodnocení má propracovanou metodu multikriteriálního hodnocení. Odborná porota navštíví všechny stavby z druhého kola posuzování. I v letošním ročníku porota hodnotila stavby z různých dílčích uživatelských hledisek, vybrala šestnáct nominací na titul Stavba roku a 10. října 2013 bylo slavnostně vyhlášeno v Senátu Parlamentu ČR pět titulů bez rozlišení pořadí. Podrobné informace o přihlášených stavbách naleznete na www.stavbaroku.cz. ■

▲ Lípa Resort – Aparthotel Lípa, Krásná Lípa (foto: Tomáš Malý)

▲ Multifunkční aula Gong – rekonverze plynojemu v NKP Dolní Vítkovice

▲ Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B

▼ Proton Therapy Center Praha

▼ Obchodní centrum Breda & Weinstein, Opava (foto: Tomáš Malý)


19

stavba roku

text Mgr. Klára Zubíková | foto www.stavbaroku.cz

▲ Rodinný dům AMONIT

Soutěž Stavba roku Středočeského kraje 2013 Letošní ročník soutěže představuje patnáct staveb, které prezentují spektrum stavebních aktivit na území Středočeského kraje v tomto soutěžním období. V letošním roce, který byl nelehkým obdobím i v důsledku povodní, klesl oproti loňskému ročníku počet přihlášených staveb, neklesla však jejich kvalita. Stejně jako v loňském roce porota navštívila všechny přihlášené stavby, prostudovala jejich dokumentace a na místě se s nimi seznámila a hovořila s jejich reprezentanty. Výsledkem vyhodnocení přihlášených staveb odbornou porotou je ocenění staveb, které představují obohacení na poli stavebnictví ve Středočeském kraji.

20


Jsou mezi nimi i ty stavby, jež přispěly k rozvoji sektoru služeb, infrastruktury, zdravotnictví a ke kultivaci veřejného prostoru. Letošní ročník prezentuje i několik obnovených památek. Realizace těchto stavebních záměrů přispívá k vytváření nových pracovních příležitostí. Z přihlášených staveb zaujala v soutěži revitalizace městského jádra ve Mšeně, která obdržela titul Stavba roku Středočeského kraje 2013. Cenu veřejnosti a Cenu za energetickou úspornost získal v soutěži rodinný dům

AMONIT. Cenou hejtmana byla oceněna rekonstrukce Niederleho pavilonu v oblastní nemocnici Kladno, a.s. Konání soutěže podporuje vedení Středočeského kraje, průběh soutěže zajišťuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a podílejí se na ní rovněž další vypisovatelé, mediální partneři a porotci.

Posláním soutěže není, oproti jiným přehlídkám staveb a architektury, pouze prezentace a hodnocení samotného architektonicko-stavebního řešení, ale jde o hodnocení celkového společenského přínosu stavby. Soutěžní přehlídka tak dává šanci na ocenění i těm stavbám, kde účel, poslání a společenský přínos převládají nad samotným vzhledem nebo stavebně-technickým řešením stavby. ■ Autorka: Mgr. Klára Zubíková, předsedkyně poroty soutěže Stavba roku Středočeského kraje 2013

▼ Rekonstrukce Niederleho pavilonu v oblastní nemocnici Kladno, a.s.

2013

Příloha časopisu Stavebnictví



l á i c e sp

TOP-STAV 100


TOP-STAV 100

TOP STAV 2012 České stavebnictví se i nadále potýká se snižováním poptávky po své produkci. Klesá rovněž výkonnost celé ekonomiky. Dochází k poklesu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. Řada firem řeší složité ekonomické problémy. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími. Velkou naději nedává ani vývoj v roce 2013, což potvrzují i výsledky 1. pololetí roku 2013. Stavebnictví dlouhodobě zaměstnává 9–10 % obyvatel. Mimo to se za poslední dva roky snížila relace průměrné mzdy ve stavebnictví oproti průměru o 9,5 %.

Stavebnictví celkem Rok 2012 nepřinesl zlepšení. Index stavební produkce se meziročně snížil o 6,5 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 3,4 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 13,6 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosince 2012 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 17,0 %. Stavebnictví tak meziročně klesá již čtvrtým rokem. V roce 2012 a 2011 se pohybovalo pod úrovní roku

leden až červen 2013 76 405

2007 a 2008, ale také pod úrovní bazického roku 2005 o 5,8 %. České stavebnictví se nadále i v roce 2013 potýká zejména s nedostatkem poptávky po své produkci. Stavební produkce se v prvním pololetí roku 2013 snížila oproti stejnému období předchozího roku o 12,8 %. Pozemní stavitelství pokleslo o 12,4 % a inženýrské stavitelství o 13,4 %. Zahajování bytů kleslo v prvním pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím roku 2012 o 12,6 % a dokončilo se o 9,9 % méně bytů. Zaměstnanost ve stavebnictví se snižuje. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45 %. Stavební úřady v roce 2012 vydaly 97 764 stavebních povolení, jejich počet tedy meziročně klesl o 8,8 %. Počty povolení výrazně poklesly ve všech směrech výstavby, zejména v kategorii bytových

budov a ostatních staveb. Orientační hodnota staveb povolených v roce 2012 se meziročně snížila o 6,3 % a činila 318,5 mld. Kč. Bytová výstavba se nacházela v útlumu i v roce 2012. Byla zahájena výstavba 23 853 bytů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 13,4 %. Jedná se o nejmenší počet zahájených bytů od roku 1998. Ve srovnání s vrcholem v roce 2007 je to propad o téměř 45 % (20 000 bytů). V roce 2012 byla dokončena výstavba 29 477 bytů, což je v meziročním srovnání o 3 % více.

Zakázky stavebních firem V porovnání s 4. čtvrtletím roku 2011 hodnota uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2012 klesla cca o 12,2 %. Pokračuje tak trend z minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2012 připadalo na veřejné zakázky 57,1 mld. Kč a na soukromé 46,5 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Celkem v roce 2012 stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci uzavřely v tuzemsku 39 000 stavebních zakázek a tento počet

Stavební práce v mld. Kč (b.c.) S ZSV leden až červen index leden až červen leden až červen 2012 2013/2012 2013 2012 podniky s padesáti a více zaměstnanci 86 850 87,97 55 962 62 673

index 2013/2012 89,29

▲ Tab. 1. Podniky s padesáti a více zaměstnanci

Směr výstavby Pozemní stavby Z toho: občanská infrastruktura bytové stavby Inženýrské stavby Z toho: dopravní infrastruktura technická infrastruktura Celkem ▲ Tab. 2. Směr výstavby v letech 2011 a 2012

22


Rok 2012 Počet Mil. Kč 1 711 40 811 1 516 38 748 195 2 063 2 684 70 942 1 028 27 963 1 656 42 979 4 395 111 753

Rok 2011 Počet Mil. Kč 1 629 36 053 1 397 32 761 232 3 292 1 961 82 557 736 27 559 1 225 54 998 3 590 118 610

Index v % Počet Mil. Kč 105,0 113,2 108,5 118,3 84,1 62,7 136,9 85,9 139,7 101,5 135,2 78,1 122,4 94,2

meziročně klesl o 18,6 %. Celková hodnota těchto zakázek se meziročně snížila o 18,4 % a činila 146,1 mld. Kč. Na pozemním stavitelství uzavřely podniky nové zakázky v hodnotě 76,1 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje pokles o 1,2 %. Hodnota nových zakázek na inženýrském stavitelství činila 70,0 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla o 31,4 %. Pokles nových zakázek byl ovlivněn zejména poklesem zakázek inženýrského stavitelství. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 4,8 mil. Kč. Ke konci 2. čtvrtletí roku 2013 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 11,4 tisíce stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedené stavebních práce v celkové hodnotě 134,7 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 118,4 mld. Kč. V porovnání s 2. čtvrtletím roku 2012 klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 2. čtvrtletí roku 2013 cca o 14,4 %. Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce.

Veřejné zakázky V roce 2012 bylo zadáno celkem 4395 veřejných zakázek na stavební práce (včetně zakázek na dodatečné stavební práce) v úhrnné hodnotě 111 753 mil. Kč (včetně DPH). Z toho na pozemní stavby připadlo 1711 zakázek (38,9 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 40 811 mil. Kč (36,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 2684 zakázek (61,1 %) v hodnotě 70 942 mil. Kč (63,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). V meziročním srovnání s rokem 2011 klesla celková hodnota zadaných zakázek v roce 2012 o 5,8 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby stoupla o 13,2 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby se snížila o 14,1%. Meziroční vzrůst 22,4 % přitom nastal u počtu zveřejněných zakázek v roce 2012, což souvisí i s tím, že s účinností nového

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

zákona o veřejných zakázkách došlo od 1. dubna 2012 ke snížení limitu u veřejných zakázek na stavební práce ze 6 mil. Kč na 3 mil. Kč bez DPH (čímž roste i počet zveřejňovaných zakázek). Ve srovnání s konjunkturálním rokem u 2008 nastal pokles hodnoty u zadaných stavebních zakázek v roce 2012 o 46,4 %, v absolutním vyjádření o 96,6 mld. Kč, v tom u staveb dopravní infrastruktury o 75,9 %, v absolutním vyjádření o 88,1 mld. Kč. Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2012 plnily fondy EU. V prvním pololetí roku 2013 bylo zadáno celkem 1850 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce) v úhrnné hodnotě 43 058 mil. Kč (včetně DPH). Z toho na pozemní stavby připadlo 888 zakázek (48,0 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 12 186 mil. Kč (28,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 962 zakázek (52,0 %) v hodnotě 30 872 mil. Kč (71,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Počet

stavebních nových zakázek stavebních podniků s padesáti a více zaměstnanci v 2. čtvrtletí roku 2013 meziročně klesl o 8,8 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 9815. Celková hodnota těchto zakázek se snížila v meziročním porovnání o 14,8 % a činila 32,6 mld. Kč. (v 1. čtvrtletí 2013 hodnota těchto zakázek byla 20,4 mld. Kč). Na pozemním stavitelství v 2. čtvrtletí 2013 dosáhly nové zakázky hodnoty 17,0 mld. Kč (pokles o 16,9 %) a na inženýrském stavitelství 15,6 mld. Kč (pokles o 12,3 %). Průměrná hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v 2. čtvrtletí 2013 činila 3,3 mil. Kč a byla meziročně o 6,6 % nižší. Pokles nových zakázek byl ovlivněn poklesem zakázek jak inženýrského, tak pozemního stavitelství. Snížení stavebních zakázek u stavebních podniků nevytváří podmínky pro zastavení poklesu stavebnictví, stavební produkce v dalších obdobích. Negativně se pokles poptávky projevil i u výrobců stavebních hmot. Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 ve výši cca 60,927 mld. Kč byl proti

předchozímu roku nižší o 9,0 % (tj. o 6 027 mil. Kč). Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly obory výroba betonových výrobků (15,1 %, respektive 1 728 mil. Kč), výroba cementu (12,6 %, tj. 948 mil. Kč) a výroba zdicích materiálů (17 %, tj. 501 mil. Kč). Negativní trend pokračoval i v 1. pololetí roku 2013. Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v prvním pololetí roku 2013 ve výši cca 25,837 mld. Kč se ukázal proti předchozímu roku nižší o 7,7 % (tj. o 2 158 mil. Kč). Největší relativní i absolutní pokles zaznamenaly obory výroba betonových výrobků (12,5 %, tj. 550 mil. Kč), výroba cementu (18,1 %, tj. 555 mil. Kč) a výroba malt (10,4 %, tj. 324 mil. Kč). Výroba pálených zdicích materiálů ve výši 1 125 mil. Kč byla proti předchozímu roku nižší o 6,5 %, tj. 78 mil. Kč. Nejen pro domácí i zahraniční investory, ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP STAV 100 i v období recese na stavebním trhu cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním

MID TOP-STAV 2012 Za situace, kdy i v roce 2012 dochází k pokračování dlouhodobému poklesu poptávky po stavební produkci, patří střední a malé firmy k jedněm z prvních, které pociťují tento pokles nejintenzivněji a musí na pokles poptávky urychleně reagovat. To se projevilo v roce 2012 a ještě intenzivněji v 1. pololetí roku 2013. Počet těchto podnikatelských subjektů přesahuje ve stavebnictví 99 %, z toho počet subjektů do devatenácti zaměstnanců představuje téměř 98 %. Na celkové zaměstnanosti ve stavebnictví se podle posledních dostupných údajů podílí 88 %. Produkce této skupiny se blíží jedné třetině. Střední a malé firmy jsou jednak významnými dodavateli stavební produkce v regionech své působnosti, ale také efektivně

dotvářejí komplexnost nabídky spolu s velkými stavebními dodavateli stavebních prací, které finalizují zejména velké stavební zakázky. Ankety TOP jsou vesměs zaměřeny na prezentaci největších firem a chybí informace o středních a menších firmách. Proto se organizátoři předešlých ročníků ankety MID -TOP STAV, ÚRS PRAHA, a.s., Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a mediální

par tner – redakce č asopisu Stavebnictví, rozhodli navázat na předešlé úspěšné ročníky a zveřejnit výsledky MID-TOP STAV 2012. Údaje o jednotlivých firmách uvedené v anketě MID -TOP STAV 2012 byly získány přímo od podniků, oslovených formou ankety, podniky jsou řazeny zejména podle velikosti tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců. Kromě absolutních hodnot ukazatelů jsou uváděny i poměrové ukazatele charakterizující např. rentabilitu podnikání ve stavebnictví či produktivitu práce. Tržby podniků uvedené v tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb (součet řádků 01 a 05 výkazu zisků a ztrát). Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva

prostředí stavebního trhu. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP STAV 100 2012 byly získány přímo od podniků, oslovených formou ankety. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách znázorňují tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot, materiálů. Výsledky soutěže jsou publikovány kromě časopisu Stavebnictví na webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR i ÚRS PRAHA, a.s. ■ Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s.

představují hodnotu celkových aktiv (řádek 001 rozvahy). Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu a jejich vzájemné porovnání. Zveřejněním ankety MID-TOP STAV 2012 chceme přispět k větší informovanosti odborné veřejnosti o situaci na stavebním trhu a konkurenčním prostředí ve stavebnictví. Výsledky ankety MID-TOP 2012 jsou zveřejněny kromě časopisu Stavebnictví na webových stránkách ÚRS PRAHA, a.s., Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a v zahraničí prostřednictvím organizací EUROCONSTRUCT a FIEC, jež mají působnost v zemích EU. ■ Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s.


23

MID TOP-STAV

Anketa TOP STAV 100 2012: výsledky poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

podnik Metrostav a.s.* Skanska a.s.* EUROVIA CS, a.s. STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* PSG-International a.s S group holding, a.s.* S u b t e r r a a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. SYNER, s.r.o. VCES a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. ZAPA beton a.s. GEOSAN GROUP a.s. SMP CZ, a.s. BAK stavební společnost, a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. PKS holding a.s. Vápenka Čertovy schody a.s. Energie – stavební a báňská a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.* RD Rýmařov s. r. o. Dálniční stavby Praha, a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. P r ů m s t a v, a.s. P-D Refractories CZ a.s. Xella CZ, s.r.o. KLEMENT a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Trigema a.s.* HSF System a.s. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. EDIKT a.s. Ing. Bronislav Vala Casta a.s. Pozemní stavitelství Zlín a.s. POHL cz, a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň SYNER Morava, a.s. AGILE spol. s r.o. REKO PRAHA, a.s.* KOMFORT,a.s. CS-BETON s.r.o. PP 53, a.s. Beton Brož s.r.o. ESOX, spol. s r.o. DITON s.r.o. SYNER VHS Vysočina, a.s. TRASKO, a.s. CL-EVANS s.r.o. Podzimek a synové s.r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ZNAKON, a.s. PS – MSI, a.s. A T R I U M, s. r. o.

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka

24


tržby (v tis. Kč) 26 674 821 17 329 000 15 084 923 12 769 293 9 688 618 7 554 038 6 693 752 5 127 368 3 970 410 3 635 557 3 603 763 3 378 597 2 829 963 2 573 006 2 203 805 2 124 669 1 987 297 1 914 985 1 887 704 1 495 679 1 366 724 1 348 250 1 337 819 1 260 070 1 198 063 1 177 661 1 074 908 978 019 962 240 962 042 937 090 934 931 914 093 847 479 838 206 730 002 662 214 659 913 598 655 582 199 522 889 505 285 504 809 492 285 488 019 485 439 458 720 450 487 443 161 442 179 416 012 401 816 378 293 368 879 294 019 288 035 270 837 243 641

rentabilita tržeb % 1,6 1,0 4,2 1,6 0,6 0,9 1,2 2,8 3,6 1,0 1,9 1,6 2,9 0,0 4,1 1,1 5,9 0,7 1,4 2,2 8,4 2,6 4,4 0,1 23,8 12,1 0,4 3,1 16,6 4,0 4,0 4,1 0,9 0,6 2,7 8,1 5,7 3,3 4,6 5,5 1,9 0,4 9,5 0,9 7,8 2,3 7,2 1,3 0,2 4,7 5,3 0,7 0,9 6,8 0,1 4,4 0,0 3,6

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

podnik Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s. STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* S group holding, a.s.* PSG-International a.s S u b t e r r a a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.* Vápenka Čertovy schody a.s. VCES a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. GEOSAN GROUP a.s. COLAS CZ, a.s. SYNER, s.r.o. Skanska a.s.* SMP CZ, a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. ZAPA beton a.s. BAK stavební společnost, a.s. P-D Refractories CZ a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. SWIETELSKY stavební s.r.o. Trigema a.s.* FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Energie – stavební a báňská a.s. PKS holding a.s. KLEMENT a.s. Xella CZ, s.r.o. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. REKO PRAHA, a.s.* P r ů m s t a v , a.s. Pozemní stavitelství Zlín a.s. Casta a.s. Ing. Bronislav Vala STREICHER, spol. s r.o. Plzeň CS-BETON s.r.o. Beton Brož s.r.o. RD Rýmařov s. r. o. AGILE spol. s r.o. EDIKT a.s. KOMFORT,a.s. TRASKO, a.s. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. HSF System a.s. Podzimek a synové s.r.o. DITON s.r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. SYNER Morava, a.s. POHL cz, a.s. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ESOX, spol. s r.o. ZNAKON, a.s. A T R I U M, s. r. o. CL-EVANS s.r.o. PP 53, a.s. SYNER VHS Vysočina, a.s. PS – MSI, a.s.

aktiva (v tis., Kč) 23 314 292 15 051 742 10 449 922 7 222 698 5 171 625 5 001 539 4 292 541 3 619 899 2 664 848 2 534 630 2 264 869 2 211 523 2 122 366 2 063 309 2 032 463 1 889 000 1 864 059 1 687 359 1 685 271 1 665 288 1 587 875 1 475 917 1 415 825 1 146 064 1 126 300 1 088 951 1 033 116 1 020 092 888 043 855 735 781 640 727 142 612 104 601 350 572 719 557 055 548 395 510 679 498 875 486 120 448 063 447 351 370 614 352 116 334 977 332 113 306 672 297 677 274 359 256 571 234 778 210 565 209 068 178 324 170 489 169 347 168 644 110 939

rentabilita aktiv % 1,9 4,3 2,0 0,9 1,3 2,8 1,9 3,9 2,2 4,5 2,4 3,7 1,1 0,0 3,4 9,3 6,3 16,9 5,4 0,8 1,9 9,6 2,5 3,4 2,3 3,2 3,2 3,8 18,0 4,4 6,1 0,5 3,6 6,3 10,3 5,8 6,9 6,5 0,2 0,4 5,0 0,9 5,9 1,4 2,4 1,1 0,3 8,5 3,7 10,6 0,1 2,7 6,0 4,9 1,5 6,7 12,2 0,0

tržby/aktiva 1,1 1,0 1,2 1,3 1,5 1,0 1,6 1,1 0,5 0,5 1,5 1,3 1,0 1,2 1,8 9,2 1,1 0,7 1,3 1,1 0,6 0,8 2,6 0,8 1,7 1,2 1,4 0,9 1,1 1,1 0,6 1,5 1,1 1,1 1,3 1,0 0,9 0,9 2,5 1,0 1,9 1,1 1,1 2,4 2,7 1,1 1,4 1,2 1,9 2,3 1,3 2,1 1,4 1,4 2,4 2,9 2,6 2,4

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot – podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka


25

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

podnik Skanska a.s.* Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s. STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* SWIETELSKY stavební s.r.o. S u b t e r r a a.s. PSJ, a.s.* COLAS CZ, a.s. S group holding, a.s.* PKS holding a.s. P-D Refractories CZ a.s. SMP CZ, a.s. VCES a.s. ZAPA beton a.s. RD Rýmařov s. r. o. Energie - stavební a báňská a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. Elektrizace železnic Praha a. s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.* Pozemní stavitelství Zlín a.s. BAK stavební společnost, a.s. Xella CZ, s.r.o. SYNER, s.r.o. Ing. Bronislav Vala KLEMENT a.s. PSG-International a.s Dálniční stavby Praha, a.s. POHL cz, a.s. CS-BETON s.r.o. P r ů m s t a v , a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň S.O.K. stavební, s.r.o. EDIKT a.s. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Vápenka Čertovy schody a.s. Beton Brož s.r.o. DITON s.r.o. SYNER VHS Vysočina, a.s. KOMFORT,a.s. Podzimek a synové s.r.o. GEOSAN GROUP a.s. ESOX, spol. s r.o. TRASKO, a.s. AGILE spol. s r.o. PS – MSI,a.s. HSF System a.s. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. ZNAKON, a.s. SYNER Morava, a.s. A T R I U M, s. r. o. CL-EVANS s.r.o. REKO PRAHA, a.s.* Casta a.s. Trigema a.s.* PP 53, a.s.

počet zaměstnanců 4 774 4 686 3 106 2 261 1 540 945 842 802 734 730 600 583 570 568 510 508 497 475 463 378 377 370 311 309 294 286 271 260 246 232 228 215 213 207 193 186 176 174 173 148 148 138 135 133 130 101 96 92 90 84 82 76 74 74 61 57 56 35

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot – podle počtu zaměstnanců, *konsolidováná závěrka

26


tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 3 629,9 5 692,5 4 856,7 5 647,6 6 291,3 3 847,2 4 715,5 9 419,0 3 505,5 7 023,8 2 492,8 1 677,6 3 486,5 5 946,7 4 321,2 2 480,5 2 712,8 5 957,8 2 543,5 4 993,9 2 485,6 3 615,7 2 121,9 6 197,4 3 272,9 12 600,6 2 693,7 3 700,2 27 210,4 5 164,1 2 625,7 2 267,4 5 046,5 2 812,6 1 911,3 4 506,5 1 670,6 7 854,7 2 651,6 2 994,3 2 987,7 3 567,3 2 802,2 15 975,0 3 465,3 4 118,9 5 263,4 2 943,9 10 156,6 10 089,0 3 498,5 6 880,1 3 292,4 5 429,9 8 275,6 11 617,8 16 695,2 13 869,7

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

HV (v tis. Kč)

rentabilita tržeb %

rentabilita aktiv %

HV/poč. zam. (v tis. Kč)

1 EUROVIA CS, a.s.

640 294

4,2

4,3

206,1

2 Metrostav a.s.*

434 772

1,6

1,9

92,8

3 Dálniční stavby Praha, a.s.

285 413

23,8

16,9

1230,2

4 STRABAG a.s.

210 579

1,6

2,0

93,1

5 Skanska a.s.*

176 000

1,0

9,3

36,9

poř. č. podnik

6 Xella CZ, s.r.o.

160 034

16,6

18,0

544,3

7 Elektrizace železnic Praha a. s.

142 280

12,1

9,6

307,3

8 S u b t e r r a a.s.

141 923

3,6

3,9

168,6

9 S group holding, a.s.*

141 224

2,8

2,8

193,5

10 SMP CZ, a.s.

116 540

5,9

6,3

204,5

11 Vápenka Čertovy schody a.s.

114 149

8,4

4,5

656,0

12 ZAPA beton a.s.

91 447

4,1

5,4

179,3

13 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

82 137

2,9

3,7

172,9

14 PSG-International a.s

79 762

1,2

1,9

324,2

15 PSJ, a.s.*

69 194

0,9

1,3

86,3

16 SYNER, s.r.o.

68 800

1,9

3,4

240,6

17 OHL ŽS, a.s.*

61 778

0,6

0,9

40,1

18 HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.*

59 511

4,4

2,2

160,8

19 Ing. Bronislav Vala

58 810

8,1

10,3

217,0

20 VCES a.s.

53 907

1,6

2,4

94,9

▲ TOP 20 podniků podle zisku, *údaje z konsolidované účetní závěrky

poř. č. 1

podnik


Dálniční stavby Praha, a.s.

23,8

tržby ( v tis. Kč)


1 198 063

1 230

2

Xella CZ, s.r.o.

16,6

962 240

544

3

Elektrizace železnic Praha a. s.

12,1

1 177 661

307

4

REKO PRAHA, a.s.*

9,5

504 809

784

5

Vápenka Čertovy schody a.s.

8,4

1 366 724

656

6

Ing. Bronislav Vala

8,1

730 002

217

7

CS-BETON s.r.o.

7,8

488 019

177

8

Beton Brož s.r.o.

7,2

458 720

191

9

S.O.K. stavební, s.r.o.

6,8

368 879

131

10

SMP CZ, a.s.

5,9

1 987 297

204

11

Casta a.s.

5,7

662 214

667

12

STREICHER, spol. s r.o. Plzeň

5,5

582 199

156

13

TRASKO, a.s.

5,3

416 012

218

14

SYNER VHS Vysočina, a.s.

4,7

442 179

139

15

POHL cz, a.s.

4,6

598 655

120

16

HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.*

4,4

1 337 819

161

17

ZNAKON, a.s.

4,4

288 035

153

18

EUROVIA CS, a.s.

4,2

15 084 923

206

19

ZAPA beton a.s.

4,1

2 203 805

179

20

Trigema a.s.*

4,1

934 931

687

▲ TOP 20 podniků podle rentability tržeb, *údaje z konsolidované účetní závěrky


27

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. č. 1

podnik Xella CZ, s.r.o.

rentabilita aktiv %

aktiva (v tis. Kč)

tržby/aktiva %

18,0

888 043

1,1

2

Dálniční stavby Praha, a.s.

16,9

1 687 359

0,7

3

SYNER VHS Vysočina, a.s.

12,2

168 644

2,6

4

POHL cz, a.s.

10,6

256 571

2,3

5

Ing. Bronislav Vala

10,3

572 719

1,3

6

Elektrizace železnic Praha a. s.

9,6

1 475 917

0,8

7

Skanska a.s.*

9,3

1 889 000

9,2

8

S.O.K. stavební, s.r.o.

8,5

297 677

1,2

9

CS-BETON s.r.o.

6,9

548 395

0,9

PP 53, a.s.

6,7

169 347

2,9

10 11

Beton Brož s.r.o.

6,5

510 679

0,9

12

Casta a.s.

6,3

601 350

1,1

13

SMP CZ, a.s.

6,3

1 864 059

1,1

14

REKO PRAHA, a.s.*

6,1

781 640

0,6

15

ZNAKON, a.s.

6,0

209 068

1,4

16

TRASKO, a.s.

5,9

370 614

1,1

17

STREICHER, spol. s r.o. Plzeň

5,8

557 055

1,0

18

ZAPA beton a.s.

5,4

1 685 271

1,3

19

EDIKT a.s.

5,0

448 063

1,9

20

A T R I U M , s. r. o.

4,9

178 324

1,4

▲ TOP 20 podniků podle rentability aktiv, *konsolidovaná závěrka

poř. č. 1

podnik PSG-International a.s

27 210

246

324

2

Trigema a.s.*

16 695

56

687

3

GEOSAN GROUP a.s.

15 975

133

180

4

PP 53, a.s.

13 870

35

322

5

SYNER, s.r.o.

12 601

286

241

6

Casta a.s.

11 618

57

667

7

HSF System a.s.

10 157

90

89

8

PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s.

10 089

84

60

9

PSJ, a.s.*

9 419

802

86

10

REKO PRAHA, a.s.*

8 276

61

784

11

Vápenka Čertovy schody a.s.

7 855

174

656

12

S group holding, a.s.*

7 024

730

193

13

SYNER Morava, a.s.

6 880

76

132

14

OHL ŽS, a.s.*

6 291

1 540

40

15

BAK stavební společnost, a.s.

6 197

309

42

16

GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

5 958

475

173

17

VCES a.s.

5 947

568

95

18

Metrostav a.s.*

5 692

4 686

93

19

STRABAG a.s.

5 648

2 261

93

20

CL-EVANS s.r.o.

5 430

74

35

▲ TOP 20 podniků podle produktivity z tržeb, *konsolidovaná závěrka

28

tržby/zaměstnanci (tis. Kč) zaměstnanci HV/poč. zam. (tis. Kč)


TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

2013

Příloha časopisu Stavebnictví



l á i c e sp

MID TOP-STAV www.casopisstavebnictvi.cz

TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

podnik Speciální stavby Most spol. s r.o. Froněk, spol. s r.o. MORYS s. r. o. Navláčil stavební firma, s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. SMO a.s. KERS s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. S-A-S STAVBY spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. Hakov, a.s. ATLANTA,a.s. BELSTAV CZ, s.r.o. LESING plus, spol. s r.o. PB SCOM s.r.o.

tržby (v tis. Kč) 558 949 311 403 310 768 281 117 225 624 205 104 195 540 194 744 180 040 169 919 165 895 141 100 129 345 123 262 117 447

rentabilita tržeb % 5,7 12,6 3,5 0,3 2,2 1,5 1,4 5,3 2,6 10,8 8,5 0,7 0,1 2,9 2,7

MID TOP-STAV

tržby za stav. činnost z tržeb v % 99,9 100,0 96,5 85,8 98,8 100,0 100,0 86,4 98,6 94,0 84,6 100,0 99,6 98,9 99,3

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

podnik Speciální stavby Most spol. s r.o. SMO a.s. Froněk, spol. s r.o. ATLANTA,a.s. KASTEN spol. s r.o. MORYS s. r. o. Navláčil stavební firma, s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. S-A-S STAVBY spol. s r.o. Hakov, a.s. KERS s.r.o. BELSTAV CZ, s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. PB SCOM s.r.o. LESING plus, spol. s r.o.

aktiva (v tis. Kč) 352 142 287 215 243 009 226 380 180 179 166 163 165 122 132 336 115 288 113 361 90 982 89 920 89 702 83 570 76 667

rentabilita aktiv % 13,4 3,8 13,9 7,8 3,3 1,4 9,6 4,4 2,4 3,2 5,9 0,1 0,6 4,1 2,3

tržby/aktiva % 1,6 0,7 1,3 0,6 0,9 1,9 1,7 1,7 1,6 1,5 2,1 1,4 2,2 1,4 1,6

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

podnik Speciální stavby Most spol. s r.o. SMO a.s. VHS Břeclav s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. Froněk, spol. s r.o. S-A-S STAVBY spol. s r.o. ATLANTA, a.s. KASTEN spol. s r.o. MORYS s. r. o. LESING plus, spol. s r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. PB SCOM s.r.o. KERS s.r.o. Hakov, a.s. BELSTAV CZ, s.r.o.

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců

30


počet zaměstnanců tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) HV/poč. zam. (v tis. Kč) 171,0 3 268,7 276,3 169,0 1 213,6 64,4 162,0 1 392,7 35,7 148,0 1 315,8 3,7 121,0 2 573,6 278,9 116,0 1 552,1 24,0 82,0 1 720,7 216,3 76,0 2 235,8 79,3 72,0 4 316,2 31,3 65,0 1 896,3 27,3 46,9 5 995,2 339,7 46,0 2 553,2 74,7 36,0 5 431,7 148,1 31,0 5 351,5 118,5 31,0 4 172,4 3,4

TOP-STAV 100

poř. č. podnik

MID TOP-STAV

HV (v tis. Kč)


rentabilita aktiv %


1

Speciální stavby Most spol. s r.o.

47 252

8,5

13,4

276,3

2

Froněk, spol. s r.o.

33 743

10,8

13,9

278,9

3

ATLANTA, a.s.

17 737

12,6

7,8

216,3

4

Navláčil stavební firma, s.r.o.

15 929

5,7

9,6

339,7

5

SMO a.s.

10 889

5,3

3,8

64,4

6

KASTEN spol. s r.o.

6 028

3,5

3,3

79,3

7

VHS Břeclav s.r.o.

5 791

2,6

4,4

35,7

8

KERS s.r.o.

5 333

2,7

5,9

148,1

9

Hakov, a.s.

3 673

2,2

3,2

118,5

PB SCOM s.r.o.

3 438

2,9

4,1

74,7


10

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

400 350 300 250 200 150

tis. Kč

%

TOP 10 podniků podle čistého zisku

100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

pořadové číslo podniku rentabilita tržeb %

rentabilita aktiv %

HV/počet zaměstnanců ( v tis. Kč)

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku

poř. č. podnik


HV (v tis. Kč)

rentabilita aktiv %

1

ATLANTA, a.s.

12,6

17 737

7,8

216,3

2

Froněk, spol. s r.o.

10,8

33 743

13,9

278,9

3

Speciální stavby Most spol. s r.o.

8,5

47 252

13,4

276,3

4

Navláčil stavební firma, s.r.o.

5,7

15 929

9,6

339,7

5

SMO a.s.

5,3

10 889

3,8

64,4

6

KASTEN spol. s r.o.

3,5

6 028

3,3

79,3

7

PB SCOM s.r.o.

2,9

3 438

4,1

74,7

8

KERS s.r.o.

2,7

5 333

5,9

148,1

9

VHS Břeclav s.r.o.

2,6

5 791

4,4

35,7

Hakov, a.s.

2,2

3 673

3,2

118,5

10

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb


31

TOP-STAV 100

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

rentabilita aktiv % 13,9 13,4 9,6 7,8 5,9 4,4 4,1 3,8 3,3 3,2

podnik Froněk, spol. s r.o. Speciální stavby Most spol. s r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA, a.s. KERS s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. PB SCOM s.r.o. SMO a.s. KASTEN spol. s r.o. Hakov, a.s.

HV (v tis. Kč) 33 743 47 252 15 929 17 737 5 333 5 791 3 438 10 889 6 028 3 673

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv TOP 10 podle rentability aktiv

tržby/ aktiva 1,3 1,6 1,7 0,6 2,1 1,7 1,4 0,7 0,9 1,5

TOP 10 podle velikosti tržeb na zaměstnance

16,0

2,5

7000

14,0

8,0 1,0

6,0 4,0

0,5

2,0

tržny na zaměstnance v tis. Kč

1,5

tržby / aktiva %

10,0

12,0

6000

2,0

12,0 rentabilita aktiv v %

rentabilita tržeb % 10,8 8,5 5,7 12,6 2,7 2,6 2,9 5,3 3,5 2,2

10,0

5000 8,0 4000 6,0 3000 4,0 2000 2,0

1000 0,0

0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

pořadové číslo podniku rentabilita aktiv %

9

10

0

0,0 1

2

3

4

5

6

▲T OP 10 podniků podle rentability aktiv

podnik Navláčil stavební firma, s.r.o. KERS s.r.o. Hakov, a.s. MORYS s. r. o. BELSTAV CZ, s.r.o. Speciální stavby Most spol. s r.o. Froněk, spol. s r.o. PB SCOM s.r.o. KASTEN spol. s r.o. LESING plus, spol. s r.o.

7

8

9

10

pořadové číslo podniku

TRŽBY / AKTIVA

Tržby/počet zaměstnanců v tis. Kč

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

rentabilita tržeb v %

poř. č.

MID TOP-STAV


▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb na zaměstnance

tržby/poč. zam. (v tis. Kč) 5 995 5 432 5 351 4 316 4 172 3 269 2 574 2 553 2 236 1 896

rentabilita tržeb % 5,7 2,7 2,2 0,7 0,1 8,5 10,8 2,9 3,5 1,4

tržby za stav činnost 472 622 314 048 292 614 280 701 222 524 194 142 180 040 177 142 167 010 163 967

tržby za stav činnost z tržeb v % 84,6 100,0 94,0 99,9 98,6 99,3 100,0 86,4 85,8 96,5

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb na zaměstnance

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

podnik Speciální stavby Most spol. s r.o. MORYS s. r. o. Froněk, spol. s r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. KERS s.r.o. S-A-S STAVBY spol. s r.o. SMO a.s. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. KASTEN spol. s r.o.

▲ TOP 10 podniků podle tržeb za stavební činnost

32


inzerce

Nový přístup k navrhování, realizaci a provozování budov: trvale udržitelná výstavba V brněnském Národním stavebním centru (NSC) se přední odborníci již dva roky věnují novému přístupu k navrhování, realizaci a kontrole provádění staveb, které splňují principy trvale udržitelné výstavby. Ojedinělý soubor několika desítek odborných textů vznikal za podpory evropského grantového projektu EdUR – Edukace udržitelného rozvoje. Hlavními tematickými okruhy jsou filozofie, architektura a urbanizmus, navrhování budov, energie, materiály, přírodní principy, hodnoticí metody, ekonomika, legislativa a provoz budov. Principy udržitelné výstavby Nový přístup k navrhování, realizaci a provozování budov představuje splnění požadavků udržitelného rozvoje – ekonomických, environmentálních, sociálních a kulturních. Zaměřuje se na minimalizaci negativních vlivů staveb na životní prostředí v celém jejich životním cyklu. Stavebnictví a jeho produkty jsou zodpovědné za 40 % spotřeby veškeré vyrobené energie, za 40 % produkce emisí skleníkových plynů a pevných odpadů. Stavební průmysl v porovnání s jinými sektory podstatně více ovlivňuje stav životního prostředí, proto je třeba se zajímat o možnosti snížení tohoto vlivu nejen při výstavbě a provozu budov, ale také při výrobě materiálů a konečné likvidaci objektů. Vznik a realizace projektu EdUR Před dvěma lety se NSC spolu s Daliborem Borákem sešlo nad myšlenkou věnovat se propagaci trvale udržitelné výstavby. V rámci realizace grantového projektu EdUR vyzvalo NSC zhruba třicet odborníků, aby jim v tomto záměru pomohli. Tito experti navštěvovali workshopy, kde se diskutovalo nad pojmem „udržitelnost“, formulovaly se na nich obsahy studijních publikací a nových vzděláva-

Popis vzdělávacího programu Vzdělávací program nabízí jedinečnou příležitost zúčastnit se komplexně řešeného programu pro navrhování, realizaci a provozování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Zkušení lektoři z praxe představí témata formou přednášek a odborných studijních textů. Součástí programu jsou také příklady staveb, diskuze a workshopy s odborníky. Účastníci kurzů absolvují exkurzi, závěrečný test a úspěšní získají osvědčení. Lektoři a experti Dalibor Borák, Josef Smola, Mojmír Hudec, Juraj Hazucha, Jiří Šála, Martin Novák, Martin Vonka, Martin Mohapl, Olga Rubinová, Marcela Počinková, Jana Korytárová, Jakub Vrána, Petr Mastný, Karel Plotěný, Alena Kliková, Bohumír Garlík, Karel Marek, Marek Polášek

ZAČÍNÁME V LEDNU 2014 BLOK I: Filozofie a architektura navrhování budov podle principů trvale udržitelné výstavby 16. 1. 2014 Filozofie a architektura navrhování budov 17. 1. 2014 Zkušenosti z praxe při navrhování budov BLOK II: Navrhování vnější obálky budov podle principů trvale udržitelné výstavby 30. 1. 2014 Materiály typické pro stavbu budov 31. 1. 2014 Navrhování vnější obálky budov BLOK III: Navrhování vnitřního prostředí budov podle principů trvale udržitelné výstavby 13. 2. 2014 Energetická náročnost budov a navrhování vnitřního prostředí budov 14. 2. 2014 Navrhování vnitřního prostředí budov a systémů využití obnovitelných zdrojů energií BLOK IV: Legislativa, ekonomika, kontrola kvality provádění a vedení staveb, environmentální hodnocení a certifikace budov podle principů trvale udržitelné výstavby 27. 2. 2014 Legislativa, ekonomika ve stavebnictví pro navrhování budov 28. 2. 2014 Hospodaření s vodou pro budovy, kontrola kvality provádění a vedení staveb, environmentální hodnocení a certifikace budov

cích programů. Experti v rámci projektu navštívili pět zahraničních odborných exkurzí v Německu, Rakousku a Finsku a poznatky zakomponovali do studijních textů. Kurzy v lednu 2014 Od ledna 2014 zahajuje NSC vzdělávací kurzy určené pro posluchače, kteří se zajímají o šetrné stavby. Témata jsou strukturovaná tak, že účastník postupně získává přehled

o problematice udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Více informací a registrace: Ing. Zuzana Svobodová e-mail: [email protected] tel.: 541 159 448, mobil: 725 076 209

stavebnictví 11–12/13 33

komentář

text Mgr. Ing. Milan Cikánek

Komentář: k vývoji stavebnictví v roce 2013 a systémové problémy Protože se objem stavební produkce po léta snižuje více než výkon ostatních rezortů, došlo k poklesu podílu stavebnictví na hrubém domácím produktu. Hrubý domácí produkt se čtvrtletně snižoval od konce roku 2011. V prvním čtvrtletí roku 2011 činil ještě meziročně nárůst 3 %. Po revizi dat Českého statistického úřadu se uvádí, že ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2012 zaznamenala pokles meziročně o 2,4 %. Tato data se průběžně upřesňují. Meziročně se HDP srovnává v běžných a stálých cenách. Pro odhad ve stálých cenách se musí celková inflace odhadnout, nelze ji jednoznačně spočítat. Index průměrné inflace se nazývá deflátor. HDP zahrnuje složky (stavebnictví, průmysl, domácnosti) s různou vahou a každá součást má jinou inflaci. Inflace ve stavebnictví je přitom odlišná od spotřebních cen. HDP v běžných cenách (zjistitelná skutečnost) se vydělí odhadnutým deflátorem, což znamená ve výsledku odhad HDP ve stálých cenách. Objem stavebnictví ve stálých cenách není odhadem. Známe totiž konkrétní inflaci stavebních prací, vstupů, pohybujeme se tedy v realitě.

Pokles HDP a kupní síla domácností Při absolutním poklesu hrubého domácího produktu se podíl stavebnictví snižuje. Jestliže v roce 2008 dosahovala stavební produkce v hrubém domácím produktu České republiky bytelných 12 %, na konci minulého roku se pohybovala již pouze na 7 %. Stát nemůže štědrým poskytnutím zakázek dát rezortu impulz, jak by si možná podnikatelé přáli. Prostředky k vypisování zakázek

34


nenabývají. Příjem z vyšších daní na desetiletí nasměrovala již odstoupivší politická reprezentace jinam. Domácnostem zdaněním klesla kupní síla. Rodiny odrazuje prozatím od větších nákupů horší finanční situace a nejistý výhled. V srpnu 2013 meziročně tržby v maloobchodu poklesly o 0,3 %. Zmenšila se tedy i možnost pořizování bytů, lidé bez finančních prostředků nejsou pro trh zajímaví.

Bytová výstavba a stavební povolení Trh s byty vázne již třetím rokem. V Praze se dva roky nabízí bez odezvy na prodej 752 bytů vyšší hodnoty, z nichž každý stojí řádově 6 mil. Kč. V srpnu 2013 vydaly stavební úřady meziročně méně o 14,8 % stavebních povolení.

Procento stavebních povolení a jejich orientační hodnota klesla celkem o 63,1 %. V září se vydalo povolení meziročně méně o 8,7 %. Bytů bylo v srpnu 2013 dokončeno méně o 23,8 %. Protože ani v letních měsících se rezort nevzchopil, je zřejmé, že stavebnictví nedocílí za rok ani stagnace nebo jen mírného poklesu. V září se produkce pohybovala v nižších číslech, klesla meziročně o 9,5 %. Ubývání díla není jen meziroční, ale dlouhodobé. Například v poměru září 2013 k září 2009 činil index poklesu 73,0.

Propad 25 % za pět let O více než 25 % může produkce rezortu meziročně poklesnout za rok 2013. Při srovnání devíti měsíců roku 2013 se stejným obdobím v roce 2008 je pokles díla vyšší. Jestliže v září 2012 se propadla produkce stavebnictví k září 2009 asi na 20 %, tj. na index 80,6, o rok později v září 2013 k témuž základu se stavební produkce propadla na index 73, tj. asi o 27 %. Více než 25% pokles připadá za pět let na rezort. V průměru pokles postihuje více menší stavební firmy – živoří nebo zanikají a v tomto směru se neočekává žádná výraznější

Procenta meziročně

změna. Podle odhadu se v prosinci 2013 bude index propadu stavební produkce pohybovat v poměru k prosinci 2009 na hodnotě 77,2 nebo horší. Meziroční pokles ve stavebnictví se pro rok 2013 očekává 6 % a 1 % v roce 2014, přestože průmysl může mít lepší výsledek. U malých firem se situace většinou nezlepší, protože mají nižší produktivitu práce, roste totiž u nich pomaleji než u velkých firem.

Pokles cen a bankroty V tísni se na trhu pečlivě váží cena nabízeného. Firmy, tedy ty podniky, jejichž mírný zisk to dovoluje, snaživě požadavky za stavební práce snižují. V prosinci 2012 ceny stavebních prací například meziročně klesly – měřeno indexem k průměru roku 2005 – ze 112,5 na index 111,7. Meziroční index změny činí 99,3, a to i při vzestupu cen materiálů o 0,4 %. Když v listopadu 2013 došlo k intervenci, vývoj cen ve stavebnictví i jiných rezortech varovně hlásil již půl roku, že ekonomice hrozí deflace a již půl roku trval důvod proti ní intervenovat. Další jev představují bankroty. V roce 1996 padlo 710 firem, v roce 2011 to již bylo 2530 firem,

Index kumulovaně k roku 2008

2008

0

100,0

2009

–0,9

99,1

2010

–7,1

92,1

2011

–3,1

89,2

2012

–7,6

82,4

2013

–6,0

77,5

2014

–1,0

77,4

▲ Tab. 1. Pokles stavební produkce – rok 2012 podle dat ČKAIT (hypotéza)

Kč za euro

Kč za americký dolar

Americký dolar za barel lehké ropy

30. prosince 2003

32,63

25,95

32,79

14. února 2013

25,09

19,05

101,32

5. listopadu 2013

25,83

19,14

93,59

▲ Tab. 2. Vybrané hodnoty Kč za euro před listopadovou intervencí ČNB k oslabení koruny na 27 Kč za euro

tj. více než trojnásobek, loni se jednalo o 3692 firem. V roce 2012 nejvíce obchodních společenství zaniklo v pohostinství a službách. O 17 % však stouply bankroty ve stavebnictví, zanikla tedy přibližně každá pátá společnost. Hroutily se převáženě firmy do 199 zaměstnanců, a to v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji. Tento trend převládá i v současnosti. U stavebních podniků do 199 zaměstnanců může letos skončit každá čtvrtá firma, i když v průmyslu lze čekat vývoj lepší.

Deflace Je nutné položit si otázku, v zdali a v jaké výši se deflace může výrazněji prosadit. V roce 2003 byla záporná inflace vyvolána snížením cen potravin. Podobně tomu bylo i v roce 2009, kdy roli hrály ceny na velkých komoditních trzích. V roce 2014 bude působit proti deflaci zdražení vodného a stočného asi o 3–4 % a pohonných hmot nejméně o 4 %. Proti tomuto zdražo vání bude pokles cen energií významnější. V první polovině roku 2014 by se mohly snížit ceny elektřiny o 10 až 12 % a přibližně o 1 % ceny tepla. Firmám by klesaly tržby a situace by ovlivnila reálné mzdy. Opatření centrální banky ze začátku listopadu 2013, tedy s cílem položit deflaci překážky, znehodnotilo korunu; užiteč nější by byl takový krok však v červenci 2013. Toto opatření mírně pomůže exportujícímu průmyslu, lidem vracejícím eura, nikoliv spotřebitelům, jimž poněkud ubere kupní sílu (i na byty). Stavebnictví však nepomůže. Hodnota dolaru se dílem pojí s cenou ropy. Jakmile cena ropy narostla, dolar se kupoval levněji.

Růst HDP: nutnost, či chiméra? Zdá se, že rezortu stavebnictví by pomohl růst hrubého domácího produktu, mohovitost investorů v průmyslu. Česká republika je závislá na okolních ekonomikách, nejvíce na německé. V Evropě se čeká podle Evropské komise příznivý rok 2014. Krize vyvolaná obchody amerických bank, kdy daly do hry beztrestně vklady veřejnosti, by měla údajně slábnout. V roce 2014 by měl nastat vzestup HDP o 1,8 %, což by však stále nevyrovnalo propady za poslední dva roky. V roce 2014 má HDP růst v celé EU 28 o 1,4 %. Podle eurokomisaře pro hospodářskou a měnovou politiku Olliho Rehna by v zemích, kde se platí eurem, HDP mohl vzrůst o 1,1 %. Tato mírná naděje znamená, že dříve či později by mohlo pookřát i stavebnictví. Politici v Německu i v České republice mluví o růstu jako o kýžené spáse. „Růst je nutný,“ shodl se summit prezidentů (Právo, 14. června 2013). Ekonomové by se s většinou prezidentů shodli. Krize bývá totiž nejčastěji diagnostikována jako zastavení růstu, propad. Podnikatelé ve stavebnictví čekají na pomoc ve formě státních zakázek, stimulu, a to bez změny současného systému. Nutnost takového řešení se spojuje se sociální situací nezaměstnaných. Na schůzce devatenácti nejvyšších představitelů států v červnu 2013 v Bratislavě se konstatovalo, že dochází k příjmové polarizaci jako průvodního jevu krize. Potvrzuje to fakt, že 65 % zaměstnanců má průměrnou a nižší mzdu, medián mzdy se u různých profesí pohybuje 10 % pod průměrem, 35 % zaměstnanců má mzdu nad průměrem. Polarizace však

není vyvolána krizí. Rozevírání nůžek mezi více a méně kvalifikovaným výkonem trvala dlouho před krizí. U jednotlivých profesí ji lze ve stavebnictví doložit od konce roku 1992. Polarizace tedy krizi nezpůsobila a neprohloubila, naopak, ocenění intenzivnějšího podněcování produktivity je pro ekonomiku efektivní. Prezidenti měli za to, že „růst je nutný“. Ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha však konstatuje: „Růst už není hlavní modla.“ Růst je hypotéza vývoje, podložená zkušeností, ale bez dalších podmínek a náplní je jednostranná nebo ne vždy platná. Jeho obnovení ve starém provedení, při zaběhlých strukturách, nezaručuje, že se uleví veřejnosti a že by se populace zbavila zotročování zadlužováním či spekulací bank. I při případném růstu může většina chudnout, např. placením restitucí, které připadne menšině populace. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Josef Stiglitz, který přednášel v Praze, uvedl, že bez změny struktury nemá růst smysl. Spojené státy se podle něho potýkají s tím, že systém zvýhodňuje bohaté na úkor ostatních, situace je tedy podobná jako ta současná v české ekonomice. Konkrétní podoba bohatšího pólu je jiná. Evropské ekonomiky tíží dluh, ale jen ten krizi nezpůsobil. Ekonomiky Irska a Španělka se například potýkají s problémy, i když měly přebytky. Krize se uvažováním o růstu ani růstem nezacelí. Je třeba měnit strukturu ekonomiky. Banky by měly například znovu poskytovat úvěry a brát vklady, pomáhat investovat. V současnosti jsou však často jejich nejoblíbenější činností místo podpory investic spekulativní finance. Ozývají se hlasy, že by mohl zaniknout Mezinárodní měnový

fond, který je akciovou společností Spojených států. Pokud by MMF zůstal, měla by každá země mít jeden hlas (v současnosti je váha hlasu dána kvótou, kterou země do MMF odvádí, přičemž kvóta závisí na HDP a souvisejících faktorech, pozn. red.). Vadou struktury a překážkou růstu je v Evropě okolnost, že chybí pohyb pracovní sil, jeden z předpokladů posilování jednotného trhu. Co se společné měny týče, není všemohoucí a někdy může být výhodné ji nemít. Vznikla jako politický projekt, který však ne vždy jistila ekonomika. Česká ekonomika nevýhodě jednotné měny někdy uniká. Stavebnictví v ČR je zpomalováno nikoliv vlastní vinou, nikoliv špatným managementem, nikoliv laxností vlády, která dává do pokladny málo prostředků, ale systémem, nevyrovnaností evropské ekonomiky, koncepcí, která byla prosazena, ale skřípe, a také konstrukcí měny, jež v podstatě zachovává jednu zemi vyspělejší a druhou méně vyspělou. ■ Použitá literatura: [1] Cikánek, M: Malé firmy v současné krizi, Tepelná ochrana budov 5/2012. [2] ČKAIT, ČSÚ, České stavebnictví v číslech do roku 2012. [3] Eurostat (Data for short-term economic analysis 12/2012). [4] Daten und Fakten zum Baumarkt, Betriebswirtschaftes Institut Düsseldorf 2012. [5] Stropnický, M.: Růst už není hlavní modla, říká ekonomka Ilona Švihlíková. Právo: SALON, 29. února 2013. [6] „Růst je nutný,“ shodl se summit prezidentů. Právo, 14. června 2013. [7] TREXIMA, MPSV, Informační systém o průměrném výdělku, sešity 1992–2013.


35

statistika

text a grafické podklady Ing. Petra Cuřínová

Stavebnictví v letech 2012 a 2013

Index stavební produkce (ISP) zaznamenal v roce 2012 meziroční pokles o 7,6 %. Také v prvních třech čtvrtletích roku 2013 zlepšení nenastalo a výkon českého stavebnictví je stále pod úrovní předchozích let. Stavební produkce klesla v lednu až září 2013 meziročně o 10,3 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 se jedná dokonce o pokles o 28,4 %. Produkce pozemního stavitelství klesla v lednu až září 2013 o 9,6 % (příspěvek 6,6 %) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 12,1 % (příspěvek 3,7 %). Stavebnictví se i nadále potýká s úbytkem stavebních zaká zek i nedostatečnou poptávkou a v první polovině roku 2013 byl vývoj v jednotlivých kategoriích podobný: byly zaznamenány meziroční poklesy o více než 10 %. Ve 3. čtvrtletí roku 2013 byl zaznamenán nepříznivý vývoj ze-

Období

2012 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 2013 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

jména v inženýrském stavitelství, jež pokleslo o 10,2 %. O něco lépe si aktuálně stojí pozemní stavitelství, jeho produkce klesla ve 3. čtvrtletí roku 2013 meziročně o 4,0 %. Příspěvky jednotlivých kategorií na celkový index stavební produkce ve všech čtvrtletích ukazuje tab. 1. Pro lepší srovnatelnost údajů o stavební produkci se každý měsíc provádí sezonní očištění celé časové řady metodou TRAMO/SEATS implementovanou v programovém produktu DEMETRA. Časová řada použitá pro toto sezonní očišťování začíná údaji od ledna 2000. Po sezonním očištění lze porovnávat stavební produkci za čtvrtletí jdoucí za sebou. Pokud se časová řada měsíčních údajů očistí o sezonní vlivy a náhodné faktory, dostaneme také trend indexu stavební produkce. Jeho křivka směřuje poměrně prudce dolů a v současné době se nacházíme pod

Trend indexu stavební produkce bazický index ze stálých cen 120

průměr roku 2010=100

Stavebnictví v ČR dosáhlo své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Produkce v pozemním stavitelství přitom klesá již od roku 2008, zatímco v inženýrském stavitelství pokles nastal o dva roky později.

10 0

Stavební produkce celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství 70 1.

2. 3. 2008

4.

1.

2. 3. 2009

4.

1.

2. 3. 2010

úrovní bazického roku 2010, jak ukazuje graf 1. Mnoho optimizmu neposkytuje ani statistika stavebních zakázek, které zajišťují podniky s padesáti a více zaměstnanci. Tyto podniky uzavřely v prvních devíti měsících roku 2013 v tuzemsku 29,4 tisíc stavebních zakázek a tento počet meziročně klesl o 6,2 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 8,3 % a činila 99,1 mld. Kč. Na pozemním stavitelství uzavřely podniky nové zakázky v hodnotě 46,7 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje pokles o 18,7 %. Hodnota nových zakázek na inženýrském

▲ Tab. 1. Index stavební produkce v letech 2012 a 2013

1. čtvrtletí –12,7 % –9,3 % –3,4 %

2. čtvrtletí –13,9 % –9,6 % –4,3 %

▲T ab. 2. Rozklad meziročního přírůstku indexu stavební produkce v roce 2013

36


1.

2. 3. 2011

4.

1.

2. 3. 2012

4.

1.

2. 2013

3.

▲ Graf 1. Trend indexu stavební produkce v letech 2008–2013

Index stavební produkce Stálé ceny Stavební produkce celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství meziroční průměr roku meziroční průměr roku meziroční průměr roku index 2010 = 100 index 2010 = 100 index 2010 = 100 90,0 52,9 92,8 60,3 82,4 38,6 94,0 90,2 96,6 93,9 88,8 83,1 93,8 102,6 94,3 104,9 92,9 98,2 91,0 110,7 90,8 113,4 91,5 105,4 87,3 46,2 87,6 52,8 86,6 33,5 86,1 77,7 86,0 80,8 86,4 71,8 94,0 96,4 96,0 100,7 89,8 88,2

Rok 2013 Změna indexu stavební produkce V tom: Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

4.

3. čtvrtletí –6,0 % –2,7 % –3,3 %

1.–3. čtvrtletí –10,3 % –6,6 % –3,7 %

stavitelství činila 52,4 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o 3,4 %. Z výše uvedených dat je zřejmé, že průměrná hodnota jedné stavební zakázky klesá, což souvisí s úbytkem velkých veřejných zakázek zejména na dopravní infrastrukturu. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 činila 3,4 mil. Kč, což je v meziročním srovnání pokles o 2,3 %.

Nové stavební zakázky Ke konci 3. čtvrtletí roku 2013 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 11,6 tisíc zakázek, což znamenalo meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 130,9 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek se ve srovnání se stavem na konci 3. čtvrtletí roku 2012 snížil o 14,6 %. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a v současnosti se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002. Výše uvedený trend se týká jak soukromých, tak i veřejných zakázek, i když vývoj v jednotlivých

Nové stavební zakázky podniky s 50 a více zaměstnanci Celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství počet hodnota hodnota hodnota v mil. Kč meziroční v mil. Kč meziroční v mil. Kč meziroční index index index 2012 1. čtvrtletí 8 058 26 854 53,7 13 858 62,9 12 996 46,4 2. čtvrtletí 10 762 38 302 86,3 20 533 107,0 17 769 70,5 3. čtvrtletí 12 507 42 981 92,3 23 111 110,4 19 870 77,5 4. čtvrtletí 9 484 41 020 107,6 20 499 137,5 20 521 88,4 2013 1. čtvrtletí 7 625 21 993 81,9 8 928 64,4 13 065 100,5 2. čtvrtletí 10 988 37 733 98,5 20 318 99,0 17 415 98,0 3. čtvrtletí 10 776 39 391 91,6 17 510 75,8 21 881 110,1 ▲ Tab. 3. Nové stavební zakázky v letech 2012 a 2013 – podniky s padesáti a více zaměstnanci

2013 Změna indexu nových zakázek V tom: Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

1. čtvrtletí –18,1 %



1.–3. čtvrtletí –8,3 %

–18,4 % +0,3 %

–0,6 % –0,9 %

–13,0 % +4,6 %

–9,9 % +1,6 %

▲ Tab. 4. Rozklad meziročního přírůstku nových stavebních zakázek v roce 2013

průměr roku 2010=100

Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci sledovaného období bazický index

podniky s 50 a více zaměstnanci

150

100

veřejné zakázky soukromé zakázky celkem 70 1.

2. 3. 2008

4.

1.

2. 3. 2009

4.

1.

2. 3. 2010

4.

1.

2. 3. 2011

4.

1.

2. 3. 2012

4.

1.

2. 2013

3.

▲ Graf 2. Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci 3. čtvrtletí roku 2013 u podniků s padesáti a více zaměstnanci

bytové budovy 12,0 % nebytové budovy 28,7 % inženýrské stavby 31,3 %

▲ Graf 3. Struktura stavebních prací v roce 2012

kategoriích nebyl zcela totožný. Odlišnosti vycházejí z ochoty státu financovat stavební akce a také

z objemu prostředků, jež se čerpají z Evropské unie. Z celkového stavu tuzemských zakázek uza-

vřených ke konci 3. čtvrtletí roku 2013 připadalo na veřejné zakázky 64,3 mld. Kč a jejich objem se meziročně snížil o 20,4 %. Hodnota soukromých zakázek ve srovnání s minulým rokem klesla o 19,9 % na 45,0 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Více informací o struktuře stavební produkce podle kategorií výstavby a také o jejím územním rozmístění poskytují data zjišťovaná v roční periodě. Pro publikování strukturálních dat je nejvhodnější použít stavební práce podle dodavatelských smluv (S), které se svým pojetím blíží tržbám a lze je publikovat ve finančním vyjádření. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách v běžných cenách. V roce 2012 provedly stavební společnosti stavební práce v hodnotě 424 mld. Kč, z toho více než polovina (238 mld. Kč) připadala na větší stavební firmy s více než dvaceti zaměstnanci. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, přibližně čtvrtina prací připadla na opravy a údržbu. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se

i firmy, kde práce v zahraničí tvoří významnou součást jejich celkového obratu. Výše uvedená struktura stavebních prací se v průběhu jednotlivých let významným způsobem nemění a rozdělení v roce 2012 ukazuje graf 3.

Stavební práce podle směrů výstavby Za větší podniky s dvaceti a více zaměstnanci jsou dostupné podrobnější údaje o struktuře stavebních prací, které se fakturují konečnému odběrateli. Stavební práce na nové výstavbě i opravách a údržbě se třídí podle klasifikace stavebních děl a v průběhu minulých let jsou v této struktuře patrné změny. Zcela zřetelně je vidět pokles podílu výstavby budov, především pak vícebytových. V období boomu bytové výstavby činil tento podíl až 13 % (v roce 2007) z celkových stavebních prací podniků s dvaceti a více zaměstnanci, v roce 2012 to bylo pouze 8 %. Podobnou situaci lze pozorovat v kategorii dálnic a silnic, kde byl propad ještě razantnější (z 22 % v roce 2009 na 16 % v roce 2012). Pokud porovnáme strukturu stavebních prací pouze na opravách a údržbě, tvoří plnou čtvrtinu oprava místních a účelových komunikací. Na nové výstavbě mají největší podíl průmyslové budovy a dálnice.

Stavební práce v regionech Vzhledem k tomu, že stavebnictví je na rozdíl od průmyslu pevně spjato s místem výsledné produkce (tedy výstavby), je zajímavé porovnat stavební práce v jednotlivých regionech. Informace máme opět pouze za podniky s dvaceti a více zaměstnanci. Z celkových fakturovaných dodávek těchto podniků ve výši 238 mld. Kč se nejvíce prostavělo v Praze (celkem 50 mld. Kč, tedy 21 %). S větším odstupem pak následují kraje Moravskoslezský (26 mld. Kč, 11 %) a Jihomoravský (27 mld. Kč, 11 %).


37

▲ Obr. 1. Stavební práce v roce 2012 podle místa stavby (firmy s dvaceti a více zaměstnanci)

4,4–18,7 18,8–29,8 29,9–41,7 41,8–56,0 56,1–87,1

▲ Obr. 2. Stavební práce v roce 2012 pro veřejné zadavatele (firmy s dvaceti a více zaměstnanci), podíl na celkových stavebních pracích v OPR místa stavby

38


Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Sídlo firmy (= 100 %)

Praha

43

22

7

7

1

5

23

12

6

17

8

4

4

3

Středočeský

8

55

5

9

2

14

9

7

14

7

3

2

6

4

Jihočeský

8

1

71

6

1

1

2

0

1

3

2

0

2

1

Plzeňský

5

2

3

57

3

2

0

1

0

1

1

2

2

1

Karlovarský

3

0

1

4

88

4

0

0

0

0

0

0

0

1

Ústecký

6

4

3

3

1

64

3

4

3

1

3

1

2

1

Liberecký

3

2

0

3

0

4

54

5

6

1

1

0

0

0

Královéhradecký

3

2

1

3

0

0

2

62

12

5

1

2

2

2

Pardubický

2

2

0

1

1

1

0

6

42

3

4

1

2

1

Vysočina

2

1

3

1

2

1

1

1

3

46

5

1

2

1

Jihomoravský

4

6

3

2

0

2

0

1

5

10

54

5

13

2

Olomoucký

2

1

1

1

0

0

0

1

2

4

6

59

7

5

Zlínský

3

1

1

2

0

0

4

0

1

0

3

4

44

1

Moravskoslezský

8

3

1

1

0

2

1

0

5

1

8

19

12

76

Místo stavby

▲ Tab. 5. Stavební práce v roce 2012 podle místa stavby a sídla firmy v % (firmy s 20 a více zaměstnanci)

Na opačném konci řady se nachází kraje Karlovarský, Liberecký, a Pardubický, které jsou ovšem menší svou rozlohou. Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. Tab. 5 znázorňuje, kolik stavební společnosti se sídlem ve vybraném kraji prostavěly v ostatních regionech. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla (v tabulce zeleně) a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které téměř pětinu (19 %) svých stavebních prací realizovaly na území Moravskoslezského kraje (v tabulce oranžově). V Moravskoslezském kraji staví hojně také firmy z kraje Zlínského a Ji-

homoravského (v tabulce žlutě). Naopak společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují (v tabulce fialově) a řadí se k největším stavebním „patriotům“, když 88 % zakázek provedly v roce 2012 na území vlastního kraje. Jak bylo výše uvedeno, nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto do ní za prací přicházejí také stavební společnosti ze všech částí České republiky. Některé firmy v hlavním městě odpracují poměrně značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem ve Středočeském kraji nebo na Vysočině, ale také ve krajích Libereckém a Královéhradeckém (v tabulce modře). Výše popsané struktury se samozřejmě s prováděním jednotlivých akcí mohou měnit, ale základní principy a vazby v průběhu let zůstávají stejné.

Veřejné zakázky Stavební společnosti s dvaceti a více zaměstnanci také poskytují data o tom, kolik stavebních prací provádějí pro veřejné zadavatele. V roce 2012 provedly firmy stavební práce pro veřejné zadavatele ve výši 91 mld. Kč a z tohoto objemu se nejvíc prostavělo v Praze (20 mld. Kč), následoval kraj Jihomoravský (11 mld. Kč) a Moravskoslezský (10 mld. Kč), což jsou i kraje s celkově vysokým objemem stavebních prací. V jednotlivých regionech je proto zajímavé zjistit také podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele na celkovém objemu fakturovaných dodávek všem konečným odběratelům. Průměr za celou Českou republiku se pohybuje kolem 38 % dodávek pro veřejné zadavatele z celkového objemu

stavebních prací. V tomto ohledu je na tom nejlépe kraj Plzeňský (47 %) a také Liberecký (46 %), ale mezi jednotlivými kraji nejsou patrné výrazné rozdíly. Pokud bychom se podívali na jemnější členění, rozdíly vidíme v jednotlivých regionech větší. Je to způsobeno především většími investičními akcemi, které jsou financovány z veřejných zdrojů, takže tato struktura se v průběhu let může značně měnit. Svůj vliv může v jednotlivých oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele je pak logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů. ■ Autorka: Ing. Petra Cuřínová, Český statistický úřad


39

statistika

text a grafické podklady CEEC Research

Počet firem a jejich zaměstnanců neodpovídá situaci na stavebním trhu Pokles ve stavebnictví je stále velice intenzivní (10,3 %), ale výsledky za první tři čtvrtletí roku 2013 ukazují na přibrzďující se pokles sektoru. Počet subjektů podnikajících ve stavebnictví ve srovnání s rokem 2008 vzrostl, ale poslední dva roky ukazují na již pokračující pokles. Počty zaměstnaných osob ve stavebnictví klesají téměř bez přestání od počátku krize. 2013 ukazují na mírné přibrždění předchozího rychlého propadu stavebnictví z prvního pololetí tohoto roku. Stavební produkce v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 klesla meziročně o 10,3 %

Pokles sektoru o 10,3 % Nejnovější výsledky publikované Českým statistickým úřadem za poslední tři čtvrtletí roku

(v prvním pololetí o 12,7 %). Výsledky se tak postupně blíží očekáváním ředitelů stavebních firem ohledně jimi predikovaného celoročního vývoje sektoru (pokles o 7,4 %). Produkce pozemního stavitelství klesla zatím o 9,6 %, inženýrské stavitelství klesá intenzivněji (o 12,1 %) zejména kvůli chybějícím velkým státním zakázkám. Z dlouhodobějšího pohledu je vidět, že české stavebnictví meziročně klesá již pátým rokem a v současné době se nachází nejen pod úrovní let 2007 a 2008, kdy bylo na svém vrcholu, ale také

Rozklad meziroční změny indexu stavební produkce Rozklad meziroční změny indexu stavební produkce

10 10

5

meziroční změna v %, příspěvky v p.b meziroční změna v %, příspěvky v p.b

5

0

-5

0

pod úrovní bazického roku 2010. Stavební produkce od počátku roku do konce září 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 28,4 %.

Počty a hodnota zakázek Počet stavebních zakázek stavebních podniků s padesáti a více zaměstnanci v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 se meziročně snížil o 6,2 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 29,4 tisíce. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 8,3 % a činila 99,1 mld. Kč, v pozemním stavitelství 46,7 mld. Kč (pokles o 18,7 %) a v inženýrském stavitelství 52,4 mld. Kč (růst o 3,4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 činila 3,4 mil. Kč a byla meziročně o 2,3 % nižší.

-5

Menší zásoba práce

-10 -10

-15 -15

-20-20

příspěvek příspěvekinženýrského inženýrskéhostavitelství stavitelství příspěvek příspěvekpozemního pozemníhostavitelství stavitelství meziroční změna meziroční změnaISP ISPcelkem celkem

-25-25

1 1

2 2

33

44

11

2008 2008

22

33

2009 2009

44

11

22

3

4

11

2010 2010

22

33

44

11

22

2011 2011

33

2012 2012

44

1 1

2 2 3 3 2013 2013

Ke konci 3. čtvrtletí roku 2013 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 11,6 tisíce zakázek, což znamenalo meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 130,9 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek

▲ Graf 1. Rozklad meziroční změny indexu stavební produkce

Graf1.1.Rozklad Rozkladmeziroční meziroční změny indexu Graf indexu stavební stavebníprodukce produkce ISP celkem pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

1. čtvrtletí –12,7 % –12,4 % –13,4 %

▲ Tab. 1. Meziroční změny indexu stavební produkce v roce 2013 Počty hodnota zakázek zakázek Počty aahodnota

1. čtvrtletí –18,1 % –35,6 % 0,5 %

2. čtvrtletí –13,9 % –14,0 % –13,6 %

3. čtvrtletí –6,0 % –4,0 % –10,2 %

1. až 3. čtvrtletí –10,3 % –9,6 % –12,1 %

2. čtvrtletí –1,5 % –1,0 % –2,0 %

3. čtvrtletí –8,4 % –24,2 % +10,1 %

1. až 3. čtvrtletí –8,3 % –18,7 % +3,4 %

Početstavebních stavebníchzakázek zakázek stavebních stavebních podniků ažaž 3. 3. čtvrtle Počet podnikůsspadesáti padesátiaavíce vícezaměstnanci zaměstnanciv v1.1. čtvr roku 2013 se meziročně snížil o 6,2 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 29,4 tisíce. Celko roku 2013 se meziročně snížil o 6,2 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 29,4 tisíce. Cel ▲ Tab. 2. Meziroční změny zakázek objemu nových meziročně stavebních zakázek 2013 (podniky s 50 a více zaměstnanci) 99,1 mld. Kč, v pozemním stavite hodnota těchto klesla hodnota těchto zakázek meziročně klesla oo 8,3 8,3% %aačinila činila 99,1 mld. Kč, v pozemním stav 46,7 mld. Kč (pokles o 18,7 %) a v inženýrském stavitelství 52,4 mld. Kč (růst o 3,4 %). 46,7 mld. Kč (pokles o 18,7 %) a v inženýrském stavitelství 52,4 mld. Kč (růst o 3,4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 činila 3,4 m prosincový speciál 40 Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 činila 3,4 Kč a byla meziročně o 2,3 % nižší. Kč a byla meziročně o 2,3 % nižší. Nové zakázky celkem pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

Rozklad meziroční změny objemu nových stavebních zakázek podniky s 50 a více zaměstnanci

Počet podnikatelských subjektů

40

20 meziroční změna v %, příspěvky v p.b

se ve srovnání se stavem na konci 3. čtvrtletí roku 2012 snížil o 14,6 %. Klesající zásoby práce stavebních firem jen ukazují na potenciální další problémy sektoru, pokud nedojde k nečekanému přílivu nových zakázek. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a v současnosti se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002.

0

-20

-40

příspěvek inženýrského stavitelství příspěvek pozemního stavitelství meziroční změna nových zakázek celkem

-60

I přes probíhající krizi počty sub1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 jektů ve stavebnictví podle údajů 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ČSÚ nepřetržitě rostly až do roku 2011. V roce 2012 byl zaznamenán první menší meziroční pokles ▲ Graf 2. Rozklad meziroční změny objemu nových stavebních zakázek (o 1,1 %) a tento rok velice pozvolný úbytek zatím pokračuje i v roce kud nedojde k nějaké nečekané našich relevantních konkurenč- Petr Čížek, jednatel firmy SWIEGraf 2. Rozklad meziroční změny objemu nových stavebních zakázek 2013 (v lednu až září ve srovnání změně, tj. přílivu většího objemu ních firem zatím neskončil nikdo TELSKY stavební s.r.o. a předses koncem roku 2012 o 0,7 %). Jak zakázek, můžeme očekávat začá- a počet účastníků soutěží rozhod- da Sdružení pro výstavbu silnic, ukazují uvedená čísla, celkově tak tek intenzivnější konsolidace trhu. ně neklesá, o žádné pročisťování konstatuje: „Některé firmy dopladošlo k růstu počtu subjektů ve Řada firem již vyčerpala nebo je se zatím nejedná. Setrvačnost tily na nedostatek zakázek, slabé stavebnictví ve srovnání s posled- na hranici svých rezerv a případné zakázek je v našem oboru značná, kapitálové zázemí a někdy i na Menší zásoba práce ním rokem konjunktury, tj. rokem zakázky za ceny s nulovým ziskem nenastalo ještě ani vystřízlivění vlastní chyby v cenové politice.“ 2008. Hlavní příčinou byl zejména nebo i zápornou marží již neustojí. z extrémně nízkých nabídko- Podle něj však hlavní vlna úpadků konci čtvrtletí měly stavební s Konec padesáti více zaměstnanci celkem rychlejšíKe vznik nových3. subjektů na roku Kolem2013 vysychajícího rybníka sedípodniky vých cen. a fúzea středních stavebních firem teprve přijde. trhu oproti počtu subjektů, které aktuálně příliš mnoho rybářů a větších firem, případně ústup Antonín Daňa, člen představensmluvně uzavřeno 11,6 tisíce zakázek, což znamenalo meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky svoji činnost ukončily, tj. míře rea těm navíc již docházejí zásoby.“ z trhu u zastoupení zahraničních stva firmy Porr a.s., říká: představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 130,9 mld. Kč„Nynější a produkce (která však klesá). Tomáš Hajič, předseda předsta- koncernů, nastane až v dalších situace ještě neznamená pročišťotento objem uzavřených zakázek se vestavby srovnání stavem navyčerpání konci 3.všech čtvrtletí roku 2012 snížil o Jiří Vacek, ředitel firmy CEEC venstva firmy Dálniční Pra- se dvou letech, po vání trhu. Rozhodující úlohu hrají 14,6 %. Klesající zásoby práce stavebních firem jen ukazují na potenciální další problémy Research, s.r.o., k tomu říká: „Po- ha, a.s., se domnívá: „Z pohledu rezerv.“ velké koncerny a v tomto případě Rok

sektoru, pokud nedojde k nečekanému přílivu nových zakázek. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátkuCelkem roku 2009 a v současnostiPodniky se jejich ve s 50objem a více zaměstnanci (podnikatelské subjekty a pracující majitelé) (ve sledovaném období) finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002. počet

meziroční změna

počet

meziroční změna

2008

293 151

–

755

2009

297 638

1,5

754

–0,1

2010

311 038

4,5

708

–6,1

2011

326 309

4,9

660

–6,8

2012

322 670

–1,1

642

–2,7

2013 (leden až září)

320 546

–0,7

603

–6,1

▲ Tab. 3. Vývoj počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví – změny jsou výsledkem přílivu nově založených subjektů – ukončení činnosti stávajících subjektů a rozdíl přílivu firem přicházejících z jiných oborů nebo odlivu odcházejících firem ze stavebnictví do jiných oborů (zdroj: ČSÚ)

Rok

Vzniklé počet

Zaniklé

meziroční změna

počet

meziroční změna

2008

14 064

–

5 484

–

2009

13 868

–1,4

5 645

2,9

2010

11 708

–15,6

5 302

–6,1

2011

11 259

–3,8

6 330

19,4

2012

9 960

–11,5

8 193

29,4

▲ Tab. 4. Nově vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty – stavebnictví (zdroj: RES)


41

Trend stavu stavebních zakázek ke konci sledovaného období bazický index

podniky s 50 a více zaměstnanci

ukončujících jejich činnost ve stavebnictví (tj. bez subjektů, které přicházejí nebo odcházejí z jiných oborů do stavebnictví), 140 je vidět, že od roku 2008 lze zaznamenat zrychlující se trend růstu počtu zanikajících subjektů 120 ve stavebnictví (s výjimkou roku 2010). V roce 2012 zaniklo až o 29,4 % firem více než v roce 2011. Počt y nově vzniklých 100 subjektů naopak konstantně od počátku krize klesají, za rok 2012 vzniklo o 11,5 % méně subjektů 80 než v předchozím roce. Navíc veřejné zakázky například výsledky z roku 2011 soukromé zakázky celkem a 2012 také ukazují na určitou míru přechodu firem z oblasti 60 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. stavebnictví do jiných oborů. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podle Milana Valenty, obchodního ředitele a člena předsta▲ Graf 3. Trend stavu stavebních zakázek ke konci sledovaného období, podniky s padesáti a více zaměstnanci venstva firmy Průmstav a.s., se ukázalo následující: „Velká stavu stavebních zakázek ke konci sledovaného období část firem začala řešit vlastní restrukturalizaci pozdě, nebo ji neprovedla vůbec, což u mnohých společností vedlo až k úpadku – tento proces ale není samozřejmě atelských subjektů ještě u konce, takže se máme na co těšit.“ jící krizi počty subjektů ve stavebnictví podle údajů ČSÚ nepřetržitě rostly až do Aleš Kocourek, jednatel firmy KASTEN spol. s r.o., se domnívá: roce 2012 byl zaznamenán první menší meziroční pokles (o 1,1 %) a tento rok „Stavebnictví je specifické svou ný úbytek zatím pokračuje i v roce 2013 (v lednu až září ve srovnání s koncem roku setrvačností, dlouhodobostí kon. Jak ukazují uvedená čísla, celkově tak došlo k růstu počtu subjektů ve traktů. Není tak elastické jak jiné e srovnání s posledním rokem konjunktury, tj. rokem 2008. Hlavní příčinou byl obory, na vývoj reaguje někdy se ejší vznik nových subjektů na trhu oproti počtu subjektů, které svoji činnost značným zpožděním.“ míře reprodukce (která ale klesá). Pavel Pilát, generální ředitel firmy Metrostav a.s., dodává: „Firmy ditel firmy CEEC Research, s.r.o., k tomu říká: „Pokud nedojde k nějaké nečekané dostihla minulost ještě znásobená ▲ Graf 4. Počet zakázek, subjektů ve stavebnictví 2008 začátek až 2013 intenzivnější konsolidace ivu většího objemu můžemev letech očekávat stále se zhoršující situací na trhu em již vyčerpala nebo je na hranici svých rezerv a případné zakázky za ceny s nedošlo k ukončení činnosti zmenšení firem a sestup do nižší nomická kvalita zásobníku jejich a v legislativě.“ em nebou žádné i zápornou marží již neustojí. Kolemvelikosti). vysychajícího rybníka sedí kategorie z firem.“ zakázek měaktuálně optimizmem nenapl- Radek Mrázek, obchodní ředitel ybářů a těm navíc již docházejí zásoby.“ Zmenšení firem a stavebních ňuje. Nuda nás na stavebním trhu firmy BAK stavební společnost kapacit rovněž potvrzují klesající Zmenšení velikosti firem na v nejbližší„Z době nečeká,“ myslí si a.s., se dotkl tématu rezerv: „Nepředseda představenstva firmy stavby Praha, a.s., se 2013 domnívá: pohledu Graf 4. Počet subjektů veDálniční stavebnictví v letech 2008 až čísla zaměstnanců. I přes již Luboš trhu Tomášek, ekonomický ře- vím, jestli to je pročišťování trhu, tních konkurenčních firem zatím neskončil nikdo a počet účastníků soutěží realizovanéSetrvačnost optimalizace zakázek kapacit ditel I přespročisťování nárůst počtu se subjektů představenstva firmy ale podle mého názoru to je důsleesá, o žádné zatím nejedná. je va člen našem oboru na trhu se však u řady firem a snižování počtu pracujících osob Viamont DSP a.s. dek nesmyslné honby za stavebtalo ještě ani vystřízlivění z extrémně nízkých nabídkových cen. Konec a fúze Meziroční vývoj počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví současný stav kajejich velikost zmenšila např. ními objemy na úkor profitability tších firem, připadne ústup u zastoupení zahraničních koncernu, nastane až v Počet subjektů nanebo trhuzi trhu od počátku krizeneodpovídá vzrostl opoptávce 9,3 %, počet nově zakládaných podnikatelských pacit stále z pohledu obratu počtu a víry v to, že toto období bude etech,subjektů pozaměstnanců. vyčerpání všech rezerv.“ a téměř pětina stavebních kapacit se totiž Například u věttrvat pouze pár let a pak nastane ve stavebnictví však konzistentně klesá. Pokud podíváme čistě jen na vývoj nově Meziroční vývoj nemá v současnosti využití. To ších stavebních firem (podniky restart ekonomiky. Všechny léty dnatel vznikajících firmy SWIETELSKY stavební s.r.o. a předseda Sdružení pro výstavbu silnic, subjektů nebo naopak subjektů ukončujících jejich činnost ve stavebnictví (tj. bez počtu podnikatelsamozřejmě ukazuje, že pokud s padesáti a více zaměstnanci), nastřádané rezervy pokryly ztráNěkterésubjektů, firmy doplatily na nedostatek kapitálové zázemí a někdy i je navidět, že od roku ských subjektů které přicházejí nebo zakázek, odcházejíslabé z jiných oborů do stavebnictví), které podrobněji monitoruje ČSÚ, nedojde k výraznějšímu nárůstu tové zakázky a v současnosti není 2008 zaznamenat se trend růstu počtu zanikajících subjektů ve stavebnictví (s V konečném důsledku si Počet subjektů na trhu od po- kde brát. po stavebních pracích, došlolze k úbytku v rámcizrychlující tohoto poptávky výjimkou Vroku roce 2012 zaniklokapacit až o a odchodu 29,4 % firem více nežvzrostl v roceo 2011. nově čátku krize 9,3 %,Počty dojde k redukci segmentu roku až o 202010). % oproti za tuto situaci částečně můžeme počet nově zakládaných podničásti subjektů z trhu. 2008 (úbytek zaměstnanců však my sami, vzniklých subjektů naopak konstantně od počátku krize klesají, za rok 2012 vzniklo o 11,5 % stavaři.“ katelských subjektů ve stavebzásadní pády jsem zatímvýsledky neznamená ve většině případů „Žádné Radim Martinek, finanční ředitel méně subjektů než v předchozím roce. Navíc například z roku 2011 a 2012 také ukazují ukončení činnosti těchto podni- nezaznamenal, pročišťování pro- nictví však konzistentně klesá. firmy VCES a.s., hovoří o tlaku na na určitou míru přechodu firem z oblasti stavebnictví do jiných oborů. ků, ale pouze pokles pod hranici běhlo spíše na úrovni menších Pokud se totiž podíváme čistě ceny: „Za vysokým počtem firem, Podle Milana Valenty, obchodního ředitele a firem. členaRány představenstva firmy se odešly z českého stavebnověPrůmstav vznikajícícha.s.,které a finančně slabších si jen na vývoj stanovenou ČSÚ k monitorování ukázalo následující: „Velká část firem začala řešit vlastní restrukturalizaci pozdě, nebo ji tohoto segmentu, tj. zmíněné ale lížou i větší společnosti a eko- subjektů nebo naopak subjektů ního trhu, lze vidět stupňující se průměr roku 2010=100

160

neprovedla vůbec, což u mnohých společností vedlo až k úpadku – tento proces ale není samozřejmě ještě u konce, takže se máme na co těšit.“ 42


stabilizace ve stavebnictví nastane až po další výrazné redukci stavebních kapacit, kter trhu stéle příliš, a to i u největších stavebních firem.“ Počty zaměstnaných osob ve stavebnictví tlak na ceny a vyhrocený konkurenční boj. U mnohých firem také došlo a dále dochází k dočerpání případných rezerv z minulých let. Pokud však nedojde v dohledné době k významným změnám na straně poptávky, stabilizace ve stavebnictví nastane až po další výrazné redukci stavebních kapacit, kterých je na trhu stéle příliš, a to i u největších stavebních firem.“

Počty zaměstnaných osob ve stavebnictví

Průměrné počty zaměstnaných osob ve stavebnictví podle údajů, které jsou zjišťovány podnikovou metodou ČSÚ, až do roku 2008 rostly. V roce 2009 nastal pokles, který v dalších letech (s výjimkou roku pokračoval. V roce 2012vbyl zaznamenán Graf2010) 5. Vzniklé a zaniklé subjekty letech 2008 až 201 meziroční pokles o 1,8 % a letos zatím počet zaměstnaných osob klesá nejrychleji (o –4,7 %).

▲ Graf 5. Vzniklé a zaniklé subjekty v letech 2008 až 2012

Průměrné počty zaměstnaných osob ve stavebnictví podle údajů, které jsou zjišťovány podnikovou Graf 5. Vzniklé a zaniklé subjekty v letech 2008 až 2012 metodou ČSÚ, až do roku 2008 rostly. V roce 2009 nastal pokles, který v dalších letech (s výjimkou roku 2010) pokračoval. V roce 2012 byl zaznamenán meziroční pokles o 1,8 % a letos zatím Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví měl podobný průběh jako počet zaměstnaných osob klesá zaměstnanost v sektoru celkem, ale poklesy byly výraznější. V roce 2013 jsme zatím nejrychleji (o –4,7 %). zaznamenali meziroční pokles zaměstnanosti v této skupině o 6,9 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví měl podobný průběh jako zaměstnanost v sektoru celkem, ale poklesy byly výraznější. V roce 2013 jsme zatím zaznamenali meziroční pokles zaměstnanosti ▲ Graf 6. Průměrný počet zaměstnaných osob ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 v této skupině o 6,9 %. Marcel Soural, předseda představenstva a generální ředitel firmy Trigema a.s., menší počet Graf 6. Průměrný počet zaměstnaných osob ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 pracovníků zaměstnaných ve stavebnictví vnímá takto: „Jde o přirozený úbytek kapacit, které se nemohou na trhu uživit. Stavebnictví klesá již pátým rokem za sebou. Úbytek stavebních kapacit je jen vyrovnáváním poptávky a nabídky.“ František Vaculík, generální ředitel firmy PSJ, a.s., předpokládá úbytek lidí pracujících v sektoru stavebnictví v souvislosti s tlakem na ceny: „Osobně bohužel předpokládám, že na konci letošního či na počátku roku příštího dospějí některé české stavební ▲ Graf 7. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 celého sektoru a zejména přílivu, firmy ke svému konci. Krach na cenu. Některé firmy výrazmůže potkat některé generální ným poddimenzováním cen Další očekávaný vývoj nebo naopak nedostatku nových zakázek v příštím roce i následudodavatele, ale i specializované stavebních zakázek reagují na Další vývoj jak v počtu podnikajících letech. ■ svoji nedostatečnou zakázkovou subdodavatelské firmy. Hlavní Graf 7. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v letech 2007 až 2013 příčinou je pokračování stávají- naplněnost a nezajištěný tok telských subjektů ve stavebnictví, cího trendu na stavebním trhu, finančních prostředků pro život tak i osob zaměstnaných ve sta- Autor: generální ředitelCEEC firmy Trigema a.s., menší počet vebnictví budeazáviset od vývoje Research firmy.“ Soural, předseda představenstva kde je stupňován tlak investorů Marcel

pracovníků zaměstnaných ve stavebnictví vnímá takto: „Jde o přirozený úbytek kapacit, kte nemohou na trhu uživit. Stavebnictví klesá již pátým rokem za sebou. Úbytek stavebních k je jen vyrovnáváním poptávky a nabídky.“ prosincový speciál 43 František Vaculík, generální ředitel firmy PSJ, a.s., předpokládá úbytek lidí pracujících v s stavebnictví v souvislosti s tlakem na ceny: „Osobně bohužel předpokládám, že na konci

statistika

text CEEC Research

Krize na Slovensku zlevnila projekty, ale také zhoršila jejich kvalitu Od počátku krize se ceny projektových prací na Slovensku snížily téměř o třetinu. Jedná se o výsledek propadu poptávky a aktuálního převisu nabídky kapacit projektových společností. V důsledku nízkých cen až každá třetí společnost potvrzuje zhoršení kvality projektů, které realizuje. V příštím roce by mohlo dojít k první stabilizaci objemu projektových prací, první znatelnější růst se však očekává až od roku 2015. Vyplývá to z nejnovější Studie slovenských projektových společností analytické společnosti CEEC Research. Několik let trvající problémy stavebního trhu se odrazily také na sektoru projektových prací, a to zejména v propadu objemu zakázek pro projektové firmy a také ve snížení cen, za které firmy projekty zpracovávají. Podle ředitelů projektových společností se snížily ceny projektů v posledních pěti letech téměř o třetinu (konkrétně o 31 %). „Cenníky projektových a inžinierskych prác, honorárové poriadky komory architektov atď., ktoré boli kedysi objektívne akceptované, dnes neplatia. Ceny sa pohybujú veľakrát hlboko pod ich niekdajšie minimum. Ak by sme porovnali ceny rovnakých služieb u nás a v zahraničí, tak výsledkom je, že na Slovensku sa projektuje za pätinu ceny, ktorá je bežná v štátoch EÚ na západ od našich hraníc, respektíve v prípade Anglicka a Švajčiarska za desatinu ceny,“ komentuje současnou situaci Slavomír Podmanický, generální ředitel firmy REMING CONSULT a.s. Nízké ceny mají již velmi znatelný vliv i na kvalitu odvedené práce, jak potvrzuje část firem. Každý třetí ředitel projektové společnosti (36 %) uvádí, že za peníze, které v současné době

44


investor za projekt platí, nejsou firmy schopny nabídnout stejně kvalitní projekty, jaké realizovala jejich firma dříve. „Problémom sú najmä nízke ceny, ktoré vyplývajú zo značnej prevahy ponuky nad dopytom. Určite to súvisí aj s kvalitou. Tak ako aj pri iných ľudských činnostiach platí, že nemožno donekonečna znižovať ceny a predstavovať si, že kvalita sa zachová,“ popisuje aktuální

ně každá pátá projektová firma (22 %). Náklady na projekt přitom tvoří zpravidla 3–5 % hodnoty stavby, tedy v celkovém rozpočtu stavby velmi malý objem nákladové kapitoly. Šetřit na něm může však mít závažné negativní důsledky na následnou realizační fázi. Možné dopady vyjmenovává předseda Slovenské komory stavebních inženýrů Vladimír Benko: „Kvôli fetišu jediného výberového kritéria – najnižšej cenovej ponuky, zlacňovaniu v čase krízy – sa bežnou stala potreba opravovať nekvalitné stavby ešte pred kolaudáciu. Ešte horšie sú však prípady totálneho zlyhania stavieb s následkami strát na ľudských životoch.“ Vysok ý tlak na cenu je dán především znatelným převisem

Každý třetí ředitel projektové společnosti (36 %) uvádí, že za peníze, které v současné době investor za projekt platí, nejsou firmy schopny nabídnout stejně kvalitní projekty, jaké realizovala jejich firma dříve. situaci na trhu Peter Gemeran, jednatel a ředitel firmy Hydrocoop spol. s r.o. Stejnou situaci potvrzuje i business manager Branislav Bačo z firmy Ruukki Slovakia: „Z pohľadu výrobcov stavebných materiálov môžem konštatovať, že sa s týmto problémom stretávame denne. Projekty nie sú dotiahnuté do detailov. Chýba im koncepcia a znalosť použitia moderných materiálov. Samozrejme je jasné, že za málo peňazi je málo muziky. Nehovoriac o nedostatočnom čase na projekciu a prípravu. Následne sa snažíme situáciu zachrániť, ale vo fáze objednávania materiálov je často neskoro.“ Přijímání zakázek s nulovou nebo i zápornou marží potvrzuje přibliž-

aktuální nabídky projektových kapacit nad aktuálním obje mem zakázek. Až 22 % kapacit na trhu je v současné době nevyužitých, a proto i většina firem (70 %) očekává, že část projektových kanceláří trh ještě opustí. A tento pohled potvrzují i představitelé projektov ých a architektonických firem. „Stále je tu nepomer, počet projektových kancelárií je väčší ako objem dopytu po projektových prácach. Myslím si, že o krachu niektorých projektových firiem ešte budeme počuť,“ doplňuje Marian Kusý, ředitel firmy Tebodin SK, ale i architekt Ivan Kubík „Nadnesene sa dá povedať, že dobre už bolo. Mnohí architekti v sebazáchove zatvárajú ateli-

éry, keď majú ešte z čoho žiť z minula, alebo menia charakter svojho podnikania. Často je to veľká škoda, lebo sú to aj kvalitní jednotlivci. A krachy ďalšie ešte len čakajú, pretože ten krajec chleba, ktorý trh ponúka (ak vôbec ponúka), je čoraz menší, a ten boj je čoraz tvrdší, takže bude redukcia. Kto toto prežije, tak prežije už všetko.“ V příštím roce by podle ředitelů projektových firem mohlo dojít k první stabilizaci sektoru, tj. zastavení propadu objemu prací. Ten by měl zůstat téměř na úrovni tohoto roku (velice mírný růst o 0,7 %). Část kapacit, které jsou aktuálně nevytížené, bude tedy i v příštím roce stále obtížně hledat své uplatnění. Mírný nárůst objemu práce se očekává až v roce 2 015 , kd y by sek tor p o dle představitelů firem měl začít znatelněji růst, a to o 2,9 %. „Predpokladám, že sa v roku 2014 zastaví prepad trhu a nastane konsolidácia trhu. Je to jeden z prvých pozitívnych predpokladov za posledné roky. Napriek tomu si myslím, že sa konkurenčný boj jednotlivých subjektov na trhu ešte vyhrotí, keď že veľa firiem po dlhom ťažkom období balancuje na hranici prežitia,“ komentuje výsledky analýzy Michal Fickuliak, marketingový ředitel firmy SGCP, divize Weber Generálním partnerem Studie slovenských projektových společností 2013 je společnost Saint – Gobain, divize Weber, a zlatým partnerem je společnost Ruukki. Více informací je možné získat ve Studii slovenských projektových společností 2013, která je k bezplatnému stažení na stránkách www.ceec.eu. ■ Autor: CEEC Research

statistika

text Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Česká republika v Evropské unii (na začátku 2. dekády) EU 27 je značně heterogenní. Tvoří ji rozdílné země co do rozlohy nebo lidnatosti, s odlišnou historií, politickými nebo kulturními kořeny. Ty se včetně ekonomiky promítají do současného života zemí a mají dopad na jejich postavení v Unii. Proto je postavení ČR v EU předmětem stálého, více či méně kritického zájmu. Několik kvantitativně měřitelných pohledů na tento problém je i předmětem tohoto článku, který čerpá z nedávno vydané publikace ČSÚ.

Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva (naděje dožití nejnižšího věku), Lotyšsko, Maďarsko, Malta (nejmenší rozloha a počet obyvatel, nejvyšší hustota obyvatel, nejnižší míra ekonomické aktivity), Polsko, Slovensko, Slovinsko.

Vývoj Evropské unie

EU 27 Dvacet sedm členských zemí od 1. ledna 2007. Nové země – Bulharsko (nejnižší tvorba HDP/ obyvatele a produktivita práce), Rumunsko.

EU 15 Patnáct člensk ých zemí do 30. dubna 2004 – Belgie, Dánsko, Finsko (nejnižší hustota obyvatel), Francie (největší rozloha), Irsko (nejvyšší přirozený přírůstek obyvatel), Itálie (naděje dožití nejvyššího věku), Lucembursko (nejvyšší tvorba HDP na obyvatele a produktivita práce), Německo (nejvyšší počet obyvatel), Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko (nejvyšší míra ekonomické aktivity). EU 25 Dvacet pět členských zemí od 1. května 2004. Nové země –

Rozloha území, obyvatelstvo, ekonomická aktivita obyvatelstva Za výchozí měřítko srovnávání je možné považovat rozlohu a lidnatost. EU 27 je tvořena pevninskými i ostrovními zeměmi, na jedné straně „obry“ – Francií (největší rozlohou 640 000 km2) nebo Německem (nejlidnatější s 81,5 milionem obyvatel) a na druhé straně

„trpaslíky“ – Kyprem, Lucemburskem, Maltou (nejmenší rozlohou 316 km2 i počtem 409,8 tisíce obyvatel). Propastný je především poměr rozlohy největší a nejmenší členské země (Francie versus Malta, 2027 : 1, respektive 1 : 0,0005), ale i poměr počtu obyvatel Německa a Malty, i když ten je řádově menší, 198 : 1, respektive 1 : 0,005. Rozdílnost zemí EU 27 v těchto nejzákladnějších ukazate lích dokumentuje také hustota obyvatelstva, která napovídá i o životních podmínkách a způsobech dané společnosti. Hustota obyvatelstva se pohybuje od 17,3 obyvatele/km2 ve Finsku do 1296,9 obyvatele/km2 na Maltě, to znamená poměr 75 : 1, respektive 1 : 0,013. Českou republiku je možné podle rozlohy a počtu obyvatel považovat v EU 27 za středně velkou zemi, která se mezi ostatními členskými zeměmi umístila ve středu, respektive v horní polovině pořadí. Podle rozlohy je na 15. místě, podle počtu obyvatel na 11. místě a podle hustoty obyvatel na 8. místě. Méně příznivě se jeví Česká republika podle jednoho z ukazatelů, který vyjadřuje jednu z kvalitativních stránek obyvatelstva. Jde o ukazatel naděje dožití při narození. Podle údajů za rok 2009, tj. poslední rok, za nějž jsou

k dispozici údaje za všechny země EU 27, se ČR (77,4 let) umístila na 19. místě (za Dánskem, 79,0 let; před Polskem, 75,9 let), tedy až ve třetí čtvrtině „žebříčku“. Proti Itálii, zemi s nadějí na nejvyšší věk, činil rozdíl 4,7 roku a za unijním průměrem 2,3 roku, naopak proti Litvě byl rozdíl opačný, 4,2 roku. Od roku 1995 do roku 2011 se v ČR doba naděje na dožití při narození prodloužila o 4,7 roku. Kromě porovnání s nejlepší a nejhorší zemí podle daného ukazatele je přirozené porovnávat se s dvěma velmi srovnatelnými zeměmi co do rozlohy, počtu obyvatel i zeměpisné polohy, Rakouskem a Maďarskem (toto porovnání je vypovídající i proto, že jde o jednu starou a jednu novou členskou zemi Unie). Všechny tři země zaznamenaly za sledované období téměř plynulý růst, a to o čtyři až pět let, a během sledovaného období došlo k mírnému sblížení. Za Rakouskem Česká republika zaostávala, v roce 1995 o 3,3 roku, v roce 2011 o 3,2 roku; Maďarsko naopak předstihla v roce 1995 o 3,3 roku a v roce 2011 o 2,9 roku. Za průměrem EU 27 po celé sledované období Česká re publika zaostávala, v roce 2004 o 2,5 roku, v roce 2009 o 2,3 roku. Za příznivý nelze považovat vývoj počtu obyvatel představovaný ukazatelem přirozeného přírůstku,

Rozloha v km2 do 10 000

>10 000 až 50 000

>50 000 až 100 000

>100 000 až 500 000

>500 000

3

6

7 (včetně ČR a mediánu)

5

6

Počet obyvatel do 1 mil.

>1 mil. až 5 mil.

>5 mil. až 10 mil.

>10 mil. až 50 mil.

>50 mil.

2

6

7 (včetně mediánu)

8 (včetně ČR)

4

▲ Tab. 1. Struktura (počty) členských zemí EU 27 podle rozlohy a počtu obyvatel (2012)


45

Rozloha

Počet obyvatel

1. Francie 2. Španělsko 3. Švédsko – 14. Rakousko (xmed) 15. Česká republika 16. Irsko –

Hustota obyvatel

tis. km2

v roce 2012

640,1 499,0 410,3

1. Německo 2. Francie 3. Spojené království – 10. Portugalsko 11. Česká republika 12. Belgie – 14. Rakousko (xmed) – 25. Kypr 26. Lucembursko 27. Malta

82,4 78,9 68,9

9,2 3,6 0,3

25. Kypr 26. Lucembursko 27. Malta

mil. osob v roce 2012

osob/km2

1. Malta 2. Nizozemsko 3. Belgie – 7. Lucembursko 8. Česká republika 9. Dánsko – 14. Francie (xmed) – 25. Estonsko 26. Švédsko 27. Finsko

81,3 65,6 63,0 10,8 10,5 10,4 8,2 1,1 0,5 0,4

1 296,9 493,6 344,8 196,9 133,1 130,8 102,5 30,1 22,2 17,3

Základní relace 1.: 27. Francie: Malta 2.: 26. Španělsko: Lucembursko

2027,1: 1 1.: 27. Německo: Malta 130,3: 1 2.: 26. Francie: Lucembursko

ČR: Francie ČR: Malta

198,1: 1 1.: 27. Malta: Finsko 131,1: 1 2.: 26. Nizozemsko: Švédsko

1: 8,1 ČR: Německo 249,6: 1 ČR: Malta

75,0: 1 22,2: 1

1: 7,7 ČR: Malta 25,6: 1 ČR: Finsko

1: 9,7 7,7: 1

▲ Tab. 2. Rozloha, počet obyvatel a hustota obyvatel v EU 27 – k prohloubení informace se kromě zemí s mezními hodnotamí a průměru EU uvádí i země v pořadí prostřední, čtrnáctá, tj. medián (xmed), který pro svou adresnost může být pro srovnání neméně výstižnou střední hodnotou jako průměr

Naděje dožití při narození (věk v letech) 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1995–2011

ČR

73,3

75,1

75,9

76,1

76,8

77,0

77,3

77,4

77,7

78,0

+4,7

Maďarsko Rakousko

70,0 76,9

71,9 78,3

73,0 79,3

73,01 79,5

73,5 80,1

73,6 80,4

74,2 80,6

74,4 80,52

74,7 80,8

75,1 81,2

+5,1 +4,3

78,4

78,5

79,0

79,2

79,4

79,7

EU 27

▲ Tab. 3. Naděje dožití při narození (v převážné většině jde o meziroční nárůsty, 1 výjimky představuje stagnace, 2 respektive pokles)

Přirozený přírůstek obyvatel

ČR Maďarsko Rakousko EU 27

1980

1990

1995

2000

2005

2008

2009

2010

2011

1980 Σ

2011 Σ

1,8

0,1

–2,1

–1,8

–0,6

1,4

1,0

1,0

0,21

–2,2

1,81

0,3 –0,2

–1,9 1,0

–3,2 0,9

–3,7 0,2

–3,8 0,4

–3,1 0,3

–3,4 –0,1

–4,0 0,2

–4,1 0,2

0,3 1,0

–2,8 4,6

3,4

2,0

0,4

0,6

0,6

1,2

1,1

1,0

0,81

4,7

2,51

▲T ab. 4. Přirozený přírůstek obyvatel (1 změna metodiky; Σ – celkový přírůstek)

Míra ekonomické aktivity (obyvatelstvo ve věku 15–64 let) 2000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

ČR

71,2

69,9

70,4

70,3

69,9

69,7

70,1

70,2

70,5

Maďarsko Rakousko

59,9 71,3

60,2 70,2

61,3 72,4

62,0 73,7

61,9 74,7

61,3 75,0

61,6 75,3

62,4 75,1

62,7 75,3

EU 27

68,5

69,2

69,7

70,2

70,4

70,8

70,9

71,0

71,2

▲T ab. 5. Míra ekonomické aktivity obyvatel

46


Vývoj tvorby HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (EU 27 = 100) 1995

2000

2005*

2006

2007

2008

2009

2010

2011

ČR

76

71

79

80

83

81

83

80

80

Maďarsko

51

54

63

63

61

64

65

64

65

Rakousko

134

132

125

126

124

124

125

126

128

▲ Tab. 6. Vývoj tvorby HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (* změna metodiky)

HDP na obyvatele (podle standardu kupní síly) 2011 1. Lucembursko 2. Nizozemsko 3. Irsko – 12. Slovinsko 13.–14. Česká republika 13.–14. Řecko (xmed) – 25. Lotyšsko 26. Rumunsko 27. Bulharsko

Produktivita práce EU = 100 272 131 129 85 80 80 59 46 44

2011 1. Lucembursko 2. Irsko 3. Belgie – 14. UK (xmed) – 19. Portugalsko 20. Česká republika 21. Maďarsko – 25. Lotyšsko 26. Rumunsko 27. Bulharsko

EU = 100 168,9 142,6 127,5 104,2 75,5 74,0 71,1 62,4 49,2 44,3

Relace 1.: 27. Lucembursko: Bulharsko 2.: 26. Nizozemsko: Rumunsko ČR: Lucembursko ČR: Bulharsko ČR: EU 27

6,2: 1 2,8: 1 1: 3,4 1,8: 1 1: 1,25

1.: 27. Lucembursko: Bulharsko 2.: 26. Irsko: Rumunsko

3,8: 1 2,9: 1

ČR: Lucembursko ČR: Bulharsko ČR: EU 27

1: 2,3 1,7: 1 1: 1,4

▲ Tab. 7. HDP na obyvatele a produktivita práce (PP = tvorba hrubého fixního kapitálu / HDP x 100; bez Bulharska)

a to ani v ČR, ani za celou Unii. V Unii měl v roce 2011 přirozený přírůstek v deseti zemích zápornou hodnotu a v osmi zemích měl zápornou hodnotu i celkový přírůstek. ČR byla podle přirozeného přírůstku na 16. až 17. místě, spolu s Rakouskem. V porovnání s unijním průměrem byl přirozený přírůstek čtvrtinový a proti maximu v Irsku činil poměr 1 : 50. Z členských zemí byl přirozený přírůstek v ČR nejnižší kladný. V porovnání se sousedními státy byly relace obdobné jako v předchozím případě – ČR předstihla Maďarsko, s Rakouskem se střídala v zaostávání (období 1990–2005) i předstihu (období 2008–2010). Podle prognózy vývoje obyvatelstva v zemích Unie do roku 2060 má proti roku 2012 dojít v sedmi zemích k poklesu počtu

obyvatel. V zemích s největším počtem obyvatel by největšími změnami měl zřejmě být pokles oby vatel Německa o téměř 15 milionů a jeho pokles na 3. nejlidnatější zemi Unie a nárůst o 16 milionů osob a postup na 1. místo žebříčku ve Spojeném království. Mezi zeměmi s poklesem počtu oby vatel má figurovat i ČR, kde by však pokles měl představovat jen 31 000 osob, tj. 0,3 %. V důsledku toho by ČR měla přesto klesnout mezi zeměmi EU 27 ze současného 11. na 12. místo. Nejvyšší míra ekonomické aktivity v členských zemích EU 27 v roce 2011 byla zaznamenána ve Švédsku (80,2 %), nejnižší naopak na Maltě (61,8 %), respektive v Itálii (62,2 %). Rozpětí tohoto ukazatele tak dosáhlo 18,4 %, respektive 30 % (poměr

Švédsko : Malta = 1,30 : 1). V EU 27 jako celku dosáhla v roce 2011 míra 71,2 %. Právě taková míra ekonomické aktivity byla v ČR zaznamenána v roce 2000. Od té doby klesla na minimum 69,7 % v roce 2008. Po třech letech růstu v roce 2011 dosáhla 70,5 %; proti roku 2000 se tak snížila o 0,7 % a o stejný rozdíl zaostala za unijním průměrem. Mezi zeměmi EU 27 se podle míry ekonomické aktivity v roce 2011 ČR umístila právě uprostřed na 14. místě, za Litvou a před Francií. V porovnání s Maďarskem a Rakouskem se Česká republika nacházela i v tomto srovnání mezi oběma zeměmi. Proti Maďarsku byla ekonomická aktivita soustavně v yšší, většinou přibližně o 8 % (v roce 2011 o 7,8 %), v porovnání s Rakouskem naopak soustavně

zaostávala a proti začátku dekády (kdy rozdíl činil jen 0,1 %) se rozdíl zvětšil na téměř 5 %.

Makroekonomika Základní kritérium ekonomické aktivity, HDP, v tomto případě na obyvatele podle standardu kupní síly, dosáhl v roce 2011 v průměru za EU 27 hodnotu 25 200. Maximum dosáhlo Lucembursko, téměř trojnásobek unijního průměru. Zároveň dosáhlo více než šestinásobek unijního minima v Bulharsku (toto minimum v roce 2010 činilo pouhých 44 % unijního průměru). V jedenácti zemích byla tvorba HDP nadprůměrná, což se týkalo zemí západní Evropy, včetně Rakouska, kromě Španělska a Portugalska. Itálie dosáhla průměru a ve zbývajících


47

Vývoj stavební produkce – meziroční změny* 2008 2009 99,7 99,4 94,7 95,7 99,2 98,3 97,2 92,3

2007 113,9 85,5 110,2 105,9

**

ČR Maďarsko Rakousko EU 27

2010 92,7 89,5 96,0 96,4

2011 96,6 92,2 100,4 101,1

▲ Tab. 8. Vývoj stavební produkce v letech 2007 až 2011 (* propočet z bazických indexů; ** indexy 2007/2005)

Stavební produkce 2011

Stavební produkce (změna 2008 → 2011) cca %*

1. Německo 2. Spojené království 3. Francie

25,0 15,0 14,0

12. Rakousko (xmed) 13. Portugalsko (xmed) 14. Česká republika 15. Rumunsko – 22. Estonsko 23. Lucembursko 24. Kypr

2,0 1,5 1,0 0,8 0,1 0,1 0,1

Zaměstnanci ve stavebnictví** (změna 2008 → 2011)

2011

2008 = 100

1. Polsko 2. Německo 3. Švédsko

125,3 113,7 109,9

2011

2008 = 100

1. Polsko 2. Švédsko 3. Německo

113,2 108,2 106,8

25. Slovinsko 26. Řecko 27. Irsko

48,9 41,7 36,9

8. Slovensko 9. Česká republika 10. Finsko – 13. Kypr (xmed) 14. Spoj. král. (xmed) – 24. Španělsko 25. Lotyšsko 26. Irsko

EU 27

90,0

EU 27

91,0

1.: 27. Polsko: Irsko 2.: 26. Německo: Řecko

3,4: 1 2,5: 1

1.: 27. Polsko: Irsko 2.: 26. Švédsko: Lotyšsko

2,4: 1 2,0: 1

ČR: Polsko ČR: Irsko ČR: EU 27

1: 1,4 2,4: 1 1: 1

ČR: Polsko ČR: Irsko ČR: EU 27

10. Malta 11. Česká republika 12. Nizozemsko – 14. Slovensko (xmed) –

91,1 89,0 87,8 83,3

95,7 95,3 94,9 85,4 84,1 56,7 55,2 47,7

Relace 1.: 24. Německo: Kypr 2.: 23. Slovensko: Lucembursko ČR: Německo ČR: Kypr

250: 1 150: 1 1: 25 10: 1

1: 1,2 2,0: 1 1,05: 1

▲ Tab. 9. Stavební produkce a zaměstnanci ve stavebnictví (* podle zprávy FIEC z roku 2005 a vlastních propočtů; zahrnuto 24 zemí EU 27, bez Litvy, Lotyšska a Malty, ** EU 27 bez Itálie)

patnácti zemích Unie byla tvorba podprůměrná. Česká republika zaujala v tvorbě HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (PPS) mezi zeměmi Unie 14. místo, když dosáhla 80 % unijního průměru (méně než třetinu lucemburského maxima a necelý dvojnásobek bulharského minima). Proti roku 1995 se v ČR v roce 2011 úroveň HDP v porovnání s unijním průměrem zvýšila o 4 %, respektive o 5,3 %. Maxima, 83 % unijního průměru, však dosáhla v letech 2007 a 2009, v roce 2011 se vrátila na úroveň roku 2006. V tvorbě HDP na obyvatele v PPS Česká republika soustavně a výrazně předstihovala Maďarsko, v roce 2011 téměř o čtvrtinu. Naopak ještě výrazněji zaostávala za Rakouskem, které

48


trvale patřilo k zemím s nadprůměrnou tvorbou. O výkonnosti ekonomiky vypovídá i ukazatel produktivity práce. Maximální produktivita byla v roce 2011 dosažena, stejně jako v případě HDP na obyvatele, v Lucembursku, kde byla produktivita vyšší téměř o +70 % v porovnání s unijním průměrem. Minimální produktivita byla zaznamenána v Bulharsku, a to na úrovni 44,3 % unijního průměru. Ve středu tohoto žebříčku se pohybovalo Spojené království s hodnotou blízkou průměru (104,2 %). Česká republika se s produktivitou dosahující 74 % unijního průměru umístila hůře, než podle HDP/ obyvatele, a sice až na 20. místě (za Portugalskem a před Maďarskem). Produktivita v ČR byla

v porovnání s Lucemburskem méně než poloviční, ale téměř dvojnásobná než v Bulharsku. Produktivitu vykazovalo ČR v porovnání s Maďarskem za celé porovnávané období vyšší, ale došlo k výraznému sblížení, když se snížil rozdíl 14,4 % v roce 1995 na 2,9 % v roce 2011. Za Rakouskem produktivita v ČR sice trvale zaostávala, ale i v tomto případě došlo k výraznému sblížení, z 60,1 % na 42,6 %, a to jak díky růstu produktivity v ČR, tak v důsledku poklesu produktivity v Rakousku.

Stavebnictví V evropském stavebnictví platil pojem „velká pětka“, kterou tvořilo Německo, Spojené království,

Španělsko, Francie a Itálie. Produkce těchto států dohromady představovala přibližně tři čtvrtiny celkové evropské stavební produkce a podíly jednotlivých zemí byly vyjádřeny dvoucifernými čísly. V roce 2011 do tohoto dlouhodobě platného schématu zasáhl vliv hospodářské krize, která výrazně snížila produkci a tím i podíl Španělska, a to z cca 15 % v roce 2004 na cca 8 % v roce 2011. Přesto si tato pětice zemí celkový podíl v podstatě zachovala, především díky nárůstu podílu Německa v roce 2011 přibližně na čtvrtinu evropské stavební produkce, tj. tolik, kolik činil podíl zbývajících dvaceti tří členských zemí. Při nejmenších podílech kolem 0,1 % tak rozpětí mezi maximálním a minimálním

podílem na stavební produkci vyjadřuje poměr 250 : 1, respektive 1 : 0,004. Podíl České republiky na stavební produkci členských zemí EU 27 se pohyboval kolem 1 % (podle údajů uvedených v časopise Statistika & my, č. 10/2013, s odvoláním na Eurostat, váha ČR na stavební produkci EU 28, včetně Chorvatska, v roce 2010 činila 1,36 %), proti podílu Německa tedy byla v poměru cca 1 : 25, proti zemím s minimálním podílem cca 10 : 1. Podle tohoto ukazatele tak Česká republika na žebříčku zaujala 14. místo (z dvaceti čtyř zemí), tj. na začátku druhé poloviny (14. místo při podílu pouhého 1 %, stejně jako výše uvedené rozpětí, dokumentuje vysokou heterogennost celého souboru). Podíl České republiky na objemu stavební produkce Unie byl nižší než podíl Rakouska, přibližně dvoutřetinový, a vyšší než podíl Maďarska. Stavebnictví patří k odvětvím, které hospodářská krize a recese postihla více než jiná. K problémům, jež negativně ovlivnily výstavbu i stavebnictví, se přidružila dluhová krize a vysoké zadlužení vlád. Tím se prakticky všeobecně uplatnily škrty ve vládních výdajích a ve vysoké míře právě výdaje na veřejnou výstavbu. V roce 2011 se objem stavební produkce za Unii snížil proti maximu v roce 2007 o 12,6 % a proti poslednímu předkrizovému roku 2008 o 10,0 %. I v tomto porovnání se jeví značné rozdíly mezi členskými zeměmi. V období před krizí, tj. v letech 2005 až 2008, své maximální stavební produkce dosáhly: ■ tři země (Irsko, Maďarsko a Španělsko) v roce 2005; ■d evět zemí (včetně ČR) v roce 2007; ■ patnáct zemí v roce 2008. Proti maximu ve výše uvedeném roce došlo v roce 2011: ■ ke zvýšení produkce v pěti zemích (Finsku, Lucembursku, Německu, Polsku a Švédsku); ■ ke stagnaci v jedné zemí (Belgii); ■ ke snížení ve dvaceti dvou zemích (včetně ČR). Stejný byl výsledek i při porovnání roku 2011 s rokem 2008.

Přehled umístění ČR podle vybraných ukazatelů mezi zeměmi EU 27 Rozloha území 15. Naděje dožití 19. Míra ekonomické 14. Počet obyvatel 11. Přirozený přírůs- 16./17. aktivity Hustota obyvatel 8. tek HDP na obyvatele 14. 20. Produktivita

Stavební produkce (podíl) 14. vývoj 2008 až 2011 11. produkce 9. zaměstnanost

▲ Tab. 10. Umístění ČR podle vybraných ukazatelů mezi zeměmi EU 27

Pro porovnání dopadů krize v jednotlivých zemích vezmeme pro vzájemnou srovnatelnost relaci let 2008 až 2011: ■ n árůsty produkce v letech 2008 až 2011 zaznamenalo především Polsko (25,3 %) a Německo (13,7 %) a dále i Švédsko (9,9 %), Finsko (6,8 %) a Lucembursko (2,7 %) – v těchto případech tedy nelze mluvit o dopadech krize v pravém slova smyslu (i když není jisté, jak by situace vypadala v obecně konjunkturním prostředí); ■ naopak ke zvláště dramatickým propadům došlo v Irsku (63,1 %), Řecku (58,3 %), ve Slovinsku (51,1 %), v Lotyšsku (44,0 %), ve Španělsku (42,2 %) a v Litvě (41,8 %). Stavební produkce České republiky byla v roce 2011 proti rekordní produkci roku 2007 nižší o 11,2 % a proti roku 2008 o 11,0 %. Mezi členskými zeměmi EU 27 se ČR umístila ve druhé čtvrtině jako 11. nejlepší, tedy za Maltou a před Nizozemskem. Relativní pokles produkce se ukázal hlubší než v Rakousku, které se umístilo na 8. místě s poklesem stavební produkce v letech 2008 až 2011 o 5,3 %, ale výrazně mírnější než v Maďarsku (17. místo), kde pokles v letech 2008 až 2011 dosáhl 21,0 %. V porovnání s průměrem EU byl v ČR pokles produkce mírnější o 1 %. Z porovnání s EU 27 je patrný v ČR určitý časový posun dopadů krize, spíše až do let 2010 a 2011 (a dále), kdy se v EU jako celku zmírňovalo tempo poklesu, respektive nastával obratu k růstu. Podobný průběh jako v EU 27 lze pozorovat také v Rakousku a tím i do určité míry rozdíl v porovnání s ČR. Po srovnatelném poklesu v letech 2008 až 2009 začalo v roce 2011 docházet k obratu. V Maďarsku je patrný hlubší pokles než v ČR.

Pokles stavební produkce EU 27 se odrazil v poklesu počtu zaměstnanců; v roce 2011 proti roku 2005 o 9,0 % a proti roku 2008 o 15,9 %. K poklesu proti poslednímu předkrizovému roku 2008 došlo ve 21 zemích z 26 (EU 27 bez Itálie), k růstu v pěti zemích. Vývoj počtu zaměstnanců kopíroval vývoj výroby ve většině případů: ■ ve třech zemích (v Německu, Polsku a Švédsku) nárůstu výroby odpovídal nárůst počtu zaměstnanců; ■ v 19 zemích byl pokles výroby kopírován poklesem zaměstnanosti, ale ne ve všech; ■ v jedné zemi (Belgii) při stagnaci produkce vzrostla zaměstnanost; ■ ve dvou zemích (Finsku a Lucembursku) přes nárůst produkce došlo k poklesu počtu zaměstnanců; ■ v jedné zemi (Rakousku) přes pokles produkce počet zaměstnanců vzrostl. Nejvyšší relativní nárůsty počtu zaměstnanců v roce 2011 proti roku 2008 byly zaznamenány v Polsku (o 13,2 %), ve Švédsku (o 8,2 %) a v Německu (o 6,8 %), tj. v zemích, kde v těchto letech také nastal růst výroby. Poklesy, podobně dramatické jako v případě výroby, nastaly ve Španělsku (43,3 %), v Lotyšsku (44,8 %) a zejména v Irsku (52,3 %). Pokles počtu zaměstnanců v ČR v roce 2011 proti roku 2008 dosáhl 4,7 %, byl tedy mírnější než pokles objemu produkce (což současně signalizuje pokles produktivity). Mezi zeměmi EU 27 se jednalo o devátý nejlepší výsledek, tj. o 4,3 % lepší než unijní průměr. V Rakousku přes pokles stavební produkce zaměstnanost ve stavebnictví vzrostla, naopak v Maďarsku byl pokles zaměstnanosti hlubší než v ČR o 4,7 %.

Závěr I p řes zjedno du š ení, k teré s sebou nese posuzování po-

stavení státu podle pořadí, lze pořadí státu považovat ze směrodatné. Jak bylo řečeno na zač átku, rozlohou svého území je ČR patnáctá, tedy téměř uprostřed pořadí členských zemí Unie. Počtem a zejména hustotou obyvatel se nachází nad unijním středem. V parametrech, jež se dotýkají kvalitativních aspektů vývoje obyvatelstva (za něj lze po važovat i přirozený přírůstek), se však umístila o něco hůře, tj. až ve druhé polovině unijního žebříčku. Pokud jde o parametry charakterizující makroekonomickou stránku, v tvorbě HDP na obyvatele a v mí ře ekonomické aktivity se ČR umístila právě u p rost ře d č lensk ýc h zemí; produktivita práce byla jen tříčtvrtinová než v Unii jako celku a ČR se zařadila až na konec 3. čtvrtiny pořadí. Ve středu unijního spektra se ČR nacházela i podle podílu na objemu stavební produkce; dopady hospodářské krize na stavební produkci a zaměstnanost ve stavebnictví, přes tíži, s jakou jsou pociťovány, byly do konce roku 2011 mírnější než v Unii jako celku. V porovnání se svými blízkými sousedy, starou a novou členskou zemí EU, Rakouskem a Maďarskem, je ČR rozlohou území nejmenší, počtem a hustotou obyvatel naopak největší. Ve všech ostatních uvedených parametrech se ČR pohybovala uprostřed, a sice zaostávala za Rakouskem a předstihovala Maďarsko. ■ Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý analytik Použitá literatura: [1] Česká republika v mezinárodnímsrovnání(vybranéúdaje), ČSÚ 2013.


49

v příštím čísle

01–02/14 | leden–únor

Lednové dvojčíslo bude zaměřeno na výstavbu obchodních a administrativních center v České republice i zahraničí. Budou představeny zejména moderní projekty nově vzniklých i navrhovaných budov. Zajímavý článek však seznámí také s historií výstavby pozoruhodných staveb obchodních domů a pasáží a galerií. Součástí časopisu bude i speciální příloha věnovaná dřevěným konstrukcím staveb.

Ročník VII Číslo: prosincový speciál Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 01–02/14 vychází 29. ledna

ediční plán 2014

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného


časopis

■

ediční plán 2014


pozice na trhu

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.


časopis

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2014 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

50


Náklad: 2 600 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300511 © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

e-shop

www.ice-ckait.cz

Pří

jem

né

vá

n

oč

ní sv

át ,v ky

še nejl

epší v novém roce

RTS a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210

prosincový Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů

Recommend Documents