Příloha časopisu Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů

2012

Příloha časopisu 11–12/12

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

MK ČR Stavebnictví E 17014

stavebnictví časopis

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

stavební firmy a situace na trhu aktuality: Nová zelená úsporám ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV www.casopisstavebnictvi.cz

AKCE FASÁDA BAUMIT LIFE

Fasáda Baumit Life: Nyní bez příplatku za barevný odstín. trh Fasádní barvy a pastózní omítky z nejrozsáhlejší kolekce na evropském trhu, vzorníku Baumit Life, mohou nyní investoři získat za jednotnou cenu bez příplatku. Uživatelé nyní pořídí i prémiové odstíny, za které by si jinak museli připlatit, pouze za základní cenu. Akce prodloužena do 31. 12. 2012. Více informací o akci Fasáda Baumit Life a jejich podmínkách naleznete na stránkách www.baumit.cz. Nejrozsáhlejší nabídka fasádních barev a omítek na trhu! Nyní bez příplatku za barevný odstín! Dejte zelenou barvám

!

Vážení čtenáři,

Editorial časopisu Stavebnictví – prosincový speciál 2009: …zkuste, prosím, přes všeobecnou skepsi hledat v uvedených statistických datech právě ta fakta, jež by Vám pomohla přežít nejen rok 2010… Editorial časopisu Stavebnictví – prosincový speciál 2010: …stavbaři už nemluví o světlých zítřcích a realita se vtělila do jednoho z vtipů rádia Jerevan:

inzerce

editorial

dosvědčují, že české stavebnictví je stiženo jevem, jež se velmi podobá slavné cimrmanovské frustrační kompozici, v níž se s nevyhnutelnou pravidelností střídají prvky očekávání a prvky zklamání. Odbory se ve vzácné shodě spojují s podnikatelskými organizacemi, vláda nedočerpává miliardy s evropských fondů (tudíž okrádá daňové poplatníky), ve výstavbě dopravní infrastruktury chybí jakýkoliv náznak konceptu, vyjma dlouhodobého výhledu dalšího snižování částek v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, projekty PPP jsou tabu… to všechno už jsme psali a slyšeli stokrát a opakované vtipy časem přece jen ztrácejí na své třeskutosti a stávají se krutou pravdou. Nemá moc smysl dál psát, protože jediné, co mám chuť udělat, je otevřít okno a podobně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky zvolat: „Vládo ČR, najmě ministerstvo financí a dopravy, vyližte si...!“

STAVÍME PROFESIONÁLNĚ

MOST PRACKOVICE

MOST NA DÁLNICI D3 PŘES LUŽNICI U VESELÍ N. LUŽNICÍ

▲ Redakce se omlouvá za poněkud neaktuální foto členů vlády ČR, ale při současné frekvenci jedné personální změny týdně by byl Úřad vlády zaměstnán jen organizováním nových skupinových fotografií. Zdroj: www.besser.cz.

Dotaz: „Rádio, kdy bude lépe?“ Odpověď: „Lépe už bylo...“ Editorial časopisu Stavebnictví – prosincový speciál 2011: …jak daleko jsme od momentu, kdy se lopatami a krumpáči vyzbrojený dav frustrovaných stavbařů vydá směr Strakova akademie… většina vládního „top managementu“ totiž na stavebnictví kašle… Zakončujeme (již!) čtvrtý rok neustále se prohlubující recese stavebního průmyslu. Úvodníky k prosincovým speciálům časopisu Stavebnictví z minulých let

OPRAVA LANOVÉHO MOSTU V PRAZE - HOSTIVAŘI

Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků!

www.smp.cz

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

prosincový speciál

3

vobsah

text A | grafické podklady a

8–11

21–31

TOP-STAV 100 TOP-STAVMID 100TOP-STAV MID TOP-STAV

Stavba roku 2012: hotel Fabrika

Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV

V centru města Humpolce byl postaven jednoduchý, ale architektonicky zdařilý hotel. Ostré hrany této budovy ocenila porota soutěže Stavba roku jedním z hlavních titulů.

Tradičně nedílnou součástí prosincového speciálu časopisu Stavebnictví je uveřejnění ekonomických výsledků malých a středních stavebních firem i výrobců stavebních materiálů.

34–35 ■

48–49

Interview: Ing. Martin Doksanský

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2012

Stavební firma SMP CZ, a.s., patří k těm, které nejvíce postihla (ne)politika české vlády v oblasti dopravní infrastruktury. Její generální ředitel popisuje, jakým způsobem bylo třeba firmu transformovat, aby přežila.

Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela firma DITON s.r.o.

2012

Příloha časopisu 11–12/12


MK ČR Stavebnictví E 17014


Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

pro všechny pravidelné od běratele časopisu Stavebnictví je prosincový speciál přístupný v elektronické formě na:

py py ew ear 013

stavební firmy a situace na trhu Chytrá firma podporuje chytré filmy.

aktuality: Nová zelená úsporám ankety: TOP STAV 100 a MID-TOP STAV

a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz

@rts.cz, t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210

www.casopisstavebnictvi.cz

12.11.2012 14:25:45

28.11.2011 17:11:50

4


www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special

inzerce


3 editorial 4 obsah aktuality 6 Program Zelená úsporám II stavba roku 8 Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce interview 12 Stát potřebuje dlouhodobou

Nový pojišťovací makléř pro členy ČKAIT je

a stabilní koncepci stavebnictví 14 Zárukou úspěchu projektu PPP je politická vůle 33 Inoutic / Deceuninck partnerům nabízí unikátní portfolio produktů 34 Je třeba projít tunelem

GrECo JLT Czech Republic s.r.o.

36 Potřeba dívat se dopředu 37 Chci udržovat kulturu českého podnikatele statistika 16 Stavebnictví v letech 2011 a 2012 38 Kraje České republiky ve vybraných ukazatelích v roce 2011 43 Slovenské stavebnictví v letech 2004 až 2010 dopravní stavby 20 Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou příloha 21 TOP STAV 28 MID-TOP STAV

Od 1.1.2013 se stává GrECo JLT Czech Republic novým pojišťovacím makléřem pro členy ČKAIT. Tato společnost má dlouholetou tradici, mezinárodní dosah a velké zkušenosti s profesním pojištěním. GrECo uplatňuje v přístupu k pojištěným systém GrECo = 10 + 1 Z

1. 2. 3. 4. 5.

47 infoservis

6.

nejlepší výrobce stavebnin

7.

48 Kvalitní betonové výrobky na nejmodernějších linkách 50 v příštím čísle

8. 9. 10.

Zprostředkujeme jakékoli vaše pojištění Zlepšíme vaši pojistnou ochranu Zlevníme vaše pojistné Zpracujeme analýzu vašich rizik Změníme vaše pojištění tak, aby vám vyhovovalo Zřídíme pro vás individuálního pojistného poradce Zlikvidujeme všechny škody, na které se pojištění vztahuje Zrychlíme vyplácení pojistného plnění Zařídíme všechny administrativní úkony kolem vašeho pojištění Zpracujeme statistiku a vyhodnocení škod + Zásada: individuální pojištění = individuální přístup

foto na titulní straně: hotel Fabrika v Humpolci, Tomáš Malý

www.greco.eu

CKAIT_portrait_90x254_cmykII.indd 1


5

25.10.2012 11:41:31

aktuality

text Marie Báčová

Program Zelená úsporám II Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa představil 27. listopadu 2012 další dotační program Nová zelená úsporám. Doba trvání programu je stanovena na roky 2013–2020. Finanční zdroje programu jsou zajištěny z výnosů aukcí emisních povolenek EU ETS, jejichž úhrnná výše se má v letech 2013–2020 pohybovat v rozmezí 17–36 mld. Kč. Ministerstvo životního prostředí ČR počítá s očekávanou alokací 28 mld. Kč. V rámci programu bude podporována energeticky úsporná výstavba jak soukromých staveb pro bydlení, tak budov veřejné služby, včetně stavebních úprav stávajících budov. Finanční prostředky programu budou alokovány ve formě výzev ke stanoveným termínům, se stanovenou oblastí podpory a výší prostředků na vymezená technická opatření. Vyhlášení výzvy bude provedeno v dostatečném časovém předstihu před termínem příjmu žádostí. U jednotlivých opatření se stanoví maximální doba realizace. Příjem žádostí bude probíhat pouze elektronicky s pozdějším dodáním podkladů v listinné podobě. Administrace všech žádostí bude provádět výhradně Státní fond životního prostředí na svých čtrnácti krajských pracovištích; do administrace žádostí nebudou zapojeny banky. Vyhlášení podmínek programu začátkem roku 2013 a vypsání první výzvy v březnu 2013 je podmíněno vydáním nové vyhlášky o energetické náročnosti budov (prováděcí předpis k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, navazující na poslední velkou novelu tohoto zákona provedenou zákonem č. 318/2012 Sb.). Formy a výše podpory Programová opatření budou financována formou přímé dotace, zvýhodněného úvěru a bonusu. Pokud oprávnění příjemci podpory nebudou mít pro spolufinancování vhodného projektu dostatek vlastních prostředků, budou moci získat výhodné bankovní úvěry s nízkou úrokovou sazbou a bezplatnou záruku k úvěru. S cílem dosáhnout potřebné motivace žadatelů se předpokládá

6


poskytování dotace ve třech úrovních. Čím kvalitnější opatření, tím vyšší podpora. Podpora se bude týkat i přípravy příslušné dokumentace a zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. O dotaci z programu Nová zelená úsporám bude možno žádat jak před realizací opatření, tak po ní; uznány budou náklady na opatření realizovaná po 1. lednu 2013. Podporována budou výhradně komplexní opatření snižující energetickou náročnost budovy; tj. zlepšení tepelných vlastností obálky budovy, instalace řízeného větrání s rekuperací tepla, instalace nového efektivního zdroje vytápění, regulace otopné soustavy. Další novostavby budov budou podporovány rovněž fixní částkou, stanovenou na bytovou jednotku u bytových domů nebo na budovu veřejné služby, za předpokladu instalace alespoň jednoho obnovitelného zdroje energie. Přesná výše podpory bude upřesněna. U pasivního domu se vychází z definice a požadavků stanovených v ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. V návaznosti na očekávaný vývoj evropských právních předpisů je možné pozdější zpřísnění některých požadavků. U budov veřejné služby bude míra podpory až 90 % z celkových způsobilých výdajů. Pro stanovení celkových způsobilých výdajů budou platit stejná pravidla jako u Operačního programu Životní prostředí. Výše podpory bude omezena pravidly veřejné podpory podle příslušného režimu. Pravidla opatření a podpory pro budovy veřejných služeb budou vytvořena tak, aby podpora mohla být využita při plnění požadavků nové evropské směrnice o energetické účinnosti (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU z 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, Úřední věstník EU L 315 ze 14. listopadu 2012). Je nutné notifikovat program Nová zelená úsporám u Evropské komise pro schválení možnosti poskytovat veřejnou podporu.

U staveb pro bydlení budou sledovány následující parametry: ■ průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem v W/(m2.K) a ■ měrná roční potřeba tepla na vytápění EA v kWh/(m2.rok). Hraniční hodnoty těchto parametrů budou určeny pro jednotlivé hladiny podpory. Dosažení parametrů se bude dokládat odborným posudkem, jehož podobu a obsah stanoví SFŽP. Součástí posudku bude průkaz energetické náročnosti budovy pro výchozí a nový stav. Postupovat se bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a nové vyhlášky o energetické náročnosti budov. Rozdělení finančních prostředků programu Finanční prostředky budou rozděleny v poměru 70:30 ve prospěch staveb pro bydlení: ■ 5 5 % – změny dokončených staveb pro bydlení; ■ 15 % – novostavby pro bydlení (pasivní domy, domy s téměř nulovou spotřebou energie); ■ 24 % – změny dokončených budov veřejné služby; ■ 6 % – novostavby budov veřejné služby.

Větší podpora staveb pro bydlení plyne ze skutečnosti, že zejména vlastníci rodinných domů nemohou čerpat prostředky z jiných dotačních programů. Oprávnění příjemci podpory ■ Majitelé staveb pro bydlení: vlastníci rodinných a bytových domů – fyzické a právnické osoby; bytová družstva, společenství vlastníků jednotek. ■ Budovy veřejné služby: školy, školky, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných, dětské domovy, kulturní domy, sportovní a multifunkční zařízení, obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, organizační složky státu, veřejné a státní vysoké školy, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti. Žadatelům je k dispozici bezplatná informační linka 800 260 500 (po–pá; 7.30–16.00 hod.) a stránky www.nova-zelenausporam.cz. ■ Autorka: Marie Báčová, odborná poradkyně předsedy ČKAIT

Listopad 2012 Prosinec 2012

Oficiální představení záměru programu. Projednání záměru se zájmovými organizacemi a s odbornou veřejností, meziresortní připomínkové řízení, schválení programu vládou. Leden–únor 2013 Vyhlášení podmínek programu Nová zelená úsporám. Březen 2013 Vypsání první výzvy pro příjem žádostí na stavební úpravy rodinných domů s předpokládanou alokací 1,4 mld. Kč. Srpen 2013 Zahájení příjmu žádostí v rámci první výzvy. Podzim 2013 Administrace žádostí v rámci první výzvy, vyplacení finanční podpory na první žádosti v rámci první výzvy. Rok 2014 Vyhlášení výzvy pro bytové domy a budovy veřejné služby. ▲ Tab. 1. Průběh administrace programu Nová zelená úsporám

Úroveň opatření Hladina 1 Hladina 2 Hladina 3

Snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 % alespoň o 50 % alespoň o 60 %

Podpora 25 % z uznatelných nákladů 35 % z uznatelných nákladů 50 % z uznatelných nákladů

▲ Tab. 2. Výše podpory u změn dokončených staveb pro bydlení

Výstavba rodinného domu v pasivním standardu 400 000 Kč Výstavba rodinného domu s téměř nulovou spotřebou energie 500 000 Kč ▲ Tab. 3. Výše podpory u novostaveb pro bydlení (za předpokladu instalace minimálně jednoho obnovitelného zdroje energie na vytápění)

8


stavba roku

text architekt Luděk Rýzner | foto Tomáš Malý

Hotel Fabrika oživil centrum Humpolce Budova hotelu s konferenčním centrem, oceněná titulem Stavba roku 2012, je umístěna v centru města Humpolce, v zastavěné části poblíž Havlíčkova náměstí. Architektura hotelu se výraznou měrou podílí na oživení celého prostranství ulic Žižkova, Husova a Školní, odkud je řešen hlavní vstup. Novostavba hotelu Fabrika je postavena v místě, kde se původně nacházely budovy, které byly kompletně zbourány. Zároveň navazuje na stávající, již dříve zrekonstruované sousední budovy.

Architektonické a dispoziční řešení Jedná se o stavbu, jejíž design je řešen s ohledem na typ okolní zástavby. Architektura hotelu působí svěže a přes svůj moderní vzhled nenarušuje ráz stávajících staveb. Budova je šestipodlažní, s jedním podzemním podlažím, které slouží jako hromadná garáž pro osobní vozidla. V 1.NP hotelu je umístěna restaurace s provozním zázemím a prostory pro centrální správu budovy. 2.NP je vyhrazeno pro pořádání konferencí. Tyto prostory lze rozdělit až na čtyři samostatné konferenční místnosti s kapacitou 120 osob. Ve 3.–5.NP jsou hotelové pokoje se zázemím a prostory wellness, v 6.NP vyúsťuje kryté schodiště na střešní terasu. Celková ubytovací kapacita hotelu je čtyřicet lůžek.

dělicí příčky a dělicí stěny jsou z keramických příčkovek a vnitřních příčkovek. Vodorovné konstrukce Vodorovné konstrukce budovy jsou tvořeny litými železobetonovými stropy, které jsou místně zesíleny železobetonovými průvlaky. Většina prostor má sádrokartonový podhled, prostor nad podhledem se využívá pro vedení vzduchotechniky a ostatních médií. Vnitřní schodiště Hlavní trojramenné schodiště je železobetonové, v úpravě

pohledového betonu se stupni s protiskluznou stěrkou. Ramena i stupně dvojramenného schodiště jsou prefabrikované, rovněž s povrchovou úpravou pohledového betonu. Střešní konstrukce Střecha nad celým hotelem je plochá, s inverzní skladbou vrstev. Hydroizolace z asfaltových modifikovaných pásů je přitížena kačírkem. Na části střech se nacházejí pochozí dřevěné terasy.

Úpravy povrchů Vnitřní povrchy Povrch pohledových betono vých konstrukcí je ošetřen čirým transparentním nátěrem. Na zděné stěny jsou použity štukové omítky s interiérovými malbami. Obklady stěn kombinují keramické obklady (v provozním zázemí), skleněné mozaiky (v koupel-

nách hotelu) nebo štípané břidlice (v části wellness). V restauraci a vstupních prostorách jsou stěny obloženy dřevěnými podlahovými prkny a částečně černým plechem. Podlaha v restauraci je dřevěná dubová třívrstvá, v konferenčním sále a v pokojích jsou položeny kobercové čtverce. Vnější povrchy Fasáda budovy kombinuje hliníkový tahokov (2.–5.NP) a černý plech (sokl obepínající budovu do výše 1.NP, arkýře, vstup na střechu, meziokenní vložky a lemování oken). V části zakryté tahokovem fasádu zatepluje vrstva minerální izolace o tloušťce 120 mm. Na ní je použita celoprobarvená omítka v šedém odstínu. Desky tahokovu jsou kotveny bodově pomocí nerezových kotev do podkladních nosných betonových zdí přes závitovou tyč s vyme-

1"#$ÿ)!.'-,&

ᖀ34

*"#$ÿ)!1'&!&

+"#$ÿ)!('01&

,"#$ÿ)-'.&&

("#$ÿ)*'&+&

Konstrukční a materiálové řešení Hlavní nosnou konstrukci budovy tvoří železobetonová konstrukce – sloupy, stěny, stropy a průvlaky. Konstrukce je zčásti vyzděna z cihelných bloků tloušťky 200, 300 a 400 mm po obvodových stranách (jde o parapety, zdivo vestavku, zdivo 1.NP). Vnitřní Pohled na nároží budovy

!"#$ÿ%&'&&&

!"$$ÿ/,'!&&

▲ Řez hlavním schodištěm


9

▲ Nárožní arkýře

▲ Detail fasády z tahokovu ▼ Vstupní hala s recepcí

10


▲ Restaurace

optimálního výsledku, včetně eliminace zbytečných prořezů. Před vlastní montáží se vyzkoušely vzorky jednotlivých prvků fasády přímo na stavbě.

zovacími matkami a podložkou pro dotlačení s krycí matkou. Odsazení tahokovu činí 80 mm od vlastní fasády. Je použit hliníkový tahokov tloušťky 2 mm, velikosti základních desek činí cca 2500 x 1250 mm. Pro plechové fasádní desky na zbylé části pláště budovy byl použit materiál Saraybond (alucobond), lakovaný do černé barvy RAL 9005, s finálním matovým lakem. Vzhledem k požadavku na požární odolnost byly vybrány desky s nehořlavým jádrem (nehořlavost třídy A2). Jde o systémovou větranou fasádu pro tloušťku 120 mm izolantu (minerální izolace) se vzduchovou mezerou 40 mm. Fasádní desky jsou do podkladních hliníkových roštů kotveny nýty. Na arkýřích se vzduchová mezera snížila na 20 mm, na rozích jsou desky ohýbané do úhlu 90°. Desky tvoří zároveň ostění oken. K fasádě byly lepeny. Spárořez obou typů desek byl pečlivě korigován a koordinován s dodavateli, aby bylo dosaženo

Výplně otvorů Výplně otvorů jsou z hliníku, se zasklením izolačním dvojsklem. Vnitřní prosklené stěny jsou s otevíravými dveřmi z hliníkových profilů a z bezpečnostního skla. Vnitřní dveře jsou plechové s obložkovými zárubněmi, v provedení bílý lak. Dveře v restauraci mají dřevěný obklad podle okolních stěn. Pro osvětlení vnitřní chodby ve 3.NP jsou použity tubusové světlovody Lightway. Systém vytápění Vytápění hotelu zajišťuje dvojice tepelných čerpadel, která čerpají teplo z pěti zemních vrtů z hloubky 150 m. Dvoukilometrový podzemní labyrint, v němž neustále proudí kapalina, v létě naopak slouží k ukládání tepla z hotelu do země. Kli-

matizaci při provozu restaurace a v průběhu konferencí nebo jiných společenských akcí zajišťuje výkonná vzduchotechnika řídící nejen teplotu, ale i kvalitu vzduchu. K udržování tepelného komfortu v hotelových pokojích je zvolena netypická kombinace podlahového topení a stropního chlazení bez použití ventilátorů. V budově sousedící s hotelem byla instalována plynová kogenerační jednotka, jež má v havarijních případech zajistit hotelu dodávku elektřiny. Kogenerační jednotka však i v normálním provozu zásobuje elektřinou budovu sousedící s hotelem a vyrobené teplo se využívá k vytápění jak této budovy, tak i hotelu. V létě se teplo z kogenerační jednotky používá k chlazení hotelu prostřednictvím absorpční chladicí jednotky. K teplotní regeneraci vrtů a předehřevu TV se využívá také teplo z odpadních vod hotelu. Složitý technologický systém je řízen pomocí systému B&R,

který ovládá tepelná čerpadla, kogenerační jednotku, jednotky V Z T, absorpční jednotku, v ychlazování odpadních vod a klimatizaci ve všech prostorách hotelu. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Fabrika hotel, Humpolec Investor: MHA, s.r.o. Hlavní projektant: OK PLAN ARCHITECTS, s.r.o. Architekti: architekt Luděk Rýzner, Ing. arch. František Čekal, Ing. arch. Marcela Susedíková Stavební část: Ing. Pavel Hanzlíček Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o. Hlavní stavbyvedoucí: Stanislav Man Realizace: 03/2010–12/2011

inzerce

e e zd Jsm ... Vá o r p

• KVALITA • RYCHLOST • ZÁRUKY • CERTIFIKACE • STABILITA • SOLIDNOST Realizace staveb pro státní i soukromý sektor • sportovní, průmyslové, zemědělské a ostatní halové stavby • administrativní, provozní a skladové objekty

• rodinné domy, dvojdomy, řadové domy, bytové domy • střešní konstrukce (krovy, vazníky, lepené prvky) • ostatní stavby

www.Haas-Fertigbau.cz

Sídlo firmy a výrobní závod Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. Chanovice 102 341 01 Horažďovice tel.: 376 535 111 • fax: 376 535 867 [email protected]

Obchodní centrum v Praze Černokostelecká 143 108 00 Praha 10 tel.: 281 000 111 • fax: 281 000 880 [email protected] prosincový speciál

11

interview

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SPS v ČR | foto Tomáš Malý

Stát potřebuje dlouhodobou a stabilní koncepci stavebnictví Stalo se dobrou tradicí, že v prosincovém speciálu časopisu Stavebnictví hodnotí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš situaci v českém stavebnictví právě končícího roku. Tentokrát se jeho analýza dotýká i nedostatku koncepce v řízení tohoto odvětví, důležitého pro stát a jeho ekonomiku.

▲ Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Můžete analyzovat současný stav stavebnictví v ČR a odhadnout trend dalšího vývoje tohoto odvětví v roce 2013? Stavebnictví v ČR je jako jediné odvětví již čtvrtým rokem v recesi. Pokles stavební produkce v roce 2012, při střízlivém odhadu ročního propadu 5 %, ve srovnání s obdobím na počátku ekonomické krize v roce 2008 dosáhne přibližně 100 mld. Kč. Kumulovaně za roky 2009 až 2012 to činí 277 mld. Kč. Trend dalšího vývoje v roce 2013 přitom nepřináší

12


naději na zlepšení situace. Došlo k dramatickému poklesu zásoby práce. Příprava velkých staveb důležitých pro budování infrastruktury byla téměř zastavena. Není zajištěno spolufinancování staveb dotovaných z fondů Evropské unie a není jasná ani strategie vývoje v dalších letech. Na tuto situaci jsme, bohužel, nezaznamenali u politické reprezentace žádnou adekvátní reakci. Trhu veřejných investic dominuje jediný zákazník – stát. Ten má reálnou možnost trh ovlivňovat tak, aby z toho měla celá společnost i ekonomika profit. Proto je ze strany státu nutná dlouhodobá politika v oblasti veřejných investic. Přístup státu k investicím by měl být pragmatický, s důrazem zejména na koncepčnost, proticykličnost a zachování kontinuity. Samozřejmostí by měl být přístup nesvázaný s politickým cyklem. Měl by směřovat k takovým opatřením, která povedou ke stabilizaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a která by za stanovených podmínek vedla k dlouhodobě udržitelnému objemu stavební výroby. Jak hodnotíte situaci v ČR při porovnání s okolními státy Evropy? Vyspělá Evropa řeší ekonomickou situaci cestou stabilního rozvoje investic, aby nebrzdila ekonomiku. Rovněž situace v okolních státech sleduje tento trend. ČR jde bohužel opačným směrem, dochází k výraznému podcenění multipli-

kačního efektu stavebnictví na ekonomiku. Jednou ze základních funkcí státu by přitom měla být stabilizace ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím řízených investic, především do infrastruktury. Právě na tento segment je však dopad nejhorší. Význam dopravní infrastruktury ČR je zřejmý, závisí na ní do značné míry dynamika rozvoje ekonomiky státu. Jaká je situace s financováním Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2013? Na konci roku nás čeká tradiční proces schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v Poslanecké sněmovně PČR. Předložený vládní návrh vyvolává vážné obavy, bilance zdrojů pro příští roky nás nemůže nechat v klidu. Málokdy byl návrh rozpočtu na daný rok pro všechny dostačující, ale až dosud se vždy současně dodávalo, že příští rok se situace zlepší. Tentokrát však vláda návrhem rozpočtu SFDI dává jasný signál, že bude v dalších letech ještě hůř. Pro dopravní infrastrukturu má být v příštím roce k dispozici 64,5 mld. Kč (letos je to podle schváleného rozpočtu 66,1 mld. Kč), v roce 2014 již jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouze 46,2 mld. Kč. V tomto ohledu stačí zmínit Programové prohlášení vlády z roku 2010 (jiné k dispozici není), ve kterém se dočteme o závazku zachovat výši investic do dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI v roce 2010 přitom činil 96 mld. Kč, vláda tedy plánuje v dalších letech pokles výdajů o více než 50 %. Podle průvodního materiálu k návrhu rozpočtu, který je předložen k projednání ve sněmovně, nebude možné za daných finančních parametrů zahájit žádnou novou výstavbu, nebude dostatek národních zdrojů na povinné spolu-

financování projektů hrazených z EU, s velkou pravděpodobností nedojde k úplnému vyčerpání zdrojů Operačního programu Doprava. Bude také nutné krátit finanční prostředky na opravu a údržbu. Nic z toho, co má SFDI ze zákona zajišťovat, tedy nebude dostatečně financováno. Jestliže se připouští možnost, že nedojde k úplnému vyčerpání evropských fondů, jde o fatální selhání řízení resortu dopravy. Je otázkou, jsme-li dobrými hospodáři, když nejsme schopni využít dotací, kdy ke každým 30 Kč z národních zdrojů EU přidá ČR 70 Kč. V návrhu rozpočtu SFDI se dočteme, že podle správců dopravní infrastruktury by bylo potřeba pro příští rok zajistit částku 89 mld. Kč. chybí tedy téměř 25 mld. Kč. Vzhledem k plánovanému trvalému poklesu výdajů v dalších letech je evidentní, že deficit financování dopravní infrastruktury bude nadále prohlubován, hrozí zacyklení a dlouhodobá neudržitelnost systému. Místo dohánění Evropy se od ní systematicky a zdá se, že i řízeně, vzdalujeme. Jaké lze tuto obtížnou situaci řešit? Rád bych poznamenal, že za poslední čtyři roky se vystřídalo na postu ministra dopravy ČR již sedm osob. Při průměrně osmiměsíční frekvenci trvání ministra ve funkci je opravdu problém vytvořit byť i střednědobou koncepci rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Zodpovědná vláda však musí mít vždy na prvním místě vizi budoucího směřování celé země, vědět, z čeho bude stát generovat své příjmy, jaké má konkurenční výhody a v čem je přidaná hodnota, kterou může a chce nabídnout v širším měřítku. Teprve pak mohou být zodpovědně rozvíjeny jednotlivé dílčí koncepce a činěna rozhodnutí, jaké investice jsou nut-

Index stavební produkce

2008

(vztaženo k počátečnímu roku 2008)

105,0 100,0

X . II

. XI

X.

I. II

. II

I.

. IX

V

V

V

V.

. IV

I.

.

90,0

II

95,0

II

V okolních státech zřejmě povzbudila růst ekonomiky prorůstová opatření. Jaká je situace v ČR? Premiér Nečas po schválení daňového balíčku hovořil o ukončení éry škrtů a přechodu k prorůstovým opatřením. Skutečnost je však taková, že pro příští rok nebude v oblasti dopravní infrastruktury částka navýšena. Bylo pouze přislíbeno, že nedojde k ohlášeným výrazným škrtům v rozpočtu. Pokud bude vláda ochotna přehodnotit své priority a přidat peníze na investice do dopravní infrastruktury, projeví se výrazné multiplikační efekty, které se státu, zvláště v době ekonomické recese, mnohonásobně vyplatí. Stabilizace pracovních míst, podpora ekonomické aktivity firem a s ní spojené výnosy veřejných rozpočtů jsou přímým efektem takto realizované investice. Nutné je však především posílit národní zdroje v rozpočtu SFDI. Jen tak je možné systém stabilizovat a vytvořit předpoklady pro udržitelné financování do

2012

110,0

I.

né a potřebné k dosažení těchto příjmů, jak, kdy a z čeho budou financovány. ČR bohužel postrádá jasnou a jednoduše čitelnou vizi směřování ve většině oblastí a odvětví. Neexistuje tedy ani žádná dlouhodobá a stabilní koncepce státu v oblasti veřejných investic a stavebnictví. Je nezbytné, aby si politická reprezentace uvědomila nezbytnost stavebnictví pro národní hospodářství, pozici státu v tomto odvětví a stanovila jasnou a dlouhodobě platnou koncepci. Musí také pro stavebnictví určit partnera, který za její naplňování bude odpovídat, stejně jako za nastavení transparentního, pokud možno byrokraticky nenáročného, flexibilního a korupci nepřátelského prostředí. Mělo by to být ideálně jedno ministerstvo, spojující kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva životního prostředí ČR. Tento spolehlivý a racionálně fungující model existuje například v Německu, ale také na Slovensku.

2009

85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 ▲ Index stavební produkce – srovnání let 2008, 2009 a 2012

budoucna. Odpověď, kde nalézt potřebné finanční prostředky, je nutné hledat především ve zdrojích, jež každoročně ve státním rozpočtu generují uživatelé dopravní infrastruktury. Na daních a poplatcích se vybere cca 100 mld. Kč, je však nutné správně nastavit priority veřejných výdajů pro adekvátní investování. Rozhodně je zapotřebí uvažovat i o možnosti využití úvěru EIB, kterému se Ministerstvo financí ČR brání. Deficit státního rozpočtu pod 3 % se stal mantrou i za cenu mnohem horších důsledků, než je rozvolnění tempa k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Kritická situace se netýká pouze realizace staveb, ale i jejich přípravy, kdy se můžeme dostat do situace, že budeme chtít uplatnit prorůstová opatření, ale nebudeme pro ně mít připravené projekty. Pozornost je nutné zaměřit také na kontrolní mechanizmy a efektivitu výdajů. Pokud bychom měli shrnout charakteristiku současného stavu financování dopravní infrastruktury v ČR, pak platí, že máme málo peněz, budeme jich mít ještě méně, ty, které se nám nabízejí k čerpání z Operačního programu Doprava, asi nevyčerpáme, nedostatečně financujeme přípravu nových projektů a máme výrazné rezervy v kontrolních mechanizmech. Týká se tato situace i dalších segmentů stavební výroby? V bytové výstavbě například dochází, bohužel, ke kopírování situace, která je odrazem snižující se spotřebitelské poptávky. Jestliže v roce 2008 byla zahájena

výstavba cca 43 000 bytů, v letošním roce bude zahájen stěží poloviční počet. Stimulem pro pozemní stavitelství byl do jisté míry program Panel a program Zelená úsporám. Současná náhrada těchto programů programem Panel II (Šetři), spolu s odklonem od dotační politiky, bude optimistická očekávání naplňovat jen těžko. Je to škoda, protože program Panel od roku 2001, kdy začal, do roku 2010, kdy skončil, generoval při investici cca 11 mld. nárůst stavebních prací cca o 66 mld. Kč a byl výhodný i pro stát. Propad výroby má a bude mít v budoucnu pro všechny segmenty stavebnictví negativní důsledky. Pokud to jde, firmy nechtějí propouštět své zaměstnance, protože jsou jejich největší hodnotou. V řadě firem však dochází k mnohdy hromadnému propouštění, řada firem také zmizela ze stavebního trhu. Přes tuto situaci existují firmy, které i v těchto podmínkách byly vyhodnoceny jako úspěšné stavební firmy roku 2012 v rámci soutěží TOP STAV, Dnů stavitelství a architektury, soutěže Stavba roku a dalších, na jejichž organizaci se SPS v ČR podílí. Managementu těchto firem i jejich pracovníkům nelze nevyslovit obdiv a dík. Jak reaguje SPS v ČR na současný stav? SPS v ČR je vrcholným představitelem českého stavebnictví a garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Aktivně, tedy jako přímý účastník, se účastní všech jednání týkajících se situace ve stavebnictví. A to ať již jde o kontakty na úrovni ministrů vlády ČR,

Poradního sboru předsedy vlády pro sektor stavebního průmyslu, tripartity, při jednání ve výborech a podvýborech Parlamentu ČR nebo ve vládní komisi 3x5 (pět náměstků ministrů, pět ekonomických expertů rady vlády NERV, pět zástupců podnikatelských svazů), která vypracovala dokument Opatření vlády ČR pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Dokumentem objektivně do kládajícím současnou situaci stavebnictví v ČR je Průzkum SPS – aktuální situace stavebních firem 2012. Důležitým diskuzním odborným fórem, které SPS v ČR každoročně organizuje, je Fórum českého stavebnictví, na němž se setkávají klíčové osobnosti odvětví. SPS v ČR rovněž spolupracuje s profesními organizacemi, ať již na úrovni spolupráce SIA ČR – Rady výstavby, nebo přímo, jako například s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů. Přes všechny obtíže, jež v současné době firmy, podnikající ve stavebnictví, musí překonávat, však nelze pochybovat, že je potřeba nerezignovat a snažit se v praxi o vytvoření podmínek pro skutečný, trvale udržitelný rozvoj země. Všem kolegům, našim členům, firmám, organizacím i jejich pracovníkům bych rád poděkoval za spolupráci, požádal je, aby zůstali spolu s námi v konzistentním tlaku na vládu a politickou reprezentaci a pomohli tak překonat nelehké období českého stavebnictví. ■


13

interview

text Petr Zázvorka | foto Tomáš Malý, archiv Eurovia CS, a.s.

Zárukou úspěchu projektu PPP je politická vůle Redakce časopisu Stavebnictví poblahopřála generálnímu řediteli firmy Eurovia CS, a.s., Ing. Martinu Borovkovi k šedesátiletému výročí firmy a zároveň i k vyhodnocení této společnosti jako nejlepší stavební firmy roku 2012 v kategorii nad 200 zaměstnanců.

▲ Generální ředitel společnosti Eurovia CS, a.s., Ing. Martin Borovka

„Musím zdůraznit, že blahopřání k dosaženým výsledkům stavební skupiny Eurovia CS se týká celého období, kdy jsme se za několik desetiletí stali z regionálního dodavatele silnou stavební skupinou, lídrem oboru, který je podepsán pod řadou kvalitních projektů,“ uvádí Martin Borovka. Mohl byste se zmínit o hlavních stavbách a událostech, které ovlivnily vývoj firmy? Založení stavební skupiny Eurovia CS, a.s., se datuje k 1. březnu 1952. Tehdy vznikl z Dopravních staveb Havlíčkův Brod národní podnik Stavby silnic a železnic (SSŽ), jenž – již přejmenovaný – přesouvá své sídlo do Prahy. Kořeny podniku ovšem sahají do doby ještě starší. Některé stavební firmy, které se staly součástí skupiny, existovaly již v období první republiky. Od poloviny padesátých let minulého století se změnila specializace

14


činností a začínaly dominovat stavby dopravní infrastruktury. V následujících letech pak proběhlo několik organizačních změn. Ta největší se odehrála v roce 1958, kdy začleněním podniků Baraba a Živičné vozovky vznikly tzv. velké SSŽ. Na počátku roku 1965 byla vytvořena v Bratislavě společnost VHJ Československé inženierske stavby, později přejmenovaná na Inženierske staviteľstvo, kam patřilo do roku 1988 i SSŽ. To se v tomto roce přetvořilo na státní podnik. V květnu 1992 se podnik změnil na akciovou společnost. Po privatizačním procesu se v červenci 1992 stala majoritním vlastníkem SSŽ francouzská společnost Entreprise Jean Lefebvre. V druhé polovině roku 2001 přebrala majoritu nad EJL a tím i nad SSŽ další francouzská firma Eurovia ze skupiny VINCI, jež v roce 2006 získala v SSŽ stoprocentní podíl. Úspěšný proces privatizace v devadesátých letech

minulého století velmi pozitivně ovlivnil další vývoj firmy. Ze staveb – důležitých mezníků rozvoje podniku musíme jmenovat například stavbu dálnice D1 nebo stavbu Nuselského mostu. Dalším důležitým hlediskem pro rozvoj stavební skupiny bylo získání firem, jež vhodně doplnily široké portfolio jejích činností. Ve stavební Skupině Eurovia tak našly své místo bývalé Silnice Nepomuk, Silba, a.s., SSŽ, Silnice Brno, Dopravní stavby Ostrava, Cestné stavby Košice, Severokámen, Západokámen a Stredoslovenské kameňolomy. V současné době představuje struktura skupiny Eurovia CS šest oblastí, geograficky pokrývajících Čechy, Moravu i Slovensko. Jedná se o Oblast Čechy západ, Oblast Čechy střed, Oblast Čechy východ, Oblast Morava, Oblast Slovensko – Eurovia SK, a.s., a Oblast Obalovny a lomy. Důležitým mezníkem rozvoje byl návrat na slovenský trh. Kapacity firmy, která působí v obou regionech, lze vzájemně posilovat podle potřeby. Vyrovnávají se tak výkyvy v obou blízkých oblastech. I když zastáváme názor, že oblast dopravních staveb, ve které naše firma působí, je především regionálního charakteru, podařilo se Eurovii získat zakázky v oboru železničního stavitelství také na dalších trzích východní Evropy, konkrétně v Litvě. Za posledních dvacet let firma úspěšně dokončila řadu významných staveb v různých oblastech ČR. Nemohu se nezmínit o stavbě dálnice D8, kde byla naše firma hlavním dodavatelem v celé její délce – od pražského sídliště Prosek až ke státním hranicím České republiky. Důležitou stavbou byly rovněž dokončené úseky rychlostní komunikace R6, dálnice D3 a D47, železniční koridory na Moravě i v západních Čechách. Široké portfolio činností doplnily další stavby a rekonstrukce, ať již se jednalo

o čistírny odpadních vod, rekonstrukce plavebních komor, výstavbu protipovodňových opatření, ale také hloubené a ražené tunely, jako například nedávno dokončený Olbramovický tunel, který je součástí modernizace trati Votice – Benešov u Prahy. K zajímavým stavbám patřila rekonstrukce stadionu pražské Sparty nebo Jiřského náměstí a Vikářské ulice v areálu Pražského hradu. Nelze vyjmenovat všechny stavby, celkem se však jedná přibližně o 1500 zakázek za rok v hodnotě od 1 mil. do 5 mld. Kč. Eurovia CS je první česká stavební firma, jež úspěšně dokončila projekt PPP. Můžete zhodnotit vaši účast? Jde o skutečně složitou problematiku, kterou nelze objasnit v několika větách. Podstatou projektu PPP je politická vůle, tj. rozhodnutí projekt touto formou uskutečnit. To by mělo přesahovat volební období, aby se zabránilo změnám podmínek při případné změně vládní garnitury. Přípravná fáze úseku dopravní stavby vyžaduje tým, jenž se soustřeďuje na její přípravu v období nejméně čtyř let. Je třeba, aby v tomto týmu pracovali odborníci, kteří se projektu PPP již zúčastnili a mají s jeho průběhem i možnými riziky zkušenosti. Výběrové řízení takového projektu PPP, ve kterém naše firma vyhrála v soutěži se čtyřmi zájemci, byla stavba rychlostní silnice R1 na Slovensku, v úseku Nitra – Selenec – Beladice – Tekovské Nemce a obchvat Banské Bystrice. V historii firmy jde o největší stavbu, které se dosud zúčastnila a která prověřila mezní možnosti naší stavební skupiny. Pozitivně se projevila velikost a síla skupiny, rezervy z České republiky bylo možné přesunout na Slovensko. Předpokladem pro úspěšné zakončení projektu PPP bylo zajištění průběhu stavby souborem příslušných zákonných opatření, včetně včasného výkupu stavebních pozemků. Stabilní klima mělo vliv na nepřerušený tok investic, zajišťovaný úvěry světových bank. Projekt byl připraven v období vlády ministerského předsedy Roberta Fica a probíhal rovněž v průběhu působení vlády premiérky Ivety Radičové. Přes odlišné politické

názory však nedošlo v průběhu stavby k žádným změnám, které by negativně ovlivňovaly její průběh. Naopak, ministerstvo financí slovenské vlády, jež nebyla projektu PPP příliš nakloněna, konstatovalo, že stavba zvedla HDP Slovenska o 0,2 %. Díky stavebnímu růstu došlo rovněž ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel, lepšímu spojení měst na trase dálnice, zvýšila se i bezpečnost dopravy v regionu. Pro Eurovii CS se ovšem stalo předpokladem k úspěšnému dokončení projektu splnění všech podmínek kontraktu, včetně náročných termínů stavby. Kromě kontroly kvality bylo nezbytné zajišťovat rovněž včasné nástupy dodavatelů, což znamenalo například organizovat pravidelné porady na nejvyšší úrovni přímo na stavbě po celé období od podpisu koncesní smlouvy v březnu 2007 do letošního podzimu, kdy byla dokončena poslední etapa stavby. Ani po jejím dokončení však naše práce nekončí, součástí kontraktu je rovněž pravidelná údržba komunikace, výměna svodidel po uplynutí třiceti let atd.

Můžete porovnat situaci na Slovensku s přípravou projektů PPP v Čechách? Podmínky pro úspěšnou realizaci projektů PPP se v České republice dosud bohužel nepodařilo vytvořit. Zdá se, že politická vůle i potřebné zákonodárství dosud chybí. Přesto jsou zcela jistě projekty PPP jednou z cest, jak vytvořit potřebnou dopravní infrastrukturu, nezbytnou pro další rozvoj hospodářství České republiky.

▲ Rychlostní silnice R1 na Slovensku je prvním projektem PPP, který dokončila firma z České republiky

Stále větším problémem se obecně stává doplňování odborných profesí – řadu odborností postihuje generační obměna. jak řešíte tento problém? Dosti dlouhou dobu jsme doplňovali specialisty ze strojních oborů absolventy SOU v Ohradní ulici v Praze, bývalého učebního závodu SSŽ. Po jeho zrušení bohužel docházelo k problémům s výchovou nových pracovníků těchto profesí. Proto jsme byli nuceni si vytvořit nové tréninkové centrum, vzniklé rekonstrukcí bývalé obalovny ve Dvoře Králové. Vlastní tréninkové centrum

je zařízení, určené pro vzdělávání zaměstnanců skupiny. Toto interní vzdělávání se vhodně doplňuje spoluprací s vybranými odbornými středními školami, s nimiž jsme uzavřeli příslušné smlouvy. Přestože se nám takto daří vznikající problémy eliminovat, je pokles v úrovni odborné výchovy nových potřebných učebních oborů zřejmý. Osobně se domnívám, že by situaci řešilo školství dotované firmami, při zavedení zvýhodněných odčitatelných položek z odvodu daní. Jde o problém komplexní, dotýkající se celého odborného školství.

Jak hodnotíte současný stav českého stavebnictví? Situace v českém stavebnictví je katastrofální. Na rozdíl od soukromého vlastníka stát bohužel problémy neřeší, ale doslova valí před sebou. Obávám se, že nastává období, kdy se desítky stavebních firem z trhu ztratí, se všemi představitelnými důsledky pro ekonomiku tohoto státu. Přes toto konstatování bych chtěl poděkovat pracovníkům v naší firmě i obchodním partnerům za spolupráci a věřit, že krizové období překonáme. ■

inzerce

Vidíme věci jinak. Unikátní ocelové konstrukce navrhujeme kreativně a ekonomicky. Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na profesionály v oboru.

NÁVRH

Zimní stadion, Chomutov

DODÁVKA A MONTÁŽ

Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

ŘÍZENÍ STAVEB

Konstrukce rozhledny Velký Kamýk, Písek

DIAGNOSTIKA

Stanice metra Střížkov, Praha

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

ELENZ - zauhlování, Ledvice

[email protected]

www.excon.cz


15

statistika

text a grafické podklady Ing. Petra Cuřínová

Stavebnictví v letech 2011 a 2012 Stavebnictví v ČR dosáhlo své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Index stavební produkce (ISP) zaznamenal v roce 2011 meziroční pokles o 3,5 %. Také v prvních třech čtvrtletích roku 2012 zlepšení nenastalo a výkon českého stavebnictví je stále pod úrovní předchozích let (viz tabulka 1). Produkce v pozemním stavitelství klesá již od roku 2008, zatímco v inženýrském stavitelství pokles nastal o dva roky později. Stavební produkce klesla v lednu až září 2012 meziročně o 6,2 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 se jedná dokonce o pokles o 20,7 %. Přestože se stavebnictví potýká s úbytkem stavebních zakázek a nedostatečnou poptávkou, byl vývoj v jednotlivých kategoriích rozdílný. Za propady aktuálně stojí zejména nepříznivý vývoj v inženýrském stavitelství. To v lednu až září 2012 pokleslo o 14,2 % a pokles byl zaznamenán ve všech čtvrtletích. O něco lépe si stojí pozemní stavitelství, jeho produkce klesla v 1. až 3. čtvrtletí roku 2012 meziročně o 2,6 % a výkon ve 2. čtvrtletí se pohybo-

val dokonce nepatrně nad úrovní stejného období minulého roku (+0,1), a to především v důsledku vývoje v kategorii malých stavebních společností. Příspěvky jednotlivých kategorií na celkový index stavební produkce jsou vidět v tabulce 2. Pro lepší srovnatelnost údajů o stavební produkci se každý měsíc provádí sezonní očištění celé časové řady metodou TRAMO/SEATS implementovanou v programovém produktu DEMETRA. Časová řada použitá pro toto sezonní očišťování začíná údaji od ledna 2000. Po sezonním očištění lze porovnávat stavební produkci za jednotlivá čtvrtletí, jdoucí po sobě. Pokud se časová řada měsíčních údajů očistí o sezonní vlivy a náhodné faktory, výsledkem je trend indexu stavební produkce. Jeho křivka směřuje poměrně prudce dolů a v současné době se již nachází pod úrovní roku 2005, jak ukazuje graf 1.

▲ Graf 1. Trend indexu stavební produkce, bazický index ze stálých cen

Stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci Mnoho optimizmu neposkytuje ani statistika stavebních zakázek (tabulka 3), které jsou zjišťovány za stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci. Tyto podniky v prvních devíti měsících roku 2012 v tuzemsku získaly 30,5 tisíc stavebních zakázek a tento počet meziročně klesl o 14,7 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 25,1 % a činila 105,6 mld. Kč. Na pozemním stavitelství uzavřely podniky nové

▲ Tab. 1. Index stavební produkce pro rok 2011 a 2012

Změna indexu stavební produkce V tom (rozklad v procentních bodech): Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

1. čtvrtletí –9,4


–3,8 –5,6

+0,1 –5,0

▲T ab. 2. Rozklad meziročního přírůstku indexu stavební produkce v roce 2012

16


3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí –5,7 –6,2 –2,5 –3,2

–1,8 –4,4

zakázky v hodnotě 55,9 mld. Kč, což v meziro čním srovnání představuje pokles o 10,1 %. Hodnota nových zakázek na inženýrském stavitelství činila 49,7 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla o 36,9 %. Z výše uvedených dat je zřejmé, že průměrná hodnota jedné stavební zakázky klesá, což souvisí s úbytkem velkých veřejných zakázek, zejména na dopravní infrastrukturu. Průměrná hodnota jedné stavební zakázky činila v 1. až 3. čtvrtletí tohoto roku 3,5 mil. Kč, což znamená v meziročním srovnání pokles o 12,2 %. Ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 12,1 tisíc zakázek, což představuje meziroční pokles o 9,7 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 144,3 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku snížil o 13,1 %. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a v současnosti se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2003. Uvedený trend se týká jak soukromých, tak i veřejných zakázek, i když vývoj v jednotlivých kategoriích nebyl zcela totožný. Odlišnosti vycházejí z ochoty stá-

▲ Tab. 3. Nové stavební zakázky u podniků s padesáti a více zaměstnanci

Změna indexu nových zakázek V tom (rozklad v procentních bodech): Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství



–37,3 –53,1

+6,9 –29,5

3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí –13,3 –25,1 +3,0 –26,6

–10,1 –36,9

▲ Tab. 4. Rozklad meziročního přírůstku nových stavebních zakázek v roce 2012

▲ Graf 2. Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 u podniků s padesáti a více zaměstnanci

▲ Graf 3. Stavební práce v roce 2011 podle výstavby (všechny stavební firmy)

tu financovat stavební akce a také z objemu prostředků, které jsou čerpány z Evropské unie. Z celkového stavu tuzemských zakázek

uzavřených ke konci 3. čtvrtletí roku 2012 připadalo na veřejné zakázky 74,6 mld. Kč a jejich objem se meziročně snížil o 18,6 %.

Hodnota soukromých zakázek ve srovnání s minulým rokem klesla o 13,5 % na 53,8 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Více informací o struktuře stavební produkce podle kategorií výstavby a také o jejím územním rozmístění poskytují data zjišťovaná v roční periodě. Pro publikování strukturálních dat je nejvhodnější použít stavební práce podle dodavatelských smluv (S), které se svým pojetím blíží tržbám a lze je publikovat ve finančním vyjádření. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách v běžných cenách. V roce 2011 provedly stavební společnosti stavební práce v hodnotě 464 mld. Kč, z toho více než polovina (255 mld. Kč) připadala na větší stavební firmy s více než dvaceti zaměstnanci. Většina stavebních prací se týká nové v ýstavby, rekonstrukcí a modernizací, přibližně čtvrtina prací připadla na opravy a údržbu. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce v zahraničí tvoří významnou součást jejich celkového obratu. Výše uvedená struktura stavebních prací se v průběhu jednotlivých let

významným způsobem nemění. Rozdělení v roce 2011 ukazuje graf 3. Za větší podniky s dvaceti a více zaměstnanci jsou dostupné podrobnější údaje o struktuře stavebních prací, které fakturují konečnému odběrateli. Stavební práce na nové výstavbě i opravách a údržbě se třídí podle klasifikace stavebních děl a v průběhu minulých let jsou v této struktuře patrné změny. Zcela zřetelně je vidět pokles podílu výstavby budov, především pak budov vícebytových. V období boomu bytové výstavby činil tento podíl až 13 % z celkových stavebních prací podniků s dvaceti a více zaměstnanci, v roce 2011 to bylo pouze 9 %. Podobnou situaci lze pozorovat v kategorii dálnic a silnic, kde byl propad ještě razantnější (z 22 % na 16 % v roce 2011). Pokud porovnáme strukturu stavebních prací pouze na opravách a údržbě, tvoří plnou čtvrtinu oprava místních a účelových komunikací. Na nové výstavbě mají největší podíl průmyslové budovy a dálnice.

Stavební práce v regionech Vzhledem k tomu, že stavebnictví je narozdíl od dalších odvětví průmyslu pevně spjato s místem výsledné produkce (tedy výstavby), je zajímavé porovnat stavební práce v jednotlivých regionech. Informace jsou opět pouze za podniky s dvaceti a více zaměstnanci. Z celkových fakturovaných dodávek těchto podniků ve výši 255 mld. Kč se nejvíce prostavělo v Praze (celkem 54 mld. Kč, tedy 21 %). S větším odstupem pak následují kraje Moravskoslezský (31 mld. Kč, 12 %) a Jihomoravský (26 mld. Kč, 10 %). V těchto regionech však probíhají velké investiční akce: v Praze například výstavba tunelu Blanka a dopravní obchvaty metropole, na severu Moravy se stavěly železniční koridor, dálnice nebo největší nákupní a zábavní centrum v ČR – Forum Nová Karolina. Na opačném konci řady se nachází kraje


17

0 – 10 mld. Kč 10 – 19 mld. Kč 20 – 24 mld. Kč 25 – 49 mld. Kč 50 mld. Kč a více

Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský

Praha Moravskoslezský

Pardubický

Středočeský Plzeňský

Olomoucký Vysočina Zlínský Jihočeský Jihomoravský

▲ Obr. 1. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby (firmy s dvaceti a více zaměstnanci)

Rumburk Varnsdorf Děčín N. Bor

Frýdlant

0 – 17 %

Liberec Teplice Ústí n.L. Jablonec n.N. 18 – 30 % Litvínov Tanvald Česká Lípa 31 – 41 % Ž. Brod Jilemnice Chomutov Most Bílina Litoměřice Turnov Lovosice Kraslice Ostrov Kadaň Vrchlabí 42 – 57 % Semily M. Hradiště Trutnov Broumov Aš Louny Roudnice n.L. Žatec N. Paka 58 – 88 % Mělník Ml. Boleslav Jičín Sokolov D.Králové n.L. K. Vary Podbořany Náchod Slaný Kralupy n.V. Cheb HořiceJaroměř Neratovice N.Město n.M. Br.n.L.-St.B. Nymburk N. Bydžov Rakovník Kladno M. Lázně Dobruška Lysá n.L. Hradec K. Poděbrady Kralovice Jeseník Praha Rychnov n.K. Č. Brod Beroun Kostelec n.O. Kolín Pardubice Krnov Přelouč Tachov Stříbro Nýřany Rokycany Holice Černošice Říčany ŽamberkKrálíky Hořovice Šumperk V. MýtoÚstí n.O. Plzeň K. Hora Čáslav Chrudim Dobříš Bruntál Benešov Lanškroun Stod Č. Třebová Rýmařov Příbram Kravaře Zábřeh H. Týn Litomyšl Přeštice Blovice Opava Hlučín Bohumín Hlinsko Vlašim Světlá n.S. Chotěboř Sedlčany Votice Mohelnice Orlová Uničov PoličkaSvitavy Nepomuk Domažlice Vítkov Karviná Ostrava Šternberk M. Třebová Blatná Havířov Klatovy Humpolec H. Brod Bílovec Litovel Milevsko N. Město na M. Odry Pacov Č. Těšín Horažďovice Žďár n.S. Tábor Konice N. Jičín Frýdek-Místek Olomouc Písek Bystřice n.P. Boskovice Kopřivnice Hranice Třinec Pelhřimov Strakonice Jihlava Frenštát p.R. Lipník n.B. Sušice Prostějov Přerov Vel. Meziříčí Frýdlant n.O.Jablunkov Soběslav Týn n.V. Tišnov Blansko Val. Meziříčí Vodňany Bystřice p.H. Rožnov p.R. Kuřim Vyškov J. Hradec Telč Vimperk Holešov Třebíč Rosice BrnoŠlapanice Vsetín Náměšť n.O. Kroměříž Prachatice Č. Budějovice Zlín Vizovice Dačice Šlapanice Bučovice Otrokovice Třeboň Ivančice Slavkov M. Budějovice Val. Klobouky M. KrumlovŽidlochovice U. Hradiště Luhačovice Kyjov T. Sviny Pohořelice Č. Krumlov Znojmo Hustopeče U. Brod Kaplice Hodonín Mikulov Veselí n.M. Břeclav

▲ Obr. 2. Stavební práce v roce 2011 pro veřejné zadavatele (firmy s dvaceti a více zaměstnanci), podíl na celkových stavebních pracích v OPR místa stavby

18


Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Praha

Místo stavby (podle krajů)

Jihočeský

Středočeský

Sídlo firmy (=100 %)

Praha

43

19

8

7

2

11

14

13

4

16

7

6

4

4

Středočeský

8

58

3

8

1

9

10

8

9

6

3

1

6

4

Jihočeský

8

2

70

3

1

1

0

1

1

4

2

0

2

1

Plzeňský

5

2

5

63

5

2

1

4

3

0

2

0

1

1

Karlovarský

4

0

1

3

86

4

3

0

0

0

0

0

1

1

Ústecký

9

4

3

5

4

64

12

3

8

2

3

0

1

1

Liberecký

3

2

0

2

0

3

57

4

3

1

0

2

1

0

Královéhradecký

2

2

0

1

1

1

1

58

10

1

1

3

2

0

Pardubický

2

1

0

1

0

0

1

6

45

4

4

1

2

0

Vysočina

1

2

2

0

0

0

1

1

5

50

4

1

2

1

Jihomoravský

4

3

2

0

0

4

0

1

2

10

55

2

9

2

Olomoucký

2

0

0

1

0

0

0

0

3

1

5

55

5

4

Zlínský

1

0

1

1

0

0

0

0

2

0

4

5

51

1

Moravskoslezský

7

4

3

3

0

1

0

0

5

5

11

24

15

80

▲ Tab. 5. Stavební práce v roce 2011 podle místa stavby a sídla firmy (firmy s dvaceti a více zaměstnanci)

Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, jež jsou ovšem menší svou rozlohou (obr. 1).

Stavební práce podle sídla podniku Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. V tabulce 5 vidíme, kolik stavební společnosti se sídlem ve vybraném kraji prostavěly v ostatních regionech. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla (v tabulce 5 vyznačeno zeleně) a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které 24 % svých stavebních prací provedly na území Moravskoslezského kraje

(v tabulce 5 oranžově). V Moravskoslezském kraji staví často také firmy z krajů Zlínského a Jihomoravského (v tabulce 5 žlutě). Naopak společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují (v tabulce 5 fialově) a řadí se k největším stavebním „patriotům“, když 86 % zakázek provedly v roce 2011 na území vlastního kraje. Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto do ní za prací př ichází také stavební spole č nosti ze všech č ástí České republiky. Některé firmy v hlavním městě odpracují poměrně značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem ve Středočeském kraji nebo na Vysočině, ale také ve krajích Ústeckém, L i b e r e c ké m a K r á l o v é h r a deckém (v tabulce 5 modře). V ýše popsané struk tur y se s am oz řejm ě s p rová d ě ním jednotlivých akcí mohou měnit,

ale základní principy a vazby v průběhu let zůstávají stejné.

Veřejné zakázky Stavební firmy s dvaceti a více zaměstnanci také posk y tují data o tom, kolik stavebních prací provádějí pro veřejné zadavatele (obr. 2). V roce 2011 provedly firmy stavební práce pro veřejné zadavatele ve výši 99 mld. Kč a z tohoto objemu se nejvíce prostavělo v Praze (23 mld. Kč), dále následoval Moravskoslezský kraj (11 mld. Kč) a Jihomoravský kraj (10 mld. Kč), což jsou kraje s celkově vysokým objemem stavebních prací. V jednotlivých regionech je proto zajímavé zjistit také podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele na celkovém objemu fakturovaných dodávek všem konečným odběratelům. Průměr za celou Českou republiku se pohybuje

okolo 39 % dodávek pro veřejné zadavatele z celkového objemu stavebních prací. V tomto ohledu je na tom nejlépe Karlovarský kraj (58 %) a také kraje Plzeňský (48 %) a Liberecký (47 %). Mezi jednotlivými kraji však nepanují patrné výrazné rozdíly. Pokud bychom se podívali na jemnější členění, rozdíly v jednotlivých regionech jsou ještě větší. Je to způsobeno především většími investičními akcemi financovanými z veřejných zdrojů, takže tato struktura se v průběhu let může značně měnit. Svůj vliv může v jednotlivých oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro veřejné dodavatele je logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou všech subjektů. ■ Autorka: Ing. Petra Cuřínová, Český statistický úřad


19

dopravní stavby

text SPS v ČR

Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou Konec roku se v Poslanecké sněmovně PČR nese ve znamení procesu schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V roce 2013 má být z rozpočtu SFDI k dispozici 64,5 mld. Kč (letos je to 66,1 mld. Kč), v roce 2014 jen 56,7 mld. Kč a v roce 2015 pouhých 46,2 mld. Kč. Vláda už svůj návrh předložila, drobné zakolísání s daňovým balíčkem a vládou samotnou projednávání zpomalilo, nicméně vládní návrh nakonec zůstal beze změny. Ne, že by tomu v minulých letech bývalo jinak, ale tentokrát se zdá, že vláda překvapila i ty největší pesimisty. Málokdy byl návrh rozpočtu na daný rok pro všechny dostačující, ale hned druhým dechem se dodávalo, že v dalším roce se situace určitě zlepší. Vláda však tentokrát návrhem rozpočtu SFDI dává jasný signál: Peněz je málo a bude ještě hůř! Podle uvedených částek v rozpočtu na roky 2013 až 2015 zůstává záhadou Programové prohlášení vlády z roku 2010 (jiné k dispozici není), ve kterém se lze dočíst o závazku zachovat výši investic do dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI v roce 2010 činil 96 mld. Kč! Jak je možné, že vláda plánuje v dalších letech pokles výdajů o více než 50 %? Že je rozpočet SFDI na příští rok nedostatečný, a tudíž špatný, není jen subjektivním názorem. Kdo si přečte průvodní materiál k návrhu rozpočtu, který v současnosti leží v Poslanecké sněmovně PČR, dojde ke stejnému závěru. Píše se v něm, že za daných finančních parametrů nebude možné zahájit žádnou novou v ýstavbu, že nebude dostatek národních zdrojů na povinné spolufinancování projektů hrazených z EU, že s velkou pravděpodobností nedojde k úplnému vyčerpání zdrojů Operačního programu Doprava a že z důvodu nedostatku finančních prostředků je nezbytné krátit finanční

20


prostředky na opravy a údržbu. Znamená to, že nic z toho, co má SFDI ze zákona zajišťovat, nebude dostatečně financováno! Jestliže se v této situaci připouští možnost, že nedojde k úplnému vyčerpání evropských fondů, jde o fatální selhání řízení resortu dopravy. Na jedné straně nemáme dostatek vlastních peněz a na druhé straně klidně riskujeme, že nevyužijeme ty, které nám Evropská unie nabízí. Stačí jen řádně připravit projekty a ty realizovat. Ke každým 30 Kč z národních zdrojů nám Evropa přidá 70 Kč. Jsme opravdu dobrými hospodáři, když takovou možnost nedokážeme využít na 100 %? Nebo nabízené nechceme? Vláda hazarduje s dopravní infrastrukturou. V návrhu rozpočtu SFDI se dočteme, že pro příští rok by podle správců dopravní infrastruktury bylo potřeba 89 mld. Kč, chybí tedy téměř 25 mld. Kč. Ani výhled na další roky nedává naději na zlepšení, naopak se plánuje trvalý pokles výdajů. Je evidentní, že deficit financování dopravní infrastruktury se nadále prohloubí. Hrozí zacyklení a dlouhodobá neudržitelnost systému. Na novou výstavbu není a stále ustupujeme z požadavků na opravy a údržby. Premiér Nečas sice po schválení daňového balíčku hovořil o ukončení éry škrtů a přechodu k prorůstovým opatřením, je však otázka, kde na to vláda vezme peníze. Pokud bude ochotna upravit své priority a přidat peníze dopravní infrastruktuře, bude to jen dobře. Investice do dopravní infrastruktury mají výrazné multiplikační efekty a tak se státu, obzvlášť

v době ekonomické recese, do jejího rozvoje určitě investovat vyplatí. Stabilizace pracovních míst, podpora ekonomické aktivity firem a s ní spojené výnosy veřejných rozpočtů jsou přímým efektem realizované investice. Neprodleně je nutné posílit národní zdroje v rozpočtu SFDI. Jen tak je možné systém stabilizovat a vytvořit předpoklady pro udržitelné financování do budoucna. Samozřejmě je na místě otázka, kde vzít peníze. Odpověď hledejme ve zdrojích, které každoročně ve státním rozpočtu generují uživatelé dopravní infrastruktury. Na daních a poplatcích se vybere cca 100 mld. Kč. Prostor pro adekvátní investování tady bezesporu je, jen je nutné správně nastavit priority veřejných výdajů. Rozhodně je zapotřebí uvažovat i o možnosti využití úvěru EIB, na který nám EIB přidělila rámec, ale Ministerstvo financí ČR se jeho využití brání. Deficit státního rozpočtu pod 3 % se stal mantrou i za cenu mnohem horších důsledků, než je rozvolnění tempa k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Hazardování však nesouvisí jen s penězi na realizaci staveb. Zcela kritická situace panuje také v projek tové přípravě. To se ukázalo v případě Operačního programu Doprava. „Diskvalifikace“ daných pro jektů a výdajů pro jejich nezpůsobilost pro financování z evropských fondů ukázaly na absenci tzv. náhradních projektů. Tedy těch, které by měly být připravené k neprodlenému zahájení. Zcela neprofesionálně si tak zahráváme se situací, kdy budeme možná chtít uplatnit prorůstová opatření v dopravní infrastruktuře, ale nebudeme na to mít připravené projekty. Pozornost je nutné zaměřit také na kontrolní mechanizmy a efektivitu výdajů. Pokud se podíváme do oficiální zprávy o stavu a činnosti Ředitelství silnic a dálnic z října 2012 (na stránkách ŘSD je zpráva volně ke stažení), do-

čteme se, že ŘSD v uplynulých letech prakticky rezignovalo na vlastní systematickou a odpovědnou kontrolu. To je docela vážné sdělení, které vyžaduje okamžitou nápravu. A shrnutí současného stavu financování dopravní infrastruktury v ČR? Máme málo peněz, budeme jich mít ještě méně. Ty, které se nám nabízí k čerpání z Operačního programu Doprava, asi nev yčerpáme. Nedostatečně financujeme přípravu nových projektů a máme výrazné rezervy v kontrolních mechanizmech. Oznámení o chystaném odchodu Pavla Dobeše z funkce ministra dopravy je další znepokojivou zprávou v bohaté mozaice negativ. Bude to na tomto velmi důležitém postu již sedmá výměna v průběhu posledních čtyř let a třetí za doby Nečasovy vlády. Neuvěřitelně rychlá rotace na nejvyšším postu v resortu vede samozřejmě k dalším perso nálním změnám na vrcholných funkcích nejen na ministerstvu, ale i ve výkonných orgánech, bezprostředně zodpovědných za mnohamiliardové investice v dopravní infrastruktuře (SFDI, ŘSD, SŽDC, ŘVC). Vytrácí se tím kontinuita v práci na přípravě, ale hlavně na realizaci strategických plánů v oblasti, která je důležitá především z důvodu stabilizace a koordinace pokračování v rozvoji všech druhů dopravy. Dochází tím samozřejmě i ke snižování dynamiky infastrukturálních investic. Nelze pak předpokládat, že by v dohledné době mohlo dojít k rozvoji dopravní infrastruktury, přiblížení k západní Evropě a konkurenceschopnosti České republiky. ■ Autoři: Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Mgr. Alena Čechová, tisková mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

2012

Příloha časopisu Stavebnictví



l á i c e sp

TOP-STAV 100


TOP-STAV 100

TOP STAV 2011

jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45 %.

Rok 2011 nebyl pro stavebnictví příznivý – pokračoval pokles poptávky po produkci stavebnictví. Klesá rentabilita podnikání, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. I přes tento nepříznivý trend stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9 % a na tvorbě HDP cca 6,5 %. V roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 činil pokles stavební produkce v ČR 3,1 %. Za inženýrské stavitelství pak pokles činil téměř 8,3 % a za pozemní stavitelství 0,3 %. V průběhu 1. pololetí roku 2012 došlo k dalšímu poklesu poptávky po produkci stavebnictví. Hodnota zakázek uzavřených stavebními podniky klesla. Veřejné stavební zakázky, které tvoří cca 40–50 % poptávky po stavební produkci, dále klesaly. Stavební produkce v lednu–červnu roku 2012 meziročně reálně klesla o 6,7 %, produkce pozemního stavitelství o 2,0 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 17,7 %. Stavební produkce od počátku roku do konce června roku 2012 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 23,7 %.

s 1. pololetím roku 2011 klesla celková hodnota zadaných veřejných zakázek v 1. pololetí roku 2012 o 4,3 %,přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby o 5,8 % a zakázek na inženýrské stavby o 3,4 %.

Veřejné zakázky

Počet zahájených bytů v roce 2011 (27,5 tisíc bytů) poklesl o 2,1 % a po čet dokončených by tů (28,6 tisíc bytů) poklesl meziročně o 21,4 %. Orientační hodnota staveb, na něž stavební úřady vydaly v roce 2011 stavební povolení, činila 339,9 mld. Kč. V porovnání s rokem 2010 tato hodnota znamená pokles o 14,8 % V letech 2009–11 v souvislosti s vývojem cen stavebních prací sehrál svoji roli krizový vývoj ekonomiky, pokles poptávky po produkci stavebnictví. Nejcitlivěji reagovaly na tyto trendy směry pozemního stavitelství. Trend poklesu cen stavebních prací pokračoval i v roce 2011. Index cen stavebních prací za rok 2011 v porovnání s rokem 2010 činí 99,6. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků

V roce 2011 bylo zadáno celkem 3590 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě 118 610 mil. Kč (včetně DPH). Z toho na pozemní stavby 1629 zakázek (45,4 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 36 053 mil. Kč (30,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 1961 zakázek (54,6 %) v hodnotě 82 557 mil. Kč (69,6 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání V meziročním srovnání s rokem 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání veřejných zakázek, klesla celková hodnota zadaných zakázek v roce 2011 o 2,9 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby zaznamenala pokles o 22,5 %. Hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla o 9,1 %, a to především díky růstu zakázek na vodohospodářské stavby spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí. Tento negativní trend v oblasti veřejných zakázek pokračoval i v roce 2012. V meziročním srovnání

Zakázky stavebních firem Ke konci roku 2011 měly stavební podniky s padesáti a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 10,2 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 124,2 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 119,4 mld. Kč a na práce v zahraničí 4,7 mld. Kč. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2010 klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2011 cca o 16,8 %. Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí roku 2011 připadalo na veřejné zakázky 72,9 mld. Kč a na soukromé 46,5 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, jež mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek.

Index (stejné období předchozího roku = 100)

duben 2012 p)

Index stavební produkce V něm: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

97,3 99,4 92,2

květen 2012 p) červen 2012 p) 96,5 102,1 85,4

91,6 98,6 77,9

březen až květen 2012 p)

leden až červen 2012 p)

96,0 100,4 86,1

93,3 98,0 82,3

červenec 2011 až červen 2012 p) 94,5 97,9 87,1

▲ Tab. 1. Index stavební produkce (zdroj: ČSÚ)

Směr výstavby Pozemní stavby Z toho: občanská infrastruktura bytové stavby Inženýrské stavby Z toho: dopravní infrastruktura technická infrastruktura CELKEM ▲ Tab. 2. Směr výstavby v letech 2008 až 2011

22


Rok 2011 Počet Mil. Kč 1 629 36 053 1 397 32 761 232 3 292 1 961 82 557 736 27 559 1 225 54 998 590 118 610

Rok 2010 Počet Mil. Kč 1 715 46 519 1 465 41 142 250 5 377 2198 75 664 761 23 721 1 437 51 932 3 913 122 173

Rok 2009 Počet Mil. Kč 2 113 53 380 1 868 48 416 245 4 964 2 279 140 631 935 97 502 1 344 43 129 4 392 194 011

Rok 2008 Počet Mil. Kč 1 426 47 686 1 232 43 884 194 3 802 2 202 160 622 1 006 116 014 1 196 44 607 3 628 208 308

MID TOP-STAV

200,0 180,0 160,0

stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) pozemní stavitelství -tuzemsko

140,0 mld. Kč

180,0 160,0 160,0 140,0

140,0 140

140,0 120,0 120,0 100,0

120,0 120

Metodika 100,0 80,0

TOP STAV 80,0 60,0 100 představuje pro domácí 60,0 i zahraniční investory, 40,0 ale i pro40,0 další účastníky staveb20,0 20,0 ního procesu cennou informací 0,0 o firmách0,0působících 4Q 09 ve výrazně 4 Q10 4Q 09 4 Q10 konkurenčním prostředí stavebního trhu. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v anketě TOP STAV 100 2011 byly získány přímo od podniků. Údaje jsou v tomto ročníku poprvé převzaty jak z nekonsolidovaných účetních závěrek jednotlivých podniků, tak z konsolidovaných závěrek. Možnosti publikovat i konsolidované údaje, jež komplexněji zobrazují ekonomický potenciál kapitálově provázaných skupin firem, byl dán prostor na základě iniciativy některých firem, které se ankety pravidelně účastní. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej

mld. mld. Kč Kč

mld.mld. Kč Kč

V 4. čtvrtletí roku 2011 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku 11,3 tisíc nových stavebních zakázek, což představuje meziroční pokles počtu zakázek o 15,0 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně poklesla o 19,0 % a činila 32 mld. Kč, na pozemním stavitelství 12,1 mld. Kč (pokles o 15,2 %) a na inženýrském stavitelství 20,0 mld. Kč (pokles o 30,1 %). Pokles nových zakázek byl ovlivněn poklesem zakázek jak inženýrského, tak pozemního stavitelství. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. Aktuálně diskutovaná úroveň financování staveb dopravní infrastruktury (dálnice, železnice) může celou situaci zkomplikovat. Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Negativně se pokles poptávky projevil i u výrobců stavebních hmot. Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2011 ve výši cca 67,5 mld. Kč byl sice proti předchozímu roku vyšší o 4,5 % (respektive o 2 932 mil. Kč), ale oproti roku

stav120,0 zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí stav100,0 zakázek stavebních v mld. podniků Kč (b.c.) ke konci čtvrtletí 2007 – roku 80,0 s nejvyšším stavebv mld. Kč (b.c.) Zakázky zakázky celkem ke konci čtvrtletí ním boomem – je to stále zatím 60,0 Zakázky celkem ke stavitelství – tuzemsko pozemní 40,0 výrazný propad (cca 30 mld. Kč). inženýrské stavitelství – tuzemsko celkem ke konci inženýrské konci 20,0 nelze s určitostí tvrčtrtletí Zatím proto 200,0 200 stavit čtrtletí 0,0 dit, že stavebnictví a průmysl elství180,0 180 4Q 09 4 Q10 4Q 11 200,0 stavebních hmot mají již krizi plně tuzemsko 200,0 180,0 160,0 za sebou. 160 pozemní

Střední a malé stavební firmy jsou významným účastníkem stavebního trhu a faktorem konkurenceschopnosti celého českého stavebnict ví. Jsou jednak významnými dodavateli stavební produkce v regionech své působnosti, ale také efektivně dotvářejí komplexnost nabídky spolu s velkými stavebními dodavateli stavebních prací.

Finalizují zejména velké stavební zakázky. Počet těchto podnikatelských subjektů přesahuje ve stavebnictví 99 %, z toho jejich počet do devatenácti zaměstnanců představuje téměř 98 %. Na celkové zaměstnanosti ve stavebnictví se podle posledních dostupných údajů podílejí 89 %. Produkce této skupiny se blíží jedné třetině.

p stav -tuze

pozemní stavitelství stavitelství -tuzemsko -tuzemsko

80,0 80 40,0 40 20,0 20 0,0 0

inženýrské inženýrské stavit stavit elstvíelstvítuzemsko tuzemsko

4Q 09 4Q 09

10 44QQ10

4Q 11 4Q 11

▲ Graf 1. Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v letech 2009 až 2011

vlastního zboží, výrobků a služeb. Spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk se uvádí čistý, po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexněji hodnotit pozici podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkon-

MID-TOP STAV 2011 Za situace, kdy dochází k dlouhodobému poklesu poptávky po stavební produkci a tím i ke zostření konkurence na stavebním trhu, patří střední a malé firmy k jedněm z prvních, které pocítí tento pokles nejintenzivněji. Na pokles poptávky musí urychleně reagovat. To se projevilo i v 1. pololetí roku 2012.

MID TOP-STAV

100,0 100 60,0 60

4Q 11 4Q 11

TOP-STAV 100

Zaká celk konc čtrtl

Údaje o jednotlivých firmách uvedené v anketě MID -TOP STAV 2011 byly získány přímo od podniků, které byly osloveny formou ankety. V anketě MID-TOP STAV jsou podniky řazeny zejména podle velikosti tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců. Kromě absolutních hodnot ukazatelů se uvádějí i poměrové ukazatele charakterizující např. rentabilitu podnikání ve stavebnictví či produktivitu práce. Tržby podniků v tabulkách představují tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb (součet řádků 01 a 05 výkazu zisků a ztrát). Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv (řádek 001 rozvahy).

nosti podniků. V letošním ročníku jsou v jednotlivých TOP žebříčcích hodnoceny stavební podniky i výrobci stavebních hmot, materiálů. Výsledky soutěže jsou kromě časopisu Stavebnictví publikovány na webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR i ÚRS PRAHA, a.s. ■ Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s.

Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu a jejich vzájemné porovnání. Zveřejnění ankety MID -TOP STAV 2011 př ispěje k větší informovanosti odborné veřejnosti o situaci na stavebním trhu a konkurenčním prostředí ve stavebnictví. Výsledky ankety budou kromě časopisu Stavebnictví zveřejněny na webových stránkách ÚRS PRAHA, a.s., Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a v zahraničí prostřednictvím organizací EUROCONSTRUCT a FIEC, jež mají působnost v zemích EU. ■ Autor: Ing. Zdeněk Kunc, CSc., ÚRS PRAHA, a.s.


23

inže stav elstv tuze

Anketa TOP STAV 100 2011: výsledky poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

podnik Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* Subterra a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. SYNER, s.r.o. PSG-International a.s. SMP CZ, a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. GEOSAN GROUP a.s. ZAPA beton a.s. VCES a.s. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** Dálniční stavby Praha, a.s. Elektrizace železnic Praha a.s.* TENZA, a.s. KLEMENT a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** PKS HOLDING, a.s.* RD Rýmařov s.r.o. ROSS Holding a. s.* P-D Refractories CZ a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Trigema a.s.* REKO a.s.* Schiedel, s.r.o. SULKO s.r.o.* PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. EDIKT a.s. Pozemní stavitelství Zlín a.s. POHL cz, a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň SaM silnice a mosty a.s.* CL-EVANS s.r.o. INSTALACE Praha, spol. s r.o. BAU-STAV a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. KOMFORT, a.s. STAEG, spol. s r.o. SMO a.s. Podzimek a synové s.r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. Beton Brož s.r.o. KASTEN spol. s r.o. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. ESOX, spol. s r.o. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. TRASKO, a.s. PS – MSI, a.s. DAV, a.s.

tržby (v tis. Kč) 25 719 468 25 270 900 15 070 970 8 994 664 7 539 813 4 319 827 4 184 682 3 579 520 3 447 334 3 237 377 2 931 722 2 418 584 2 387 145 2 374 901 1 948 866 1 840 106 1 829 885 1 685 406 1 567 718 1 474 611 1 408 161 1 390 191 1 161 883 1 078 810 1 076 782 1 025 087 1 018 891 977 623 952 620 871 652 849 199 846 185 843 405 740 250 690 293 662 513 596 585 559 179 549 087 540 864 534 707 518 540 490 369 420 993 397 636 395 834 390 198 372 046 367 387 350 762 331 396 310 512 308 197 295 075

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/2011–06/2012

24


rentabilita tržeb % 3,4 5,4 2,8 3,1 1,3 3,5 1,0 3,1 2,6 6,6 1,9 1,0 1,7 5,2 1,3 14,7 8,8 11,1 4,2 8,3 3,2 0,1 2,6 1,4 0,7 7,2 8,5 9,5 7,7 5,1 2,1 1,0 2,4 2,9 2,5 11,0 3,7 1,5 1,9 1,2 6,4 0,4 1,8 4,9 1,1 5,6 8,4 11,3 4,0 0,6 0,1 7,9 0,4 1,6

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

podnik Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* PSJ, a.s.* GEOSAN GROUP a.s. Subterra a.s. PSG-International a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Dálniční stavby Praha, a.s. SMP CZ, a.s. SYNER, s.r.o. Elektrizace železnic Praha a.s.* VCES a.s. ZAPA beton a.s. COLAS CZ, a.s. P-D Refractories CZ a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. Trigema a.s.* KLEMENT a.s. PKS HOLDING, a.s.* REKO a.s.* TENZA, a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. ROSS Holding a. s.* Schiedel, s.r.o. RD Rýmařov s.r.o. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** STREICHER, spol. s r.o. Plzeň Pozemní stavitelství Zlín a.s. EDIKT a.s. BAU-STAV a.s. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. SMO a.s. SULKO s.r.o.* Beton Brož s.r.o. SaM silnice a mosty a.s.* KOMFORT, a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. TRASKO, a.s. INSTALACE Praha, spol. s r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. Podzimek a synové s.r.o. POHL cz, a.s. KASTEN spol. s r.o. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. STAEG, spol. s r.o. PS – MSI, a.s. CL-EVANS s.r.o. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ESOX, spol. s r.o. DAV, a.s. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.**

aktiva (v tis. Kč) 23 642 219 20 856 921 11 071 999 6 783 380 4 888 532 3 821 072 3 770 919 3 628 663 2 818 498 2 761 007 2 150 307 2 092 763 1 938 717 1 911 986 1 756 140 1 659 178 1 615 725 1 561 090 1 476 984 965 833 952 151 852 923 852 600 840 758 818 131 799 075 793 135 754 734 729 702 603 996 515 343 466 208 461 792 447 848 444 469 428 182 419 106 345 228 342 501 312 677 312 637 306 092 300 146 289 704 224 401 218 976 211 846 196 091 193 716 183 922 181 299 167 026 146 263 –

rentabilita aktiv % 3,7 6,5 3,8 4,1 2,0 1,0 4,0 2,4 1,9 1,7 7,5 10,2 5,7 9,7 1,5 7,4 1,5 4,8 2,9 9,6 12,8 3,6 8,6 7,8 10,6 0,9 5,6 2,0 0,2 12,1 4,2 4,3 1,4 1,9 4,6 4,2 7,8 6,4 0,6 11,0 7,9 3,3 7,4 1,4 7,7 19,3 7,0 4,5 0,6 4,6 0,2 1,2 3,1 –

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/2011–06/2012


25

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. podnik č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* SWIETELSKY stavební s.r.o. Elektrizace železnic Praha a.s.* Subterra a.s. PSJ, a.s.* SMP CZ, a.s. COLAS CZ, a.s. P-D Refractories CZ a.s. PKS HOLDING, a.s.* VCES a.s. ZAPA beton a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. RD Rýmařov s.r.o. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným*** STAEG, spol. s r.o. ROSS Holding a. s.* HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. SaM silnice a mosty a.s.* Schiedel, s.r.o. SULKO s.r.o.* Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** SYNER, s.r.o. Dálniční stavby Praha, a.s.

počet zaměstnanců 4 428 3 714 2 393 1 590 1 007 935 871 829 804 765 632 612 528 527 478 474

tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 5 808 6 804 6 298 5 657 4 156 1 803 4 960 9 095 4 027 3 162 1 622 1 899 3 693 4 506 6 133 2 276

452

3 076

438 392 376 367 349 343 334

1 120 2 747 3 745 2 776 1 709 2 541 2 543

315

5 842

278 270

12 876 6 777

poř. podnik č. 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Pozemní stavitelství Zlín a.s. KLEMENT a.s. PSG-International a.s. POHL cz, a.s. TENZA, a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň INSTALACE Praha, spol. s r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. EDIKT a.s. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. SMO a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. GEOSAN GROUP a.s. Beton Brož s.r.o. KOMFORT, a.s. Podzimek a synové s.r.o. BAU-STAV a.s. ESOX, spol. s r.o. PS – MSI, a.s. TRASKO, a.s. CL-EVANS s.r.o. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. KASTEN spol. s r.o. DAV, a.s. REKO a.s.* KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Trigema a.s.*

počet zaměstnanců 246 243 233 232 229 208 205 193 189

tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 3 009 6 068 14 795 2 975 6 846 3 185 2 678 2 051 4 462

177

1 872

176 167 149 140 138 133 130 120 112 99 84

2 392 3 202 16 021 2 787 3 758 2 990 4 160 2 923 2 752 3 136 6 657

78

10 849

71 71 70 68 58

5 240 4 156 13 609 5 403 16 856

▲ Podniky stavební výroby a výroby stavebních hmot podle počtu zaměstnanců, *konsolidováná závěrka, **aktiva neuvedena, ***hospodářský rok 07/2011–06/2012

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

podnik EUROVIA CS, a.s.* Metrostav a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** SMP CZ, a.s. Elektrizace železnic Praha a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s. Subterra a.s. ZAPA beton a.s. KLEMENT a.s. SYNER, s.r.o. PSJ, a.s.* Trigema a.s.* PSG-International a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. P-D Refractories CZ a.s. REKO a.s.* STREICHER, spol. s r.o. Plzeň TENZA, a.s.

HV (v tis. Kč) 1 359 605 867 394 417 065 276 833 270 656 212 774 186 357 160 574 151 230 123 079 122 308 110 887 100 016 92 887 87 999 86 547 74 208 73 561 72 827 65 689

▲ TOP 20 podniků podle zisku, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvedena

26


rentabilita tržeb % 5,4 3,4 2,8 3,1 14,7 6,6 11,1 8,8 3,5 5,2 8,3 3,1 1,3 9,5 2,6 8,5 7,2 7,7 11,0 4,2

rentabilita aktiv % 6,5 3,7 3,8 4,1 10,2 9,7 7,5 4,0 7,4 12,8 5,7 2,0 9,6 2,4 10,6 4,8 8,6 12,1 7,8

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 366,1 195,9 174,3 174,1 859,2 264,6 199,3 594,7 173,6 233,5 503,3 398,9 120,6 1 601,5 377,7 235,8 117,4 1 050,9 350,1 286,9

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

podnik Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** KASTEN spol. s r.o. Elektrizace železnic Praha a.s.* STREICHER, spol. s r.o. Plzeň Trigema a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Beton Brož s.r.o. KLEMENT a.s. TRASKO, a.s. REKO a.s.* P-D Refractories CZ a.s. SMP CZ, a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. EUROVIA CS, a.s.* ZAPA beton a.s. Schiedel, s.r.o. SMO a.s. TENZA, a.s.

rentabilita tržeb % 14,7 11,3 11,1 11,0 9,5 8,8 8,5 8,4 8,3 7,9 7,7 7,2 6,6 6,4 5,6 5,4 5,2 5,1 4,9 4,2

tržby ( v tis. Kč) 1 840 106 372 046 1 685 406 662 513 977 623 1 829 885 1 018 891 390 198 1 474 611 310 512 952 620 1 025 087 3 237 377 534 707 395 834 25 270 900 2 374 901 871 652 420 993 1 567 718

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 859 594 199 350 1 602 595 236 234 503 249 1 051 117 265 206 116 366 234 129 117 287

aktiva (v tis. Kč) 218 976 952 151 603 996 312 677 818 131 2 092 763 1 911 986 965 833 852 600 312 637 419 106 840 758 224 401 2 150 307 300 146 1 659 178 211 846 20 856 921 345 228 1 938 717

tržby/aktiva % 1,7 1,5 1,1 1,7 1,2 1,5 0,9 1,0 1,1 1,0 0,9 1,9 3,1 0,9 1,3 1,4 1,7 1,2 1,7 1,8

▲ TOP 20 podniků podle rentability tržeb, *údaje z konsolidované účetní závěrky, **aktiva neuvedena

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

podnik KASTEN spol. s r.o. KLEMENT a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň Speciální stavby Most spol. s r.o. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. SMP CZ, a.s. Elektrizace železnic Praha a.s.* Trigema a.s.* REKO a.s.* TRASKO, a.s. Beton Brož s.r.o. TENZA, a.s. POHL cz, a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. S.O.K. stavební, s.r.o. ZAPA beton a.s. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. EUROVIA CS, a.s.* SaM silnice a mosty a.s.* SYNER, s.r.o.

rentabilita aktiv % 19,3 12,8 12,1 11,0 10,6 10,2 9,7 9,6 8,6 7,9 7,8 7,8 7,7 7,5 7,4 7,4 7,0 6,5 6,4 5,7

▲ TOP 20 podniků podle rentability aktiv, *konsolidovaná závěrka

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

podnik Trigema a.s.* GEOSAN GROUP a.s. PSG-International a.s. REKO a.s.* SYNER, s.r.o. PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. PSJ, a.s.* TENZA, a.s. EUROVIA CS, a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s. CL-EVANS s.r.o. STRABAG a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. KLEMENT a.s. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.** Metrostav a.s.* OHL ŽS, a.s.* KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. Subterra a.s.

tržby/zaměstnanci (tis. Kč) zaměstnanci HV/poč. zam. (tis. Kč) 16 856 58 1 602 16 021 149 268 14 795 233 378 13 609 70 1 051 12 876 278 399 10 849 78 112 9 095 829 121 6 846 229 287 6 804 3 714 366 6 777 270 595 6 657 84 100 6 298 2 393 174 6 133 478 115 6 068 243 503 5 842 315 859 5 808 4 428 196 5 657 1 590 174 5 403 68 217 5 240 71 594 4 960 871 174

▲ TOP 20 podniků podle produktivity z tržeb, *konsolidovaná závěrka, **aktiva neuvedena


27

MID TOP-STAV

2012

Příloha časopisu Stavebnictví



l á i c e sp

MID TOP-STAV www.casopisstavebnictvi.cz

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

podnik MORYS s.r.o. Froněk, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. SaM silnice a mosty Děčín a.s. ZNAKON, a.s. KOČÍ a.s. Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA, a.s. KERS s.r.o. BELSTAV CZ, s.r.o. H-INTES s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. Hakov, a.s. REVOLT s.r.o.* PB SCOM s.r.o. ARTESIA, spol. s r.o.

tržby (v tis. Kč) 372 024 269 406 242 444 213 295 211 318 207 666 197 744 181 797 181 522 181 377 173 475 168 325 167 293 145 879 144 804 133 947 89 970

rentabilita tržeb % 0,3 3,7 8,0 0,3 4,8 7,8 0,2 10,2 10,0 0,6 0,4 1,5 1,2 4,4 0,4 1,3 12,2

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

tržby za stav. činnost z tržeb v % 98,2 90,6 77,8 84,2 99,3 100,0 96,2 100,0 100,0 100,0 99,9 89,3 97,0 98,9 99,6 98,0 97,4

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb, *konsolidováná závěrka

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

podnik Froněk, spol. s r.o. ATLANTA, a.s. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. ZNAKON, a.s. MORYS s.r.o. ARTESIA, spol. s r.o. KOČÍ a.s. BELSTAV CZ, s.r.o. Hakov, a.s. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. PB SCOM s.r.o. SaM silnice a mosty Děčín a.s. Navláčil stavební firma, s.r.o. KERS s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. H-INTES s.r.o. REVOLT s.r.o.*

aktiva (v tis. Kč) 273 856 218 501 211 563 173 536 145 636 143 636 120 388 114 741 108 398 100 760 86 122 78 685 78 601 73 184 66 304 63 432 41 150

rentabilita aktiv % 3,7 8,3 9,2 9,4 0,6 7,6 0,3 0,6 5,9 0,6 2,1 13,0 23,7 1,4 3,1 4,1 1,3

tržby/aktiva % 1,0 0,8 1,1 1,2 2,6 0,6 1,6 1,5 1,3 2,1 1,6 2,7 2,3 2,5 2,5 2,7 3,5

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv, *konsolidováná závěrka

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

podnik počet zaměstnanců tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) HV/poč. zam. (v tis. Kč) PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 176 1 211,9 3,7 Froněk, spol. s r.o. 121 2 226,5 82,9 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 119 2 037,3 164,0 KOČÍ a.s. 107 1 848,1 3,1 SaM silnice a mosty Děčín a.s. 105 2 012,6 97,6 ZNAKON, a.s. 85 2 451,2 191,7 ATLANTA, a.s. 84 2 161,0 217,0 MORYS s.r.o. 62 6 000,4 15,1 H-INTES s.r.o. 55 3 060,5 47,0 Stavitelství ŠMÍD s.r.o. 50 3 345,9 40,8 PB SCOM s.r.o. 50 2 689,7 35,9 Navláčil stavební firma, s.r.o. 46 3 952,1 404,7 Hakov, a.s. 35 4 168,0 182,1 BELSTAV CZ, s.r.o. 32 5 421,1 20,3 KERS s.r.o. 28 6 477,8 37,8 ARTESIA, spol. s r.o. 23 3 911,7 475,6 REVOLT s.r.o.* 20 7 240,2 26,5

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců, *konsolidováná závěrka


29

TOP-STAV 100

poř. č. podnik 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA, a.s. ZNAKON, a.s. ARTESIA, spol. s r.o. SaM silnice a mosty Děčín a.s. Froněk, spol. s r.o. Hakov, a.s. H-INTES s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o.

HV (v tis. Kč) 19 511 18 615 18 229 16 240 10 939 10 246 10 032 6 373 2 587 2 042

MID TOP-STAV

rentabilita tržeb % 8,0 10,2 10,0 7,8 12,2 4,8 3,7 4,4 1,5 1,2

rentabilita aktiv % 9,2 23,7 8,3 9,4 7,6 13,0 3,7 5,9 4,1 3,1

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 164,0 404,7 217,0 191,7 475,6 97,6 82,9 182,1 47,0 40,8

HV (v tis. Kč) 10 939 18 615 18 229 19 511 16 240 10 246 6 373 10 032 2 587 1 790


HV/poč. zam. (v tis. Kč) 476 405 217 164 192 98 182 83 47 36

%

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku

poř. č. podnik 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

ARTESIA, spol. s r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA, a.s. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. ZNAKON, a.s. SaM silnice a mosty Děčín a.s. Hakov, a.s. Froněk, spol. s r.o. H-INTES s.r.o. PB SCOM s.r.o.


%

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb

30


TOP-STAV 100

poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

podnik Navláčil stavební firma, s.r.o. SaM silnice a mosty Děčín a.s. ZNAKON, a.s. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. ATLANTA, a.s. ARTESIA, spol. s r.o. Hakov, a.s. H-INTES s.r.o. Froněk, spol. s r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o.


HV (v tis. Kč) 18 615 10 246 16 240 19 511 18 229 10 939 6 373 2 587 10 032 2 042


MID TOP-STAV

tržby/ aktiva 2,3 2,7 1,2 1,1 0,8 0,6 1,3 2,7 1,0 2,5

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv

MORYS s.r.o. Froněk, spol. s r.o. SaM silnice a mosty Děčín a.s. ZNAKON, a.s. KOČÍ a.s. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. Navláčil stavební firma, s.r.o. ATLANTA, a.s. KERS s.r.o. PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s.

▲ TOP 10 podniků podle tržeb za stavební činnost

poř. č. podnik 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

REVOLT s.r.o.* KERS s.r.o. MORYS s.r.o. BELSTAV CZ, s.r.o. Hakov, a.s. Navláčil stavební firma, s.r.o. ARTESIA, spol. s r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. H-INTES s.r.o. PB SCOM s.r.o.

% ▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb za stavební činnost

tržby/ poč. zam. (v tis. Kč) 7 240 6 478 6 000 5 421 4 168 3 952 3 912 3 346 3 060 2 690

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb na zaměstnance, *konsolidováná závěrka


%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

tržby za tržby za stav stav činnost činnost z tržeb v % 365 409 98,2 243 988 90,6 209 866 99,3 207 666 100,0 190 278 96,2 188 709 77,8 181 797 100,0 181 440 100,0 181 304 100,0 179 599 84,2

tržby na zaměstnance v tis. Kč

poř. č. podnik

mil. Kč

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv

▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb na zaměstnance


31

interview

text Daniel Doležal | grafické podklady archiv společnosti Inoutic / Deceuninck

Inoutic / Deceuninck partnerům nabízí unikátní portfolio produktů Společnost Inoutic / Deceuninck má pobočky ve více než 75 zemích světa a více než 50 let zkušeností jako výrobce profilů pro okna a dveře i stavebních systémů – parapetů a teras, obkladů a plotů z kompozitního materiálu Twinson. V roce 2012 se společnosti daří, i přes složitou ekonomickou situaci na trhu, udržovat ziskovost. v posledním roce v rámci skupiny zrealizovali nemalé investiční výdaje do inovací našich výrobkových řad a další strategické investice. Tyto investice nám umožňují udržet si postavení mezi lídry v segmentu výrobců okenních profilů. Nabízíme unikátní portfolio produktů a řešení každému zákazníkovi podle jeho možností.

▲ Ing. Radek Slabák, generální ředitel společnosti Inoutic / Deceuninck pro ČR, SR a Maďarsko

Jaké je z vašeho pohledu hospodaření společnosti Inoutic v letošním roce v porovnání s rokem 2011? Úsporná opatření a investice do stabilizace celé skupiny Deceuninck Group v minulých letech vedly k nárůstu tržeb, a to o 2 % na 274,3 milionů eur oproti prvnímu pololetí roku 2011. Hrubý provozní zisk za celou skupinu byl za první pololetí na srovnatelné úrovni s loňským rokem. Důležité je také zmínit, že jsme

Co může ve vašem segmentu pozitivně ovlivnit vývoj ve stavebnictví? Pragmaticky řečeno, stavebnictví je čtvrtým rokem v útlumu. Z našeho pohledu je tento trend způsoben i omezením státních podpor, které řešily především renovace bytového fondu. Vnímáme to tak, že v současné době panuje krize důvěry lidí v ekonomickou situaci. Když se podíváme například na úspory, které dosahují rekordní úrovně, v podstatě soukromý i státní sektor musí výhledově znovu investovat do renovací, případně do úprav stávajícího bytového nebo administrativního fondu. Myslím si, že právě to by pozitivně ovlivnilo vývoj stavebnictví v České republice a samozřejmě i segment otvorových výplní. V době státních dotačních projektů firmy investovaly nemalé prostředky do navýšení výrobních kapacit na výrobu oken. Zastavením státních podpor ale došlo k okamžitému poklesu trhu, na který pochopitelně mu-

seli všichni na trhu zareagovat. Je zároveň potřeba říct, že pokud se na trh dostanou s předstihem informace o případném otevření či vyhlášení nějakého nového dotačního programu, nese to s sebou další riziko, a to že investoři budou čekat až do spuštění dotací. Jak se vaše firma přizpůsobuje stále tvrdším konkurenčním podmínkám a víceméně stále klesající poptávce? V produktové nabídce jde naše společnost více směry. Inovací v top segmentu je u nás profil Eforte, který je možno použít i pro pasivní domy. Splňuje požadavky, jež budou na otvorové výplně kladeny i v budoucnosti. Další inovace, které přinášíme, jsou v segmentu stavebních systémů – v našem případě např. obklady z kompozitního materiálu Twinson. Pro architekty představují zajímavou variantu obkladů s minimální údržbou, zejména jako náhrada dřevěných obkladů. Terasový systém Twinson jsme mimochodem zaváděli již v roce 2006. Od roku 2009 došlo v rámci celé skupiny Deceuninck k zásadním změnám v nastavení vnitřních procesů. Cílem těchto změn byla optimalizace nákladů a návrat k ziskovosti. Výrazně jsme se také zaměřili na zefektivnění obchodních aktivit. Jak byste komentovali současnou energetickou politiku ve vztahu k výrobcům stavebních hmot a materiálů? Vzhledem k tomu, že naše výrobní aktivity jsou v rámci ČR omezené, jsme do jisté míry důsledků novely i energetické politiky oproštěni. Na druhou stranu si plně uvědomujeme, že vstupy energií do výrobních procesů plně ovlivňují jejich výslednou

cenu. Pro výrobce v ČR mohou být natolik zásadní, že se stanou nekonkurenceschopnými. U nás se to týká i zvyšujících se nákladů na dopravu kvůli stále rostoucím cenám pohonných hmot. V námi obsluhovaných regionech – v Česku, na Slovensku a v Maďarsku – využíváme lokální dopravce. Jsme pod jejich neustálým tlakem, protože chtějí docílit zvýšení cen. To se samozřejmě následně musí projevit v prodejní ceně našich výrobků. Co by podle vás vedlo ke stabilizaci vašeho segmentu v rámci ČR? Jak jsem již zmínil, zajímavé mohou být programy na podporu renovací bytového a rezidenčního fondu. Na místě je však třeba říct, že by měla existovat opravdu dlouhodobá koncepce podpory v této oblasti. Pokud se totiž podíváme zpětně na program Zelená úsporám, fungoval společně s programy Panel a Nový Panel, což během poměrně krátké doby vedlo k nárůstu v našem odvětví. Nicméně po náhlém ukončení všech těchto programů následoval stejně strmý pád. V době, kdy je nová výstavba i renovace staveb již několik let ve výrazném poklesu, je dlouhodobá koncepce pro nastartování ekonomiky stavebnictví podstatná. Existují tři ministerstva, která řeší jednotlivé segmenty stavebnictví, ale mezi nimi je jen omezená komunikace a synergie činností. To považujeme za jednu z hlavních překážek pro tvorbu kvalitní dlouhodobé strategie pro celé odvětví stavebnictví. ■


33

interview

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SMP CZ, a.s.

Je třeba projít tunelem Generální ředitel firmy SMP CZ, a.s., Ing. Martin Doksanský se, jako mnoho jeho dalších kolegů, ocitl v pozici vrcholového manažera špičkové stavební firmy, která musela reagovat na stále se zhoršující situaci na stavebním trhu rozšířením nabídky stavebních prací a částečně i odchodem na stavby v zahraničí. Přesto jsou dopady na personální změny ve firmě bolestivé a pro celkový stav stavebnictví příznačné.

▲ Ing. Martin Doksanský, generální ředitel firmy SMP CZ, a.s.

Jaké nejdůležitější změny ve vaší firmě v uplynulém roce nastaly? Především došlo ke změnám v organizaci společnosti. Po akvizičním jednání na konci roku 2011 se od 1. ledna 2012 stala jednou z dceřiných společností firmy SMP CZ, a.s., firma ARKO TECHNOLOGY, a.s., z Brna, specializovaná zejména na dodávky vodohospodářských staveb, jako jsou investiční celky čistíren odpadních vod, úpraven pitné vody a provozování vodovodů, kanalizací a ČOV. Tato firma přináší do skupiny SMP další rozměr jako dodavatel

34


technologických částí staveb, což znamená významné posílení naší skupiny z hlediska nabídky na trhu vodohospodářských staveb. Druhou v ý znamnou změnou je skutečnost, že od 1. listopadu 2012 se do skupiny začlenily pod mé přímé řízení i firmy Průmstav a.s. a slovenská společnost APS ALKON a.s., které se specializují na pozemní stavby. Tyto firmy budou i v dalších letech podnikat v této oblasti a vystupovat jako samostatné subjekty. Cílem začlenění do jedné skupiny je posílení postavení na trhu a zefektivnění obchodní politiky všech našich společností, v yužití vzájemných synergií a tím dosažení nákladov ých úspor a zefektivnění činnosti. To přinese pozitiva všem našim společnostem i společnému vlastníku, firmě VINCI Con struction. Další v ýznamnou oblastí, která se dotýká změn v letošním roce, je kontinuální pro ces o ptim aliz ace fir my, odpovídající negativním změnám v poptávce na trhu. Tento proces probíhá pravidelně poslední tři roky vždy již od jarních měsíců a uzavírá se v září až říjnu. Tehdy se rozhoduje o nutných organizačních změnách a úsporách, které mají umožnit firmě uspět v dalším roce. Tato příprava na následující období je, bohužel, stále obtížnější a vynucené personální změny jsou stále bolestivější.

Dotýkají se tyto změny většího počtu zaměstnanců firmy? Bohužel ano. Každá z těchto vln, které byly od roku 2009 již tři, znamenala postupné omezování počtu našich pracovníků. V roce 2009 bylo v SMP CZ, a.s., bez dceřiných společností zaměstnáno cca 820 zaměstnanců, v současnosti je v plánu pro rok 2013 stav omezen na 570 zaměstnanců. Znamená to tedy, že bohužel asi třetina pracovníků musela opustit naši společnost. Má úbytek pracovníků vliv na vaše zakázky? Jaké stavby jste v uplynulém roce zahájili nebo dokončili? Ono je to naopak – zakázka má vliv na úbytek pracovníků. Snažíme se však i přesto udržet kádr profesionálních odborníků, abychom si zachovali tradiční vysoký standard, a to mezi techniky i dělníky. V případě obratu k lepšímu jsme připraveni stav pracovníků opět doplnit. Pokud jde o druhou otázku, více staveb jsme dokončili, než zahájili. Z nejdůležitějších dokončených staveb bych se rád zmínil o spolupráci na Retrofitu (komplexní obnově) Elektrárny Tušimice II, ukončení významné referenční zakázky na sanaci ekologické zátěže v obci Pozďátky na Třebíčsku, dokončování stavby plaveckého areálu Šutka v Praze, dokončení dvou úpraven vody na Chomutovsku (šlo o ÚV Jirkov a ÚV T řetí mlýn). Dokončili jsme několik ČOV, například stavbu Čistá Berounka, Etapa II (část Domažlicko). Zdařilou stavbou bylo rovněž dokončení plavební komory na Vltavě v Hluboké nad Vltavou. Největší a pro nás i nejdůležitější stavbou se stala rychlostní komunikace R1 na Slovensku. Na stavbě této čtyřproudé rychlostní silnice jsme se podíleli společně s firmou EUROVIA CS, a.s., v subdo-

dávce pro společnost Granvia Conctruction, s.r.o. V místě jsme stavěli krásné mostní stavby, s obratem celkem za cca 2,5 mld. Kč. Z nových staveb jsme v oblasti vodohospodářsk ých staveb započali stavbu několika ČOV, například v Mladé Boleslavi, v Ústí nad Orlicí. V současnosti zahajujeme několik staveb protipovodňové ochrany na Vltavě, na Labi i na Moravě. Začali jsme rovněž dvě průmyslové stavby – jedná se o čistírnu důlních vod pro Severočeské doly a jeden z balíčků prací Retrofitu Elektrárny Prunéřov. Na Slovensku jsme zahájili stavbu, ve které bude naše dceřiná společnost SMS, a.s., poprvé v pozici generálního dodavatele u tak velkého projektu. Jedná se o dopravní stavbu Obchvat Zvolena. Druhou zahajovanou dopravní stavbou na Slovensku bude dálnice D1 – úsek Jánovce – Jablonov II. etapa. Do m n í vá te s e, že u s p ě l a strategie vaší firmy, když opustila svou jednostrannou orientaci pouze na stavby mostů a zaměřila se na širší nabídku staveb? Jednoznačně to mohu potvrdit. Před třemi lety dosahoval objem našich zakázek v oboru mostních staveb 2 mld. Kč, v příštím roce předpokládáme, že se objem našeho obratu v tomto typu zakázek zmenší na sotva 500 mil. Kč. Část tohoto propadu se daří vykrývat zakázkami jiného typu staveb, například vodohospodářskými a průmyslovými stavbami. Je dobře, že se podař ilo vč as naši společnost posunout i do těchto oborů, pro nás nových. Jinak by se firmě dařilo mnohem hůře. Co soudíte o dynamice stavební výroby v ČR? Co na takovou otázku říci? O dynamice stavební výroby v ČR se nedá mluvit. Situace ve stavebnictví je, bohužel, horší než v ostatních odvětvích českého hospodářství. Například Ministerstvo dopravy ČR i jím řízené

▲ Dokončovaný plavecký areál Šutka v Praze.

organizace, na kterých jsme byli hodně závislí, prochází permanentním sledem personálních změn, neustálými transformacemi a změnou přístupů k řešení problémů. Pro nás, realizátory staveb, to přináší absolutní nepřehlednost ve vztazích a v systému rozhodování. Tato situace p ůsobí neuvěř itelné obtí že při přípravě nových projektů, kterých se připravuje zoufale málo, ale také při realizaci. Nízká aktivita v přípravě je zvláště zarážející vzhledem k tomu, co je třeba v České republice ještě vybudovat a k čemu jsme se v podstatě zavázali při vstupu do Evropské unie, v souvislosti s napojením ČR na evropskou dopravní síť. Odpovědět na otázku, jak by bylo možné tento problém řešit, bude asi obtížné. Domnívám se, že by bylo možné se poučit z řady konkrétních opatření, které „tradiční“ vlády států západní Evropy uskuteč-

ňují. Současný víceméně setrvalý stav (v tuzemsku nazývaný krizí ) patrně může existovat v těchto podmínkách dlouhou dobu. Odstranit by jej bylo možné, podle mého názoru, prorůstovými opatřeními, která by zamezila velkým propadům trhu. Tak by se odstranil stav ztrát y perspektiv y, kter ý je v podstatě permanentní. Dalším řešením by bylo ukončit personální rošády na důležitých řídicích pozicích, kde by měli být dlouhodobě zaměstnáni odborníci a profesionálové, ne prioritně političtí příslušníci strany XY. Měla by se stanovit pravidla pro média, která neuvěřitelně záporně ovlivňují atmosféru ve společnosti, uzákonit vyváženost pozitivních a negativních zpráv a informací. Současný stav totiž vede mimo jiné k tomu, že se všichni bojí cokoli rozhodnout. Nejméně ohroženým a tím vlastně úspěšným státním nebo municipálním

úředníkem je tím pádem takový, který nic nerozhoduje, a tudíž nic nezkazí. V důsledku toho se dostáváme například do situací, kdy nejsme schopni stavět ani na stavbách, které jsou zahájeny a které by mohly mít normální průběh. Nedostává se nám totiž nutného rozhodnutí při řešení běžných problémů souvisejících s realizací těchto staveb. A to už vůbec nemluvím o vůli připravovat a zahajovat nové projekty. Jsem přesvědčen o tom, že hlavní problém v ČR netk ví v oslabování ekonomiky a primárním ponížení rozpočtů. Výrazně horší problém je ve stavu, ve kterém se nachází řídicí orgány státu. Nejsme schopni v potřebné míře čerpat dotace EU. A vlastní finance, které má stát k dispozici a v plánu na daný rok , není schopen v daném roce opakovaně utratit. Přebytky se pak převedou do příštího roku, čímž vlastně o tuto částku mohou být sní-

ženy nově př idělované pro středky. A tak stavební obor systematicky přichází v rámci ponížených rozpočtů o další p eníze. D o c h ází k d al š ímu úby tku příležitostí, z v yšuje se nezaměstnanost, čímž se dostáváme do bludného kruhu. Zkuste zaznamenat nějaké světlo na konci tunelu. Jistě že nemůžeme propadat depresi. Vždy existují možnosti a příležitosti, jak problémy řešit. Jde o to, aby lidé, kteří mají možnost rozhodovat, našli společnou dobrou vůli, aby došlo k obecné dohodě, jaký stát chceme mít. I když je finančních prostředků v systému méně, je jich stále dost, aby všechny firmy, které jsou s českým stavebnictvím svázány, mohly svůj obor i nadále provozovat a aby se, možná i v menším rozsahu, na trhu uplatnily. Světlo na konci tunelu existuje, musíme jen mít vůli a nebát se projít jím na druhou stranu. ■


35

interview

text Daniel Doležal | foto archiv Beton Brož s.r.o.

Potřeba dívat se dopředu Značka Beton BROŽ® začínala v roce 1992. Její výrobky zahrnují od dlažeb přes obrubníky po prvky zahradní architektury. Vyvíjí nová technická řešení, např. technologii Brož Tricolory® umožňující tři barvy v jednom kameni. V současné době má firma 171 zaměstnanců.

▲ Libor Brož, ředitel společnosti Beton Brož s.r.o.

Jak hodnotíte hospodaření vaší společnosti v letošním roce oproti roku 2011? Hospodářské výsledky naší firmy jsou pozitivně ovlivněny otevřením nového výrobního závodu v Přerově v březnu letošního roku. Výrobní závod v Otnicích totiž posledních 5–6 roků fungoval na 100 % výrobního výkonu. Na šesti výrobních linkách se pracovalo 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Nové výrobní kapacity nám umožňují růst, byť v současné době klesají prodejní ceny. Nárůst v obratu očekáváme okolo 25 %, což znamená z 426 milionů Kč v loňském roce na cca 540 milionů Kč celkového obratu v letošním roce, přičemž máme přes 3000 produktových výrobků. Optimalizovaný zisk očekáváme okolo 6–7 %. Co podle vašeho názoru může pozitivně ovlivnit vývoj ve stavebnictví v České republice? Podle mého názoru ve chvíli, kdy funguje stavebnictví, funguje celá

36


ekonomika. Existuje jednoznačně řetězec činností, které od prvopočátku výkonu stavebních prací na sebe navazují. To vše přináší ve svém kontextu práci a samozřejmě i zisk všem. Z mého pohledu plní nezanedbatelnou roli stát, který by měl umožnit jak politickou, tak ekonomickou stabilizaci zadáváním veřejných zakázek, tedy jejich navýšení. To by vedlo k růstu celé ekonomiky, soukromý sektor nevyjímaje, protože by soukromí investoři na základě ekonomického růstu ztratili současné obavy o vlastní samofinancování. Je důležité zmínit, že asi 80–85 % našich zákazníků, ale i produktů je pro koncové, tedy soukromé zákazníky, a zbylých 15–20 % výroby tvoří průmyslové výrobky. Jak se vaše společnost přizpůsobuje stále tvrdším konkurenčním podmínkám a klesající poptávce? Naše společnost byla založena před dvaceti lety a vykazuje každoroční nárůst. Samozřejmě to není jako v počátcích, kdy se prvních čtrnáct let obrat zdvojnásoboval každé dva roky, ale růst stále pokračuje. Je potřeba zmínit několik faktorů. První z nich je ten, že v současnosti jsme na špičce v našem oboru v oblasti inovací. Ve spoustě směrů již určujeme trend. Tento faktor nás odlišuje a dělá naše výrobky pro zákazníka zajímavějšími. Dalším faktorem jsou technologie. Díky nim jsme mohli zavést například produktové řady Brož Tvář dřeva®, Brož Tvář kamene®, dále unikátní technologii Brož Tricolory®, díky které dokážeme na každém kameni mít tři barvy, což dosud v tuzemsku nedokáže žádná jiná společnost. Máme i technologie, díky kterým dokážeme vyrobit takovou perličku, jakou jsou

například psí pisoáry, na které máme výhradní licenční smlouvu pro EU. Stejně tak jsme na špici při zavádění špičkových technologií, které nám pomáhají při prezentaci a propagaci. Např. jako první z oboru jsme zavedli používání QR kódů, investovali jsme do unikátního programu Beton Brož Vision®, jenž umožňuje zákazníkovi reálný obraz jeho prostoru s použitím našich výrobků zcela zdarma na našich stránkách www.betonbroz.cz. Stejně tak unikátní aplikaci Beton Brož Virtual Tour, kdy se zákazník virtuálně prochází po našich showparcích v Otnicích a Praze v klidu svého domova. Dalším faktorem umožňujícím stálý růst je neustálé rozšiřování portfolia zákazníků. Mám na mysli obchodní partnery, s nimiž spolupracujeme a můžeme jim nabídnout jak širší produktové řady, tak rozvinout zásobování do celé sítě jejich poboček, což se nám daří i díky našim novým střediskům v Praze a Přerově. Naši obchodní partneři, se kterými spolupracujeme v rámci velkoobchodů, také zaznamenávají růst, a to i díky fůzím a akvizicím do té doby konkurenčních společností. Protože spolupráce je dlouhodobě kvalitní, není důvodu k nezařazení našich výrobků do nabídky nově nabytých poboček. S inovačními technologiemi souvisí i nákladová stránka věci, která je nemalá. Posledních dvanáct let jsme se zaměřili na výrobní technologie a sjezdili jak Evropu, tak Spojené státy americké. Podle námi požadovaných kritérií jsme pořizovali technologie, které splňují naše předpoklady pro dané výrobky. Jedná se samozřejmě o týmovou práci, jež pokračuje dodnes. Pořizovací cena technologií v Přerově přišla na cca 140 milionů Kč, samotný areál cca na 40 milionů. Další investicí byla výrobní linka WETCAST pro tzv. mokré lití, jež umožňuje výrobu špičkových produktů ve středisku Otnice. Významnou investicí bylo také zahájení výstavby nové výrobní linky – rozšíření výroby v Otnicích. Kapacitně bude odpovídat novému

závodu v Přerově, investice se pohybují okolo 200 milionů Kč. Nabízí se otázka týkající se ufinancování tak mohutného rozšíření výroby. Co vás k němu vedlo? Tato doba, která je v médiích pojata jako „krize“, je právě z našeho pohledu pro investování nejlepší. V letech 2007–2008, tedy v době největšího boomu, jsme výrobně nevěděli, co dřív. Termín bylo snad jediné slovo, jež ovlivňovalo úspěch. Následující roky bylo důležité společnost stabilizovat, a proto jsme zpomalení přivítali. Díky poklesu objemu stavebních zakázek totiž konečně přišel čas na realizaci inovací. Měli jsme doslova hromady složek s připravenými novinkami a postupně jsme je uváděli na trh. I v současné době máme složku s produkty pro rok 2013, 2014 a složku označenou „později“. Jen pro představu – v příštím roce se v našem portfoliu objeví cca dalších 150 nových produktů. Například v Německu, kde jsou lídři na technologie a inovace, mají některé společnosti v portfoliu až 6000 prvků. Takže je stále prostor, kam jít. Jaký je váš názor na tuzemskou energetickou politiku? Vstup energií do výroby je jedním z faktorů ovlivňujícím výslednou cenu. Pokud se v okolních státech dá pořídit jak elektřina, tak PHM levněji než v tuzemsku, konkurenčně to napomáhá pravě společnostem z okolních zemí. Mám za to, že v tomto případě je nezastupitelná role státu, tj. podpořit vlastní ekonomiku. Je něco, co byste chtěl vzkázat kolegům v branži? Mám obecně pozitivní přístup k životu. To znamená ke všemu, co dělám, tedy i k práci. Z toho plyne i mé sdělení – negativa, která přicházejí, není třeba nijak zvlášť dramatizovat, naopak je potřeba neustále se dívat dopředu. Tento přístup praktikujeme od založení společnosti a přináší to stálý rozvoj naší firmy. Nakonec i motto naší společnosti – děláme, co nás baví – je toho důkazem.

interview

text Daniel Doležal | grafické podklady SULKO s.r.o.

Chci udržovat kulturu českého podnikatele Ryze česká společnost SULKO s.r.o. působí na trhu již dvacet let. Vyrábí plastová a hliníková okna a dveře. Její doménou je především tuzemský trh, ale své výrobky vyváží i do Belgie, Švýcarska, Dánska a Německa. robců otvorových výplní má vliv i generační obměna a je tomu tak i v jiných oborech. Znamená to, že ten, kdo stejně jako já zakládal společnost po roce 1989 a nemá svého nástupce, ukončí svoji činnost vzhledem k vývoji. Prostředky pak věnuje na jiné aktivity, v nichž vidí budoucnost. Dalším ovlivňujícím faktorem jsou případné úvěry, které kvůli klesající produkci nejsou schopni splácet a jsou nuceni, nebo mohou být nuceni situaci vyřešit ukončením činnosti, prodejem atd.

▲ Ing. Libor Suchánek, zakladatel společnosti SULKO s.r.o.

Jaké je vaše hodnocení hospodaření roku 2012 oproti roku 2011? Situace je letos výrazně těžší než v loňském roce, kdy běžely programy Zelená úsporám a Nový Panel. Přesná čísla budou jasná někdy v únoru roku 2013. Výrobně je pokles u otvorových výplní znatelný, očekáváme pouze jednociferný propad, což v této době považuji za úspěch. Ruku v ruce s tím klesají marže. Ziskovost v oboru je tedy velmi nízká a z tohoto důvodu očekáváme v příštím roce redukci kapacit v oboru. V našem případě bychom měli kapacity udržet. Naši spolupracovníci pro příští rok dokonce vzhledem k předpokládané redukci u konkurence očekávají mírný růst. Na snížení počtu vý-

Jak už jste zmínil ve své první odpovědi, dotační programy v současné době žádné neběží. Co dalšího by mohlo pozitivně ovlivnit vývoj stavebnictví ve vašem oboru? Když jsem se na tento rozhovor připravoval, měl jsem na stole článek o tom, že všichni v ČR musíme dát 44 mld. Kč na obnovitelné zdroje energie. Dovoluji si vznést otázku, kam těch 44 mld. Kč přijde? Pokud se celkový objem ve stavebních zakázkách pohybuje kolem 400 mld. Kč, tato suma představuje asi desetinu všech zakázek. Vláda však šetří v řádu desítek či stovek milionů. Opravdu mě zajímá, zda ta částka poputuje na nejasné účely, nebo např. na podporu stavebních pobídek. Vláda, která schválila solární byznys, jehož se uvedená suma týká, by měla současně mít i nástroj na to, aby prostředky v této výši byly využity účelně. Druhým momentem či faktorem by měla být stabilizace trhu.

V loňském roce nejprve fungoval jak program Zelená úsporám, tak i program Panel. Ve chvíli, kdy skončily, takřka půl roku se nic nedělo. Investoři vyčkávali, co bude dál. Skokové výkyvy negativně ovlivňují rovnoměrné pokrytí kapacit, protože např. řízení většího podniku je nesmírně složité. Apeluji tedy na politickou stabilitu, moudrost lidí, kteří ovlivňují finanční toky. Měli by poskytnout dlouhodobé strategické úvahy, nikoliv ty „rychlé“. Končí to totiž tak, že pokrytí poptávky na trhu se, z mého pohledu, zbytečně řeší dovozem z cizích zemí a zdrojů. Tuzemská státní ekonomika pak z toho nemá takový přínos, jaký by mohla mít. Jak se přizpůsobujete stále tvrdším konkurenčním podmínkám? Inovacemi či zvýšením produktivity práce? Jedna z hlavních možností, jak uspět na stále klesajícím trhu, je samozřejmě inovační výkon. Ten považujeme za důležitý od začátku založení společnosti. Příští rok oslavíme dvacet let na trhu. Naším krédem je být první volbou pro náročného zákazníka. V letošním roce nabízíme tři významné produkty, které na posunují dál. Jednou z nich je produkt Profi +: má čtyři skla a čtyři těsnění a dosud nejnižší tepelný odpor Uw = 0,47 W/m2K. Dalším produktem je Optimo +, které kombinuje kompozitní prvky s prvky PVC tak, aby byl cenově dostupnější, ve standardu s kvalitním trojsklem. Třetí zásadní skutečností je pro nás zakázka, jež je před podpisem – jedná se o prodej, tedy dodávku velkých otvorových výplní do Rakouska v celkové hodnotě 1,2 milionů eur. Za zmínku stojí, že již dvanáct let exportujeme své

výrobky do Belgie a Švýcarska. Díky jejich vysoké kvalitě se nám na těchto trzích daří. V současnosti by mělo následovat právě i Rakousko – získáním této zakázky se nám pootevírají další možnosti. Byla přijata novela zákona o hospodaření energií. Vaše produkty již v současnosti, jak vyplývá z uvedených hodnot, splňují požadavky pro stavění. Jaký je váš názor na tuto normu? Z mého pohledu jsou nařízení EU logická. Mají vést k spoření energií, nikoliv k jejich plýtvání, a to například formou inovací při samotné výrobě produktů, ale i parametrů daných výrobků. Poskytuje nám to možnosti k dalšímu vývoji. Jsem nesmírně rád za to, že můžeme osvícenému stavebníkovi nabídnout technologie takových parametrů, kdy bude jejich použitím šetřit přírodní zdroje. Netýká se to ale jen našeho odvětví. Soustavný tlak na snižovaní spotřeby paliva a snížení emisí například v automobilovém průmyslu je podle mě daleko markantnější a byl na pořadu dne dříve, než se začala řešit energetická náročnost budov, a to jak soukromých, tak státních. Je něco, co byste chtěl sdělit kolegům ve stavebnictví? Rád bych zdůraznil, že rodinná firma, kterou jsem založil, je jasná, čitelná. Výhodu mám v tom, že můj syn má vůli a sílu pokračovat ve vedení firmy, jež má obrat kolem 900 milionů Kč ročně. Žiji normálním běžným životem, mám tři děti, manželku, tři vnuky, bydlím kousek od Zábřehu. Jsme registrováni na Obchodním soudě v Ostravě. S tímto chodím za investory – zákazníky s nabídkou na spolupráci. Peníze, které projdou naší společností, zůstávají v ČR. Netajím se tím, že chci dlouhodobě udržovat kulturu českého podnikatele a dělat to tak, jak nejlépe dovedu. Považuji to za velkou hodnotu a věřím, že v tomto duchu se budeme moci profilovat i nadále a budeme tím přispívat v tuzemsku k dobré podnikatelské kultuře. ■


37

statistika

text Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Kraje České republiky ve vybraných ukazatelích v roce 2011 Od 3. října 2012 začal Český statistický úřad (ČSÚ) prezentovat definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011). Vzhledem k velkému rozsahu dat bude zveřejňování výsledků postupné. V příštích měsících bude zveřejněno téměř 100 000 tabulek s údaji o obyvatelích, domácnostech a domech. Definitivní výsledky potvrdily trendy zjištěné již v předběžných výsledcích zveřejněných v polovině prosince loňského roku: rychle přibývá cizinců dlouhodobě žijících v České republice, roste počet lidí s vysokoškolským vzděláním, ubývá osob žijících v manželství, výrazně se mění vlastnické formy bydlení. Další údaje se budou týkat např. ekonomické aktivity obyvatel, bydlení a domácností. V tomto článku přinášíme první informace ze SLDB 2011 věnované krajům České republiky.

Rozloha ČR Území České republiky zaujímá plochu 78 866 km2, která je rozdělena do třinácti krajů a hlavního města Prahy. Podílem na celkové rozloze státu jsou nejvýznamnějšími následující kraje: ■ Středočeský a Jihočeský kraj s více než osminou celkové rozlohy státu; ■ Plzeňský a Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, jež zaujímají téměř po desetině celkové rozlohy země. Nejmenšími jsou následující kraje: ■ Karlovarský kraj a Liberecký kraj (každý s podílem 4 % na rozloze země). Výjimkou z tohoto, ale i dalších hledisek, je hlavní město Praha s podílem 0,6 % na rozloze ČR. Rozloha jednotlivých krajů se tak

38


značně liší. Rozlohou největší Středočeský kraj je 3,5krát větší než nejmenší Liberecký kraj. Podle absolutní rozlohy je možné rozdělit kraje do několika skupin: ■ kraje s více než 10 000 km2 – Středočeský, Jihočeský; ■ kraje s 5000 až 10 000 km2 – Plzeňský, Jihomoravský, Vysočina, Moravskoslezský, Ústecký, Olomoucký; ■ kraje s méně než 5000 km2 – Královéhradecký, Pardubický, Zlínský, Karlovarský, Liberecký. Podíl zemědělské půdy Významný, nadpoloviční podíl na rozloze státu má zemědělská půda, činí 53,6 %. Z jednotlivých krajů mají nejvyšší podíly zemědělské půdy (více než polovinu rozlohy

Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

kraje) kraje Vysočina, Středočeský, Pardubický, Jihomoravský, Královéhradecký, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský. Kromě posledních dvou krajů jsou podíly vyšší, než je celostátní průměr. Podíl lesních pozemků Podíl lesních pozemků zaujímá více než třetinu rozlohy státu (33,7 %). Nad celostátním průměrem je podíl lesních pozemků v Libereckém kraji (maximálně 44,4 % rozlohy kraje), dále v krajích Karlovarském, Zlínském, Plzeňském, Jihočeském, Moravskoslezském a Olomouckém.

Obyvatelstvo Počet obyvatel v roce 2011 dosáhl 10 505 445 osob. Podobně jako rozloha bylo i rozložení obyvatel podle krajů značně nerovnoměrné. Téměř jedna osmina obyvatel žila v Praze a podíly krajů na celkovém počtu obyvatel se pohybovaly od 2,9 % (Karlovarský kraj) do 12,2 % (Středočeský kraj), tj. poměr 1:4,2. O nerovnoměrnosti svědčí i to, že v Praze a ve třech krajích – Středo-

českém, Jihomoravském a Moravskoslezském – žilo více než 46 % všech obyvatel státu. Podle počtu obyvatel kraje a podílu na celkovém počtu obyvatel je možné rozlišit kraje takto: ■ více než 1 milion osob, respektive více než 10 % z celkového počtu obyvatel ČR – kraj Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a hlavní město Praha; ■ více než 500 000 a méně než 1 milion osob, respektive 5 až 10 % obyvatel ČR – kraj Ústecký, Jihočeský, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský a Královéhradecký; ■ do 500 000 osob, respektive do 5 % obyvatel ČR – kraj Pardubický, Vysočina, Liberecký a Karlovarský. Jak již bylo zmíněno, v podílech krajů na celkovém počtu obyvatel a na celkové rozloze existuje jak shoda (většinou, v osmi krajích), tak rozdílnost (v pěti krajích). Větší nebo menší shodu je možné pozorovat v kraji Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém nebo Zlínském, na-

Rozloha celkem Podíl na rozloze Podíl zemědělČR ské půdy km2 % 496 0,628 40,8 11 015 13,967 60,2 10 056 12,751 48,8 7 561 9,587 30,2 3 315 4,203 37,4 5 334 6,763 51,7 3 163 4,011 44,2 4 759 6,034 58,4 4 519 5,730 60,2 6 796 8,617 60,3 7 195 9,123 59,3 5 267 6,678 53,3 3 963 5,025 48,9 5 427 6,881 50,7 78 866 100,0 53,6

▲ Tab. 1. Území České republiky – rozloha, podíl zeměděské půdy a lesních pozemků

Podíl lesních pozemků 10,3 27,8 37,6 39,7 43,4 30,3 44,4 31,0 29,6 30,4 28,1 34,9 39,8 35,7 33,7

opak rozdílnost podílů na obyvatelstvu a rozloze je patrná v kraji Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Vysočina a Moravskoslezském (a samozřejmě v Praze, která se pro svoji výjimečnost do srovnání nezahrnuje). V tabulce 2 se pro bezprostřední srovnání obou ukazatelů uvádějí opakovaně podíly krajů na rozloze státu. Rozdíly mezi těmito podíly jsou komentovány dále v souvislosti s charakterem osídlení. Stáří obyvatelstva Obyvatelstvo krajů lze charakterizovat i „stářím obyvatel“. Vyjadřuje se indexem stáří, tj. poměrem počtu obyvatel ve věku 65 let a starších na 100 obyvatel ve věku 14 let a mladších. Za celou ČR převyšoval v roce 2011 počet „starých“ obyvatel o 10,4 % počet těch „mladých“ a jen ve dvou krajích byl poměr opačný. Nejstarší bylo obyvatelstvo Prahy, kde počet „starých“ převýšil počet „mladých“ o téměř 30 %. V krajích byla z tohoto hlediska situace následující: ■ nejmladším se jeví obyvatelstvo Středočeského a Ústeckého kraje s převahou „mladých“, v obou krajích téměř shodně o 4 %; ■ dále v Libereckém a Karlovarském kraji, sice již s převahou „starých“, ale jen o necelé 1 %, respektive o 3,4 %; ■ převaha „starých“ do 10 %, tj. ještě pod celostátním průmě-


rem, byla v krajích Moravskoslezském, Jihočeském a Pardubickém; ■n adprůměrně „staré“ obyvatelstvo bylo v šesti ze třinácti krajů, tj. prakticky v polovině všech krajů, a to v krajích Vysočina, Olomouckém, Jihomoravském, Královéhradeckém, Plzeňském a Zlínském. V posledně uvedeném případě tento ukazatel zaznamenal své maximum, konkrétně 117,8, tj. převahu obyvatel ve věku 65 let a více nad obyvateli ve věku 0–14 let o 17,8 %. Jak je vidět i v rozpětí tohoto ukazatele – 95,9 (Středočeský kraj) až 117,8 (Zlínský kraj) – značná


rozdílnost se jeví mezi jednotlivými kraji a panuje zejména odlišnost Prahy (129,7) a ostatních krajů. Význam uvedených skutečností spočívá nejen v dosaženém stavu, ale i ve vývoji, tj. ve stárnutí obyvatelstva. Výše zmíněné rozdíly v rozloze a lidnatosti jednotlivých krajů se promítají v ukazateli hustoty obyvatelstva (osídlení). Průměrná hustota obyvatelstva za ČR dosáhla 133,2 osob na km 2 . Podobně jako v jiných uvedených ukazatelích se z porovnání vymykala Praha s 2502,7 obyvateli na km2. V krajích se hustota obyvatelstva v roce 2011 pohybovala od

Počet (31. 12. 2011) Osoby 1 241 664 1 279 345 636 138 571 709 303 165 828 026 438 600 553 850 516 411 511 937 1 166 313 638 638 589 030 1 230 613 10 505 445

Stáří Index*) 129,7 95,9 109,8 116,6 103,4 96,0 100,7 116,5 110,0 112,0 116,1 112,9 117,8 108,6 110,4

63,3 osob/km 2 v Jihočeském kraji (necelá polovina celostátního průměru) až po 226,8 osob/km2 v Moravskoslezském kraji (70,3 % nad celostátním průměrem). ■ Nejnižší hustota byla v kraji Jihočeském, Vysočina, Plzeňském a Karlovarském – méně než 100 osob/km2. ■ Hustota nad 200 osob/km2 byla dosažena v jediném – Moravskoslezském kraji. ■ Ve zbývajících osmi krajích se hustota obyvatel pohybovala od 116,1 (Středočeský kraj) do 162,1 osob/km2 (Jihomoravský kraj). Z těchto osmi krajů byla polovina krajů pod a polovina krajů nad celostátním průměrem.

Podíl na ob. ČR % 11,8 12,2 6,1 5,4 2,9 7,9 4,2 5,3 4,9 4,9 11,1 6,1 5,6 11,7 100,0

(Podíl rozlohy) % (0,628) (13,967) (12,751) (9,587) (4,203) (6,763) (4,011) (6,034) (5,730) (8,617) (9,123) (6,678) (5,025) (6,881) (100,0)

▲ Tab. 2. Obyvatelstvo České republiky (*osoby ve věku 65 let a více na 100 osob ve věku 14 let a mladší)

Hustota obyvatelstva Osoby/km2 2 502,7 116,1 63,3 75,6 91,5 155,2 138,6 116,4 114,3 75,3 162,1 121,3 148,6 226,8 133,2

počet 1 1 745 623 501 132 354 215 448 451 704 673 399 305 300 6 251

Počet obcí celkem na 100 km2 1 15,8 6,2 6,6 4,0 6,6 6,8 9,4 10,0 10,4 9,4 7,6 7,7 5,5 7,9

Počet obcí se statutem města počet %*) 1 100,0 82 4,7 54 8,7 56 11,2 37 28,0 58 16,4 39 18,1 48 10,7 38 8,4 34 4,8 49 7,3 30 7,5 30 9,8 42 14,0 598 9,6

Podíl městského obyvatelstva % 100,0 53,0 64,2 67,4 82,7 79,7 74,3 69,9 62,3 57,3 62,3 56,8 59,8 75,5 69,7

▲ Tab. 3. Charakter osídlení České republiky (*% z celkového počtu obcí v kraji/ČR)


39


Počet Podíl v ČR V tisících % osob 650,3 13,3 611,1 12,5 302,3 6,2 276,6 5,6 143,4 2,9 366,6 3,4 199,1 4,0 252,1 5,1 239,2 4,9 235,0 4,8 529,4 10,8 263,0 5,4 268,4 5,5 546,2 11,1 4 904,0 100,0

Mzda Kč 31 109 23 971 21 997 23 235 20 952 22 161 22 304 22 282 21 454 21 710 23 538 21 643 21 486 22 907 24 319

Podíly sektorů na počtu zaměstnaných v % Zemědělství lesPrůmysl, Služby nictví, rybolov stavebnictví 0,3 17,1 82,6 2,8 35,8 61,4 5,4 41,9 52,7 4,9 42,7 52,4 2,6 39,6 57,9 2,5 43,9 53,5 2,1 49,3 48,6 4,2 41,0 54,8 4,6 45,0 50,4 5,6 44,8 49,6 2,9 36,0 61,2 3,5 41,3 55,2 3,0 48,4 48,5 2,0 43,6 54,3 3,0 38,4 58,6

▲ Tab. 4. Zaměstnanost v jednotlivých krajích České republiky (*podíl zaměstnaných na počtu obyvatel kraje)


Zaměstnavatelé Zaměstnaní a zaměstnavatelé a pracující na i pracující na vlastní účet vlastní účet v tisících osob podíl kraje v ČR % 151,6 801,9 13,9 114,9 726,0 12,6 49,2 351,5 6,1 48,4 325,0 5,6 21,6 165,0 2,9 57,3 423,9 7,4 37,0 236,1 4,1 50,0 302,3 5,2 38,3 277,5 4,8 33,8 268,8 4,7 94,1 623,5 10,8 44,2 328,1 5,7 45,8 314,2 5,5 71,5 617,7 10,7 857,7 5 761,7 100,0

Ekonomická aktivita *) % 64,6 56,7 55,3 56,8 54,4 51,2 53,8 54,6 53,7 52,5 54,5 51,4 53,3 50,2 54,8

▲ Tab. 5. Ekonomická aktivita jednotlivých krajů v rámci České republiky (*podíl z obyvatel kraje)

Hustota osídlení O charakteru osídlení vypovídá i počet obcí přepočtený na 100 km 2 , tj. hustota osídlení. V průměru to bylo cca osm obcí na 100 km 2 . Mezi kraji však panovaly i v tomto ukazateli značné rozdíly, když rozpětí činilo 4,0 (Karlovarský kraj) až 15,8 obcí (Středočeský kraj), tj. poměr 1:4. Nadprůměrná hustota obcí se ukázala v Pardubickém kraji, v kraji Vysočina (v obou po cca deseti obcích), v Jihomoravském a Královéhradeckém kraji (po 9,4 obcích) a zejména v již uvedeném Středočeském kraji (15,8 obcí).

40


Charakter osídlení V celostátním průměru měla přibližně každá desátá obec statut města. Tomuto průměru se nejvíce blížil podíl obcí se statutem města ve Zlínském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji, výrazně vyšší byl v Ústeckém a v Libereckém kraji a téměř trojnásobný (28 %) v Karlovarském kraji. V sedmi krajích mělo více než 90 % obcí jiný statut než město (a bylo tedy převážně vesnického charakteru). Vazbu je možné pozorovat mezi tímto ukazatelem a podílem městského obyvatelstva, který se v posledně uvedených šesti krajích s vysokým podílem obcí

se statutem města pohyboval od 67,4 do 82,7 %.

Ekonomická aktivita Zaměstnaných bylo v ČR 4,904 mil. osob. Více než desetiprocentní podíly (a celkem téměř poloviční podíl) měla Praha a dále Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. V Praze byla také výrazně vyšší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (31 109 Kč), o 27,9 % vyšší, než byl celostátní průměr (24 319 Kč). V důsledku toho také v žádném z krajů průměrná mzda celostátního průměru nedosáhla. Ma-

ximum je ve Středočeském kraji, tj. 23 971 Kč, což je 98,6 % celostátního průměru. Minimum činí 20 952 Kč v Karlovarském kraji, tj. 86,2 % celostátního průměru. Podle sektorů převažovala zaměstnanost v sektoru služeb, jehož podíl celostátně dosáhl 58,6 % a jen ve třech krajích se pohyboval těsně pod 50 %. Extrémní hodnotu měl podíl zaměstnanosti ve službách v Praze, 82,6 %, v krajích pak následně: ve Středočeském kraji 61,4 %, dále se rozpětí v krajích pohybovalo od 48,5 % do 61,4 %, tj. v relaci 1:1,27. Celostátní podíl na zaměstnanosti zpracovatelského sektoru (průmysl a stavebnictví) dosáhl 38,4 %; v krajích se pohyboval v intervalu od 35,8 % (Středočeský kraj) do 49,3 % (Liberecký kraj), tj. v relaci 1:1,38. Extrémní hodnotu, v tomto případě nízkou, měl podíl v Praze, a to 17,1 %. Podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) činil v celostátním měřítku 3,0 % a na této úrovni se v podstatě pohyboval i v jednotlivých krajích (interval od 2,0 % v Moravskoslezském kraji až do 5,6 % v Kraji Vysočina, tj. poměr 1:2,8 %). Od většinového schématu, vyjádřeného v podstatě celostátními průměry (tj. celkem zanedbatelný podíl primárního sektoru a nadpoloviční podíl terciárního sektoru) se lišilo sektorové složení zaměstnanosti jen v Libereckém kraji, kde podíl průmyslu a stavebnictví předstihl podíl služeb (49,3 % proti 48,6 %), a ve Zlínském kraji, kde byl poměr obou sektorů vyrovnaný (48,4 %, respektive 48,5 %). Obecná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v průměru hodnotu 6,7 % a byla do značné míry diferencovaná, s několika extrémy: ■m inimum měla v Praze – s hodnotou 3,6 %, tj. hluboko pod celostátním průměrem; ■ maxima jsou dlouhodobě v Ústeckém (9,9 %) a Moravskoslezském kraji (9,3 %); ■ nadprůměrné hodnoty se projevily v Čechách v Karlovarském (8,5 %), Libereckém (7,2 %) a Královéhradeckém kraji (7,1 %), na Moravě ve Zlínském a Olomouckém kraji (po 7,6 %) a v Jihomoravském kraji (7,5 %).


HDP celkem mil. Kč 972 551 405 837 195 732 175 398 79 845 250 267 117 992 171 247 146 614 150 666 387 309 173 882 177 989 369 908 3 775 237

HDP (2010) Podíl v ČR obyvatele % Kč 25,8 776 968 10,7 322 811 5,2 306 833 4,6 306 628 2,1 259 560 6,6 299 435 3,1 268 480 4,5 308 946 3,9 283 710 4,0 292 669 10,3 335 983 4,6 270 987 4,7 301 442 9,8 297 177 100,0 358 957

ø ČR = 100*) % 216,5 89,9 85,5 85,4 72,3 83,4 74,8 86,1 79,0 81,5 93,6 75,5 84,0 82,8 100,0

Nezaměstnanost Míra**) Uchazeči o 1 volné místo % 3,6 5,1 5,5 5,2 8,5 9,9 7,2 7,1 5,6 6,4 7,5 7,6 7,6 9,3 6,7

4,4 12,5 12,8 9,0 16,0 29,4 13,1 13,7 9,1 27,8 22,6 35,8 18,5 18,0 14,2

▲ Tab. 6. Tvorba hrubého domácího produktu (*HDP na obyvatele, **obecná míra nezaměstnanosti)

Tato diferencovaná situace se odrážela také v počtu uchazečů o jedno volné pracovní místo. Podle tohoto ukazatele se nepříznivě jevila situace v Ústeckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském i v Olomouckém kraji, kde dosáhl počet uchazečů maximální hodnotu 35,8, ve zbývajících třech krajích přesáhl počet uchazečů 20 a této hodnotě se blížil i ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podobné bylo i rozložení zaměstnanců a zaměstnavatelů i osob pracujících na vlastní účet. Vyšší než desetiprocentní podíly měla opět Praha a Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj – celkem 48 %. Podíly ostatních krajů se pohybovaly v podstatě kolem 5 %, za výjimku lze považovat Karlovarský kraj s podílem 2,9 %. Celostátní podíl počtu těchto osob z celkového počtu obyvatel činil 54,8 % a tato hodnota byla dosti vyrovnaná i podle krajů, kde se pohybovala v intervalu od 50,2 % (Moravskoslezský kraj) až do 56,7 % (Středočeský kraj), tj. v poměru 1:1,13. Od krajských hodnot se lišila hodnota tohoto ukazatele v Praze, kde dosáhla 64,6 %. Tvorba hrubého domácího produktu Praha měla výjimečné postavení i v podílu na tvorbě hrubého domácího produktu, který překročil celou čtvrtinu celostátní tvorby. Podíly krajů byly v důsledku toho výrazně


Počet 3 480 6 376 2 628 1 457 626 1 239 957 1 320 1 274 1 347 3 608 1 305 1 090 2 523 28 630

Celkem podíl v ČR 12,2 22,3 9,2 5,1 2,2 4,3 3,3 4,6 4,4 4,7 12,6 4,6 3,8 8,8 100,0

Pořadí x 1. 3. 5. 13. 10. 12. 7. 9. 6. 2. 8. 11. 4. x

1000 obyvatel Počet Pořadí 2,8 x. 5,0 1. 3,2 2. 2,5 5.–6. 2,1 9. 1,5 13. 2,2 8. 2,4 7. 2,5 5.–6. 2,6 4. 3,1 3. 2,0 10.–11. 1,8 12. 2,0 10.–11. 2,7 X

▲ Tab. 7. Dokončené byty v krajích České republiky v roce 2011

nižší, když jen tři kraje měly podíl cca 10 % (Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) – a tyto čtyři kraje se na celkové tvorbě HDP podílely 56,6 %. Jiný pohled dává ukazatel tvorby HDP přepočtený na obyvatele a objem vytvořeného HDP v porovnání s celostátním průměrem. Zcela výjimečné postavení i podle tohoto ukazatele měla Praha s HDP na obyvatele 776 968 Kč, tj. více než dvojnásobkem celostátního průměru (216,5 %). Žádný z krajů celostátní průměr nedosáhl a krajské ukazatele se pohybovaly v intervalu od 72,3 % (Karlovarský kraj) až do 93,6 % (Jihomoravský kraj) celostátního průměru.

Výstavba bytů Bydlení je jedním z významných sociálně ekonomických fenoménů. V roce 2011, silně poznamenaném hospodářskou krizí posledních let, se dokončilo 28 630 bytů, z toho více než pětina ve Středočeském kraji. Kolem 10 % bytů bylo dokončeno v Jihomoravském kraji, v Praze, v Jihočeském a v Moravskoslezském kraji. Tyto čtyři kraje a Praha se zasloužily téměř o dvě třetiny celkové produkce bytů. Podíly ostatních krajů činily přibližně polovinu, když se pohybovaly většinou kolem 4 %. Minimální podíl měl Karlovarský kraj se 2,2 %. Rozpětí mezi minimem a maximem počtu dokončených

bytů bylo značné, 626:6376 bytů, tj. 1:10,2. Bylo však ovlivněno především krajními hodnotami, když počty bytů ve většině krajů byly poměrně vyrovnané (rozpětí bez obou extrémních hodnot bylo výrazně menší, 957:3608 bytů, tj. 1:3,8). Jiný pohled dává ukazatel počtu dokončených bytů přepočtený na 1000 obyvatel, i když i v tomto případě měl výraznou převahu Středočeský kraj s pěti byty, přibližně dvojnásobek proti celostátnímu průměru i proti většině krajů. (Rozdílný obraz podle obou ukazatelů demonstruje pořadí krajů, bez Prahy.) Počet bytů přepočtený na 1000 obyvatel je možné považovat za objektivnější z hlediska řešení potřeb bydlení v jednotlivých krajích. Byl


41

Oby- Index vatelé stáří1

Kraj

4

Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

106,1 114,1 101,7 103,8 99,6 100,7 102,4 100,5 101,5 100,0 102,8 99,2 99,0 97,3

p.b. +9,1 +5,9 +27,8 +25,5 +32,8 +22,2 +24,6 +27,6 +26,5 +33,1 +26,4 +30,5 +34,9 +36,7

HDP/ obyvatele6 178,3 152,6 148,9 149,0 134,7 163,7 134,6 147,2 149,2 158,6 165,1 154,2 162,9 172,0

Zaměstnaní počet

I. s.

3

II. s

3

2000 = 100,0 106,0 45,0 85,6 117,4 63,7 104,6 100,9 74,8 101,8 103,8 77,7 107,0 95,1 108,8 93,1 102,4 62,2 111,8 98,6 72,4 94,8 95,7 56,9 97,8 104,5 73,5 120,8 98,2 48,9 99,2 101,6 54,8 94,1 101,9 51,5 98,4 100,0 72,6 100,9 103,0 65,9 102,1

III. s

3

112,1 132,1 103,9 104,7 96,0 103,4 104,7 99,4 96,6 109,8 111,2 111,8 101,6 105,8

Míra Mzda Byty Vlastní nezaměstza 2 účast dokončené zahájené nanosti5 měsíc p.b. 2000 = 100,0 125,8 –0,7 178,6 96,9 53,0 142,9 –2,4 185,7 210,7 122,5 110,3 –0,3 178,9 135,0 100,0 130,1 –1,0 184,3 86,3 83,7 109,1 +0,1 176,6 150,5 133,3 136,4 –6,1 178,9 120,8 74,7 122,1 +1,0 183,0 95,6 73,9 133,0 +1,0 183,0 94,0 71,5 119,7 –2,7 180,7 82,6 76,9 114,6 –0,4 186,4 97,5 69,5 122,0 –0,8 190,2 115,2 93,2 137,7 –5,2 184,3 72,0 63,7 113,6 –0,5 180,2 58,0 75,6 121,4 –5,0 180,9 140,2 105,3

▲ Tab. 8. Vývoj vybraných ukazatelů v krajském přehledu za období let 2000–2011 (2010) – 1. počet osob ve věku 65 a více na 100 osob ve věku 0–14 let, rozdíl hodnoty indexu 2011 až 2010 v procentních bodech; 2. zaměstnavatelé a pracující na vlastní účet; 3 podíly zaměstnaných podle sektorů; 4. rok 2000 = 100,0; 5. obecná míra nezaměstnanosti, rozdíl 2010–2000 v procentních bodech; 6. index 2010/2000

také vyrovnanější, když počet dokončených bytů na 1000 obyvatel se podle krajů pohyboval od 1,5 bytů (Ústecký kraj) do 5,0 bytu (Středočeský kraj), tj. v poměru 1:3,3. V souhrnu lze říci, že mezi uvedenými subjekty prakticky podle všech uvedených ukazatelů zaujímá výrazně odlišné místo hlavní město Praha, což odpovídá i jeho postavení ve státě. Jeho srovnávání s kraji proto může být až zkreslující, což platí např. o vlivu „pražských“ čísel na celostátní průměry, od nichž se průměry jen za třináct krajů významně liší. Podstatné rozdíly však panují v řadě ukazatelů i mezi jednotlivými kraji. Zajímavé jsou proto i rozdíly ve vývoji ukazatelů v jednotlivých krajích v poslední dekádě, tj. v období let 2000 až 2011 (v případě HDP až 2010).

Vývoj ukazatelů v jednotlivých krajích v období 2000 až 2011 Obyvatelstvo V osmi krajích došlo k růstu počtu obyvatel, z toho ve Středočeském kraji o extrémních +14,1 %. V Kraji Vysočina počet obyvatel stagnoval a ve čtyřech krajích se počet obyvatel snížil (maximálně o –2,7 % v Moravskoslezském kraji). Významnou skutečnost představovalo stárnutí obyvatel. Zatímco

42


v roce 2000 byla převaha „starých“ vyjádřená indexem stáří (hodnota nad 100) jen v Praze, ve všech třinácti krajích převažovali „mladí“. Přitom v pěti krajích se pohybovala hodnota indexu pod 80. Do roku 2011 došlo k významnému zvýšení hodnot indexu jak v Praze (druhý nejnižší nárůst), tak ve všech krajích. Přitom šlo o nárůsty v desítkách procent a převahu „mladých“ si zachovaly v roce 2011 jen dva kraje (viz výše). ■ Hrubý domácí produkt Tvorba HDP na obyvatele zaznamenala ve všech krajích růst, v krajích v intervalu +34,6 % (Liberecký kraj) až +72,0 % (Moravskoslezský kraj), v Praze dosáhl nárůst maxima, tj. +78,3 %. ■ Zaměstnanost Počet zaměstnaných vzrostl v osmi krajích a nárůsty se pohybovaly v intervalu od +0,9 % (Jihočeský kraj) do +4,5 % (Pardubický kraj). Ve Zlínském kraji počet zaměstnaných stagnoval a ve čtyřech krajích došlo k poklesu, největší činí –4,9 % v kraji Karlovarském. Převládala tendence silného poklesu počtu zaměstnaných v sektoru zemědělství, lesnictví, rybolov, a to maximálně na méně než polovinu v Kraji Vysočina. Výjimkou v tomto směru se ukázal vývoj v Karlovarském kraji, kde došlo

k nárůstu o +8,8 %. Určitý celkový nárůst zaměstnaných se projevil v sektoru průmysl a stavebnictví, když jejich podíly vzrostly v sedmi krajích, maximálně v Pardubickém kraji (+20,8 %) a v Ústeckém kraji (+11,8 %). K poklesu došlo v šesti krajích, nejvíce v Karlovarském kraji o –6,9 %. K nárůstu zaměstnanosti došlo v sektoru služeb, a to v deseti krajích, z toho nejvíce o +32,1 % ve Středočeském kraji. Od většinového poklesu v I. sektoru a růstu ve III. sektoru se lišil vývoj v Karlovarském kraji, kde naopak narostla zaměstnanost v I. sektoru a poklesu ve III. sektoru. Všeobecný nárůst zaznamenal počet zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet. V jednotlivých krajích šlo o relativně vysoké nárůsty v řádu desítek procent a v intervalu od +9,1 % v Karlovarském kraji až do +42,9 % ve Středočeském kraji, z toho v osmi krajích o 20 % a více. Podle poznatků z jiných pramenů lze mít za to, že k tomu přispěla i situace vzniklá v důsledku krizového vývoje ekonomiky – někteří ze zaměstnanců, kteří ztratili zaměstnání, řešili svoji situaci samostatným podnikáním. Obecná míra nezaměstnanosti se ve většině krajů snížila, z toho maximálně o –5,2 p.b. v Olomouckém kraji a o –5,0 p.b. v Moravsko-

slezském kraji. Nárůst nastal jen v Libereckém a Královéhradeckém kraji (po +1,0 p.b.) a v Karlovarském kraji o +0,1 %. ■ Mzda Hrubá nominální měsíční zaměstnanecká mzda vrostla ve všech krajích, přičemž nárůst se pohyboval většinou na úrovni 80 % a více. Nárůsty mezd ve všech krajích převyšovaly nárůsty tvorby HDP na obyvatele, což lze interpretovat jako předstih růstu nominálních mezd před růstem produktivity práce. ■ Byty Pokles bytové výstavby se projevil i v krajském průřezu, a to jak v poklesu počtu dokončených bytů v sedmi krajích, tak především v poklesu zahajování výstavby v devíti krajích, z toho v Olomouckém kraji o více než třetinu a v šesti krajích cca o čtvrtinu a více. Souhrnnou přehlednou informaci o vývoji vybraných ukazatelů s možností vzájemného porovnání krajů a hlavního města Prahy dává tabulka 8. ■ Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý analytik Použitá literatura: [1] Statistika a my, č. 7–8/2012, příloha.

statistika

text Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Slovenské stavebnictví v letech 2004 až 2010 Stavebnictví patří mezi významná odvětví hospodářství Slovenské republiky. V roce 2010 to dokazují jeho 8% podíly na tvorbě HDP a na zaměstnanosti. Svědčí o tom také skutečnost, že ve stejném roce se stavby podílely na tvorbě hrubého fixního kapitálu 54,9 %. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se stavebnictví podílelo 9 %. Ekonomické prostředí Vývoj slovenské ekonomiky, souhrnně měřený tvorbou hrubého domácího produktu, zaznamenal po roce 2003: ■ nejprve růst v předkrizových letech 2004 až 2008, proti roku 2003 o +42,2 %, tj. ročně v průměru +8,4 %;

■ následoval pokles v krizovém roce 2009, a to o –4,8 %; ■ a návrat k růstu v roce 2010 o +4,0 %, který však nevykompenzoval ztrátu předchozího roku. Rok 2010 zaostal za rokem 2008 v objemu vytvořeného HDP ve srovnatelných cenách o –1,0 %. Přesto je třeba tento návrat k růstové trajektorii považovat za významnou skutečnost.

Tvorba HDP a struktura podle složek výdajů Rok 2004 HDP 45,161 Index 105,100 Spotřeba domácností 56,400 Spotřeba veřejné správy 19,000 THFK 24,000 Saldo ZO –2,800

Struktura HDP Ve struktuře HDP byl podle položek výdajů vývoj od roku 2004 do roku 2010 charakterizován: ■ růstem podílu konečné spotřeby; proti roku 2004 o +1,4 p. b. (především vzrostla spotřeba domácností o +1,1 p. b.), respektive oproti roku 2007 o +4,4 p. b. (z toho spotřeby domácností o +2,4 p. b. a veřejné správy o +2,0 p. b.); ■ poklesem podílu tvorby hrubého fixního kapitálu (o –3,7 p. b., respektive o –5,8 p. b.), tuto změnu je možné považovat za nejvýraznější změnu ve struktuře výdajů HDP; ■ negativním vlivem zahraničního obchodu.

2005 49,314 106,700

2006 55,081 108,500

– – – –

– – – –

2007 61,555 110,500 55,100 17,300 26,100 –1,100

Zaměstnanost Zaměstnanost vyjádřená průměrným počtem pracovníků i průměrným evidenčním počtem zaměstnanců: ■ r ostla do konce roku 2008 tempem, které se pohybovalo v intervalu +2 až +4 %; ■ v dalších dvou letech došlo k poklesu, a to především v roce 2009, kdy se počet pracovníků snížil o –2,8 % a počet zaměstnanců o –4,5 %; ■ v roce 2010 pokles pokračoval, ale mírnějším tempem: počet pracovníků o –2 %, počet zaměstnanců o –1,1 %. Počty pracovníků a zaměstnanců tak klesly přibližně na úroveň roku 2006. Vývoj míry nezaměstnanosti Tomu odpovídal i vývoj míry nezaměstnanosti. Ta se do roku 2008 snižovala z 18,1 % v roce 2004 na 9,6 % v roce 2008, tj. téměř na polovinu (počet nezaměstnaných klesl z 480,7 tisíc osob na 257,5 tisíc osob, tj. na 53,6 %). V letech 2009 a 2010 se

2008 67,007 105,800

2009 63,051 95,200

– – – –

– – – –

2010 65,906 104,000 57,500 19,300 20,300 –1,000

▲ Tab. 1. Tvorba HDP a struktura podle složek výdajů (HDP – objem HDP, mld. eur v běžných cenách, index – meziroční reálná změna – ceny 2000, struktura výdajů HDP v běžných cenách – podíly na vytvořeném HDP: spotřeba – konečná spotřeba domácností/veřejné správy; THFK – tvorba hrubého fixního kapitálu)

Rok Pracovníci počet (v tisících) index Zaměstnanci počet (v tisících) index Nezaměstnaní počet (v tisících) míra

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 170,4 –

2 216,2 102,1

2 301,4 103,8

2 357,3 102,4

2 433,8 103,2

2 365,8 97,2

2 317,5 98,0

–

–

–

–

2 148,2 102,2

2 222,7 103,5

2 280,0 102,6

2 176,6 95,5

2 153,9 98,9

480,7

427,5

355,4

291,9

18,1

16,2

13,3

11,0

257,5 9,6

324,2 12,1

289,0 14,4

2004 – 107,9

2005 106,9 105,8

2006 104,5 106,3

2007 107,9 108,5

2008 102,5 103,5

2009 97,9 99,6

2010 106,1 105,5

▲ Tab. 2. Zaměstnanost

PP (na pracovníka) PP (na zaměstnance)

▲ Tab. 3. Meziroční indexy růstu souhrnné produktivity práce


43

Stav ke konci roku index Roční příliv index

2004

2005

2006

14 713,0 – 2 235,0 –

17 717,0 120,4 1 277,0 57,1

Stavebnictví 5,5 7,4 8,2

2008

2009

21 888,0 123,5 2 609,0 204,3

2007 mil. eur 24 307,0 106,9 1 662,0 63,7

2010

29 541,0 121,5 2 052,0 123,5

30 757,0 104,1 1 309,0 63,8

Obchod 14,8 14,9 15,3

Doprava 8,2 6,9 6,9

Finance 16,0 15,7 17,5

Služby 14,1 14,3 16,5

– – 304,0 23,2

▲ Tab. 4. Stav a roční příliv přímých zahraničních investic

Zemědělství 3,6 3,7 3,5

2004 2007 2010

Průmysl 27,1 27,2 23,5

Daně 10,7 9,8 8,6

▲ Tab. 5. Podíly odvětví na tvorbě HDP (zemědělství – zemědělství, rybolov; obchod – obchod, hotely, restaurace; doprava – doprava, skladování, pošta, telekomunikace; finance – finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem; služby – ostatní služby (veřejná správa, obrana, školství, zdravotnictví, sociální pomoc, společenské služby, činnosti domácností); daně – čisté daně z výrobků (DPH, spotřební daně, daň z dovozu, minus subvence)

Kultivovaná aktiva

Stroje a zařízení

Stavby celkem

4,0 3,2 0,8

46,7 38,6 39,1

44,9 51,4 54,6

2004 2007 2010

Z toho stavby pro bydlení % (b. c.) 11,8 9,0 13,8

Z toho ostatní stavby

Nehmotná aktiva

33,0 42,4 40,9

4,5 6,8 5,5

▲ Tab. 6. Struktura tvorby hrubého fixního kapitálu podle klasifikace produkce

Průmysl – 26,2 22,3

2004 2007 2010

Stavebnictví 6,6 7,5 8,3

Obchod – 18,4 19,9

Doprava – 6,0 6,5

▲ Tab. 7. Podíly vybraných odvětví na zaměstnanosti

Počet zaměstnanců Živnostníci Podniky 0–9 10–19 20–49 50–249 250+ 250–499 500+

Organizační subjekty Počet % 88 260 11 456 8852 731 397 257 22 (14) (8)

88,5 11,5 8,9 0,7 0,4 0,3 0,02 (0,016) (0,009)

mil. eur

Produkce (ZSV) %

1 869,5 3 627,6 – 785,6 572,5 1 014,3 1 255,1 (296,0) (959,1)

34,0 66,0 – 14,3 10,4 18,5 22,8 (5,4) (17,4)

Index 97,0 94,9 – 84,8 104,3 100,0 94,1 (113,9) (89,3)

ø evid. počet 110 066 69 485 – 22 524 10 844 21 477 14 640 (4 626) (10 014)

Zaměstnanci % 61,3 38,7 – 12,6 6,0 11,9 8,2 (2,6) (5,6)

Index 100,1 93,0 – 86,7 95,9 93,9 100,3 (94,2) (103,4)

▲ Tab. 8. Struktura stavebnictví v roce 2010

míra nezaměstnanosti opět zvýšila, a to na 12,1 %, respektive na 14,4 %. Podobně jako počty pracovníků, tj. zaměstnanců, se vrátila zpět přibližně na úroveň roku 2006. Produktivita práce Roční tempa růstu HDP téměř po celé sledované období let 2004 až 2010, kromě krizového roku 2009, předstihovala tempa růstu počtu pracovníků/zaměstnanců, což znamená, že v uvedených

44


letech rostla souhrnná produktivita práce měřená objemem HDP na pracovníka/zaměstnance. Do roku 2008 se růst dosahoval poměrně vysokými tempy, nad 5 %. Za významné je třeba považovat obnovení růstu produktivity v roce 2010, ke kterému došlo díky růstu tvorby HDP. Příliv přímých zahraničních investic O zajímavosti Slovenské republiky jako destinace investic pro

zahraniční subjekty svědčí stav a roční příliv přímých zahraničních investic v předkrizových letech, tj. do konce roku 2008. Roční příliv byl přitom poznamenán dosti hlubokými ročními výkyvy s přílivem nad 2 mld. eur v sudých letech a výrazně nižšími přílivy v lichých letech. Vliv krize se v přílivu nových investic projevil zejména v roce 2010, kdy, podle předběžných údajů, došlo k meziročnímu propadu o tři čtvrtiny.

Postavení stavebnictví Podíly stavebního odvětví na tvorbě HDP Na tvorbě HDP měla relativně vysoký podíl průmyslová výroba – kolem jedné čtvrtiny. V letech 2006 až 2009 však měl podíl průmyslu sestupnou tendenci, v roce 2010 pak došlo opět k růstu, i když jen o +0,2 %. Na dalších místech, s podíly kolem

Subjekty→ % (p): % (z)

Ž 34,0:61,3 0,555

P 66,0:38,7 1,705

0–19 14,3:12,6 1,135

20–49 10,4:6,0 1,733

50–249 18,5:11,9 1,555

250–499 5,4:2,6 2,077

500+ 17,4:5,6 3,107

▲ Tab. 10. Objem stavební produkce

2004

2005

Stavební produkce v tuzemsku bytové budovy nebytové budovy inženýrské stavby ostatní stavební práce v zahraničí Celkem

3 262,1 754,7 1 613,0 875,2 19,2 149,3 3 411,4

3 902,4 932,6 1 734,6 1 213,6 21,6 169,7 4 072,1

Stavební produkce v tuzemsku bytové budovy nebytové budovy inženýrské stavby ostatní stavební práce v zahraničí Celkem

112,7 104,2 123,0 104,2 95,5 103,5 112,2

119,6 123,6 107,5 138,7 112,5 113,7 119,4

2006

2007 2008 Objem v mil. eur, b.c.

2009

2010

5 527,6 1 392,8 2 527,8 1 569,1 37,7 222,1 5 749,7

5 388,5 1 302,4 2 469,2 1 584,6 32,3 146,1 5 534,6

117,5 119,4 121,3 109,3 112,7 140,8 118,3

91,1 78,9 91,2 104,0 184,8 85,5 90,9

97,5 93,5 97,7 101,0 85,7 65,8 96,3

4 708,7 5 161,4 6 066,6 1 144,1 1 477,4 1 764,2 2 127,8 2 285,2 2 772,4 1 411,3 1 380,7 1 509,6 25,5 18,1 20,4 155,1 184,5 259,7 4 863,8 5 345,9 6 326,3 Předchozí období = 100,0 120,7 122,7 122,7 116,3 118,1 91,4 119,4

109,6 129,1 107,4 97,8 71,0 119,0 109,9

▲ Tab. 9. Relace podílů na objemu produkce a na zaměstnanosti podle velikosti podnikatelského subjektu

Stavební produkce v tuzemsku bytové budovy nebytové budovy inženýrské stavby ostatní stavební práce v zahraničí

2004

2005

2006

2007 Struktura v %

2008

2009

2010

95,6 22,1 47,3 25,7 0,6 4,4

95,8 22,9 42,6 29,8 0,5 4,2

96,8 23,5 43,7 29,0 0,5 3,2

96,5 27,6 42,7 25,8 0,3 3,5

95,9 27,9 43,8 23,9 0,3 4,1

96,1 24,2 44,0 27,3 0,7 3,9

97,4 23,5 44,6 28,6 0,6 2,6

▲ Tab. 12. Bytová výstavba

15 %, stanula odvětví finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem, dále ostatní služby a obchod, hotely, restaurace. Hned za nimi následovalo stavebnictví – v posledních třech letech s podílem vyšším než 8 % (v roce 2008 maximum 8,8 %). Podíl stavebnictví rostl do roku 2008 a v dalších dvou letech se mírně snížil. Struktura tvorby fixního kapitálu Ve struktuře tvorby hrubého fixního kapitálu došlo za období 2004 až 2010 k výraznému posílení podílu staveb (o +9,7 p. b.) na 54,6 %, tedy především (nebo alespoň z velké části) produktů stavebnictví. Došlo k tomu na úkor jak kultivovaných aktiv (–3,2 p. b.),

tak strojů a zařízení (–7,6 p. b.). Kromě podílu staveb vzrostl ještě podíl nehmotných aktiv (o +1,0 p. b.). Na růstu podílu staveb se podílely především ostatní stavby (jejich podíl vzrostl o +7,9 p. b.), ale i stavby pro bydlení (+2,0 p. b.). Naproti tomu vytvořená hrubá fixní aktiva ve stavebnictví se na celé tvorbě HFK v roce 2010 podílela jen 2 % a z patnácti odvětví se stavebnictví v tomto ukazateli jako „spotřebitel“ vytvořeného HFK umístilo až na 10. místě. Zaměstnanost Podobně jako na tvorbě HDP se i na zaměstnanosti podílel především průmysl. Jeho podíl se však od roku 2007 do roku 2010 snížil, a to z více než

čtvrtiny téměř na pětinu. Mezi odvětví, která svůj podíl na zaměstnanosti v posledních letech naopak zvýšila, patřilo i stavebnictví. V roce 2009 jeho podíl překročil hranici 8 % (8,5 %), v roce 2010 se mírně snížil na 8,3 % a soustavně v tomto ukazateli předstihoval např. odvětví dopravy, a to až o +2 p. b.

Stavebnictví SR Organizační struktura Organizační strukturu stavebnictví v roce 2010 tvořilo 99 716 subjektů. Z toho 88 260 (88,5 %) byli živnostníci a 11 456 podniky (11,5 %), především malé do devíti zaměstnanců (8852 subjektů, tj.

8,9 %). Podíl větších podniků dosáhl 1,4 %, z toho velkých, s 250 a více zaměstnanci, 0,02 % (22 podniků). Na stavební produkci se živnostníci podíleli z jedné třetiny, dvě třetiny produkce vytvořily podniky, především větší střední a velké (jejich podíl překročil 40 %). Meziročně vzrostl objem produkce provedené středně velkými podniky a z velkých podniků podniky s 250 až 499 zaměstnanci, které zaznamenaly vůbec největší meziroční nárůst +13,9 %. Produkce podniků ostatních velikostních kategorií a produkce živnostníků se meziročně snížila o –5,1 %, respektive o –3,0 %. Většina ze 179 551 zaměstnanců pracovala u živnostníků (61,3 %,


45

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zahájené

16 586

19 796

20 592

18 116

28 321

20 325

16 211

Dokončené

12 592

14 863

14 444

16 473

17 184

18 834

17 076

Zahájené

–

119,4

104,0

88,0

156,3

71,8

79,8

Dokončené

–

118,0

97,2

114,0

104,3

109,6

90,7

Počet bytů

Předchozí rok = 100,0

▲ Tab. 12. Bytová výstavba

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

2,3

2,8

2,7

3,1

3,2

3,5

3,1

Krajské maximum

5,6

7,7

7,1

Krajské minimum

1,1

1,2

1,0

9,5

9,1

9,6

8,3

1,3

1,5

1,3

1,4

Počet bytů

▲ Tab. 13. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel

tj. téměř dvě třetiny z celkového průměrného evidenčního počtu zaměstnanců). Téměř třetina zaměstnanců pracovala v malých a středně velkých podnicích, zatímco ve velkých podnicích přibližně jen dvanáctina všech zaměstnanců. Z hlediska podílu na produkci tedy hrály významnou roli velké podniky, jež přes svůj malý počet a malý podíl na zaměstnanosti se na produkci podílely více než p ětinou. Podobně významný podíl, téměř pětinový, měly na produkci středně velké podniky, které se kromě toho podílely na zaměstnanosti více než osminou. Z relace podílů na objemu produkce a na zaměstnanosti je také patrný růst efektivnosti a produktivity v závislosti na velikosti podnikatelského subjektu: produktivita podniků celkem byla více než trojnásobná v porovnání s produktivitou u živnostníků a ve velk ých podnicích př ibližně trojnásobná v porovnání s nejmenšími podniky. Stavební produkce Stavební produkce rostla do roku 2006 dvoucifernými tempy. V roce 2007 tempo kleslo těsně pod 10 %, a to v důsledku meziročního poklesu objemu inženýrských staveb o –2,2 % a snížení tempa růstu nebytových budov na +7,4 %. V roce 2008 se růst opět vrátil na předchozí úroveň blížící se 20 %. Krize dopadla na stavební produkci výrazným

46


poklesem o –8,9 % v roce 2009, což znamenalo proti předchozímu roku rozdíl 26,4 p. b. Podíl na tom měl zejména propad bytové výstavby o –21,1 % i pokles nebytové výstavby o –8,8 %. Naopak určitou kompenzaci přinesl meziroční růst inženýrských staveb o +4,0 %. Pokles pokračoval i v roce 2010, ale mnohem mírnějším tempem, o –2,5 %. Jediným růstovým směrem výstavby v letech 2009 a 2010 ze tří hlavních byly inženýrské stavby (vliv ostatních stavebních prací vzhledem k malému absolutnímu objemu nebyl významný). V důsledku krize se objem produkce reálně, tj. ve srovnatelných cenách, vrátil v roce 2010 zpět přibližně na úroveň roku 2006. Dominantní podíl na celkové produkci měly práce v tuzemsku. Jejich podíl se trvale pohyboval nad 95 %. V tuzemské výstavbě největší část představovala výstavba nebytových budov: její podíl se během sledovaného období 2004 až 2010 nejprve mírně snižoval, ze 47,3 % na 42,7 % v roce 2007. V posledních letech (včetně let krize) opět vzrostl, a to na 44,6 %. S odstupem za ní byly inženýrské stavby, jejichž podíl naopak mírně vzrostl, z 25,7 % na 28,6 %. Nejnižším, přibližně čtvrtinovým podílem se podílela na celém objemu produkce bytová výstavba: její podíl rostl do roku 2008, kdy dosáhl maxima 27,9 %. V letech krize pak klesl na 23,5 %.

Stavební práce v zahraničí představují jen malý podíl na celkové produkci. Tento podíl se v posledních letech snížil – v roce 2010 na své minimum 146,1 mil. eur, tj. 2,6 %. Bytová výstavba Významnou část stavební produkce, nejen hodnotou, ale i např. svým sociálním dopadem, představuje bytová výstavba, která se na celkové stavební produkci podílela necelou jednou čtvrtinou. V rámci EU 27 je podíl bytové výstavby na celé stavební produkci na Slovensku, podobně jako v ostatních „nových“ členských zemích unie, nižší než v západních zemích (v roce 2010 podle Euroconstructu Slovensko 24,4 %, Maďarsko 28,5 %, Polsko 22,8 %, ČR 16,7 %). Její průběh, představovaný počty zahajovaných a dokončovaných bytů, byl ve sledovaném období od roku 2004 do roku 2010, tj. i před lety hospodářské krize, nerovnoměrný: ■ V zahajování došlo k významnému nárůstu o +19,4 % v roce 2005, po zmírnění růstu v roce 2006 došlo v roce 2007 k poklesu o –12,0 % a následně opět k extrémně v ysokému relativnímu nárůstu o +56,3 % v roce 2008. Následoval krizový propad v letech 2009 a 2010 o –28,2 %, respektive o –20,2 %. ■ V dokončování bytů byl pokles zaznamenán v roce 2006. V následujících třech letech po-

čty dokončených bytů měnícím se tempem rostly a krize se projevila s logickým časovým posunem za zahajováním až v roce 2010 poklesem o –9,3 %. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel rostl ve sledovaném období až do roku 2009, kdy byl proti roku 2004 vyšší o +0,8 bytu, tj. přibližně o čtvrtinu. V roce 2010 se i v tomto ukazateli projevil vliv krize poklesem na 3,1 bytu, což byla před tím úroveň roku 2007. Tento stav nelze považovat za špatný – v zemích sdružených v Euroconstructu (včetně všech nejvyspělejších zemí Evropy) počet dokončených by tů na 10 0 0 obyvatel v roce 2010 v průměru dosáhl počtu 3,5 bytu. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel byl v rámci Slovenska značně nerovnoměrný. V roce 2010 se jeho krajní hodnoty pohybovaly v intervalu 1,4 (minimum) až 8,3 (maximum) – tj. 1:6 (před krizí až 1:7). Z údajů v jednotlivých letech je patrné, že se diferenciace postupně prohlubovala. ■ Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý analytik Použitá literatura: [1] Ročenka slovenského stavebníctva 2011. [2] ÚEOS – Komercia, s.r.o., pro Ministerstvo dopravy, výstavby a region. rozvoja SR.

infoservis

5. ročník Wienerberger fóra v České i Slovenské republice V průběhu ledna a února 2013 se uskuteční již pátý ročník Wienerberger fóra. Tento seriál seminářů, přednášek a diskuzí povedou již tradičně odborníci společnosti Wienerberger. Pátý ročník nabídne témata věnovaná především navrhování staveb s ohledem na statiku, střešní krytinu, požární bezpečnost a požadavky na navrhování ekonomicky optimálních domů. V loňském roce se přihlásilo na tyto semináře téměř tři a půl tisíce účastníků. Vzhledem k zájmu slovenských projektantů se tato událost v roce 2013 nově uskuteční také na Slovensku. V České republice bude fórum probíhat na šesti místech, na Slovensku se uskuteční ve třech městech. Semináře jsou akreditovány v systému celoživotního vzdělávání ČKAIT a ČKA. Vstup na ně je zdarma a budou probíhat vždy v rámci jednoho dne. Na každém místě proběhnou čtyři hlavní teoretické přednášky a blok praktických ukázek. Po skončení

všech přednášek bude prostor pro diskuzi s přednášejícími. Témata seminářů jsou vždy připravována s ohledem na již probíhající či právě projednávané legislativní změny v oblasti stavebnictví. V lednu 2013 vstoupí v platnost nová vyhláška, jež se týká nákladově optimálních řešení domů. Jak jednoduše navrhovat stavby podle nové vyhlášky požadující nákladové minimum, se účastníci dozvědí z přednášky Ing. Petra Veleby, produktového technika společnosti Wienerberger. Hovořit se bude také o požární odolnosti zděných konstrukcí. Přednášku povede produktový technik Ing. Antonín Horský. Letos poprvé na fóru vystoupí také Ing. Eva Hellerová, soudní znalkyně se specializací na střechy a střešní pláště. Účastníci si poslechnou přednášku na téma Pálená střešní krytina v praxi. Sérii přednášek uzavře vystoupení Ing. Iva Petráška, jenž promluví o návrhu a provádění vodorovné

prutové konstrukce. V praktických ukázkách bude tentokrát předváděno napojení výplně otvorů na ostění v cihelných systémech pomocí systémových doplňků. Místa a termíny konání v ČR: 10. ledna – České Budějovice, 15. ledna – Brno, 17. ledna – Ostrava, 22. ledna – Plzeň, 24. ledna – Praha, 29. ledna – Hradec Králové. Na Slovensku se semináře uskuteční 31. ledna v Prešově, 5. února v Žilině a 7. února v Bratislavě.

Zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím internetu vyplněním formuláře na stránkách www.wienerbergerforum.cz nebo www.wienerberger.cz. Všechny přihlášky zaregistrované prostřednictvím těchto stránek budou zařazeny do slosování o věcné ceny. Přihlášku je možné odeslat i faxem na tel.: 383 826 115, nebo poštou na adresu: Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., Plachého 388/28, 370 46 České Budějovice. ■

Soutěž 4ETIKA a etika v běžném životě Společnost Skanska a Transparency International společně vyhlašují soutěž, v rámci které se mohou občané České republiky pokusit vrátit principy etiky a slušného chování do běžného života. Vítěz obdrží na realizaci svého návrhu částku až 200 000 Kč. Účelem projektu 4ETIKA je napomoci vyšší transparentnosti a tomu, aby se v tuzemsku ome-

zila korupce a zlepšilo se společenské a podnikatelské klima. Detailní podmínky pro přihlášení projektů najdete na www.skanska.cz/4etika. Lidé budou moci své projekty přihlašovat do 18. ledna. Na konci února 2013 Skanska a Transparency International představí vítěze, který by měl s pomocí získaných finančních prostředků realizovat svůj návrh do ledna 2014. ■

inzerce

Veletrh Bau přinesl expanzi Wild Stone do Evropy Firma Wild Stone se zabývá výrobou kamenných obkladů, portlandských dlažeb a fasádních doplňků. Od roku 2004 působíme na českém trhu a od samého prvopočátku jsme věděli, že se potřebujeme dostat i do zahraničí. Po prvních krůčcích na německém trhu jsme v roce 2007 navštívili veletrh BAU, kde jsme si porovnali naši konkurenci, zvláště pak ze Španělska, Itálie a Ameri-

ky, abychom si vytvořili lepší představu, jak se připravit pro vstup na německý trh. V roce 2009 jsme my, „kluci ze Slaného“, vyrazili na veletrh BAU s vlastním stánkem, který měl 16 m2. Po prvním dnu veletrhu, který na nás působil spíše rozpačitě, jsme se nakonec do ČR vrátili doslova s hromadou kontaktů na stavební firmy, prodejny stavebnin, ale i projektanty a architekty. Při třídění kontaktů na sídle naší společnosti pak nastala otázka, jak s nimi naložit. Nakonec jsme se rozhodli pro cestu přes generálního partnera v Německu, který nás tam bude zastupovat a poměrně slibně celý náš vstup na trh SRN nastartoval. V roce 2011 jsme jeli na veletrh BAU již společně s generálním partnerem – náš stánek měl už 50 m2. Za cíl jsme si kladli upevňování kontaktů na německém trhu a získávání nových kontaktů. I díky tomu, že má náš generální partner zastoupení pro celém území SRN, činí export na tento trh čtvrtinu výroby.

Podstatné pro nás ve vztahu k Mnichovu bylo i to, že jsme v něm našli partnery i pro italský trh. Ten je totiž pro náš segment obecně nejlepší. Díky němu se naše výroba z 50 % soustředí na export. V roce 2013 pojedeme na veletrh BAU již potřetí. Stánek má zcela novou koncepci. Máme představu, že bude daleko živější – bude na něm probíhat prezentace lepení obkladů apod. Rádi bychom na následujícím ročníku nasbírali kontakty nejen z Německa, ale i z dalších zemí v rámci EU. Závěrem konstatuji, že jako společnost jsme přesvědčeni o tom, že díky veletrhu BAU jsme se na německý trh dostali snadno a rychle bez přílišných investic a v současné době je pro nás německý trh naprosto zásadní.

14.–19. ledna 2013 prosincový speciál

47

v nejlepší výrobce stavebnin

text a foto DITON s.r.o.

Kvalitní betonové výrobky na nejmodernějších linkách Cenu časopisu Stavebnictví v soutěži Nejlepší výrobce stavebnin obdržela letos firma DITON s.r.o. Společnost vyrábí moderní betonové dlažby, obrubníky, tvárnice i palisády, ale také zdi či ploty.

■

▲ Pavel Ouroda, ředitel společnosti DITON s.r.o.

Jak byste zhodnotil hospodaření vaší firmy roku 2012 v porovnání s rokem 2011? V roce 2012 se podaří navýšit meziročně prodej našich výrobků o přibližně 7 %. V současné době při poklesu stavebnictví se jedná o poměrně významné navýšení produkce a svědčí o dobré kvalitě a oblíbenosti našich betonových výrobků u zákazníků. Co může ve vaší oblasti pozitivně ovlivnit vývoj stavebnictví? Nastartování spotřeby domácností a firem a zvýšení státních investic do stavebnictví. V současné době, kdy tuzemský HDP padá třetí čtvrtletí po sobě, jak stát, tak firmy i domácnosti stále více šetří, což určitě nepřispěje k dohlednému oživení ekonomiky a stavebnictví. Lidé jsou vystrašení. Ať už si otevřete

48


noviny nebo zapnete rádio, všude čtete a slyšíte jenom samé krize, pokles, recese, atd. Lidé proto stále více přemýšlejí, za co utratí svoje peníze. Výsledkem je poměrně rychle klesající spotřeba domácností. Do toho vláda zvýší DPH, čímž k větší spotřebě určitě nepřispěje. Na druhou stranu, ceny stavebních hmot jsou za poslední měsíce na velice nízkých hodnotách, rovněž tak cena stavebních prací. Pořídit si bydlení nebo si upravit okolí domu za tyto ceny je velice výhodné. Jak se vaše firma přizpůsobuje stále tvrdším konkurenčním podmínkám a víceméně stále klesající poptávce? Podmínky na trhu, jak správně uvádíte, jsou čím dál tím těžší. Krize českého stavebnictví zostřila konkurenční boj nejen mezi

stavebními firmami, ale také mezi výrobci stavebních hmot. Vlivem nižší poptávky na stavebním trhu dochází k přetlaku nabídky nad poptávkou a tím pádem ke snižování cen betonových výrobků. Abychom udrželi hospodaření na rozumných číslech a měli prostředky na rozvoj, musíme hledat úspory, snižovat náklady, zvyšovat produktivitu práce – to vše při zachování bezvadné kvality našich výrobků. Naše výrobky vyrábíme na nejnovějších a nejmodernějších výrobních linkách ve třech výrobních závodech v České republice. Rozmístění výrobních závodů nám dovoluje přiblížit se maximálně zákazníkovi a neprodražovat tak výrobky o cenu dopravy.

Jak byste komentovali současnou českou energetickou politiku ve vztahu k výrobcům stavebních materiálů a hmot? Výroba stavebních materiálů a hmot je obecně velice energeticky náročná. Vzrůstající cena energií se promítá do cen výrobků, což ve finále zaplatí koncový spotřebitel. Když se podíváte na položku ceny elektrické energie za obnovitelné zdroje v ceně 1 kWh a vidíte nevzhledné solární elektrárny okolo silnic, musíte nabýt zákonitě dojmu, že energetická politika nemá hlavu ani patu. ■ O společnosti Společnost DITON s.r.o. vznikla před více než třinácti lety a její betonové výrobky jsou špičkou ve své třídě – vyrábějí se precizně pomocí nejmodernějších technologií. Tým odborníků sleduje nejnovější technologické postupy a architektonické trendy v tuzemsku i ve světě a následně těmto trendům společnost přizpůsobuje své výrobní programy a vyráběný sortiment. Každý rok společnost přichází s novými výrobky, colormixy či prvky zahradní architektury, jež zařazuje do svého portfolia.

Jaké důsledky bude mít novela zákona o hospodaření energií pro vaše produkty? Novela zákona o hospodaření energií převádí do české le gislativy evropskou směrnici o energetické náročnosti budov. Myslím, že tato novela ovlivní hlavně trh s nemovitostmi, kde bude muset každý, kdo prodává nemovitost, mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti budovy. Významné dopady pro naše výrobky neočekávám.

■ Materiály Výrobky společnosti vznikají z nejkvalitnějších surovin dostupných z tuzemska i zahraničí. Spolupracuje s pečlivě prověřenými dodavateli. Všechny vstupní materiály prochází pečlivou přijímací kontrolou a testují se v interní laboratoři.

Jaké další důsledky pro vaši výrobu vyplývají z blížících se nařízení EU, která se vás týkají? Nařízení, vyhlášek, směrnic i novel je tolik, že je velice obtížné všechny tyto platné i budoucí směrnice sledovat. Všechny firmy samozřejmě musí platnou legislativu dodržovat, a to za cenu nemalých finančních prostředků, které se nakonec projeví v konečné ceně zboží nebo služby. Spousta těchto nařízení jen prohlubuje byrokracii a zvyšuje podnikatelům náklady.

■ Laboratoř Společnost disponuje vlastní laboratoří, vybavenou zkušebními lisy a technologií pro zkoušení odolnosti proti působení mrazu a odolností proti rozmrazovacím látkám. Ze všech linek každodenně odebírá vzorky výrobků a zkouší je podle platných norem. Kromě toho využívá i akreditované externí laboratoře. Výrobky procházejí víceúrovňovým dohledem kvality, tedy pěti kontrolami jakosti. Na užitné vlastnosti výrobků poskytuje firma záruku 20 let.

▲ DITON PAVÉ colormix MARMO

▲ DITON STONE colormix MORANO

▲ DITON TESELA colormix RUDEN

▲ RETRO BLOK barva hnědá

■ Dlažba Beton je moderním přírodním stavebním materiálem z ekologicky nezávadných surovin, štěrku, písku, vody, cementu. Společnost vlastní kvalitně vybavenou zkušebnu, kde provádí všechny dostupné testy, a to nejen na nových výrobcích, ale také v pravidelných cyklech na výrobcích stávajících. Výrobky mají vysokou pevnost a nízkou obrusnost, ochranu nášlapné plochy, odolnost proti solicím směsím. Jsou vyráběny jako mrazuvzdorné a jejich povrch je chráněn proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. ■ AQUA STOP! Společnost se od začátků svého působení zabývá možným znečiš-

těním dlažby, prorůstáním mechů a také povrchy odolnými proti přilnutí žvýkaček. Z počátku volila cestu povrchové impregnace, ta však po určitém čase vlivem počasí, mechanickým obroušením pojezdem či pochozem mizí a dlažební bloky se musí opětovně povrchově ošetřit. V roce 2011 společnost odzkoušela a zavedli novinku v podobě hloubkové impregnace nášlapných betonů – tzv. AQUA STOP! Tato novinka spočívá v dávkování vytěsňovacího plastifikátoru přímo do míchacího zařízení, ve kterém se nášlapný beton připravuje. Ošetření není tedy pouze následné a povrchové, ale je přímo obsaženo v nášlapné vrstvě. Povrch výrobků je tedy impregnován od začátku do konce

své životnosti. Odpadá tím starost s jejich údržbou. Výrobky ošetřené tímto způsobem vykazují velmi malou přilnavost pro nečistoty způsobované běžným používáním (prach, houby, mechy, žvýkačky, přilnutý jemný prach atd.). Díky úzké přilnavosti zůstává povrch dlouho pěkný, neznečištěný a sytý barvami, pro které si zákazník tento výrobek vybral. ■ Výstavní areály U výrobních závodů a centrálních skladů společností v Čeperce u Pardubic, ve Stříteži u Jihlavy, v Paskově u Ostravy, v centrálních skladech v Brně a v Praze – Uhříněvsi jsou tzv. výstavní areály. V nich se lze inspirovat tím, jak ztvárnit venkovní plochu s po-

užitím různých druhů betonových dlažeb, obrubníků, palisád, ztraceného bednění, štípaných plotových tvarovek, opěrných zdí, odvodnění nebo dalších produktů společnosti. ■ Technické poradenství Společnost nabízí poradenské služby zdarma ohledně zdění betonových prvků, pokládky dlažby i správného podloží. Vypracovává rovněž základní návrh architektonického řešení užití výrobků. Radí, jaká dlažba je pro určitý dům či zahradu ideální. Zajišťuje rovněž dopravu a skládání palet s výrobky na požadované místo. ■


49

v příštím čísle

01/13 | leden

Lednové číslo časopisu s tématem Energetické kategorie budov se zaměří na materiály a konstrukce staveb, energetické systémy budov, kvalitu vnitřního prostředí, ale i na monitorování, diagnostiku a inteligentní řízení energeticky efektivních budov. Budou posuzovány technologie vstupující do řešení energeticky úsporných staveb – zejména z technického a ekonomického hlediska.

Ročník VI Číslo: prosincový speciál Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 01/13 vychází 7. ledna

ediční plán 2013 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

■

ediční plán 2013


pozice na trhu

předplatné

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected]

Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected]

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.


časopis

Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

Náklad: 4 000 výtisků

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300511 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

50


Budoucnost staveˇní

BAU po dvacáté peˇt desetiletí úspeˇchu

14.-19. ledna . Mnichov Sveˇtovy´ veletrh pro architekturu, stavební materia´ly a syste´my www.bau-muenchen.com D Messe München GmbH . [email protected] . Tel. +49 89 949-11308 . Fax +49 89 949-11309 CZ EXPO-Consult + Service, spol. s r. o. . [email protected] . www.expocs.cz . Tel. +420 54517 6158, +420 54517 6160 . Fax +420 54517 6159

Ha ppy Ha ppy new year 2013 Chytrá firma podporuje chytré filmy.

RTS a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210

Příloha časopisu Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů

Recommend Documents