100. výročí Sboru Církve adventistů s. d. v Opavě

100. výročí Sboru Církve adventistů s. d. v Opavě

1

1911 – 2011

Adventismus Adventisté sedmého dne spolu se všemi křesťany zakládají svoji víru na Ježíši Kristu. Věří, že Bůh stvořil dokonalý svět a člověka se svobodnou vůlí. Člověk se však od Boha odvrátil. Bůh jako milující Otec se rozhodl udělat vše pro to, aby člověku pomohl najít cestu zpět. Adventisté věří, že všech 66 knih Bible – Starého i Nového zákona – tvoří jeden celek. Bible poskytuje všechny informace o Božím plánu s tímto světem. Obsahuje rovněž mnoho rad pro šťastný život člověka a dobré mezilidské vztahy. Ačkoli Bibli psali lidé, adventisté věří, že Bůh pisatele inspiroval. Bible je pro adventisty pravidlem víry i života. Adventisté věří, na základě mnohokrát opakované biblické zprávy, že Ježíš Kristus se osobně viditelně vrátí na naši Zemi. Neurčovali a neurčují datum Kristova příchodu, ale na základě biblických proroctví věří, že to bude brzy. Naděje na blízký příchod Ježíše Krista je obsažena v názvu církve. Adventisté věří, že díky Ježíši Kristu, který přišel na tento svět, zemřel na Golgotě a vstal z mrtvých, mohou mít jistotu odpuštění svých hříchů a s vírou očekávají Jeho příchod i konečnou obnovu naší Země. Adventisté věří, že při 2. příchodu Ježíše Krista budou všichni, kteří Mu uvěřili, vzkříšeni k novému životu. Věřící, kteří se návratu Ježíše Krista dožijí, budou proměněni. Vycházejí z biblické zprávy, která říká, že lidé budou vzkříšeni a budou trvale žít plným, aktivním životem na nové zemi. Adventisté věří, že Bůh má člověka rád a přeje si, aby žil šťastně. Proto se snaží respektovat Boží vůli obsaženou také v Desateru přikázání. Věří v trvalou závaznost Božího slova, v němž se zjevuje Jeho láska, spravedlnost i záměry se světem a člověkem. Proto ve svých životech chtějí žít v souladu s trvalými principy, jež jsou obsaženy v Bibli včetně morálních zásad Desatera. Adventisté věří, že spasení je možné jedině z Boží milosti. Desatero přikázání ukazuje, co je dobré a co zlé, ale sílu ke změně dává pouze Bůh v Ježíši Kristu prostřednictvím Ducha svatého. Adventisté věří, že Bůh od samého začátku ustanovil sedmý den týdne – sobotu – jako den odpočinku. Svěcením soboty uznávají a slaví Boha jako stvořitele. Následují tak příkladu Ježíše Krista a apoštolů. Tento bod biblického učení je rovněž vyjádřen v názvu církve (sedmého dne). Adventisté věří, že biblický způsob, kterým člověk vyjadřuje odhodlání žít svůj život s Kristem, je křest. Předchází mu seznámení s hlavními zásadami Bible a osobní, dobrovolné rozhodnutí. To je důvod, proč adventisté křtí pouze dospělé, a to biblickým způsobem, tedy ponořením.

2


Vznik církve Církev adventistů sedmého dne vznikla a začala působit v 60. letech 19. století v Severní Americe. Koncem 18. století se řada duchovních intenzivně zabývala proroctvími Bible o druhém příchodu Ježíše Krista. Kolem roku 1830 shromáždil americký kazatel William Miller na padesát tisíc lidí, kteří očekávali, že v roce 1844 na svět přijde Ježíš Kristus. Tato předpověď se nenaplnila kvůli nesprávně pochopenému proroctví Bible, avšak přivedla mnoho lidí k jejímu důkladnému studiu. Při něm jedna skupina milleritů objevila řadu opomíjených biblických zpráv, jako například o neměnnosti Desatera Božích přikázání, nebeské službě Pána Ježíše Krista, či smrtelnosti duše bez Boha. V roce 1863 si tato skupina dala název Církev adventistů sedmého dne, aby položila důraz na očekávání (advent) brzkého druhého Ježíšova příchodu na svět a na zachovávání svatosti soboty (sedmý den). Na základě biblických proroctví nová církev pochopila, že Bůh jí svěřil úlohu seznámit s doposud opomíjenými pravdami Bible celý svět a nabídnout před rychle se blížícím Božím soudem všem lidem smíření a spásu v Ježíši Kristu. Měla ukázat pravý obraz Boha jako milujícího Stvořitele a Spasitele světa. To se stalo základem celosvětové misie církve. Do začátku 20. století se církev rozšířila ze Spojených států do zemí všech kontinentů, kde zakládala sbory věřících, školy a zdravotní instituce. Největší růst zaznamenala po 2. světové válce v západních zemích i v zemích rozvojového světa. V roce 2010 působilo jejích téměř 17 tisíc kazatelů a misionářů společně se 17 miliony členů v 68 tisících sborech v 232 zemích všech kontinentů v 901 jazyku.

Církev adventistů sedmého dne v České a Slovenské republice Historie adventismu v českých zemích začíná kolem roku 1890. První misionář Antonín Šimon přišel z Německa a první sbor církve byl založen v roce 1902 v Praze. Postupně se rozrůstal počet věřících a byly založeny sbory v Luži, Liberci, Jablonci, Těšíně, Brně a na Slovensku. Vydatnou pomocí bylo založení církevního nakladatelství v Opavě a později v Brně. Řada kolportérů prodávala knihy a časopisy vydávané církví. V roce 1919 vznikla samostatná unie Církve adventistů v Československu, která postupně početně rostla. V roce 1911 bylo na území pozdějšího Československa 249 pokřtěných členů, v roce 1935 jich bylo 3 546 a v roce 2010 v církvi v České a Slovenské republice spolupracovalo 106 kazatelů s 9 688 členy ve 223 sborech a skupinách. 3

1911 – 2011

Organizace ADRA Nadace ADRA – Adventistická nadace pro pomoc a rozvoj je nezisková humanitární organizace, která si klade za cíl přispívat svou činností ke zvyšování úrovně života a zdraví obyvatel, a to jak v České republice, tak v ostatních zemích, které potřebují pomoc. Podporuje osvětovou činnost s důrazem na výchovu dětí a mládeže k sociálnímu cítění, boji proti rasismu a náboženské nesnášenlivosti, a to v jakékoli formě. Zaměřuje se na poskytování a koordinaci rychlé pomoci při řešení krizových situací, které jsou důsledkem živelných katastrof, rasových nebo politických problémů na celém světě bez ohledu na rasovou, etnickou, politickou nebo náboženskou příslušnost. Podílí se také na zmírňování následků mezinárodních konfliktů a občanských válek v oblasti materiální, sociální, duševní a duchovní. V České republice začala ADRA působit v roce 1992, a to nejprve jako nadace, jejímž úkolem bylo přerozdělovat finanční pomoc. Pracovníci ADRA postupem času rozšířili své pole působnosti a sami začali realizovat různé pomocné programy. S nárůstem pracovní agendy a jako reakce na legislativní změny bylo v roce 1994 založeno občanské sdružení ADRA. Jeho úkolem je poskytovat humanitární, sociální a rozvojovou pomoc nejen doma, ale i v zahraničí. ADRA dnes patří mezi tři největší humanitární organizace v České republice. 4


Klub Pathfinder Občanské sdružení dětí a mládeže Klub Pathfinder organizuje děti a mládež v oddílech vedených dospělými vedoucími. Prostřednictvím pravidelných schůzek, víkendových akcí, sportovních akcí, turistických výprav do přírody a prázdninových táborů připravuje rozmanité zájmové aktivity zaměřené na smysluplné využívání volného času dětí a mládeže. Cílem činnosti je snaha podpořit rozvoj osobnosti mladých lidí, a to jak v oblasti fyzické, tak i duchovní a mravní s důrazem na vytváření pozitivního vztahu k přírodě, společnosti i jednotlivým lidem v duchu křesťanských zásad.

Členství v Klubu Pathfinder je dobrovolné a členem se může stát každý občan ČR bez ohledu na jeho politickou nebo konfesijní příslušnost.

Kromě aktivit připravovaných speciálně pro registrované členy organizuje sdružení také zájmo-

vé a vzdělávací akce pro širokou veřejnost. Při své činnosti spolupracuje Klub Pathfinder se státními orgány a institucemi a rovněž s dalšími organizacemi podobného zaměření. 5

1911 – 2011

Život a zdraví Občanské sdružení Život a zdraví se zaměřuje na osvětovou činnost, která má napomáhat k dosažení co nejvyšší úrovně tělesného, duševního, duchovního a sociálního rozměru života a zdraví. Organizuje přednášky, besedy, kurzy, semináře, sympozia, tábory, výstavy a výchovné zdravotní programy na základě zásad zdravé výživy, preventivní medicíny a zdravého životního stylu. Organizuje semináře o úctě k životu, o přípravě na manželství, o škodlivém působení drog, alkoholu a kouření. Nabízí programy, které mají pomoci ke zdravým mezilidským vztahům, k rozvoji osobnosti člověka a k nalezení nových rozměrů života.

Kluby Zdraví fungují buď jako samostatné pobočky občanského sdružení, anebo jsou přímo řízeny centrálou. Lektory občanského sdružení tvoří zdravotnický personál, další

aktivisté s požadovanou odbornou specializací, „poradci životního stylu“ s akreditací MŠMT a dále zaškolení laici. 6


Kontakty Modlitebna Sboru Církve adventistů sedmého dne Opava 746 01 Opava, Olomoucká 51 www.casd.cz/opava Kazatel – Pavel Krynský mobil: 775 789 020 e-mail: [email protected] Evangelistka – Bronislava Hyvnarová mobil: 775 789 041 e-mail: [email protected]

Odkazy Organizace církve www.adventist.org – celosvětová Církev adventistů sedmého dne www.euroafrica.org – Evroafrické oddělení CASD www.casd.cz – Česko-Slovenská unie CASD www.casd.cz/mss – Moravskoslezské sdružení CASD www.casd.sk - Slovenské sdružení CASD Vzdělávání www.andrews.edu, www.thh-friedensau.de, www.tscasd.cz Instituce www.adra.cz – o. s. ADRA www.zivotazdravi.cz – o. s. Život a zdraví www.skk.cz – Středisko korespondenčních kurzů www.asi-cs.cz – ASI CZ Děti a mládež www.pathfinder.cz – Klub Pathfinder www.mladez.net, www.poslitodal.cz, www.inriroad.cz - mládež www.bezvacity.cz – děti www.amicus.cz – studenti Média www.hopetv.cz – internetové televizní vysílání www.awr.cz – internetové rádio www.advent-orion.cz - knižní vydavatelství 7

1911 – 2011

8


Společná fotografie v roce 2007 9

1911 – 2011

Kronika Sboru Církve adventistů sedmého dne v Opavě Před 1909 – Již před rokem 1909 se do Opavy přestěhovalo několik žen ze sboru v Bílsku (dnes na území Polska). 1909 – Usnesením konference církve ve Friedensau r. 1909 byl pověřen „zvěstovat trojandělské poselství“ v Opavě bratr Muth. Do Opavy přibr. Muth jel v září 1909 spolu s bratrem Gruberem z Vídně. Dle tehdejších zde vládnoucích poměrů totiž kazatel z Německa mohl mluvit jen tehdy, předal-li mu slovo Rakušan. Brzy na to přišel do Opavy ještě bratr Bůsek z Těšína. První přednášky se konaly na Dolním náměstí, kde po několika setkáních shromáždění znemožnili studenti. Když bratr Muth vycházel, postavili se u vchodu a křičeli: „Udeřte ho, udeřte ho,“ přesto se ho žádný ani nedotkl. Prvním člověkem, který přijal pravdu, byla sestra Aloisie Heinová, kterou při misijní práci oslovila sestra Muthová. Shromáždění se pak konala na Horním náměstí v bytě manželů Muthových. Když se však Muthovi přestěhovali do jiného bytu, začali se shromažďovat v bytě manželů Sedláčkových v Bismarkově ulici (později Švermově, dnes Pekařské ulici). Další kazatel, který byl přidělen do Opavy, byl bratr Jiří Gaier a na krátký čas bratr Binder. 10

1911 – Založení sboru spadá do roku 1911, opavský sbor se tak stal jedním z nejstarších sborů v nynější Česko-Slovenské unii. Jeho kazatelem byl potvrzen br. Muth. 1912 – V roce 1912 bylo zorganizováno Moravskoslezské misijní pole se sídlem v Opavě. Bratr Muth se stal jeho prvním předsedou. 1917 – V roce 1917 byl bratr Muth přeložen do Liberce a na jeho místo byl do Opavy povolán bratr Frauchiger, který předtím působil br. Frauchiger v Cařihradu v Turecku. Bratr Frauchiger se stal také druhým předsedou Moravskoslezského sdružení. (V roce 1914 bylo totiž „misijní pole“ přejmenováno na „sdružení“.) 1919 – Roku 1919 na konferenci v Brně byla zřízena Československá jednota adventistů sedmého dne. Byla rozdělena na čtyři sdružení: středočeské, severočeské, moravskoslezské a slovenské. Předsedou jednoty (unie) byl zvolen bratr Frauchiger. Kazatelem v Opavě se stal bratr Schlegel, který zde působil do roku 1922. V roce 1919 byl v Opavě umístěn sklad knih a časopisů adventistického nakladatelství v Hamburku. Tento sklad se nacházel nejprve v podkroví sídla unie v Ditrichově ulici č. 3 (dnes


Jurečkově), pro zvyšující se zásoby knih však musely být najaty další prostory ve vedlejší Solné ulici (dnes Skřivánčí). Toto nakladatelství vedl nejprve bratr Frauchiger a později, když zde bylo založeno samostatné nakladatelství, převzal vedení bratr Ludwig. Krátkou dobu v něm byl zaměstnán také bratr Cepl. 1922 – V roce 1922 byl do Opavy povolán bratr Richard Rühling, který byl zvolen předsedou moravskoslezského sdružení a od roku 1923 předsedou unie. Bydlel v domě starých městských lázní v 1. poschodí. br. Rühling Později bratr Rühling působil jako jeden ze sekretářů Generální konference. Zemřel v roce 1962. Až do roku 1922 byla Opava sídlem unie, sdružení a nakladatelství. Unie a sdružení se nacházely v ul. Dr. Ditricha č. 3 (Jurečkově). Pokladní správa misijní společnosti adventistů s. d.: Školní okruh č. 19. Vzhledem k měnícím se podmínkám v poválečném Československu rozhodlo vedení církve o přemístění sídla unie, sdružení i nakladatelství do Brna – Králova pole. 1922 – V roce 1922 se stal kazatelem opavského sboru br. Dr. Lešovský, který byl zároveň tajemníkem mládeže celé unie. Bratr Lešovský zde působil až do roku 1929. V tomto roce odjel jako lékař-misionář do Sýrie, kde v Damašku založil sbor Církve adventistů s. d. Ještě jednou navštívil opavský sbor v roce 1939 a věřící potěšil krásnými zkušenostmi

z misijní práce. Později působil jako lékař ve Washingtonu D.C. v USA. 1929 – Roku 1929 se stal kazatelem opavského sboru br. Neumann. 1935 – Od roku 1935 v Opavě krátkou dobu působil bratr Máslo.

br. Neumann

1936 – V roce 1936 přišel do Opavy kazatel bratr Neuwirth z Litoměřic. Toho roku, 11. a 12. dubna, oslavil opavský sbor své 25. výročí. Na slavnosti byl přítomen tehdejší předseda moravskoslezského sdružení br. Popelka a vedoucí nakladatelství bratr Ludwig. Bratr Neuwirth působil v Opavě do roku 1940, kdy nastoupil vojenskou službu. V říjnu 1940 byl bratr Neuwirth přemístěn do Kasselu v Německu. 1940 – Od roku 1940 dojížděli do opavského sboru z jiných měst následující kazatelé: bratr Richter, bratr Frauenberger, bratr Neumann a bratr Lavatý, bydlící v Karviné (přišel z Varšavy). V roce 1940 měl opavský sbor asi 45 členů. Shromáždění se konala v Kasárenské ulici č. 7. 1945 – Po roce 1945 byla většina členů německé národnosti odsunuta. Z někdejšího sboru zůstala nepatrná skupinka. Rodina kazatele bratra Neuwirtha, sestra Lindnerová a 91letá sestra Moravcová. 1946 – K této skupince byla v roce 1946 připojena sestra Marie Heislerová, která byla pokřtěna kazatelem Mokrým z Ostravy. 11

1911 – 2011

Přestože bratr Tomáš Neuwirth neovládal dobře českou řeč a konal manuální práci, začal spolu se svojí manželkou velmi obětavě pracovat na obnovení sboru v Opavě. V krátkém čase získali pro Pána celou řadu duší v Opavě i v Horním Benešově. 1948 – V roce 1948 byla křtem přijata sestra Tanglerová, později sestra Uvírová, bratr a sestra Kargerovi a bratr Petr Neuwirth. Toho času sloužili v opavském sboru kazatelé krnovského sboru – bratři Drápal a Škrla – a z ostravského sboru kazatelé bratři Dimitrij Krynský a Oldřich Sládek. br. O. Sládek

br. D. Krynský

Od skončení války až do roku 1950 se shromáždění konalo v bytě kazatele bratra Neuwirtha v Jaktaři na Šeděnkově ulici. 1950 – Od roku 1950 jsme získali pro shromáždění veřejnou místnost v Čapkově ulici č. 7 (dřívější synagoga – židovská škola, 1. poschodí). Zde se rostoucí církev cítila velmi dobře. S vděčností vzpomínáme také na obětavou práci sestry Kubíkové a jejího manžela, kteří získali pro Pána celou řadu duší. Vzpomínáme též na bratra Rudolfa Dudu, který mnoho času věnoval vytvoření pěveckého a hudebního kroužku. 12

1961 – V roce 1961 slavil opavský sbor 50leté jubileum za přítomnosti tehdejšího předsedy bratra Zigmunda a tajemníka bratra Petra. Starším sboru byl tehdy bratr Tomáš Neuwirth. Šestnáct let po okupaci měl opavský sbor více členů než v roce 1945. A počet by byl ještě větší, kdyby se několik nově pokřtených členů neodstěhovalo. 1961 – V té době byla v Opavě oficiálně jen kazatelská stanice, která podléhala sboru Ostrava. Stále zde působil jako kazatel bratr Neuwirth. Úsilí sboru se soustředilo vedle misijní práce na získání vhodného a důstojného místa ke shromažďování. V této době se sbor shromažďoval v domě bratra Šrubaře na Rybářské ulici č. 34. Všem tam bylo dobře, ale s přibývajícím počtem členů již místnost nestačila. 1967 – V letech 1967 až 1969 zde působil zkušený kazatel br. Josef Kutý, a pak ještě další dva roky zastával službu vysvěceného kazatele.

1969 – Po bratru Kutém, který odešel do důchodu, 1. května 1969 nastoupil do opavského sboru mladý a svobodný


biblický pracovník, bratr Emanuel Duda. Na starost dostal péči o sbory v Opavě, Horním Benešově a Krnově. Pracoval zde dva roky a odtud si odvezl svoji manželku Helenku. 1971 – V březnu 1971 zde jako kazatel nastoupil bratr Vladimír Krynský. Během jeho působení se podařilo zakoupit stávající objekt se záměrem vytvořit zde modlitebnu. Nebylo to snadné. Úřady se stavěly proti a následovalo mnoho jednání. Několik let trvalo, než na jaře v roce 1975 zde byla otevřena modlitebna. Dne 16. 10. 1971 si opavský sbor připomněl 60 let trvání sboru církve adventistů s. d. v Opavě. 1975 – V létě 1975 zde přišel jako kazatel bratr Vladimír Těthal. Během jeho působení mládež vytvářela různé programy a besídky a s těmi sloužila i v okolních sborech.

1986 – V roce 1986 zde nastoupil bratr Petr Pimek. Měl velké obdarování v misijní oblasti a jeho práce přinesla řadu křtů nových bratrů a sester. 1989 – Po řadě mladých kazatelů, kteří sloužili v opavském sboru, přišel v létě 1989 zkušený kazatel bratr Jan Loder. Po několika měsících jeho působení přišla doba velkých možností a církev začala prožívat plnou náboženskou svobodu. Bratr Loder začal také pracovat ve věznicích, aby i zde lidé slyšeli evangelium. 1996 – Do roku 1996 sloužil ve sboru bratr Jan Loder a v roce 1996 ho vystřídal bratr Vladimír Kaleta. V době jeho působení v opavském sboru byl vedoucím našeho sboru bratr Jiří Kavka, později bratr Pavel Fréhar.

1980 – V roce 1980 do opavského sboru nastoupil bratr Petr Kobiela. Bratr zde vybudoval bazén, který v dalších letech sloužil k vykonávání křtů. 1982 – Po něm v roce 1982 přišel bratr Rostislav Vintr. Bratři a sestry jej měli rádi pro jeho pastorační přístup k lidem.

Tak jako dříve se ve sboru konalo každý týden studium Bible, které 13

1911 – 2011

navštěvovali nejenom členové sboru, ale také přátelé. V neděli se ve sboru scházely děti a kazatel pro ně připravoval hry, písničky i příběhy z Bible. Vyvrcholením celoroční práce Stezky pro děti byly letní tábory. Pro přátele jsme připravovali koncerty, přednášky a semináře ve sboru, které byly hojně navštěvovány. Před sborem vyrostla vývěska, kde byla veřejnost informována o akcích a kam jsme také dávali obrázky s biblickými verši a krátká zamyšlení. V tomto období se také v Opavě rozvinula práce ADRA s dětmi v základních školách a ADRA pořádala i informační akce pro veřejnost. Nejvýznamnější evangelizační akcí v tomto období byl cyklus přednášek bratra Wanhalsta pro školy i veřejnost.

pracoval po tento klub jako evangelista Luboš Čapek.

2004 – V roce 2004 odešel bratr Kaleta s rodinou do Brna a na jeho místo nastoupil bratr Lukáš Jureček. V Opavě sloužil 4 roky a těžištěm jeho práce byly děti a mládež. V době jeho působení se díky obětavé službě Fréharových rozvinula práce v klubu Rybníček. Byla to evangelizační práce pro děti, mládež, ale i dospělé a seniory v rámci několika klubů: Klubu Pathfinder, Klubu zdraví a Adra Klubu. V roce 2007/2008

z Ostravy. Zároveň začala v tomto roce v Opavě pracovat jako evangelistka Bronislava Hyvnarová.

2008 – V roce 2008 se bratr Jureček odstěhoval s rodinou do Nového Jičína a do Opavy nastoupil na částečný úvazek kazatel bratr Ludvík Švihálek

Těžištěm evangelizační práce v tomto období byla práce Na Rybníčku, kde kromě výše zmíněných akcí probíhalo i studium Bible a přednášky bratra Švihálka pro veřejnost. 2009 – V roce 2009 se stal kazatelem opavského sboru bratr Pavel Krynský. 14


Po několika týdnech jeho působení začala přestavba celé budovy. Modlitebna se z prvního patra přestěhovala do přízemí a první a druhé patro bylo určeno k přestavbě na byty. Během této doby se bratři a sestry

ke společným bohoslužbám scházeli v klubu Na Rybníčku v budově manželů Fréharových. Po více než roce jsme se znovu mohli vrátit do naší modlitebny, a to 18. prosince 2010, kdy proběhlo slavnostní otevření. Radujeme se z krásného prostředí, které máme, a modlíme se, aby Bůh požehnal další život opavského sboru.

Přehled kazatelů, kteří působili v opavském sboru 1911 – 1917 1917 – 1919 1919 – 1922 1922 – 1929 1929 – 1935 1935 1935 – 1940 1940 – 1945 1945 – 1963 1963 – 1967

Muth Frauchiger Schlegel Lešovský Neumann Máslo Neuwirth Richter, Frauenberger, Neumann, Levatý Neuwirth společně: Drápal O., Krynský D., Sládek O. Doubravský J. společně: Drejnar J., Duda R.

1967 – 1971 1969 – 1971 1971 – 1975 1975 – 1980 1980 – 1982 1982 – 1986 1986 – 1989 1989 – 1996 1996 – 2004 2004 – 2008 2004 – 2007 2007 – 2008 2007 – 2008 2008 – 2009 2008 – dosud 2009 – dosud

Kutý J. Duda E. Krynský V. Těthal V. Kobiela P. Vintr R. Pimek P. Loder J. Kaleta V. Jureček L. Stejskal J. (vysvěcený) Žižka L. (vysvěcený) Čapek (evangelista) Švihálek L. Hyvnarová B. (evangelistka) Krynský P.

15

1911 – 2011

Srdečně Vás zveme na akce, které se konají v následujících měsících:

Modlitebna Sboru CASD Opava: Olomoucká 51, Opava Sobota 22. října v 16.00 h:

Tajemství stvoření aneb přírodovědecké a společenské otázky týkající se původu, hodnoty a cíle lidského života Přednáší: Mgr. Libor Votoček

Sobota 26. listopadu v 16.00 h: Koncert skupiny Sourozenci

Klub Zdraví: Klub Rybníček, Na Rybníčku 60, Opava Úterý 25. října v 17.30 h:

Cesta z deprese Přednáší: Marta Kralovičová, lektorka o. s. ŽaZ

Úterý 29. listopadu v 17.30 h:

Životní styl pro mozek Přednáší Ferdinand Janek, lektor o. s. ŽaZ

Úterý 20. prosince v 17.30 h:

Jsou vaše děti závislé na počítači? Přednáší: Ing. Věra Odstrčilová, lektorka o. s. ŽaZ

ADRA klub: Klub Rybníček, Na Rybníčku 60, Opava Čtvrtek 13. října v 17.30 h:

Bangladeš Přednáší Nikola Bortlová

Čtvrtek 3. listopadu v 17.30 h:

Život v Zambii Přednáší Mgr. Andrea Kubinová

Čtvrtek 8. prosince v 17.30 h:

Škola v Chekereni Přednáší Mgr. Eva Machurová

Čtvrtek 12. ledna v 17.30 h:

Napříč Tanzánií Přednáší PaeDr. Bronislava Hyvnarová

16

100. výročí Sboru Církve adventistů s. d. v Opavě

Recommend Documents