0d kreativity k Parádě! Cizinec členem česképotitické strany? Prevence před přívalovými povodněmi Města, budovy a vliv na chování obyvatel Evropa řízená Řeckem
Nemít v obci děti by byla veliká chyba Tomáš Hájek, starosta Ostrovačic
10
.
::::::-|:.. -.
i].
:a
l
,1,.
:..:;.;;:l:,i,
,
. -: .|.|. :
] l
:,:: ", :, :
::::]i ' -],]:.-]'
] ,
Nemít v obci děti by byla veliká chyba
: ,,
.']iij]_]
,]'i i|i.-
i]:,i:ja:::i li]l
Městys 0strovačice
-
l:,:A
]]1,...]:!,
Jiří Chum
vlastně rozpůlila katastr.
objíždídá]nici v noci. Císařská silnice je dobře prů|ezdná a oni nemusí platit. Souhlasím s tím, že by mělo být zave-
deno mýto i na silnicích první třídy a na důležitýchsilnicích druhé třídy."
Třetím zdrojem hluku je autodrom. Leži v katastru Ostrovačic a Brna-Žebětína. Se závody není problém, není i-:= jich tolik, to spíšes tréninky. Ovšem v letech 1930 až 1937 vedla trasa Ma, :,.i, i].]l, i sarykova okruhu přímo přes obec. :.#Ěra_ Lidé dokonce sundávali střešní kry;ř=-; ,,, 'ť= tinu a měIi hned na domech tribuny, Mají okruh vlastně rádi, protože měs';bjiiffi&= tys zviditelňuje. Dalšímspeciflkem je blízkost moravské metropole, Katastr ostrovačic sousedí se dvěma brněnskými městskými částmi, Žebětínem a Bystrcí. Hranici ovšem tvoří zalesněný pás Brněnské vrchoviny, takže do městyse nedosahuje ani městská
Cestou k nám nikdo nezabloudí. Bezprostředně před Brnem sjedete z dálnice a iste tady, říká starosta Tomáš Háiek.
T\álnice
vypadá, že většinu tvoří vozidla přijíždějící z větší vzdálenosti, Hodně řidičů
lJ;.d.,u jeho část zahrnuje nezastavěné plochy, pole a pět tras vysokého napětí vedle sebe. Ve druhé části jsou domy a šest set devadesát obl,vatel. Ptám se na specifika městyse a tuším, dodenním dotykem pohybu a přemisco bude ne)výrazně|ší. Na mapách Miniťování. Ostrovačice vznikly a vyví|ely sterstva zdravotnictví jsou Ostrovači- se liniově podél císaŤskésilnice mezi ce vyhodnocené jako druhá obec v celé Prahou a Brnem. Ta je druhým zdrojem republice s nadměrnou hlukovou zátěží hluku. z dopravy v přepočtu na podíl obyvatel v obci. Už při prvním měření před čtr- Tomáš Hájek (T. H.): ,,Bohužel tudy nácti lety se ukázalo, že hluk zasahuje projíždívelké množstvítranzitní nátři čtvrtiny obyvatel. Pěkné privilegi- kladní dopravy. Na objízdnétrase um! Nakonec byla v letech 2oo3-2oo1 kolem dálnice tím trpí všechny obce vybudována protihluková stěna. Těž- stejně. Z iniciativy starosty města Ve1ko říct, zda je vidět z vesmiru |ako čín- ké Meziříčí|sme zjišťovali, jaká auta ská zeď, ale dos.rhuje úctyhodných 2,5 městy a obcemi projíždí.Je to nákladkilometrtr. Svťri účelsplnila, situace ní doprava mezi okresy? Díky novým se výrazně zlepšila a blízkost dálnice registračním značkám je to těžko zjispřiponríná trž |en vzdálené šustění, na titelné. Je to cizinec? Kamiony z Čech? které si místnílidé zvykli. Ostatně celé V říjnu |sme dopravu od Meziříčípo generace jsou tady poznamenány kaž- ostrovačice monitorovali. zatím to
hromadná doprava, Uvažovalo se o ní, ale mezitím vše vyřešil dobře fungující systém integrované dopravy v kra|i.
Život Ostrovačic ovšem přitažlivosti Brna podléhá, většina lidí tam jezdí do
zaměstnání, do školy a za nákupy. Vedou tudy dvě autobusové linky, ve špičkách mají intervaly patnáct až dvacet minut. A co lidé, kteří hledají naopak
únik z metropole?
T. H.: ,,Nejsme satelitní sídlo. Městys pozemky nemá, zájemci o stavbu domu musí jednat se soukromými
vlastníky. Je tu ovšem 1,ysoká bonita půdy a tak je problém najít lokality, kde by se mohlo sta\.ět. Do našeho katastru zasahuje přírodní park Podkomorské lesy, s nádhernou přírodou a romantikou spojenou uŽ od konce devatenáctého století s Mrštíkovou Pohádkou máje. Do Ostrovačic vede i turistická cesta s několika zastavení-
mi, připomínajícímizmíněný román. O víkendech se objevuje i množství cyklistů, dálnice však katastr tolik
omezuje, že je jen několik průjezdných míst. Na Rosice a Ostrovačice byla pře-
vedena původníspojovací komunikace III. třídy, která se stává základem budoucí cyklotrasy. Chceme, aby byla součástíkraiského koridoru z Brna až do Znojma."
Ke specifikům Ostrovačic patří i škol- mohla ročně rozdělit na dotacích koství. Velká škola sloužíi pro dalších lem 20O milionů korun. To by velmi osm obcí, děti z Ostrovačic v ní tvoří pomohlo situaci řešit. Druhý extrém pouze dvacet procent. Ve struktuře by přerozdělování finančníchpro-
rozpočtu je školství největší výdai. středků ponechal centralizované na Vzhledem k novému rozpočtovému krajích. Nevím, kde se budeme pohyurčenídaní a změněnému školskému bovat a zda mohu od Místníakčnískuzákonu už obce nemají povinnost při- piny očekávat, že vypíšedotačnítitul spívat na provozní náklady školy, do na školství a případně ještě na investikteré doiíždějíjejich děti,
T. H.:,,Obec,v nížmá škola sídlo, by
ce s ním spojené. Kraj by v tom ovšem měl také hrát roli, důležitěišínežvzďá-
lené ministerstvo. Jde o regionální
T. H,: ,,Jak už jsem zmínil, tak Místní akčnískupiny. Ta naše se jmenuje Brána Brněnska, založili jsme ji před dvěma roky, jsem místopředsedou, máme asi sedmdesát členských obcí v západním pásu kolem Brna, Kuřimsko, Tišnovsko, Rosicko, Ivančicko. Úspěšný je
také Mikroregion Kahan, do kterého
jsme přistoupili před pěti lety a tvoří jej třináct obcí, Dalšísvazek jsme spoIuzakládali, jmenuje se Panství hradu
Veveří. Do Ostrovačic jsme díky spoiupráci ve Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice přivedli nový zdroj vody, dostatečnou kapacitu asi za dvacet milionů, v roce 2012 se dokončil přivaděč s v]astním vodojemem a platil to Starosta dodává, že například Regio- svazek obcí. Jsme napo;'eni na společnální operačníprogram Jihovýchod ný systém, kanalizaci a čistírnu.Smysl kapacitu mateřské školy, ale byla to in- rozděloval na podzim předminulého má účastnitse společných projektů, vestice v zájmu umístěnípřespolních roku kolem 150 milionů na školství. které se vyznačují kreativitou a smydětí. Kapacita se více než zdvojnásobiChtěli do toho jít, ale když vše podrobsluplností. Nehlásíme se například do Ia na 57 dětí, místních je už jen necelá něji prozkoumali, ukázalo se, že jde soutěže Vesnice roku, neudělali jsme polovina. Před pěti lety ;'sme obnovili o málo peněz, které jsou patrně urče- dobrou zkušenost s formalismem první stupeň školy, stále se tam snaží- ny krajským školám, tedy středním. a akademismem, který ji doprovází." me něco vylepšovat. V celé škole nám A že základní nemají velkou šanci. za osm let vzroste počet dětí z 2OO na Tomáš Hájek si neodpustí poznámku Zájmem o obecní věci se Tomáš Hájek 350, nejsme na to však připraveni. Pok vyhlášce Ministerstva zdravotnic- ,,nakazil" v rodině. Jeho otec byl po retřebujeme více učeben, rozšířit školní tví, která adresáty dotací připravuje voluci zvolen starostou, jako neuvolněkuchyni. Kde vezmeme potřebných o část získaných financí. Například hy- ný funkci vykonával až do roku 2002. dvacet až čtyřicet milionů? Nabízíse gienické předpisy pro kapacity školek. Tomáš se stal zastupiteiem ještě jako možnost vložit školu do správy svazku Pět dětí na jednu toaletu? Čtyři metry student, v roce 1999, když už měl po obcí, Aby to však mělo logiku, tak by čtverečnína jedno dítě? Od čeho se to vysoké škole a pracoval nedaleko odpod jeho správou měly být i dalšítři odvíjí? Vzal někdo v úvahu nemocnost tud v zemědělské společnosti, začal se první stupně, které existují v rámci na- a to, že nejspíše není ani 1eden den, kdy o úřad starat jako uvolněný člen zastušeho mikroregionu. Jsem přesvědčen, by byly ve školce všechny děti? Mož- pitelstva. Otec už nechtěl pozici staže by mělo být jedno vedení a jeden nost přijmout děti by měla rosty obhajovat, a tak byl starostou sty1 výuky." být vyššínež je přev roce 2OO2 zvolen Tomáš. depsáno a kapacita Nebyl to pro něho úplně v rámci svazu měst a obcí vznikl do- školek by měla být skok do neznáma, ale tačnítitul, který se jmenuje Obce sobě. odvozená z potřeb stejně se od té doby Na jednotiivých obcích s rozšířenou izem| Není ponepřetržitě něčemu působností má pomoci řešit posouzechyb o tom, že učí.Samospráva je ní stavu regionů z hlediska několika hlas jedné obce hodně proměnlivý kritérií,z nichžjedno je školství.Bude snadno zanIkorganismus a také, a záležet na tom, jak se stát rozhodne, ne. Zajímá mne, to především, služba že bude přerozděIovat evropské dota- jaké spojení obcí občanům.starosta ce. Uvažuje se o dvou extrémních va- považuje starosnemůžežítve riantách. Jedna by zrušila regionální ta za účinné. vzdu-
ji měla
financovat prostřednictvím rozpočtovéhourčenídaní z prostředků přerozdělených jí pro tento účeI, ale ono to tak úplně není, Vždycky |sme školu dotovali. Problémem nejsou provozní náklady, ale investice. V průběhu tří let jsme třikrát zvýšili
operační programy a všechny finanční prostředky by se přesunuly do Míst-
ních akčníchskupin. T. H.:,,Podle
některých
.]
informací by MÍSt- ,:::,:.:,. ni akčnískupina nasl VellKostl
,]
,
,l 1."
.-l.
školství, svým způsobem jsme na kraj navázánj platy učitelůi výkaznictvím. V celém tom plánování musí jít o reálné částky, zaněžlze něco pořídit."
72
choprázdnu, dodává a já se zajímám o jeho názor na
kvalitu uspořádání ve-
řeiné správy v našízemi.
T. H.: ,,Například se zamýšlím nad
tím, jaká je vlastně funkce kraje. Běžný občan ho až tak moc nepotřebuje, pro obec je krai potřebný ovšem při
okresním uspořádání si byli starostové blíže,potkávali se na různých jednáních a těch 76 okresů bylo zřejmě na zemi našívelikosti tak akorát. 205 obcí s rozšířenou působností nemá
často tak kvaIitní odborný aparát, iaký
v původních okresech, nadprůměrného zkušeného právníka nezaplatí. V Jihomoravském kraji |e takřka sedm set obcí. Nikdo je všechny najednou nesvolá, a i kdyby, bylo možnésoustředit
někdeišíokresy o ty, které byly nutné vzhledem k přirozené spádovosti, a místo čtrnácti krajů mít třeba tři, na
základě někdejšího zemského uspořádání. Různéstruktury jsou nelogické: například okres |ako statistická jednotka, ale vedle toho obec s rozšířenou působností,nelogicky dekoncentrované státní úřady v území.Nelogičnost se týká i volebních obvodů. Do našeho senátního obvodu Brno-venkov zasahují i brněnské městské části Bystrc a Ževětín. Brno-venkov vlastně nemá svého senátora. Vždycky je tam nějaký Brňák, protože k té části Brna je kus Brna-venkova přiřazen. Když se máme
rum. Jsou zde Tišnov, Kuřim, Ivančice, a pak menšíŠlapanicea Rosice. Když
šanci něco podrobněji prodiskutovat, akdyž se jich zúčastníněkdo z vedení
se 34
rá už sledu,ii veřejnou správu zevnitř její struktury, mě přesvědčilo o tom, že reforma byla uspěchaná a v mnohém zbytečná. Mohli jsme doplnit
T. H.:,,Přiznejme, že obce s rozšířenou
působností to do jisté míry plní. Na druhé straně těch 2O5 celků, pro které se ani nenašlo jednoduché pojmenování, jako měly okresy, stojí velké množstvípeněz. Ale co teprve 6 240 starostů? Neměli bychom jako třeba v Německu sloučit obce do celků alespoň, řekněme, o 1 500 nebo 2 000 obyvatelích? To ie k velké diskusi! Máme
tady s tím bezprostřední zkušenost. Ostrovačice byly v letech 1980-1990 sejít na úrovni okresu Brno-venkov, součástí Místního národního výboru tak se stejně setkáváme v Brně. Není Říčany,který tvořily tři obce, Řičany, tady většíměsto jako přirozené cent- Ostrovačice, Veverské Knínice. V roce
tak co řeknete takovému nepřehlednému davu? Steině budete nejvíce komunikovat v té své úzkéskupince. Občasné pracovní schůzky starostů nedávají
kraje, stejně to nakonec jsou politické proklamativní řeči. Dvacet 1et, po kte-
můževyřešit dole, má se tam vyřešit. Aby byli občanéušetřeni administratívnízátěže.
si vezmeme, že druhé největšíměs-
to Jihomoravského kraje je
Znojmo
tisíci obyvateli, tak to je málo."
Inu, ie to tak, struktura našeho osídlení je postavená, až na několik výjimek
na menších obcích. Hovoří se v této souvislosti o švýcarských zkušenostech, o decentralizaci, subsidiaritě, o přirozené spádovosti, O tom, že co se
1990, když to bylo umožněno, tak oka-
mžitě ostrovačice a veverské knínice požáda|y o odloučeníod těch Říčan. Proč? Protože se většina společných finančních prostředků spotřebovávala v té střediskové obci, jak se jim říkalo. Nikdo za našich občanůby návrat ke zmíněnémuseskupení obcí ani náhodou nechtěl. Na druhou stranu jsou obce, u nichž si dovedu představit, že by nemusely být samostatné. Mají třeba 40 až 100 obyvatel, starosta je neu-
13
po spoustu akcí během roku. Letos podesáté se budou konat Dětské hody. Padesát dětí už od října připravuje program, s nimi přichází rodiče a příbuzní i z okolních obcí. Ti pak chodí například i na obecní ples. Dokonce se tady obnovilo také ochotnické divadlo, které bylo známé i v okolí už ve třicátých
letech minulého století. ostrovačice mají pěkné webové stránky, městys s nimi už dvakrát vyhrál krajské kolo Zlatého erbu. Hlavní informace se občanéuž dvacet let dozvídaií prostřednictvím kabelové televize, která je už devět let obohacena o místní textové zpravodajství. Obrazové zpravodajství je tvořeno v rámci mikroregionu Kahan a je přístupné i přes internet. Úřad se snažíbýt vždycky otevřený neomezovat se úředními hodinami. Jediný zaměstnanec úřadu je paní účetní,dalšídva pracují na správě majetku, zeleni a komunikacích... Jaká je starostova
vize budoucnosti ostrovačic?
volněný
a
má komunikovat elektronic-
ky, zacházet s datovými schránkami, vypisovat nekonečnévýkazy. Bývá
tam obrovský problém někoho do zastupitelstva dostat! Leckdy se tam stane starostou někdo z nouze a to je pak plýtvání peněz z beztak skromného obecního rozpočtu, kde většinu spolknou mandatorní výdaje na odměny vedení a na kancelářské záležitosti. Ovšem řešení by mělo vycházet vždy z konkrétníobce, direktivně nic nařizovat nejde. A kde by si úředníci s kru-
žítkemnad mapou představovali tu hranici pro optimální velikost obce? Vždyťroli můžehrát také její poloha, konfigurace terénu, dopravní vzďáIenosti. A ke komu koho přidat? Podobně se to ukázalo při reformě a vzniku obcí s rozšířenou působností."
Zpracovatel územníhoplánu prý poznamenal, že Ostrovačice mají snad všechno kromě letiště. Ovšem, kdyby nevznikly při rušnécísařské siinici, nebyly by se rozvíjely. Kdyby nebyla vedle nich dálnice, měl by městys zřejmě ticho, jenže ke všemu daleko. Lidé se sem rádi stěhují, protože mají komfort zajištěný dostupnou dopravou. K tomu zázemí školky a školy pro menšíděti.
Zdravotnická zaíízeníi služby v b]ižšímokolí i za lesem v Brně. Přidanou hodnotu tvoří vztah k místu, sousedské vztahy a zájmová činnost obyvatel. Výrazně se projevují různémístní neformální skupiny, například Ostrovačickémaminky a ženy. Ty představují základ kulturních akcí v obci, od nedávné mikulášské nadílky, setkání u betléma přes Tříkrálovou koledu až
T. H.: ,,Na příkladě našíškoly jsem si uvědomil, jakou moc a naději vnáší do
obce děti. Právě ony jsou kouzelným magnetem, který přitáhne k účasti na veřejném životě jejich širšírodiny. Děti otevírajísrdce dospěIých a my jim musíme oplácet tím, že jim pomůžeme hledat v sobě kompas, s jehož pomocí budou odmalička zvyklé žíttak, jak mnozí z nás nemohli, Nemít v obci děti, to by byla veliká chyba," l
