1. ZÁKLADY EKONOMIKY
1
2
1.1. POTŘEBY 1.1.1. Vysvětlení pojmu potřeby: − jsou to požadavky člověka a společnosti, − lidé si je uvědomují, mají pocit nedostatku, neuspokojenosti, − jedinec i společnost vyvíjejí úsilí odstranit tento nedostatek, potřebu uspokojit.
1.1.2. Členění potřeb: 1. Podle podstaty: − hmotné (fyzické) – jsou dány biologickou podstatou člověka (např. potřeba jíst, pít, spát, bydlet, oblékat se) další příklady: ....................................................................................................................... − nehmotné (duševní) – jsou dány duševní podstatou člověka, s vývojem společnosti se rozvíjelo myšlení a vznikaly duševní potřeby (např. potřeba vzdělání, zábavy, odpočinku, pěkné dovolené, uspokojení ze své činnosti) další příklady: ....................................................................................................................... 2. Podle počtu lidí: − individuální – v jednom okamžiku se týkají jedné osoby (např. jíst, spát, bydlet) další příklady: ....................................................................................................................... − kolektivní – v jednom okamžiku se týkají skupiny osob (např. zdravotní
3
péče, vzdělání, bezpečnost, doprava do zaměstnání, veřejné osvětlení) další příklady: ....................................................................................................................... Příklad: Určete o jakou potřebu se jedná. Potřeba
hmotná
potravy pro paní Novou
nehmotná individuální kolektivní
X
četby časopisu pro studenty ekonomie
X X
X
ochrany před zimou všech cestujících
X
X
zabezpečení lékařské péče ve městě
X
X
přátelství Jitky s Pavlem
X
ošetření nemocného
X
shlédnutí filmu v zaplněném kině
X X
X
X
Příklad: Doprava je individuální i kolektivní potřeba. Určete v jakých případech. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. 3. Podle toho, jak musí být uspokojovány − nezbytné (základní a běžné) – uspokojují naše základní požadavky nutné pro naši existenci a běžný život (např. jíst, pít, oblékat se, bydlet, mýt se) další příklady: ....................................................................................................................... − zbytné (luxusní) – usnadňují náš život, obohacují jej, ale nejsou pro život podstatné (např. nosit značkové oblečení, stravovat se v luxusních restauracích, bydlet ve vile s bazénem)
4
další příklady: .......................................................................................................................
1.1.3. Potřeby – základ ekonomiky Příklad: Máte k dispozici 50 korun. Jak s nimi naložíte? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Máte k dispozici 500 korun. Jak s nimi naložíte? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Máte k dispozici 5 000 korun. Jak s nimi naložíte? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Potřeby nás nutí zabývat se jejich uspokojováním. Je třeba získat zdroje k vyprodukování všech výrobků a služeb, které potřebujeme, co nejlépe tyto zdroje využít a vyprodukovat z nich co nejvíce výrobků a služeb. Také je nutné získat prostředky, za které lze tyto výrobky a služby pořídit. Veškerá tato činnost tvoří hospodářství naší země. Hospodářství = ekonomika − veškeré činnosti k získání zdrojů, jejich zpracování a k produkci výrobků a služeb, − a vzájemná směna statků a služeb mezi podniky a domácnostmi prostřednictvím peněz.
1.1.4. Charakteristiky potřeb: − jsou subjektivní, .......................................................................................................................
5
− liší se obdobím, ....................................................................................................................... − liší se místem, ....................................................................................................................... − liší se různým věkem, ....................................................................................................................... − liší se vzděláním, ....................................................................................................................... − liší se náboženstvím, ....................................................................................................................... − rostou a vyvíjejí se. .......................................................................................................................
6
1.2. STATKY A SLUŽBY JAKO PROSTŘEDEK USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB Lidské potřeby jsou uspokojovány spotřebováním statků a služeb.
1.2.1. Statky − věci a znalosti, které uspokojují lidské potřeby
1.2.2. Služby − činnosti, které uspokojují lidské potřeby Příklad: Určete, zda jde o statek nebo službu. − ošetření u zubaře – služba − videorekordér – statek − socha svatého Václava – statek − počítač – statek − umytí oken – služba − scénář filmu – statek − nůžky – statek − oprava vodovodu – služba
1.2.3. Členění statků: 1. Podle podstaty: − hmotné – věci, kterými lze uspokojit lidské potřeby (např. chléb, voda, šaty, dům, počítač)
7
další příklady: ....................................................................................................................... Hmotné statky ještě dělíme na movité (např. auto, televize, nábytek, počítač) a nemovité (nemovitosti = pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí). − nehmotné – duševní výtvory člověka a jeho znalosti, které uspokojují lidské potřeby (např. počítačová hra, počítačový program, literární dílo, znalost cizího jazyka, informace) další příklady: ....................................................................................................................... Příklad: Určete, které statky jsou hmotné a které nehmotné. − osobní automobil – hmotný − text divadelní hry – nehmotný − pevná vůle dokončit studium – nehmotný − notebook – hmotný − program na účetnictví – nehmotný − kniha – hmotný − obsah knihy – nehmotný 2. Podle použití: − spotřební - uspokojují přímo potřeby lidí (např. chléb, oblečení) další příklady: ....................................................................................................................... − kapitálové – slouží k výrobě dalších statků a k poskytování služeb (např. obilí, hrnec, látka, šicí stroj) další příklady: .......................................................................................................................
8
Příklad: Určete, které statky jsou spotřební a které kapitálové. − plyn k vytápění domácností – spotřební − rohlík k svačině – spotřební − železná ruda – kapitálový − hudební CD – spotřební Příklad: Jaké statky mohou být spotřební i kapitálové? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. 3. Podle toho, zda mohou být předmětem směny: − volné - vyskytující se v přírodě neomezeně a zdarma (např. voda, vzduch, sluneční záření, lesní plody) další příklady: ....................................................................................................................... − ekonomické – jsou vyráběny a nabízeny za peníze další příklady: .......................................................................................................................
1.2.4. Členění služeb: − osobní – směřují přímo k člověku (např. kadeřnictví, lékařské ošetření, zájezd, vzdělání) další příklady: ....................................................................................................................... − věcné – obnovují hmotný statek (např. oprava pračky, auta, natření plotu, praní prádla)
9
další příklady: ....................................................................................................................... Příklad: Určete, zda se jedná o službu osobní nebo věcnou. − lékař léčící zápal plic – osobní − opravář opravující televizor – věcná − lakýrník renovující nátěr nábytku – věcná − kadeřnice, která upravuje účes – osobní
1.2.5. Veřejné statky a služby − jsou statky a služby, které poskytuje stát zdarma nebo za minimální úplatu (např.
obrana
státu,
bezpečnost,
vzdělání,
zdravotnictví,
městské
osvětlení) − další příklady: ....................................................................................................................... − stát získává na ně peněžní prostředky z našich daní
1.2.6. Životní úroveň = míra uspokojení potřeb Složky životní úrovně: − kolik statků a služeb spotřebujeme a v jaké kvalitě − kolik veřejných statků a služeb je nám poskytováno a v jaké kvalitě − úroveň životních podmínek
10
1.3. VÝROBNÍ FAKTORY = ZDROJE STATKŮ A SLUŽEB Příklad: Co je potřeba k výrobě povlečení? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Roztřiďte předcházející výrobní faktory do tří skupin. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................
1.3.1. Skupiny výrobních faktorů:
Výrobní faktory
přírodní zdroje
práce
kapitál
1. Přírodní zdroje: − půda – je nemovitost, je nerozmnožitelná, nepřemístitelná − přírodní bohatství (např. železná ruda, ropa, uhlí, zlato, stříbro) − přírodní síly (např. vítr, déšť, sluneční energie, voda, vzduch)
11
2. Práce − fyzická a duševní energie člověka vynaložená na získání statků a služeb 3. Kapitál − všechny kapitálové statky používané k výrobě statků (např. stroje, budovy, zařízení, nástroje, materiál) − vedle kapitálu ve hmotné podobě existuje finanční kapitál, který slouží ke získání výrobních faktorů (pořízení hmotného kapitálu, použití přírodních zdrojů, zaplacení práce) Příklad: Jaké výrobní faktory jsou potřeba k upečení ovocného koláče? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Příklad: Jaké výrobní faktory jsou potřeba k vašemu vzdělávaní? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Příklad: Jaké výrobní faktory jsou potřeba k poskytnutí zájezdu? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................
12
1.4. HOSPODAŘENÍ A EFEKTIVNOST 1.4.1. Důvody pro hospodaření Uspokojování potřeb je omezeno zdroji, které jsou k jejich uspokojení k dispozici. − Obyvatelstvo je omezeno svými příjmy. − Podniky jsou omezeny množstvím výrobních faktorů, které mohou získat. Příklad: Jak jsou omezeny příjmy studentů? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................
1.4.2. Hospodaření − je účelné nakládání s prostředky, které máme k dispozici, abychom uspokojili potřeby − znamená volbu mezi několika možnostmi Příklad: Mezi jakými možnostmi by měl student volit, pokud by se rozhodl, že získaných 5 000 Kč z brigády použije pro své vzdělání. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................
1.4.3. Efektivnost − porovnává vynaložené prostředky a vzniklý výsledek − efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek 13
s vynaložením přiměřených zdrojů − můžeme ji vyjádřit slovně nebo číselně Slovní vyjádření efektivnosti: − efektivní je, když zaléváme zahradu dešťovou a ne pitnou vodou − další příklad: ....................................................................................................................... − neefektivní je mýt nádobí v poloprázdné myčce − další příklad: ....................................................................................................................... Číselné vyjádření efektivnosti = výpočet: Efektivnost = výstup vstup Příklad: Firma má roční obrat za prodej tkanin 600 miliónů korun. Náklady činily 400 miliónů korun. Jaká je efektivnost výroby? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................................
14
1.5. DĚLBA PRÁCE 1.5.1. Dělba práce − rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce − je spojena se specializací a kooperací Specializace − omezení jednotlivce na konkrétní druh práce Kooperace − spolupráce mezi jednotlivci Výsledek dělby práce − produkce většího množství statků a služeb − produkce kvalitnějších statků a služeb Příklad: Jaká je dělba práce ve vaší rodině? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. Příklad: Jaká je dělba práce ve vaší třídě? .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................. 15
1.6. TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1.6.1. Poptávka Pro uspokojení potřeb slouží statky a služby. Většinu z nich kupujeme = zboží, ostatní jsou veřejné. Snaha lidí uspokojit potřeby vytváří poptávku po zboží (= statky a služby, které nakupujeme). Poptávané množství závisí především na ceně. Příklad poptávky po bramborách 1 kg nových brambor stojí 40 Kč. Koupí si ho ti, kteří chtějí chutnější brambory a mohou si to finančně dovolit. Po čase bude stát 1 kg nových brambor 5 Kč a budou dostupné i pro ostatní s nízkými příjmy. Budou se kupovat i na uskladnění. Poptávané množství vzroste. Poptávka − ochota a schopnost spotřebitelů koupit určité množství zboží za určitou cenu. Tabulka: závislost poptávaného množství na ceně 1 kg brambor Cena za 1 kilogram brambor
Poptávané množství v tunách
5
1 000
10
800
15
600
20
400
25
300
30
200
35
150
40
100
16
Grafické znázornění poptávky: křivka poptávky
cena
křivka poptávky 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Řada1
0
200
400
600
800
1 000
1 200
množství
Zákon klesající poptávky: S rostoucí cenou klesá poptávané množství. Poptávkovou křivku (poptávku) ovlivňují kromě ceny také další faktory, které ji mohou posunout doprava nebo doleva nebo změnit její sklon. Další faktory ovlivňující poptávku: − ceny substitutů (substitut je zboží, které může nahradit poptávané zboží, například vepřové maso za hovězí), − ceny komplementů (komplement je zboží, které něčím doplňuje poptávané zboží, například auto a benzín), − výše příjmů kupujících, − zvyky a preference kupujících. Příklad: Proč se zvyšuje poptávané množství při klesající ceně? Při klesající ceně roste poptávka po zboží. Více spotřebitelů (zákazníků) je ochotno a schopno nakoupit dané zboží.
17
Příklad: Proč poptávka znamená ochotu a schopnost spotřebitelů nakupovat? Ochota – zákazníci mají zájem nakoupit určité množství zboží při určité ceně. Schopnost – zákazníci jsou schopni nakoupit určité množství zboží při určité ceně (mají dostatek finančních prostředků).
1.6.2. Nabídka Podniky se zabývají produkcí statků a služeb, které uspokojují potřeby. Tím vytvářejí nabídku. Nabízené množství závisí především na ceně. Příklad nabídky brambor Při ceně nových brambor 40 Kč za 1 kg je bude nabízet víc prodávajících než za 10 Kč. Nabídka − ochota a schopnost prodávajících nabízet určité množství zboží za určitou cenu. Tabulka: závislost nabízeného množství na ceně za 1 kg Cena
Nabízené množství (v tunách)
5
50
10
200
15
300
20
400
25
500
30
550
35
600
40
650
18
Grafické znázornění nabídky: křivka nabídky
cena
křivka nabídky 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Řada1
0
200
400
600
800
množství
Zákon rostoucí nabídky: S rostoucí cenou roste nabízené množství (na trh přistupují další nabízející). Nabídkovou křivku (nabídku) ovlivňují kromě ceny také další faktory, které ji mohou posunout doprava nebo doleva nebo změnit její sklon. Další faktory ovlivňující nabídku: − ceny substitutů, − ceny komplementů, − výrobní podmínky (např. vliv počasí na nabídku zemědělských produktů), − jednotkové výrobní náklady (jejich snížení umožní se stejnými zdroji produkovat a nabízet větší množství produktů). Příklad: Proč se zvyšuje nabízené množství při rostoucí ceně? Při rostoucí ceně roste nabídka zboží, protože výrobci jsou ochotni nabízet větší množství zboží, aby dosahovali co největšího zisku. Rostoucí cena také přiláká na trh další výrobce. 19
Příklad: Proč nabídka znamená ochotu a schopnost výrobců prodávat? Ochota – výrobci jsou ochotni vyrábět určité množství zboží při určité ceně. Schopnost – výrobci jsou schopni vyrábět určité množství zboží při určité ceně (mají technické vybavení, pracovní sílu, znají technologie, …). Příklad: Jak ovlivní poptávku a nabídku po vepřovém mase změna ceny hovězího masa (= substitutu)? Růst ceny hovězího masa vyvolá zvýšenou poptávku po vepřovém mase (je to levnější substitut) a sníženou nabídku vepřového masa (část výrobců opustí trh vepřového masa pro vyšší zisk na trhu hovězího masa).
1.6.3. Tržní mechanismus Grafické znázornění střetu poptávky a nabídky
cena
Střet poptávky a nabídky na trhu 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0
200
400
600
800
1 000
1 200
množství
Na trhu mohou nastat tři situace: − rovnováha - poptávané a nabízené množství zboží je stejné (400 tun), − nedostatek zboží (neuspokojená poptávka) - poptávané množství zboží je větší než nabízené množství (např. při ceně 10 Kč za 1 kg je poptávané množství 800 tun a nabízené množství je 200 tun), 20
− nadbytek zboží (přebytečná nabídka) - poptávané množství zboží je menší než nabízené množství (např. při ceně 40 Kč za 1 kg je poptávané množství 100 tun a nabízené množství je 650 tun). Fungování tržního mechanismu Kupující a prodávající mají odlišné zájmy. Musí dojít k jejich sladění: − když poptávka bude větší než nabídka, dojde k růstu cen, − když poptávka bude menší než nabídka, dojde ke snížení cen. − Pohyby cen způsobí ustálení ceny = rovnovážná cena. − Poptávané a nabízené množství zboží je při rovnovážné ceně stejné = rovnovážné množství. Příklad: Při ceně košile 300 Kč bude nabízeno 500 ks a poptáváno 950 ks, při ceně 400 Kč bude nabízeno 650 ks a poptáváno 800 ks, při ceně 500 Kč bude nabízeno 700 ks a poptáváno 700 ks a při ceně 600 Kč bude nabízeno 800 ks a poptáváno 600 ks. a) Určete nejvhodnější cenu košile odhadem a graficky. b) Kolik košil se prodá za tuto cenu? c) Jaká situace nastane, když budou prodávající nabízet košile za 400 Kč? d) Jaká situace nastane, když budou prodávající nabízet košile za 600 Kč? e) Je efektivní použít na výrobu 1 košile materiál za 500 Kč? a) 500 Kč
21
b) 700 ks c) nedostatek zboží d) nadbytek zboží e) ne – efektivní je nabízet takové množství výrobků, o které je zájem (700 kusů), a za přijatelnou cenu (500 Kč), kdyby podnik měl náklady na 1 kus výrobku = prodejní ceně jednoho výrobku, nerealizoval by žádný zisk Důsledky působení tržního mechanismu: − podniky se snaží hospodárně (s nízkými náklady) vyrábět kvalitní výrobky v takovém množství, které jsou odběratelé ochotni koupit, − podniky nabízející produkci, o kterou není zájem, zanikají (jsou nuceni snížit ceny a přesto se nemusí jejich produkce prodat).
1.6.4. Trh a jeho členění Trh − místo, kde se setkává poptávka a nabídka a kde dochází ke koupi a prodeji zboží prostřednictvím peněz Členění z hlediska komodit: − trh zboží - nákup a prodej statků a služeb − trh výrobních faktorů (práce, přírodní zdroje, kapitál) - nabídka pracovních míst, pozemků a kapitálu a poptávka po nich − trh finanční - nabídka finančních prostředků (půjčka, vklad na úrok) a poptávka po nich (nejvíce zde působí banky) Členění z hlediska velikosti: − trh agregátní - trh veškerého zboží − trh dílčí - trh jednoho zboží (např. automobilů)
22
Členění z hlediska území: − trh místní (prodej vín z jihomoravské oblastí) − trh národní (prodej vín v České Republice) − trh světový (prodej vín na celém světě)
1.6.5. Charakteristiky trhu nasycený trh − nabídka > poptávka − odběratel si vybírá − konkurence mezi dodavateli nenasycený trh − nabídka < poptávka − konkurence mezi odběrateli − dodavatelé mají prostor pro zvyšování cen a zhoršování kvality otevřený trh − velká část produkce se směňuje se zahraničím uzavřený trh − malá část produkce se směňuje se zahraničím konkurence na trhu − dodavatelé se snaží snižovat náklady, aby mohli snížit prodejní ceny, nebo se snaží vyrábět kvalitnější a zdokonalené výrobky (a tím si navzájem konkurují)
23
oligopol − na trhu jsou 2 nebo jen několik subjektů s dominantním postavením − jedná se o ekonomicky silné subjekty, které brání vstupu na trh ostatním (vstup je tedy omezen) − ceny jsou vyšší než v předcházejících případech, protože výrobci mohou omezovat nabídku, a tím nutit spotřebitele k nákupu nedostatkového zboží za vyšší ceny monopol − na trhu je jen jeden podnik s výsadním postavením, který poskytuje určité statky nebo služby − ceny jsou omezeny jen koupěschopností spotřebitelů, proto je nutná regulace státu Pro spotřebitele je nevýhodné monopolní a dominantní postavení podniků v některém odvětví, protože neexistuje téměř žádná konkurence. Podnik prodává své statky a služby za vyšší ceny a nemusí usilovat o snížení nákladů, ani o kvalitnější a zdokonalené poskytované statky a služby. Působení tržního mechanismu je účinné na nasyceném, otevřeném a konkurenčním trhu. Příklad: Uveďte příklad nějakého podniku s monopolním postavením. Česká pošta, České energetické závody, Česká televize, dříve Český telecom
1.6.6. Hlavní subjekty trhu Na trhu působí domácnosti, podniky a stát. − obyvatelstvo (domácnosti) – vystupují jako kupující statků a služeb, ale také jako prodávající výrobních faktorů, cíl: uspokojit své potřeby 24
− podniky – vystupují jako prodávající výrobků a služeb, ale také jako kupující výrobních faktorů, cíl: dosáhnout maximálního zisku − stát – vystupuje jako prodávající i kupující, má zvláštní funkci: snaží se odstraňovat nežádoucí dopady trhu, které trh není schopen sám řešit Tržní koloběh − vyjadřuje vzájemné vztahy mezi hlavními subjekty
1.6.7. Základní poznatky o trhu Účastníci
Předmět
Vztah nabídky
Vztah k
Postavení
trhu
směny
a poptávky
zahraničí
dodavatele
podniky
trh zboží
obyvatelstvo trh práce stát
trh nasycený
trh otevřený
trh nenasycený
trh uzavřený oligopol
trh finanční
konkurence monopol
25
26
Použitá literatura: Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha. Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4 Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha. Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2 Klínský, P. – Münch, O.: Ekonomika 1 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 2. vyd. Praha. Fortuna, 2002. ISBN 80-7168-831-2 Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. 1. vyd. Praha. Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-747-2 Švarcová, J.: Ekonomie – stručný přehled. 2002/2003. Zlín. CEED, 2002. ISBN 80902552-6-4 Hingston, P.: Začněte podnikat. 1. vyd. Praha. Euromedia Group – Knižní klub, 2002. ISBN 80-242-0838-5 Králová A., Asztalos, O.: Didaktika ekonomiky 1. díl. 1. vyd. Praha. Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0482-0
27
28
