ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Podnikatelský záměr: Dětský ráj

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Novák

Vypracovala: Pavlína Čapková

Brno 2007 1

2

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, po prostudování literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2007

Podpis studentky:

3

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Petru Novákovi za cenné rady a připomínky. Dále potom panu Ing. Jiřímu Hávovi za informace týkající se financování začínajících podnikatelů a panu Františkovi Borsukovi za postřehy z praxe. Velké poděkování za podporu při studiu patří také mým rodičům.

4

Abstrakt

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vypracování podnikatelského záměru při zahájení podnikatelské činnosti. V teoretické části, tzv.literární rešerši, je vymezena

problematika

podnikatelského

záměru.

podnikání Předmětem

v České vlastní

republice práce

je

a

podstatné

zpracování

náležitosti konkrétního

podnikatelského záměru pro založení nové maloobchodní prodejny hračkářství Dětský ráj v centru města Moravská Třebová. Závěrečná část obsahuje rozhodnutí, zda by byl vypracovaný podnikatelský záměr ve zvoleném oboru a za dané situace na trhu realizovatelný či nikoli.

Abstrakt

This bachelor thesis is concerned with elaborating a business plan for starting business activity. In the theoretical part is defined situation of the entrepreneurial activity in Czech Republic and important business plan belongings. The aim of this bachelor thesis is to work out business plan for establishing new retail outlet – toyshop, Kids paradise in the center of Moravská Třebová. The final part contains decision if this business plan will be viable or not.

5

1. Obsah 1.

OBSAH.................................................................................................................................................... 6

2.

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 7

3.

CÍL A METODIKA PRÁCE................................................................................................................. 8

4.

LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................................................ 9 4.1. PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................................... 9 4.2. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ ............................................................................................................. 9 4.2.1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění.............................................. 9 4.2.2. Obchodní společnosti................................................................................................................. 9 4.2.3. Družstvo ................................................................................................................................... 11 4.3. ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ ........................................................................................................... 11 4.3.1. Druhy živností .......................................................................................................................... 11 4.3.2. Podmínky pro provozování živností ......................................................................................... 12 4.3.3. Provozování živnosti ................................................................................................................ 13 4.3.4. Omezení k provozování živností ............................................................................................... 13 4.3.5. Vydání živnostenského oprávnění ............................................................................................ 14 4.3.6. Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost....................................................................... 14 4.3.7. Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost ................................................................. 15 4.3.8. Povinnosti živnostníků při provozování živnosti ...................................................................... 15 4.3.9. Živnostenský úřad .................................................................................................................... 16 4.4. PODNIKATELSKÝ PLÁN .................................................................................................................. 16 4.4.1. Analýza trhu ............................................................................................................................. 18 4.4.2. Analýza výrobních možností..................................................................................................... 19 4.4.3. Analýza pracovních sil ............................................................................................................. 19 4.4.4. Analýza finančních možností.................................................................................................... 19 4.4.5. Analýza rizika........................................................................................................................... 22 4.4.6. Struktura podnikatelského plánu.............................................................................................. 23

5.

NÁVRH PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU..................................................................................... 25 5.1. SHRNUTÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU .......................................................................................... 25 5.2. POPIS FIRMY .................................................................................................................................. 26 5.2.1. Strategie firmy.......................................................................................................................... 26 5.2.2. Hlavní cíle firmy ...................................................................................................................... 27 5.3. KLÍČOVÉ OSOBNOSTI ..................................................................................................................... 27 5.4. POPIS PRODUKTŮ ........................................................................................................................... 27 5.5. ANALÝZA TRHU ............................................................................................................................. 28 5.5.1. Popis trhu................................................................................................................................. 28 5.5.2. Reklama ................................................................................................................................... 28 5.5.3. Konkurence .............................................................................................................................. 29 5.5.4. SWOT analýza.......................................................................................................................... 30 5.6. DODAVATELÉ A PROVOZ ............................................................................................................... 31 5.7. PERSONÁL ..................................................................................................................................... 32 5.8. FINANCOVÁNÍ PODNIKÁNÍ ............................................................................................................. 32 5.8.1. Predikce příjmů........................................................................................................................ 35 5.8.2. Predikce výdajů........................................................................................................................ 36 5.8.3. Hospodářský výsledek .............................................................................................................. 37 5.8.4. Zhodnocení investice................................................................................................................ 38 5.9. RIZIKO ........................................................................................................................................... 38

6.

ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 40

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................ 41

6

2. Úvod Založit si svůj vlastní podnik je snem mnoha lidí. Ne každý však má potřebné schopnosti a fyzické i duševní předpoklady k tomu, aby svůj sen realizoval. Zahájení podnikatelské činnosti je totiž velice složitá a dlouhodobá záležitost. Proto by každý, kdo chce začít podnikat, měl nejprve důkladně zvážit jaké jsou jeho schopnosti a znalosti a zda je pravděpodobné, že bude v podnikání úspěšný. Až poté následuje výběr vhodného oboru podnikání a transformace nápadu do podnikatelského záměru. Podnikatelský záměr je základní plánovací dokument, který popisuje všechny vnější a vnitřní faktory, které souvisí se založením podniku. Umožňuje začínajícímu podnikateli najít a vyřešit slabá místa projektu a připravit alternativní řešení, popřípadě odhalí, že daný podnikatelský záměr je neproveditelný. Kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr je také nezbytným předpokladem pro získání potřebných zdrojů financování jako jsou bankovní úvěry, kapitál soukromých investorů či podpůrné prostředky ze státních fondů nebo z fondů Evropské unie. Podnikatelský záměr určuje směr, jímž by se podnikání mělo ubírat, umožňuje průběžně sledovat zda je dosahováno předem stanovených cílů. V případě, že tomu tak není, mohou být včas provedena nápravná opatření a podnikatel se tak vyhne řadě problémů. Sestavení kvalitního podnikatelského záměru je hlavním předpokladem k spěšnému zahájení podnikatelské činnosti a jeho vypracování by se proto nemělo podceňovat.

7

3. Cíl a metodika práce Bakalářská práce se zabývá problematikou založení hračkářství Dětský ráj v centru města Moravská Třebová, jehož předmětem podnikání je nejen prodej hraček, ale i hlídání dětí. Cílem bakalářské práce je vytvořit podnikatelský záměr, na jehož základě bude rozhodnuto, zda je podnikání ve zvoleném oboru a za dané situace na trhu možno realizovat. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. První částí je tzv. literární rešerše, která byla zpracována po prostudování odborné literatury zabývající se problematikou podnikání. Popisuje, které právní normy upravují podmínky pro podnikání v České republice, jaké jsou právní formy podnikání a co vše obnáší zpracování podnikatelského plánu. Podrobněji se zabývá problematikou živnostenského podnikání, jelikož právě tato forma podnikání byla zvolena pro provoz hračkářství. Druhá část se zabývá vytvořením konkrétního podnikatelského záměru na založení hračkářství. Vychází z teoretických poznatků, odborné literatury, konkrétní situace na trhu a ze zkušeností získaných od podnikatelů v oboru. Nejprve je podrobně popsána činnost prodejny hraček, její hlavní cíle a strategie. Následuje seznámení s podnikatelkou, zaměstnanci hračkářství a nabízenými produkty. Důležitou částí je analýza situace na trhu a výběr vhodných dodavatelů zboží. V části nazvané finanční analýza je podrobně uveden seznam příjmů a výdajů, který umožní zjistit hospodářský výsledek pro první rok podnikání. Pro posouzení efektivnosti investice bylo použito ukazatelů rentability. Poslední část bakalářské práce představuje závěr, který obsahuje rozhodnutí, zda vypracovaný podnikatelský záměr realizovat či nikoli.

8

4. Literární rešerše 4.1. Podnikání v České republice Právní úprava podmínek pro podnikání v České republice vychází z Listiny základních lidských práv a svobod. Konkrétní legislativní úprava je dána obchodním zákoníkem, živnostenským zákonem, popř. dalšími zákony, které upravují podmínky pro podnikání v činnostech vyloučených z působnosti živnostenského zákona. Významná jsou i ustanovení občanského zákoníku, který upravuje například majetkové vztahy fyzických a právnických osob nebo sdružení fyzických osob. Podstatné jsou i právní předpisy upravující problematiku účetnictví, daní a ostatních odvodů, ochrany spotřebitele, bezpečnosti práce [3].

4.2. Právní formy podnikání Mezi prvními kroky, které musí podnikatel s potřebným předstihem podniknout, je rozhodnutí o právní formě podnikání. Základní normou upravující podnikání je obchodní zákoník. V České republice je možné podnikat jako fyzická osoba nebo jako člen obchodní společnosti či družstva [5]. 4.2.1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění Jde o formu podnikání vhodnou pro začínající podnikatele. Využívají ji i ti, kteří v podnikatelské činnosti nespatřují hlavní zdroj svých příjmů. U této formy podnikání je velmi jednoduché zahájení podnikatelské činnosti. Jednou z velkých nevýhod této právní formy podnikání je vysoké riziko vyplývající z neomezeného ručení majetkem podnikatele [3]. 4.2.2. Obchodní společnosti Obchodní společnosti vznikají jako společnosti osobní nebo kapitálové. Podstatou osobních společností je osobní účast společníků na podnikání společnosti. Společníci osobní společnosti mohou jednat jménem společnosti a ručí neomezeně za její závazky. Rozlišujeme dvě osobní společnosti a to: • veřejnou obchodní společnost, • komanditní společnost [6].

9

Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které se sdružují alespoň dvě osoby k podnikání pod společnou obchodní firmou. Obě také společně a nerozdílně ručí za své závazky veškerým svým majetkem. Společníky mohou být fyzické i právnické osoby. Fyzické osoby musí splňovat všechny požadavky, které jsou na osobu podnikatele kladeny živnostenským zákonem. U právnických osob musí tyto podmínky splňovat statutární orgán [1]. K založení společnosti není nutný počáteční kapitál. Po společnosti s ručením omezeným se jedná o druhou nejčastěji se vyskytující formu podnikání malých a středních podniků [3]. Komanditní společnost je společnost, jejímiž společníky jsou dva druhy společníků, komplementáři a komanditisté. Komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Komanditista ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, k němuž se zaváže ve společenské smlouvě. Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši, kterou stanoví společenská smlouva, minimálně však 5 000 Kč [1]. Kapitálové společnosti předpokládají majetkovou účast společníků na podnikání. Společník se podílí na vytváření základního jmění, avšak podnikatelskou činnost ovlivňuje pouze nepřímo, prostřednictvím valné hromady. Jedinou úlohou společníků je přinést kapitálový vklad. Výkon podnikatelské činnosti je svěřen profesionálům, tj. managementu společnosti. Kapitálové společnosti jsou: • společnost s ručením omezeným, • akciová společnost [6]. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou podnikání právnických osob. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů, dokud není splacení vkladů v plné výši společníky realizováno a zapsáno v obchodním rejstříku. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Společnost může být založena jednou osobou, nejvíce může mít 50 společníků. Výše základního kapitálu musí činit alespoň 200 tisíc Kč, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tisíc Kč. Společnost musí vytvářet rezervní fond. Akciová společnost je jedna z nejstarších kapitálových právních forem. Pro svou náročnost se však mezi malými či středními firmami příliš často nevyskytuje. Základní kapitál společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář

10

(společník) neručí za závazky společnosti. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou alespoň 20 mil. Kč [3]. 4.2.3. Družstvo Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít alespoň pět členů, to neplatí, jsou–li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Družstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, členové za závazky neručí [3]. Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem členských vkladů, přičemž základní kapitál, jehož výše se zapisuje do obchodního rejstříku, musí činit minimálně 50 000 Kč. Družstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku, přičemž před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu [1].

4.3. Živnostenské podnikání Podmínky a náležitosti, které musí splnit každá osoba (fyzická i právnická) k tomu, aby její podnikání bylo oprávněné podle právního řádu, jsou obsaženy v zákoně o živnostenském podnikání. Ten také vymezuje pojem živnost, rozdělení živností. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání. Živnostenský zákon vymezuje činnosti, které přestože představují podnikatelské aktivity, nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou. Tyto činnosti jsou rozděleny do tří skupin: • činnosti, které živností nejsou, • činnosti nazývané svobodná povolání, • činnosti provozované zpravidla nebo výlučně právnickými osobami podle zvláštních zákonů [1]. 4.3.1. Druhy živností Podle vzniku živnostenského oprávnění jsou živnosti rozděleny na živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky obsažené v zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Ke 11

vzniku živnostenského oprávnění tedy není třeba souhlasu či rozhodnutí živnostenského úřadu. Ohlašovací živnosti se dále člení na řemeslné, vázané a volné. Živnosti řemeslné a vázané jsou taxativně vymezeny v příloze živnostenského zákona. K provozování živností řemeslných musí ohlašovatel prokázat odbornou způsobilost např.: výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce, diplomem. Pro provozování živností vázaných je stanovena povinnost doložit další odbornou způsobilost. Tuto odbornou způsobilost může ohlašovatel získat zvláštní zkouškou nebo osvědčením vydaným orgánem státní správy nad rámec odborné způsobilosti, jako je např. vyučení, středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, rekvalifikace popř. praxe v oboru. K provozování živností volných není třeba žádné odborné způsobilosti. Postačí, pokud ohlašovatel splňuje podmínky k podnikání. U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj. státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost. Živnosti vyžadující koncesi jsou taxativně vymezeny v příloze živnostenského zákona. Živnosti můžeme dělit také podle předmětu činnosti a to na živnosti obchodní, výrobní a poskytující služby. Hranice mezi nimi však nejsou nikterak ostré (např. u výrobní živnosti je podnikatel oprávněn prodávat výrobky jiných výrobců, pokud jsou stejného druhu jako ty, které sám vyrábí) [1]. 4.3.2. Podmínky pro provozování živností Fyzická nebo právnická osoba může provozovat živnost za předpokladu, že splňuje všeobecné popřípadě zvláštní podmínky, které vymezuje živnostenský zákon. Mezi všeobecné podmínky patří: • dosažení věku 18 let ke dni vzniku živnostenského oprávnění, • plná způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost, • u fyzických osob doklad o vyrovnání všech daňových nedoplatků vůči územním finančním orgánům; u právnických osob musí tyto všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Zvláštní podmínky jsou dány tím, zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Týkají se především odborné způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností a morální a profesionální spolehlivosti podnikatele [1].

12

Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, je povinen ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti, musí mít bydliště na území ČR a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka, nejedná-li se o občana ČR. Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit příslušnému živnostenskému úřadu do 15 dnů od vzniku skutečnosti. U koncesovaných živností musí být ustanovení odpovědného zástupce schváleno živnostenským úřadem. Odpovědného zástupce dále povinně ustanovují všechny právnické osoby [3]. Nesplnění uvedených všeobecných a zvláštních podmínek tvoří tzv. absolutní překážky získání živnostenského oprávnění [2]. 4.3.3. Provozování živnosti Živnost může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou. Pro ohlašovací živnost postačí, pokud podnikatel splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Oprávnění podnikat vzniká dnem ohlášení živnosti. Jedná-li se o provozování živnosti právnickou osobou, která vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku, vznikne jí živnostenské oprávnění teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku. U koncesovaných živností, musí podnikatel nejprve požádat o vydání koncesní listiny. Právo podnikat vzniká v tomto případě až nabytím právní moci koncesní listiny. Na provozování koncesované živnosti právní nárok nevzniká [1]. 4.3.4. Omezení k provozování živností I při splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro nabytí živnostenského oprávnění mohou nastat okolnosti, které brání dotyčnému subjektu provozovat živnost. Dle živnostenského zákona nemůže živnost provozovat např. fyzická a právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz a po dobu tří let od ukončení konkurzu. Tato překážka je zdůvodněna předchozí neúspěšností podniku, vyvolávající nedůvěru v jeho schopnosti plnit přijaté závazky a jiné povinnosti spojené s jeho podnikáním. Tříletá lhůta, po kterou tato překážka provozování živnosti trvá, se má za to, že je dostatečná k tomu, aby podnik či podnikatel mohl opět získat důvěru klientů uspořádáním svých majetkových poměrů [2]. 13

Zvláštní zákony zakazují podnikání soudcům a vojákům z povolání. Dále podnikání může být zakázáno příslušníkům ozbrojených sborů, zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí. Přímo je podnikání zakázáno ze zákona vedoucím pracovníkům státních podniků, státních akciových společností, státních organizací, pokud jde o živnost v oboru, ve kterém je podnikatelem jejich zaměstnavatel [6]. 4.3.5. Vydání živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění vydává místně příslušný živnostenský úřad podle bydliště fyzické osoby nebo podle sídla u právnické osoby. Na příslušném živnostenském úřadě se podá ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi. Zpravidla se jedná o předtištěné formuláře, které je nutno vyplnit. Za vydání živnostenského oprávnění se platí správní poplatek [3]. 4.3.6. Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost Oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká již dnem řádného ohlášení. Ohlašovatel v ohlášení uvede jméno a příjmení, obchodní jméno, státní občanství, bydliště, rodné číslo, prohlášení, že mu nebylo v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění, místo podnikání, zda zaměstnává zaměstnance, odpovědného zástupce, pokud jeho prostřednictvím provozuje živnost, provozovnu, datum zahájení a ukončení provozování živnosti, údaje o skutečnosti, že hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem, apod. Právnická osoba navíc uvede v ohlášení obchodní jméno, sídlo a odpovědného zástupce. Ohlášení živnosti musí splňovat zákonné náležitosti a musí být k němu připojen: •

výpis z rejstříku trestů, případně výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce,

•

doklad o odborné způsobilosti,

•

doklad o vlastnickém případně jiném právu k prostorám, v nichž hodlá podnikat,

•

výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsána,

•

doklad o provozování živnosti průmyslovým způsobem,

•

prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce a převzetím odpovědnosti,

•

doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce,

•

doklad o zřízení právnické osoby, pokud není zapsána v obchodním rejstříku nebo zápis ještě nebyl proveden.

14

Splňuje-li ohlášení všechny potřebné náležitosti, je živnostenský list vydán nejpozději do 15 dnů od ohlášení [1]. 4.3.7. Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost Pokud jsou k provozování živnosti stanoveny podmínky odborné způsobilosti, případně jiné způsobilosti, dokládá fyzická osoba svoji odbornou způsobilost, popř. doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce. Právnická osoba přikládá doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce vždy. Ostatní náležitosti jsou obdobné jako při ohlašování živnosti. Živnostenské oprávnění vzniká doručením koncesní listiny a jejím nabytím právní moci [1]. 4.3.8. Povinnosti živnostníků při provozování živnosti Na základě ustanovení živnostenského zákona mají podnikatelské subjekty celou řadu povinností ohledně provozoven. Provozovnou se rozumí prostor, v němž je provozována živnost. Vedle provozního objektu to může být i stánek, pojízdná prodejna a podobné zařízení. Podnikatel je povinen prokázat užívací nebo vlastnické právo k provozovně. Zahájení a ukončení činnosti v provozovně by mělo být příslušnému živnostenskému úřadu oznámeno nejméně tři dny předem. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou podnikatele a jeho identifikačním číslem. V každé provozovně musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny. Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být trvale a viditelně zvenčí označena také jménem a příjmením odpovědné osoby, prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, u ubytovacích zařízení kategorií a třídou tohoto zařízení. V takovéto provozovně by po provozní dobu určenou pro styk se spotřebiteli měla být osoba se znalostí českého nebo slovenského jazyka [3]. Další povinnosti podnikatele souvisí především s ochranou spotřebitele. Ten musí být upozorněn alespoň tři dny předem oznámením, umístěném na viditelném místě, že bude provozovna uzavřena. Při prodeji zboží nebo služeb musí být spotřebitel informován o ceně, platné v okamžiku nabídky. Rovněž musí mít možnost ověřit si správnost účtovaných cen a správnost měření. Podnikatel je rovněž povinen vydat zákazníkovi na požádání doklad o zakoupení zboží nebo poskytnutí služby, který je potřebný zejména při uplatňování reklamace [2].

15

V provozovně, kde se prodává zboží nebo je poskytována služba, musí být kontrolním orgánům k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu, který je používán k poskytování služeb [1]. Při provádění živnosti je podnikatel povinen chránit životní a pracovní prostředí, přírodní zdroje a kulturní památky. Za tímto účelem je povinen dodržovat ustanovení všech zvláštních předpisů, upravujících ochranu životního a pracovního prostředí. Zda podnikatel dodržuje své povinnosti zjišťují živnostenské úřady v rámci živnostenské kontroly. Kontrolu provádějí živnostenské úřady v součinnosti s orgány státní správy, přičemž mají zákonnou povinnost se navzájem informovat o porušení povinností živnostníkem [2]. 4.3.9. Živnostenský úřad Za porušení povinností stanovených živnostenským zákonem může živnostenský úřad uložit podnikateli pokutu. Živnostenský zákon vymezuje především pokuty za neoprávněné podnikání. Pokuty jsou rozdílné podle toho jaká živnost je neoprávněně provozována. Kromě neoprávněného podnikání může živnostenský úřad uložit podnikatelům pokuty i v jiných případech. K nim patří povinnosti podnikatele spojené s ustanovením odpovědného zástupce. Pokuta může být uložena i za porušení povinnosti podnikatele

oznámit

zahájení

a

ukončení

provozování

živnosti

v provozovně

živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází [2]. Řízení o uložení pokuty může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o neoprávněném podnikání dozvěděl, nejpozději však do tří let od doby, kdy k porušení došlo [1]. Živnostenské úřady vedou také ve své územní působnosti živnostenský rejstřík, kde jsou zaznamenávány údaje o podnikatelích.

4.4. Podnikatelský plán Jedním z prvních kroků při zakládání jakéhokoli nového podniku by mělo být vypracování podnikatelského záměru – podrobného plánovacího dokumentu, který slovy i čísly vyjadřuje zvažovaný podnikatelský projekt. Může jít o založení zcela nového podniku nebo o významnější rozšíření či diverzifikaci podniku již zavedeného [5]. Podnikatelský plán, někdy označovaný jako podnikatelský záměr, je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory

16

související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Podnikatelský plán musí obsahovat poslání firmy, dlouhodobé a krátkodobě cíle firmy a strategie směřující k jejich dosažení. Podnikatelský plán konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Podnikatelský plán slouží k interním účelům, zejména je však vyžadován externími subjekty. Uvnitř firmy slouží podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd. Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. V tomto případě je totiž třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu (investory) o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování kapitál požadujeme. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může významně přispět k získání potřebného kapitálu. Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat, ale ukázat směr jakým podnikatelský plán formulovat a zvýšit tak jeho rating v očích osob mimo podnik. Z tohoto důvodu je vhodné, aby podnikatelský plán byl: srozumitelný, logický, uváženě stručný, pravdivý a reálný [3]. Dále by měl respektovat rizika s podnikáním spojená. Uskutečnění předpokládaného podnikatelského záměru souvisí s některými oblastmi, které je třeba před realizací podnikatelského záměru důkladně analyzovat a výsledky provedených analýz zapracovat do podnikatelského plánu. K těmto oblastem patří: • trh, • výroba, • pracovníci, • finance, • riziko [2]. Teprve

po

zpracování

jednotlivých

analýz,

můžeme

sestavit

kompletní

podnikatelský plán se všemi jeho náležitostmi.

17

4.4.1. Analýza trhu Jedním z prvních kroků, které by měl podnikatel učinit poté co se rozhodne, že bude podnikat, je provedení analýzy trhu, která by měla prokázat, že podnikatelský záměr je správný a že najde na trhu uplatnění. Analýza trhu sestává z několika hlavních kroků. Nejprve získáváme informace o příslušném odvětví, zákaznících, konkurenčních podnicích [2]. Ze všech informací získaných například z odborné literatury, průzkumů trhu, veletrhů, kongresů a dalších zdrojů vybereme pouze informace podstatné a důležité. Dalším krokem je popis celkového trhu a vymezení tržních segmentů. Na vybraných celkových trzích je třeba zjistit strukturu výrobců a odběratelů, nejčastější použití výrobků, informace o nejčastějších odbytových cestách, o očekávaných změnách týkajících se výrobků, technologie a odbytu, ale i příčiny těchto změn. Dále si podnikatel musí uvědomit, že nikdy nemůže obsloužit celý trh, ale pouze takzvané tržní segmenty, tedy skupiny zákazníků stejného typu. Segmentace trhu slouží jednak k upřesnění parametrů předpokládaného výrobku či služby a jeho přizpůsobení požadavkům vybrané hlavní skupiny zákazníků, ale také k následujícímu kroku, a sice k odhadu objemu prodeje. Po vymezení a popisu tržních segmentů je třeba kvantitativně podchytit všechny potenciální zákazníky. Nejjednodušším způsobem je pozorování zákazníků obdobného typu konkurenčních podniků. Využít je možno i statistické údaje. Zde je však třeba velké obezřetnosti, neboť statistické údaje nemusí být již aktuální. Vzbudit zájem zákazníka o určité nové myšlenky, výrobky nebo služby a přesvědčit ho o jejich užitečnosti, aby se rozhodl pro jejich koupi, má za úkol reklama. Jedná se o placenou činnost. Pro reklamní účel se používají různá sdělovací média, jako jsou noviny, časopisy, televize, rádio, reklamní dárky, plakáty, letáky, nápisy na vozech hromadné dopravy apod. Ke specifickým vlastnostem reklamy patří možnost ovlivnit v krátkém čase velké množství potenciálních zákazníků, zvláště pokud dochází k souběžnému nasazení různorodých reklamních prostředků [6]. Dalším krokem je analýza konkurence. Zde je nutné porovnat a vyhodnotit silné a slabé stránky konkurenčních podniků ve srovnání s naším předpokládaným podnikem a určit tak postavení vlastního místa v konkurenci [2]. V rámci analýzy trhu by měla být zpracována také tzv. SWOT analýza, která firmě umožní objevit atraktivní příležitosti na trhu, co trh nabízí, ale také jaké nebezpečí a nástrahy jsou zde skryty.

18

Cílem SWOT analýzy je identifikovat, do jaké míry jsou současná strategie organizace a její specifická silná a slabá místa relevantní a jak je schopna vyrovnat se se změnami, které nastávají v obchodním prostředí. Může být také využita ke stanovení, zda existují možnosti dalšího využití unikátních zdrojů nebo klíčových kompetencí organizace. SWOT je zkratkou pro silná místa (strengths), slabá místa (weaknesses), možnosti (opportunities) a úskalí (threats) [7]. SWOT analýza může být dále využita i k určení strategie firmy. Takto provedená analýza trhu samozřejmě nezaručí, že bude podnikání úspěšné, ale umožňuje výrazně snížit riziko neúspěchu. Z výzkumů vyplývá, že během několika prvních měsíců podnikání je ve většině případů skutečné obchodování hluboko pod předpokládaným odhadem [2]. 4.4.2. Analýza výrobních možností Analýza výrobních možností by měla ověřit, jaká výrobní zařízení budou třeba, jaká technologie, o jaké výrobní kapacitě lze uvažovat, případně s jakými prostorovými požadavky apod. Dát jednotný návod této oblasti podnikatelského záměru je velmi složité, neboť každý podnikatelský záměr vyžaduje specifické posuzování svých výrobních možností. Přesto by však analýza této oblasti měla obsahovat alespoň některé důležité aspekty, ke kterým patří zejména stanovení velikosti výrobní kapacity, výběr optimální technologie, výrobního zařízení a stanovení materiálního zabezpečení [2]. 4.4.3. Analýza pracovních sil Analýza pracovních sil slouží pro ujasnění, kolik bude realizace podnikatelského záměru vyžadovat pracovníků, s jakou kvalifikací a jaké jim bude třeba vytvořit pracovní podmínky. Každý pracovník pomáhá podnikateli zajistit jeho podnikatelský úspěch, ale zároveň vyvolává výdaje. Pří rozhodování o výši mzdových nákladů je třeba vzít v úvahu především zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších novel a nařízení vlády o minimální mzdě [2]. 4.4.4. Analýza finančních možností Tato analýza sestává ze dvou částí a to z posouzení potřeb finančních zdrojů jejich zabezpečení a ze sestavení prognózy hospodářských výsledků v prvních letech podnikání [2].

19

Potřeba kapitálu je dána především oborovým zaměřením firmy a objemem produkce [3]. Peněžní prostředky však budou vždy muset zajistit dva specifické účely, a to kapitál potřebný pro vybudování a vybavení provozní jednotky a kapitál potřebný pro zajištění provozu jednotky po zahájení činnosti. Kapitál potřebný pro vybudování a vybavení provozní jednotky bývá označován jako zakladatelský (startovací) kapitál. Je možno ho dále rozčlenit na prostředky na získání hmotného dlouhodobého majetku a na prostředky na předvýrobní výdaje. Kapitál potřebný pro zajištění provozu jednotky, označovaný jako provozní (pracovní) kapitál potřebuje podnik k tomu, aby mohl operativně fungovat ze dne na den a mohl krýt takové položky, jako jsou platby za materiál, energie, mzdy, pojistné apod., které musí být placeny pravidelně po celý rok. Po vyčíslení prostředků potřebných na provozní kapitál je možno přistoupit ke zjištění potřeby finančních prostředků celkem. Do této celkové spotřeby je třeba zahrnout dlouhodobý majetek, předvýrobní výdaje, prvotní pořízení zásob, provozní výdaje a také železnou rezervu na nepředvídatelné výdaje. Potřebné finanční prostředky je možno zabezpečit ze zdrojů vlastních a cizích [2]. K vlastním zdrojům financování patří vklady vlastníků, zisk a odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku. K cizím zdrojům patří u malých a středních podniků zejména úvěry, popř. půjčky od příbuzných a známých. Dalšími zdroji financování mohou být leasing, faktoring a forfaiting (odkup pohledávek), dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál (k financování velkých projektů). O použití jednotlivých zdrojů financování se rozhoduje na základě jejich dostupnosti a také finančních nároků na jejich pořízení a splácení. Vedle znalosti potřeb startovního kapitálu nutného na zahájení podnikatelské činnosti by měl mít začínající podnikatel přehled o tom, jakých ekonomických výsledků bude dosahováno v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti [3]. Proto se sestavuje prognóza hospodářských výsledků spočívající ve vyčíslení očekávaných tržeb, nákladů, zisku, případně ztráty. Základním východiskem prognózy tržeb je vedle odhadu množství prodaných výrobků co nejpřesnější určení reálné tržní ceny. Podle toho, o jaký obor podnikání se jedná, jaká je situace na trhu a jaká bude pozice budoucího podnikatele, je možno při uvádění výrobků nebo služby na trh volit mezi několika typy cen. Smetánková cena je vysoká cena používaná u dosud neznámých výrobků a služeb při jejich uvádění na trh. Naopak průniková cena, která je nižší než u konkurence, umožňuje rychlé proniknutí existujícího produktu na trh a získat na něm výraznější podíl. Cena akceptovaná

20

zákazníkem vyjadřuje ochotu zákazníka zaplatit vyšší cenu, než u konkurence, pokud je mu nabídnuto něco navíc. Při prognózách tržeb je nejčastěji užívána běžná tržní cena, která je stanovena chováním konkurentů, kteří se navzájem hlídají a snaží si udržet svůj segment trhu. Při stanovení ceny je však vždy třeba mít na paměti, že v tržní ekonomice je cena oceněním hodnoty produktu z pohledu zákazníka, nikoliv producenta. Očekávané náklady vycházejí z náročnosti na energetické zdroje a materiálové vstupy, berou v úvahu předpokládané mzdové náklady a další položky související s pracovníky, zejména sociální a zdravotní pojištění, náklady na školení pracovníků aj. Součástí nákladů jsou i náklady spojené s finančními službami, především bankovní poplatky a úroky z úvěrů či půjček. Základním motivem podnikání je očekávaná tvorba zisku. Pokud bude podnikání úspěšné, lze očekávat, že v souvislosti s náběhem produkce zisk v čase poroste a po dobu plného provozu by měl být relativně stálý [2]. K tomu aby mohl podnik dlouhodobě existovat musí být nejen ziskový, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Zda podnik splňuje tyto požadavky je možné určit pomocí poměrových finančních ukazatelů, mezi které patří ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity a aktivity. Ukazatele rentability informují poskytovatele kapitálu o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vložený kapitál [3]. Protože celkový kapitál podniku se skládá z vlastního a vypůjčeného (cizího) kapitálu, počítáme zvlášť rentabilitu celkového a zvlášť rentabilitu vlastního kapitálu. Rentabilitu celkového kapitálu označujeme ROA (výnosnost aktiv, return on assets), rentabilitu vlastního kapitálu ROE (výnosnost vlastního jmění, return on equity). ROA =

čistý zisk aktiva

ROE =

čistý zisk vlastní kapitál

Ukazatele zadluženosti poskytují informace o dlouhodobé stabilitě firmy a měří rozsah v jakém podnik užívá k financování dluhu. Pří výpočtu zadluženosti vycházíme z rozvahy a počítáme rozsah, ve kterém dluhy financují aktiva. zadluženost =

cizí zdroje [8] celková aktiva

Ukazatele likvidity informují o schopnosti splácet včas a bez problémů krátkodobé závazky, teda o krátkodobé stabilitě firmy. Ukazatele aktivity ukazují intenzitu využití jednotlivých složek majetku. [3].

21

4.4.5. Analýza rizika Podnikatelské riziko lze obecně vymezit jako nebezpečí, že skutečně dosažené hospodářské výsledky podniku se budou odchylovat od výsledků předpokládaných [2]. Mezi potenciální rizikové faktory patří: nový konkurent, legislativní změny, těžkosti se zajišťováním dodávek surovin nebo zboží, změny na zahraničních trzích, pohyby směnných kurzů cizích měn, nemoc, případně ničivé přírodní katastrofy. Častějším a (více obvyklým rizikem) bývá, že se nepodaří docílit očekávaného obratu [5]. Řadě podnikatelů dělá problém se dobře orientovat v současné chaotické realitě a předvídat budoucí vývoj je ještě obtížnější. Respektování rizik, identifikace rizik, popř. variantnost navrhovaných řešení v kritických momentech budoucího vývoje zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu [3]. K protirizikovým opatřením na snižování nepříznivých dopadů rizika lze zahrnout: flexibilitu projektu, diverzifikaci, dělení rizika, pojištění, další opatření na snížení rizika, opatření na snížení rizika ve fázi realizace projektů. Flexibilita projektu umožňuje pružně a bez nadměrných nákladů reagovat na různý možný vývoj faktorů ovlivňujících výsledky projektu. Znamená to usilovat o takové organizační uspořádání, uplatnění systémů motivace a stimulace, které by umožnily jednak včasné zjištění nepříznivých změn podnikatelského okolí, jednak zkrácení doby ve které je firma schopna reagovat na změnu. Schopnost rychlé a pružné reakce může výrazně posílit též etapová realizace projektu a včasná příprava plánu korekčních opatření. Diverzifikace umožňuje rozložit riziko na co největší základnu. Zahrnuje diverzifikaci výrobního programu, zákazníků a odbytových cest, zajišťování vstupů, geografickou. Snížení rizika diverzifikací je tím větší, čím jsou jednotlivé prvky na sobě méně závislé. Např. při výrobní diverzifikaci do značně odlišných oborů či produktů je málo pravděpodobné, že budou všechny zasaženy poklesem poptávky. Dělení rizika představuje takový způsob snižování podnikatelského rizika, při kterém se toto riziko rozděluje mezi dva, resp. více účastníků, kteří se společně podílejí na realizaci určitého projektu. Pojišťovny nabízejí podnikatelům nejen tradiční oblasti pojistné ochrany ale i pojištění podnikatelských rizik spojených s investováním v zahraničí a exportními operacemi. Tuto pojistnou ochranu poskytuje Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

22

K dalším opatřením na snížení rizika patří termínové zajišťování (zaměřuje se především na ochranu proti nepříznivým změnám úrokových sazeb a měnových kurzů), uplatnění etapových rozhodovacích postupů, snižování fixních nákladů, vytváření rezerv. Výše uvedená opatření na snížení rizika se týkají především fáze provozu projektu. Významné rizikové faktory však existují i ve fázi vlastní realizace projektu, tj. při jeho investiční výstavbě. Ke zvýšení pravděpodobnosti úspěšné realizace projektu lze přispět požadovanou kvalitou: • výběrového řízení, tj. pečlivým výběrem dodavatelů, • smluvní zajišťování. Jde o to, aby nepříznivé dopady spojené s neplněním

některých závazků dodavatelů musely nést tyto subjekty a nepřenášely se na investora projektu [4]. Kvalitní příprava podnikatelských plánů a analýza jejich rizika může významně přispět k podnikatelské úspěšnosti. Podnikatelské riziko sice neodstraňuje úplně, ale zvyšuje pravděpodobnost úspěchu [2]. 4.4.6. Struktura podnikatelského plánu Na trhu působila, působí a bude působit nepřeberná řada firem, a to jak z hlediska velikosti, tak odvětví, právní formy, způsobu řízení apod. Proto není možné doporučit, ba dokonce nařídit pevnou strukturu podnikatelského plánu, která by vyhovovala všem firmám. Na druhou stranu i přes tyto rozdíly existují některé části plánu, které by se v něm měly vyskytovat bez ohledu na to, o jakou konkrétní firmu se jedná. Na první stranu jistě patří obchodní jméno firmy, logo a datum vyhotovení, dále adresa firmy a kontakt na osobu, která za sestavení plánu odpovídá. I když se zdá samozřejmé zařadit před rozsáhlý písemný dokument jeho obsah, často se na to zapomíná. Obsah by měl být omezen pouze na první tři úrovně nadpisů. Větší podrobnost obsahu není nutná [3]. Sumarizace obsahuje jednostránkové shrnutí nejdůležitějších bodů, které čtenáři umožní na první pohled zjistit podstatu podnikatelského záměru. Čím je materiál obsáhlejší, tím je tato stránka potřebnější [5]. Následuje všeobecný popis firmy. Na začátku popisu firmy zpravidla bývá krátká informace o dosavadní existenci firmy. Po popisu dosavadní činnosti se dostáváme k části, která je ve své podstatě impulsem pro vypracování podnikatelského plánu. Je třeba definovat strategii firmy, tj. dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Základní strategické

23

cíle pro firmu jako celek se pak rozpracují do dílčích cílů jednotlivých podnikových úseků [3]. Následuje část věnovaná klíčovým osobnostem. V této sekci jsou uvedeny posudky důležitých osob ve firmě, z nichž lze zjistit údaje o jejich věku, kvalifikaci, majetkových poměrech, obchodních stycích a, což je nejdůležitější, o jejich odborných zkušenostech [5]. Nyní následuje popis produktů, které produkujeme nebo plánujeme, že zařadíme do svého portfolia. Popis zahájíme na prvním místě produktem, který bude zajišťovat největší část obratu. Poté se zmíníme o ostatních produktech našeho programu. O technických parametrech se jen lehce zmíníme, zdůrazníme podstatné rysy a pak se soustředíme na popis produktu z hlediska zákazníka. Dále je zapotřebí zpracovat okruhy: analýza trhu, výroba a provozní činnosti, personální otázky, finanční plán, riziko [3]. Tyto okruhy odpovídají výsledkům analýz jednotlivých oblastí podnikatelského záměru, tzn. výsledky analýz: trhu a tržní konkurence, výrobních kapacit, pracovních sil, finančních možností, rizika. Pro vlastní ochranu je možno doporučit, aby v plánu byla uvedena i informace, že všechny údaje v podnikatelském plánu jsou důvěrné, tzn., že veškeré předávání informací třetím osobám podléhá schválení podnikatele. Závěrem je třeba znovu upozornit na to, že ani vysoká kvalita podnikatelského plánu nezaručuje plně jeho úspěch, ovšem snižuje nebezpečí neúspěchu. Proto je třeba zpracování podnikatelského plánu věnovat zaslouženou pozornost [2].

24

5. Návrh podnikatelského záměru Základním dokumentem, který popisuje všechny vnější a vnitřní faktory související se založením podniku, je podnikatelský plán. Je nezbytným předpokladem pro získání bankovního úvěru, kapitálu soukromých investorů, popřípadě podpůrných prostředků ze státních fondů nebo fondů Evropské unie. Správně sestavený podnikatelský plán také určuje směr, kterým se podnik bude ubírat v budoucnu. V bakalářské práci jsem vypracovala podnikatelský záměr na založení hračkářství v mém rodném městě, na jehož základě by se měl podnikatel rozhodnout, zda ve zvoleném oboru začít podnikat či nikoli.

5.1. Shrnutí podnikatelského záměru Podnikatelský záměr se zabývá založením nové maloobchodní prodejny hračkářství Dětský ráj v centru města Moravská Třebová. Předmětem podnikání na základě živnostenského oprávnění je nejen prodej hraček, ale i krátkodobé hlídání dětí v prodejně hraček osobou s pedagogickým vzděláním. Zakladatelkou nově vznikající prodejny je Petra Ondrová, která po absolvování obchodní akademie pracovala pět let jako účetní v hračkářství ve Svitavách. O založení vlastního hračkářství uvažuje již několik let. Proto také absolvovala rekvalifikační program „Základy podnikání“, který je jednou z podmínek pro poskytnutí bezúročného úvěru u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Firma má pouze jednoho zaměstnance, kterým je Eliška Šolcová. Náplní její práce je prodej nabízeného zboží, kontakt se zákazníkem a práce s dětmi (jejich hlídání formou hry). V případě, že některý ze zákazníků využije službu hlídání dětí, věnuje se plně dítěti a ostatní zákazníky obsluhuje majitelka. Prodejna bude nabízet hračky, společenské a logické hry, hlavolamy, omalovánky a další drobné zábavné předměty dětem všech věkových kategorií. Součástí prodejny bude i dětský koutek, kde si děti budou moci vyzkoušet, buď během nákupu nebo po dobu jejich hlídání, některé z prodávaných hraček. Zboží bude odebíráno od firem Efko a Hanel Global Toys s.r.o., které díky svému dlouholetému působení na trhu hraček nabízí vysokou kvalitu dodavatelských služeb. Podnikání bude financováno z vložených finančních prostředků podnikatelky a z bezúročného úvěru od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Finanční

25

prostředky podnikatelky představují částku 200 000 Kč a budou využity na zprovoznění, zařízení prodejny a na pokrytí měsíčně opakujících se nákladů (v prvních třech měsících podnikání). Bezúročný úvěr v částce 300 000 Kč bude využit na nákup zboží. V případě potřeby dalších finančních prostředků na pokrytí provozních nákladů, investování a zkvalitňování služeb může podnikatelka počítat s bezúročnou půjčkou od svých rodičů v maximální výši 200 000 Kč. Zahájení provozu prodejny je naplánováno na 2. 8. 2008.

5.2. Popis firmy Zakladatelkou prodejny hraček Dětský ráj je Petra Ondrová, která podniká podle živnostenského zákona na základě živnostenského oprávnění. Předmětem podnikání je prodej hraček a hlídání dětí. Sídlo prodejny a zároveň i kanceláře se nachází v centru Moravské Třebové na náměstí T. G. Masaryka 5.

Název podniku:

Dětský ráj

Adresa provozovny:

nám. T. G. Masaryka 5, Moravská Třebová, 571 01

Telefonní číslo:

732 889 107

Jméno podnikatele:

Petra Ondrová

IČO:

14873267

Banka:

Česká spořitelna

Číslo účtu:

1362318003/0800

Právní forma podnikání:

podnikání podle živnostenského zákona na základě živnostenského listu, jako fyzická osoba

Předmět podnikání:

hračkářství

5.2.1. Strategie firmy K určení strategie firmy byla využita SWOT analýza, která je podrobně rozpracována v kapitole 5.5. Analýza trhu a na jejímž základě byly zvoleny následující strategie: •

Prodej zboží chybějícího v nabídce konkurence za cenu dostupnou široké veřejnosti.

•

Odstranit nedůvěru zákazníků prostřednictvím příjemného prostředí, obsluhy, dobře vybudovaným servisem a nabízením kvalitních služeb.

26

•

Prostřednictvím stálé klientely zvyšovat obrat a získané prostředky využívat na rozšiřování nabízeného sortimentu a zkvalitnění služeb. 5.2.2. Hlavní cíle firmy Hlavní cíle firmy jsou:

•

Proniknutí na místní trh.

•

Vytvoření stálé klientely a její neustálé rozšiřování.

•

V co největší míře uspokojovat zákazníky, vycházet vstříc jejich přáním a potřebám.

•

Vytvořit příjemné a dostupné prostředí pro všechny příjmové kategorie. Těchto hlavních cílů může firma dosáhnout pouze za předpokladu, že bude mít

dostatek peněžních prostředků, tzn. že bude vytvářet dostatečný zisk.

5.3. Klíčové osobnosti Iniciátorkou založení této živnosti, byla Petra Ondrová, absolventka obchodní akademie, která se rozhodla podnikat ve svém rodném městě, Moravské Třebové. Vzhledem k tomu, že po ukončení střední školy pracovala pět let jako účetní v hračkářství ve Svitavách a vzhledem ke kladnému vztahu k dětem, zvolila za předmět podnikání vytvoření hračkářství v centru svého rodného města. Na realizování podnikatelského záměru se připravuje již několik let a proto úspěšně absolvovala rekvalifikační program pro pracovní činnost „Základy podnikání“, který je akreditován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a který je jednou z podmínek pro poskytnutí bezúročného úvěru u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Ve svém podniku nechce pouze prodávat hračky, ale prostřednictvím doprovodných služeb chce rozvíjet dětskou mysl, popřípadě zvyšovat úroveň dětských znalostí. K tomu je ale zapotřebí osoba s odbornými pedagogickými znalostmi. Z tohoto důvodu kontaktovala svoji kamarádu Elišku Šolcovou, absolventku VOŠ pedagogické, která s jejím nápadem souhlasila a stala se tak zaměstnancem hračkářství.

5.4. Popis produktů Obchod bude nabízet hračky, společenské a logické hry, hlavolamy, omalovánky a další drobné zábavné předměty dětem všech věkových kategorií. Do budoucna se

27

předpokládá rozšíření sortimentu o dětské knihy, audiokazety, videokazety, CD podle požadavků zákazníků. V prodejně bude vybudován dětský koutek, kde si děti budou moci během nákupu hrát a vyzkoušet některé z prodávaných hraček. Prodej hraček však není jedinou službou. Maminky, které potřebují vyřídit důležité věci na úřadech a podobně, mají možnost nechat si své děti pohlídat. Po dobu nepřítomnosti maminky si bude dítě hrát v dětském koutku. Dohlížet na ně bude prodavačka s pedagogickým vzděláním. Zákazníkům je garantováno, že všechny služby budou poskytovány v maximální kvalitě. Jakékoliv nedostatky, stížnosti či reklamace budou podnikatelkou okamžitě řešeny a odstraněny.

5.5. Analýza trhu 5.5.1. Popis trhu Prodejna se nachází v městě Moravská Třebová s 11 tis. obyvateli. Ve městě fungují čtyři mateřské školy, tři základní školy, jedna speciální škola pro zrakově postižené a jedna základní umělecká škola, dvě střední školy. Z toho vyplývá, že počet dětí (potenciálních zákazníků) je dostačující. Dětí ve věku do 14 let je v Moravské Třebové cca 1 700. Dále je také možno počítat s dětmi z okolních vesnic, kterých je ve věku do 14 let cca 1 567 (viz. Příloha č. 1). Trh zákazníků se skládá z obyvatel Moravské Třebové a jejího okolí. Největší segment tvoří rodiče dětí z mateřských a základních škol. Zájem o prodej společenských her a her na rozvíjení logiky by pak mohly mít děti vyšších ročníků základních škol, mládež ze středních škol a samotní rodiče. 5.5.2. Reklama Proto aby se nová prodejna dostala v co nejkratší době do povědomí zákazníků, rozhodla se majitelka již před otevřením zahájit propagační a reklamní kampaň. Na to bylo třeba uvolnit určité finanční prostředky. Jejich výše je uvedena dále v přehledu nákladů. Hlavním reklamním prostředkem bude inzerát upozorňující na otevření nového hračkářství, vytištěný v Moravskotřebovském zpravodaji. Protože Moravskotřebovský zpravodaj je vydáván každý měsíc na náklady města a je doručen do schránek všech domácností, je zaručeno, že se tímto způsobem o nové prodejně dozví všichni obyvatelé

28

města. Inzerát v nich umístěný informuje čtenáře o vzniku nové prodejny, jaké druhy služeb zde budou poskytovány, o sídle prodejny a otevírací době. Počítá se i s tím, že Moravskotřebovský zpravodaj spousta obyvatel nečte a tudíž si inzerátu umístěného uvnitř nevšimne. Tento problém se majitelka rozhodla vyřešit vytisknutím reklamních letáků. Budou na nich zaznamenány všechny informace jako v inzerátu ve zpravodaji. Letáky budou opět roznášeny do schránek. Aby bylo zajištěno, že leták upoutá pozornost, bude výrazné oranžové barvy a potištěn barvou tmavě modrou. Děti na nich určitě zaujme obrázek šaška, který bude i logem celého hračkářství, jako symbol hravosti, ale i moudrosti. Další možností je využití městského rozhlasu, který však většinou informuje pouze o kulturních akcích ve městě. Tato možnost reklamy je proto pouze doplňková. Jelikož by bylo příliš nákladné roznášet do všech okolních vesnic letáky a tak upozornit na nové hračkářství, bylo rozhodnuto, že se reklama v okolních vesnicích provádět nebude. Důvodem je umístění prodejny. Pokud už lidé navštíví Moravskou Třebovou, je téměř jisté, že zavítají i na náměstí, kde se nachází většina obchodů. Před hračkářstvím bude umístěna velká informační tabule, kterou nebude možno přehlédnout vzhledem k pravidelnému čtvercovému tvaru náměstí. Navíc jsou kousek od prodejny bankomaty České spořitelny, ČSOB a KB, které většina občanů často navštěvuje. Další možností reklamy, která je v poslední době velice často užívána zejména velkými firmami je reklama na internetu. Vzhledem k tomu, že se jedná o prodejnu působící pouze v regionu Moravskotřebovska, rozhodla se majitelka prozatím tuto poměrně nákladnou možnost nevyužívat. Předpokládá však, že v budoucnosti tuto možnost reprezentace prodejny využije. 5.5.3. Konkurence V Moravské Třebové fungují dvě hračkářství. Jedno je umístěno přímo na náměstí T. G. Masaryka, druhé v přilehlé ulici Marxova. Obě hračkářství působí ve městě již několik let. Nabízí stále stejný druh zboží a prostředí, ve kterém je provozován prodej, není moc příjemné. Obchodem na náměstí nabízí sice široký sortiment, ale jeho zboží bývá často poměrně luxusní a předražené. Druhý obchod nabízí sice zboží levnější, ale jeho výběr je velice omezený. Navíc ani jeden z obchodů nenabízí žádné doprovodné služby. Službu hlídání dětí nabízí v Moravské Třebové pouze jedna firma a to agentura Arnika. Agentura zaměstnává několik pečovatelek, které docházejí přímo do rodin klientů.

29

Službu je proto potřeba objednat nejméně 3 dny předem. V případě naléhavé potřeby klienta (návštěva lékaře, úřadu apod.) se může stát, že mu nebude vyhověno vzhledem k zaneprázdněnosti všech pečovatelek. Výhodou Dětského ráje tedy je, že své služby nabízí klientům po celou otevírací dobu prodejny a to za nižší cenu vzhledem k nižším provozním nákladům. Konkurenceschopnost Dětského ráje spočívá zejména v rozšířené nabídce služeb a intenzivním kontaktu se zákazníky. Dalším druhem konkurence je konkurence cenová. Jelikož se jedná o region s poměrně vysokou nezaměstnaností, zaměřil se obchod na prodej kvalitního, ale ne luxusního zboží, které bude přístupné lidem středních i nižších společenských vrstev. Další plus vidí majitelka v příjemném prostředí, které bude v obchodu vytvářet nejen dětský koutek, ale i výzdoba a obrázky na stěnách. 5.5.4. SWOT analýza Cílem této SWOT analýzy je nejen zjistit silné a slabé stránky nově vznikající firmy, ale i prozkoumat jaké jsou na trhu příležitosti, které by bylo možné využít, a jaké hrozby, na které je třeba si dát pozor.

Silné stránky: •

nabízení nových služeb (hlídání dětí, kontakt s nimi),

•

příjemné prostředí a obsluha,

•

obsluha s odbornými pedagogickými znalostmi,

•

dobře vybudovaný servis, nabízení kvalitních služeb,

•

nízké mzdové náklady. Slabé stránky:

•

nedostatek zkušeností s podnikáním,

•

počáteční omezený výběr zboží,

•

nízký počáteční kapitál. Příležitosti:

•

nedostatečný sortiment nabízených hraček v konkurenčních hračkářstvích,

•

vysoké ceny konkurence,

•

neútulné prostředí konkurenčních hračkářství,

•

vysoký počet mateřských a základních škol ve městě => vysoký počet zákazníků.

30

Hrozby: •

nedůvěra a nezájem zákazníků o novou prodejnu,

•

nedůvěra a nezájem zákazníků o poskytované služby. Z provedené SWOT analýzy byly zvoleny následující strategie:

•

využít nedostatečného sortimentu a vysokých cen konkurence a zaměřit se na prodej kvalitního zboží, které chybí v nabídce konkurence za dostupnou cenu,

•

odstranit nedůvěru zákazníků prostřednictvím příjemného prostředí, obsluhy, dobře vybudovaným servisem a nabízením kvalitních služeb,

•

přilákat co největší počet zákazníků na nižší ceny než u konkurence a tím zvyšovat obrat, který bude sloužit k rozšiřování sortimentu,

•

zjišťovat přání a potřeby zákazníků, snažit se navázat s nimi kontakt a tak získávat nové zkušenosti a odbourat bariéry.

5.6. Dodavatelé a provoz Hlavními dodavateli zboží budou firmy Efko a Hanel Global Toys s.r.o., které zaručují vysokou kvalitu dodavatelských služeb díky svému dlouhodobému působení na trhu hraček. Firma EFKO s.r.o. působí na českém trhu hraček jako distribuční velkoobchod již od roku 1993. V nabídce zboží má zařazeny položky mnoha významných zahraničních dovozců hraček, široké je i zastoupení českých výrobců hraček. Od roku 1995 vyrábí vlastní sortiment hraček. Při výrobě vlastních výrobků klade velký důraz na vysokou kvalitu použitých materiálů a na jejich precizní zpracování. Výrobky splňují všechny hygienické a právní normy, jsou schváleny pro prodej a mají vydané příslušné atesty. V roce 2000 získala firma EFKO výhradní zastoupení pro distribuci šlapacích dětských vozítek francouzského výrobce FALQUET (šlapací traktory, jeepy, čtyřkolky, odrážela) pro Českou a Slovenskou republiku. Prostřednictvím sponzorských darů podporuje firma činnost řady škol, mateřských školek, zvláštních škol, dětských domovů a kojeneckých ústavů. Dále také spolupracuje s Českým paralympijským výborem na projektu EMIL. Společnost Hanel Global Toys s.r.o. vznikla v roce 1993. Dodává široký sortiment hraček na český, slovenský a polský trh. Hračky dováží z Číny, Thajska, Polska, Španělska, Arabských emirátů, Taiwanu a Pákistánu. Firma garantuje u všech produktů

31

prvotřídní kvalitu, proto nechává každou hračku certifikovat v Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně. Oba zvolení dodavatelé mají na svých internetových stránkách zveřejněny své produkty s podrobným popisem a cenou což podnikatelce usnadní výběr při nakupování zboží. Prodejna bude zprovozněna 2. 1. 2008. Hračkářství bude v provozu vždy od pondělí do pátku a to od 9:00 do 17:00. Dále pak v sobotu pouze v dopoledních hodinách a to od 8:00 do 12:00. Otevírací dobu bude možno v průběhu prvních měsíců podnikání upravit podle požadavků zákazníků. Platby budou přijímány pouze v hotovosti, z důvodu přítomnosti bankovního automatu v těsné blízkosti prodejny.

5.7. Personál Majitelkou firmy je Petra Ondrová, která se stará o správný chod firmy, vede účetnictví, vyřizuje objednávky zboží, zajišťuje včasné placení nájemného atd. V případě potřeby je však schopna kdykoli vypomoci i v prodejně a to hlavně v době vysokého počtu zákazníků. Firma má pouze jednoho zaměstnance, kterým je Eliška Šolcová. Náplní její práce je prodej nabízeného zboží, kontakt se zákazníkem a práce s dětmi (jejich hlídání formou hry). V případě, že některý ze zákazníků využije službu hlídání dětí, věnuje se plně dítěti a ostatní zákazníky obsluhuje majitelka. O úklid provozních prostor se starají společně a proto není potřeba najímat uklízečku. Mzda prodavačky bude v prvních měsících podnikání odpovídat minimální mzdě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Předpokládá se jeho postupné zvyšování závislé na ziskovosti podnikání.

5.8. Financování podnikání Prodejna bude fungovat v centru města v prostorech pronajatých od města. Jedná se o bývalou prodejnu elektra skládající se z prodejní místnosti, malé kanceláře a sociálního zařízení. Prodejna a kancelář mají výměru 58 m2, sociální zařízení 6 m2. Roční nájem je stanoven na 900 Kč/m2 za pronájem prodejny a kanceláře, 200 Kč/m2 za pronájem

32

sociálního zařízení. Celkem bude tedy za pronájem prodejních prostor placena částka 53 400 Kč ročně. Náklady na zařízení a vybavení těchto prostor budou činit 100 850 Kč a budou hrazeny z vložených finančních prostředků podnikatelky. Představují vymalovaní, nákup koberce, linolea, prodejního pultu, registrační pokladny, židlí, regálů na zboží, vybavení do dětského koutku (houpací síť, žebřík, polštáře, stoleček, židličky), kancelářského nábytku, počítače s tiskárnou a mobilního telefonu. Dále je také potřeba nakoupit prostředky na úklid (vysavač, kbelík, hadr, čistící prostředky). Další výdaj potom představuje také reklama. Všechny úpravy prodejny provede majitelka za pomoci svých rodičů a známých. Na nákup zboží bude potřeba větší finanční obnos a proto bude třeba vzít si úvěr. V úvahu připadá bezúročný úvěr Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., který je poskytován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně v programu START. Jeho výše je 300 000 Kč, předpokládaná doba splácení 5 let při stejných částkách, což znamená měsíčně 5 000 Kč. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé položky rozepsány v následujících tabulkách.

Tab.č. 1: Náklady na zprovoznění prodejny Položka malování koberec 22 m2 linoleum 42 m2 prodejní pult židle regály na zboží kancelářský nábytek počítač s tiskárnou registrační pokladna Casio FE 810 mobilní telefon NOKIA 6030 vybavení dětského koutku vysavač a kbelík celkem

Ks 1 1 1 1 2 10 1 1 1 1 1 1

Cena v Kč 400 4 400 9 300 6 000 2 000 30 000 15 000 20 000 6 150 2 600 2 000 3 000 100 850

33

Tab. č. 2: Další jednorázové náklady Položka nákup zboží reklama reklamní stojan poplatek za živnostenský list čistící prostředky celkem

Ks 1 1 1 1 1

Cena v Kč 300 000 2 000 2 000 1 000 300 305 300

Měsíční náklady, potřebné pro zajištění provozu prodejny, budou v prvních třech měsících hrazeny z vložených prostředků podnikatelky a v dalších měsících z tržeb za poskytované služby. Měsíční náklady tvoří tyto položky: nájemné, spotřebované energie, splácení úvěru, poplatky za telefon, plat zaměstnance, odvody na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a podnikatelku. Zaměstnanci bude vyplácena měsíční minimální mzda, která byla Ministerstvem práce a sociálních věcí stanovena k 1. 1. 2007 na 8 000 Kč. Z této hrubé minimální mzdy bude za zaměstnance odvedeno 8 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Podnikatel za zaměstnance odvádí každý měsíc zálohu na daň z příjmů. Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani a má proto nárok na tzv. měsíční slevu na dani na poplatníka ve výši 600 Kč. Zaměstnanci bude tedy vyplácena čistá měsíční mzda ve výši 6 760 Kč.

Výpočet čisté měsíční mzdy zaměstnance: Hrubá mzda

8 000 Kč

Sociální pojištění

-360 Kč

Zdravotní pojištění

-640 Kč

Základ daně pro výpočet zálohy na daň

7 000 Kč

Daň (12%)

840 Kč

Sleva na dani na poplatníka

-600 Kč

Skutečně sražená záloha na daň

240 Kč

Čistá mzda

7 000 – 240 = 6 760 Kč

34

Podnikatelka je dále povinna odvádět za zaměstnance 26 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Částka sociálního pojištění je tedy 8 000 * 0,26 = 2 080 Kč, zdravotního pojištění 8 000 * 0,09 = 720 Kč. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění podnikatelky budou v prvním roku podnikání placeny v minimální výši, což znamená 1 491 Kč na sociální zabezpečení a 1 360 Kč na zdravotní pojištění. Celkové měsíční náklady jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab.č. 3: Měsíční náklady Položka mzdy odvedené sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance odvedené sociální a zdravotní pojištění za podnikatelku nájem a spotřebované energie splácení úvěru paušál za telefon Celkem

Cena v Kč 8 000 3 800 2 851 9 450 5 000 800 29 901

5.8.1. Predikce příjmů Největší část příjmů tvoří tržby za prodané zboží. Dalším příjmem jsou poplatky za poskytnuté služby. Cena za službu hlídání dětí byla stanovena jako průniková cena a to 60 Kč za hodinu, což znamená o 20 Kč méně než u agentury Arnika.

Odhad příjmů pro první rok podnikání: Příjmy z prodeje zboží Příjmy z poskytnutých služeb Příjmy celkem

450 000 Kč 40 000 Kč 490 000 Kč

V prvním čtvrtletí podnikatelka počítá s tržbami nižšími. V dalších čtvrtletích předpokládá postupné navyšování tržeb. Nejvyšší nárůst je předpokládán v měsíci prosinci, kdy budou rodiče a prarodiče nakupovat dárky svým dětem a vnoučatům k vánocům.

35

1. čtvrtletí

50 000 Kč

2. čtvrtletí

100 000 Kč

3. čtvrtletí

100 000 Kč

4. čtvrtletí

200 000 Kč

Tržby celkem

450 000 Kč

Z důvodu zahajování činnosti a absence předcházejících zkušeností se v dalších letech předpokládá pouze s mírným nárůstem tržeb a to 10 %. Vývoj tržeb musí být od začátku podnikání velmi pečlivě sledován a postupně v podnikatelském záměru upravován.

Tab.č. 4: Predikce tržeb v dalších čtyřech letech podnikání Rok podnikání 2009 2010 2011 2012

Tržba v Kč 495 000 544 500 598 950 658 884

5.8.2. Predikce výdajů Každý měsíc bude potřeba zaplatit pronájem prostor a spotřebované energie. Dále potom plat zaměstnance, osobní potřebu podnikatelky, odvody na zdravotní a sociální pojištění a výdaje za telefon. Předpokládá se také s průběžným pořizováním nového zboží a rozšiřováním sortimentu. To však závisí na finanční situaci podniku. Lze předpokládat, že s vyššími zisky bude docházet k pořizování většího množství zboží. Posledním neopomenutelným výdajem je splácení úvěru. Měsíčně bude splacena částka 5 000 Kč.

Nájemné za 12 měsíců

53 400 Kč

Spotřebované energie

60 000 Kč

Plat zaměstnance

96 000 Kč

Zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance

45 600 Kč

Zdravotní a sociální pojištění za podnikatelku

34 212 Kč

Telefon

9 600 Kč

Nákup nového zboží

50 000 Kč

Splácení úvěru

60 000 Kč

Celkové výdaje

408 812 Kč 36

V dalších letech podnikání by se výdaje měly navyšovat v závislosti na navyšování mzdových nákladů, povinných plateb sociálního a zdravotní pojištění za zaměstnance a podnikatelku, plateb za energie. Celkový nárůst výdajů je odhadnut na 5 % ročně.

Tab.č. 5: Predikce výdajů v dalších čtyřech letech podnikání Rok podnikání 2009 2010 2011 2012

Výdaje v Kč 429 253 450 716 473 252 496 915

5.8.3. Hospodářský výsledek Příjmy

490 000 Kč

Výdaje

-383 932 Kč

Hospodářský výsledek před zdaněním (základ daně)

106 068 Kč

Základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů

106 000 Kč

Daň (12%)

12 720 Kč

Sleva na poplatníka

7 200 Kč

Daň z příjmu pro rok 2008

5 520 Kč

Hospodářský výsledek po zdanění

100 548 Kč

Tab.č. 6: Hospodářský výsledek v dalších čtyřech letech podnikání Rok 2009 2010

HV 65 747 Kč 93 784 Kč

2011

125 698 Kč

2012

161 969 Kč

Sazba daně 12 % 12 % 14 544 Kč + 19 % ze základu přesahujícího 121 200 Kč 14 544 Kč + 19 % ze základu přesahujícího 121 200 Kč

HV po zdanění 65 063 Kč 89 740 Kč 117 518 Kč 146 892 Kč

Jelikož obrat nepřevýší částku 1 mil Kč, nestává se podnikatelka plátcem daně z přidané hodnoty. Musí si ovšem svůj obrat pečlivě hlídat a v případě překročení se zaregistrovat k plátcovství.

37

5.8.4. Zhodnocení investice Pro posouzení efektivnosti investice jsou využity ukazatele rentability, které informují o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vložený kapitál a ukazatel zadluženosti, který udává v jakém poměru využívá podnik ke svému financování cizí kapitál.

Výpočet rentability celkového kapitálu (ROA): ROA =

čistý zisk 100 548 = = 0,2011 = 20,11 % aktiva 500 000

Výpočet rentability vlastního kapitálu (ROE): ROE =

čistý zisk 100 548 = = 0,5027 = 50,27 % vlastní kapitál 200 000

Výpočet zadluženosti: zadluženost =

cizí zdroje 300 000 = = 0,6 = 60 % celková aktiva 500 000

Z provedených výpočtů vyplývá, že na jednu vloženou korunu do podnikání připadá čistý zisk 20 haléřů a že výnosnost kapitálu vloženého podnikatelkou je 50 %. Znamená to tedy, že již v prvním roku podnikání se podnikatelce navrátí polovina investovaných peněžních prostředků. Ukazatel zadluženosti udává, že 60 % z celkových aktiv podniku je financováno z cizích zdrojů.

5.9. Riziko Největší riziko, které by mohlo ohrozit úspěšné zahájení podnikání, spatřuje podnikatelka v nedosažení dostatečného zisku, který by jí měl umožnit nejen pokrýt provozní náklady, ale také dále investovat a zkvalitňovat služby. V případě, že by došlo k takovéto situaci, využije podnikatelka bezúročné půjčky od svých rodičů, kterou by do kapitálu podniku zahrnula jako vklad podnikatelky. V případě krátkodobé potřeby menšího finančního obnosu, by bylo možné využít i kontokorentní úvěr u České spořitelny. V případě nedostatečného počtu zákazníků, provede podnikatelka rozsáhlejší reklamní akci, která by zahrnovala nejen již dříve zmiňovaný roznos letáčků a inzerci

38

v tisku, ale i uspořádání soutěže v kreslení, která by zvedla povědomí o novém hračkářství. Soutěž by byla vyhlášena ve spolupráci s mateřskými a základními školami odměněny by byly vždy tři nejhezčí obrázky z každé školy. Případné poškození prodejních prostor některou z živelních událostí či požárem bude kryto z pojištění staveb. Pojistné na toto pojištění je zahrnuto v nájemném.

39

6. Závěr Z obsahu této bakalářské práce je zřejmé, že vypracování podnikatelského záměru je složitá záležitost náročná nejen na získání informací, ale i na čas. Každý, kdo chce začít podnikat, by proto měl svůj podnikatelský záměr začít zpracovávat s dostatečným předstihem. Podnikatelský záměr umožní přenést úvahy podnikatele na papír a hodnotit celou situaci objektivněji. Dále také ukáže, zda podnikání ve zvoleném oboru najde své uplatnění na trhu. Vypracování podnikatelského záměru pro založení prodejny hraček Dětský ráj ukázalo, že při předpokládaném vývoji finanční situace hračkářství, by mělo být podnikání již v prvním roku provozu ziskové. Zisk by představoval 100 548 Kč což odpovídá polovině vložených peněžních prostředků podnikatelky. Znamená to tedy, že již v prvním roku podnikání se podnikatelce navrátí polovina investovaných peněžních prostředků a že jedna vložená koruna do podnikání přinese podnikatelce čistý zisk 20 haléřů. Podnikání je z šedesáti procent financováno cizími zdroji. Zpracovaný podnikatelský plán ukázal, že daný podnikatelský záměr je realizovatelný. Vytvořený zisk, který je pro podnikatelku odměnou za vloženou práci a podstoupené riziko však není příliš velký. Pro zajištění větší ziskovosti v příštích letech by podnikatelka měla průběžně zpracovávat finanční plán na další roky provozu. Ten by vycházel ze získaných zkušeností z prvního roku podnikání, ukazoval by finanční vývoj prodejny a umožnil by předejít případné finanční krizi.

40

7. Seznam použité literatury [1] JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 524 s. ISBN 80-7179-883-5 [2] ŽIVĚLOVÁ,

I.,

ZICHOVÁ,

J.

Živnostenské

podnikání.

1.

vyd.

dotisk

Brno: B.I.B.S. 2004. 78 s. ISBN 80-86575-15-2 [3] VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2 [4] FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 356s. ISBN 80-247-0939-2 [5] HINGSTON, P. Začněte podnikat. 1.vyd. Praha: Knižní klub, 2002. 192 s. ISBN 80-242-0838-5 [6] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 456 s. ISBN 80-7169-211-5 [7] Johnson, G., Scholes, K., Cesty k úspěšnému podniku. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 803s. ISBN 80-7226-202-3 [8] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 479 s. ISBN 80-7179-736-7 [9] VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2006 praktický průvodce. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 216 s. ISBN 80-247-1577-5

Internetové zdroje [1] www.statnisprava.cz [2] www.efko.cz [3] www.haneltoys.cz [4] www.wikipedia.cz [5] www.ikea.com [6] www.cybex.cz [7] www.cmzrb.cz [8] www.avanti-koberce.cz [9] www.regaly-obchody-sklady.cz [10]

www.ceskynabytek.cz

[11]

www.manutan.cz

41

[12]

www.t-mobile.cz

[13]

www.business.center.cz

[13]

www.idnes.cz

[13]

www.koop.cz

42