1. ÚVOD OBECNÉ TRENDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ÚVODNÍ ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SVAZKU OBCÍ MÁCHŮV KRAJ

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 2 2. OBECNÉ TRENDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................. 4 3. ÚVODNÍ ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SVAZKU OBCÍ MÁCHŮV KRAJ......................................................................................... 5 3.1 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...................... 5 3.1.1 Vymezení území ......................................................................................................... 5 3.1.2 Fyzicko-geografické předpoklady rozvoje cestovního ruchu .................................... 6 3.1.3 Sociálně-ekonomické předpoklady rozvoje cestovního ruchu................................... 7 3.1.4 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu ..................................... 9 3.1.5 Doprava, dopravní obslužnost ................................................................................ 12 3.1.6 Významné faktory omezující rozvoj cestovního ruchu ............................................ 16 3.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................. 20 3.2.1 Euroregiony............................................................................................................. 20 3.2.2 Svazky obcí (mikroregiony)..................................................................................... 20 3.2.3 Informační centra.................................................................................................... 20 3.2.4 Cestovní kanceláře a agentury................................................................................ 23 3.3 ZÁKLADNÍ DATA O CESTOVNÍM RUCHU ........................................................................... 24 3.3.1 Ubytovací a stravovací kapacity ............................................................................. 24 3.3.2 Přehled kulturních a historických atraktivit, návštěvnost území............................. 25 3.3.3 Konkurence.............................................................................................................. 27 3.4 ANALÝZA FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................ 27 3.5 ANALÝZA POPTÁVKY, PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA .................................................................. 29 3.6 VHODNÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................ 30 3.7 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU MARKETINGOVÝCH AKTIVIT V CESTOVNÍM RUCHU .... 31 3.8 SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU ...................................................... 34 3.9 PROBLÉMOVÁ ANALÝZA OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU .................................................. 35 3.10 ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................ 37 3.11 VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ANALÝZA - SWOT ANALÝZA ........................................................... 38 3.12 DEFINICE VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................... 39 U

4. SEZNAM PŘÍLOH K ANALYTICKÉ ČÁSTI............................................................... 40 5. SEZNAM TABULEK K ANALYTICKÉ ČÁSTI........................................................... 41 6. SEZNAM LITERATURY K ANALYTICKÉ ČÁSTI.................................................... 43

1. Úvod Cestovní ruch je nutno chápat jako nositele a odraz ekonomického, kulturního, sociálního a politického rozvoje, komunikace, vzdělání a životní úrovně. V současné době se cestovní ruch stává neodmyslitelnou součástí životního stylu stále více obyvatel, vychází zpravidla z daných přírodních, kulturních a historických předpokladů, je obtížně inovovatelný a měřitelný a v porovnání s klasickými průmyslovými odvětvími těžko řiditelný. Plán rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje je zpracován dle následující metodiky: Analytická část Plánu rozvoje je pro získání dostatečných informací o cestovním ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj (v některých případech i celého území Máchova kraje), pro možnost objektivního posouzení situace a pro správné stanovení možností rozvoje cestovního ruchu rozdělena na šest vzájemně provázaných oddílů. V prvním oddíle jsou uvedeny obecné trendy cestovního ruchu, a to na celosvětové, národní i regionální úrovni. Dalším, již mnohem obsáhlejším oddílem je úvodní analýza výchozího stavu oblasti cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj, která popisuje oblast cestovního ruchu na tomto území (a na území Máchova kraje) na základě statistických dat a na základě dat získaných z výsledků vlastních průzkumů. Třetím oddílem je problémová analýza oblasti cestovního ruchu, kde výsledky analýzy dat a údajů z předchozího oddílu jsou jejím hlavním podkladem. Problémová analýza specifikuje zásadní problémy cestovního ruchu, které jsou na základě bodového hodnocení seřazeny od problémů, které je nutno co nejrychleji řešit, k problémům marginálním. Rozvojové možnosti cestovního ruchu jsou stanoveny proti definovaným problémům. Jedná se o rozvojový potenciál, který umožní Plán rozvoje realizovat a bude zárukou rozvoje cestovního ruchu v delším časovém horizontu. Vnitřní a vnější analýza - SWOT analýza je nástrojem pro zmapování, posouzení a pojmenování důležitých kladů a záporů oblasti cestovního ruchu na území svazku. Při SWOT analýze jsou zvlášť posuzovány vnitřní a zvlášť vnější faktory. Vnitřní faktory, označované jako silné a slabé stránky cestovního ruchu, jsou takové oblasti, které je schopen svazek obcí sám ovlivňovat nebo podněcovat. Naproti tomu vnější faktory – příležitosti a hrozby, jsou oblastmi, které přesahují možnosti a schopnosti svazku obcí je ovlivňovat, jsou tedy oblastmi, které působí nezávisle na rozhodnutí orgánů a obyvatel Svazku obcí Máchův kraj. Posledním oddílem je definice vize rozvoje cestovního ruchu, která je chápána jako definice stavu cestovního ruchu, kterého bude dosaženo po uplynutí dlouhodobého horizontu (do roku 2013). Vize popisuje budoucí stav oblasti jako stav přítomný. Naplnění vize bude dosaženo realizací celého Plánu rozvoje. Vize je provázána s výsledky předchozích oddílů Plánu rozvoje, aby byla zajištěna její realističnost a naplnitelnost. Návrhová část Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje je rozdělena do šesti kapitol, přičemž pro první z nich – Stanovení záměrů a cílů - byly vytvořeny podmínky ve všech krocích analytické části. Záměry a cíle jsou sestaveny do stromu cílů. Záměr je definice stavu, kterého chce svazek obcí v oblasti cestovního ruchu dosáhnout. Záměry jsou odvozené od vize a stanovují rámec pro cíle a následně definované projekty. Druhá kapitola, nazvaná jako Sestavení Plánu rozvoje, seřazuje všechny definované záměry a cíle do konečného Plánu rozvoje. Logickou strukturu plánu tvoří v nejvyšším patře vize, kterou naplňují záměry zvolené v pracovní skupině. Záměry naplňují cíle, které jsou v akčním plánu rozpracovány do konkrétních projektů. Pro sestavený Plán rozvoje učinila pracovní skupina zásadní rozhodnutí ohledně stanovení priorit, tzn. vybrala pouze několik hlavních problémových oblastí (priorit), na něž bude v průběhu následujících 3-4 let rozvoj cestovního ruchu zaměřen. Definované prioritní oblasti jsou v dalším kroku podrobně rozpracovány v akčním plánu. V akčním plánu se objevují záměry a cíle, které byly pracovní skupinou definovány jako prioritní. K prioritním záměrům a cílům jsou zde přiřazeny soubory projektů, jejichž realizací dojde k naplnění záměrů a vize.

2

Další kapitola - Stanovení nástrojů realizace Plánu rozvoje - spočívá ve stanovení postupu realizace navržených projektů, které povedou k naplnění záměrů a tím i vize. Metodika realizace projektů musí splňovat několik podmínek, mezi které patří definice žádaných výsledků realizace projektu a časový rámec realizace, přiřazení finančních zdrojů potřebných k realizaci každého projektu, definice pravidel pro sestavení týmu pro realizaci, vymezení nástrojů pro kontrolu a vyhodnocení realizace projektu a definice zásad pro přípravu nových projektů. Metodika monitoringu a aktualizace plánu je popsána v závěrečných kapitolách celého zpracovaného Plánu rozvoje. Proces monitorování Plánu rozvoje porovnává skutečně dosažené výsledky realizace jednotlivých projektů s plánovanými (očekávanými) výsledky. Aktualizace Plánu rozvoje hodnotí, zda naplánované záměry a cíle jsou stále aktuální, zda nedošlo k podstatné změně vnitřních a vnějších podmínek, které tuto neaktuálnost způsobují.

3

2. Obecné trendy rozvoje cestovního ruchu Vývoj v oblasti cestovního ruchu z hlediska celosvětového a evropského směřuje k růstu jeho významnosti z pohledu hospodářského a sociálního rozvoje. V současnosti je rozvoj cestovního ruchu ovlivňován především preferencemi a chováním lidí, disponibilními příjmy a rostoucím fondem volného času. Důležitým mezníkem a pozitivním posunem ve vývoji cestovního ruchu je vstup České republiky do Evropské unie, který přinesl občanům řadu výhod a pro Českou republiku představuje výrazný zdrojový region v oblasti příjezdového cestovního ruchu. Česká republika v posledních letech vykazuje příznivý stav příjezdového i domácího cestovního ruchu. Průměrná doba přenocování u zahraničních turistů v ČR činí 4,8 a u českých 8,4 noci. Čeští turisté ovšem v ČR utrácí mnohem méně peněz než v zahraničí. Nedostatkem domácího cestovního ruchu je nevýrazná propagace a nedostatek patřičně zajímavé nabídky pobytů. K tomu se váže též úroveň infrastruktury služeb. Detailnější charakteristika obecných trendů rozvoje cestovního ruchu je uvedena v příloze 1. Na závěr je třeba si uvědomit, že vybudovat z určitého regionu skutečně přitažlivou turistickou destinaci není nijak jednoduché. Vyžaduje to dlouhodobou práci, značné úsilí, schopnost týmové práce, kooperace a koordinace. Turistická destinace musí být odpovídajícím způsobem řízena, což je hlavním podnětem pro vypracování Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje.

4

3. Úvodní analýza výchozího stavu oblasti cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj 3.1 Charakteristika území a předpoklady rozvoje cestovního ruchu 3.1.1 Vymezení území Svazek obcí Máchův kraj zahrnuje celkem 18 obcí ležících na území dvou krajů – Libereckého a Středočeského. Z hlediska členění dle okresů náleží obce do okresu Česká Lípa (v Libereckém kraji) a do okresu Mladá Boleslav (ve Středočeském kraji). Tabulka 3.1/1 Svazek obcí Máchův kraj včetně krajské působnosti a členství v mikroregionech Svazek obcí Máchova kraje Krajská příslušnost Členství v mikroregionech Město Doksy Město Bělá pod Bezdězem Obec Bezděz Obec Březovice Obec Čistá Město Dubá Obec Chlum Obec Jestřebí Obec Kravaře Obec Luka Obec Okna Obec Plužná Obec Skalka u Doks Obec Tachov Obec Tuhaň Obec Vrchovany Obec Zahrádky Obec Ždírec Zdroj: Městský úřad Doksy, vlastní

Liberecký kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Liberecký kraj

Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Mikroregion Podralsko Sdružení Peklo -

Většina obcí Svazku obcí Máchova kraje náleží do turistického regionu Český sever (resp. turistické oblasti Máchův kraj o rozloze 710 km2), vyjma 4 obcí ze Středočeského kraje, které náleží do turistického regionu Okolí Prahy (resp. turistická oblast Střední Čechy – severovýchod – Polabí). Plán rozvoje cestovního ruchu je zaměřen, kromě členských obcí Svazku obcí Máchův kraj, na širší území (v případě některých charakteristik) přestavující turistickou oblast Máchův kraj. Tato oblast zahrnuje celkem 30 obcí (spadajících do okresu Česká Lípa) s celkovou rozlohou 710,2 km2, hustotou zalidnění 97 obyvatel na km2 a potenciálem rekreační plochy přestavující 55,1 % z celkové plochy území.

5

Obrázek 3.1/1 Mapa území turistické oblasti Máchův kraj

Zdroj: Mapový server CRR, T-MAPY spol. s r.o.

3.1.2 Fyzicko-geografické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Území svazku obcí a potažmo celý Máchův kraj lze označit za převážně romantickou krajinu s velkým množství lesů a pahorkatin. Pýchou oblasti jsou pískovcové útvary, vodní plochy, venkovská lidová architektura a technické a kulturně-historické památky. Z geomorfologického hlediska patří území Máchova kraje z velké části do Ralské pahorkatiny (provincie Česká vysočina, subrovincie Česká tabule, oblast Severočeská tabule) a do Jizerské tabule (provincie Česká vysočina, subrovincie Česká tabule, oblast Středočeská tabule). Nejvyšší vrcholem je Ralsko 696 m. Podrobnější členění Ralské pahorkatiny (celek) je následující: Dokeská pahorkatina (podcelek) Polomené hory (okresek) Jestřebská kotlina (okrsek) Provodínská pahorkatina (okrsek) Hradčanská pahorkatina (okrsek) Bezdězská kotlina (okrsek) Máchův kraj leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Dle klimatického členění patří sledované území do oblastí MT7, MT9 a MT11 (viz příloha 2, tabulka 2/1). Nižší srážkové úhrny na území Máchova kraje dosahují zejména Doksy, Kravaře, Mimoň a Česká Lípa.

6

Nejvýznamnějším vodním tokem je Ploučnice, pramenící v masivu Ještědu a odvodňující téměř celý okres Česká Lípa. Nejvýznamnější vodní plochou je Máchovo jezero (původně Velký rybník), který je napájen Břehyňským a Okenským potokem. Mezi další významné vodní plochy patří Novozámecký, Břehyňský, Horský, Hamerský a Poselský rybník, soustava Holanských rybníků (Dolanský, Milčanský, Holanský, Nohavice a Mlýnský) a Hradčanských rybníků (Hradčanský, Držník, Vavrouškův, Strážovský a Černý). Rozloha největších vodních ploch na území Máchova kraje: Máchovo jezero: 284 ha Novozámecký rybník: 128 ha Břehyňský rybník: 90 ha Horecký rybník: 73 ha Hamerský rybník: 50 ha Dolanský rybník: 44 ha Turistickou atraktivnost území lze vyjádřit i pomocí podílu potenciálních rekreačních ploch z rozlohy jednotlivých katastrálních území obcí. Potenciální rekreační plochy lze stanovit prostřednictvím souhrnu rozlohy lesní půdy, luk a pastvin, sadů a zahrad, tekoucích a stojatých vod, a to z dat Úhrnů hodnot druhů pozemků (ČUZAK, Praha 1998). Dle těchto hodnot má většina území (zejména severovýchodní část) k dispozici 60,0 – 74,9 % potenciálních rekreačních ploch. Nejnižší procento potenciálních rekreačních ploch se nachází ve střední části obce Chlum, v obci Okna, Tachov a v jihozápadním cípu Doks (méně než 30 %). Bližší charakteristiky fyzicko-geografických předpokladů rozvoje cestovního ruchu (klimatické oblasti, vodohospodářsky významné nádrže a krajinný ráz Máchova kraje) jsou popsány v příloze 2.

3.1.3 Sociálně-ekonomické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Osídlení, demografické charakteristiky, bytový fond Území svazku obcí je tvořeno celkem 18 obcemi z Libereckého a Středočeského kraje o celkové výměře 37,1 tis. ha, s počtem obyvatel 16,7 tis. a průměrným věkem 37,9 let. Většina území svazku obcí spadá do okresu Česká Lípa v rámci Libereckého kraje, který je charakteristický poměrně nízkou hustotou zalidnění (93 obyvatel na km2) oproti průměru ČR (129 obyvatel na km2). Okres Mladá Boleslav, kam spadají čtyři obce ze Svazku obcí Máchův kraj, vykazuje hodnotu hustoty zalidnění 108 obyvatel na km2, což je také pod průměrem ČR.

7

Tabulka 3.1/2 Základní charakteristiky území Svazku obcí Máchův kraj k 1.1. 2005 Svazek obcí Máchova kraje Výměra v ha Počet obyvatel Průměrný věk Doksy Bělá pod Bezdězem Bezděz Březovice Čistá Dubá Chlum Jestřebí Kravaře Luka Okna Plužná Skalka u Doks Tachov Tuhaň Vrchovany Zahrádky Ždírec Celkem Zdroj: Český statistický úřad

7 6 2 1

493 321 399 633 898 6 060 1 517 2 209 1 576 456 567 554 504 458 2 471 469 1 006 544 37 135

5 100 4 876 271 295 650 1 751 249 790 766 104 286 200 127 148 290 109 637 123 16 772

40,1 39,4 41,7 37,1 38,4 38,2 39,6 36,2 36,9 37,6 38,9 38,2 39,3 31,9 40,2 37,6 37,4 34,0 37,9

Dle tabulky 3.1/2 je patrné, že struktura obcí dle obyvatel vykazuje velice nízké hodnoty. Většina obcí spadá pod velikostní skupinu do 499 obyvatel (61,4 % obcí) a pouze dvě obce čítají přes 2 000 obyvatel. Co se týče vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích (zejména v menších obcích), pak z vlastního šetření jednoznačně vyplývá trvalý růst počtu obyvatel. Jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje je snaha obcí podporovat výstavbu rodinných domů, o kterou je velký zájem. Z další analýzy sociálně-ekonomických charakteristik vyplývá, že na území Máchova kraje je celkový přírůstek obyvatel kladný, a ve srovnání s údaji za Liberecký kraj dosahuje vyšších hodnot. Pozitivní vývoj v celkovém přírůstku obyvatel je zapříčiněn zejména kladným saldem přirozeného přírůstku oproti přírůstku obyvatel stěhováním. Příznivý trend zaznamenává též věková struktura obyvatel, kdy průměrná hodnota zjišťovaná za Svazek obcí Máchův kraj v případě obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let) a obyvatelstva v produktivním věku (15 – 59 let) významně převyšuje průměrné hodnoty zjištěné za Českou republiku. Podíl na příznivé věkové struktuře mají především malé obce zkoumaného území. Sídelní struktura v oblasti Máchova kraje je poměrně různorodá. Tato situace vyplývá zejména z přítomnosti bývalého vojenského prostoru na území Ralska. Na druhé straně Česká Lípa je charakteristická velkou koncentrací obyvatel, což ovlivňuje i hustotu zalidnění celé oblasti. Bytová výstavba vykazuje boom především v okrese Mladá Boleslav, kam spadá město Bělá pod Bezdězem, dále obce Březovice, Čistá a Plužná. V celkovém hodnocení bytové výstavby lze hovořit o rostoucí tendenci, což podtrhuje situaci zjištěnou na základě vlastního šetření v jednotlivých obcích. Další údaje týkající se osídlení, demografických charakteristik a bytového fondu jsou uvedeny v příloze 3. Trh práce, zaměstnanost Vývoj v oblasti trhu práce a zaměstnanosti je důležitým předpokladem pro rozvoj daného území. Jedním z důležitých faktorů v této oblasti je vývoj nezaměstnanosti, která se na území svazku obcí

8

pohybuje pod celostátním průměrem. Ovšem, vezmeme-li v úvahu vývoj nezaměstnanosti v posledních několika letech, dospějeme k závěru, že krajské hodnoty a údaje za okresy rostou rychleji než republikové. Celorepublikovému průměru se nejvíce přibližuje nezaměstnanost v okrese Česká Lípa, přičemž tento údaj je pro oblast svazku obcí nejvíce rozhodující. Míra nezaměstnanosti se ovšem značně liší mezi jednotlivými sledovanými obcemi. Mezi obce vykazující vyšší nezaměstnanost náleží Tuhaň, Dubá, Chlum, Tachov a Luka. Naopak Doksy, Bezděz a Okna jsou obce s nižší mírou nezaměstnaností. Odvětvová struktura na území svazku obcí je značně ovlivněna historickým vývojem, strukturou osídlení a zdejšími přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let prošla Česká republika, včetně sledovaného území, významnými transformačními změnami, spojenými s privatizací a restrukturalizací. Nový vývoj na trhu inicioval z velké míry rozvoj malého a středního podnikání zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Počet podnikatelských subjektů a podíl zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu lze velice obtížně specifikovat. Cestovní ruch je složen z mnoha složek přestavujících různé oborové klasifikace. V Libereckém regionu působí 108 874 subjektů, které jsou uvedeny v Registru ekonomických subjektů v České republice k 30. 6. 2005. Pokud chceme zjistit, jaký podíl z tohoto počtu jsou subjekty, které podnikají v oblasti cestovního ruchu, můžeme vypočítat několik údajů podle toho, v jaké šíři pojmeme cestovní ruch: 1. • • •

Subjekty, které poskytují hlavní služby cestovního ruchu, tj. ubytovací, stravovací a dopravní služby subjekty ubytovací a stravovací (OKEČ 55) 7 140 subjekty dopravní a cestovní kanceláře (OKEČ 60 – 64) 3 312 podíl těchto subjektů na celkovém počtu v Libereckém kraji 9,76 %

2. Subjekty, které poskytují doplňkové služby • obchodní subjekty (OKEČ 51 – 52) • podíl těchto subjektů na celkovém počtu v Libereckém kraji

28 460 26,14 %

3. Subjekty 1 + 2 • subjekty ubytovací, stravovací, dopravní a CK • podíl subjektů CR na celkovém počtu v Libereckém kraji

38 912 35,74 %

Příloha 4 uvádí detailnější informace o trhu práce a zaměstnanosti (míra nezaměstnanosti, zaměstnaní v národním hospodářství dle vybraných odvětví, ekonomické subjekty podle převažující činnosti OKEČ, počet podnikatelských subjektů na území Svazku obcí Máchův kraj, bilance dojížďky za prací ve městech na území Máchova kraje a svazku obcí).

3.1.4 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu V případě kulturně-historických atraktivit cestovního ruchu je vhodné sledovat nejen samotné území svazku obcí, ale celé území Máchova kraje, jelikož atraktivity na tomto území významně ovlivňují cestovní ruch v oblasti svazku obcí. Na sledovaném území se nachází mnoho objektů, které lze zahrnout do kategorie kulturně-historických předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Není však možné objektivně stanovit, které z nich jsou či nejsou atraktivitami cestovního ruchu, jelikož pro takovouto klasifikaci neexistují žádná kritéria (zájmy návštěvníků jsou různorodé). Cílem této kapitoly je uvést nejvýznamnější objekty cestovního ruchu Máchova kraje. V místech vyšší koncentrace kulturních a historických památek byly vyhlášeny památkové rezervace či zóny. Na území Máchova kraje (potažmo svazku obcí) se mj. nachází památková zóna vesnického typu v Kravařích, v Dubé, Blatcích a Velenicích, památková rezervace vesnického typu v Dubé a Doksech, chráněná vesnická zóna Zahrádecko a městská památková zóna v Bělé pod Bezdězem, České Lípě a Dubé.

9

Rozvoj cestovního ruchu Máchova kraje je ovlivněn také přítomností chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a České Středohoří, řady přírodních rezervací a přírodních památek (viz kapitola 3.1.6). Kromě toho se v katastru jednotlivých obcí nachází řada přírodních a historických zajímavostí: Tabulka 3.1/3 Přírodní a historické zajímavosti Svazku obcí Máchův kraj Přírodní a historické zajímavosti nacházející se na území Svazku obcí Obec Máchův kraj Mariánské sousoší ze 17. století Kostel sv. Bartoloměje se vzácnou kopií sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony Zámek – veřejnosti nepřístupný Hospitálek, dnes Památník K. H. Máchy Braniborská jeskyně Doksy Břehyně-Pecopala, národní přírodní rezervace Konvalikový vrch, přírodní památka Swamp, národní přírodní památka Památná stromořadí, 200 let stará lípa Králův stolec – pískovcový blok Polomené hory s Hradčanskými stěnami Památková rezervace vesnického typu Zámek s regionálním muzeem (historie Podbezdězí) Kostel Povýšení sv. Kříže Pomník „Na stráž“ Pomník K.H. Máchy Bělá pod Bezdězem Česká brána se zbytky opevnění města Augustiniánský klášter s kostelem sv. Václava Městská památková zóna (roubené domy) Kaple Nejsvětější trojice Velký a alý Bezděz, přírodní rezervace Bezděz Románský kostelík sv. Jiljí s barokní věží Budova fary – chráněná památka Součástí obce Březovice je Víska, která byla prohlášena roku 1995 za Březovice památkovou rezervaci se souborem lidové architektury Čistá Mokřady horní Liběchovky, přírodní rezervace Kostel Nalezení sv. Kříže se sochou sv. Ludmily Nový Berštejn Kaple sv. Barbory Dubá Sušárna chmele – technická památka Sousoší Nejsvětější trojice z roku 1726 Socha sv. Václava Památková zóna a rezervace vesnického typu Barokní kostel sv. Jiří Boží muka v Chlumu Chlum Památky lidového stavitelství s klasicistickými domy Dřevěné roubené domy Skalní hrad Jestřebí Novozámecký rybník, národní přírodní rezervace Jestřebí Sluneční dvůr, přírodní rezervace Kostel Panny Marie Královny v Jestřebí Vísecká rychta (patří k největším roubeným stavbám v Čechách) s expozicí malovaného lidového nábytku Kravaře Sakrální architektura Kostel Narození Panny Marie Vesnická památková zóna Janovice a Raná Luka Chráněné duby Okna Kostel Nanebevzetí Panny Marie

10

Památný strom – Moruše bílá Lidová architektura Plužná Zvonice Lidová architektura (dřevěné roubené chalupy chráněné památkovým úřadem) Chráněná kaplička sv. Aloise Skalka u Doks Stezka Selskou roklí obklopená skalními útvary využívaná pro pěší i cyklistickou turistiku Barokní kaple Tachov Chráněný strom Pískovcový převis Krápník, chráněná památka Husa, přírodní památka Kostelecké bory, přírodní rezervace Kostel sv. Havla Tuháň Soubor soch hory Olivetské Socha sv. Floriána Samostatně stojící empírová zvonice Barokní kaple sv. Jana z Nepomuku Lidová architektura Vrchovany Zřícenina hradu Starý Berštejn Valdštejnská lipová alej, zámecký park - vzácné dřeviny Novozámecký rybník, národní přírodní rezervace Peklo (skalní kaňon Robečského potoka), národní přírodní rezervace (nachází se zde naučná stezka Peklo) Nový Zámek v Zahrádkách Zahrádky Kostel sv. Barbory Socha sv. Starosty Lidové roubené stavení Stavba Novozámeckého rybníka, unikátní výpustní kanál (vytesaný ve skále) – technické kulturní památky Zahrádecko – chráněná vesnická zóna Ždírec Kostel sv. Jakuba v Bořejově Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní O bohaté historii celého území Máchova kraje svědčí řada hradů a zámků, přičemž mezi nejvýznamnější patří zejména hrad Bezděz, zámek Houska, Skalní hrad a poustevna Sloup v Čechách, hrad Kokořín, státní zámek Zákupy, státní zámek Lemberk, Nový Zámek v Zahrádkách, hrad Lipý, zámek v Bělé pod Bezdězem a řada zřícenin hradů, například Starý Berštejn, Čáp, Pustý zámek, Chudý hrádek, Ronov, Děvín, Ralsko, Jestřebí aj. Na území Máchova kraje jsou umístěna muzea zvyšující přírodovědné, historické, společenské a umělecké aspekty území. Mezi tato muzea patří např. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Památník K. H. Máchy v Doksech (Hospitálek), muzeum v prostorách zámku v Bělé pod Bezdězem, Vísecká rychta - expozice lidového umění Severních Čech v Kravařích aj. Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu v Máchově kraji mají pořádané kulturní, sportovní a další společenské aktivity, jejichž účelem je přilákat do oblasti velké množství návštěvníků a turistů. Negativním rysem těchto aktivit je, že se často jedná pouze o jednodenní akce, které nepodněcují přilákání „vícedenních turistů“, a že ve většině případů jde pouze o akce pořádané v letním období. Seznam pravidelně se opakujících významných akcí jednotlivých obcí uvádí příloha 5, tabulka 5/1. K rozvoji vícedenních aktivit je ovšem zapotřebí nejdříve vybudovat odpovídající infrastrukturu cestovního ruchu, která je v současné době nevyhovující. Nabídku volnočasových aktivit skýtají i nejrůznější kulturní a zábavná centra nacházející se na území svazku obcí, např. Městské kulturní středisko Doksy, Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem, diskotéka v Doksech a Starých Splavech, kino Máj v Doksech a Letní kino Nedamov v Dubé, bazény a koupaliště, sportovní areály aj.

11

3.1.5 Doprava, dopravní obslužnost Silniční síť Silniční síť na území Libereckého kraje vykazuje stále zhoršující se technický stav, a to především silnic II., III. třídy a místních komunikací. Hustota silniční sítě v Libereckém kraji dle okresů je následující: Tabulka 3.1/4 Hustota silnic v km2 v Libereckém kraji dle okresů k 1. 7. 2003 Území I.třída II.třída III.třída km/km2 km/km2 km/km2 Okres Česká Lípa 0,092 0,135 0,383 Okres Jablonec nad Nisou 0,163 0,1 0,85 Okres Liberec 0,139 0,115 0,501 Okres Semily 0,096 0,27 0,546 Kraj Liberecký 0,116 0,154 0,513 Česká republika 0,076 0,186 0,434 Zdroj: Dopravní politika Libereckého kraje 2004

Celkem km/km2 0,61 1,113 0,755 0,911 0,783 0,696

Z uvedené tabulky je patrné, že okres Česká Lípa má velice nízkou hustotu silniční sítě. Jednou z příčin je zejména dlouholetá přítomnost vojenského prostoru na tomto území v předcházejícím období. Dostupnost území Svazku obcí Máchova kraje z hlediska domácí návštěvnosti je zajištěna silnicemi I. třídy, které tvoří hlavní dopravní osu území. -

Silnice č. I/38: Jestřebí, Doksy, Bělá pod Bezdězem, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Havlíčkův Brod, Jihlava, Znojmo, státní hranice s Rakouskem Silnice č. I/9: Neratovice, Mělník, Dubá, Jestřebí, Zahrádky, Česká Lípa, Nový Bor, Svor, Rumburk, Jiříkov, státní hranice s Německem Silnice č. I/15: Most, Lovosice, Litoměřice, Úštěk, Kravaře, Zahrádky

Dopravní dostupnost území je dále zajištěna silnicemi II. třídy: - Silnice č. II/270: Dubá, Doksy, Mimoň, Jablonné v Podještědí, Petrovice - Silnice č. II/272: Plužná, Bělá pod Bezdězem, Osečná, Liberec - Silnice č. II/260: Rašovice, Tuhaň, Dubá - Silnice č. II/269: Sukorady, Tuhaň - Silnice č. II/263: Kravaře, Horní Police - Silnice č. II/273: Okna, Nosálov - Silnice č. II/259: Dubá, Olešno

12

Obrázek 3.1/2 Dopravní schéma na území Máchova kraje

Zdroj: Mapový server CRR, T-MAPY, spol. s r.o. Mezi nejvíce zatížené úseky silnic I. až III. třídy z hlediska počtu projíždějících vozidel patří úsek silnice I/38 Doksy a I/9 Zahrádky. Současný technický stav místních komunikací je pokládán za málo vyhovující či průměrný. Tato situace vyplývá především z dlouhodobého nedostatku finančních prostředků na souvislou opravu těchto komunikací. Doprava v klidu Problematika dopravy v klidu, respektive možnosti parkování vozidel, výrazným způsobem ovlivňuje dostupnost turistických atraktivit Svazku obcí Máchova kraje. Nejvíce problematické je parkování vozidel v oblastech s vyšší koncentrací turistického ruchu (Doksy, Bezděz aj.), a to zejména v sezonním období. Aktuálnost tohoto problému stále narůstá, jelikož mnoho návštěvníků a turistů přijíždí osobním automobilem. Vybavenost parkovacích ploch v současné době neodpovídá žádanému stavu spočívajícímu v existenci doprovodné infrastruktury (informační panely, mapy, informace o otevírací době dostupných památek apod.). Železniční doprava Ze železniční dopravy stojí za zmínku především celostátní železniční trať (č. 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová), která vede přes Staré Splavy, Doksy a Okna. Zprovozněna byla v letech 1867 – 1869 a dosahuje celkové délky 52,366 km. Dostupnost území železniční dopravou je pak možné zejména ve směru na Českou Lípu: č. 081 Děčín – Česká Lípa, č. 086 Liberec – Česká Lípa a č. 087 Lovosice – Česká Lípa.

13

Tabulka 3.1/5 Železniční zastávky na území Svazku obcí Máchův kraj Obec Přítomnost železniční zastávky Doksy ano Bělá pod Bezdězem ano Bezděz ano Březovice ne Čistá ano Dubá ne Chlum ne Jestřebí ano Kravaře ano Luka ne Okna ano Plužná ne Skalka u Doks ne Tachov ne Tuháň ne Vrchovany ne Zahrádky ano Ždírec ne Zdroj: vlastní Z tabulky 3.1/5 vyplývá, že koncentrace železničních zastávek, tedy dopravní obslužnost železniční dopravou, je pouze na vnějším území Svazku obcí Máchův kraj. V případě celé oblasti Máchova kraje prochází železniční síť zejména středem celé oblasti s hlavním železničním dopravním uzlem v České Lípě. Veřejná služba v dopravě (autobusová doprava) Z hlediska podpory rozvoje cestovního ruchu, zejména domácího cestovního ruchu, má nezanedbatelný význam rozložení tras autobusových linek. Na sledovaném území zajišťuje autobusovou dopravu (s četností alespoň dvě linky) z velké části ČSAD Ústí nad Labem, a. s., dále ČSAD Střední Čechy, spol. s r. o., DONETA CZ, s. r. o., BUS Kravaře, s. r. o., a FTL – First Trasport Lines, s. r. o. Situace v dopravní obslužnosti je u jednotlivých obcí odlišná. V případě větších obcí (Doksy, Bělá pod Bezdězem, Kravaře) a obcí ležících na trase hlavních dopravních tepen (Bezděz, Jestřebí) lze hovořit o uspokojivé dopravní obslužnosti. V případě ostatních malých obcí je situace již méně pozitivní. Dostupnost hlavních spádových středisek je problematická. V případě, že v obci nepůsobí základní škola, je dojížďka do škol zajišťována prostřednictvím školních autobusů. Nejčastější způsob dopravy v případě dojížďky za prací je jednoznačně osobní automobil. Přeprava obyvatel do zaměstnání je v některých případech provozována zvláštní linkovou osobní dopravou. V tomto případě se jedná o přepravu určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Licence pro provozování zvláštní linkové osobní dopravy uděluje příslušný krajský úřad. Přehled platných udělených licencí k provozování zvláštní linkové dopravy na území Máchova kraj uvádí tabulka 6/1, příloha 6. Cykloturistika, pěší turistika a lodní doprava Pěší turistika a cykloturistika nachází na území Svazku obcí a Máchova kraje příhodné podmínky. Pěší turistika je rozvíjena od konce 19. století, kdy zde okrašlovací a horské spolky budovaly první značené cesty v návaznosti na výletní restaurace, vyhlídkové body aj. Postupně takto vznikala značně hustá síť turistických stezek, která s různou intenzitou prakticky pokrývá celé sledované území.

14

V posledních deseti letech doznává velkého rozvoje také cykloturistika. Vedle stávající současné sítě sjízdných cest a silnic s nižším dopravním zatížením jsou vyznačovány speciální cyklotrasy a v omezené míře budovány i samostatné cyklostezky. Cykloturistika je vítaným jevem v krajinách volně zastavěných a na pevných cestách, kde nezpůsobuje narušení půdního povrchu a vegetace. V současné době lze ovšem konstatovat, že vysoké poptávce nevychází zatím většinou vstříc infrastruktura, tedy vedle značených cest nejsou často dostupná občerstvovací zařízení s vyhovující provozní dobou, informační stanoviště, odpočinková místa apod. Územím Máchova kraje prochází cyklotrasy mezinárodního, nadregionálního, regionálního i místního významu. Přehled těchto cyklotras včetně dalších informací uvádí následující tabulka. Tabulka 3.1/6 Registr cyklotras procházejících územím Máchova kraje (stav k 1. 1. 2002) Číslo Název I. Název II. Význam cyklotrasy Způsob trasy DÁLKOVÁ KRAJSKÁ (MZ-mezinárodní, Nznačení dle nadregionální, R-regionální, M- (P-pásové, registru místní S-silniční) KČT 25 Most – KřižanyN S Doksy Osečná-Doksy Křížany 211 Rožany-Ráj KytliceMZ euroregionální trasa navazuje na S u Mšena Kamenický Spreeweg (BerlínŠenov-DubáPraha) Vojtěchov 241 Žitava Petrovice- Stráž MZ S Praha p.Ralskem(Žitava – Mimoň Ralsko Mukařov Praha) 3007 Ještěd-Nová Ještěd-Stráž N P S Huť p.R (JeštědStráž p.R.Tolštejn) Lindava-Nová Huť 3040 3045 3046 3053 3054 Zdroj:

Kuřivody- Bělá p.Bezdězem Jablonné v P.Zákupy-Bělá p.Bezd. Hamr n.J.Svébořický Špičák-Mimoň Mařenice-Česká Lípa-Provodín Nová HuťBrennský mlýnProvodín(obora) RIS Libereckého kraje

Délka trasy v metrech 38558 63 703

49 257

26 971

M

S

7 441

M

S

49 636

M

S

11 300

R

S

44 796

M

S

44 591

Z hlediska celkového pojetí cyklotras lze konstatovat, že většina je vedena po stávajících silnicích III. třídy s minimálním provozem nebo po místních a účelových komunikacích. Povrch komunikací je převážně asfaltový, přičemž v řadě úseků bude nezbytné vrchní kryt lokálně vyspravit, aby byla zajištěna bezpečná jízda.

15

Máchovým krajem prochází hustá síť turistických stezek. Mezi nejvýznamnější lze zahrnout např. dálkovou turistickou trasu E10 (Nordeast – Southwest) Evropské turistické asociace (EWV) – v trase přes Českou Lípu, Máchovo jezero, Bezděz a CHKO Kokořínsko. Mezi turistické rozvojové koridory patří Ploučnice – podél Ploučnice – pramen Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Mimoň – Česká Lípa – Stružnice – Horní Police. Mezi významné trasy dále patří turistická stezka Klubu českých turistů pojmenovaná jako Máchova cesta (přes Doksy – Máchovo jezero, Bezděz, zámek Houska a CHKO Kokořínsko). Naučné stezky Naučná stezka Peklo (okolí obce Zahrádky), zaměření: příroda (údolí Robečského potoka, vlhkomilné rostliny) Turistická lodní doprava Na území Máchova kraje je provozována turistická vodní doprava na Máchově jezeře. Vodní dopravu zajišťují čtyři osobní lodě (Máj, Racek, Hynek a Jarmila). Pravidelná lodní doprava je zajišťována v letních měsících (červenec, srpen) prostřednictvím osobní lodě Hynek vyplouvající z hlavní pláže v Doksech (přístaviště Hynek). Okružní plavby jsou realizovány v období od května do září, přičemž v květnu, červnu a září pouze na telefonické či písemné objednávky. V červenci a srpnu jsou okružní plavby provozovány denně od 9:00 do 17:00 hod. (v počtu přesahujícím 25 osob). Trasa vede z Doks, přes Staré Splavy, pláž Borný, Klůček zpět do Doks a trvá cca 30 minut.

3.1.6 Významné faktory omezující rozvoj cestovního ruchu Provoz cestovního ruchu bývá často v konfliktu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Obecně se tak stává tehdy, zasahuje-li do přírodně cenných a snadno zranitelných území, a je-li příliš intenzivní či živelný. Naopak přiměřený a přírodou respektující rekreační provoz nepřináší zásadnější problémy a je většinou lepší alternativou využití území než obvyklá hospodářská exploatace. Většina atraktivit Máchova kraje se nachází ve velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných územích, přičemž obecně bývá provoz a intenzita projevů cestovního ruchu v rozporu se zájmy ochrany přírody. Současný cestovní ruch, realizaci navržených opatření a stanovování regulativů je zapotřebí činit v kompromisu se všemi zúčastněnými subjekty. Rozvoj cestovního ruchu je tedy ovlivňován přítomností velkoplošných (národní parky, chráněné krajinné oblasti) a maloplošných zvláštně chráněných území a dalšími ochrannými pásmy a zónami. Na území Máchova kraje (a Svazku obcí Máchův kraj) se z velkoplošných chráněných území nachází CHKO Kokořínsko s celkovou rozlohou 272 km2 a částečně i CHKO České Středohoří s celkovou rozlohou 1 063 km2. Přítomnost CHKO na území Máchova kraje znamená i jisté omezení v aktivitách podněcujících rozvoj cestovního ruchu. Jak zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví, je hospodářské využívání oblasti spadající pod chráněnou krajinnou oblast prováděno dle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav a aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce daného území. Rekreační využití je přípustné, jen pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO. Dalším důležitým omezujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu je mezinárodní soustava území přírody NATURA 2000, která se sestává z tzv. ptačích oblastí (směrnice EU číslo 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významných lokalit (směrnice EU číslo 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Směrnice o ptácích zakotvuje ochranu všech volně žijících ptáků ve všech vývojových stádiích. Dále zavádí ochranu jimi obývaných stanovišť (biotopů). Směrnice dále ukládá, aby pro vybrané ptačí druhy uvedené v příloze

16

směrnice byla vyhlášena speciální chráněná území. Směrnice o stanovištích si klade za cíl zabezpečit ochranu vybraných přírodních stanovišť, volně žijících živočichů (kromě ptáků) a planě rostoucích rostlin. V přílohách směrnice jsou uvedeny typy přírodních stanovišť a druhy rostlin a živočichů, na něž se vztahuje povinnost vyhlásit tzv. zvláštní oblasti ochrany. Na území Máchova kraje se nachází jedna ptačí oblast (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady). Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří kromě přírodních památek a rezervací také národní přírodní památka a národní přírodní rezervace, jejichž vyhlašovatelem je Ministerstvo životního prostředí ČR, a péči zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

17

Tabulka 3.1/7 Seznam maloplošných zvláště chráněných území v oblasti Máchova kraje Název Kategorie Katastr Výměra Předmět ochrany v ha Břehyně-Pecopala Národní přírodní Doksy u 903,5 Les, mokřadní společenstva rezervace Máchova jezera, Hradčany nad Ploučnicí Černý důl Přírodní památka Houska 1,7 Mokřadní společenstva Deštenské pastviny Přírodní památka Deštná u 2,3 Ochrana zachovalých strání Dubé se společenstvy svazu Bromion erecti s výskytem populací zvláště chráněných druhů rostlin - hořce brvitého, koniklece lučního, sasanky lesní, hvězdice zlatovlásku Děvín, Ostrý a Přírodní památka Hamr pod 33,7 Les. společenstva, bývala Schachtstein Ralskem těžba rud Divadlo Přírodní památka Hamr pod 2,5 Přírodní amfiteátr v pískovci Ralskem Hradčanské rybníky Přírodní rezervace Hradčnany 144,7 Soustava rybníků,mokřady, nad Ploučnicí rašeliniště Husa Přírodní památka Domašice 4,0 Žel. inkrustace v pískovcové skále Kamenný vrch u Přírodní památka Nedamov 0,4 Selektivní větrání v pískovci Křenova Kaňon potoka Kolné Přírodní památka Stvolínky 5,1 Pískovcový kaňon, hloubka až 12 m Kokořínský důl Přírodní rezervace Tubož 20,0 Kaňon v pískovci, pokličky Konvalikový vrch Přírodní památka Doksy u 3,0 Rojovník na pískovci, luč. Máchova spol. jezera Kostelecké bory Přírodní rezervace Tuhanec 55,13 Ochrana rozsáhlých borových porostů reliktního charakteru s typickými společenstvy rostlin a živočichů Malý a Velký Jelení Přírodní památka Svébořice 7,9 Suťový les, bučiny, geologie vrch Martinské stěny Přírodní památka Dřevčice 3,2 Mokřady Horní Přírodní rezervace Blatce, 75,1 Komplex mokřadů, bezobratlí Liběchovky Deštná, Dražejov, Dubá, Nedamov Novozámecký Národní přírodní Jestřebí u 358,0 Rybník, rozsáhlá rákosiště, rybník rezervace České Lípy, hnízdiště Zahrádky u České Lípy Osinalické bučiny Přírodní památka Zakšín 7,5 Bučiny s bohatým zastoupením zvláště chráněných druhů orchidejovitých rostlin, vstavače nachového, kruštíku růžkatého Peklo Národní přírodní Kvítkov u 60,0 Hluboké pískovcové údolí,

18

památka

Pod Hvězdou Prameny Pšovky

Přírodní památka Přírodní památka

Provodínské kameny Ralsko

Přírodní památka

České Lípy, Sosnová u České Lípy, Zahrádky u České Lípy, Česká Lípa Litice Blatce, Houska, Tubož Provodín

Přírodní rezervace

Svébořice

18,2

Rašeniliště Černého rybníka


4,3

Ronov


Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem Blíževedly

Sluneční dvůr


4,3

Stohánek


Jestřebí u České Lípy Svébořice

Stříbrný vrch


Hvězda pod Vlhoštěm

1,8

Swamp

Doksy

1,5

Široký kámen

Národní přírodní památka Přírodní památka

Suťový les na kamenném moři Luční lokalita popelivky sibiřské Zbytky středověk. osídlení, reliktní bor Výjimečné ukázky reliktního rozvolněného boru na pískovcových skalách se vzácným společenstvím bezobratlých živočichů Slatina, algologické naleziště

29,8

Reliktní bor, vzácná květena

Velký a Malý Bezděz


Hamr pod Ralskem Bezděz

29,1

Vlhošť


82,0

Vranovské skály


Hvězda pod Vlhoštěm, Heřmánky, Litice Svébořice

Krajinná dominanta, teplomil. spol. Zbytky suťového lesa a reliktní bor na pískovcích

bledule

1,9 8,8

Mokřadní společenstva Ostřic. louky, prameniště, olšiny

2,3

Čedičový sopouch nápadného tvaru Suťové porosty, teplomil. spol. Rašeliniště se vzácnou květenou

8,7

0,3

17,9

Reliktní bor na strmých pískovcových skalách Zdroj: CHKO Kokořínsko, Chráněná území ČR (Liberecko), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 2002, Krajský úřad Libereckého kraje V oblasti velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území je zakázáno povolovat a umisťovat nové stavby buď zcela, nebo jen některé typy staveb podle druhu zvláště chráněného území a jeho zóny. Z předchozího textu je zřejmé, že Máchův kraj má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu z hlediska posouzení přírodních a kulturních podmínek (městská, kulturní a památková turistika, cykloturistika, koupání, horolezectví aj.). Tyto příznivé podmínky mohou však negativně působit na únosnost krajiny. Nadměrná pěší turistika i cykloturistika mohou negativně působit na sešlap turistických stezek, s čímž souvisí zrychlení eroze, narušování vegetačního krytu, introdukce nepůvodních rostlinných druhů, zvýšená hlučnost, nakládání s odpady apod.

19

Rekreační aktivity Máchova kraje jsou omezeny též v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Důvodem je zejména dosud neukončený proces regenerace oblasti (odstranění nebezpečných látek, munice apod.). Nejvýraznější konflikt na území Máchova kraje mezi cestovním ruchem a omezujícími opatřeními je spatřován v okolí Máchova jezera (kvalita vody, pláží a jejich bezprostředního okolí). Jedná se jednoznačně o ohrožení hlavní sezony. Podrobnější popis významných faktorů omezujících rozvoj cestovního ruchu uvádí příloha 7.

3.2 Organizační struktura cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj a celého území Máchova kraje úzce souvisí s přírodními, historickými, sociálními, geografickými a dalšími aspekty tohoto území, proto je žádoucí co nejvyšší míra vzájemné spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Organizaci cestovního ruchu tvoří v zásadě čtyři úrovně: euroregion, mikroregiony, informační centra a cestovní kanceláře a agentury.

3.2.1 Euroregiony Oblast Máchova kraje je součástí Euroregionu Neisse-Nisa-Nisa, respektive jeho české části (Euroregion Nisa). Jedná se o dobrovolné sdružení obcí a měst v prostoru tzv. Trojzemí, což je související hraniční oblast České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Všechny tři právnické osoby (sdružení) byly založeny podle právních předpisů jednotlivých zemí a mají vlastní právní subjektivitu. Uvedené státy dlouhodobě spojuje mnoho společných problémů a zájmů, které pramení ze společné, nebo velice podobné historie a ze stávajících vzájemných ekologických, ekonomických a kulturních vazeb. Euroregion ve svém příhraničním území podporuje řadu činností zaměřených mj. i na oblast cestovního ruchu. Během svého působení (od roku 1992) uskutečnil řadu projektů přispívajících k podpoře cestovního ruchu (turistický informační systém, vícejazyčné navigace pro turisty, výstavba a rekonstrukce cyklostezek, rekonstrukce turistických stezek aj.).

3.2.2 Svazky obcí (mikroregiony) Oblast Máchova kraje, kromě Svazku obcí Máchův kraj, je pokryta dalšími svazky obcí (mikroregiony) – viz. tabulka 3.1/1. Základem vzniku je dobrovolná spolupráce členských obcí, která je dána spádovostí, společnými historickými i současnými vazbami, problémy apod. Hlavním důvodem vzájemné spolupráce je zejména přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji jednotlivých obcí. Míra aktivit v rámci této spolupráce v oblasti cestovního ruchu je však mezi jednotlivými mikroregiony různá. Mezi prvotní důvody vzniku těchto sdružení patří lepší možnost získat a čerpat finanční prostředky z evropských, ale i státních a regionálních fondů, protože umožňují vznik větších a významnějších projektů. Hlavním důvodem vzniku a existence Svazku obcí Máchův kraj je především právě podpora cestovního ruchu na tomto území a možnost financovat společné projekty z různých fondů. Jednotlivé obce sdružené v tomto svazku dále očekávají společnou propagaci celého území (včetně jednotlivých obcí) za účelem jeho zviditelnění. Za velmi důležitou aktivitu v rámci existence svazku pokládají obce zejména vzájemnou spolupráci na přípravě kulturních a sportovních akcí a společných projektů v oblasti cestovního ruchu včetně zlepšení koordinace těchto akcí.

3.2.3 Informační centra Informační centra jsou účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu v oblasti komunikace s návštěvníky, turisty a subjekty cestovního ruchu tím, že v místě svého působení poskytují informační servis, distribuci propagačních a informačních materiálů a další služby spojené se zajištěním cestovního ruchu. Pro území Máchova kraje jsou významná zejména následující informační centra:

20

o

Informační centrum Doksy

Hodnocení turistické sezony v roce 2005 z pohledu Informačního centra v Doksech: Problém související s minulou sezonou (znečištění Máchova jezera nadměrným množstvím toxických sinic a chlorofylu) byl prozatímně vyřešen ozdravěním vod prostřednictvím rozstřikování roztoku se solemi hliníku, což mělo za následek pokles znečišťujících látek až o 80 %. Nyní zůstává koncentrace sinic hluboko pod povolenou hranicí. Letošní sezona končila prakticky posledním srpnovým dnem. Negativním jevem letošního roku bylo nepříznivé počasí, které způsobilo pokles návštěvníků. Pokles návštěvníků se ovšem již v takové míře neprojevil na návštěvnosti IC v Doksech, kde ve sledovaném období (červen až srpen) navštívilo IC Doksy na 6.800 lidí, což znamená úbytek o 400 oproti roku minulému. Tento úbytek byl zaznamenán ale jen u tuzemců. V porovnání s loňským rokem došlo k nárůstu návštěvnosti pouze u Rusů a Angličanů. Důvody návštěvy IC jsou srovnatelné s již uplynulými roky. V prvé řadě je to zájem o informace týkající se možnosti ubytování a stravování, dosažitelnosti turistických cílů, plánu města Doksy s vyznačenými ulicemi, možností sportovního a kulturního vyžití, vyhledání dopravního spojení, informací o lodní dopravě na Máchově jezeře apod. Mezi největší úspěch letošního roku patří otevření sezonní pobočky IC Doksy ve Starých Splavech, přičemž k tomu, aby se IC mohlo ve Starých Splavech otevřít, byla nutná spolupráce mezi Městem Doksy a podnikateli, kteří se k tomuto záměru postavili velice vstřícně. IC ve Starých Splavech bylo v provozu od 20. června do 21. srpna, tj. v době, kdy je zde sezona v "plném proudu". V tomto období navštívilo IC St. Splavy necelých 2.000 turistů a výletníků. Nejčastější dotazy se týkaly možností ubytování, dále byly poskytovány informace o lokalizaci a přesném umístění jednotlivých rekreačních zařízení, o tipech na výlety, o dopravním spojení a o tom, kudy se dostat k plážím Máchova jezera. Málokterý návštěvník by totiž hledal Máchovo jezero za hrází naproti Sklípku, spíše jejich kroky směřovaly na louku ležící přesně na opačné straně. Opět se tak potvrdila potřeba kvalitního informačního vyznačení důležitých turistických cílů v našem městě a blízkém okolí. Úspěšné uvedení IC ve Starých Splavech do provozu je konkrétním dokladem přínosné spolupráce Města Doksy s podnikateli v cestovním ruchu. Dalším důležitým krokem v navázání spolupráce s podnikatelskou sférou je letos 1. vydání Katalogu ubytování a stravování v Máchově kraji 2005/2006. Vydáním této publikace vychází IC Doksy vstříc velkému počtu turistů, kteří shánějí informace o ubytovacích a stravovacích možnostech v Doksech a okolí. Jedná se o barevnou trojjazyčnou (Čj, Nj, Aj) tiskovinu formátu 1/3 A4 na křídovém papíře s placenou inzercí hromadných ubytovacích zařízení a restaurací. Z výše uvedeného vyplývá, že pro IC Doksy byla letošní sezona úspěšná. Tabulka 3.2/1 Návštěvnost Informačního centra v Doksech Národnost návštěvníků Rok 2003 Česká 5 473 Německá 1 450 Holandská 324 Dánská 78 Ruská 48 Belgická 18 Polská 54 Anglická 8 Francouzská 11 Slovenská Celkem 7 247 Zdroj: Informační středisko Doksy

21

Rok 2004 5 088 1 546 339 64 46 34 24 22 15 11 7 189

Rok 2005 4 873 1 471 311 6 800

Graf 3.2/1 Vývoj v počtu návštěvníku Informačního centra v Doksech od roku 1999 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

1999 2000 2001 2002 2003 2004 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Zdroj: Informační středisko Doksy o

Informační centrum Bělá pod Bezdězem

IC Bělá pod Bezdězem poskytuje návštěvníkům zejména informace o městě a okolí, o možnostech výletů, o ubytovacích a stravovacích kapacitách, dopravních spojích a kulturních programech. Kromě toho IC prodává regionální literaturu, turistické známky a pohledy. Další služby spočívají v poskytování přehledu o volných pracovních místech, v nabídce kopírování, laminování, skenování a přístupu na internet. IC Bělá navštívilo roku 2005 (červen – září) celkem 580 lidí. o

Městské informační centrum Česká Lípa

MIC Česká Lípa sídlí na MěÚ v České Lípě. Mezi základní nabídku služeb patří poskytování informací o místních společenských, kulturních a sportovních akcích, pamětihodnostech, spojích, ubytovacích a stravovacích službách, činnostech odboru MěÚ, tipech na výlet apod. Klienty MIC Česká Lípa lze rozdělit do čtyř skupin: I. II. III. IV.

Klienti žádající informace o chodu městského úřadu, telefonních číslech na různé organizace, o městě či problémech týkajících se zejména sociálních služeb. Počet těchto klientů činil v roce 2005 cca 5000. Návštěvníci či turisté požadující informace o tipech na výlet, ubytovacích a stravovacích zařízeních, volnočasových aktivitách apod. Počet obsloužených (ne procházejících MIC) činil roku 2005 cca 4000. Děti základních a středních škol hledajících informace a podklady pro své studium. Statistika této návštěvnosti vedena není, ale informace jsou poskytovány průběžně po celý školní rok. Telefonické dotazy (cca 3500 ročně) od místních občanů a od turistů. Dotazy od turistů jsou často cíleny na ubytovací kapacity, stravovací služby, kulturní vyžití, cykloturistické trasy, pamětihodnosti, turistické cíle v České Lípě a okolí.

Z hlediska celkového hodnocení návštěvnosti MIC v porovnání s rokem 2004 lze hovořit o zvýšení návštěvnosti MIC Česká Lípa cca o 20 %. o

Městské informační centrum Dubá

MIC Dubá bylo zřízeno v srpnu roku 2004. Z tohoto důvodu nejsou v současnosti dostupné žádné bližší statistické údaje. Hodnocení letošního roku je spojeno s rostoucí tendencí, co se týče počtu návštěvníků. Z hlediska jejich národnosti se jedná ze 70 % o české turisty a zbývající procento je tvořeno zejména návštěvníky z Německa, Holandska a Anglie. Mezi hlavní poskytované služby MIC patří předávání turistických informací, prodej propagačních materiálů, turistických a cykloturistických map, pohlednic, poštovních známek aj.

22

o

Další informační centra

Město Mimoň sice nemá zřízeno „klasické“ informační centrum pro turisty, ale zčásti je tento deficit nahrazen kulturním a informačním střediskem na MěÚ v Mimoni a informačním centrem provozovaným společností Mimoňská komunální, a.s. Informační středisko na MěÚ dodává propagační materiály, upomínkové předměty a mapy do IC sídlícího v Mimoňské komunální, a.s., které je otevřeno denně od pondělí do pátku (návštěvnost sledována není). Městské informační středisko ve Stráži pod Ralskem bude otevřeno na podzim roku 2005. MIS bude působit na městském úřadě ve Stráži p. R., který je současně jeho zřizovatelem. Provozovatelem je společnost Panda sport. Spolupráce a vzájemná komunikace mezi IC na území Máchova kraje Vzájemnou spolupráci jednotlivých IC lze rozdělit na pravidelnou a nahodilou. V rámci pravidelné spolupráce si IC předávají potřebné informace telefonicky, elektronicky či poštou (vzájemné výpomoci při tvorbě propagačních materiálů aj.). Nahodilá spolupráce spočívá především v pořádání schůzek IC, společné účasti na výstavách apod. Mezi hlavní problém uvedených IC patří zejména obtížnost dopravy na různé akce a nedostatek propagačních materiálů (zejména v barevném provedení s vícejazyčnými mutacemi) z důvodu limitovaného rozpočtu. Dalším negativem je nedostatečný počet zdarma poskytovaných informačních materiálů v Čj, Nj a Aj o daném městě včetně map. IC komunikují s podnikatelským sektorem především v rovině předávání informací o pořádání výstav, na kterých se mohou firmy prezentovat či kterých se mohou osobně zúčastnit. Dotazy ze strany českých návštěvníků IC jsou často zaměřeny na pamětihodnosti, trasy na výlet, cyklotrasy, sportovní vyžití, koupaliště, kempy apod. Náročnější turisté vyhledávající programy s adrenalinovými sporty či speciální zábavu (pivní slavnosti, specializovaná kuchyně atd.) zpravidla nehledají informace v IC, ale u cestovních kanceláří a agentur.

3.2.4 Cestovní kanceláře a agentury Subjekty cestovního ruchu se podle zákona č. 159/199 Sb. o cestovním ruchu člení na cestovní kanceláře a agentury. Cestovní kanceláře nesou plnou zodpovědnost za klienta, a proto musí složit finanční prostředky do rizikového fondu a musí být členy asociace cestovních kanceláří. Většina cestovních kanceláří jsou malé podnikatelské subjekty, které jsou registrovány buď jako právnické nebo fyzické osoby. Cestovní agentury vystupují jen jako prostředníci a poskytují konzultační služby v oblasti turismu a cestování. Nejsou tour-operátory a prodávají zájezdy, které organizují cestovní kanceláře. V České republice sdružuje cestovní kanceláře a cestovní agentury Asociace cestovních kanceláří České republiky. Na území Svazku obcí Máchův kraj není žádná cestovní kancelář ani není žádná cestovní kancelář registrována mezi členy a přidruženými členy. Podnikatelé z oblasti pohostinství a cestovního ruchu v České republice mohou být členy Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu. Z oblasti Svazku obcí Máchův kraj není žádná cestovní kancelář ani žádná cestovní agentura registrována. Na území svazku obcí je registrována pouze 1 cestovní kancelář a 1 cestovní agentura. Jedná se o společnost s ručením omezeným DODAS, s. r. o., se sídlem 294 23 Čistá 4, která má registrovanou činnost cestovních kanceláří (633010) a agentur (633030) vedle dalších svých činností, jako např. silniční nákladní doprava, ostatní pozemní osobní doprava nepravidelná, maloobchod se smíšením zbožím atd.

23

3.3 Základní data o cestovním ruchu 3.3.1 Ubytovací a stravovací kapacity Z výsledků vlastního šetření vyplývá, že na území svazku obcí je nedostatečná ubytovací i stravovací kapacita (s výjimkou větších měst) zejména v sezonním období. Převis poptávky nad nabídkou v případě uvedených kapacit působí negativně na rozvoj cestovního ruchu v obcích, jelikož zde není potenciál pro vícedenní turisty. Často hlavním zdrojem potenciálních návštěvníků, zejména v případě menších obcí, je existence cyklostezek a cyklotras. K této nabídce ovšem chybí vhodná infrastruktura včetně odpovídající stravovací kapacity, která by je přilákala do obce, případně motivovala k další návštěvě (informace o místních atrakcích apod.). Úroveň technického stavu a vybavenost ubytovacích kapacit je u jednotlivých druhů zařízení a v jednotlivých obcích odlišná. Spokojenost turistů s ubytováním na území svazku obcí byla zjišťována prostřednictvím dotazníkového šetření (viz kapitola 3.5). Prostřednictvím osobního šetření bylo dále zjištěno, že zejména vybavenost a služby těchto zařízení často nevyhovují požadavkům turistů. Tabulka 3.3/1 Ubytovací zařízení na území svazku obcí Máchův kraj – současný stav Obec Počty ubytovacích zařízení Podnikové Ubytování Chatová Dětský Hotel Penzion rekreační v osada tábor zařízení soukromí Doksy 13 26 41 48 130 Bělá pod 3 3 1 1 Bezdězem Bezděz 1 1 Březovice Čistá Dubá 1 1 2 Chlum Jestřebí Kravaře Luka Okna 1 Plužná 1 Skalka u Doks Tachov 1 1 Tuháň 1 Vrchovany Zahrádky Ždírec 1 1 Celkem 15 28 41 1 49 136 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření (pozn.: prázdné kolonky = nezjištěno)

Kemp 2 1

3

Z tabulky 3.3/1 vyplývá, že největší koncentrace ubytovací kapacity je soustředěna v Doksech a nejbližším okolí. Ostatní obce nemají buď vůbec žádnou ubytovací kapacitu, nebo velice malou (např. pouze v soukromých objektech). Ze statistických výkazů v oblasti cestovního ruchu, přesněji v počtu ubytovacích zařízení a lůžek, vyplývá, že dochází k postupnému snižování obou sledovaných ukazatelů na celém území Libereckého kraje včetně území Máchova kraje.

24

Statistické údaje o počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a turistických tuzemských cest za účelem trávení volného času a rekreace dle krajského uspořádání uvádí příloha 8, tabulky 8/1 a 8/2. Tabulka 3.3/2 Stravovací zařízení na území Svazku obcí Máchův kraj – současný stav Druh zařízení počet Restaurace 36 Motorest 2 Bistro 2 Hospoda, pivnice 12 Cukrárna 3 Vinárna 3 Bufet 3 Disco 2 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření (pozn. údaje neobsahují data od následujících obcí: Čistá, Jestřebí a Kravaře) Lepší možnosti stravování či občerstvení jsou ve větších městech a obcích, a to především v letní sezóně, kdy je oblast navštěvována turisty. V zimní sezoně jsou některá tato zařízení uzavřená. V malých obcích jsou v provozu často pouze hospody, otevřené v některých případech jen v pozdních odpoledních a večerních hodinách a navštěvované nejvíce místními obyvateli.

3.3.2 Přehled kulturních a historických atraktivit, návštěvnost území K tomu, aby byl Máchův kraj atraktivní turistickou oblastí, musí mít dostatečně zmapovanou vlastní nabídku atraktivit. Bez těchto informací nemůže být cestovní ruch koncepčně rozvíjen. Nabídka a kvalita těchto atraktivit je rozhodující pro spokojenost návštěvníků a turistů. Oblast Máchova kraje je pokryta množstvím kulturních i historických atraktivit, které podněcují zájem návštěvníků a turistů (nejvýznamnější atraktivity jsou zmíněny v kapitole 3.1.4). Kromě toho se zde nacházejí také různorodé nabídky sportovního vyžití, které jsou ovšem dostupné spíše ve větších městech a obcích sledovaného území. Největší koncentrace cestovního ruchu Máchova kraje se nachází v bezprostředním okolí Máchova jezera, přičemž se jedná především o sezonní návštěvnost. Snahou všech zainteresovaných subjektů v oblasti cestovního ruchu by mělo být prodloužení hlavní sezony. Dalším problémem je nedostatečná nabídka na trávení volného času mimo koupání v této oblasti (při příznivém i nepříznivém počasí). Podnětem může být iniciace vytvoření organizovaných výletů, tematických tras, podpora využívání cyklotras (dostupnost půjčovny kol) apod. Návštěvnost jednotlivých kulturních a historických objektů je různá dle míry popularity, velikosti a typu. Nižší je obecně v malých muzeích a méně známých památkách menšího rozsahu, kde se pohybuje návštěvnost v řádu stovek, maximálně několik tisíc ročně. Vyšší je v případě státních zámků a hradů a ve velkých muzeích, které jsou více propagované a mají již pro návštěvníky vytvořené zázemí. Na území Máchova kraje se jedná zejména o hrad Bezděz, který je pro návštěvníky další velice lákavou atraktivitou. Návštěvnost tohoto hradu činí cca 50 000 lidí / rok. Tato skutečnost vytváří velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu jednak v bezprostředním okolí hradu, tedy v obci Bezděz, a jednak i na širším území (možnost nalákat návštěvníky hradu na další atraktivity v přilehlém území).

25

Tabulka 3.3/3 Kulturní zařízení a historické památky na území Svazku obcí Máchův kraj, současný stav Typ zařízení Počet Hrad, zřícenina 7 Zámek 3 Kino (v jednom případě se jedná o letní kino) 2 Kulturní dům, středisko 5 Společenský sál 5 Knihovna 6 Galerie, muzeum 4 Kostel 9 Klášter 1 Lidová architektura - roubené domy, lidové stavby, chalupy (jednotka udává počet obcí) 7 Drobné sakrální stavby (jednotka udává počet obcí) 16 Pravěká sídliště (mezolitické) 1 Infobox 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření (pozn. údaje neobsahují data od následujících obcí: Čistá, Jestřebí a Kravaře) Pouze v Doksech je poměrně bohatý společenský život, ale jen v letní sezoně, kdy město a okolí zaplaví tisíce rekreantů z České republiky i ze zahraničí. Mimo hlavní sezonu je nabídka kulturního vyžití slabší a obyvatelé musí dojíždět na koncerty, divadelní představení apod. do České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce a Prahy. Ve většině obcí se nachází několik sakrálních staveb, zejména kapliček, božích muk, morových sloupů a soch svatých (některé z nich jsou kulturními památkami), přičemž část z nich jsou ve velmi špatném technickém stavu. Tabulka 3.3/4 Sportovní zařízení na území Svazku obcí Máchův kraj, současný stav Typ zařízení Počet Koupaliště, bazén, přírodní koupání 9 Cyklistické trasy (jednotka udává počet obcí) 7 Tělocvična 10 Fitcentrum 3 Skatepark, U-rampa 1 Volejbalové hřiště, kurty 6 Plážový volejbal 5 Fotbalové hřiště velké 9 Sportovní hřiště malé -univerzální 13 Tenisová hala a kurty 7 Stolní tenis 3 Sauna 4 Solárium 2 Kuželky 1 Bowling 1 Loděnice 1 Půjčovna lodí 4 Jízdárna 2 Minigolf 5 Rybaření - revíry 9 Rybaření – prodej povolenek a ryb. lístků 2 Lovecké možnosti 2 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření (pozn. údaje neobsahují data od následujících obcí: Čistá a Jestřebí)

26

Nejvíce možností sportovního vyžití je opět ve větších městech, kde působí různé tělovýchovné jednoty a oddíly. V malých obcí jsou to často veřejná hřiště či hřiště klubového fotbalu. Pozitivní stránkou je existence cyklotras (sítě cyklotras) ve většině obcí, které jsou vzhledem k vysokému počtu cykloturistů důležitým předpokladem rozvoje cestovního ruchu.

3.3.3 Konkurence Konkurenční pozici lze rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní konkurence je představována z pohledu geografické a kulturní diferenciace uvnitř území Svazku obcí Máchův kraj. Jednotlivé obce využívají všechny výhody, které jim dané území poskytuje – kulturní tradice, přírodní podmínky, apod. včetně lidského potenciálu. Vnitřní konkurence se tak v rámci sledovaného území nevztahuje na přilákání návštěvníků (turistů) ze sousedních obcí, ale spíše na oblast získávání dotací a příspěvků na rozvoj cestovního ruchu. Vybavenost jednotlivých obcí historickými a přírodními podmínkami je velice různorodá. Tato skutečnost ovšem nevede k nárůstu vzájemné konkurence mezi obcemi Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu, ale naopak je brána jako pozitivní skutečnost, která může návštěvníkovi (turistovi) nabídnout více atraktivit v tomto území, což podporuje rozvoj cestovního ruchu vztaženého na celou oblast Máchova kraje (včetně růstu dlouhodobějšího pobytu v regionu). Vnější konkurence je „de facto“ tvořena všemi dalšími středisky cestovního ruchu v České republice (sousedícími i vzdálenějšími), jedná se zejména o oblasti nabízející podobné aktivity (pěší turistika, cyklosturistika, koupání, vodní sporty). Atraktivnost jednotlivých turistických regionů v České republice udává tabulka 3.3/5 (turistická oblast Máchův kraj náleží do turistického regionu Český sever). Tabulka 3.3/5 Atraktivnost turistických regionů České republiky, květen 2004 Turistické regiony Atraktivita v % Jižní Čechy 53 Šumava 44 Jižní Morava 38 Krkonoše 30 Český ráj 21 Severní Morava a Slezsko 19 Vysočina 18 Západočeské lázně 18 Praha 14 Východní Čechy 11 Okolí Prahy 11 Střední Morava 9 Český sever 7 Severozápadní Čechy 4 Plzeňsko 3 Zdroj: STEM/MARK, Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR

3.4 Analýza financování cestovního ruchu Analýza financování oblasti cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj byla zjišťována prostřednictvím dotazníkového šetření. Jelikož nejsou k dispozici údaje od všech obcí svazku, je následující tabulka výdajů z obecních rozpočtů uvedena v průměrných hodnotách za porovnatelný celek (tedy za obce do 300 obyvatel, které vyplnily dotazník, což představuje počet 7 obcí).

27

Tabulka 3.4/1 Vybrané průměrné výdaje z obecních rozpočtů na rok 2004 související s cestovním ruchem Druh výdajů Z rozpočtu obce (Kč) Pohyb oproti roku 2003 (nárůst +, pokles -) 44 147 + 7 247 Veřejná doprava 60 027 + 14 580 Osvětlení 253 198 + 49 019 Údržba zeleně a krajiny 109 198 - 259 589 Dopravní komunikace (výstavba, údržba) 56 153 + 11 924 Kulturní činnost 14 414 + 10 672 Sportovní zařízení – provoz, výstavba, údržba 4 268 + 4 436 Propagace a prezentace obce Zřízení a provoz informačního centra Turistický informační systém Údržba a rekonstrukce památek Poplatek za členství ve sdružení cestovního ruchu 1 759 + 1 272 Poplatky za členství v jiných sdruženích Jiné (v souvislosti s cestovním ruchem) Celkem průměrné vybrané výdaje na 543 164 cestovní ruch Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z tabulky 3.4/1 je patrné, že největší objem výdajů z rozpočtu obce na oblast cestovního ruchu směřuje do údržby zeleně a krajiny, na dopravu, osvětlení a do oblasti kulturní činnosti. V této souvislosti je ovšem nutné poznamenat, že výdaje na opravu a údržbu dopravních komunikací v roce 2004 oproti roku 2003 značně poklesly, a to i přes nepříznivý stav místních komunikací. Ve větších městech rostou výdaje úměrně s počtem obyvatel, přičemž struktura výdajů je obdobná. Pro financování některých výdajů v oblasti cestovního ruchu lze využít řadu grantů z evropských, národních a regionálních fondů. V roce 2004 financovaly obce Svazku obcí Máchův kraj tímto způsobem průměrně cca 28,9 % celkových výdajů na oblast cestovního ruchu. Dotace a granty byly ve sledovaném území využity především na údržbu zeleně a krajiny, kulturní činnosti a údržbu a rekonstrukci památek. Pro investice do cestovního ruchu mohou obce, svazky obcí, podnikatelské osoby, NNO (aj.) využít dotačních titulů Libereckého kraje, jejichž tematické zaměření včetně dalších informací popisuje tabulka 9/1, příloha 9. Kromě regionálních dotačních titulů lze dále využít národní zdroje dotací, mezi které patří Státní program podpory cestovního ruchu zaměřený zejména na vytváření ekonomických podmínek k iniciaci a podpoře aktivit, které budou systematicky řešit situaci v cestovním ruchu, na zajištění uvolnění skrytého potenciálu v cestovním ruchu, dosažení růstu podílu cestovního ruchu na prosperitě regionů a zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů, zvyšování devizových příjmů z cestovního ruchu, získávání nových pracovních příležitostí v regionech, podporu rozvoje zejména malého a středního podnikání a zkvalitnění infrastruktury. V souvislosti se vstupem do Evropské unie získala Česká republika přístup k evropským fondům (zejména Strukturální fondy EU, Iniciativy Společenství). Oblast cestovního ruchu je v rámci Strukturálních fondů EU podporována zejména ve Společném regionálním operačním programu (Priorita 4) a v operačním programu Rozvoj lidských zdrojů (Opatření 4.2). Příhraniční oblast (Liberecký kraj) umožňuje žadatelům čerpat z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, která podporuje česko-saskou a česko-polskou spolupráci. Na oblast cestovního ruchu je v případě česko-polského programu cíleno opatření 1.3, 2.1 a 2.2. a v případě česko-saského programu opatření 1.2, 4.2 a 4.3.

28

Jelikož je cestovní ruch složen z řady segmentů je důležité poznamenat, že kromě uvedených programů zaměřených přímo na cestovní ruch mají pozitivní vliv na jeho rozvoj též dotace čerpané na další programy (např. doprava, životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů, podpora podnikání apod.). Nemalý objem prostředků získávají obce prostřednictvím daní. Průměrné daňové příjmy svazku obcí v roce 2004, včetně vývoje od roku 2002, uvádí tabulka 9/2, příloha 9.

3.5 Analýza poptávky, profil návštěvníka Shrnutí analýzy poptávky Analýza poptávky cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj byla zpracována z odevzdaných 114 dotazníků, ve kterých bylo respondentům položeno celkem 15 otázek. Otázky mapovaly především pohlaví, věk, místo trvalého pobytu, povolání, důvod pobytu respondentů na území svazku obcí, délku pobytu, četnost návštěv v oblasti a spokojenost s úrovní a kvalitou nabízených služeb cestovního ruchu. Dotazy také směřovaly ke spokojenosti s cenovou hladinou poskytovaných základních a doplňkových služeb cestovního ruchu a jedna z otázek byla položena na téma, co jim chybí v nabídce rekreačního zařízení. Dotazníkového šetření se zúčastnili návštěvníci z České republiky, a to z 32 okresů. Malé procento respondentů pocházelo z Holandska a Německa. Nejvíce návštěvníků bylo z hlavního města Prahy. Do Máchova kraje přijeli poprvé, ale i opakovaně. Důvod jejich pobytu v regionu byl pestrý, i když mezi nimi chyběla „služební cesta“, „jen projíždíme“ a „tramping“. Hlavním důvodem byl rekreační pobyt a pěší turistika. Noví návštěvníci se o Máchově kraji dozvěděli různým způsobem. U nových návštěvníků to bylo především doporučení jejich známých a internet. Respondenti upřednostňují dlouhodobý cestovní ruch, neboť většina dotázaných přenocovala v regionu alespoň 3 a více dnů. Návštěvníci pomocí stupnice 1 – 5 hodnotili svou spokojenost s úrovní cen v souvislosti s poskytovanou kvalitou. Respondenti stanovili 3. stupeň u všech takto položených otázek – u ceny za ubytování, stravování, občerstvení, sportovní poplatky a parkování. Další klasifikační stupnice se škálou 1 – 5 byla určena pro hodnocení kvality poskytovaných služeb, jejich četnosti a úrovně. Respondenti prakticky u všech otázek využili celou klasifikační stupnici. Nejvyšší stupeň 1 převládal v případě kvality ubytování, možnosti občerstvení během dne, možnosti parkování, údržbě pláží u Máchova jezera, informovanosti v Informačním centru Doksy a v dalších centrech a dostupnosti propagačních materiálů. Návštěvníci klasifikační stupeň 4 a 5 používali v menší míře. Většina respondentů hodnotila v těchto otázkách do 3. hodnotícího stupně. Pro doplnění nabídky regionu v oblasti cestovního ruchu slouží údaje z otázky „Co Vám chybí v nabídce rekreačního střediska?“ Odpovědi respondentů se týkaly recepčních, ubytovacích, stravovacích a dopravních služeb, vybavení rekreačních středisek, jejich sociálního zázemí a udržování čistoty. Návštěvníci poskytli podněty pro zlepšení propagace jednotlivých zařízení, ale i celého regionu. Za uvážení stojí i jejich požadavky na rozšíření obchodní sítě v regionu, např. o globální retailery – Kaufland a Baumax. Analýza poptávky cestovního ruchu Svazku obcí Máchův kraj je podkladem pro zpracování další návrhové části. Profil návštěvníka území Svazku obcí Máchův kraj Dotazníkové šetření bylo provedeno v hlavní sezoně, tj. v letních měsících. Z tohoto důvodu je profil, který vychází z tohoto šetření, zacílen na návštěvníka regionu v průběhu letní sezony a dá se shrnout do 15 bodů: 1. Návštěvník regionu může být muž nebo žena. Typickým návštěvníkem je však spíše žena. 2. Oba jsou mladšího věku mezi 21 – 30 lety, případně 31 – 40 lety. 3. Muž je buď dělník, zemědělec, případně student či podnikatel nebo řídící pracovník. Žena je administrativní pracovnicí, nebo zaměstnankyní státního sektoru, případně studentka. 4. Nejčastěji přijíždějí z České republiky z hlavního města Prahy, ale jsou také ze všech koutů České

29

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

15.

republiky. Pokud se jedná o zahraniční návštěvníky, jsou to především Němci. Do regionu se dopravují osobním automobilem. Cílem jejich návštěvy v regionu je rekreační pobyt, případně turistika. V regionu se zdrží 7 dnů. Do regionu ho doprovází buď pouze partner nebo partnerka či celá rodina s dětmi mladšího věku. Informace o regionu nejčastěji čerpá od známých a z internetu. Do regionu přijíždí buď poprvé, nebo opakovaně. Je ochoten v průměru denně utratit cca do 900,00 Kč za 1 osobu, přičemž nejvíce vynaloží za ubytování a stravování. Je ovšem také ochoten vynaložit finanční prostředky i na zábavu a ostatní aktivity. Úroveň požadovaných cen mu nepřipadá ani vysoká ani nízká. Hodnotí je 3. stupněm z 5 klasifikačních stupňů. Úroveň poskytovaných služeb hodnotí také středním hodnotícím stupněm z nabízené škály. Připadá mu dobrá. S nabídkou služeb v regionu je většinou spokojen. Zvláště pak s ubytováním a stravováním během dne. Kladně hodnotí čistotu pláží u Máchova jezera a kvalitu informovanosti v informačních centrech, kde jsou mimo jiné k dispozici propagační materiály, které při své první návštěvě vyžaduje. Je celkem spokojen i s nabídkou dalších služeb, jako například s možností parkování, s nabídkou sportovních služeb, možností kultury a zábavy a s údržbou ostatních pláží. Dobrá mu připadá i kvalita značení cyklotras.

3.6 Vhodné formy cestovního ruchu Z předchozích kapitol je zřejmé, jaké jsou hlavní cílové skupiny návštěvníků turistické oblasti Máchův kraj a jaké jsou důvody jejich pobytu. Je zřejmé, že je vhodné i nadále využívat pro rozvoj cestovního ruchu uvedenou klientelu a rozvíjet dle toho stávající nabídku. Současně je také důležité přilákat do oblasti i méně zastoupené skupiny a vytvořit pro ně vhodnou nabídku. Máchův kraj nabízí pro rozvoj cestovního ruchu řadu atraktivit a turistických cílů. Nejvíce frekventované aktivity jsou zaměřené na rekreaci spojenou s koupáním, dále na sport, poznávání přírody, přírodních zajímavostí, kulturních a historických památek a kulturní vyžití. V souvislosti s uvedeným zájmem návštěvníků lze definovat několik forem cestovního ruchu, které se na tomto území provozují a které je vhodné dále rozvíjet. Rekreační cestovní ruch Oblast Máchova kraje je specifická přítomností Máchova jezera, kde je soustředěna většina návštěvníků v této oblasti v době letní sezony. Perspektiva Máchova jezera a jeho „věhlasnost“ by měla být v budoucnosti náležitě využita za účelem přilákání turistů a prodlužování jejich pobytu. Blízké okolí Máchova jezera by mělo být zdrojem dalších, doplňujících atraktivit pro klientelu a zdrojem informací pro možnosti trávení volného času i v okolí (včetně nepříznivého počasí a v době mimo hlavní sezonu). Kulturně poznávací cestovní ruch Velice frekventovaným cestovním ruchem na území Máchova kraje je kulturně poznávací cestovní ruch. Máchův kraj skýtá na svém území řadu přírodních a historických památek vhodných k rozvoji této turistiky. Vývoj kulturně poznávacího cestovního ruchu bude závislý na aktivitách směřujících k přilákání turistů, tedy na marketingu a tvorbě speciálních turistických produktů a programů využívajících stávající nabídku atraktivit Máchova kraje. Sportovně orientovaný cestovní ruch Území Máchova kraje nabízí příležitosti především v oblasti cyklosturistiky a pěší turistiky. Cykloturistika nabývá v současné době velkého významu z důvodu rostoucího zájmu ze strany návštěvníků. Území Máchova kraje nabízí hustou síť cyklotras (případně cyklostezek), které jsou

30

vedeny zejména po místních komunikacích, kde je nízká míra frekvence dopravy. Snahou zainteresovaných subjektů by mělo být vedení cyklotras a cyklostezek kolem přírodních a historických atraktivit a vybudování potřebné doprovodné infrastruktury. Tyto skutečnosti budou pozitivně působit na rozvoj cykloturistiky. Tato forma cestovního ruchu může přilákat návštěvníky i do obcí, na jejichž území se nenachází jiné atraktivity (přírodní a historické památky, sportovní vyžití apod.). Na území Máchova kraje se jedná zejména o malé obce (např. Plužná, Březovice, Čistá, Okna, Luka aj.). Venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika Venkovský cestovní ruch je velice perspektivní formou využívající přírodního potenciálu oblasti Máchova kraje. Součástí této formy cestovního ruchu je agroturistika, ekoturistika a ekoagroturistika rozvíjející se na principu trvale udržitelného rozvoje, tedy způsobem nepoškozujícím životní prostředí. Pro tyto formy cestovního ruchu jsou na území Máchova kraje vhodné podmínky. V některých obcích se nachází historické objekty lidové architektury, zemědělské usedlosti či tradiční řemeslné a potravinářské objekty. V současnosti má vhodné podmínky k podpoře venkovské turistiky většina z obcí Máchova kraje a k podpoře agroturistiky či ekoturistiky například Ždírec, Okna či Bezděz. Cestovní ruch mládeže Cestovní ruch mládeže je pro oblast Máchova kraje významný, jelikož zde tráví často dovolenou rodiče s dětmi. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat aktuálním trendům a budou vyžadovat svůj image a specifický marketing. V této souvislosti se nabízí tvorba produktů ve formě zajímavých her, soutěží apod. Tematické trasy Další perspektivní formou cestovního ruchu jsou tematické trasy využívající charakteristiky území Máchova kraje. Mohou spočívat například ve využívání tradic, technických památek, přírodních zajímavostí, tradiční výroby, zemědělství apod. Oblast Máchova kraje je specifická zejména lidovou architekturou či řemeslnými tradicemi. Nachází se zde mnoho přírodních atraktivit a také technické památky např. se zaměřením na chmelařství (sušárna chmele se dvěma sušícími věžemi v Dubé). Cestovní ruch seniorů Cestovní ruch seniorů může být právě formou, která pomůže prodloužit letní sezonu na území Máchova kraje. S tím ovšem souvisí řada dalších skutečností, jako je dostupnost zdravotnických služeb, bezpečnost, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, společenské aktivity a kvalita ubytování a stravování.

3.7 Analýza stávajícího systému marketingových aktivit v cestovním ruchu Rozvoj cestovního ruchu na území Máchova kraje úzce souvisí s kvalitním systémem marketingových aktivit spočívajícím v aplikaci marketingového mixu v celé jeho šíři, tedy v uplatňování všech jeho složek na trhu (produkt, cena, distribuce a propagace). V současné době jsou uplatňovány pouze některé segmenty. Svazek obcí Máchův kraj jistým způsobem sice provádí „lokální a regionální destinační management“, ovšem pouze na nižší úrovni (vydávání propagačních materiálů, informačních letáků apod.). Lokální destinační management spočívá především v zajištění informací pro hosty a v koordinaci tvorby produktu. Těžištěm práce je například lokální řešení dopravy, provoz informačního a rezervačního systému, koordinace výstav, nabídka místních prospektů, turistických map aj. Regionální destinační management je na úrovni turistického regionu (lze takto označit turistickou oblast Máchův kraj) a jeho hlavní úkoly spočívají v profilaci turistické značky a péče o ni, v obsluze turistického trhu, tvorbě a koordinaci nadlokálních činností a v distribuci. Mezi hlavní aktivity patří zejména účast na turistických

31

veletrzích, prodejní cesty a exkurze, reklamní kampaně, koordinace informačních a rezervačních systémů, regionální veřejná nebo privátní doprava, regionální slevové karty apod. K tomu, aby byl vytvořen co nejefektivnější a stabilně udržitelný systém řízení cestovního ruchu, tedy destinační management v oblasti Máchova kraje, je zapotřebí co nejširší zapojení zainteresovaných veřejných i soukromých subjektů na tomto území včetně „osoby“ koordinátora. Produkt Prostřednictvím náležitě připravených (vyvinutých) turistických programů (tematických balíčků) a produktů lze zlepšit nabídku cestovního ruchu v oblasti a tím i přispět k rozvoji cestovního ruchu. V tomto směru se nejedná pouze o tvorbu zcela nových produktů, ale i o zformování do trhem požadované podoby stávajících produktů či produktových balíků či vytvoření sice nových produktů, ale s využitím stávajících atraktivit. V současné době je na území Máchova kraje nedostatečná nabídka turistických programů. Úzkou souvislost s produktem má též kvalita a úroveň doprovodných služeb a alternativních programů pro návštěvníky oblasti. Jedná se například o rozšíření počtu turistických informačních center, počtu malých podnikatelů se zaměřením na sektor cestovního ruchu, vytvoření tematických výletů apod. Mezi dominantní produkty turistické oblasti Máchův kraj patří zejména aktivity v letní sezoně, tedy koupání, pěší výlety, vycházky do přírody, cykloturistika, rybaření a poznávací výlety, prohlídky památek a návštěva kulturních akcí. Zřejmým nedostatkem celé oblasti je nabídka volnočasových aktivit v zimním období a v případě nepříznivého počasí. Dle celorepublikového průzkumu (STEM/MARK, a.s., Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, květen 2004) patří mezi hlavní opatření ke zvýšení zájmu českých občanů o rekreaci a turistiku v ČR následující oblasti (seřazeno od nejvíce potřebných opatření): o o o o o o o o o o o o

Opravit silnice a mosty; Vybudovat parkoviště; Zlepšit odbornost pracovníků služeb cestovního ruchu; Zlepšit propagaci a informovanost o turistických oblastech; Zřídit automatizovaný systém vyhledávání nových míst v hotelích; Zvýšit komfort ve stávajících ubytovacích zařízeních; Zavést nová spojení hromadnou dopravou; Rozšířit nabídku sportovních služeb; Zvětšit počet informačních středisek v turistických oblastech; Zlepšit kvalitu stravování v restauracích; Rozšířit nabídku kulturních programů; Vybudovat nové hotely a ubytovací zařízení.

Většina z uvedených nedostatkových oblastí je shodná i s územím Máchova kraje, jak vyplynulo z vlastního průzkumu. Cena Cena zahrnuje tvorbu cen u jednotlivých turistických programů a produktů, tedy stanovení optimální cenové úrovně těchto produktů pro vybrané cílové skupiny obyvatel (dostupnost produktů pro studenty, seniory apod.). Za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu může být uveden do provozu např. slevový systém, který lze vytvořit za předpokladu vzájemné úzké spolupráce veřejného a soukromého sektoru a náležité koordinace všech aktivit. Návštěvníci Máchova kraje, jak vyplynulo z vlastního šetření, jsou zejména rodiny s dětmi, bezdětné páry a obyvatelé nižší příjmové skupiny. Z této skutečnosti by měla vycházet cenová politika.

32

Distribuce Pojem distribuce znamená cestu „prodeje“ nabízených turistických programů a produktů potenciální klientele. Nejvíce frekventovaným prodejem, v případě území Máchova kraje, je přímý prodej, protože většina turistů si organizuje své cesty sama (závěr vlastního šetření). Jiným způsobem prodeje je využití služeb cestovní kanceláře a agentury či dalších zprostředkovatelů. V současnosti rozvíjejícím se trendem je možnost distribuce, tedy prodeje služeb (turistických produktů a programů) přes internet. Na území svazku obcí je tato služba poskytována pouze pro bezprostřední okolí Máchova jezera (zejména pro letní období). Propagace Propagace je v současné době považovaná za nejdůležitější nástroj informovanosti zákazníků a také je nejčastěji využívána. V případě marketingových aktivit svazku obcí neexistuje žádný komplexní a ucelený systém propagace či reklamy. Společná propagace svazku obcí spočívá zejména v tvorbě propagačních a informačních materiálů a jejich následné distribuci. Propagace ze strany jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj dosahuje různé intenzity. Mezi nejčastější nástroje patří zejména webová prezentace, ovšem s různou mírou aktualizace a hloubky informací. Dalším často používaným nástrojem jsou nejrůznější propagační a informační materiály. Většina informačních aktivit probíhá často jen na území obce a v bezprostředním okolí (např. při organizaci kulturních a sportovních akcí). Nástrojem informovanosti místních obyvatel je v některých obcích místní zpravodaj poskytující základní informace o „dění“ v obci. Ucelená prezentace nabídky jednotlivých obcí (přírodní památky, kulturní památky a akce atd.) a jejich náležitá distribuce potenciálním návštěvníkům je nyní slabou stránkou celého území. Důležitost různých typů informací při volbě rekreace v ČR je víceméně shodná u všech věkových skupin a lze je seřadit dle nejvyšší důležitosti následovně (dle průzkumu společnosti STEM/MARK, a.s., Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, květen 2004): o o o o o o o o o

Informace Informace Informace Informace Informace Informace Informace Informace Informace

o o o o o o o o o

místních atrakcích a zajímavostech; cenách služeb (ubytování, doprava, stravování); způsobech a kvalitě ubytování; místních turistických a cykloturistických stezkách; možnostech provozování různých volnočasových aktivit; počasí; způsobech a kvalitě stravování; rozsahu a kvalitě lokálních služeb; způsobech dopravy.

Z tohoto šetření je patrné, že turisté si při rozhodování o místu rekreace v ČR nejdříve zjistí všechny potřebné informace, tedy to, co jim daná oblast může nabídnout za atraktivity. To je hlavní důvod, proč by svazek obcí i jednotlivé obce neměly podceňovat dostatečnou propagaci své nabídky atraktivit dostupných na co nejširším území. Současná populace se nyní často orientuje na vyhledávání potřebných informací na internetu, který by měl být důležitým zdrojem aktuálních a podrobných informací a také nástrojem pro distribuci (prodej) některých produktů (např. rezervační systém).

33

3.8 Spolupráce veřejného a soukromého sektoru Spolupráce jednotlivých obcí s podnikatelským sektorem se vyvíjí víceméně v pozitivním směru, kdy dochází k postupnému zintenzivnění vzájemných vztahů a aktivit. Většina obcí hodnotí tuto spolupráci jako uspokojivou a vstřícnou. Trochu odlišný postoj má k současné vzájemné spolupráci soukromý sektor, který si představuje další prohlubování spolupráce a nastavení zřejmých principů spolupráce a komunikace, která povede k řešení problémů a k lepší a efektivnější přípravě projektů v oblasti cestovního ruchu. Nejužší vztahy s podnikatelským sektorem na sledovaném území má zejména Město Doksy, kde působí neformální sdružení podnikatelů Máchova jezera, mezi jehož aktivity patří prosazování a realizace společných myšlenek směřujících k podpoře cestovního ruchu v oblasti (např. podíl na tvorbě katalogu ubytovacích kapacit). Sdružení je zatím v začátcích své působnosti a i přes počáteční „nadšení“ má nyní 10 členů z řad podnikatelských subjektů (8 zástupců ze Starých Splavů, 2 z Doks). Hodnocení činnosti tohoto sdružení ze strany podnikatelské sféry je zatím spíše negativní a to v rovině vzájemné spolupráce s obcí.

34

3.9 Problémová analýza oblasti cestovního ruchu Problémová analýza byla navržena a předložena zpracovatelem na jednání pracovní skupiny pro vytvoření Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje, při kterém bylo dosaženo konsensu v definici problémových okruhů. Poté byly jednotlivé problémy členy pracovní skupiny ohodnoceny ve škále 1 – 10 bodů, přičemž ohodnocení 10 body znamená, že se jedná o nejzávažnější problém. V tabulce 3.9/1 jsou uvedeny jednotlivé okruhy problémů dle jejich závažnosti včetně průměrného bodového hodnocení (bodování se účastnilo celkem 12 osob). Tabulka 3.9/1 Problémová analýza oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje Problém Specifikace problému Bodové ohodnocení Doprava Technický stav povrchu místních 8,8 komunikací Parkovací plochy (doprava v klidu) Nedostatek parkovacích ploch 8,1 zejména v obcích s vyšší koncentrací návštěvníků (turistů), nedostatečná vybavenost parkovacích ploch Cykloturistika Chybějící doprovodná 7,9 infrastruktura, propojenost cyklotras, absence klíčových cyklostezek vyhrazených pro cykloturistiku mezi hlavními centry (Dubá - Doksy – Bělá), vlastnictví místních či účelových komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny Ubytovací a stravovací zařízení Nedostatečná kapacita, vybavenost, 7,8 úroveň a technický stav, v mnoha sídlech ubytování zcela chybí Nabídka volnočasových aktivit Nedostatečný počet kulturních a 7,3 (kulturní a sportovní aktivity) sportovních akcí pořádaných na regionální úrovni (tedy na celém území Svazku obcí Máchův kraj), nedostatečný počet vícedenních kulturních a sportovních programů a navazujících služeb, jak v hlavní sezoně, tak mimo ni, nedostatečná nabídka kulturních a sportovních atraktivit v zimní sezoně, nedostatečná nabídka služeb v oblasti sportovního vyžití (půjčovna a úschovna kol, sauna apod.), nedostatek „lidského faktoru“ k organizaci akcí, nedostatek nabídky volnočasových aktivit mimo koupání v Máchově jezeře Kulturně historické a Technický stav, způsob stávajícího 7,1 architektonické památky využití Destinační management Absence ucelené aplikace 7,0 destinačního managementu v rámci Máchova kraje Turistické produkty a programy Chybějící nabídka turistických 6,9 programů, nedostatečná nabídka doprovodných služeb

35

Marketing

Komunikace mezi soukromým a veřejným sektorem

Máchovo jezero Sezonnost CR

Návštěvnost Obyvatelstvo regionu

Veřejná správa

Spolupráce v rámci regionu

Nejednotnost, nedostatečnost, chybějící ucelený a komplexní systém propagace, což je způsobeno také tím, že de facto neexistuje produkt (destinace), který by byl marketingově prezentován Nízká úroveň komunikace a od toho se odvíjející nízká úroveň spolupráce; soukromý sektor pochybuje o vůli veřejného sektoru řešit koncepčně a pregnantně stěžejní problémy Čistota vody, jediná „destinace“ návštěvníků Období vrcholné návštěvnosti je 15. 7. - 15. 8., od toho se odvíjí podnikatelská filozofie některých subjektů Nerovnoměrnost zatížení území turistickou návštěvností S výjimkou těch málo podnikatelů, kteří podnikají tzv. „přímo v jezeře“, je zájem ostatních obyvatel o rozvoj cestovního ruchu a tedy rozvoj ekonomických aktivit v oblasti cestovního ruchu malý Špatná koordinace aktivit a výkon společných usnesení; v některých případech mírně jednostranný pohled na cestovní ruchu jako přímý zdroj prostředků do městského rozpočtu, což může omezovat podnikatelské prostředí a být de facto kontraproduktivní; potřebu skutečně realizovat projekty v cestovním ruchu pak cítí pouze větší města Doksy, Dubá a Bělá p.B.; menší obce nemají ani finanční ani lidský a organizační potenciál a kapacity Nedostatečná koordinace při realizaci společných zájmů, nejsou přijaty společné priority a cíle, nízká koordinace činnosti informačních center, absence organizační a výkonné kapacity v rámci svazku obcí

Zdroj: Vlastní

36

6,8

6,3

6,1 6,0

5,9 5,5

5,33

5,27

3.10 Rozvojové možnosti cestovního ruchu Tabulka 3.10/1 Rozvojové možnosti cestovního ruchu Rozvojová možnost Specifikace rozvojové možnosti Atraktivita krajiny Přitažlivý ráz krajiny, velký počet a různorodost přírodních a historických zajímavostí Obyvatelstvo Trvalý růst počtu obyvatel (výstavba rodinných domů v obcích), příznivá věková struktura Cyklostezky, pěší stezky Hustá síť cyklostezek a turistických stezek Členství České republiky v Evropské unii Přístup veřejného a soukromého sektoru k finančním prostředkům EU Spolupráce soukromého a veřejného sektoru Zájem ze strany soukromého i veřejného sektoru o vzájemnou spolupráci a komunikaci Máchovo jezero „Popularita“ Máchova jezera mezi českými i zahraničními návštěvníky (turisty) Turistické produkty a programy Rozvoj nových turistických produktů a programů, příprava a rozvoj specifických produktů a programů Volnočasové aktivity Rostoucí poptávka po volnočasových aktivitách, podcenění významu místní klientely, tedy jednodenních či víkendových „výletníků“ a turistů Poloha území Příhraniční oblast (rozvoj přeshraniční spolupráce) Spolupráce v rámci regionu Spolupráce v rámci destinační oblasti Český Sever, tedy mezi oblastmi Podralsko, Českolipsko a Máchův kraj, s.s., kdy jednotlivé lokality necítí vzájemnou konkurenci, naopak, by rády nabízely v rámci celého území své atraktivity. Zdroj: Vlastní

37

3.11 Vnitřní a vnější analýza - SWOT analýza Tabulka 3.11/1 SWOT analýza oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje Silné stránky Slabé stránky o Potenciál pracovní síly v oblasti o Převaha počtu malých obcí ve svazku o Potenciál pro rekreační cestovní ruch (61,4 %) o Dostatečný počet pravidelně se o Negativní hodnoty vzdělanostní struktury opakujících kulturních a sportovních obyvatel o Nízký podíl podnikatelských subjektů aktivit lokálního charakteru o Hustá síť cyklostezek a cyklotras v oblasti cestovního ruchu o Hustá síť turistických stezek o Záporné saldo dojížďky obyvatel za prací o Existence neformálního sdružení mimo obec o Nedostatek vícedenní kulturních podnikatelů Máchova jezera o Relativně dobrá dopravní dostupnost a sportovních akcí o Nedostatek kulturních a sportovních akcí území o Dostatečný počet informačních center mimo hlavní sezonu o Pestrá nabídka přírodních a historických o Špatný technický stav místních atraktivit komunikací o Nedostatek parkovacích ploch a jejich vybavenosti o Nedostatečné zázemí pro cykloturisty o Nedostatek naučných stezek o Nedostatečná kapacita, úroveň, vybavenost a technický stav ubytovacích a stravovacích zařízení o Neexistence uceleného přehledu nabídky volnočasových aktivit a atraktivit v oblasti cestovního ruchu o Nedostatečná nabídka sportovních služeb o Nízká úroveň uplatnění destinačního managementu o Nedostatečná nabídka turistických programů o Nejednotná propagace a image území Máchova kraje o Nedostatečné informační služby o Chybějící incomingové organizace cestovního ruchu o Nerovnoměrné zatížení návštěvnosti území o Špatný technický stav kulturně historických a architektonických památek

o o o o o o o o

Příležitosti Existence Svazku obcí Máchův kraj sdružujícího 18 obcí ze dvou krajů Krajinný ráz (romantická krajina, soustava rybníků, teplá oblast) Různorodost přírodních a historických atraktivit na celém území Významný potenciál přírodních a historických zajímavostí Popularita Máchova jezera Trvalý růst počtu obyvatel Příznivá věková struktura obyvatel Poloha území Máchova kraje (příhraniční oblast, snadná dostupnost Prahy, Liberce)

38

o o o o o

o o o o

Ohrožení Vnější konkurence (ostatní turistické oblasti v České republice) Nedostatečná prezentace Nedostatek finančních prostředků Nedostatek lidského potenciálu Nedostatečný zájem o produkty a programy cestovního ruchu ze strany návštěvníků a turistů Nedostatečný zájem o tvorbu turistických programů Nízká kupní síla stávajících návštěvníků Ohrožení životního prostředí Negativní „marketing“ a prezentace

o o o o o o o

o o

Přístup k finančním zdrojům EU Rozvoj nových produktů cestovního ruchu Příprava specifických programů pro zvýšení pobytové návštěvnosti Ochota spolupráce mezi obcemi Svazku obcí Máchův kraj Ochota spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem Růst počtu obyvatel s přístupem k internetu Rostoucí poptávka po volnočasových aktivitách (pěší turistika, cykloturistika, poznávací výlety) Rozvoj přeshraniční spolupráce Lokální centra jako Dubá, Doksy a Bělá pod Bezdězem budou muset být lokálními tahouny a zároveň i investory přípravy a realizace projektů

o

regionu v médiích v souvislosti s kontaminací jezera Lokální centra jako Dubá, Doksy a Bělá pod Bezdězem budou muset být lokálními tahouny a zároveň i investory přípravy a realizace projektů.

3.12 Definice vize rozvoje cestovního ruchu Vytvořit z území Máchova kraje destinaci s kvalitní ucelenou nabídkou v oblasti cestovního ruchu, rozvíjet cestovní ruch i mimo hlavní letní sezonu a dosáhnout jednotného image Máchova kraje s cílem jeho efektivní propagace a prezentace v České republice a v zahraničí za účelem podpory vzniku Máchova kraje jako významného cíle návštěvníků a turistů.

39

4. Seznam příloh k analytické části Příloha 1

Obecné trendy rozvoje cestovního ruchu

Příloha 2

Fyzicko-geografické předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Příloha 3

Sociálně-ekonomické předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Příloha 4

Trh práce a zaměstnanost

Příloha 5

Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Příloha 6

Doprava, dopravní obslužnost

Příloha 7

Významné faktory omezující rozvoj cestovního ruchu

Příloha 8

Ubytovací a stravovací kapacity

Příloha 9

Analýza financování cestovního ruchu

Příloha 10

Analýza poptávky

40

5. Seznam tabulek k analytické části Hlavní textová část Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

3.1/1 3.1/2 3.1/3 3.1/4 3.1/5 3.1/6 3.1/7 3.2/1 3.3/1 3.3/2 3.3/3

Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

3.3/4 3.3/5 3.4/1 3.9/1 3.10/1 3.11/1

Svazek obcí Máchův kraj včetně krajské působnosti a členství v mikroregionech Základní charakteristiky území Svazku obcí Máchův kraj k 1.1. 2005 Přírodní a historické zajímavosti Svazku obcí Máchův kraj Hustota silnic v km2 v Libereckém kraji dle okresů k 1.7. 2003 Železniční zastávky na území Svazku obcí Máchův kraj Registr cyklotras procházejících územím Máchova kraje (stav k 1.1. 2002) Seznam maloplošných zvláště chráněných území v oblasti Máchova kraje Návštěvnost Informačního střediska v Doksech Ubytovací zařízení na území Svazku obcí Máchův kraj – současný stav Stravovací zařízení na území Svazku obcí Máchův kraj – současný stav Kulturní zařízení a historické památky na území Svazku obcí Máchův kraj – současný stav Sportovní zařízení na území Svazku obcí Máchův kraj – současný stav Atraktivnost turistických regionů České republiky, květen 2004 Vybrané údaje z obecních rozpočtů na rok 2004 související s cestovním ruchem Problémová analýza oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje Rozvojové možnosti cestovního ruchu SWOT analýza oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje

Přílohová část Tabulka 1/1 Tabulka 1/2 Tabulka 1/3 Tabulka 1/4 Tabulka 2/1 Tabulka 3/1 Tabulka 3/2 Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

3/3 3/4 3/5 3/6 4/1 4/2 4/3 4/4 4/5

Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

5/1 6/1 8/1 8/2

Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

9/1 9/2 10/1 10/2 10/3 10/4

Počet přenocování v hotelech a podobných zařízeních (v tisících) Cestovní ruch v EU, rok 2003 (v milionech EUR) Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních dle jednotlivých krajů ČR v roce 2004 Cesty českých občanů do krajů ČR, 2004 (v tisících) Charakteristika klimatických oblastí MT7, MT9, a MT11 vyskytujících se na území Máchova kraje Pohyb obyvatelstva (na 1000 obyvatel), rok 2003 Pohyb obyvatelstva ve městech – území Máchova kraje a Svazku obcí Máchův kraj, rok 2003 Věková struktura obyvatel na území Svazku obcí Máchův kraj k 31.12. 2003 Vzdělanostní struktura, rok 2004, v % Bytová výstavba, rok 2003 Vývoj bytové výstavby v okrese Česká Lípa v letech 2000 – 2004 Míra nezaměstnanosti (rok 2003, v %) Zaměstnaní v národním hospodářství dle vybraných odvětví (rok 2003, v %) Ekonomické subjekty podle převažující činnosti OKEČ (k 31.12. 2003, v %) Počet podnikatelských subjektů na území Svazku obcí Máchův kraj k 31.12. 2003 Bilance dojížďky za prací ve městech na území Máchova kraje a svazku obcí, rok 2001 (sčítání lidu) Pravidelně se opakující akce na území Svazku obcí Máchův kraj Přeprava obyvatel do zaměstnání, zvláštní linková osobní dopravá Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle krajů ČR v 1. pololetí 2005 Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace dle místa pobytu ve 2. čtvrtletí 2005 Vybrané dotační tituly Libereckého kraje na oblast cestovního ruchu Průměrná daňová výtěžnost Svazku obcí Máchův kraj (v Kč) Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Povolání respondentů Místo bydliště respondentů Návštěvníci z České republiky dle krajského uspořádání

41

Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

10/5 10/6 10/7 10/8 10/9 10/10 10/11 10/12 10/13 10/14 10/15 10/16 10/17 10/18 10/19 10/20 10/21 10/22 10/23 10/24 10/25 10/26 10/27

Způsob dopravy do regionu Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy regionu Struktura respondentů podle délky pobytu Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž pobývali v regionu Struktura respondentů podle způsobu získání informací o regionu Frekvence návštěv na území svazku obcí Průměrné denní výdaje respondentů na pobyt v regionu Úroveň cen ubytovacích služeb Úroveň cen stravovacích služeb Úroveň cen sportovních poplatků (půjčovné) Úroveň cen parkovného Kvalita ubytování Možnosti občerstvení, stravování během dne Údržba čistoty Individuální doprava – možnosti parkování Individuální doprava - údržba komunikací Údržba pláží u Máchova jezera Údržba pláží jinde Možnost kultury a zábavy Sportovní služby (půjčovny a opravy sportovních potřeb) Informovanost v informačním centru (Doksy) Informovanost v informačním centru (jiné) Informovanost v rámci oblasti (mapy, značení cest ..)

42

6. Seznam literatury k analytické části I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, GaREP, spol. s r.o., září 2002 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Jan Hromek – LESPROJEKT lesnické a parkové úpravy, únor 2004 Statistická ročenka Libereckého kraje za rok 2004, Český statistický úřad – Liberec, 2005 Plán rozvoje města Doksy, ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., 2004 Plán rozvoje cestovního ruchu České Lípy a okolí (Malé Českolipsko), Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., listopad 2003 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, 2005 Dopravní politika Libereckého kraje, ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., 2004 Základy organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji, odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu Libereckého kraje, říjen 2003 Kompendium statistik cestovního ruchu v České republice, CzechTourism, květen 2005 Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky, Správa chráněných krajinných oblastí ČR, 2003 Liberecko, Chráněná území ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, srpen 2002 Motivace k návštěvě turistických regionů v České republice, STEM/MARK, a.s., květen 2004

Internetové servery I. II. III. IV. V. VI. VII.

Český statistický úřad, www.czso.cz Liberecký kraj, www.kraj-lbc.cz Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, www.mmr.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.nature.cz Agentura CzechTourism: www.czechtourism.com Česká centrála cestovního ruchu: www.czechtourism.cz Webové stránky jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj

43

Příloha 1 Obecné trendy rozvoje cestovního ruchu Aktuální vývoj mezinárodního cestovního ruchu V současné době se cestovní ruch svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. V globálním měřítku generuje nejvíce pracovních příležitosti, přičemž velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti i v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Cestovní ruch je také jedním z hlavních „exportních“ odvětví, jehož přímý přínos deviz zajišťují výdaje zahraničních návštěvníků na nákup a služby. Z hlediska vývoje cestovního ruchu v celosvětovém měřítku lze jednoznačně stanovit, že dochází k výrazné expanzi. Podle údajů WTO (World Tourism Organization) dosáhl počet mezinárodních příjezdu v roce 2004 rekordních 760 mil. příjezdů, což představuje růst oproti roku 2003 o 10 %. Mezinárodní výjezdový cestovní ruch vzrostl v roce 2004 o 9% (dle organizace IPK International). Mezi hlavní faktory ovlivňující tento trend patří zejména zvyšující se poptávka po cestování zapříčiněná lepší ekonomickou prosperitou a zvýšená nabídka nízkonákladových leteckých společností. Na uvedených pozitivních statistikách se Evropa podílí nižší měrou, jelikož v porovnání s ostatními regiony světa zde dochází k nejnižšímu růstu. Lepších výsledků v příjezdovém i výjezdovém cestovním ruchu v rámci Evropy dosahovaly jen země střední a východní Evropy (+ 8 % v případě příjezdového, + 16 % v případě výjezdového cestovního ruchu).

Trendy cestovního ruchu v Evropě Nabídka služeb a produktů cestovního ruchu je stále více ovlivňována preferencemi a chováním lidí. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je to spíše naopak. Úspěšnost dodavatelů služeb je ovlivňována zejména rostoucím zájmem spotřebitelů o sebe sama, vyššími disponibilními příjmy a rostoucím fondem volného času. Mezi základní trendy, které budou ovlivňovat cestovní ruch v následujících letech, lze zahrnout zejména následující oblasti (dle ETC – Trends for Tourism in Europe, November 2003): o

Demografie

V současné době stoupá počet seniorů, kteří jsou mnohem zdravější a disponují vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Z tohoto vývoje lze usuzovat, že bude stoupat poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti, po jednoduchém způsobu dopravy, relaxačních aktivitách, po produktech určených pro jednotlivce a po období mimo letní sezónu. o

Zdraví

Lidé si začínají uvědomovat význam zdraví, což bude ovlivňovat poptávku směrem k výběru destinací, které jsou chápany „jako zdravé“, poptávka po letních dovolených bude klesat, poroste poptávka po aktivní dovolené a po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. o

Vzdělávání

V průběhu let dochází ke stálému nárůstu průměrné úrovně vzdělanosti. Tato skutečnost ovlivní poptávku směrem k výběru dovolené spojené s poznáním kultury, historie a jiných hodnot daného regionu. o

Volný čas

Růst počtu dnů placené dovolené má vliv na volné disponibilní příjmy člověka, což může ovlivnit poptávku směrem k zájmu o levnější produkty, zkracování hlavní dovolené a její nahrazování krátkodobými pobyty.

o

Zkušenosti s cestováním

Rostoucí zkušenosti spotřebitelů s cestováním mohou v budoucnosti působit na lidi tak, že si budou dovolenou zajišťovat sami dle svých představ. Tato situace může dále způsobit, že dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení volného času, bude kladen důraz na rozmanitost nabídky a kvalitu služeb a věrnost destinacím se bude stále oslabovat. o

Životní styl

Životní styly se stále mění, což ovlivňuje pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. V budoucnosti se očekává, že společenské postavení bude méně důležité, chování ve volném čase bude více individualizované, čímž poroste poptávka po menších ubytovacích zařízeních. Dodavatelé dosáhnou vyšších zisků, pokud budou nabízet nové produkty zaměřené na specifické zájmy a koníčky a očekává se návrat k „jednoduchému“ trendu trávení dovolené, např. v bungalovech, karavanech. o

Informační technologie

V souvislosti s rozšiřováním přístupu k internetu dochází k nárůstu počtu turistů získávajících informace a nakupujících turistické produkty přes internet. Dostupnost turistických informací na internetu bude mít důležitou úlohu v růstu poptávky po dané lokalitě. Lidé si budou často sestavovat svou dovolenou prostřednictvím rezervace přes internet, přičemž bude klesat význam cestovních agentur. Důležitým předpokladem internetových prezentací bude hloubka, kvalita, spolehlivost a aktuálnost informací. o

Doprava

Zřejmý vývoj v dopravě, preferující rychlostní vlaky a nízkonákladové přepravce ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení. Výhodu budou mít destinace dostupné přímým vlakovým či leteckým spojením. Bude docházet k poklesu autobusové dopravy a přetížená silniční doprava bude mít vliv i na cesty soukromými vozy, zejména v letní sezóně. o

Udržitelný rozvoj

Současná doba klade stále větší pozornost významu ekologie a vztahu člověka k přírodě. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých hraje významnou roli příroda a populace. o

Bezpečí

Negativní stránkou dnešní společnosti je existence teroristických útoků, regionálních válek, znečištěného prostředí apod. Důsledkem těchto události pro cestovní ruch bude zejména snaha turistů vyhnout se těmto destinacím a zaměřovat více pozornosti na bezpečnější oblasti. o

Životní prostředí

Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na problémy související s ohrožením životního prostředí a zdraví. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování turistů je ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí. o

Lepší jazyková vybavenost

Pozitivní vývoj cestovního ruchu, zejména růst počtu turistů organizujících si své cesty svépomocí, ovlivňuje rostoucí trend v dnešní společnosti spočívající v intenzivnější výuce cizích jazyků. o

Nové destinace

Se stále rostoucí životní úrovní obyvatel, jakožto potenciálních turistů, úrovní dopravy a informačních a rezervačních systémů, roste zájem lidí o nové, méně turisticky frekventované destinace. Hlavním

důvodem tohoto zájmu je poznat zcela odlišné prostředí (jedná se především o turisty z Evropy), zvyky, tradice a kulturu a u některých destinací i o určitý způsob „hledání dobrodružství a napětí“.

Česká republika a Evropská unie Vstupem České republiky do Evropské unie získali občané řadu výhod, které umožňují mnohem jednodušší a pohodlnější cestování v rámci EU. Mezi výhody patří například možnost cestovat bez zdůvodnění svého pobytu, odbourání celních kontrol, existence mezinárodních řidičských oprávnění a zdravotního pojištění platného na celém území EU, aj. Evropská unie představuje pro příjezdový cestovní ruch ČR výrazný zdrojový region. Naše členství tedy pozitivně působí na růst počtu zahraničních studentů, studijních pobytů, obchodních a služebních cest, růst významu kongresové turistiky, aj. Dalším pozitivem ČR na počátku členství jsou poměrně nízké ceny služeb při srovnatelné kvalitě, což má vliv i na rostoucí zájem o jednodenní výlety do ČR za účelem nákupů, návštěvy restaurací, apod. Tabulka 1/1 Počet přenocování v hotelech a podobných zařízeních (v tisících) Země I. – IX. 2003 I. – IX. 2004 EU – 25 1 100 313 1 106 548 Belgie 10 882 Česká republika 18 494 20 359 Dánsko 7 214 7 614 Německo 146 434 150 944 Estonsko 1 965 2 558 Řecko Španělsko 182 192 190 002 Francie 147 351 149 485 Irsko Itálie 194 180 191 795 Kypr 11 530 11 535 Lotyšsko 1 263 1 458 Litva 1 289 Lucembursko 939 963 Maďarsko 10 951 11 216 Malta Nizozemsko 21 297 21 754 Rakousko 61 799 62 396 Polsko 11 015 14 215 Portugalsko 27 640 27 566 Slovinsko 3 920 3 981 Slovensko 5 865 5 308 Finsko 10 394 10 894 Švédsko 16 555 16 801 Velká Británie 140 498 127 123 Zdroj: COT Communicatio on-line travel business, červen 2005, C.O.T. media s.r.o.

Rozdíl v % 0,6 10,1 5,5 3,1 30,2 4,3 1,4 -1,2 0,0 15,5 2,5 2,4 2,1 1,0 29,0 -0,3 1,6 -9,5 4,8 1,5 -9,5

Tabulka 1/1 zachycuje turistické toky za období leden – září 2004 ve srovnání se stejným obdobím roku 2003. Z tohoto srovnání vyplývá, že nejvyšší růst dosahuje Estonsko, Polsko, Lotyšsko a Česká republika. Ze všech 25 členů EU zaznamenaly propad pouze tři země: Itálie, Slovensko a Velká Británie. Pro většinu sledovaných zemí byl nejrušivějším měsícem v počtu strávených nocí v hotelech a podobných zařízeních srpen, v případě severských zemí (Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Finsko a Švédsko) červenec. V EU přestavuje domácí cestovní ruch přibližně dvě třetiny všech nocí strávených v hromadných turistických ubytovacích zařízeních.

Tabulka 1/2 Cestovní ruch v EU, rok 2003 (v milionech EUR) Pořadí Země s nejvyšší tržbou Tržba Země s nejvyšší útratou 1 Španělsko 36 870 Německo 2 Francie 32 347 Velká Británie 3 Itálie 27 612 Francie 4 Německo 20 318 Itálie 5 Velká Británie 20 080 Nizozemsko 6 Rakousko 12 436 Belgie 7 Řecko 9 624 Rakousko 8 Nizozemsko 8 166 Švédsko 9 Belgie 7 204 Španělsko 10 Portugalsko 6 124 Dánsko 11 Švédsko 4 691 Irsko 12 Dánsko 4 665 Polsko 13 Polsko 3 587 Portugalsko 14 Irsko 3 409 Lucembursko 15 Česká republika 3 148 Řecko 16 Maďarsko 3 032 Finsko 17 Lucembursko 2 634 Maďarsko 18 Kypr 1 776 Česká republika 19 Finsko 1 655 Slovinsko 20 Slovinsko 1 185 Slovensko 21 Slovensko 817 Kypr 22 Malta 614 Litva 23 Estonsko 595 Lotyšsko 24 Litva 564 Estonsko 25 Lotyšsko 197 Malta Celkem 213 350 Zdroj: COT Communication on-line travel business, červen 2005, C.O.T. media s.r.o.

Útrata 57 187 42 887 20 713 18 217 12 906 10 712 10 397 7 332 7 316 5 896 4 188 2 480 2 392 2 361 2 247 2 150 1 789 1 708 666 560 557 415 293 284 190 215 843

V roce 2003 dosahovaly tržby EU z mezinárodního cestovního ruchu přes 213 miliard EUR, což je ovšem o 4 miliardy méně než v roce 2002. Mezinárodní turistické toky představují v 16 z 25 zemí EU přebytek v platební bilanci cestovního ruchu. Mezi země mající nejvyšší platební přebytek patří Španělsko, dále Francie a Itálie. Španělský přebytek dosahující hodnoty 29,5 miliard je 2,5krát vyšší než přebytek Francie.

Trendy cestovního ruchu v České republice Česká republika vykazovala v roce 2004 velice příznivý stav příjezdového cestovního ruchu. Celkový počet turistů, kteří přicestovali do České republiky, činil v roce 2004 zhruba 7 915 000 (dle agentury CzechTourism). Z tohoto počtu bylo cca 6 000 000 turistů ubytováno v hromadných ubytovacích zařízeních a ostatní u příbuzných, známých a v pronajatých bytech. Oproti roku 2003 vzrostl počet zahraničních turistů o 19,4 %. Z hlediska státní příslušnosti byl největší zájem o ČR mezi turisty z Německa (cca 1 569 000), přičemž průměrná doba pobytu těchto turistů v ČR činila 4,8 dní. V porovnání s rokem 2003 vzrostl počet německých turistů v ČR o 9,1 %. Výrazný počet mezi zahraničními turisty tvořili též turisté z Velké Británie, jejichž počet oproti roku 2003 stoupl o 57,8 % (cca 650 000) a z Itálie, jejichž počet činil cca 390 000. Negativní skutečností je pokles zájmu o ČR ze strany polských turistů. Důvodem může být zejména skutečnost, že stále klesá počet Poláků vyjíždějících za hranice své země (příčinou může být vysoká míra nezaměstnanosti v Polsku dosahující v roce 2004 úrovně 20 %). Z hlediska domácího cestovního ruchu bylo v ČR roku 2004 zaznamenáno celkem 5 552 dovolenkových cest s minimálně 4 denním přenocováním. Průměrný počet přenocování v ČR činil 8,4 noci. Celkové výdaje Čechů v oblasti cestovního ruchu v ČR dosáhly hodnoty 18 682,7 mil. Kč,

přičemž průměrné výdaje na jednu dovolenou činily 7 369 Kč (oproti roku 2003 vzrostly výdaje o 5 %). Nejpoužívanějším dopravním prostředkem byl automobil a nejčastější ubytování bylo u příbuzných a známých (34.9 %) a ve vlastním rekreačním zařízení (16,8 %). Z hlediska sezónnosti je na prvém místě letní období (červenec, srpen) a na posledním měsíc listopad. Čeští turisté v ČR cestují zejména individuálně (89.1 %), hlavním důvodem cest je rekreace a sport (60.2 %) a návštěva známých a příbuzných. Ke snížení došlo u pobytů s dobou přenocování kratší 4 dnů (snížení o 15 % oproti roku 2003). Důležitým poznatkem je, že čeští turisté utrácejí v ČR mnohem méně peněz ve srovnání se zahraničními cestami. Zatímco na pobyt v zahraničí bylo roku 2004 vydáno 51 miliard Kč, za pobyt v tuzemsku jen 18 miliard Kč. Nedostatkem domácího cestovního ruchu je nevýrazná propagace a nedostatek patřičně zajímavé nabídky pobytů. K tomuto se váže též úroveň infrastruktury služeb. Jistým posunem vpřed může být skutečnost vstupu ČR do EU, což znamená mj. i možnost využívání strukturálních fondů EU ke zlepšení kvality infrastruktury, školení odborníků apod. Dle odhadů agentury CzechTourism bude rok 2005 příznivý pro cestovní ruch z hlediska přílivu zahraničních turistů (zvýšení o 8 – 9 %) a zvýšení devizových příjmů z cestovního ruchu (nárůst o 3 %). Mezi hlavní faktory pozitivně ovlivňující vývoj cestovního ruchu v ČR patří fakt, že ČR je vnímána jako bezpečná destinace a její propagace v zahraničí dosahuje stále větší intenzity. Dalším důvodem je pak stále příhodný poměr mezi kvalitou a cenou služeb nabízených turistům. Pro ČR je velice významným zdrojem zahraničních turistů Německo, přičemž zlepšující se ekonomika v této zemi pak pozitivně působí i na vývoj cestovního ruchu v ČR.

Liberecký kraj a cestovní ruch Liberecký kraj, se svými územními atraktivitami, tradicemi a příhraniční polohou, poskytuje množství prostoru a podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. V roce 2004 zaznamenal Liberecký kraj celkem 250 575 zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních s průměrnou dobou pobytu 5 dní. Zřetelně nejvyšší počet zahraničních turistů pochází z Německa (155 770), dále z Nizozemska (30 308), Polska (12 955) a z Dánska (10 851). Tabulka 1/3 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních dle jednotlivých krajů ČR v roce 2004 Území Počet hostů Průměrný počet přenocování Česká republika 6 061 225 3,1 Praha 3 470 279 2,8 Středočeský kraj 268 155 2,6 Jihočeský kraj 317 742 2,7 Plzeňský kraj 170 586 2,7 Karlovarský kraj 386 971 6,6 Ústecký kraj 148 441 3,6 Liberecký kraj 250 575 4,0 Královéhradecký kraj 298 128 3,9 Pardubický kraj 53 018 3,5 Kraj Vysočina 64 194 3,0 Jihomoravský kraj 345 930 1,9 Olomoucký kraj 97 405 2,8 Zlínský kraj 81 608 3,9 Moravskoslezský kraj 108 193 2,7 Zdroj: Český statistický úřad V rámci domácího cestovního ruchu se Liberecký kraj s počtem cest českých občanů ve výši 583,3 tis. řadí na 3. místo. Na první místě je Jihočeský kraj (778,9 tisíc cest) a na druhém Královéhradecký kraj (678,8 tisíc cest).

Tabulka 1/4 Cesty českých občanů do krajů ČR, 2004 (v tisících) Území Počet cest Česká republika Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: Statistický úřad, vlastní

Podíl v % 5 552,3 200,9 478,6 778,9 372,2 240,1 195,8 583,3 678,8 202,5 441,2 434,8 370,6 249,4 325,2

100 3,62 8,62 14,03 6,70 4,32 3,53 10,51 12,23 3,65 7,95 7,83 6,67 4,49 5,86

Příloha 2 Fyzicko-geografické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Tabulka 2/1 Charakteristika klimatických oblastí MT7, MT9 a MT11 vyskytujících se na území Máchova kraje Charakteristika Klimatické oblasti (Mírně teplé oblasti) MT7 MT9 MT11 Počet letních dnů 30 - 40 40 – 50 40 - 50 Počet dnů s průměrnou 140 - 160 140 – 160 140 - 160 teplotou 10°C Počet mrazových dnů 110 - 130 110 – 130 110 - 130 Počet ledových dnů 40 - 50 30 – 40 30 - 40 Průměrná teplota -2 až -3 -3 až –4 -2 až -3 v lednu Průměrná teplota 16 až 17 17 až 18 17 až 18 v červenci Průměrná teplota 6 až 7 6 až 7 7 až 8 v dubnu Průměrná teplota v říjnu 7 až 8 7 až 8 7 až 8 Průměrný počet dnů se 100 – 120 100 – 120 90 - 100 srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve 400 – 450 400 – 450 350 - 400 vegetačním období Srážkový úhrn v zimním 250 – 300 250 – 300 200 - 250 období Počet dnů se sněhovou 60 – 80 60 – 80 50 - 60 pokrývkou Počet dnů zamračených 120 – 150 120 – 150 120 – 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, září 2002 a Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Bližší charakteristika vodohospodářsky významných nádrží: Máchovo jezero je nádrží na Robečském potoce, zemní hráz dosahuje výšky 9,4 metrů, délka v koruně 130 metrů, stálý objem 5,459 mil. m3, délka vzdutí 3,1 km, maximální hladina 266,3 m n.m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami, k chovu ryb a k rekreačnímu využití (koupání, vodní sporty). Průměrný roční průtok činí 0,563 m3.s-1. Stavba byla realizována roku 1272 a v roce 1972 byla provedena generální oprava. Novozámecký rybník je nádrží na Bobřím potoce, zemní hráz je 110 metrů dlouhá v koruně, celkový objem činí 1,29 mil. m3, délka vzdutí je 2,1 km, maximální hladina 258,4 m n.m. Nádrž slouží k chovu ryb, byla vybudována roku 1479, oprava výpusti byla provedena v roce 1997. Břehyňský rybník je nádrží na Robečském potoce, zemní hráz je 140 metrů dlouhá v koruně, celkový objem 1,0 mil. m3, délka vzdutí 2,0 km. Nádrž byla postavena roku 1287 a slouží k chovu ryb. Horecký rybník je nádrží na Ploučnici, zemní hrát dosahuje výšky 6 metrů, délka v koruně 881 metrů. Maximální hloubka je 4,15 metrů, stálý objem 0,455 mil. m3, celkový objem 1,778 0,455 mil. m3, délka vzdutí 0,7 km, maximální hladina 311,45 m n.m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb. K rekreačnímu využití byl rybník dostupný pouze v minulém období, v současnosti je hojně využíván k vodnímu lyžování. Rybník byl postaven roku 1914, rekonstrukce proběhla v letech 1925 a 1997.

Hamerský rybník je nádrží na Ploučnici, resp. na Hamerské strouze s objemem 0,6 mil. m3. Jedná se o rybník s tradičním rekreačním a rybochovným využitím. V letech 1984 – 94 byl vypouštěn z důvodu hrozícího průvalu vod do hlubinného uranového dolu a pro zachování nejcennějších ekosystémů byla v přítokové části vybudována roku 1988 záchranná hrázka. Hodnocení krajinného rázu Máchova kraje Krajinný ráz na území Máchova kraje lze rozdělit do několika odlišných oblastí. Toto vymezení je založeno na geomorfologických charakteristikách, vegetačním pokryvu, resp. využití krajiny a dále na faktorech antropogenních tvořících kulturní charakteristiku krajiny. Okolí České Lípy – sever Geomorfologicky zahrnuje oblast značnou část Českolipské kotliny s málo členitým reliéfem v nadmořské výšce cca 300 m (prostor mezi Mimoní a Českou Lípou). Geologický podklad tvoří pestrá série svrchnokřídových sedimentů, zejména vápnitých jílovců a slínovců, s častými kvartérními překryvy. Výrazným fenoménem je holocénní niva Ploučnice, která je pod Českou Lípou již více méně regulována. Do oblasti zasahují i další významné toky částečně přirozeného charakteru: Sporka, Dobranovský potok, Svitavka a Panenský potok. Většina území je zemědělsky zkulturněna, popřípadě urbanizována, přičemž podíl lesů je malý (cca 15 %). Lesy jsou zejména přirozené povahy, přechodného typu mezi dubohabrovými háji a suťovými lesy a květnatými bučinami. Místy se objevují mokřadní olšiny. Další lesy jsou spíše kulturního charakteru s převahou smrku a borovice. Nelesní vegetace je tvořena především obhospodařovanými loukami a pastvinami, zčásti v zanedbaném stavu. Vzhledem k vyššímu pH a teplému mezoklimatu zde ovšem lze nalézt poměrně bohatou a zajímavou biotu. Orné půdy pokrývají většinu území, mnohdy však ležící ladem. Sídelní struktura je tvořena třemi vělkými městy – Českou Lípou, Mimoní a Zákupy, která jsou doplněna několika venkovskými sídly. Významný podíl průmyslových ploch je zejména v České Lípě, která je zároveň silničním i dopravním uzlem. Značnou část obytné zástavby tu tvoří panelová sídliště, která jsou soustředěna v severní části města. V dalších městech je podíl panelové zástavby mnohem nižší. Česká Lípa je městem s dlouholetou historií a s řadou dochovaných památných objektů, které jsou dnes ovšem z větší části pohlceny novodobou zástavbou. Historický ráz si uchovaly Zákupy se zámeckým areálem a řadou lidových staveb. Negativní vliv měl rozvoj uranového průmyslu v 70. a 80. letech minulého století, který z České Lípy učinil prudce se rozvíjejí industriální město socialistického typu. Okolí České Lípy – jih V této oblasti se z hlediska geomorfologického členění nachází Jestřebská kotlina, Provodínská a Hradčanská pahorkatina. Z hlediska přírodních podmínek se jedná o území nesourodé a kontrastní. Reliéf Jestřebské kotliny na těžších křídových sedimentech s kvartérními překryvy je málo členitý, nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 250 až 270 m. Jako hraniční útvar mezi pomezí Kokořínska a Verneřického Středohoří se do oblasti řadí neovulkanický vrch Ronov (553 m) se zříceninou hradu. V Provodínské pahorkatině se na podloží křemenných pískovců objevují četně erozní tvary, na geologické stavby se dále podílejí terasové štěrky a písčitá eluvia. Výrazným rysem oblasti jsou četné vodní plochy (Máchovo jezero, Břehyňský, Novozámecký a Dolanský rybník). Na rybníky se váží rozsáhlé rákosiny a biologicky významná mokřadní lada. Z hlediska ochrany přírody jde o velice významnou oblast, s řadou zvláště chráněných území i mezinárodního významu (Ramsarské mokřady, biogenetická rezervace, atd.). Nachází se zde cenná flóra a fauna s řadou vzácných a ohrožených druhů (mokřadní biotopy v okolí Jestřebí a Doks), pozoruhodný je i výskyt relativně xerotermních prvků na Hradčanských stěnách (vápnité pískovce) a Provodínských kamenech (čedičové skalní výchozy). Na vegetaci se z 60 % podílí les, který zaujímá zejména Hradčanskou a Provodínskou pahorkatinu a je z hlediska stanovišť a porostní skladby velmi různorodý (zahrnuje kulturní i relativně přirozené bory na chudých pískovcích, kyselé i mezotrofní bučiny na čedičích a spraškových hlínách, fragmenty hájů, olšiny, vlhké borové doubravy). Nelesní půdu tvoří, vedle zmíněných vodních ploch, rákosiny a mokřadní lada. Hojná je zde orná půda často ležící ladem. Mezi Srním a Provodínem se nachází rozsáhlé těžebny sklářských písků, z části již vytěžené a postupně rekultivované. Tyto těžebny jsou ovšem negativním jevem v krajinném rázu této oblasti. Sídla tvoří jen malou část území, největším z nich je město Doksy s výrazně rekreačním charakterem. Mezi venkovská sídla patří Kravaře, Stvolínky, Holany, Zahrádky, Jestřebí a Provodín. Větší průmyslové plochy nejsou na území zastoupeny, v Blíževedlech a Holanech se ale nachází rozsáhlé zemědělské provozy. Území je

charakteristické řadou kulturních památek (renesanční zámek, kostel a jiné památky v Doksech, zámek v Zahrádkách, kostel sv. Barbory, zámek ve Stvolínkách, četné ukázky lidové architektury, barokní socha sv. Starosty aj.). Rybniční soustava částečně uchovává historickou infrastrukturu středověké krajiny (Valdštějnská lipová alej jižně od Zahrádek). V oblasti se nachází i technické památky (výpust Novozámeckého rybníka). Severní Kokořínsko Oblast se nachází v jihozápadní části Máchova kraje, většinou na území CHKO Kokořínsko. Jedná se o poměrně nehomogenní území, které je tvořeno jednak erozně rozčleněným reliéfem pískovcové pahorkatiny a jednak mírně zvlněným terénem s překryvy sprašových hlín. Nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí 300 až 450 metrů. Nejvyšším vrchem je Vlhošť s 614 metry, mezi další náleží Maršovický vrch (515 m), Tachovský vrch (499 m), Starý Bernštejn (480 m), Šedina (473 m) a Korecký vrch (465 m). Severní Kokořínsko je pramennou oblastí (pramení zde mj. Liběchovka), ovšem chybí tu větší vodní toky. Geomorfologicky a biologicky jsou však významné úzké potoční nivy a údolní prameniště. Na vegetační struktuře se lesy podílí zhruba 60 %, přičemž z druhové sklady převládají borovice, dále smrk, buk a dub. Přirozený charakter mají reliktní bory na skalních hranách, převážně listnaté formace v obtížně dostupných terénech. Mimo les dominuje orná půda, převážně obhospodařovaná, dále louky, popř. lada. Biota je na pískovcích značně chudá, bohatší je pouze v údolních nivách a na neovulkanických výchozech. Negativním jevem je těžba kamene na Maršovickém a Tachovském vrchu směřující k faktické likvidaci uvedených významných krajinných dominant. Sídelní strukturu tvoří malé obce s původním zastavovacím plánem a s řadou ukázek tradiční architektury. Jediným městem oblasti je Dubá. Průmyslové areály zde nemají své zastoupení včetně významnější dopravní infrastruktury. V některých obcích se objevují větší zemědělské provozy. Historii území potvrzuje přítomnost řady zřícenin hradů a hrádků, např. Starý Bernštejn, Chudý hrádek, Pustý zámek a Čáp. Mezi novější památky patří zámek Houska a Nový Bernštejn. Ralsko Oblast zahrnuje zejména prostor bývalého vojenského újezdu. Z geomorfologického hlediska se nejedná o jednotné území, protože většina je tvořena Kotelskou vrchovinou (část Zákupské pahorkatiny), Jestřebskou kotlinou a Bezdězskou kotlinou (část Dokeské pahorkatiny). Jednotícím rysem území je však donedávna vojenské využití, příbuznost geologických podmínek a relativně souvislé zalesnění. Reliéf krajiny je pahorkatinný a málo členitý. Nadmořská výška je 300 až 400 metrů. Výrazný kontrast představují neovulkatiny soustředěné v severní části tohoto území (Ralsko – 696 m, Velký Jelení vrch 514 m, Hamerský špičák a Chrastenský vrch – oba 452 m). Protipól pak vytváří jihozápadní část území, kde se nachází Velký a Malý Bezděz. Vodní toky jsou zastoupeny především Ploučnicí, další vodoteče takřka chybí v důsledku propustnosti podloží. V oblasti se nachází několik rybníků, např. Horecký, Hamerský, Hradčanské rybyníky. Na tyto vodní plochy navazují biologicky cenné mokřady, místy i s přechodovými rašeliništi. Oblast je ze ¾ zalesněna většinou kulturními porosty s převahou borovice, občas smrku. K přírodním zvláštnostem patří vyvinutý vrcholový fenomén s menšími plochami primárního bezlesí na všech významných neovulkanických kopcích. Nelesní plochy zaujímají specifické úhorové uspořádání na plochách bývalých vojenských cvičišť. Menší mírou je zastoupena obdělávaná orná půda a kulturní louky. Sídelní struktura je, z důvodu dlouhodobé existence vojenského území, značně zdecimována. Naopak byla vybudována rozsáhlá armádní infrastruktura, která byla sice po roku 1990 demontována a devastována, ale dodnes je po celém území ještě řada zpustlých staveb a různých zařízení, které spolu s náznaky dřívějšího osídlení tvoří nezaměnitelný ráz krajiny. Do oblasti náleží také dvě sídla - Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře, přičemž prvně zmiňované sídlo je původně podhradské městečko, které se vlivem rozvoje uranového průmyslu změnilo v industriální enklávu s rozsáhlou sídlištní zástavbou. V okolí jsou patrné důsledky důlní činnosti – jedná se o ojedinělý krajinářský útvar – důl chemické těžby se složitou soustavou tzv. vyluhovacích polí, nyní z větší části zarostlých dřevinami. Hamr na Jezeře má naopak rekreační charakter související zejména s místním rybníkem a navazujícími rozsáhlými lesy. Historické památky na většině území chybí, výjimkou je gotický hrad Bezděz, hradní zříceniny na Ralsku, Děvíně a Stohánku, zpustlý zámek v Kuřivodech a vyhořelý zámek ve Stráži.

Příloha 3 Sociálně-ekonomické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Tabulka 3/1 Pohyb obyvatelstva (na 1000 obyvatel), rok 2003 Liberecký kraj Okres Česká Lípa Živě narození 9,5 10,2 Zemřelí 10,4 9,4 Přistěhovalí 12,4 13,7 Vystěhovalí 10,5 13,4 Přirozený přírůstek -1,0 0,8 Přírůstek stěhováním 1,9 0,3 Celkový přírůstek 0,9 1,1 Sňatky 4,8 5,1 Rozvody 3,52 4,25 Potraty 5,0 5,7 Kojenecká úmrtnost 3,7 5,5 Zdroj: Český statistický úřad

Okres Mladá Boleslav 8,8 10,4 31,2 24,2 -1,6 7,0 5,5 5,3 3,26 3,6 3,0

Tabulka 3/2 Pohyb obyvatelstva ve městech - území Máchova kraje a svazku obcí Máchův kraj, rok 2003 Česká Lípa Doksy Dubá Mimoň Stráž pod Zákupy Bělá pod Ralskem Bezdězem Živě narození 431 44 14 64 55 31 43 Zemřelí 311 61 18 64 27 25 50 Přirozený 120 -17 -4 0 28 6 -7 přírůstek Přistěhovalí 802 102 61 182 150 120 123 Vystěhovalí 1114 114 54 231 148 42 80 Přírůstek -312 -12 7 -49 2 78 43 stěhováním Celkový -192 -29 3 -49 30 84 36 přírůstek Sňatky 232 12 6 38 33 9 31 Rozvody 221 22 10 41 22 11 11 Zdroj: Český statistický úřad Z tabulky 3/1 je patrný rostoucí trend počtu obyvatel v okrese Česká Lípa, kde hodnoty jsou ve srovnání s Libereckým krajem mnohem pozitivnější. Tabulka 3/2 podtrhuje již zmíněnou skutečnost, že nárůst obyvatel v rámci okresu Česká Lípa je zejména v menších obcích (města často vykazují i záporné hodnoty).

Tabulka 3/3 Věková struktura obyvatel na území svazku obcí Máchův kraj k 31. 12. 2003 Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel Obce obyvatel 0 – 14 let 15-59 let 15 – 59 60 + 60 + let celkem 0-14 let (v %) let (v %) (v %) Bělá pod 738 15,20 3 217 66,26 900 18,54 4 855 Bezdězem Bezděz 40 14,55 176 64,00 59 21,45 275 Březovice 60 20,76 183 63,32 46 15,92 289 Čistá 92 14,74 422 67,63 110 17,63 624 Doksy 788 15,68 3 283 65,33 954 18,99 5 025 Dubá 330 18,82 1 114 63,55 309 17,63 1 753 Chlum 38 14,96 167 65,75 49 19,29 254 Jestřebí 136 17,37 549 70,11 98 12,52 783 Kravaře 130 17,52 502 67,65 110 14,82 742 Luka 21 19,63 68 63,55 18 16,82 107 Okna 48 17,02 190 67,38 44 15,60 282 Plužná 32 16,16 132 66,67 34 17,17 198 Skalka u 19 15,57 81 66,39 22 18,03 122 Doks Tachov 37 26,81 87 63,04 14 10,14 138 Tuháň 46 15,65 190 64,63 58 19,73 294 Vrchovany 17 17,89 61 64,21 17 17,89 95 Zahrádky 119 18,89 413 65,56 98 15,56 630 Ždírec 22 18,97 85 73,28 9 7,76 116 Svazek 17,57 66,02 16,42 obcí Máchův kraj ČR 15,4 65,5 19,1 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní Ze srovnání věkové struktury v případě svazku obcí Máchova kraje a České republiky (tabulka 3/3) lze vyčíst pozitivní vývoj ve sledované oblasti. Napovídají tomu zejména vyšší hodnoty v prvních dvou věkových skupinách. Tato situace jednoznačně pozitivně ovlivňuje hospodářský rozvoj obce, včetně rozvoje cestovního ruchu. Tabulka 3/4 Vzdělanostní struktura, rok 2004, v % Liberecký kraj Bez vzdělání a předškolní výchova Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Zdroj: Český statistický úřad

0,2 21,5 41,1 30,7 6,4

Středočeský kraj 0,2 22,0 39,5 30,3 7,9

Vzdělanostní struktura Libereckého a Středočeské kraje má velice podobnou strukturu. Co se týče území Máchova kraje, pak vzdělanostní struktura obyvatel vykazuje ve srovnání s Libereckým krajem i Středočeským krajem negativních hodnot. Je zde zastoupen velice nízký podíl absolventů středních škol s maturitou a obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Naopak zde převládá počet lidí pouze se základním vzděláním, což má negativní vliv na hospodářský vývoj oblasti.

Tabulka 3/5 Bytová výstavba, rok 2003 Liberecký kraj Zahájené byty 1 838 Rozestavěné byty (k 31.12.) 5 547 Dokončené byty 1 143 o na 1 000 obyvatel 2,7 Modernizované byty 62 Zdroj: Český statistický úřad

Okres Česká Lípa 353 984 151 1,4 48

Okres Mladá Boleslav 655 2 030 933 8,2 34

Tabulka 3/6 Vývoj bytové výstavby v okrese Česká Lípa v letech 2000 - 2004 2000 2001 2002 Zahájené byty 149 117 219 Rozestavěné byty (k 31.12.) 691 686 784 Dokončené byty 130 111 121 o na 1 000 obyvatel 1,2 10,5 1,1 Modernizované byty 13 107 0 Zdroj: Český statistický úřad

2003 353 984 151 1,4 48

Příloha 4 Trh práce a zaměstnanost Jelikož část obcí sledovaného území patří do Libereckého (okres Česká Lípa) a část do Středočeského kraje (okres Mladá Boleslav), jsou vybrané statistiky uvedeny za oba kraje (okresy). Tabulka 4/1 Míra nezaměstnanosti (k 30.6. 2005, v %) Okres Česká Lípa Okres Mladá Boleslav Liberecký kraj Středočeský kraj Česká republika Zdroj: Český statistický úřad

Míra nezaměstnanosti 7,87 3,73 7,53 6,04 8,59

Tabulka 4/2 Zaměstnaní v národním hospodářství dle vybraných odvětví (rok 2003, v %) Odvětví národního Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných hospodářství (Liberecký kraj) (Středočeský kraj) Zaměstnaní celkem, z toho v: 100 100 2,63 4,31 Zemědělství 0,84 1,06 Lesnictví a související činnostech 38,01 26,11 Zpracovatelském průmyslu 8,49 9,10 Stavebnictví 11,02 13,05 Obchodu 3,42 3,78 Ubytování a stravování 5,96 9,47 Dopravě, skladování a spojích Činnostech v oblasti nemovitostí 4,27 5,78 a pronájmu (podnikatelské) 5,76 7,88 Veřejné správě a obraně 6,55 5,39 Vzdělávání Zdravotní a sociální péči, 5,66 5,58 veterinární činnosti Ostatních veřejných, sociálních a 3,33 4,55 osobních službách 4,07 3,93 Ostatních Zdroj: Český statistický úřad, vlastní

Tabulka 4/3 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti OKEČ (k 31.12. 2003, v %) Převažující činnost Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných (Liberecký kraj) (Středočeský kraj) Celkem, z toho v: 100 100 5,48 5,92 Zemědělství 16,73 13,98 Průmyslu celkem, z toho ve: 16,62 13,90 - zpracovatelském průmyslu 13,43 12,74 Stavebnictví 26,76 28,83 Obchodu 6,58 4,94 Ubytování a stravování 3,10 4,10 Dopravě, skladování a spojích Činnostech v oblasti nemovitostí 14,90 14,89 a pronájmu (podnikatelské) 0,38 0,82 Veřejné správě a obraně 1,41 1,36 Vzdělávání Zdravotní a sociální péči, 1,23 1,23 veterinární činnosti Ostatních veřejných, sociálních a 7,26 8,53 osobních službách 2,75 2,65 Ostatních Zdroj: Český statistický úřad, vlastní Tabulka 4/4 Počet podnikatelských subjektů na území svazku obcí Máchův kraj k 31. 12. 2003 Obec Podnikatelské subjekty Z toho: podnikatelé – fyzické osoby celkem Doksy 1 239 999 Bělá pod Bezdězem 840 694 Bezděz 64 47 Březovice 65 47 Čistá 120 96 Dubá 382 243 Chlum 39 23 Jestřebí 127 95 Kravaře 124 86 Luka 24 18 Okna 76 47 Plužná 33 25 Skalka u Doks 22 12 Tachov 28 22 Tuhaň 55 39 Vrchovany 20 11 Zahrádky 115 88 Ždírec 28 21 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka 4/2 ukazuje, že vývoj v Libereckém a Středočeském kraji je srovnatelný z hlediska zastoupení jednotlivých odvětví. Nejvíce zaměstnaných se pohybuje ve zpracovatelském průmyslu, dále v obchodu a stavebnictví. Z pohledu cestovního ruchu stojí za zmínku zejména hodnoty v oblasti ubytování a stravování, které jsou v obou případech poměrně na nízké úrovni. Liberecký kraj je charakteristický nadprůměrným zastoupením subjektů působících v sektoru průmyslu a stavebnictví, jak také naznačuje tabulka 4/3. Z hlediska vnitrokrajské charakteristiky dochází v zastoupení jednotlivých ekonomických subjektů dle OKEČ k mírné diferenciaci, zejména v důsledku historického vývoje a specifických regionálních podmínek. V tomto směru vykazuje okres Česká Lípa, kde leží většina obcí zkoumané oblasti, nižší podíl registrovaných subjektů a ekonomických aktivit dle

odvětví ekonomické činnosti, zejména ve stavebnictví, dopravě a spojích a v obchodu, pohostinství a ubytování. Mezi významnější průmyslová centra na území Máchova kraje patří především Česká Lípa (automobilový průmysl, strojírenství, potravinářský průmysl), Mimoň, Bělá pod Bezdězem a Stráž pod Ralskem, kde ovšem dochází k útlumu těžebního průmyslu. Z hlediska spádovosti území je významným průmyslovým centrem Mladá Boleslav. Nejvýznamnější průmyslové zóny v rámci Máchova kraje jsou nabízeny potenciálním investorům v České Lípě. Jedním z důležitých odvětví na území Máchova kraje byla těžba a zpracování uranové rudy, což bylo kdysi také strategickým odvětvím v ČR. Nyní, po několika letech zastavení činnosti těchto dolů, probíhá rekultivace a pracovní síly přešly zejména do odvětví obchodu a služeb. V oblasti Máchova jezera a Doks se úspěšně podnikatelská sféra uplatnila v oblasti cestovního ruchu, zejména v pohostinství a ubytování. Zemědělská výroba má vzhledem k přírodním podmínkám spíše extenzivní povahu. Tabulka 4/5 Bilance dojížďky za prací ve městech na území Máchova kraje a svazku obcí, rok 2001 (sčítání lidu) Dojíždějící do města Vyjíždějící z města Saldo dojížďky Celkem o z toho Celkem o z toho Celkem o z toho denně denně denně Česká Lípa 6 638 5 872 4 502 3 367 2 136 2 505 Doksy 497 393 1 202 1 051 -705 -658 Dubá 156 113 389 313 -233 -200 Mimoň 880 730 1 502 1 222 -622 -492 Stráž pod 2 435 2 003 771 577 1 664 1 426 Ralskem Zákupy 436 406 722 613 -286 -207 Bělá pod 884 783 1 108 999 -224 -216 Bezdězem Zdroj: Český statistický úřad Saldo dojížďky za prací, jak ukazuje tabulka 4/5, je kladná pouze u větších měst (Česká Lípa, Stráž pod Ralskem), které nabízí širokou škálu pracovních příležitostí. Z vlastního průzkumu mezi jednotlivými obcemi sledovaného území vyplynulo, že dojížďka za prací v případě menších obcí směřuje zejména do České Lípy, Mladé Boleslavi, Stráže pod Ralskem a dále, dle polohy obce, do okolních větších měst (Doksy, Bělá pod Bezdězem). Pracovní uplatnění v místě bydliště, v případě malých obcí, je spíše výjimkou, většina obyvatel tedy dojíždí za prací mimo obec.

Příloha 5 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Pravidelně se opakující významné akce jednotlivých obcí uvádí následující tabulka: Tabulka 5/1 Pravidelně se opakující akce na území svazku obcí Máchův kraj Odhad počtu Obec Akce Ročník návštěvníků Doksy Putování Máchovi 2. v patách

Bělá pod Bezdězem

Bezděz Březovice

Čistá Dubá

Chlum Jestřebí Kravaře Luka

Okna

Typ sezóny Letní Letní

EURO Sport hry

2.

Dokská pouť

10.

Noční výstup na Bezděz

9.

Letní

Otevírání jezera

2.

Letní

24 hodin čtení Bělské balónové hemžení Bělské posvícení Benátská noc Den země Kuličkiáda Masopust Promenádní koncerty Středověký jarmark Tréglova Bělá Vánoční jarmark Velikonoční jarmark Cyklistický závod, Podbězdězský závod Cyklistický závod, Bělská vteřina Obecní pouť

3. 4.

-

2. 2. 2. 2.

100 200 900 700 500 200 300 100 700 200 400 200

11.

70

5.

80 - 120

4.

350

2. 4. 6. 2.

Letní

Zimní Letní Letní Letní Letní Zimní Letní Letní Zimní Zimní Letní Letní Letní Letní

Memoriál J. Husičky

12.

Turnaje v malé kopané

6.

Květinová výstava

5.

Mezinárodní jazzové dny

11.

630

Letní

Pivní slavnosti

3.

80

Letní

Letní slavnosti -

3.

700

Letní

Slet čarodějnic

3.

45

Letní

Dětský den

14.

70

Letní

Memoriál Václava Knotka

4.

100

Letní

Mikulášská nadílka

14.

40

Zimní

Masopust

7.

200

Zimní

1 000

Letní Zimní

Plužná Skalka u Doks Tachov Tuháň

Vrchovany Zahrádky

Ždírec Zdroj: Vlastní

Benátská noc EURO Sport hry (Doksy) -

4. 2.

170 -

Fotbalový turnaj

15.

300

3.

50

5.

300

Zahrádecké slavnosti

3.

1500

Běh lipovou alejí

12.

100

Závody ve sportovním rybolovu Jezdecké parkurové závody

-

Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní

Příloha 6 Doprava, dopravní obslužnost Tabulka 6/1 Přeprava obyvatel do zaměstnání, zvláštní linkové osobní dopravy Přeprava je zajišťována Název linky Obchodní jméno pro zaměstnance Česká Lípa-Mimoň-Stráž pod Johnson Controls automobilové MIRO bus s.r.o. Ralskem,Johnson Controls součástky, k.s. Mimoň-Noviny pod Ralskem-Velký Johnson Controls automobilové Grunov-Zákupy-Česká Lípa,Johnson MIRO bus s.r.o. součástky, k.s. Controls Skalka-Blíževedly-Stvolínky-Kozly-Česká Johnson Controls automobilové MIRO bus s.r.o. Lípa,Johnson Controls součástky, k.s. Okrouhlá-Nový Bor- Cvikov-Velký Johnson Controls automobilové Vlatinov-Stráž p.Ralskem,Johnson MIRO bus s.r.o. součástky, k.s. Controls Chlum-Dubá-Doksy-Mimoň-Stráž pod Johnson Controls automobilové MIRO bus s.r.o. Ralskem,Johnson Controls součástky, k.s. Liberec-Rynoltice-Stráž pod Ralskem

Preciosa a.s.

LI TOUR s.r.o.

Bohatice - Stráž pod Ralskem, JOHNSON Česká Lípa, Dubice - Bělá pod Bezdězem Ralsko, Hradčany - Česká Lípa, JOHNSON Česká Lípa ČSAD a.s.- Česká Lípa, JOHNSON

Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

ČSAD BUS Ústí/n/L a.s.

Delphi Packard Elektric ČR, s.r.o.

ČSAD Česká Lípa a.s.

Ralsko, Kuřivody-Česká Lípa, JOHNSON Česká Lípa, ČSAD a.s.-Česká Lípa, Fehrer

Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Fehrer Bohemia s.r.o.Č.L.

Ralsko,Hradčany-Mimoň-Zákupy-Česká Lípa Česká Lípa,Šluknovská,otočka LadaČeská Lípa,Vagónka,rozcestí Česká Lípa,Žitavská kurty-Česká Lípa,Vagónka rozcestí Ralsko,Kuřivody-Mimoň-Zákupy-Česká Lípa Česká Lípa-Zahrádky-Jestřebí-Mladá Boleslav

Johnson Controls součástky, k.s. Johnson Controls součástky, k.s. Johnson Controls součástky, k.s. Johnson Controls součástky, k.s. Johnson Controls součástky, k.s. Johnson Controls součástky, k.s.

Česká Lípa-Česká Lípa,Packard Electric

Packard Electric ČR, s.r.o.

Zákupy - Stráž pod Ralskem

automobilové automobilové automobilové automobilové automobilové automobilové

Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, 2005

ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. Petr Pešek

Příloha 7 Významné faktory omezující rozvoj cestovního ruchu Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. Na území CHKO České Středohoří se nachází 5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 19 přírodních památek (žádná z nich na území Máchova kraje). CHKO Kokořínsko lze charakterizovat jako oblast pahorkatinného typu, která je jedinečná přítomností specifické geomorfologie (převaha kyselých kvádrových pískovců, vytvářejících síť plošin a údolí, na jejichž hranách se vytvořila skalní města, pokličky, skalní brány či okna), vysoké biologické rozmanitosti (způsobené především podkladem, polohou a reliéfem oblasti, která se projevuje zejména značnou variabilitou ekosystémů na poměrně malé ploše), unikátního kulturního krajinného rázu s vyrovnaným zastoupením lesní a nelesní půdy (podmíněného historicky absencí průmyslu a rozumným zemědělským využíváním v závislosti na reliéfu krajiny), značného zastoupení lidové architektury a hmotné kultury jak roubené, tak i zděné (je jedinečná nikoli sama o sobě, ale především svým harmonickým propojením s okolní krajinou v rámci historické sítě osídlení), rozsáhlých mokřadů mezinárodního významu v nivách Liběchovky a Pšovky s unikátní faunou a flórou, rozsáhlých kyselých reliktních borů pralesního charakteru a rozsáhlými zásobami kvalitní podzemní vody. CHKO Kokořínsko je známé především jako malebná krajina dotvářená rozmanitostí pískovcových skal. Její romantika přitahovala i řadu našich význačných osobností, podle jednoho z romantických básníků se vžil i název Máchův kraj. Ochrana přírody v CHKO Kokořínsko spočívá v řadě činností a je prováděna na řadě úrovní. CHKO má čtyři různě přísné zóny ochrany přírody, maloplošná zvláště chráněná území (přírodní rezervace a přírodní památky), památné stromy a lokality, které jsou součástí mezinárodní soustavy chráněných území přírody NATURA 2000. Na území CHKO Kokořínsko se nachází celkem 5 přírodních rezervací, 16 přírodních památek a 53 památných stromů.

Obrázek 7/1 CHKO Kokořínsko, zonace

Zdroj: CHKO Kokořínsko Činnosti, které v jednotlivých zónách ochrany přírody v chráněné krajinné oblasti nelze provádět, jsou stanoveny v § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Bližší specifikace národní přírodní památky a národní přírodní rezervace: Národní přírodní památka je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Předmětem ochrany může být geologický nebo geomorfologický útvar (jeskyně, geologický profil), naleziště vzácných nerostů, výskyt ohrožených druhů živočichů či rostlin ve fragmentárně zachovalém - nereprezentativním ekosystému, nebo také útvar zformovaný člověkem (historicky cenné parkové úpravy krajinných úseků, arboreta, apod.). Ochrana tohoto území spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit. Národní přírodní rezervace je nejvýznamnější kategorií z maloplošných chráněných území. Poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, ojedinělým v mezinárodním nebo národním měřítku svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů. Cílem ochrany je uchování nebo zlepšení stavu těchto ekosystémů i dynamických procesů v nich probíhajících. Základní ochranné podmínky jsou stanoveny zákonem a zakazují všechny činnosti, které by mohly negativně ovlivnit přírodní vývoj. Je vyloučeno intenzivní hospodářské využívání, těžba surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další zásahy, mající za následek změnu vegetačního krytu, faunu, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu. Vstup veřejnosti do těchto území je možný jen po vyznačených cestách a na vyhrazená místa. U památných stromů lze vymezit ochranné pásmo před vlivy z okolí. Toto pásmo vymezí ten orgán ochrany přírody, který strom vyhlásil za památný. Jinak platí, že ochranné pásmo památného stromu má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu nejsou povoleny žádné stavby, terénní úpravy, odvodňování, chemické zásahy apod. Detailnější popis dalšího limitu cestovního ruchu, tedy ochrany vod, lesů, technické infrastruktury, kulturních památek a jiné. Ochrana vod je řešena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 20/2004 Sb. - část). Hlavním účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a zajistit bezpečnost vodních děl. Za účelem ochrany podzemních i povrchových vod je stanoveno ochranné pásmo I. (ochrana vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně (ochrana vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti). Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR se zřizují, v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva, tzv. pásma hygienické ochrany. Pásmo hygienické ochrany I. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsobu a využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat. Pásmo hygienické ochrany II. stupně se zřizuje kolem I. stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže. Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě III. pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody. Základním právním předpisem, který upravuje ochranu lesů a hospodaření v nich v České republice je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, a to ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb. Lesy lze rozdělit do tří kategorií (hospodářské, ochranné a zvláštního určení), přičemž z hlediska rozvoje cestovního ruchu jsou důležitá omezení u lesů ochranných a zvláštního určení. Do kategorie lesů ochranných se řadí lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránicí níže položené lesy, lesy na exponovaných hřebenech a lesy

v klečovém lesním vegetačním stupni. Na území Máchova kraje (přesněji CHKO Kokořínsko) se nacházejí pouze velmi malé plochy tohoto ochranného pásma. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nelze zařadit do prvně zmiňované kategorie a nachází se v pásmech hygienické ochrany přírodních vodních zdrojů I. stupně, v ochranný pásmech zdrojů přírodních léčivých a minerálních stolních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací. Mezi lesy zvláštního určení dále patří lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy pro lesnický výzkum a výuku, lesy se zvýšenou půdoochnnou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou funkcí, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích a lesy, ve kterých jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Funkce lesů se často překrývají s jinými omezeními rekreačního využívání krajiny a zvyšují tak ochranu krajiny před negativními zásahy lidské populace. Omezení v rozvoji cestovního ruchu jsou dány také ochrannými pásmy v oblasti dopravy, což se týká mj. ochranných pásem silnic (šířka se pohybuje dle typu komunikace od 15 do 100 metrů), drah (od 10 do 60 metrů) a letišť (Česká Lípa). V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (např. úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu apod.). O případné výjimky se žádá při územním řízení. Ochranná pásma podél inženýrských sítí jsou v energetických odvětvích stanovena zákonem. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny. Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Ochranná pásma podzemních potrubí pro ropu a pohonné hmoty upravuje vládní nařízení. Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí (do DN 500 mm = 1,5 m na obě strany, nad DN 500 mm = 2,5 m na obě strany). Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Ochranná pásma podél tras telekomunikačních sítí stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, které jsou součástí těchto vedení. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení. Zákon o státní památkové péči umožňuje památkovým orgánům vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Každé takovéto vymezení ochranného pásma obsahuje dle charakteru památky určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnost v ochranném pásmu. Každý vlastník nemovitosti, která není sice kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, stavebním úpravám nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu památkové péče.

Příloha 8 Ubytovací a stravovací kapacity Porovnání počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a počtu turistických tuzemských cest mezi jednotlivými kraji ČR udávají následující tabulky. Tabulka 8/1 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle krajů ČR v 1. pololetí 2005 Kraj Počet příjezdů V tom podle kategorie ubytovacího zařízení hostů Hotely Penziony Ostatní Celkem z toho Celkem z toho Celkem z toho Celkem z toho cizinci cizinci cizinci cizinci 5 616 009 2 896 301 3 659 642 2 425 191 755 594 261 782 1 200 773 209 328 ČR celkem 1 891 570 1 699 097 1 701 165 1 573 324 68 775 55 109 121 630 70 664 Hlavní město Praha 337 952 107 834 221 427 90 636 45 038 10815 71 487 6 383 Středočeský kraj 370 466 133 025 174 434 90 441 76 681 24 659 119 351 17 925 Jihočeský kraj 198 731 68 477 108 534 49 638 37 891 10 091 52 306 8 748 Plzeňský kraj 266 831 178 659 164 644 128 530 26 134 14 690 76 053 35 439 Karlovarský kraj 172 451 75 382 87 024 48 073 39 527 17 307 45 900 10 002 Ústecký kraj 392 914 131 022 145 148 80 582 114 276 35 622 133 490 14 818 Liberecký kraj 484 064 155 908 194 620 97 826 124 981 45 563 164 463 12 519 Královéhradecký kraj 143 038 23 560 73 825 14 401 26 932 5 849 42 281 3 310 Pardubický kraj 164 621 26 235 82 939 18 447 24 238 4 705 57 444 3 083 Kraj Vysočina 441 924 158 623 294 577 134 906 49 798 13 569 97 549 10 148 Jihomoravský kraj 215 089 52 164 105 457 34 348 35 317 10 305 74 315 7 511 Olomoucký kraj 232 934 32 578 137 803 23 810 34 083 5 512 61 048 3 256 Zlínský kraj 303 424 53 737 168 045 40 229 51 923 7 986 83 456 5 522 Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka 8/2 Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace dle místa pobytu ve 2. čtvrtletí 2005 Kraj Počet turistických cest Průměrný počet Průměrné výdaje na (v tis.) přenocování na jednu jednu turistickou cestu turistickou cestu (v Kč) o v tom o v tom Celkem o v tom Celkem Celkem Delší Kratší Delší Kratší Delší Kratší cesty cesty cesty cesty cesty cesty 6 087,4 1 009,1 5 078,3 2,7 6,7 1,9 993,9 2 590,1 676,7 ČR celkem 306,1 89,6 216,5 3,6 7,9 1,9 1 665,6 2 940,5 1 137,8 Hlavní město Praha 936,4 87,6 848,8 2,5 7,6 2,0 648,3 1 882,7 520,9 Středočeský kraj 668,6 138,9 529,7 2,7 6,0 1,8 1 333,1 3 411,3 788,0 Jihočeský kraj 336,2 64,5 271,6 2,9 6,8 2,0 1 223,5 2 425,3 937,9 Plzeňský kraj 112,8 29,7 83,1 4,6 13,1 1,5 1 772,9 4 199,7 905,3 Karlovarský kraj 338,6 44,5 294,1 2,4 6,6 1,8 784,7 1 087,4 738,9 Ústecký kraj 447,7 42,5 375,2 2,7 7,0 1,9 1 256,3 3 453,6 831,6 Liberecký kraj 505,5 83,7 421,8 2,4 5,6 1,8 1 188,8 3 637,0 703,0 Královéhradecký kraj 268,5 52,6 215,9 2,2 5,2 1,5 481,1 486,7 479,8 Pardubický kraj 404,8 125,6 279,2 2,8 4,9 1,9 784,6 1 264,4 568,8 Kraj Vysočina 875,6 94,2 781,3 2,4 5,2 2,1 795,9 2 825,7 551,0 Jihomoravský kraj 350,4 43,7 306,6 2,6 8,1 1,8 825,0 2 424,3 596,8 Olomoucký kraj 265,7 50,6 215,1 3,7 11,5 1,9 1 222,3 4 280,1 502,3 Zlínský kraj 270,4 31,1 239,3 2,3 5,4 1,9 901,7 1 703,0 797,7 Moravskoslezský kraj Zdroj: Český statistický úřad

Příloha -9 Analýza financování cestovního ruchu Tabulka 9/1 Vybrané dotační tituly Libereckého kraje na oblast cestovního ruchu Celková alokace Celkový Počet podaných kraje (v Kč) požadavek projektů žadatelů (v Kč) Rok 2002 Mládež a kultura 600 000 1 844 670 Podpora místní kultury 1 000 000 5 789 450 a obnovy místních památek Rok 2003 Podpora místní kultury 150 000 Významné sportovní a tělovýchovné akce a aktivity ve prospěch tělovýchovy a sportu Podpora rozvoje 586 000 cestovního ruchu v LK Obnova kulturních 200 000 2 985 023 památek Podpora kulturně 150 000 výchovných aktivit pro děti a mládež Rok 2004 Podpora kultury v LK 300 000 3 187 198 130 Obnova kulturních 305 000 2 321 372,50 29 památek Podpora rozvoje 300 000 1 370 343 26 cestovního ruchu v LK Významné aktivity a 325 000 3 660 790 143 akce ve prospěch tělovýchovy a sportu v LK Rok 2005 Podpora kultury v LK Obnova kulturních památek Podpora rozvoje cestovního ruchu v LK Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje

Počet úspěšných projektů 13 33

18

24 8 15

24 11 9 26

Tabulka 9/2 Průměrná daňová výtěžnost svazku obcí Máchův kraj (v Kč) Druh daně 2002 2003 Počet obyvatel obcí Máchova kraje 16 551 16 582 Průměrné Daň z příjmů 195 188 154 337 daňové příjmy fyzických osob z podnikání Daň z příjmů 457 928 493 853 právnických osob Daň z příjmů 373 316 396 142 fyzických osob ze závislé činnosti Daň z nemovitosti 511 979 558 136 Poplatky 5 442 6 222 z obsazených lůžek o Kapacitní o Rekreační Místní, správní a 158 070 175 946 ostatní poplatky CELKEM 1 701 923 1 784 636 Zdroj: Vlastní

2004 16 772 270 482 565 209 464 186 633 905 3 984

196 399 2 134 165

Příloha 10 Analýza poptávky Obce svazku obcí Máchův kraj, jako zadavatelé Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje, realizovaly terénní šetření formou dotazníků v termínu červenec - srpen 2005. Celkem jich bylo odevzdáno 114 a byly předkládány návštěvníkům prostřednictvím turistických center Tachov, Doksy, Staré Splavy a Dubá. Otázky, které obsahoval dotazník si vybraly obce na základě doporučení zpracovatele. Návštěvníci vyplňovali dotazník buď sami, nebo částečně za pomoci tazatelů, kteří předkládali dotazníky návštěvníkům. Demografická struktura respondentů Základní soubor dotázaných tvoří 54 mužů tj. 47,37 % a 60 žen tj. 52,63 %. Z hlediska věku tvoří největší počet návštěvníci ve věku 21 – 30 let (30,97 %) a návštěvníci ve věku 31 – 40 let (25,66 %). Nejmenší počet návštěvníků regionu jsou ve věku 51 – 60 let (7,96 %) a nad 60 let (2,65 %). Tabulka 10/1 Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Věk Celkem Muži absolutně % absolutně v% Do 20 let 18 15,93 9 17 21 – 30 let 35 30,97 15 29 31 – 40 let 29 25,66 12 23 41 – 50 let 19 16,81 9 17 51 – 60 let 9 7,96 5 10 Nad 60 let 3 2,65 2 4 Celkem 113 100,00 52 100,00

Ženy absolutně

v% 9 20 17 10 4 1 61

15 33 28 16 7 1 100,00

Socioekonomická struktura respondentů Z otázky zaměřené na povolání je patrné, že nejvíce návštěvníků tvoří zaměstnanci státního sektoru (22,81 %) a administrativní pracovníci (21,93 %). Další početnou skupinou jsou studenti (18,42 %) a dělníci a zemědělci (15,79 %). Nejmenší procento návštěvníků z hlediska povolání tvoří důchodci (4,39 %) a nezaměstnaní (3,51 %). Tabulka 10/2 Povolání respondentů Celkem absolutně Student 21 Podnikatel, řídící pracovník 15 Administrativní pracovník 25 Zaměstnanec státního sektoru 26 Dělník, zemědělec 18 Důchodce 5 Nezaměstnaný 4 Celkem 114

% 18,42 13,16 21,93 22,81 15,79 4,39 3,51 100,00

Muži absolutně 11 10 8 9 13 2 0 53

v% 21 19 15 17 24 4 0 100,00

Ženy absolutně 10 5 17 16 6 3 4 61

v% 16 8 28 26 10 5 7 100,00

Geografický původ respondentů Tabulka 10/3 Místo bydliště respondentů Bydliště Celkem absolutně v% Česká republika 100 88 Zahraničí 10 9 Nezjištěno 4 3 Celkem 114 100,00

Muži absolutně 45 7 52

v% 87 13 100,00

Ženy absolutně 55 3 4 62

v% 89 5 6 100,00

Většina návštěvníků pochází z České republiky. Zahraniční návštěvníci jsou z Holandska (1) a SRN (9). Tabulka 10/4 Návštěvníci z České republiky dle krajského uspořádání Kraj

Podíl v %

Liberecký Královohradecký Ústecký Středočeský Karlovarský Plzeňský Jihočeský Praha Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Pardubický Celkem

3 5 30 16 0 5 2 23 3 0 1 1 4 7 100

Podle jednotlivých krajů převažují návštěvníci z hlavního města Prahy, kterých bylo 23 %. Způsob dopravy do regionu Tabulka 10/5 Způsob dopravy do regionu Použitý dopravní prostředek Auto Vlak Autobus Jinak Celkem odpovědí

Počet respondentů 72 22 14 3 111

Podíl v % 64,86 19,82 12,61 2,70 100,00

Důvod návštěvy regionu Respondenti si mohli vybrat z 9 důvodů návštěvy území svazku obcí. 4 důvody nebyly návštěvníky označeny tj. služební cesta, jen projíždíme, tramping a jiný důvod. Vypovídá to především o charakteru kraje, který vyhovuje především návštěvníkům, kteří upřednostňují dlouhodobý rekreační pobyt a především krátkodobou pěší turistiku.

Tabulka 10/6 Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy regionu Důvod návštěvy Počet respondentů Návštěvě známých 2 Turistika – pěší 15 Cykloturistika 4 Vodní turistika 4 Služební cesta 0 Jen projíždíme 0 Tramping 0 Rekreační pobyt 31 Jiný důvod 0 Celkem odpovědí 56

Podíl v % 3,57 26,79 7,14 7,14 0 0 0 55,36 0 100,00

Délka pobytu Většina respondentů byla účastníkem dlouhodobého pobytu, neboť v regionu strávila 3 a více nocí. Tento jev je pro svazek obcí Máchův kraj příznivý, neboť z ekonomického hlediska přináší pro poskytovatele většiny služeb zvýšení jejich obratu. Ukazuje také na charakter kraje, který je vhodný pro rekreaci. Tabulka 10/7 Struktura respondentů podle délky pobytu Délka pobytu (počet nocí) Počet respondentů 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Déle Celkem odpovědí

Podíl v % 5 11 13 9 6 42 7 1 5 0 1 0 8 4 112

4,46 9,82 11,61 8,04 5,36 37,50 6,25 0,89 4,46 0 0,89 0 7,14 3,57 100,00

Celkem 37,5 % respondentů přenocovalo na území svazku obcí 7 dní, 11,61 % celkem 4 dny a 9,82 % respondentů uvedlo 3 noci, což zpravidla představuje prodloužený víkendový pobyt. Respondentům bylo nabídnuto v dotazníku 5 forem skupin, se kterými mohli pobývat v regionu. Počet odpovědí odpovídá charakteru regionu, který je vhodný především na rekreaci a turistiku. Tabulka 10/8 Struktura respondentů z hlediska forem skupiny, s níž pobývali v regionu Forma skupiny Respondenti Podíl v % Sám (sama) 5 3,94 S partnerem, partnerkou 54 42,52 S dětmi 35 27,56 S organizovanou skupinou (CK, firmou, školou) 3 2,36 Se skupinou individuálně organizovanou 30 23,62 Celkem odpovědí 127 100,00 Na tuto otázku odpovědělo 127 tázaných. 54 respondentů tj. 42,52 % pobývala se svým partnerem nebo partnerkou. Jsou to jednak bezdětné páry a nebo páry, kteří mají sice děti, které se s rodiči již

pobytu neúčastní. 35 návštěvníků tj. 27,56 % pobývalo s dětmi. 30 respondentů tj. 23,62 % se zúčastnilo pobytu se skupinou individuálně organizovanou. Nejmenší počet 3 návštěvníků tj. 2,36 % označilo, že pobývalo s organizovanou skupinou. Toto nízké procento odpovídá termínu, ve kterém probíhalo dotazníkové šetření a skupině návštěvníků, kteří dotazník vyplňovali. Tabulka 10/9 Struktura respondentů podle způsobu získání informací o regionu Způsob získání informací Počet respondentů Prospekty, propagační materiál 6 Mapy 8 Internet 40 Informace z médií (tisk, TV ..) 4 Doporučení známých 50 CK 8 Jinak 14 Celkem odpovědí 130

Podíl v % 4,62 6,15 30,77 3,08 38,46 6,15 10,77 100,00

Z tabulky 10/9 vyplývá, že nejméně informací získali návštěvníci z médií, jak na regionální, tak i na celostátní úrovni. Nejvíce návštěvníků 50 tj. 38,46 % získalo informace od svých známých, kteří jim pobyt doporučili. 40 respondentů, především mladšího věku, tj. 30,77 % získalo informace prostřednictvím internetu. Z prospektů a propagačních materiálů se dozvědělo informace 6 respondentů, tj. 4,62 %. Toto nízké procento může být způsobeno z několika důvodů. Buď neměli respondenti k propagačním materiálům přístup, neboť jejich bydliště je ve vzdálenější části České republiky, nebo navštěvují region opakovaně a propagační materiál nevyužívají. Tabulka 10/10 Frekvence návštěv na území svazku obcí Frekvence návštěv v regionu Počet respondentů První návštěva 45 Pravidelná návštěva 28 Nepravidelná návštěva 25 Opakovaná návštěva 16 Celkem odpovědí 114 Tabulka 10/11 Průměrné denní výdaje respondentů na pobyt v regionu Výdaje Výše výdajů v Kč Celkem 861 Z toho: Ubytování 252 Stravování 185 Zábava 171 Ostatní služby 123 Ostatní 130

Podíl v % 39,47 24,56 21,93 14,4 100,00

Podíl výdajů v % 100,00 29,26 21,49 19,86 14,29 15,10

Úroveň cen v regionu Tabulka 10/12 Úroveň cen ubytovacích služeb Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

16 33 41 11 3 104

Podíl v % 15,38 31,73 39,42 10,58 2,88 100,00

104 respondentů využilo celou škálu klasifikačních stupňů při stanovení úrovně cen za ubytovací služby. 39,42 % návštěvníků přidělilo 3. stupeň. 11 respondentů tj. 10,58 % uvedlo, že ceny jsou ve vyšší cenové relaci. Tabulka 10/13 Úroveň cen stravovacích služeb Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

19 27 44 15 5 110

Podíl v % 17,27 24,55 40,00 13,64 4,55 100,00

Celkem110 respondentů klasifikovalo úroveň cen stravovacích služeb všemi klasifikačními stupni, přičemž 40 % návštěvníků hodnotilo 3. stupněm. Liberecký kraj svými průměrnými cenami za stravovací služby se v rámci celé České republiky pohybuje na 6. místě. V některých stravovacích službách mírně překračuje úroveň průměrných cen České republiky v jiných jsou průměrné ceny nižší, než je celorepublikový průměr.

Tabulka 10/14 Úroveň cen sportovních poplatků (půjčovné) Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

Počet respondentů 13 24 30 13 12 92

Podíl v % 14,13 26,09 32,61 14,13 13,04 100,00

Celkem 92 respondentů hodnotilo úroveň cen sportovních poplatků všemi 5 klasifikačními stupni. 32,61 % návštěvníků přidělilo 3. stupeň. Průměrné ceny půjčovného nebo pronájmů sportovního zařízení nebo vybavení se v Libereckém kraji pohybuji v rámci celé České republiky na 7. místě a jsou ve výši průměrných cen České republiky. Tabulka 10/15 Úroveň cen parkovného Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 23,86 26,14 28,41 6,82 14,77 100,00

Na otázku odpovědělo 88 respondentů, kteří klasifikovali ceny parkovného v regionu stupněm 1. – 3. Nejvíce z nich přidělilo stupeň 3 tj. 28,41 %. V Libereckém regionu dosahují průměrné ceny za l hod. parkovného 15,17 Kč a v České republice 15,48 Kč. Liberecký kraj se umisťuje na 10. místě. Ceny parkovného k 30. 6. 2005 se pohybují od 7,50 Kč do 26,14 Kč.

Úroveň poskytovaných služeb Tabulka 10/16 Kvalita ubytování Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 30,00 30,00 27,00 9,00 4,00 100,00

Návštěvníci použili všech 5 klasifikačních stupňů při hodnocení kvality ubytování. 30 respondentů, tj. 30,00 % určilo kvalitu v 1. a 2. stupni. 27 návštěvníků tj. 27,00 % ještě přidělilo 3. stupeň. Tabulka 10/17 Možnosti občerstvení, stravování během dne Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

36 32 23 9 6 106

Podíl v % 33,96 30,19 21,70 8,49 5,66 100,00

Přesto, že někteří návštěvníci požadují rozšíření možnosti stravování v průběhu dne, 33,96 % respondentů přidělilo stravování během dne 1. stupeň, 30,19 % 2. stupeň a 21,70 % 3. stupeň. Tabulka 10/18 Údržba čistoty Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 25,24 36,89 23,30 11,65 2,91 100,00

Názory 103 respondentů na údržbu čistoty na území svazku obcí Máchův kraj se různí, neboť použili celou škálu klasifikačních stupňů. Přesto nejvíce uvedli stupně 1. – 3. Celkem 36,89 % návštěvníků přidělilo 2. klasifikační stupeň. Tabulka 10/19 Individuální doprava – možnosti parkování Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

30 32 20 8 0 90

Podíl v % 33,33 35,56 22,22 8,89 0 100,00

Někteří návštěvníci regionu požadují rozšíření parkovacích ploch. 90 respondentů, kteří vyplnili tento dotaz určilo 4 klasifikační stupeň. 32 návštěvníků (35,56 %) stanovilo 2. stupeň.

Tabulka 10/20 Individuální doprava - údržba komunikací Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

17 33 17 10 9 86

Podíl v % 19,77 38,37 19,77 11,63 10,47 100,00

86 respondentů použilo celou klasifikační škálu. 2. stupeň přiřadilo nejvíce, tj. 33 návštěvníků, kteří reprezentují 38,37 % odpovědí, 17 návštěvníků určilo 1. a 3. stupeň tj. 19,77 %. Tabulka 10/21 Údržba pláží – u Máchova jezera Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

26 26 23 3 1 79

Podíl v % 32,91 32,91 29,11 3,80 1,27 100,00

79 respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku klasifikovali údržbu pláží většinou 1. – 3. klasifikačním stupněm. Tabulka 10/22 Údržba pláží – jinde Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 30,36 42,86 25,00 0 1,79 100,00

Údržba pláží jinde (např. Nedamov, Doksy, Borný) byla hodnocena 56 respondenty nejčastěji v hodnotící škále 1. – 3. stupeň. Z toho nejvíce návštěvníků určilo kvalitu údržby stupněm 2, tj. 42,86 %. Respondenti tedy hodnotí údržbu pláží pozitivně. Tabulka 10/23 Možnost kultury a zábavy Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 17,65 34,12 34,12 11,76 2,35 100,00

Na možnost využití různého druhu kultury a zábavy odpovědělo celkem 85 respondentů. Nejčastěji byl přidělen klasifikační stupeň 2. a 3 (oba 34,12 %). Celkem 2,35 % návštěvníků je vyloženě nespokojena s nabídkou kultury a zábavy a vyžadují její rozšíření, avšak neuvádějí v jaké oblasti.

Tabulka 10/24 Sportovní služby (půjčovny a opravy sportovních potřeb) Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

18 28 25 11 1 83

Podíl v % 21,69 33,73 30,12 13,25 1,20 100,00

83 respondentů klasifikovalo úroveň nabídky sportovních služeb. Nejvíce frekventovaný byl 2. stupeň, kde odpovědělo 33,73 % návštěvníků a 3. stupeň, který přiřadilo 30,12% respondentů. 11 účastníků cestovního ruchu tj. 13,25 % přidělilo 4. klasifikační stupeň. Nabídka sportovních služeb je dle jejich názoru nedostatečná. Tabulka 10/25 Informovanost v informačním centru (Doksy) Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

56 19 5 2 0 82

Podíl v % 68,29 23,17 6,10 2,44 0 100,00

56 respondentů tj. 68,29 % vyslovilo spokojenost s poskytovanými informacemi v Informačním centru v Doksech. 19 návštěvníků přidělilo klasifikační stupeň 2. tj. 23,17 %. Klasifikační stupeň 3. a 4. poukazuje na to, že respondenti nezískali určité konkrétní informace, které požadovali. Tabulka 10/26 Informovanost v informačním centru (jiné) Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

23 21 11 1 2 58

Podíl v % 39,66 36,21 18,97 1,72 3,45 100,00

Respondenti přidělili v jiných informačních centrech v regionu nejvíce l. klasifikační stupeň. Klasifikační stupně 4. a 5. jsou označené minimálním počtem návštěvníků a ukazují na to, že respondenti nezískali specielní informaci, kterou požadovali. Tabulka 10/27 Informovanost v rámci oblasti (mapy, značení cest ..) Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

32 38 20 5 2 97

Podíl v % 32,99 39,18 20,62 5,15 2,06 100,00

Většina z 97 respondentů, kteří klasifikovali úroveň informovanosti v rámci oblasti, se vyjádřila ve škále 1. – 3. klasifikačního stupně.

Tabulka 10/28 Dostupné propagační materiály Klasifikační stupeň Počet respondentů 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí

37 36 16 4 2 95

Podíl v % 38,95 37,89 16,84 4,21 2,11 100,00

Dostupnost propagačních materiálů hodnotilo 95 respondentů, z nich 38,95 % stanovilo 1. klasifikační stupnici, 37,89 % 2. klasifikační stupnici a 16,84 % 3. klasifikační stupnici. Tabulka 10/29 Kvalita značení cyklotras Klasifikační stupeň 1 2 3 4 5 Celkem odpovědí


Podíl v % 35,00 45,00 20,00 0 0 100,00

Ke kvalitě cyklotras se vyjádřilo pouze 20 respondentů, kteří klasifikovali jejich úroveň v 45 % případech 2. klasifikačním stupněm, ve 35 % případech 1. klasifikačním stupněm a ve 20 % případech 3. klasifikačním stupněm. Respondenti považují kvalitu značení za dobrou. Chybí jim však větší propagace cyklotras. Co chybí v nabídce rekreačního střediska Respondenti uvedli v jednotlivých rekreačních střediscích, vedle svých připomínek k čistotě atd. požadavky na rozšíření nabídky rekreačního střediska. V oblasti recepčních služeb o zvýšení asertivity pracovníků recepcí o rozšíření jazykového vybavení pracovníků (především německý jazyk) V oblasti ubytování o zlepšení vybavenosti ubytovacích zařízení o rozšíření vybavení chatek o rozšíření počtu, případně zřízení kuchyněk o úprava povrchu pro budování stanů (rovný povrch) o dodržování nočního klidu V oblasti vybavení rekreačních středisek o zintenzivnění osvětlení kempů o vybudování krytého přístřešku o zřízení dětského koutku o otevření společenské místnosti o vybudování krytého bazénu o rozšíření nabídky sportovního vyžití – bowling, squash, půjčovna kol o rozšíření nabídky společenských her – billiard o místo na umývání nádobí V oblasti sociálního zázemí o rozšíření kapacity sociálního zařízení (WC, sprchy) o zlepšení kvality sociálního zařízení o zajištění většího objemu teplé vody ve sprchách ve špičkách

Ve stravovací oblasti o otevření obchodu s potravinami o rozšíření nebo zbudování kuchyněk pro potřebu návštěvníků o zvýšení počtu stánků s občerstvením o zajištění kvalitních stravovacích služeb o zvýšení nabídky v oblasti sortimentu V oblasti udržování čistoty o zlepšení čistoty v ubytovacích zařízeních o zlepšení čistoty v sociálním zařízení V oblasti propagace o malá propagace kulturních akcí pro návštěvníky o kvalitní propagace na CD o bezplatné propagační letáčky Chybějící informace pro návštěvníky o jízdní řády autobusů o kompletní nabídka kulturních akcí v regionu o kompletní nabídka sportovních akcí v regionu o orientační tabule o nabídka na trávení volného času o mapa s jasně vyznačenými turistickými stezkami a zajímavostmi v regionu (kulturní památky, atd.) o informace o možnostech parkování, odstavných ploch atd. o přehled stravovacích zařízení v regionu o profily cyklotras o nabídka kulturních a sportovních akcí v případě špatného počasí o seznam alternativního programu pro návštěvníky v případě nepříznivého počasí o seznam organizovaných výletů Pláže o o

vysoká cena vstupného na některé pláže chybí deštníky proti slunci

Obchody o stavebniny o Baumax o Kaufland o obchod s potravinami V oblasti zábavy o seznam kulturních akcí pořádaných v regionu o rozšíření nabídky kulturních akcí Organizovaná turistika o pořádání organizovaných výletů o zajištění autobusové nebo jiné dopravy při organizovaných výletech Dopravní služby o rozšíření nabídky dopravních služeb o zajištění alternativních dopravních služeb (zájezdy na hrady – netradičně)

Obsah 1. METODIKA ..............................................................................................................................2 2. STANOVENÍ PRIORIT, OPATŘENÍ, AKTIVIT A NÁVRH PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ .......................................................................................................................................4 2.1 PRIORITA ČÍSLO 1 SPOLUPRÁCE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU ..........................................4 Opatření číslo 1.1 Podpora vzniku platformy spolupráce za účelem rozvoje cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj...............................................................................4 Opatření číslo 1.2 Podpora a iniciace podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu ..5 2.2 PRIORITA ČÍSLO 2 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................8 Opatření číslo 2.1 Budování, rozšiřování, zkvalitňování základní turistické infrastruktury včetně rozvoje doplňkových služeb..........................................................................................8 Opatření číslo 2.2 Budování, rozšiřování, zkvalitňování, oprava a údržba doprovodné turistické infrastruktury...........................................................................................................9 Opatření číslo 2.3 Zajištění stability podmínek v Máchově jezeře k rekreaci a rozvoji cestovního ruchu ...................................................................................................................11 2.3 PRIORITA ČÍSLO 3 DESTINAČNÍ MANAGEMENT ...................................................................13 Opatření číslo 3.1 Vytvoření ucelené aplikace destinačního managementu na území Máchova kraje.......................................................................................................................13 Opatření číslo 3.2 Podpora rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu na území Máchova kraje ............................................................................................................14 Opatření číslo 3.3 Podpora rozvoje marketingových aktivit Máchova kraje ......................14 Opatření číslo 3.4 Podpora prodeje a distribuce nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj...............................................................................................................15 U

U

1. Metodika Návrhová část Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje představuje systém dílčích kroků, navržených k řešení klíčových problémů, vytvoření příznivých rozvojových podmínek a dosažení společně stanovených cílů. Struktura Návrhové části je rozdělena do 4 úrovní, tvořících „strategický skelet“ Návrhové části, viz následující schéma: Opatření Aktivita Aktivita

Projekty

Priorita

Projekty

Opatření Aktivita Aktivita

Projekty

Projekty

Priority jsou rozpracovány do Opatření, řešící danou problematiku, v každém Opatření jsou pak navrženy realizační Aktivity, a pro realizaci Aktivity uvedeny konkrétní Projekty. Návrhová část Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje byla obsahově zpracována na základě analýzy a zhodnocení všech vstupních informací obsažených v Analytické části Plánu rozvoje, závěrů z jednání s představiteli významných subjektů v oblasti cestovního ruchu, řízených rozhovorů se zástupci samosprávy a dalších subjektů a výstupů z jednání pracovní skupiny. Vyhodnocení naléhavosti řešení jednotlivých problémových oblastí, které bylo provedeno v rámci zpracování Analytické části Plánu rozvoje, ukazuje, že jako nejzávažnější jsou hodnoceny stav místních komunikací a doprava v klidu, dále nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a ubytovací a stravovací kapacity. Nejméně aktuální je pak podle hodnocení pracovní skupiny otázka spolupráce v rámci regionu a komunikace veřejné a soukromé sféry. Otázky marketingu, tvorby turistických programů a přípravy destinačního managementu jsou na stupnici závažnosti potřeby řešení hodnoceny někde uprostřed. V tomto hodnocení se, dle názoru zpracovatele, odráží složení pracovní skupiny (většinou zástupci veřejného sektoru a samosprávy), z čehož tedy vyplývá obecná naléhavost řešení stavu místních komunikací v ČR, podcenění úlohy „marketingu“ a také nevyjasněnost úlohy jednotlivých subjektů, majících vliv na rozvoj cestovního ruchu, a podcenění potřeby vzájemné informovanosti a spolupráce. Naléhavost řešení jednotlivých problémových oblastí - jak je uvedena v Analytické části - není zcela záměrně zpracovatelem Plánu rozvoje v Návrhové části plně akceptována. Podle odborného názoru zpracovatele je pro další rozvoj cestovního ruchu důležité zahájit nejenom řešení stavu dopravní infrastruktury, ale především systémové spolupráce pro využití potenciálu a tradic, kterými Máchův kraj pro cestovní ruch disponuje. Návrhová část je rozdělena do tří priorit: 1. Spolupráce k rozvoji CR, 2. Infrastruktura CR, a 3. Destinační management. Všechny tři priority tvoří jakýsi „trojúhelník“ podmínek pro rozvoj cestovního ruchu (viz. Obrázek 1), mezi jehož vrcholy je úzká vazba a z jehož základny, tvořené prioritami 1. a 2., „vyrůstá“ priorita 3., která zároveň od určité fáze obě základní priority zastřešuje. Přestože otázka Máchova jezera jako hlavní atraktivity Máchova kraje nebyla samostatně v klasifikaci problémů zmiňována, z připomínek a diskuse Pracovní skupiny a z výstupů z řízených rozhovorů jednoznačně vyplývá, že Máchovo jezero, a zejména kvalita vody v něm, jsou pro cestovní ruch a jeho další rozvoj klíčovou podmínkou – Máchovo jezero je hlavní atraktivitou a „produktem“

2

cestovního ruchu oblasti. Proto je problematika řešení Máchova jezera v Návrhové části rozpracována do samostatného opatření v rámci priority číslo 2 Infrastruktura cestovního ruchu. Obrázek 1: „Trojúhelník“ podmínek pro rozvoj cestovního ruchu

Destinační management

Spolupráce k rozvoji cestovního ruchu

Infrastruktura cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní Tento pomyslný „trojúhelník“ vazeb se obsahově odráží ve struktuře Návrhové části. Zpracovatel vychází ve svém návrhu z Priority číslo 1 Spolupráce k rozvoji cestovního ruchu a prostřednictvím obsahového zaměření opatření a aktivit této priority vytváří podmínky pro vznik systému destinačního managementu cestovního ruchu. Priorita číslo 2 Infrastruktura cestovního ruchu je pak druhým výchozím bodem základny „trojúhelníku“ podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, kdy vhodným „řízením“ procesu budování infrastruktury cestovního ruchu jsou rovněž vytvářeny podmínky pro destinační management, a to zejména pro koncipování atraktivní nabídky produktů cestovního ruchu v oblasti. Destinační management – Priorita číslo 3 a zároveň „vrchol trojúhelníku“ – pak využívá podnětů a podmínek vycházejících ze základny priorit 1 a 2 k marketingu jednotlivých produktů i celé oblasti.

3

2. Stanovení priorit, opatření, aktivit a návrh projektových záměrů 2.1 Priorita číslo 1 Spolupráce k rozvoji cestovního ruchu Stručný popis výchozí situace V současné době je spolupráce mezi zástupci veřejné správy, podnikatelské sféry a dalšími subjekty z oblasti cestovního ruchu sice v určitém stupni rozvoje, ovšem stále přetrvává nedostatečná úroveň vzájemné komunikace a chybí jasně nastavené principy spolupráce a komunikace, které by vedly k efektivnímu řešení vzniklých problémů a snadnější přípravě projektů z oblasti cestovního ruchu. Velmi obtížně se, bez nastavení platformy a pravidel spolupráce, bude také dosahovat společně přijaté vize, kdy Máchův kraj je atraktivní destinací s ucelenou nabídkou cestovního ruchu. Svoji podstatnou úlohu má též podpora a rozvoj spolupráce Svazku obcí Máchův kraj s dalšími subjekty cestovního ruchu na území Máchova kraje, České republiky a v zahraničí z důvodu zvyšování povědomí a návštěvnosti regionu Máchův kraj. Hlavním cílem této priority je stanovit konkrétní principy a formy vzájemné spolupráce všech zainteresovaných subjektů na území Svazku obcí Máchův kraj za účelem povzbuzení a upevnění vzájemné spolupráce a rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že opatření a aktivity, vedoucí k dosažení hlavního cíle této priority, lze jen obtížně formulovat do konkrétních projektů, je tato priorita rozpracována do úrovně aktivit, které lze společně řešit jedním nebo více projekty. Projektovým způsobem navržená realizační strategie pro prioritu Spolupráce k rozvoji cestovního ruchu pak bude obsažena v Akčním plánu.

Opatření číslo 1.1 Podpora vzniku platformy spolupráce za účelem rozvoje cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj Cíle opatření: o

o o

Zvýšit úroveň a nastavit pravidla vzájemné komunikace a spolupráce mezi zástupci veřejné správy a samosprávy, podnikatelské sféry a dalšími subjekty cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj. Stanovit konkrétní úlohy zainteresovaných subjektů veřejné správy, privátní sféry a dalších subjektů na území Svazku obcí Máchův kraj. Zabezpečit koncepční a systematickou přípravu a realizaci aktivit k rozvoji cestovního ruchu a ekonomiky oblasti a připravit podmínky k realizaci a rozvoji destinačního managementu cestovního ruchu v Máchově kraji.

Aktivita 1.1.1 Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního ruchu v Máchově kraji Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního v Máchově kraji za účelem podpory vzájemné spolupráce a komunikace mezi subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj za účelem koordinace společných aktivit, vytvoření společných priorit a prosazování společných zájmů. Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Využít stávajícího neformálního sdružení cestovního ruchu či vytvořit formální sdružení cestovního ruchu za účelem zřízení platformy spolupráce.

4

Aktivita 1.1.2 Zajištění systémové činnosti informačních center Zajištění systémové činnosti, vzájemné koordinace a spolupráce informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj. Cílem této aktivity je dosažení společného přístupu k využívání informačních center jako základního komunikačního kanálu s klientem (turistou/návštěvníkem), poskytovatelem služby i mezi nimi navzájem. Specifikace hlavních úloh činnosti informačních center, návrhu zajištění lidských a finančních zdrojů. Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Vytvoření optimální a funkční sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj jako základního nástroje komunikace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu. Projekt B: Propojení sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj s dalšími informačními centry nacházející se mimo toto území (Doksy – Česká Lípa – Novoborsko – Oybin).

Aktivita 1.1.3 Podpora spolupráce s dalšími subjekty Tato aktivita je zaměřena na podporu navazování a prohlubování spolupráce Svazku obcí Máchův kraj s dalšími subjekty cestovního ruchu na území Máchova kraje, České republiky a v zahraničí s cílem rozvíjet nabídku cestovního ruchu, zvyšovat návštěvnost a povědomí o regionu Máchův kraj. Iniciovat a rozvíjet spolupráci např. s Českou centrálou cestovního ruchu, Klubem českých turistů, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, školskými zařízeními, partnerskými městy, sportovními svazy, zájmovými sdruženími, apod. za účelem podpory a rozvoje cestovního ruchu.

Opatření číslo 1.2 Podpora a iniciace podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu Hlavním aktérem působení v oblasti cestovního ruchu je soukromý podnikatelský sektor, jehož úspěšné aktivity přispívají k vzestupu místní ekonomiky a zaměstnanosti, rozvoji služeb a v neposlední řadě i k celkovému rozvoji oblasti. Cestovní ruch se může v budoucnosti významně podílet na ekonomice a produktivitě oblasti Máchův kraj a s tím spojenými doprovodnými pozitivními jevy (např. zvýšení zaměstnanosti, životní úrovně, kvality života obyvatel a atraktivity oblasti pro návštěvníky.). Veřejný sektor má v podpoře a iniciaci podnikatelských aktivit nezastupitelnou roli. Jedná se zejména o vytváření příznivých a pro-investičních podmínek pro místní podnikatele i potenciální zájemce o investování z jiných oblastí tuzemska nebo ze zahraničí. Cíle opatření: o o o o o

Rozvíjet vzájemnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru na území Svazku obcí Máchův kraj. Iniciovat podnikatelské aktivity za účelem rozvoje cestovního ruchu. Zkvalitňovat a rozvíjet nabídku cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj. Rozvíjet společné aktivity veřejné a soukromé sféry (případně dalších subjektů) v oblasti cestovního ruchu. Zvyšovat povědomí a návštěvnost regionu Máchův kraj.

5

Aktivita 1.2.1 Tvorba pro-investičních podmínek ze strany veřejné sféry a samosprávy za účelem zvýšení aktivit privátní sféry v oblasti rozvoje cestovního ruchu Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Stimulační úpravy stávajících nájemních smluv na pozemky a zařízení k podnikání v cestovním ruchu ze strany samosprávy podnikatelským subjektům s cílem motivovat podnikatele k vyšší investici do infrastruktury cestovního ruchu. Vhodným pro-investičním nástrojem může být například sjednání takových nájemních podmínek na určitou omezenou dobu, kdy prostředky původně určené k úhradě nájemného, budou podnikatelem investovány do infrastruktury cestovního ruchu zároveň s částkou například minimálně stejné výše. Podmínky takovéto úpravy budou sjednány například na bázi ustanovené platformy spolupráce. Tento nástroj bude mít jednoznačně pozitivní dopad, kdy uvolní privátnímu sektoru prostředky k investici do základní i doprovodné infrastruktury CR způsobem, zajišťujícím rozvoj podmínek pro CR.

Aktivita 1.2.2 Podpora společných marketingových a podnikatelských aktivit na bázi platformy k rozvoji cestovního ruchu

Prostřednictvím sítě informačních center a dalších marketingových nástrojů (webové stránky platformy, využití loga, apod.) umožnit podnikatelským subjektům prezentovat a nabízet své služby a podnikatelské aktivity. V další etapě případně podporovat vznik a rozvíjet společné produktové projekty. Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Vytvoření pravidel pro užívání oficiálního „marketingového setu“ Svazku obcí Máchův kraj, které bude zároveň proklamovat kvalitu poskytované služby a opravňovat jeho uživatele k přístupu k informacím ze sítě informačních center apod.

Aktivita 1.2.3 Přenos výstupů spolupráce do oblasti infrastruktury cestovního ruchu a destinačního managementu

Významným předpokladem pro úspěšný rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu je přenos výstupů spolupráce a komunikace - na bázi platformy k rozvoji cestovního ruchu i mimo ni - do konkrétních projektů v oblasti infrastruktury a produktů cestovního ruchu a destinačního managementu. Tím se vytváří příznivé prostředí pro podnikatelské aktivity, kdy podnikatelský sektor cítí reálnou podporu při vytváření podmínek k rozvoji svých podnikatelských aktivit. Cílem této aktivity je prosadit a zajistit přípravu a realizaci projektů vedoucích k vytváření atraktivního prostředí pro návštěvníka Máchova kraje a ke zvýšení kvality služeb a které byly na bázi platformy k rozvoji cestovního ruchu shledány jako zásadní a platformou doporučeny k realizaci. Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Specifikace řízení přípravy a realizace významných infrastrukturních projektů pro rozvoj cestovního ruchu v Máchově kraji. Tím je míněno například nastavení pravidel společného financování přípravy, vzájemné informovanosti o postupu přípravy a realizace či podmínek využívání – viz. dále produkty cestovního ruchu, apod., kdy není nutné tuto problematiku řešit na úrovni platformy příliš obecně, ale je vhodné vytvořit předpoklady pro účinnou spolupráci různých subjektů u významných infrastrukturních projektů. Projekt B: Specifikace řízení tvorby a rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, marketingu a propagace/distribuce nabídky cestovního ruchu.

6

Tento projekt svým zaměřením již částečně přechází do Priority 3 Destinační management. Je však na úrovni platformy spolupráce vhodné mít základní pravidla pro tvorbu „produktů“ a pro jejich následný marketing a prodej.

Aktivita 1.2.4 Tvorba podmínek a prostředí k obecnému rozvoji oblasti Máchova kraje jako destinace cestovního ruchu a místa pro život

Při koncipování struktury opatření a aktivit pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje nelze opomenout obecný rozvoj oblasti a zlepšování prostředí i v ostatních oblastech socio-ekonomického života Máchova kraje. Patří sem aktivity a projekty z oblasti dopravní a technické infrastruktury, infrastruktury sociálních a zdravotních služeb, infrastruktury pro vzdělávání apod. Přestože jednotlivé dílčí projekty mimo oblast cestovního ruchu (například revitalizace vodních toků či výstavba kanalizace, rekonstrukce a modernizace dopravních tras apod.) neovlivňují přímo cestovní ruch, jejich pozitivní dopad na kvalitu prostředí pro život obyvatel i pro pobyt návštěvníků Máchova kraje je podpůrným činitelem rozvoje CR. Proto by jejich realizace měla být podpořena i z úrovně jejich vlivu na podmínky pro rozvoj CR. Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Viz. plány rozvoje obcí a měst (např. Plán rozvoje města Doksy), investiční záměry jednotlivých obcí a měst apod.

7

2.2 Priorita číslo 2 Infrastruktura cestovního ruchu Stručný popis výchozí situace Odpovídající a kvalitní základní infrastruktura cestovního ruchu je předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje. V současné době není na tomto území dostatečná nabídka a kvalita základní infrastruktury cestovního ruchu. Základními nedostatky jsou zejména chybějící či nedostatečná kapacita, vybavenost a úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení a technický stav místních komunikací významných pro rozvoj cestovního ruchu. Svoji nezanedbatelnou úlohu má též doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, přičemž pro oblast Máchova kraje je nyní prioritní zejména vyřešit problém nízké kapacity a nedostatečné vybavenosti parkovacích ploch, podpořit výstavbu a údržbu cyklostezek a cyklotras, zlepšit technický stav kulturně historických a architektonických památek a vytvořit více kapacit pro trávení volného času návštěvníků a turistů na území Máchova kraje. Hlavním cílem této priority je vytvořit v Máchově kraji vhodné a atraktivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení návštěvnosti, prodloužení a zpříjemnění pobytu návštěvníků/turistů. Dílčími cíly Priority číslo 2 Infrastruktura cestovního ruchu pak jsou: -

kvalitní ubytovací a stravovací služby, atraktivní nabídka doprovodných služeb a aktivit vč.potřebného zázemí, výborné podmínky pro CR v Máchově jezeře, a obecně atraktivní podmínky pro život a pobyt v oblasti Máchova kraje.

Dílčí cíle se odrážejí v navržených opatřeních a jejich realizačních aktivitách.

Opatření číslo 2.1 Budování, rozšiřování, zkvalitňování základní turistické infrastruktury včetně rozvoje doplňkových služeb Cíle opatření: o o o

Zvýšit počet, kapacitu a úroveň základní turistické infrastruktury. Přizpůsobit nabídku základní turistické infrastruktury požadavkům návštěvníků a turistů. Rozvíjet doplňkové služby základní turistické infrastruktury.

Aktivita 2.1.1 Výstavba, rekonstrukce, rozšiřování nabídky a zlepšování kvality ubytovacích a stravovacích zařízení včetně rozvoje doplňkových služeb Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Rekonstrukce Nového zámku v Zahrádkách za účelem obnovy ubytovacího a stravovacího zařízení. Projekt B: Rekonstrukce a úpravy chatových osad Borný. Projekt C: Úpravy sociálních zařízení a další infrastruktury v areálu a kempu Borný. Projekt D: Dobudování doprovodné infrastruktury sociálního zařízení v kempu Dubé. Projekt E: Rekonstrukce a dostavba objektů bývalého ROH ve Starých Splavech. Projekt F: Doplnění pláže „Klúček“ u Máchova jezera v Doksech o campovou část. Projekt G: Vybudování ubytovacích chat v oblasti hlavní pláže u Máchova jezera v Doksech (v prostoru „za šatnovým blokem“). Projekt H: Vybudování krátkodobého ubytování v chatách na hlavní pláži u Máchova jezera v Doksech (v prostoru „za tobogánem“).

8

Projekt I: Oprava areálu autokempu Nedamov (ubytovací a stravovací zařízení, sociální zázemí, doplňkové aktivity). Projekt J: Zavedení systému hodnocení kvality ubytovacích služeb – „certifikace“ (např. prostřednictvím platformy k rozvoji cestovního ruchu) a vytvoření databáze certifikovaných zařízení včetně jeho zveřejnění na internetových stránkách, propagačních materiálech apod.

Aktivita 2.1.2 Oprava a údržba místních komunikací významných pro rozvoj cestovního ruchu (přístupové komunikace k objektům cestovního ruchu) Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Úprava a rekonstrukce přístupové cesty na hrad Bezděz. Projekt B: Obnova komunikací v historickém jádru města, Bělá pod Bezdězem.

Opatření číslo 2.2 Budování, rozšiřování, zkvalitňování, oprava a údržba doprovodné turistické infrastruktury Vedle přírodních atraktivit a předpokladů daných pro cestovní ruch krajinou a jejím rázem, doprovodná turistická infrastruktura představuje podstatný a často rozhodující prvek při volbě destinace a je velmi důležitá i pro prodejní marketing a ostatní obchodní aspekty rozvoje cestovního ruchu. Za doprovodnou turistickou infrastrukturu lze považovat podmínky pro dopravu v klidu (parkovací plochy a jejich zázemí), podmínky pro cykloturistiku (cyklostezky, cyklotrasy, doprovodné objekty, služby a zařízení), podmínky pro pěší turistiku (turistické a naučné stezky, doprovodné objekty a zařízení), informační a navigační systémy, zařízení a centra pro volný čas, rekreaci, sport a rehabilitaci, kulturní a historické památky a objekty, a související služby. Kvalitní a pestrá nabídka doprovodné turistické infrastruktury, vhodně spojená s přírodními předpoklady cestovního ruchu, vytváří podmínky pro tvorbu atraktivních a komerčně úspěšných produktů cestovního ruchu. Cíle opatření: o o o

Zvýšit počet, kapacitu a úroveň doprovodné turistické infrastruktury. Vytvářet nabídku doprovodné turistické infrastruktury v souladu s požadavky návštěvníků a turistů. Rozvíjet doplňkové služby doprovodné turistické infrastruktury.

Aktivita 2.2.1 Výstavba a zvyšování kapacity a vybavenosti parkovacích ploch Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Rekonstrukce centrálního parkoviště v areálu Máchova jezera. Projekt B: Vybudování centrálního parkoviště v obci Bezděz. Projekt C: Rekonstrukce parkovacích ploch ve Starých Splavech. Projekt D: Zvyšování kapacity a vybavenosti parkovacích ploch v Zahrádkách.

9

Aktivita 2.2.2 Podpora výstavby a údržby cyklostezek, cyklotras a turistických stezek včetně rozvoje jejich vybavenosti

Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Přestavba a dostavba Jarmiliny stezky pro pěší a cyklistickou turistiku propojující Doksy a Staré Splavy. Projekt B: Vybudování cyklostezky lemující Máchovo jezero. Projekt C: Vybudování cyklostezky v obci Ždírec. Projekt D: Vybudování cyklostezky propojující obce Dubá, Doksy a Bělá pod Bezdězem. Projekt E: Propojení obce Zahrádky s mezinárodní cyklotrasou číslo 211. Projekt F: Vytvoření podmínek pro rozvoj cykloturistiky v Tachově. Projekt G: Zlepšení kvality a vybavenosti tzv. Sellnerovy stezky. Projekt H: Vybudování odpočinkových míst podél cyklotras. Projekt I: Podpora Národní certifikace služeb cestovního ruchu „Cyklisté vítáni“ určené pro cyklisty a cykloturisty. Projekt J: Vybudování centrálních míst (návrh: Doksy, Dubá, Bělá pod Bezdězem, Kravaře) pro cykloturisty s veškerým potřebným zázemím (vytvoření tzv. „dopravy v klidu“ pro kola). Projekt K: Podpora rozvoje naučných a tématických stezek. Projekt L: Pokračování cyklostezky číslo 25 - Dubá, Deštná, Tuháň, propojení na Kravaře. Projekt M: Vyhledávací studie cyklotras na území Mikroregionu Peklo s napojením na Máchův kraj. Projekt N: Vyhledávací studie cyklotras na území Máchova kraje s napojením na sousední regiony.

Aktivita 2.2.3 Podpora rekonstrukce, oprav a údržby kulturně historických a architektonických památek

Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Rekonstrukce a oprava vstupní brány včetně vybudování zázemí (sociální zázemí, prodej suvenýrů apod.) ke hradu Bezděz. Projekt B: Projekt zastřešení Manského paláce na hradě Bezděz. Projekt C: Úprava objektu pod hradem Bezděz na sídlo správy hradu vč. bytu pro kastelána, ubytovacích místností pro průvodce, sklad. Projekt D: Rekonstrukce kostela v Kravařích. Projekt E: Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem. Projekt F: Rekonstrukce kláštera řádu Augustiniánů včetně kostela sv. Václava v Bělé pod Bezdězem. Projekt G: Rekonstrukce sušárny chmele v Dubé (významná technická památka).

Aktivita 2.2.4 Rozvoj, budování a zvyšování kvalitativní úrovně nabídky doprovodné infrastruktury zaměřené na aktivní trávení volného času Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Dostavba centra zdraví v Kravařích. Projekt B: Vybudování malého polyfunkční hřiště (volejbal, basketbal, apod.) v Zahrádkách. Projekt C: Zprovoznění úschovny kol v Zahrádkách. Projekt D: Vybudování sportovně-rekreační infrastruktury pro out-doorové a in-doorové sporty Sportovně rekreační areál Vrchbělá. Projekt E: Rekonstrukce areálu koupaliště v Bělé pod Bezdězem. Projekt F: Vybudování golfového hřiště na území Máchova kraje. Projekt G: Vybudování sportovního centra pro volný čas v Dubé. Projekt H: Zprovoznění fitcentra na Novém zámku v Zahrádkách. Projekt I: Výstavba „Adrenalin parku“ na Borném.

10

Aktivita 2.2.5 Rozvoj informační infrastruktury a informačních center Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Rekonstrukce a rozšíření informačního centra v Doksech. Projekt B: Vybudování informačního centra v Zahrádkách. Projekt C: Rozšíření informačního centra v Bělé pod Bezdězem. Projekt D: Vytvoření informačního a navigačního systému pro návštěvníky a turisty. Projekt E: Rozvoj informační infrastruktury v oblasti Novozámeckého rybníka a centra obce Zahrádky.

Aktivita 2.2.6 Realizace ostatních projektů zvyšujících atraktivitu obecních a městských center a částí pro cestovní ruch

Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Rekonstrukce náměstí v Kravařích. Projekt B: Úprava autobusového nádraží a okolních ploch vč. požární nádrže v Dubé. Projekt C: Úpravy hlavní ulice ve Starých Splavech. Projekt D: Úprava středu města Dubá – památkové zóny včetně autobusového nádraží a okolí. Projekt E: Vybudování Integrovaného centra celoživotního vzdělávání v Dubé. Projekt F: Rozšíření Městských kulturních zařízení. Projekt G: Vybudování tzv. „Středověkého skanzenu“ v Bělé pod Bezdězem s ukázkou řemesel, ubytováním a středověkou hospodou. Projekt H: Vybudování letní scény (pódia) pro organizaci kulturních akcí v obci Bezděz (pod hradem Bezděz). Projekt I: Vybudování regionálního muzea propagujícího území Máchova kraje.

Opatření číslo 2.3 Zajištění stability podmínek v Máchově jezeře k rekreaci a rozvoji cestovního ruchu Cílem tohoto opatření je dlouhodobě zajistit v Máchově jezeře, jako hlavní a pro cestovní ruch zásadní atraktivitě a destinaci, podmínky a kvalitu vody na úrovni umožňující rekreaci v okolí a koupání v Máchově jezeře. Význam kvality vody v Máchově jezeře pro ekonomiku cestovního ruchu a tedy i pro ekonomiku celé oblasti je nezpochybnitelný obdobně jako u zimních rekreačních středisek množství a kvalita sněhu na tratích. Lze považovat za velmi pravděpodobné, že bez zajištění stabilní dobré kvality vody v Máchově jezeře nebude možné a ani smysluplné některé rozvojové projekty v oblasti cestovního ruchu realizovat. Vzhledem k tomu, že „vlastníkem“ Máchova jezera je Česká republika, zastoupená v tomto případě Agenturou na ochranu přírody na krajiny ČR, velmi úzce je toto opatření spjato s naplňováním opatření 1.1, aktivitou 1.1.3 Podpora spolupráce s ostatními subjekty.

Aktivita 2.3.1 Realizace projektů k odstranění příčin kontaminace Máchova jezera Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Odstranění sedimentu ze dna Máchova jezera. Projekt B: Odstranění zdrojů znečištění na přítocích k Máchovu jezeru. Projekt C: Realizace programu revitalizace Máchova jezera a jeho přítoků – zpracování a realizace koncepce.

11

Aktivita 2.3.2 Realizace projektů k monitoringu a průběžnému sledování a udržování kvality Máchova jezera

Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Spolupráce s AOPK, KHS a dalšími institucemi na monitorování kvality vody a odstranění příčin znečištění a nadměrné eutrofizace.

12

2.3 Priorita číslo 3 Destinační management Stručný popis výchozí situace Smyslem destinačního managementu Máchova kraje je efektivně řídit a rozvíjet nabídku cestovního ruchu pro potenciální návštěvníky/turisty a turistickou oblast Máchův kraj jako destinaci efektivně „propagovat a prodávat“. Současná situace na území Máchova kraje je charakteristická absencí uceleného a komplexního řízení v oblasti podpory a rozvoje cestovního ruchu. Jednotlivé aktivity probíhají nekoordinovaně a nahodile, je velmi nízká úroveň propagace a marketingu. Tvorba „produktů“ cestovního ruchu je teprve na začátku a de facto bez odpovídajícího a potřebného systémového zázemí (platformy k rozvoji cestovního ruchu). Hlavním cílem této priority je vytvořit z turistické oblasti Máchův kraj silnou, konkurenceschopnou a strategicky řízenou turistickou destinaci, která je schopná obstát a prosadit se v sílící konkurenci ostatních populárních turistických oblastí (Česko-saské Švýcarsko, Český ráj, Šumava, Beskydy, Pálava, Orlické hory, atd.). Nedílnou součástí realizace destinačního managementu na území Máchova kraje by mělo být i „vyprofilování“ specifické nabídky CR v Máchově kraji ve vztahu k okolním destinacím a snaha o určitou vzájemnou komplementaritu této nabídky. Řada členských obcí Svazku obcí Máchův kraj je současně členy Mikroregionu Podralsko nebo i jiných mikroregionů, kde je otázka rozvoje cestovního ruchu také velmi aktuální. Jako vhodné se tedy jeví koncipovat větší projekty či produkty v oblasti CR a destinačního managementu se zohledněním a zejména s využitím nabídky širšího území, jak se tomu již děje na některých soukromých destinačních serverech. Navíc, pokud by aplikace destinačního managementu byly zajišťována s pomocí externího subjektu, mohlo by dojít k propojení a rozšíření činností takového subjektu na další obce a v důsledku k proporcionálnímu snížení nákladů. Tato „vnitřní“ profilace by se měla odvíjet od fyzickou geografických předpokladů pro CR (ráz a charakter krajiny, přírodní podmínky pro CR), hlavního cílového klienta (návštěvníka) služeb CR a kvality infrastruktury a možností jejího rozvoje a souvisejících podmínek.

Opatření číslo 3.1 Vytvoření ucelené aplikace destinačního managementu na území Máchova kraje Cíle opatření: o o

Vytvořit komplexní systém řízení cestovního ruchu na území Máchova kraje. Zlepšit vzájemnou spolupráci a koordinaci společných aktivit zainteresovaných subjektů v oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje.

Aktivita 3.1.1 Vytvořit jednotný systém koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu na území Máchova kraje za účelem podpory efektivního rozvoje cestovního ruchu Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Zajištění systémového řízení a koordinace rozvojových a marketingových aktivit cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje prostřednictvím externí odborné firmy. Tento projekt by měl navázat na zřízení platformy k rozvoji cestovního ruchu jako další přirozený krok, kdy externí specializovaná firma bude zajišťovat výkon a realizaci strategie, priorit a projektů v souladu s usneseními platformy a zároveň bude aktivně působit a předkládat platformě podněty k projektům, produktům a činnostem za účelem rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Externí firma může zajišťovat

13

tvorbu a rozvoj produktů, marketing a propagaci, koordinaci činnosti informačních center, přípravu projektů.

Opatření číslo 3.2 Podpora rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu na území Máchova kraje Cíle opatření: o o o o

Zvýšit atraktivnost Máchova kraje prostřednictvím rozvoje nabídky cestovního ruchu. Zvýšit a prodloužit návštěvnost regionu Máchův kraj. Prodloužit hlavní (letní) sezónu. Využít infrastrukturu cestovního ruchu i mimo hlavní sezónu.

Aktivita 3.2.1 Podpora vzniku nových a rozvoje stávajících konkurenceschopných produktů a produktových „balíčků“ cestovního ruchu orientujících se zejména na příliv vícedenních turistů do turistické oblasti Máchův kraj Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Vytvoření systému tvorby produktů a produktových „balíčků“ včetně návrhu zabezpečení organizační složky (lze propojit s výše uvedeným projektem Zajištění řízení marketingových aktivit pomocí externí firmy Aktivity 3.1.1). Projekt B: Vytvoření komplexního seznamu nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje s cílem jeho dalšího využití pro tvorbu produktů a produktových balíčků (či jiných aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu). Projekt C: Tvorba produktů a produktových balíčků ve spolupráci se studenty středních a vysokých škol (např. formou zpracování seminární, bakalářské nebo diplomové práce). Projekt D: Vytvoření produktu cestovního ruchu spočívajícího ve vybudování „lovecké“ chaty se saunou z objektu valdštejnského přístaviště, kam budou turisté, zejména na jaře a podzim, dopravováni lodí tam a zpět za účelem možnosti trávení volného času (zábava, občerstvení). Projekt E: Vytvoření produktu Sellnerovy naučné stezky včetně realizace malého skanzenu v lokalitě Suchého Mlýna. Projekt F: Podpora vzniku nových a rozvoje stávajících forem cestovního ruchu (tématické návrhy na projekty): o o o o o o o

Venkovská turistika, agroturistika, eko(agro)turistika (např. v obci Ždírec, Bezděz). Lázeňská turistika (např. ve Starých Splavech). Soutěžní a sportovní akce. Víkendové pobyty. Společenské a kulturní aktivity. Volnočasové aktivity pro děti. Specifické produkty zaměřené na vybrané cílové skupiny nabízející zajímavé slevy pro mimosezónní období.

Opatření číslo 3.3 Podpora rozvoje marketingových aktivit Máchova kraje Cíle opatření: o o o o o o

Rozvíjet a posílit marketingové aktivity na území Máchova kraje. Zvýšit propagaci nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj. Vytvořit jednotný image turistické oblasti Máchův kraj. Zvýšit a prodloužit návštěvnost regionu Máchův kraj. Prodloužit hlavní (letní) sezónu. Zvýšit povědomí o turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahraničí.

14

Aktivita 3.3.1 Podpora rozvoje marketingových aktivit, posílení propagace nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Vytvoření jednotného marketingového stylu turistické oblasti Máchův kraj (vytvoření marketingové značky, sloganu, grafického manuálu). Projekt B: Realizace komplexního marketingového průzkumu na území Máchova kraje. Projekt C: Vytvoření videodokumentace Svazku obcí Máchův kraj. Projekt D: Tvorba propagačních a informačních materiálů (např. tématické nabídky pro turisty: Venkovská turistika a lidová architektura, Přírodní zajímavosti Máchova kraje, Sportovní aktivity Máchova kraje, Rodina s dětmi v regionu Máchův kraj apod.). Projekt E: Propagace Máchova kraje na veletrzích cestovního ruchu v ČR i v zahraničí. Projekt F: Vytvoření komplexní internetové prezentace Máchova kraje. Projekt G: Pořádání pravidelných seminářů a konferencí na téma cestovní ruch v regionu Máchův kraj. Projekt H: Propagace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu

Opatření číslo 3.4 Podpora prodeje a distribuce nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj Cíle opatření: o o o

Rozvíjet distribuční kanály o nabídce cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahraničí. Zvýšit návštěvnost turistické oblasti Máchův kraj. Zvýšit povědomí o turistické oblasti Máchův kraj.

Aktivita 3.4.1 Podpora prodeje a distribuce produktů a produktových „balíčků“ cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahraničí Návrh projektů naplňujících aktivitu: Projekt A: Vytvoření plánu podpory prodeje / distribuce nabídky cestovního ruchu regionu Máchův kraj pro vybrané cílové trhy. Projekt B: Vytvoření motivačního (slevového) systému za účelem přilákání návštěvníků a turistů do turistické oblasti Máchův kraj (například „celojezerní týdenní vstupné“ ...). Projekt C: Založení vlastní incomingové cestovní kanceláře Svazku obcí Máchův kraj s cílem zvýšení návštěvnosti Máchova kraje a podpory tvorby produktů a produktových balíčků. Projekt D: Vytvoření elektronického rezervačního systému pro turisty regionu Máchův kraj.

15

Obsah 1. METODIKA .................................................................................................................... 2 2. SPECIFIKACE VYBRANÝCH PRIORIT, OPATŘENÍ, AKTIVIT A PROJEKTŮ ............................................................................................................................................... 6 2.1 PRIORITA ČÍSLO 1 SPOLUPRÁCE K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU................................. 6 Opatření číslo 1.1 Podpora vzniku platformy spolupráce za účelem rozvoje cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj ................................................... 6 Opatření číslo 1.2 Podpora a iniciace podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu.............................................................................................................................. 8 2.2 PRIORITA ČÍSLO 2 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 11 Opatření číslo 2.1 Budování, rozšiřování, zkvalitňování základní turistické infrastruktury včetně rozvoje doplňkových služeb....................................................... 11 Opatření číslo 2.2 Budování, rozšiřování, zkvalitňování, oprava a údržba doprovodné turistické infrastruktury ............................................................................................... 12 Opatření číslo 2.3 Zajištění stability podmínek v Máchově jezeře k rekreaci a rozvoji cestovního ruchu.......................................................................................................... 16 2.3 PRIORITA ČÍSLO 3 DESTINAČNÍ MANAGEMENT ......................................................... 18 Opatření číslo 3.1 Vytvoření ucelené aplikace destinačního managementu na území Máchova kraje ............................................................................................................. 18 Opatření číslo 3.2 Podpora rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu na území Máchova kraje ................................................................................... 19 Opatření číslo 3.3 Podpora rozvoje marketingových aktivit Máchova kraje............. 20 Opatření číslo 3.4 Podpora prodeje a distribuce nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj ..................................................................................................... 22 U

1. Metodika Akční plán představuje soubor aktivit a konkrétních projektů, navržených k realizaci ve stanoveném časovém období s cílem dosáhnout efektivní cestou stanoveného cíle – vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Aktivity a projekty jsou navrženy průřezově všemi třemi prioritními oblastmi podle významu, objektivní potřeby a urgence jejich realizace z hlediska efektivity procesu tvorby příznivých rozvojových podmínek. Pro sestavení akčního plánu bylo pracovní skupinou stanoveno období 2006-2008. Proto při zařazení jednotlivé aktivity nebo projektu do Akčního plánu pro rozvoj CR zohlednil zpracovatel také stupeň připravenosti či možnost realizace v krátkodobém horizontu. Akční plán je třetí částí dokumentu Plán rozvoje CR, která je velmi úzce navázána na část druhou – Návrhovou. V Návrhové části byly stanoveny tři prioritní oblasti, které spolu tvoří jakýsi „trojúhelník“ podmínek pro rozvoj cestovního ruchu – Spolupráce k rozvoji CR, Infrastruktura CR a Destinační management. Obdobně je přistoupeno i k Akčnímu plánu, jehož koncipování musí vycházet z přístupu k řešení Návrhové části, a samozřejmě z potřeby řešení problémových oblastí, popsaných v Analytické části. Akční plán byl sestaven k tomu, aby v něm navržené aktivity či konkrétní projekty byly ve stanoveném období 3 let skutečně realizovány. Proto je seznam aktivit a projektů zdánlivě stručný, jelikož zpracovatel nepovažuje za vhodné tříštit úsilí zúčastněných subjektů do příliš mnoha aktivit, a doporučuje aktérům stanovit si realizovatelné cíle. A to i z důvodu ověření si schopnosti vzájemné spolupráce a společných aktivit mezi zainteresovanými subjekty. Rok 2006: Pro období roku 2006 byly jako klíčové navrženy aktivity směřující k nastavení spolupráce mezi aktéry v CR a příprava a zahájení koordinovaných marketingových aktivit. Z infrastrukturních projektů pak je jako hlavní navržen k řešení problém kvality vody v Máchově jezeře a přístupové cesty ke státnímu hradu Bezděz, případně takové projekty, které jsou již v pokročilém stavu připravenosti. Jsou to: Aktivita 1.1.1 Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního ruchu v Máchově kraji Využít stávajícího neformálního sdružení cestovního ruchu či vytvořit formální sdružení cestovního ruchu za účelem zřízení platformy spolupráce. Aktivita 1.1.2 Zajištění systémové činnosti informačních center Vytvoření optimální a funkční sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj jako základního nástroje komunikace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu. Aktivita 2.1.2 Oprava a údržba místních komunikací významných pro rozvoj cestovního ruchu

(přístupové komunikace k objektům cestovního ruchu)

Úprava a rekonstrukce přístupové cesty na hrad Bezděz – příprava Aktivita 2.2.1 Výstavba a zvyšování kapacity a vybavenosti parkovacích ploch Rekonstrukce centrálního parkoviště v areálu Máchova jezera Aktivita 2.2.2 Podpora výstavby a údržby cyklostezek, cyklotras a turistických stezek včetně

rozvoje jejich vybavenosti

Přestavba a dostavba Jarmiliny stezky pro pěší a cyklistickou turistiku propojující Doksy a Staré Splavy - příprava

2

Aktivita 2.2.3 Podpora rekonstrukce, oprav a údržby kulturně historických a architektonických

památek

Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem Aktivita 2.2.5 Rozvoj informační infrastruktury a informačních center Rekonstrukce a rozšíření informačního centra v Doksech Aktivita 2.3.1 Realizace projektů k odstranění příčin kontaminace Máchova jezera Aktivita 2.3.2 Realizace projektů k monitoringu a průběžnému sledování a udržování kvality

Máchova jezera

Aktivita 3.1.1 Vytvořit jednotný systém koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu na území

Máchova kraje za účelem podpory efektivního rozvoje cestovního ruchu

Zajištění systémového řízení a koordinace rozvojových a marketingových aktivit cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje prostřednictvím externí odborné firmy Aktivita 3.2.1 Podpora vzniku nových a rozvoje stávajících konkurenceschopných produktů a

produktových „balíčků“ cestovního ruchu orientujících se zejména na příliv vícedenních turistů do turistické oblasti Máchův kraj Vytvoření komplexního seznamu nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje s cílem jeho dalšího využití pro tvorbu produktů a produktových balíčků (či jiných aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu) Aktivita 3.3.1 Podpora rozvoje marketingových aktivit, posílení propagace nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje Vytvoření jednotného marketingového stylu turistické oblasti Máchův kraj (vytvoření marketingové značky, sloganu, grafického manuálu) Vytvoření komplexní internetové prezentace Máchova kraje Rok 2007: V roce 2007 by mělo pokračovat nastavování pravidel spolupráce s využitím zkušeností z prvního roku, společných aktivit, rozvoj marketingu a tvorby produktů a příprava nebo i realizace investičních projektu například informační infrastruktury a dalších. Jsou to: Aktivita 1.1.2 Zajištění systémové činnosti informačních center Vytvoření optimální a funkční sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj jako základního nástroje komunikace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu. – pokračování z r.2006 Aktivita 1.2.2 Podpora společných marketingových a podnikatelských aktivit na bázi platformy k rozvoji cestovního ruchu Vytvoření pravidel pro užívání oficiálního „marketingového setu“ Svazku obcí Máchův kraj, které bude zároveň proklamovat kvalitu poskytované služby a opravňovat jeho uživatele k přístupu k informacím ze sítě informačních center apod. Aktivita 1.2.3 Přenos výstupů spolupráce do oblasti infrastruktury cestovního ruchu a destinačního

managementu

Specifikace řízení přípravy a realizace významných infrastrukturních projektů pro rozvoj cestovního ruchu v Máchově kraji Specifikace řízení tvorby a rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, marketingu a propagace/distribuce nabídky cestovního ruchu

3

Aktivita 2.1.2 Oprava a údržba místních komunikací významných pro rozvoj cestovního ruchu


Úprava a rekonstrukce přístupové cesty na hrad Bezděz – realizace Obnova komunikací v historickém jádru města, Bělá pod Bezdězem Aktivita 2.2.3 Podpora rekonstrukce, oprav a údržby kulturně historických a architektonických

památek

Rekonstrukce kláštera řádu Augustiniánů včetně kostela sv. Václava v Bělé pod Bezdězem Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem Aktivita 2.2.5 Rozvoj informační infrastruktury a informačních center Rekonstrukce a rozšíření informačního centra v Doksech Aktivita 2.3.1 Realizace projektů k odstranění příčin kontaminace Máchova jezera Aktivita 2.3.2 Realizace projektů k monitoringu a průběžnému sledování a udržování kvality

Máchova jezera

Aktivita 3.1.1 Vytvořit jednotný systém koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu na území

Máchova kraje za účelem podpory efektivního rozvoje cestovního ruchu

Zajištění systémového řízení a koordinace rozvojových a marketingových aktivit cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje prostřednictvím externí odborné firmy Aktivita 3.2.1 Podpora vzniku nových a rozvoje stávajících konkurenceschopných produktů a

produktových „balíčků“ cestovního ruchu orientujících se zejména na příliv vícedenních turistů do turistické oblasti Máchův kraj Vytvoření komplexního seznamu nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje s cílem jeho dalšího využití pro tvorbu produktů a produktových balíčků (či jiných aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu) Aktivita 3.3.1 Podpora rozvoje marketingových aktivit, posílení propagace nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje Vytvoření jednotného marketingového stylu turistické oblasti Máchův kraj (vytvoření marketingové značky, sloganu, grafického manuálu) Vytvoření komplexní internetové prezentace Máchova kraje Aktivita 3.4.1 Podpora prodeje a distribuce produktů a produktových „balíčků“ cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahranič Vytvoření plánu podpory prodeje / distribuce nabídky cestovního ruchu regionu Máchův kraj pro vybrané cílové trhy V roce 2008 se předpokládá navázání na připravené prostředí a marketingové nástroje a získané zkušenosti k dalším aktivitám směřujícím k „prodeji“ oblasti Máchova kraje a realizace připravených a finančně zajištěných infrastrukturních projektů. Jsou to: Aktivita 2.1.2 Oprava a údržba místních komunikací významných pro rozvoj cestovního ruchu


Obnova komunikací v historickém jádru města, Bělá pod Bezdězem Aktivita 2.2.2 Podpora výstavby a údržby cyklostezek, cyklotras a turistických stezek včetně

rozvoje jejich vybavenosti

Vybudování cyklostezky lemující Máchovo jezero

4

Aktivita 2.2.3 Podpora rekonstrukce, oprav a údržby kulturně historických a architektonických

památek

Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem Aktivita 2.3.1 Realizace projektů k odstranění příčin kontaminace Máchova jezera Aktivita 2.3.2 Realizace projektů k monitoringu a průběžnému sledování a udržování kvality

Máchova jezera

Aktivita 3.4.1 Podpora prodeje a distribuce produktů a produktových „balíčků“ cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahranič Vytvoření elektronického rezervačního systému pro turisty regionu Máchův kraj Vytvoření motivačního (slevového) systému za účelem přilákání návštěvníků a turistů do turistické oblasti Máchův kraj (například „celojezerní týdenní vstupné“ ...) Během této doby budou zcela jistě jednotliví členové Svazku obcí Máchův kraj a platformy pro rozvoj cestovního ruchu individuálně připravovat různé projekty podle jejich vlastních priorit a finančních možností. Je již na vůli jednotlivých investorů, do jaké míry budou koordinovat své investiční záměry s ostatními členy svazku a se zájmy platformy pro rozvoj CR. Ostatně tento princip je navržen k řešení v Akčním plánu. Dále je -

uveden přehled projektů s jejich podrobnější specifikací, která je následující: název projektu, stručná charakteristika projektu, lokalizace, garant projektu, předpokládaný termín realizace, odhad finanční náročnosti, stupeň připravenosti projektu, návaznost na strategické dokumenty.

Při definování výše zmíněné podrobnější specifikace projektů bylo vycházeno z dostupných údajů od členů Svazku obcí Máchův kraj, případně z vlastního šetření a úsudku zpracovatele. Finanční zdroje pro jednotlivé aktivity nebo projekty nejsou zcela záměrně uváděny specificky. Oblast podpory rozvoje cestovního ruchu je v současné době (tedy do roku 2006) v zásadě finančně dotovaná z těchto zdrojů: Společný regionální operační program, Iniciativa INTERREG, národní programy, krajské granty, případně další zdroje. Vzhledem k tomu, že Akční plán zasahuje svým realizačním výhledem do období 2007-2013, tedy nadcházejícího programovacího období EU, není možné pro roky 2007 a 2008 uvést konkrétněji potenciální dotační zdroje. Tyto informace budou k dispozici pravděpodobně ve druhé polovině roku 2006, kdy by bylo vhodné takto směřovanou aktualizaci Akčního plánu zpravovat. Číselné označení priorit, opatření, aktivit i projektů bylo převzato z Návrhové části z důvodu zachování větší přehlednosti celého dokumentu. Akční plán je otevřeným dokumentem, který by měl být průběžně aktualizován, zpřesňován a doplňován.

5

2. Specifikace vybraných priorit, opatření, aktivit a projektů 2.1 Priorita číslo 1 Spolupráce k rozvoji cestovního ruchu Opatření číslo 1.1 Podpora vzniku platformy spolupráce za účelem rozvoje cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj Aktivita 1.1.1 Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního ruchu v Máchově kraji Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního v Máchově kraji za účelem podpory vzájemné spolupráce a komunikace mezi subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu na území Svazku obcí Máchův kraj za účelem koordinace společných aktivit, vytvoření společných priorit a prosazování společných zájmů. Tabulka 1.1/1 Projekt A Název

Stručná charakteristika

Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Využít stávajícího neformálního sdružení cestovního ruchu či vytvořit formální sdružení cestovního ruchu za účelem zřízení platformy spolupráce. Vznik platformy spolupráce k rozvoji cestovního ruchu Máchova kraje s cílem podpory vzájemné spolupráce veřejného a soukromého sektoru za účelem rozvoje a koordinace společných aktivit, vytvoření společných priorit a prosazování společných zájmů v oblasti cestovního ruchu. Platforma může mít podobu stávajícího neformálního sdružení cestovního ruchu či lze vytvořit formální sdružení, které bude mít jasně definované cíle i jednotlivé aktivity včetně stanovení dílčích úkolů vedoucích k rozvoji cestovního ruchu Máchova kraje. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2006 50.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy, případně další rozvojové plány jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj

Zdroj: Vlastní

6

Aktivita 1.1.2 Zajištění systémové činnosti informačních center Zajištění systémové činnosti, vzájemné koordinace a spolupráce informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj. Tabulka 1.1/2 Projekt A Název



Vytvoření optimální a funkční sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj jako základního nástroje komunikace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu. Vytvoření optimální a funkční sítě informačních center na území Svazku obcí Máchův kraj předpokládá specifikaci hlavních úloh činnosti informačních center, zajištění lidských a finančních zdrojů a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace mezi informačními centry. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2006 – 2007 300.000 – 1.500.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

7

Opatření číslo 1.2 Podpora a iniciace podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu Aktivita 1.2.2 Podpora společných marketingových a podnikatelských aktivit na bázi

platformy k rozvoji cestovního ruchu

Prostřednictvím sítě informačních center a dalších marketingových nástrojů (webové stránky platformy, využití loga, apod.) umožnit podnikatelským subjektům prezentovat a nabízet své služby a podnikatelské aktivity. V další etapě případně podporovat vznik a rozvíjet společné produktové projekty. Tabulka 1.2/1 Projekt A Název



Vytvoření pravidel pro užívání oficiálního „marketingového setu“ Svazku obcí Máchův kraj, které bude zároveň proklamovat kvalitu poskytované služby a opravňovat jeho uživatele k přístupu k informacím ze sítě informačních center apod. Tento projekt navazuje svým charakterem na aktivitu 3.3.1 (Projekt 2.3/4), kdy k vytvořenému jednotnému „marketingovému setu“ budou stanovena jasná pravidla pro jeho užívání privátní a soukromou sférou, případně dalšími subjekty. Projekt přispěje k posílení jednotného marketingového stylu Máchova kraje včetně růstu kvality nabízených služeb k rozvoji cestovního ruchu. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 --Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy, případně další rozvojové plány jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj

Zdroj: Vlastní

8

Aktivita 1.2.3 Přenos výstupů spolupráce do oblasti infrastruktury cestovního ruchu a

destinačního managementu

Významným předpokladem pro úspěšný rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu je přenos výstupů spolupráce a komunikace - na bázi platformy k rozvoji cestovního ruchu i mimo ni - do konkrétních projektů v oblasti infrastruktury a produktů cestovního ruchu a destinačního managementu. Tím se vytváří příznivé prostředí pro podnikatelské aktivity, kdy podnikatelský sektor cítí reálnou podporu při vytváření podmínek k rozvoji svých podnikatelských aktivit. Tabulka 1.2/2 Projekt A Název Stručná charakteristika


Specifikace řízení přípravy a realizace významných infrastrukturních projektů pro rozvoj cestovního ruchu v Máchově kraji. Projekt svým charakterem navazuje na Projekt 2.1/1, který vytváří podmínky vzájemné spolupráce veřejného a privátního sektoru s cílem rozvoje cestovního ruchu. Prostřednictvím vzájemné spolupráce uvedených subjektů budou definována pravidla pro společnou přípravu a realizaci projektů vedoucích k vytváření atraktivního prostředí pro návštěvníky/turisty Máchova kraje a zvýšení kvality poskytovaných služeb (pravidla pro společné financování, vzájemnou informovanost o postupu přípravy a realizace projektů, apod.). Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 --Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, strategické plány jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj

Zdroj: Vlastní

9

Tabulka 1.2/3 Projekt B Název



Specifikace řízení tvorby a rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, marketingu a propagace/distribuce nabídky cestovního ruchu. Projekt svým charakterem navazuje na projekt 2.1/1, který vytváří podmínky vzájemné spolupráce veřejného a privátního sektoru s cílem rozvoje cestovního ruchu. Prostřednictvím vzájemné spolupráce uvedených subjektů budou definována pravidla pro společnou přípravu a realizaci „produktů“ cestovního ruchu včetně jejich marketingové podpory. Tento projekt svým zaměřením již částečně přechází do Priority 3 Destinační management. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 --Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, strategické plány jednotlivých obcí Svazku obcí Máchův kraj

Zdroj: Vlastní

10

2.2 Priorita číslo 2 Infrastruktura cestovního ruchu Opatření číslo 2.1 Budování, rozšiřování, zkvalitňování základní turistické infrastruktury včetně rozvoje doplňkových služeb Aktivita 2.1.2 Oprava a údržba místních komunikací významných pro rozvoj cestovního

ruchu (přístupové komunikace k objektům cestovního ruchu) Tabulka 2.1/1 Projekt A Název Stručná charakteristika Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Úprava a rekonstrukce přístupové cesty na hrad Bezděz. Rekonstrukce a úpravy přístupové cesty ke hradu Obec Bezděz Státní památková péče 2006 – 2007 30 mil. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní Tabulka 2.1/2 Projekt B Název Stručná charakteristika


Obnova komunikací v historickém jádru města, Bělá pod Bezdězem. Obnova komunikací v historickém jádru města Bělá pod Bezdězem spočívá v realizaci dešťové kanalizace, rekonstrukci zádlaby chodníků a komunikace a obnově veřejného osvětlení. V současné době se zpracovává studie. Náměstí spojuje historické objekty ve městě a to konkrétně zámek, radnici a Českou bránu. Město Bělá pod Bezdězem Město Bělá pod Bezdězem 2007 – 2008 12 mil. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

11

Opatření číslo 2.2 Budování, rozšiřování, zkvalitňování, oprava a údržba doprovodné turistické infrastruktury Aktivita 2.2.1 Výstavba a zvyšování kapacity a vybavenosti parkovacích ploch Tabulka 2.2/1 Projekt A Název Stručná charakteristika


Rekonstrukce centrálního parkoviště v areálu Máchova jezera. Rekonstrukce centrálního parkoviště v Doksech u Máchova jezera (pouze pro osobní automobily, plocha v kombinaci AG krytu a betonové dlažby, úprava propojení parkovací plochy s místní komunikací, odbavování vozidel pomocí automatických závor na vjezdu a výjezdu, doplnění: veřejné osvětlení, informační světelný panel, ostrůvky). V září 2005 byla podána žádost do Iniciativy Interreg IIIA (ČR-PL). Město Doksy Město Doksy 2006 12,5 mil. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy

Zdroj: Vlastní Aktivita 2.2.2 Podpora výstavby a údržby cyklostezek, cyklotras a turistických stezek

včetně rozvoje jejich vybavenosti Tabulka 2.2/2 Projekt A Název Stručná charakteristika


Příprava projektu: Přestavba a dostavba Jarmiliny stezky pro pěší a cyklistickou turistiku propojující Doksy a Staré Splavy. V současné době je podána žádost o dotaci na přípravu studie na přestavbu a dostavbu Jarmiliny stezky pro pěší a cyklistickou turistiku propojující Doksy a Staré Splavy, vedoucí kolem Máchova jezera (typem promenádní). Realizace projektu proběhne v následujících několika letech (blíže nespecifikováno). Město Doksy Město Doksy 2006 (zpracování studie a projektu) 300 tis. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy

Zdroj: Vlastní

12

Tabulka 2.2/3 Projekt B Název Stručná charakteristika


Vybudování cyklostezky lemující Máchovo jezero. Jedná se o cyklostezku dlouhou cca 15 km: přes most na Klůček, dále směrem k Valdštejnské plovárně, východně směrem k Břehyni, podél zátoky jezera k Robečskému potoku, po lesní cestě přes NPP SWAMP podél jezera lokalitou pod Borným, dále kolem hotelu Borný, pod Šroubeným do Starých Splavů a Jarmilinou stezkou zpět do Doks. Město Doksy Městské kulturní středisko Doksy 2008 1,1 mil. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy, Územní plán města Doksy

Zdroj: Vlastní Tabulka 2.2/4 Projekt M Název Stručná charakteristika


Vyhledávací studie cyklotras na území Mikroregionu Peklo s napojením na Máchův kraj. Jedná se o vyhledávací studii, jejíž obsahem bude návrh propojení obcí Svazku obcí Peklo prostřednictvím cyklotras a zároveň navázání cyklostras na stávající cyklistické trasy Máchova kraje. Součástí studie bude i návrh informačního materiálu o cyklotrasách. V návaznosti na tuto studii bude dále probíhat značení cyklotras, budování odpočívadel pro cyklisty, úschoven kol apod. (tato navazující fáze není v současné době blíže finančně specifikována). Svazek obcí Peklo Svazek obcí Peklo 2006 50 tis. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK, Plán rozvoje města Doksy, Územní plán města Doksy

Zdroj: Vlastní

13

Aktivita 2.2.3 Podpora rekonstrukce, oprav a údržby kulturně historických a

architektonických památek Tabulka 2.2/5 Projekt E Název Stručná charakteristika


Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem. Rekonstrukce zámku v Bělé pod Bezdězem bude rozdělena do dvou etap. Akční plán zohledňuje pouze první etapu spočívající v generální opravě střechy. Druhá etapa bude spočívat v rozšíření prostor stávajícího muzea Bělska nacházejícího se v prostoru zámku. Město Bělá pod Bezdězem Město Bělá pod Bezdězem 2006 - 2008 200.000.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní Tabulka 2.2/6 Projekt F Název Stručná charakteristika Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Rekonstrukce kláštera řádu Augustiniánů včetně kostela sv. Václava v Bělé pod Bezdězem. Realizace třetí etapy rekonstrukce kláštera řádu Augustiniánů včetně kostela sv. Václava spočívající v dokončení opravy výstavního sálu. Město Bělá pod Bezdězem Město Bělá pod Bezdězem 2007 1,5 mil. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

14

Aktivita 2.2.4 Rozvoj, budování a zvyšování kvalitativní úrovně nabídky doprovodné

infrastruktury zaměřené na aktivní trávení volného času

Tabulka 2.2/7 Projekt D Název



Vybudování sportovně-rekreační infrastruktury pro out-doorové a indoorové sporty - Sportovně rekreační areál Vrchbělá. Jedná se o dlouhodobý záměr využití části bývalého vojenského prostoru Ralsko – Vrchbělá. V tomto území přírodní cenné lokality se nabízí možnost postupné realizace ubytování od tábořiště až po nadstandardní ubytování včetně různorodé doprovodné skladby sportovišť se záměrem celoročního využití. V první fázi bude realizována obnova obslužných komunikací a částečně inženýrských sítí se vznikem kempu a tábořiště. Projekt je rovněž v souladu s Aktivitou číslo 2.1.1. Bělá pod Bezdězem, část bývalého vojenského prostoru Ralsko Město Bělá pod Bezdězem 2006 - 2007 1. fáze: 21 mil. Kč (v dalších letech cca cca 40 mil. Kč) Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

Aktivita 2.2.5 Rozvoj informační infrastruktury a informačních center Tabulka 2.2/8 Projekt A Název Stručná charakteristika Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Rekonstrukce a rozšíření informačního centra v Doksech. Rekonstrukce a rozšíření informačního centra v Doksech. Město Doksy Město Doksy 2006 – 2007 200 – 300 tis. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

15

Tabulka 2.2/9 Projekt B Název Stručná charakteristika Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Vybudování informačního centra v Zahrádkách. Vybudování nového informačního centra v rekonstruované budově OÚ s knihovnou a centrem služeb pro občany a návštěvníky. Obec Zahrádky Obec Zahrádky 2006 200 – 300 tis. Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK, PRK LK

Zdroj: Vlastní

Opatření číslo 2.3 Zajištění stability podmínek v Máchově jezeře k rekreaci a rozvoji cestovního ruchu Aktivita 2.3.1 Realizace projektů k odstranění příčin kontaminace Máchova jezera Tabulka 2.3/1 Projekt C Název Stručná charakteristika

Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Realizace programu revitalizace Máchova jezera a jeho přítoků – zpracování a realizace koncepce. Zpracování koncepce vyčištění Máchova jezera a jeho přítoků a preventivních opatření proti opětovnému znečištění a eutrofizaci. Projekt se skládá z několika dílčích projektů: a) Projekt čištění jezera chemicko-biologickou cestou pomocí chemických látek a baktérií (snížení obsahu fosforu, vyhubení sinic). b) Vybudování ekologické hrázky v Dokské zátoce (vznik přírodního fytofiltru z vodních rostlin k zachycení přívodu „živin“ do jezera. c) Odstranění sedimentu ze dna (definitivního vyčištění) jezera (lze řešit samostatným projektem). d) Doplňková opatření (vysazení řas – parožnatek, dravých ryb a omezení chovu kaprovitých ryb). e) Odstranění původu znečištění přítoků jezera. Město Doksy a) až d) Agentura ochrany přírody a krajiny, 5) Město Doksy 2006 – 2008 Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

16

Aktivita 2.3.2 Realizace projektů k monitoringu a průběžnému sledování a udržování

kvality Máchova jezera

Tabulka 2.3/2 Projekt A Název

Stručná charakteristika Lokalizace Garant projektu Předpokládaný termín realizace Odhad finanční náročnosti Stupeň připravenosti projektu Návaznost na strategické dokumenty

Spolupráce s AOPK, KHS a dalšími institucemi na monitorování kvality vody a odstranění příčin znečištění a nadměrné eutrofizace. Monitorování kvality vody Máchova jezera a jeho přítoků a odstranění příčin znečištění a nadměrné eutrofizace. Město Doksy Agentura ochrany přírody a krajiny 2006 – 2008 (???) Záměr

Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

17

Studie

Projekt

2.3 Priorita číslo 3 Destinační management Opatření číslo 3.1 Vytvoření ucelené aplikace destinačního managementu na území Máchova kraje Aktivita 3.1.1 Vytvořit jednotný systém koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu

na území Máchova kraje za účelem podpory efektivního rozvoje cestovního ruchu Tabulka 3.1/1 Projekt A Název



Zajištění systémového řízení a koordinace rozvojových a marketingových aktivit cestovního ruchu v oblasti Máchova kraje prostřednictvím externí odborné firmy. Tento projekt by měl navázat na zřízení platformy (Projekt 2.1/1) k rozvoji cestovního ruchu jako další přirozený krok, kdy externí specializovaná firma bude zajišťovat výkon a realizaci strategie, priorit a projektů v souladu s usneseními platformy a zároveň bude aktivně působit a předkládat platformě podněty k projektům, produktům a činnostem za účelem rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Externí firma může zajišťovat tvorbu a rozvoj produktů, marketing a propagaci, koordinaci činnosti informačních center, přípravu projektů, apod. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2006 --Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

18

Opatření číslo 3.2 Podpora rozvoje produktů a produktových balíčků cestovního ruchu na území Máchova kraje Aktivita 3.2.1 Podpora vzniku nových a rozvoje stávajících konkurenceschopných

produktů a produktových „balíčků“ cestovního ruchu orientujících se zejména na příliv vícedenních turistů do turistické oblasti Máchův kraj Tabulka 3.2/1 Projekt A Název Stručná charakteristika


Vytvoření systému tvorby produktů a produktových „balíčků“ včetně návrhu zabezpečení organizační složky. Projekt úzce souvisí a lze tedy propojit s Projektem 2.3/1 definovaným v Aktivitě 3.1.1. Účelem projektu je vytvoření systému pro tvorbu produktů a produktových balíčků pro návštěvníky/turisty Máchova kraje, s čímž souvisí zabezpečení organizační složky, stanovení finanční náročnosti apod. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 --Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní Tabulka 3.2/2 Projekt B Název



Vytvoření komplexního seznamu nabídky cestovního ruchu na území Máchova kraje s cílem jeho dalšího využití pro tvorbu produktů a produktových balíčků (či jiných aktivit k podpoře rozvoje cestovního ruchu). Za účelem vlastní tvorby produktů a produktových balíčků pro návštěvníky/turisty Máchova kraje je vhodné vytvořit komplexní seznam nabídky cestovního ruchu na tomto území. Projekt úzce souvisí s Aktivitou 3.2.1., Projektem 2.3/2. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2006 – 2007 100.000Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

19

Opatření číslo 3.3 Podpora rozvoje marketingových aktivit Máchova kraje Aktivita 3.3.1 Podpora rozvoje marketingových aktivit, posílení propagace nabídky

cestovního ruchu na území Máchova kraje Tabulka 3.3/1 Projekt A Název



Vytvoření jednotného marketingového stylu turistické oblasti Máchův kraj (vytvoření marketingové značky, sloganu, grafického manuálu). Předpokladem úspěšného rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje je vytvoření jednotného marketingového stylu turistické oblasti, která bude následně jednotně používána (návaznost na Aktivitu 1.2.2, Projekt 2.1/3). Projekt spočívá ve vytvoření společné marketingové značky, sloganu a grafického manuálu příznačného pro tuto turistickou oblast a zvyšujícího kvalitativní úroveň propagace. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 250.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní Tabulka 3.3/2 Projekt F Název Stručná charakteristika


Vytvoření komplexní internetové prezentace Máchova kraje. Jedním z nástrojů podpory marketingových aktivit je vytvoření komplexní internetové prezentace, která bude obsahovat aktuální informace z celé turistické oblasti Máchův kraj. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2006 - 2007 250.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

20

Tabulka 3.3/3 Projekt H Název Stručná charakteristika


Propagace Máchova kraje v oblasti cestovního ruchu Výstupy projektu: - Tvorba propagačních materiálů a) Publikace „Máchův kraj“ b) Na kole krajem K. H. Máchy c) Tématické skládačky „Toulky Máchovým krajem“ - Účast na veletrzích cestovního ruchu a) Tour Salon Poznaň b) TUC Lipsko c) Go + Regiontour Brno d) Slovakiatour Bratislava e) Holiday World Praha f) CBR Mnichov Máchův kraj Město Doksy 2006 (realizace od roku 2005) 1,2 mil. Kč Záměr Studie Projekt

Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

21

Opatření číslo 3.4 Podpora prodeje a distribuce nabídky cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj Aktivita 3.4.1 Podpora prodeje a distribuce produktů a produktových „balíčků“

cestovního ruchu turistické oblasti Máchův kraj v České republice i v zahraničí Tabulka 3.4/1 Projekt A Název



Vytvoření plánu podpory prodeje / distribuce nabídky cestovního ruchu regionu Máchův kraj pro vybrané cílové trhy. Projekt úzce souvisí s již definovanými (předcházejícími) projekty, které nastavily podmínky pro tvorbu a propagaci nabídky cestovního ruchu. Dalším, logickým, krokem je vytvoření efektivního plánu podpory prodeje/distribuce nabídky cestovního ruchu (produktů a produktových balíčků) Máchova kraje potenciálním návštěvníkům/turistům. Plán podpory prodeje bude směřován vybraným cílovým skupinám za účelem zvýšení návštěvnosti a povědomí o turistické oblasti Máchův kraj. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2007 – 2008 50.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní Tabulka 3.4/2 Projekt B Název



Vytvoření motivačního (slevového) systému za účelem přilákání návštěvníků a turistů do turistické oblasti Máchův kraj (například „celojezerní týdenní vstupné“ ...). Nastavené podmínky rozvoje cestovního ruchu (projekty…) umožňují realizovat tzv. motivační systém pro návštěvníky/turisty, jehož účelem je zvýšit návštěvnost území a přizpůsobit cenovou politiku potenciální klientele. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2008 100.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

22

Tabulka 3.4/3 Projekt D Název Stručná charakteristika


Vytvoření elektronického rezervačního systému pro turisty regionu Máchův kraj. Elektronický rezervační systém pro turisty Máchova kraje je dalším nástrojem podpory prodeje a distribuce nabídky cestovního ruchu (produktů a produktových balíčků). Význam tohoto nástroje stoupá v souvislosti se zvyšujícím se podílem neorganizovaného cestovního ruchu a přístupem obyvatelstva k internetu. Elektronický rezervační systém úzce souvisí s dalšími projekty (Aktivita 1.1.1, Projekt 2.1/1, Aktivita 1.2.3, Projekt 2.1/5, Aktivita 3.1.1, Projekt 2.3/1, Aktivita 3.2.1, Projekt 2.3/2 a 2.3/3, Aktivita 3.3.1, Projekt 2.3/5, Aktivita 3.4.1, Projekt 2.3/6 případně s dalšími projekty), které připravily „prostředí“ pro vytvoření elektronického rezervačního systému pro turisty Máchova kraje. Máchův kraj Svazek obcí Máchův kraj 2008 500.000 Kč Záměr Studie Projekt Příprava, realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2002 – 2006, Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR 2007 – 2013, Program rozvoje CR LK, SR LK a PRK LK

Zdroj: Vlastní

23

Obsah 1. MONITORING REALIZACE PRIORIT, OPATŘENÍ, AKTIVIT A PROJEKTŮ .... 2 2. AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MÁCHOVA KRAJE .................................................................................................................................................... 3

1. Monitoring realizace priorit, opatření, aktivit a projektů Realizaci priorit, opatření, aktivit a projektů je nutné pravidelně monitorovat a vyhodnocovat, aby bylo zaručeno naplnění cílů Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje, jak byly definovány v návrhové části. Monitoring bude zajišťován Svazkem obcí Máchův kraj, který, ve spolupráci s pracovní skupinou pro tvorbu Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje, bude u realizovaných priorit, opatření, aktivit a projektů sledovat a vyhodnocovat: a) soulad postupu realizace s navrženým postupem a plánovaným obsahem priorit, opatření, aktivit a projektů, b) dosažené cíle realizace každé priority, opatření, aktivity a projektu v porovnání s cíli stanovenými v návrhové části pro danou prioritu, opatření, aktivitu a projekt, c) efektivitu využití a objem vynaložených finančních prostředků, d) termín zahájení realizace v porovnání s plánovaným časovým rámcem realizace. Svazek obcí Máchův kraj vypracuje jedenkrát do roka monitorovací zprávu o realizaci navržených priorit, opatření, aktivit a projektů, kterou projedná s pracovní skupinou pro tvorbu Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Monitorovací zpráva bude obsahovat vyhodnocení realizace priorit, opatření, aktivit a projektů. Pokud z monitorovací zprávy vyplyne, že realizace priorit, opatření, aktivit a projektů probíhá jinak než bylo stanoveno v návrhové části Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje, učiní Svazek obcí Máchův kraj, ve spolupráci s pracovní skupinou, takové úkony, aby realizace probíhala dle schváleného Plánu rozvoje.

2

2. Aktualizace Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje Postupem času se snižuje aktuálnost každého rozvojového dokumentu sestaveného pro delší časové období. Proto je nutné provést aktualizaci celého dokumentu, aby časem nedošlo k ohrožení realizace navržených priorit, opatření, aktivit a projektů (například z důvodu nemožnosti jejich realizace změnou některých zákonů apod.). Aktualizací se ověřuje, zda jsou, i s odstupem času, stále platné předpoklady, na nichž byl rozvojový dokument postaven. Při aktualizaci je prováděn sběr statistických dat z řešené oblasti a jsou shromažďovány nové podněty a potřeby subjektů této oblasti. Plán rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje bude aktualizován ke konci roku 2008 dle nových operačních programů vyplývajících z nového programovací období EU (pro období let 2007-2013). Termín aktualizace byl stanoven Svazkem obcí Máchův kraj a pracovní skupinou pro tvorbu Plánu rozvoje během zpracování dokumentu. Aktualizaci Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje zajistí Svazek obcí Máchův kraj a pracovní skupina pro tvorbu Plánu rozvoje, popřípadě jiný subjekt, na který Svazek obcí převede kompetence v oblasti aktualizace Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Aktualizace bude zaměřena především na: a) sledování a vyhodnocování změn vnějšího prostředí oblasti cestovního ruchu, které by mohly ohrozit realizaci navržených priorit, opatření, aktivit a projektů (legislativní změny v oblasti cestovního ruchu, situace veřejných rozpočtů apod.), b) sběr a analýzu dat a údajů (dle struktury analytické části Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje), c) sběr informací o nových potřebách subjektů, kterých se Plán rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje přímo dotýká. Aktualizovaný Plán rozvoje bude předložen k projednání a schválení Svazku obcí Máchův kraj, aby mohla být zahájena jeho realizace.

3

1. ÚVOD OBECNÉ TRENDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ÚVODNÍ ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SVAZKU OBCÍ MÁCHŮV KRAJ

Recommend Documents