Obsah 1.
Úvod ............................................................................................................ 8
2.
Cíl práce ...................................................................................................... 9
3.
Seznámení s problematikou ........................................................................ 9 3.1
Chladnokrevní koně v lesnictví České republiky.................................... 9
3.1.1
Českomoravský belgický kůň.......................................................... 9
3.1.2
Slezský norický kůň ...................................................................... 13
3.1.3
Norický kůň ................................................................................... 15
3.1.4
Početní stavy chladnokrevných koní v České republice ............... 16
3.1.5
Výkony koní vhodných pro práci v lese......................................... 16
3.2
Technologie soustřeďování dříví koňmi............................................... 21
3.2.1
Základní pojmy a jejich charakteristika ......................................... 21
3.2.2
Pomůcky při soustřeďování dříví................................................... 23
3.2.3
Zásady BOZP při soustřeďování dříví koňmi ................................ 25
3.2.4
Výrobně technické podmínky ........................................................ 26
3.3
Výkonové normy.................................................................................. 31
4.
Materiál a metodika ................................................................................... 33
5.
Výsledky a diskuze .................................................................................... 34 5.1
Charakteristika lesního hospodářství v Pusté Polomi.......................... 34
5.1.1 5.2
Chladnokrevní koně na revíru Pustá Polom ........................................ 41
5.2.1 5.3
Podmínky ovlivňující soustřeďování dříví na revíru Pustá Polom . 37
Náklady na chladnokrevného koně ............................................... 41
Vlastní terénní hodnocení s diskuzí..................................................... 44
5.3.1
Charakteristika kočích a jejich koní............................................... 44
5.3.2
Postup při soustřeďování dříví na pracovišti ................................. 48
5.3.3
Časové snímky ............................................................................. 49 6
5.4
Srovnání pracovišť .............................................................................. 69
6.
Závěr ......................................................................................................... 77
7.
Literatuta ................................................................................................... 79
8.
Přílohy ....................................................Chyba! Záložka není definována.
7
1. ÚVOD
Na světě existuje více než 150 různých plemen a typů koní. Vývoj každého z nich byl ovlivněn zásahy člověka. Zdomácňování s sebou přineslo selektivní šlechtění a v mnoha případech i kvalitnější potravu, což obojí vedlo k nárůstu velikosti nebo kvality (nebo obou) koní. Nicméně nejvýznamnějším faktorem byla práce, kterou lidé po jednotlivých druzích koní požadovali. Ti, kteří potřebovali nosit těžká břemena, šlechtili koně na sílu, zatímco druzí, kteří hledali rychlý dopravní prostředek, je šlechtili na rychlost. K popisu koní se používají termíny chladnokrevník a teplokrevník. Chladnokrevníci označují těžká tažná plemena, o nichž se předpokládá, že se vyvinula z prehistorických koní severní Evropy. Teplokrevníci jsou lehčím, jezdeckým typem koně. Nicméně koně si uchovávají velkou část svého instinktivního chování, což jim umožňuje žít bez lidského zásahu, a je nutné pochopit, co určuje jejich existenci, máme-li se radovat ze soužití s nimi. (Draperová, 2003) V současné době pozorujeme obrovský nárůst strojních technologií i v lesním hospodářství a snahu vyrobit hotové dříví na pařezu bez jinak potřebných manipulačních skladů. Z těchto důvodů koně přichází o atraktivní pracovišťe a vyklizují tam, kde moderní technologie není možná charakterem terénu nebo z důvodu ekonomiky. Jedná se především o stanoviště s rozptýlenou nahodilou těžbou, v členitých terénech nebo nepřístupných svazích. Díky těmto podmínkám se koně a jejich služby začínají z lesů vytrácet.
8
2. CÍL PRÁCE
Cílem práce je vyhodnocení soustřeďování dříví koňmi na polesí Pustá Polom. Dílčí cíle práce jsou: o charakteristika těžebně dopravních podmínek o zpracování měsíčního přehledu využití koní při soustřeďování dříví o časový snímek práce koně a kočího v rozdílných terénních podmínkách
3. SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU
3.1
Chladnokrevní koně v lesnictví České republiky Šlechtění a čistokrevná plemenitba chladnokrevných koní v ČR prováděná
více než 120 let předurčovala oficielní rozdělení populace chladnokrevných koní na tři plemena evt. jeden ráz. Oprávněnost tohoto rozdělení potvrdily (1991) exaktně provedené původové genové analýzy. Dostatečně četné a čistokrevně chované populace belgických a norických koní moravské a české provenience byly základem pro plemeno českomoravských belgických koní (dále jen ČMB) a plemeno norických koní (dále jen N). Obdobně čistokrevně chovaná populace slezských noriků (dále jen SN), převážně slezské provenience, byla základem pro plemeno SN. Produkty čistokrevné plemenitby i křížení (kromě plemene SN) byly v období let 1900 až 1960 nazývány českými a moravskými chladnokrevníky a dále pak v letech 1960 a 1990 chladnokrevníky. (ASCHK) 3.1.1 Českomoravský belgický kůň Belgik, jeden z nejlepších a historicky nejdůležitějších těžkých koní, patří k nejstarobylejším plemenům na světě a je vývojově blízký ardénskému koni. Flanderský kůň, jak se plemenu říkalo ve středověku, ovlivnil vývoj několika dalších známých
chladnokrevníků
včetně
shirského,
suffolského
punce
a zvláště
clydesdalského koně. Dnes je belgický chladnokrevník znám také jako brabantský po hlavní oblasti chovu ve střední části Belgie. (Draperová, 2003) 9
Populace českomoravského belgického koně se utvářela v Čechách a na Moravě ve specifických přírodních podmínkách v posledních cca 120 letech na bázi importů valonských (1880-1900), ardenských, ale hlavně belgických (1880-1930) hřebců a několika originálních belgických klisen. Až do druhé poloviny 19. století byl na území ČR chován převážně teplokrevný kůň. V druhé polovině 19. století v Čechách a na Moravě vznikla potřeba hospodářsky využitelnějších typů koní a v krátkém čase se rozšířilo využití koní pro těžké práce v zemědělství, lesnictví a dopravě. Bylo realizováno převodné křížení na chladnokrevné klisny domácí provenience a cíleným šlechtěním postupně vznikla populace, splňující parametry samostatného plemene. V této době počet chladnokrevných hřebců (296) používaných k plemenitbě převyšoval dokonce i počet teplokrevných hřebců (260). I. světová válka se negativně odrazila i v populaci chladnokrevných koní. Jejich stav se poté začal opět zvyšovat. V roce 1924 působilo v zemském chovu 467 chladnokrevných hřebců, z toho 402 belgiků, jejichž dovoz končí r. 1924. (ASCHK) Na Moravě byl chov chladnokrevných koní ovlivňován v období 1901-1920 čistokrevnými belgickými hřebci z hřebčína hraběte Seilerna Aspanga v Lukově. Po jeho zániku byli hřebci nakoupeni do zemského chovu. V roce 1930 přidělilo MZe Státnímu hřebčinci v Tlumačově devět dovezených originálních belgických klisen. Tímto krokem vznikl hřebčín chladnokrevných koní, který významnou měrou ovlivňoval jejich chov v celém státě. Mezi další významné chovy patřil hřebčín Netolice a rozmnožovací chovy v Nemochovicích, Násedlovicích, Vracově, později hlavně chov v JZD Moravské Budějovice. Do dnešních dnů se dochovaly čtyři hlavní linie hřebců. Nejvýznamnější a nejrozšířenější jsou linie založené plemeníky Aglae (nar. 1920 v Belgii) a Successeur de Boneffe (nar. 1928 v Belgii). Bayard de Heredita, Bourgogne de Monti, Marguis de Vraimont. Plemená kniha založená v roce 1995. (Misař a Jiskrová, 2008)
10
ČMB je chladnokrevný kůň dospívající ve třech letech stáří, středního čtvercového rámce s dobrým osvalením, dostatečnou silou kostry a dobrou proporcionalitou tělesných partií. Pracovitý, dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu, výborného charakteru, dobře živitelný a pohyblivý.
Obrázek č. 1: Českomoravský belgický kůň Tabulka č. 1: Standard základních tělesných znaků ve 2,5 letech stáří Základní tělesné znaky
Hřebci
Klisny
KVP (cm)
166-170
155-168
KVH (cm)
155-159
152-157
Obvod hrudi (cm)
187-194
192-198
Obvod holeně (cm)
23-23,8
22-22,7
(Dušek et al., 2007) 11
12
Průměrné míry u hřebců jsou KVH 162cm, OH 202cm a Ohol 24,5 cm u klisen KVH 159 cm, OH 203 cm a Ohol 23 cm. Převládající barvou je ryzák s bohatou světlou hřívou a ohonem s typickými rousy. (ASCHK) 3.1.2 Slezský norický kůň Norici jsou považováni za nejčistšího potomka původního divokého koně západního. Jméno Norik získali od římské provincie Noricum, která se rozkládala na území dnešního Rakouska, části Švýcarska a Bavorska. V ČR se rozšířili především na severní Moravě a Slezsku, kde se utvářeli ve specifických přírodních podmínkách cca 120 let na bázi importů originálních norických hřebců rakouské a bavorské provenience. Bylo realizováno převodné křížení na chladnokrevné klisny domácí provenience a cílevědomou plemenitbou a selekcí vznikla postupně populace chladnokrevných koní adaptovaných na místní podmínky, splňující parametry samostatného plemene. Mezi zakladatele takzvaných původních linií slezských noriků patřili: 41 Norbert (nar. 1907), 419 Bravo (nar. 1914), 412 Albin Theseus (nar. 1920), 2568 Klosterjager (nar. 1937), 2262 Gothenscherz (nar. 1940) z Bavorska. V období 1900-1920 působilo ve Slezsku cca 85 norických hřebců. Chovatelé tak získali mohutné, konstitučně tvrdé koně, kteří se uplatnili ve všech hospodářských činnostech. Od roku 1996 byla nejkvalitnější část populace koní slezského norika zařazena do genetických zdrojů. Rozsah současné reprodukčně aktivní populace je cca 120 klisen a 23 hřebců, jediný větší soustředěný chov je Vítkovská a.s., nástupce šlechtitelského chovu Klokočov bývalého St. statku Vítkov. Tento soukromý chov je nenahraditelnou bází pro další šlechtění plemene. Největší část populace je chována na severní Moravě (Opava, Vsetín, Nový Jičín, Přerov), malá část na jižní Moravě. Většina hřebců je v držení Zemského hřebčince Tlumačov a Písek. Slezský norik se vyznačuje středně velkým až velkým obdélníkovým rámcem těla s dobrým osvalením. Hlava je velká, suchá, ušlechtilá, s oválnou očnicí. Krk je vysoko nasazený, střední až dlouhý, klenutý, s často mírně výrazným kohoutkem. Dlouhá a dobře úhlovaná lopatka umožňuje vydatný i prostorný chod. Hrudník je středně hluboký, široký, oválný, středně dlouhý, se středně dlouhou volnější horní linií. Bedra jsou dlouhá, pevná a dobře vázaná. Záď je mohutná, středně široká 13
a dlouhá, oválná, mírně štěpená a svažitá. Fundament je suchý, kostnatý, klouby a šlachy výrazné. Kopyta jsou pevná, pružná a dobře utvářená. Spěnka je krátká až středně dlouhá, pevná a pružná. Jde o koně dobře ovladatelného, pracovitého, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelného, pohyblivého s výraznými prostorovými chody. Barvou převládá ryzák. (Misař a Jiskrová, 2008).
Obrázek č. 2: Slezský norický kůň 14
Tabulka č. 2: Standard základních tělesných znaků ve 2,5 letech stáří: Základní tělesné znaky
Hřebci
Klisny
KVP
166-170
165-168
KVH
155-159
152-157
Obvod hrudi
187-194
192-198
Obvod holeně
23-23,8
22-22,7
3.1.3 Norický kůň Chladnokrevný kůň, dospívající ve čtyřech letech stáří, mírně delšího rámce, s dobrým osvalením. Hlava těžší, mohutná, s výrazným okem, krk středně dlouhý, středně vysoko nasazený s mírně výrazným kohoutkem, dobře úhlovaná až strmější lopatka, prostorný, středně hluboký, delší a oválný hrudník, se středně dlouhou volnější horní linií, středně dlouhá pevná bedra, mohutná, středně široká a dlouhá, oválná, mírně štěpená a svažitá záď. Fundament silný, kostnatý, suchý, s menším výskytem rousů, kopyta pevná, pružná, dobře utvářená. Klouby méně výrazné s náznakem lymfatičnosti, spěnka krátká, pevná.
Obrázek č. 3: Norik 15
Je to kůň pracovitý a dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý, se středně prostornými chody. (ASCHK) 3.1.4 Početní stavy chladnokrevných koní v České republice Prohlubující se mechanizace těžby dříví byla doprovázena soustavným snižováním počtu režijních potahů. K úplné likvidaci tažných koní, jak bylo v minulosti předpovídáno, však nedošlo a v současné době se všeobecně uznává, že v lesním hospodářství (LH) má určitý počet koní plné opodstatnění. Z celkového stavu 45000 koní v ČSSR je v soustřeďování využíváno 5000 koní, tj. více než 11 %, každý devátý kůň dnes pracuje v lese. Další omezení nemechanizovaného soustřeďování dříví nelze prozatím předpokládat; ostatně princip stroje, který by pracoval tak jednoduchým a účelným způsobem jako kůň, si nedovedeme představit. (Radvan, 1990) Celkem je v evidenci (plemenné a chovné knihy) 5400 koní, tj. celkově 7902 koní chladnokrevného typu, ovšem pro práci v LH jsou používáni i koně jiných typů. Odhady koní pracujících v lesním hospodářství je kolem 3000 koní. Tyhle poznatky jsou alarmující už z jednoho prostého důvodu a to, že někteří lidé používají pro práci v lesích i koně, kteří nejsou určeni pro tuto činnost.(ASCHK) Dle MVDr. J. Dražana, prezidenta ASCHK ČR, byl v roce 2007 stav chladnokrevných koní v ČR stabilizovaný a pohybuje se okolo 3 tisíc kusů. Mezi majiteli koní, kteří pracují v lese, je ale dle něj mnoho soukromníků, kteří mají valachy, nemají koně evidované jako chovné, práci si hledají sami a do statistik ji nehlásí. 3.1.5
Výkony koní vhodných pro práci v lese Práce koně v lese se dá přirovnat ke špičkovému výkonu sportovce. Tak jako
sportovec musí být dobře připraven a natrénován, musí být připraven a natrénován i kůň. Práce koní při soustřeďování dříví je těžká. Obtížná je zejména první fáze soustřeďování dříví, tj. vyklizování dříví z porostů, od pařezu k přibližovací linii (cestě). Použití koní právě k této práci, zejména v tenkém dříví, bývá výhodné. Kůň při vyklizování dříví tahá poměrně těžká břemena v často obtížně 16
přístupném a nepřehledném terénu, s četnými i nebezpečnými překážkami, které způsobují
časté
náhlé
zvýšení
odporu
vlečných
kmenů
a
krátkodobé
několikanásobné zvětšení potřebné tažné síly.(Ronay, 1982) Tažná síla koně je závislá na jeho hmotnosti, tělesné konstrukci, zdravotním stavu, pracovní rychlosti, délce dráhy, po které působí, a jejím sklonu. Za normální tažnou sílu koně lze považovat takovou sílu, při jejímž trvalém (dlouhodobém) vynakládání není žádný organismus zvířete přetěžován tak, aby vznikalo nebezpečí, že dojde k jeho poškození. (Ronay, 1982) Tabulka č. 3: Příklady normální a maximální tažné síly koní Maximální tažná síla koně (N) (při normální rychlosti na trati Normální tažná síla koně (N) Hmotnost
Podle
Podle
sovětských koně
Kavana
údajů
(8 hodin)
(10hodin)
dlouhé max. 600m) Podle sovětských
Podle Maschka
údajů
(8 hodin)
(10hodin)
250 – 350
290 - 500
490 – 740
390 – 740
880 – 1270
351 – 450
500 – 610
740 – 980
740 – 980
1270 – 1770
451 – 650
610 – 820
980 – 1270
980 – 1270
1770 – 2300
651– 850
880 – 10804
1270 - 1570
1270 - 1620
2300 - 2840
Údaje o tažné síle koní uváděné jednotlivými autory se vzájemně liší. Nejčastěji je jeho tažná síla odvozována od jeho hmotnosti. Pro použití v praxi je možné vypočítat normální tažnou sílu podle jednoduchého vzorce:
Fn = Qk / 5 * 9,81
Fn – normální tažná síla koně (N) Qk – hmotnost koně (kg) 17
18
Tažná síla koně klesá s délkou dráhy, po které je vyvíjena. Také při zvyšování rychlosti pohybu tažná síla koně klesá. Při chůzi s nákladem se kůň pohybuje pomaleji a při chůzi bez nákladu rychleji. Tabulka č. 4: Rychlost pohybu koně Velmi pomalá chůze
0,55 – 0,90 m * s -1
Normální chůze
0,90 – 1,25 m * s -1
Rychlá chůze
1,25 – 3,00 m * s -1
Klus
3,00 – 6,00 m * s -1
Běh
6,00 – 12,90 m * s -1
Na velikost tažné síly má vliv také i sklon dráhy, po které se kůň táhnoucí břemeno pohybuje. Tažnou sílu koně pracujícího na svahu lze vyjádřit vzorcem: Fs = Fr + Qk * α* 9,81
Fs - tažná síla koně na svahu (N) Fr – tažná síla koně na rovině (N) Qk – hmotnost koně (Kg) α – úhel sklonu svahu (°)
Délka úseku trati, na které musí kůň při práci vyvinout maximální tažnou sílu, nemá překročit 600 m. Součet takových úseků na celé dráze (za celou pracovní dobu) nemá překročit 10 %, maximálně 20 % délky celé pracovní dráhy. Při překračování uvedených údajů vzniká nebezpečí poškození organismu koně. (Ronay, 1982) Vliv na výkon koně nemá jen jeho síla, ale také správná výživa a péče o něj. Proto se musí krmení koní, napájení a hygieně věnovat náležitá pozornost. Velikost
19
a složení krmných dávek jsou závislé na typu koní, jejich stáří, tělesné kondici, požadovaném pracovním výkonu a do určité míry i na klimatických podmínkách. Krmíme 3 x za den. Krmení trvá vždy 1 – 2 hodiny, nejdelší je večer. Krmná dávka má obsahovat asi 10 % bílkovin, 20 % tuků a 70 % uhlohydrátů. Kůň také spotřebuje denně asi 20 – 40 litrů vody. Podle toho, co kůň dělá, určujeme i krmné dávky: krmnou dávku záchovnou dostává, když nepracuje a krmnou dávku produkční měníme podle pracovního zatížení koně. V zimním období, při studeném ustájení apod., musíme krmné dávky zvýšit. Strava koně musí být pestrá, pro koně chutná a musí zaručovat dostatečný přísun všech potřebných látek pro zdravý vývoj koně. Podle původu dělíme krmiva na rostlinná, živočišná a minerální. Rostlinná krmiva máme jadrná, objemovou píci a bulevniny (šťavnaté krmivo). (Ronay, 1982) Péče o koně spočívá především v jeho čištění. Koně čistíme 2 x denně, ráno před vyjetím do práce a večer po návratu z práce. Koně čistíme mimo stáj. K čištění používáme věchem slámy, kartáč, suchou flanelovou utěrku a vlhké čisté hadříky. Po návratu koně z lesa očistíme končetiny od prachu a bláta a omyjeme kopyta. Po oschnutí natřeme kopyta vazelínou, aby zůstala vláčná a nevysychala. Srst koně ošetříme nejprve věchem slámy protřením po i proti srsti po celém těle. Potom srst koně očistíme flanelovou utěrkou, i celé tělo. Oči, nozdry a pysky otřeme vlhkým hadříkem. Jiným vlhkým hadříkem otřeme konečník a pohlavní orgány. Hříva a ocas se rozčeše po pramíncích až ke kořínkům. Je-li to možné, doporučuje se v létě koupání koní. Kopyta se ošetřují při pravidelném denním čištění koně. Koně se překovávají průměrně za 5 –6 týdnů. (Ronay, 1982)
20
3.2
Technologie soustřeďování dříví koňmi
3.2.1
Základní pojmy a jejich charakteristika
Soustřeďování dříví - je přesun dřevní hmoty (kmenů, výřezů i celých stromů) od místa kácení (lokalita P – pařez) na skládku při odvozní cestě (lokalita OM – odvozní místo). Soustřeďování předchází těžba (kácení, odvětvování, manipulace) a na soustřeďování navazuje odvoz nákladními automobily. Soustřeďování se skládá ze dvou pracovních operací – vyklizování a přibližování. (Radvan, 1990). Jedná se o první a obtížnou část dopravy dříví od pně P na odvozní místo OM. (Rónay, 1982)
Vyklizování dříví - je transport dříví z místa těžby k přibližovací lince. Zpravidla se provádí vlečením po zemi bez nakládání na transportní prostředek a obvykle se přitom každý vyklizovaný kus pohybuje po samostatné dráze. (Neruda a Simanov, 2006). Radvan (1990) popisuje vyklizování dříví jako pohyb dřevní hmoty od P k přibližovací lince prostým vlekem (tj. ve styku s půdou v celé své délce) koňmi nebo vyklizovacími navijáky traktorů, lanovek apod. Výjimečně i vynášení lidskou silou, výhledově vynášením nebo vyvlékáním v polozávěsu hydraulickými rameny těžebních strojů, lanovými jeřáby a jiné.
Přibližování dříví - jako pracovní operace je pokračování dopravy vyklizeného dříví na odvozní místo. Tyto pracovní operace se vykonávají odděleně jedním pracovním prostředkem, souvisle jedním prostředkem nebo kombinovaně rozličnými prostředky. (Rónay, 1982) To znamená, že dlouhé dříví je přibližováno po přibližovacích linkách speciálními lesními kolovými traktory (SLKT) nebo univerzálními kolovými traktory (UKT) v polozávěsu (traktory s navijáky nebo drapáky) popř. v polonávěsu (traktory se svěrnými opleny). Koňské potahy a zastaralé typy traktorů přibližují prostým vlekem stejně jako při vyklizování. (Radvan, 1990)
21
Technologie soustřeďování dříví podle lokality Soustřeďování koňmi na přímo (z P na OM) - je vhodné jen na krátké vzdálenosti (do 100 m), protože při vlečení dříví na delší vzdálenosti musí kůň čas od času přerušit tah a odpočívat, na rozdíl od mechanizovaného soustřeďování, tak výkonnost prostředku ve vztahu ke vzdálenosti soustřeďování prudce klesá.
Soustřeďování dříví kombinované (z P na VM) - spočívá ve vyklizení dříví z P na vývozní místo (VM) koněm (svazkování, balíkování, hromádkování, kuželkování) a následném přiblížení jiným prostředkem s vyšší výkonností (UKT, SLKT, lanovkou). Využito je tak předpokladů pro šetrné vyklizování dříví koněm i vyšší výkonnosti mechanizačních prostředků při jejich pohybu po linkách. Ideální vzdálenost vyklizování koněm je do 50 m (40 m), protože ji stačí kůň vzhledem ke svým fyzickým dispozicím ujít naráz. Při odepínání nákladu na lince a zpětné chůzi do porostu a upínání dalšího nákladu se kůň vydýchává a odpočine si natolik, že k přerušení práce z důvodu odpočinku koně zpravidla nedochází. Nevýhodou je větší pracnost pro kočí, protože podstatně narůstají fyzické nároky vyšším počtem upínání a odepínání nákladů na úkor pouhé chůze. (Neruda a Simanov, 2006) Technologie soustřeďování dříví podle počtu koní Soustřeďování dříví jedním koněm - nevýhodou je nebezpečí, že kočí, který výdělkově na koni závisí, jej může přetěžovat.
Soustřeďování dříví párem koní - má několik možností, nejčastěji je rozpřáhání, při kterém dojede pár koní na pracoviště, tam se rozpřáhne a s každým koněm pak pracuje jeden kočí. Výhodou je menší únava koní, než když potahový vůz táhne jeden kůň. Další výhodou je bezpečnost práce zajištěná přítomností dvou pracovníků a možnost jejich vzájemné kontroly a pomoci. Pokud se vyskytne nadrozměrný výřez, nebo je třeba stáhnout zavěšený strom, je možno použít pár koní s vyšší tažnou silou, která je 1,8 násobku tažné síly jednoho koně. Jinou variantou rozpřáhání je práce jediného kočího. Kočí pracuje vždy s jedním koněm a druhý odpočívá. Toto střídání se používá při zácviku koní do tahu nebo u březích klisen a koní v rekonvalescenci. Další variantou je tři koně na dva kočí. Považuje se za 22
nejvýhodnější pro rodinné podniky, neboť má nejméně prostojů a umožňuje nejvíce technologických variant. (Neruda a Simanov, 2006) Technologie soustřeďování dříví podle vlečeného konce dříví Vlečení tenkým koncem vpřed - provozně je minimálně používaná, protože se úvazky častěji smekají (řešením je hrubé odvětvení čepu) a obtížnější začleňování dříví na skládce, neboť kočí jdoucí vedle koně nevidí na oddenek kmene. Výhodou je menší odpor vlečení.
Vlečení tlustým koncem vpřed - úvazky nesklouzávají (tahem jsou samosvorné) a zalícovat dříví na skládce je snazší, protože kočí vidí na čela výřezů. Nevýhodou je větší spotřeba tažné síly koně. (Neruda a Simanov, 2006) 3.2.2 Pomůcky při soustřeďování dříví Postroje tažných koní - k soustřeďování dříví se používá chomoutový postroj. Při zápřahu do přibližovacích prostředků vybavených ojkami je třeba postroj doplnit samostatným podbřišníkem, který přenáší zatížení nákladem na hřbet koně. Rozporka k soustřeďování dříví je na koncích opatřena kováním pro připojení postráňků
a středovým
kováním
odpovídajícím
typu
používaných
úvazků.
(Radvan, 1995) Pomocné nářadí - při soustřeďování dříví koňmi jsou používány řetězové úvazky. Nejpoužívanějším řetězovým úvazkem je krátkočlánkový řetěz až 4 m dlouhý, opatřený pouze na jednom konci otevřeným okem tzv.“C“ hák. Druhý konec úvazku je bez koncování. K nadzvedávání kmenů při podvlékání úvazku se používají skoblice (příp. sochor, páčidlo). Můžeme také využít i podvlékací háček. Otevírací kladka s ochranným páskem a ocelové lano potřebné délky, které je koncované okem a hákem. Kladka se upíná na stojící stromy zásadně pomocí ochranného pásu. Při úpravě skládek a k povinnému vybavení patří sekera a pila. Dále vyklizovací pomůcky, které mají zabránit zarývání čel kmenů do půdy, snížit vlečné tření a omezit
nárazy
čel
nákladů
do
překážek,
jsou
jednoduché
konstrukce
k soustřeďování jednotlivých kmenů. Pro přibližování větších nákladů použitelných až na přibližovacích linkách slouží vozíky a kolesny. Jsou účelné až při větších 23
přibližovacích vzdálenostech. K vyvážení rovnaného dříví (pokud je vyráběno u P) jsou používané dvounápravové potahové vozy. (Radvan, 1995) Vyvážecí soupravy - novým zajištěním budoucnosti koní by měli být vyvážecí soupravy tažené koňmi. V severských státech je tento stroj běžně využíván. V našich podmínkách se s vyvážecími soupravami setkáme pouze zřídka. Jedná se o malé, přírodě šetrné prostředky, které umožní maximální využití koní. Koně si mohou sami dříví vyvézt až na odvozní místo. Technické parametry: Tento vyvážecí vlek za koně je švédské výroby. Jedná se o třínápravový vlek, kde přední náprava je řídící a dvě zadní nápravy spolu vytváří bogie systém. Díky použitým široko profilovým pneumatikám (11,5 x 15) a bogie nápravě dochází k minimálnímu tlaku na půdu. Stroj je osazen hydraulickou rukou Farma s dosahem 4,6 m a s nosností při plném vyložení 400 kg. Celková šíře stroje je 180 cm, délka (bez koňského potahu) 450 cm. Konstrukce posuvných klanic umožňuje vozit výřezy do max. délky 6 m. Možnost přípravy koňským potahem a následné
vyvezení
zajišťuje
maximální
(Vančura, 2009)
Obrázek č. 4: Koně s vyvážecí soupravou
24
šetrnost
k
jakémukoliv
porostu.
3.2.3 Zásady BOZP při soustřeďování dříví koňmi Základní požadavky k zajištění BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 28/2002 Sb. Zásady BOZP, které je nutné dodržovat v rámci požadavků na zajištění bezpečnosti osob provádějících soustřeďování dříví: o před zahájením soustřeďování odstranit překážky z přibližovacích linek, určit ohrožené prostory o nestoupat na soustřeďované dříví, nepřekračovat jej za pohybu a při ukládání dříví na skládky dodržovat přirozený sklon o při uvolňování dříví na svahu stát vždy na horní straně nad uvolňovaným nákladem o při vyvádění a vedení koně musí jít kočí po jeho levé straně a nesmí připustit, aby opratě nebo postraňky byly vláčeny po zemi o k soustřeďování dříví se zakazuje používat mladé, nevycvičené a lekavé koně a koně se zlozvyky. Mladí koně (zpravidla do 3 let) se mohou používat při výcviku pod vedením zkušené obsluhy o omotávání opratí kolem ruky nebo těla při vedení nebo řízení koně je zakázáno o odepnout úvazek od potahu před jeho upevněním nebo sejmutím ze soustřeďovaného dříví o při delším stání zapřažených koní nebo jejich krmení v pracovních přestávkách na pracovišti, musí být zajištěni vypnutím zevních postraňků a musí být pod stálým dozorem o prostředky používané k dopravě na pracoviště a soustřeďování, jejich vybavení, příslušenství a pomocné nářadí, dále kování a postroje koní musí být v řádném technickém stavu, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost práce a koním nebyly způsobeny odřeniny a otlaky o vůz při zapřahání koní musí být zabržděn. Postraňky lze zapnout až po zapnutí držáků na oji. Zapřažení koně nesmí být ponecháni bez dozoru dospělé osoby 25
o v porostech, kde se současně těží dříví, se zakazuje s potahem pracovat na menší vzdálenost než je dvojnásobná délka kácených stromů. Potahy nesmí pracovat na svazích, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví o koně kopaví a kousaví musí být označeni výstražnými tabulkami, a to i mimo stáj. Kůň kousavý mimo stáj musí být opatřen náhubkem o při čištění koně musí stát kočí (závozník) vždy po boku koně, který musí být uvázán. K čištění koně není dovoleno používat hřbílku. Hřbílku lze použít jen k odstraňování prachu a nečistoty z kartáče o při čištění koně musí stát kočí (závozník) vždy po boku koně, který musí být uvázán o před postrojením koně je kočí povinen koně nejdříve nauzdit a pak postrojit 3.2.4 Výrobně technické podmínky Výrobně-technickými podmínkami rozumíme faktory mající bezprostřední vliv na produktivitu práce, bezpečnost práce, pracovní postup a nákladovost výroby. Přehled faktorů působících na výrobně technické podmínky: o Terén o Půdní kryt o Způsob obhospodařování o Druh těžby o Věk a původ porostu o Technické vlastnosti stromů o Povětrnostní podmínky o Vegetační období o Druh vyráběného sortimentu dříví o Předepsaný směr pádu káceného stromu o Prostorové uspořádání (Celjak, 2005)
26
Terén Terén
je
charakterizován
sklonitostí,
členitostí,
terénními
překážkami
a únosností půdy. Sklon terénu limituje pohyb strojů terénem, protože různé stroje mají různou stoupavost a podélnou a příčnou stabilitu. Členitost terénu (střídání spádů a protispádů, prohlubně, strže) ovlivňuje výběr technologií. Za terénní překážky se považují balvany, pařezy, prohlubně, pokud jsou vyšší nebo hlubší než 50 cm a vzdáleny od sebe méně než 5 m. Překážky nižší mohou stroje přejíždět a překážkám s větším rozestupem se mohou vyhnout. Například pro UKT je nepřekonatelná výška 30 cm. Tlak na půdu, který vyvozuje stroj při pohybu terénem závisí na jeho hmotnosti, rozložené této hmotnosti na nápravy a na styčné ploše pneumatiky nebo pásu s půdou. To závisí na rozměru pneumatiky. Je-li výsledný měrný tlak ve stopě stroje vyšší než únosnost půdy, dochází k boření stroje. (Celjak, 2005) Tabulka č. 5: tabulka terénní klasifikace
Sklon v terénu
Terén únosný
Terén neúnosný
Terén s překážkami
% (°)
typ
skupina
typ
skupina
typ
skupina
do 8 (7)
11
A
21
D
31
E
9 - 15 (13,5)
12
A
22
D
32
E
16 - 25 (22,5)
13
A
23
D
33
E
26 - 40 (36)
14
B
24
D
34
E
15
C
25
D
35
E
nad 41 (nad 36,9)
27
V tabulce je uvedena terénní klasifikace, která je v ČR používána. Do 8 % sklonu terénu vyhovuje podélná i příčná stabilita mechanizačních prostředků při jejich pohybu všemi směry. V rozmezí od 9 do 15 % je pohyb kolové techniky možný pouze ve směru kolmo na vrstevnice ze svahu i proti svahu. Ve sklonu 16 až 25 % je pohyb s nákladem možný jen kolmo na vrstevnice ze svahu dolů. V rozmezí 26 až 40 % je pohyb s nákladem možný jen kolmo na vrstevnice ze svahu dolů.
A – 11, 12, 13 – použitelné prostředky UKT, SLKT, kůň B - 14 – SLKT, kůň C - 15 – (kůň), LDZ D - 21 – 25 LDZ, v typech 21, 22, 23 (UKT, SLKT, kůň) LDZ, v typech 24 (SLKT, kůň) Půdní kryt Veškeré těžební práce jsou ztíženy, pokud je v porostu určeném k těžbě podrost křovitých rostlin (maliny, ostružiny, černý bez). Míra obtížnosti prací závisí jen na jeho hustotě a výšce. Zcela jiná situace je v případě hospodářského podrostu - přirozeného zmlazení, kdy může mít následný porost vyšší hospodářskou hodnotu než kácený. (Celjak, 2005) Způsob obhospodařování Na volbu technologie a nákladovost výroby má zásadní vliv způsob obhospodařování porostů a jejich obnovy, protože ovlivňuje intenzitu těžebního zásahu a koncentraci dříví na těžební ploše. Z hlediska obtížnosti těžební technologie je nejjednodušší hospodářský způsob pasečný, při kterém se dospělý porost těží na souvislých plochách na tzv. holosečích. Nejkomplikovanější
podmínky
pro
těžbu
a
přibližování
dříví
vytváří
hospodářský způsob výběrný, kdy se těží skupiny stromů nebo jednotlivé stromy.
28
Druh těžby Nejméně obtížné jsou úmyslné těžby s vysokou koncentrací dříví na těžební ploše. Úmyslné těžby jsou těžby výchovné a obnovní (mýtní). Nahodilé těžby znamenají obvykle těžby rozptýlené, při kterých se většinou zpracovává dříví poškozené. Kalamitní těžby jsou těžbami koncentrovanými, ale zpracovává se rovněž poškozené dříví. Navíc se jedná o práce vysoce rizikové. Imisní těžby mohou mít charakter rozptýlených těžeb nahodilých i těžeb kalamitních. Jejich náročnost spočívá v důsledné šetrnosti ke zbytkům porostů (nenarušení porostního pláště, aby nebyly imise vnášeny do nitra porostu). Věk a původ porostu S věkem porostu úzce souvisí průměrný objem těženého stromu. Obecně se proto výkonnost technologie s klesajícím věkem porostu snižuje a nákladovost na 1 m3 naopak vzrůstá. Zjišťování objemu vyrobených sortimentů se stanoví pomocí vzorců. Objem kulatinových sortimentů se stanoví na podkladě tloušťky v polovině délky sortimentu a délky výřezu. (Celjak, 2005) Technické vlastnosti stromů Na volbu těžební technologie mají vliv technické vlastnosti stromů jako vzrůst a tvar, tloušťka kůry, počet a tloušťka větví, tvar a poloha koruny, velikost kořenových náběhů a zdravotní stav. Zmíněné vlastnosti spolurozhodují o možnostech strojní výroby. Velikost kořenových náběhů ovlivňuje možnosti strojního kácení a tloušťka větví limituje možnosti mechanizovaného odvětvování. Povětrnostní podmínky Působení povětrnostních podmínek je v některých případech protichůdné. Mráz umožňuje použití kolové techniky i v terénech, které nejsou za letních podmínek únosné. Ale za silných mrazů se dříví při kácení snadno štípe (buk).
29
Nákladovost výroby a spotřeba pohonných hmot se zvyšuje o 3 až 8 %. Hydraulika se stává nespolehlivá Sníh snižuje vlečné tření nákladu, chrání půdní povrch před narušením, ale přístup do porostů je obtížnější, odklízení sněhu kolem těžených stromů ztěžuje a zdražuje práci. Nákladovost výroby se v závislosti na výšce sněhu zvyšuje o 3 až 15 %. Vítr je faktorem vysloveně negativním, protože zvyšuje rizikovost kácení. Námraza komplikuje kácení změnou těžiště koruny stromu Déšť ovlivňuje výrobní proces pouze dočasně, ale dochází k nasycení půdy vodou a snížení průchodivosti terénu. Vegetační období Dříví pocházející ze zimní těžby (doba klidu mízy) je kvalitnější než dříví z letní těžby. Tento názor se opírá především o poznatek, že dříví těžené v zimě bývá méně infikováno dřevokaznými houbami. Zimní těžba má i výhody v tom, že povrch půdy a povrchové kořeny jsou chráněny sněhem, proto nejsou tak poškozovány přibližovacími prostředky a vlečeným dřívím. Přilnavost kůry na dřevě je v klidu mízy dvakrát vyšší než v době mízy. Stržení kůry na stojících stromech těžbou a přibližováním je proto dvakrát méně četné než v létě. (Celjak, 2005) Tabulka č. 6: Určování vegetačního období Nadmořská výška
Zimní období
Letní období
do 350 m
1. 10. - 31. 3.
1. 4. - 30. 9.
351 - 700 m
15. 9. - 15. 4.
16. 4. - 14. 9.
nad 700 m
1. 9. – 30. 4.
1. 5. - 31. 8.
Vegetačního období se řídí podle nadmořské výšky místa těžby.
30
Druh vyráběného sortimentu Ve výchovných těžbách má největší vliv na míru poškození stojícího porostu délka vyklizovaného dříví. Při vyklizování kmenů v celé délce bývá poškozeno cca 20 % stojících stromů. Předepsaný směr pádu káceného stromu Směr pádu káceného stromu má navazovat na nejvhodnější směr jeho vyklizení z porostu, aby byla splněna podmínka bezeškodného přibližování dříví. O směru pádu se proto rozhoduje až po ujasnění směru přibližování dříví a konkretizaci přibližovacího prostředku. Prostorové uspořádání a zpřístupnění pracoviště Nutnou podmínkou efektivní těžební činnosti je dopravní zpřístupnění lesních dopravních sítí. Komunikace musí umožňovat vjetí přibližovacího prostředku do porostu, takže na ní nesmí být stupně, resp. nesmí být v zářezu na vrstevnici u větších sklonů terénu. Zde jsou používány lanovky, kterými se dříví dopravuje na tyto cesty nebo na vytvořené skládky. (Celjak, 2005)
3.3
Výkonové normy Slovo norma znamená všeobecně závazné pravidlo nebo předpis. Dříve byly
normy jediným závazným předpisem k výpočtu provedené práce. Výkonové normy označují společensky nutnou spotřebu pracovního času dělníků pracujících vzájemně v obdobných pracovních podmínkách a mající pro jakostní provádění práce potřebnou kvalifikaci a zručnost. Platí pro normální, ekonomicky nejvýhodnější a na pracovišti zajistitelné pracovní podmínky, uvedené do souladu s předpisy a zásadami hygieny a bezpečnosti práce, vyjádřené technickými a organizačními směrnicemi uvedenými ve sborníku jednotných norem a normativů. (Normy, 1966) V dnešní době slouží normy v lesnictví pouze k přehledu nebo jako doporučující. Nejsou však závazné.
31
Normy z roku 2003 Jsou normy velice zjednodušené oproti normám ze starších let. Jsou rozděleny na tabulky pro přibližování dříví potahy podle lokalit P - VM nebo P - OM. Jednotlivé tabulky jsou dále rozděleny podle dřeviny, kterou přibližují a to listnaté tvrdé a jehličnaté nebo listnaté měkké. Každá tabulka je rozdělena podle vzdáleností a kříží se s průměrným objemem kmene. K těmto tabulkám pak slouží doplňkový normativ na navalování a přetáčení dříví. Tento normativ je rozdělen podle průměrné hmotnatosti do kříže buď k jehličnatému nebo listnatému dříví. Přetáčení do směru odvozu nebo navalování nad 0,8 m výšky. Dále se připočítává doplňkový normativ jízdy na pracoviště s číslem 40. Pro veškeré další odchylky od základních tabulek jsou vypracovány srážkové a přirážkové normativy uvedené v procentech.
32
4. MATERIÁL A METODIKA
Pro zpracování diplomové práce bylo využito odborné lesnické literatury, odborných časopisů, učebnic, elektronických zdrojů
a poznatků z odborných
konferencí. Důležitým materiálem jsou také výkonové normy pro soustřeďování dříví koňmi, které se používaly k hodnocení produktivity práce a také jako příručka k odměňování pracovníků pracujících s koňmi. Cenným zdrojem informací pro mě byly také konzultace s vedoucím diplomové práce a s kočím Lichým, který se v oboru pohybuje již dvanáct let a díky dlouholeté praxi má zkušenosti. Vyhodnocení soustřeďování dříví koňmi na polesí Pustá Polom bylo provedeno ve dvou fázích, nejprve byl proveden sběr dat z venkovního terénního šetření, které byly následně analyzovány. Vlastní venkovní šetření bylo provedeno přímo v jednotlivých
porostech metodou chronometráže. Na pracovištích byl
sledován technologický postup při práci a rámcově zaznamenávány časy jednotlivých operací. Také zároveň probíhal sběr dat o jednotlivých pracovištích jako je charakter terénu, druh těžby, druh vyráběného sortimentu, směr pádu kacených stromů, vyklizovací vzdálenost, půdní kryt a teplota. Tyto popisy porostů jsou uvedené u jednotlivých pracovišť. Výsledky těchto operací jsou porovnány s výkonovou normou z roku 2003.
33
5. VÝSLEDKY A DISKUZE
5.1
Charakteristika lesního hospodářství v Pusté Polomi Podle správního členění se Revír Pustá Polom nachází v Moravskoslezském
kraji mezi městy Opava a Ostrava a je součástí LS Opava. Revír se rozprostírá prstencovitě kolem obce Pustá Polom a zaujímá plochu 1432,05 ha, z čehož 1389,03 ha tvoří porostní půda. Revír leží v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník a 32 - Slezská nížina v rozmezí nadmořských výšek od 300 m n. m. (k.u. Kyjovice) do 464 m.n.m. (k.u. Hlubočec). Geologicky je příslušná lesní oblast Nízký Jeseník, tvořena jílovitými břidlicemi a vložkami drob. Velká část zvětralin těchto břidlic a drob je kryta sprašovými hlínami. Hlavním půdním typem je kambizem - hlinitopísčitá, štěrkovitá, čerstvě vlhká a kyprá. Obsah živin dosahuje optimálních hodnot. Revír leží na území dvou vegetačních lesních stupňů, a to 3 – dubovo-bukový, který zaujímá 22 % a 4 - bukový, který zaujímá 78 %. Typologicky se jedná poměrně o jednotnou oblast. Převládají soubory lesních typů z ekologické řady živné a oglejené. Poměrně malé zastoupení mají lesní typy z ekologické řady obohacené humusem a extrémní. Směry hospodaření na revíru určují hospodářské soubory, jejichž přehled uvádí tabulka č. 7.
34
Tabulka č. 7: Hospodářské soubory na revíru Pustá Polom
197
Hospodářství lužních stanovišť porostní typ listnaté smíšené
6,70 ha
0,48 %
10,61 ha
0,76 %
13,79 ha
0,99 %
841,93 ha
60,61 %
68,67 ha
4,94 %
50,95 ha
3,67 %
360,68 ha
25,97 %
26,84 ha
1,93 %
8,86 ha
0,64 %
Hospodářství exponovaných stanovišť středních 411
poloh porostní typ SM (+ smíšené), BO (+ smíšené)
416
451
453
455
456
457
471
Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh porostní typ dubový a bukový
Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ smrkový
Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ borový
Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ dubový
Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ bukový
Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ porosty lipové a ostatní listnáče
Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh porostní typ SM běžné
35
Dle lesního hospodářského plánu s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 je pro revír stanovena průměrná doba obnovní 32,70 let a doba obmýtí 95,90 let. Věkové složení porostů by mělo být rovnoměrně rozložené ve všech věkových stupních, aby bylo předpokladem vyrovnanosti a trvalosti produkce lesů s plněním i ostatních funkcí lesů. Je to dáno především způsobem obhospodaření lesů. Z důvodu rozpadu SM porostů je u prvních věkových stupňů plocha extrémně nadnormální a to až dvojnásobně. Extrémně nadnormální, a to více jak dvoj až třínásobně, je plocha holin a předmětních porostů ve 4. - 6. věkovém stupni. Dále pak staré mýtní porosty nad 135 let. Z toho vyplývá, že vyrovnanost plošného zastoupení porostů podle věků je velmi rozkolísaná. V dřevinné skladbě plošně i hmotově převažuje smrk ztepilý (Picea abies) s plochou 600,52 ha (43,78 %), borovice lesní (Pinus silvestris) 92,07 ha (6,71 %) a buk 292,38 ha (21,32 %) zásoby. Žádná jiná dřevina pak již nepřekračuje 10 % zastoupení. Podle imisního zatížení se revír nachází z 99,97 % v pásmu ohrožení D, pouze na minimální výměře bylo stanoveno pásmo ohrožení C. Průměrná roční teplota je 8,0°C, ro ční srážkový úhrn činí 640 mm. Dostupné klimatické údaje jsou oproti normálu značně odlišné. Především byly všechny roky, s výjimkou let 1996 a 1997, srážkově značně podprůměrné. Celkový srážkový deficit činí téměř 500 mm. Průměrné měsíční teploty za poslední desetiletí se rovněž liší od dlouhodobých hodnot. Desetileté průměry měsíčních teplot jsou vyšší než normální v měsících květen až červen a září až říjen. Avšak i v letech, kdy celkový úhrn srážek není výrazně nižší ve srovnání s dlouhodobým průměrem, dochází během vegetační doby k přísuškům. V letech 1998–2000 se vyskytly přísušky v některé části vegetačního období, přičemž sucho v dubnu až červnu 2000 bylo značně výrazné. Uvedené údaje vychází z hospodářské knihy pro revír Pustá Polom, která byla zpracována na roky 2009-2018.
36
5.1.1 Podmínky ovlivňující soustřeďování dříví na revíru Pustá Polom Vzhledem k uvedeným podmínkám je těžba na revíru tvořena skoro ze sta procent těžbou nahodilou, jak vidíme v následujícím grafu.
Graf č. 1: Druhy těžeb na revíru Pustá Polom
Na revíru Pustá Polom ovlivňuje v současné době výši těžeb odumírání smrkových porostů primárně václavkou (Armillaria mellea sensu lato). Oslabené porosty jsou poté druhotně napadány kůrovci zejména lýkožroutem severským (Ips duplicatus), lýkožroutem lesklým (Pityogenes chalcographus), lýkožroutem smrkovým (Ips typographus) a také lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus).
37
Stromy se žloutnoucí a prosychající korunou jsou několikrát v měsíci vyhledávány, vyznačovány a termínově zadávány ke zpracování. Za současného stavu jsou výchovné zásahy – prořezávky a probírky - ve smrkových porostech prováděny
pouze
zdravotním
výběrem.
Soustavné
a detailní
vyhledávání
chřadnoucích stromů je v podmínkách této oblasti jedinou možnou účinnou prevencí proti přemnožení kalamitních škůdců. Jednotlivé porostní skupiny jsou v pravidelných intervalech (během jarního a letního období 14 až 7 denních intervalech) procházeny, poznačovány a zadávány k těžbě. Jako příloha pro zadání ke zpracování je dodavatelské firmě ve většině případů předán podrobný zákres na obrysové mapě v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých stromů v rozsáhlejších porostních skupinách. Je pravděpodobné, že zásadní význam pro tuto skutečnost má právě chod počasí v posledním období. Na velkém rozsahu nahodilých těžeb se kromě uvedených vlivů také podílí nepůvodní dřevinná skladba. Další z podmínek, které ovlivňují soustřeďování dříví je stav vegetace, který ovlivňuje nejen volbu prostředku, ale také možnost výběru kdy do porostů můžu a nemůžu vjet. Vzhledem k tomu, že se na daném území prosazuje přírodě blízké hospodaření, které ztěžuje soustřeďování dříví výskytem podrostu z přirozeného zmlazení, ale také uměle zalesněných kotlíků. Mezi další faktory, které ovlivňují soustřeďování dříví je přítomnost buřeně, kterou tvoří hlavně ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), maliník obecný (Rubus idaeus), ostřice (Carex brizoides) a třtina (Calamagrostis epigeois). Vzhledem k nízkému zakmenění vzniklému po intenzivních nahodilých těžbách posledních let, množství a výška buřeně výrazně komplikuje ve vegetačním období soustřeďování dříví.
38
Graf č. 2: Množství soustředěného dříví m3 za měsíce dle lokality
Graf č. 3: Množství soustředěného dříví m3 za měsíce dle lokality. Díky všem uvedeným podmínkám a faktorům se nejvíce využívá technologie P - VM jak je zobrazeno v předchozích grafech. Těžba začínala vždy až od března, proto nejsou uvedené měsíce leden a únor. 39
Vertikální členitost tj. sklonové poměry jsou pro soustřeďování dříví příznivé. Vybudovaná dopravní síť je z hlediska přístupu k porostům dostačující. Díky intenzivním těžbám jsou porosty rozvrácené, s nízkým zakmeněním a proto se zde vytvořila hustá síť soustřeďovacích linek. Vyklizovací vzdálenosti jsou pro koně ve většině případů do 50 metrů. Terénní poměry na revíru Pustá Polom jsou pro soustřeďování koňmi příznivé, což dokládá tabulka č. 8. K tomu přispívá i kvalitní síť odvozních cest a tudíž i dobrá dostupnost porostů při příjezdu na pracoviště, kdy nedochází k výrazným prostojům při cestě k pracovištím.
Tabulka č. 8: Terénní poměry na revíru Pustá Polom Charakteristika terénních typů v terénní klasifikaci „Lesprojekt 1980“ Terénní typ
Sklon v %
Charakter
Plocha v %
11
do 8
únosný
25,11
12
9 - 15
únosný
30,43
13
16 - 25
únosný
25,32
14
26 - 40
únosný
14,89
15
nad 40
únosný
4,04
22
9 - 15
neúnosný
0,21
40
5.2
Chladnokrevní koně na revíru Pustá Polom Na revíru Pustá Polom pracují celkem 4 firmy zajištující soustřeďování dříví
koňmi. Jedná se celkem o 12 koní. Nejvíc koní vlastní firma pana Radima Lichého, který je majitelem 7 koní. Ne všichni koně se podílejí na soustřeďování dříví na tomto revíru. Práci k pokrytí kapacity koní si musí zajišťovat i v okolních revírech a za práci dojíždět. Množství pokáceného dříví určeného k soustřeďování dříví koňmi na tomto revíru už nepostačuje pro takové množství koní. Firmy pracují jako OSVČ a jsou ohodnoceny podle ceníku firmy Opavská lesní a.s., která zde provádí dodávku prací pro LČR.
Tabulka č. 9: Ceník firmy Opavské lesní a.s. Průměrný objem kmene do 0,19 m3
90 Kč
Průměrný objem kmene nad 0,20 m3
80 Kč
Příplatek za výřezy
10 Kč
5.2.1 Náklady na chladnokrevného koně Podle MVDr. Lukáše Hlubka, který vypočítal náklady spojené s chovem chladnokrevných koní jsou finanční nároky v následujících výpočtech. Tyto výpočty provedl pro Sdružení živnostníků v lesním hospodářství na jejich žádost v roce 2009. Pořizovací cena koně se pohybuje od 10 000 - 150 000 Kč. Cena se odvíjí podle věku koně, jeho zdravotního stavu, podle schopností, které ovládá, plemene koně a pohlaví. Důležitou roli hraje především to, zda jde o koně evidované jako chovné nebo ne. Součástí pořizovacích nákladů by měl být i dopravní prostředek, který slouží k dopravě koní na pracoviště, za kterými kočí musí často dojíždět na jiné revíry. Cena dopravního prostředku je cca 100 000 Kč.
41
Tabulka č. 10: Pořizovací náklady na jednoho koně Pořizovací náklady Pořizovací cena koně
75 000 Kč
Postroj
45 000 Kč
Box
40 000 Kč
Podlaha + střecha
30 000 Kč
1 ha pastviny
50 000 Kč
Pevné oplocení 400mx40
16 000 Kč
Elektrický ohradník
15 000 Kč
Stájové pomůcky
5 000 Kč
Kafilérie
7 000 Kč
1x za život těžké onemocnění
35 000 Kč
Celkem
318 000 Kč
Nejvyšší náklady jsou na koně samozřejmě vynakládány při koupi koně a v prvém roce jeho pořízení. Ty se dají odvodit od výše uvedených cen. Průměrné roční náklady, které nastávají v letech dalších, bývají vyrovnanější. Kůň má být do práce brán obden, proto by měl mít kočí dva koně, aby je mohl střídat. Z tohoto hlediska jsou zbylé následující náklady propočítány na dva koně. (Hlubek, 2009)
42
Tabulka č. 11 : Provozní náklady na koně Provozní náklady ročně Krmení – seno
16 200 Kč
Oves
10 080 Kč
Stelivo
3 600 Kč
Vitamíny a minerály
5 000 Kč
Kovář – 8 návštěv
8 000 Kč
Veterinář-očkování, odčervení
7000 Kč
Obnova postrojů
5 000 Kč
Oprava ustájení a ohrad
5 000 Kč
Oprava přepravních prostředků
15 000 Kč
Voda a energie
2 000 Kč
Celkem
76 880 Kč
Sumarizace Pořizovací náklady na 1 koně
318 000 Kč
Pořizovací náklady celkem za 2 koně
636 000 Kč
Provozní náklady na 1 koně za 1 rok
76 880 Kč
Provozní náklady na 2 koně za 1 rok
153 760 Kč
Provozní náklady celkem za 7 prac.let na 2 koně
1 076 320 Kč
Náklady na 7 let provozu celkem včetně dopravního prostředku
1 812 320 Kč
Z toho náklady na 1 pracovní den v lese cca
43
993 Kč
Tento
výpočet
je
pouze
orientační.
Slouží
k základnímu
nastavení
ekonomických ukazatelů. V praxi se s tímto využitím koní setkáváme ojediněle. Většinou vlastní jeden kočí jednoho koně, a proto náklady na jednoho koně na jeden pracovní den činí cca 550 Kč. K této sumě nebyla připočtena cena za práci, která je spojena s chovem koně. Jedná se o krmení koně, jeho čištění, uklízení stáje a práce na venkovním výběhu. Tyto práce se musí provádět každý den. Kočí těmito pracemi stráví denně cca hodinu a půl svého času.
5.3
Vlastní terénní hodnocení s diskuzí
5.3.1 Charakteristika kočích a jejich koní Pan Jiří Býma je muž 180 cm vysoký, střední postavy s věkem 32 let. Zaměstnáním kočího se živí již 15 let. S koněm Kubou pracuje již 3 rokem.
44
Obrázek č. 5: Kůň Kuba
Tento kůň je klidný a vychytralý s velkou tažnou silou.
Tabulka č. 12: Popis koně Kuby Plemeno
Slezský norik
Hmotnost
800 Kg
Stáří
13 let
Pohlaví
Hřebec
Výška v kohoutku
155 cm
45
Pan Radim Lichý je zkušený kočí. Je to muž 175 cm vysoký, střední postavy s věkem 35 let. Zaměstnáním kočího se živí již 13 let. S koněm Princem pracuje již 8 let.
Obrázek č. 6: Kůň Princ Jedná se o temperamentního koně, který je velmi učenlivý, spolehlivý a samostatný.
Tabulka č. 13: Popis koně Prince Plemeno
Slezský norik
Hmotnost
700 Kg
Stáří
14 let
Pohlaví
Valach
Výška v kohoutku
145 cm 46
Pan Gelnar je 58 letý kočí, který vykonává tuto profesi 10 let. Je 170 cm vysoký, střední postavy. S koněm Honzou pracuje pouze občas.
Obrázek č. 7: Kůň Honza Kůň je velice klidné povahy s drobnější postavou. Tabulka č. 14: Popis koně Honzy Plemeno
Slezský norik
Hmotnost
600 Kg
Stáří
6 let
Pohlaví
Valach
Výška v kohoutku
145 cm
47
Postroje koní - Jsou složeny z vozové ohlávky, na které jsou napojeny opratě sloužící k řízení koní. Na krku je umístěn chomout, který je dán na podušce. Na chomout jsou připojeny pobočnice, které mají na konci postráňky, na kterých je připojena rozporka. Do rozporky se zaklesuje řetězový úvazek na konci s dvěma otevřenými „C“ háky. 5.3.2
Postup při soustřeďování dříví na pracovišti Postup při soustřeďování dříví je na každém pracovišti podobný. Byla využita
technologie P – VM a vyklizovaly se kmeny po nahodilé těžbě smrků. Po příjezdu na pracoviště vyhledává kočí nejbližší kmeny určené k vyklizování. Jak kmen nalezne, postaví koně ke konci tohoto kmene ve směru určené vyklizovací dráhy. Poté obepne řetězovým úvazkem kmen asi 30 cm od konce kmene a zapne řetěz na rozporku. Při vyklizování více kmenů obepíná postupně jednotlivé kmeny a postupuje směrem k vývoznímu místu tak, aby vytížil koně. Nikdy ne však tak, aby koně přetěžoval. Po příjezdu k přibližovací lince musí kmeny zalícovat a uložit ve směru přiblížení. Kmeny vyklizené tenkým koncem ve směru přiblížení před zalícováním otočit tlustým koncem do směru přiblížení. Pak se odpojí řetězové úvazky jednotlivě z kmenů. Kmeny se ukládají a třídí vždy podle sortimentů. Zvlášť se ukládají kulatinové výřezy, surové kmeny a dvoumetrové kusy. Ideální je, když je vyklizované dříví průběžně odebíráno z lokality VM vhodným dopravním prostředkem přímo na lokalitu OM. Většinou se jedná o prostředky lesní kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor. Zjednodušuje se tím proces ukládání nákladu. Při soustřeďování dříví z lokality P – OM je ideální, když dříví odváží průběžně odvozní souprava.
48
5.3.3 Časové snímky Pracoviště 1 Pracoviště se nacházelo v porostu 914 B 7a s celkovou plochou 4,48 ha, HS 451 se zakmeněním 7. Jednalo se o pracoviště, které se nacházelo na okraji douglaskového porostu v mírně svažitém terénu se sklonem 5 %. Byla zde provedena nahodilá těžba smrkového porostu, která nebyla provedena směrově, díky přítomnosti zalesněné plochy, která se nacházela v blízkosti. Vytěžené stromy se nacházely na ploše 0,30 ha. Pokácené stromy byly odvětveny a poté rozmanipulovány na délky 8 m, 10 m, 12 m a zbylé surové kmeny. Každý strom obsahující hnilobu byl navíc vyzdraven na délky 2 m. Stromy se vyklizovaly na jaře při teplotě 8°C. Bylo p řitom zataženo a v druhé polovině pracovní doby začalo pršet. Na pracovišti pracoval pan Býma s koněm Kubou.
Graf č. 4: Podíl časových úseků celého dne 49
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
1:49:17
Uvázání nákladu
0:41:16
Jízda s nákladem
2:20:04
Uložení nákladu
0:43:10
Jízda na/z pracoviště
1:20:00
Přestávka
0:27:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
22,22
Celkem ks
75
Průměrný objem kmene vyklizení
0,296
Průměrná vyklizovací vzdálenost
30
Sestavení normy Norma č.
0,28 Nh/m3
Norma č. 43/5
0,09 Nh/m3
Základní normočas
0,37 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5 m výšky) 10 %
0,04 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,02 Nh/m3
Celkem výše přirážky 5 %
0,02Nh/m3
Norma č. 40 cesta na pracoviště tam i zpět 10 km
0,20 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,59 Nh/m3
Plnění výkonové normy
164 %
Denní příjem: 22,22 m3 x 80 Kč = 1778Kč
Naměřená data jsou v příloze č. 1
50
Pracoviště číslo 2 Pracoviště se nacházelo v porostu 906 B 8 s celkovou plochou 12,69 ha, HS 451 se zakmeněním 7. Pracoviště se rozprostíralo v jehličnatém porostu s rovinatým terénem. Vyskytovala se zde povětšinou buřeň vysoká asi 60 cm a potěžební zbytky z předešlých těžeb. V porostu se dále vyskytují plošky s přirozenou obnovou ve spodní etáži, na které si musíme dávat pozor, abychom je nepoškodili nesprávným vyklizením. Proto je vždy při soustřeďování dříví objíždíme. Práce probíhaly na podzim při teplotě 12oC se zataženou oblohou. Jednalo se o těžbu nahodilou, kde byly jednotlivé kmeny druhovány jako předešlý porost. Kácení stromů bylo většinou směrové, což velice usnadňuje práci kočímu. Vyklizoval kůň Princ s kočím Lichým.
G č.5: Podíl časových úseků celého dne
51
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:11:38
Uvázání nákladu
0:39:52
Jízda s nákladem
1:55:24
Uložení nákladu
0:42:09
Jízda na/z pracoviště
1:06:00
Přestávka
0:33:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
21,37
Celkem ks
78
Průměrný objem kmene vyklizení
0,274
Průměrná vyklizovací vzdálenost
31
Sestavení normy Norma č. 21/4
0,38 Nh/m3
Norma č. 43/4
0,10 Nh/m3
Základní normočas
0,48 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 10 %
0,05 Nh/m3
Přirážka č. 16 (nahodilá těžba) 5 %
0,03 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 5 %
0,05 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 6 km
0,12 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,65 Nh/m3
Plnění výkonové normy
174 %
Denní příjem: 21,37 m3 x 80 Kč = 1710 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 2 52
Pracoviště číslo 3 Pracoviště se nacházelo v porostu 907 B 8 s celkovou plochou 4,53 ha, HS 451 se zakmeněním 5. Pracoviště se rozprostírá v rovinatém terénu jehličnatého porostu, ve kterém se nachází kotlíky přirozené a umělé obnovy z břízy, smrku a borovice. Spodní patro je tvořené hlavně travinami jen místy se objevuje buřeň. Vyklizování probíhalo na jaře při 16°C za slune čného dne. V porostu se nacházela podmočená stanoviště, kterým se snažil kočí vyhýbat. Jednalo se o těžbu nahodilou, která byla pokácena v celé ploše porostu. Kácení bylo provedeno směrově. Pracoviště vyklizoval kočí Gelnar s koněm Honzou.
Graf č. 6: Podíl časových úseků celého dne
53
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:19:36
Uvázání nákladu
0:29:17
Jízda s nákladem
2:05:37
Uložení nákladu
0:31:28
Jízda na/z pracoviště
0:56:00
Přestávka
0:23:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
19,61
Celkem ks
70
Průměrný objem kmene vyklizení
0,280
Průměrná vyklizovací vzdálenost
30
Sestavení normy Norma č. 21/4
0,38 Nh/m3
Norma č. 43/4
0,10 Nh/m3
Základní normočas
0,48 Nh/m3
Přirážka č. 20 (náhodilá těžba) 5 %
0,03 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 0 %
0,00 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 6 km
0,12 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,60 Nh/m3
Plnění výkonové normy
147 %
Denní příjem: 19,61 m3 x 80 Kč = 1569 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 3
54
Pracoviště číslo 4 Pracoviště se nacházelo v porostu 914 D 9 s celkovou plochou 1,69 ha, HS 451 se zakmeněním 8. Tento porost se nachází na svahu s jižní až jihovýchodní expozicí se sklonem 52%. Jedná se o členitý svah s přechody na rovnější a strmější svahy. V porostu se nachází dosti hojná buřeň, která roste do výšky až 1 metru. Tato buřeň je docela hodně nepříjemná v tomto svažitém terénu. Dřevo se špatně vyhledává a buřeň brání při vyklizování. Práce probíhala na podzim při 18 °C s lehce zamra čenou oblohou. Těžba byla nahodilá a rozprostírala se v celém porostu. Jednotlivé stromy byly odvětveny a zkráceny na délky 2 m, 8 m, 10 m a 12 m. Vyklizoval kočí Býma s koněm Kubou. Vyklizovalo se po svahu dolů.
Graf č. 7: Podíl časových úseků celého dne
55
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:29:53
Uvázání nákladu
0:35:39
Jízda s nákladem
2:06:59
Uložení nákladu
0:24:33
Jízda na/z pracoviště
1:11:00
Přestávka
0:17:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
17,60
Celkem ks
61
Průměrný objem kmene vyklizení
0,288
Průměrná vyklizovací vzdálenost
32
Sestavení normy Norma č. 21/4
0,38 Nh/m3
Norma č. 43
0,10 Nh/m3
Základní normočas
0,48 Nh/m3
Přirážka č. 12 (připližování po svahu) 10 %
0,05 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 10 %
0,05 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 15 %
0,07 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 8 km
0,16 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,71 Nh/m3
Plnění výkonové normy
156 %
Denní příjem: 17,60 m3 x 80 Kč = 1408 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 4 56
Pracoviště číslo 5 Pracoviště se nacházelo v porostu 913 D 7a s celkovou plochou 1,44 ha, HS 451 se zakmeněním 7. Porost 913 D 7a se nachází na svahu jihozápadní expozice a je plně zastoupen smrkem. Na tomto svahu se sklonem 53 % roste buřeň dorůstající výšky 60 cm tvořená hlavně ostružiníkem a ostřicí. Jednalo se o těžbu nahodilou, která byla těžena metodou sortimentní (2 m, 8 m, 10 m a 12 m). Vyklizování probíhalo po svahu dolů. Jednotlivé stromy se nacházely na celé ploše porostu. Vyklizoval kočí Lichý s Koněm Princem.
Graf č. 8 : Podíl časových úseků celého dne
57
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:44:32
Uvázání nákladu
0:30:49
Jízda s nákladem
2:08:34
Uložení nákladu
0:24:22
Jízda na/z pracoviště
0:43:00
Přestávka
0:41:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
18,25
Celkem ks
68
Průměrný objem kmene vyklizení
0,268
Průměrná vyklizovací vzdálenost
32
Sestavení normy Norma č. 21/4
0,38 Nh/m3
Norma č. 43/4
0,10 Nh/m3
Základní normočas
0,48Nh/m3
Přirážka č. 12 (přibližování po svahu) 10 %
0,05 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 10 %
0,05 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 15 %
0,07 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 5 km
0,10 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,65 Nh/m3
Plnění výkonové normy
148 %
Denní příjem: 18,25 m3 x 80 Kč = 1460 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 5 58
Pracoviště číslo 6 Pracoviště se nacházelo v porostu 917 D 8 s celkovou plochou 1,43 ha, HS 451 se zakmeněním 7. Pracoviště se nachází na svahu západní expozice v smrkovém porostu. Jedná se o svah se sklonem 55 %. Pracoviště pokrývá z části buřeň, dosahující výšky min. ,5 m a podrost, který je tvořen místy z přirozené obnovy. Vyklizoval kočí Gelnar s koněm Honzou. Vyklizování probíhalo na jaře za poměrně slunečného dne s teplotou okolo 16°C. Jednalo se o t ěžbu nahodilou s rozmanipulováním (2 m, 8 m, 10 m a 12 m ), která byla pokácena směrově. Jednotlivé kmeny se nacházely v celém porostu.
Graf č. 9: Podíl časových úseků celého dne
59
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:36:28
Uvázání nákladu
0:24:59
Jízda s nákladem
2:12:58
Uložení nákladu
0:22:22
Jízda na/z pracoviště
0:53:00
Přestávka
0:31:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
17,46
Celkem ks
63
Průměrný objem kmene vyklizení
0,277
Průměrná vyklizovací vzdálenost
31
Sestavení normy Norma č. 21/4
0,38 Nh/m3
Norma č. 43/4
0,10 Nh/m3
Základní normočas
0,48 Nh/m3
Přirážka č. 12 (přibližování po svahu) 10 %
0,05 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 10 %
0,05 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03Nh/m3
Celkem výše přirážky 15 %
0,07 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 6 km
0,12 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,67 Nh/m3
Plnění výkonové normy
146 %
Denní příjem: 17,46 m3 x 80 Kč = 1397 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 6 60
Pracoviště číslo 7 Pracoviště se nacházelo v porostu 912 B 8a s celkovou plochou 5,94 ha, HS 451 se zakmeněním 7. Porost se nachází v mírně svažitém terénu se sklonem 6% a s hustou spodní etáží SM, BR, JS. Jedná se o jehličnatý porost, ve kterém byla provedena nahodilá těžba. Dříví bylo pokáceno, odvětveno a druhováno na délky 2 m a 5 m. Dvoumetrové kusy slouží k vyzdravení následující pětimetrové kulatiny. Těžba byla kácena směrově v rámci možností. Vyklizoval kočí Býma s koněm Kubou na podzim v zataženém počasí s teplotou okolo 15°C.
Graf č. 10: Podíl časových úseků celého dne
61
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:13:20
Uvázání nákladu
0:42:42
Jízda s nákladem
1:59:50
Uložení nákladu
0:49:42
Jízda na/z pracoviště
0:37:00
Přestávka
0:33:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
17,24
Celkem ks
97
Průměrný objem kmene vyklizení
0,177
Průměrná vyklizovací vzdálenost
31
Sestavení normy Norma č. 21/3
0,45 Nh/m3
Norma č. 43/3
0,11 Nh/m3
Základní normočas
0,56 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 5 %
0,03 Nh/m3
Přirážka č. 20 (nahodilá těžba) 5 %
0,03 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03Nh/m3
Celkem výše přirážky 5 %
0,03 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 5 km
0,10 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,69 Nh/m3
Plnění výkonové normy
149 %
Denní příjem: 17,24 m3 x 90 Kč = 1551 Kč 17,24 m3 x 10 Kč = 172 Kč → 1551 + 172 = 1723 Kč 62
Naměřená data jsou v příloze č. 7
63
Pracoviště číslo 8 Pracoviště se nacházelo v porostu 912 B 8b s plochou 1,97 ha a v porostu 912 B 8a (viz předešlé pracoviště), HS 451 se zakmeněním 7. Pracoviště se nachází vedle sebe a mají prakticky stejné podmínky. Vyklizování těchto porostů proběhlo na druhý den po pracovišti číslo 7. Vyklizoval ale kočí Lichý s koněm Princem.
Graf č. 11: Podíl časových úseků celého dne
64
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
3:28:41
Uvázání nákladu
0:38:48
Jízda s nákladem
1:40:21
Uložení nákladu
0:41:55
Jízda na/z pracoviště
0:49:00
Přestávka
0:28:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
17,38
Celkem ks
94
Průměrný objem kmene vyklizení
0,184
Průměrná vyklizovací vzdálenost
32
Sestavení normy Norma č. 21/3
0,45 Nh/m3
Norma č. 43/3
0,11 Nh/m3
Základní normočas
0,56 Nh/m3
Přirážka č. 20 (nahodilá těžba) 5 %
0,03 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 5 %
0,03 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 5 %
0,03 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 5 km
0,10 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,69 Nh/m3
Plnění výkonové normy
150%
Denní příjem: 17,38 m3 x 90 Kč = 1564 Kč 17,38 m3 x 10 Kč = 174 Kč → 1564 + 174 = 1738 Kč 65
Naměřená data jsou v příloze č. 8
66
Pracoviště číslo 9 Pracoviště se nacházelo v porostu 905 B 9a s plochou 5,99 ha, HS 455 se zakmeněním 8. Jedná se o plochu ve smíšeném porostu s rovinatým terénem, kde se nachází nejen potěžební zbytky, ale také se zde vyskytuje vysoká buřeň. Těžba byla provedena v rámci možností směrově. Dříví bylo druhováno na krátké 5 m a 2 m výřezy. Vyklizoval kočí Gelnar s koněm Honzou na jaře při 17°C za slune čného dne.
Graf č. 12: Podíl časových úseků celého dne
67
Na pracovišti byly zjištěny následující průměrné časy: Jízda bez nákladu
2:51:56
Uvázání nákladu
0:39:55
Jízda s nákladem
1:55:45
Uložení nákladu
0:44:56
Jízda na/z pracoviště
0:46:00
Přestávka
0:39:00
Vstupní údaje pro vytvoření normy: Celkem m3
15,85
Celkem ks
89
Průměrný objem kmene vyklizení
0,178
Průměrná vyklizovací vzdálenost
32
Sestavení normy Norma č. 21/3
0,45 Nh/m3
Norma č. 43/3
0,11 Nh/m3
Základní normočas
0,56 Nh/m3
Přirážka č. 20 (nahodilá těžba) 5 %
0,03 Nh/m3
Přirážka č. 16 (vyklizování v buřeni nad 0,5m výšky) 5 %
0,03 Nh/m3
Srážka č. 2 (neukládání dříví na podvaly) 5 %
- 0,03 Nh/m3
Celkem výše přirážky 5 %
0,03 Nh/m3
Norma č. 40 Cesta na pracoviště tam i zpět 4 km
0,08 Nh/m3
Celková spotřeba času
0,67 Nh/m3
Plnění výkonové normy
133 %
Denní příjem: 15,85 m3 x 90 Kč = 1427Kč 15,85 m3 x 10 Kč = 159 Kč → 1427 + 159 = 1586 Kč Naměřená data jsou v příloze č. 9. 68
5.4
Srovnání pracovišť V obecné rovině bylo mým cílem zjistit, jak přibližování dříví koňmi ovlivňuje
charakter terénu, délka vyklizovaného dříví, vyklizovací vzdálenost a charakteristika koně a jeho kočího. Abych mohla tyto skutečnosti porovnat, vybrala jsem deset pracovišť, které si jsou podobné a charakterizují co nejvíce tento revír. Na každém pracovišti pracoval jeden kočí se svým koněm. Na jednotlivé pracoviště byly vypracovány normy a porovnány s naměřeným výkonem.
Graf č. 13: Srovnání výkonů s normami na jednotlivých pracovištích Ze skutečnosti uvedených v grafu číslo 13 vyplývá obrovský rozdíl mezi normou a podaným výkonem. Je více než zřejmé, že ekonomické ohodnocení soustřeďování dříví nutí obsluhu koní podávat takovéto výkony, které jsou téměř dvojnásobné oproti normám. Jak jsem již uváděla, normy nejsou v praxi právně závazné, ale pouze informativní. To společnostem umožňuje takové ocenění, které lidé v praxi dohánějí zvýšeným výkonem na úkor svého zdraví, ale také koně. Přesto 69
i takové výkony na hranici fyzických možností kočího i koně jsou ekonomicky neohodnoceny, vzhledem k celkovým provozním nákladům koně a jeho obsluhy jak uvádím v kapitole 5.1.3. Dalším faktorem, který ovlivňuje výkon je srovnání výsledků vyklizování na rovině a ve svahu.
Graf č. 14: Výkony jednotlivých pracovišť Znázorněný graf číslo 14 srovnává vyklizování dlouhého dříví v terénu na rovině a svahu. Rozdíl po sečtení jednotlivých výkonů v rovině, které činí 63,20 m3 a výkonů ve svahu které dosáhly výkonu 53,33 m3 je rozdílný výsledek těchto výkonů 9,89 m3 což je 15 %. Tento rozdíl je dán především obtížnosti pohybu kočích i koní ve svahu. Při vyklizování dříví po svahu musí kočí postupovat vždy velice opatrně, aby se kulatina nestala neovladatelnou a nerozjela se ze svahu dolů. Mohla by tím ohrozit jak koně, tak možné pracovníky nacházející se v blízkosti. Také každý kůň reaguje ve svahu jinak. Jsou koně klidní a chytří, kteří jsou do svahu nejlepší, protože v případě nečekaného pohybu kulatiny se umí nebezpečí vyhnout správným směrem, to znamená ústupem do boku. Méně vhodné je pracovat ve svahu s koňmi zbrklými a těžkopádnými.
70
Za daných podmínek trvá déle jízda s kmenem a bez kmenu do kopce a tím také nemůžeme podat výkon srovnatelný s rovinou, i když máme menší odpor tření při vyklizování na jednotlivé kmeny. Hodnotit výkony mezi rovinou a svahem u dříví druhovaného na pětimetrové výřezy nemůžu, neboť platí dohoda mezi kočími a firmou, že dříví druhované na výřezy se ve svazích se sklonem větším jak 50 % neuskutečňuje. Toto opatření je nejen z důvodů malého výkonu, kterého by koně dosáhli, ale především z důvodů bezpečnosti kočích i koní. Vliv na výkonnost má také délka vyklizovaného dříví. V grafu vidíme rozdíl mezi výkonem podaným při vyklizování dlouhého dříví na rovině a výřezů na rovině.
Graf č. 15: Porovnání jednotlivých výkonů při různých délkách kmenů
Celkový rozdíl na těchto 6 pracovištích činí 12,73 m3 což je 20 % ztráta výkonu oproti dlouhému dříví. Takový rozdíl ve výkonu zbůsobuje větší počet obepínaní výřezů a jejich odepínání a umístění na přibližovací linky s jejich jednotlivým začelením. Dalším důvodem je zvýšená pozornost při vyklizování, kdy druhované dříví na výřezy může způsobit zranění jak koně tak obsluhy tím, že můžou zavadit o nějakou překážku a vytočit se do směru kde stojí kůň nebo kočí. Firma se snaží 71
nahradit ztrátu výkonu kočího tím, že jim přidala příplatek k výřezům, jak vypovídá tabulka č. 9.
Graf č. 16: Zpeněžení jednotlivých výkonů I Přesto by kočí nejraději vyklizovali dlouhé dříví, které jim umožňuje podat větší výkon s menší pracností. Výřezy jsou vhodnější v porostech, kde je velký průměrný objem kmene, a koně by měli s vyklizováním těchto silných kulatin problémy. V těchto porostech jsou ideální výřezy nebo práce koní v páru.
72
Tabulka č. 14: Průměrné zpeněžení podle pracovišť Pracoviště
Výdělek
Pracoviště 1
1777
Pracoviště 2
1710
Pracoviště 3
1569
Pracoviště 4
1408
Pracoviště 5
1460
Pracoviště 6
1397
Pracoviště 7
1723
Pracoviště 8
1738
Pracoviště 9
1586
Celkem
14368
Průměrný výdělek 1685
1422
1682
1596
Z tabulky číslo 14 vyplývá, že průměrné příjmy za práci jsou přibližně stejné na rovině v celých délkách tak i v druhovaném dříví, kde je výkon kompenzován příplatkem, který firma dává za výřezy. Naopak vyklizování ve svahu znamená pro kočí cca 15 % ztrátu příjmu, která kompenzována není. Jako kompenzaci se bere pouze to, že se firma snaží kočím zadat práci střídavě ve svahu a na rovině. I toto je důvod, že svahy kočí v oblibě moc nemají, ať už ze zmiňované bezpečnosti práce, tak ze ztráty na výdělku. Je nutno podotknout, že vypočtené zpeněžení představuje celkové náklady kočího na koně, na svou mzdu, sociální a zdravotní pojištění, dopravu a případné jiné náklady. Při této modelové situaci, kdy průměrná denní fakturace činí 1596 Kč připadá na jeden měsíc to je 20 pracovních dnů, fakturaci 31 920 Kč. Splatnost faktur u firmy na tomto revíru je 45 dní od konce měsíce, kdy byla práce uskutečněna. Při nákladech na jednoho koně 550 Kč na jeden pracovní den, připadá na kočího 1046 Kč. Za těchto podmínek připadá na jednoho kočího příjem cca 20 000 Kč za měsíc. Na revíru pracují všichni kočí na živnostenský list, tudíž jejich dosažená fakturace pokrývá státní svátky a také dovolené. Za posledních 16 let se cena za službu vyklizování dříví postupně vyvíjela, jak uvádí tabulka číslo 15.
73
Tabulka č. 15: Ceníky za vyklizování dříví v jednotlivých letech Rok
do 0,19
nad 0,20
do 0,49
do 1,00
nad 1, 00
1994
100
50
50
50
50
1995
100
60
60
60
60
1996
100
65
65
65
65
1997
100
70
70
70
70
1998
100
70
70
70
70
1999
100
70
70
70
70
2000
100
70
70
70
70
2001
100
70
70
70
70
2002
100
70
70
70
70
2003
100
70
70
70
70
2004
100
70
70
70
70
2005
90
90
90
80
75
2006
120
120
120
100
100
2007
100
100
100
100
100
2008
90
80
80
80
80
2009
90
80
(+ 10 Kč za výřezy)
2010
90
80
(+ 10 Kč za výřezy)
Po vzniku LČR a firem, zajištujících komplexní službu, došlo k privatizaci soustřeďování dříví a téměř všichni se stali OSVČ. Pro firmy bylo toto postavení výhodné protože, odpadly starosti spojené se zaměstnáváním lidí a především starost o koně jako takové. Taktéž nutnost mít stálou práci pro své zaměstnance byla nahrazena pružnějším najímáním soukromých firem podnikajících s koňmi. Cena za vyklizování dříví technologií P – VM stoupala od roku 1994 do roku 1997. Od roku 1998 do roku 2004 zůstala téměř neměnná. Do tohoto roku se pracovalo metodou sortimentní, která druhovala dříví přímo na lokalitě P na délky 2 m, 8 m, 10 m, 12 m a surové kmeny. Tato těžba probíhala pouze v porostech 74
o průměrné hmotnatosti větší než 0,30 m3. Slabší hmota byla zadávána formou samovýroby. Od roku 2005 došlo k výrazné změně technologie sortimentní těžby, která druhovala dříví na lokalitě P na délky 2 m a 4 m nebo 5 m. Delší výřezy se vyráběly pouze ve svazích nebo jen omezeně. Ztráta výkonu při této technologii byla kompenzována navýšením ceny. Roky 2006 a 2007 byly roky kalamitní a proto došlo k většímu navýšení ceny. Po těchto dvou letech, kdy kalamita byla zpracována, došlo k poklesu cen téměř na původní úroveň jako v roce 2005. Ceny jsou udávané jako ceny dohodou, ale ve skutečnosti se jedná o jednostranný diktát firem. V současnosti jsou lidé zvyklí přijmout jakoukoliv práci za pro ně i nevýhodných podmínek a nejsou schopni si vyjednat lepší ceny. Práce člověka a koně v lese má své fyzické limity. Dnes už není možné neustále zvyšovat produktivitu a výkony, ty už jsou v současnosti asi na svém maximu. Osobně bych uvítala podporu ze státu formou dotací. Je to způsob, jak udržet soustřeďování dříví koňmi v lese. Jako novou možnost vidím ve využití nové technologie a to vyvážecí soupravu taženou koňmi. Znamenalo by to alternativu již v zaběhlé formě technologie. Bylo by to vhodné k místním podmínkám, kde se druhuje dříví na lokalitě „P“ a zároveň se jedná o těžby nahodilé a roztroušené. Na možnost využití této technologie jsem se ptala pana Lichého, který reagoval z důvodů vysoké pořizovací ceny a z malých zkušeností v praxi v okolí, ale i celé ČR negativně. Osobně jsem kontaktovala člověka, který tuto technologii v ČR vlastní a požádalo ho o zhodnocení práce s vyvážecí soupravou taženou koňmi. Výsledky jsem měla přislíbené, ovšem nakonec jsem žádné nedostala. Také stát by měl zvolit strategii, ve které bude jasně řečeno, jestli se s koňmi v lesnictví počítá do budoucnosti a případnou jejich podporu. Existují v současnosti názory, že soustřeďování dříví koňmi je týrání zvířat a jako takové by mělo být zakázáno. Koně se stávají úzce specializovanou technologii, na kterou zbývají taková pracoviště, která jsou nedostupná jak charakterem terénu, tak výchovou porostů (přírodě blízké hospodaření) pro jakoukoliv jinou techniku. Já si myslím, že koně do lesa patří nejen proto, že k tomu byli šlechtěni několik staletí. Je nutné však akceptovat moderní nároky na práci se zvířaty, jejich ochranu a přijatelné zatížení. 75
V tomto smyslu je povinností každého chovatele tyto nároky finančně zabezpečit. K tomu, aby koně zůstali v lese pracovat, je zapotřebí je lépe ohodnotit, abychom pracovali s lidmi schopnými a odpovědnými ale také, aby byly naplněny požadavky základních potřeb koní.
76
6. ZÁVĚR
Cílem této diplomové práce bylo hodnocení problematiky soustřeďování dříví koňskými potahy v podmínkách revíru Pusté Polomi, která patří pod Lesní správu Opava. Práce je rozdělena do příslušných kapitol, které charakterizují lesní hospodářství především z pohledu soustřeďování dříví nejprve ze všeobecného pohledu, poté se zaměřením na revír Pustá Polom. Bylo poukázáno na množství soustřeďovaného dříví koňmi v jednotlivých letech, měsících, ale také na samotnou technologii soustřeďování dříví na P - VM a P - OM. Vyhodnocení soustřeďování dříví koňmi probíhalo v terénu na celkem 10-ti vybraných pracovištích metodou chronometráže. U každého pracoviště byl vyhotoven
snímek
jednotlivých
operací,
který
zahrnoval:
jízdu
bez kmene
a s kmenem, upínaní a odepínání kmenů, přestávku a také jízdu na pracoviště a z pracoviště. Během měření jednotlivých časových operací byl hodnocen podrobně charakter terénu, druh těžby se směrem kácení, počasí, délka vyklizovaného dříví a vyklizovací vzdálenost. Vyklizování dříví uskutečňovali tři kočí se svými koňmi. Jednotlivé výkony koní v porostech byly porovnány s normou z roku 1993 a poté byla provedena kalkulace výkonu podle reálného ceníku firmy Opavská lesní a. s. Následně byla jednotlivá pracoviště porovnávána mezi sebou a hodnocena. Bylo poukázáno na to, jak výkon koní ovlivňuje nejen charakter terénu, délka vyklizovaného dříví, ale také samotný kůň a jeho kočí. Celkový objem soustředěného dříví koňmi v roce 2008 činil 7039,18 m3, což činí 50 % z celkové roční těžby. Celkový objem soustředěného dříví koňmi v roce 2009 činil 7532,34 m3, což činí 70 % z celkové roční těžby. Při soustřeďování výřezů je celkový soustředěný objem dříví o 20 % nižší v porovnání se soustřeďování kmenů. Celkový soustředěný objem dříví na svahu cca 53 % sklonu je o 18 % nižší při porovnání s rovinatým terénem. Vzhledem k přírodním podmínkám a přírodě blízkému hospodaření v lesích patří koně k důležité technologii soustřeďování dříví. I když je v posledních letech nejen ve světě, ale také u nás velký rozvoj moderní techniky mají koně v lesním hospodářství svůj podstatný význam. 77
SUMMARY The aim of this thesis was evaluation of horse skidding in Pusta Polom forest district. Usage of horses and evaluation of horse skidding in different terrain condition were another aims of this thesis. Horse skidding evaluation was made on 10th workplaces. Chronometry was made on each workplace and there were measured these operations: movement with and without load, loading and unloading, break and transport to workplace and back. Terrain characteristic, felling kind, weather, timber characteristics and extraction distance were evaluated during measurement. Timber extraction was done by three horse loggers and their horses. Chronometry results were compared with work standard from 1993 and results were calculated by price list of Opavská lesní Inc.. Workplaces were compared each other and evaluated. Influence of horse and horse logger on work efficiency was observed too. Total volume of timber skidded by horses in 2008 was 7039,18 m3 what is 50 % from total year felling. Total volume of timber skidded by horses in 2009 was 7532,34 m3 what is 70 % from total year felling. Total volume of skidded short logs is about 20 % lower compared to stem skidding. Total volume of skidded timber on slope about 53 % is about 18 % lower compared to flat terrain. A heavy horse skidding is important technology for sustainable forest management. Heavy horses in forestry have significant importance even if mechanized transport of timber grows in world and our forests.
78
7. LITERATUTA
CELJAK, I., 2005. Skripta lesní mechanizace. České Budějovice, JCU, ZF, Lesnické a dřevařské stroje, Dostupný na WWW: http:// home.zf.jcu.cz/~celjak/05/skripta_lesni_mechanizace.doc
Českomoravský belgický kůň. Dostupný na WWW: http://www.genzdrojehz.wz.cz/horses/cmb.htm
DRAPEROVÁ, J. 2003. Vše o koních. Praha, Nakladatelství Svojtka & Co, 256 s.
DUŠEK, J., 1967. Kůň v zemědělství. Praha, SZN.
DUŠEK, J. a kol. 2007. Chov koní. 2. vyd. Praha, Zemědělské nakladatelství Brázda, 404 s. ISBN 80-209-O352-6.
MISAŘ, D., JISKROVÁ, I., 2001. Chov a šlechtění koní. 1. vyd. Brno, MZLU, 170 s. ISBN 80-7157-510-0. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ., 1966. Celostátní normy a normativy. Vyd. Praha. 20 s.
NERUDA, J. – SIMANOV, V., 2006. Technika a technologie v lesnictví. 1. vyd. Brno, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 324s. ISBN 80-7157-988-2.
Norický kůň. Dostupný na WWW: http://www.aschk.cz/index.php?plem=n
NOUZA, J. – NOUZOVÁ, J., 2003. Výkonové normy v lesním hospodářství, 79
PELC, V. a kol., 1987. Chov koní pro lesní hospodářství. SZN, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR ve SZN v Praze.
RADVAN, J., 1990. Kůň v lesním hospodářství. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR ve SZN v Praze, ISBN 80-209-0103-5.
RADVAN, J., 1995. Technologie soustřeďování dříví koňmi. 1 vyd. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR, 77s. ISBN 80-7084-133-8.
RONAY, E. – BUMERL,M., 1982. Doprava dreva. Bratislava, Príroda, 302s.
Slezský norik. Dostupný na WWW: http://www.genzdrojehz.wz.cz/horses/sn.htm
STOTZKOVÁ, Z., 2008. Bakalářská práce
VANČURA, P., 2009. Vyvážení dříví koňmi. Dostupný na WWW: http://www.koneales.cz/vyvazeni.html
80