MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU MANUÁL PRO ZVÍDAVÉ OBČANY PRO SNADNOU ORIENTACI V OBLASTI DISKRIMINACE

ICOS Český Krumlov 2008

Vydáno občanským sdružením ICOS Český Krumlov v rámci projektu Prolomit to půjde. Tento projekt je spoluﬁnancován Evropskou unií v rámci programu Nadace rozvoje občanské společnosti Transition Facility 2005.

brožura Prùvodce diskriminací.indd pøed1

20.3.2008 10:14:26

Tento malý průvodce diskriminační problematikou vznikl v rámci projektu Prolomit to půjde, který na podporu antidiskriminačních opatření realizovalo občanské sdružení ICOS Český Krumlov ve spolupráci se svými projektovými pracovišti Centrem sociálních služeb a Centrem ochrany lidských práv od února 2007 do března 2008.

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Nadace rozvoje občanské společnosti Transition Facility 2005.

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU MANUÁL PRO ZVÍDAVÉ OBČANY PRO SNADNOU ORIENTACI V OBLASTI DISKRIMINACE Autoři: Michaela Faltová, Tomáš Zunt Lektoroval: Ondřej Múka Vydal: Informační centrum občanského sektoru - ICOS Český Krumlov, o.s. Náklad: 1500 ks Český Krumlov 2008 Neprodejné Grafická úprava a tisk: Tiskárna Vyšehrad s.r.o., Český Krumlov Český Krumlov 2008

brožura Prùvodce diskriminací.indd pøed2

20.3.2008 10:14:48

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU OBSAH

OBSAH 1. ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

2. CO JE A CO NENÍ DISKRIMINACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.1. Diskriminace versus rovné a rozdílné zacházení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.2. Co je diskriminace - definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2.3. Co není diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

2.4. Druhy diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

3. V JAKÝCH OBLASTECH MŮŽETE BÝT DISKRIMINOVÁNI? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.1. Práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.2. Služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

3.3. Bydlení, zdravotní péče, školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

4. CO DĚLAT, KDYŽ SE SETKÁTE S DISKRIMINACÍ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

4.1. Co byste měli ihned udělat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

4.2. Možnosti řešení diskriminačních sporů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4.3. Na koho se v případě diskriminace obrátit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. PRÁVNÍ ÚPRAVA DISKRIMINACE A ŘEŠENÉ PŘÍPADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 5.1. Právní úprava diskriminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 5.2. Řešené případy diskriminace u soudů v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 5.3. Řešené případy diskriminace u soudů Evropské unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 6. NĚKTERÉ Z NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ DISKRIMINACÍ . . . . . . . . . . . . . . . 15 O ICOS Český Krumlov a projektu Prolomit to půjde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Použitá literatura a zdroje

brožura Prùvodce diskriminací.indd 1

20.3.2008 10:14:49

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU ÚVODEM

1. ÚVODEM O diskriminaci se hodně mluví. Jedni slovo diskriminace nadužívají, na diskriminaci si permanentně stěžují, cítí se být obětí, jiní se cítí být ohroženi právě obětmi diskriminace, mají pocit, že na diskriminaci je možné se bezuzdně odvolávat, a že opatření proti diskriminaci jsou ve svých základech nepotřebná. Jenže fenomén nediskriminace či zásada rovného zacházení je jeden se základních právních principů, na němž stojí moderní demokratické státy. A i v té nejdemokratičtější společnosti se stává, že jsou ve stejné situaci někteří nepřiměřeně znevýhodňováni oproti osobám jiným. Problematika diskriminace je navíc obestřena mnoha mýty. Diskriminace například není, jak se mnozí domnívají, jen problémem menšin. Diskriminačnímu jednání může být vystaven každý z nás, ať už z důvodu věku, zdravotního postižení, pohlaví nebo například sociálního původu. Diskriminace je nespravedlivá a pro člověka, který se s ní setkal bývá i velmi ponižující. Proto je nezbytné, aby společnost uměla dobře rozlišit co diskriminací je a co nikoli. Obecně lze říci, že diskriminace může mít mnoho podob. Laik se často neorientuje ale ani v základních vymezeních, natož potom v dalších detailech. Základní povědomí o problematice diskriminace by měl čtenář najít v této brožurce. Její vznik je motivován především dosud velmi nízkou orientací širší veřejnosti v oblasti diskriminačních jevů. Věříme, že tento malý průvodce diskriminační problematikou napomůže k lepší orientaci všech zájemců v dané oblasti a větší obranyschopnosti proti diskriminačnímu jednání. Pouze dobrá obeznámenost širší veřejnosti pak může přispět k tomu, že bezdůvodné a neoprávněné znevýhodňování oproti ostatním bude jev, s nímž se budeme setkávat opravdu zřídka. I proto jsme si na následujících stránkách dali za úkol v co největší míře se vyhnout odborné terminologii s cílem poměrně složitou problematiku zpřístupnit laické veřejnosti. Tomáš Zunt, předseda ICOS Český Krumlov, o.s.

2


20.3.2008 10:14:49

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU CO JE A CO NENÍ DISKRIMINACE

2. CO JE A CO NENÍ DISKRIMINACE V současné době je slovo diskriminace skloňováno ve všech pádech. Málokdo ale přesně ví, co tento pojem vlastně přesně znamená, kvůli čemu můžeme být diskriminováni a jaké typy diskriminace existují. Obsahem této kapitoly je tedy vysvětlení pojmu diskriminace, a přiblížení toho co diskriminací je a co již diskriminací není.

2.1. Diskriminace versus rovné a rozdílné zacházení Předtím než přistoupíme k vlastnímu výkladu diskriminace s cílem rozlišit co je a co není diskriminací, je potřebné vysvětlit si pojmy rovného a rozdílného zacházení. Diskriminací se v zásadě rozumí znevýhodnění z určitých důvodů (tzv. diskriminační důvody) oproti někomu jinému. Je potřeba si však uvědomit, že diskriminací není jakýkoli rozdíl v zacházení s druhou osobou, nýbrž pouze takový, který nějakým způsobem znevýhodňuje, přináší újmu. Zachází-li se s druhým sice jinak, ovšem ne méně výhodně, o diskriminaci se nejedná. Tedy ne každé rozdílné zacházení je diskriminací, protiprávním jednáním. Názorně výše uvedené pojmy vystihuje následující odlehčený příklad. Rovné zacházení v tom smyslu, že aktér jedná se dvěma osobami naprosto stejně (např. v hospodě jsou dva lidé a hospodský oběma přinese po jednom pivu). Rozdílné zacházení znamená, že aktér jedná rozdílně (v našem případě jednomu pivo přinese a druhému ne). Toto rozdílné zacházení bude často zcela oprávněné (ve výše uvedené situaci by se mohlo stát, že jeden host má peníze a druhý peníze nemá). Diskriminace by nastala pouze v tom případě, pokud by rozdíl zacházení nebyl oprávněný a souvisel s některým diskriminačním důvodem (např. druhý host je volič komunistické strany a hospodský ho proto chtěl za to potrestat, znevýhodnit). (Pozn. příklad je použit z publikace: DISKRIMINACE - MANUÁL PRO PRACOVNÍKY INSTITUCÍ, Kolektiv autorů, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva Praha 2006, která se společně se serverem www.diskriminace.cz, provozovaným touto organizací, stala inspirací i pro některé z dalších textů).

2.2. Co je diskriminace - definice Diskriminace je znevýhodnění z určitých důvodů (tzv. diskriminační důvody) oproti někomu jinému, tj. odlišné zacházení s jednotlivcem nebo skupinou osob, motivované jejich odlišností.

O diskriminaci se tedy jedná, když: • člověk je znevýhodňován na základě určitých právem zakázaných kritérií • znevýhodněný člověk je omezen v určitých právem stanovených oblastech či situacích • jednání přináší znevýhodnění nebo určitou újmu vůči jednotlivci nebo skupině osob a znevýhodňuje ho ve srovnání s jinou osobou či skupinou osob

3


20.3.2008 10:14:49


Lidé mohou být diskriminováni v nejrůznějších oblastech lidské činnosti (práce, služby, bydlení ad.) na základě stanovených kritérií - diskriminačních důvodů: Diskriminační důvody jsou například • pohlaví • věk • zdravotní stav • sexuální orientace • sociální původ

• rasový nebo etnický původ (národní původ, příslušnost k etnické menšině) • náboženství, víra nebo skutečnost , že osoba je bez vyznání • národnost a státní občanství

Pro názornost si dále uveďme několik příkladů, které se dají označit za diskriminační. Podrobněji se jednotlivým oblastem, kde nejčastěji dochází k diskriminaci, věnujeme v dalších kapitolách. DISKRIMINACÍ MŮŽE BÝT NAPŘÍKLAD: • S odlišným přístupem v oblasti zaměstnávání, který je možné v některých případech označit za diskriminační, se můžeme setkávat již v samotné pracovní inzerci. Za diskriminační z hlediska pohlaví můžeme například označit inzerát, který nabízí zaměstnání pouze pro příslušníky jednoho pohlaví (např. „Hledáme ředitele…asistentku…vedoucího propagace“). • Stejně tak je diskriminující pokud je žadatel o zaměstnání odmítnut s tím, že preferováni jsou uchazeči mladší, jestliže k tomu není žádný opodstatněný důvod. • K diskriminačnímu jednání dochází i ve službách, když je například člověku odepřen přístup do restaurace pouze na základě barvy pleti atp.

2.3. Co není diskriminace Jak jsme již uvedli výše, diskriminací není jakýkoli rozdíl v zacházení s druhou osobou, nýbrž pouze takový, který znevýhodňuje, přináší znevýhodnění nebo určitou újmu vůči jednotlivci nebo skupině osob oproti někomu jinému. Za diskriminaci se také nepovažuje pozitivní opatření a oprávněné pracovní požadavky. DISKRIMINACÍ NENÍ NAPŘÍKLAD: • Pokud je osoba znevýhodněna na základě svého chování - provozovatel restaurace nevpustí hosta, který naposled tropil výtržnosti, banka odmítne klientovi dát úvěr, neboť je v prodlení se splácením dluhu atp. • „...hledá se mladá žena do třiceti let pro předvádění módní dámské kolekce...pro divadelní roli Othella hledáme muže do 35 let, tmavé pleti“ - tyto texty inzerce nejsou diskriminující, protože se jedná o oprávněné pracovní požadavky. • Stejně tak nelze označit za diskriminační opodstatněný požadavek potenciálního zaměstnavatele přijmout na pozice spojené například se zvýšenou fyzickou námahou pouze muže, popřípadě přijmout pouze ženy na pracoviště, které je vybaveno jenom pro ženy (šatny, sprchy apod.) a jeho případné přebudování by bylo pro zaměstnavatele spojeno s neúměrnými náklady.

4


20.3.2008 10:14:50


2.4. Druhy diskriminace Přímá diskriminace je takové jednání, kdy se s určitou osobou či skupinou osob zachází méně výhodně, než s jinými osobami ve srovnatelné situaci. Tj. právní předpisy postihují případy, kdy se s jedincem či skupinou osob zachází zjevně odlišně, ačkoli by tomu tak vzhledem k právní úpravě být nemělo. Dochází k rozlišování na základě určitého právem zakázaného kritéria. PŘÍKLADY PŘÍMÉ DISKRIMINACE: • Za přímou diskriminaci lze označit například odmítnutí obsloužení osob romského původu v restauraci pouze na základě barvy pleti, odmítnutí zaměstnat osobu s odůvodněním na věk, jestliže splňuje veškeré předpoklady apod. • Můžeme zde například uvést i rozhodnutí Evropského soudního dvora v kauze „Dekker,“ kdy soud došel k závěru, že nelze odmítnout obsadit ženu na pracovní místo, ačkoli by jinak splňovala veškeré požadavky na uchazeče kladené, jen proto, že je těhotná. Takové nepřijetí znamená přímou diskriminaci na základě pohlaví. (Pozn.: Rozhodnutí Evropského soudního dvora nemají sice charakter pramene práva, ale jsou pro výklad práva a směřování evropské a tedy i naší legislativy určující a zásadní.) • Stejně tak by se za přímou diskriminaci mohlo považovat například odmítnutí registrace cizince praktickým lékařem, ačkoli nemá plný stav a cizinec si platí zdravotní pojištění.

O nepřímou diskriminaci se jedná pokud je jedinec nebo skupina osob vystaven/a zdánlivě neutrálnímu rozhodnutí, opatření či praxi, která způsobuje znevýhodnění osob patřících do určité skupiny v porovnání s osobami, které do této konkrétní skupiny nepatří. Nepřímá diskriminace je často skrytá. PŘÍKLADY NEPŘÍMÉ DISKRIMINACE: • O nepřímou diskriminaci by se jednalo například, když pravidla azylového domu určují jako jedinou formu stravování českou kuchyni, ale muslimské menšině jejich náboženství nedovoluje jíst vepřové maso - pravidlo na první pohled neutrální, ale přesto znevýhodňující skupinu osob. • Diskriminací nepřímou může být i požadavek zaměstnavatele na nulovou absenci v předchozím zaměstnání, který nepřímo diskriminuje zdravotně postižené. Požadavek nepřiměřeně dlouhé praxe, není-li opodstatněný, může být diskriminačním faktorem věkovým. • Stejně tak je neopodstatněný požadavek na bezchybnou znalost českého jazyka například pro pozici uklízečky, kdy lze předpokládat, že tento požadavek nesplňují především příslušníci určitého etnika a pro výkon zaměstnání není potřebná, nebo jestliže budoucí zaměstnavatel vyžaduje čistý výpis z rejstříku trestů například u profesí nejméně kvalifikovaných, u kterých k podobnému požadavku není žádný rozumný důvod.

Za diskriminaci je považováno i obtěžování a pronásledování. • Obtěžování včetně obtěžování sexuálního. Patří sem úmysl někoho zesměšnit, zastrašit vytvořit negativní atmosféru apod. například tím, že diskriminující často upozorňuje na přednosti, stejně jako nedostatky jednotlivce (diskriminovaného), které nejsou rozhodující pro výkon jeho povolání. Mezi obtěžování patří i šíření pomluv, používání urážlivých poznámek, dvojsmyslů, zapojení se do fyzického zneužívání či jen pokyn nebo navádění k diskriminaci. • Pronásledování - pokud se s osobou nevýhodněji zachází pro svou stížnost, podporu jiné stížnosti, podnětu apod., jehož cílem bylo dovolat se ochrany před diskriminací.

5


20.3.2008 10:14:50

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU V JAKÝCH OBLASTECH MŮŽETE BÝT DISKRIMINOVÁNI?

3. V JAKÝCH OBLASTECH MŮŽETE BÝT DISKRIMINOVÁNI? Diskriminace se může projevit v jakékoliv lidské činnosti. Nejčastějšími oblastmi, kde k diskriminačnímu jednání dochází jsou práce - zaměstnání i přijímání do zaměstnání, služby, bydlení, poskytování sociálních výhod, přístup ke vzdělání a zdravotní péče. V této kapitole podrobněji představujeme některé z těchto oblastí včetně uvedení konkrétních diskriminačních příkladů.

3.1. Oblast práce - zaměstnání, přijímání do práce Zřejmě nejčastěji se s diskriminací můžeme setkávat na trhu práce. I když diskriminačním jednáním na pracovním trhu jsou některé skupiny obyvatel postiženy více (starší občané, etnické menšiny, osoby po propuštění z výkonu trestu ad.), nevyhýbá se ani ostatním občanům. Nejčastěji se diskriminace na trhu práce projevuje při přijímání do zaměstnání, často se jedná o nepřímou diskriminaci - s diskriminačním přístupem se můžeme setkat při přijímacím pohovoru, kdy jsou od uchazeče vyžadovány informace, na něž zaměstnavatel nemá právo, v některých případech vykazují diskriminační znaky už i některé pracovní inzeráty. V zaměstnání by se neměla opomenout zásada rovných příležitosti mužů a žen. Tj. zásady rovného odměňování, pracovních podmínek, kariérního postupu či přístupu k profesnímu vzdělávání - i toto jsou oblasti, kde často dochází k diskriminaci. Diskriminační pracovní inzerce. V některých případech můžeme za diskriminační označit například inzerát, který nabízí zaměstnání pouze pro příslušníky jednoho pohlaví (např. „Hledáme ředitele… vedoucího propagace“). Ženy mohou být diskriminovány v „typicky mužských“ zaměstnáních, kterými jsou například řidiči, policisté, dělnické profese (například inzerát typu: „přijmeme číšníka“), muži pak například, chtějí-li pracovat s dětmi či být prodavači v určitých typech obchodů (např. inzerát typu: „přijmeme prodavačku“). Nezapomeňme však, že zdaleka ne vždy se v podobných případech nutně musí jednat o inzerát diskriminační - hlavním kritériem pro posouzení je vždy povaha práce, která má být vykonávána. Diskriminačním inzerátem tedy nejsou texty například znění: „...hledá se mladá žena do třiceti let pro předvádění módní dámské kolekce“. Diskriminace v zaměstnání. K diskriminačnímu jednání může nejčastěji docházet při přijímání do zaměstnání. Konkrétně je možno uvést, že zaměstnavatel po vás nesmí vyžadovat informace týkající se vaší národnosti, rasového či etnického původu, informace o manželském či rodinném stavu, informace o vašich politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství, pokud nejsou tyto informace pro výkon daného zaměstnání nezbytné. Často se také tzv. nepřímá diskriminace projevuje požadavkem na předložení výpisu z rejstříku trestů. Tento požadavek bývá mnohdy neopodstatněný - například je-li vyžadován u pracovníků, kteří mají vykonávat nekvalifikované manuální práce (tímto způsobem jsou znevýhodněni lidé, kteří mají záznam v rejstříku trestů, ale který není relevantní k požadovanému místu). Dále není povoleno vyžadovat zaměstnavatelem od uchazeče informace, které odporují dobrým mravům a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele. V praxi se také setkáváme s diskriminací - nerovným zacházením přímo na pracovišti. Ať už z důvodu nerovnoměrného odměňování za stejnou práci, nebo například kvůli neoprávněné výpovědi či ponižování kvůli tomu, že jsme upozorňovali na diskriminační jednání. Zaznamenány jsou i případy, kdy zaměstnavatel vytvořil po návratu z déletrvající pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu zaměstnanci takové podmínky, které jej znevýhodňovaly oproti ostatním s cílem vynutit si jeho výpověď.

6


20.3.2008 10:14:51


Na co by se Vás zaměstnavatel při přijímacím pohovoru neměl ptát? Např.: Jste vdaná/ženatý? Máte děti? Jak staré jsou vaše děti? Jste těhotná? Plánujete děti? Výjimkou jsou situace, kdy uchazeči/ky chtějí například z důvodu péče o rodinu využít některé zákonem stanovené nároky jako například kratší pracovní dobu, přestávku na kojení, apod. PRAKTICKÉ PŘÍKLADY DISKRIMINACE NA PRACOVNÍM TRHU: • Diskriminace v oblasti práce z důvodu pohlaví - Paní F. (35) žádala o místo vedoucí pobočky nejmenovaného podniku. Ve výběrovém řízení nebyla úspěšná s odůvodněním na nedostatečnou kvalifikaci. Vzápětí byla tato práce nabídnuta muži s nižší kvalifikací. • Diskriminace v oblasti práce z důvodu věku - Pan H. (50) žádal o místo u bezpečnostní agentury. Při přijímacím pohovoru zaměstnavatel panu H. sdělil, že sice splňuje všechna kritéria, nicméně ho přijmout nemůže, protože jsou firmou preferováni mladší uchazeči. • Diskriminace v oblasti práce z důvodu rasy a etnického původu - Pan L. je Rom a rozhodl se zažádat o pracovní místo údržbáře v nejmenovaném podniku. Ačkoli splňoval požadavky zaměstnavatele na kvalifikaci, pracovní místo nezískal. Při pohovoru mu bylo sděleno, že nemůže být přijat, protože podnik má s Romy špatné zkušenosti z minulosti. • Diskriminace v oblasti práce z důvodu pohlaví - Paní D. (25) žádala o místo ve výběrovém řízení nejmenovaného podniku. Její kvalifikace a ostatní okolnosti plně vyhovovaly požadavkům zaměstnavatele. Ve výběrovém řízení nebyla úspěšná s odůvodněním, že jako mladá žena půjde brzy na mateřskou dovolenou. Vzápětí byla tato práce nabídnuta zájemci s nižší kvalifikací. (Pozn.: Zdrojem pro tento text se stala publikace: DISKRIMINACE - MANUÁL PRO PRACOVNÍKY INSTITUCÍ, Kolektiv autorů, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva Praha 2006 a webový portál www.diskriminace.cz provozovaný touto institucí. )

3.2. Služby Diskriminace spotřebitele je jedním ze závažných prohřešků při poskytování služeb v České republice. Nejčastěji se můžeme setkat s účtováním vyšších cen cizincům či odmítáním podnikatelů poskytovat některé zboží a služby určitým skupinám obyvatelstva. Mnohdy se jedná o rozlišování na základě barvy pleti při vylučování z poskytování určitých služeb. Jiným příkladem může být odmítnutí úvěru bankou přes předložení všech potřebných dokumentů, a to jenom proto, že žadatel je cizinec, případně odmítnutí vpouštět vozíčkáře do prodejny či na kulturní akce, i když je tomu prostor uzpůsoben, nebo nevpuštění nevidomé osoby se slepeckým psem do restaurace. PRAKTICKÉ PŘÍKLADY DISKRIMINACE V OBLASTI SLUŽEB: • Diskriminace ve službách z důvodu zdravotního stavu - Paní M. je nevidomá a pro svoji základní orientaci potřebuje slepeckého psa. Do prodejny ji však personál nechtěl povolit vstup s vodícím psem z důvodu, že psům je do prodejny vstup zakázán. • Diskriminace v oblasti služeb z důvodu původu - Pan K. je Rom a rozhodl se oslavit narozeniny v restauraci. Po příchodu do restaurace jim ale obsluhující sdělil, že je nebude obsluhovat z důvodu, že má s Romy špatné zkušenosti z minulosti. • Diskriminace v oblasti služeb z důvodu původu - Pan X. je cizinec a zažádal o úvěr u banky Y. Doložil požadované dokumenty, splnil podmínky banky (včetně dostatečného příjmu), ale bylo mu sděleno, že banka u něj jako u cizince nemá jistotu jeho řádného splácení.

7


20.3.2008 10:14:52


3.3. Bydlení, zdravotní péče, školství V oblasti bydlení může docházet k diskriminaci například tím, že jsou často znevýhodňovány rodiny s větším počtem dětí. Nájmy s nimi mohou být sjednávány na kratší dobu než u méně početných rodin. Často v oblasti bydlení dochází k diskriminaci z důvodů příslušnosti k etnické menšině, znevýhodňováním nájemníků, aniž by majitel domu měl s tímto nájemníkem špatnou zkušenost. Diskriminační může být například i neopodstatněné sestěhovávání příslušníků minoritních skupin do ghett. Také v oblasti zdravotní péče se můžeme setkat s diskriminací, a to například ve chvíli, kdy je avizováno, že přednostně jsou ošetřováni pacienti v pracovně aktivním věku, nebo že lékař do evidence nepřijímá cizí státní příslušníky, a to ani s trvalým pobytem a platným pojištěním apod. Příkladem diskriminace ve školství může být například neopodstatněný návrh na přeřazení romského dítěte do speciální školy. PRAKTICKÉ PŘÍKLADY: • Diskriminace v oblasti bydlení z důvodu původu - Rodina X bydlela v bytě, kde měla uzavřenou nájemní smlouvu na dobu neurčitou a řádně platila nájem. V bytě docházelo k mnoha poruchám, a proto rodina požádala majitele o nápravu. Majitel však na výzvy nereagoval a proto rodina začala platit nižší nájemné. Pronajímatel zaslal rodině výpověď z nájmu z důvodu neplacení nájemného. Sousedi rodiny X, kteří nejsou Romové, měli stejný problém a majitel domu jim na jejich žádost závady odstranil do jednoho týdne. • Diskriminace v oblasti zdravotní péče z důvodu věku - Paní Š je starobní důchodkyně. Při vyšetření praktickým lékařem a následně soukromým ortopedem jí bylo řečeno, že pro vyléčení jejích bolestí kolena by byla jediným řešením operace a endoprotéza. V nemocnici jí bylo sděleno, že v jejím věku již nemá cenu provádět takto náročnou (nákladnou) operaci a že jí napíšou recept na léky, které však její situaci nevyřešily, pouze zmírnily příznaky. Paní Š. se později dozvěděla, že jiné, mladší pacientce, která trpěla stejnými zdravotními problémy, byla operace bez připomínek nemocničního lékaře provedena. • Diskriminace ve zdravotní péči z důvodu národnosti - Pan D. je Rus a v naší republice má trvalý pobyt, je pojištěn a u pojišťovny nemá dluhy. Chtěl se zaregistrovat u praktického lékaře, ale ten mu sdělil, že má plno a nepřijímá cizí státní příslušníky, protože jsou s nimi problémy. Potvrzení o nepřijetí ovšem nechtěl napsat. Pan D. zjistil od známých, že praktický lékař přijímá nové pacienty a plno tedy nemá. • Diskriminace ve školství z důvodu původu - T.M. byl žák základní školy a je Rom, výchovná poradkyně navrhla rodičům jeho přemístění do „zvláštní školy“ s odůvodněním, že jako Rom se tam bude cítit lépe, protože jsou tam již všichni jeho sourozenci.

8


20.3.2008 10:14:52

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU CO DĚLAT, KDYŽ SE SETKÁTE S DISKRIMINACÍ?

4. CO DĚLAT, KDYŽ SE SETKÁTE S DISKRIMINACÍ? Ne vše, čemu čelíme, je možné změnit, ale nic nemůžeme změnit, dokud tomu nebudeme čelit. (James Baldwin)

Přesto, že někteří z nás jsou vystavováni diskriminačnímu jednání, není vždy jednoduché se takovému jednání bránit. Tuto kapitolu tedy věnujeme několika praktickým radám, které můžete využít v případě, že máte pocit, že jste vy nebo vaši blízcí diskriminováni.

4.1. Co byste měli ihned udělat, jestliže jste se setkali s diskriminací? 1) Nevzdávejte se. Diskriminace je nezákonná a postihuje nejen diskriminovaného, ale v důsledku i celou společnost. Diskriminačnímu jednání je potřeba se bránit. 2) Uschovejte si vše co může podložit vaše tvrzení, všechno si zapište. Uschovejte si všechny písemné a jiné doklady, které mohou byť nepřímo svědčit o tom, co se stalo. Ve veřejné provozovně nebo u zaměstnavatele si minimálně zapište identifikační údaje, které by měly být na veřejně přístupném místě. V případě podezření na diskriminační jednání například při žádosti o zaměstnání si uschovejte všechny písemné informace k nabízené pozici (inzerát na nabízené místo, korespondenci s případným zaměstnavatelem atp.). Pro případné soudní řešení sporu je dobré, získáte-li pro potvrzení svého tvrzení nezávislého svědka, který je ochoten vaši verzi potvrdit před policií či soudem. Snažte se tedy získat či uchovat co nejvíce důkazů o diskriminačním jednání. OBECNĚ PLATÍ: ČÍM VÍCE DŮKAZŮ, TÍM VĚTŠÍ ŠANCE NA ÚSPĚŠNÉ ŘEŠENÍ. 3) Snažte se situaci ihned řešit. Je-li to možné a situace to umožňuje vyzvěte osobu, která se dopouští diskriminačního jednání, aby takového jednání zanechala. Pokud víte, že to pomůže, požádejte o pomoc lidi okolo sebe. Poproste je, aby šli s vámi. Je Vás více takto postižených? Táhněte za jeden provaz - braňte se společně. Pokud jde o diskriminaci u vašeho zaměstnavatele, máte ho povinnost informovat a požádat, aby věc vyřešil ještě předtím, než se rozhodnete dát ho k soudu. Ne vždy je však nutné řešit diskriminační spor soudní cestou. Způsoby možného řešení diskriminačních sporů včetně toho kam se můžete obrátit o radu a pomoc uvádíme v následujících kapitolách. 4) Dobře si také rozmyslete čeho chcete dosáhnout - poraďte se s odborníky. Chcete nahradit škodu, např. ušlou mzdu, chcete se vrátit zpět na pracovní pozici, které jste byli kvůli diskriminaci zbaveni, chcete najít jiné pracovní místo, kde nebudete vystaveni diskriminaci, chcete finanční kompenzaci za utrpěné újmy? Nebo chcete jenom, aby diskriminační jednání už nepokračovalo? I v tomto vám mohou nejlépe usnadnit rozhodování odborníci. Poradit by vám měly umět také některé nevládní organizace, které poskytují bezplatné právní poradenství, některé mají možnost vás i bezplatně zastupovat. Hledejte a využívejte tedy tyto možnosti.

9


20.3.2008 10:14:52


4.2. Možnosti řešení diskriminačních sporů Kromě již uvedených možností v předchozí kapitole jako je promptní vyzvání diskriminujícího k ukončení jednání, stížnost nadřízenému (může být vhodné v například v případě, že znevýhodnění je neúmyslné - jako příklad uveďme nevysílání na služební cesty zaměstnankyň pečujících o děti, přičemž zaměstnankyně se tímto postupem cítí diskriminována - v těchto případech většinou stačí k urovnání situace konfrontace názorů obou stran) je možné diskriminační spory řešit také prostřednictvím: • Podnětu státnímu orgánu ke kontrole Jedná se například o stížnost k příslušnému inspektorátu práce v případě zaměstnance, úřadu práce v případě uchazeče o zaměstnání, v případě oblasti služeb k České obchodní inspekci ad. - podrobnější informace najdete v další kapitole. Samotná stížnost je však pouze podnětem k zahájení šetření. Jestliže se zjistí porušení zákona, dostává zaměstnavatel, nebo poskytovatel služby pokutu, která je však příjmem státního rozpočtu. Ve správním řízení nelze přiznávat zadostiučinění či náhradu nemajetkové újmy. • Mimosoudním řešením - mimosoudní vyrovnání Někdy je možné spory řešit smírným řešením - mimosoudním vyrovnáním. Účinným nástrojem takového řešení je například tzv. mediace - řešení sporu za pomoci speciálně vyškoleného nezávislého odborníka, který se snaží spor řešit k uspokojivé dohodě přijatelné pro obě strany. Mediace směřuje k urovnání a vyřešení sporu bez soudu, možná je ale pouze v situaci, kdy obě strany mají zájem na vyřešení sporu. Mediace se vyplatí především v případech, kdy obě strany mají vůli k řešení a mezi oběma stranami by nemělo dojít k narušení vztahů (například spory zaměstnanec a zaměstnavatel, student a škola).

• Žalobou - soudní řešení K soudnímu řešení, podání žaloby by mělo dojít až v případě, že spor nelze řešit jinak, případně, když selhaly jiné způsoby řešení. Soudní spor je poměrně nákladná a složitá záležitost. Na druhou stranu chce-li diskriminovaný získat odškodnění, je podání žaloby nutné, navíc některé nevládní organizace umožňují i bezplatné zastupování u soudu. Uvědomte si však, že soudní spor je mezní řešení, které nemůžete zvládnout svépomocí. Nechte se u soudu zastupovat advokátem (nemáte-li dostatek financí informujte se na možnosti bezplatného zastupování, zastupovat vás může i nevládní organizace jako taková, které to umožňují stanovy, nebo advokát spolupracující s nevládní organizací - více najdete na straně 15). Poraďte se s odborníky - s advokátem či specializovanou nevládní organizací - a nechte si reálně posoudit vaše šance a vyptejte se na všechna možná rizika. (Například pokud prohrajete, může vám soud uložit zaplacení nákladů protistrany, nezapomeňte také na soudní poplatky apod. - ty vám ale může soud odpustit, stejně tak jako je možné a některé organizace to i nabízejí, že soudní poplatky jsou hrazeny v rámci bezplatných právních služeb). Soudní řešení je tedy sice náročné, ale v některých případech je to jediná možnost, jak situaci řešit. Proto se ptejte na možnosti, konzultujte situaci s odborníky a využívejte možností, které jsou vám nabízeny.

10


20.3.2008 10:14:53


4.3. Na koho se v případě diskriminace můžete obrátit? Kromě specializovaných nevládních organizací, které poskytují bezplatné právní poradenství, v některých případech i bezplatné zastupování stačí v některých případech - ještě dříve, než situaci začnete řešit pomocí policie či soudu - obrátit se na nadřízený orgán. I v tomto případě by vám měly zmiňované nevládní organizace umět poradit kam, jak a na koho se obrátit. Na tomto místě nabízíme základní přehled institucí, na něž se můžete obrátit. • Specializované nevládní organizace, které se zabývají diskriminační problematikou a nabízejí bezplatné právní poradenství, v některých případech i bezplatné zastupování (některé z těchto nevládních organizací uvádíme na straně 15). Tyto organizace by vám měly také umět poradit, zda se o diskriminaci jedná či nikoli, případně doporučit a pomoci s tím, jak a na jaké další organizace se obrátit. • Veřejný ochránce práv - ombudsman. Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud je takové jednání v rozporu s právem či nesprávné, tzn., že neodpovídá principům demokratického právního státu a principům dobré správy nebo jsou-li tyto orgány nečinné. • Diskriminace v sousedských a občanských vztazích se dá řešit prostřednictvím správních odborů městských úřadů. • Diskriminace v zaměstnání se dá řešit prostřednictvím nadřízeného, zaměstnavatele, odborové organizace, ve spolupráci s úřadem práce či inspektorátem práce. • Diskriminace ve školství se dá řešit ve spolupráci s Českou školní inspekcí, nebo se školským odborem krajského úřadu. • Diskriminace pacientů se dá řešit s Českou lékařskou komorou, Českou stomatologickou komorou i se zdravotní pojišťovnou. • Diskriminaci v oblasti služeb a obchodu má na starosti Česká obchodní inspekce. • Diskriminaci v poskytování služeb svobodného podnikání (advokáti, notáři, auditoři a exekutoři), řeší Česká advokátní komora, Notářská komora České republiky, Komora auditorů ČR a exekutorská komora ČR. • Diskriminaci v poskytování telekomunikačních služeb řeší jak Česká obchodní inspekce, tak Český telekomunikační úřad, diskriminaci v poskytování služeb distribuce plynu, elektřiny a tepla se dá řešit s Energetickým regulačním úřadem, Státní energetickou inspekcí nebo s Českou obchodní inspekcí. • Diskriminace v poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání je v pravomoci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. • Diskriminaci v poskytování bankovních služeb řeší Česká obchodní inspekce nebo Česká národní banka. • Diskriminace ve zdravotnictví - ředitel či zřizovatel zdravotnického zařízení (například obec či kraj), Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora. • Diskriminaci v poskytování sociálních služeb je možné řešit ve spolupráci s neziskovými organizacemi, Ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným krajským úřadem.

11


20.3.2008 10:14:53

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU PRÁVNÍ ÚPRAVA DISKRIMINACE A ŘEŠENÉ PŘÍPADY

5. PRÁVNÍ ÚPRAVA DISKRIMINACE A ŘEŠENÉ PŘÍPADY V této kapitole krátce nastiňujeme právní úpravu diskriminace a věnujeme prostor některým zajímavým případům, které byly soudně řešeny v rámci Evropské unie i České republiky.

5.1. Právní úprava diskriminace V České republice sice dosud přes několikaleté úsilí mnoha odborníků neexistuje v oblasti diskriminace sjednocená právní úprava (tzv. antidiskriminační zákon – jeho návrh však schválila vláda ČR dne 11. června 2007), přesto zákaz diskriminace samozřejmě reflektují stávající účinné zákony (např. zákoník práce, zákon o zaměstnanosti ad.), do nichž jsou v rámci sbližování českého práva s právem Evropských společenství zakomponovávány antidiskriminační normy evropského práva.

Jak již bylo uvedeno, v současné době probíhá legislativní proces směřující k přijetí antidiskriminačního zákona. Účelem této zákonné normy bude zejména komplexní úprava zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v jednotlivých oblastech společenského života - zákon by měl tedy sjednotit stávající antidiskriminační úpravu obsaženou v jednotlivých zákonných normách. Diskriminační problematiku upravují také mnohé mezinárodní úmluvy o lidských právech přijatých Českou republikou (např. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace, Charta Evropské unie) a také Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon. Další významné zákony upravující zákaz diskriminace jsou především zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.), zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.).

DISKRIMINACE

Zákaz diskriminace je vtělen do Listiny základních práv a svobod v čl. 3.: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. Zákon o zaměstnanosti upravuje zákaz diskriminace zejména v oblasti samotného přístupu k zaměstnání, tj. v době před vznikem pracovního poměru. V praxi se jedná např. o diskriminaci uchazeče o zaměstnání v rekvalifikačních kurzech, v inzerátech na pracovní místo nebo při pohovoru s potenciálním zaměstnavatelem. V případě diskriminačního jednání má pak postižená osoba právo domáhat se upuštění od tohoto porušování, odstranění následku tohoto porušování a přiměřeného zadostiučinění, a to případně i formou náhrady nemajetkové újmy v penězích. Zákoník práce upravuje diskriminaci ve vztazích vznikajících při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tj. v době od nástupu do zaměstnání. Zakotvuje tedy principy rovného odměňování za stejnou práci, rovnosti pracovního postupu apod. Zákon o ochraně spotřebitele poskytuje ochranu před diskriminací spotřebitelům, když zakazuje diskriminaci spotřebitele ze strany prodávajícího při prodeji výrobků a poskytování služeb.

12


20.3.2008 10:14:54


5.2. Řešené případy diskriminace u soudů v ČR K tomuto tématu je nutno dodat, že u našich soudů nachází slyšení spíše případy diskriminace přímé. Nepřímé diskriminační jevy jsou řešeny jen zcela výjimečně, a to s ohledem na zatímní neexistenci antidiskriminačního zákona, který dá jasná právní pravidla i pro řešení těchto kauz. Za současného stavu, dle nálezu Ústavního soudu ČR, je povinností žalobce nejen tvrzení, že došlo k diskriminaci, žalobce navíc nese i důkazní povinnost. Nestačí tedy pouhé tvrzení o údajné diskriminaci. Pokud však prokážete, že mohlo dojít k jednání splňujícímu prvky diskriminace, je na žalovaném aby dokázal, že nediskriminoval. NĚKTERÉ Z ŘEŠENÝCH PŘÍPADŮ DISKRIMINACE U SOUDŮ V ČR • Žalovaný nebyl schopen doložit, že o diskriminaci nešlo. Jako příklad lze uvést žalobu Romské rodiny, která nebyla v restauraci obsloužena a jako důkazní materiál předložila audiovizuální záznam rozhovoru. Soud záznam uznal jako přípustný a žalovanému uložil žalobci zaplatit pokutu a nahradit náklady řízení. • Kauza v oblasti sexuální orientace. Na místo maséra se hlásil muž, který přiznal homosexuální orientaci. Přes předběžný příslib nakonec přijat nebyl a obrátil se na soud. Ten nakonec rozhodl, že sexuální orientace není důvodem k nepřijetí kandidáta a žalovanou stranu odsoudil k omluvě a vyplacení nemajetkové újmy ve výši 70.000 Kč. • Případ diskriminace z důvodu rasového a etnického původu. Romka se ucházela o místo v drogérii, ale bylo jí řečeno, že místo v prodejně již není volné. Romka se obrátila na občanskou poradnu, jejíž zaměstnankyně se s předstíranou shodnou kvalifikací dotazovala na stejné pracovní místo a bylo ji naznačeno, že místo je volné. Pracovnice poradny pro usnadnění důkazní situace použila záznam rozhovoru na diktafonu. Soud Romce přiznal právo na omluvu a 50.000,Kč jako kompenzaci nemajetkové újmy. Obdobný případem byl spor Romky, která se ucházela o místo prodavačky v prodejně Scorpio Club a byla odmítnuta. Odvolací soud potvrdil diskriminační jednání a přiznal Romce 25.000,- Kč náhrady nemajetkové újmy. • Případ nezákonné výpovědi. V dalším případu byla dána nezákonně výpověď zaměstnankyni olomoucké pobočky Českého statistického úřadu, paní M.D., která byla dlouhodobě vystavována nátlaku svých nadřízených z toho důvodu, že po právu upozorňovala na chyby podřízeného. Nerovné zacházení vůči paní M.D. ve srovnání s ostatními zaměstnanci a zaměstnankyněmi úřadu mělo v konečném důsledku podobu šikany. Byla podána žaloba k soudu, nicméně došlo k finančnímu vyrovnání, které zahrnovalo i náhradu nemajetkové újmy. • Žaloba nebyla úspěšná. V jiném soudním sporu žalobkyně, žena, namítala nerovné zacházení při srovnání objemu ročních odměn jejích a jejího předchůdce, muže. Během soudního projednávání vyšlo najevo, že agenda práce jejího předchůdce byla daleko rozsáhlejší, než její současná činnost. • Žaloba byla zamítnuta. Jindy byl žalobci uplatňován diskriminační postup ze strany zaměstnavatele při výpovědi podané v rámci organizačních změn s tím, že bylo propuštěno třináct zaměstnanců. Osm nad padesát let věku, tři starší 45 let a dva mladší. Namítána byla nepřímá diskriminace z důvodu věku. V rámci soudního jednání ale bylo zjištěno, že věková struktura poškozených odpovídá početnímu zastoupení jednotlivých věkových kategorií i u ostatních zaměstnanců podniku.

13


20.3.2008 10:14:54


5.3. Řešené případy diskriminace u soudů Evropské unie Evropský soudní dvůr (ESD) v Lucemburku je soudem, jehož rozhodnutí sice nemají právní charakter, ale přesto jsou pro výklad práva a směřování evropské legislativy rozhodující. Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku je dalším strážcem dodržování lidských práv a svobod. Obě instituce tak velmi výrazně formují postupy evropských soudů. NĚKTERÉ Z PŘÍKLADŮ EVROPSKÉ JUDIKATURY • Zdravotní postižení a nemoc není důvodem k rozvázání pracovního poměru. ESD posuzoval propuštění paní Navas z důvodu dlouhotrvající nemoci. ESD rozhodl, že zákaz diskriminace znamená mimo jiné i zákaz propuštění zaměstnance z důvodu zdravotního postižení. Patří sem i situace, kdy propuštění není ospravedlnitelné nedostatkem kvalifikace či neschopností osoby vykonávat základní činnosti jeho práce, a to s ohledem zajistit lidem se zdravotním postižením odpovídající umístění na trhu práce. • Problematikou noční práce a existencí zákonného zákazu výkonu noční práce pro ženy se zabýval ESD v rozsudku Stoeckel. ESD potvrdil, že rizika, kterým jsou ženy obecně při výkonu noční práce vystaveny, se nikterak neodlišují od rizik, jejichž působení jsou vystaveni muži. Zákaz noční práce všem ženám není ospravedlnitelný tam, kde je mužům noční práce povolena. • Nárok na odstupné. O nepřímé diskriminaci rozhodl ESD ve sporu Kowalska, kdy náhradu při ukončení pracovního poměru na základě kolektivní smlouvy získávali pouze zaměstnanci pracující na plný úvazek. Avšak na částečný úvazek pracovalo vyšší procento žen než mužů. Soud rozhodl, že takové zacházení zakládá nepřímou diskriminaci na základě pohlaví, pokud jsou ženy zastoupeny podstatným procentem ve znevýhodněné skupině. Takový postup může být ospravedlnitelný pouze faktorem nevztahujícím se k pohlaví zaměstnanců. • Diskriminace z důvodu změny pohlaví. V případě Cornwal soud zdůraznil význam zákazu diskriminace na základě pohlaví. Cornwall nastoupil do vzdělávací instituce a po roce informoval o úmyslu operativně změnit pohlaví, tedy stát se ženou. Okamžitá výpověď pro nadbytečnost byla posouzena jako diskriminace vyplývající ze změny pohlaví dané osoby. Pokud byla osoba propuštěna z důvodu zamýšlené či uskutečněné změny pohlaví, jedná se o diskriminaci na základě pohlaví, rozhodl Evropský soudní dvůr. • Může žena vařit na letadlové lodi? V případu Sirdar byla zrušena nabídka obsazení této paní jako kuchařky bojové jednotky královského loďstva z důvodů jejího pohlaví. Na základě předložených argumentů ESD vyvodil, že oddíl zastává v bojích úlohu hlavní bojové síly a všichni členové oddílu (včetně kuchaře), musejí být do bojů nasazeni. Proto soud rozhodl, že i při zachování principu rovnosti, existují speciální jednotky, které mohou být složeny pouze z mužů. • Evropský soud pro lidská práva dne 13.11.2007 rozhodl rozsudkem v případu D.H. a další vs. Česká republika, v němž se 18 romských žáků dožaduje nápravy s ohledem na praktiky zařazování romských žáků do „zvláštních“ škol, že praktiky segregování romských žáků zařazovaných do „zvláštních škol“ jsou formou protiprávní diskriminace, která porušuje základní lidská práva.

14


20.3.2008 10:14:55

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU NĚKTERÉ Z NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ DISKRIMINACÍ A NABÍZEJÍ POMOC

6. NĚKTERÉ Z NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ DISKRIMINACÍ A NABÍZEJÍ POMOC ICOS Český Krumlov, o.s. Centrum sociálních služeb a Centrum ochrany lidských práv Náměstí Svornosti 2, 381 01 Český Krumlov Tel: 380 712 202, 774 110 124 [email protected], [email protected] www.icos.krumlov.cz, www.diskriminace.krumlov.cz

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Petrská 29/1168, 110 00 Praha 1 Tel.:222 809 406, 222 809 14, 222 809 409 [email protected], [email protected] www.poradna-prava.cz, www.diskriminace.cz

Organizace mj. zajišťuje poradenství i zastupování klientů v diskriminačních kauzách, poskytuje poradenství i v dalších oblastech práva (pracovní, občanské právo ad.), pořádá semináře a besedy pro laickou i odbornou veřejnost a další informačně vzdělávací aktivity. Podrobnější informace o ICOS najdete na straně 16 a o právní poradně na zadní obálce této brožury.

Poradna rozvíjí právní projekty se zaměřením na problémy diskriminace, na jejich příčiny a ochranu proti ní. Mj. poskytuje bezplatné právní poradenství v oblasti diskriminace v trestním řízení, bydlení, zaměstnání a přístupu na veřejná místa, právě tak jako v případech rasově motivovaných útoků. Dále sleduje a analyzuje dodržování občanských a lidských práv ad. Zodpovídá dotazy a na svých stránkách poskytuje informace ke všem tématům diskriminace.

Český helsinský výbor Štefánikova 21, 150 00 Praha 5 Tel.: 257 003 500, [email protected], www.helcom.cz

Iuridicum Remedium,o.s. Husinecká 21, 130 00 Praha 3 Tel: 222 515 564, 246 037 383 [email protected], www.iure.org

Činnost této organizace pro lidská práva, která je členem mezinárodního helsinského výboru, je zaměřena na tématiku rovných šancí, diskriminaci, Organizace poskytuje mj. bezplatné poradenství i zastupování v řízeních na poradenství v oblasti práce a zaměstnanosti ad., organizuje i vzdělávací akce. ochranu před diskriminací. Asociace občanských poraden Tachovské náměstí 3, 130 00Praha 3, Tel.: 222 780 599, 774 529 966 [email protected], http://www.obcanskeporadny.cz/

Občanská poradna při Jihočeské rozvojové,o.p.s Plachého 4 , 370 01 České Budějovice Tel.: 387 222 838, 606 720 095 [email protected], www.jr-spolecnost.cz

Asociace sdružuje 39 občanských poraden včetně pobočky v Českých Poskytuje bezplatné právní poradenství, informace o tom, jaká jsou vaše Budějovicích - viz vedlejší rámeček. Ty poskytují bezplatné sociálně odborné práva, nabízí zájemcům doprovázení či pomoc při vyjednávání. Zájemcům poradenství v 18 právních oblastech. Mj. realizuje projekt Celorepublikový také zprostředkuje kontakty na organizace zaměřené na odbornou pomoc. monitoring projevů diskriminace v ČR z pohledu občanského poradenství. Jednou z aktivit projektu je osvěta v problematice diskriminace. proFem o.p.s. - konzultační středisko pro ženské projekty Plzeňská 66, 150 00 Praha 5 224 917 224 [email protected], www.profem.cz

Občanské sdružení ROMEA Žitná 49, Praha 1, 110 00 Tel.: 287 329 667, 257 322 987 Bezplatná antidiskriminační linka: 800 220 800 [email protected], www.antidiskriminace.romea.cz

Organizace zabývající se lidskoprávní a antidiskriminační problematikou žen, rovnými příležitostmi žen a mužů. Hlavní pole působnosti je v oblasti Sdružení mimo jiné provozuje bezplatnou telefonní linku proti diskriminaci násilí na ženách - domácím násilí včetně poskytování bezplatného právního a internetovou právní poradnu. poradenství ženám-obětem násilí, ale i diskriminace na pracovním trhu ad.. Sdružení obrany spotřebitelů Novákových 8, 180 00 Praha 8 Tel.: 224 239 940 Placená antidiskriminační linka (běžný tarif): 222 762 222 www.spotrebitele.info

Liga lidských práv Cejl 43, 602 00 Brno Záhřebská 50, 120 00 Praha 2 Tel.: 545 210 446 (Brno) , 224 816 765 (Praha) [email protected], [email protected], www.llp.cz

Sdružení ve spolupráci s nevládní organizací Iuridicum Remedium (viz výše) LLP je organizace, která chrání práva dětí, pacientů, duševně nemocných, spolupracuje na projektu Co je a není diskriminace, jehož cílem je zejména obětí rasové diskriminace, policejního a domácího násilí, jakož i dalších zvýšení povědomí veřejnosti o diskriminaci spotřebitelů a podpora přijetí osob, právní cestou. antidiskriminačního zákona. Sdružení provozuje placenou antidiskriminační linku.

15


20.3.2008 10:14:56

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU O ICOS ČESKÝ KRUMLOV A PROJEKTU PROLOMIT TO PŮJDE

O ICOS ČESKÝ KRUMLOV A PROJEKTU PROLOMIT TO PŮJDE O projektu Prolomit půjde Projekt Prolomit to půjde, v jehož rámci vznikla i tato brožura, realizovalo od února 2007 do konce března 2008 občanské sdružení ICOS Český Krumlov ve spolupráci se svými projektovými pracovišti Centrem sociálních služeb a Centrem ochrany lidských práv. V rámci projektu byla mj. rozšířena bezplatná právní poradna v Českém Krumlově o diskriminační problematiku včetně zastupování občanů z jižních Čech v opodstatněných diskriminačních případech, proběhly vzdělávací akce v regionu Českokrumlovsko pro laickou i odbornou veřejnost. Za účelem zpřístupnění informací o problematice diskriminace všem zájemcům je mimo jiné provozováno 14 informačních koutků v regionu Českokrumlovsko, byly založeny speciální webové stránky, atd. Souběžně s dalšími aktivitami projektu probíhal také monitoring diskriminace v regionu a zároveň monitoring a analýza rozhodovací praxe Evropského soudního dvora v oblasti diskriminace a jeho komparace s přístupem v ČR. Výsledky projektu jsou a budou zveřejňovány na stránkách www.diskriminace.krumlov.cz, kde najdete i další informace k diskriminační problematice. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu NROS Transtion Facility 2005 - Podpora implementace antidiskriminačního zákona a antidiskriminačního acquis nestátními neziskovými organizacemi. Na kofinancování projektu se podílelo Ministerstvo práce a sociálních věcí a město Český Krumlov.

O občanském sdružení ICOS Český Krumlov Informační centrum občanského sektoru (ICOS Český Krumlov, o.s.) bylo založeno v Českém Krumlově v březnu roku 2000. Svou činnost zaměřuje v nejrůznějších aspektech k podpoře rozvoje regionu a komunitního života, a to v regionu Český Krumlov a Jihočeském kraji. K dlouhodobým stěžejním aktivitám patří zejména: • Podpora rozvoje občanského sektoru a regionu - zahrnuje informační a poradenské služby pro NNO, facilitaci komunitního dialogu (zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů na místní úrovni), provoz komunitního projektového centra (pomoc s tvorbou tuzemských i evropských grantových žádostí, vzdělávání), podporu strategického rozvoje regionu (asistence městům a obcím se strategickým a komunitním plánováním) • Provoz Centra ochrany lidských práv jižní Čechy - bezplatná právní poradna v lidsko-právní oblasti ve spolupráci s Centrem sociálních služeb, vzdělávací a osvětové činnosti pro laickou i odbornou veřejnost (semináře, přednášky, besedy, konference k aktuálním tématům). • Provoz Centra sociálních služeb Český Krumlov - poskytuje potřebné v regionu doposud chybějící služby, které vycházejí z komunitního plánu v sociální oblasti - bezplatná právní poradna, mediace, služba osobní asistence pro zdravotně postižené, probační program pro prvopachatele, programy na podporu návratu znevýhodněných osob a dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce ad. Dále podporuje v rozvoji další organizace (vzdělávací a informační aktivity). Kontakt: ICOS Český Krumlov, o.s. Náměstí Svornosti 2, 381 01 Český Krumlov Tel./fax: 380 712 202, e-mail: [email protected] www.icos.krumlov.cz, www.css.krumlov.cz

INFORMACE O BEZPLATNÉ PRÁVNÍ PORADNĚ NAJDETE NA ZADNÍ STRANĚ OBÁLKY.

16


20.3.2008 10:14:56

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE • Diskriminace Manuál pro pracovníky institucí. Praha: Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 2006. 96 s. • Soudní praxe v oblasti diskriminace na trhu práce - Analýza judikatury Evropské unie a českých soudů. Český Krumlov: ICOS Český Krumlov, 2008. 56 s. • www.diskriminace.cz • www.czechkid.cz • www.spotrebitele.info • www.muziazeny.cz


20.3.2008 10:14:58

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ PORADNA Centrum sociálních služeb a Centrum ochrany lidských práv

Náměstí Svornosti 2, 381 01 Český Krumlov Tel.: 380 712 202, 774 110 124 e-mail: [email protected] www.css.krumlov.cz, www.diskriminace.krumlov.cz Pondělí: 10.30 - 12.00 a 12.30 - 17.00 Středa: 9.00 - 12.00 a 12.30 - 17.00 Pod záštitou ICOS Český Krumlov, o.s.

sociální a právní poradenství pracovní právo rodinné právo správní právo občanské právo sociální dávky lidská práva, diskriminace v případě diskriminace i zastupování

Doporučujeme se předem objednat.

18


20.3.2008 10:14:58

MALÝ PRŮVODCE DISKRIMINAČNÍ PROBLEMATIKOU

Recommend Documents